Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Stanovisko

Českomoravská konfederace odborových svazů

STANOVISKO

Českomoravské konfederace odborových svazů k materiálu: „Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti“

Obecně k návrhu
-

K RIA
1. K části 3.5 (sociální dopady)
Žádáme o doplnění RIA o kvalitní vyhodnocení sociálních dopadů.
Odůvodnění:
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uvádí v shrnutí závěrečné zprávy RIA v části 3.5, že návrh zákona nemá žádné sociální dopady. Toto hodnocení považujeme za nesprávné, protože v části 3.2 hovoří o poměrně zásadním dopadu na mezinárodní konkurenceschopnost, respektive na podnikatelské prostředí:
Naopak nelze vyloučit určitý negativní dopad na konkurenční postavení podnikatelských subjektů v ČR v podobě redukce nabídky některých dodávek v důsledku omezení rizikových dodavatelů (tedy zejména dodavatelů pocházejících ze zemí mimo vnitřní trh EU), a tedy i omezený negativní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost.
Možné omezení okruhu subjektů na trhu může vést k nárůstu cen dodávaných technologií, a tedy i ke zvýšeným nákladům na straně regulovaných subjektů. Vzhledem k možnému snížení počtu dodavatelů technologií může dojít k dočasnému poklesu vzájemného konkurenčního tlaku, a tím pádem i ke snížení motivace k vytváření inovací.  Bude však zvýšena celková úroveň bezpečnosti služeb a produktů, čímž dojde ke snížení investičních rizik spojených s dodavatelským řetězcem pro potenciální investory, obzvláště ze zemí, které bezpečnost dodavatelského řetězce již právně regulují. 
ČMKOS vnímá záměr státu na zajištění bezpečnosti strategicky významné infrastruktury, ale postup, který úřad zvolil, vyvolává značné pochyby o tom, že jde o proporcionální řešení popisovaného problému.
V současné době kvůli ekonomické situaci, vládním politikám a vysoké inflaci je Česká republika zemí, kde reálná mzda klesá od čtvrtého čtvrtletí 2021. Průměrná česká mzda v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně narostla o 8,6 %, což ovšem po zohlednění inflace, která ve stejném období dosáhla 16,4 %, znamená propad reálné průměrné mzdy o 6,7 %. Aktuálně se reálná průměrná mzda nachází jen mírně nad úrovní prvního kvartálu roku 2017. Kupní síla českých zaměstnanců se vrátila v čase o téměř šest let nazpět. Dvě třetiny zaměstnanců navíc pobírají mzdu nižší než průměrnou.
Česká ekonomika je jednou z nejpomaleji rostoucích v EU a s jednou z nejvyšších inflací v EU, což je smrtící kombinace pro růst disponibilního příjmu domácností a schopnosti domácností dovolit si platit více za služby. Třináct měsíců v řadě už také klesají maloobchodní tržby, což ukazuje, že spotřebitelská důvěra klesá. Úřadem navržený mechanismus má přitom de facto potenciál k růstu cen, což úřad nepřímo přiznává v důvodové zprávě, ale vůbec se dále nezabývá tím, jak a zda se skutečně do cen zvýšené náklady promítnou. Zahraniční zkušenosti přitom ukazují, že podobné mechanismy jsou významně financované státem (USA) nebo vyvolávají tlaky na růst cen a na konsolidaci na trhu (Spojené království).
Z důvodové zprávy vyplývá, že NÚKIB nepočítá s tím, že by stát jakkoli rozhodnutí o případném vyřazení dodavatele jakkoli kompenzoval podobně, jako v USA, je na místě analyzovat, zda nepovedou k růstu cen. Ve Spojeném království letos operátoři zdražovali měsíční paušály v rámci inflačních doložek a dalších příplatků o 15 až 17 procent a zároveň dochází k tlaku na konsolidaci na trhu. Analýza toho, jak se regulace projeví na koncových cenách, je tak na místě a NÚKIB by ji měl doplnit do důvodové zprávy / závěrečné zprávy RIA.
Konsolidace je navíc častý důsledek zvýšených regulatorních nákladů, které vedou k odchodu menších hráčů z trhu. To by mohlo způsobit v ČR zvýšení cen pevného připojení k internetu, které patří mezi nejnižší v EU. Zároveň je otázka, jak se promítne regulace do podnikání velkých mobilních operátorů, jejichž ceny v ČR jsou podle řady srovnání mezi nejvyššími v Evropské unii. 
ČMKOS tak požaduje, aby NÚKIB provedl pečlivou analýzu sociálních dopadů nového zákona o kybernetické bezpečnosti, především pak na koncové ceny mobilních a pevných služeb elektronických komunikací. Na základě této analýzy je pak třeba znovu vyhodnotit, zda zvolený postup je proporcionální problému, který chce řešit, a zda možné dramatické důsledky v oblasti maloobchodních cen služeb, které vyplynou z takové regulace, nepřevýší benefity, o kterých NÚKIB píše v důvodové zprávě. Minimálně tato analýza musí dát veřejnosti a jejím zástupcům v zákonodárném sboru jasné informace o tom, jaký vliv bude mít výsledek regulace na jejich disponibilní příjmy.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.

V Praze dne 18. července 2023

2