Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCUPBNQ4K najdete zde
II.
Předkládací zpráva
I. Účel navrhované právní úpravy
Účelem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, je dále prohloubit depolitizaci, profesionalizaci, transparentnost a efektivitu státní služby, tedy cíle, které měl zákon o státní službě od začátku naplňovat.
Mezi hlavní změny, které navrhovaná úprava přináší, patří přechod koordinační úlohy v oblasti státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády České republiky, změny v oblasti systemizace, zjednodušení a zefektivnění vybraných personálních procesů, zrušení kárného řízení a změny v oblasti úřednické zkoušky a systému vzdělávání.
Navrhuje se převést koordinační úlohu v oblasti státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády České republiky. Navrhovaná úprava odpovídá původní představě, kdy koordinační úlohu v oblasti státní služby mělo plnit Generální ředitelství státní služby. Vzhledem k potřebě nenavyšovat náklady vynaložené ze státního rozpočtu se jeví jako efektivnější a racionálnější pouze převést agendu státní služby na Úřad vlády České republiky, nikoli vytvářet nový samostatný úřad.
Pokud jde o úpravy v oblasti systemizace, navrhuje se, aby předmětem systemizace schvalované vládou již nebyl počet míst, u nichž je stanoven požadavek na státní občanství České republiky. Jedná se o položku, která nemá vliv na čerpání prostředků ze státního rozpočtu. Schvalování požadavku na státní občanství České republiky tak přechází na příslušné služební orgány. Vláda by navíc měla nově rozhodovat pouze o zásadních změnách systemizace, které mají dopad na státní rozpočet. Rozšiřuje se proto okruh změn systemizace, které bude schvalovat Úřad vlády České republiky (před přechodem koordinační úlohy v oblasti státní služby na Úřad vlády České republiky Ministerstvo vnitra) v dohodě s Ministerstvem financí.
Navrhuje se zjednodušit a zpružnit vybrané personální procesy, zejména, pokud jde o změny a skončení služebního poměru.
Ty změny služebního poměru, o kterých dosud služební orgán musel rozhodovat v řízení ve věcech služby, a to i přesto, že neměl možnost správního uvážení, se vyjímají z řízení ve věcech služby, a nově se klasifikují jako překážky ve službě, o nichž služební orgán nerozhoduje (např. čerpání mateřské a rodičovské dovolené, uvolnění pro výkon funkce v odborové organizaci, uvolnění pro výkon veřejné funkce, zahájení trestního stíhání státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti, vzetí státního zaměstnance do vazby).
Služební orgán nerozhoduje ani o přeložení státního zaměstnance. Státní zaměstnanec se přeloží na základě příkazu, přičemž omezení oborem služby, předpokladem vzdělání nebo omezení časové jsou eliminována.
Zkracuje se doba, na kterou lze státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby z organizačních důvodů na 3 měsíce.
Služební orgán nově nerozhoduje ani o odbytném, neboť nárok na ně vzniká ze zákona. Souběžně se prodlužuje doba nepřetržitého trvání služebního poměru rozhodná pro vznik nároku na odbytné a vylučuje se souběh nároku na odbytné a odchodné, které se nově rovněž nazývá odbytné. Při novém skončení služebního poměru se státnímu zaměstnanci vyplatí odbytné snížené o částku, která mu na odbytném byla vyplacena v minulosti (při předchozím skončení služebního poměru).
Zavádí se osvědčovací doba, kterou lze státnímu zaměstnanci stanovit při zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadu, při jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadu nebo při převedení nebo zařazení na služební místo poté, co byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů. V osvědčovací době může služební orgán zařazení, jmenování nebo převedení státního zaměstnance zrušit (i bez uvedení důvodu). Státní zaměstnanec je poté převeden na jiné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná, nebo zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů. Doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů se po dobu trvání osvědčovací doby staví.
K odvolání ze služebního místa představeného z iniciativy představeného nebo ke skončení služebního poměru z iniciativy státního zaměstnance nedochází poté, co o tom služební orgán rozhodne, ale na základě žádosti ze zákona nebo na základě dohody.
Vybrané důvody skončení služebního poměru, o kterých musel služební orgán rozhodovat, patří nyní mezi důvody, pro které skončí služební poměr ze zákona.
Návrh obsahuje odstranění právní úpravy kárné odpovědnosti a přenesení rozhodování o porušení služební kázně na služební orgán. O následcích porušení služební kázně v prvním ani druhém stupni podle návrhu již nerozhoduje kárná komise, ale služební orgán, resp. nadřízený služební orgán. Ustanovení zákona o státní službě upravující vedení kárného řízení se navrhují zrušit a nahradit úpravou spočívající v zavedení institutu písemného napomenutí státního zaměstnance ze strany služebního orgánu. Písemné napomenutí nelze uložit nejvyššímu státnímu tajemníkovi, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno.
Dochází ke zjednodušení služebního hodnocení. Odpadá zákonná povinnost provádět pravidelné služební hodnocení, racionalizuje se počet hodnocených oblastí. Obsahuje-li služební hodnocení představeného hodnocení organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců s výhradami, služební orgán jej odvolá ze služebního místa.
Navrhuje se též zřízení služební komise, jako zvláštního orgánu rozhodujícího ve věcech porušení služební kázně, porušení služební etiky a ve věcech námitek proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků.
Dochází ke kompletnímu přeformulování ustanovení o úřednické zkouše za účelem zpřehlednění a upřesnění struktury úřednické zkoušky, jejího obsahu a rozsahu, zabezpečení a organizace konání, upřesnění subjektů konajících úřednickou zkoušku a upřesnění dokumentace úřednické zkoušky. Předmětná ustanovení rovněž reflektují zrušení existence služebního poměru na dobu určitou v délce 12 měsíců z důvodu, že před přijetím do služebního poměru ještě nebyla vykonána úřednická zkouška. Zůstává zachováno členění úřednické zkoušky na část obecnou a část zvláštní, avšak obě části nově tvoří relativně autonomní celky s odlišně stanovenými lhůtami pro jejich vykonání. Nově se stanoví, že každou část úřednické zkoušky lze jednou opakovat, zatímco dosavadní úprava umožňovala jen jedno opakování dohromady. Zavádí se princip, že garanta každého oboru služby stanoví vláda nařízením a garantovi se upřesňují povinnosti v oblasti zabezpečení zvláštní části úřednické zkoušky.
Přímo do zákona se nově zavádí adaptační proces jako v zásadě povinný soubor opatření usnadňujících nástup státního zaměstnance do služby jak v případě samotného přijetí do služebního poměru, tak i v případě významnější změny služebního zařazení, typicky při přechodu do jiného služebního úřadu. Adaptační proces se týká jak státních zaměstnanců, tak obdobně zaměstnanců v pracovněprávním poměru na služebním místě.
V oblasti vzdělávání zůstávají zachovány 4 základní kategorie vzdělání (vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání, vzdělávání představených a jazykové vzdělávání), ale nově se stanoví i jejich základní parametry, další dílčí členění a rámcový obsah.
Nově se také zavádí institut služebního volna k osobnímu rozvoji a k upevnění zdravotního stavu. Státním zaměstnancům, kteří setrvají ve služebním poměru nepřetržitě po stanovenou dobu, vznikne nad rámec nároku na dovolenou nárok na čerpání tohoto služebního volna, jehož účelem je poskytnout státním zaměstnancům prostor k delšímu odpočinku od pracovní rutiny, nabrání sil a realizaci aktivit pro osobní rozvoj nebo pro posílení zdravotní kondice, fyzické či duševní. Služební volno přispěje ke zlepšení zdraví státních zaměstnanců, ale bude mít také pozitivní vliv na jejich pracovní výkon, pracovní morálku a podpoří efektivnější řešení uložených úkolů.
Dalšími dotčenými právními předpisy jsou zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s přechodem koordinační úlohy v oblasti státní služby z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, a poté zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů, a to v souvislosti se změnou předpokladu bezúhonnosti státních zaměstnanců, jeho prokazování, respektive ověřování jeho plnění a se změnou nastavení informační povinnosti orgánů činných v trestním řízení.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, doznávají dílčích legislativně-technických změn v souvislosti se změnou terminologie provedenou zákonem. č. 384/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, pokud jde o bývalého náměstka pro státní službu a bývalého náměstka pro řízení sekce.
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dopisem č. j. 22872/2023-UVCR ze dne 16. května 2023 udělil v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA).
II. Meziresortní připomínkové řízení
Návrh zákona byl zaslán do meziresortního připomínkového řízení se lhůtou 20 pracovních dnů pro sdělení připomínek.
Připomínkové řízení probíhalo … (bude doplněno)
2