Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCVFGH9CK najdete zde
Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Odpovídající předpis EU
Ustanovení (část, §, odst., písm., apod.)
Obsah
Celex č.
Ustanovení (čl., odst., písm., bod, apod.)
Obsah
Čl. I bod 9
§ 858
(1) Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v
a) péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření,
b) ochraně dítěte,
c) udržování styku s dítětem, zahrnujícího osobní styk, styk uskutečňovaný prostředky komunikace na dálku (nepřímý styk), vzájemné poskytování všech podstatných informací o dítěti mezi rodiči a poskytování všech podstatných informací o rodiči dítěti,
d) zajišťování jeho výchovy a vzdělání,
e) určení místa jeho bydliště,
f) jeho zastupování a
g) spravování jeho jmění.
(2) Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti.
(3) Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.
32016L0800
Čl. 3
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „dítětem“ osoba mladší 18 let;
2) „osobou vykonávající rodičovskou odpovědnost“ kterákoli osoba, která vykonává rodičovskou odpovědnost za dítě;
3) „rodičovskou odpovědností“ veškerá práva a povinnosti fyzické nebo právnické osoby týkající se dítěte nebo jmění dítěte, která jsou jí svěřena rozhodnutím, právními předpisy nebo právně závaznou dohodou, včetně práv týkajících se péče o dítě a styku s dítětem.
S ohledem na první pododstavec bod 1 se osoba, u které není jisté, zda dosáhla 18 let věku, považuje za dítě.
Čl. I bod 25
§ 907 odst. 1, 2, 3 a 4
(1) Dohodnou-li se na tom rodiče, soud rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by určoval rozsah péče o dítě každého z nich.
(2) Nerozhodne-li soud podle odstavce 1, určí rozsah péče o dítě každého z rodičů, a to s uvážením zájmu dítěte.
32001L0055
Čl. 16 odst. 1, 2
1. Členské státy co nejdříve zajistí nezletilým osobám bez doprovodu požívajícím dočasné ochrany zastoupení v nezbytných záležitostech prostřednictvím zákonného opatrovníka nebo v případě potřeby organizace odpovídající za péči o nezletilé a za jejich blaho, či jiné vhodné formy zastoupení.
2. Po dobu trvání dočasné ochrany členské státy zajistí umístění nezletilých osob bez doprovodu
a) u zletilých příbuzných;
b) u pěstounské rodiny;
c) v přijímacích střediscích se zvláštními zařízeními pro nezletilé osoby nebo v jiných ubytovacích zařízeních vhodných pro nezletilé;
d) u osoby, která o nezletilou osobu pečovala v době útěku.
Členské státy přijmou opatření nezbytná k umístění nezletilé osoby. Dohodu s dotčenou zletilou osobou nebo osobami zajistí členské státy. Na názor dítěte je brán ohled v souladu s věkem a zralostí dítěte.
Čl. I bod 25
§ 907 odst. 1, 2, 3 a 4
(1) Dohodnou-li se na tom rodiče, soud rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by určoval rozsah péče o dítě každého z nich.
(2) Nerozhodne-li soud podle odstavce 1, určí rozsah péče o dítě každého z rodičů, a to s uvážením zájmu dítěte.
32011L0095
čl. 31 odst. 1, 2, 3 písm. a)
1. Členské státy přijmou co nejdříve po přiznání mezinárodní ochrany nezbytná opatření k zajištění zastoupení nezletilých osob bez doprovodu zákonným opatrovníkem nebo v případě nutnosti organizací pověřenou péčí o nezletilé osoby a jejich blaho nebo jakýmkoli jiným vhodným zástupcem, včetně zástupce ustanoveného na základě právních předpisů nebo rozhodnutí soudu.
2. Členské státy zajistí, aby potřeby nezletilé osoby byly při provádění této směrnice náležitě zohledněny ustanoveným opatrovníkem nebo zástupcem. Situaci pravidelně kontrolují příslušné orgány.
3. Členské státy zajistí, aby nezletilé osoby bez doprovodu byly umístěny
a)
ke zletilým příbuzným nebo
Čl. I bod 26
§ 909
Změní-li se poměry a nedohodnou-li se rodiče o výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, rozhodne o tom soud i bez návrhu.
32016L0800
Čl. 5 odst. 3
3. Pominou-li okolnosti, které vedly k uplatnění odst. 2 písm. a), b) nebo c), veškeré informace, které dítě obdrží v souladu s článkem 4 a které jsou nadále relevantní pro probíhající řízení, jsou poskytnuty osobě vykonávající rodičovskou odpovědnost.
32016L0800
Čl. 15 odst. 3
3. Pominou-li okolnosti, které vedly k uplatnění odst. 2 písm. a), b) či c), má dítě právo na doprovod osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost po jakoukoli zbývající část soudních jednání.
Čl. I bod 32
§ 1970
Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
32011L0007
Čl. 2 odst. 5
Pro účely této směrnice se rozumí:
5) „úrokem z prodlení“ zákonný úrok z prodlení nebo úrok, jehož sazba byla sjednána mezi podniky, s výhradou článku 7;
32011L0007
čl. 3 odst. 1,3
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích mezi podniky má věřitel nárok na úrok z prodlení bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti a
b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
3. Pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, členské státy zajistí, že:
a) věřitel má nárok na úrok z prodlení ode dne, který následuje po dni splatnosti nebo po dni uplynutí lhůty splatnosti, které jsou stanoveny ve smlouvě;
b) jestliže den ani lhůta splatnosti nejsou ve smlouvě stanoveny, má věřitel nárok na úrok z prodlení po uplynutí jakékoli z těchto lhůt:
i) 30 kalendářních dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby,
ii) pokud není den obdržení faktury nebo jiného rovnocenného dokumentu vyzývajícího k provedení platby jistý, 30 kalendářních dnů po dni obdržení zboží nebo poskytnutí služeb,
iii) pokud dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve než zboží nebo služby, 30 kalendářních dnů po dni obdržení zboží nebo poskytnutí služeb,
iv) pokud zákon nebo smlouva stanoví přejímku nebo prohlídku zboží nebo služeb, jejímž prostřednictvím se zjišťuje, zda zboží bylo dodáno nebo služby byly poskytnuty v souladu se smlouvou, a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby dříve anebo v den, kdy probíhá přejímka nebo prohlídka, 30 kalendářních dnů po uvedeném dni.
32011L0007
Čl. 4 odst. 1
1. Členské státy zajistí, že v obchodních transakcích, v nichž je dlužníkem orgán veřejné moci, má věřitel po uplynutí lhůty stanovené v odstavcích 3, 4 nebo 6 nárok na zákonný úrok z prodlení bez nutnosti upomínky, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) věřitel splnil své smluvní a zákonné povinnosti a
b) věřitel neobdržel splatnou částku včas, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
Čl. III bod 3
§ 336i odst. 2
(2) Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 100 000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného včetně pohledávky výživného, která byla postoupena, pohledávku na úhradu úplaty za postoupenou pohledávku výživného, pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.
32014L0017
Čl. 26 odst. 1
1. Členské státy musí mít vhodné mechanismy k zajištění toho, aby byly nároky ve vztahu k zajištění věřitelem nebo jeho jménem vymahatelné. Členské státy rovněž zajistí, aby věřitelé vedli vhodné záznamy o druzích nemovitostí přijímaných jako zajištění i o souvisejících uplatňovaných zásadách poskytování hypoték.
Čl. III bod 4
§ 337c odst. 1
(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:
(…)
f) pohledávky na úhradu úplaty za postoupené pohledávky výživného,
g) pohledávky výživného, které byly postoupeny,
(...).
32014L0017
Čl. 26 odst. 1
1. Členské státy musí mít vhodné mechanismy k zajištění toho, aby byly nároky ve vztahu k zajištění věřitelem nebo jeho jménem vymahatelné. Členské státy rovněž zajistí, aby věřitelé vedli vhodné záznamy o druzích nemovitostí přijímaných jako zajištění i o souvisejících uplatňovaných zásadách poskytování hypoték.
Čl. XIV bod 2
§ 398 odst. 4
(4) Nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, poté pohledávka podle § 390a odst. 5, poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, poté ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, poté pohledávky na úhradu úplaty za postoupené pohledávky výživného, poté pohledávky na výživném ze zákona, které byly postoupeny, poté pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona a poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojí poměrně. Po uspokojení těchto pohledávek rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce částku podle odstavce 3 mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.
32019L1023
Čl. 20 odst. 2
2. Členské státy, ve kterých je úplné oddlužení podmíněno částečným splacením dluhu podnikatelem, zajistí, aby související povinnost splacení vycházela z individuální situace podnikatele, a zejména aby byla úměrná jeho postižitelnému nebo disponibilnímu příjmu a majetku během doby oddlužení a zohledňovala spravedlivý zájem věřitelů.
Čl. XVI bod 13
§ 452 odst. 3
Předběžné opatření upravující poměry dítěte
(1) Ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče bez ohledu na to, zda tu je či není osoba, která má právo o dítě pečovat, nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen, soud předběžným opatřením upraví poměry dítěte tak, že nařídí, aby dítě bylo umístěno ve vhodném prostředí, které v usnesení označí.
(2) Vhodným prostředím se rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením. U dětí do dovršení 3 let je vhodným výchovným prostředím pouze péče fyzické osoby. Předběžným opatřením podle odstavce 1 lze svěřit dítě i do pěstounské péče na přechodnou dobu, po kterou rodič nemůže dítě ze závažných důvodů vychovávat, nebo po jejímž uplynutí lze dítě svěřit do péče před osvojením, dát souhlas rodiče s osvojením či rozhodnout o tom, že není třeba souhlasu rodiče k osvojení.
(3) Ustanovení tohoto pododdílu o trvání a prodloužení doby trvání předběžného opatření se použijí i na předběžné opatření podle občanského soudního řádu, jímž má být účastníku uloženo, aby odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče osoby dítěti příbuzné nebo blízké.
32011L0036
Čl. 14 odst. 2
2. V případě, že osoby, které mají za dítě rodičovskou zodpovědnost, podle vnitrostátního práva nesmějí z důvodu střetu zájmů mezi nimi a dětskou obětí prosazovat nejlepší zájem dítěte nebo jej zastupovat, ustanoví členské státy opatrovníka nebo zástupce dětské oběti obchodování s lidmi, a to od okamžiku, kdy je dítě příslušnými orgány identifikováno.
32011L0036
Čl. 16 odst. 1
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby konkrétní opatření na pomoc a podporu určená dětským obětem obchodování s lidmi podle čl. 14 odst. 1 řádně zohledňovala osobní a konkrétní situaci dané dětské oběti bez doprovodu.
Čl. XVI bod 24
§ 468b
Přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie
Soud může řízení přerušit, jestliže dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9).
____________________
9) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
32019R1111
Čl. 12 odst. 1
1. Ve výjimečných případech může soud členského státu příslušný k rozhodnutí ve věci samé na návrh některé strany nebo z vlastního podnětu, pokud se domnívá, že soud jiného členského státu, ke kterému má dítě zvláštní vztah, je v konkrétním případě schopen lépe posoudit nejlepší zájem dítěte, přerušit řízení nebo jeho určitou část a buď:
a) stanovit lhůtu jedné nebo více stranám, aby informovaly soud tohoto jiného členského státu o probíhajícím řízení a možnosti přenést příslušnost a aby podaly u tohoto soudu návrh; nebo
b) požádat soud jiného členského státu, aby převzal příslušnost v souladu s odstavcem 2.
Čl. XVI bod 25
§ 468c
Přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie
Soud může řízení přerušit, jestliže dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k přenesení příslušnosti na soud jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie9).
____________________
9) Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
32019R1111
Čl. 12 odst. 1
1. Ve výjimečných případech může soud členského státu příslušný k rozhodnutí ve věci samé na návrh některé strany nebo z vlastního podnětu, pokud se domnívá, že soud jiného členského státu, ke kterému má dítě zvláštní vztah, je v konkrétním případě schopen lépe posoudit nejlepší zájem dítěte, přerušit řízení nebo jeho určitou část a buď:
a) stanovit lhůtu jedné nebo více stranám, aby informovaly soud tohoto jiného členského státu o probíhajícím řízení a možnosti přenést příslušnost a aby podaly u tohoto soudu návrh; nebo
b) požádat soud jiného členského státu, aby převzal příslušnost v souladu s odstavcem 2.