Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCSSFKU7S najdete zde
69680/A/2023-KGR
Čj.: UZSVM/A/40816/2023-KGR
PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU S NÁZVEM:
„Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti“
Resort
Připomínky
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Úvod
Zásadní připomínka:
1. Kritéria pro identifikaci regulované služby
Návrh zákona opouští pojem „významný informační systém“
a s tím související vyhlášku č. 317/2014 Sb. Tato vyhláška užívá pojem „organizační složka státu“ (§ 2 odst. 1 této vyhlášky), od čehož je ovšem v návrhu vyhlášky o regulovaných službách upuštěno – zde jsou v příloze k části „veřejná správa“ zahrnuty ústřední orgány státní správy, správní úřady s celostátní působnosti, a další vyjmenované veřejnoprávní korporace. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je sice organizační složkou státu, ovšem není ústředním orgánem státní správy, ani správním úřadem s celostátní působnosti, neboť nevykonává „vrchnostenskou moc“, ale vystupuje za stát pouze v soukromoprávních vztazích (srov. např. důvodová zpráva k zákonu č. 51/2016 Sb.).
Z výše uvedeného důvodu požadujeme výslovné uvedení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do přílohy k vyhlášce o regulovaných službách, a to konkrétně ke službě 1.1 Výkon svěřených pravomocí, I. režim vyšších povinností.
2. Speciální úprava předání informací a dat od významného dodavatele
Z návrhu ustanovení lze dospět k závěru, že v případě absence smluvního závazku se poskytovatel regulované služby v režimu vyšších povinností nemůže této ingerence NÚKIB dovolat. Tato varianta ale dle našeho názoru nahrává „obstrukčním praktikám“ významných dodavatelů, kteří budou právě s odkazem na toto ustanovení namítat, že nelze se takové ingerence domoci právě s odkazem na nedostatečnost smluvního ujednání. Z ust. odst. 4 tohoto paragrafu je ale zjevné, že záměrem ustanovení je řešit smluvní a správní problematiku odděleně. Jakkoliv toto může být vnímáno jako snaha o zajištění „správného přístupu“ poskytovatelů regulovaných služeb, v konečném důsledku lze mít spíše za to, že tento postup bude kontraproduktivní a postačí pouze obecná povinnost k tomuto jednání dle § 24 návrhu.
Požadujeme tedy, aby ingerence NÚKIB dle tohoto ustanovení nebyla podmíněna „výzvou ke splnění smluvního závazku předat informace a data“, ale pouze „výzvou k předání informací a dat“.
Rovněž by se toto ustanovení mělo výslovně vymezit vůči autorskoprávní ochraně počítačových programů a databází tak, že tato ochrana sice není dotčena, ale stejně jako jednání
o účelně vynaložených nákladech nesmí být překážkou splnění povinnosti.
Připomínka:
1. Přechodná ustanovení
Dle důvodové zprávy platí, že v případě nižších povinností nebude nutné plnit ta opatření, která v případě nové právní úpravy nebudou, na rozdíl od stávající úpravy, potřebná. V případě vyšších povinností pak platí, že minimální rozsah bude v nové právní úpravě totožný, proto je třeba plnit veškeré povinnosti dle stávající právní úpravy i do budoucna. Bohužel důvodová zpráva nepřibližuje, jak se bude postupovat v případě, kdy režim vyšších povinností bude zakládat zcela nové povinnosti v porovnání se stávající právní úpravou.
Závěr
V Praze dne 25.07.2023
Vypracoval: Mgr. Tomáš Jasný, náměstek pro Právní služby a hospodaření s majetkem
e-mail: Tomas.Jasny@uzsvm.cz
telefon: +420 225 776 311
image1.jpeg