Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCTEKQMMT najdete zde


                ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE


			


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona o veřejné hydrometeorologické službě a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (zákon o veřejné hydrometeorologické službě)

2024

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu zákona: Návrh zákona o veřejné hydrometeorologické službě a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (zákon o veřejné hydrometeorologické službě)

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo životního prostředí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
1.1.2025

	Implementace práva EU: Ano

	2. Cíl návrhu zákona 

	Cílem je právně zakotvit činnosti a služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a hydrometeorologickou službou Armády ČR (dále jen „HMSl resortu obrany“), jakožto dvou subjektů státní hydrometeorologické služby v České republice, tak, aby byl zajištěn řádný výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu. Zároveň je cílem právní úpravy zajištění poskytování informací v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, a zároveň s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve vlastnictví ČR, stanovit přesně vymezená legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím.
Nová právní úprava by měla vést ke zprůhlednění uplatňování legislativních předpisů ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, jimiž v ČR disponuje primárně ČHMÚ, případně HMSl resortu obrany. Cílem je tedy také vymezení pojmů údaje, ověřené údaje, produkty a služby, včetně věcného obsahu těchto pojmů, které bude ČHMÚ dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění (dále jen „zákon o právu na informace o životním prostředí“), a zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), poskytovat tak, aby byl zajištěn přístup k informacím v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, současně však s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve výlučném vlastnictví ČR, a další legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím. Primárně však budou údaje, ověřené údaje a tzv. standardizované produkty a služby[footnoteRef:2] k dispozici prostřednictvím Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb (dále jen „Národní databáze“), jejíž obsah bude vytvářen prostřednictvím výsledků výkonu hydrometeorologické služby. Poskytování dalších relevantních informací bude probíhat v režimu právních předpisů upravujících právo na přístup k informacím a zároveň budou zohledněny legitimní možnosti omezení, zpoplatnění nebo odepření tohoto práva. [2:  Standardizovanými produkty a službami se myslí takové produkty nebo služby, které jsou poskytovány při výkonu hydrometeorologické služby, tedy činnostech subjektů hydrometeorologické služby, které jsou vykonávány ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu. Standardizovanými produkty a službami nejsou ty, jež jsou vytvářeny, resp. vykonávány, tzv. na zakázku v rámci soukromoprávní kontraktace, jež je tzv. jinou činností ve smyslu § 63 zákona č.  218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.   ] 


	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Celkové roční náklady ČHMÚ se v současnosti pohybují ve výši 1 019 mil. Kč/rok. Provoz, činnosti a služby ČHMÚ jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených MŽP jako věcně příslušným ústředním orgánem státní správy z kapitoly 315 státního rozpočtu, a to ve výši zhruba 570 mil. Kč/rok, což odpovídá zhruba 57 % celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb. Další část finančních zdrojů ke krytí provozních nákladů tvoří výnosy z vlastních komerčních činností (cca 20 % z celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb), dotace (cca 15 %) a granty (cca 7 %). 
Finanční zajištění současných služeb ČHMÚ by mělo zůstat na současné úrovni, neboť převážná většina výstupů z činnosti ČHMÚ (poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší) bude poskytována subjektům bezúplatně nebo dle sazebníku služeb (za úhradu části nákladů spojených s jejich přípravou) v závislosti na konkrétním subjektu. Nicméně s ohledem na implementaci směrnice EU o otevřených datech vznikne nový informační systém – Národní databáze (více viz důvodová zpráva k § 9), která bude obsahovat hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty, a informace uvedené v ní budou zpřístupněny bezplatně, lze očekávat částečné snížení příjmů spojených se službami poskytovanými ČHMÚ, které byly v současnosti poskytovány za úplatu.
Celkové roční náklady ČHMÚ budou pokryty: 
· z kapitoly MŽP - 315 státního rozpočtu formou příspěvku zřizovatele (současný příspěvek zřizovatele zůstává beze změny)
· z výnosů z vlastní komerční činnosti, dotací a grantů
S ohledem na výše uvedené zajišťování finančních prostředků by nemělo navrhovanou právní úpravou dojít k žádné změně.
Výše uvedené požadavky a jejich naplnění budou zabezpečeny výhradně v rámci stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených rozpočtových kapitolách. Náklady vzniklé na základě tohoto materiálu budou pokryty z prostředků příslušných kapitol, případně z prostředků EU, bude-li to relevantní a možné.
Dále je třeba počítat s náklady na vytvoření Národní databáze, které jsou odhadovány na cca 64–128 mil. Kč v závislosti na zvolené technologii a rozsahu poskytovaných dat. Jedná se o náklady celkové, směřující ke zřízení Národní databáze, nikoliv náklady periodicky se opakující. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty interní náklady ČHMÚ spojené s přípravou datových podkladů a implementací řešení, které budou pokryty z prostředků standardně poskytovaných ČHMÚ v rámci příspěvku zřizovatele na provoz v kombinaci s prostředky EU.
ČHMÚ v současné době (říjen 2023) kompletuje podklady pro podání žádosti o financování v rámci Národního plánu obnovy, konkrétně výzvy č. 29 „Rozvoj otevřených dat a veřejného datového fondu“. Z této výzvy má být poskytnuta finanční podpora pro předem definované projekty – viz https://www.mvcr.cz/npo/clanek/vyzvy-aktualne-otevrene-vyzvy-aktualne-otevrene-vyzvy.aspx. Tímto bude zajištěna publikace datových sad s vysokou hodnotou, u kterých tak stanoví prováděcí nařízení (EU) 2023/138 ke Směrnici o otevřených datech (2019/1024), kde je ČR vázána implementační lhůtou. Současně je zřízení Národní databáze zařazen jako vysoce prioritní projekt v rámci programu Digitální Česko, jehož implementační plány pro rok 2024 byl schválen vládou (usnesení ze dne 4. října 2023 č. 736), součástí těchto plánů jsou též informace týkající se financování příslušných projektů. Nicméně část finančních prostředků na zřízení Národní databáze bude zajištěna i prostřednictvím financování těchto vysoce prioritních projektů v rámci programu Digitální Česko.
Provoz, činnosti a služby HMSl resortu obrany jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz v rámci finančních vztahů dle kapitoly 307 státního rozpočtu – Ministerstvo obrany. Tento příspěvek na provoz pokrývá 100 % celkových nákladů na zajištění provozu, činností a služeb. V tomto ohledu se ani do budoucna nebude nic měnit a financování HMSl resortu obrany bude součástí financování Armády ČR, resp. resortu obrany. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

	Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí využívající některých služeb ČHMÚ. Primárním pozitivním dopadem bude zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi, kde budou k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formátu otevřených dat. Tímto způsobem pak budou moci podnikatelské subjekty využívat takto přístupné údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby v rámci své podnikatelské činnosti. Bude tak odstraněna administrativní překážka spočívající v procesu získávání informací prostřednictvím podávání žádostí o poskytnutí informací.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ano

	Zákon bude mít pozitivní dopad na obce a kraje, pokud využívají standardizované produkty a služby ČHMÚ z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, neboť dojde ke zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formátu otevřených dat.

	3.5 Sociální dopady: Ne

	

	3.6 Dopady na rodiny: Ne

	

	3.7 Dopady na spotřebitele: Ano

	Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na spotřebitele využívající některých služeb ČHMÚ. Odhadem se může jednat o několik stovek spotřebitelů, kteří dosud za poskytnutí informací od ČHMÚ platili, avšak v případě přijetí navrhované právní úpravy budou tyto informace (zejména v oblasti meteorologie a klimatologie) k dispozici bezúplatně prostřednictvím Národní databáze, navíc ve formátu otevřených dat.

	3.8 Dopady na životní prostředí: Ano

	Právní zakotvení činností a služeb zajišťovaných ČHMÚ bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť ČHMÚ zajišťuje činnosti (sledování a vyhodnocování jevů probíhajících v atmosféře a v hydrosféře), jejichž výsledky slouží následně k aplikaci opatření k ochraně životního prostředí a k prevenci vzniku škod na životním prostředí. Výstupy ČHMÚ jsou využívány např. pro posuzování a vyhodnocování dopadů změny klimatu, extrémních hydrometeorologických jevů, úrovně znečištění ovzduší, monitoring kvality povrchových vod, množství vod aj.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	

	3.11 Korupční rizika: Ne

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ano

	Jedním z hlavních cílů výstupů činnosti ČHMÚ je v maximálně možném rozsahu přispět k předcházení vzniku mimořádných, resp. krizových situací, zajištěním všeobecné přípravy na zvládnutí potenciálně možných krizových situací v rámci působnosti příslušných orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury, poskytováním nezbytných informací a podkladů, zahájením obnovy občanského života v postižených územích a zajištěním udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu ve vazbě na zákon č.  240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění. Zákon mj. obsahuje speciální ustanovení upravující omezení dispozice s daty ČHMÚ a HMSl resortu obrany jak v případě různých mimořádných stavů, kdy je například ohrožena bezpečnost ČR, ale také tzv. ve stavu míru a to, pokud je zde oprávněný zájem na jejich neposkytnutí související s požadavky bezpečnosti, správy utajovaných informací při přípravě a zajišťování obrany státu.


Obsah

1	Důvod předložení a cíle	8
1.1	Definice problému	8
1.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	9
1.3	Identifikace dotčených subjektů	11
1.4	Popis cílového stavu	12
1.5	Zhodnocení rizika	12
2	Vymezení činností a služeb ČHMÚ	13
2.1	Definice problému	13
2.2	Popis cílového stavu	14
2.3	Návrh variant řešení	14
2.3.1	Varianta 0	14
2.3.2	Varianta 1	14
2.4	Identifikace nákladů a přínosů	16
2.4.1	Varianta 0	16
2.4.2	Varianta 1	22
2.5	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	25
2.6	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	26
3	Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb a přístup k informacím	27
3.1	Důvod předložení a cíle	27
3.1.1	Definice problému	27
3.1.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	27
3.1.3	Identifikace dotčených subjektů	27
3.1.4	Popis cílového stavu	27
3.1.5	Zhodnocení rizika	28
3.2	Návrh variant řešení	28
3.2.1	Varianta 0	28
3.2.2	Varianta 1	28
3.3	Identifikace nákladů a přínosů	28
3.3.1	Varianta 0	28
3.3.2	Varianta 1	30
3.4	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	40
3.5	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	41
4	Ostatní zhodnocené dopady novely	42
5	Implementace doporučené varianty a vynucování	44
6	Přezkum účinnosti regulace	44
7	Konzultace a zdroje dat	45
8	Seznam použitých zkratek	45
9	Kontakt na zpracovatele RIA	46

Důvod předložení a cíle
Definice problému
Současný právní status Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jako příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP jako věcně příslušného ústředního orgánu státní správy podle § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, není právně zpochybněn, nicméně chybí konkrétní zákonné zmocnění pro některé činnosti ČHMÚ.
Působnost a činnosti ČHMÚ mají charakter výrazně mezirezortní. Údaje, ověřené údaje, produkty a služby ČHMÚ jsou poskytovány nejen zřizovatelskému resortu životního prostředí, ale i dalším resortům, především vnitra a obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem, vojenská meteorologie), dále průmyslu, dopravy, zemědělství, zdravotnictví a školství, stejně jako dalším složkám státní správy a samosprávy, zejména krajům. Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je rovněž určena široké veřejnosti. Současné vymezení působnosti ČHMÚ tedy činí problémy ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb, neboť není jednoznačně stanoveno, jaké údaje, produkty a služby ČHMÚ poskytuje v rámci veřejně vykonávané hydrometeorologické služby. Chybí národní legislativní úprava poskytování veřejných služeb v oblasti meteorologie a klimatologie, byť v mezinárodním prostoru je tato oblast upravena několika mezinárodními smlouvami. Na tyto oblasti jsou kladeny též požadavky ze strany práva Evropské unie, toto však nemá jasný odraz v národním právním řádu. Dále není také na legislativní úrovni nastaven systém výstrah před nebezpečnými hydrometeorologickými jevy, jež mohou způsobit značné škody na zdraví, majetku i životním prostředí – je zde tedy jasný nedostatek z hlediska bezpečnosti a řešení krizových situací. Negativní zkušenosti s tímto deficitem lze demonstrovat na povodních v roce 1997, kdy byly vydávány nejednotné výstrahy, např. nezávislé výstrahy ČHMÚ pro civilní a výstrahy povětrnostního ústředí pro vojenské složky zasahující v době povodně. Rozdílné informace vyvolaly na místě řadu konfliktů. Stávající právní úprava nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti veřejné hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány pro účely veřejné správy. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury, jak je vysvětleno níže v části 1.2 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti.
ČHMÚ je povinným subjektem dle zákona o právu na informace o životním prostředí a dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Samotný pojem informace o životním prostředí je v § 2 odst. 1 písm. a) zákona o právu na informace o životním prostředí definován široce neuzavřeným výčtem toho, co jsou informace o životním prostředí. V případě zákona o svobodném přístupu k informacím lze rozdělit možné situace na 2 základní typy, a to poskytování informací na žádost a tzv. zveřejňování informací čili de facto poskytování informací ex offo. Ve vztahu k poskytování informací na žádost je úprava obsažená jak v zákoně o svobodném přístupu k informacím, tak v zákoně o právu na informace o životním prostředí, dostatečná i pro účely tohoto zákona a materie v něm obsažené a z tohoto ohledu není třeba doplňovat žádnou speciální právní úpravu. Ve vztahu ke zveřejňování informací (tj. poskytování z úřední povinnosti), poskytuje úprava zákona o svobodném přístupu k informacím pouze obecnou úpravu toho, jakým způsobem se informace poskytují zveřejněním, a nedefinuje podrobnost a hloubku, s jakou je třeba informace spadající pod právní úpravu tohoto zákona poskytovat. Tato úprava je ve vztahu k informacím, které věcně spadají do úpravy tohoto zákona, nedostačující. Zároveň aktualizované programové prohlášení současné vlády ze dne 1.3.2023 uvádí, že: „Zrychlíme proces otevírání dat (open data) a aktualizace otevřených dat na všech úřadech veřejné správy.“
V tomto směru je nutno zmínit i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. června 2018, č. j. 5A 128/2015-49-54, který nařídil na základě zákona č. 106/1999 Sb. ČHMÚ poskytnout ve strojově čitelném formátu žalobci informace o denní průměrné teplotě a srážkách na všech stanicích ČHMÚ za dobu, za kterou má tyto informace k dispozici v elektronické podobě. Proti rozsudku podalo MŽP kasační stížnost, na jejímž základě byl usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 07. 2018 č. j. 5 As 231/2018 – 34 přiznán odkladný účinek vykonatelnosti rozsudku Městského soudu. Nejvyšší správní soud v této věci vydal dne 20. 01. 2020 rozsudek, č. j. 5 As 231/2018 – 77, kterým zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 5 A 128/2015-49, dále také rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, č. j. 49378/ENV/15 a věc vrátil Ministerstvu životního prostředí k dalšímu řízení. Předmětný rozsudek Nejvyššího správního soudu však ve věci de facto meritorně nerozhodl, neboť při posouzení kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zkoumal primárně charakter požadovaných informací a následně pak režim, ve kterém má být posuzováno jejich poskytování, tj. režim zákona č. 106/1999 Sb., nebo zákona č. 123/1998 Sb. Z tohoto pohledu tedy očekávaný rozsudek Nejvyššího správního soudu nevnesl do problematiky poskytování výstupů z činností ČHMÚ, potažmo státní hydrometeorologické služby jako celku, jako informací jasnou metodiku postupu. Z tohoto důvodu zůstává problematika nevyjasněná a je i nadále důležité a podstatné zpracování jednotného právního předpisu, jež upraví dostupnost výstupů z činností, jak ČHMÚ, tak státní hydrometeorologické služby jako celku.

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
ČHMÚ je právním nástupcem původního subjektu Hydrometeorologický ústav, který byl zřízen v roce 1953 vládním nařízením č. 96/1953 jako ústřední ústav pro obor meteorologie, klimatologie a hydrologie[footnoteRef:3]. Činnost ČHMÚ jako příspěvkové organizace je podle § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů v současné době určena Zřizovací listinou ČHMÚ dle Opatření Ministerstva životního prostředí č. 17/17 ze dne 4. 10. 2017, č. j. MZP/201/110/396[footnoteRef:4] (dále jen „Zřizovací listina ČHMÚ“), která definuje základní účel ČHMÚ a jeho předměty činnosti. [3:  Úkolem Hydrometeorologického ústavu bylo „poskytovat povětrnostní informace včetně předpovědí počasí a vodních stavů a předpovědí pro zabezpečení leteckého provozu a provozu vodních děl, meteorologické, klimatologické a hydrologické podklady, posudky a dobrozdání a součinnost při protipovodňové službě“. Pověření vycházelo z § 1 tehdejšího ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organisaci veřejné správy, který byl zrušen ústavním zákonem č. 100/1960 Sb. (Ústava Československé socialistické republiky), který byl následně zrušen ústavním zákonem č. 1/1993 Sb. (Ústava České republiky).]  [4:  Úplné znění Zřizovací listiny ČHMÚ ve znění rozhodnutí č. 2/00, č. 1/01 a opatřeními č. 5/02, č. 2/04, č. 13/15, č. 4/16  č. 7/17.] 

Vládní nařízení č. 96/1953 o Hydrometeorologickém ústavu, na které odkazuje i stávající zřizovací listina ČHMÚ z roku 2017, bylo vydáno na základě zmocnění ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organizaci veřejné správy, který byl zrušen. Takový právní předpis do doby formálního zrušení jiným normativním právním aktem podle judikatury ústavního soudu[footnoteRef:5] sice zůstává platným právním předpisem, při jeho aplikaci je však třeba přihlížet ke skutečnosti, že zde chybí materiální předpoklad působení takového předpisu, tedy konkrétní zákonné zmocnění. Tento stav byl na základě § 19 odst. 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky napraven podřízením Českého hydrometeorologického ústavu MŽP a vydáním rozhodnutí ministra životního prostředí č. 2/00 „o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav“  v  souladu s ustanoveními zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí České republiky (rozpočtová pravidla republiky). MŽP tedy současný právní status ČHMÚ jako příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP jako věcně příslušného ústředního správního úřadu podle § 53 zákona č. 219/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů nezpochybňuje, nicméně považuje za nezbytné činnosti ČHMÚ jednoznačně legislativně zakotvit. [5:  Nález ze dne 21. června 2000, sp. zn. Pl. ÚS 3/2000, publikovaný pod č. 231/2000 Sb. a pod č. 93 ve Sb. n. a u. ÚS, sv. 18, a nález Ústavního soudu ze dne 20. října 2004, sp. zn. Pl. ÚS 52/03, publikovaný pod č. 568/2004 Sb. a pod č. 133 ve Sb. n. a u. ÚS, sv. 34.] 

Nutnost přípravy právní úpravy zabezpečení hydrometeorologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší plyne také ze závěrů Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 18. 6. 2012 č. 10, kterým byl schválen Harmonogram opatření k realizaci Koncepce environmentální bezpečnosti 2012–2015 s výhledem do roku 2020, jehož součástí je i zpracování návrhu právní úpravy zabezpečení meteorologické a hydrometeorologické služby s termínem předložení 2020. Nositeli tohoto úkolu jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra (nyní Digitální a informační agentura). Účelem aktivit v environmentální bezpečnosti je především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR, cílem koncepce je navrhnout rozšíření existujících opatření, která povedou k omezení rizik vzniku krizových situací vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti.[footnoteRef:6] Na toto Usnesení Bezpečnostní rady státu navazuje Usnesení Vlády ČR ze dne 14. 7. 2014 č. 570 k závěrečné souhrnné zprávě Vyhodnocení povodně v červnu 2013, které uložilo ministrům životního prostředí, zemědělství, vnitra a ministryni pro místní rozvoj zabezpečit realizaci opatření navrhovaných ve zprávě, z nichž jedním je i legislativní opatření uložené MŽP, tj. v souladu s usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 18. 6. 2012 do konce roku 2014 zpracovat návrh právního zabezpečení hydrometeorologické služby. Dikce usnesení požaduje, aby návrh nové právní úpravy byl zaměřen nejenom na úpravu „meteorologické a hydrometeorologické služby“. S ohledem na hlavní předměty činnosti ČHMÚ a poskytované služby definované Zřizovací listinou ČHMÚ v platném znění a odpovědnost ČHMÚ jako prvku kritické infrastruktury s odpovědností pro zajišťování předpovědní, varovné a hlásné služby v oblastech vymezených v Příloze k nařízení vlády č. 432/2010 Sb. je nezbytné, aby návrh nové právní úpravy vzal ohled na interakci fyzikálních a chemických jevů v atmosféře a hydrosféře a vyplývající vazby mezi jednotlivými obory činností ČHMÚ a zaměřil se na meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služby kvality ovzduší v komplexním pojetí. [6:  Usnesení Bezpečnostní rady státu dostupné zde: https://www.vlada.cz/cz/ppov/brs/cinnost/zaznamy-z-jednani/zaznam-ze-schuze-brs-konane-dne-18--cervna-2012-97155/] 

V návaznosti na tato usnesení je třeba činnosti a služby zajišťované ČHMÚ právně zakotvit a jeho statut upravit tak, aby nezpochybnitelným a dostatečně transparentním způsobem zajišťovaly hydrometeorologickou službu v ČR.[footnoteRef:7] V návaznosti na splnění těchto úkolů byl v součinnosti s ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany zpracován „Věcný záměr zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby“[footnoteRef:8], který byl schválen usnesením vlády č. 999 ze dne 12.10.2020. v němž bylo uloženo ministru životního prostředí, ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra a ministrem obrany, vypracovat vládní návrh zákona do 31. prosince 2022, v němž budou zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády – usnesení vlády č. 999[footnoteRef:9]. Dále byl Plánem legislativních prací pro rok 2022 původní termín změněn na říjen 2023 a takto je termín stanoven i v Plánu legislativních prací na rok 2023. [7:  Usnesení vlády dostupné zde: https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2014-07-14]  [8:  viz https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSBKKEQXNX]  [9:  viz https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABUCJYXH3] 


Identifikace dotčených subjektů
a) ČHMÚ, potažmo Ministerstvo životního prostředí
b) Resorty a organizační složky státu, které získávají informace od ČHMÚ – zejm. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem), Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Digitální a informační agentura
c) Subjekty, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ, především:
· Podnikatelské subjekty
· Neziskové organizace 
· Výzkumné organizace
· Obce a kraje 
· Občané

Popis cílového stavu
Cílem je právně zakotvit činnosti a služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a hydrometeorologickou službou Armády ČR (dále jen „HMSl resortu obrany“), jakožto dvou subjektů hydrometeorologické služby v České republice, tak, aby byl zajištěn řádný výkon meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu. Zároveň je cílem právní úpravy zajištění poskytování informací v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, a zároveň s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve vlastnictví ČR, stanovit přesně vymezená legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím.
Nová právní úprava by měla vést ke zprůhlednění uplatňování legislativních předpisů ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, jimiž v ČR disponuje primárně ČHMÚ, případně HMSl resortu obrany. Cílem je tedy také vymezení pojmů údaje, ověřené údaje, produkty a služby, včetně věcného obsahu těchto pojmů, které bude ČHMÚ dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění (dále jen „zákon o právu na informace o životním prostředí“), a zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), poskytovat tak, aby byl zajištěn přístup k informacím v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, současně však s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve výlučném vlastnictví ČR, a další legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím. Primárně však budou údaje, ověřené údaje a tzv. standardizované produkty a služby1 k dispozici prostřednictvím Národní databáze, jejíž obsah bude vytvářen prostřednictvím výsledků výkonu hydrometeorologické služby. Poskytování relevantních informací bude probíhat v režimu právních předpisů upravujících právo na přístup k informacím a zároveň budou zohledněny legitimní možnosti omezení, zpoplatnění nebo odepření tohoto práva.
Ve vztahu k nutnosti přípravy právní úpravy zabezpečení meteorologické a hydrometeorologické služby by navrhovaná nová právní úprava odstranila stávající neúměrnost mezi legislativním pokrytím jednotlivých činností a poskytovaných služeb ČHMÚ. Zatímco velkou většinu činností a služeb kvality ovzduší pokrývá zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a hydrologických činností a služeb zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), činnosti a služby meteorologické a klimatologické uspokojivým a moderním způsobem legislativně pokryty nejsou, de facto nejsou pokryty vůbec, s výjimkou letecké meteorologické služby, která je ukotvena v zákoně č. 49/1997 Sb. o civilním letectví.

Zhodnocení rizika
Stávající právní úprava, pokud vůbec existuje, nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány pro účely veřejné správy. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. 
V případě ponechání současného stavu nedojde ke zveřejnění datových sad podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Příloha I.3) a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/138, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití (příloha 3 Meteorologické údaje), a tím hrozí riziko řízení o porušení povinnosti plynoucí z práva EU (tzv. infringementové řízení).
Zároveň hrozí riziko neplnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv.
Současný příspěvek a další zdroje programového financování poskytované prostřednictvím MŽP v současné době garantují pokrýt přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny celkových nákladů potřebných na zabezpečení požadovaných činností ústavu. S odkazem na dikci zákona o právu na informace o životním prostředí je ČHMÚ tzv. povinným subjektem, který je povinen informace o životním prostředí poskytovat, za splnění zákonem stanovených podmínek, bezúplatně, což znamená, že pokrytí zbývajících potřebných 25–30 % nákladů bude za stávající situace v budoucnu spojováno se stále vyššími nejistotami. 
V případě přijetí právní úpravy a vzniku Národní databáze je možno identifikovat jako riziko předpoklad snížení tržeb ČHMÚ za poskytování údajů a produktů, které budou bezúplatně přístupné v rámci Národní databáze, a to o max. desítky milionů Kč/rok (viz 2.5 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant), což představuje riziko nezbytného navýšení příspěvku, nepodaří-li se ČHMÚ kompenzovat snížení těchto tržeb tržbami z komerční činnosti.

Vymezení činností a služeb ČHMÚ
Definice problému
Působnost a činnosti ČHMÚ mají charakter výrazně mezirezortní. Údaje, ověřené údaje, produkty a služby ČHMÚ jsou poskytovány nejen zřizovatelskému resortu životního prostředí, ale i dalším resortům, především vnitra a obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem, vojenská meteorologie), dále průmyslu, dopravy, zemědělství, zdravotnictví a školství, stejně jako dalším složkám státní správy a samosprávy, zejména krajům. Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je rovněž určena široké veřejnosti. Z uvedených důvodů se jeví účelné koncipovat působnost ČHMÚ výrazně obecněji než dosud, ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb však přesněji.
Stávající právní úprava nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Popis cílového stavu
Cílem je právně zakotvit činnosti a služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a hydrometeorologickou službou Armády ČR (dále jen „HMSl resortu obrany“), jakožto dvou subjektů státní hydrometeorologické služby v České republice, tak, aby byl zajištěn řádný výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu. Zároveň je cílem právní úpravy zajištění poskytování informací v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, a zároveň s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve vlastnictví ČR, stanovit přesně vymezená legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím.

Návrh variant řešení
Varianta 0
ČHMÚ je zřízena zřizovací listinou jako příspěvková organizace MŽP, tzn. hydrometeorologická služba zajišťovaná ČHMÚ nemá dostatečnou legislativní oporu. V současnosti není legislativně řešena obecně oblast meteorologie a klimatologie, úprava  poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb na základě právních předpisů se zohledněním specifik informací pocházejících z oblasti výkonu hydrometeorologické služby, případně se zohledněním skutečnosti, že některé činnosti ČHMÚ jsou vykonávány v režimu tzv. jiných činností, jak jsou definovány zákonem o rozpočtových pravidlech, a nemohou i s ohledem na smluvní ujednání soukromoprávního charakteru, včetně zohlednění legitimních omezení, zpoplatnění, být předmětem tzv. informačních zákonů. Současný právní stav také nekoresponduje s požadavky vyplývajícími z práva EU, konkrétně Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/138.

Varianta 1
Právní zakotvení činností a služeb zajišťovaných ČHMÚ, a jeho statusu tak, aby byl zajištěn řádný výkon hydrometeorologické služby na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizace, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu, která postupně zavádí značný objem nových povinností a požadavků. Dále nastavení funkčního systému poskytování hydrometeorologických údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb1 zahrnující též zřízení Národní databáze, v níž budou tyto informace shromažďovány a zpřístupňovány ve formě otevřených dat, tedy systému, kdy hydrometeorologická data budou hromadně zpřístupňována, nikoliv poskytována, způsobem umožňujícím dálkový přístup a budou tak k dispozici široké veřejnosti bez nutnosti aktivního jednotlivého „poskytování“ ze strany ČHMÚ. Dále varianta 1 nabízí přehledný a jednotný systém vyhlašování nebezpečných hydrometeorologických výstrah, který umožňuje jak jasnou, rychlou a jednotnou informovanost nejen složkám integrovaného záchranného systému, ale též např. orgánům územních samospráv či všem potenciálně zasaženým osobám, aby byla zajištěna buďto minimální reakční doba nebo alespoň pro zajištění minimalizace škod.
Dle Varianty 1 budou produkty a služby rozděleny na tzv. standardizované a nestandardizované. Rozsah standardizovaných produktů a služeb bude dán výčtem v prováděcím právním předpise. Pro vymezení nestandardizovaných produktů a služeb bude využito tzv. negativní vymezení, tj. ty, které nejsou standardizované. K tomuto je třeba doplnit, že rozhodujícím dělícím aspektem, je výkon a zpracování produktů a služeb ve veřejném zájmu, na základě veřejných prostředků, pro účely plnění úkolů veřejné správy, produkty a služby splňující dříve uvedené budou považovány za standardizované. Obecně řečeno, produkty a služby vzniklé v rámci výkonu hydrometeorologické služby definované zákonem o zabezpečení hydrometeorologické služby lze zpravidla považovat za produkty a služby standardizované. Naopak nestandardizované produkty a služby jsou ty, které vznikají na základě soukromoprávní kontraktace v souladu s příslušnými normami soukromého práva, tj. které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů a které budou pro dané subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. Současně v rámci obou kategorií mohou relevantní výstupy podléhat omezení na základě podmínek a ujednání s třetími stranami, v jejichž vlastnictví určité hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje, produkty a služby jsou.

V rámci přípravy věcného záměru zákona o zajištění hydrometeorologické služby bylo zvažováno i zřízení ČHMÚ jako organizační složky státu. Tato varianta však byla hned při prvotních diskuzích o věcném řešení problematiky shledána jako nevhodná, a to zejména proto, že nebylo žádoucí zřizovat nový státní úřad a zaměstnance ČHMÚ podřazovat pod zákon o státní službě. Proto nebyla nadále v rámci přípravy ani věcného záměru ani návrhu zákona a této RIA již tato varianta dále zvažována.

Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Celkové roční náklady ČHMÚ se v současnosti (v roce 2022) pohybují ve výši cca 1 019 mil. Kč/rok. Největší podíl z nákladů tvoří mzdové náklady (cca 40 %). Následující graf ukazuje podrobnější rozbor nákladů ČHMÚ.
Graf 1 Rozbor nákladů ĆHMÚ a jejich procentuální podíl

Zdroj: ČHMÚ

Provoz, činnosti a služby ČHMÚ jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených MŽP jako věcně příslušným ústředním orgánem státní správy z kapitoly 315 státního rozpočtu, a odpovídá cca 57 % celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb. Příspěvek zřizovatele na činnost se pohybuje ve výši zhruba 570 mil. Kč/rok.  Další část finančních zdrojů ke krytí provozních nákladů tvoří výnosy z vlastní komerční činnosti (cca 20 %), dále dotace a granty.  Rozdělení výnosů ukazuje následující graf.
Graf 2 Procentuální rozdělení výnosů ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ
Příjmy z komerční činnosti jsou zajišťované smlouvami s velkými odběrateli meteorologických předpovědí, služeb a dat, v menší míře také příjmy z posudků, odborných studií a ze zpoplatněných služeb a produktů. Náklady na poskytování letecké meteorologické služby jsou ČHMÚ hrazeny v souladu se směrnicemi a doporučeními Mezinárodní organizace pro civilní letectví a dle smluv se subjekty civilního letectví (ŘLP ČR s. p. a správy letišť K. Vary, Praha Ruzyně, Brno Tuřany, Ostrava Mošnov, Vodochody, Kunovice a České Budějovice).
Část příjmů z těchto komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k vysoké míře variability požadavků a tendenci uživatelů spoléhat na stále se zvyšující dostupnost veřejných služeb je stále obtížnější od nich finanční politiku ČHMÚ dostatečně spolehlivě odvíjet. Souvisí to se současným vývojem legislativních předpisů prosazujících rozšiřování a volný přístup k datům, informacím, produktům a službám pořízeným (byť i jen částečně) s využitím veřejných finančních prostředků a narůstajícím očekáváním uživatelů, popř. obchodních partnerů, na volnou dostupnost informací zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím.

Služby poskytované bezúplatně
Na činnosti spojené s výkonem funkce ústředního státního ústavu ČR pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro veřejnou správu ve smyslu Zřizovací listiny ČHMÚ, které jsou poskytovány bezúplatně.
V současné době bezúplatně poskytované činnosti jsou zaměřené prioritně na:
· zřizování a provoz státní monitorovací a pozorovací sítě pro sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování (observatoře, profesionální meteorologické stanice, letecké meteorologické stanice, klimatologické, srážkoměrné a fenologické sítě, distanční radarová a sondážní síť, automatická imisní monitorovací síť, monitoring suspendovaných částic, odběr a analýzy dalších znečišťujících látek);
· poskytování operativních a systémových informací o charakteristikách a režimech atmosféry a hydrosféry, včetně jejich hodnocení; 
· poskytování předpovědí a výstrah upozorňujících na nebezpečné hydrometeorologické jevy; a
· vytváření a správu meteorologických, klimatologických a hydrologických databází a databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování.

Služby poskytované za úplatu
V dalším textu jsou rozebrány současné náklady a tržby ČHMÚ dle jednotlivých oblastí a služby poskytované za úplatu. Tabulka je rozdělena dle oblastí činnosti ČHMÚ, a to na oblast meteorologie, hydrologie a kvality ovzduší.
Tabulka 1 Náklady na jednotlivé oblasti ČHMÚ v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav v Kč
	Oblast
	Náklady (Kč)

	
	2021
	2022
	Odhad budoucího stavu

	Meteorologie
	253 158 611
	252 344 876
	298 343 000

	Hydrologie
	134 098 479
	120 603 309
	134 075 000

	Kvalita ovzduší
	99 462 877
	104 216 459
	127 563 000

	Řízení a koncepční podpora organizace a delegované zastupování České republiky v mezinárodních organizacích
	---*
	---*
	7 105 000**

	Odpisy
	199 830 890
	201 748 310
	180 000 000

	Ekonomická oblast a IT (vč. režijních nákladů)
	230 721 287
	240 236 813
	289 294 000

	CELKEM
	917 272 144
	919 149 767
	1 036 380 000


* Náklady v letech 2021 a 2022 jsou zahrnuty v nákladech ostatních oblastí.
** Nezahrnuje „členské“ příspěvky ČR do mezinárodních organizací

Tabulka 2 Tržby za jednotlivé oblasti ČHMÚ v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Oblast 
	Náklady (Kč)

	
	2021
	2022
	Odhad budoucího stavu

	Meteorologie
	151 918 461
	161 998 245
	122 800 000

	Hydrologie
	12 065 160
	12 929 129
	13 400 000

	Kvalita ovzduší
	10 022 901
	7 769 091
	10 300 000

	CELKEM
	174 006 521
	182 696 464
	146 500 000


Dopady na podnikatelské prostředí
ČHMÚ eviduje celkem 2 185 právnických a fyzických subjektů, které využívají služby ČHMÚ poskytované za úplatu.
Na 95 % celkových tržeb ČHMÚ se podílí celkem 87 právnických a fyzických subjektů, na 90 % tržeb 34 právnických subjektů, a na 80 % tržeb se podílí celkem 11 subjektů.
Přehled nejvýznamnějších subjektů (zahrnující samostatné právnické subjekty i organizační složku státu), kteří se podílí z 80 % na celkových tržbách ČHMÚ:
· Řízení letového provozu ČR, s. p.
· Ředitelství silnic a dálnic ČR (státní příspěvková organizace)
· ČEZ, a. s.
· Letiště Praha, a.s.
· Česká televize
· Hlavní město Praha
· CROSS Zlín, a.s.
· ČEZ Distribuce, a.s.
· Státní úřad pro jadernou bezpečnost (organizační složka státu)
· Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
· Letiště Ostrava, a.s.

Následující tabulka uvádí přehled tržeb ČHMÚ v rámci jednotlivých a věcně i ekonomicky nejvýznamnějších činností, počty subjektů, které výstupy využívaly a příklady hlavních odběratelů.
Tabulka 3 Tržby ČHMÚ v rámci jednotlivých činností, počty subjektů a příklady nejvýznamnějších subjektů
	Typ činnosti
	Tržby (Kč)
	Počet subjektů*
	Příklady subjektů*

	Letecká meteorologie
	83 019 193
	6
	ŘLP ČR s. p., Letiště Praha, a.s., Letiště Ostrava, a.s., 

	Meteorologická předpovědní služba
	24 951 452
	67
	ŘSD ČR, Česká televize, Hlavní město Praha, OTE, a.s., Český rozhlas, Seznam.cz, a.s., E.ON Energie, a.s., Pražská energetika, a.s.

	Klimatologie, posudková činnost, správa dat
	18 414 852
	1 186
	CROSS Zlín, a.s., ČEZ Distribuce, a.s., Centrum výzkumu globální změny, ČEZ Prodej, s.r.o., Česká geologická služba, RWE IT Czech s.r.o., Česká zemědělská univerzita v Praze, OTE, a.s., VÚRV, v.v.i., ÚKZÚZ aj.

	Profesionální stanice a observatoře
	9 325 456
	23
	ČEZ, a. s.

	Hydrologické posudky a studie
	9 304 780
	785
	Povodí Vltavy, s. p., Povodí Moravy, s. p., Povodí Odry, s. p., Povodí Labe, s. p., VÚV TGM, v.v.i. aj.

	Měření úrovně znečištění ovzduší-AIM
	5 538 280
	785
	Hlavní město Praha, ČEZ, a.s., Statutární město Pardubice, Spr. informačních technologií, Statutární město Kladno, Středočeský kraj

	IRIS – Integrovaný radiační monitorovací systém
	2 900 000
	-
	-

	Posudky a znalecká činnost
	923 029
	17
	Zlínský kraj, VŠB-TU OSTRAVA, Tech. služby ochrany ovzduší, Zdravotní ústav Ostrava, ÚJV Řež, a.s., Ostravská univerzita v Ostravě

	Provoz laboratoří, KLI
	703 517
	17
	AQUATEST a.s., Město Třinec, Moravskoslezský kraj, SOM s.r.o., EKOPOR, Krajské ředitelství policie

	Meteorologická kalibrační laboratoř
	587 127
	66
	DEKRA CZ a.s., VF, a. s., LOM Praha s. p., INPEK SPOL. S R.O., Státní ústav radiační ochrany, Státní zkušebna, a.s., Nemocnice Na Homolce, Letecké služby Hradec Králové

	Aerologie vč. družicové meteorologie
	558 191
	-
	-

	Numerická předpověď počasí
	542 085
	-
	-

	Modelování znečištění
	265 300
	14
	Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, Bucek s.r.o., Dopravní podnik města Ústí, ARCADIS CZ a.s., SITA CZ a.s.,

	Monitoring kvantitativního stavu povrchových vod (PV)
	233 933
	14
	ČIŽP, GEKON, spol. s r. o., Město Klatovy

	ISKO
	221 699
	14
	Vysoká škola ekonomická, Ministerstvo zdravotnictví, Českomoravský cement, a.s., EKOTOXA s.r.o., Městská část Praha- Satalice, Zdravotní ústav Ústí n./L.

	Výzkumná a vývojová činnost, LACE-ALADIN
	205 335
	-
	-

	Radarová meteorologie
	149 712
	7
	ÚFA AV ČR Praha, ČVUT v Praze, VŠB-TU OSTRAVA, Univerzita Tomáše Bati

	Informační systém množství vod - databáze, evidence
	103 640
	-
	-

	Informační systém množství vod - poskytování dat
	95 182
	-
	-

	REZZO
	91 778
	16
	CDP IVORY, s.r.o., EKOTOXA s.r.o., E-expert,s r.o., VŠB-TU OSTRAVA, Lesy České republiky, s. p.

	Solární a ozónová observatoř
	63 731
	-
	-

	Speciální měření
	60 269
	-
	-


* U činností, kde je méně než 5 subjektů, není z důvodu ochrany dat uveden počet subjektů ani příklady vybraných subjektů
Dopady na spotřebitele
V současné době poskytuje ČHMÚ některé činnosti a služby bezplatně. Tyto činnosti jsou zaměřené zejména na sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování; poskytování operativních a systémových informací o charakteristikách a režimech atmosféry a hydrosféry, včetně jejich hodnocení; poskytování předpovědí a výstrah upozorňujících na nebezpečné hydrometeorologické jevy; a vytváření a správu meteorologických, klimatologických a hydrologických databází a databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování. Uživatelem těchto výstupů je zhruba z 30 % veřejnost. 
Dopady na životní prostředí
ČHMÚ zajišťuje sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí. Výstupy ČHMÚ jsou využívány např. pro měření úrovně znečištění ovzduší a modelování znečišťování, monitoring kvality povrchových vod, množství vod aj. Stávající právní úprava a finanční zajištění činností a služeb ČHMÚ má některé nedostatky, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace a lze je tak považovat za překážky k řádnému plnění činností ČHMÚ jako je sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je právě zmíněná ochrana životního prostředí.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
ČHMÚ zajišťuje sledování a vyhodnocování jevů, jejichž hlavním úkolem je dosažení environmentální bezpečnosti, především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostní strategií ČR. Stávající právní úprava nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Příčinami vzniku krizových situací jsou hrozby přírodního původu (např. rozsáhlé povodně, dlouhodobé sucho, extrémní meteorologické jevy) a hrozby způsobené činností člověka (např. závažné havárie, únik biologických agens, terorismus a narušení funkčnosti kritické infrastruktury). Problematika katastrof přírodního a antropogenního původu se zpravidla neomezuje pouze na území regionů nebo států, ale může mít často vážné přeshraniční dopady. Z těchto důvodů je třeba věnovat pozornost i mezinárodní spolupráci v oblasti připravenosti a zmírňování dopadů katastrof.
Stávající právní úprava a finanční zajištění činností a služeb ČHMÚ má některé nedostatky, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace, a lze je tak považovat za překážky k plnění požadovaných povinností organizace plynoucích zejména ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, v platném znění, zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v planém znění, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění či z nových požadavků vyplývajících ze státních koncepcí.

Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Varianta 1 zachovává stávající závislost financování organizace na příspěvku ze státního rozpočtu v kombinaci s výnosy komerčních činností a v menší míře z výzkumných projektů a projektů a grantů VaVaI. Současný příspěvek a další zdroje programového financování poskytované prostřednictvím MŽP v současné době garantují pokrýt přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny celkových nákladů potřebných na zabezpečení požadovaných činností ústavu.
Jak již bylo zmíněno ve variantě 0, celkové roční náklady ČHMÚ se pohybují ve výši 1 019 mil. Kč. Příspěvek zřizovatele na činnost ČHMÚ se pohybuje zhruba ve výši 570 mil. Kč/rok. Jedná se o činnosti spojené s výkonem funkce ústředního státního ústavu ČR pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu, které jsou poskytovány bezúplatně. Rozdíl je pokryt výnosy ČHMÚ z vlastních komerčních činností a projekty (účelové dotace na projekty vědy a výzkumu).
S odkazem na dikci zákona o právu na informace o životním prostředí je ČHMÚ tzv. povinným subjektem, který je povinen informace o životním prostředí poskytovat, za splnění zákonem stanovených podmínek, bezúplatně, což znamená, že pokrytí zbývajících potřebných 25–30 % nákladů je za stávající situace v budoucnu spojováno se stále vyššími nejistotami. V návaznosti na řešení této problematiky bude zřízena Národní databáze (viz následující kapitola) obsahující hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby1, které budou zdarma k dispozici v kvalitě otevřených dat způsobem umožňujícím jakémukoliv subjektu dálkový přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ ve formátu otevřených dat. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou mimo režim Národní databáze.
Odhadované roční výnosy ČHMÚ z vlastních komerčních činností činí cca 147 mil. Kč/rok (viz Tabulky 2 a 3 výše). V dalším textu jsou rozebrány odhadované budoucí náklady a tržby ČHMÚ dle jednotlivých oblastí a služeb poskytovaných za úplatu (oblast meteorologie, hydrologie a kvality ovzduší).
Tabulka 4 Porovnání odhadovaných budoucích tržeb a nákladů ČHMÚ za jednotlivé oblasti
	Oblast 
	Náklady
	Tržby

	Meteorologie
	298 343 000
	122 800 000

	Hydrologie
	134 075 000
	13 400 000

	Kvalita ovzduší
	127 563 000
	10 300 000

	IT
	79 025 000
	0

	Řízení a koncepční podpora organizace a delegované zastupování České republiky v mezinárodních organizacích
	7 105 000
	0

	Odpisy
	180 000 000
	0

	Ekonomická oblast (režijní náklady)
	210 269 000
	0

	CELKEM
	1 036 380 000
	146 500 000

Dopady na podnikatelské prostředí
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Primárním pozitivním dopadem bude zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi (viz následující kapitola). Tímto způsobem pak budou moci podnikatelské subjekty využívat přístupné údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby1, při své podnikatelské činnosti, a to v kvalitě otevřených dat. Bude tak odstraněna administrativní překážka spočívající v procesu získávání informací prostřednictvím zákonů o přístupu k informacím. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou mimo režim Národní databáze. 
Dopady na spotřebitele
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na spotřebitele využívající některých služeb ČHMÚ, které budou poskytovány zdarma, zatímco v současnosti byly dle stávajícího sazebníku ČHMÚ zpoplatněny. V účetnictví ČHMÚ je evidováno zhruba 1 400 subjektů, kteří využili služeb ČHMÚ, které byly zpoplatněny do výše 10 000 Kč. Odhadem se tedy může jednat o několik stovek spotřebitelů, kteří dosud za poskytnutí informací od ČHMÚ platili, avšak v případě přijetí navrhované právní úpravy budou tyto informace (zejména v oblasti meteorologie) poskytovány zdarma. V návaznosti na řešení této problematiky tedy bude zřízena Národní databáze obsahující hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby1. Tyto budou prostřednictvím Národní databáze zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a v kvalitě otevřených dat a jakýkoliv subjekt tak bude mít přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou mimo režim Národní databáze.
Dopady na životní prostředí
ČHMÚ zajišťuje sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí. Navrhovaná právní úprava odstraňuje nedostatky stávajícího stavu, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace, a tím řádné plnění činností ČHMÚ, jako je sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
ČHMÚ zajišťuje sledování a vyhodnocování jevů, jejichž hlavním úkolem je dosažení environmentální bezpečnosti, především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostní strategií ČR, zajišťuje data pro krizové řízení jako souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzy a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Navrhovaná právní úprava odstraňuje nedostatky stávajícího stavu, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace, a lze je tak považovat za překážky k plnění požadovaných povinností organizace plynoucích zejména ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, v platném znění, zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v planém znění, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění či z nových požadavků vyplývajících ze státních koncepcí.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 5  Porovnání nákladů a přínosů doporučovaných variant
	Varianta
	Přínosy
	Hodnocení
	Náklady
	Hodnocení

	Varianta 0
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	-
	-
	Riziko právní a finanční nestability ČHMÚ
	*****

	
	
	
	Příspěvek zřizovatele na činnost ČHMÚ
	570 mil. Kč/rok

	
	Podnikatelské prostředí

	
	-
	-
	Náklady na data, činnosti a služby ČHMÚ využívané pro svoji podnikatelskou činnost
	***

	
	Spotřebitelé

	
	-
	-
	Náklady na data a informace od ČHMÚ
	**

	
	Bezpečnost nebo obranu stát

	
	-
	-
	Riziko neplnění povinností plynoucích ČHMÚ z krizového zákona
	**

	
	Životní prostředí

	
	-
	-
	Z důvodu právní nejistoty riziko neprovádění monitoringu, jehož úkolem je ochrana životního prostředí
	*

	Varianta 1
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	Právní stabilita ČHMÚ
	****
	Příspěvek zřizovatele na činnost ČHMÚ
	570 mil. Kč/rok

	
	-
	-
	Snížení tržeb ČHMÚ za poskytování dat a služeb, které budou nyní zdarma v rámci Národní databáze
	Řádově max. desítky milionů Kč/rok

	
	Podnikatelské prostředí

	
	Data a informace získávaná ve veřejném zájmu zdarma (údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby)
	****
	Náklady na nestandardizované produkty a služby ČHMÚ využívané pro svoji podnikatelskou činnost (činnosti „na zakázku“)
	***

	
	Spotřebitelé

	
	Data a informace získávaná ve veřejném zájmu zdarma (údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby)
	****
	-
	-

	
	Bezpečnost nebo obranu stát

	
	ČHMÚ – předcházení vzniku mimořádných, resp. krizových situací
	**
	-
	-

	
	Životní prostředí

	
	ČHMÚ – sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí
	***
	-
	-


- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Doporučujeme přijmout variantu 1, neboť právně zakotvuje činnosti a služby zajišťované ČHMÚ, aby byl zajištěn výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu.
Část příjmů komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k volnému přístupu k datům, informacím, produktům a službám zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím, bude docházet ke snižování, byť minimálnímu, tržeb za některé služby a data, které jsou v současnosti zpoplatněny.
Pozn.: Provoz, činnosti a služby HMSl resortu obrany jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz v rámci finančních vztahů dle kapitoly 307 státního rozpočtu – Ministerstvo obrany. Tento příspěvek na provoz pokrývá 100 % celkových nákladů na zajištění provozu, činností a služeb. V tomto ohledu se ani do budoucna nebude nic měnit a financování HMSl resortu obrany bude součástí financování Armády ČR, resp. resortu obrany. Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocování ve vztahu k HMSl resortu obrany rozebíráno.

Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb a přístup k informacím
Důvod předložení a cíle
Definice problému
V souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů je povinností států Evropské unie poskytovat otevřená data. Dále pak v návaznosti na úkoly definované usnesením vlády ČR ze dne 12. října 2020 č. 999, o věcném záměru zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby bude ČHMÚ povinen zajistit poskytování dat prostřednictvím Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb (dále jen „Národní databáze“).

Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
ČHMÚ je na základě opatřeních Ministerstva životního prostředí povinen vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.

Identifikace dotčených subjektů
a) ČHMÚ, potažmo Ministerstvo životního prostředí
b) Resorty a organizační složky státu, které získávají informace od ČHMÚ – zejm. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem), Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Digitální a informační agentura
c) Podnikatelské subjekty, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ 
d) Široká veřejnost (využívající údaje, produkty a služby ČHMÚ)
e) Obce a kraje, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ

Popis cílového stavu
Cílem je zveřejnění datových sad podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Příloha I.3) a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/138, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití (příloha 3 prováděcího nařízení „Meteorologické údaje“) a zveřejnění dalších meteorologických a klimatologických a hydrologických dat a dat o kvalitě ovzduší.
Zhodnocení rizika
V případě ponechání současného stavu hrozí nedodržení povinností vyplývajících z evropské legislativy, a to poskytovat otevřená data dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů.

Návrh variant řešení
Varianta 0
V současnosti neexistuje Národní databáze.

Varianta 1
Zřízení Národní databáze, která bude obsahovat hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formátu otevřených dat.
Na základě současné praxe v oblasti poskytování otevřených dat v České republice a navrhovaného přehledu údajů a standardizovaných produktů ČHMÚ bylo ve zpracované studii proveditelnosti definováno a posuzováno pět možných podvariant řešení. 
Posuzovány byly tyto varianty:
· Podvarianta 0 – Příprava datových podkladů pro jiného poskytovatele
· Podvarianta 1 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy
· Podvarianta 2 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na vlastní infrastruktuře
· Podvarianta 3 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím cloudových služeb
· Podvarianta 4 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím IaaS/PaaS

Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
ČHMÚ poskytuje některé služby a data za úplatu. Výnosy z vlastní komerční činnosti tvoří část finančních zdrojů ke krytí provozních nákladů, a to cca 20 % z celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb.
Příjmy z komerční činnosti jsou zajišťované smlouvami s velkými odběrateli meteorologických předpovědí, služeb a dat, v menší míře také příjmy z posudků, odborných studií a ze zpoplatněných služeb a produktů. Část příjmů z těchto komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k volnému přístupu k datům, informacím, produktům a službám zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím bude docházet ke snižování, byť minimálních, tržeb za některé služby a data, která jsou v současnosti zpoplatněna.
V roce 2020 zveřejnil ČHMÚ na svých webových stránkách klimatologická a hydrologická data a data o kvalitě ovzduší ze všech pozorovacích sítí (stanic) ČHMÚ za celou dobu měření. Jedná se o data, která naplňují podmínky stanovené zákonem č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Historická data jsou průběžně doplňována o nová data – viz www.chmi,cz, odkaz „Historická data“. Jednalo se o reakci na dlouholetý spor o rozsah a způsob poskytování dat v dispozici ČHMÚ, který byl zakončen až rozsudkem Nejvyššího správního soudu, č. j. 5 As 231/2018 – 77. Nicméně tento rozsudek k řešené otázce, jakým způsobem data poskytovat nezaujal žádné stanovisko, pouze rozhodl, že data musí být poskytnuta. Proto ČHMÚ přistoupilo k dobrovolnému a preventivnímu kroku popsanému výše. Před zveřejněním dat v roce 2020 vyřizoval ČHMÚ žádosti o konkrétní data jednotlivě v rámci procesů podle zákona č. 106/1999 Sb. a č. 123/1998 Sb. Jednalo se o poskytování datových sad různého rozsahu a pro různé účely – od dat jedné veličiny z jedné stanice za několik dnů až po mnohaleté datové řady mnoha veličin z mnoha stanic. Tato data zaměstnanci ČHMÚ dle požadavků uživatelů extrahovali manuálně z interních databází, následně je též před poskytnutím žadateli museli manuálně zkontrolovat. Součástí vyřízení žádosti byla též komunikace s žadatelem ohledně upřesnění žádosti a související administrativa (vysvětlení a příprava licenčních a smluvních podmínek, fakturace, kontrola zaplacení faktury, případné upomínky apod.). Jednalo se o více než tisíc žádostí ročně, náklady na vyřízení žádostí se pohybovaly v řádu několika milionů korun ročně. Zveřejněním dat odpadla zátěž zaměstnanců spojená s přípravou dat a pro uživatele a související administrativa. Takovýto stav však nemusí být finální a v případě, že by bylo od současného řešení odstoupeno, jedná se o náklady, které by byly s Variantou 0 spojeny. 
Dále je třeba také poznamenat, že zveřejnění historických datových sad způsobilo snížení tržeb ČHMÚ za poskytování dat v řádu desítek milionů Kč. V současné době jsou případné žádosti o data vypořádávány popisem, kde jsou data na webových stránkách ČHMÚ k nalezení. Za rok se jedná o cca 350 žádostí, náklady na jejich vyřízení se pohybují ve výši cca 150 tis. Kč.
Dopady na podnikatelské prostředí
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší), avšak v současnosti je v procesu získávání informací prostřednictvím zákonů o přístupu k informacím administrativní překážka. Nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, jsou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. 
Dopady na spotřebitele
V současné době poskytuje ČHMÚ některé činnosti a služby bezplatně. Tyto činnosti jsou zaměřené zejména na sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování; poskytování operativních a systémových informací o charakteristikách a režimech atmosféry a hydrosféry, včetně jejich hodnocení; poskytování předpovědí a výstrah upozorňujících na nebezpečné hydrometeorologické jevy; a vytváření a správu meteorologických, klimatologických a hydrologických databází a databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování. Nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, jsou zpracovávány a poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ.

Varianta 1
Z těchto důvodů bude nově zřízena Národní databáze obsahující hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby. Tyto výstupy budou prostřednictvím Národní databáze zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a jakýkoliv subjekt tak bude mít přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou mimo režim Národní databáze.
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dle návrhu zákona by měla vzniknout Národní databáze, kde budou veřejně přístupné údaje a ověřené údaje. Tyto údaje budou do Národní databáze nahrávány bezprostředně po tom, co budou jako výsledek provozu měřících sítí a dalších měřicích a monitorovacích systémů získány. Ověřené údaje budou do Národní databáze nahrávány bezprostředně po tom, co bude realizován proces kontroly a kvality. Veškerý obsah Národní databáze v ní bude dostupný jako tzv. otevřená data ve smyslu § 2 písm. o) a 10a odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb. (§ 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb.), tj. bude zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu.
Po vytvoření Národní databáze se ČHMÚ stane největším poskytovatelem otevřených dat v České republice, co do počtu publikovaných souborů i datového objemu. Pro srovnání, celé německé uložiště otevřených dat je složeno z celkem 2 634 000 souborů. Z výše uvedeného vyplývá, že zamýšlený rozsah publikovaných informací o kvalitě ovzduší, meteorologii a hydrologii, poskytovaný ze strany ČHMU skrze Národní databázi, bude širší, než je tomu u institucí v jiných Evropských zemích.
V souvislosti s potřebou vytvoření Národní databáze byla v roce 2021 zpracována „Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze“, která je v současné době (říjen 2023) aktualizována. 
Všechny definované varianty řešení Národní databáze posuzované ve studii proveditelnosti mají společný znak, jímž je nezbytnost přípravy datových sad v rámci ČHMÚ. Podvarianta 0 předpokládá, že data budu předávána jinému subjektu k jejich následné správě a publikaci. Ostatní podvarianty se následně liší způsobem provozu, případně typem infrastruktury. Ve druhém kroku byl pro potřeby posouzení proveditelnosti, s nímž souvisí vyčíslení implementačních a provozních nákladů, vytvořen věcný a technický popis aplikačního řešení na úrovni komplexní architektury řešení. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci zákona není přesně specifikována podoba aplikačního řešení Národní databáze, vznikl návrh aplikačního řešení na základě analýzy způsobu publikace otevřených dat v okolních zemích, aktuálních legislativních požadavků ČR, předpokládaného objemu publikovaných dat a způsobu, jakým publikují otevřená data jiní poskytovatelé v České republice. Systémové řešení by mělo být tvořeno třemi komponentami. Základní komponentou bude datové uložiště s uživatelským rozhraním pro zaměstnance ČHMÚ, v němž budou uchovávána a administrována veškerá data, v následném kroku pak i s uživatelským portálem pro běžného uživatele a interaktivním mapovým podkladem. Mimo datového uložiště, které plní základní aplikační funkcionalitu, jsou další dvě komponenty volitelnou součástí technického řešení, které nemusí pro naplnění předpokládaných legislativních požadavků v současném znění vzniknout, resp. mohou vzniknout až následně po zprovoznění přístupu k datům a posouzení smysluplnosti a efektivnosti takového řešení.
V rámci studie proveditelnosti byla posuzována dvě alternativní řešení datového uložiště. První varianta se základní funkcionalitou ve formě FTP uložiště bez uživatelského rozhraní pro zaměstnance ČHMÚ, které neumožňuje práci s metadaty a automatickou registraci datových sad v Národním katalogu otevřených dat (NKOD). Druhou variantou je datové uložiště s pokročilým uživatelským rozhraním na straně ČHMÚ, které by mělo, mimo zajištění základních požadavků na správu a publikování otevřených dat, umožňovat i vkládání a editaci dodatečných informací k jednotlivým datovým sadám ve formě metadat. Díky tomu lze toto aplikační řešení označit jako Lokální katalog otevřených dat (LKOD), který bude sloužit výhradně ke správě a publikaci datových sad. Vkládání datových sad, jejich kategorizace a vkládání příslušných metadat (v minimálním rozsahu nezbytným pro registraci datové sady v NKOD), by mělo probíhat skrze uživatelské rozhraní aplikačního řešení pro zaměstnance ČHMÚ. Díky existenci záznamu datové sady spolu s metadaty musí aplikační řešení zajišťovat i automatickou registraci všech datových sad v NKOD, kde bude také možné data prezentovat běžnému uživateli. Díky možnosti prezentovat datové sady v NKOD nebude pro ČHMÚ nezbytné vytvářet vlastní portál pro běžné uživatele. V případě, že by v budoucnu vznikl požadavek na vytvoření vlastního portálu, bude možné pouze dobudovat nad LKOD prostředí pro externí uživatele. Potřeba tvorby portálu nad LKOD bude pravděpodobně nezbytná i v případě, že do NKOD nebudou registrovány jednotlivé datové sady, nýbrž LKOD jako celek. V rámci studie proveditelnosti byly definovány funkční požadavky i pro uživatelský portál a mapový podklad. Technický návrh Zpracovatele popisuje mimo technického řešení datového uložiště i možnosti technického propojení datového uložiště ČHMÚ s NKOD. Pro zajištění kybernetické bezpečnosti bude vhodné umožnit externím uživatelům pouze čtení souboru bez možnosti zápisu a před spuštěním datového uložiště provést penetrační testování celého systému.

Přehled nákladů na realizaci jednotlivých podvariant
Všechny níže prezentované ceny byly stanoveny na základě cenových konfigurátorů jednotlivých poskytovatelů bez započtení obchodních slev, kterých by bylo možné dosáhnout v rámci výběrového řízení a na základě velmi specifické poptávky konfigurace. Všechny níže uváděné ceny představují cenu v Kč bez DPH.

Podvarianta 0 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy
Tabulka 6 Náklady související s podvariantou 0


Podvarianta 1 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy
Na základě neoficiálních informací je provoz eGovernmentu cloudu koncipován pro informační systémy, u nichž bude vyžadována vysoká míra zabezpečení a dostupnosti. Tyto faktory se budou přímo promítat i do koncové ceny řešení, lze tedy oprávněně předpokládat, že výsledné provozní náklady by byly vyšší než u komerčně nabízených produktů, jejichž konfigurace bude odpovídat konfiguračním požadavkům infrastruktury pro publikaci velkého počtu otevřených dat.
Tabulka 7 Náklady související s podvariantou 1
	Oblast
	Popis
	Cena

	API 
	Specifikace API + implementace. Návrh platformy pro API a procesy. 
	1 430 000 Kč – 1 650 000 Kč

	Portál 
	Jednoduchý portál pro administraci LKOD 
	1 430 000 Kč – 1 650 000 Kč

	Datový model 
	Návrh komplexního datového modelu pro databázi a úložiště, tak aby splňoval požadavky na výkon a objem. 
	2 200 000 Kč – 2 420 000 Kč

	Databáze + úložiště 
	Komplexní návrh dokumentové databáze v kombinaci se souborovým úložištěm a návrh řešení. 
	4 290 000 Kč – 4 950 000 Kč

	Spark + integrace 
	Spark integrace na data a vystavení rozhraní DCAT-AP SPARQL Endpoint. 
	2 860 000 Kč – 3 300 000 Kč

	Dry runy 
	U takovéto implementace se očekává několik běhů dry runů při úvodním testování a import dat a také spolupráce se zákazníkem. 
	2 200 000 Kč – 2 420 000 Kč

	Testy 
	Testování celé platformy, výkonnostní, bezpečnostní a funkční testy. 
	3 630 000 Kč – 3 850 000 Kč

	Projektové řízení 
	Koordinace projektu. 
	1 760 000 Kč – 1 980 000 Kč

	eGovernment cloude 
	Uložiště s kapacitou 250 TB připravené na provoz publikace otevřených dat 
	Náklady nebyly v rámci studie proveditelnosti zjištěny.

	Rozhraní LKOD 
	Vybudování a implementace uživatelského rozhraní LKOD pro běžného uživatele. 
	1 650 000 Kč – 2 750 000 Kč.

	Licence 
	Rozpočtová rezerva na licenční poplatky, jejichž výše bude hrazena dle zvolené technologie. 
	0 Kč – 11 000 000 Kč

	Podpora SW 
	Provozní podpora SW pro období 5letého provozu 
	5 500 000 Kč

	Koordinace 
	Vytvoření pracovní skupinu (koordinátor, administrátor, technická podpora), která bude zodpovědná za přípravu implementačního plánu, řízení procesu interní přípravy datových podkladů a napomáhání při následné publikaci otevřených dat na datové uložiště a registraci v NKOD 
	11 000 000 Kč – 16 500 000 Kč

	Příprava 
	Příprava datových sad k publikaci 
	Interní náklady ČHMÚ, které nejsou ve Studii stanoveny, avšak s přihlédnutím k počtu identifikovaných datových sad se bude jednat o významný náklad celého projektu

	Celkem 
	37 950 000 Kč – 57 970 000 Kč*


*Přímo identifikované náklady, které nemusí představovat celkovou sumu identifikovaných nákladů na realizaci.

Podvarianta 2 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na vlastní infrastruktuře v DC poskytovatele housing služeb
Tabulka 8 Náklady související s podvariantou 2


Podvarianta 3 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím cloudových služeb
Tabulka 9 Náklady související s podvariantou 3

Bude-li uvažováno o využití tohoto technického řešení pro správu a publikaci otevřených dat, bude nezbytné řešit otázku v podobě neznámých a pravděpodobně nekonzistentních objemů stahování a počtu operací provedených běžnými uživateli v každém měsíci. Výsledná výše předpokládané ceny je ovlivňována těmito parametry:
· Ceny fyzického umístění uložených dat (geolokace)
· Požadované velikosti uložiště
· Garantované prostupnosti a rychlosti připojení
· Počtu operací zápisu
· Počtu operací čtení

Podvarianta 4 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím IaaS/PaaS
Tabulka 10 Náklady související s podvariantou 4


Přehled datových sad Národní databáze
Paralelně s hodnocením, jakým způsobem jsou publikována otevřená data v jiných evropských zemích, byla provedena identifikace a základní popis datových sad na úrovni ČHMÚ. Cílem tohoto procesu bylo v souladu s připravovaným zněním zákona identifikovat datové sady, které budou muset být publikovány v režimu otevřených dat. Jak je patrné z tabulky níže, již při prvním nahrání datových sad se bude jednat přibližně o 496 700 000 souborů o objemu 120 TB dat. S ročním růstem cca 70 480 000 souborů o objemu 8,2 TB dat je tedy nutné pro období prvních 5 let pořídit datové pole s velikostí 250 TB, což se nákladově pohybuje v rozmezí 25 až 35 mil. Kč bez DPH v závislosti na zvolené technologii. 

Tabulka 11 Přehled datových sad Národní databáze
	Oblast
	Počet
publikovaných okruhů
	Počet
datových
sad při
prvním
nahrání
	Velikost
datových
sad při
prvním nahrání [GB]
	Počet
datových sad
publikovaných ročně 
	Velikost
datových sad
publikovaných ročně 
[GB]

	Meteorologie a klimatologie
	13
	216 000 000
	64 000
	9 755 000
	5 480

	Hydrologie
	51
	280 563 000
	55 000
	60 610 000
	2 510

	Kvalita ovzduší
	21
	137 000
	1 500
	115 000
	120

	Celkem
	85
	496 700 000
	119 000
	70 480 000
	8 110


Zdroj: Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze

Náklady na provoz Národní databáze
Předpokládaná výše nákladů je definována pro první 5leté období provozu a neobsahuje interní náklady ČHMÚ na přípravu datových podkladů, které zahrnují identifikaci datové sady včetně jejího zpracování a přiřazení metadat a vyplnění nezbytných atributů pro registraci datové sady v NKOD (LKOD). Součástí implementačních nákladů jsou také náklady na integraci Datového uložiště a interních IS ČHMÚ, v nichž vznikají publikovaná data.

Tabulka 12 Rámcový odhad nákladů na provoz aplikace
	Náklady
	Předpokládaná výše v Kč

	Příprava datových podkladů
	Interní náklad ČHMÚ, který není ve studii
posuzován, tj. není odhadnuta jeho časová,
personální a finanční náročnost

	Personální náklady spojené s provozem ND (koordinátor Open dat, administrátor, technická podpora přípravy dat)
	11 000 000 Kč – 16 500 000 Kč*


	Implementační náklady databázového uložiště
	19 800 000 Kč – 22 220 000 Kč


	Implementační náklady rozhraní LKOD pro běžného uživatele
	1 6500 000 Kč – 2 750 000 Kč


	Náklady na zajištění a 5letý provoz infrastruktury dle zvolené varianty vč. příslušných provozních nákladů
	25 800 000 Kč – 70 000 000 Kč


	Licenční náklady (rezerva, skutečná výše bude ovlivněna vybraným
řešením)
	0 Kč -  11 000 000 Kč


	Technická podpora SW na období 5letého provozu
	5 500 000 Kč


	Celkem
	
63 750 000 Kč – 127 970 000 Kč + interní
náklady ČHMÚ na přípravu dat

	Rezerva na pokrytí rizik
	10 % z celkových nákladů


* Uvedené personální náklady spojené s provozem ND jsou kalkulovány pro podvariantu 0 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy, která byla v rámci Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze vyhodnocena jako preferovaná varianta
Zdroj: Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze (aktualizace z října 2023)

Na základě Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze byly předpokládané celkové náklady projektu vyčísleny na částku cca 64–128 mil. Kč v závislosti na zvolené technologii a získaných obchodních slevách. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty interní náklady ČHMÚ spojené s přípravou datových podkladů a implementací řešení, které budou vzhledem k předpokládanému rozsahu publikovaných dat taktéž značné. 
Rozložení realizačních/implementačních nákladů v čase je významně ovlivněno vybranou technologií. Zpravidla v případě pořízení vlastního infrastrukturního hardwaru jsou nejvyšší náklady vynakládány v rámci implementační fáze, kdy dochází k pořízení většiny hardwaru (postupně může docházet k dokupování diskových polí). V rámci provozu jsou následně hrazeny pouze provozní náklady spojené s energiemi, technickou podporou hardwaru případně opravy, pokud není hardware pořizován s rozšířenou zárukou. Tedy náklady v rámci provozní fáze jsou již nižší než pořizovací. K významnému nárůstu nákladů dochází pouze v případě, že je nezbytné na základě provozních hodnot přistoupit k významnému doplnění nebo obměně komponent. Oproti tomu v případě, že je infrastruktura zajišťována formou dodávkové služby (Paas, IaaS, cloud), je výše nákladů zpravidla konstantní. Případné změny jsou dány změnou požadavků na parametry poskytované služby nebo změnou cenové politiky dodavatele služby. Zpravidla lze říci, že cenová politika poskytovatelů je ovlivněna vývojem míry inflace. V případě, že je infrastruktura zajišťována formou služby cloud, je hlavně u IS s předem neznámým počtem aktivních uživatelů nezbytné dbát zvýšené opatrnosti při definování zátěžových parametrů. Poplatky za traffic (stahování dat z cloudu) zpravidla tvoří podstatnou část nákladů služby.
Je třeba zdůraznit, že ČHMÚ v současné době nedisponuje vhodnou infrastrukturou, personálními kapacitami a ani finančními prostředky nezbytnými pro vybudování a provoz takto robustního řešení Národní databáze. Je také třeba poznamenat, že z pohledu technických, finančních i personálních nákladů by zajištění jednotné infrastruktury státu pro publikaci open dat státní správy (podvarianta 1, resp. podvarianta 0 zajištěná na centrální státní úrovni) bylo (pravděpodobně) efektivnějším řešením, než budování a provoz samostatných infrastruktur jednotlivých poskytovatelů open dat.
Se závěry studie proveditelnosti, která byla zpracována v roce 2021, bylo v roce 2022 seznámeno MV ČR a jemu podřízených subjektů relevantních pro oblast otevřených dat. Zástupci NAKIT toho času konstatovali, že financování Národní databáze není možné z IROP a bylo doporučeno financování z Národního plánu obnovy (NPO). V roce 2023 bylo ze strany MV ČR sděleno, že zřízení Národní databáze v celém požadovaném finančním rozsahu (viz výše) z NPO podpořit nelze, neboť v příslušných výzvách nejsou alokovány dostatečné finanční prostředky. Bylo však dohodnuto, že v NPO lze získat ČHMÚ finanční prostředky potřebné pro zřízení Národní databáze v rozsahu nutném pro publikaci meteorologických datových sad, u kterých tak stanoví podle prováděcího nařízení (EU) 2023/138 ke Směrnici o otevřených datech (2019/1024), kde je ČR vázána implementační lhůtou. Dne 27. 7. 2023 byla vyhlášena Výzva č. 29 „Rozvoj otevřených dat a veřejného datového fondu“ k předložení žádosti o finanční podporu pro předem definované projekty v rámci Národního plánu obnovy. Takovým projektem je i „Tvorba nových otevřených datových sad – ČHMÚ“ s datem ukončení příjmu žádostí o finanční podporu 31. 12. 2023 - viz https://www.mvcr.cz/npo/clanek/vyzvy-aktualne-otevrene-vyzvy-aktualne-otevrene-vyzvy.aspx. Tímto bude zajištěna publikace meteorologických datových sad v rozsahu požadovaném evropskou legislativou a s ohledem na to i implementační lhůtou. Vybudovaná infrastruktura bude připravena tak, aby mohla být následně rozšířena a umožnila publikaci všech hydrometeorologických údajů, ověřených hydrometeorologických údajů a standardizovaných hydrometeorologických produktů v plném rozsahu předpokládaném v návrhu zákona. Finanční prostředky na toto rozšíření budou zajištěny z vhodných dotačních titulů ve spolupráci ČHMÚ, MŽP a DIA, případně MV nebo MMR (pro případy financování z IROP). Současně je zřízení Národní databáze zařazen jako vysoce prioritní projekt v rámci programu Digitální Česko, jehož implementační plány pro rok 2024 byl schválen vládou (usnesení ze dne 4. října 2023 č. 736), součástí těchto plánů jsou též informace týkající se financování příslušných projektů. Nicméně část finančních prostředků na zřízení Národní databáze bude zajištěna i prostřednictvím financování těchto vysoce prioritních projektů v rámci programu Digitální Česko. V rámci těchto vládou schválených implementačních plánů se počítá s rozvržením financí (v celkovém rozsahu 64,57 mil Kč.) na zřízení Národní databáze tak, že pro první rok realizace by mělo být alokováno cca 17 mil. Kč a zbytek dle potřeby v letech následujících, kdy termín pro realizaci je stanoven do 31. 12. 2026.
Zároveň v souvislosti s vytvořením Národní databáze a poskytováním otevřených (bezplatných) dat dojde ke snížení příjmů spojených se službami poskytovanými ČHMÚ, které byly v současnosti za úplatu (viz kap. 2.4).
V souvislosti s poskytováním informací dle zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí a zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím došlo ke snížení administrativní zátěže zaměstnanců ČHMÚ, neboť od roku 2020 zveřejňuje ČHMÚ na svých webových stránkách historická klimatologická a hydrologická data a data o kvalitě ovzduší a případné žádosti o data jsou vypořádávány popisem, kde jsou data na webových stránkách ČHMÚ k nalezení. Za rok se jedná o cca 350 žádostí, náklady na zpracování se pohybují ve výši cca 150 tis. Kč. Zřízením Národní databáze pravděpodobně dojde ke snížení počtu žádostí o poskytnutí dat, nicméně lze obtížně odhadovat v jakém rozsahu. Ze zkušeností po roce 2020 je zřejmé, že navzdory bezúplatnému zpřístupnění dat budou žádosti o poskytnutí dat přicházet i nadále a nedojde tak k výraznému poklesu administrativní zátěže. Žádosti budou zaměstnanci ČHMÚ vyřizovat odkazem na to, kde je lze najít v Národní databázi.
Dopady na podnikatelské prostředí
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí využívající některých služeb ČHMÚ. Primárním pozitivním dopadem bude zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi, jako tzv. otevřená data ve smyslu § 2 písm. o) a 10a odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb. (§ 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb.), tj. bude zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu. Pracovat s takovým obsahem by měl tedy zvládnout běžný uživatel výpočetní techniky se základním vybavením. Nebude potřeba si pro využití obsahu Národní databáze pořizovat žádné speciální IT vybavení, ani získávat žádné dodatečné znalosti v oblasti IT. Předpokládáme, že ke stažení údajů z Národní databáze budou postačovat standardně používané softwarové nástroje a základní/běžné IT znalosti, které jsou potřeba pro práci s otevřenými daty. Rozsah IT znalostí potřebných pro práci s daty, tj. pro zpracování dat, není možné obecně definovat, ani portály věnující se otevřeným datům (např. https://data.gov.cz) nedefinují/nedoporučují úroveň IT znalostí uživatelů. Základní zpracování údajů by mělo být možné např. tabulkovými procesory.
Dopady na spotřebitele
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). V rámci Národní databáze budou hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a jakýkoliv subjekt tak bude mít přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou mimo režim Národní databáze.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 13  Porovnání nákladů a přínosů
	Varianta
	Přínosy
	Hodnocení
	Náklady
	Hodnocení

	Varianta 0
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	ČHMÚ - příjmy ze služeb za poskytování dat 
	* až *****
	
	

	
	
	
	
	

	
	Podnikatelské subjekty

	
	
	
	Náklady za služby ČHMÚ
	* až ****

	
	Spotřebitelé

	
	
	
	Náklady za služby ČHMÚ promítnuté do cen služeb nebo výrobků
	* až ****

	Varianta 1
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	
	
	ČHMÚ - náklady na zřízení Národní databáze*
	64–128 mil. Kč 

	
	
	
	ČHMÚ - náklady spojené s přípravou dat
	až *****

	
	
	
	Snížení příjmů ČHMÚ za poskytování dat a služeb, které budou nyní zdarma v rámci Národní databáze
	Řádově max. desítky milionů Kč/rok

	
	Podnikatelské subjekty

	
	Snížení nákladů za data a služby ČHMÚ
	* až *****
	
	

	
	Spotřebitelé

	
	Snížení nákladů za data a služby ČHMÚ
	* až *****
	
	


* Uvedené náklady na zřízení ND jsou kalkulovány pro podvariantu 0 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy, která byla v rámci Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze vyhodnocena jako preferovaná varianta
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Z pohledu nákladů na státní rozpočet by bylo vhodné ponechat současný stav, kdy ČHMÚ poskytuje některá data za úplatu. Ovšem v případě ponechání současného stavu hrozí nedodržení povinností vyplývajících z evropské legislativy, a to poskytovat otevřená data dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů, čímž hrozí vedení řízení o porušení povinnosti plynoucí z práva EU (tzv. infringementové řízení). Z toho důvodu je třeba přijmout Variantu 1, a to zřízení Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb.
Provozování Národní databáze bude splňovat požadavky na tzv. otevřená data společně s požadavky relevantních legislativních předpisů a závazných doporučení (zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, metodické pokyny (best practices) Ministerstva vnitra ČR pro otevřená data a informační systémy veřejné správy vyplývající ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, atd. Nyní je problematika otevřených dat primárně v gesci Digitální a informační agentury.
Na základě definovaných provozních podvariant, technického návrhu aplikace, datových objemů a požadavků na dostupnost aplikačního řešení, např. v hodnotě 0,9, byl sestaven návrh konfigurace infrastruktury včetně odhadu příslušných investičních a provozních nákladů konkrétních podvariant. Hodnota 0,9 reprezentuje přípustnou nedostupnost systémového řešení na hodnotě maximálně 10 %, tj. 3 dnů v měsíci. Podvarianta 0 obsahuje pouze náklady spojené s přípravou dat a není spojena s žádnými dalšími pořizovacími a provozními náklady, protože náklady na publikaci a provoz infrastruktury by hradil jiný subjekt. Z tohoto důvodu lze podvariantu 0 i bez dalšího posuzování označit z pohledu nejnižších celkových nákladů za nejlevnější. Z detailního hodnocení byla vyjmuta i Podvarianta 1 – provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy, protože v době zpracování této Studie stále nebyly definovány podmínky a provozní náklady na využití připravovaného eGovernment cloudu, lze však předpokládat, že tato varianta bude mít nižší provozní náklady než komerčně nabízená řešení. Za účelem možnosti využití eGovernment cloudu byla v srpnu 2023 oslovena i Digitální a informační agentura ČR (v době zpracování RIA nebyla zatím známa odpověď). Detailní posouzení tedy bylo provedeno pro Podvariantu 2, 3 a 4, tedy pořízení a provoz vlastního HW, využití cloudových služeb a využití služeb IaaS/PaaS. Na základě technických parametrů a analýzy rizik lze za preferovanou podvariantu označit Podvariantu 4 (pořízení infrastruktury formou IaaS), protože tato podvarianta kombinuje výhody Podvarianty 2 a 3. Tedy umožňuje definovat parametry infrastruktury včetně internetového připojení a současně s tím využít flexibility poskytované cloudovou službou, kdy bude možné velikost datového uložiště upravovat dle skutečné aktuální potřeby. Služba IaaS zároveň není spojena s náklady, které se platí za stažené objemy dat a počet provedených operací, jako je tomu v případě cloudových uložišť. Obtížně predikovatelné poplatky za stahování dat a počty provedených operací u cloudových uložišť představují významné finanční riziko. Z pohledu preferovanosti lze tedy posuzované podvarianty seřadit následovně:
1. Podvarianta 0 – Příprava datových podkladů pro jiného poskytovatele
2. Podvarianta 1 – Cloudové uložiště státní správy (eGovernment cloud)
3. Podvarianta 4 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím IaaS/PaaS
4. Podvarianta 2 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na vlastní infrastruktuře
5. Podvarianta 3 – Cloudové uložiště soukromého subjektu

Ostatní zhodnocené dopady novely
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Návrh zákona nemá dopady na mezinárodní hospodářskou konkurenceschopnost ČR, na inovační a investiční činnost ani na zaměstnanost. Návrh taktéž nemá dopad na konkurenční postavení firem se sídlem v ČR, a to jak na vnitřním trhu EU, tak ve vztahu ke třetím zemím.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Zákon nebude mít dopady na územní samosprávní celky.
Sociální dopady
Návrh zákona neupravuje vztahy, které by měly dopad na specifické sociální skupiny obyvatel ani jejich práva, např. sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny či sociálně vyloučené osoby. Návrh zákona taktéž neupravuje vztahy, které by se dotýkaly sociální rovnosti, pracovně právních vztahů, sociálního začleňování, sdružování, práv menšin, sociálního dialogu, soukromí a ochrany osobních údajů.
Dopady na rodiny
Návrh zákona neupravuje vztahy, které by měly dopad na rodiny ani jejich práva.
Dopady na životní prostředí
Právní zakotvení činností a služeb zajišťovaných ČHMÚ bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť ČHMÚ zajišťuje činnosti (sledování a vyhodnocování jevů v atmosféře a hydrosféře), jejichž výsledky slouží následně k aplikaci opatření k sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí. Výstupy ČHMÚ jsou využívány např. pro měření úrovně znečištění ovzduší a modelování znečišťování posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění, monitoring kvality povrchových vod, množství vod aj. 
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh zákona neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Takové vztahy neupravuje ani navrhovaná právní úprava, proto lze konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen.
Dopady na výkon státní statistické služby
Návrh zákona nemá dopady na výkon státní statistické služby, nezakládá nové oprávnění vytvářet a provozovat nové administrativní zdroje dat či měnit stávající, které jsou potencionálně využitelné pro potřeby státní statistické služby. Nadále, tedy i po přijetí navrhované právní úpravy, budou poskytována data o životním prostředí v nezměněném rozsahu oproti stávajícímu stavu pro výkon státní statistické služby.
Korupční rizika
Návrh zákona nezakládá korupční rizika ani nemá žádné dopady na míru korupce.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Jedním z hlavních cílů výstupů činnosti ČHMÚ je v maximálně možném rozsahu přispět k předcházení vzniku mimořádných, resp. krizových situací, zajištěním všeobecné přípravy na zvládnutí potenciálně možných krizových situací v rámci působnosti příslušných orgánů krizového řízení, poskytováním nezbytných informací a podkladů, zahájením obnovy občanského života v postižených územích a zajištěním udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu ve vazbě na zákon č.  240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění. Usnesením vlády ČR č. 934 z 14. 12. 2011, příloha III/2 byl ČHMÚ určen prvkem kritické infrastruktury s odpovědností pro zajišťování předpovědní, varovné a hlásné služby v oblastech vymezených v Příloze k nařízení vlády č. 432/2010 Sb.[footnoteRef:10] ČHMÚ rovněž podle § 73 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů zabezpečuje ve spolupráci se správci povodí předpovědní povodňovou službu.[footnoteRef:11] Současně nová právní úprava napomůže ke zvýšení efektu aktivit v environmentální bezpečnosti, jejichž účelem je především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR. Zároveň je cílem právní úpravy rozšíření existujících opatření, která povedou k omezení rizik vzniku krizových situací vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti. [10:  Předpovědní a výstražná služba pro orgány krizového řízení z monitorovacích systémů meteorologických a hydrologických sítí a ze sítí automatického imisního monitorovacího systému; monitorování meteorologické, hydrologické a imisní situace, mající bezprostřední vliv na vznik a šíření živelních pohrom a nebezpečných látek v ovzduší a informování příslušných orgánů a veřejnosti; hlásná a předpovědní povodňová služba; zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě; vyhlašování vzniku a ukončení smogových situací a regulačních opatření; meteorologické zabezpečení provozu jaderných elektráren; meteorologické zabezpečení provozu civilního letectví; meteorologické zabezpečení provozu na pozemních komunikacích; činnost referenčního pracoviště pro modelování znečištění ovzduší a zpracovávající zprávy o kvalitě ovzduší podle právních předpisů Evropské unie.
]  [11:  Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech.] 

Zákon mj. obsahuje speciální ustanovení upravující omezení dispozice s daty ČHMÚ a HMSl resortu obrany jak v případě různých mimořádných stavů, kdy je například ohrožena bezpečnost ČR, ale také tzv. ve stavu míru a to, pokud je zde oprávněný zájem na jejich neposkytnutí související s požadavky bezpečnosti, správy utajovaných informací při přípravě a zajišťování obrany státu.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Návrh zákona legislativně zakotvuje současné činnosti a služby zajišťované ČHMÚ v plném rozsahu. Za implementaci zákona je odpovědné MŽP jako věcně příslušný ústřední orgán státní správy a ČHMÚ. Kontrolním orgánem je MŽP.
Návrh implementačního procesu pro realizaci Národní databáze musí zahrnovat i interní přípravu datových podkladů, která bude reprezentovat značnou část implementačního procesu nejen z pohledu pracnosti, ale i času, tj. personálních nákladů ČHMÚ. Pravděpodobně bude nezbytné vytvořit pracovní skupinu (koordinátor, administrátor, technická podpora), která bude zodpovědná za přípravu implementačního plánu, řízení procesu interní přípravy datových podkladů a asistenci při následné publikaci otevřených dat na datové uložiště a registraci v NKOD. Některé role v této pracovní skupině bude možné zajišťovat i pomocí externího dodavatele.
Na základě definice technických parametrů cílového řešení a předpokládané náročnosti přípravy datových podkladů na straně ČHMÚ byl sestaven předpokládaný implementační harmonogram projektu. V případě, že v průběhu realizace nenastanou žádné neočekávané komplikace, lze předpokládat, že bude možné Národní databázi (v plném rozsahu předpokládaném návrhem zákona) spustit za 33 měsíců od zahájení projektu. Tímto není dotčeno výše uvedené uveřejnění datových souborů požadovaných evropskou legislativou.
Tabulka 14 Předpokládaný implementační harmonogram projektu
	Okruh realizovaných činností
	Předpokládaná doba trvání

	Zahájení projektu
	T

	Nastavení organizačních procesů v souvislosti s publikací otevřených dat
	T + 3 měsíce

	Příprava datových podkladů
	T + 17 měsíců

	Příprava a realizace VZ
	T + 11 měsíců

	Dodání a implementace aplikačního řešení
	T + 33 měsíců

	Celkem
	33 měsíců od zahájení projektů


Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti navrhované právní úpravy by měl být proveden za 3 roky od nabytí účinnosti zákona, a to ve vztahu k využívání Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb. Hlavním ukazatelem by měl být počet uživatelů zveřejněných datových sad.
V rámci Výzvy č. 29 Národního plánu obnovy ČR podal ČHMÚ žádost o podporu pro projekt „Tvorba nových otevřených datových sad-ČHMÚ“, v rámci kterého bude vybudováno aplikační prostředí zajišťující katalogizaci a publikaci otevřených dat a vybudování nezbytné základní infrastruktury, a to pro meteorologická data požadovaných sad podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a jejího prováděcího nařízení. Toto aplikační řešení a infrastruktura budou následně rozšiřovány a doplňovány o další data a produkty ČHMÚ v návaznosti na nabytí účinnosti navrhovaného zákona. Monitorovacím indikátorem projektu je počet nových uživatelů zveřejněných datových sad, který má k 31. 12. 2025 dosáhnout 10 000.
Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl připravován ve spolupráci s ČHMÚ. Kalkulace současných a očekávaných nákladů a tržeb ČHMÚ souvisejících s návrhem zákona byla zpracována pracovníky ČHMÚ.
Ve věci transpozice Směrnice 2019/1024 a vývoji ohledně prováděcího nařízení k ní (dnes prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/138) a vztahu k legislativě hydrometeorologické služby byly konzultovány v roce 2022 s Národním koordinátorem otevřených dat. Otázky ve vztahu k problematice otevřených dat ve vztahu k návrhu zákona byly již v počátku roku 2023 konzultovány s MV ČR, odborem Hlavního Architekta, kdy byla sdělena dílčí doporučení ve vztahu ke koncipování Národní databáze a jejímu obsahu.
Další zdroje dat:
1. Zpracování studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze - Závěrečná zpráva. Praha: system boost a.s., 2021. 105 s.
2. SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí ČR [online]. Copyright © [cit. 14.02.2023]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/wp-content/uploads/2022/06/Zprava-o-hospodareni_SFZP-CR_za-rok-2021.pdf
3. SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí ČR [online]. Copyright © [cit. 14.02.2023]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/wp-content/uploads/2021/08/Zprava-o-hospodareni_SFZP-CR_za-rok-2020.pdf
4. SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí ČR [online]. Copyright © [cit. 14.02.2023]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/wp-content/uploads/2022/01/Zprava-o-hospodareni-SFZP-CR_2019.zip
Seznam použitých zkratek
	ČHMÚ
	Český hydrometeorologický ústav

	ČR
	Česká republika

	EU
	Evropská unie

	HMSl
	Hydrometerologická služba

	IS
	Informační systém

	ISKO
	Informační systém o kvalitě ovzduší v ČR

	KLI
	Kalibrační laboratoř imisí

	LKOD
	Lokální katalog otevřených dat

	MŽP
	Ministerstvo životního prostředí

	NKOD
	Národní katalog otevřených dat

	REZZO
	Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší

	VaVaI
	Výzkum, vývoj a inovace

Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Eva Dvořáková, Ph.D.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje
email: eva.dvorakova@mzp.cz
tel: +420 704 655 780

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10

Na přípravě analýzy spolupracovali:
Mgr. Libor Černikovský – ředitel pro meteorologii a klimatologii, ČHMÚ
	- části týkající se Národní databáze
Ing. Hana Příhodová – ředitelka pro ekonomiku a správu, ČHMÚ 
Kateřina Valentová – oddělení plánu a financování, ČHMÚ
· rozbor výnosů a nákladů ČHMÚ
· kalkulace současných a očekávaných nákladů a tržeb ČHMÚ souvisejících s návrhem zákona

46

image4.png

image5.png

image6.png

image7.png

image1.emf

image2.png

image3.png