Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCTEKQMMT najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě k projednání návrh zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby a o změně souvisejících zákonů.
Účelem navrhované úpravy je vymezit hydrometeorologickou službu a její složky jako odbornou službu vykonávanou ve veřejném zájmu a institucionálně zabezpečit její fungování primárně pro potřeby veřejné správy.
Záměrem je co nejvíce navázat na současnou praxi fungování Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“). Dle stávající úpravy je ČHMÚ organizací spadající pod působnost Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“ nebo „předkladatel“) jako věcně příslušného ústředního orgánu státní správy podle rozpočtových pravidel a zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Činnost ČHMÚ jako příspěvkové organizace je v současné době určena jeho zřizovací listinou, která definuje základní účel ČHMÚ a předměty jeho činnosti.
Předkládaný předpis zřídí ČHMÚ přímo zákonem, přičemž přechodná ustanovení zajistí přechod veškerých práv a povinností, personální kontinuitu atd. ze stávajícího ČHMÚ. Úprava vymezí hydrometeorologickou službu, její orgány (ČHMÚ a Ministerstvo obrany jako orgán resortní hydrometeorologické služby) a jednotlivé činnosti v jejím rámci. Hlavní činností ČHMÚ bude mj. výkon hydrometeorologické služby na celém území státu, tedy provoz monitorovacích sítí hydrometeorologické služby, pořizování, shromažďování a zpracovávání hydrometeorologických údajů a tvorba produktů a služeb, zpřístupnění a archivace těchto údajů a produktů prostřednictvím nově zřizované databáze a vyhlašování hydrometeorologických výstrah, s výjimkou působnosti Ministerstva obrany definované přímo zákonem. Nad tento rámec bude moci ČHMÚ provozovat i tzv. jinou činnost, za účelem dosažení peněžních prostředků pro krytí svých provozních nákladů, což činí i v současnosti.
Předkládaný předpis zahrne také výkon resortní hydrometeorologické služby Ministerstva obrany a nastaví rámcová pravidla pro vztah a spolupráci Ministerstva obrany a ČHMÚ. Zřídí se Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů jako informační systém veřejné správy spravovaný MŽP.
Důvody předložení návrhu jsou následující:
1) Nedostatečná úprava právního statusu a činností ČHMÚ
V současné době je ČHMÚ upraven jako příspěvková organizace spadající pod působnost MŽP jako věcně příslušného ústředního správního úřadu, což se předkládaným předpisem nemění, nicméně považuje se za nezbytné ČHMÚ i jeho činnosti jednoznačně legislativně zakotvit i s ohledem na jeho roli v rámci kritické infrastruktury a další zásadní úlohy.
Nutnost přípravy právní úpravy zabezpečení hydrometeorologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší plyne již ze závěrů usnesení Bezpečnostní rady státu z roku 2012, kterým byl schválen Harmonogram opatření k realizaci Koncepce environmentální bezpečnosti 2012–2015 s výhledem do roku 2020, jehož součástí je i zpracování návrhu právní úpravy zabezpečení meteorologické a hydrometeorologické služby. Na toto usnesení Bezpečnostní rady státu navazuje usnesení vlády z roku 2014 k závěrečné souhrnné zprávě Vyhodnocení povodně v červnu 2013, které uložilo několika ministrům zabezpečit realizaci opatření navrhovaných ve zprávě, z nichž jedním je i legislativní opatření uložené MŽP, tj. zpracovat návrh právního zabezpečení hydrometeorologické služby. V návaznosti na tato usnesení je třeba hydrometeorologické činnosti a služby zajišťované ČHMÚ a Ministerstvem obrany právně zakotvit a jejich status upravit tak, aby nezpochybnitelným a dostatečně transparentním způsobem zajišťovaly hydrometeorologickou službu v ČR.
ČHMÚ je právním nástupcem původního subjektu Hydrometeorologického ústavu zřízeného v roce 1953 vládním nařízením. Toto vládní nařízení bylo vydáno na základě zmocnění zrušeného v roce 1960. Takový právní předpis do doby formálního zrušení jiným normativním právním aktem podle judikatury Ústavního soudu České republiky sice zůstává platným právním předpisem, při jeho aplikaci je však třeba přihlížet ke skutečnosti, že zde chybí materiální předpoklad působení takového předpisu, tedy konkrétní zákonné zmocnění. Tento stav byl napraven podřízením ČHMÚ Ministerstvu životního prostředí změnou kompetenčního zákona v roce 1990 a dále vydáním rozhodnutí ministra životního prostředí „o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav“ z roku 2000 v souladu s ustanoveními (dnes již zrušeného) zákona o rozpočtových pravidlech republiky. Účel a předmět činnosti ČHMÚ jsou v současné době určeny Zřizovací listinou ČHMÚ, která má formu opatření ministra životního prostředí. Nadále však legislativní ukotvení hydrometeorologické služby a jejich vykonavatelů není dostatečné.
Vedle nedostatečného legislativního ukotvení ČHMÚ nejsou ani některé jím vykonávané činnosti dostatečně nebo vůbec upraveny (jde např. o úpravu v zákoně o vodách – činnosti při povodních nebo absentující úpravu meteorologie a klimatologie).
2) Potřeba reflektovat trend digitalizace veřejné správy v České republice navazující v tomto případě zejména na směrnici o otevřených datech
Ambicí navrhovaného zákona je v co možná nejvyšší míře digitalizovat výstupy z činností státní hydrometeorologické služby tak, aby byly dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, v souladu s principem otevřených dat, v reálném čase, je-li to možné, případně co možná nejdříve od vytvoření s ohledem na relevantní skutečnosti ovlivňující zpřístupňování výstupů.
Tímto zákonem bude nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů. Tyto výstupy budou prostřednictvím Národní databáze zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a jakýkoliv subjekt (tj. subjekty veřejné správy i veřejnost) se k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ dostane prostřednictvím webové aplikace. Pro potřeby obrany státu bude Národní databáze zároveň bezúplatně zpřístupněna pomocí zvláštních samostatných přímých datových komunikací též Ministerstvu obrany. Co se týče obsahu Národní databáze, bude se jednat o zveřejněné informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, resp. zákona o právu na informace o životním prostředí, a bude možné namísto poskytnutí informace na žádost odkazovat na již zveřejněné informace.
Zároveň programové prohlášení současné vlády z ledna roku 2022 uvádí: „Zrychlíme proces otevírání dat (open data) a aktualizace otevřených dat na všech úřadech veřejné správy. Strategické a další materiály, které si stát zadává či vytváří a nepodléhají utajení (bezpečnost a obrana státu), budou dostupné pro jiné orgány veřejné správy a v co nejširším rozsahu i veřejnosti.“.
Nová právní úprava si vyžádá výdaje ze státního rozpočtu. Požadavky vyplývající z nově navržené právní úpravy a jejich naplnění budou zabezpečeny výhradně v rámci stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených rozpočtových kapitolách (315 a 364). Náklady vzniklé na základě tohoto materiálu budou pokryty z prostředků státního rozpočtu alokovaných do příslušných kapitol, případně z prostředků EU, bude-li to relevantní a možné.
Návrh vychází z věcného záměru zákona k předkládanému zákonu, který byl vládou projednán a schválen v roce 2020.
Meziresortní připomínkové řízení k danému návrhu zákona proběhlo ve dnech 4. července až 3. srpna 2023. Zásadní připomínky uplatnily Ministerstvo financí, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Úřad vlády ČR - odbor kompatibility, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Digitální a informační agentura, Úřad Národní rozpočtové rady, Akademie věd ČR, Hospodářská komora ČR, Unie zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Česká asociace pojišťoven a Moravskoslezský kraj. Pouze doporučující připomínky uplatnily Ministerstvo zdravotnictví a Jihomoravský kraj.
Všechny uplatněné připomínky byly řádně vypořádány a návrh se předkládá vládě bez rozporu. Vyhodnocení připomínkového řízení je obsaženo v části X. materiálu.
1
3