Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

VI.
VYHODNOCENÍ MEZIREZORTNÍHO PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ
k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu
Návrh nařízení vlády byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dne 28. června 2023 s termínem pro zaslání připomínek do 21. července 2023.
Celkem bylo k návrhu vyhlášky uplatněno 31 zásadních připomínek, a to 14 připomínkovými místy.
Zásadní připomínky uplatnily: Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, úřad ministra pro legislativu, úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace, Úřad pro ochranu osobních údajů, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad a Českomoravská konfederace odborových svazů.
Pouze doporučující připomínky uplatnily: Digitální a informační agentura a Úřad Národní rozpočtové rady.
Žádné připomínky neuplatnily: Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo obrany, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Úřad vlády České republiky, úřad ministra pro evropské záležitosti, odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Úřad průmyslového vlastnictví, Český báňský úřad, Národní bezpečnostní úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Bezpečnostní informační služba a Česká národní banka.
Připomínky nezaslaly: úřad místopředsedy vlády pro digitalizaci, úřad zmocněnkyně pro lidská práva, Energetický regulační úřad, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Národní sportovní agentura, Správa státních hmotných rezerv, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Nejvyšší kontrolní úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Úřad pro zahraniční styky a informace, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář veřejného ochránce práv.
Pořadí zásadních připomínek jednotlivých připomínkových míst:
1. Ministerstvo financí
2. Ministerstvo dopravy
3. Ministerstvo kultury

4. Ministerstvo zdravotnictví
5. Ministerstvo práce a sociálních věcí
6. Ministerstvo zahraničních věcí

7. Ministerstvo zemědělství
8. úřad ministra pro legislativu
9. úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace

10. Úřad pro ochranu osobních údajů
11. Český úřad zeměměřický a katastrální
12. Český statistický úřad

13. Český telekomunikační úřad

14. Českomoravská konfederace odborových svazů

Připomínkové místo
Připomínka
Vypořádání

Vyjádření připomínkového místa

1. Ministerstvo financí

1.1

K čl. I bodu 1 až 3, 5 až 9 a 11 až 13 (§ 3 až 5)

Máme za to, že navrhované změny minimální velikosti jednotlivých organizačních složek služebních úřadů nereflektují dostatečně odlišné podmínky různých služebních útvarů. Nadto máme za to, že zvyšování minimální velikosti útvarů patrně nepovede ke zvýšení efektivity státní správy, naopak může v praxi způsobit odchod nejzkušenějších odborníků ze státní správy, pokud budou jimi vedená oddělení či odbory sloučeny. Rovněž máme za to, že příliš velké organizační útvary neumožňují dostatečnou specializaci představeného, přičemž optimální velikost útvarů se v praxi různí vzhledem ke specifikům různých oborů. Proto požadujeme, aby minimální počty zaměstnanců v jednotlivých útvarech organizačních složek úřadů nebyly v novele navyšovány.
Neakceptováno

S tvrzením týkajícím se nereflektování odlišných podmínek různých služební útvarů nelze souhlasit. Navrhované změny se snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

Každý služební úřad může s přihlédnutím k jeho konkrétním podmínkám vytvořit útvary s nižším počtem míst, a to v oddělení 4 místa a v odboru 9 míst. Podmínkou však je, aby průměrný počet míst v odděleních služebního úřadu byl minimálně 6 a v odborech 13. Stanovení průměrného minimálního počtu míst zachovává možnost vytváření menších organizačních útvarů, kompenzuje odstranění některých výjimek a současně podporuje hledisko hospodárnosti při výstavbě organizačních struktur tím, že počet organizačních útvarů (oddělení a odborů) s nižším počtem míst musí být vyvážen odpovídajícím počtem organizačních útvarů s vyšším počtem míst. Z dosavadních poznatků z praxe vyplynulo, že při vytváření organizačních útvarů, zejména s počtem míst na hranici minimálního počtu, je hledisko hospodárnosti opomíjeno. Nadto je třeba poznamenat, že za současné situace, nelze do budoucna nadále udržet a odůvodnit existenci oddělení o velikosti 1+2.

Návrh nadále počítá s výjimkami pro odbory s omezenou územní působností a odbory služebních úřadů, jejichž organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jejich čele, ale nově se pro tento případ stanoví minimální počet 9 míst. Tento počet koresponduje s nově stanoveným minimálním počtem míst v odděleních. Počet míst v odborech s výše uvedenými výjimkami (odbory s omezenou územní působností a odbory služebních úřadů, jejichž organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jejich čele) se nezapočítává do průměrného počtu míst nutného ke zřízení odboru za celý služební úřad.

Navrhované změny se tedy snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

Nesouhlasíme s tvrzením, že tyto změny povedou k odchodu odborníků. Případným slučováním útvarů nemusí docházet k propouštění odborníků, zachováním těchto odborníků lze docílit efektivnějším používáním institutu zástupce podle § 9 odst. 7 ZSS. Představený by v první řadě měl být schopen kvalitně a efektivně vést a řídit daný útvar. Odborníka ve státní službě lze zaplatit i jinými instituty zákona o státní službě, než je jmenování na služební místo představeného, a to prostřednictvím vytvoření klíčových míst nebo navýšením osobního příplatku.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.2

K čl. I bodu 11 a čl. II (§ 5 odst. 1 a přechodné ustanovení)

Materiál připouští potřebu existence některých (patrně specializovaných sekcí), které nemusí dosahovat nově stanoveného počtu míst. Přechodné ustanovení sice připouští možnost ponechání existence sekce, která nebude nově zvýšený minimální počet míst naplňovat, nicméně pouze do jakéhokoli organizačního zásahu do sekce. Tím tedy bude znemožněno pozdější vytvoření takové menší specializované sekce, ač by to v některých případech vzhledem k nutnosti zajištění specifické odbornosti mohlo být v některých případech vhodné a efektivní. Proto požadujeme, aby bylo umožněno nejen ponechat existující menší sekce pod stanoveným limitem, ale také nově zřizovat takové sekce i po účinnosti novely nařízení.
Neakceptováno

Základním stavebním kamenem struktury služebního úřadu jsou odbory a nikoliv sekce, což je patrné při změnách systemizace, v nichž často dochází ke zřizování, změnám a zrušování sekcí než odborů. Je-li ve služebních úřadech důvodné zřizovat malé specializované sekce, mohou být stejně tak zřizovány větší specializované odbory, což může vést k vládou požadované redukci počtu představených a úspoře prostředků vynaložených na příplatky za vedení. Přechodné ustanovení bylo zapracováno po projednání návrhu novely nařízení vlády se služebními úřady, pro něž by novela nařízení vlády představovala jednorázově příliš velké množství změn na úrovni všech útvarů. S přijetím přechodného ustanovení budou moci být změny více časovány.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.3

K čl. I bodu 1 až 4 (§ 3), 16 (§ 7 odst. 1 a 2), 17 (§ 8 odst. 3) a 18 (§ 8 odst. 4)

(odůvodnění vizte připomínku 1.1)

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.4

K čl. I bodu 2 (§ 3 odst. 2)

Podle ustanovení § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády se do průměrného počtu systemizovaných míst tvořících oddělení nezahrnuje organizační útvar pouze podle § 8 (tj. kancelář). Vzhledem k tomu, že podle § 4 odst. 2 se do průměrného počtu systemizovaných míst tvořících odbor nezahrnuje odbor i podle § 6 až 8, tedy kromě kanceláře i kabinet člena vlády a zastupitelský úřad, bylo by logické, aby se i do průměrného počtu systemizovaných míst tvořících oddělení nezahrnovala oddělení zřízená v zastupitelských úřadech a v kabinetech člena vlády, proto navrhujeme v ustanovení § 3 odst. 2 věty druhé text „organizační útvar podle § 8“ nahradit textem „organizační útvar podle § 6 až 8“.
Akceptováno

Bude doplněno pravidlo, že ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení zastupitelského úřadu, resp. kabinetu člena vlády nepoužije.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.5

K čl. I bodu 6 a 8 (§ 4 odst. 2 a 3)

Odbor by měl být vždy tvořen alespoň ze 2 oddělení bez ohledu na to, kolik je míst přímo podřízených řediteli odboru. Pro úplnost sdělujeme, že námi navrhovaná úprava nerozporuje nové znění § 3, neboť tento typ odboru se využije právě při uplatnění § 3 odst. 2.

Požadujeme proto úpravu odstavce 2 v tomto znění:

„(2) Nebude-li průměrný počet systemizovaných míst v odborech služebního úřadu, s výjimkou odborů podle odstavce 3 a organizačních útvarů podle § 6 až 8, nižší než 13, lze odbor zřídit, bude-li tvořen alespoň 9 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení.“ V tomto duchu doporučujeme upravit i odst. 3.
Vysvětleno

Bude doplněna alternativa, že odbor s nižším počtem míst může být tvořen i alespoň dvěma odděleními. Smyslem úpravy nemělo být tuto variantu nepřipustit, k čemuž by navrhované legislativní řešení vedlo. K samotné připomínce je poté třeba uvést, že zároveň mělo být smyslem úpravy ponechat i již dnes možné zřízení odboru s nižším počtem míst tvořeného jen jedním oddělením a přímo podřízenými místy (stávající § 4 odst. 3), přičemž není důvod, aby toto řešení nemohly využívat všechny služební úřady. Dostatečnou garanci, že služební úřady nebudou zřizovat přílišný počet těchto odborů, poskytuje ustanovení o minimálním průměrném počtu systemizovaných míst v odboru. Ponecháním této úpravy bude vyhověno těm služebním úřadům, které již v současnosti takto nastavené útvary využívají a nadále využívat potřebují (např. Ministerstvo kultury).
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.6

K čl. I bodu 16 (§ 7 odst. 2)

Podle § 7 odst. 1 se na kabinet člena vlády, který má postavení odboru, nevztahuje ustanovení § 4 o minimálním počtu systemizovaných míst zařazených v odboru. Protože lze předpokládat, že se i oddělení zřízená v kabinetu člena vlády nebudou řídit početními limity stanovenými pro oddělení podle § 3 odst. 1 (již v současné době pro tato oddělení platí početní výjimka), doporučujeme ustanovení § 7 odst. 2 upravit v tomto znění:

„(2) Kabinet člena vlády lze členit na oddělení. Ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení kabinetu člena vlády nepoužije.“.
Akceptováno
Bude doplněno pravidlo, že ustanovení § 3 o minimálním počtu systemizovaných míst se na oddělení zastupitelského úřadu, resp. kabinetu člena vlády nepoužije.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.7

K materiálu obecně

Požadujeme, aby z navrhovaných početních limitů systemizovaných míst zařazených v oddělení a v odborech byly vyjmuty organizační útvary zajišťující v rámci služebních úřadů agendu interního auditu a ochrany utajovaných informací. Podle § 29 odst. 1 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, musí být útvar interního auditu přímo podřízen vedoucímu orgánu veřejné správy a podle § 71 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, pokud funkci bezpečnostního ředitele úřadu nevykonává sama odpovědná osoba (kterou je např. v ministerstvu ministr), pak je bezpečnostní ředitel přímo podřízen odpovědné osobě (tj. v případě ministerstva ministrovi). Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by oba útvary nenaplňovaly početní kvóty stanovené pro oddělení či odbor, není možné, je jednak vůbec nezřizovat, a není možné, je začlenit do jiných organizačních útvarů. A jejich případné umělé personální navyšování z důvodu pouhého naplnění početních limitů (k čemuž by jistě ve služebních úřadech docházelo), je neefektivní a v rozporu s péčí řádného hospodáře.
Neakceptováno

Útvary interního auditu a bezpečnostní útvary jsou útvary se standardními služebními místy, na nichž je vykonávána státní služba. Jako na takové se na ně proto musí pravidla nařízení vlády nezbytně nutně vztahovat.

Zákon nestanoví, aby byly útvary interního auditu a bezpečnostní útvary nezbytně nutně zřizovány jako odbory, lze je zřídit také jako oddělení přímo řízená ministrem.

Žádné jiné připomínkové místo nadto obdobnou připomínku neuplatňovalo.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

1.8

K bodu 4 obecné části důvodové zprávy

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky:

a) V důvodové zprávě je uvedeno, že vlivem navýšení minimálního počtu míst v organizačních útvarech služebních úřadů dojde k úspoře výdajů na platy představených. Požadujeme do důvodové zprávy doplnit kalkulaci těchto úspor.

b) Dále je uvedeno, že navrhovaná změna může vyvolat jednorázové nároky na rozpočty jednotlivých kapitol státního rozpočtu zejména v souvislosti se zrušením některých míst a s vypořádáním nároků státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru. Je tedy nezbytné, aby předkladatel doplnil předpokládaný dopad do rozpočtových prostředků kapitol státního rozpočtu od účinnosti změny nařízení vlády č. 92/2015 Sb. v konkrétních peněžních částkách, neboť jednorázové náklady budou neodvratně okamžité a lze předpokládat, že odčerpají rozpočtové prostředky na úhradu odbytného namísto využití rozpočtových prostředků pro udržení kvalitního personálního substrátu nebo náboru perspektivních odborníků. Do všech relevantních částí materiálu požadujeme uvést, že veškeré případné potřeby v oblasti platové/ostatní platby za provedenou práci v dotčených rozpočtových kapitolách, tedy budou bez nároku na jejich jakékoliv navýšení.
Neakceptováno

Vyhodnocení dopadů nelze provést, neboť úprava systemizace je v působnosti každého služebního úřadu a záleží na něm, jaké přijme řešení (ne vždy se bude jednat o zrušení služebních míst, může docházet k jejich změně).

Obecně však lze předpokládat zřizování větších útvarů, častější využívání zástupců představených a efektivnější organizaci řídicí činnosti. Prostředky, které budou po provedení úpravy systemizace ušetřeny, bude možné využít na odměňování zaměstnanců úřadu, jež se dnes nedaří efektivně odměňovat.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

2. Ministerstvo dopravy

2.1

K čl. II (přechodné ustanovení)

Požadujeme zakotvit do návrhu nařízení vlády přechodné ustanovení, které za předpokladu, že nedojde k adekvátnímu navýšení počtu systemizovaných míst na daném služebním úřadu, umožní u služebního úřadu s územním členěním a služebního úřadu, v němž službu vykonává nebo v pracovním poměru pracuje celkem méně než 200 osob, ponechat dosavadní organizační strukturu.

Požadavek je odůvodněn praktickým stavem některých služebních úřadů, z podřízených Ministerstvu dopravy se jedná zejména o Úřad pro civilní letectví, Drážní úřad a Drážní inspekci. Navýšení požadovaného počtu systemizovaných míst v jednotlivých útvarech povede ke zrušení stávajících útvarů, ať již formou sloučení útvaru s jiným útvarem či rozdělení agend do jiných útvarů, což může mít negativní dopad do zajišťování plnění úkolů a vykonávání agend těmito úřady. Zajištění řádného chodu útvaru je vždy výsledkem dlouhodobého a ustáleného nastavení procesů souvisejících s ukládáním úkolů a jejich kontrolou, včetně komunikačních toků. Organizační struktura ve služebních úřadech zaznamenala otřesy již s přijetím samotného služebního zákona, tak i v důsledku škrtů systemizovaných míst v minulých letech, přičemž dosažení personální stability je i s ohledem na situaci na trhu práce stále obtížnější. Zatímco ve větších služebních úřadech je možné v některých případech přistoupit ke sloučení útvarů bez dopadu do chodu služebního úřadu, v menších služebních úřadech tomu tak není. V případě, že by došlo ke zrušení míst některých vedoucích oddělení či ředitelů odborů, bude nutné tyto státní zaměstnance (patřící mezi ty nejkvalifikovanější a nejzkušenější na dotčeném úřadě) zařadit na nižší pozice, což pravděpodobně povede v řadě případů k jejich odchodu.

Přijetí návrhu bez tohoto přechodného ustanovení by zároveň znemožnilo efektivně řídit služební úřad, jehož územní pracoviště by nedosahovala požadovaného počtu systemizovaných míst. Taková změna by v řadě případů vedla k situaci, kdy by představený či vedoucí zaměstnanec vykonával službu či práci v jiném působišti než jeho podřízený.

Toto přechodného ustanovení sníží negativní důsledky změny organizační struktury pro malé služební úřady a služební úřady s územním členěním, přičemž se omezuje věcně pouze na stávající služební úřady a omezuje se i časově, a to do doby, než dojde k potřebnému navýšení počtu systemizovaných míst, čímž se minimalizují dopady do státního rozpočtu.
Neakceptováno

Navrhované změny se tedy snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

Ke stanovení výjimky pro menší služební úřady uvádíme, že návrh novely, jak je uvedeno výše, upravuje výjimky pro menší úřady, a to i s ohledem na územní pracoviště. K tomu je ale třeba uvést, že např. Drážní inspekce má systemizováno celkem 38 služebních míst, z nichž je 14 služebních míst představených a 24 ostatních státních zaměstnanců. Uvedená organizační struktura zcela opomíjí hospodárné vedení úřadu.

K dopadům do organizačních struktur služebních úřadů s územním členěním doplňujeme, že jsou služební úřady, které od striktního územního členění na pozicích představených upouštějí, územní pracoviště racionalizovaly a sloučily např.

· v Energetickém regulačním úřadu mají například oddělení právně analytické s místy, z nichž tři jsou v Ostravě a dvě v Jihlavě. Vedoucí je v Ostravě (podobně mají řešena i jiná oddělení, např. oddělení sporných a schvalovacích řízení nebo oddělení kontroly, správy odvodů a kompenzací),

· v České plemenářské inspekci mají např. oddělení Čechy a oddělení Morava a místa v nich jsou umístěná v různých městech Čech nebo Moravy,

· v Úřadu práce České republiky mají např. oddělení interního auditu se 14 místy v různých městech a pouze 4 místa včetně vedoucího jsou v Praze,

· v Ministerstvu vnitra mají např. oddělení pobytu cizinců Jihočeský kraj a místa v něm jsou umístěna v různých městech regionu a podobně je to i v některých dalších krajských odděleních.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

3. Ministerstvo kultury

3.1

K čl. I bodu 2 (§ 3 odst.2)

Ministerstvo kultury požaduje, aby v ustanovení § 3 odst. 2 bylo za poslední větu doplněno „Ve služebním úřadu, který plní úkoly podle § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, lze oddělení zřídit, bude-li tvořeno alespoň 4 systemizovanými místy.“.

Změny uvedené v novele nařízení vlády zvýhodňují velké služební úřady, které mohou v organizačních strukturách snadněji vytvářet odbory o 1 oddělení, a významně negativně dopadají na Ministerstvo kultury, které by muselo z pozice menšího ústředního správního úřadu o 308 systemizovaných místech provést organizační změny, jež by vedly ke slučování nesourodých odborných agend a ke zvýšení odborných i manažerských nároků na představené. V návaznosti na tyto změny by mohlo s vysokou pravděpodobností dojít k negativnímu ovlivnění efektivního chodu našeho služebního úřadu.

Neakceptováno

S tvrzením týkajícím se nereflektování odlišných podmínek různých služební úřadů nelze souhlasit. Navrhované změny se snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

Navrhované změny se tedy snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

V průběhu pracovních jednání se zástupci služebních úřadů, kterých se aktivně účastnilo i Ministerstvo kultury, byly právě jeho požadavky reflektovány, a na základě nich byly upraveny výjimky, které umožňují vytvořit útvar s nižším počtem míst. Toto nastavení bylo Ministerstvem kultury souhlasně akceptováno.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

3.2

K čl. I bodu 7 (§ 4 odst. 3)

Ministerstvo kultury požaduje, aby v ustanovení § 4 odst. 3 bylo za písm. c) doplněno písm. d) ve znění „d) součástí služebního úřadu, plnícího úkoly podle § 8 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,“.

Připomínka je obecná, neuvádí žádné konkrétní agendy, kterých by se měl návrh novely negativně dotknout, a nijak blíže neuvádí, v čem je spatřována neslučitelnost agend.

(vizte blíže bod 3.1)

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

4. Ministerstvo zdravotnictví

4.1

K čl. I bodu 1, 2, 5, 6 (§ 3 odst. 1 a 2 § 4 odst. 1 a 2)

Rozumíme snaze efektivního a racionálního fungování státní správy, není však zřejmé, jak bylo k výpočtu a navrženému počtu osob v jednotlivých útvarech dosaženo. Ministerstva a příslušné útvary se od sebe významně liší velikostí (počtem osob), strukturou a charakterem vykonávaných činností a dle našeho názoru není možné plošně stanovit minimální počty, bez znalosti výkonu jednotlivých činností/agend na ministerstvech. Navrhujeme namísto navrhovaných výjimek ponechat rozhodnutí o velikosti útvarů v gesci státní služby v jednotlivých ministerstvech.

Je třeba přihlédnout k tomu, že již v minulosti ministerstva snižovala počty státních zaměstnanců, bez vazby a znalosti výkonu jednotlivých agend, či za účelem dosažení optimalizace počtu státních zaměstnanců pověřila výkonem některých agend tzv. „pověřené organizace“, čím významně šetří/ušetřila počty státních zaměstnanců. a nyní by tak byly některé útvary znovu významně znevýhodněny.
Neakceptováno

S tvrzením týkajícím se nereflektování odlišných podmínek různých služebních úřadů nelze souhlasit. Navrhované změny se snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

Navrhované změny se tedy snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

4.2

K čl. I bodu 8 (§ 4 odst. 3)

Navrhovaná úprava počítá se změnou organizačního uspořádání na úrovni odboru u vybraných služebních úřadů. Nově má být možno zřídit odbor i za předpokladu, že bude tento útvar tvořen pouze jedním oddělením a dále přímo řízenými zaměstnanci. Tato změna je zcela nekoncepční a nepochybně povede zejména u větších služebních úřadů k tomu, že bude pouze neodůvodněně zvyšován počet ředitelů jako stupňů řízení.

Pokud je účelem navrhované změny racionalizace celkového uspořádání služebního úřadu, kdy je mimo jiné argumentováno teoriemi řízení a managementu, vede navrhovaná změna v zásadě pouze k vyšší nepřehlednosti a v konečném důsledku nejednotnosti v uspořádání služebních úřadů. Každý služební úřad totiž bude moct mít vedle klasické pyramidové struktury, která je dána organizačním uspořádáním dnes, také novou „pilířovou strukturu“, kde bude v odboru pouze jedno oddělení. Pokud má být argumentováno tím, že existují služební místa, u nichž je přímá podřízenost vyžadována vzhledem ke specializovaným činnostem na takovém místě, může být podobné služební místo zařazeno do přímé řídicí působnosti ředitele odboru již dnes.

V dlouhodobém horizontu pak lze předpokládat, že se jako lichý projeví rovněž argument snížení celkového počtu ředitelů odborů, který je uváděn v odůvodnění, protože bude tendence utvářet vysoký počet odborů s jedním oddělením za účelem tvorby nových míst ředitelů odborů.

Vzhledem k výše uvedenému proto navrhujeme zachování stávajícího stavu, tj. stavu, kdy odbor musí být tvořen alespoň dvěma odděleními, byť bude nově zavedeno zvýšení celkového počtu systemizovaných míst v odboru, respektive bude zachována výjimka při dodržení průměrných čísel.

Navrhujeme proto, aby byl čl. 1, bod 8 formulován takto:

V § 4 odst. 3 závěrečné části ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“.
Neakceptováno

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

4.3

K čl. I. bodu 11 (§ 4 odst. 3)

Požadujeme ponechání původního textu, pouze s nahrazením slov „náměstek pro řízení sekce nebo ředitel sekce“ za slova „vrchní ředitel sekce“ a to v souladu s přijetím zákona č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Navržená změna podmínky pro zřízení sekce není v důvodové zprávě řádné odůvodněna. Současně MZ poukazuje na skutečnost, že znemožněním zřízení sekce, která by byla tvořena alespoň 1 systemizovaným místem ředitelem odboru a alespoň 1 systemizovaným místem vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce, dojde k významnému omezení možností pro vytvoření sekce. Takto navržené uspořádání vnáší nekoncepční prvek do celého systému organizačního uspořádání služebního úřadu, který navíc kontrastuje s novou výjimkou umožňující vytvoření odboru pouze s jedním oddělením a přímo řízenými služebními místy.

Původní znění zajišťuje větší variabilitu složení sekce, tedy že bude tvořena takovými útvary, které nejlépe budou odpovídat specifikům její činnosti a bude tak zajištěno její co nejefektivnější fungování a dosažení co nejlepších výsledků.

Současně s ohledem na uvedené důvody úpravy tohoto nařízení vlády, kterým je mj. i hledisko hospodárnosti, je nezbytné zvážit také dopady přijetí navrhované úpravy. V tomto případě by mohlo dojít k vytváření nových funkcí na úrovni ředitele odboru, čímž by hledisko hospodárnosti bylo přímo narušeno s ohledem na zvýšení nákladů spojených nejen s vytvořením této funkce jako takové, ale také s náklady spojených s administrativou a vedením odboru.

V případě, že nebude vyhověno výše uvedenému návrhu, alternativně navrhujeme reformulaci čl. I, bodu 11 takto:

Varianta I

Vzhledem k tomu, že navrhovaná změna nekoreluje s jinými výjimkami, které nařízení vlády zavádí, navrhujeme čl. 1, bod 11 přeformulovat, pokud zůstane zachována nově zaváděná výjimka pro utváření odboru s jedním oddělením. V takovém případě navrhujeme znění čl. 1, bod 11 formulovat takto:

V § 5 odst.1 se číslo „37“ nahrazuje číslem „40“.

Varianta II

Ponechat novelizovaný čl. 1, bod 11 s tím, že bude vypuštěn bez náhrady čl. 1 bod 8.
Akceptováno

Bude ponechána současná právní úprava podmínek pro vznik sekce, pokud se jedná o podřízenost organizačních útvarů a míst. Podřízenost alespoň 1 vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce (řediteli sekce) však nebude splněna v případě pouhého podřízení vedoucího kanceláře vrchního ředitele sekce (vedoucího kanceláře ředitele sekce).

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

4.4

K čl. I bodu 16 (§ 7 odst. 1 a 2)

Navrhuje se vložení nového odstavce 1 a 2 v § 7, kterým se upravuje postavení kabinetu v organizační struktuře. Navrhovatel uvádí, že kabinet má postavení odboru a lze jej členit na oddělení, přičemž v odůvodnění argumentuje podobností se zastupitelským úřadem.

Návrh se jeví jako neodůvodněný a nadbytečný. Postavení vedoucího zaměstnance v současné době jasně plyne z organizační struktury každého služebního úřadu a označení vedoucího zaměstnance je pak jasně dáno v závislosti na tom, zda je kabinet oddělením nebo odborem. Označení postavení kabinetu jako odboru vede pouze k tomu, že vedoucí zaměstnanec bude mít postavení ředitele odboru a bude tedy moci nárokovat označení ředitele kabinetu.

Vzhledem ke skutečnosti, že platové poměry zaměstnanců v pracovním poměru se řídí § 124 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., který nomenklaturu nerozlišuje, ale rozhodující je pro něj typ podřízených zaměstnanců, nebude mít změna ani žádný dopad do platových poměrů nových „ředitelů“ kabinetu. Navrhovaná změna není dostatečně argumentačně podložena ani v odůvodnění navrhované úpravy.

Nadto uvádíme, že výjimka byla zrušena rovněž pro kancelář státního tajemníka a bude se tedy nově jednat o standardní organizační útvar. Zrušení výjimky pro kancelář státního tajemníka tak kontrastuje se zavedením nového vyššího hierarchického postavení kabinetu ministra, které je vzhledem k podpůrným administrativním činnostem vykonávaným v kabinetu ministra neodůvodněné.

Vzhledem k výše uvedenému navrhujeme zachovat stávající právní úpravu a ponechat postavení kabinetu v závislosti na jeho skutečné organizační struktuře a při zachováním povinných minimálních počtů systemizovaných míst, tj. navrhujeme čl. 1, bod 16 vypustit bez náhrady.
Neakceptováno

Navrhovaná úprava reflektuje požadavek politické reprezentace na sjednocení postavení všech kabinetů v ministerstvech a v Úřadu vlády České republiky.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

4.5

K čl. III (účinnost)

V čl. III návrhu je uvedeno, že účinnost je stanovena k 1. červenci 2024. Tento návrh je zcela nekoncepční, neboť základní systemizaci tvoří systemizace roční, která má být prováděna vždy k 1. lednu daného roku. Jeví se jako nelogické, aby zásadní změny, se kterými novela nařízení vlády počítá, byly prováděny v polovině roku, jelikož to bude znamenat zásadní zásah do organizačního uspořádání služebních úřadů a změna bude mít nemalý dopad do rozpočtování prostředků na platy. Institut změny systemizace dle služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka, kterým se stanoví pravidla předkládání systemizace služebních a pracovních míst, jejích změn, úprav a aktualizací, a návrhů organizační struktury a jejích změn ve služebním úřadu, ve znění služebních předpisů, se nejeví jako vhodný institut pro tak zásadní zásah.

Navíc v případě účinnosti od 1. ledna 2025 bude moci být počítáno s novými uspořádáními služebních úřadu již v rámci přípravy rozpočtu na rok 2025, což povede k tomu, že příprava rozpočtu systemizace může být predikovatelná a změnu lze v dostatečné časovém předstihu plánovat.

Navrhujeme proto úpravu znění čl. III takto:

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.
Neakceptováno

O možnosti posunutí účinnosti k 1.1.2025 bude ještě jednáno.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

5. Ministerstvo práce a sociálních věcí

5.1

K čl. I bodu 2 a 6 (§ 3 odst. 2 a § 4 odst. 2)

Požadujeme zachovat původní právní úpravu, podle níž byl počet systemizovaných míst pevně stanoven, respektive požadujeme nestanovit dodržení daného průměrného počtu systemizovaných míst v ostatních útvarech organizace jako podmínku vzniku útvaru.

K otázce stanovení počtu systemizovaných míst v organizačních útvarech podle průměrného počtu systemizovaných míst ve služebním úřadu, tedy v závislosti na počtu systemizovaných míst v ostatních útvarech si dovolujeme upozornit, že příplatek za vedení podle pracovněprávních předpisů zohledňuje náročnost řídící práce vedoucího zaměstnance při vedení vlastních podřízených a náročnost této řídící práce je zcela nezávislá na počtech systemizovaných míst v jiných útvarech organizace. Návrh úpravy je vůči řídícím zaměstnancům nerovný a způsobí pouze snahu vytvářet útvary s nižšími počty míst na úkor navyšování počtu systemizovaných míst v jiných útvarech služebního úřadu, tedy na úkor vedoucích zaměstnanců jiných útvarů.

Nadto by u organizací, které by díky uplatnění pravidla s průměrnými počty systemizovaných míst vytvořily nové útvary, mohly vznikat další náklady na příplatky za vedení.
Neakceptováno

Koncepce navrhované úpravy se ničím neliší od dnešní. Opět jsou stanovovány minimální počty míst v jednotlivých organizačních útvarech a opět jsou stanoveny výjimky umožňující zřizování menších organizačních útvarů. Snahou je však odstranit dnešní příliš vysoký počet výjimek a zároveň umožnit využití nových výjimek plošně ve všech, nikoliv jen ve vybraných služebních úřadech. Nová pravidla jsou transparentnější a rovnější. To, jakou podobu budou mít upravené struktury služebních úřadů, však nebude záviset jen na navrhované úpravě, ale – především – na rozpočtových prostředcích služebních úřadů.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

6. Ministerstvo zahraničních věcí

6.1

K čl. I bodu 1 (§ 3 odst. 1)

V A R I A N T A I

Ministerstvo zahraničních věcí (dále též „MZV“) navrhuje v § 3 odst. 1 číslo „4“ nahradit číslem „5“.

Odůvodnění:

Předkladatelem navržená úprava by v navrhovaném rozsahu znamenala destabilizující
a nepřiměřený zásah do fungování státní správy. Zrušení oddělení napříč státní správou vystaví vedoucí oddělení vyšší zátěži nárůstem agendy, čímž vyvolá zpomalení schvalovacích mechanismů a narušení efektivity práce a zapříčiní nežádoucí dopad na plnění primárního cíle státní právy, tj. služby veřejnosti. S ohledem na zachování vnitřní integrity státní správy
a z vyplývající adekvátní úrovně funkčnosti státní správy, se navrhuje dopady zmírnit uvedeným způsobem, tj. možností 5 systemizovaných míst namísto 6.
V A R I A N T A II

V § 3 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta druhá, která zní:

„V Ministerstvu zahraničních věcí lze, je-li nezbytně nutné z hlediska zahraničněpolitického nebo bezpečnostního zájmu České republiky a v souladu s diplomatickými zvyklostmi, oddělení zřídit, bude-li tvořeno alespoň 4 systemizovanými místy.“.

Odůvodnění:

MZV upozorňuje, že pravidla organizace zahraniční služby nad rámec základních zásad fungování státní správy musí zohledňovat velmi specifický charakter služby a práce na MZV, jenž se podstatně liší od obecných pravidel organizace jiných orgánů státní správy.

Organizační struktury téměř všech ministerstev zahraničních věcí jsou založeny na teritoriálním principu a respektují diplomatickou praxi a zvyklosti dané Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích). Organizační struktura MZV je v souladu s touto zvyklostí z velké části tvořena strukturou teritoriální, jenž je obvyklá a jasně čitelná pro zahraniční partnery. Tato zavedená diplomatická praxe znemožňuje hierarchicky nadřadit, resp. podřadit, jeden region druhému. Takový krok by byl vyhodnocován partnery v kontextu bilaterálních i multilaterálních vztahů a nezřídka považován za nevstřícné gesto a vnímán jako signál úrovně a hodnoty vzájemných vztahů. Stejně tak v oblasti multilaterální diplomacie je nutné zachovávat hierarchickou rovnováhu jednotlivých mezinárodních organizací. Totéž se týká i velmi specifických a také nových oblastí diplomacie, kterými je zapotřebí efektivně reagovat na proměnlivost mezinárodního prostředí a nové výzvy, které s sebou přináší. Jedná se např. o kybernetickou a vědeckotechnickou diplomacii, diplomacii životního prostředí, sankční politiku nebo politiku energetické bezpečnosti. Nad rámec uvedeného je nutno konstatovat, že diplomatická praxe zároveň mnohdy diktuje očekávanou úroveň zastoupení jednotlivých zemí na mezinárodních jednáních, kdy je např. vyžadovaná úroveň zastoupení minimálně na úrovni ředitele odboru.

Zároveň kromě zahraničněpolitických aspektů je nutno poukázat i na bezpečnostní zájmy České republiky, na jejichž ochraně se MZV v souladu s ust. § 3 a § 4 odst. 1 sankčního zákona (zákon č. 1/2023 Sb., o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích) v rámci své působnosti podílí specializovaným oddělením pro uplatňování vnitrostátního sankčního mechanismu, jehož činnost musí být zachována a provázána s ostatními útvary v stávající organizační struktuře. V tomto ohledu se uvádí, že z pohledu vývoje mezinárodního prostředí a sankční agendy (jak na vnitrostátní, tak EU a mezinárodní úrovni) lze očekávat nárůst agendy a z toho plynoucí nutnost diferenciace na věcně či regionálně profilovaná a specializovaná oddělení, která se budou zabývat specifickými oblastmi.

Nová pravidla pro organizaci služebního úřadu by neměla znemožnit vytvoření takového organizačního uspořádání, které bude zohledňovat specifika a význam jednotlivých agend a zachování jejich efektivního výkonu při naplňování zahraničněpolitických priorit v souladu se zásadami profesionality, nedělitelnosti a dodržování závazků plynoucích z mezinárodního práva a práva EU ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.

S ohledem na výše uvedené lze předpokládat, že při nastavení nových podmínek plynoucích z návrhu novely nebude možno zachovat dosavadní, funkční organizační strukturu MZV. V rámci MZV jsou vytvořena oddělení, která odráží užší teritoriální, odbornou či jazykovou specializace, právní expertízu (komunitární právo), konzulární praxi, aj. Vedoucí oddělení v podmínkách MZV nadto kromě koordinační a řídící činnosti vykonávají svou vlastní věcnou, specializovanou agendu. V současné době je ale v rámci stávajících sedmi sekcí pět sekcí personálně dvojnásobně větších, než umožňuje stávající úprava, jedna sekce se k uvedenému maximálnímu počtu přibližuje. Není aktuálním záměrem MZV současné sekce rozdělovat na menší, což stávající úprava i navržená novela umožňuje, ani nevzniká potřeba tvorby nových odborů, to však za předpokladu, že budou v rámci ústředí MZV zachována stávající oddělení s jejich stanovenými limity, tj. 1+3 (VO + 3), maximálně 1+4 (VO + 4). Cílem je naopak zachování stávající funkční struktury tak, aby tato byla schopna adekvátně zajistit například v současné době aktuální potřeby sankční legislativy.
Neakceptováno

Při tvorbě novely nařízení vlády byly brány v úvahu specifické podmínky Ministerstva zahraničních věcí. Již dosavadní právní úprava přiznává zastupitelskému úřadu postavení organizačního útvaru sui generis s postavením odboru bez ohledu na počet systemizovaných míst. Návrh novely pak výjimečné postavení zastupitelských úřadů podtrhuje tím, že nebudou započítávány do průměrného počtu systemizovaných míst v odborech podle § 4 odst. 2. Do průměrného počtu míst tak budou zahrnována pouze oddělení zastupitelských úřadů v případě, že bude na oddělení zastupitelský úřad členěn, tj. tehdy, že dosáhne odpovídajícího počtu systemizovaných míst podle obecných pravidel pro oddělení (minimálně 4 místa). A protože se na zastupitelský úřad nahlíží jako na odbor, musí být tato oddělení minimálně dvě.

K variantě I uvádíme, že návrh novely nařízení vlády akceptuje, že z hlediska zabezpečení řádného výkonu působnosti úřadů, a tedy i z hlediska plnění všech stránek služby veřejnosti, je třeba vytvářet malé i velké organizační útvary zejména s přihlédnutím k seskupení zpravidla souvisejících činností nebo prací. Zavádí proto institut průměrného počtu míst v organizačních útvarech, aby úřady měly možnost tam, kde je to účelné, přizpůsobit velikost útvaru vykonávané agendě. V souladu s cílem navrhované novely (redukce organizačních útvarů s minimálními počty míst) je pak možnost vytvářet např. oddělení s počtem 4 systemizovaných míst, která je kompenzována povinností vytvářet oddělení s vyšším počtem míst.

K variantě II uvádíme, že návrh novely zůstává konzistentní s původní úpravou v otázce hierarchického uspořádání organizačních útvarů. V otázce diplomatických zvyklostí a vyhlášky ministra zahraničních věcí není doloženo, které konkrétní ustanovení vyhlášky je navrhovanou novelou nařízení vlády dotčeno, resp. jak konkrétně ovlivňuje navrhovaná novela možnosti uspořádání organizační struktury z pohledu diplomatické praxe a zvyklostí.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.
Ministerstvo zahraničních věcí souhlasí s úpravou nařízení vlády v duchu těchto tezí:

•
zastupitelský úřad má postavení odboru

•
na zastupitelský úřad se nepoužijí ustanovení o minimálním počtu systemizovaných míst (zastupitelský úřad tedy může mít nižší počet míst nežli 13, resp. 9)

•
zastupitelský úřad lze členit na oddělení

•
na oddělení zastupitelského úřadu se nepoužijí ustanovení o minimálním počtu systemizovaných míst (oddělení zastupitelského úřadu tedy může mít nižší počet míst nežli 6, resp. 4; minimálně však 3, což vyplývá z § 9 odst. 1 zákona o státní službě, podle kterého představený je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance – ve slovech „podřízené státní zaměstnance“ je užito množné číslo, čili platí, že je oprávněn vést aspoň dva podřízené zaměstnance, nikoliv jen jednoho)

•
do průměrného počtu míst v úřadu tvořících odbor/oddělení se zastupitelský úřad/oddělení zastupitelského úřadu nezahrnuje.

7. Ministerstvo zemědělství

7.1

K čl. I bodu 1 (§ 3 odst. 1)

Požadujeme zde výjimku z požadavku minimálního počtu systemizovaných míst pro některé typy oddělení (oddělení veřejné podpory, řídící oddělení fondů Evropské unie nebo operačních programů).

Odůvodnění:

Upozorňujeme na to, že ne vždy je možné a efektivní slučovat agendy do jednoho oddělení za účelem splnění požadovaného minimálního počtu systemizovaných míst. U řady oddělení s úzce vymezenou a specializovanou agendou by došlo k nutnosti je uměle slučovat s dalšími agendami, jen aby byla formálně naplněna požadovaná kvóta minimálního počtu systemizovaných míst. Například oddělení vykonávající agendy vyplývající ze zákona vyžadující jejich nezávislost a nestrannost na ostatních útvarech a orgánech (například oddělení veřejné podpory) by měla zůstat zachována samostatně bez ohledu na počet systemizovaných míst, a to právě z důvodu jejich nezávislosti a nestrannosti při výkonu agendy. Stejně tak například v případě řízení fondů Evropské unie a operačních programů je nutné zachovat oddělení funkcí, jejichž výkon musí být dle příslušné legislativy Evropské unie nezávislý. Tato nezávislost je kontrolována Auditním orgánem a v případě nedodržení těchto podmínek by došlo k ohrožení čerpání finančních prostředků Evropské unie.
Neakceptováno

Připomínkové místo neuvádí, z jakých právních předpisů vyplývá, že by určité agendy musely být vykonávány v autonomně stojících odděleních.

Navíc je nezbytné rozlišovat nezávislost a nestrannost při rozhodování či v rámci výkonu určité agendy a nutnost začlenění útvaru, který danou agendu vykonává, do struktury služebního úřadu – oddělení je včleněno do hierarchické struktury služebního úřadu a podléhá tedy ministrovi, určitému vrchnímu řediteli sekce a určitému řediteli odboru.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

7.2

K čl. I bodu 6 (§ 4 odst. 2)

V § 4 odst. 2 je uvedeno "Nebude-li ve služebním úřadu průměrný počet systemizovaných míst tvořících odbor nižší než 13, odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 9 systemizovanými místy včetně alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení a alespoň 2 systemizovaných míst bezprostředně podřízených řediteli odboru. Do průměrného počtu systemizovaných míst tvořících odbor se nezahrnuje odbor podle odstavce 3 a organizační útvar podle § 6 až 8.".

Požadujeme upravit dané ustanovení tak, aby u odboru s počtem služebních míst menším než 13 nebyla stanovena povinnost mít vždy systemizována alespoň 2 systemizovaná místa bezprostředně podřízených řediteli odboru.

Máme za to, že v případě odboru o méně než 13 a nejméně 9 systemizovaných místech není jakkoli účelné povinně systemizovat 1 místo vedoucího oddělení a vždy současně alespoň 2 systemizovaná místa bezprostředně podřízených řediteli. Odbor je útvarem na druhém stupni řízení a jeho smyslem je zaštiťovat a koordinovat činnost podřízených oddělení. Systemizovaná místa, která jsou podřízena přímo řediteli odboru a nejsou zařazena v podřízeném oddělení, jsou dle praxe většinou místa, na kterých jsou vykonávány činnosti, jejíchž obsahem je zejména administrativa a zajišťování chodu sekretariátu a činnosti ředitele daného odboru. Z hlediska efektivity a hospodárnosti zde tak neshledáváme důvod, proč by povinně měla být u menších odborů systemizovaná hned dvě místa přímo podřízená řediteli odboru. Naopak navrhujeme, aby v takovém odboru byla možnost mít dvě variantní řešení:

•
alespoň 1 systemizované místo vedoucího oddělení a alespoň 2 systemizovaná místa bezprostředně podřízená řediteli odboru, nebo

•
alespoň 2 systemizovaná místa vedoucích oddělení.

Dle našeho názoru je nedůvodné (kdy ani sama důvodová zpráva nevysvětluje smysl této úpravy), aby odbor s menším počtem systemizovaných míst (například 11) nesplňoval kritéria, přestože je to odbor s dvěma odděleními bez dalších míst, která by byla přímo podřízena řediteli odboru, zatímco jiný odbor například s 10 systemizovanými místy a jedním oddělením a 2 systemizovanými podřízenými místy přímo řediteli kritéria splňovat bude.
Akceptováno

Do § 4 odst. 2 a 3 byla doplněna alternativa, že odbor s nižším počtem míst může být tvořen i alespoň dvěma odděleními. Smyslem úpravy nemělo být tuto variantu nepřipustit, k čemuž by navrhované legislativní řešení vedlo.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

7.3

K čl. I bodu 11 a 13 (§ 5 odst. 1 a 3)

Žádáme o zachování původního znění § 5 odst. 1, které umožňuje, aby se sekce skládala z 1 odboru a 1 oddělení nebo pokud to není možné, žádáme alespoň o zachování § 5 odst. 3:

Navrhované znění:

§ 5

(1) Sekci lze zřídit, bude-li tvořena alespoň 37 40 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného náměstkovi pro řízení vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce.

(3) Sekci, která je pracovištěm plnícím úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti služebního úřadu, lze zřídit, bude-li tvořena alespoň 25 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného náměstkovi pro řízení sekce nebo řediteli sekce.

NEBO

§ 5

(3) Sekci, která je pracovištěm plnícím úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti služebního úřadu, lze zřídit, bude-li tvořena alespoň 25 35 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů nebo alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného náměstkovi pro řízení vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce.

Odůvodnění:

Zrušení možnosti, aby sekce byla zřízena, pokud je tvořena alespoň 1 systemizovaným místem ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaným místem vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce má zásadní negativní dopad na existující funkční a efektivní strukturu některých služebních úřadů. V rezortu zemědělství se jedná například o Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (dále jen „SZPI“) respektive její inspektoráty.

Organizační struktura SZPI je stanovena zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení § 1 odst. 2 se zřizuje inspekce, kterou tvoří ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro stanovené kraje, přičemž pod každý inspektorát spadají vždy dva kraje. Dále § 1 odst. 5 stanoví, že v čele inspekce je ústřední ředitel, který řídí ústřední inspektorát a ředitele inspektorátů, kteří jsou dle stávající úpravy zároveň ředitelé sekcí tvořenými jednotlivými inspektoráty. Inspektoráty jsou správními orgány prvního stupně a ústřední inspektorát je odvolací orgán, což je stanoveno v § 1 odst. 6.

Aby SZPI mohla nadále efektivně plnit úkoly svěřené jí zákonem, je nezbytné zachovat organizační strukturu SZPI tak, jak je nastavena zákonem č. 146/2002 Sb. S tím souvisí potřeba zachovat stávající stav, že ředitelé inspektorátů jsou řediteli sekcí podřízenými vedoucímu služebního úřadu. V současné době 5 ze 7 inspektorátů funguje v režimu sekce, která je tvořena 1 odborem a 1 oddělením, jehož vedoucí je přímo podřízen řediteli sekce/inspektorátu. Na zbývajících dvou inspektorátech jsou zřízeny navíc i odbory v souvislosti s laboratořemi SZPI, které na ostatních inspektorátech nejsou. Tyto dva inspektoráty tak splňují požadavek na existenci alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů. Přičemž všech 7 inspektorátů splňuje požadavek na velikost sekce 37, případně v budoucnu 40 systemizovaných míst.

Splnění nově navrhovaných parametrů pro sekci, které by muselo nastat, aby nebyla ohrožena funkční organizační struktura SZPI nastavená zákonem č. 146/2002 Sb., by v podmínkách SZPI znamenalo nutnost nesystémového vytvoření nových míst ředitelů odborů na 5 ze 7 inspektorátů, aby bylo zajištěno, že ředitel inspektorátu je zároveň ředitelem sekce. Nesystémovým je toto řešení proto, že by z odborů kontroly, které na každém inspektorátu tvoří většinu systemizovaných míst, musela být vyčleněna místa, která by přešla do nově vzniklých odborů, které však nemají za úkol provádění kontrol. Zároveň by si tato změna vyžádala nemalé finanční náklady, kdy by na 5 inspektorátech muselo vzniknout navíc nové místo ředitele odboru. Léty prověřená, plně fungující organizační struktura by se nesystémově rozpadla a na 5 inspektorátech by byl vytvořen nový odbor, který by byl tvořen kompilátem nesouvisejících činností, kdy část jeho pracovníků by věcně podléhala pod řízení jiného ředitele odboru. Takováto úprava je nejen v rozporu s nutností úspory vynakládaných veřejných prostředků, ale rovněž pro ni není žádné věcné odůvodnění.

V předkládací zprávě je uvedeno jako účel navrhované právní úpravy mimo jiné zjednodušení struktury státní správy a optimalizace počtu systemizovaných míst v jednotlivých organizačních útvarech služebních úřadů. Uvedený návrh v případě SZPI znamená přesný opak, tedy složitější organizační strukturu, nárůst počtu vedoucích pracovníků a neefektivní a neracionální fungování veřejné správy.

V předkládací zprávě není uveden žádný relevantní důvod pro novou strukturu v rámci sekce, resp. podmínku dvou přímo podřízených ředitelů odborů řediteli sekce, oproti stávajícímu stavu minimálně jednoho podřízeného ředitele odboru a jednoho vedoucího oddělení.

Pokud by nebylo možné ponechat znění § 5 odst. 1, pak žádáme o ponechání § 5 odst. 3, který podle našeho názoru vhodně řeší situaci služebních úřadů obdobných SZPI, které jsou specializované na určitou činnost. V rámci jejich organizační struktury existují pracoviště plnící úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti služebního úřadu (například inspektoráty SZPI) a je nezbytné, aby jejich struktura umožňovala funkční a efektivní výkon státní správy. Zde je ideální nastavení sekce tvořené jedním podřízeným ředitelem odboru a jedním podřízeným vedoucím oddělení. Množství služebních míst v sekci podle odstavce 3 je přitom možné zvýšit například na 35.
Akceptováno
V § 5 odst. 1 bylo ponecháno pravidlo, že sekci lze zřídit, bude-li tvořena i jen 1 systemizovaným místem ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaným místem vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce s výjimkou vedoucího kanceláře vrchního ředitele sekce nebo vedoucího kanceláře ředitele sekce.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

8. úřad ministra pro legislativu

8.1

K materiálu obecně

Předložený návrh nařízení vlády nerozlišuje mezi služebními úřady s větším počtem systemizovaných míst a tzv. malými služebními úřady. Připomínáme, že Úřad vlády jako relativně malý služební úřad je v současné době vlastně složen z více dalších malých služebních úřadů, když vedle samotných útvarů zajišťujících plnění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády zahrnuje i úřady 3 členů vlády (ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády, úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace a úřad ministra pro evropské záležitosti).

Navrhovanou úpravu nařízení vlády spočívající ve zvýšení minimálního počtu systemizovaných míst nezbytných pro vytvoření oddělení, odboru nebo sekce tak lze z našeho pohledu akceptovat pouze za podmínky, že navržená úprava nebude předkladatelem následně, např. v reakci na připomínky uplatněné v rámci připomínkového řízení k tomuto návrhu, rozmělňována nesystémovými výjimkami pro vybrané služební úřady.
Akceptováno

Navrhovaná úprava nebude rozmělňována výjimkami pro konkrétní služební úřady (vizte vypořádání připomínek).
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

9. úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace

9.1

K čl. I bodu 1 (§ 3 odst. 1)

Materiál předpokládá, že oddělení lze obecně zřídit, bude-li tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy. Stávající útvary v Úřadu vlády, které plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánů vlády a členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, zajišťují velmi široké portfolio věcně odlišných agend, které na úrovni jednotlivých členů vlády spolu nikterak nesouvisejí. V případě umělého rozdělování a slučování takových oddělení budou na jejich vedoucí kladeny nepřiměřené nároky, a to v porovnání s útvary stejné úrovně na jiných služebních úřadech. Tato skutečnost tak může znamenat ohrožení řádného výkonu státní služby. Zřizování menších útvarů, jak materiál předpokládá, bude zároveň – v případě útvarů podléhajících různých členů vlády – jen velmi obtížné využitelné.

Požadujeme snížení minimální hranice pro tento typ útvaru na 5 systemizovaných míst.
Neakceptováno

Specifik uvedených připomínkovým místem jsme si vědomi, nicméně i Úřad vlády České republiky je monokraticky řízeným služebním úřadem, a to jednak vedoucím Úřadu vlády České republiky, jednak, ve služebních věcech, státním tajemníkem. Z tohoto důvodu se domníváme, že výstavbu organizační struktury Úřadu vlády České republiky lze úspěšně koordinovat tak, aby byla navrhovaná úprava respektována. Přitom lze využít institut průměrného počtu míst v organizačních útvarech a přizpůsobit velikost útvaru vykonávané agendě.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

9.2

K čl. I bodu 5 (§ 4 odst. 1)

Materiál předpokládá, že odbor lze zřídit, bude-li tvořen alespoň 13 systemizovanými místy včetně alespoň 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení. Vzhledem k tomu, že minimální velikost oddělení je navrhovaných 6 systemizovaných míst, vyplývá z předchozího, že se u odboru nepočítá se systemizovaným místem přímo podřízeným řediteli odboru, tedy místem typicky zajišťujícím administrativní podporu útvaru. Znamená to, že buď administrativní podpora nemá být na úrovni odboru standardně zajišťována, nebo má být zajišťována už v rámci oddělení, včleněných do daného odboru. Tím ale dochází k omezení počtu systemizovaných míst s primárně věcnou agendou To u odborů, které zajišťují vedle věcné i administrativně náročnější agendu, představuje významnou překážku pro řádný výkon státní služby.

Požadujeme zohlednění systemizovaného místa přímo podřízeného řediteli odboru do minimálních požadavků na počet systemizovaných míst, jenž umožňuje zřízení útvaru.
Vysvětleno

Navrhovaná úprava nevylučuje, aby bylo v podřízenosti místa ředitele odboru místo pro administrativní podporu. Navrhovaná úprava stanoví toliko minimální požadavky na výstavbu organizačních útvarů.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

9.3

K čl. I bodu 11 (§ 5 odst. 1)

Materiál u útvarů velikosti sekce nepočítá, na rozdíl od oddělení a odborů, s variantou případného zřizování nových sekcí s možným nižším počtem systemizovaných míst. Zároveň sekcím menší velikosti než je nově navrhovaných 40 systemizovaných míst umožňuje jejich existenci jen do „organizační změny“, která v materiálu není nikterak blíže specifikována. To znamená, že buď k okamžiku účinnosti materiálu dojde k navýšení počtu systemizovaných míst v dané sekci, tak aby vyhovovala novým podmínkám, navrhovaným v předkládaném materiálu, nebo dojde k zakonzervování takové sekce a její struktury bez možnosti případných úprav vyvolaných objektivními skutečnostmi, a tím k ohrožení řádného výkonu státní služby v případě potřeby změn, Takový systém zároveň vnáší nerovnost s těmi částmi služebního úřadu, které by již nyní podmínky navrhované předkládaným materiálem splňovaly.

Požadujeme, aby pro sekce Úřadu vlády, který dle kompetenčního zákona také plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánů vlády České republiky a členů vlády, kteří nejsou pověřeni řízením ministerstva nebo jiného úřadu, uplatnila stejná výjimka, která platí pro sekce, v jejímž čele je nejvyšší státní tajemník nebo státní tajemník, jež lze zřídit i tehdy, bude-li tvořena nižším počtem systemizovaných míst.
Neakceptováno

Je-li ve služebních úřadech důvodné zřizovat malé specializované sekce, mohou být stejně tak zřizovány větší specializované odbory, což může vést k vládou požadované redukci počtu představených a úspoře prostředků vynaložených na příplatky za vedení.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.
Úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace s návrhem nakonec vyjádřil souhlas, a to za podmínky, že v přechodném ustanovení bude uvedeno, že sekci zřízenou přede dnem nabytí účinnosti nařízení s nižším počtem míst, než jaký je stanoven, uvede úřad do souladu s nařízením s první podstatnou změnou její působnosti.

10. Úřad pro ochranu osobních údajů

10.1

K materiálu obecně

Úřad pro ochranu osobních údajů odmítá návrh nařízení vlády jako celek, přičemž tato připomínka je zásadní.

Důvody

1.
Nejsou zohledněna specifika služebních úřadů podle § 11 odst. 5 věty druhé zákona o státní službě – nezávislých správních úřadů, jak jej interpretoval nález ÚS z 30. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 21/14, č. 199/2015 Sb., N 122/77 SbNU 759. Lze ocitovat § 237 větu druhou: „Je proto zásadní rozdíl v situaci, kdy vláda takový systém ovládá a uspořádává za pomoci jednotlivých složek systemizace státní služby, a v situaci, kdy se dostane např. do střetu s Českým statistickým úřadem při pořádání sčítání lidu nebo s Úřadem pro ochranu osobních údajů, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže atd. při plnění jejich kompetencí. V určitých otázkách rozhodování – jako to např. výslovně stanoví § 28 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů [recipováno do § 51 zákona o zpracování osobních údajů, poznámka ÚOOÚ] – jsou nositelé těchto úřadů vyvázáni z povinnosti řídit se ve své specifické regulační působnosti pokyny, usneseními, směrnicemi atd., neboť je to v dané oblasti vyváženo jiným veřejným zájmem (ochrana soukromí, hospodářské soutěže, přístup k informacím atd.).“

2.
Návrh je v rozporu s článkem 52 odst. 1 GDPR, že ÚOOÚ má být zcela nezávislý, což bylo interpretováno v rozsudcích ESD: KOM v. Německo z 9. 3. 2010, sp. zn. C-518/07, KOM v. Rakousko z 16. 10. 2012, sp. zn. C-614/10 a KOM v. Maďarsko z 8. 4. 2014, sp. zn. C-288/12.

3.
Tato úplná nezávislost má být:

a)
organizační,

b)
finanční,

c)
osobní,

d)
institucionální a

e)
funkční.

4.
Návrh porušuje organizační nezávislost ÚOOÚ, přičemž přímo zasahuje do 6 oddělení a 2 odborů s působností podle unijního práva. Zároveň by v rozporu s potřebami ÚOOÚ bylo nutné transformovat dalších 5 oddělení a 1 odbor.

5.
Ke zmírnění dopadů návrhu zavádí předkladatel institut „průměrný počet systemizovaných míst tvořících [útvar]“, tj. oddělení nebo odbor. Odůvodnění to nijak neodůvodňuje, pouze opisuje normativní text. Pro ÚOOÚ tyto 2 právní normy nemají význam, protož v prostředí ÚOOÚ jich nelze dosáhnout s ohledem na celkový počet systemizovaných míst a vysokou kumulaci funkcí provázenou nemožností reálné dělby práce do logických organizačních celků.

6.
Návrh je v rozporu s § 53 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který stanoví, že místopředseda ÚOOÚ je ředitelem sekce bez ohledu na velikost sekce, kterou řídí. Prováděcí předpis by neměl být v rozporu se zákonem, byť je tento rozpor třeba jen formální a lze ho překlenout interpretačním pravidlem lex superior derogat legi inferiori. ÚOOÚ je nyní členěn na 3 sekce; k jejich udržení by musel mít nejméně 120 zaměstnanců. Redukce počtu sekcí ÚOOÚ by znamenala hlubokou organizační změnu v rámci celého ÚOOÚ bez vnitřní potřeby ÚOOÚ, ačkoliv je nyní struktura ÚOOÚ po nástupu nového vedení již ustálena – byla vybudována střední úroveň řízení.

7.
Absentuje honorování právní jistoty u oddělení a odborů, tedy pravidlo, že nové právní normy pro minimální velikost se vztahují pouze na nově zakládané útvary.
Neakceptováno

Specifika služebních úřadů, tzv. regulátorů, jsou zohledněna již v zákoně o státní službě v § 19 odst. 4, který stanoví, že organizační strukturu schvaluje ten, kdo je v jejich čele. Taktéž navrhovaná novela nařízení vlády počítá v těchto úřadech s výjimkou v případě odboru podle § 4 odst. 3 písm. c).

V otázce nezávislosti máme za to, že se týká pouze činnosti regulační, vizte ustanovení § 51 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, „Při výkonu své působnosti v oblasti ochrany osobních údajů Úřad postupuje nezávisle a řídí se pouze právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.“. Je tak nutné rozlišovat nezávislost ve vztahu k výkonu kompetencí a nezávislost z pohledu systému státní správy, neboť nezávislost při výkonu kompetencí neznamená automaticky vynětí ze systému státní správy. V této souvislosti je třeba připomenout roli vlády jako vrcholného orgánu moci výkonné (čl. 67 odst. 1 Ústavy České republiky), do níž spadají i „nezávislé“ správní úřady, a na ni navazující odpovědnost za řádné fungování státní správy.

V otázce stanovení minimálního počtu míst v organizačních útvarech je zachována konzistence se stávající právní úpravou, která rovněž stanoví minimální počet míst v útvarech a výjimky pro úřady typu Úřadu pro ochranu osobních údajů.

V připomínce není vysvětleno, proč má úřad 3 sekce. Naopak je uváděno, že k udržení 3 sekcí by měl mít úřad nejméně 120 zaměstnanců. Toto tvrzení je v rozporu s cílem novely nařízení vlády, který mimo jiné spočívá v redukci útvarů s minimálním počtem míst.

Podle § 53 odst. 1 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, je místopředseda úřadu ředitelem sekce. Zákon již neuvádí, že bez ohledu na velikost sekce.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

11. Český úřad zeměměřický a katastrální

11.1

K materiálu obecně

Měnit pravidla pro organizaci služebních úřadů považuji v současné době za zcela nevhodné. Služební úřady se v roce 2024 budou muset vypořádat se zásadními dopady plynoucími ze snížení prostředků na platy vyvolanými rozpočtovými škrty a povinností hradit náhrady v době nemoci z položky prostředků na platy. Aby úřady eliminovaly negativní dopad těchto změn na odměňování svých zaměstnanců, který se navíc od minulého roku kumuluje s vysokou mírou inflace, budou muset přistoupit k rušení systemizovaných míst. I přesto dojde k zásadnímu poklesu prostředků na mimotarifní složky platu, což se negativně dotkne zejména odměn nejvíce výkonných a motivovaných zaměstnanců.

Podle navrhovaného nařízení vlády by mělo současně dojít ke změnám v organizaci služebních úřadů, které se negativně dotknou převážně vedoucích oddělení (podle důvodové zprávy odhadem až 600 vedoucích ve služebních úřadech). Dosavadní vedoucí rušených oddělení by museli být zařazeni na jiné služební či pracovní místo a nebude-li takové k dispozici, mělo by dojít k ukončení služebního nebo pracovního poměru. Přitom právě vedoucí oddělení jsou v dobře fungujících úřadech velmi zkušení, odborně zdatní, loajální a motivovaní zaměstnanci, na nichž leží jak operativní řízení zaměstnanců, tak výkon nejsložitějších odborných agend ve služebních úřadech. Tyto zaměstnance je tedy třeba podporovat a vhodně je motivovat, aby byla zajištěna personální stabilita a kontinuita výkonu agend státní správy. V případě schválení navrhovaných změn v organizaci služebních úřadů by proto služební úřady hledaly možnosti zařazení na jiná služební místa s kompenzací propadů v platech. To lze udělat například tak, že je určí stálými zástupci podle § 9 odst. 7 zákona o státní službě. Ve výsledku tak nedojde k redukci počtu představených ve služebních úřadech ani k úspoře výdajů na platy představených, jak uvádí důvodová zpráva.

Změny vyvolané novelou nařízení vlády by také vedly zejména v menších ústředních správních úřadech ke slučování nesourodých odborných agend do jednoho oddělení, což by vyvolávalo zvýšené odborné i manažerské nároky na nově jmenované vedoucí oddělení a krátkodobě by tak mohla být negativně ovlivněna efektivita fungování služebních úřadů.

Upozornit je také třeba na zcela nevhodný souběh provádění organizačních změn s povinností služebních úřadů přesoutěžovat představené. V letech 2023 a 2024 probíhají výběrová řízení na ředitele odborů a sekcí na základě přechodných ustanovení zákona č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon o státní službě. Těchto nově přesoutěžených přestavených se následně mohou dotknout organizační změny vyvolané novelou nařízení vlády, kdy jim bude jejich místo zrušeno a budou se případně muset v krátkém čase znovu přihlásit do dalšího výběrového řízení, tentokrát však na pozici o stupeň řízení nižší, a třeba o ni soutěžit i se svými bývalými podřízenými představenými. Takový postup povede nejen k demotivaci dotčených představených, ale celkově k dalšímu zhoršení již tak špatné atmosféry na pracovištích.

Závěrem také upozorňuji, že řada úřadů se na spodní hranici limitů počtu míst v organizačních útvarech dostala v důsledku postupného snižování počtu systemizovaných míst, případně vlivem vnitřních přesunů ve snaze zajistit výkon nových agend, na které nebyla přidělena nová systemizovaná místa. Tyto úřady by nyní byly „potrestány“ za svoji průběžnou snahu vykonávat agendy co nejefektivněji s malým počtem zaměstnanců. To je však v příkrém rozporu se snahou současné vlády zefektivnit výkon státní správy.

S ohledem na výše uvedené požaduji zpřísnění pravidel pro vytváření organizačních jednotek ve služebních úřadech z předloženého návrhu vypustit a k diskusi o změně pravidel pro organizaci služebních úřadů se vrátit po provedení změn ve služebních úřadech, které vyplynou z úsporných opatření vlády plánovaných na roky 2024 a 2025.
Neakceptováno

Navrhované změny se tedy snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti).

Nesouhlasíme s tvrzením, že tyto změny povedou k odchodu odborníků. Případným slučováním útvarů nemusí docházet k propouštění odborníků, k čehož lze docílit efektivnějšího používání určení zástupci podle § 9 odst. 7 ZSS. Představený by v první řadě měl být schopen kvalitně a efektivně vést a řídit daný útvar. Odborníka ve státní službě lze zaplatit i jinými instituty zákona o státní službě, než je jmenování na služební místo představeného, a to prostřednictvím vytvoření klíčových míst nebo navýšením osobního příplatku.

O možnosti posunutí účinnosti k 1.1.2025 bude ještě jednáno.
Připomínka změněna na doporu-čující.

11.2

K čl. I bodu 1, 2, 5, 8 a 11 (§ 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 3 a § 5 odst. 1)

Body 1, 2, 5, 8 a 11 požaduji zrušit, a zachovat tak aktuálně stanovené limity minimálních počtů míst v organizačních útvarech (oddělení, odbor a sekce). Tyto limity nebrání služebním úřadům ve vytváření efektivních a funkčních organizačních struktur zohledňujících jejich aktuální potřeby a současně umožnují zohlednit i různorodost a specifika jednotlivých služebních úřadů.

Tlak na zvyšování efektivnosti není potřeba vytvářet prostřednictvím zpřísněných limitů, když tento tlak vytváří vláda prostřednictvím úsporných opatření. Snížení objemu prostředků na platy bude nutit úřady ke snižování počtu systemizovaných míst, čímž bude přirozeně docházet k optimalizaci organizačních struktur i při zachování stávajících limitů.
Neakceptováno

Smyslem návrhu novely je stanovit základní jednotná pravidla. Přičemž návrh, jak je uvedeno ve vypořádání k bodu 11.1 reflektuje specifika jednotlivých úřadů. Reorganizací by mělo být dosaženo revizí agend, jejich racionalizací.
Připomínka změněna na doporu-čující.

12. Český statistický úřad

12.1

K čl. I bodu 11 (§ 5 odst. 1)

Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) navrhuje v § 5 odst. 1 nahradit text „včetně alespoň 2 systemizovaných míst ředitelů odborů“ textem „včetně alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a 2 systemizovaných míst vedoucích oddělení“ nebo textem „včetně alespoň 1 systemizovaného místa ředitele odboru a 1 systemizovaného místa vedoucího oddělení.“

Odůvodnění:

Navržená úprava nerespektuje různorodost služebních úřadů a v praxi ČSÚ by znamenala nutnost organizačních změn spočívajících

ve vytvoření nového odboru ze stávajících oddělení podřízených přímo řediteli sekce. Vzhledem k tomu, že tato oddělení vykonávají naprosto odlišné agendy, považujeme jejich spojení do jednoho odboru

za nefunkční a neefektivní. Kromě toho by navržená změna měla dopad i do prostředků na platy, a to navýšení o nový příplatek za vedení pro ředitele nově vzniklého odboru.
Akceptováno
V § 5 odst. 1 bylo ponecháno pravidlo, že sekci lze zřídit, bude-li tvořena i jen 1 systemizovaným místem ředitele odboru a alespoň 1 systemizovaným místem vedoucího oddělení bezprostředně podřízeného vrchnímu řediteli sekce nebo řediteli sekce s výjimkou vedoucího kanceláře vrchního ředitele sekce nebo vedoucího kanceláře ředitele sekce.
Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

13.Český telekomunikační úřad

13.1

K čl. I bodu 2 (§ 3 odst. 2)

ČTÚ navrhuje, aby oddělení bylo možné zřídit, bude-li tvořeno alespoň 3 systemizovanými místy, nikoliv 4, jak je navrhováno.

Odůvodnění: ČTÚ má za to, že pokud průměrný počet systemizovaných míst tvořících oddělení není nižší než 6, nebudou tyto menší organizační útvary zřizovány ve velkém počtu. Bude se jednat o skutečné výjimky, které budou dávat smysl pro výkon specializovaných agend (typicky např. audit nebo nové, z hlediska působnosti služebního úřadu vyloženě minoritní agendy), k jejichž výkonu není nezbytné či racionální vytvářet oddělení o minimálním počtu 4 zaměstnanců a nebude z důvodů daných právními předpisy možné jejich sloučení nebo podřízení pod jiný útvar. V opačném případě by bylo možné namítat rozpor s § 19 zákona o státní službě, kdy ČTÚ nebude umožněno vytvořit potřebnou organizační strukturu, což by mohlo znamenat zásah do nezávislého výkonu jeho agend, daného a vyžadovaného pro většinu jeho agend evropskými předpisy.
Neakceptováno

Připomínka je obecného charakteru, nejsou konkretizovány agendy, u kterých je namítán zásah do jejich nezávislého výkonu, nejsou uvedeny konkrétní ustanovení evropských předpisů, o které je připomínka opírána.

Připomínkové místo vyjádřilo s návrhem vypořádání souhlas.

14. Českomoravská konfederace odborových svazů

14.1

K čl. I bodu 1 (§ 3 odst. 1)

Žádáme o úpravu § 3 následujícím způsobem:

V § 3 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Ve služebním úřadu s jinou než celostátní působností lze oddělení zřídit, bude-li tvořeno alespoň 4 systemizovanými místy.“

Odůvodnění:

Nesouhlasíme se zvýšením počtu systematizovaných míst ze 4 na 6 pro to, aby mohlo být ve služebním úřadu zřízeno oddělení. Žádáme o zachování výjimky pro služební úřady s jinou než celostátní působností, kterou předmětné nařízení vlády obsahuje v platném znění svého § 3 odst. 3, analogicky jako je tomu v nově navrhovaném znění § 4 odst. 3 písm. b) nařízení vlády, kterým se stanoví výjimka pro tento typ (územních správních) úřadů, pokud jde o min. počet osob v odboru.

V rámci krajských hygienických stanic se běžně setkáváme se situací, že je v nich více oddělení, která jsou tvořena pouze 4 státními zaměstnanci (jedná se např. o odd. předmětů běžného užívání nebo hygienu dětí a mladistvých) a přesto mají velký objem práce, a to díky počtu dozorovaných zařízení (kontroly zařízení, oblasti preventivního dozoru – posuzování projektové dokumentace, vydávání stanovisek ke kolaudaci, do rejstříku škol atd.). Tento relativně vysoký počet oddělení je však dán jednak rozsáhlou územní ale i složitou odbornou strukturou krajských hygienických stanic.

V řadě krajských hygienických stanic již v minulosti došlo ke spojování odborných oddělení napříč mezi územními pracovišti a můžeme proto zodpovědně tvrdit, že přes všechny možnosti moderní komunikace, které dnešní doba přináší, je zodpovědný výkon pravomocí a plnění povinností vedoucích oddělení, jejichž správní obvod je spojený z území 2 a více okresů, mimořádně náročný a složitý. Systémově se tomu nijak napomoci nedá, úspěšnost a efektivita fungování těchto nových celků je zásadně odvislá od flexibility, mobility a organizačních schopností daného představeného, stejnou měrou však i od míry dovedností, zkušeností, zodpovědnosti a schopnosti samostatné práce těch jeho podřízených, s nimiž nesdílí své kmenové pracoviště.

V případě přijetí této navrhované legislativní změny by to na straně krajských hygienických stanic vyžadovalo provést rozsáhlou organizační restrukturalizaci, a to jen rok před podstoupením dalších zásadních organizačních změn v souvislosti s připravovanou centralizací do státní hygienické služby, navíc v atmosféře, která volá spíše po uklidnění a stabilizaci pro další existenci systému včetně klíčového nižšího odborného managementu krajských hygienických stanic, na němž v současnosti leží hlavní tíha prvostupňové dozorové a rozhodovací činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví a který je díky tomu i cenným zdrojem praktického know-how správní činnosti v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví.
Neakceptováno

Předně je třeba upozornit, že obdobnou připomínku neuplatňuje Ministerstvo zdravotnictví, jež je nadřízeným úřadem krajských hygienických stanic. Dále je třeba uvést, že obdobnou připomínku neuplatňují ani další úřady působící, obdobně jako krajské hygienické stanice, v jednotlivých okresech. Pokud jde o navrhovanou úpravu, domníváme se, že souběžné využití institutu průměrného počtu míst v organizačních útvarech a sloučení dvou dosavadních oddělení za využití institutu stálého zástupce podle § 9 odst. 7 zákona o státní službě, je pro efektivní výstavbu služebního úřadu dostačující.

· v České plemenářské inspekci mají např. oddělení Čechy a oddělení Morava a místa v nich jsou umístěná v různých městech Čech nebo Moravy,

· v Úřadu práce České republiky mají např. oddělení interního auditu se 14 místy v různých městech a pouze 4 místa včetně vedoucího jsou v Praze,

ROZPOR