Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCVCEKAE6 najdete zde
PRO VNITŘNÍ POTŘEBU
PRO VNITŘNÍ POTŘEBU
III.
ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
I. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Vyhláška č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace při volání na čísla tísňových volání, je předkládána na základě zmocnění podle § 33 odst. 9 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), (dále jen „zákon“).
Cílem dané právní úpravy je doplnění možnosti identifikace pomocí Mezinárodního identifikátoru účastníka mobilní komunikační sítě (IMSI), nutné kvůli multi-device řešením a zpětné lokalizaci zařízení, z něhož byla tísňová komunikace iniciována.
II. Zhodnocení platného právního stavu a hlavních principů
Navrhovaná právní úprava zajistí možnost využití, jak stávajících možností (a stávající řešení v tuto chvíli využívána ostatními mobilními operátory, tak nebudou nijak omezena), tak nově identifikátoru IMSI a nebude tedy docházet k problémům v tísni, které jsou uvedeny níže.
Daná problematika je spojena s dodatečnou lokalizací a jejím využití pro rostoucí segment tzv. multi-device řešení. Jedná se o řešení na straně mobilních operátorů, které umožňuje využití jednoho MSISDN (telefonního čísla) na více koncových zařízeních. V tuto chvíli se jedná zejména o chytré hodinky (Apple Watch, Samsung Watch), které v sobě umí integrovat tzv. eSIM a volat/posílat SMS (tj. připojit se samostatně do mobilní sítě) bez nutnosti přímého připojení k mobilnímu telefonu (např. přes Bluetooth). Nicméně již dnes je zřejmé, že počet takovýchto zařízení v síti se bude v budoucnu rychle zvyšovat, a to jak celkově, tak na jednoho uživatele.
Uživatel volající/píšící z tohoto druhotného (secondary) zařízení se přitom prezentuje vůči volanému svým telefonním číslem a pro volaného tak není možné podle telefonního čísla rozlišit, z jakého zařízení volající volá, a to včetně tísňových linek. To představuje problém právě v případě dodatečné lokalizace, na kterou se tísňové linky dotazují prostřednictvím telefonního čísla, na které operátoři vrátí lokalizaci dané SIM.
Problém u multi-device řešení je ten, že systémy operátorů standardně vrátí v odpovědi na požadavek na dodatečnou lokalizaci polohu primárního zařízení (mobilního telefonu). V praxi to pak vypadá například tak, že jde účastník běhat do lesa pouze s LTE hodinkami, vytočí tísňovou linku, tak z nějakého důvodu vyžádá nad rámec standardní lokalizace dodatečnou lokalizaci, ale ta jí vrátí polohu mobilního telefonu (primárního zařízení), který se v danou chvíli nachází v bydlišti účastníka.
V případě volání to nepředstavuje tak zásadní problém, jelikož při volání z hodinek jde správná lokalizace standardně prostřednictvím signalizace a zároveň odejde AML SMS taktéž se správnou lokalizací. Zásadnější problém nastává v případě alternativní komunikace prostřednictvím SMS, kdy se dodatečná lokalizace využívá jako primární lokalizace jak pro směrování SMS na příslušné krajské pracoviště IZS, tak pro lokalizaci účastníka (byť sekundárně by mělo také dojít k odeslání AML se správnou lokalizací). V takovém případě by tedy došlo bez dalších opatření k lokalizaci mobilního telefonu jako primárního zařízení a nikoliv k lokalizaci hodinek jako sekundárního zařízení.
Při řešení tohoto problému byla identifikována dvě možnosti řešení. První možností je nasazení nových hardwarových a softwarových řešení v síti operátora, které při každém požadavku na dodatečnou lokalizaci ověří, zda je k danému MSISDN navázána služba multi-device a pokud ano dále ověří, z jakého zařízení probíhá nebo proběhla poslední tísňová komunikace.
Na základě tohoto zjištění pak vrátí lokalizaci správného zařízení. Toto řešení má nevýhodu ve vysokých implementačních nákladech, prodloužení doby odpovědi na požadavek a další zvýšení složitosti architektury sítě, které sebou z logiky věci nese zvýšení pravděpodobnosti výpadků a selhání.
Druhou možností (navrhovaná právní úprava) je umožnění podávání požadavku (respektive jeho zpracování na straně GŘ HZS, které spravuje centrálně požadavky na dodatečnou lokalizaci pro všechny složky IZS) na dodatečnou lokalizaci prostřednictvím IMSI (International Mobile Subscriber Identity – zjednodušeně číslo SIM karty) místo MSISDN.
Identifikátor IMSI je totiž na rozdíl od MSISDN unikátní pro každé zařízení i v případě multi-device řešení a je součástí samotné SMS zprávy stejně jako MSISDN. Tato varianta byla projednána se složkami IZS a s O2 ITS, kteří řešení pro GŘ HZS implementují a ti s daným řešením nemají problém, pokud se potvrdí, že taková možnost nebude představovat pro složky IZS významnější finanční či provozní dopad. Podle prvotních zjištění tomu tak není. Takové řešení je navíc čistší a robustnější pro případné budoucí rozšiřování multi-device řešení.
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Návrh novely vyhlášky č. 267/2017 Sb. je připravený v souladu s ustanovením § 33 odst. 9 zákona, dle kterého předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis, který je vydáván dle ustanovení § 150 odst. 3 zákona.
Předkládaná právní úprava je v souladu se zákonem.
IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánu Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie.
K návrhu se vztahují zejména následující právní předpisy EU:
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
Navrhovaná novela vyhlášky není transpozičním předpisem. Novela vyhlášky je předpisem technického charakteru.
V. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
a) na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
novela vyhlášky č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace při volání na čísla tísňových volání nebude mít žádný dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty,
b) na podnikatelské prostředí v České republice
novela vyhlášky č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace při volání na čísla tísňových volání nepředpokládá žádné náklady na podnikatelské prostředí v České republice,
c) finanční dopady se sociálním vlivem a dopady na životní prostředí
novelizací vyhlášky č. 267/2017 Sb., o lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace při volání na čísla tísňových volání nedojde k žádným finančním dopadům se sociálním vlivem a dopady na životní prostředí.
VI. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
S ohledem na předmět navrhované právní úpravy se nepředpokládají negativní sociální dopady na uvedené specifické skupiny obyvatel ani dopady na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady, a to v tom smyslu, že při využití tísňové komunikace prostřednictvím multi-device řešení (např. chytré hodinky propojené s mobilním telefonem) bude při využití sekundárního zařízení (hodinky) pro komunikaci lokalizováno toto zařízení a ne primární zařízení (mobilní telefon).
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.
VII. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
VIII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
IX. Zhodnocení korupčních rizik
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu novely vyhlášky zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při jeho aplikaci. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.
X. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
XI. Zhodnocení dopadů na rodiny
S ohledem na předmět navrhované právní úpravy nejsou spatřovány žádné dopady v této oblasti.
XII. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava neočekává negativní dopady na územní samosprávní celky.
XIII. Odůvodnění neprovedení Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Jedná se o technický předpis, u kterého nevznikají nové a rozsáhlé dopady ve smyslu bodu 3.6 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, tj. nejsou identifikované dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, není zjištěná žádná administrativní zátěž pro orgány veřejné správy, absentují náklady plynoucí z regulace pro podnikatele a občany, žádné dopady na konkurenceschopnost a ekonomické a právní vztahy jak mezi orgány veřejné správy, tak i soukromými subjekty.
XIV. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s digitální agendou.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Čl. I
§ 6
Do § 6 odst. 2 vyhlášky se doplňuje možnost identifikace účastníka tísňové komunikace pomocí Mezinárodního identifikátoru účastníka mobilní komunikační sítě (IMSI), které je nutné kvůli multi-device řešením a zpětné lokalizaci zařízení, z něhož byla tísňová komunikace iniciována.
Čl. II
Účinnost
Účinnost vyhlášky se navrhuje na 1. ledna 2024.
17