Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCTEKQMMT najdete zde


                ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE


			V.


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

k návrhu zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby


2023

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu zákona: Návrh zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby a o změně souvisejících zákonů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo životního prostředí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
1.1.2025

	Implementace práva EU: Ano

	2. Cíl návrhu zákona 

	Cílem je právně zakotvit činnosti a služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a hydrometeorologickou službou Armády ČR (dále jen „HMSl resortu obrany“), jakožto dvou subjektů státní hydrometeorologické služby v České republice, tak, aby byl zajištěn řádný výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu. Zároveň je cílem právní úpravy zajištění poskytování informací v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, a zároveň s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve vlastnictví ČR, stanovit přesně vymezená legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím.
Nová právní úprava by měla vést ke zprůhlednění uplatňování legislativních předpisů ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, jimiž v ČR disponuje primárně ČHMÚ, případně HMSl resortu obrany. Cílem je tedy také vymezení pojmů údaje, ověřené údaje, produkty a služby, včetně věcného obsahu těchto pojmů, které bude ČHMÚ dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění (dále jen „zákon o právu na informace o životním prostředí“), a zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), poskytovat tak, aby byl zajištěn přístup k informacím v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, současně však s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve výlučném vlastnictví ČR, a další legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím. Primárně však budou údaje, ověřené údaje a tzv. standardizované produkty a služby[footnoteRef:2] k dispozici prostřednictvím Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb (dále jen „Národní databáze“), jejíž obsah bude vytvářen prostřednictvím výsledků výkonu hydrometeorologické služby. Poskytování relevantních informací bude probíhat v režimu právních předpisů upravujících právo na přístup k informacím a zároveň budou zohledněny legitimní možnosti omezení, zpoplatnění nebo odepření tohoto práva. [2:  Standardizovanými produkty a službami se myslí takové produkty nebo služby, které jsou poskytovány při výkonu hydrometeorologické služby, tedy činnostech subjektů hydrometeorologické služby, které jsou vykonávány ve veřejném zájmu pro potřeby plnění úkolů veřejné správy a pro potřeby obrany státu. Standardizovanými produkty a službami nejsou ty, jež jsou vytvářeny, resp. vykonávány, tzv. na zakázku v rámci soukromoprávní kontraktace, jež je tzv. jinou činností ve smyslu § 63 zákona č.  218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.   ] 

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Celkové roční náklady ČHMÚ se v současnosti pohybují ve výši 1 019 mil. Kč/rok. Provoz, činnosti a služby ČHMÚ jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených MŽP jako věcně příslušným ústředním orgánem státní správy z kapitoly 315 státního rozpočtu, a to ve výši zhruba 570 mil. Kč/rok, což odpovídá zhruba 57 % celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb. Další část finančních zdrojů ke krytí provozních nákladů tvoří výnosy z vlastních komerčních činností (cca 20 % z celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb), dotace (cca 15 %) a granty (cca 7 %). 
Finanční zajištění současných služeb ČHMÚ by mělo zůstat na současné úrovni, neboť převážná většina výstupů z činnosti ČHMÚ (poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší) bude poskytována subjektům bezúplatně nebo dle sazebníku služeb (za úhradu části nákladů spojených s jejich přípravou) v závislosti na konkrétním subjektu. 
Na druhou stranu však vznikne v návaznosti na implementaci směrnice EU o otevřených datech Národní databáze, která bude obsahovat hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty, a informace uvedené v ní budou zpřístupněny bezplatně. V souvislosti s vytvořením Národní databáze a zpřístupněním otevřených (bezplatných) dat dojde ke snížení příjmů spojených se službami poskytovanými ČHMÚ, které byly v současnosti za úplatu.
Celkové roční náklady ČHMÚ budou pokryty: 
· z kapitoly MŽP - 315 státního rozpočtu formou příspěvku zřizovatele (současný příspěvek zřizovatele zůstává beze změny)
· z výnosů z vlastní komerční činnosti, dotací a grantů
S ohledem na výše uvedené zajišťování finančních prostředků by nemělo navrhovanou právní úpravou dojít k žádné změně.
Na financování provozu ČHMÚ nebudou vyžadovány nové výdaje ze státního rozpočtu nad rámec současně schváleného rozpočtového rámce.
Dále je třeba počítat s náklady na vytvoření Národní databáze, které jsou odhadovány na cca 71–113 mil. Kč v závislosti na zvolené technologii a rozsahu poskytovaných dat. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty interní náklady ČHMÚ spojené s přípravou datových podkladů a implementací řešení, které budou vzhledem k předpokládanému rozsahu publikovaných dat taktéž značné.
I přes snahu ČHMÚ a MŽP se prozatím nepodařilo zajistit finanční prostředky na vybudování Národní databáze. Pro zajištění prostředků na vytvoření Národní databáze je potřeba podpora MŽP jako zřizovatele ČHMÚ, a dále Ministerstva vnitra jako garanta otevřených dat.
Provoz, činnosti a služby HMSl resortu obrany jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz v rámci finančních vztahů dle kapitoly 307 státního rozpočtu – Ministerstvo obrany. Tento příspěvek na provoz pokrývá 100 % celkových nákladů na zajištění provozu, činností a služeb. V tomto ohledu se ani do budoucna nebude nic měnit a financování HMSl resortu obrany bude součástí financování Armády ČR, resp. resortu obrany. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

	

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

	Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí využívající některých služeb ČHMÚ. Primárním pozitivním dopadem bude zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi, kde budou k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formátu otevřených dat. Tímto způsobem pak budou moci podnikatelské subjekty využívat takto přístupné údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby v rámci své podnikatelské činnosti. Bude tak odstraněna administrativní překážka spočívající v procesu získávání informací prostřednictvím podávání žádostí o poskytnutí informací.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ano

	Zákon bude mít pozitivní dopad na obce a kraje, pokud využívají standardizované produkty a služby ČHMÚ z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, neboť dojde ke zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formátu otevřených dat.

	3.5 Sociální dopady: Ne

	

	3.6 Dopady na rodiny: Ne

	

	3.7 Dopady na spotřebitele: Ano

	Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na spotřebitele využívající některých služeb ČHMÚ. Odhadem se může jednat o několik stovek spotřebitelů, kteří dosud za poskytnutí informací od ČHMÚ platili, avšak v případě přijetí navrhované právní úpravy budou tyto informace (zejména v oblasti meteorologie a klimatologie) k dispozici bezúplatně prostřednictvím Národní databáze, navíc ve formátu otevřených dat.

	3.8 Dopady na životní prostředí: Ano

	Právní zakotvení činností a služeb zajišťovaných ČHMÚ bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť ČHMÚ zajišťuje činnosti (sledování a vyhodnocování jevů probíhajících v atmosféře a v hydrosféře), jejichž výsledky slouží následně k aplikaci opatření k ochraně životního prostředí a k prevenci vzniku škod na životním prostředí. Výstupy ČHMÚ jsou využívány např. pro posuzování a vyhodnocování dopadů změny klimatu, extrémních hydrometeorologických jevů, úrovně znečištění ovzduší, monitoring kvality povrchových vod, množství vod aj.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	

	3.11 Korupční rizika: Ne

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ano

	Jedním z hlavních cílů výstupů činnosti ČHMÚ je v maximálně možném rozsahu přispět k předcházení vzniku mimořádných, resp. krizových situací, zajištěním všeobecné přípravy na zvládnutí potenciálně možných krizových situací v rámci působnosti příslušných orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury, poskytováním nezbytných informací a podkladů, zahájením obnovy občanského života v postižených územích a zajištěním udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu ve vazbě na zákon č.  240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění. Zákon mj. obsahuje speciální ustanovení upravující omezení dispozice s daty ČHMÚ a HMSl resortu obrany jak v případě různých mimořádných stavů, kdy je například ohrožena bezpečnost ČR, ale také tzv. ve stavu míru a to, pokud je zde oprávněný zájem na jejich neposkytnutí související s požadavky bezpečnosti, správy utajovaných informací při přípravě a zajišťování obrany státu.


Obsah

1	Důvod předložení a cíle	7
1.1	Definice problému	7
1.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	9
1.3	Identifikace dotčených subjektů	10
1.4	Popis cílového stavu	11
1.5	Zhodnocení rizika	12
2	Vymezení činností a služeb ČHMÚ	12
2.1	Definice problému	12
2.2	Popis cílového stavu	12
2.3	Návrh variant řešení	13
2.3.1	Varianta 0	13
2.3.2	Varianta 1	13
2.4	Identifikace nákladů a přínosů	13
2.4.1	Varianta 0	13
2.4.2	Varianta 1	26
2.5	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	33
2.6	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	34
3	Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb a přístup k informacím	35
3.1	Důvod předložení a cíle	35
3.1.1	Definice problému	35
3.1.2	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	35
3.1.3	Identifikace dotčených subjektů	35
3.1.4	Popis cílového stavu	35
3.1.5	Zhodnocení rizika	35
3.2	Návrh variant řešení	36
3.2.1	Varianta 0	36
3.2.2	Varianta 1	36
3.3	Identifikace nákladů a přínosů	36
3.3.1	Varianta 0	36
3.3.2	Varianta 1	37
3.4	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant	42
3.5	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	42
4	Ostatní zhodnocené dopady novely	44
5	Implementace doporučené varianty a vynucování	46
6	Přezkum účinnosti regulace	46
7	Konzultace a zdroje dat	47
8	Seznam použitých zkratek	47
9	Kontakt na zpracovatele RIA	48

Důvod předložení a cíle
Definice problému
Současný právní status Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jako příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP jako věcně příslušného ústředního orgánu státní správy podle § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, není právně zpochybněn, nicméně jelikož chybí konkrétní zákonné zmocnění pro některé činnosti ČHMÚ, MŽP považuje za nezbytné tento stav přijetím nové právní úpravy napravit.
Působnost a činnosti ČHMÚ mají charakter výrazně mezirezortní. Údaje, ověřené údaje, produkty a služby ČHMÚ jsou poskytovány nejen zřizovatelskému resortu životního prostředí, ale i dalším resortům, především vnitra a obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem, vojenská meteorologie), dále průmyslu, dopravy, zemědělství, zdravotnictví a školství, stejně jako dalším složkám státní správy a samosprávy, zejména krajům. Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je rovněž určena široké veřejnosti. Z uvedených důvodů se jeví účelné koncipovat působnost ČHMÚ výrazně obecněji než dosud, ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb však přesněji.
Stávající právní úprava nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány pro účely veřejné správy. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.
Nutnost přípravy právní úpravy zabezpečení hydrometeorologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší plyne také ze závěrů Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 18. 6. 2012 č. 10, kterým byl schválen Harmonogram opatření k realizaci Koncepce environmentální bezpečnosti 2012–2015 s výhledem do roku 2020, jehož součástí je i zpracování návrhu právní úpravy zabezpečení meteorologické a hydrometeorologické služby s termínem předložení 2020. Nositeli tohoto úkolu jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Účelem aktivit v environmentální bezpečnosti je především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR, cílem koncepce je navrhnout rozšíření existujících opatření, která povedou k omezení rizik vzniku krizových situací vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti.[footnoteRef:3] Na toto Usnesení Bezpečnostní rady státu navazuje Usnesení Vlády ČR ze dne 14. 7. 2014 č. 570 k závěrečné souhrnné zprávě Vyhodnocení povodně v červnu 2013, které uložilo ministrům životního prostředí, zemědělství, vnitra a ministryni pro místní rozvoj zabezpečit realizaci opatření navrhovaných ve zprávě, z nichž jedním je i legislativní opatření uložené MŽP, tj. v souladu s usnesením Bezpečnostní rady státu ze dne 18. 6. 2012 do konce roku 2014 zpracovat návrh právního zabezpečení hydrometeorologické služby. V návaznosti na tato usnesení je třeba činnosti a služby zajišťované ČHMÚ právně zakotvit a jeho statut upravit tak, aby nezpochybnitelným a dostatečně transparentním způsobem zajišťovaly hydrometeorologickou službu v ČR.[footnoteRef:4] V návaznosti na splnění těchto úkolů byl v součinnosti s ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany zpracován věcný záměr zákona, který byl schválen usnesením vlády č. 999 ze dne 12.10.2020. Jeho součástí je úkol zpracovat do 31.12.2022 vládní návrh zákona. Dále byl Plánem legislativních prací pro rok 2022 původní termín změněn na říjen 2023 a takto je termín stanoven i v Plánu legislativních prací na rok 2023. [3:  Usnesení Bezpečnostní rady státu dostupné zde: https://www.vlada.cz/cz/ppov/brs/cinnost/zaznamy-z-jednani/zaznam-ze-schuze-brs-konane-dne-18--cervna-2012-97155/]  [4:  Usnesení vlády dostupné zde: https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2014-07-14] 

Dikce usnesení požaduje, aby návrh nové právní úpravy byl zaměřen nejenom na úpravu „meteorologické a hydrometeorologické služby“. S ohledem na hlavní předměty činnosti ČHMÚ a poskytované služby definované Zřizovací listinou ČHMÚ v platném znění a odpovědnost ČHMÚ jako prvku kritické infrastruktury s odpovědností pro zajišťování předpovědní, varovné a hlásné služby v oblastech vymezených v Příloze k nařízení vlády č. 432/2010 Sb. je nezbytné, aby návrh nové právní úpravy vzal ohled na interakci fyzikálních a chemických jevů v atmosféře a hydrosféře a vyplývající vazby mezi jednotlivými obory činností ČHMÚ a zaměřil se na meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služby kvality ovzduší v komplexním pojetí. 
ČHMÚ je povinným subjektem dle zákona o právu na informace o životním prostředí a dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Samotný pojem informace o životním prostředí je v § 2 odst. 1 písm. a) zákona o právu na informace o životním prostředí definován široce neuzavřeným výčtem toho, co jsou informace o životním prostředí. V případě zákona o svobodném přístupu k informacím lze rozdělit možné situace na 2 základní typy, a to poskytování informací na žádost a tzv. zveřejňování informací čili de facto poskytování informací ex offo. Ve vztahu k poskytování informací na žádost je úprava obsažená jak v zákoně o svobodném přístupu k informacím, tak v zákoně o právu na informace o životním prostředí, dostatečná i pro účely tohoto zákona a materie v něm obsažené a z tohoto ohledu není třeba doplňovat žádnou speciální právní úpravu. Ve vztahu ke zveřejňování informací (tj. poskytování z úřední povinnosti), poskytuje úprava zákona o svobodném přístupu k informacím pouze obecnou úpravu toho, jakým způsobem se informace poskytují zveřejněním, a nedefinuje podrobnost a hloubku, s jakou je třeba informace spadající pod právní úpravu tohoto zákona poskytovat. Tato úprava je ve vztahu k informacím, které věcně spadají do úpravy tohoto zákona, nedostačující, a proto je třeba tento způsob poskytování zvláštním právním předpisem (tímto zákonem) a pro jeho účely specifikovat. Ve vztahu ke zveřejňování informací podle zákona o právu na informace o životním prostředí nepovažujeme samostatně pouze současnou úpravu § 10a odst. 3 zákona o právu na informace o životním prostředí za dostatečnou, neboť ve vztahu k informacím, jež spadají pod úpravu tohoto zákona je třeba upravit i určitá specifika vyplývající z právní kvalifikace těchto informací jako tzv. datových souborů s vysokou hodnotou, což toto ustanovení nereflektuje. Oba tyto zákony nedefinují podrobnost a hloubku, s jakou je zapotřebí tyto informace poskytovat. Zároveň aktualizované programové prohlášení současné vlády ze dne 1.3.2023 uvádí, že: „Zrychlíme proces otevírání dat (open data) a aktualizace otevřených dat na všech úřadech veřejné správy.“
Z důvodu disproporcionální administrativní zátěže zaměstnanců ČHMÚ není možné, aby byla veškerá data a informace předávána žadatelům (fyzické i právnické osoby) bezúplatně či pouze za úhradu nákladů spojených s jejich přípravou, aniž by byly v plné míře zohledněny náklady na zajištění kontroly a kvality naměřených dat, jejich ověření a zpracování do určité podoby např. jakožto data souhrnná, provoz databází verifikovaných dat a na zpracování a zajištění dostupnosti a distribuce volně dostupných dat, informací a standardizovaných produktů. Z těchto důvodů bude nově zřízena Národní databáze obsahující hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby. Tyto výstupy budou prostřednictvím Národní databáze zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a jakýkoliv subjekt tak bude mít přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. 
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
ČHMÚ je právním nástupcem původního subjektu Hydrometeorologický ústav, který byl zřízen v roce 1953 vládním nařízením č. 96/1953 jako ústřední ústav pro obor meteorologie, klimatologie a hydrologie[footnoteRef:5]. Činnost ČHMÚ jako příspěvkové organizace je podle § 53 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů v současné době určena Zřizovací listinou ČHMÚ dle Opatření Ministerstva životního prostředí č. 17/17 ze dne 4. 10. 2017, č. j. MZP/201/110/396[footnoteRef:6] (dále jen „Zřizovací listina ČHMÚ“), která definuje základní účel ČHMÚ a jeho předměty činnosti. [5:  Úkolem Hydrometeorologického ústavu bylo „poskytovat povětrnostní informace včetně předpovědí počasí a vodních stavů a předpovědí pro zabezpečení leteckého provozu a provozu vodních děl, meteorologické, klimatologické a hydrologické podklady, posudky a dobrozdání a součinnost při protipovodňové službě“. Pověření vycházelo z § 1 tehdejšího ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organisaci veřejné správy, který byl zrušen ústavním zákonem č. 100/1960 Sb. (Ústava Československé socialistické republiky), který byl následně zrušen ústavním zákonem č. 1/1993 Sb. (Ústava České republiky).]  [6:  Úplné znění Zřizovací listiny ČHMÚ ve znění rozhodnutí č. 2/00, č. 1/01 a opatřeními č. 5/02, č. 2/04, č. 13/15, č. 4/16  č. 7/17.] 

Vládní nařízení č. 96/1953 o Hydrometeorologickém ústavu, na které odkazuje i stávající zřizovací listina ČHMÚ z roku 2017, bylo vydáno na základě zmocnění ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organizaci veřejné správy, který byl zrušen. Takový právní předpis do doby formálního zrušení jiným normativním právním aktem podle judikatury ústavního soudu[footnoteRef:7] sice zůstává platným právním předpisem, při jeho aplikaci je však třeba přihlížet ke skutečnosti, že zde chybí materiální předpoklad působení takového předpisu, tedy konkrétní zákonné zmocnění. Tento stav byl na základě § 19 odst. 6 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky napraven podřízením Českého hydrometeorologického ústavu MŽP a vydáním rozhodnutí ministra životního prostředí č. 2/00 „o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav“  v  souladu s ustanoveními zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí České republiky (rozpočtová pravidla republiky). MŽP tedy současný právní status ČHMÚ jako příspěvkové organizace spadající pod působnost MŽP jako věcně příslušného ústředního správního úřadu podle § 53 zákona č. 219/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů a podle § 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů nezpochybňuje, nicméně považuje za nezbytné činnosti ČHMÚ jednoznačně legislativně zakotvit. [7:  Nález ze dne 21. června 2000, sp. zn. Pl. ÚS 3/2000, publikovaný pod č. 231/2000 Sb. a pod č. 93 ve Sb. n. a u. ÚS, sv. 18, a nález Ústavního soudu ze dne 20. října 2004, sp. zn. Pl. ÚS 52/03, publikovaný pod č. 568/2004 Sb. a pod č. 133 ve Sb. n. a u. ÚS, sv. 34.] 

Nutnost právní úpravy pro výkon činností Českého hydrometeorologického ústavu vychází také ze závěrů Usnesení Bezpečnostní rady státu ze dne 18. 6. 2012 č. 10 a Usnesení Vlády ČR ze dne 14. 7. 2014 č. 570 k závěrečné souhrnné zprávě Vyhodnocení povodně v červnu 2013. Obě tyto usnesení uložily Ministerstvu životního prostředí ve spolupráci s dalšími dotčenými resorty zpracovat návrh právního zabezpečení meteorologické a hydrometeorologické služby. Dikce usnesení požaduje, aby návrh nové právní úpravy byl zaměřen nejenom na úpravu „meteorologické a hydrometeorologické služby“. S ohledem na hlavní předměty činnosti ČHMÚ a poskytované služby definované Zřizovací listinou ČHMÚ v platném znění a odpovědnost ČHMÚ jako prvku kritické infrastruktury s odpovědností pro zajišťování předpovědní, varovné a hlásné služby v oblastech vymezených v Příloze k nařízení vlády č. 432/2010 Sb. je nezbytné, aby návrh nové právní úpravy vzal ohled na interakci fyzikálních a chemických jevů v atmosféře a hydrosféře a vyplývající vazby mezi jednotlivými obory činností ČHMÚ a zaměřil se na meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služby kvality ovzduší v komplexním pojetí.
Vláda na jednání dne 12. 10. 2020 schválila „Věcný záměr zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby“[footnoteRef:8] a uložila ministru životního prostředí, ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem vnitra a ministrem obrany, vypracovat vládní návrh zákona do 31. prosince 2022, v němž budou zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády – usnesení vlády č. 999[footnoteRef:9]. Dále byl Plánem legislativních prací pro rok 2022 původní termín změněn na říjen 2023 a takto je termín stanoven i v Plánu legislativních prací na rok 2023. [8:  viz https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSBKKEQXNX]  [9:  viz https://apps.odok.cz/attachment/-/down/RCIABUCJYXH3] 


Identifikace dotčených subjektů
a) ČHMÚ, potažmo Ministerstvo životního prostředí
b) Resorty a organizační složky státu, které získávají informace od ČHMÚ – Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem), Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost
c) Podnikatelské subjekty, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ 
d) Široká veřejnost (využívající údaje, produkty a služby ČHMÚ)
e) Obce a kraje, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ
Popis cílového stavu
Cílem je právně zakotvit činnosti a služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a hydrometeorologickou službou Armády ČR (dále jen „HMSl resortu obrany“), jakožto dvou subjektů státní hydrometeorologické služby v České republice, tak, aby byl zajištěn řádný výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu. Zároveň je cílem právní úpravy zajištění poskytování informací v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, a zároveň s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve vlastnictví ČR, stanovit přesně vymezená legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím.
Nová právní úprava by měla vést ke zprůhlednění uplatňování legislativních předpisů ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší, jimiž v ČR disponuje primárně ČHMÚ, případně HMSl resortu obrany. Cílem je tedy také vymezení pojmů údaje, ověřené údaje, produkty a služby, včetně věcného obsahu těchto pojmů, které bude ČHMÚ dle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění (dále jen „zákon o právu na informace o životním prostředí“), a zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), poskytovat tak, aby byl zajištěn přístup k informacím v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, současně však s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve výlučném vlastnictví ČR, a další legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím. Primárně však budou údaje, ověřené údaje a tzv. standardizované produkty a služby1 k dispozici prostřednictvím Národní databáze, jejíž obsah bude vytvářen prostřednictvím výsledků výkonu hydrometeorologické služby. Poskytování relevantních informací bude probíhat v režimu právních předpisů upravujících právo na přístup k informacím a zároveň budou zohledněny legitimní možnosti omezení, zpoplatnění nebo odepření tohoto práva.
Cílem navržené úpravy je dále zajištění finančních prostředků na činnost ČHMÚ tak, aby mohly být zajištěny a zafinancovány jím prováděné činnosti ve veřejném zájmu (tj. ty činnosti, jejichž výkon je garantován právními předpisy).
Ve vztahu k nutnosti přípravy právní úpravy zabezpečení meteorologické a hydrometeorologické služby by navrhovaná nová právní úprava odstranila stávající neúměrnost mezi legislativním pokrytím jednotlivých činností a poskytovaných služeb ČHMÚ. Zatímco velkou většinu činností a služeb kvality ovzduší pokrývá zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a hydrologických činností a služeb zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), činnosti a služby meteorologické a klimatologické uspokojivým a moderním způsobem legislativně pokryty nejsou, de facto nejsou pokryty vůbec, s výjimkou letecké meteorologické služby, která je ukotvena v zákoně č. 49/1997 Sb. o civilním letectví.

Zhodnocení rizika
Stávající právní úprava, pokud vůbec existuje, nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány pro účely veřejné správy. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. 
V případě ponechání současného stavu nedojde ke zveřejnění datových sad podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Příloha I.3) a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/138, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití (příloha 3 Meteorologické údaje), a tím hrozí riziko řízení o porušení povinnosti plynoucí z práva EU (tzv. infringementové řízení).
Zároveň hrozí riziko neplnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv.

Vymezení činností a služeb ČHMÚ
Definice problému
Působnost a činnosti ČHMÚ mají charakter výrazně mezirezortní. Údaje, ověřené údaje, produkty a služby ČHMÚ jsou poskytovány nejen zřizovatelskému resortu životního prostředí, ale i dalším resortům, především vnitra a obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem, vojenská meteorologie), dále průmyslu, dopravy, zemědělství, zdravotnictví a školství, stejně jako dalším složkám státní správy a samosprávy, zejména krajům. Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je rovněž určena široké veřejnosti. Z uvedených důvodů se jeví účelné koncipovat působnost ČHMÚ výrazně obecněji než dosud, ve vztahu k poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb však přesněji.
Stávající právní úprava nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Popis cílového stavu
Cílem je právně zakotvit činnosti a služby zajišťované Českým hydrometeorologickým ústavem (dále jen „ČHMÚ“) a hydrometeorologickou službou Armády ČR (dále jen „HMSl resortu obrany“), jakožto dvou subjektů státní hydrometeorologické služby v České republice, tak, aby byl zajištěn řádný výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu. Zároveň je cílem právní úpravy zajištění poskytování informací v oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší v souladu s národní legislativou, legislativou EU a mezinárodními úmluvami, které ČR ratifikovala, a zároveň s ohledem na soukromoprávní závazky a související dispoziční práva k informacím, které nejsou ve vlastnictví ČR, stanovit přesně vymezená legitimní omezení práva na přístup k těmto informacím.

Návrh variant řešení
Varianta 0
ČHMÚ je zřízena zřizovací listinou jako příspěvková organizace MŽP. Hydrometeorologická služba zajišťovaná ČHMÚ nemá dostatečnou legislativní oporu. Zároveň není dostatečná legislativní úprava poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb na základě právních předpisů se zohledněním specifik informací pocházejících z oblasti výkonu hydrometeorologické služby, případně se zohledněním skutečnosti, že některé činnosti ČHMÚ jsou vykonávány v režimu tzv. jiných činností, jak jsou definovány zákonem o rozpočtových pravidlech, a nemohou i s ohledem na smluvní ujednání soukromoprávního charakteru, včetně zohlednění legitimních omezení, zpoplatnění, být předmětem tzv. informačních zákonů.
Varianta 1
Právní zakotvení činností a služeb zajišťovaných ČHMÚ, a jeho statusu tak, aby byl zajištěn řádný výkon hydrometeorologické služby na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizace, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu, která postupně zavádí značný objem nových povinností a požadavků. Současně bude nastaven funkční systém poskytování hydrometeorologických údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb1 zahrnující též zřízení Národní databáze, v níž budou tyto informace shromažďovány a zpřístupňovány ve formě otevřených dat.

Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Celkové roční náklady ČHMÚ se v současnosti (v roce 2022) pohybují ve výši cca 1 019 mil. Kč/rok. Největší podíl z nákladů tvoří mzdové náklady (cca 40 %). Následující graf ukazuje podrobnější rozbor nákladů ČHMÚ.


 
Graf 1 Rozbor nákladů ĆHMÚ a jejich procentuální podíl

Zdroj: ČHMÚ

Provoz, činnosti a služby ČHMÚ jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených MŽP jako věcně příslušným ústředním orgánem státní správy z kapitoly 315 státního rozpočtu, a odpovídá cca 57 % celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb. Příspěvek zřizovatele na činnost se pohybuje ve výši zhruba 570 mil. Kč/rok.  Další část finančních zdrojů ke krytí provozních nákladů tvoří výnosy z vlastní komerční činnosti (cca 20 %), dále dotace a granty.  Rozdělení výnosů ukazuje následující graf.
Graf 2 Procentuální rozdělení výnosů ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ
Příjmy z komerční činnosti jsou zajišťované smlouvami s velkými odběrateli meteorologických předpovědí, služeb a dat, v menší míře také příjmy z posudků, odborných studií a ze zpoplatněných služeb a produktů. Náklady na poskytování letecké meteorologické služby jsou ČHMÚ hrazeny v souladu se směrnicemi a doporučeními Mezinárodní organizace pro civilní letectví a dle smluv se subjekty civilního letectví (ŘLP ČR s. p. a správy letišť K. Vary, Praha Ruzyně, Brno Tuřany, Ostrava Mošnov, Vodochody, Kunovice a České Budějovice).
Část příjmů z těchto komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k vysoké míře variability požadavků a tendenci uživatelů spoléhat na stále se zvyšující dostupnost veřejných služeb je stále obtížnější od nich finanční politiku ČHMÚ dostatečně spolehlivě odvíjet. Souvisí to se současným vývojem legislativních předpisů prosazujících rozšiřování a volný přístup k datům, informacím, produktům a službám pořízeným (byť i jen částečně) s využitím veřejných finančních prostředků a narůstajícím očekáváním uživatelů, popř. obchodních partnerů, na volnou dostupnost informací zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím.

Služby poskytované bezúplatně
Na činnosti spojené s výkonem funkce ústředního státního ústavu ČR pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro veřejnou správu ve smyslu Zřizovací listiny ČHMÚ, které jsou poskytovány bezúplatně.
V současné době bezúplatně poskytované činnosti jsou zaměřené prioritně na:
· zřizování a provoz státní monitorovací a pozorovací sítě pro sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování (observatoře, profesionální meteorologické stanice, letecké meteorologické stanice, klimatologické, srážkoměrné a fenologické sítě, distanční radarová a sondážní síť, automatická imisní monitorovací síť, monitoring suspendovaných částic, odběr a analýzy dalších znečišťujících látek);
· poskytování operativních a systémových informací o charakteristikách a režimech atmosféry a hydrosféry, včetně jejich hodnocení; 
· poskytování předpovědí a výstrah upozorňujících na nebezpečné hydrometeorologické jevy; a
· vytváření a správu meteorologických, klimatologických a hydrologických databází a databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování.


Služby poskytované za úplatu
V dalším textu jsou blíže rozebrány současné náklady a tržby ČHMÚ dle jednotlivých činností a služeb poskytovaných za úplatu. Tabulky jsou rozděleny pro větší přehlednost dle oblastí činnosti ČHMÚ, a to na oblast meteorologie, hydrologie a kvality ovzduší.

Oblast meteorologie
Tabulka 1 Náklady na jednotlivé činnosti ČHMÚ v oblasti meteorologie v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Meteorologie
	Náklady (Kč)

	Kód
	Název činnosti
	2021
	2022
	Budoucí stav

	21200
	Numerická předpověď počasí
	3 843 326
	3 307 856
	19 830 000

	21400
	Meteorologická a kalibrační laboratoř
	5 008 286
	4 706 529
	22 400 000

	21600
	Radiační a ozonový monitoring
	2 958 756
	2 310 921
	4 800 000

	22000
	Letecká meteorologie
	55 726 809
	57 771 117
	78 860 000

	23000
	Meteorologická předpovědní služba
	48 449 710
	50 042 184
	0

	23500
	Hydrologická předpovědní služba
	9 174 582
	9 373 878
	0

	24000
	Klimatologie - měření a zpracování informací
	44 017 153
	43 313 942
	81 500 000

	25000
	Profesionální stanice a observatoře
	59 522 060
	60 845 843
	111 470 000

	26200
	Radarová meteorologie
	7 864 645
	6 857 141
	11 000 000

	26300
	Družicová meteorologie
	3 945 862
	3 808 974
	9 850 000

	26400
	Aerologie
	12 647 416
	10 006 486
	21 480 000

	
	Celkem
	253 158 611
	252 344 876
	361 190 000


Tabulka 2 Tržby za jednotlivé činnosti ČHMÚ v oblasti meteorologie v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Meteorologie
	Tržby (Kč)

	Kód
	Název činnosti
	2021
	2022
	Budoucí stav

	21200
	Numerická předpověď počasí
	797 872   
	1 261 528   
	2 200 000

	21400
	Meteorologická a kalibrační laboratoř
	468 249   
	589 129   
	600 000

	21600
	Radiační a ozonový monitoring
	153 284   
	78 120   
	0

	22000
	Letecká meteorologie
	90 625 861   
	96 827 840   
	91 000 000

	23000
	Meteorologická předpovědní služba
	32 219 179   
	31 815 788   
	0

	23500
	Hydrologická předpovědní služba
	3 000   
	1 000   
	0

	24000
	Klimatologie - měření a zpracování informací
	12 049 118   
	11 999 648   
	16 500 000

	25000
	Profesionální stanice a observatoře
	13 064 600   
	13 438 319   
	11 700 000

	26200
	Radarová meteorologie
	2 328 418   
	5 980 547   
	800 000

	26300
	Družicová meteorologie
	208 880   
	0   
	0

	26400
	Aerologie
	0   
	6 325   
	0

	
	Celkem
	151 918 461   
	161 998 245   
	122 800 000

Oblast hydrologie
Tabulka 3 Náklady na jednotlivé činnosti ČHMÚ v oblasti hydrologie v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Hydrologie
	Náklady (Kč)

	Kód
	Název činnosti
	2021
	2022
	Budoucí stav

	30100
	IS jakosti vod-(provoz a rozvoj)
	4 924 569
	4 666 664
	4 540 000

	30101
	IS jakosti vod-hydrologická bilance
	397 520
	367 020
	500 000

	30201
	Situační monitoring podzemních vod
	21 431 360
	12 582 626
	18 060 000

	30301
	Síť monitorování povrchových vod - provoz laboratoře OJV
	1 825 593
	7 467 079
	9 000 000

	30302
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků plavenin
	3 393 543
	3 893 385
	5 000 000

	30303
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků sedimentů
	10 687 874
	8 254 765
	12 000 000

	30304
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků bioty
	980 884
	412 890
	1 500 000

	30401
	Monitoring kvantitativního stavu povrchových vod ( PV)
	29 211 629
	25 857 032
	52 850 000

	30402
	Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod ( PZV)
	22 763 834
	24 847 120
	44 500 000

	30500
	Likvidace nepotřebných vrtů
	0
	0
	0

	30600
	Informační systém množství vod - databáze, evidence
	4 352 806
	3 652 088
	4 000 000

	30601
	Informační systém množství vod – hydrologická bilance
	974 079
	451 325
	1 500 000

	30602
	Informační systém množství vod - poskytování dat
	99 529
	74 185
	300 000

	30700
	Hydrologické posudky a studie
	11 280 086
	10 357 757
	12 000 000

	30800
	Rozvoj a vývoj - experimentální povodí
	2 106 646
	2 028 660
	10 500 000

	30801
	Rozvoj a vývoj - výzkumné projekty a činnosti
	2 826 570
	2 562 177
	0

	30802
	Podpůrná činnost – mezinárodní aktivity
	230 495
	515 142
	0

	30803
	Podpůrná činnost státní správě - podpora MŽP
	280 380
	270 645
	0

	30804
	Podpůrná činnost státní správě - Poličská pánev
	0
	0
	0

	30805
	Podpůrná činnost administrativa a vedení ÚH
	1 817 599
	1 822 368
	0

	30900
	Předpovědní povodňová služba a její podpora
	14 513 473
	10 520 372
	29 060 000

	 
	Celkem
	134 098 479
	120 603 308
	205 310 000

Tabulka 4 Tržby za jednotlivé činnosti ČHMÚ v oblasti hydrologie v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Hydrologie
	Tržby (Kč)

	Kód
	Název činnosti
	2021
	2022
	Budoucí stav

	30100
	IS jakosti vod-(provoz a rozvoj)
	0
	350 000
	0

	30101
	IS jakosti vod-hydrologická bilance
	0
	0
	0

	30201
	Situační monitoring podzemních vod
	0
	0
	0

	30301
	Síť monitorování povrchových vod - provoz laboratoře OJV
	0
	0
	0

	30302
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků plavenin
	0
	0
	0

	30303
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků sedimentů
	0
	0
	0

	30304
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků bioty
	0
	0
	0

	30401
	Monitoring kvantitativního stavu povrchových vod ( PV)
	72 469
	1 252 847
	0

	30402
	Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod ( PZV)
	42 554
	33 719
	0

	30500
	Likvidace nepotřebných vrtů
	0
	0
	0

	30600
	Informační systém množství vod - databáze, evidence
	0
	0
	0

	30601
	Informační systém množství vod – hydrologická bilance
	0
	0
	0

	30602
	Informační systém množství vod - poskytování dat
	9 405
	12 905
	1 100 000

	30700
	Hydrologické posudky a studie
	11 940 731
	11 141 779
	12 300 000

	30800
	Rozvoj a vývoj - experimentální povodí
	0
	0
	0

	30801
	Rozvoj a vývoj - výzkumné projekty a činnosti
	0
	0
	0

	30802
	Podpůrná činnost – mezinárodní aktivity
	0
	0
	0

	30803
	Podpůrná činnost státní správě - podpora MŽP
	0
	0
	0

	30804
	Podpůrná činnost státní správě - Poličská pánev
	0
	0
	0

	30805
	Podpůrná činnost administrativa a vedení ÚH
	0
	0
	0

	30900
	Předpovědní povodňová služba a její podpora
	0
	137 878
	0

	 
	Celkem
	12 065 159
	12 929 128
	13 400 000

Oblast kvality ovzduší
Tabulka 5 Náklady na jednotlivé činnosti ČHMÚ v oblasti kvality ovzduší v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Kvalita ovzduší 
	Náklady (Kč)

	Kód
	Název činnosti
	2021
	2022
	Budoucí stav

	40000
	Podpůrné činnosti úseku
	2 932 091
	2 826 181
	7 000 000

	40101
	Měření úrovně znečištění ovzduší-AIM
	51 291 372
	55 517 550
	75 160 000

	40200
	Provoz laboratoří, KLI
	16 006 149
	16 757 345
	40 100 000

	40201
	Kalibrační laboratoř imisí
	1 478 378
	1 488 855
	5 700 000

	40300
	Speciální měření
	400 810
	414 451
	700 000

	40301
	Observatoř Košetice
	5 173 187
	5 516 029
	35 000 000

	40302
	Observatoř Tušimice
	4 574 858
	4 637 432
	22 000 000

	40303
	Receptorový model
	928 616
	1 549 291
	3 000 000

	40400
	Modelování znečištění
	1 229 989
	1 503 441
	5 510 000

	40500
	SVRS a předpovědní služba
	259 526
	276 331
	500 000

	40600
	REZZO
	4 225 082
	4 233 424
	7 570 000

	40700
	Posudky a znalecká činnost
	2 889 020
	2 991 206
	3 500 000

	40800
	Hodnocení kvality ovzduší
	2 024 257
	1 382 638
	5 570 000

	40801
	ISKO
	53 957
	27 500
	400 000

	40900
	NIS
	1 991 228
	1 255 834
	6 500 000

	41000
	VaV
	4 004 350
	3 838 944
	6 970 000

	 
	Celkem
	99 462 876
	104 216 459
	225 180 000

Tabulka 6 Tržby za jednotlivé činnosti ČHMÚ v oblasti kvality ovzduší v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Kvalita ovzduší 
	Tržby (Kč)

	Kód
	Název činnosti
	2021
	2022
	Budoucí stav

	40000
	Podpůrné činnosti úseku
	0
	0
	0

	40101
	Měření úrovně znečištění ovzduší-AIM
	5 542 337
	3 042 347
	5 500 000

	40200
	Provoz laboratoří, KLI
	514 800
	620 894
	160 000

	40201
	Kalibrační laboratoř imisí
	820 262
	949 032
	800 000

	40300
	Speciální měření
	24 608
	0
	250 000

	40301
	Observatoř Košetice
	194 603
	220 785
	250 000

	40302
	Observatoř Tušimice
	178 393
	134 858
	50 000

	40303
	Receptorový model
	340 000
	404 750
	0

	40400
	Modelování znečištění
	71 436
	166 331
	300 000

	40500
	SVRS a předpovědní služba
	0
	0
	0

	40600
	REZZO
	103 427
	184 361
	40 000

	40700
	Posudky a znalecká činnost
	2 156 506
	1 827 772
	2 500 000

	40800
	Hodnocení kvality ovzduší
	0
	19 880
	450 000

	40801
	ISKO
	0
	0
	0

	40900
	NIS
	0
	38 159
	0

	41000
	VaV
	76 526
	159 918
	0

	 
	Celkem
	10 022 900
	7 769 090
	10 300 000

Následující tabulka ukazuje další náklady ČHMÚ, a to zejména náklady na IT, odpisy a další režijní náklady. 
Tabulka 7 Další náklady ČHMÚ včetně odpisů a režijních nákladů v letech 2021 a 2022 a odhadovaný budoucí stav
	Název činnosti
	Náklady (Kč)

	
	2021
	2022
	Budoucí stav

	IT/ Vnitrostátní a mezinárodní IT komunikace
	125 359 987
	124 856 077
	62 780 000

	IT/ Datová infrastruktura
	
	
	37 290 000

	IT/ Kybernetická a informační bezpečnost
	
	
	13 620 000

	ÚPS/ Meteorologická předpovědní služba*
	
	
	81 020 000

	ÚPS/ Hydrologická služba*
	
	
	30 310 000

	Řízení a koncepční podpora organizace a delegované zastupování České republiky v mezinárodních organizacích
	
	
	8 500 000

	odpisy
	199 830 890
	201 748 310
	200 000 000

	náklady ekonomického úseku (režijní náklady)
	105 361 300
	115 380 736
	125 000 000

	Celkem
	430 552 178
	441 985 123
	558 520 000


* Náklady na Meteorologickou předpovědní službu jsou přesunuty z kódu 23000 a náklady na Hydrologickou službu jsou přesunuty z kódu 23500 (viz tab. 1) do této tabulky, nejde tedy o nové náklady, pouze o přesun.
Dopady na podnikatelské prostředí
ČHMÚ eviduje celkem 2 185 právnických a fyzických subjektů, které využívají služby ČHMÚ poskytované za úplatu.
Na 95 % celkových tržeb ČHMÚ se podílí celkem 87 právnických a fyzických subjektů, na 90 % tržeb 34 právnických subjektů, a na 80 % tržeb se podílí celkem 11 subjektů.
Přehled nejvýznamnějších subjektů (zahrnující samostatné právnické subjekty i organizační složku státu), kteří se podílí z 80 % na celkových tržbách ČHMÚ:
· Řízení letového provozu ČR, s. p.
· Ředitelství silnic a dálnic ČR (státní příspěvková organizace)
· ČEZ, a. s.
· Letiště Praha, a.s.
· Česká televize
· Hlavní město Praha
· CROSS Zlín, a.s.
· ČEZ Distribuce, a.s.
· Státní úřad pro jadernou bezpečnost (organizační složka státu)
· Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
· Letiště Ostrava, a.s.

Následující tabulka uvádí přehled tržeb ČHMÚ v rámci jednotlivých a věcně i ekonomicky nejvýznamnějších činností, počty subjektů, které výstupy využívaly a příklady hlavních odběratelů.
Tabulka 8 Tržby ČHMÚ v rámci jednotlivých činností, počty subjektů a příklady nejvýznamnějších subjektů 
	Typ činnosti
	Tržby (Kč)
	Počet subjektů*
	Příklady subjektů*

	Letecká meteorologie
	83 019 193
	6
	ŘLP ČR s. p., Letiště Praha, a.s., Letiště Ostrava, a.s., 

	Meteorologická předpovědní služba[footnoteRef:10]) [10:  Jednotlivé činnosti uvedené v Tabulce 3 této Přílohy jsou vzájemně velmi úzce propojené. Např. činnost 20500 – Meteorologická předpovědní služba zahrnuje rovněž některé výstupy zejména z činností 21001 – Radarová meteorologie, 21100 -  Aerologie vč. družicové meteorologie a 20700 - Profesionální stanice a observatoře, bez nichž by nebylo možno předpovědní službu vykonávat. Podobně např. činnost 20100 - Klimatologie, posudková činnost, správa dat ve značné míře navazuje na činnosti 20700 - Profesionální stanice a observatoře, atp.
] 

	24 951 452
	67
	ŘSD ČR, Česká televize, Hlavní město Praha, OTE, a.s., Český rozhlas, Seznam.cz, a.s., E.ON Energie, a.s., Pražská energetika, a.s.

	Klimatologie, posudková činnost, správa dat
	18 414 852
	1 186
	CROSS Zlín, a.s., ČEZ Distribuce, a.s., Centrum výzkumu globální změny, ČEZ Prodej, s.r.o., Česká geologická služba, RWE IT Czech s.r.o., Česká zemědělská univerzita v Praze, OTE, a.s., VÚRV, v.v.i., ÚKZÚZ aj.

	Profesionální stanice a observatoře
	9 325 456
	23
	ČEZ, a. s.

	Hydrologické posudky a studie
	9 304 780
	785
	Povodí Vltavy, s. p., Povodí Moravy, s. p., Povodí Odry, s. p., Povodí Labe, s. p., VÚV TGM, v.v.i. aj.

	Měření úrovně znečištění ovzduší-AIM
	5 538 280
	785
	Hlavní město Praha, ČEZ, a.s., Statutární město Pardubice, Spr. informačních technologií, Statutární město Kladno, Středočeský kraj

	IRIS – Integrovaný radiační monitorovací systém
	2 900 000
	-
	-

	Posudky a znalecká činnost
	923 029
	17
	Zlínský kraj, VŠB-TU OSTRAVA, Tech. služby ochrany ovzduší, Zdravotní ústav Ostrava, ÚJV Řež, a.s., Ostravská univerzita v Ostravě

	Provoz laboratoří, KLI
	703 517
	17
	AQUATEST a.s., Město Třinec, Moravskoslezský kraj, SOM s.r.o., EKOPOR, Krajské ředitelství policie

	Meteorologická kalibrační laboratoř
	587 127
	66
	DEKRA CZ a.s., VF, a. s., LOM Praha s. p., INPEK SPOL. S R.O., Státní ústav radiační ochrany, Státní zkušebna, a.s., Nemocnice Na Homolce, Letecké služby Hradec Králové

	Aerologie vč. družicové meteorologie
	558 191
	-
	-

	Numerická předpověď počasí
	542 085
	-
	-

	Modelování znečištění
	265 300
	14
	Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, Bucek s.r.o., Dopravní podnik města Ústí, ARCADIS CZ a.s., SITA CZ a.s.,

	Monitoring kvantitativního stavu povrchových vod (PV)
	233 933
	14
	ČIŽP, GEKON, spol. s r. o., Město Klatovy

	ISKO
	221 699
	14
	Vysoká škola ekonomická, Ministerstvo zdravotnictví, Českomoravský cement, a.s., EKOTOXA s.r.o., Městská část Praha- Satalice, Zdravotní ústav Ústí n./L.

	Výzkumná a vývojová činnost, LACE-ALADIN
	205 335
	-
	-

	Radarová meteorologie
	149 712
	7
	ÚFA AV ČR Praha, ČVUT v Praze, VŠB-TU OSTRAVA, Univerzita Tomáše Bati

	Informační systém množství vod - databáze, evidence
	103 640
	-
	-

	Informační systém množství vod - poskytování dat
	95 182
	-
	-

	REZZO
	91 778
	16
	CDP IVORY, s.r.o., EKOTOXA s.r.o., E-expert,s r.o., VŠB-TU OSTRAVA, Lesy České republiky, s. p.

	Solární a ozónová observatoř
	63 731
	-
	-

	Speciální měření
	60 269
	-
	-


* U činností, kde je méně než 5 subjektů, není z důvodu ochrany dat uveden počet subjektů ani příklady vybraných subjektů
Dopady na spotřebitele
V současné době poskytuje ČHMÚ některé činnosti a služby bezplatně. Tyto činnosti jsou zaměřené zejména na sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování; poskytování operativních a systémových informací o charakteristikách a režimech atmosféry a hydrosféry, včetně jejich hodnocení; poskytování předpovědí a výstrah upozorňujících na nebezpečné hydrometeorologické jevy; a vytváření a správu meteorologických, klimatologických a hydrologických databází a databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování. Uživatelem těchto výstupů je zhruba z 30 % veřejnost. 
Dopady na životní prostředí
ČHMÚ zajišťuje sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí. Výstupy ČHMÚ jsou využívány např. pro měření úrovně znečištění ovzduší a modelování znečišťování, monitoring kvality povrchových vod, množství vod aj. Stávající právní úprava a finanční zajištění činností a služeb ČHMÚ má některé nedostatky, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace a lze je tak považovat za překážky k řádnému plnění činností ČHMÚ jako je sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je právě zmíněná ochrana životního prostředí.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
ČHMÚ zajišťuje sledování a vyhodnocování jevů, jejichž hlavním úkolem je dosažení environmentální bezpečnosti, především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostní strategií ČR. Stávající právní úprava nezohledňuje různorodost výstupů z činnosti hydrometeorologické služby, jež jsou dále využívány. Zejména se to týká krizového řízení jako souhrnu řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Příčinami vzniku krizových situací jsou hrozby přírodního původu (např. rozsáhlé povodně, dlouhodobé sucho, extrémní meteorologické jevy) a hrozby způsobené činností člověka (např. závažné havárie, únik biologických agens, terorismus a narušení funkčnosti kritické infrastruktury). Problematika katastrof přírodního a antropogenního původu se zpravidla neomezuje pouze na území regionů nebo států, ale může mít často vážné přeshraniční dopady. Z těchto důvodů je třeba věnovat pozornost i mezinárodní spolupráci v oblasti připravenosti a zmírňování dopadů katastrof.
Stávající právní úprava a finanční zajištění činností a služeb ČHMÚ má některé nedostatky, které potenciálně ohrožují právní a finanční stabilitu organizace, a lze je tak považovat za překážky k plnění požadovaných povinností organizace plynoucích zejména ze zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění, nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, v platném znění, zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v planém znění, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění či z nových požadavků vyplývajících ze státních koncepcí.

Varianta 1
Varianta 1 zachovává stávající závislost financování organizace na příspěvku ze státního rozpočtu v kombinaci s výnosy komerčních činností a v menší míře z výzkumných projektů a projektů a grantů VaVaI. Současný příspěvek a další zdroje programového financování poskytované prostřednictvím MŽP v současné době garantují pokrýt přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny celkových nákladů potřebných na zabezpečení požadovaných činností ústavu.  
S odkazem na dikci zákona o právu na informace o životním prostředí je totiž ČHMÚ tzv. povinným subjektem, který je povinen informace o životním prostředí poskytovat, za splnění zákonem stanovených podmínek, bezúplatně, což znamená, že pokrytí zbývajících potřebných 25–30 % nákladů bude za stávající situace v budoucnu spojováno se stále vyššími nejistotami. V návaznosti na řešení této problematiky bude zřízena Národní databáze (viz následující kapitola) obsahující hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby1, které budou zdarma k dispozici v kvalitě otevřených dat způsobem umožňujícím jakémukoliv subjektu dálkový přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ ve formátu otevřených dat. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ.
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Jak již bylo zmíněno ve variantě 0, celkové roční náklady ČHMÚ se pohybují ve výši 1 019 mil. Kč. Příspěvek zřizovatele na činnost ČHMÚ se pohybuje zhruba ve výši 570 mil. Kč/rok. Jedná se o činnosti spojené s výkonem funkce ústředního státního ústavu ČR pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu, které jsou poskytovány bezúplatně. Rozdíl je pokryt výnosy ČHMÚ z vlastních komerčních činností a projekty (účelové dotace na projekty vědy a výzkumu).
Dle Varianty 1 budou produkty a služby rozděleny na tzv. standardizované a nestandardizované. Rozsah standardizovaných produktů a služeb bude dán výčtem v prováděcím právním předpise. Pro vymezení nestandardizovaných produktů a služeb bude využito tzv. negativní vymezení, tj. ty, které nejsou standardizované. K tomuto je třeba doplnit, že rozhodujícím dělícím aspektem, je výkon a zpracování produktů a služeb ve veřejném zájmu, na základě veřejných prostředků, pro účely plnění úkolů veřejné správy, produkty a služby splňující dříve uvedené budou považovány za standardizované. Obecně řečeno, produkty a služby vzniklé v rámci výkonu hydrometeorologické služby definované zákonem o zabezpečení hydrometeorologické služby lze zpravidla považovat za produkty a služby standardizované. Naopak nestandardizované produkty a služby jsou ty, které vznikají na základě soukromoprávní kontraktace v souladu s příslušnými normami soukromého práva, tj. které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů a které budou pro dané subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. Současně v rámci obou kategorií mohou relevantní výstupy podléhat omezení na základě podmínek a ujednání s třetími stranami, v jejichž vlastnictví určité hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje, produkty a služby jsou.
Tabulka 9 Odhad budoucích nákladů a tržeb u činností ČHMÚ poskytovaných za úplatu rozdělených dle jednotlivých oblastí činnosti
	Oblast činnosti
	Náklady (Kč)
	Tržby (Kč)

	Meteorologie
	361 190 000
	122 800 000

	Hydrologie
	205 310 000
	13 400 000

	Kvalita ovzduší
	225 180 000
	10 300 000

	Celkem
	791 680 000
	146 500 000


Odhadované roční výnosy ČHMÚ z vlastních komerčních činností činí cca 147 mil. Kč/rok. Z předchozí tabulky je patrné, že i zde náklady na činnosti ve všech oblastech převyšují tržby z dané činnosti. V dalším textu jsou rozebrány odhadované budoucí náklady a tržby ČHMÚ dle jednotlivých činností a služeb poskytovaných za úplatu (oblast meteorologie, hydrologie a kvality ovzduší).

Oblast meteorologie
Tabulka 10 Porovnání odhadovaných budoucích tržeb a nákladů ČHMÚ v oblasti meteorologie
	Kód
	Název činnosti
	Náklady (Kč)
	Tržby (Kč)

	21200
	Numerická předpověď počasí
	19 830 000
	2 200 000

	21400
	Meteorologická a kalibrační laboratoř
	22 400 000
	600 000

	21600
	Radiační a ozonový monitoring
	4 800 000
	0

	22000
	Letecká meteorologie
	78 860 000
	91 000 000

	23000
	Meteorologická předpovědní služba
	0
	0

	23500
	Hydrologická předpovědní služba
	0
	0

	24000
	Klimatologie - měření a zpracování informací
	81 500 000
	16 500 000

	25000
	Profesionální stanice a observatoře
	111 470 000
	11 700 000

	26200
	Radarová meteorologie
	11 000 000
	800 000

	26300
	Družicová meteorologie
	9 850 000
	0

	26400
	Aerologie
	21 480 000
	0

	
	Celkem
	361 190 000
	122 800 000


Pozn. Součástí v tabulce uváděných činností jsou také činnosti, které budou zahrnuty v rámci skupiny standardizovaných produktů a služeb.
Tržby ČHMÚ uvedené v tabulce výše jsou od veřejných subjektů. V případě zpoplatnění dat pro resorty by ČHMÚ mohla získat další tržby za úsek meteorologie. ČHMÚ sice nevede evidenci možných tržeb v účetnictví dle jednotlivých činností, avšak odhadem by se mohlo jednat zhruba o částku 19,5 mil. Kč/rok, a to cca 8,5 mil. Kč/rok z resortu Ministerstva vnitra (GŘ HZS) a cca 11 mil. Kč/rok z resortu Ministerstva obrany (Armáda ČR).

Oblast hydrologie
Tabulka 11 Porovnání odhadovaných budoucích tržeb a nákladů ČHMÚ v oblasti hydrologie
	Kód
	Název činnosti
	Náklady (Kč)
	Tržby (Kč)

	30100
	IS jakosti vod-(provoz a rozvoj)
	4 540 000
	0*

	30101
	IS jakosti vod-hydrologická bilance
	500 000
	0*

	30201
	Situační monitoring podzemních vod
	18 060 000
	0*

	30301
	Síť monitorování povrchových vod - provoz laboratoře OJV
	9 000 000
	0*

	30302
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků plavenin
	5 000 000
	0*

	30303
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků sedimentů
	12 000 000
	0*

	30304
	Síť monitorování povrchových vod - odběry, analýzy vzorků bioty
	1 500 000
	0*

	30401
	Monitoring kvantitativního stavu povrchových vod ( PV)
	52 850 000
	0*

	30402
	Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod ( PZV)
	44 500 000
	0*

	30500
	Likvidace nepotřebných vrtů
	0
	0*

	30600
	Informační systém množství vod - databáze, evidence
	4 000 000
	0*

	30601
	Informační systém množství vod – hydrologická bilance
	1 500 000
	0*

	30602
	Informační systém množství vod - poskytování dat
	300 000
	1 100 000*

	30700
	Hydrologické posudky a studie
	12 000 000
	12 300 000

	30800
	Rozvoj a vývoj - experimentální povodí
	10 500 000
	0

	30801
	Rozvoj a vývoj - výzkumné projekty a činnosti
	0
	0

	30802
	Podpůrná činnost – mezinárodní aktivity
	0
	0

	30803
	Podpůrná činnost státní správě - podpora MŽP
	0
	0*

	30804
	Podpůrná činnost státní správě - Poličská pánev
	0
	0*

	30805
	Podpůrná činnost administrativa a vedení ÚH
	0
	0*

	30900
	Předpovědní povodňová služba a její podpora
	29 060 000
	0*

	 
	Hydrologie celkem
	205 310 000
	13 400 000


* Součástí v tabulce uváděných činností jsou také činnosti, které budou zahrnuty v rámci skupiny standardizovaných produktů a služeb.

Tabulka 12 Porovnání nákladů a tržeb od veřejných subjektů a resortů za činnosti prováděné ČHMÚ v oblasti hydrologie
	Kód
	Název činnosti
	Náklady (Kč)
	Tržby (Kč)

	
	
	
	od veřejných subjektů
	od resortů 
	celkem

	30100
	IS jakosti vod-(provoz a rozvoj)
	4 100 000
	0*
	0*
	0

	30602
	Informační systém množství vod - poskytování dat
	350 000
	1 100 000*
	0*
	1 100 000

	30700
	Hydrologické posudky a studie
	11 000 000
	12 300 000
	0*
	12 300 000

	30900
	Předpovědní povodňová služba a její podpora
	8 000 000
	0*
	0*
	0

	Hydrologie celkem
	23 450 000
	13 400 000
	0
	13 400 000


* Součástí v tabulce uváděných činností jsou také činnosti, které budou zahrnuty v rámci skupiny standardizovaných produktů a služeb.
V oblasti hydrologie nedochází v odhadovaném výhledu ke změně výše nákladů a tržeb za služby poskytované ČHMÚ za úplatu.

Oblast kvality ovzduší
Tabulka 13 Porovnání odhadovaných budoucích tržeb a nákladů ČHMÚ v oblasti kvality ovzduší
	Kód
	Název činnosti
	Náklady (Kč)
	Tržby (Kč)*

	40000
	Podpůrné činnosti úseku
	7 000 000
	0

	40101
	Měření úrovně znečištění ovzduší-AIM
	75 160 000
	5 500 000

	40200
	Provoz laboratoří, KLI
	40 100 000
	160 000

	40201
	Kalibrační laboratoř imisí
	5 700 000
	800 000

	40300
	Speciální měření
	700 000
	250 000

	40301
	Observatoř Košetice
	35 000 000
	250 000

	40302
	Observatoř Tušimice
	22 000 000
	50 000

	40303
	Receptorový model
	3 000 000
	0

	40400
	Modelování znečištění
	5 510 000
	300 000

	40500
	SVRS a předpovědní služba
	500 000
	0

	40600
	REZZO
	7 570 000
	40 000

	40700
	Posudky a znalecká činnost
	3 500 000
	2 500 000

	40800
	Hodnocení kvality ovzduší
	5 570 000
	450 000

	40801
	ISKO
	400 000
	0

	40900
	NIS
	6 500 000
	0

	41000
	VaV
	6 970 000
	0

	 
	Ovzduší celkem
	225 180 000
	10 300 000


Pozn.: * Tržby v oblasti kvality ovzduší jsou pouze od veřejných subjektů; součástí v tabulce uváděných činností jsou také činnosti, které budou zahrnuty v rámci skupiny standardizovaných produktů a služeb.
Také v oblasti kvality ovzduší nedochází v odhadovaném výhledu ke změně výše nákladů a tržeb za služby poskytované ČHMÚ za úplatu. Tržby v oblasti kvality ovzduší, které činí 10,3 mil. Kč/rok, jsou pouze od veřejných subjektů. Resorty nevyužívají služeb ČHMÚ poskytovaných za úplatu v oblasti kvality ovzduší.
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti. Zde by měla nastat změna, neboť standardizovaná data by měla být zdarma, čímž dojde ke snížení příjmů ČHMÚ za poskytované služby. Předpokládané snížení tržeb ČHMÚ z této činnosti však bude minimální. Odhadem se může jednat o snížení příjmů ČHMÚ v řádu max. jednotek milionů (cca 4–5 mil. Kč/rok). Přesnější vyčíslení snížení tržeb není možné s ohledem na dostupné údaje provést. Snížení tržeb může být i nižší, neboť není možné určit, kolik z těchto evidovaných plateb je za data či služby, která budou standardizovaná a která budou za úplatu. Nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ a mohou tak částečně kompenzovat výše zmíněné snížení tržeb.

Část příjmů komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k volnému přístupu k datům, informacím, produktům a službám zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím bude docházet ke snižování tržeb za některé služby a data, které jsou v současnosti zpoplatněny. 
Dopady na podnikatelské prostředí
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Primárním pozitivním dopadem bude zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi (viz následující kapitola). Tímto způsobem pak budou moci podnikatelské subjekty využívat přístupné údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby1, při své podnikatelské činnosti, a to v kvalitě otevřených dat. Bude tak odstraněna administrativní překážka spočívající v procesu získávání informací prostřednictvím zákonů o přístupu k informacím. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. 
Dopady na spotřebitele
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na spotřebitele využívající některých služeb ČHMÚ, které budou poskytovány zdarma, zatímco v současnosti byly dle stávajícího sazebníku ČHMÚ zpoplatněny. V účetnictví ČHMÚ je evidováno zhruba 1 400 subjektů, kteří využili služeb ČHMÚ, které byly zpoplatněny do výše 10 000 Kč. Odhadem se tedy může jednat o několik stovek spotřebitelů, kteří dosud za poskytnutí informací od ČHMÚ platili, avšak v případě přijetí navrhované právní úpravy budou tyto informace (zejména v oblasti meteorologie) poskytovány zdarma.  V návaznosti na řešení této problematiky tedy bude zřízena Národní databáze obsahující hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby1. Tyto budou prostřednictvím Národní databáze zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a v kvalitě otevřených dat a jakýkoliv subjekt tak bude mít přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. Přílohou materiálu je také tabulka znázorňující základní fungování systému poskytování výstupů z činnosti ČHMÚ.

Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 14  Porovnání nákladů a přínosů doporučovaných variant
	Varianta
	Přínosy
	Hodnocení
	Náklady
	Hodnocení

	Varianta 0
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	-
	-
	Riziko právní a finanční nestability ČHMÚ
	*****

	
	
	
	Příspěvek zřizovatele na činnost ČHMÚ
	570 mil. Kč/rok

	
	Podnikatelské prostředí

	
	-
	-
	Náklady na data, činnosti a služby ČHMÚ využívané pro svoji podnikatelskou činnost
	***

	
	Spotřebitelé

	
	-
	-
	Náklady na data a informace od ČHMÚ
	**

	
	Bezpečnost nebo obranu stát

	
	-
	-
	Riziko neplnění povinností plynoucích ČHMÚ z krizového zákona
	**

	
	Životní prostředí

	
	-
	-
	Z důvodu právní nejistoty riziko neprovádění monitoringu, jehož úkolem je ochrana životního prostředí
	*

	Varianta 1
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	Právní stabilita ČHMÚ
	****
	Příspěvek zřizovatele na činnost ČHMÚ
	570 mil. Kč/rok

	
	-
	-
	Snížení tržeb ČHMÚ za poskytování dat a služeb, které budou nyní zdarma v rámci Národní databáze
	Řádově stovky milionů Kč/rok

	
	Podnikatelské prostředí

	
	Data a informace získávaná ve veřejném zájmu zdarma (údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby)
	****
	Náklady na nestandardizované produkty a služby ČHMÚ využívané pro svoji podnikatelskou činnost (činnosti „na zakázku“)
	***

	
	Spotřebitelé

	
	Data a informace získávaná ve veřejném zájmu zdarma (údaje, ověřené údaje, standardizované produkty a služby)
	****
	-
	-

	
	Bezpečnost nebo obranu stát

	
	ČHMÚ – předcházení vzniku mimořádných, resp. krizových situací
	**
	-
	-

	
	Životní prostředí

	
	ČHMÚ – sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí
	***
	-
	-


- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).

Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Doporučujeme přijmout variantu 1, neboť právně zakotvuje činnosti a služby zajišťované ČHMÚ, aby byl zajištěn výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR s ohledem na závazky plynoucí ČR z členství ve Světové meteorologické organizaci, legislativu EU, další mezinárodní závazky ČR a související národní legislativu.
Část příjmů komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k volnému přístupu k datům, informacím, produktům a službám zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím bude docházet ke snižování tržeb za některé služby a data, která jsou v současnosti zpoplatněna.
Pozn.: Provoz, činnosti a služby HMSl resortu obrany jsou v současnosti finančně zajišťovány z příspěvku na provoz v rámci finančních vztahů dle kapitoly 307 státního rozpočtu – Ministerstvo obrany. Tento příspěvek na provoz pokrývá 100 % celkových nákladů na zajištění provozu, činností a služeb. V tomto ohledu se ani do budoucna nebude nic měnit a financování HMSl resortu obrany bude součástí financování Armády ČR, resp. resortu obrany. Z tohoto důvodu nebylo vyhodnocování ve vztahu k HMSl resortu obrany rozebíráno.

Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb a přístup k informacím
Důvod předložení a cíle
Definice problému
V souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů je povinností států Evropské unie poskytovat otevřená data. Dále pak v návaznosti na úkoly definované usnesením vlády ČR ze dne 12. října 2020 č. 999, o věcném záměru zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby bude ČHMÚ povinen zajistit poskytování dat prostřednictvím Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb (dále jen „Národní databáze“).
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
ČHMÚ je na základě opatřeních Ministerstva životního prostředí povinen vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory kvalita ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jako objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu.
Identifikace dotčených subjektů
a) ČHMÚ, potažmo Ministerstvo životního prostředí
b) Resorty a organizační složky státu, které získávají informace od ČHMÚ – Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany (krizové řízení a spolupráce s integrovaným záchranným systémem), Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Státní úřad pro jadernou bezpečnost
c) Podnikatelské subjekty, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ 
d) Široká veřejnost (využívající údaje, produkty a služby ČHMÚ)
e) Obce a kraje, které využívají údaje, produkty a služby ČHMÚ
Popis cílového stavu
Cílem je zveřejnění datových sad podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Příloha I.3) a Prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/138, kterým se stanoví seznam konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou a opatření pro jejich zveřejnění a opakované použití (příloha 3 Meteorologické údaje) a zveřejnění dalších meteorologických a klimatologických a hydrologických dat a dat o kvalitě ovzduší.
Zhodnocení rizika
V případě ponechání současného stavu hrozí nedodržení povinností vyplývajících z evropské legislativy, a to poskytovat otevřená data dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů.

Návrh variant řešení
Varianta 0
V současnosti neexistuje Národní databáze.
Varianta 1
Zřízení Národní databáze, která bude obsahovat hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup ve formátu otevřených dat.
Na základě současné praxe v oblasti poskytování otevřených dat v České republice a navrhovaného přehledu údajů a standardizovaných produktů ČHMÚ bylo ve zpracované studii proveditelnosti definováno a posuzováno pět možných podvariant řešení 
Posuzovány byly tyto varianty:
· Podvarianta 0 – Příprava datových podkladů pro jiného poskytovatele
· Podvarianta 1 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy
· Podvarianta 2 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na vlastní infrastruktuře
· Podvarianta 3 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím cloudových služeb
· Podvarianta 4 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím IaaS/PaaS

Identifikace nákladů a přínosů
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
ČHMÚ poskytuje některé služby a data za úplatu. Výnosy z vlastní komerční činnosti tvoří část finančních zdrojů ke krytí provozních nákladů, a to cca 20 % z celkových nákladů na zajištění provozu a činností a služeb.
Příjmy z komerční činnosti jsou zajišťované smlouvami s velkými odběrateli meteorologických předpovědí, služeb a dat, v menší míře také příjmy z posudků, odborných studií a ze zpoplatněných služeb a produktů. Část příjmů z těchto komerčních činností ČHMÚ sice zatím získává, nicméně vzhledem k volnému přístupu k datům, informacím, produktům a službám zejm. podle zákona o právu na informace o životním prostředí, resp. zákona o svobodném přístupu k informacím bude docházet ke snižování tržeb za některé služby a data, která jsou v současnosti zpoplatněna.
Dopady na podnikatelské prostředí
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší), avšak v současnosti je v procesu získávání informací prostřednictvím zákonů o přístupu k informacím administrativní překážka. Nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, jsou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ. 
Dopady na spotřebitele
V současné době poskytuje ČHMÚ některé činnosti a služby bezplatně. Tyto činnosti jsou zaměřené zejména na sledování kvantitativního a kvalitativního stavu atmosféry a hydrosféry a příčin vedoucích k jejich znečišťování nebo poškozování; poskytování operativních a systémových informací o charakteristikách a režimech atmosféry a hydrosféry, včetně jejich hodnocení; poskytování předpovědí a výstrah upozorňujících na nebezpečné hydrometeorologické jevy; a vytváření a správu meteorologických, klimatologických a hydrologických databází a databází o stavu a kvalitě ovzduší a o zdrojích jeho znečišťování. Nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, jsou zpracovávány a poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ.

Varianta 1
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Dle návrhu zákona by měla vzniknout Národní databáze, kde budou veřejně přístupné údaje a ověřené údaje. Tyto údaje budou do Národní databáze nahrávány bezprostředně po tom, co budou jako výsledek provozu měřících sítí a dalších měřicích a monitorovacích systémů získány. Ověřené údaje budou do Národní databáze nahrávány bezprostředně po tom, co bude realizován proces kontroly a kvality. Veškerý obsah Národní databáze v ní bude dostupný jako tzv. otevřená data ve smyslu § 2 písm. o) a 10a odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb. (§ 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb.), tj. bude zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu.
V souvislosti s potřebou vytvoření Národní databáze byla v roce 2021 zpracována „Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze“. 
Paralelně s hodnocením, jakým způsobem jsou publikována otevřená data v jiných evropských zemích, byla provedena identifikace a základní popis datových sad na úrovni ČHMÚ. Cílem tohoto procesu bylo v souladu s připravovaným zněním zákona identifikovat datové sady, které budou muset být publikovány v režimu otevřených dat. Jak je patrné z tabulky níže, již při prvním nahrání datových sad se bude jednat přibližně o 496 700 000 souborů o objemu 120 TB dat. S ročním růstem cca 70 480 000 souborů o objemu 8,2 TB dat je tedy nutné pro období prvních 5 let pořídit datové pole s velikostí 250 TB, což se nákladově pohybuje v rozmezí 25 až 35 mil. Kč bez DPH v závislosti na zvolené technologii. 

Tabulka 15 Přehled datových sad Národní databáze
	Oblast
	Počet
Publikovaných okruhů
	Počet
datových
sad při
prvním
nahrání
	Velikost
datových
sad při
prvním nahrání [GB]
	Počet
datových sad
publikovaných ročně 
	Velikost
datových sad
publikovaných ročně 
[GB]

	Meteorologie a klimatologie
	13
	216 000 000
	64 000
	9 755 000
	5 480

	Hydrologie
	51
	280 563 000
	55 000
	60 610 000
	2 510

	Kvalita ovzduší
	21
	137 000
	1 500
	115 000
	120

	Celkem
	85
	496 700 000
	119 000
	70 480 000
	8 110


Zdroj: Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze

Po vytvoření Národní databáze se ČHMÚ stane největším poskytovatelem otevřených dat v České republice, co do počtu publikovaných souborů i datového objemu. Pro srovnání, celé německé uložiště otevřených dat je složeno z celkem 2 634 000 souborů. Z výše uvedeného vyplývá, že zamýšlený rozsah publikovaných informací o kvalitě ovzduší, meteorologii a hydrologii, poskytovaný ze strany ČHMU skrze Národní databázi, bude širší, než je tomu u institucí v jiných Evropských zemích.
Všechny definované varianty řešení Národní databáze posuzované ve studii proveditelnosti mají společný znak, jímž je nezbytnost přípravy datových sad v rámci ČHMÚ. Podvarianta 0 předpokládá, že data budu předávána jinému subjektu k jejich následné správě a publikaci. Ostatní podvarianty se následně liší způsobem provozu, případně typem infrastruktury. Ve druhém kroku byl pro potřeby posouzení proveditelnosti, s nímž souvisí vyčíslení implementačních a provozních nákladů, vytvořen věcný a technický popis aplikačního řešení na úrovni komplexní architektury řešení. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci zákona není přesně specifikována podoba aplikačního řešení Národní databáze, vznikl návrh aplikačního řešení na základě analýzy způsobu publikace otevřených dat v okolních zemích, aktuálních legislativních požadavků ČR, předpokládaného objemu publikovaných dat a způsobu, jakým publikují otevřená data jiní poskytovatelé v České republice. Systémové řešení by mělo být tvořeno třemi komponentami. Základní komponentou bude datové uložiště s uživatelským rozhraním pro zaměstnance ČHMÚ, v němž budou uchovávána a administrována veškerá data, v následném kroku pak i s uživatelským portálem pro běžného uživatele a interaktivním mapovým podkladem. Mimo datového uložiště, které plní základní aplikační funkcionalitu, jsou další dvě komponenty volitelnou součástí technického řešení, které nemusí pro naplnění předpokládaných legislativních požadavků v současném znění vzniknout, resp. mohou vzniknout až následně po zprovoznění přístupu k datům a posouzení smysluplnosti a efektivnosti takového řešení.
V rámci studie proveditelnosti byla posuzována dvě alternativní řešení datového uložiště. První varianta se základní funkcionalitou ve formě FTP uložiště bez uživatelského rozhraní pro zaměstnance ČHMÚ, které neumožňuje práci s metadaty a automatickou registraci datových sad v Národním katalogu otevřených dat (NKOD). Druhou variantou je datové uložiště s pokročilým uživatelským rozhraním na straně ČHMÚ, které by mělo, mimo zajištění základních požadavků na správu a publikování otevřených dat, umožňovat i vkládání a editaci dodatečných informací k jednotlivým datovým sadám ve formě metadat. Díky tomu lze toto aplikační řešení označit jako Lokální katalog otevřených dat (LKOD), který bude sloužit výhradně ke správě a publikaci datových sad. Vkládání datových sad, jejich kategorizace a vkládání příslušných metadat (v minimálním rozsahu nezbytným pro registraci datové sady v NKOD), by mělo probíhat skrze uživatelské rozhraní aplikačního řešení pro zaměstnance ČHMÚ. Díky existenci záznamu datové sady spolu s metadaty musí aplikační řešení zajišťovat i automatickou registraci všech datových sad v NKOD, kde bude také možné data prezentovat běžnému uživateli. Díky možnosti prezentovat datové sady v NKOD nebude pro ČHMÚ nezbytné vytvářet vlastní portál pro běžné uživatele. V případě, že by v budoucnu vznikl požadavek na vytvoření vlastního portálu, bude možné pouze dobudovat nad LKOD prostředí pro externí uživatele. Potřeba tvorby portálu nad LKOD bude pravděpodobně nezbytná i v případě, že do NKOD nebudou registrovány jednotlivé datové sady, nýbrž LKOD jako celek. V rámci studie proveditelnosti byly definovány funkční požadavky i pro uživatelský portál a mapový podklad. Technický návrh Zpracovatele popisuje mimo technického řešení datového uložiště i možnosti technického propojení datového uložiště ČHMÚ s NKOD. Pro zajištění kybernetické bezpečnosti bude vhodné umožnit externím uživatelům pouze čtení souboru bez možnosti zápisu a před spuštěním datového uložiště provést penetrační testování celého systému.

Předpokládaná výše nákladů je definována pro první 5leté období provozu a neobsahuje interní náklady ČHMÚ na přípravu datových podkladů, které zahrnují identifikaci datové sady včetně jejího zpracování a přiřazení metadat a vyplnění nezbytných atributů pro registraci datové sady v NKOD (LKOD). Součástí implementačních nákladů jsou také náklady na integraci Datového uložiště a interních IS ČHMÚ, v nichž vznikají publikovaná data.

Tabulka 16 Rámcový odhad nákladů na provoz aplikace
	Náklady
	Předpokládaná výše v Kč

	Příprava datových podkladů
	Interní náklad ČHMÚ, který není ve studii
posuzován, tj. není odhadnuta jeho časová,
personální a finanční náročnost

	Personální náklady spojené s provozem ND (koordinátor Open dat, administrátor, technická podpora přípravy dat)
	10 000 000 Kč – 15 000 000 Kč

	Implementační náklady databázového uložiště
	18 000 000 Kč – 20 200 000 Kč

	Implementační náklady rozhraní LKOD pro běžného uživatele
	1 5000 000 Kč – 2 500 000 Kč

	Náklady na zajištění a 5letý provoz infrastruktury dle zvolené varianty vč. příslušných provozních nákladů
	25 500 000 Kč – 50 000 000 Kč

	Licenční náklady (rezerva, skutečná výše bude ovlivněna vybraným
řešením)
	0 Kč - 10 000 000 Kč

	Technická podpora SW na období 5letého provozu
	5 000 000 Kč

	Celkem
	60 000 000 Kč – 102 700 000 Kč + interní
náklady ČHMÚ na přípravu dat

	Rezerva na pokrytí rizik
	10 % z celkových nákladů


Zdroj: Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze

Na základě Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze byly předpokládané celkové náklady projektu vyčísleny na částku cca 60 – 103 mil. Kč v závislosti na zvolené technologii a získaných obchodních slevách. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty interní náklady ČHMÚ spojené s přípravou datových podkladů a implementací řešení, které budou vzhledem k předpokládanému rozsahu publikovaných dat taktéž značné. 
Zpracovaná Studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze vyčíslila předpokládané celkové náklady na vybudování Národní databáze na 60,5 – 102,7 mil. Kč v závislosti na zvolené technologii a získaných obchodních slevách, a to včetně nákladů na zajištění 5letého provozu infrastruktury (dle cen ve 4. čtvrtletí roku 2021). Doporučeno bylo také alokovat 10 % z celkových předpokládaných nákladů na pokrytí rizik. Vzhledem k vývoji společenské situace a situace na trhu od doby zpracování studie proveditelnosti lze předpokládat, že výše uvedené náklady budou v současnosti o cca 10 % vyšší, tj. cca 71 – 113 mil. Kč. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty interní náklady ČHMÚ spojené s přípravou datových podkladů a implementací řešení, které budou vzhledem k předpokládanému rozsahu publikovaných dat taktéž značné. V současné době v ČHMÚ probíhá nastavení organizačních procesů v souvislosti s publikací otevřených dat a příprava datových podkladů.
I přes snahu ČHMÚ a MŽP se prozatím nepodařilo zajistit finanční prostředky na vybudování Národní databáze. Pro zajištění prostředků na vytvoření Národní databáze je potřeba podpora MŽP jako zřizovatele ČHMÚ, a dále Ministerstva vnitra jako garanta otevřených dat.
Je třeba zdůraznit, že ČHMÚ v současné době nedisponuje vhodnou infrastrukturou, personálními kapacitami a ani finančními prostředky nezbytnými pro vybudování a provoz takto robustního řešení Národní databáze. Je také třeba poznamenat, že z pohledu technických, finančních i personálních nákladů by zajištění jednotné infrastruktury státu pro publikaci open dat státní správy (podvarianta 1, resp. podvarianta 0 zajištěná na centrální státní úrovni) bylo (pravděpodobně) efektivnějším řešením, než budování a provoz samostatných infrastruktur jednotlivých poskytovatelů open dat.
Zároveň v souvislosti s vytvořením Národní databáze a poskytováním otevřených (bezplatných) dat dojde ke snížení příjmů spojených se službami poskytovanými ČHMÚ, které byly v současnosti za úplatu.
Dopady na podnikatelské prostředí
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). Zákon bude mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí využívající některých služeb ČHMÚ. Primárním pozitivním dopadem bude zpřístupnění údajů, ověřených údajů, standardizovaných produktů a služeb v Národní databázi, jako tzv. otevřená data ve smyslu § 2 písm. o) a 10a odst. 3 zákona č. 123/1998 Sb. (§ 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb.), tj. bude zveřejňován způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu. Pracovat s takovým obsahem by měl tedy zvládnout běžný uživatel výpočetní techniky se základním vybavením. Nebude potřeba si pro využití obsahu Národní databáze pořizovat žádné speciální IT vybavení, ani získávat žádné dodatečné znalosti v oblasti IT. Předpokládáme, že ke stažení údajů z Národní databáze budou postačovat standardně používané softwarové nástroje a základní/běžné IT znalosti, které jsou potřeba pro práci s otevřenými daty. Rozsah IT znalostí potřebných pro práci s daty, tj. pro zpracování dat, není možné obecně definovat, ani portály věnující se otevřeným datům (např. https://data.gov.cz) nedefinují/nedoporučují úroveň IT znalostí uživatelů. Základní zpracování údajů by mělo být možné např. tabulkovými procesory.
Dopady na spotřebitele
Podstatná část výstupů z činnosti ČHMÚ je určena široké veřejnosti (poskytování údajů, ověřených údajů, produktů a služeb z oblasti meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší). V rámci Národní databáze budou hydrometeorologické údaje, ověřené hydrometeorologické údaje a standardizované produkty a služby zdarma k dispozici způsobem umožňujícím dálkový přístup a jakýkoliv subjekt tak bude mít přístup k těmto výstupům z činnosti ČHMÚ. Naopak nestandardizované produkty a služby, které jsou pro objednatele zpracovávány v rámci soukromoprávních smluvních vztahů, budou pro tyto subjekty zpracovávány a jim poskytovány na základě smluvních ujednání a v souladu s platným ceníkem ČHMÚ jako doposud.


Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 17  Porovnání nákladů a přínosů
	Varianta
	Přínosy
	Hodnocení
	Náklady
	Hodnocení

	Varianta 0
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	ČHMÚ - příjmy ze služeb za poskytování dat 
	* až *****
	
	

	
	
	
	
	

	
	Podnikatelské subjekty

	
	
	
	Náklady za služby ČHMÚ
	* až ****

	
	Spotřebitelé

	
	
	
	Náklady za služby ČHMÚ promítnuté do cen služeb nebo výrobků
	* až ****

	Varianta 1
	Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

	
	
	
	ČHMÚ - náklady na zřízení Národní databáze
	71 -113 mil. Kč 

	
	
	
	ČHMÚ - náklady spojené s přípravou dat
	až *****

	
	
	
	Snížení příjmů ČHMÚ za poskytování dat a služeb, které budou nyní zdarma v rámci Národní databáze
	Řádově stovky milionů Kč/rok

	
	Podnikatelské subjekty

	
	Snížení nákladů za data a služby ČHMÚ
	* až *****
	
	

	
	Spotřebitelé

	
	Snížení nákladů za data a služby ČHMÚ
	* až *****
	
	


Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Z pohledu nákladů na státní rozpočet by bylo vhodné ponechat současný stav, kdy ČHMÚ poskytuje některá data za úplatu. Ovšem v případě ponechání současného stavu hrozí nedodržení povinností vyplývajících z evropské legislativy, a to poskytovat otevřená data dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů, čímž hrozí vedení řízení o porušení povinnosti plynoucí z práva EU (tzv. infringementové řízení). Z toho důvodu je třeba přijmout Variantu 1, a to zřízení Národní databáze hydrometeorologických údajů, produktů a služeb.
Provozování Národní databáze bude splňovat požadavky na tzv. otevřená data společně s požadavky relevantních legislativních předpisů a závazných doporučení (zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a navazujících prováděcích předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, metodické pokyny (best practices) Ministerstva vnitra ČR pro otevřená data a informační systémy veřejné správy vyplývající ze zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, atd.
Na základě definovaných provozních podvariant, technického návrhu aplikace, datových objemů a požadavků na dostupnost aplikačního řešení, např. v hodnotě 0,9, byl sestaven návrh konfigurace infrastruktury včetně odhadu příslušných investičních a provozních nákladů konkrétních podvariant. Hodnota 0,9 reprezentuje přípustnou nedostupnost systémového řešení na hodnotě maximálně 10 %, tj. 3 dnů v měsíci. Podvarianta 0 obsahuje pouze náklady spojené s přípravou dat a není spojena s žádnými dalšími pořizovacími a provozními náklady, protože náklady na publikaci a provoz infrastruktury by hradil jiný subjekt. Z tohoto důvodu lze podvariantu 0 i bez dalšího posuzování označit z pohledu nejnižších celkových nákladů považovat za nejlevnější podvariantu. Z detailního hodnocení byla vyjmuta i Podvarianta 1 – provoz aplikačního řešení na infrastruktuře státní správy, protože v době zpracování této Studie stále nebyly definovány podmínky a provozní náklady na využití připravovaného eGovernment cloudu. Detailní posouzení tedy bylo provedeno pro Podvariantu 2, 3 a 4, tedy pořízení a provoz vlastního HW, využití cloudových služeb a využití služeb IaaS/PaaS. Na základě technických parametrů a analýzy rizik lze za preferovanou podvariantu označit Podvariantu 4 (pořízení infrastruktury formou IaaS), protože tato podvarianta kombinuje výhody Podvarianty 2 a 3. Tedy umožňuje definovat parametry infrastruktury včetně internetového připojení a současně s tím využít flexibility poskytované cloudovou službou, kdy bude možné velikost datového uložiště upravovat dle skutečné aktuální potřeby. Služba IaaS zároveň není spojena s náklady, které se platí za stažené objemy dat a počet provedených operací, jako je tomu v případě cloudových uložišť. Obtížně predikovatelné poplatky za stahování dat a počty provedených operací u cloudových uložišť představují významné finanční riziko. Z pohledu preferovanosti lze tedy posuzované podvarianty seřadit následovně:
1. Podvarianta 0 – Příprava datových podkladů pro jiného poskytovatele
2. Podvarianta 4 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení s využitím IaaS/PaaS
3. Podvarianta 2 – Příprava datových podkladů a provoz aplikačního řešení na vlastní infrastruktuře
4. Podvarianta 1 a Podvarianta 3 – Cloudové uložiště státní správy nebo soukromého subjektu
Na základě technických parametrů a analýzy rizik lze tedy za preferovanou podvariantu označit variantu „pořízení infrastruktury formou IaaS“.


Ostatní zhodnocené dopady novely
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Návrh zákona nemá dopady na mezinárodní hospodářskou konkurenceschopnost ČR, na inovační a investiční činnost ani na zaměstnanost. Návrh taktéž nemá dopad na konkurenční postavení firem se sídlem v ČR, a to jak na vnitřním trhu EU, tak ve vztahu ke třetím zemím.
Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky
Zákon nebude mít dopady na územní samosprávní celky.
Sociální dopady
Návrh zákona neupravuje vztahy, které by měly dopad na specifické sociální skupiny obyvatel ani jejich práva, např. sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny či sociálně vyloučené osoby. Návrh zákona taktéž neupravuje vztahy, které by se dotýkaly sociální rovnosti, pracovně právních vztahů, sociálního začleňování, sdružování, práv menšin, sociálního dialogu, soukromí a ochrany osobních údajů.
Dopady na rodiny
Návrh zákona neupravuje vztahy, které by měly dopad na rodiny ani jejich práva.
Dopady na životní prostředí
Právní zakotvení činností a služeb zajišťovaných ČHMÚ bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť ČHMÚ zajišťuje činnosti (sledování a vyhodnocování jevů v atmosféře a hydrosféře), jejichž výsledky slouží následně k aplikaci opatření k sledování a vyhodnocování jevů, jejichž úkolem je ochrana životního prostředí. Výstupy ČHMÚ jsou využívány např. pro měření úrovně znečištění ovzduší a modelování znečišťování posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění, monitoring kvality povrchových vod, množství vod aj. 
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh zákona neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Takové vztahy neupravuje ani navrhovaná právní úprava, proto lze konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen.
Dopady na výkon státní statistické služby
Návrh zákona nemá dopady na výkon státní statistické služby, nezakládá nové oprávnění vytvářet a provozovat nové administrativní zdroje dat či měnit stávající, které jsou potencionálně využitelné pro potřeby státní statistické služby. Nadále, tedy i po přijetí navrhované právní úpravy, budou poskytována data o životním prostředí v nezměněném rozsahu oproti stávajícímu stavu pro výkon státní statistické služby.
Korupční rizika
Návrh zákona nezakládá korupční rizika ani nemá žádné dopady na míru korupce.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Jedním z hlavních cílů výstupů činnosti ČHMÚ je v maximálně možném rozsahu přispět k předcházení vzniku mimořádných, resp. krizových situací, zajištěním všeobecné přípravy na zvládnutí potenciálně možných krizových situací v rámci působnosti příslušných orgánů krizového řízení, poskytováním nezbytných informací a podkladů, zahájením obnovy občanského života v postižených územích a zajištěním udržitelného rozvoje společnosti, organizace, území a státu ve vazbě na zákon č.  240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění. Usnesením vlády ČR č. 934 z 14. 12. 2011, příloha III/2 byl ČHMÚ určen prvkem kritické infrastruktury s odpovědností pro zajišťování předpovědní, varovné a hlásné služby v oblastech vymezených v Příloze k nařízení vlády č. 432/2010 Sb.[footnoteRef:11] ČHMÚ rovněž podle § 73 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů zabezpečuje ve spolupráci se správci povodí předpovědní povodňovou službu.[footnoteRef:12] Současně nová právní úprava napomůže ke zvýšení efektu aktivit v environmentální bezpečnosti, jejichž účelem je především propojení ochrany životního prostředí s bezpečnostními zájmy ČR. Zároveň je cílem právní úpravy rozšíření existujících opatření, která povedou k omezení rizik vzniku krizových situací vyvolaných interakcí životního prostředí a společnosti. [11:  Předpovědní a výstražná služba pro orgány krizového řízení z monitorovacích systémů meteorologických a hydrologických sítí a ze sítí automatického imisního monitorovacího systému; monitorování meteorologické, hydrologické a imisní situace, mající bezprostřední vliv na vznik a šíření živelních pohrom a nebezpečných látek v ovzduší a informování příslušných orgánů a veřejnosti; hlásná a předpovědní povodňová služba; zajištění činnosti celostátní radiační monitorovací sítě; vyhlašování vzniku a ukončení smogových situací a regulačních opatření; meteorologické zabezpečení provozu jaderných elektráren; meteorologické zabezpečení provozu civilního letectví; meteorologické zabezpečení provozu na pozemních komunikacích; činnost referenčního pracoviště pro modelování znečištění ovzduší a zpracovávající zprávy o kvalitě ovzduší podle právních předpisů Evropské unie.
]  [12:  Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech.] 

Zákon mj. obsahuje speciální ustanovení upravující omezení dispozice s daty ČHMÚ a HMSl resortu obrany jak v případě různých mimořádných stavů, kdy je například ohrožena bezpečnost ČR, ale také tzv. ve stavu míru a to, pokud je zde oprávněný zájem na jejich neposkytnutí související s požadavky bezpečnosti, správy utajovaných informací při přípravě a zajišťování obrany státu.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Návrh zákona legislativně zakotvuje současné činnosti a služby zajišťované ČHMÚ v plném rozsahu. Za implementaci zákona je odpovědné MŽP jako věcně příslušný ústřední orgán státní správy a ČHMÚ. Kontrolním orgánem je MŽP.
Návrh implementačního procesu pro realizaci Národní databáze musí zahrnovat i interní přípravu datových podkladů, která bude reprezentovat značnou část implementačního procesu nejen z pohledu pracnosti, ale i času, tj. personálních nákladů ČHMÚ. Pravděpodobně bude nezbytné vytvořit pracovní skupinu (koordinátor, administrátor, technická podpora), která bude zodpovědná za přípravu implementačního plánu, řízení procesu interní přípravy datových podkladů a asistenci při následné publikaci otevřených dat na datové uložiště a registraci v NKOD. Některé role v této pracovní skupině bude možné zajišťovat i pomocí externího dodavatele.
Na základě definice technických parametrů cílového řešení a předpokládané náročnosti přípravy datových podkladů na straně ČHMÚ byl sestaven předpokládaný implementační harmonogram projektu. V případě, že v průběhu realizace nenastanou žádné neočekávané komplikace, lze předpokládat, že bude možné Národní databázi spustit za 33 měsíce od zahájení projektu.
	Okruh realizovaných činností
	Předpokládaná doba trvání

	Zahájení projektu
	T

	Nastavení organizačních procesů v souvislosti s publikací otevřených dat
	T + 3 měsíce

	Příprava datových podkladů
	T + 17 měsíců

	Příprava a realizace VZ
	T + 11 měsíců

	Dodání a implementace aplikačního řešení
	T + 33 měsíců

	Celkem
	33 měsíců od zahájení projektů


S ohledem na stanovený harmonogram vytvoření Národní databáze, je třeba počítat s přechodným obdobím v rámci zákona, aby mohl být projekt realizován, popř. zajistit finanční prostředky na realizaci tohoto projektu v dostatečném předstihu.
 Přezkum účinnosti regulace
Vzhledem k tomu, že návrh zákona pouze legislativně zakotvuje současné činnosti a služby zajišťované ČHMÚ, aby byl zabezpečen výkon státní meteorologické, klimatologické a hydrologické služby a služeb v oblasti kvality ovzduší na území ČR, domníváme se, že není třeba stanovovat konkrétní datum přezkumu účinnosti.

Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl připravován ve spolupráci s ČHMÚ. Kalkulace současných a očekávaných nákladů a tržeb ČHMÚ souvisejících s návrhem zákona byla zpracována pracovníky ČHMÚ.
Další zdroje dat:
1. Zpracování studie proveditelnosti na vytvoření a provozování Národní databáze - Závěrečná zpráva. Praha: system boost a.s., 2021. 105 s.
2. SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí ČR [online]. Copyright © [cit. 14.02.2023]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/wp-content/uploads/2022/06/Zprava-o-hospodareni_SFZP-CR_za-rok-2021.pdf
3. SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí ČR [online]. Copyright © [cit. 14.02.2023]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/wp-content/uploads/2021/08/Zprava-o-hospodareni_SFZP-CR_za-rok-2020.pdf
4. SFŽP ČR – Státní fond životního prostředí ČR [online]. Copyright © [cit. 14.02.2023]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/wp-content/uploads/2022/01/Zprava-o-hospodareni-SFZP-CR_2019.zip
Seznam použitých zkratek
	AIM
	Automatizovaný imisní monitoring

	ČHMÚ
	Český hydrometeorologický ústav

	ČR
	Česká republika

	EU
	Evropská unie

	GŘ HZS
	Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

	HMSl
	Hydrometerologická služba

	IS
	Informační systém

	ISKO
	Informační systém o kvalitě ovzduší v ČR

	KLI
	Kalibrační laboratoř imisí

	LKOD
	Lokální katalog otevřených dat

	MŽP
	Ministerstvo životního prostředí

	NIS
	Národní inventarizační systém

	NKOD
	Národní katalog otevřených dat

	OJV
	Oddělení jakosti vod

	REZZO
	Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší

	SVRS
	Smogový varovný a regulační systém

	VaV
	Výzkum a vývoj


Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Eva Dvořáková, Ph.D.
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje
email: eva.dvorakova@mzp.cz
tel: +420 704 655 780

Ing. Martina Píšková
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje
email: martina.piskova@mzp.cz
tel: +420 267 122 147

Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10

Na přípravě analýzy spolupracovali:
Ing. Hana Příhodová - ředitelka pro ekonomiku a správu, ČHMÚ 
Kateřina Valentová - oddělení plánu a financování, ČHMÚ
· rozbor výnosů a nákladů ČHMÚ
· kalkulace současných a očekávaných nákladů a tržeb ČHMÚ souvisejících s návrhem zákona
Mgr. Libor Černikovský – ředitel pro meteorologii a klimatologii, ČHMÚ
	části týkající se Národní databáze

48

image1.emf

image2.png

image3.png