Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCTVCLGMA najdete zde
V.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
1. Základní identifikační údaje
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel/zástupce předkladatele:
Ministerstvo vnitra
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
1. ledna 2024
Implementace práva EU: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Cílem navrhované změny zákona o občanských průkazech je i nadále zapisovat rodná čísla do občanských průkazů, a to bez časového omezení.
Pokud jde o změnu insolvenčního zákona, účelem návrhu je zachování důvěry ve fungování insolvenčního rejstříku do doby, než bude případně rozhodnuto o způsobu nahrazení rodných čísel, a to včetně nulové varianty, tj. jejich zachování i v soukromoprávní sféře. Právní úprava v oblasti identifikace osob v insolvenčním rejstříku bude stabilizována a bude nastolena jistota ohledně užívání rodného čísla.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
V případě uvádění rodných čísel na občanských průkazech bez časového omezení je dopad na státní rozpočet neutrální. Z hlediska výroby občanských průkazů zůstane zachován stávající systém, včetně jeho finančních parametrů.
Pro kapitolu Ministerstva spravedlnosti by nepřijetí této novely znamenalo vynaložení finančních prostředků ve výši minimálně 7 milionů korun bez DPH pro informační systém ISIR v provozu.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Subjekty využívající insolvenční rejstřík budou disponovat vyšší mírou jistoty a důvěry ohledně využívání poskytovaných webových služeb a vyhledávání v insolvenčním rejstříku tím, že bude zachováno využívání rodného čísla.
Soukromoprávní subjekty nebudou muset vynakládat finanční prostředky na úpravy webových služeb a vlastních informačních systémů.
3.4 Územní dopady na územní samosprávné celky: Ne
3.5 Sociální dopady: Ne
3.6. Dopady na rodiny: Ne
3.7 Dopady na spotřebitele: Ne
3.8 Dopady na životní prostředí: Ne
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.11 Korupční rizika: Ne
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
1. Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Definice problému
V souvislosti s budováním soustavy základních registrů a naplňováním obecné vize týkající se postupného utlumování rodných čísel jako jednoznačných identifikátorů fyzických osob při komunikaci mezi jednotlivými agendovými informačními systémy byly v roce 2010 zahájeny práce na přípravě zavedení tzv. „bezvýznamového identifikátoru“, který by byl jako neveřejný bezvýznamový identifikátor užíván výlučně k jednoznačnému určení fyzické osoby pro účely výkonu agendy, pro kterou byl přidělen. Při zavádění základních registrů bylo jednou ze stěžejních priorit právě potlačení významu rodného čísla při komunikaci mezi základními registry a mezi základními registry a agendovými informačními systémy. V rámci této komunikace byl v souladu ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, zaveden agendový identifikátor fyzické osoby, který je pro každou agendu unikátní a je odvozen z jednoho zdrojového identifikátoru specifického pro konkrétní fyzickou osobu a kódu agendy. Tyto identifikátory jsou však neveřejné a slouží výhradně pro elektronickou komunikaci mezi informačními systémy. S ohledem na již tehdy plánovaný projekt elektronických občanských průkazů panoval názor, že údaje vedené v informačních systémech veřejné správy by byly duplicitně vedeny též na samotném občanském průkazu, a proto byl předložen návrh zapisovat údaj o rodném čísle do občanského průkazu pouze do 31. prosince 2019. Rodné číslo mělo být v systému základních registrů nahrazeno jinými bezvýznamovými identifikátory, v soukromém sektoru měly k identifikaci občana postačovat údaje vedené v jeho občanském průkazu. Termín ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu byl však opakovaně prodlužován a podle platného právního stavu mají být na základě § 72 odst. 10 zákona o občanských průkazech rodná čísla uváděna pouze na občanských průkazech vydaných do 31. prosince 2024.
V současné době je odbornou veřejností termín vypuštění zápisu rodného čísla do občanského průkazu vnímán jako start identifikace prostřednictvím čísla osobních dokladů, případně klientských identifikátorů, namísto rodných čísel, na který však některé agendy stále nejsou připraveny. Opakované oddalování termínu zrušení zápisu rodného čísla do občanského průkazu bylo odůvodněno nepřipraveností na tuto změnu jak některých agend státu, tak nepřipraveností soukromého sektoru. Tato nepřipravenost některých agend státu a soukromého sektoru stále přetrvává.
Například Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že při identifikaci fyzických osob stále plní nezastupitelnou úlohu rodné číslo jako jedinečný identifikátor fyzické osoby zaručující její spolehlivou identifikaci. Dlouholetou praxí v oblasti sociálního zabezpečení je ověřeno, že rodná čísla spolehlivě slouží při provádění extrémně rozsáhlých finančních transakcí České správy sociálního zabezpečení, a to i přes stále rozsáhlejší elektronizaci procesů. Pokud by tedy mělo dojít k nahrazení rodného čísla jiným identifikátorem, musí být zajištěna spolehlivá identifikace fyzické osoby. Dále by bylo bezpodmínečně nutné, aby byla realizována komplexní analýza dopadů ukončení uvádění rodného čísla na občanských průkazech do všech procesů České správy sociálního zabezpečení a aplikací v rámci Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení.
V resortu justice je přechod z rodných čísel na bezvýznamové identifikátory problematický při vyhledávání v insolvenčním rejstříku. Na rozdíl od informačních systémů veřejného sektoru využívajících již nyní různé neveřejné agendové či klientské identifikátory fyzických osob (AIFO a KIFO) představuje rodné číslo reálně jediný, v soukromoprávních poměrech běžně využívaný, unikátní numerický identifikátor fyzických osob. Pro moderní tržní ekonomiku je přitom charakteristické, že vstupování do závazků s sebou často nese riziko selhání protistrany a vznik dluhu. Systémovým (sektorovým) i individuálním věřitelům potom z logiky věci vzniká právo své pohledávky po dlužnících vymáhat, což specificky v případě úpadku dlužníka znamená nutnost formálně uplatnit svou pohledávku v insolvenčním řízení.
Uplatnění práva v insolvenčním řízení vyžaduje učinění formálního procesního úkonu v rámci insolvenčního řízení, které je podmíněno dvěma klíčovými schopnostmi věřitele. Věřitel musí být především schopen spolehlivě ztotožnit osobu dlužníka, a to na základě údajů uvedených v seznamu dlužníků. V souladu s § 420 odst. 1 insolvenčního zákona se do seznamu dlužníků u fyzických osob zapisují pouze jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo (a navíc IČO u podnikatelů a datum narození u cizinců bez rodného čísla). Ze všech uvedených údajů ovšem nepodléhá fluktuaci a možnosti změny právě pouze rodné číslo. Až po ztotožnění dlužníka typicky následuje podání přihlášky pohledávky, a to v prekluzivní lhůtě 2 měsíců od zjištění úpadku dlužníka. V kontextu jiných lhůt stanovených soukromým právem se jedná o relativně krátkou lhůtu, s jejímž zmeškáním jsou navíc spojeny fatální následky (při přiznání osvobození od placení neuspokojených pohledávek v oddlužení dojde k oslabení práva věřitele na úroveň naturální obligace).
Garance spolehlivosti vyhledávání dlužníků v insolvenčním rejstříku je přitom klíčovým prvkem fungování insolvenčního práva v České republice. Přechod z rodných čísel na bezvýznamové klientské a směrové identifikátory není pouze technickým problémem na straně správce informačního systému (tj. Ministerstva spravedlnosti), nýbrž s ohledem na výše uvedené také problémem věřitelů (zástupci systémových věřitelů avizovali, že nejsou schopni adaptovat se v krátké době na zrušení rodných čísel v insolvenčním rejstříku, přičemž se obávají zmeškání propadných lhůt k přihlášení svých pohledávek).
Pokud jde o soukromý sektor, nepřipravenost na vypuštění údaje o rodném čísle z občanského průkazu avizovaly například pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo subjekty poskytující finanční služby. Potřebné úpravy informačních systémů soukromoprávních subjektů, které jsou nyní založeny na bázi rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby, budou nákladné a časově náročné. Potřeba užívání rodného čísla jako jednoznačného identifikačního údaje osoby pak přetrvává i v soukromoprávních vztazích.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době je úprava zapisování rodného čísla do občanského průkazu obsažena v zákoně č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 471/2022 Sb., a to legislativně atypicky v jeho přechodných ustanoveních, konkrétně v § 72 odst. 10. Na základě tohoto ustanovení jsou rodná čísla uváděna v občanském průkazu v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem a rovněž ve strojově čitelné podobě v nosiči dat, a to na občanských průkazech vydaných do 31. prosince 2024.
Původní termín pro ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, který byl v zákoně o občanských průkazech stanoven na 31. prosinec 2023, byl zákonem č. 471/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, posunut na 31. prosinec 2024.
S postupným utlumováním rodných čísel jako jednoznačných identifikátorů souvisí současná právní úprava insolvenčního rejstříku v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, která byla zavedena zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Vyhledávání v insolvenčním rejstříku mělo být podle této úpravy umožněno s pomocí bezvýznamových klientských identifikátorů (BKI), které měly využívat soukromé osoby. Dále se počítalo s vyhledáváním osob také s použitím bezvýznamových směrových identifikátorů (BSI). Problematická povaha nového legislativního řešení si však ještě před spuštěním vyžádala urychlenou technickou novelu obsaženou v zákoně č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností a fungováním veřejných rejstříků. Tímto zákonem byl prodloužen existující režim ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízeních věřiteli založený na rodných číslech, a to do konce roku 2024. Za účelem snadnějšího přechodu na nový systém bezvýznamových klientských identifikátorů a bezvýznamových směrových identifikátorů se dále umožnilo, aby v průběhu roku 2024 bylo možné paralelní vyhledávání podle rodných čísel i nových identifikátorů. Výhledově má dojít k další novelizaci oddalující termín spuštění, a to prostřednictvím zákona upravujícího vybrané právní předpisy související s novým zákonem o preventivní restrukturalizaci (sněmovní tisk 372), který pravděpodobně nabyde účinnosti ještě v roce 2023.
Identifikace dotčených subjektů
Co se týče části návrhu týkající se změny zákona o občanských průkazech, byly identifikovány tyto dotčené subjekty: držitelé občanských průkazů (tj. nositelé rodného čísla), orgány státní správy a samosprávy a soukromoprávní subjekty oprávněné rodná čísla využívat.
Pokud jde o část návrhu zákona týkající se změny insolvenčního zákona byly identifikovány tyto dotčené subjekty:
· Orgány veřejné moci včetně veřejnoprávních korporací
Všechny organizační složky státu budou moci nadále pracovat s insolvenčním rejstříkem za současného nastavení informačních systémů a využívat webové služby jako doposud.
· Soudy
Všichni věřitelé budou moci po další období pracovat s insolvenčním rejstříkem za současného nastavení informačních systémů. V rámci soudní činnosti budou zachovány dosavadní administrativní postupy (od procesu ztotožňování dlužníků, jejich zapisování do seznamu dlužníků, po odpadnutí nutnosti zaškolování pracovníků kanceláří, odpovídání na dotazy veřejnosti apod.).
· Dlužníci (fyzické osoby)
Všichni dlužníci budou moci po další období využívat insolvenční rejstřík beze změn.
· Věřitelé (soukromoprávní subjekty)
Všichni věřitelé budou moci jako doposud využívat a pracovat s insolvenčním rejstříkem beze změn – budou moci vyhledávat dlužníky podle rodného čísla, je-li jim známo, což jim poskytne vyšší míru jistoty při jejich identifikaci a snížení rizik spojených se špatným ztotožněním dlužníka. Dále pak bude zachováno fungování webových služeb a hromadného ověřování klientů oproti aktualizacím v seznamu dlužníků.
Popis cílového stavu
Cílem navrhované změny zákona o občanských průkazech je i nadále zapisovat rodná čísla do občanských průkazů, a to bez časového omezení. Do zákona o občanských průkazech bude včleněna úprava zápisu rodného čísla do občanského průkazu jakožto jednoho z obligatorních údajů zapisovaných o držiteli občanského průkazu. Ze zákona o občanských průkazech bude naopak vypuštěno přechodné ustanovení (§ 72 odst. 10), na základě kterého jsou rodná čísla zapisována do občanských průkazů v současné době s časovým omezením do konce roku 2024.
Ústředním cílem navrhované změny insolvenčního zákona je zachování důvěry ve fungování insolvenčního rejstříku do doby, než bude případně rozhodnuto o způsobu nahrazení rodných čísel, a to včetně nulové varianty, tj. jejich zachování i v soukromoprávní sféře. Právní úprava v oblasti identifikace osob v insolvenčním rejstříku bude stabilizována a bude tak nastolena jistota ohledně užívání rodného čísla. Účelem navrhovaných změn je pro tuto chvíli zachovat existující režim ztotožňování dlužníků v insolvenčních řízeních věřiteli založený na rodných číslech a nepřecházet na nový systém bezvýznamových klientských identifikátorů a bezvýznamových směrových identifikátorů, o nichž se uvažuje, že by mohly do budoucna zcela nahradit rodná čísla.
Navrhovanými změnami se vytvoří dostatečný prostor pro provedení analýzy dopadů postupného utlumování rodných čísel, na základě které by bylo možné vybrat nejvhodnější řešení pro agendy, které jsou na rozhraní veřejné a soukromé sféry (např. oblast zaměstnanecké agendy, důchodů), a ve vztahu k soukromoprávním subjektům. Rovněž bude nezbytné zhodnotit dopad, který bude mít na oblast elektronické identifikace chystaná revize stávajícího nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. eIDAS 2.0). Ve státních systémech bude utlumování rodných čísel nadále pokračovat.
Zhodnocení rizika
Nepřijetí návrhu zákona by znamenalo, že do občanských průkazů by byla rodná čísla zapisována pouze do konce roku 2024. Soukromý sektor a rovněž agendy na rozhraní veřejné a soukromé sféry by se proto musely začít bezodkladně připravovat na tento stav, přičemž zástupci soukromého sektoru avizovali, že je pro ně tento termín s ohledem na úpravy, které by museli učinit ve svých systémech, nereálný.
Pokud jde o změnu insolvenčního zákona, nepřijetí návrhu zákona by znamenalo velkou míru nejistoty v oblasti vyhledávání v insolvenčním rejstříku pro všechny skupiny subjektů, neboť není zcela vyjasněno fungování, které předpokládá současná právní úprava. Navrhovaná náhrada rodného čísla není technicky ani metodicky zcela vyjasněna, a tudíž připravena na straně několika informačních systémů státu, logicky pak nemůže být připraven ani soukromý sektor.
1. Návrh variant řešení
Změna zákona o občanských průkazech
Nulová varianta
Nulová varianta znamená, že zákon o občanských průkazech se nebude novelizovat a zápis rodných čísel do občanských průkazů bude ukončen k 31. prosinci 2024.
Varianta I
Do zákona o občanských průkazech bude včleněna úprava zápisu rodného čísla do občanského průkazu jakožto jednoho z obligatorních údajů zapisovaných o držiteli občanského průkazu. Ze zákona o občanských průkazech bude naopak vypuštěno přechodné ustanovení (§ 72 odst. 10), na základě kterého jsou rodná čísla zapisována do občanských průkazů v současné době s časovým omezením do konce roku 2024. Rodná čísla budou do občanských průkazů zapisována bez časového omezení.
Změna insolvenčního zákona
Nulová varianta
Nulová varianta představuje odstranění rodného čísla jakožto identifikátoru v roce 2025 a zavedení identifikátorů BSI a BKI již v lednu 2024. Rodné číslo je trvalým a jednoznačným identifikátorem na který jsou veškeré subjekty, které pracují s insolvenčním rejstříkem zvyklí a nečiní jim v praxi problémy. Je zaveden v hromadně odebíraných webových službách a je jednou z klíčových entit pro jednoznačné ztotožnění osoby.
Varianta I: Vypuštění ustanovení o zavedení jiných bezvýznamových identifikátorů pro insolvenční rejstřík jako je BSI a BKI
V tuto chvíli představuje rodné číslo pro řadu subjektů zavedený, jednoznačný, trvalý a neměnný identifikátor, který napomáhá identifikovat osoby bez nutnosti znát další údaje, což je důležité pro řadu situací v rámci právních úkonů a jednání.
2. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Změna zákona o občanských průkazech
Nulová varianta
Nulová varianta si vyžádá náklady na úpravy některých systémů soukromoprávních subjektů. Přínos nulové varianty je pak možné spatřovat ve snížení rizika neoprávněného slučování údajů (tzv. profilování) o jedné osobě.
Varianta I
S variantou I nejsou spojeny žádné náklady. Přínosy jsou pak zřejmé – vytvoří se dostatečný časový prostor pro provedení analýzy dopadů postupného utlumování rodných čísel a dopadu, který bude mít na elektronickou identifikaci chystaná revize stávajícího nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. eIDAS 2.0).
Změna insolvenčního zákona
Nulová varianta
Namísto rodného čísla by subjekty musely pracovat s identifikátory novými – BSI a BKI, které doposud neznají a neumějí s nimi pracovat, přičemž není otestováno a technicky postaveno najisto jejich fungování. To by mohlo vést k narušení důvěry v insolvenční rejstřík ve vztahu k mnoha agendám nejen finančního trhu, v jehož důsledku by mohlo docházet např. k selhávání ověřování úvěruschopnosti, bezdlužnosti spotřebitele, zmeškání lhůty pro přihlášení pohledávky v insolvenčním řízení.
K této variantě nebyla zpracována dopadová analýza a soukromý sektor v čele se systémovými věřiteli a odběrateli webových služeb upozorňuje dlouhodobě resort justice i další ministerstva a úřady na nejasné dopady této varianty (např. vysoké náklady, chyby v procesech ztotožňování, propadlé lhůty pro přihlášení pohledávek). Zejména pro webové služby přenášející informace o dlužnících by varianta znamenala složitější a rizikovější fungování, které by mělo velké dopady na zátěž informačních systémů. Při zvolení této varianty by musely justiční systémy a procesy doznat potřebných změn a uživatelé by se museli naučit pracovat s bezvýznamovými identifikátory. To stejné by musel absolvovat soukromý sektor.
Varianta I: Vypuštění ustanovení o zavedení jiných bezvýznamových identifikátorů pro insolvenční rejstřík jako je BSI a BKI
Varianta I počítá se zachováním rodného čísla a zajištěním dostatečné míry jistoty při jeho využívání v insolvenčním rejstříku. Naopak tato varianta upouští v tuto chvíli od zavedení jiných identifikátorů pro služby insolvenčního rejstříku jako BSI a BKI.
Náklady
Změna zákona o občanských průkazech
Nulová varianta
Nulová varianta si vyžádá náklady na straně soukromoprávních subjektů, které budou muset v relativně krátké době upravit své informační systémy tak, aby byly schopny fungovat bez rodných čísel s novými identifikátory.
Varianta I
S variantou I nejsou spojeny žádné náklady.
Změna insolvenčního zákona
Nulová varianta
Tato varianta by vyžadovala změnu v informačních systémech napříč resorty, nevyjímaje resort justice, včetně změny dalších procesních postupů a metodik. Změnu informačních systémů by musely provést i soukromé subjekty.
Nezmínit nelze ani finanční dopady, které by pro resort justice znamenaly nehospodárné vynaložení financí v případě insolvenčního rejstříku minimálně 7 milionů korun bez DPH.
Celkově by pak utlumování rodných čísel v resortu justice (nejen v rámci insolvenčního rejstříku) znamenalo vynaložení minimálně 175 milionů korun bez DPH v řadě případů u informačních systémů, u kterých je již naplánováno jejich nahrazení (jedná se o neúplné vyčíslení nákladů podle současné míry informovanosti o fungování sektorových identifikátorů BSI, BKI a případně SIFO). Resort justice těmito finančními prostředky v aktuálním rozpočtu nedisponuje a nemůže je na tuto aktivitu vynaložit. Resort by musel zabezpečit interní personální kapacity, které by se na tvorbě projektu takového rozsahu mohly podílet. V celkovém důsledku by pak muselo dojít k novelizaci přibližně dalších 40 předpisů v gesci Ministerstva spravedlnosti.
Varianta I: Vypuštění ustanovení o zavedení jiných bezvýznamových identifikátorů pro insolvenční rejstřík jako je BSI a BKI
U varianty I nebyly identifikovány žádné náklady.
Přínosy
Změna zákona o občanských průkazech
Nulová varianta
Přínosem nulové varianty je snížení rizika neoprávněného slučování údajů o jedné osobě. Úřad pro ochranu osobních údajů uvádí, že při dnešních schopnostech informačních systémů doplněných propojením jednotlivých zařízení globální datovou sítí je nyní možné datové fondy nekontrolovaně spojovat a výsledné informace využívat k nejrůznějším komerčním, marketingovým či jiným účelům v neprospěch držitele rodného čísla.
Varianta I
Identifikace fyzických osob za pomoci rodného čísla je v České republice diskutována více než 10 let. Útlum rodných čísel v soukromoprávních vztazích měl být zahájen neuváděním rodného čísla na občanském průkazu. Soukromé subjekty by se však nedokázaly k údaji o rodném čísle dostat a využívat ho běžně při různých úkonech a právních jednáních. Přínosem varianty I je vytvoření dostatečného časového prostoru tento záměr znovu zanalyzovat, vyhodnotit dopady do jednotlivých sektorů a agend, přínosy a rizika a současně vyhodnotit další postup v této věci. Rovněž je třeba zhodnotit dopad, který bude mít na elektronickou identifikaci chystaná revize stávajícího nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. eIDAS 2.0).
Změna insolvenčního zákona
Nulová varianta
U nulové varianty nebyly identifikovány žádné přínosy.
Varianta I: Vypuštění ustanovení o zavedení jiných bezvýznamových identifikátorů pro insolvenční rejstřík jako je BSI a BKI
Tato varianta má pozitivní vliv na rozpočet resortu justice, neboť by nemusely být vynaloženy výše uvedené finanční prostředky na zajištění této aktivity.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Změna zákona o občanských průkazech
Obě varianty řešení byly podrobeny důkladnému posouzení z hlediska nákladů, které by mohly být s jejich provedením spojeny, a rovněž byly porovnány potenciály identifikovaných přínosů. Z tohoto srovnání vychází jednoznačně nejlépe varianta I, jejímž přijetím bude zabráněno neúčelně vynaloženým nákladům na úpravy informačních systémů na základě řešení, které si i s ohledem na nově navrhované změny v oblasti elektronické identifikace na evropské úrovni žádá provedení podrobné analýzy jeho dopadů.
Změna insolvenčního zákona
Nepřijetí novely zákona by v tuto chvíli znamenalo nutnost pracovat na řešení s bezvýznamovými identifikátory BSI a BKI, případně SIFO, přičemž tato varianta není podpořena žádnou dopadovou analýzou. Koncepčně se jedná o rozsáhlou změnu, která má dopady nejen na samotný resort justice, ale i soukromý sektor. V rámci této varianty není zcela vyřešena řada technických a metodických otázek.
S ohledem na výše uvedené se jeví jako nejvhodnější varianta I – Vypuštění ustanovení o zavedení jiných bezvýznamových identifikátorů pro insolvenční rejstřík jako je BSI a BKI. Tato varianta rovněž naplňuje ústřední cíl novely zákona, kterým je dostatečné zajištění důvěry v insolvenční rejstřík a získání prostoru pro provedení analýzy dopadů.
3. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Změna zákona o občanských průkazech
Z posouzení nákladů a přínosů variant se jeví jako nejvhodnější varianta I, tj. nadále zapisovat rodná čísla do občanských průkazů bez časového omezení.
Změna insolvenčního zákona
Z posouzení nákladů a přínosů variant se jeví jako nejvhodnější varianta I – vypuštění ustanovení o zavedení jiných bezvýznamových identifikátorů pro insolvenční rejstřík jako je BSI a BKI. Tato varianta rovněž naplňuje ústřední cíl novely zákona, kterým je dostatečné zajištění důvěry v insolvenční rejstřík a získání prostoru pro provedení analýzy dopadů.
4. Implementace doporučené varianty a vynucování
Předkladatelem návrhu zákona je Ministerstvo vnitra, do jehož působnosti je svěřena oblast občanských průkazů a evidence obyvatel a rodná čísla [viz ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů]. Na zápisu údajů do občanského průkazu a vydávání občanského průkazu se nic nemění, zůstávají zachovány dosavadní procesy.
Správcem insolvenčního rejstříku je Ministerstvo spravedlnosti, které zajistí jeho fungování v souladu s navrhovanou právní úpravou.
Vzhledem k tomu, že jde o faktické zachování dnešního režimu využívání rodných čísel na dokladech a v insolvenčním rejstříku, nevyžaduje doporučená varianta speciální implementační mechanismy.
5. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost regulace bude podrobena přezkumu na základě plánované analýzy dopadů postupného utlumování rodných čísel na jednotlivé agendy státu a soukromý sektor. Rovněž bude nezbytné zhodnotit dopad, který bude mít na oblast elektronické identifikace chystaná revize stávajícího nařízení Evropské unie č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (tzv. eIDAS 2.0).
6. Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl konzultován v rámci tzv. kulatých stolů k útlumu rodných čísel pořádaných místopředsedou vlády pro digitalizaci se zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí, Digitální a informační agentury, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Svazu průmyslu a dopravy, České bankovní asociace, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Svazu zdravotních pojišťoven a zástupci dalších subjektů.
V rámci kulatého stolu „Útlum užívání rodných čísel – možná řešení a dopady na poskytování služeb pro spotřebitele“ pořádaného Spotřebitelským fórem byl návrh řešení konzultován se zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zahraničních věcí, Sdružení českých spotřebitelů, poskytovateli finančních služeb a dalšími subjekty.
2