Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III. 

ODŮVODNĚNÍ
Obecná část
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Na základě výjimky udělené v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) předsedou Legislativní rady vlády dne 3. 5. 2023 (dopis č. j. 20563/2023-UVCR) nebylo hodnocení dopadů regulace zpracováno.
Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Specializace soudních oddělení (a tedy i soudců) má své zákonné zakotvení v § 42 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Podle tohoto ustanovení se v rozvrhu práce soudu mj. určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu. Jedná se o blanketní normu odkazující na vyhlášku č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „jednací řád“). Specializace je v § 2 jednacího řádu upravena ve formě obligatorní (odstavec první) a ve formě fakultativní (odstavec druhý) a vztahuje se na všechny články soudní soustavy (k vrchním soudům srov. § 116f jednacího řádu) s výjimkou Nejvyššího soudu, na který se tento jednací řád nevztahuje.
Podle § 2 odst. 1 jednacího řádu je na trestním úseku zajištěna obligatorní specializace soudců v řízeních o některých korupčních věcech. Fakultativní specializace je upravena v § 2 odst. 2 písm. a) jednacího řádu, který ukládá předsedům soudů zajistit v rozvrhu práce při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení působící na trestním úseku další specializaci, a to „v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu vybavení soudu“. Označení „fakultativní specializace“ není ale příliš přesné, neboť nezavedení specializace uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) by mělo být spíše výjimečné a odůvodněno pouze nedostatečnou personální obsazeností soudu, případně věcnou nepříslušností. Výčet těchto specializací je uveden jako demonstrativní.
Podle § 2a odst. 1 jednacího řádu dále platí, že nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout žádný senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle 
§ 2, přidělí předseda soudu věc jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný z vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů určených rozvrhem práce.
Jednací řád ve svém § 2 odst. 2 písm. a) směřuje k zajištění specializace soudních oddělení na trestním úseku zejména ve věcech mladistvých, cizinců, dopravní kriminality, finanční a bankovní kriminality, trestných činů vojenských a závažné organizované kriminality (zejména účast na organizované zločinecké skupině a trestné činy spáchané organizovanou skupinou). Nelze přehlédnout, že výčet těchto specializací je užší než výčet specializací zavedených v soustavě státního zastupitelství – podle vzorového organizačního řádu (pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 4/2009, vzorový organizační řád, ve znění pozdějších změn) se obligatorně zřizují na všech stupních státního zastupitelství, tedy na úrovni okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství a na Nejvyšším státním zastupitelství, mj. i specializace na mravnostní a násilnou trestnou činnost a na domácí násilí, dále má být na všech stupních státního zastupitelství zavedena i obligatorní specializace na mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Třebaže role státních zástupců a soudců jsou v trestním řízení odlišné, některé důvody, které vedly k zavedení těchto specializací v soustavě státního zastupitelství, jsou relevantní i pro úvahy, zda by nebylo namístě tyto specializace zavést i v soustavě soudní.
Důvodem pro zavedení specializace by přitom měla být především určitá „typově vyšší náročnost“ projednávané věci, která vyžaduje, aby věc byla projednávána osobou disponující zvýšenou odborností nebo dovednostmi v dané oblastí. Ta může spočívat jak v podstatě projednávané materie (viz např. specializace na hospodářskou a finanční kriminalitu), tak ve specifikách vedení řízení odůvodněných osobami zúčastněnými na řízení (viz např. specializace na řízení ve věcech mladistvých nebo cizinců).
Z povahy výčtu uvedeného v § 2 odst. 2 jednacího řádu vyplývá, že předseda soudu může, pokud to uzná za vhodné, u svého soudu zavést i specializace jednacím řádem výslovně nepředpokládané. V současné době je takto zavedena specializace na postupy podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a to jak u krajských soudů, tak u okresních soudů, nikoli však u všech. Vzhledem ke skutečnosti, že tato oblast je poměrně dynamickou oblastí zejména v oblasti justiční spolupráce poskytované v rámci Evropské unie, v rámci, které je do budoucna potřeba počítat se vzrůstajícím počtem přímo aplikovatelných evropských nařízení, jde o materii, která se svým charakterem vymyká standardnímu trestnímu řízení a která vyžaduje speciální znalost postupů a předpisů upravujících justiční spolupráci, včetně mezinárodních smluv. Z tohoto důvodu, a i s ohledem na vzrůstající potřebu mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních s ohledem na rozvoj kyberkriminality, je na místě zvažovat zavedení specializace na tuto oblast na všech soudech, u nichž to počet tam působících soudců dovolí.
Specializace soudců na vyřizování určitého druhu agendy je zároveň i nástrojem efektivnějšího výkonu justice.
Jako vhodné se proto jeví zakotvit i specializaci na trestnou činnost podle hlavy III zvláštní části trestního zákoníku (trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti), na trestné činy obchodování s lidmi za účelem sexuálního zneužívání [podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku], svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), která podle aktuálních zjištění u okresních ani krajských soudů zavedena není (pouze u Vrchního soudu v Praze je zavedena specializace na trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti). U těchto trestných činů se specializace nenavrhuje z důvodů jejich zvláštní typické mimořádné skutkové nebo právní složitosti, ale spíše z důvodů potřeby zajištění citlivého a empatického přístupu k obětem, jimž hrozí sekundární viktimizace ve zvýšené míře (obava z přístupu orgánů činných v trestním řízení je podle neziskových organizací působících na tomto poli, jejichž názory a zkušenosti jsou opakovaně prezentovány na různých fórech včetně výborů a pracovních skupin zřízených Radou vlády pro rovnost žen a mužů[footnoteRef:1], a podle některých advokátů působících jako zmocněnci těchto obětí jedním z důvodů, proč oběti tuto trestnou činnost neoznamují a proč je u tohoto druhu trestné činnosti stále vysoká míra latence; toto ostatně koresponduje i se závěry viktimizačních studií Institutu pro kriminologii a sociální prevenci[footnoteRef:2]). Zavedení této specializace tak lze považovat za žádoucí a vhodné s ohledem na specifika řízení ve věcech těchto trestných činů, která zpravidla kladou zvýšené nároky na tzv. měkké dovednosti (soft skills) soudců a jejich orientaci v mimoprávních oborech, a to v odlišné míře oproti řízením ve věcech některých jiných trestných činů. [1:  Například Výbor pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách v usnesení č. 3/2022 ze dne 31. 3. 2022 doporučil Radě vlády pro rovnost žen a mužů zavedení této specializace, neboť se jedná o vhodný nástroj posílení citlivého a empatického přístupu k obětem takové trestné činnosti a tím i posílení účinnosti potírání těchto forem trestné činnosti. Obdobný úkol je obsažen i v Akčním plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2023–2026]  [2:  Roubalová, M. - Holas, J. - Kostelníková, Z. - Pešková, M.: Oběti kriminality. Poznatky z viktimizační studie. ISBN 978-80-7338-174-5] 

Porozumění potřebám této skupiny zvlášť zranitelných obětí, která mají svá specifika, jež je odlišují od jiných zvlášť zranitelných obětí, a umožnění plné realizace jejich práv vyplývajících ze zákona č. 45/2013 Sb., o obětech (citlivé vedení výslechu, zamezení kontaktu s obviněným nebo osobou, kterou oběť označila za pachatele, využití audiovizuální techniky pro zabránění vizuálního kontaktu s obviněným atd.) napomůže řádnému řešení následků trestných činů, zajištění náležité reakce na potřeby jejich obětí a tím i dosažení cílů trestního řízení. Soudce (předseda senátu) má přitom rozhodující vliv na průběh hlavního líčení či veřejného zasedání, přístup soudců vyřizujících tyto věci k obětem trestné činnosti a k zajištění jejich ochrany před druhotnou újmou je proto zcela klíčový. Podstatná je role soudce též z hlediska organizace řízení (hlavního líčení, veřejného zasedání) takovým způsobem, aby byly oběti chráněny před možnými nevhodnými otázkami a projevy ze strany obviněných a jejich obhájců, byla řádně zvážena vhodnost účasti veřejnosti s ohledem na mravnost, bezpečnost nebo jiný důležitý zájem oběti jako svědka, nebo přípustnost medializace věci prostřednictvím umožnění účasti zástupců sdělovacích prostředků.
To vše klade na soudce vyřizující tyto trestní věci zvýšené požadavky, co se týče jejich znalostí, schopností a dovedností, a to do značné míry právě v oblastech mimoprávních, mezi které mohou patřit zejména znalosti, schopnosti a dovednosti z oblasti psychologie, oblasti sociální, nebo soft skills z oblasti komunikace, které takové soudce lépe kvalifikují k tomu, aby šetrným a citlivým, ale zároveň funkčním a efektivním způsobem komunikovali se zvlášť zranitelnými oběťmi, ale i obviněnými v těchto věcech, které se lidské integrity, mezilidských vztahů a emocí dotčených fyzických osob mohou týkat blíže a hlouběji, než typické trestné činy hospodářské, trestné činy obecně nebezpečné, trestné činy proti životnímu prostředí, trestné činy proti branné povinnosti, trestné činy vojenské, jakož i některé trestné činy proti majetku a nebo proti pořádku ve věcech veřejných.
V současnosti sice mají všichni soudci možnost vzdělávat se na vzdělávacích akcích Justiční akademie ČR nebo na školeních jiných institucí, a to také v oblastech zacházení se zvlášť zranitelnými oběťmi nebo řízení ve věcech trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, atp., tato školení však nejsou povinná, resp. je na každém soudci, zda se vzdělávací akce či školení zúčastní, a které si vybere, přičemž není následně žádným způsobem zajištěno, že právě soudci, který se např. ve věci řízení o trestném činu znásilnění nadstandardně vzdělal, pravděpodobně napadne právě taková trestní věc.
Z výše uváděných důvodů se navrhuje, aby jednací řád ve svém fakultativním ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) stanovil, aby při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu, byla zajištěna také specializace soudních oddělení na trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestné činy obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku).
Zavedení nově navrhované specializace má za cíl podnítit další osobní rozvoj takto specializovaných soudců a bližší zaměření jejich dalšího vzdělání právě na oblasti práv a potřeb zvlášť zranitelných obětí trestných činů podle hlavy III zvláštní části trestního zákoníku a trestných činů podle § 168 odst. 1 písm. a), § 168 odst. 2 písm. a), § 202, 198 a 199 trestního zákoníku, jakož i na rozvoj měkkých dovedností, které jsou k vedení řízení v předmětných věcech žádoucí, což může přispět k naplnění účelu trestního řízení v těchto věcech.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Předložený návrh novelizace jednacího řádu je plně v souladu se zákonem o soudech a soudcích a upravuje danou problematiku v rozsahu zákonného zmocnění obsaženého v § 42 odst. 1 tohoto zákona, podle něhož se v rozvrhu práce soudu mj. určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu, kterým je právě jednací řád. Specializace je upravena v § 2 jednacího řádu, a to ve formě obligatorní a ve formě fakultativní, a vztahuje se na všechny články soudní soustavy s výjimkou Nejvyššího soudu.
Návrh není v rozporu s ustanoveními předpisů tvořících ústavní pořádek.
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, právo Evropské unie, ani judikatura soudních orgánů Evropské unie či Evropského soudu pro lidská práva se na danou oblast přímo nevztahují.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 
Navrhované změny si nevyžádají dodatečné rozpočtové výdaje.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava není spojena s dopady na podnikatelské prostředí v České republice. Taktéž není spojena s žádnými sociálními dopady, dopady na specifické skupiny obyvatel ani dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů 
a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky. 
Navrhovaná právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona (tj. nerovného zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že právní úprava obsažená v návrhu nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předložený návrh v této oblasti stávající úpravu nikterak nemění, dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních údajů se nepředpokládají.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právními předpisy na ochranu osobních údajů.
Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepřináší negativní dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly postavení rodin, rovnováhy mezi prací a rodinou nebo příbuzenských vztahů, a nemá na tyto oblasti negativní dopady.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava se nedotýká postavení územních samosprávných celků a nepřináší územní dopady.
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava neupravuje poskytování služeb, nesouvisí tedy přímo s digitalizací služeb a nemá tak negativní dopady na možnosti přístupu specifických skupin osob k nim.

Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 (§ 2 odst. 2 úvodní část ustanovení)
Navrhuje se nahradit nevhodné jazykové vyjádření, že má být při tvorbě rozvrhu práce přihlíženo k personálnímu „vybavení“ soudu, vhodnějším pojmem „obsazení“ soudu.
K bodu 2 [§ 2 odst. 2 písm. a)]
V souladu s obecnou částí důvodové zprávy se rozšiřuje výčet fakultativních specializací soudních oddělení na trestním úseku o řízení ve věcech trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (hlava III zvláštní části trestního zákoníku) a trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) a o řízení ve věcech mezinárodní justiční spolupráce (typicky řízení ve věcech uznání a výkonu cizozemských rozhodnutí či řízení o poskytnutí právní pomoci cizozemským orgánům anebo řízení o výkonu evropského vyšetřovacího příkazu; nejde tak o úkony podle zákona č. 104/2013 Sb., ke kterým dochází v průběhu trestního řízení vedeného v České republice podle trestního řádu).
Tyto specializace by měly být zřízeny s přihlédnutím k rozsahu, v jakém je soud na daném stupni příslušný v těchto věcech podle zákona jednat, a s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu.


K čl. II
Datum nabytí účinnosti vyhlášky se navrhuje k 1. 1. 2024, a to v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

2