Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCVFGH9CK najdete zde


                II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „návrh zákona“). Návrh zákona je předkládán mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2023. Cílem návrhu zákona je splnění závazku obsaženého v Programovém prohlášení, podle něhož vláda podpoří konsensuální řešení rodičovských konfliktů a děti nesmí být obětí sporů mezi rodiči.
Navrhovaná opatření směřují zejména ke zjednodušení a zrychlení procesu rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. V této souvislosti se navrhují následující opatření:
1. Navrhuje se zrušit obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství. V rámci smluveného rozvodu se navrhuje upustit také od požadavku na zjištění existence rozvratu manželství. S tím souvisí také navrhovaná možnost upustit od výslechu manželů v řízení o rozvod manželství, pokud souhlas manželů s rozvodem manželství a shoda na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství vyplývají z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti.
2. Zachován má být požadavek, podle něhož je podmínkou rozvodu manželství soudní úprava poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu, a to i v případě smluveného rozvodu. Mají-li manželé nezletilé dítě, navrhuje se ze zákona spojit řízení o rozvod manželství s řízením o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Pokud jde o samotný průběh spojeného řízení, navrhuje se do něj vnést prvky, které jej učiní méně formální a potenciálně méně konfliktní.
3. Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem v řízení týkajícím se úpravy jeho poměrů a v řízení péče soudu o nezletilé obecně by již nadále nemělo být obligatorní. Požadavek na takové zastoupení by se neměl uplatnit pro řízení, která byla rodiči zahájena podle obsahu návrhu a k němu přiloženého stanoviska druhého rodiče ve vzájemné shodě o obsahu dohody o úpravě poměrů nezletilého. V těchto řízeních by mělo být dítě zastoupeno rodiči.
4. Nastavení soudních poplatků podporující smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí manželů a dítěte. 
5. Upravit se dále navrhuje předběžná úprava poměrů dítěte. Vyjasněna by měla být otázka aktivní legitimace v úpravě speciálního předběžného opatření. Umožněno by mělo být nařízení speciálního předběžného opatření také soudem bez návrhu, ocitne-li se dítě ve vážné situaci a zároveň je možné jeho umístění do péče některé z osob v jeho přirozeném prostředí. Nově uceleně upravena by měla být obecná zatímní úprava poměrů ve věcech péče soudu o nezletilé. Vyloučen by měl být dosavadní postup podle obecné právní úpravy předběžných opatření, který účastníkům negarantuje dostatečný prostor pro uplatnění jejich práv a dítěti adekvátní zatímní úpravu jeho poměrů. Nahradit by tuto úpravu měl nový institut prozatímních rozhodnutí.
6. V souladu s mezinárodními závazky ČR se rovněž navrhuje výslovně zakotvit nepřijatelnost tělesného trestání dětí. Mělo by se jednat o deklaratorní právní úpravu obsaženou v občanském zákoníku, na kterou by mělo být navázáno nelegislativními opatřeními. Navrhovanou úpravou se nemají zavést žádné sankce pro rodiče. Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů.
7. V souvislosti s řešením problematiky neplacení výživného se navrhuje zavedení možnosti postoupení pohledávky na výživné jako rychlé cesty k prostředkům na výživu zejména v případě rodičů, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů. Dále se navrhuje stanovit zvýšenou sazbu úroku z prodlení při neplacení výživného. Některá navrhovaná opatření jsou předkládána také v návaznosti na Analýzu aktuálních otázek výživného, jejíž závěry byly schváleny usnesením vlády č. 343 ze dne 3. května 2017. Tato opatření byla již součástí vládního návrhu zákona, který byl předložen v minulém volebním období (sněmovní tisk 899, 8. volební období).
8. Navrhuje se zrušit rozlišování forem péče na péči společnou, střídavou a péči jednoho rodiče a rozlišování na rodiče, jenž má dítě v péči (tzv. rezidentní rodič), a rodiče, který má pouze právo styku s dítětem (tzv. nerezidentní rodič). Řízení o úpravě poměrů dítěte by nemělo být prostorem pro boj o název modelu péče o dítě (nejčastěji se jedná o sporné rozlišení asymetrické střídavé péče a péče jednoho rodiče s širokým stykem druhého rodiče). Rozvodem není rodičovská odpovědnost rodičů dotčena a o dítě by i nadále měli pečovat oba rodiče. 
S návrhem zákona nejsou spojeny žádné požadavky na státní rozpočet ČR. Případné rozpočtové dopady návrhu zákona budou zabezpečeny v rámci schválených finančních limitů dotčených kapitol státního rozpočtu ve střednědobém výhledu na léta 2025 až 2026 bez požadavku na jejich navýšení. Rovněž veškeré případné potřeby v personální a platové oblasti vyplývající z přijetí tohoto návrhu budou zabezpečeny výhradně v rámci stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy, tj. bez nároku na jejich jakékoliv navýšení. 
Hodnocení dopadů regulace není k návrhu zákona zpracováno na základě výjimky udělené předsedou Legislativní rady vlády.
Meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona probíhalo od 8. září do 9. října 2023. Všechny připomínky uplatněné připomínkovými místy uvedenými v čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a g) Legislativních pravidel vlády byly vypořádány, s výjimkou tří přetrvávajících rozporů. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí vzneslo požadavek nad rámec návrhu zákona na legislativní zakotvení valorizace výživného. Mělo by se jednat o fakultativní možnost soudu určit ve výroku rozhodnutí o výživném jeho valorizaci. Sporné body, především řešení valorizačního mechanismu, nebyly zatím vyřešeny, MSPV navrhuje ponechat tuto otázku na prováděcí předpis. Ministerstvo spravedlnosti je připraveno tuto otázku dále diskutovat, není však možné tuto připomínku akceptovat bez vyřešení sporných otázek. 
Dále Středočeský kraj vznesl připomínku týkající se zkrácení lhůty pro vydání prozatímního rozhodnutí a Moravskoslezský kraj uplatnil připomínku k některým aspektům postupování pohledávek na výživné a zpětného snížení výživného.
1


2