Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
I. Účel právní úpravy
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) předkládá v souvislosti s návrhem zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „návrh ZKB“) legislativní materiál s názvem „Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti“ (dále jen „návrh zákona“).
Přestože návrh ZKB navazuje na systém úpravy kybernetické bezpečnosti obsažené v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 181/2014 Sb.“), přináší rovněž nové procesy a nástroje a zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. Současně je transpozičním předpisem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2). Vzhledem ke změnám, které nastanou s účinností návrhu ZKB, je třeba změnit ustanovení účinných právních předpisů v České republice, které obsahově navazují na zákon č. 181/2014 Sb., a zajistit tím zejména jejich řádnou interpretaci a aplikaci.
Navrhované změny zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů upravují zejména rozsah povinností pro podnikatele zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a pro poskytovatele poštovních služeb. Cílem návrhu je především snížení administrativní zátěže.
Navrhovaná změna zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů reflektuje jednak změnu okruhu povinných osob provedenou návrhem ZKB, jednak také přichází s řešením nejednotnosti způsobu stanovení bezpečnostních standardů v rámci veřejné správy České republiky. Na úpravu okruhu povinných osob, provedenou návrhem ZKB, reaguje rovněž navrhovaná změna zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů.
V neposlední řadě návrh zákona reflektuje úpravu poskytování informací ze strany Finančního analytického útvaru a bank v rámci návrhu ZKB, a to úpravou znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
K návrhu zákona byla zpracována teze prováděcích právních předpisů v podobě návrhu vyhlášky o bezpečnostních úrovních informačních systémů veřejné správy a návrhu vyhlášky o bezpečnostních pravidlech pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu.
K zákonu byla zpracováno hodnocení dopadů regulace (RIA).
Primárně budou veškeré výdaje a zvýšená potřeba v personální a platové oblasti, jež jsou spojeny s implementací návrhu zákona včetně prováděcích předpisů ve všech dotčených rozpočtových kapitolách, pokryty v rámci schválených rozpočtových limitů a stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy. Financování je třeba zajistit i s maximálním využitím finančních prostředků z EU.
Pokud správci jednotlivých dotčených kapitol identifikují potřebu navýšení své kapitoly rozpočtu nad rámec schválených rozpočtových limitů nebo stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy, bude taková potřeba předmětem standardního vyjednávání o podobě relevantní kapitoly státního rozpočtu.
Termín zohlednění relevantních požadavků je nutné vést v patrnost v souvislosti s očekávanou účinností návrhu zákona. Pokud bude účinnost zákona stanovena v souladu s transpoziční lhůtou, klade návrh zákona požadavky na zavedení nejnákladnějších procesů do 18. října 2025. Přestože náklady jsou také provozní a je proto potřeba je zohledňovat každoročně, v období mezi roky 2025 a 2026 lze očekávat ustálení požadavků na financování hlavních povinností podle tohoto návrhu zákona.
II. Meziresortní připomínkové řízení
K návrhu zákona proběhlo ve dnech 19. června až 26. července 2023 meziresortní připomínkové řízení. Návrh byl zaslán 85 připomínkovým místům, přičemž jedno připomínkové místo se účastnilo připomínkového řízení z vlastní iniciativy, celkem tedy bylo do meziresortního připomínkového řízení zahrnuto 86 orgánů a organizací. 
Celkem bylo doručeno 116 připomínek od 21 připomínkových míst, z toho 38 zásadních připomínek a 78 doporučujících. 65 připomínkových míst se nevyjádřilo, nebo neuplatňovalo žádné připomínky.
Všechny připomínky, včetně doporučujících, byly pečlivě zpracovány. Akceptováno (příp. akceptováno jinak) bylo 90 připomínek, neakceptováno nebo vysvětleno bylo 26 připomínek.
Zásadní připomínky uplatnili: Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Digitální a informační agentura, Sdružení místních samospráv České republiky, Svaz měst a obcí České republiky, Českomoravská konfederace odborových svazů a Česká asociace elektronických komunikací.
Připomínková místa s vypořádáním uplatněných připomínek souhlasila v 113 případech.
Nadále trvá rozpor u třech připomínek, které uplatnil Svaz měst a obcí České republiky. Připomínky se týkají nesouhlasí s vyčíslením dopadů navrhovanou změny zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kdy se stanoví povinnost přiměřeně zavádět bezpečnostní opatření v režimu nižších povinností pro správce informačních systémů veřejné správy, kteří nejsou regulováni návrhem ZKB. NÚKIB má za to, že provedl hodnocení dopadů dostatečným způsobem a závěry prezentované v důvodové zprávě a zprávě hodnocení dopadů odpovídají nejpřesnějšímu možnému závěru, jaký je v této věci možné učinit. Dále připomínkové místo nesouhlasí s úpravou zmocnění k vydání vyhlášky o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy. NÚKIB má za to, že dostatečně vysvětlil úpravu zmocnění jak v důvodové zprávě, tak i ve vypořádání připomínek, cílem navrhované změny je mj. uvést v soulad úpravu cloudových služeb v České republice.
Pokud jde o připomínku Bezpečnostní informační služby, vypořádání této připomínky bylo v souladu s usnesením vlády č. 343/D z roku 2015 vedeno separátně a není součástí souhrnné vypořádací tabulky. Tato připomínka byla doporučující, a proto ani nemohla být předmětem rozporu.
Stránka 2 (celkem 2)