Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Šablona EssTer

Ministerstvo spravedlnosti 

        Č.j. MSP-242/2023-LO-SP/2
Připomínky Ministerstva spravedlnosti

k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o kybernetické bezpečnosti
1. K čl. I (§ 98 odst. 9 zákona o elektronických komunikacích) 
V souladu s čl. 58 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády doporučujeme v úvodní části novelizačního bodu slova „za odstavec 8 vkládá nový“ nahradit slovem „doplňuje“. 
Dále doporučujeme text doplňovaného odstavce odsadit na nový řádek.
2. K čl. II bodu 12 (§ 7 odst. 4 zákona o informačních systémech veřejné správy)
Uvedeným novelizačním bodem má dojít k doplnění nové skutkové podstaty přestupku, podle které se poskytovatel cloud computingu dopustí přestupku tím, „že poskytuje cloud computing, který nesplňuje požadavky na cloud computing využívaný orgánem veřejné správy podle § 6n“. Upozorňujeme, že je možné považovat uvedené vymezení skutkové podstaty přestupku za nepřesné, jelikož jej lze interpretovat rovněž tak, že danou skutkovou podstatu přestupku poskytovatel cloud computingu naplní vždy, pokud poskytne cloud computing nesplňující požadavky podle § 6n. Ustanovení § 6n se však vztahuje pouze na případy, 
kdy poskytovatel cloud computingu poskytuje cloud computing orgánu veřejné správy nebo poskytovateli státního cloud computingu. Doporučujeme proto zpřesnit skutkovou podstatu přestupku, a to například následujícím způsobem: 
„Poskytovatel cloud computingu se dopustí přestupku tím, že poskytuje orgánu veřejné správy nebo poskytovateli státního cloud computingu cloud computing, který nesplňuje požadavky 
na cloud computing využívaný orgánem veřejné správy podle § 6n.
3. K čl. III [§ 2 odst. 2 písm. d) zákona o střetu zájmů]

Navrhované ustanovení upravuje zúžení osobní působnosti zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“), tím, že vyjímá vedoucí zaměstnance Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 
z množiny veřejných funkcionářů. Důvodová zpráva k návrhu zákona uvádí, že důvodem pro tuto úpravu je „především duplicita při poskytování údajů o nabytém majetku a dalších příjmech, darech nebo jiném prospěchu, popřípadě závazcích, které všichni zaměstnanci NÚKIB podle zákona o ochraně utajovaných informací poskytují Národnímu bezpečnostnímu úřadu při podání žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby, a to nejen po dobu výkonu zaměstnání (tedy i výkonu funkce vedoucího zaměstnance NÚKIB), ale také zpětně (10, 15, 
20 let, popř. od věku 15 let).“ Zákon o střetu zájmů se nicméně vztahuje na celou řadu dalších veřejných funkcionářů, kteří stejně jako vedoucí zaměstnanci NÚKIB podléhají povinnostem dle zákona o ochraně utajovaných informací. Mohou jimi být třeba zaměstnanci státu vykonávající zahraniční službu (např. velvyslanci). Částečné vynětí pouze vedoucích zaměstnanců NÚKIB by představovalo neodůvodněný nerovný přístup k veřejným funkcionářům (vykonatelům veřejné moci). Ministerstvo spravedlnosti se nicméně nebrání diskusi ohledně případné dílčí plošné výjimky pro veřejné funkcionáře podléhající zákonu 
o ochraně utajovaných informací za účelem odstranění duplicity v oznamovací povinnosti těchto osob. 

Dále je potřeba uvést, že postavení veřejného funkcionáře podle zákona o střetu zájmů není spojeno pouze s oznamovací povinností, ale také s dalšími povinnostmi podle zákona o střetu zájmů (viz např. § 3 a 6 zákona o střetu zájmů). Vyjmutí vybraných veřejných funkcionářů 
z osobní působnosti zákona o střetu zájmů by přitom znamenalo i neaplikovatelnost těchto povinností. Naproti možné duplicitě spojené s oznamovací povinnosti není tento důsledek vynětí vedoucích zaměstnanců NÚKIB z osobní působnosti zákona o střetu zájmů 
v důvodové zprávě vůbec odůvodněn. 

Nadto samotné zahrnutí výjimky pro vedoucí zaměstnance NÚKIB do § 2 odst. 2 písm. d) zákona o střetu zájmů vedle příslušníků zpravodajských služeb se jeví jako nesystémové po věcné i formální stránce. Široce formulovanou výjimku pro zpravodajské služby opodstatňuje primárně skutečnost, že příslušnost ke zpravodajské službě bývá sama o sobě citlivou nebo dokonce utajovanou informací. To však pro zaměstnance NÚKIB, bez snižování jejich významu, neplatí.

Dále z hlediska legislativní techniky Ministerstvo spravedlnosti podotýká, že formulovaná výjimka trpí vadou v podobě přiřazení zaměstnanců NÚKIB k vyňatým příslušníkům zpravodajských služeb s využitím prosté spojky „a“, a to ačkoli se v případě zaměstnanců NÚKIB nejedná o „příslušníky“ v právním slova smyslu. V prostředí právního řádu České republiky je termín příslušník v užším slova smyslu spojen s označením fyzické osoby, která v bezpečnostním sboru vykonává službu (§ 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). Označení příslušník bez dalšího užívá mimo jiné právě zákon 
o zpravodajských službách České republiky, zákon o bezpečnostní informační službě a zákon o Vojenském zpravodajství. V případě zaměstnanců NÚKIB patrně nelze hovořit 
o příslušnících ve stejném smyslu, v jakém je tento pojem užit pro příslušníky zpravodajských služeb v zákoně o střetu zájmů. Potenciální výjimka by proto vzhledem k výše uvedenému musela směřovat do jiného ustanovení zákona o střetu zájmů, než je ustanovení § 2 odst. 2 písm. d).  

Vzhledem k výše uvedenému Ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí s navrhovaným vynětím zaměstnanců NÚKIB z působnosti zákona o střetu zájmů a požaduje z návrhu vypustit novelu zákona o střetu zájmů. 
Tato připomínka je zásadní
-
-
-

Projednáním připomínek jsou pověřeni Jan Broz, tel. 221 997 507, email jbroz@msp.justice.cz, a Mgr. Bc. Dalibor Fadrný, tel. 221 997 622, email dfadrny@msp.justice.cz.