Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Předkládaný návrh zákona reaguje na úkol obsažený v návrhu Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2023-2026, podle něhož má dojít k redefinici trestného činu znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahrazuje jej konceptem nekonsensuálního pohlavního styku.
Ke změně definice znásilnění směrem ke konceptu nekonsensuálního pohlavního styku v posledních letech přistoupila celá řada evropských států, mimo jiné i pod vlivem Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy), kterou Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala. 

K redefinici trestného činu znásilnění přistoupilo podle dostupných informací v tuto chvíli 15 států (Belgie, Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Island, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Řecko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie). Možná změna zákona je nyní diskutována například v Nizozemsku. 

Zvolený koncept se v jednotlivých státech liší. 

Koncept ano znamená ano (bez souhlasu) uplatňuje např. Malta, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Španělsko nebo Slovinsko.
Koncept ne znamená ne (proti vůli, přes nesouhlas ve spojení s výčtem případů, kdy se má za to, že k jednání došlo bez souhlasu – u nás odpovídá pojmu bezbrannosti) uplatňuje např. Lotyšsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie, Německo (proti rozeznatelné vůli osoby) nebo Švédsko (osoba se neúčastní dobrovolně).

Ostatní státy podle získaných informací dosud mají tradiční definici znásilnění založenou na násilí nebo pohrůžce (např. Francie nebo Rakousko). 
Z možných výše uvedených konceptů se navrhuje zvolit koncept ne znamená ne (čin je spáchán proti vůli oběti) doplněný o zneužití bezbrannosti, které zahrnuje případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu (nemoc, duševní porucha, spánek, silná opilost, zdravotní hendikep, disociativní stupor, spoutání, nízký věk aj.) projevit svůj nesouhlas. Vychází se z toho, že pokud je toho osoba schopna, má (jakkoli) projevit svůj nesouhlas se sexuálním aktem, tj. má se za to, že normální člověk standardně dokáže dát nesouhlas najevo, ať již verbálně nebo neverbálně (gestem, zaujetím obranné pozice). Případy, kdy tak učinit nemůže pro určitou objektivní překážku, ať již fyzickou nebo psychickou, se pak navrhuje řešit zakotvením výslovné definice bezbrannosti v trestním zákoníku, přičemž výčet důvodů bezbrannosti je otevřený a lze tak pod tento pojem zařadit i další výslovně neuvedené obdobné důvody.
Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, neboť nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání. Model založený na absenci souhlasu (ano znamená ano) lze v oblasti trestního práva považovat za přísný – ano znamená ano má být primárně předmětem výchovy a osvěty, ale nejde o koncept vhodný pro oblast trestního práva, kde se uplatňuje zásada ultima ratio (v modelu ano je ano je trestně postihován pachatel i v případě pasivní nekomunikující oběti, tzv. date rape – osoby si spolu vyrazí, večer se spolu baví a pak dojde k sexu, oběť nedá nic najevo, neprojeví odpor, ale následně řekne, že s aktem nesouhlasila). Trestání v situaci, kdy není jasné, že druhá osoba se sexem nesouhlasí, lze považovat za přepínání trestní represe. Model ne znamená ne ostatně zvolilo z obdobných důvodů i Německo, což je stát, který je nám svou právní kulturou velmi blízký. Rakousko a Francie dosud k redefinici nepřistoupily. 

Zároveň se stanoví věková hranice (12 let), do jejíhož dosažení je dítě vždy považováno za bezbranné pouze z důvodu nízkého věku (nikoli z jiných důvodů typu duševní poruchy, zdravotního postižení, silné opilosti, spánku atd., tyto důvody jsou posuzovány samostatně) a sexuální praktiky s ním budou vždy trestné jako znásilnění (v případě penetrace) nebo jako sexuální útok (v případě méně závažných sexuálních praktik typu tření nebo osahávání genitálií, prsou apod.) a nikoli jako mírněji trestné pohlavní zneužití. Stavem bezbrannosti se rozumí stav, kdy je osoba neschopna projevit svou vůli z důvodu určité objektivní překážky, v případě dítěte z důvodu nízkého věku, kdy není ještě natolik vyzrálé, aby bylo schopno pochopit jednání pachatele a adekvátně projevit svou vůli.  O stav bezbrannosti se přitom nejedná u osoby, která je sice nezletilá, ale natolik fyzicky a duševně vyspělá, že je schopna pochopit jednání pachatele a svůj případný nesouhlas s tímto jednáním dát dostatečně najevo. Jde tedy o stanovení věkové hranice, do jejíhož dosažení dítě obvykle za normální situace ještě není natolik vyzrálé, aby bylo schopno pochopit sexuální jednání pachatele a projevit nesouhlas. Je zřejmé, že se jedná o velmi individuální otázku a že každé dítě je odlišně zralé, takže tato věková hranice je stanovena s přihlédnutím k procesu zrání centrální nervové soustavy do určité míry arbitrárně při zohlednění zahraničních úprav a občanskoprávních předpisů. Je třeba zdůraznit, že tato hranice se liší od věkové hranice 15 let, která je stanovena jako hranice, do jejíhož dosažení je chráněn nerušený mravní a sexuální vývoj dětí i v případě, že již jsou schopny jednání pachatele pochopit a souhlasit s ním. 
Dále se jeví jako vhodné i po vzoru zahraničních úprav trestný čin znásilnění omezit pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (na tzv. penetrační činy) a méně závažné sexuální praktiky (nepenetrační povahy) vyčlenit do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku. Tím bude možné i vhodněji nastavit výši trestních sazeb. 
V návaznosti na uvedené změny se provádějí i další nezbytné návazné změny v trestním zákoníku a dalších zákonech odkazujících na vybrané trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. 
Předmětná problematika byla opakovaně projednávána na politické úrovni, včetně jednání podvýboru ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny pro problematiku domácího 
a sexuálního násilí, a návrh zákona vychází z výsledku těchto debat. 
Návrh zákona byl rozeslán do připomínkového řízení dne…
Bude doplněno dle výsledků připomínkového řízení

1
2