Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCSSFKU7S najdete zde


                K Č.j.: MZDR 18730/2023/LEG

PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti a návrh prováděcích právních předpisů

	Resort
	Připomínky

	Ministerstvo zdravotnictví
	
Zásadní připomínky

	1.
	Obecně a k § 10 vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností

Prosíme o vysvětlení, jakým způsobem budou dodrženy požadavky zákona a podzákonných předpisů v případě využívání cloudových SAAS (JIRA, GitHub aj.) zejména s ohledem na skutečnost, že jejich dodavatelé nemohou klást důraz na požadavky povinné osoby na tyto dodavatele? 

V souvislosti s výše uvedeným upozorňujeme, že rovněž nelze naplnit většinu povinností v rámci §10 uvedených tezí vyhlášky.

	2.
	K § 14 a § 15 a tezím vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností

Mzd je v současné době plně outsourcováno v rámci správy i vlastnictví IT včetně infrastruktury a všech procesů. Outsourcing vykonává ÚZIS ČR a dále jeho subdodavatelé. Lze konstatovat, že ÚZIS ČR je provozovatelem všech informačních systémů a infrastrukturních prvků Mzd. V této souvislosti Mzd není schopno dostát požadavkům v uvedených ustanoveních včetně dalších povinností v tezích vyhlášek jako je mapování podpůrných aktiv, provedení analýzy rizik atp. či může tyto povinnosti provést čistě formalisticky - např. vyplnit prázdné PoA. 

Požadujeme do předkládaného předpisu doplnit uvedenou alternativu včetně stanovených povinností. Alternativně potvrzení naší domněnky, že uvedené požadavky máme plně převést na provozovatele.

	3.
	K § 20 vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností

V případě využití infrastrukturních či jiných služeb ve formě SAAS v rámci regulované služby nelze zajistit některé požadavky (např. vícefaktorovou autentizaci či délku hesla) pro konzumované cloudové služby. Požadujeme upravení uvedené situace.

	4.
	K § 27 vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností

Vzhledem k tomu, že Mzd bude nově povinným subjektem v režimu vyšších povinností v oblasti výkonu veřejné správy a povinnosti budou vztaženy k Mzd jako celku, lze předpokládat, že u primárních aktiv souvisejících s regulovanou službou, které jsou velmi nevýznamné s nízkou zjištěnou hodnotou budou dle cílů podle § 16 stanoveny úrovně poskytovaných služeb takovým způsobem, že nebude třeba zajišťovat redundanci podpůrných aktiv podle § 27odst. 1 písm. c)?

	5.
	K § 27 vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností

V rámci resortu zdravotnictví již dnes existuje velká heterogenita při přístupu k definici primárních aktiv zajišťující základní službu u povinných subjektů. Typicky od jednoho primárního aktiva až po vyšší desítky primárních aktiv zahrnujících v zásadě všechny informační činnosti nemocnice. Rádi bychom společně s NÚKIB připravili metodickou pomůcku, kde bychom vymezili „ideální“ seznam primárních aktiv vztažených k definované regulované službě zejména pro regulované služby v režimu vyšších povinností. Tento postup volíme i s ohledem na teze § 27 odst. 1 písm. c) vyhlášky, které budou u některých podpůrných aktiv nerealizovatelné.

	6.
	K bodu 18.1 přílohy k vyhlášce o regulovaných službách 

Požadujeme doplnit další kritérium s názvem:
Služba ukládající zdravotní dokumentaci od více poskytovatelů zdravotních služeb za účelem jejího sdílení podle zvláštních právních předpisů (z.č. 372/2011 a 325/2021).

Mzd plánuje v rámci implementace centrálních služeb eHealth předávání zdravotnické dokumentace v rámci afinitních domén, které budou budovány typicky pro vícero poskytovatelů zdravotních služeb, a to i třetími osobami. Afinitní doména tedy bude obsahovat prioritní typy zdravotnické dokumentace pacienta od vícero poskytovatelů zdravotních služeb. Tomu by měla odpovídat i její nadstandardní ochrana na úrovni regulované služby. 

	7.
	K § 38 a násl. zákona o kybernetické bezpečnosti

Mzd požaduje, aby stav kybernetického nebezpečí byl namísto v zákoně o kybernetické bezpečnosti ukotven v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zvolené řešení a ukotvení tohoto stavu v zákoně o kybernetické bezpečnosti nepovažuje Mzd za systémové. Mzd je toho názoru, že legislativní úprava všech krizových stavů by měla být uvedena v jednom zákoně k tomu určeném (krizový zákon), jenž je v současné době předmětem novely a reflektuje zkušenosti zejm. z krizových situací epidemie onemocnění Covid-19 a migrační vlna velkého rozsahu.

	8.
	K § 39 a § 40 a násl. zákona o kybernetické bezpečnosti

Mzd požaduje, aby pravomoc k vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí a vydání opatření k řešení stavu kybernetického nebezpečí nebyla dána pouze řediteli NÚKIB. Rozhodnutí o stavu nebezpečí by mělo být provedeno na základě projednání s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany nebo po projednání v krizovém štábu, popř. Ústředním krizovém štábu.

Stav kybernetického nebezpečí představuje celostátní ohrožení a Mzd nepovažuje za žádoucí, aby tato pravomoc byla dána pouze jednomu vedoucímu ústředního správního úřadu, a to bez žádného kontrolního mechanismu voleného orgánu nebo bez projednání s resorty, jichž se boj proti kybernetickým útokům bezprostředně dotýká (organizovaný zločin, kybernetická obrana).

	9.
	K § 40 zákona o kybernetické bezpečnosti

S ohledem na skutečnost, že v § 39 odst. 4 je uvedeno, že „Opatření k řešení stavu kybernetického nebezpečí, jejichž platnost zůstane zachována (po vyhlášení nouzového stavu), se dále považují za krizová opatření nařízená vládou.“ je nezbytné, aby tato opatření byla dána do souladu s krizovými opatřeními uvedenými v krizovém zákoně.

Současně Mzd požaduje upřesnění jednotlivých opatření tak, aby bylo zřejmé, že budou využita pouze pro překonání krizové situace a bylo zřejmé komu jsou určena (např. odst. 1 písm. a) komu je ředitel Úřadu oprávněn poskytnout věcné prostředky, odst. 1 písm. d) komu je ředitel Úřadu oprávněn nařídit práci v pohotovostním režimu).

Jednotlivými krizovými opatřeními je zasahováno do práv a svobod občanů ČR (Ústava ČR a Listina základních práv a svobod), a je tedy nezbytné, aby byla v souladu s krizovým zákonem, jenž obsahuje jejich výčet. Současně je Mzd toho názoru, že by měly být vyžadovány pouze informace, které povedou k překonání krizové situace a nikoli všechny informace např. o personálních kapacitách celého úřadu. Dále Mzd považuje za žádoucí, aby bylo jasně stanoveno, koho se jednotlivá opatření týkají, aby se minimalizovalo riziko zneužití pravomocí.

	10.
	Obecně

Žádáme o vysvětlení, k jakým změnám povinností v rámci regulovaných služeb využívajících cloudová podpůrná aktiva jako jsou MS Azure, O365 aj. a možnosti jejich využití v regulovaných službách včetně strategicky významných služeb dojde, v případě přijetí navrhované úpravy.

	
	Doporučující připomínka

	11.
	Obecně

Jakým způsobem bude mít požadavek na infrastrukturní části regulované služby např. na O365? Prosím vysvětlete.

	
	Závěr
Kontaktními osobami pro vypořádání připomínek jsou: 

Mgr. Bc. Daniel Steindler
tel.: 224 972 209
e-mail: daniel.steindler@mzcr.cz

V Praze dne 12. července 2023

Vypracovala: Mgr. Magda Seidelmannová		Podpis: ……………………………