Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCTEKQMMT najdete zde


                X.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby a o změně souvisejících zákonů
Materiál byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra životního prostředí dne 4. 7. 2023 s termínem dodání stanovisek do 3. 8. 2023. Vyhodnocení připomínkového řízení je uvedeno v následující tabulce.

	č.
	Přip. místo
	K ustanovení
	Připomínka
	Vypořádání

	1. 
	MF
	obecně
	Je třeba, aby předkladatel zvážil, zda má Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“) fungovat i nadále ve formě státní příspěvkové organizace, nebo zda by měla být zvolena jiná právní forma, která je flexibilnější. Státní příspěvková organizace může obdržet peníze ze státního rozpočtu v zásadě pouze od svého zřizovatele (výjimka je pouze u zákona č. 130/2002 Sb.) a pouze v rámci finančního vztahu upraveného v § 54 odst. 1 rozpočtových pravidel (zákon č. 218/2000 Sb.). Takže státní příspěvková organizace nemůže dostat např. čistě „českou“ neinvestiční dotaci. Vzhledem k tomu, že v materiálu se objevuje, že ČHMÚ bude financován mimo jiné dotacemi a granty (není upřesněno, co se tím myslí), tak máme pochybnosti o vhodnosti právní formy státní příspěvkové organizace. Dle našeho názoru by měla být zvolena jiná, flexibilnější právní forma.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Právní forma ČHMÚ byla otázkou, jež byla řešena již ve fázi přípravy věcného záměru zákona, na tuto problematiku směřovaly též připomínky LRV, kdy bylo nakonec dohodnuto, že odpovídající forma je státní příspěvková organizace se specifiky, jaká jsou v materiálu uvedena (např. zřízení zákonem apod.). Toto lze vyčíst též ze stanoviska LRV k věcnému záměru zákona. V této podobě byl materiál také schválen vládou ČR, což určuje rámec prací na návrhu zákona, který byl předmětem MPŘ. Jelikož se nevyskytly žádné relevantní skutečnosti, které by dříve odsouhlasené zadání měnily, není také důvod ke změně schválené právní formy ČHMÚ. Není z připomínky nadto zřejmé, jaká je ta právní forma, jež by se připomínkovému místu jevila jako flexibilnější.

	2. 
	MF
	obecně
	S ohledem na probíhající konsolidaci veřejných rozpočtů trváme na tom, aby realizace záměru uvedeného v materiálu – vytvoření Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů (dále jen „Národní databáze“) a související činnosti, byly pokryty 
v rámci schválených finančních limitů rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, tj. bez nároku na jejich navyšování. Dále požadujeme, aby personální zabezpečení výše uvedeného proběhlo v rámci stávajících personálních a rozpočtových limitů v oblasti objemu prostředků na platy dotčených organizací. Výše uvedené požadujeme explicitně uvést do všech relevantních částí materiálu. Obecně vždy platí, že kapitola státního rozpočtu, která předkládá podobný materiál ve své gesci (v tomto případně MŽP), si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu. Zároveň je zapotřebí respektovat ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), podle něhož nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu částka nebyla v dostatečné výši rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Čistě ve vztahu k vypořádání této připomínky byl do úvodního shrnutí v závěrečné zprávě RIA, části G obecné části Důvodové zprávy a do Předkládací zprávy doplněn text „Nová právní úprava si vyžádá výdaje ze státního rozpočtu. Požadavky vyplývající z nově navržené právní úpravy a jejich naplnění budou zabezpečeny výhradně v rámci stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených rozpočtových kapitolách (315 a 364). Náklady vzniklé na základě tohoto materiálu budou pokryty z prostředků státního rozpočtu alokovaných do příslušných kapitol, případně z prostředků EU, bude-li to relevantní a možné.“


	3. 
	MF
	RIA
	Vyčíslení finančních nákladů považujeme za nedostatečné. V RIA jsou vyčísleny dopady na státní rozpočet nad rámec schváleného rozpočtového rámce, a to pouze pokud jde o náklady spojené se zřízením Národní databáze. Požadujeme v materiálu zahrnout nejen vyčíslení předpokládaných nákladů provozovatele na zřízení Národní databáze, ale také dalších případných nákladů jiných subjektů, které se budou na systému podílet. Současně požadujeme upřesnit, jak budou náklady ve výši 71 – 113 mil. Kč, které jsou uvedeny na pětileté období, do tohoto období rozloženy. Z materiálu nevyplývá, že by se mělo jednat o každoroční částku.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně a vysvětleno

Do materiálu není ve smyslu předpokládaných nákladů jiných subjektů co doplňovat, veškeré identifikované náklady spojené se zřízením Národní databáze jdou za provozovatelem (ČHMÚ). Identifikované spolupracující subjekty, zejm. DIA, nebudou ve vztahu k poskytované odborné podpoře vykazovat žádné zvýšené požadavky na pokrytí nákladů. Toto je uvedeno již ve vypořádání připomínky č. 2 a v relevantním promítnutí vypořádání do samotného materiálu. Vyčíslování např. personálních výdajů, je-li v rámci stanovených limitů příslušné kapitoly a nejsou-li v tomto smyslu např. žádány tzv. nadpožadavky, není nutné v RIA uvádět.

Ve vztahu k upřesnění částky uvádíme, že se nejedná o každoroční částku, ale předpokládanou částku pro pokrytí nákladů se zřízením Národní databáze pro daný horizont 5 let. Údaje vycházely z interních podkladů zpracovávaných v době prvotních příprav návrhu zákona. I s ohledem na schválení implementačních plánů 2024 k programu Digitální Česko, v rámci kterého je zřízení Národní databáze zařazeno jako vysokoprioritní projekt, jsou nyní připravovány aktualizované údaje, včetně podrobnější rozložení částky v plánovaném období. V duchu výše uvedeného bude také aktualizována závěrečná zpráva RIA.


	4. 
	MF
	obecně
	Upozorňujeme, že agenda otevřených dat přešla ke dni 1. 4. 2023 z gesce Ministerstva vnitra na nově vzniklou Digitální a informační agenturu (DIA). Požadujeme proto promítnout tuto skutečnost do všech relevantních částí materiálu. V souvislosti s kapitolou 364 - DIA požadujeme, aby jakékoliv související výdaje, které budou vyvstávat v souvislosti s přijetím tohoto zákona (zřízení Národní databáze) byly zabezpečeny v rámci aktuálně platných limitů v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy, ostatních běžných výdajů a investic kapitoly, případně přesunem stávajících limitů z jiných rozpočtových kapitol, které se uvedenou problematikou aktuálně také zabývají.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Na všech relevantních místech materiálu byla zmínka o MV jakožto garanta otevřených dat nahrazena DIA. Současně bylo doplněno, že nebudou nárokovány nové požadavky na navýšení limitů.

	5. 
	MF
	usnesení
	V návrhu usnesení vlády je uloženo místopředsedovi vlády pro digitalizaci a ministru pro místní rozvoj umožnit v rámci realizace Integrovaného regionálního operačního programu podporu zřízení Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů. Předpokládáme tedy možnost financovat zřízení Národní databáze s využitím finančních prostředků z Evropských fondů. V předloženém materiálu však není o této formě financování Národní databáze žádná zmínka. Předpokládáme proto ověření možného financování zřízení Národní databáze z prostředků IROPu předkladatelem zákona u MMR a požadujeme materiál RIA dopracovat a uvést všechny možné zdroje financování.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Možnost financování z prostředků Evropských fondů byla do materiálu doplněna. 


	6. 
	MF
	důvodová zpráva
	V Důvodové zprávě, části G, požadujeme doplnit stručné souhrnné vyčíslení rozpočtových dopadů s tím, že v podrobnostech bude odkázáno na informace obsažené v RIA. Pouhý odkaz na Závěrečnou zprávu RIA nepovažujeme za dostačující.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	7. 
	MF
	předkládací zpráva
	Jelikož vyplývají ze závěrů obsažených v předloženém materiálu finanční nároky na státní rozpočet, tak je nezbytné (s ohledem na čl. IV odst. 7 Jednacího řádu vlády a náležitosti obsahu předkládací zprávy) pro jednání schůze vlády i do překládací zprávy uvést rozpočtové dopady a konkrétní zdroj, ze kterého budou tyto nároky pokryty.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	8. 
	MF
	obecně
	Vzhledem k tomu, že příspěvková organizace ČHMÚ bude zřízena přímo zákonem, je třeba v zákoně upravit i její případné zrušení a případně i slučování, splývání nebo rozdělování, i když předpokládáme, že v případě ČHMÚ přichází v úvahu nejvýše zrušování, které by zřejmě mělo proběhnout zákonem.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Jak již připomínkové místo samo uvádí, případné zrušení ČHMÚ jako příspěvkové organizace zřízené zákonem může proběhnout výlučně zákonem. Platí zde zásada zachování formy. Nemáme tedy za nutné zrušování upravovat v tuto chvíli v předkládaném předpisu, když by potenciálně stejně vyžadovalo předložení nového „zrušovacího“ zákona. Současně uvádíme, že se na ČHMÚ jako státní příspěvkovou organizaci budou nadále obdobně či přiměřeně (dle charakteru konkrétního ustanovení) uplatňovat obecná pravidla stanovená pro příspěvkové organizace zejména zákony č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb.

	9. 
	MF
	§ 5 odst. 2
	Požadujeme vypustit spojení „dále nad rámec hlavní činnosti vymezené v odstavci 1“. Dále požadujeme vypustit slova „zejména činnost hospodářskou“, protože v tomto znění je ustanovení zmatečné. Státní příspěvkové organizace mohou podle rozpočtových pravidel vykonávat jinou činnost (podle dřívější právní úpravy se tato činnost nazývala „hospodářská činnost“).

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 

	10. 
	MF
	§ 8 odst. 2
	Předpokládáme, že si za tyto činnosti nebudou dotčené strany platit, protože půjde o výkon činnosti, který mají pokryty rozpočtem. Požadujeme toto v materiálu upřesnit.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Příslušné ustanovení je z materiálu odstraněno.


	11. 
	MF
	část druhá
	K části druhé, změně zákona o rozpočtových pravidlech: Tuto část požadujeme vypustit. Požadovanou výjimku si předkladatel musí dát do „svého“ zákona.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Pokud jsou výjimky z § 55 odst. 2 a 3 zákona č. 218/2000 Sb. stanoveny v jeho odstavci 5, máme za to, že postup, který navrhuje připomínkové místo, nepřímou novelizací tohoto ustanovení, kterou Legislativní pravidla vlády nepřipouští. Předmětná výjimka by měla být uvedena spolu se stávajícími výjimkami v účinném znění.

Předkladatel se dohodl s připomínkovým místem, že tuto otázku vznese na zasedání pracovní komise Legislativní rady vlády s tím, že nebyla dosažena shoda na legislativním provedení.

	12. 
	MF
	důvodová zpráva k § 10
	Navrhujeme z důvodu věcné nepřesnosti nahradit text „Podle obecných pravidel stanovených v § 161 an. zákona č. 280/2009, daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a v § 8 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vybírá a vymáhá pokuty uložené na základě tohoto zákona Celní správa České republiky a tyto pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.“ textem „Nestanoví-li zákon, jaký správní orgán je exekučním správním orgánem, je podle § 106 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), exekučním správním orgánem, který na žádost provádí exekuci na peněžitá plnění, obecný správce daně místně příslušný podle zvláštního zákona. Obecným správcem daně je podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, celní úřad. Podle § 161 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), tak dochází k tzv. kompetenční dělené správě. V souladu s § 106 odst. 3 správního řádu pak obecný správce daně postupuje v procesním režimu daňového řádu (jedná se o tzv. dělenou správu procesní podle § 161 odst. 1 daňového řádu). Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.
	Akceptováno

	13. 
	MF
	§ 2
	U definice pojmů doporučujeme definovaný pojem uvádět v jednotném čísle. U § 2 písm. b se definuje pojem uvedený v množném čísle („subjekty hydrometeorologické služby“), avšak samotná definice je již uvedena v jednotném čísle („státní příspěvková organizace zřízená…“). Doporučujeme sjednotit.
	Vysvětleno

Na základě připomínek č. 79 a 102 byl pojem „subjekty hydrometeorologické služby nahrazen pojmem „orgány hydrometeorologické služby“. V právním předpisu je pojem „orgány hydrometeorologické služby“ užíván vždy v množném čísle a má se jím na mysli nikoliv pouze v připomínce uváděná státní příspěvková organizace zřízená tímto zákonem, nýbrž státní příspěvková organizace zřízená tímto zákonem a Ministerstvo obrany. Slovo „orgány“ je tedy třeba uvádět v plurálu, protože se jím vždy myslí více než jedna organizace.

	14. 
	MF
	§ 11 odst. 1
	Dáváme ke zvážení toto znění: „(1) Český hydrometeorologický ústav zřízený ministerstvem12) (dále jen „Český hydrometeorologický ústav“) se stává dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Ústavem podle tohoto zákona.“.12) Zřizovací listina ČHMÚ dle Opatření Ministerstva životního prostředí č. 17/17 ze dne 4. 10. 2017, č. j. MZP/2017/110/396.
	Akceptováno jinak

Ustanovení je z materiálu odstraněno.

	15. 
	MF
	§ 11
	V § 4 odst. 4 a 5 používá pojem „ústřední ředitel Ústavu“, zatímco § 11 odst. 4 používá pojem „ústřední ředitel“. Doporučujeme sjednotit.
	Akceptováno

V rámci celého předpisu nyní užíváno „ústřední ředitel Ústavu“.

	16. 
	MF
	§ 13
	slova „Nařízení vlády“ navrhujeme nahradit slovy „Vládní nařízení“.
	Akceptováno


	17. 
	MK
	§ 6 odst. 3
	Ustanovení § 32 odst. 1 písm. k) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, již v současné době upravuje povinnost provozovatele vysílání poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení. Navržené ustanovení na rozdíl od § 32 odst. 1 písm. k) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání vůbec neřeší otázku odpovědnosti za vysílaný obsah. Problematickým se jeví i chybějící posouzení dopadů navrhované povinnosti na dotčené subjekty v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby. Z navrženého znění není vůbec zřejmé, jaké intenzity hydrometeorologické výstrahy se oznámení týká. Zásahy do redakční nezávislosti provozovatelů vysílání ze strany veřejné moci lze považovat v určitých odůvodněných případech za přípustné, ale musí vždy brát zásadní ohledy na právo vysílatele vysílat své programy svobodně a nezávisle. Právní úprava musí nezbytně být dostatečně přesná a určitá. Z těchto důvodů navrhujeme § 6 odst. 3 z návrhu zcela vypustit.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Po konzultaci s připomínkovým místem dojde k úpravě příslušného ustanovení zákona č. 231/2001 Sb. tak, aby reflektovalo též situace, na které současné znění nesměřuje. Úprava v zákoně o hydrometeorologické službě tak není nadále potřeba, neboť úprava bude již v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání. 

	18. 
	MO
	§ 6 odst. 1
	Požadujeme uvést odstavec 1 v tomto znění:

„(1) Subjekty hydrometeorologické služby jsou jedinou autoritou oprávněnou k plnění úkolů hydrometeorologické služby, přičemž
a) Ústav je jedinou oprávněnou autoritou k poskytování a závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb užívaných pro plnění úkolů veřejné správy, a 
b)  Ministerstvo obrany je jedinou oprávněnou autoritou k poskytování a závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb užívaných pro potřeby obrany státu.“.

Odůvodnění:
Ze stávajícího navrhovaného znění tohoto ustanovení vyplývá, že Ministerstvo obrany je autoritou oprávněnou k plnění úkolů hydrometeorologické služby, ale není oprávněnou autoritou k poskytování a závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb užívaných pro potřeby obrany státu. To by mohlo být vykládáno tak, že hydrometeorologická služba Armády České republiky není oprávněnou autoritou k poskytování a závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb užívaných pro potřeby obrany státu ani v rámci své působnosti. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

S ohledem na vypořádání připomínek a jednání v souvislosti s uplatněnými připomínkami bylo rozhodnuto, že příslušné ustanovení bude z materiálu odstraněno a tzv. „single-voice principle“ bude uplatňován pouze ve vztahu k vyhlašovaným hydrometeorologickým výstrahám, nikoliv i k interpretaci. V tomto duchu je upravena též důvodová zpráva. 


	19. 
	MO
	§ 9 odst. 4
	V části věty tohoto odstavce začínající slovy „…kdy je vyhlášen stav ohrožení státu…“ doporučujeme slovo „stavu“ nahradit slovem „stav“.
	Akceptováno

	20. 
	MO
	§ 10 odst. 1 písm. a) a b)
	Ustanovení definuje spáchání přestupku tak, že bude narušena nebo jinak zpochybněna výlučnost Ústavu při plnění úkolů státní hydrometeorologické služby nebo při poskytování nebo závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb pro veřejnou správu dle § 6 odst. 1.

Doporučujeme slovo „výlučnost“ nahradit slovem „autorita“.

Odůvodnění:
Nadpis § 6 a znění tohoto ustanovení obsahuje pojem „autorita“, nikoliv pojem „výlučnost“, proto by měla skutková podstata přestupku směřovat k narušení nebo zpochybnění „autority“ subjektů hydrometeorologické služby, tj. Ústavu a Ministerstva obrany. 
V případě akceptace připomínky č. 1 je třeba jako přestupek označit narušení autority Ústavu i autority Ministerstva obrany, tj. uvést odkaz na § 6 odst. 1 písm. a) a písm. b).
	Akceptováno jinak

S ohledem na odstranění primární povinnosti, resp. zákazu, v ustanovení § 6 odst. 1 je nutné odstranit i návaznou úpravu přestupků.

	21. 
	MO
	§ 10 odst. 1 písm. b)
	K § 10 odst. 1 písm. b) uvádíme, že jako přestupek by mělo být označeno také zveřejnění nebo uvedení ve známost informace, pravdivé či nepravdivé, která se bude jevit jako výstraha dle § 6 odst. 2, kterou může uvedeným způsobem vydat a zveřejnit pouze Ministerstvo obrany.
	Akceptováno

Příslušná skutková podstata přestupku byla doplněna, současně byl též doplněn příslušný orgán k projednání přestupku, kterým je Ministerstvo obrany.

	22. 
	MO
	§ 10 odst. 2
	Doporučujeme zvážit zvýšení horní hranice pokuty, a to ze 100 000 Kč alespoň na 500 000 Kč.

Odůvodnění:
Definovanými přestupky je chráněn veřejný zájem na řádném plnění úkolů státní hydrometeorologické služby, protizákonné jednání je v uvedených případech pro společnost nebezpečné a tomu by měla odpovídat i stanovená výše pokuty.
	Vysvětleno

Horní hranice pokuty u přestupku byla zvolena dle zákona o elektronických komunikacích, kde za uskutečňování zlomyslných volání na tísňové linky (§ 119 odst. 1 písm. a)) lze uložit pokutu do výše 100 tis. Kč. Upozorňujeme, že dosahovalo-li by jednání osoby porušující zákon zvýšené intenzity, lze již věc neřešit v rovině správně-právní odpovědnosti, ale v rovině trestně-právní, např. jako TČ šíření poplašné zprávy.

	23. 
	MPO
	§ 5 odst. 1 písm. b)
	Požadujeme doplnit do poznámky k § 5 odst. 1b) - zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje povinnost poskytovat data pro státní energetickou koncepci a územní energetické koncepce.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 

Navrhované doplnění by tedy nedávalo smysl. Data, která budou hydrometeorologickými údaji, ověřenými hydrometeorologickými údaji nebo standardizovanými produkty budou zpracovateli SEK a územní energetické koncepce k dispozici zdarma v Národní databázi, ze které je může volně využívat mj. i pro účely zpracování/aktualizace SEK, Nadto upozorňujeme, že ČHMÚ není ÚOSS.

	24. 
	MPO
	§ 1 odst. 1
	V § 1 odst. 1 doporučujeme zrušit slovo „objektivní“ z důvodu nadbytečnosti.
	Akceptováno


	25. 
	MPO
	§ 1 odst. 1
	V § 1 odst. 1 doporučujeme nahradit slovo „primárně“ slovem „zejména“.
	Akceptováno

	26. 
	MPO
	§ 2 písm. a)
	V § 2 písm. a) je hydrometeorologická služba definována jako služba vykonávaná subjekty hydrometeorologické služby. Upozorňujeme, že definice kruhem není legislativně přípustná, měla by být proto upravena, aby odpovídala legislativním zvyklostem a pravidlům. Například by bylo možné slova „hydrometeorologickou službou služba“ nahradit slovy „hydrometeorologickou službou činnost“. Obdobně by mělo dojít k úpravě definic v § 2 písm. c), e) a h).
	Vysvětleno

Uvedené není definice kruhem, definici je třeba reflektovat v celé její délce, nikoliv vytrhávat její část z kontextu.

	27. 
	MPO
	§ 5 odst. 1
	V § 5 odst. 1 v úvodní části ustanovení doporučujeme buď zrušit dvojtečku, nebo ji nahradit slovy „tyto činnosti:“.
	Akceptováno jinak

Dvojtečka byla vypuštěna bez dalších úprav textu.

	28. 
	MPO
	§ 5 odst. 1 písm. a)
	V § 5 odst. 1 písm. a) se zavádí poznámka pod čarou č. 4. Doporučujeme v poznámce pod čarou č. 4 slovo „Např.“ nahradit slovem „Například“.
	Akceptováno

	29. 
	MPO
	§ 11
	Přechodná ustanovení v § 11 doporučujeme číslovat takto: „1.“, „2.“ apod.
	Vysvětleno

Přechodná ustanovení jsou uvedena v paragrafu, nikoliv v samostatném novelizačním článku, je třeba je tedy číslovat v souladu s Legislativními pravidly vlády jako odstavce.

	30. 
	MPO
	§ 11 odst. 1
	V přechodném ustanovení v § 11 odst. 1 patrně nelze zavádět legislativní zkratku, nelze ani odkazovat poznámkou pod čarou na § 53 rozpočtových pravidel či jiný předpis, a ani poznámkou pod čarou odkazovat na nelegislativní dokument, kterým byl zřízen stávající ČHMÚ. V tomto ohledu je nutné přechodné ustanovení zcela přepracovat, a to například takto:
„1. Český hydrometeorologický ústav zřízený Ministerstvem životního prostředí jako státní příspěvková organizace podle zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 219/2000 Sb. se považuje za Ústav podle tohoto zákona.“.
	Akceptováno jinak

Celé ustanovení odstavce 1 se z materiálu odstraňuje na základě vypořádání připomínky č. 54.


	31. 
	MPO
	§ 11 odst. 4
	V § 11 odst. 4 se předpokládá zachování organizačního řádu i pro nový Český hydrometeorologický ústav s výjimkou jeho částí, které odporují zákonu nebo jeho účelu. Domníváme se, že toto přechodné ustanovení je nestandartní, organizační řád by měl být vydán nově a toto ustanovení by tak mělo být zcela zrušeno.
	Vysvětleno

Nikoliv, přechodné ustanovení naopak předpokládá vydání nového organizačního řádu, a to v přechodném období tří měsíců, které citované ustanovení zakládá. Do té doby bude s uvedenými omezeními v platnosti stávající organizační řád.

	32. 
	MPO
	§ 11 odst. 4
	V normativní textu v § 11 odst. 4 v poslední větě za slovem „ústavu“ doporučujeme doplnit čárku. Následně před slovem „platnosti“ doporučujeme doplnit čárku.
	Vysvětleno

Jde o přístavek těsný, čárky se v takovém případě neužijí.

	33. 
	MPO
	RIA
	Ke shrnutí závěrečné zprávy RIA, bodu 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, odstavci 8: Ve zhodnocení se uvádí, že se doposud nepodařilo zajistit nutné finanční prostředky na vybudování Národní databáze. Přesto se v rámci předcházejícího odstavce 6 uvádí, že na financování provozu ČHMÚ nebudou vyžadovány nové výdaje ze státního rozpočtu nad rámec současně schváleného rozpočtového rámce. Uvedené tedy působí jako protimluv – pokud nejsou doposud obstarány prostředky na zřízení Národní databáze, která podle odhadu v RIA bude stát mezi 71 a 113 miliony Kč, nemluvě o částce na její provoz (25 – 35 milionů Kč), přičemž předkladatel taktéž uvádí, že vytvořením Národní databáze dojde ke snížení příjmů ČHMÚ za služby, které byly v současnosti poskytovány za úplatu (odhad ve Zprávě hovoří o 4 – 5 milionech Kč za rok), nelze dle našeho mínění uvádět, že na financování provozu ČHMÚ nebudou vyžadovány ze státního rozpočtu nové výdaje. V rámci Zprávy předkladatel u bodu „Dopady na životní prostředí“ uvádí: „Stávající právní úprava a finanční zajištění činností a služeb ČHMÚ má některé nedostatky, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace a lze je tak považovat za překážky k řádnému plnění činností ČHMÚ jako je sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je právě zmíněná ochrana životního prostředí.“ Je-li již současné financování ČHMÚ problematické, tato nová navrhovaná právní úprava celkový stav podle údajů ve Zprávě jen zhorší.
	Vysvětleno

Pro aktivity spojené s přijetím tohoto zákona se předpokládá využití více zdrojů financování – státní rozpočet nebo prostředky z evropských fondů. V tomto duchu i dle připomínek Ministerstva financí byla Závěrečná zpráva RIA doplněna.

	34. 
	MPO
	RIA
	K závěrečné zprávě RIA, bodu 3 Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb a přístup k informacím, podbodu 3.3 Identifikace nákladů a přínosů, 3.3.1 Varianta 1, Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, odstavec 3 a 4: Předkladatel uvádí, že při dodržení návrhu řešení varianta 1 je nutné pro období prvních 5 let pořídit datové pole s velikostí 250 TB, což se nákladově pohybuje v rozmezí 25 až 35 mil. Kč bez DPH v závislosti na zvolené technologii. Dále uvádí, že zamýšlený rozsah publikovaných informací o kvalitě ovzduší, meteorologii a hydrologii, poskytovaný ze strany ČHMU skrze Národní databázi, bude širší, než je tomu u institucí v jiných Evropských zemích. S ohledem na problematičnost financování celé Národní databáze, kterou předkladatel v Závěrečné zprávě uvádí, dáváme ke zvážení, zda by nebylo možné a vhodné přijít s jinou variantou, než jsou uvedené Varianty 0 a 1, která by finančně nebyla tak náročná. V okamžiku, kdy je zde problém s financováním, se nedomníváme, že je nutné publikovat širší rozsah informací, nežli publikují jiné členské státy EU, bylo-li by možné při publikaci informací menšího rozsahu splnit požadavky dané směrnicí EP a Rady (EU) č. 2019/1024 a prováděcím nařízení Komise č. 2023/138, za současného ušetření některých prostředků. Navrhované řešení působí v tomto kontextu jako gold plating. Domníváme se, že komparace úpravy publikace těchto informací v jiných členských státech EU v rámci RIA by byla vhodná.
	Vysvětleno

Zpřístupnění údajů a produktů prostřednictvím Národní databáze neřeší pouze zpřístupnění informací požadované směrnicí EP a Rady (EU) č. 2019/1024 a prováděcím nařízení Komise č. 2023/138, ale obecně povinnosti poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí, které se týkají hydrometeorologických údajů a produktů. Současný režim poskytování informací na žádost není uživatelsky přívětivý ani udržitelný a současně je administrativně náročný, čímž neodůvodněně generuje kontinuálně náklady, které lze navrhovaným řešením eliminovat.


	35. 
	MPO
	RIA
	K závěrečné zprávě RIA, bodu 3 Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb a přístup k informacím, podbodu 3.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení, odstavci 3: Doporučujeme upravit větu následujícím způsobem: „Z tohoto důvodu lze podvariantu 0 i bez dalšího posuzování označit z pohledu nejnižších celkových nákladů považovat za nejlevnější podvariantu.“
	Akceptováno

	36. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Doporučujeme delší text pro přehlednost dělit do odstavců (zejména u zvláštní části, např. § 2, § 5, § 6).
	Akceptováno

	37. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Doporučujeme zavést zkratky pro jednotlivé právní předpisy, na něž je v rámci textu odkazováno, a ty následně v průběhu celé důvodové zprávy dodržovat. Lze se tak vyhnout situacím, kdy je o tom samém jednom předpisu v textu referováno jako o „zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“, „zákonu č. 106/1999 Sb.“ a „zákonu o svobodném přístupu k informacím“. Uvedené lze nalézt např. v rámci odůvodnění § 9, kde je kombinace těchto variant, nicméně tento nedostatek je vlastní celému textu důvodové zprávy.
	Akceptováno

	38. 
	MPO
	důvodová zpráva
	K obecné části, B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů, odstavci 1: Předkladatel uvádí, že „stávající právní stav není právně zpochybněn, nicméně jelikož chybí konkrétní zákonné zmocnění pro některé činnosti ČHMÚ, předkladatel považuje za nezbytné tento stav přijetím nové právní úpravy napravit.“ Uvedené působí jako protimluv, pokud ČHMÚ v současnosti vykonává některé své činnosti bez dostatečné právní opory, nedomníváme se, že lze úspěšně tvrdit, že stávající stav není právně zpochybněn.
	Akceptováno jinak

Příslušný text byl upraven. Nově daná část důvodové zprávy obsahuje text: „Stávající právní stav je možno považovat za nedostatečný, jelikož chybí konkrétní zákonné zmocnění pro některé činnosti ČHMÚ, předkladatel považuje za nezbytné tento stav přijetím nové právní úpravy napravit.“

	39. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 1: Doporučujeme vyškrtnout první dvě věty „Úvodní ustanovení nově navrhovaného zákona vymezuje obecně jeho účel a předmět úpravy. Jedná se o standardní praxi v dnešní době přijímaných právních předpisů, kdy úvodní ustanovení vymezují za účelem stanovení interpretačních a aplikačních vodítek přímo v zákoně jeho předmět úpravy a účel jeho existence.“ jako zcela nadbytečné.
	Vysvětleno

Uvedené není nadbytečné, jde o uvození celé zvláštní části důvodové zprávy a textu o účelu úpravy, zároveň připomíná i význam ustanovení při interpretaci předpisu. Nijak se tímto předložená důvodová zpráva nevymyká praxi.  

	40. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 2, věta druhá: Předkladatel v textu směšuje pojem „veřejný“ a „státní“: „které jsou součástí „veřejné“, tedy státní, hydrometeorologické služby“. Uvedené je terminologicky nesprávné; veřejné není synonymem pro státní, neboť postihuje vícero subjektů, než je jen stát. Jak uvádí mj. prof. Hendrych ve své učebnici Správní právo: „Stát dnes přestal být jediným nositelem veřejné správy. Úkoly, které dříve na tomto úseku monopolně vykonával stát, jsou částečně delegovány na jiné nositele veřejné správy, mezi nimiž zvláštní místo zaujímají samosprávné svazky. Výkon veřejné správy může však být na základě zákona vykonáván i dalšími subjekty.“ (Hendrych, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 9. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 599).
	Akceptováno

Právě uvození slova veřejné uvozovkami signalizuje, že pojmy veřejný a státní nejsou dávány na roveň. Tato „veřejná“ část je definována (i v důvodové zprávě) nejen státní hydrometeorologickou službou, ale též např. dalšími odbornými činnostmi, jež už přívlastek státní nenesou, a to ani v normativním textu. Pro přehlednost je ponecháno pouze označení veřejné.


	41. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 2: Předkladatel uvádí: „Z tohoto dělení pak také vyplývá zákonem stanovená výjimka v odstavci 4, kdy výsledky těchto činností […]“. Dovolujeme si poznamenat, že § 2 nemá odstavec 4. Ustanovení § 2 nemá žádné odstavce, pouze písmena. Je nejasné, na ustanovení jakého § se zde předkladatel odkazuje. Doporučujeme uvedené napravit.
	Akceptováno

Jedná se o § 9 odst. 4. Text byl upraven.

	42. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 2: Doporučujeme upravit větu následujícím způsobem: „Ono Zveřejnění i těchto stanic by tak nebylo ve veřejném zájmu a bylo by proti cílům v oblasti bezpečnosti nebo přípravy a zajišťování obrany státu. Forma zveřejnění tímto způsobem, oproti např. uvedení v prováděcím právním předpisue,[…]“.
	Vysvětleno

Předkladatel nemá navržené změny za opodstatněné.

	43. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 3: Doporučujeme předkladateli zvážit začlenění věty „Jelikož je třeba dbát na vládu práva a na dodržování požadavků právního státu, je třeba také dodržovat požadavek obecnosti zákona, kdy se vyšší míra detailu přenechává prováděcím právním předpisům, případně jiným druhům právních aktů.“ v rámci odůvodnění. Uvedené není dle našeho mínění zcela relevantní pro odůvodnění § 3; jak předkladatel uvádí, je zcela obvyklé, že zákon počítá s následným vydáním prováděcího právního předpisu.
	Vysvětleno

Předkladatel nemá navržené změny za opodstatněné. Důvodová zpráva odpovídá normativnímu textu.

	44. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 5: Doporučujeme upravit větu následujícím způsobem: „Respektive, pPokud ČHMÚ jako státní příspěvková organizace vyprodukuje vyšší výnosy proti původnímu rozpočtu, tuto skutečnost zřizovateli neprodleně oznámí, a ten na tuto změnu v souladu s § 54 zákona č. 218/2000 Sb. reaguje zkrácením příspěvku na provoz nebo uložením nerozpočtovaného odvodu z provozu, a to v souladu se zásadou vyrovnanosti rozpočtu státní příspěvková organizace.“
	Vysvětleno

Předkladatel nemá navržené změny za opodstatněné.

	45. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 5: Doporučujeme uvést slovo do správného tvaru: „Ztráta ČHMÚ jako státní příspěvkovéá organizace je financována z rezervního fondu ČHMÚ“.
	Akceptováno

	46. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 7, věta čtvrtá: Doporučujeme uvést slovo „hospodařením“ do správného tvaru „hospodaření“.
	Akceptováno

	47. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 9, věta první: Předkladatel uvádí: „Tímto zákonem se také zřizuje nový informační systém veřejné správy ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který se nazývá Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů a přístup k informacím, zkráceně též Národní databáze.“, informační systém se však nazývá pouze „Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů“. Doporučujeme uvést do souladu.
	Vysvětleno

Národní databáze (ve zkrácené podobě) se sice nevyskytuje v normativním textu, nicméně se tento pojem užívá v tomto tvaru v doprovodných materiálech i neformálních diskusích. Z důvodové zprávy nevyplývá, že by mělo jít o pojem ze zákona, a proto není potřeba v tomto ohledu do důvodové zprávy zasahovat.

	48. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 9: Doporučujeme upravit větu následujícím způsobem: „Národní databáze bude registrována v Národním katalogu otevřených dat jako tzv. lokální katalog otevřených dat, a to z důvodu naplnění legislativního požadavku na otevřená data, kdy tato která mají být evidována v Národním katalogu otevřených dat.“
	Akceptováno

	49. 
	MPO
	důvodová zpráva
	Ke zvláštní části, § 9: Doporučujeme upravit větu následujícím způsobem: „Ona pPovinnost poskytovat informace jako tzv. otevřená data explicitně vyplývá též ze zákonné úpravy v zákoně o svobodném přístupu k informacím, zde obecně z § 5a odst. 2 zákona a v případě datových souborů s vysokou hodnotou z § 5b, a v zákoně o právu na informace o životním prostředí, zde z § 10a odst. 3 zákona“.
	Vysvětleno

Předkladatel nemá navržené změny za opodstatněné.

	50. 
	MSP
	§ 4 odst. 2
	Podle návrhu předmětného ustanovení je Český hydrometeorologický ústav „ústředním odborným státním ústavem“. Upozorňujeme, že z návrhu ani jeho odůvodnění není patrné, jaký účel označení Českého hydrometeorologického ústavu za ústřední odborný státní ústav sleduje. Z hlediska právní formy je rozhodující návrh § 4 odst. 1, podle něhož se Český hydrometeorologický ústav zřizuje „jako státní příspěvková organizace“. Pojem „ústřední odborný státní ústav“ český právní řád nezná, a tedy s tímto označením ani nepojí žádné normativní skutečnosti. Podotýkáme přitom, že toto označení nelze striktně vzato dovodit, jak naznačuje odůvodnění návrhu, ani z vládního nařízení č. 96/1953 Sb., 
o hydrometeorologickém ústavu, jelikož to používalo pouze pojem „ústřední ústav“ (viz § 1 odst. 1 vládního nařízení č. 96/1953 Sb.). Ani případně použití tohoto označení v předmětném vládní nařízení by však neopodstatňovalo jeho převzetí do navrhované právní úpravy.

Požadujeme proto § 4 odst. 2 z návrhu bez náhrady vypustit.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno


	51. 
	MSP
	§ 6 odst. 1
	Návrh daného ustanovení prohlašuje subjekty hydrometeorologické služby ve smyslu 
§ 2 písm. b) návrhu zákona za jedinou autoritu „oprávněnou k plnění úkolů hydrometeorologické služby“. V této souvislosti upozorňujeme, že z návrhu ani jeho odůvodnění není zcela patrný rozsah úkolů hydrometeorologické služby. Návrh § 2 písm. a) vymezuje hydrometeorologickou službu prostřednictvím výčtu jednotlivých složek hydrometeorologické služby. Návrh § 5 odst. 1 pak taxativně stanovuje rozsah hlavní činnosti Českého hydrometeorologického ústavu, přičemž návrh § 8 odst. 1 stanovuje obdobný rozsah činnosti hydrometeorologické služby vykonávané Ministerstvem obrany pro potřeby obrany státu. Žádné z ustanovení však výslovně nestanovuje úkoly hydrometeorologické služby. Není tak jasné, zda se výlučná autorita subjektů hydrometeorologické služby ve smyslu § 6 odst. 1 věty první má vztahovat pouze na činnost hydrometeorologické služby ve smyslu § 2 písm. a), nebo zda na veškerou hlavní činnost Českého hydrometeorologického ústavu ve smyslu 
§ 5 odst. 1 návrhu zákona. Požadujeme proto v uvedeném smyslu návrh § 6 odst. 1 vyjasnit 
a v návaznosti na to zpřesnit textaci předmětného ustanovení.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Ustanovení § 6 odst. 1 je z návrhu odstraněno.

	52. 
	MSP
	§ 6 odst. 2
	Návrh § 6 odst. 2 zakládá výlučnou autoritu Českého hydrometeorologického ústavu k vyhlašování hydrometeorologických výstrah (dále jen „výstrahy“). Podle odůvodnění předmětného ustanovení by přitom měl podzákonný právní předpis na jednom místě upravovat veškeré výstrahy. V této souvislosti upozorňujeme, že předložený návrh zákona neobsahuje zákonné zmocnění, které by vydání takového prováděcího předpisu předvídalo (viz návrh § 12). Vydání takového podzákonného předpisu zároveň není ani možné z následujících důvodů. Za prvé, v případech, kdy jsou již nyní výstrahy upraveny v jiných zákonech (viz např. § 70 vodního zákona), nelze dané výstrahy primárně normovat podzákonným právním předpisem. Za druhé, předjímaný prováděcí předpis zřejmě nebude možné vydat ani ve formě nařízení vlády vydávaného bezprostředně na základě čl. 78 Ústavy České republiky, jelikož z vlastního návrhu zákona není zjevný prostor pro legislativní činnost vlády ve vztahu k danému předmětu regulace (srov. nález Ústavního soudu ze dne 
14. 2. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 45/2000), jelikož smyslem návrhu § 6 odst. 2 a 3 je spíše regulovat způsob vyhlašování výstrah, než upravovat počet, rozsah o obsah možných výstrah. 

V návaznosti na shora uvedené proto požaduje ujasnit koncepci § 6 odst. 2, a případně v návaznosti na to upravit textaci návrhu. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

V rámci vypořádání jiných připomínek bylo upraveno zákonné zmocnění § 3 odst. 2 návrhu zákona, kde je nyní zmocnění explicitně uvedeno.


	53. 
	MSP
	§ 10 odst. 1 písm. a)
	Podle předmětného ustanovení se přestupku dopustí ten, kdo „naruší nebo jinak zpochybní výlučnost Ústavu při plnění úkolů státní hydrometeorologické služby nebo při poskytování nebo závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb pro veřejnou správu dle § 6 odst. 1“. Ve vztahu k návrhu skutkové podstaty upozorňujeme na následující:

Za prvé, z návrhu ani jeho odůvodnění není zcela zřejmé, zda má narušení výlučnosti představovat jeden ze způsobů zpochybnění výlučnosti, nebo zda má představovat samostatnou alternativu spáchání daného přestupku. Ani jednu z interpretací přitom nelze považovat za vhodnou, jelikož ve svém důsledku nevhodně kombinují správní delikt poruchový („naruší výlučnost“) se správním deliktem ohrožovacím („ohrozí výlučnost“). Podle Zásad tvorby právní úpravy přestupků, schválených usnesením vlády ze dne 
31. července 2018, č. 495 (dále jen „Zásady“), by přitom měl být za spáchání poruchového přestupku zpravidla stanoven přísnější správní trest, než za přestupek ohrožovací (srov. s. 17 Zásad). Z navržené skutkové podstaty však plyne, že je porušení právem chráněného zájmu (objektu přestupku) prima facie stejně závažné, jako jeho ohrožení. Takovou úpravu však nelze bez dalšího považovat za vhodnou.

Za druhé, není jasné, jaký věcný rozdíl má spočívat v narušení autority Českého hydrometeorologického ústavu ve smyslu § 10 odst. 1 písm. a) a ve zveřejnění nebo uvedení ve známost informace, která se bude jevit jako výstraha podle § 6 odst. 2, tj. skutkové podstatě přestupku podle § 10 odst. 1 písm. b). Z důvodové zprávy k § 6 vyplývá, 
že důsledkem libovolné interpretace dat je vydání či zrušení výstrahy. Není tedy zřejmé, zda narušení autority Českého hydrometeorologického ústavu při závazné intepretaci hydrometeorologických údajů může spočívat v něčem jiném, než ve vydání výstrahy, a tudíž není jasné, zda se skutková podstata přestupku podle § 10 odst. 1 písm. a) obsahově nekryje se skutkovou podstatou přestupku podle § 10 odst. 1 písm. b). 

Požadujeme proto vyjasnit a upřesnit vymezení skutkové podstaty podle § 10 odst. 1 písm. a).

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Příslušné ustanovení je z návrhu odstraněno.

	54. 
	MSP
	§ 11 odst. 1
	Podle předmětného přechodného ustanovení se Český hydrometeorologický ústav existující přede dnem nabytí účinnosti návrhu zákona má považovat za Ústav podle tohoto zákona. Z příslušného bodu zvláštní části důvodové zprávy přitom plyne, že smyslem uvedeného přechodného ustanovení je zajistit kontinuitu mezi stávajícím a novým úřadem. V této souvislosti upozorňujeme, že lze dané přechodné ustanovení považovat za nadbytečné a matoucí. Na základě návrhu ustanovení § 4 odst. 1 dojde dnem nabytí účinnosti návrhu zákona ex lege ke vzniku „nové“ státní příspěvkové organizace, na kterou přejdou práva 
a povinnosti stávajícího Českého hydrometeorologického úřadu. Za rozhodné lze v tomto ohledu považovat přechodná ustanovení obsažená v návrhu § 11 odst. 2 a 3. Naopak návrh 
§ 11 odst. 1 lze v tomto ohledu považovat za nadbytečný, přičemž toto ustanovení zároveň vytváří chybný dojem, že vedle vzniku nového Českého hydrometeorologického ústavu, který vznikne ex lege na základě § 4 odst. 1 návrhu zákona, zůstane podle návrhu § 11 odst. 1 zachován rovněž stávající Český hydrometeorologický ústav. Návrh předmětného ustanovení zároveň vytváří dojem, že se má nová právní úprava aplikovat na postavení a pravomoci dřívějšího Českého hydrometeorologického ústavu, tedy retroaktivně na dobu před nabytím účinnosti návrhu zákona. 

Požadujeme proto § 11 odst. 1 z návrhu vypustit.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno


	55. 
	MSP
	název zákona
	Předložený návrh zákona vedle vlastní úpravy zabezpečení hydrometeorologické služby obsahuje pouze novelu jednoho zákona, a to zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla). Doporučujeme proto v názvu zákona slova „souvisejících zákonů“ nahradit slovy „zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů“.
	Vysvětleno

S ohledem na doplnění změny zákona č. 231/2001 Sb. po dohodě o vypořádání připomínek Ministerstva kultury bude původní označení zachováno.

	56. 
	MSP
	§ 1 odst. 1
	Není zřejmý normativní význam návrhu § 1 odst. 1, podle něhož je účelem zákona „vymezit hydrometeorologickou službu a její složky jako objektivní odbornou službu vykonávanou 
ve veřejném zájmu a institucionálně zabezpečit její fungování primárně pro potřeby veřejné správy“. Vymezení obsahu a rozsahu zákona uvedené v návrhu § 1 odst. 2 lze v tomto ohledu považovat za vhodnější a dostačující. Dále upozorňujeme, že není ani jasný vztah vymezení hydrometeorologické služby ve smyslu návrhu § 1 odst. 1 k legální definici hydrometeorologické služby podle § 2 písm. a) návrhu zákona. Doporučujeme proto stávající § 1 odst. 1 z návrhu bez náhrady vypustit. 
	Akceptováno částečně

Slovo objektivní bylo z návrhu v rámci vypořádání připomínky č. 24 vypuštěno, Ve zbytku se nedomníváme, že se jedná o problematický text. Jeho normativní význam je vymezení účelu zákona, jak by mělo být v každém právním předpise, aby bylo jasné, jaká je jeho primární funkce a kdy jej tedy využít.

	57. 
	MSP
	§ 1 odst. 2 písm. b) a § 2 písm. b) a c)
	Shora uvedená ustanovení používají pro Český hydrometeorologický ústav opis „státní příspěvková organizace zřízená tímto zákonem“. Teprve v návrhu § 4 odst. 1 se používá označení Český hydrometeorologický úřad a zavádí legislativní zkratka „Ústav“. Takový postup však není důvodný, jelikož v právním předpise lze formální označení subjektu, resp. orgánu použít i v ustanoveních, jež předchází ustanovení, kterým dochází k jeho zřízení. Doporučujeme proto první výskyt opisu „státní příspěvková organizace zřízená tímto zákonem“ nahradit slovy „Český hydrometeorologický úřad (dále jen „Úřad“)“ a dále v textu návrhu zákona používat pouze legislativní zkratku „Úřad“. 
	Akceptováno

	58. 
	MSP
	§ 9 odst. 3
	Formulaci, že je obsah databáze zpřístupněn „každému“ doporučujeme nahradit formulací, že je databáze „veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup jako otevřená data“.
	Akceptováno

	59. 
	MSP
	§ 10 odst. 1 písm. b)
	Upozorňujeme, že ačkoliv se podle důvodové zprávy k § 6 má výlučná autorita Českého hydrometeorologického ústavu vztahovat rovněž k rušení výstrah vydaných podle § 6 odst. 2, z navržené textace skutkové podstaty přestupku plyne, že by bylo možné přestupkově postihnout pouze zveřejnění nebo uvedení ve známost informace, která se jeví jako výstraha, nikoliv však vydání nebo uvedení ve známost informace, která se bude jevit jako zrušení Českým hydrometeorologickým ústavem vydané výstrahy. Doporučujeme proto zvážit doplnění dané skutkové podstaty o danou alternativu.
	Akceptováno

Relevantní ustanovení upravující vyhlašování výstrah budou doplněna o explicitní uvedené též jejich odvolávání. Týká se to ustanovení § 3, § 6 a § 10.

	60. 
	MSP
	§ 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 12
	Ve shora uvedených ustanoveních doporučujeme slovo „dle“ nahradit slovem „podle“.
	Akceptováno

	61. 
	MSP
	§ 11 a 12
	Podle čl. 28 odst. 6 písm. a) Legislativních pravidel vlády má být přechodné ustanovení uvedeno v závěru příslušné části zákona. Doporučujeme proto obsah stávajícího návrhu § 11, jež stanovuje přechodná ustanovení, zařadit za stávající § 12 obsahující zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcích předpisů.
	Akceptováno

	62. 
	MSP
	§ 11 odst. 2 a 3
	Obě přechodná ustanovení se částečně obsahově překrývají navzájem, ale i v rámci každého 
z nich. Pojem „práva a povinnosti“ zahrnuje veškerá práva a povinnosti plynoucí jak 
ze soukromoprávních závazků (včetně pracovněprávních), tak i jiných právních skutečností, včetně práv a povinností na základě veřejného práva. Následné výslovné uvádění některých konkrétních typů závazků pak působí dojmem, jako by se naopak okruh práv a povinností, která na Ústav přecházejí, měl zúžit a může tedy vést k výkladovým nejasnostem. Doporučujeme proto přechodná ustanovení upravit, zjednodušit, ve smyslu připomínky. Přechodná ustanovení lze přitom formulovat například následujícím způsobem: 

„(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Ústav práva a povinnosti Českého hydrometeorologického ústavu zřízeného podle dosavadních právních předpisů, ledaže by výkon takových práv nebo plnění takových povinností byl v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím předpisem k němu.

(3) S věcmi, právy a jinými majetkovými hodnotami státu, s nimiž byl příslušný hospodařit ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona Český hydrometeorologický ústav zřízený podle dosavadních právních předpisů, přísluší hospodařit ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ústavu.“
	Akceptováno

	63. 
	MSP
	§ 11 odst. 4
	Návrh poslední věty lze považovat za nadbytečný. Doporučujeme proto danou větu z návrhu vypustit.
	Vysvětleno

Považujeme uvedené ustanovení pro aplikační praxi za důležité, proto jej nelze vypustit. Celé ustanovení se týká organizačního řádu, máme za to, že je vhodné postavit na jisto i režim nabytí platnosti nového organizačního řádu a zároveň pozbytí platnosti nahrazovaného organizačního řádu.

	64. 
	MSP
	§ 12
	Doporučujeme text „§ 3 odst. 1“ nahradit textem „§ 3 odst. 2“, jelikož vydání prováděcího předpisu předpokládá odstavec 2, a nikoliv odstavec 1 návrhu § 3.
	Akceptováno jinak

Znění ustanovení je upraveno s ohledem na přetextování § 3 odst. 2.

	65. 
	MSP
	§ 13
	V souladu s čl. 28 odst. 6 písm. c) Legislativních pravidel vlády doporučujeme stávající návrh § 13, jež obsahuje zrušovací ustanovení, umístit do samostatné části třetí návrhu zákona a stávající část třetí označit jako část čtvrtou.
	Akceptováno

	66. 
	MV
	§ 1 odst. 2 písm. c)
	Upozorňujeme, že krizové řízení je definováno v § 2 písm. a) zákona o krizovém řízení, a to jako souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Jak je však zjevné z postavení Českého hydrometeorologického ústavu, tento neposkytuje součinnost pouze v rámci krizového řízení a pro účely obrany státu, ale obecně v souvislosti s mimořádnými událostmi naturogenního charakteru (tj. i v případech, kdy nemusí být dán předpoklad pro vyhlášení některého z krizových stavů). Je proto vhodné upravit vymezení předmětu v návrhu zákona. Navrhujeme tedy nahradit text § 1 odst. 2 písm. c) textem následujícího znění: 

„c) spolupráci při přípravě na mimořádné události a jejich řešení v rámci krizového řízení a řešení mimořádných událostí nebo krizových situací a pro účely obrany státu,“. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	67. 
	MV
	§ 3 odst. 1 písm. d)
	Jsme toho názoru, že v textu ustanovení je nesprávně použit pojem „archivace“. Tento pojem lze používat pouze pro činnosti, vymezené zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

Navrhujeme, aby bylo v ustanovení slovo „archivace“ nahrazeno slovem „uložení“.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	

	68. 
	MV
	§ 5 odst. 1 písm. c)
	Navrhujeme z návrhu § 5 odst. 1 vypustit písmeno c). Prvkem kritické infrastruktury se podle současné právní úpravy stanovené krizovým zákonem stane jakákoliv infrastruktura až určením na základě postupu uvedeného v krizovém zákoně, a to v důsledku naplnění kritérií uvedených v nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Pokud určitá infrastruktura splňuje stanovená kritéria, je určena prvkem kritické infrastruktury. Předpovědní, varovná a hlásná služba je uvedena v bodě VIII písm. C Nouzové služby.

Samostatné uvádění povinnosti zajišťování výkonu funkce prvku kritické infrastruktury do dalšího zákona je tedy nadbytečné a nežádoucí. Uvedené ustanovení má z našeho pohledu v předkládaném znění především proklamativní charakter; pokud by tomu tak být nemělo, mohla by vzniknout pochybnost, zda se nejedná o tzv. nepřímou novelu krizového zákona, což Legislativní pravidla vlády (čl. 54 odst. 1) nepřipouštějí. 

V právním řádu obdobně koncipované ustanovení ve statusových ani jiných zákonech dotýkajících se činnosti subjektů kritické infrastruktury neexistuje. Z tohoto důvodu považujeme za nezbytné § 5 odst. 1 písm. c) z návrhu zákona vypustit. 

Pro doplnění také uvádíme, že Ministerstvo vnitra v současné době připravuje návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury reagující na potřebu transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (tzv. „směrnice CER“). Tento zcela nahradí současnou právní úpravu na úseku kritické infrastruktury. V rámci připravovaného návrhu se nadále nepředpokládá zachování pojmu „prvek kritické infrastruktury“, ale bude užíváno toliko souvisejících pojmů „kritická infrastruktura“, „subjekt kritické infrastruktury“ a „odolnost kritické infrastruktury“. 

Povinnost transponovat směrnici CER je členským státům stanovena nejpozději do 18. října 2024. Lze tedy předpokládat, že právní úprava na úseku kritické infrastruktury nabyde účinnosti dříve než předkládaný návrh zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby, jenž předpokládá nabytí účinnosti až k 1. lednu 2025. 

V případě, že předkladatel i přesto přijme zákon v nyní navrhovaném znění (tj. „zajišťování funkce prvku kritické infrastruktury“), je pravděpodobné, že uvedený zákon bude muset být před nabytím účinnosti novelizován, aby byl uveden do souladu s transpozičními právními předpisy na úseku kritické infrastruktury.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	69. 
	MV
	§ 6 odst. 2
	Navrhovaný § 6 odst. 2 ne zcela respektuje § 7 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému, podle kterého Ministerstvo vnitra zajišťuje a provozuje systém veřejné výstrahy podle § 33b zákona o elektronických komunikacích. V rámci systému veřejné výstrahy je uživatelům služeb elektronických komunikací prostřednictvím zpráv SMS zasílána informace o bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostech, krizových situacích a jiných závažných událostech ohrožujících život a zdraví osob. Do této množiny spadají i některé naturogenní události týkající se závažných meteorologických jevů (např. orkán, sněhová kalamita), u kterých je nezbytné tímto způsobem informovat obyvatelstvo pro ochranu jeho života a zdraví. 

Na rozdíl od veřejných výstrah poskytovaných Českým hydrometeorologickým ústavem na internetových stránkách, případně způsobem stanoveným zákonem o ochraně ovzduší nebo vodním zákonem, poskytuje Ministerstvo vnitra veřejnou výstrahu obyvatelstvu prostřednictvím zpráv SMS – tj. uvedená informace může být distribuována i osobám, které nemají v danou chvíli připojení k internetu, a tedy nemohou využít mobilní aplikace Českého hydrometeorologického ústavu. Jedná se mnohdy o jediný způsob, jak může být uživatel elektronických komunikací o hrozícím nebezpečí informován. Ačkoliv je systém veřejné výstrahy zajišťován a provozován Ministerstvem vnitra, v případě meteorologických jevů vychází varování z údajů poskytovaných Hasičskému záchrannému sboru České republiky ze strany Českého hydrometeorologického ústavu. 

Rozdílem mezi veřejnou výstrahou a hydrometeorologickou výstrahou je zejména skutečnost, že veřejná výstraha se poskytuje pouze v případě ohrožení života nebo zdraví osob, kdežto hydrometeorologická výstraha pokrývá mimo uvedené i ohrožení majetku nebo životního prostředí. Veřejná výstraha je naopak širší co do okruhu oblastí, ve kterých je poskytována (kromě nejzávažnějších meteorologických jevů jako takových jde i o oblasti jiného než naturogenního původu – např. násilný útok proti osobám; případně jde o nebezpečí, která vznikla až jako důsledek působení meteorologických jevů – např. povodeň, rozsáhlý výpadek dodávek energií, 5. stupeň lavinového nebezpečí apod.). 

Z výše uvedeného je tedy zjevné, že veřejná výstraha a hydrometeorologická výstraha se mohou v určitých případech částečně překrývat. Z tohoto důvodu považujeme za potřebné navrhované ustanovení mírně upravit. Aby byl zajištěn soulad mezi § 6 odst. 2 návrhu a § 7 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému, navrhujeme ustanovení doplnit o výjimku a odkaz na § 33b zákona o elektronických komunikacích. Navrhujeme nahradit text odstavce 2 textem následujícího znění: 

„(2) Ústav je jedinou autoritou oprávněnou k vyhlašování hydrometeorologických výstrah, s výjimkou hydrometeorologických výstrah vyhlašovaných v rámci přípravy a zajišťování obrany státu, které je oprávněno vyhlásit pouze Ministerstvo obrany, nebo veřejných výstrah předávaných prostřednictvím systému veřejné výstrahy podle jiného právního předpisux). Hydrometeorologické výstrahy vyhlášené Ústavem zveřejňuje Ústav způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých webových internetových stránkách nebo způsobem stanoveným jiným právním předpisem.5)“ .
____________ 
„x) § 33b zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).“. 

Ve smyslu výše uvedeného požadujeme doplnit i důvodovou zprávu. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	70. 
	MV
	§ 7
	Navrhujeme doplnit § 7 o možnost dohodou upravit bližší podmínky a způsob spolupráce podle odst. 2 a 3 a možnost poskytování dalších služeb, dat a informací mezi Českým hydrometeorologickým ústavem a Hasičským záchranným sborem České republiky. Ze strany Hasičského záchranného sboru České republiky může jít např. o informace z monitorovací sítě Hasičského záchranného sboru České republiky, informace z dílčích měření v místě zásahu apod., případně, pokud v budoucnu vyvstane požadavek na předání dalších údajů ze strany Českého hydrometeorologického ústavu Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Smluvně lze tuto veřejnoprávní dohodu o spolupráci uzavřít podle § 19 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru). Navrhujeme doplnit nový odstavec 4 v tomto znění: 

„(4) Hasičský záchranný sbor České republiky může s Ústavem uzavřít dohodu o spolupráci podle jiného právního předpisu*), v níž upraví bližší podmínky a způsob spolupráce podle odst. 2 a 3 nebo rozsah poskytování služeb, dat a informací a způsob jejich bezplatného poskytování nad rámec spolupráce upravené v odst. 2 a 3.“.

__________„x) § 19 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).“.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Jak připomínkové místo samo uvádí, příslušný legislativní podklad vytváří již § 19 zákona o HZS ČR, není proto třeba tuto úpravu duplikovat též v tomto předpise, nadto v připomínce uvedené je otázkou výkonu úkonů veřejné správy, jež není třeba upravovat na legislativní úrovni, nýbrž vyplývají již ze samotné podstaty orgánů veřejné moci a zásady spolupráce za účelem dobré správy. Různé dohody o spolupráci (ať už je faktický název jakýkoliv) nepotřebují ke svému uzavření zákonné zmocnění. Navrhované doplnění tedy považujeme za nadbytečné, když dosažení dle připomínky žádoucího stavu postačí pouze vůle obou subjektů takovou dohodu uzavřít a také příslušné ustanovení zákona o hasičském záchranném sboru ČR. Odkazujeme také na připomínku totožného připomínkového místa (č. 73), která obdobnou úpravu, jež je zde připomínkovým místem navrhována, na jiném místě v zákoně považuje za nadbytečnou a odkazuje na úpravu správního řádu.

	71. 
	MV
	§ 7 odst. 2
	Řešení krizové situace (na rozdíl od přípravy na ni) předpokládá vyhlášení krizového stavu. Uvádět tedy výslovně ve větě první dovětek „a to i v rámci vyhlášeného krizového stavu“ je v kontextu řešení krizové situace nadbytečné a matoucí. Požadujeme proto citovaný dovětek z návrhu vypustit. Zároveň navrhujeme namísto „zajištění chodu orgánů“ zvolit vhodnější výraz „zajištění činnosti orgánů“. Navrhujeme text odstavce 2 nahradit textem následujícího znění: 

„(2) Ústav spolupracuje se složkami integrovaného záchranného systému podle zákona o integrovaném záchranném systému6), ústředními správními orgány, orgány krajů, orgány obcí a dalšími orgány krizového řízení podle krizového zákona7) při přípravě na mimořádnou událost nebo krizovou situaci a při jejich řešení, a to i v rámci vyhlášeného krizového stavu. V rámci této spolupráce Ústav bezodkladně a bezplatně poskytuje orgánům podle věty první hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované hydrometeorologické produkty a služby, a to v rozsahu nutném pro zajištění chodu činnosti těchto orgánů a pro potřeby plnění jejich zákonem stanovených povinností.“. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	72. 
	MV
	§ 7 odst. 3
	Navrhujeme uvést ustanovení do souladu s § 5 odst. 1 zákona o integrovaném záchranném systému, podle kterého jsou stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému operační a informační střediska integrovaného záchranného systému, kterými jsou operační střediska hasičského záchranného sboru kraje a operační a informační středisko generálního ředitelství hasičského záchranného sboru (tzv. Národní operační a informační středisko). Zavádět v navrhovaném zákoně „nový“ pojem „operační středisko Hasičského záchranného sboru České republiky“ považujeme za nevhodné, a to i přes skutečnost, že významově by se jednalo o stejné entity. Navrhujeme nahradit text odstavce 3 textem následujícího znění: 

„(3) Ústav bezodkladně předává hydrometeorologické výstrahy operačnímu a informačnímu středisku Hasičského záchranného sboru České republiky integrovaného záchranného systému.“. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	73. 
	MV
	§ 8 odst. 2
	Z hlediska výslovného zakotvení rámcové smlouvy mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem obrany odkazujeme na úpravu § 160 odst. 3 správního úřadu, který obecně předpokládá možnost organizačních složek státu uzavírat ve vzájemných vztazích dohody. Na tyto dohody se obdobně vztahuje úprava veřejnoprávních smluv zakotvená v části páté správního řádu. Zákonné zmocnění k uzavření takové dohody se nevyžaduje, ledaže jde o dohodu, jejímž předmětem je výkon státní správy jakožto vrchnostenské veřejné správy, která má povahu veřejné moci (§ 160 odst. 5 správního řádu). Vzhledem k tomu, že v daném případě takovou dohodu nepředpokládáme, jeví se úprava § 8 odst. 2 navrhovaného zákona jako nadbytečná. Žádáme proto o vysvětlení povahy rámcové smlouvy mezi dotčenými ministerstvy, popř. vypuštění daného ustanovení pro nadbytečnost.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Dané ustanovení bude odstraněno. 

	74. 
	MV
	§ 10
	1. Úpravu přestupkové odpovědnosti je třeba uvést do souladu se Zásadami tvorby právní úpravy přestupků, které byly schváleny usnesením vlády ze dne 31. července 2018 č. 498 (dále jen „Zásady“), a obvyklou legislativně-technickou praxí v této oblasti. Konkrétně navrhujeme formulační zpřesnění jednotlivých skutkových podstat tak, aby respektovaly úpravu příslušných hmotněprávních ustanovení, jejichž porušení se trestá. Dáváme rovněž ke zvážení, zda by předmětné přestupky neměly dopadat na porušení § 6 ve vztahu k oběma subjektům hydrometeorologické služby, tedy nikoli pouze ve vztahu k Českému hydrometeorologickému ústavu, ale též ve vztahu k Ministerstvu obrany (v takovém případě by bylo rovněž namístě upravit příslušnost k projednávání přestupků). Při zapracování těchto připomínek by skutkové podstaty přestupků mohly být formulovány následujícím způsobem:

„(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) naruší nebo jinak zpochybní výlučnost subjektů hydrometeorologické služby při plnění úkolů hydrometeorologické služby nebo při poskytování nebo závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů nebo standardizovaných hydrometeorologických produktů nebo služeb podle § 6 odst. 1 nebo
b) zveřejní nebo jinak uvede ve známost informaci, pravdivou či nepravdivou, která je způsobilá vyvolat klamavý dojem, že jde o výstrahu subjektu hydrometeorologické služby podle § 6 odst. 2.“.

2. Zvláštní část důvodové zprávy obsahuje rámcové zdůvodnění nově navrhované úpravy přestupků, nikoli však z hlediska nezbytnosti zakotvení přestupkové odpovědnosti (právním následkem porušení povinnosti primárně nemá být odpovědnost za přestupek, k čemuž odkazujeme na část 2. 1 Zásad), ani z hlediska navrhovaného druhu a zákonného rozpětí správního trestu vzhledem k typové závažnosti přestupků (srov. část 2. 5 Zásad). Zakotvení skutkové podstaty přestupku je přípustné za předpokladu, že nejsou k dispozici jiné právní následky porušení povinností, které představují méně intenzivní zásah do právního postavení adresátů veřejné správy (subsidiarita odpovědnosti za přestupek). Při určení druhu a výše trestu je třeba dbát na přiměřenost správního trestu, charakter závadného jednání (např. přestupek ohrožovací či poruchový), způsobený následek apod. Vzhledem k tomu, že jde o nově navrhované přestupkové jednání, které dosud nebylo v rámci správního práva trestního postihováno, je třeba takové zhodnocení provést. Předkladatel by měl rovněž vysvětlit, proč zvolil horní hranici pokuty ve výši 100 000 kč, a to např. srovnáním s typově podobnými přestupky v jiných oblastech veřejné správy. Konečně je v daném případě namístě zvažovat, zda by být výše správního trestu neměla být diferenciována s ohledem na zavinění pachatele (úmysl/nedbalost). Žádáme proto o provedení tohoto zhodnocení a jeho případné promítnutí do zákonného textu, jakož i o úpravu důvodové zprávy.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně

Původní ustanovení odstavce 1 bylo z návrhu vypuštěno. Původní odstavec 2 byl upraven dle připomínky a současně bylo rozlišeno, zda se jedná o výstrahu ČHMÚ nebo MO. Důvodová zpráva byla upravena. 

	75. 
	MV
	část druhá
	V návrhu zákona je stanovena výjimka z ustanovení § 55 rozpočtových pravidel, tj. výjimka z postupu pro případ hospodaření příspěvkové organizace se ztrátou. V návrhu zákona ale není uveden návrh na způsob řešení této situace (která s největší pravděpodobností nastane – viz RIA). V důvodové zprávě předkladatel řeší tyto situace větou: „V případě nemožnosti úhrady zhoršeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace z finančních prostředků příspěvkové organizace je třeba najít jiný zdroj financí, nikoliv přikročit ke zrušení příspěvkové organizace.“ O jaký zdroj financování se jedná, však není zřejmé.

Navrhujeme část druhou zrušit bez náhrady, případně upravit odlišný způsob financování příspěvkové organizace pro případ hospodářské ztráty. 

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Druhá část zcela jistě být zrušena nemůže, neboť by v opačném případě znamenala možné zrušení ČHMÚ a zánik výkonu všech relevantních činností, které jsou zcela zásadní i pro výkon složek integrovaného záchranného systému a jiných orgánů. Nepředpokládáme, že úmyslem připomínkového místa je znemožnění fungování prvku kritické infrastruktury, zamezení přístupu k hydrometeorologickým datům složkám integrovaného záchranného systému apod. Obdobnou logickou by musely být zrušeny všechny ostatní výjimky uvedené v předmětném ustanovení.  Způsob financování státní příspěvkové organizace, včetně té zřízené zákonem, je pro případy, pro které zákon stanovuje odlišný postup v § 55 rozpočtových pravidel, rozhodnutím a zodpovědností zřizovatele, zde osoby v postavení zřizovatele, tedy MŽP a je to vnitřní otázkou resortu, resp. kapitoly 315. Ministerstvo vnitra není gestorem legislativy veřejných rozpočtů, tím je MF, které k tomuto návrhu z hlediska jeho věcného obsahu připomínku nemělo, v tomto ohledu tedy nespatřujeme v ustanovení problém.

	76. 
	MV
	účinnost a RIA
	V RIA se uvádí, že z důvodů nezajištění finančních prostředků na vytvoření a provoz Národní databáze je třeba počítat s přechodným obdobím. Účinnost je navržena k 1. lednu 2025. Vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2024 se schvaluje v roce 2023, kde náklady na zřízení Národní databáze evidentně zahrnuty nejsou, a minimální doba od zahájení projektu (tento termín navíc není blíže specifikován) bude dle návrhu 33 měsíců, je stanovení účinnosti na 1. ledna 2025 nereálné. Navrhujeme navrhovaný termín účinnosti přehodnotit.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Pro národní databázi není třeba počítat s přechodným obdobím, veškeré úkony a úkoly vyplývající z návrhu zákona lze realizovat tak, aby Národní databáze v podobě splňující požadavky (transponující a implementující příslušnou evropskou legislativu) byla připravena ke spuštění k 1. lednu 2025. V tomto ohledu je jasné i relevantní financování k zahájení nutných úkonů (výzva č. 29 NPO). V prvotní fázi, která však beze zbytku bude naplňovat požadavky legislativy ve vztahu k Národní databázi (vizte § 9), bude „naplnění“ Národní databáze směřovat ke splnění požadavků vyplývajících z legislativy EU. Další fáze budou směřovat k realizaci úkonů, na než nejsou vázány transpoziční a implementační lhůty.

Připomínka byla připomínkovým místem změněna na doporučující.


	77. 
	MV
	RIA
	1. Požadujeme vypuštění věty „Tržby ČHMÚ jsou od veřejných subjektů. V případě zpoplatnění dat pro resorty by ČHMÚ mohla získat další tržby za úsek meteorologie. ČHMÚ sice nevede evidenci možných tržeb v účetnictví dle jednotlivých činností, avšak odhadem by se mohlo jednat zhruba o částku 19,5 mil. Kč/rok, a to cca 8,5 mil Kč/rok z resortu Ministerstva vnitra (GŘHZS) a cca 11 mil Kč/rok z resortu Ministerstva obrany (Armáda ČR).“ na str. 28 RIA.

V § 7 návrhu se uvádí, že informace se v rámci přípravy na mimořádné události či krizové situace a při jejich řešení, a to i v rámci vyhlášeného krizového stavu, poskytují složkám IZS, ústředním správním orgánům, orgánům krajů, orgánům obcí a dalším orgánům podle krizového zákona bezodkladně a bezplatně. Hasičský záchranný sbor České republiky je složkou IZS, Ministerstvo obrany je ústředním správním orgánem. V této souvislosti upozorňujeme též na „Dohodu o vzájemné spolupráci při řešení mimořádných událostí souvisejících s nebezpečnými hydrometeorologickými jevy mezi ČHMÚ a Ministerstvem vnitra. 
Státní příspěvková organizace má plnit úkoly ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu (viz § 2), přičemž k výkonu své činnosti a naplnění uvedeného cíle dostává finanční příspěvek z rozpočtové kapitoly zřizovatele (MŽP), tj. ze státního rozpočtu. 

2. Požadujeme návrh doplnit (ve spolupráci s dotčenými resorty, zejména Ministerstvem financí) o zdroje finančního zajištění navrhovaných změn. Ve zprávě Ria se uvádí, že zavedením Národní databáze a zpřístupněním otevřených dat dojde ke snížení příjmů Ústavu (podle tabulek o cca 36 mil Kč, tj. o 25 %). Zároveň se zde uvádí, že dojde k navýšení nákladů Ústavu (podle tabulek o cca 315 mil Kč, tj. o 40 %), přičemž náklady převyšují předpokládané tržby. Nezměněn zůstane příspěvek z kapitoly MŽP-315 státního rozpočtu a ze státního rozpočtu nebudou vyžadovány nové výdaje nad rámec současného schváleného rozpočtového rámce. 

Současně z předloženého dokumentu vyplývá, že nejsou zajištěny finanční prostředky ve výši 71 až 113 mil. Kč na zřízení Národní databáze, ani na její provoz. Do rozpočtu nejsou zahrnuty interní náklady Ústavu, které jsou „taktéž značné“ (a není zřejmé, jak budou realizovány vedle běžného výkonu činnosti pracovníků Ústavu). 

Dále z RIA vyplývá, že návrh zákona byl zpracován pouze ve spolupráci s Ústavem nejsou zde uvedeny konzultace s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem vnitra, po němž se požaduje zabezpečení finančních prostředků na zřízení Národní databáze. Věta „…pokrytí zbývajících potřebných 25–30 % nákladů bude za stávající situace v budoucnu spojováno se stále vyššími nejistotami“ není z hlediska zajištění financování Ústavu opravdu dostačující. 

Zásadně rovněž nesouhlasíme se zpoplatněním dat poskytovaných resortům (ve zprávě uvedeno demonstrativně např. zpoplatnění dat poskytovaných Hasičskému záchrannému systému ČR a Ministerstvu obrany). Ústav je státní příspěvkovou organizací a jeho financování se řídí Rozpočtovými pravidly (tj. je financován v rámci kapitoly MŽP).

V tabulkách jsou uvedeny tržby za rok 2021 a 2022 a předpokládaný stav tržeb v blíže nespecifikovaném „budoucnu“, aniž by byly doplněny alespoň vysvětlující poznámkou značné rozdíly oproti letům 2021 a 2022 (např. tabulka „Hydrologie“, položka 30602 vzrostla z řádově 10 tisíc v roce 2021 a 2022 na 1,1 mil Kč).

Rovněž si dovolíme nesouhlasit s uvedeným nákladem na pořízení datového pole s velikostí 250 TB ve výši 25 až 35 mil Kč bez DPH na 5 let v závislosti na zvolené technologii. Částku jsme konzultovali s odborníky, kteří se touto problematikou zabývají a v nedávné době poptávali pořízení datového pole obdobné velikosti. Nabídka v soukromém sektoru se pohybuje v závislosti na zvolené technologii pod 10 mil. Kč. V RIA je uvedeno, že ceny byly uvedeny dle ceníku z 4. čtvrtletí 2021, tedy doporučujeme provést aktualizaci, případně přehodnotit částku a zvolenou technologii, aby odpovídala tržním cenám.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně a vysvětleno

K bodu 1) uvádíme, že pasáže s objemy teoretických tržeb, kdyby byly služby ČHMÚ zpoplatněny i pro orgány veřejné správy, což tedy není výsledná podoba návrhu, budou ze Závěrečné zprávy RIA odstraněny.

K bodu 2) ve vztahu ke zdrojům financování, zajištění financování odkazujeme na vypořádání připomínek MF. Interní náklady jsou otázkou ČHMÚ a zřizovatele, kdy je v materiálu (viz Shrnutí RIA) jasně uvedeno, že budou zvládnuty v rámci současných kapacit.  Též dodáváme, že na základě vypořádání těchto připomínek bude RIA upravena, aktualizována a doplněna.

Nerozumíme tomu, proč by mělo být uvedeno, že materiál byl konzultován s předkladatelem, když ten materiál zpracoval. Nicméně ve vztahu k Ministerstvu vnitra bude doplněno, že s tímto resortem byl materiál také konzultován, když proběhlo několik osobních jednání a také konzultace prostřednictvím e-mailu, kdy byl návrh zákona včetně dalších podkladů konzultován s relevantními partnery z Odboru Hlavního architekta.

Je třeba zopakovat, že žádné zpoplatnění dat resortům atd. návrh nepředpokládá, což je i v normativním textu jasně vyjádřeno. V tomto duchu došlo tedy spíše k nepochopení materiálu připomínkovým místem.

Připomínka byla připomínkovým místem změněna na doporučující.


	78. 
	MV
	§ 1 odst. 1
	Navrhujeme odstavec 1 bez náhrady vypustit, a to pro jeho nenormativní obsah. Předmět zákona je dostatečně vymezen v odstavci 2.
	Vysvětleno

Vizte komentář k připomínce č. 56.

	79. 
	MV
	§ 2 písm. b)
	Český hydrometeorologický ústav a Ministerstvo obrany se definují jako subjekty hydrometeorologické služby. Doporučujeme zvolit vhodnější termín, nežli termín „subjekt“, neboť Ministerstvo obrany jakožto ústřední správní úřad a organizační složka státu nemá právní subjektivitu (právní osobnost). Není-li v daném případě namístě užití termínu „orgán“, navrhujeme uvážit např. termín „složka“ nebo „instituce“, popř. jiný termín, který nebude spjat s právní subjektivitou.
	Akceptováno

Bude použit termín orgán hydrometeorologické služby
.

	80. 
	MV
	§ 7 odst. 1 a § 8 odst. 1
	Dáváme na zvážení, zda předmětná ustanovení z návrh nevypustit, neboť mají pouze deklaratorní, nikoliv normativní charakter.
	Akceptováno


	81. 
	MV
	§ 9 odst. 3
	Domníváme se, že dikce „obsah databáze je zpřístupněn bezplatně každému“ je poměrně neobvyklá. V právním řádu se pro tyto situace obvykle používá, že „obsah je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
	Akceptováno jinak

Vizte akceptaci připomínky č. 58.

	82. 
	MV
	§ 11 odst. 3
	Poslední větu v § 11 odst. 3 doporučujeme vypustit, jelikož totožný obsah této věty je obsažen již v předchozím odstavci 2, který upravuje i přechod práv a povinností ze soukromoprávních jednání. Eventuálně, pokud bylo cílem předkladatele zdůraznit přechod práv a povinností i z pracovněprávních vztahů, tyto výslovně uvést v odstavci 2.
	Akceptováno jinak

Viz vypořádání připomínky č. 62.

	83. 
	MV
	§ 11 odst. 4
	Navrhujeme větu poslední pro nadbytečnost vypustit. Tato skutečnost nastane sama o sobě.
	Vysvětleno

Viz vypořádání připomínek č. 63 a 93.

	84. 
	MV
	název zákona
	Dle čl. 31 odst. 1 písm. f) Legislativních pravidel vlády je vhodné použít první variantu nadpisu zákona vzhledem k tomu, že se novelizuje pouze jeden zákon. Nadpis by měl znít takto: 
„ZÁKON

ze dne … 2024,
.
o zabezpečení hydrometeorologické služby, a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů“.

	Vysvětleno

S ohledem na doplnění změny zákona č. 231/2001 Sb. po dohodě o vypořádání připomínek Ministerstva kultury bude původní označení zachováno.

	85. 
	MV
	§ 1 odst. 2 písm. d), § 3 odst. 1 písm. d) a § 5 odst. 1 písm. d)
	Doporučujeme na koncích ustanoveních před spojkami „a“ odebrat čárky.
	Akceptováno

	86. 
	MV
	§ 9 odst. 4
	Navrhujeme slovo „stavu“ nahradit slovním tvarem „stav“.
	Akceptováno

	87. 
	MV
	§ 11
	S odkazem na čl. 28 odst. 6 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme přechodné ustanovení zařadit až za ustanovení zmocňovací.
	Akceptováno

	88. 
	MV
	§ 12
	1. Slova „dle § 3 odst. 1“ navrhujeme nahradit slovy „podle § 3 odst. 1“.

2. Dále navrhujeme prověřit, zda v případě § 3 nemá být odkazováno spíše na jeho odstavec 2.
	Akceptováno jinak

Vizte vypořádání připomínky č. 64.

	89. 
	MZD
	název zákona
	Doporučujeme v názvu zákona nahradit slova „souvisejících zákonů“ slovy „zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů“.
	Vysvětleno

S ohledem na doplnění změny zákona č. 231/2001 Sb. po dohodě o vypořádání připomínek Ministerstva kultury bude původní označení zachováno.

	90. 
	MZD
	§ 1 odst. 1
	Není nám jasný smysl uvedeného ustanovení. Máme za to, že v odst. 2 je dostatečně vymezen účel zákona a považujeme proto ustanovení odst. 1 za nadbytečné.
	Vysvětleno

Vizte komentář k připomínce č. 56, 78.

	91. 
	MZD
	§ 8 odst. 2
	V první větě uvedeného ustanovení se upravují vztahy mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem obrany. V další části ustanovení se však hovoří pouze o úpravě vztahů mezi Ministerstvem obrany a Ústavem. Dokonce se stanoví, že v rámci smlouvy, jejímž smluvními stranami jsou zmíněná ministerstva, nikoli Ústav, bude Ministerstvo obrany s Ústavem uzavírat realizační dohody. Dáváme na zvážení, zda se má jednat o úpravu vztahů mezi zmíněnými ministerstvy s tím, že by byl Ústav v jejím rámci instruován Ministerstvem životního prostředí, nebo zda by měla existovat přímo smlouva mezi Ministerstvem obrany a Ústavem. Doporučujeme zvážit úpravu daného ustanovení.
	Akceptováno jinak

Ustanovení je z návrhu vypuštěno.

	92. 
	MZD
	§ 9 odst. 3
	Slovo „každému“ doporučujeme vypustit.
	Akceptováno jinak

Vizte akceptaci připomínky č. 58.

	93. 
	MZD
	§ 11 odst. 4
	Máme za to, že poslední věta je v textu nadbytečná, doporučujeme ji proto vypustit.
	Vysvětleno

Vzhledem k tomu, že se celé připomínkované ustanovení týká organizačního řádu, máme za to, že je vhodné postavit na jisto i režim nabytí platnosti nového organizačního řádu a zároveň pozbytí platnosti nahrazovaného organizačního řádu.

	94. 
	MZD
	§ 12
	Vzhledem k tomu, že ustanovení § 3 odst. 1 nepředpokládá vydání prováděcího právního předpisu, doporučujeme text „§ 3 odst. 1“ nahradit textem „§ 3 odst. 2“.
	Vysvětleno

Vizte vypořádání připomínky č. 64

	95. 
	MZD
	§ 13
	V souladu s čl. 28 odst. 6 písm. c) Legislativních pravidel vlády doporučujeme § 13 (zrušovací ustanovení) uvést v samostatné předposlední části návrhu.
	Akceptováno

	96. 
	MZE
	obecně
	V materiálech není uveden požadavek, aby financování Ústavu jeho zřizovatelem zohledňovalo nezbytný investiční rozvoj k zajištění světově uznaných standardů pro předpovědní službu, neboť metodický rozvoj je v současnosti extrémně významný pro vyhodnocování vývoje a následků změny klimatu.

Dále poukazujeme na určité rozpory týkající se informací o plánovaném financování dotčené státní příspěvkové organizace.

V rámci důvodové i předkládací zprávy je opakovaně uváděno, že některé dosud zpoplatněné výstupy činnosti Ústavu by měly být na základě nové právní úpravy přístupné bezplatně široké veřejnosti i státní institucím prostřednictvím plánované Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů (dále jen Databáze). Avšak v části 3.1. závěrečné zprávy RIA (která se zabývá otázkou financování a na níž v tomto směru odkazuje i důvodová zpráva) je konstatováno, že se nepředpokládá navýšení stávajícího příspěvku na provoz Ústavu (ve výši 570 mil. Kč/rok) ze státního rozpočtu (z kapitoly MZP – 315) a i nadále je plánováno částečné krytí provozních nákladů z výnosů z vlastní komerční činnosti (v rozsahu cca 20 % nákladů na provoz).

Nikde v této části RIA však není vyčíslen předpokládaný rozsah poklesu těchto příjmů v souvislosti s tím, že některé dříve zpoplatněné informace a služby budou po účinnosti překládaného zákona bezplatně dostupné v plánované databázi, ani není uvedena žádná informace, jakým způsobem má Ústav v úmyslu tento pokles příjmů nahradit. 

Pokud však chceme zachovat kvalitu a rozsah činností Ústavu, bude navýšení podpory nezbytné.

Při úvahách o finanční podpoře zřizovatelem by navíc měla být zohledňována inflace.

Rovněž je v této části materiálu řešeno finanční zajištění zřízení plánované Databáze (odhadované na 71 až 113 mil. Kč), a to z prostředků MŽP jako zřizovatele a MV jako garanta otevřených dat. Materiál se však už dále nezabývá otázkou nákladů na provoz této Databáze, ačkoliv v tomto směru lze očekávat zvýšené náklady Ústavu jako provozovatel Databáze. 

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Uplatněná připomínka není připomínkou k předkládanému návrhu zákona. Legislativní návrh z podstaty věci není strategií nebo koncepcí, ale normou regulující společenské vztahy. Proto také v návrhu zákona nelze normovat „nezbytný investiční rozvoj“.

Dále uvádíme, že návrh zákona nemění nic na podstatě a systému fungování ČHMÚ, zákon ve vztahu k ČHMÚ jako instituci pouze mění formu jeho zřízení. Otázky investičního rozvoje jsou interní záležitostí resortní organizace a jejího zřizovatel, nikoliv předmětem legislativních úprav a meziresortních konzultací, z toho plyne, že tedy nemůže být ani předmětem relevantních připomínek. Nadto dále uvádíme, že rozvoj je mimo jiné zajištěn i prostřednictvím zařazení projektu zřízení Národní databáze mezi vysokoprioritní projekty v rámci programu Digitální Česko, jehož implementační plán na rok 2024 byl v nedávné době schválen vládou. Součástí těchto plánů jsou i informace týkající se financování

Ve vztahu k otázkám financování odkazujeme na vypořádání připomínek MF a deklarovaným relevantním úpravám materiálu, zejména RIA.


	97. 
	MZE
	obecně
	Návrh zákona nereflektuje ustanovení zákona o vodách, která stanovují povinnosti Ústavu a rovněž vymezují povinnosti státních podniků Povodí, jež jsou s činností Ústavu určitým způsobem provázány. 

Z tohoto důvodu požadujeme následující: 

K § 2 písm. a)
Požadujeme úpravu textu tak, aby zněl následovně:

„a) hydrometeorologickou službou služba vykonávaná subjekty hydrometeorologické služby ve veřejném zájmu pro potřeby veřejné správy a pro potřeby obrany státu v rámci meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služby sledování kvality ovzduší,“

Pokud bude v navrhovaném zákoně použit pojem „služby jakosti vod“, bude nezbytné ho nadefinovat jako činnost odlišnou od povinností vykonávaných správci povodí podle § 21 a 22 vodního zákona. Považujeme tedy za vhodné pojem vůbec nevyužít s tím, že na činnosti vyplývající z jiných právních předpisů je odkazováno v § 5 odst. 1 písm. b) navrhovaného zákona. 

K § 5 odst. 1 písm. b) 
Za slova „právním předpise“ navrhujeme doplnit slova „a plnění povinností vyplývajících z těchto předpisů“.

Do poznámky pod čarou č. 4 navrhujeme za slova „pozdějších předpisů“ doplnit slova „nebo zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů“.

Ústav má povinnosti stanovené v jiných právních předpisech, mj. ve vodním zákoně, které musí být nadále plněny – např. výkon předpovědní služby. Výše uvedené upřesnění navazuje na připomínku k § 2 písm. a). Vodní zákon vypočítává kompetence a povinnosti Ústavu při ochraně před povodněmi v rámci předpovědní povodňové služby, např. v § 70 a § 73. Považujeme proto za žádoucí odkaz na vodní zákon v poznámce pod čarou uvést, ačkoliv jsme si vědomi, že se jedná pouze o demonstrativní výčet.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 


	98. 
	MZE
	§ 2 písm. j)
	Požadujeme blíže specifikovat pojem „státní monitorovací síť“. V ustanovení je uvedeno, že se jedná o sítě, z nichž stát prostřednictvím Ústavu a Ministerstva obrany garantuje získávání dat a jejich kvalitu pro zajištění hydrometeorologických služeb, nicméně není zde uvedeno, kdo může být provozovatelem těchto sítí.

V odkazovaném Věstníku MŽP jsme však požadovaný seznam sítí nenalezli.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Pojem bude nahrazen novým pojmem, který zní „monitorovací síť hydrometeorologické služby“.

	99. 
	MZE
	§ 6
	Vymezení Ústavu jako jediné autority oprávněné k vyjmenovaným činnostem v podstatě vyřazuje státní podniky Povodí z plnění jejich úkolů a omezení výkonu jejich činnosti. Nevyužití odborné činnosti státních podniků Povodí, včetně jimi získávaných dat, považujeme za nehospodárné a nelogické. 

Při navrhované formulaci zákona může hrozit nebezpečí, že státní podniky Povodí nebudou moci v rámci své činnosti poskytovat a prezentovat hydrometeorologické údaje z vlastní monitorovací sítě a nebudou moci závazně interpretovat získané i veřejně dostupné hydrometeorologické údaje v rámci komunikace s povodňovými orgány a s odbornou i laickou veřejností (viz např. informační zprávy o povodňových situacích, zprávy o hydrologické situaci (sucho), prezentace dat na www.voda.gov.cz atd.). Tato skutečnost se zásadním způsobem projeví např. v případě činnosti povodňových komisí, jejichž účastníky nejsou na rozdíl od zástupců státních podniků Povodí zástupci Ústavu, a kde právě státní podniky Povodí poskytují zásadní intepretace vývoje hydrologické situace. Z tohoto důvodu požadujeme přijetí patřičné úpravy návrhu zákona, kterou budou vymezeny vztahy subjektů hydrometeorologické služby a státních podniků Povodí tak, aby bylo umožněno a zachováno zapojení státních podniků do činností hydrometeorologické služby.

Pozice Ústavu ve vztahu k dalším státním organizacím a institucím působícím v oblastech souvisejících s hydrometeorologickými službami, tedy ve vztahu ke státním podnikům Povodí by měla být upravena alespoň rámcově. Toto vymezení by mělo být upraveno zejména z hlediska vzájemného poskytování informací nebo součinnosti při řešení situací, při nichž se jejich působnosti mohou prolínat. 

Za tímto účelem navrhujeme svolat jednání k detailnímu vymezení působnosti jednotlivých aktérů.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Ustanovení § 6 odst. 1 bude z návrhu zcela odstraněno. Zůstává pouze tzv. single-voice principle ve vztahu k vyhlašování hydrometeorologických výstrah (s výjimkou těch vyhlašovaných MO při plnění úkolů obrany státu a výjimkou veřejných výstrah ve smyslu zákona o integrovaném záchranném systému, které mají vlastní systém vyhlašování stanovený příslušnými předpisy). Seznam těchto výstrah bude předmětem prováděcího právního předpisu.


	100. 
	MZE
	§ 6 a obecně
	Problematika vymezení působnosti Ústavu a státních podniků Povodí, která není návrhem zákona řešena, se kromě § 6 promítá i do dalších ustanovení:

§ 2 písm. a) – požadujeme zajistit participaci státních podniků Povodí na hydrometeorologické službě pro potřeby veřejné správy.

§ 2 písm. j) – požadujeme vyjasnění zapojení, resp. využití průběžných měření ze stanic státních podniků Povodí. Jak je uvedeno přímo v připomínce k tomuto písmeni, pojem „státní monitorovací sítě“ není dostatečně definován.

§ 3 odst. 1 – ustanovením není řešeno, jakým způsobem budou využívány výsledky měření na stanicích zřízených a spravovaných státními podniky Povodí. Požadujeme vyjasnění.

§ 7 – požadujeme vymezit spolupráci Ústavu s některými subjekty, a to následujícím způsobem:

Vložení nového odstavce 2, který zní:
„(2) Ústav spolupracuje s územně samosprávnými celky, správci povodí, správci vodních toků, pověřenými odbornými subjektyx) při přípravě na sucho, stav nedostatku vody, povodeň a krizový stav. Přitom jim poskytuje bezodkladně a bezplatně hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované hydrometeorologické produkty a služby pro potřeby plnění jejich povinností stanovených zákonem.“

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 

Do poznámek pod čarou se vloží nová poznámka č. x, která zní: 
„§ 21 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

V souvislosti s ochranou před povodněmi a suchem je nezbytná přímá a rychlá spolupráce Ústavu i s dalšími subjekty, které nejsou správními orgány, ke splnění jejich povinností vyplývajících z vodního zákona.

Úprava ustanovení § 7 odst. 3 
Požadujeme doplnit za slova „České republiky“ slova „a státním podnikům Povodí“.

V současné době jsou státní podniky Povodí a jejich Vodohospodářské dispečinky příjemci vydávaných výstrah, které jim slouží jak k preventivním, tak operativním opatřením na provozovaných vodních dílech. 

Navržená úprava reflektuje již zavedené postupy. 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně a vysvětleno

Ve vztahu k § a § 3 odkazujeme na vypořádání předchozích připomínek č. 97, 98 a 99.

Ve vztahu k návrhu úpravy § 7 při současném odkazu na vypořádání připomínek č. 66,71 a 97-99 uvádíme, že tato spolupráce se týká pouze krizového řízení a nevztahuje se na činnosti mimo krizové situace. Ve vztahu ke krizovým situacím dodáváme, že všechny stavy jmenované v navrhované úpravě spadají pod pojem krizová situace podle krizového zákona (viz příslušná definice v § 2 písm. b) krizového zákona a § 2 písm. b) zákona i IZS). Mimo krizové situace probíhá spolupráce za klasických podmínek, např. daných dohodami o spolupráci apod. a v režimu jiných právních předpisů, jak již bylo uvedeno v předchozích připomínkách. Ve vztahu k oblasti vod (resp. zákona 254/2001 Sb), konkrétně § 73, dodáváme, že tento systém nebude zákonem o hydrometeorologické službě narušen a bude nadále platit, stejně jako systém vzájemných dohod o spolupráci mezi správci povodí a ČHMÚ o spolupráci v oblasti monitoringu vod. V tomto smyslu bude také doplněna důvodová zpráva.

	101. 
	MZE
	obecně
	V materiálu naprosto chybí vize odborného rozvoje, především pro předpovědní službu.
	Vysvětleno

Legislativní materiál není strategickým dokumentem, ale pro futuro normativním právním aktem, jehož smyslem není nastavování vizí, ale nastavení regulativů pro určitou výseč společenských vztahů nově, nebo jinak (pokud již příslušná úprava existuje a má být změněna).

	102. 
	MZE
	§ 2 písm. b)
	Navrhujeme nahradit slovo „subjekty“ slovem „subjektem“ a na konci textu vypustit slova „a Ministerstvo obrany“.
Zároveň navrhujeme tuto úpravu zohlednit i v následujících ustanoveních, kde je uváděn pojem „subjekty“.
Považujeme za vhodné ponechat, zvláště pak s ohledem na následné používání termínu ve veřejné sféře a snadnějšímu porozumění z řad veřejnosti, Ústav jako jediný subjekt hydrometeorologické služby.
	Akceptováno jinak

Na základě připomínky č. 79 je nadále používán pojem orgán.


	103. 
	MZE
	§ 2
	Navrhujeme vložit nové písmeno c), které zní:

„c) subjektem hydrometeorologické služby pro potřeby obrany státu Ministerstvo obrany,“

Písmena c) až j) se označují jako d) až k).
	Vysvětleno

Není jasný smysl připomínky, orgány hydrometeorologické služby jsou definovány v písm. b) a jsou jimi ČHMÚ a Ministerstvo obrany.

	104. 
	MZE
	§ 2 písm. f)
	Za slovy „hydrometeorologické údaje, které byly“ navrhujeme vložit slovo „odborně“ a za slovem „zpracovány“ vypustit slova „ručně nebo počítačem řízenými procesy“.

Navrhujeme zpřesnění textu a zdůraznění požadavku náležité odbornosti. Uvádění možných způsobů zpracování považujeme za nadbytečné.
	Vysvětleno

Není jasný smysl připomínky, odkazujeme do důvodové zprávy, případně schváleného věcného záměru zákona. Odbornost je definována v rámci výkonu celé hydrometeorologické služby vždy v příslušném ustanovení upravujícím postavení a činnost jednotlivých orgánů hydrometeorologické služby. Jedná se o proces, který je v angličtině označován QA/QC (Quality Assurance, Quality Control), tedy jde o kombinaci zajišťování kvality, procesu nebo souboru procesů používaných k měření a zajišťování kvality produktu, a kontroly kvality, procesu zajišťujícího, že produkty a služby splňují očekávání spotřebitelů. Je vhodné tuto definici zanechat v navržené podobě.

	105. 
	MZE
	§ 2
	Na konec § 2 navrhujeme doplnit nové písmeno, které zní:

„databází veřejně přístupný seznam ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů“

Účelem návrhu nového zákona je pořízení databáze hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů jako veřejně přístupného systému veřejné správy. Je proto nezbytné tuto databázi v rámci úvodních ustanovení zákona definovat.
	Vysvětleno

Takovýto pojem by byl v konfliktu se zavedenou legislativní zkratkou v § 9 odst. 1. Nadto nemáme za důvodné tento pojem definovat, když je obsah databáze a její parametry stanovený přímo zákonem a prováděcím předpisem.

	106. 
	MZE
	§ 2
	Navrhujeme definovat pojem „hydrometeorologická výstraha“.
Má-li být zveřejnění informace jevící se jako výstraha přestupkem, viz § 10 odst. 1 písm. b) navrhovaného zákona, je nutné ji přesně definovat.
	Vysvětleno

Pojem „hydrometeorologická výstraha“ je již definován v § 2 písm. i). 

	107. 
	MZE
	§ 5 odst. 1 písm. c)
	Navrhujeme celý text písmene c) vypustit a dosavadní písmena d) a e) nově označit jako c) a d).

Prvky kritické infrastruktury jsou definovány nařízením vlády č. 432/2010 Sb.
	Akceptováno

	108. 
	MZE
	§ 6 odst. 1
	Považujeme za vhodné definování pojmu „závazná interpretace“.

S ohledem na kontext § 6 a navazující sankce v § 10 považujeme za nezbytné definovat tento pojem.
	Akceptován jinak

Ustanovení je z návrhu vypuštěno.

	109. 
	MZE
	§ 7
	Doporučujeme vypustit celý odstavec 1 a odstavce 2 a 3 označit jako odstavce 1 a 2. Text odstavce 1 považujeme za nadbytečný. Odbornost Ústavu je vyjádřena již v § 4 odst. 2 navrhovaného zákona.

V § 7 odst. 1 (původní odst. 2) větě druhé, a to před slovo "orgánům" doporučujeme vložit slova "složkám integrovaného záchranného systému podle zákona o integrovaném záchranném systému6)". Máme za to, že by mělo být postaveno najisto, zda Ústav činnosti uvedené ve větě druhé § 7 odst. 1 bude poskytovat i příslušným složkám.
	Akceptováno

	110. 
	MZE
	§ 8 odst. 1
	Doporučujeme zvážit, zda je třeba ukládat Ministerstvu obrany zákonem povinnost postupovat odborně a nestranně. Považujeme za vhodné vypuštění poslední věty.
	Akceptováno

	111. 
	MZE
	§ 8 odst. 4
	Navrhujeme vypuštění druhé věty. Text považujeme za nadbytečný.
	Vysvětleno

Předmětné ustanovení je výsledkem jednání mezi MŽP a MO a je oběma stranami považováno za relevantní a potřebné v návrhu zákona. Je-li tedy mezi oběma jedinými zainteresovanými subjekty shoda na potřebnosti, není důvod z návrhu odstraňovat. 

	112. 
	MZE
	§ 10
	Považujeme za nezbytné zásadně zpřesnit jednotlivé skutkové podstaty přestupků. Doporučujeme zvážit definování další skutkové podstaty – např. vydávání vlastních hydrometeorologických údajů za údaje Ústavu apod., a zvážit, zda by nemělo být definováno i přestupkové jednání Ústavu.

Skutkové podstaty přestupků jsou uvedeny vágně a mohou být naplněny při běžné činnosti, bez jakéhokoliv záměru. V případě ponechání ustanovení beze změny hrozí zneužití těchto ustanovení nebo jejich šikanózní uplatňování. Autorita Ústavu by měla vyplývat z jeho odbornosti a komplexnosti jím poskytovaných služeb, nikoliv na základě hrozby sankcí všem entitám, a tedy i jiným odborným organizacím, které interpretují hydrometeorologická data.

V případě, že nebude přijata dostatečná úprava návrhu zohledňující činnosti vykonávané státními podniky Povodí, bude jejich význam i význam dalších odborných organizací zásadně degradován, neboť jediným způsobem, jakým budou moci interpretovat hydrometeorologické údaje, bude s dovětkem "Jedná se pouze o nezávaznou intepretaci.", aby nedošlo k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku.
	Akceptováno jinak

Odkazujeme na vypořádání připomínek Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra k přestupkům a výslednou podobu přestupkového ustanovení, jež máme za akceptující tuto připomínku.


	113. 
	MZE
	§ 11 odst. 4
	Doporučujeme, aby přechodné ustanovení bylo formulováno takto:

"Ústřední ředitel vydá nový organizační řád do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby, než nabude účinnosti nový organizační řád, považuje se dosavadní organizační řád Českého hydrometeorologického ústavu platný ke dni účinnosti tohoto zákona za organizační řád podle tohoto zákona a zůstává v platnosti s výjimkou jeho částí, které odporují zákonu nebo jeho účelu."

Máme za to, že není vhodné v přechodných ustanoveních zákona řešit ukončování účinnosti interního předpisu Ústavu.
	Vysvětleno

Viz vypořádání připomínky č. 93.

	114. 
	OKOM
	obecně
	Na straně 11 důvodové zprávy předkladatel uvádí, že:

Ambicí tohoto navrhovaného zákona není zpracování procesní úpravy lex specialis k zákonu o svobodném přístupu k informacím a zákonu o právu na informace o životním prostředí. Tato úprava se bude nadále uplatňovat. Nicméně hydrometeorologické údaje a ověřené hydrometeorologické údaje, a také standardizované produkty, budou nově jednotlivým subjektům k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím Národní databáze, lze tedy namísto poskytování informací na žádost sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání již zveřejněné informace. Takový postup je možný, jelikož se bude jednat o tzv. zveřejněné informace ve smyslu § 6 zákona o svobodném přístupu k informacím, resp. § 5 zákona o právu na informace o životním prostředí. Tato úprava Národní databáze je úpravou implementační a je jí prováděna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití. Nařízení vstoupilo v účinnost dne 9. 2. 2023 a implementační lhůta byla stanovena na 16 měsíců (9. 6. 2024).

Ač souhlasíme s předkladatelem, že návrh by neměl představovat lex specialis k zákonu o svobodném přístupu k informacím a zákonu o právu na informace o životním prostředí, jsme názoru, že směrnice 2019/1024 není návrhem přímo prováděna, resp. její vazba na návrh je pouze rámcová a zprostředkovaná. Uvedená směrnice byla již transponována zejména do zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze kterého je třeba vycházet. Vykazování transpozice téhož v předloženém zákoně je matoucí.

Máme za to, že vazba na předpisy Evropské unie v § 1 odst. 2 návrhu by měla být vypuštěna, a to včetně poznámky pod čarou č. 1), která v rozporu s Legislativními pravidly vlády uvádí dohromady směrnici 2019/1024 i nařízení 2023/138, přičemž směrnice navíc ani v podstatné části zapracovávána není (srov. čl. 48 odst. 4 LPV).

Návětí § 1 odst. 2 návrhu s vazbou na předpisy Evropské unie navrhujeme vypustit spolu s poznámkou pod čarou č. 1.

Dále, ustanovení směrnice 2019/1024 vykazovaná v rozdílové tabulce je třeba vypustit. Jak uvádíme výše, nepovažujeme vztah ke směrnici 2019/1024 za přímo implementační – implementace již byla provedena zejména do zákona č. 106/1999 Sb.

Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno

Návrh zákona i doprovodných materiálů byl v tomto smyslu upraven.

	115. 
	OKOM
	obecně
	Co se týče prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/138, které je v gesci Digitální agentury, tak toto stanoví povinnosti subjektům veřejného sektoru, a to zejména v čl. 3, přičemž dále v Příloze k nařízení v bodu 3 se objevují i meteorologické údaje.

Ustanovení § 9 proto zřejmě je relevantní ve vztahu k tomuto nařízení. Konkrétní provazba s tímto nařízením ale provedena není. 

Není ani jasné, nakolik je předkladatel ohledně implementace tohoto nařízení domluven s gestorem nařízení, kterým je DIA. V databázi ISAP je uveden nový zákon o hydrometeorologické službě, nařízení 2023/138 je ale širší (například se vztahuje i na statistiku). Rozhodně tedy neplatí, že uvedené nařízení bude dostatečně provedeno pouze zde navrhovaným zákonem. 

Věcně uvádíme:
Nemělo by být uvedeno, že obsah databáze je zpřístupněn ve formátech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie*) s odkazem na prováděcí nařízení 2023/138? Dále, zmíněné nařízení uvádí v článku 4 odst. 4, že datové soubory s vysokou hodnotou se zpřístupňují v souladu s opatřeními ke zveřejnění a opakovanému použití uvedenými v příloze. Také proto se domníváme, že odkaz na zákon o svobodném přístupu k informacím nebude dostačující.

A nemá být uvedeno, že Ústav zveřejní podmínky / dokumentaci, či že zajistí označení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie*)? Je rovněž Ústav kontaktním místem podle čl. 3 odst. 4 nařízení?

*) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití.

Vazba na nařízení 2023/138 je nejasná.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Zpřístupnění údajů a produktů prostřednictvím Národní databáze neřeší pouze zpřístupnění informací požadované směrnicí EP a Rady (EU) č. 2019/1024 a prováděcím nařízením Komise č. 2023/138, ale obecně povinnosti poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí, které se týkají hydrometeorologických údajů a produktů. Současný režim poskytování informací na žádost není uživatelsky přívětivý ani udržitelný a současně je administrativně náročný, čímž neodůvodněně generuje kontinuálně náklady, které lze navrhovaným řešením eliminovat.

Meteorologické informace, které jsou uvedeny v prováděcím nařízení komise, budou splňovat podmínky tohoto nařízení.

Prováděcím předpisem uvedeným v § 9 je myšlen prováděcí předpis k navrhovanému zákonu, nikoliv prováděcí nařízení Komise. 

	116. 
	OKOM
	§ 2 písm. e), g) a h)
	Terminologie návrhu je na několika místech nejasná, nesrozumitelná a zavádí nové pojmy a definice. V písm. e) je pojem „údaje po realizaci procesu kontroly a kontroly kvality“ zcela nový a není jasné, co se tím přesně myslí; u písm. g) je definice služeb příliš široká; písm. h) působí zmatečně: jaký vztah je mezi službami podle písm. g) a standardizovanými službami podle písm. h)?
	Vysvětleno

Jedná se o proces, který je v angličtině označován QA/QC (Quality Assurance, Quality Control), tedy jde o kombinaci zajišťování kvality, procesu nebo souboru procesů používaných k měření a zajišťování kvality produktu, a kontroly kvality, procesu zajišťujícího, že produkty a služby splňují očekávání spotřebitelů. Je vhodné tuto definici zanechat v navržené podobě.

	117. 
	OKOM
	§ 5 odst. 1 písm. b)
	Odkaz na prováděcí právní předpis je dle našeho názoru protiústavní, jak vyplývá z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Působnost ČHMÚ lze vymezit pouze zákonem. Navíc povaha širokých kompetencí uvedených v zákoně spíše naznačuje, že by ČHMÚ měl být ústředním orgánem státní správy podle zákona č. 2/1969 Sb.
	Vysvětleno a akceptováno jinak

K právní formě odkazujeme na vypořádání připomínky č. 1, předkladatel neshledal důvody pro jinou než navrženou úpravu, současně navržená právní forma byla schválena vládou v rámci schvalování věcného záměru zákona. Pokud jde o zmocnění, došlo k jeho úpravám a lze jeho upravené znění v rámci vypořádání připomínky odkázat.

	118. 
	OKOM
	§ 6 odst. 1 a § 10 odst. 1
	Předkladatel zavádí pojem „jediná oprávněná autorita“, který nemá v českém právním řádu obdoby. Jak se bude takový pojem interpretovat? Ani důvodová zpráva nenabízí přesvědčivou odpověď. Přestupek v § 10 odst. 1 je rovněž bezprecedentní, když hovoří o narušení nebo zpochybnění autority Ústavu.

Byť je v důvodové zprávě uvedeno, že se tato „autorita“ nevztahuje na sféru soukromou, z dikce zákona v § 10 odst. 1 toto nevyplývá. Důvodová zpráva navíc uvádí, že „je možné legálně získaná data od ČHMÚ využít libovolným způsobem, nelze však tato data či jejich zpracování libovolně interpretovat a vyvozovat z takové interpretace závěr, že existuje důvod pro vydání, je vydána nebo je i případně rušena vydaná hydrometeorologická výstraha.“ To dle našeho názoru může omezovat svobodu slova, neboť vylučuje jakoukoli kritiku nebo apel soukromých osob (nebo veřejnosti) směrem k Ústavu, co se týče vyhlašování výstrah.

Navíc terminologie není jednotná ani v tom, že v § 6 odst. 1 zákon uvádí „plnění úkolů hydrometeorologické služby“, zatímco § 3 mluví o „výkonu hydrometeorologické služby“.
	Akceptováno jinak

Ustanovení jsou z návrhu vypuštěna.

	119. 
	OKOM
	§ 9 odst. 4
	Navrhujeme slova „stavu ohrožení státu“ opravit na „stav ohrožení státu.“ Také s ohledem na srozumitelnost právního předpisu máme za to, že v případě „aliančních předběžných krizových aktivačních opatření“ by mělo být konkretizováno, o jakou alianci se jedná.
	Akceptováno, vysvětleno

Připomínce k chybné formulaci bylo vyhověno.

Ohledně textace zbytku odstavce 4 byl předkladatel po pracovní linii v kontaktu s Ministerstvem obrany a výsledná úprava vychází z jejich úprav. není vhodné proto ustanovení v tomto smyslu jakkoliv upravovat.

	120. 
	OKOM
	§ 11
	Odkaz na zřizovací listinu ČHMÚ v poznámce pod čarou č. 12 považujeme za nesprávný. V právním předpisu není možné odkazovat na předpisy, jež nejsou právními předpisy, jak vyplývá z čl. 45 an. Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno

Vizte vypořádání připomínky č. 30.

	121. 
	VÚV
	RIA
	Ve zprávě RIA k návrhu zákona na str. 2 jsme si všimli, že za garanta otevřených dat považujete MV, od dubna je jím DIA.
	Akceptováno

V materiálu je opraveno. 

	122. 
	DIA
	§ 9
	Návrh v § 9 odst. 2 uvádí, že databáze obsahuje hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované hydrometeorologické produkty a dále, že obsah databáze a její fungování jsou blíže upraveny prováděcím právním předpisem. Důvodová zpráva pak na s. 30 uvádí že „Zároveň je však též s ohledem na otázky bezpečnosti postaveno na jisto, že prostřednictvím Národní databáze nejsou zpřístupňovány ani mimo ni poskytovány údaje nebo produkty, jež nevznikly v rámci hydrometeorologické služby, bez ohledu na to, zda to bylo např. v rámci komerčních činností ČHMÚ, nebo při výkonu klasifikovaných činností HMSl resortu obrany či ČHMÚ, Národní databázi vytváří pouze data, jež jsou výstupem činnosti spadajících do hydrometeorologické služby nebo jiných odborných činností.“ Vzhledem k tomu, že součástí materiálu není návrh prováděcího předpisu, není jasný rozsah standardizovaných hydrometeorologických produktů, které budou poskytovány. Zejména není zřejmé, zda mezi zveřejňované hydrometeorologické produkty obsažené v databázi budou spadat takové, které vznikají na objednávku od jiných orgánů veřejné správy a zda tvorba takových hydrometeorologických produktů spadá do oblasti výkonu hydrometeorologické služby (protože její přesné vymezení je dle § 3 odst. 2 opět řešené odkazem na dosud neznámý prováděcí předpis). Vzhledem k tomu, že takové hydrometeorologické produkty jsou placené z veřejných rozpočtů, pojmově se nemůže jednat o komerční činnost ČHMÚ a měly by proto být veřejně dostupné. Návrh by proto měl postavit najisto, že hydrometeorologické produkty, které si od ČHMÚ objednávají jiné orgány veřejné správy a jsou tak placené z veřejných prostředků, součástí databáze budou.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak a vysvětleno

Výsledky činnosti „na objednávku“ mezi standardizované nespadají, úkolem Národní databáze je mj. naplňování evropské legislativy ve vztahu ke zveřejňování tzv. high-value data sets. Lze souhlasit se vším, co připomínkové místo uvádí ve vztahu k výsledkům činnosti placených z veřejných rozpočtů, nicméně systém přístupu k takovým informacím již existuje – prostřednictvím informačních zákonů a v nich upravených procesů, nehledě na skutečnost, že i v případě „veřejných“ subjektů se vzájemné vztahy řídí uzavřenými smlouvami, kde jsou upraveny též dispoziční práva apod. s výsledkem činnosti. Tyto výsledky tedy bezpochyby mají a musí být veřejnosti přístupné, lze se však k takovým „specifickým“ výstupům dostat prostřednictvím žádostí o informace, pro individuální zájemce o informace, směřovaných na objednatele těchto produktů nebo služeb. Následně může objednatel uvažovat o zveřejnění informace za účelem snížení administrativních nákladů spojených s vyřizovaných žádostí o informace. Výše uvedené však nemá být součástí Národní databáze i s odkazem na některé další připomínky, které směřují k finančním nákladům na zřízení databáze a nutnost úspor ve veřejném sektoru Nabírání dalších data setů do Národní databáze by znamenalo další navýšení nákladů, které jsou již tak vysoké a zřejmě by pro financování aktivity popsané připomínkovým místem nebyl nalezen ani zdroj financování. Proto je vhodné nadále řešit pomocí již existujících způsobů, tedy procesy upravenými zákona o přístupu k informacím.

Zároveň však uvádíme, že v rámci transparentnosti a zjednodušení přístupu též k nestandardizovaným produktům, jež byly na zakázku zpracovány pro jiné subjekty veřejného sektoru, a tudíž se nejedná o produktu, jež jsou zpřístupňovány v Národní databázi, lze způsobem umožňujícím dálkový přístup (typicky na stránkách ČHMÚ) publikovat seznam nestandardizovaných hydrometeorologických produktů vytvořených a poskytnutým subjektům veřejného sektoru ve strojově čitelném formátu. 

	123. 
	DIA
	důvodová a předkládací zpráva
	V důvodové zprávě (na s. 11) a následně v předkládací zprávě je uvedeno „Ambicí navrhovaného zákona je v co možná nejvyšší míře digitalizovat výstupy z činností státní hydrometeorologické služby tak, aby byly dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup, v souladu s principem open-access, v reálném čase, je-li to možné, případně co možná nejdříve od vytvoření s ohledem na relevantní skutečnosti ovlivňující zpřístupňování výstupů státní hydrometeorologické služby“. Navrhujeme nahradit pojem „open-access“ pojmem „open data“ nebo „otevřená data“. Open access označuje specifickou praxi otevřeného publikování vědeckých výsledků (článků, monografií atd.), což věcně neodpovídá kontextu citované věty a povaze materiálu jako celku.
	Akceptováno

	124. 
	ÚNRR
	obecně a RIA
	NRR nesouhlasí s předloženou úpravou z důvodu nejasnosti finančních zdrojů nutných pro vytvoření Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb (dále jen „Národní databáze“), zejména v kontextu s konsolidačním 
úsilím vlády.

Dalším důvodem nesouhlasu je, že v těchto nákladech nejsou zahrnuty interní náklady ČHMÚ spojené s přípravou datových podkladů a implementací řešení, které jsou v RIA zprávě zmíněné pouze jako značné.
Doporučujeme proto doplnit materiál o informaci o přesném vyčíslení interních nákladů ČHMÚ a financování “Národní databáze“.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno a akceptováno jinak

Viz vypořádání připomínek ohledně financování a též odkazujeme na upravenou Závěrečnou zprávu RIA a obecně též na informace o možnostech financování z evropských fondů. Zřízení Národní databáze je též zařazeno jako vysokoprioritní projekt v rámci programu Digitální Česko, jež vymezuje i způsoby financování příslušných projektů. Schválený implementační plán pro rok 2024 je k dispozici v eKLEPu. Vyčíslení interních nákladů, zvláště v situaci, kdy není žádáno ve vztahu např. k personálním nákladům navyšování zdrojů do příslušné kapitoly (zde 315), ze které je také majoritně financován chod ČHMÚ prostřednictvím příspěvku na provoz, není povinnou a nutnou součástí Závěrečné zprávy RIA, je-li též deklarováno, že požadavky budou řešeny v rámci stávajících kapacit (personálních i prostředkových).

	125. 
	SÚJB
	§ 6 odst. 1 a důvodová zpráva
	Požadujeme v důvodové zprávě jednoznačně uvést, že výsadní postavení subjektů hydrometeorologické služby nevylučuje možnost orgánů státní správy využívat v rámci správních činností také údaje o stavu atmosféry a hydrosféry, které nejsou bezprostředním výsledkem provozu státních monitorovacích sítí a tyto hodnotit podle své úvahy ve smyslu § 50 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Např. s údaji pocházejícími ze zahraničních zdrojů, které se týkají situace v okolních státech.

Odůvodnění:
Aktuální znění pracuje s pojmy, jak jsou definovány v § 2 návrhu zákona. Z těchto definic se zdá plynout, že specifické postavení subjektů hydrometeorologické služby podle § 6 návrhu zákona se týká výlučně údajů o parametrech stavu atmosféry a hydrosféry, které jsou bezprostředním výsledkem provozu státních monitorovacích sítí. Současně však dovětek „užívaných pro plnění úkolů veřejné správy“ v § 6 odst. 1 může svádět k interpretaci, že při provádění veřejné správy smí hydrometeorologickou podporu poskytovat pouze subjekty hydrometeorologické služby, což by vylučovalo možnost používat informace pocházející od jiných subjektů, např. zahraničních. Typicky SÚJB používá hydrometeorologická data ze zahraničních zdrojů o situaci v jiných zemích (Rakousko, Ukrajina), neboť těmito daty ani ČHMÚ v řadě případů nedisponuje. Obdobná situace se může vyskytnout i ve vztahu k domácím podmínkám.

Úplné vyloučení možnosti využívat informace od třetích osob by fakticky znemožňovalo monitorování a sledování radiační situace.

Takové omezení je z hlediska zajišťování radiační ochrany a jaderné bezpečnosti nepřijatelné, ovšem máme za to, že to nemohlo být záměrem předkladatelů a je pouze nedostatkem důvodové zprávy, že tyto skutečnosti neuvádí na pravou míru.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Příslušné ustanovení je z materiálu vypuštěno.

	126. 
	ÚOHS
	§ 2
	Požaduji v zákoně jasně definovat vymezení tzv. „standardizovaných produktů a služeb“, jež bude provádět pouze ČMHÚ ve veřejném zájmu a které bude zpřístupňovat

a) prostřednictvím Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů zájemcům o tato data (subjektům veřejného i soukromého sektoru), kteří je budou získávat bezplatně dálkovým přístupem a které
b) budou hrazeny ze státního rozpočtu.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Standardizované produkty a služby jsou definovány § 2 písm. h), dále odkazujeme do důvodové zprávy, případně do schváleného věcného záměru zákona. Seznam konkrétních standardizovaných produktů a služeb bude předmětem úpravy prováděcího právního předpisu. Teze prováděcího předpisu budou součástí materiálu předkládaného vládě k projednání.

	127. 
	ÚOHS
	§ 5
	Požaduji přesněji vymezit tzv. jinou činnost, resp. „nestandardizované“ služby, jež mohou být na komerční bázi poskytovány ČMHÚ odběratelům – subjektům veřejného i soukromého sektoru podle jejich individuálních požadavků a potřeb za úplatu. Vymezení je nezbytné, neboť na tomto trhu bude ČMHÚ působit vedle dalších komerčních subjektů.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Považujeme za dostatečné vysvětlení, jež je již nyní součástí materiálu. Jelikož se jedná o klasické tržní prostředí, je nabídka ovlivňována poptávkou, proto nelze ani ex ante vydefinovat uzavřenou množinu všech produktů nebo služeb, jež mohou zájemci od ČHMÚ poptávat. Rámcově lze např. odkázat na informace o nabízených službách ČHMÚ - https://www.chmi.cz/informace-a-sluzby/nabizene-sluzby/produkty-a-sluzby. Nejen, že požadované je tedy nemožné, ale zároveň by se naopak jednalo o konkurenční znevýhodnění ČHMÚ v rámci volné tržní soutěže.

	128. 
	ÚOHS
	obecně
	V souvislosti s připomínkou ad 1 a 2 pak požaduji jednoznačně zakotvit v zákoně oddělené vykazování a účtování podílu nákladů ČMHÚ na služby hrazené ČMHÚ ze státního rozpočtu tak, aby nemohlo docházet ke křížovému financování nákladů ČMHÚ na poskytování služeb komerčního charakteru a tím dotování provozních a jiných nákladů jeho komerční činnosti ze státního rozpočtu. V opačném případě by byl ČMHÚ neoprávněně zvýhodněn v soutěži s ostatními subjekty působícími na trhu komerčních produktů a služeb. K tomu je třeba nastavit i transparentní a objektivní kritéria pro vyjádření podílu nákladů ČMHÚ na oba druhy služeb.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Uvedené není způsobilé být předmětem právní úpravy na úrovni zákona, neexistuje obdobný ekvivalent v žádném jiném právním předpise. Správa a hospodaření ČHMÚ jakožto státní příspěvkové organizace se řídí obecnými právními předpisy tyto záležitosti upravující, není zde žádná změna a odchylka (viz rozpočtová pravidla, zákon o DPH apod.). 

	129. 
	ÚOHS
	§ 9
	Doporučuji zakotvit výslovný zákaz zveřejňování reklamy na stránkách Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, na které se údaje budou bezplatně zpřístupňovat zájemcům.
	Vysvětleno

K takovéto explicitní úpravě není důvod a obdobná úprava není obsažena v žádném právním předpise upravujícím jiné ISVS.

	130. 
	ÚOHS
	§ 2 písm. i)
	Doporučuji přesněji definovat, co se rozumí dle § 2 písm. i) pojmem hydrometeorologická výstraha, kterou je oprávněn vyhlašovat autoritativně jen ČMHÚ, resp. v rámci přípravy a zajišťování obrany státu jen Ministerstvo obrany. Zpřesnění pojmu by bylo vhodné např. též doplněním pojmu o negativní vymezení, co se za hydrometeorologickou výstrahu dle tohoto zákona nepovažuje např. že za hydrometeorologickou výstrahu dle tohoto zákona nelze považovat upozornění (výstrahu) jiného subjektu poskytující meteorologické služby na hrozící meteorologické riziko; u takového je na vůli příjemců, zda je budou respektovat či nikoli, zatímco u „výstrahy“ ČMHÚ/MNO ponesou veškerá rizika jejího nerespektování. Tímto vyjasněním by subjekty na trhu získaly větší právní jistotu, že svými upozorněními se nedopustí porušení zákona. V této souvislosti navrhuji doplnit i důvodovou zprávu.
	Akceptováno 

Seznam hydrometeorologických výstrah, jejichž falšování bude postihnuto skutkovou podstatou přestupku, bude vymezen v prováděcím právním předpise a bude se jednat pouze o ty nebezpečné jevy, resp. výstrahy na ně, u kterých hrozí újma nebo škody a jsou vydávány ve veřejném zájmu. Viz vypořádání připomínek č.59, 60, 74, 112, 137.

	131. 
	Jihomoravský kraj
	obecně
	Jihomoravský kraj upozorňuje, že ustanovením jediné instituce, která výlučně bude zabezpečovat a interpretovat pro veřejnou správu hydrometeorologické produkty, může z hlediska veřejné správy dojít ke ztížení dostupnosti důležitých aktuálních informací a interpretací odborných dat, které ČHMÚ nezabezpečuje, případně nepokrývá v celém rozsahu. Chápeme potřebu vymezit hydrometeorologickou službu a její složky jako objektivní odbornou službu vykonávanou ve veřejném zájmu a institucionálně zabezpečit její fungování. Podotýkáme ale, že existuje však celá řada jiných specializovaných vědecko-výzkumných institucí, které disponují výlučnými daty a specifickou odborností pro jeho interpretaci. Závažnost předmětného problému je pak umocněna obrovskou dynamičností klimatických změn a jejich neustálým odborným poznáváním, kde je nutná široká spolupráce a využívání dat i dovedností napříč vědeckými institucemi pro co možná nejsprávnější a nejrychlejší interpretaci dat. Takovou premisu však návrh zákona neobsahuje a Jihomoravský kraj vyslovuje obavu, zdali bude zajištěna stálá dostupnost takových dat vzniklých na základě široké vědecké spolupráce, která jsou nezbytná pro trvalou péči o všestranný rozvoj území kraje a potřeb jeho občanů.
	Akceptováno jinak

Ustanovení § 6 odst. 1 je z návrhu odstraněno.

	132. 
	Moravskoslezský kraj
	§ 2 písm. i)
	Za slova „hydrometeorologickou výstrahou informace o aktuálním nebo předpokládaném výskytu nebezpečného hydrometeorologického jevu, který ohrožuje nebo může ohrozit životní prostředí nebo životy a zdraví obyvatelstva“ navrhujeme doplnit slova „a zvířat“.

Odůvodnění:
Mimořádné události a krizové situace mohou ohrozit život a zdraví zvířat, což může způsobit značné majetkové škody nebo vážně poškodit životní prostředí. Výstrahy by se z těchto důvodů měly zasílat také v případě, kdy dojde k ohrožení života a zdraví zvířat. V některých případech bude možno na výstrahu reagovat a zvířata mohou být ochráněna, případně zachráněna. 

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Nepovažujeme takovou úpravu za nezbytnou, zvířata jsou integrální součástí životního prostředí z podstaty tohoto pojmu. Odkazujeme na definici životního prostředí v § 2 zákona č. 17/1992 Sb.

	133. 
	AMSP
	§ 6 odst. 2
	Cíl: Požadujeme vypustit § 6 odst. 2

Odůvodnění: V § 6 odst. 2 zákona se uděluje výlučný monopol státem zřízené organizaci (Český hydrometeorologický ústav) v oblasti vyhlašování hydrometeorologických výstrah. V tomto segmentu služeb ale existuje řada malých a středních firem v ČR, které jsou inovativní, kvalifikované a často poskytují lepší a cílenější služby než uvedený Český hydrometeorologický ústav. Udělení tohoto monopolu pouze ČHMÚ není opodstatněné, neboť se nejedná o záležitost, která by spadala pod bezpečnost státu apod.

Výstrahy si běžně objednávají pojišťovny pro klienty, kteří tak mohou zabránit zcela nebo zčásti škodám na svém majetku. Zároveň si meteorologické služby objednávají v ostatních zemích – například v Rakousku nebo na Slovensku - od soukromých společností i subjekty veřejné správy, protože dostanou lepší kvalitu za lepší cenu. Není tak důvod, proč by v této oblasti měl stát mít monopol. Řada českých malých a středních podnikatelských subjektů (např. Windy nebo Meteopress) zaměstnává kvalifikované meteorology, spolupracuje s univerzitami a disponuje modernějšími radary, než stát.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Ve vztahu k vyhlašování výstrah odkazujeme na důvodovou zprávu. Také uvádíme, že taxativní seznam relevantních výstrah bude definován prováděcím právním předpisem. Smyslem ustanovení o výstrahách není ochrana ČHMÚ, ale ochrana uživatelů výstrah ve státní správě a samosprávě – zejména starostů, povodňových komisí apod. Toto ustanovení zaručuje, že uživatelé budou mít jeden autoritativní zdroj informací pro rozhodování, na němž svá rozhodnutí a činěná opatření mohou založit. V případě poskytování více, v realitě se nutně lišících informací z různých zdrojů, by byl představitel samosprávy postaven před problém vyhodnocování jejich relevantnosti, důvěryhodnosti a jeho rozhodování by tak bylo dále komplikováno a odpovědnost za vyhodnocení hydrometeorologických výstrah by tak de facto byla přenesena na něj. ČR má s problémem různých výstrah v průběhu krizové situace zkušenost z povodní v roce 1997, kdy byly vydávány nezávislé výstrahy ČHMÚ pro civilní a výstrahy povětrnostního ústředí pro vojenské složky zasahující v době povodně. Rozdílné informace vyvolaly na místě řadu konfliktů a vedly k jednomu ze závěrů a poučení z povodně o nutnosti sjednocení toku meteorologických informací pro veřejnou správu. To bylo realizováno v rámci spolupráce ČHMÚ a Armády ČR na vytvoření a provozu dnešního Systému Integrované výstražné služby.

	134. 
	AMSP
	§ 10 písm. b)
	Cíl: Požadujeme vypustit § 10 písm. b)
Odůvodnění: Formulace protiprávního jednání jako “informace, která se bude jevit jako výstraha” je neurčitá a vágní. Navíc vzhledem k tomu, že požadujeme vypustit § 6 odst. 2, nemá tento delikt smysl. Potrestání jednání, kdy se někdo bude vydávat za ČHMÚ a zdánlivě vydávat nebo rušit výstrahy, navíc obsahuje v dostatečné míře odstavec a).

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Odkazujeme na vypořádání připomínek Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra k přestupkům a výslednou podobu přestupkového ustanovení, jež máme za akceptující tuto připomínku.


	135. 
	AVČR
	obecně
	Akademie věd České republiky (dále jen „AV ČR“) zásadně nesouhlasí s návrhem ustavit Český hydrometeorologický ústav (dále jen „ČHMÚ“) jako jedinou instituci, která by měla být v České republice oprávněná výlučně zabezpečovat a interpretovat pro veřejnou správu hydrometeorologické produkty, a se sankcionováním kompetentních odborných a výzkumných subjektů, které by mohly veřejné správě nabídnout aktuálnější a lepší hydrometeorologické produkty. 

AV ČR namítá nekoncepčnost předloženého návrhu zákona a upozorňuje, že tento návrh v předloženém znění omezuje až znemožňuje působení v České republice jak mezinárodních meteorologických subjektů, mj. evropské agentury Copernicus, mezinárodních meteorologických firem jako je Meteologica, tak i kompetentních národních organizací, zejména příslušné ústavy AV ČR, univerzity, resortní ústavy soukromé výzkumné a vývojové společnosti, jejichž výstražné systémy průběžně monitorují nepříznivé a problematické hydrometeorologické jevy a varují veřejnou správu i veřejnost před nebezpečnými meteojevy, před nepříznivým působením počasí mj. na zdraví, zemědělství, lesnictví, energetiku. 

V této souvislosti AV ČR namítá zejména problém příslušných pracovišť AV ČR při zajištění konkrétních úkolů Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky a Národního akčního plánu adaptace.

AV ČR dále upozorňuje, že předložený návrh může být problematický také z hlediska uplatňování souvisejících předpisů, jako příklad uvádí možné problémy s aplikaci znaleckého zákona, podle kterého znalci z oboru Meteorologie a klimatologie poskytují soudům a Policii České republiky oborné posudky a vyjádření, které ČHMÚ není schopen příp. odmítne poskytnout.

Jako zástupce akademické obce se AV ČR důrazně ohrazuje proti omezování odborné a výzkumné činnosti kompetentních odborných a výzkumných subjektů a jejich možnému sankcionování za podávání a zveřejňování odborných informací a výsledků jejich odborné a výzkumné činnosti.

AV ČR proto požaduje změnit všechny související části návrhu zákona tak, aby kompetentní mezinárodní i tuzemské odborné a výzkumné subjekty byly oprávněné nadále poskytovat veřejné správě i veřejnosti v České republice odborné informace a upozornění týkající se klimatu a hydrometeorologických produktů a jevů týkajících se jejich odborné a výzkumné činností bez omezení a hrozby možného sankcionování. 

Zdůvodnění: 
AV ČR souhlasí, že ČHMÚ musí poskytovat základní data a informace založené na své síti měření. Namítá však, že ČHMÚ nezabezpečuje v rámci svých činností vůbec nebo může zabezpečit jen v nižší kvalitě celou řadu poznatků souvisejících s měnícím se klimatem.  Tuto širokou odbornou problematiku pokrývají výzkumné organizace, které se v rámci své výzkumné činnosti specializují na určitý specifický problém a disponují tedy vyšší odborností i lepším přístrojovým vybavením pro interpretaci daného problému než ČHMÚ. Závažnost problému vyvstává zejména v souvislosti s velkou dynamičností klimatických změn a s nutností jejich rychlého odborného poznávání a uvádění poznatků do praxe.

AV ČR dále upozorňuje, že dalším závažným problémem předloženého návrhu je i skutečnost, že poznání nemůže být založeno jen na jedné, a ještě k tomu závislé instituci a na monopolizaci poznání. To vede bez konkurence a nezávislé oponentury jednak k ovlivňování poznatku (přizpůsobování výsledku potřebám či přáním) a k nižší výkonnosti.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Ustanovení § 6 odst. 1 je z návrhu vypuštěno.

	136. 
	HKČR
	obecně
	Hospodářská komora (dále jen „HK ČR“) se domnívá, že návrh zákona ohrožuje spravedlivou hospodářskou soutěž a vytváří monopol Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „Ústav“) na úkor jiných organizací, které se věnují průzkumu nebezpečných meteorologických jevů a projektu jejich experimentální předpovědi. 

Domníváme se, že předkladatel nezvážil veškeré důsledky, které mohou způsobit velké škody nestátnímu sektoru, který do průzkumů a předpovědí, zejména konvektivních jevů, již věnoval nemalé částky ze svého rozpočtu a dlouhodobě tyto záležitosti zkoumal. Neziskové organizace provádí kromě experimentální předpovědi terénní průzkumy škod s podezřením na výskyt nebezpečných jevů, z kterých data poskytují Ústavu. Zákon nijak neupravuje spolupráci s nestátním neziskovým sektorem, pouze mu de facto znemožňuje činnost pod záminkou vynucené exkluzivity, a to bez ohledu na reálnou efektivitu, akceschopnost a důsledky postavení veřejně prospěšné činnosti a informování obyvatelstva mimo zákon.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Problematická ustanovení § 6 odst. 1 a § 10 odst. 1 byla z návrhu vypuštěna.

	137. 
	HKČR
	§ 2 písm. i)
	V § 2 písm. i) navrhujeme na konci věty doplnit „vydávaná ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu,“ takto:

„i)	hydrometeorologickou výstrahou informace o aktuálním nebo předpokládaném výskytu nebezpečného hydrometeorologického jevu, který ohrožuje nebo může ohrozit životní prostředí nebo životy a zdraví obyvatelstva, anebo způsobuje nebo může způsobit škody na majetku nebo životním prostředí, vydávaná ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu, a“

Odůvodnění:
Navrhované znění písmene i) je dle našeho názoru možné vykládat tak, že Ústav by měl být jedinou autoritou oprávněnou k interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných produktů a služeb, jež jsou výsledkem výkonu hydrometeorologické služby obecně, což by znamenalo monopolizaci interpretace hydrometeorologických údajů nejen ve vztahu k výkonu veřejné správy a pro úkoly spojené s naplňováním potřeb obrany státu, ale i ve vztahu k soukromoprávním subjektům. Přitom z důvodové zprávy jednoznačně vyplývá, že se to nemá vztahovat na soukromou sféru, kdy by stanovení takové autority mohlo být považováno za omezování svobody podnikání či ohýbání pravidel hospodářské soutěže. Protože však důvodová zpráva není normativním textem, považujeme za nutné upravit samotný text právního předpisu tak, aby nemohlo dojít k námi zmíněnému výkladu.

HK ČR upozorňuje, že pro pojišťovny je neměnnost stávající praxe významná z důvodu, že v oblasti škod na majetku přinášejí pojišťovnám, a především jejich zákazníkům, významnou finanční úsporu nové technologie, a to včetně vyhodnocování velkých objemů dat s pomocí umělé inteligence, které dovedou cíleně a věrohodně varovat před nebezpečnými povětrnostními či jinými hydrometeorologickými jevy. Tyto výstrahy využitelné pozitivně pro zákazníky pojišťoven nakupují pojišťovny dlouhodobě od již osvědčeného a léty prověřeného špičkového českého soukromého dodavatele.

Pakliže by byl naplněn námi výše zmíněný nepříznivý výklad, byla by v ohrožení tato služba, díky níž zákazníci pojišťoven předcházejí škodám v ročním objemu v řádu stovek milionů korun, což by šlo negativně proti zavedenému tržnímu prostředí. Je nutné zachovat takový výklad, aby stávající osvědčená praxe mohla být i nadále využitelná.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 

Seznam hydrometeorologických výstrah, jejichž falšování bude postihnuto skutkovou podstatou přestupku, bude vymezen v prováděcím právním předpise a bude se jednat pouze o ty nebezpečné jevy, resp. výstrahy na ně, u kterých hrozí újma nebo škody a jsou vydávány ve veřejném zájmu. Viz vypořádání připomínek č. 59, 60, 74, 112, 130.

	138. 
	HKČR
	§ 6 odst. 2
	Navrhujeme v § 6 vypustit odst. 2 následovně:

„(2)	Ústav je jedinou autoritou oprávněnou k vyhlašování hydrometeorologických výstrah, s výjimkou hydrometeorologických výstrah vyhlašovaných v rámci přípravy a zajišťování obrany státu, které je oprávněno vyhlásit pouze Ministerstvo obrany. Hydrometeorologické výstrahy vyhlášené Ústavem zveřejňuje Ústav způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých webových stránkách nebo způsobem stanoveným jiným právním předpisem.“.

Alternativně požadujeme úpravu textu ustanovení tak, aby bylo postaveno najisto, že interpretace hydrometeorologických údajů ze strany Ústavu se týká skutečně jen výkonu veřejné správy a úkolů spojených s naplňováním potřeb obrany státu.

Odůvodnění: 
V § 6 odst. 2 zákona se uděluje výlučný monopol státem zřízené organizaci, Českému hydrometeorologickému ústavu, v oblasti vyhlašování hydrometeorologických výstrah, v nichž však dnes existuje volná soutěž vysoce kvalifikovaných soukromých subjektů. HK ČR toto pokládá za krok ohrožující podnikatelské prostředí v České republice.

Vedle výstrah použitelných pro integrovaný záchranný systém, armádu a další bezpečnostní složky, kde je jejich zabezpečení státním orgánem pochopitelné, není důvod svěřit téže instituci pravomoc vydávat výstrahy pro zvýšení informovanosti obyvatelstva. Tyto výstrahy objednávají například pojišťovny pro své klienty, aby tak předešly škodám na majetku. Stejně tak je v řadě zemí běžné, že se hydrometeorologické výstrahy objednávají v rámci veřejných zakázek, aby státní instituce dostaly nabídku za nejlepší cenu a kvalitu – například v Rakousku či na Slovensku v nich vítězí české subjekty. Monopolizace hydrometeorologických výstrah by v důsledku vylučovala jakoukoliv možnost zadávání veřejných zakázek na tyto služby, neboť bude předem určena pouze jedna jediná instituce, tedy Ústav, která je může vydávat.

Trh s meteorologickými daty je vysoce inovativním a rostoucím odvětvím, v němž excelují i české firmy (např. Windy či Meteopress), které zaměstnávají desítky kvalifikovaných meteorologů, spolupracují s univerzitami (např. Univerzitou Karlovou, Ostravskou univerzitou, Univerzitou Tomáše Bati) a disponují nejmodernějším vybavením. Nelze tedy považovat za pravdivé vysvětlení v důvodové zprávě, že žádný jiný subjekt, než Ústav nedisponuje strojovým nebo systémovým vybavením, které by mu umožňovalo plnit jednotlivé úkoly hydrometeorologické služby. 

Výstrahy pro plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu svěřuje do kompetence státního Ústavu již ustanovení § 6 odst. 1. Další arbitrární rozšíření výsadní pravomoci Ústavu zasahuje do práv jiných osob a omezuje konkurenci na trhu s technologiemi.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Viz úprava definice hydrometeorologické výstrahy v § 2 písm. i) a další relevantní úpravy.

	139. 
	HKČR
	§ 6 odst. 3
	Navrhujeme vypuštění celého ustanovení § 6 odst. 3 viz naše odůvodnění.

„(3)	Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti Ústavu neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace uvedené ve výstraze podle odstavce 2.“

Odůvodnění:
Domníváme se, že navrhovaná právní úprava je nejen nadbytečná, ale i nesystémová a vytváří pro provozovatele televizního nebo rozhlasového vysílání duplicitní povinnosti upravené již v obecné rovině jinými právními předpisy. Chápeme, že cílem navrhované úpravy je, mimo jiné, zabezpečení rychlého a včasného vyhlašování hydrometeorologických výstrah. Hydrometeorologickou výstrahou je dle § 2, písm. j) navrhované novely zákona informace o aktuálním nebo předpokládaném výskytu nebezpečného hydrometeorologického jevu, který ohrožuje nebo může ohrozit životní prostředí nebo životy a zdraví obyvatelstva, anebo způsobuje nebo může způsobit škody na majetku nebo životním prostředí. Provozovatelům televizního nebo rozhlasového vysílání je již tato povinnost v případě skutečně závažných rizik v obecné rovině stanovena § 32 odst. 1, písm. k) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.  Stejně tak je obdobná povinnost stanovena v § 10 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Tedy povinnost uveřejnit informace, kdy jsou ohroženy zásadní hodnoty naší společnosti, jako je ochrana zdraví obyvatel včetně majetku, ochrana životního prostředí a dalších obdobných krizových situací, je již platnými zákony řešena. Jinými slovy, ač se hydrometeorologické výstrahy svou podstatou řadí mezi ohrožení pokrytá zmíněnými právními předpisy, tento návrh obsahuje duplicitně úpravu vlastní, samostatnou, která by se navíc týkala podstatně širšího typového okruhu případů. Jedná se tedy o nesystémové řešení, proti kterému vznášíme zásadní připomínku.

Předkladatel v materiálu neidentifikoval přesné důvody, pro které považuje za nezbytné provozovateli televizního nebo rozhlasového vysílání výše citované povinnosti novelou uložit. V Závěrečné zprávě z dopadů hodnocení regulace k návrhu zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby Ministerstva životního prostředí z letošního roku zcela chybí posouzení dopadů navrhované povinnosti na dotčené subjekty, tedy na provozovatele televizního nebo rozhlasového vysílání, zvláště pak například uvedení konkrétních situací, kdy provozovatelé televizního nebo rozhlasového vysílání nevyšli vstříc orgánu státní moci nebo orgánu pověřenému jejím výkonem a neuveřejnili oznámení, o jejichž uveřejnění dotyčný orgán požádal. Tedy důvody, pro které je nutné provozovatelům televizního nebo rozhlasového vysílání ukládat duplicitní a nesystémové povinnosti. Naopak provozovatelé sami dobrovolně v rámci předpovědí počasí takové informace zveřejňují. V této souvislosti je asi vhodné zmínit, že plnění takovýchto povinností ve veřejném zájmu by mělo být prioritně ukládáno subjektům naplňujícím veřejnou službu, tedy České televizi a Českému rozhlasu.

Z navrhované právní úpravy není rovněž jasné, kdo určí rozsah, v jakém bude výstraha uveřejněna, tedy zda rozsah určí Ústav či sám každý provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání. Navrhovaná právní úprava dále používá pro stanovení povinností neurčité pojmy, jako například pojem „neprodleně“ uveřejnit. Za účelem právní jistoty je vždy žádoucí, aby ukládaná povinnost mohla být vykládána tak, že neuvede dotčenou osobu v omyl a nejistotu, jak má být konkrétně splněna.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Viz vypořádání připomínky č. 17. 

	140. 
	HKČR
	§ 10 odst. 1 písm. b)
	Navrhujeme vypustit v § 10 odst. 1, písm. b) viz. naše odůvodnění níže:

„(1)	Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)	naruší nebo jinak zpochybní výlučnost Ústavu při plnění úkolů státní hydrometeorologické služby nebo při poskytování nebo závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů a služeb pro veřejnou správu dle § 6 odst. 1, nebo
b)	zveřejní nebo uvede ve známost informaci, pravdivou či nepravdivou, která se bude jevit jako výstraha dle § 6 odst. 2, kterou může uvedeným způsobem vydat a zveřejnit pouze Ústav.
(2)	Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3)	Přestupky uvedené v tomto zákoně projednává Česká inspekce životního prostředí.“.

Odůvodnění:
Je zcela nepřijatelné, aby mohla být osobě udělena pokuta za to, že zveřejní pravdivou výstrahu ohledně hrozící nebezpečné situace. Žádným způsobem nelze obhájit ani odůvodnit trestání údajného pachatele kvůli tomu, že upozornil obyvatelstvo na možné ohrožení jejich života, zdraví či majetku. Základním znakem jakéhokoliv přestupku je společenská škodlivost. Ta v případě uvedení pravdivé výstrahy není dána. Zakotvení takového přestupku je proto v rozporu se základními principy právního státu. 

Co se týká nepravdivých výstrah, jejich zveřejnění lze zřejmě pokládat za trestný čin šíření poplašné zprávy dle § 357 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Zavedení dvojitého trestání takového jednání se pak jeví nadbytečně a nestandardně.

Navíc, samotná formulace protiprávního jednání ve znění “informace, která se bude jevit jako výstraha” je velmi vágní a v rozporu se základní zásadou deliktního práva, která vyžaduje, aby zakázané jednání bylo vyjádřeno určitě a srozumitelně tak, aby jednající neměl pochybnosti, kdy se jeho jednání stává trestným. Navíc s vypuštěním § 6 odst. 2, k němuž se vztahuje, ztrácí smysl úplně.
	Akceptováno jinak

Viz úpravy definice hydrometeorologické výstrahy, § 6 odst. 2 a s tím souvisejících částí materiálu a připomínek a jejich vypořádání Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

	141. 
	KZPS
	§ 2 písm. i)
	Navrhujeme za slovo „prostředí,“ doplnit slova „vydávaná ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu,“.

Odůvodnění:
Navrhované znění písmene i) je dle našeho názoru možné vykládat tak, že ČHMÚ by měl být jedinou autoritou oprávněnou k interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných produktů a služeb, jež jsou výsledkem výkonu hydrometeorologické služby obecně, což by znamenalo  monopolizaci interpretace hydrometeorologických údajů nejen ve vztahu k výkonu veřejné správy a pro úkoly spojené s naplňováním potřeb obrany státu, ale i ve vztahu k soukromoprávním subjektům. Přitom z důvodové zprávy jednoznačně plyne, že se to nemá vztahovat na sféru soukromou, kdy by stanovení takové autority mohlo být považováno za omezování svobody podnikání či ohýbání pravidel hospodářské soutěže. Protože však důvodová zpráva není normativním textem, považujeme za nutné upravit samotný text právní ho předpisu tak, aby nemohlo dojít k námi zmíněnému výkladu.

Pro pojišťovny je neměnnost stávající praxe významná z důvodu, že v oblasti škod na majetku přinášejí pojišťovnám, a především jejich zákazníkům, významnou finanční úsporu nové technologie, a to včetně vyhodnocování velkých objemů dat s pomocí umělé inteligence, které dovedou cíleně a věrohodně varovat před nebezpečnými povětrnostními či jinými hydrometeorologickými jevy. Tyto výstrahy využitelné pozitivně pro zákazníky pojišťoven nakupují pojišťovny dlouhodobě od již osvědčeného a léty prověřeného špičkového českého soukromého dodavatele.

Pakliže by byl naplněn námi výše zmíněný nepříznivý výklad, byla by v ohrožení tato služba, díky níž zákazníci pojišťoven předcházejí škodám v ročním objemu v řádu stovek milionů korun, což by šlo negativně proti zavedenému tržnímu prostředí. Je nutné zachovat takový výklad, aby stávající osvědčená praxe bude moci být i nadále využitelná.  

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	142. 
	KZPS
	§ 6 odst. 2
	Navrhujeme za slova „vyhlašování hydrometeorologických výstrah“ doplnit slova „podle tohoto zákona“.

Odůvodnění:
Tento návrh navazuje na předchozí připomínku a pouze zpřesňuje, že interpretace hydrometeorologických údajů ze strany ČHMÚ se týká skutečně jen výkonu veřejné správy a úkolů spojených s naplňováním potřeb obrany státu. Tedy cílem je postavit najisto, že i toto ustanovení hovoří pouze o hydrometeorologických výstrahách podle tohoto zákona.
	Vysvětleno

Takovou úpravu považujeme za nadbytečnou.

	143. 
	KZPS
	§ 10 odst. 1 písm. b)
	Navrhujeme písmeno b) vypustit a text pod písmenem a) uvést jako prostý odstavec 1.

Odůvodnění:
S ohledem na výše navržené změny se skutková podstata přestupku uvedená pod písmenem b) stává nadbytečnou.

Nadto obecně považujeme za nutné upozornit, že je zcela nepřijatelné, aby mohla být osobě udělena pokuta za to, že zveřejní pravdivou výstrahu ohledně hrozící nebezpečné situace. Žádným způsobem nelze obhájit ani odůvodnit trestání údajného pachatele kvůli tomu, že upozornil obyvatelstvo na možné ohrožení jejich života, zdraví či majetku. Základním znakem jakéhokoliv přestupku je společenská škodlivost. Ta v případě uvedení pravdivé výstrahy není dána. Zakotvení takového přestupku je proto v rozporu se základními principy právního státu.
	Akceptováno jinak

Viz úpravy definice hydrometeorologické výstrahy, § 6 odst. 2 a s tím souvisejících částí materiálu a připomínek a jejich vypořádání Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

	144. 
	UZSČR
	§ 2 písm. i)
	Navrhujeme za slovo „prostředí,“ doplnit slova „vydávaná ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu,“.

Odůvodnění:
Navrhované znění písmene i) je dle našeho názoru možné vykládat tak, že ČHMÚ by měl být jedinou autoritou oprávněnou k interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných produktů a služeb, jež jsou výsledkem výkonu hydrometeorologické služby obecně, což by znamenalo  monopolizaci interpretace hydrometeorologických údajů nejen ve vztahu k výkonu veřejné správy a pro úkoly spojené s naplňováním potřeb obrany státu, ale i ve vztahu k soukromoprávním subjektům. Přitom z důvodové zprávy jednoznačně plyne, že se to nemá vztahovat na sféru soukromou, kdy by stanovení takové autority mohlo být považováno za omezování svobody podnikání či ohýbání pravidel hospodářské soutěže. Protože však důvodová zpráva není normativním textem, považujeme za nutné upravit samotný text právní ho předpisu tak, aby nemohlo dojít k námi zmíněnému výkladu.

Pro pojišťovny je neměnnost stávající praxe významná z důvodu, že v oblasti škod na majetku přinášejí pojišťovnám, a především jejich zákazníkům, významnou finanční úsporu nové technologie, a to včetně vyhodnocování velkých objemů dat s pomocí umělé inteligence, které dovedou cíleně a věrohodně varovat před nebezpečnými povětrnostními či jinými hydrometeorologickými jevy. Tyto výstrahy využitelné pozitivně pro zákazníky pojišťoven nakupují pojišťovny dlouhodobě od již osvědčeného a léty prověřeného špičkového českého soukromého dodavatele.

Pakliže by byl naplněn námi výše zmíněný nepříznivý výklad, byla by v ohrožení tato služba, díky níž zákazníci pojišťoven předcházejí škodám v ročním objemu v řádu stovek milionů korun, což by šlo negativně proti zavedenému tržnímu prostředí. Je nutné zachovat takový výklad, aby stávající osvědčená praxe bude moci být i nadále využitelná.  

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	145. 
	UZSČR
	§ 6 odst. 2
	Navrhujeme za slova „vyhlašování hydrometeorologických výstrah“ doplnit slova „podle tohoto zákona“.

Odůvodnění:
Tento návrh navazuje na předchozí připomínku a pouze zpřesňuje, že interpretace hydrometeorologických údajů ze strany ČHMÚ se týká skutečně jen výkonu veřejné správy a úkolů spojených s naplňováním potřeb obrany státu. Tedy cílem je postavit najisto, že i toto ustanovení hovoří pouze o hydrometeorologických výstrahách podle tohoto zákona.
	Vysvětleno

Takovou úpravu považujeme za nadbytečnou.

	146. 
	UZSČR
	
	Navrhujeme písmeno b) vypustit a text pod písmenem a) uvést jako prostý odstavec 1.

Odůvodnění:
S ohledem na výše navržené změny se skutková podstata přestupku uvedená pod písmenem b) stává nadbytečnou.

Nadto obecně považujeme za nutné upozornit, že je zcela nepřijatelné, aby mohla být osobě udělena pokuta za to, že zveřejní pravdivou výstrahu ohledně hrozící nebezpečné situace. Žádným způsobem nelze obhájit ani odůvodnit trestání údajného pachatele kvůli tomu, že upozornil obyvatelstvo na možné ohrožení jejich života, zdraví či majetku. Základním znakem jakéhokoliv přestupku je společenská škodlivost. Ta v případě uvedení pravdivé výstrahy není dána. Zakotvení takového přestupku je proto v rozporu se základními principy právního státu.
	Akceptováno jinak

Viz úpravy definice hydrometeorologické výstrahy, § 6 odst. 2 a s tím souvisejících částí materiálu a připomínek a jejich vypořádání Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

	147. 
	ČAP
	§ 2 písm. i)
	Navrhujeme za slovo „prostředí,“ doplnit slova „vydávaná ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu,“.

Odůvodnění:
Navrhované znění písmene i) je dle našeho názoru možné vykládat tak, že ČHMÚ by měl být jedinou autoritou oprávněnou k interpretaci hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných produktů a služeb, jež jsou výsledkem výkonu hydrometeorologické služby obecně, což by znamenalo  monopolizaci interpretace hydrometeorologických údajů nejen ve vztahu k výkonu veřejné správy a pro úkoly spojené s naplňováním potřeb obrany státu, ale i ve vztahu k soukromoprávním subjektům. Přitom z důvodové zprávy jednoznačně plyne, že se to nemá vztahovat na sféru soukromou, kdy by stanovení takové autority mohlo být považováno za omezování svobody podnikání či ohýbání pravidel hospodářské soutěže. Protože však důvodová zpráva není normativním textem, považujeme za nutné upravit samotný text právní ho předpisu tak, aby nemohlo dojít k námi zmíněnému výkladu.

Pro pojišťovny je neměnnost stávající praxe významná z důvodu, že v oblasti škod na majetku přinášejí pojišťovnám, a především jejich zákazníkům, významnou finanční úsporu nové technologie, a to včetně vyhodnocování velkých objemů dat s pomocí umělé inteligence, které dovedou cíleně a věrohodně varovat před nebezpečnými povětrnostními či jinými hydrometeorologickými jevy. Tyto výstrahy využitelné pozitivně pro zákazníky pojišťoven nakupují pojišťovny dlouhodobě od již osvědčeného a léty prověřeného špičkového českého soukromého dodavatele.

Pakliže by byl naplněn námi výše zmíněný nepříznivý výklad, byla by v ohrožení tato služba, díky níž zákazníci pojišťoven předcházejí škodám v ročním objemu v řádu stovek milionů korun, což by šlo negativně proti zavedenému tržnímu prostředí. Je nutné zachovat takový výklad, aby stávající osvědčená praxe bude moci být i nadále využitelná.  

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	148. 
	ČAP
	§ 6 odst. 2
	Navrhujeme za slova „vyhlašování hydrometeorologických výstrah“ doplnit slova „podle tohoto zákona“.

Odůvodnění:
Tento návrh navazuje na předchozí připomínku a pouze zpřesňuje, že interpretace hydrometeorologických údajů ze strany ČHMÚ se týká skutečně jen výkonu veřejné správy a úkolů spojených s naplňováním potřeb obrany státu. Tedy cílem je postavit najisto, že i toto ustanovení hovoří pouze o hydrometeorologických výstrahách podle tohoto zákona.
	Vysvětleno

Takovou úpravu považujeme za nadbytečnou.

	149. 
	ČAP
	§ 10 odst. 1 písm. b)
	Navrhujeme písmeno b) vypustit a text pod písmenem a) uvést jako prostý odstavec 1.

Odůvodnění:
S ohledem na výše navržené změny se skutková podstata přestupku uvedená pod písmenem b) stává nadbytečnou.

Nadto obecně považujeme za nutné upozornit, že je zcela nepřijatelné, aby mohla být osobě udělena pokuta za to, že zveřejní pravdivou výstrahu ohledně hrozící nebezpečné situace. Žádným způsobem nelze obhájit ani odůvodnit trestání údajného pachatele kvůli tomu, že upozornil obyvatelstvo na možné ohrožení jejich života, zdraví či majetku. Základním znakem jakéhokoliv přestupku je společenská škodlivost. Ta v případě uvedení pravdivé výstrahy není dána. Zakotvení takového přestupku je proto v rozporu se základními principy právního státu.
	Akceptováno jinak

Viz úpravy definice hydrometeorologické výstrahy, § 6 odst. 2 a s tím souvisejících částí materiálu a připomínek a jejich vypořádání Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

1

68