Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCT8DNF7D najdete zde
vlastní
IV.
ODŮVODNĚNÍ
A. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu, byl připraven na základě zmocnění obsaženého v § 205 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
Nařízení vlády č. 92/2015 Sb. upravuje organizační strukturu služebního úřadu, kterou tvoří organizační útvary a systemizovaná místa (dále jen „místo“). Nařízení vlády zakládá definici míst a organizační útvary, kterými jsou oddělení, odbory a sekce, v Ministerstvu zahraničních věcí také zastupitelské úřady. Nařízení vlády dále stanoví podmínky, za nichž je jednotlivé organizační útvary možné zřídit, působnost některých z nich a dále pravidla nadřízenosti a podřízenosti. Pokud jde o podmínky, za nichž je jednotlivé organizační útvary možné zřídit, nařízení vlády pro každý organizační útvar stanoví minimální počet míst. Od tohoto počtu se lze odchýlit podle celé řady výjimek zohledňujících např. druh, působnost, velikost nebo vnitřní členění služebního úřadu.
Navrhovaná změna nařízení vlády č. 92/2015 Sb. vychází z programového prohlášení vlády, které klade důraz na celkově efektivní a racionální fungování státní správy (vláda v kapitole Vnitřní bezpečnost a veřejná správa uvedla, že úřady mají fungovat efektivněji a má být zhodnocena a zjednodušena struktura státní správy). Optimalizace počtu míst v jednotlivých organizačních útvarech služebních úřadů je jednou z cest vedoucích k tomuto cíli. Podpůrným poznatkem z praxe je, že při vytváření organizačních útvarů, zejména s počtem míst na hranici minimálního počtu, je hledisko hospodárnosti opomíjeno.
Proto si nová právní úprava klade za cíl obecně zvýšit počty míst v jednotlivých organizačních útvarech. Prostředkem k tomu je nejenom prosté navýšení stanoveného standardního minimálního počtu míst v organizačních útvarech oproti stávající právní úpravě, ale i odstranění některých výjimek, které tento počet ještě snižují.
Návrh stanoví standardní velikost jednotlivých organizačních útvarů. V oddělení 6 míst, v odboru 13 míst a v sekci 40 míst. Není však vyloučeno, aby s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám služebního úřadu byl počet míst nižší, a to v oddělení 4 místa a v odboru 9 míst. Podmínkou však je, aby průměrný počet míst v odděleních služebního úřadu byl minimálně 6 a v odborech 13.
Stanovení průměrného minimálního počtu míst tak zachovává možnost vytváření menších organizačních útvarů, kompenzuje odstranění některých výjimek a současně podporuje hledisko hospodárnosti při výstavbě organizačních struktur tím, že počet organizačních útvarů (oddělení a odborů) s nižším počtem míst musí být vyvážen odpovídajícím počtem organizačních útvarů s vyšším počtem míst.
Návrh nadále počítá s výjimkami pro odbory s omezenou územní působností a odbory služebních úřadů, jejichž organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jejich čele, ale nově se pro tento případ stanoví minimální počet 9 míst. Tento počet koresponduje s nově stanoveným minimálním počtem míst v odděleních. Počet míst v odborech s výše uvedenými výjimkami (odbory s omezenou územní působností a odbory služebních úřadů, jejichž organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jejich čele) se nezapočítává do průměrného počtu míst nutného ke zřízení odboru za celý služební úřad.
Navrhované změny se tedy snaží respektovat objektivní různorodost služebních úřadů (danou velikostí, postavením, rozsahem a charakterem působnosti). V praxi se očekává vznik organizačních útvarů s vyšším počtem míst nebo navýšení počtu míst ve stávajících organizačních útvarech. Tento postup bude ve výsledku znamenat i snížení počtu míst představených a vedoucích zaměstnanců. Zároveň je navrhované navýšení minimálního počtu míst v organizačních útvarech služebních úřadů navýšení minimalistické. Vychází ze základů managementu, z tzv. teorie rozpětí řízení, podle které se za optimální počet podřízených na nejnižším stupni řízení považuje 5 až 10 podřízených (v některých státech je to 8 až 12 podřízených, v některých 9 až 20 podřízených). S vyššími stupni řízení poté optimální počet podřízených klesá, optimální počet zaměstnanců podřízených vrcholovým manažerům jsou 4 podřízení.
Dále se nově stanoví, že kabinet člena vlády má vždy postavení odboru. Tato úprava vychází ze specifického postavení kabinetu v organizační struktuře ministerstva a Úřadu vlády České republiky a z počtu pracovních míst zařazených v kabinetu, který se stanoví proporcionálně ve vztahu k celkovému počtu míst ve služebním úřadu s přihlédnutím k rozsahu jeho působnosti. Ve výsledku tak počet pracovních míst v kabinetu může být nižší, než je nutné ke zřízení odboru, a proto se na kabinet nahlíží obdobně jako na zastupitelský úřad s pravidlem, že se nepoužije ustanovení o minimálním počtu míst v odboru. Počet míst v kabinetu člena vlády (ani počet míst v zastupitelském úřadu) se nezapočítává do průměrného počtu míst v odborech služebního úřadu.
V neposlední řadě navrhovaná změna nařízení vlády formálně upravuje označení služebních míst představených tak, aby byla plně v souladu se zákonem č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2023. V souvislosti s jeho přijetím došlo ke změnám v označení služebních míst náměstků pro řízení sekce (nově vrchní ředitelé sekce).
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu, je v souladu se zákonem, jehož ustanovení provádí, a je v souladu se zákonným zmocněním k jeho vydání. Vláda je k vydání nařízení vlády zmocněna v § 205 písm. a) zákona o státní službě.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Právo Evropské unie se na problematiku upravenou předkládaným návrhem nařízení vlády nevztahuje.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná změna nařízení vlády č. 92/2015 Sb. má z dlouhodobého hlediska pozitivní dopad na státní rozpočet, neboť navýšením minimálního počtu míst v organizačních útvarech služebních úřadů dojde k úspoře výdajů na platy představených a na příslušenství (odvody na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek do fondu kulturních a sociálních potřeb). S ohledem na požadavek hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání veřejných finančních prostředků je navýšení minimálního počtu míst v jednotlivých organizačních úvarech nezbytné.
Navrhovaná změna však může vyvolat jednorázové nároky na rozpočty jednotlivých kapitol státního rozpočtu, potažmo na jednotlivé služební úřady v souvislosti se změnami jejich organizačních struktur, zejména v souvislosti se zrušením některých míst a s vypořádáním nároků státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru zařazených na těchto místech. Tento dopad do státního rozpočtu by měl být do budoucna vyrovnán úsporami nákladů na zrušená místa.
Navrhovaná změna nařízení vlády č. 92/2015 Sb. nemá žádné dopady do jiných veřejných rozpočtů.
5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
V souvislosti s návrhem nařízení vlády se nepředpokládají s posléze uvedenou výjimkou sociální dopady, ani dopady na ochranu práv dětí, ani dopady na životní prostředí.
Pokud jde o dopady návrhu nařízení vlády do interna státní správy, předpokládá se redukce organizačních útvarů až o 9 sekcí, 60 odborů a 600 oddělení. Postavení představených (vedoucích zaměstnanců) těchto útvarů bude řešeno postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., respektive zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (zařazení na jiné služební či pracovní místo a nebude-li takové k dispozici, propuštění ze služebního nebo pracovního poměru).
6. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá přímé ani zprostředkované dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky. Navrhovaná právní úprava nemá ani jiný dopad ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Vzhledem k obsahu právní úpravy nejsou s přijetím návrhu nařízení vlády spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Vzhledem k obsahu právní úpravy nejsou s přijetím návrhu nařízení vlády spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat potenciální korupční rizika.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nařízení vlády nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
10. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh nařízení vlády nemá žádné dopady na rodiny.
11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh nařízení vlády nemá žádné územní dopady.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Systemizace služebních úřadů a organizační struktury služebních úřadů včetně jejich změn jsou evidovány a Ministerstvem vnitra v dohodě s Ministerstvem financí schvalovány v modulu systemizace a organizace státní služby (OSYS) informačního systému o státní službě. Stávající digitální podoba modulu OSYS informačního systému o státní službě není návrhem nijak dotčena.
Návrh tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Postupy pro evidenci a schvalování systemizace služebních úřadů a organizační struktury služebních úřadů včetně jejich změn v modulu OSYS informačního systému o státní službě zůstávají zachovány.
Návrh tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nařízení vlády nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
10. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
Návrh nařízení vlády je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.
B. Zvláštní část
K čl. 1 bodům 1 až 3, 5 až 9 a 11 až 13 (§ 3 až 5)
Návrh stanoví standardní velikost jednotlivých organizačních útvarů.
V oddělení 6 míst, v odboru 13 míst a v sekci 40 míst. S přihlédnutím ke konkrétním podmínkám služebního úřadu je povoleno, aby byl počet míst nižší, a to v oddělení 4 místa a v odboru 9 míst včetně alespoň 1 místa vedoucího oddělení a alespoň 2 míst bezprostředně podřízených řediteli odboru. Podmínkou však je, aby průměrný počet míst v odděleních služebního úřadu byl minimálně 6 a v odborech 13 včetně alespoň 2 míst vedoucích oddělení.
Do průměrného počtu míst v odděleních nejsou započítávána místa v oddělení „kancelář“. Tato oddělení se vyskytují ve všech služebních úřadech, jsou zpravidla tvořena stanoveným počtem míst na minimální hranici. Jejich započtení do průměrného počtu míst by negativně ovlivnilo výpočet za všechna oddělení služebního úřadu.
V návrhu je zachována výjimka pro odbory s omezenou územní působností, odbory služebních úřadů s jinou než celostátní působností a odbory služebních úřadů, jejichž organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jejich čele, ale nově se pro tento případ stanoví minimální počet 9 míst včetně alespoň 1 místa vedoucího oddělení a alespoň 2 míst bezprostředně podřízených řediteli odboru.
Výjimka znamená, že ve služebních úřadech s jinou než celostátní působností a ve služebních úřadech, jejichž organizační strukturu vždy schvaluje ten, kdo je v jejich čele, mohou být zřizovány odbory s 9 místy, aniž by tyto služební úřady musely dodržet pravidlo průměrného počtu 13 míst v odboru. Rovněž v případě odborů, které jsou pracovištěm plnícím úkoly v užším územním rozsahu, než je rozsah územní působnosti služebního úřadu, nebo součástí takového pracoviště, nebudou místa započítávána do průměrného počtu míst nutných pro zřízení odboru za služební úřad.
Vedle výjimek se do průměrného počtu 13 míst nutných ke zřízení odboru ve služebním úřadu nezapočítává počet míst v zastupitelských úřadech a v kabinetu člena vlády, které mají postavení odboru, a v odborech „kancelář“. Četnost těchto útvarů je poměrně vysoká a nelze připustit, aby ovlivnila výstavbu ostatních organizačních útvarů.
Místa v odděleních, která jsou součástí odborů a organizačních útvarů, které mají postavení odboru, se započítávají do průměrného počtu míst v oddělení ve služebním úřadu.
Zachována v návrhu zůstává také výjimka pro sekce, v jejichž čele stojí státní tajemník, které mohou mít méně než 40 míst. To platí i o sekci pro státní službu, v jejímž čele stojí nejvyšší státní tajemník.
K 1. dubnu 2023 existovalo ve služebních úřadech 170 oddělení se 3 místy, 657 oddělení se 4 místy a 698 oddělení s 5 místy. Jde tedy o 1525 oddělení z celkového počtu 7380 oddělení ve služebních úřadech, která nesplňují standardní minimální počet míst (tj. 6 míst) podle navrhované právní úpravy. S přihlédnutím k předpokládaným různým modelům transformace oddělení na kritéria nové právní úpravy, která neznamenají, že oddělení nesplňující standardní počet míst budou všechna zrušena, lze odhadnout, že celkový počet oddělení ve služebních úřadech bude snížen přibližně o 600 oddělení.
Ke stejnému datu existovalo ve služebních úřadech 258 odborů z celkového počtu 1809 odborů, v nichž je zřízeno méně míst než 13, která jsou standardním počtem pro odbor podle navrhované právní úpravy. Součástí tohoto počtu je přibližně 105 odborů, které podle stávající právní úpravy využívají výjimku nebo se na ně hledí jako na odbor (zastupitelské úřady). Předpokládá se, že tomu tak bude i podle navrhované úpravy. Podle odhadu se po aplikaci nových pravidel pro organizaci služebního úřadu sníží počet odborů přibližně o 60.
V případě sekcí nesplňuje navrhovaný minimální počet míst (tj. 40 míst) 9 sekcí z celkového počtu 364 sekcí.
K čl. 1 bodům 4, 10, 14, 15, 17 (§ 3 odst. 3, § 4 odst. 4, § 5 odst. 3, § 6 odst. 3 a § 8 odst. 3)
V souvislosti s přijetím zákona č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2023, dochází ke změně v označení služebních míst náměstků pro řízení sekce a náměstka ministra vnitra pro státní službu (nově vrchní ředitelé sekce a nejvyšší státní tajemník) Tato úprava se promítá i do dalších ustanovení.
K čl. 1 bodu 16 (§ 7 odst. 1 a 2)
Kabinet člena vlády má vždy postavení odboru. Tato úprava vychází ze specifického postavení kabinetu v organizační struktuře ministerstva a Úřadu vlády ČR a z počtu pracovních míst zařazených v kabinetu, který se stanoví proporcionálně ve vztahu k celkovému počtu míst ve služebním úřadu s přihlédnutím k rozsahu jeho působnosti. Počet pracovních míst v kabinetu může být nižší, než je nutné ke zřízení odboru, a proto se na kabinet nahlíží obdobně jako na zastupitelský úřad s pravidlem, že se nepoužije ustanovení o minimálním počtu míst v odboru. Kabinet se může členit na oddělení.
K čl. 1 bodu 18 (§ 8 odst. 4)
V § 8 se doplňuje nový odstavec 4, který umožňuje zřídit v Ministerstvu vnitra kancelář nejvyššího státního tajemníka, stejně tak, jak je umožněno v ostatních ministerstvech a v Úřadu vlády České republiky podle odstavce 5 zřídit kancelář státního tajemníka. Ustanovení rovněž reaguje na změnu původního označení služebního místa náměstka ministra vnitra pro státní službu na nejvyššího státního tajemníka.
K čl. 1 bodu 19 (§ 9)
Ustanovení § 9 se ruší z důvodu nadbytečnosti. Praxe ukázala, že horní hranici počtu míst v organizačních útvarech je nutné posuzovat individuálně, a nikoliv ji stanovit právní úpravou.
K čl. 1 bodu 20 (§ 11 odst. 1)
V celém právním předpisu je používán pojem „státní služba“, pro zachování jednotné terminologie se tak vkládá slovo „státní“.
K čl. 1 bodu 21 (§ 11 odst. 2)
V odstavci 2 je upřesněno, které další organizační útvary mohou být podřízeny státním tajemníkům. To povede k žádoucímu sjednocení působnosti sekcí státních tajemníků.
K čl. 2 (Přechodné ustanovení)
Služebním úřadům, jejichž sekce byly tvořeny podle původní právní úpravy menším počtem míst než je nově stanoveno, s výjimkou sekce podle § 5 odst. 2, je povolena výjimka uvést je do souladu s tímto nařízením s první změnou organizační struktury týkající se takové sekce. Znamená to, že jakýkoliv zásah do organizační struktury (např. změna počtu míst, změna počtu organizačních útvarů, zrušení a zřízení míst a útvarů v sekci nebo jejich přesun do jiného organizačního útvaru) zakládá povinnost provést změny v sekci a služebním úřadu tak, aby sekce splňovala stanovený minimální počet míst, případně bylo zvoleno jiné organizační uspořádání služebního úřadu.
K čl. 3 (Účinnost)
Účinnost je navrhována od 1. července 2024 tak, aby služební úřady mohly s dostatečným předstihem naplánovat vytvoření organizačních struktur podle navrhované úpravy.
2