Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                I.


II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je zpracován mimo Plán legislativních prací vlády pro rok 2023. 

Cílem předkládaného návrhu zákona je zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící. Připravovaná novelizace konkrétně směřuje k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem na prvním stupni. U krajských soudů budou v trestním řízení na prvním stupni přísedící zachováni v řízeních o zvlášť závažných zločinech (tj. úmyslných trestných činech, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let) s výjimkou majetkové a hospodářské trestné činnosti podle části druhé, hlavy V a VI trestního zákoníku (zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), u které se obvykle předpokládá vysoká odborná náročnost projednávaných otázek. Účast přísedících na rozhodování v trestních věcech před krajským soudem jako soudem prvního stupně bude výslovně připuštěna rovněž ve specifickém případě řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou podle § 142 trestního zákoníku, který do kategorie zvlášť závažných zločinů nespadá, ale kde je to odůvodněno možnými dopady případného následného zpřísnění právní kvalifikace. 
Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování.

Provedení revize stávající právní úpravy institutu přísedících a reakce na praktické problémy, které současná právní úprava přináší, jsou nezbytné. Souvisí s problematikou praktického začlenění přísedících do rozhodování v soudních řízeních. Je nutné legislativní cestou reagovat na související administrativní zátěž soudů, na obvykle nedostatečnou participaci přísedících na samotném projednání a rozhodování v rámci řízení, na komplikace spojené se sestavováním soudního senátu tvořeného soudcem a přísedícími pro celé řízení před soudem i na související často nepřiměřenou délku soudních řízení. Návrhem je sledována jednak potřeba vyhovět požadavkům aplikační praxe na omezení účasti laického prvku na co nejmenší množství případů, ale i legitimním požadavkům mezinárodního společenství a veřejnosti na zachování účasti laického prvku při rozhodování soudů v těch případech, kdy je to důvodné. 

Předpokládá se, že ušetřené finanční a kapacitní prostředky budou použity na vzdělávání a na zlepšení organizace činnosti přísedících v těch soudních řízeních, ve kterých zůstane jejich přítomnost zachována, event. na zvýšení paušálních náhrad přísedících, které nebyly valorizovány od roku 1996.
Problematika přísedících byla na podzim roku 2018 a začátkem roku 2019 konzultována na sérii tzv. kulatých stolů se zástupci justice, Kanceláře veřejného ochránce práv a Ústavu pro otázky soudnictví. Návrh zrušit přísedící v určitém rozsahu je rovněž jedním z opatření tzv. Antibyrokratického balíčku – justice předloženého ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády, který byl vládou projednán dne 14. června 2023. 
Na základě žádosti ministra spravedlnosti byla ze strany ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády udělena výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA). 

Navržená právní úprava by měla nabýt účinnosti dne 1. ledna 2024.
2