Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWFADMGH najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
555/0
Návrh poslanců Jana Bartoška, Drahoslava Ryby, Michala Zuny, Pavla
Žáčka, Elišky Olšákové a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se
mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších
předpisů
Zástupce předkladatele: Bartošek J. a další
Doručeno poslancům: 4. října 2023 v 10:07
ZÁKON
ze dne ………..2023,
kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 31 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., č.
237/2000 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 350/2012 Sb., č. 64/2014 Sb., č. 229/2016 Sb., č. 225/2017
Sb., č. 415/2021 Sb., č. 284/2021 Sb. a č. 152/2023 Sb., písmeno b) zní:
„b) posuzováním
1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního
zákona, včetně změn této dokumentace,
2. dokumentace pro provádění stavby,
3. dokumentace pro rámcové povolení,
4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5. dokumentace ke změně dokončené stavby,“.
Účinnost
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu
Právní úprava zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o požární ochraně“) doznala v souvislosti se schválením zákona č. 283/2021 Sb.,
stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), množství změn,
z nichž některé se dotýkaly výkonu státního požárního dozoru, respektive posuzování
stavebních dokumentací nebo jiných podkladů podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární
ochraně v postupech podle stavebního zákona. Vzhledem k úzké provazbě v dané oblasti se
jednalo o změnu terminologickou i věcnou. Cílem této změny bylo mimo omezení působnosti
Hasičského záchranného sboru České republiky u některých staveb provedením jejich
kategorizace, zachování rozsahu výkonu státního požárního dozoru tak, aby bylo možno ze
strany dotčeného orgánu, kterým je Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského
záchranného sboru České republiky nebo příslušný hasičský záchranný sbor kraje, věcně
posoudit stavební dokumentaci nebo jiné podklady v souladu se základním úkolem Hasičského
záchranného sboru České republiky, kterým je ochrana života a zdraví obyvatel, životního
prostředí, zvířat a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými
situacemi.
V rámci výkonu státního požárního dozoru měly být podle stavebního zákona posuzovány
dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního zákona,
včetně změn této dokumentace, dokumentace pro provádění stavby, dokumentace pro rámcové
povolení a podklady ke změně účelu užívání stavby.
Ke stavebnímu zákonu byl přijat i zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „změnový
zákon“), který byl v letech 2022 a 2023, tj. před plným nabytím jeho účinnosti, šest krát
novelizován s tím, že zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební
zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, přinesl s ohledem
na změnu terminologie stavebního zákona i nutnost další úpravy § 31 odst. 1 písm. b) zákona
o požární ochraně. Zákon č. 152/2023 Sb., tak v části třetí nově upravuje dokumentace a
podklady posuzované v rámci výkonu státního požárního dozoru, kdy podklady ke změně účelu
užívání stavby jsou nahrazeny dokumentací nebo jinými podklady ke změně v účelu užívání
stavby a doplňuje se dokumentace ke změně dokončené stavby. Jedná se o kompletní výčet
dokumentací, kde záměrem bylo jejich posouzení v rámci výkonu státního požárního dozoru.
V rámci zákona č. 152/2023 Sb., však nastala v rámci legislativního procesu situace, kdy došlo
i k novelizaci změnového zákona. V části třicáté zmíněného zákona je rušen v části druhé čl. II
bod 5, který ve změnovém zákoně obsahoval základní úpravu dokumentace a jiné podklady
posuzované v rámci výkonu státního požárního dozoru v postupech podle stavebního zákona.
Toto je nutno považovat za legislativní omyl, neboť zákon č. 152/2023 Sb., ve dvou částech
nesystematicky upravuje zákon o požární ochraně. Zrušením v části druhé čl. II bodu 5 je dále
aktivována terminologie spojená se starší stavební právní úpravou (zákon č. 183/2006 Sb., o
územním plánování a stavebním řádu) a ztrácí se tak jasná provazba stavebního zákona a
zákona o požární ochraně. Nesystematičnost je pak také zřejmá ze samotného ustanovení § 31
odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně ve znění změnového zákona a zákona č. 152/2023
Sb., kterým se mění stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související
zákony, kdy toto ustanovení, jak bylo uvedeno výše, obsahuje terminologicky jak úpravu podle
stavebního zákona, tak zákona č. 183/2006 Sb. Pro úplnost lze dodat, že záměr zákonodárce
provést takovou změnu v posuzovaných dokumentací v rámci státního požárního dozoru
nevyplývá ani z důvodové zprávy k zákonu č. 152/2023 Sb.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti právní
úpravy v jejím celku
Cílem návrhu je zachování záměru zákonodárce v rámci výkonu státního požárního dozoru u
postupů podle stavebního zákona. Navrhovanou změnou dochází k nápravě dikce ustanovení §
31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně ve vztahu k terminologii navazující na stavební
právní úpravu a plánovanému rozsahu výkonu státního požárního dozoru v dané oblasti.
Ambicí návrhu pak není změna či rozšíření kompetencí Hasičského záchranného sboru České
republiky a návrh tak nepřesahuje ani nenarušuje oblast, kterou zákonodárce zamýšlel svěřit do
kompetence tohoto orgánu.
V souvislosti s potřebou provedení řádného výkonu státního požárního dozoru je nezbytné
narovnání současného právního stavu. Především pak opominutí dokumentace pro provádění
stavby vzhledem ke svému obsahu a rozsahu, na rozdíl od dokumentace pro povolení stavby,
obsahuje údaje o stavbě, které mají z hlediska požární bezpečnosti stavby zásadní vliv na
základní požadavky kladené na stavby v případě požáru. Základními požadavky kladenými na
stavby jsou zachování nosnosti konstrukcí po stanovenou dobu, omezení vzniku a šíření ohně
a kouře uvnitř stavby, omezení šíření požáru na sousední stavby, provedení únikových cest,
zajištění možnosti záchrany osob a řešení bezpečnosti záchranných jednotek. Potřebné údaje k
požárně dělicím konstrukcím včetně výplní otvorů s požární odolností, k provedení
povrchových úprav konstrukcí podlah, stěn a stropů, ke kování dveří umístěných na únikových
cestách, k vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními a jejich vzájemná koordinace
atd. je v dostatečné podrobnosti obsahem dokumentace pro provádění stavby, která se tak stala
nezbytnou pro posouzení požární bezpečnosti stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení,
neboť dokumentace pro povolení stavby tyto údaje neobsahuje.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky,
s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, jakož i s obecně uznávanými
a dodržovanými zásadami mezinárodního práva.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou
soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské
unie a obecnými právními zásadami Evropské unie.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána
Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet,
ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
S návrhem nejsou spojeny požadavky na zvýšení státního rozpočtu a rozpočtu územních
samosprávných celků ani jiné finanční dopady.
Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Návrh nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby
sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu
práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nemá žádné negativní sociální dopady.
Zhodnocení dalších dopadů návrhu
Návrh s ohledem na skutečnost, že narovnává stav způsobený legislativní chybou, nepřináší
žádná korupční rizika, nemá dopad na rodiny, územní dopady, včetně dopadů na územní
samosprávné celky a je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy. Návrh nemá žádné
dopady na obranu státu, nicméně jeho neschválení by mělo negativní vliv na bezpečnost státu,
neboť by došlo ve výstavbě k narušení požárně bezpečnostních standardů souvisejících s
výkonem státního požárního dozoru.
Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v
prvém čtení
Považuje se za potřebné použít ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o
jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může
Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvním čtení. Důvodem je přijetí
navrhované právní úpravy tak, aby nabyla účinnosti v co nejkratším termínu, tj. účinnost
navrhované právní úpravy by měla být souběžná s účinností stavebního zákona (1. ledna 2024).
Zvláštní část
K čl. I
Navrhovaná právní úprava terminologicky navazuje na stavební zákon a vymezuje
v souladu s původním záměrem zákonodárce dokumentace nebo jiné podklady podle
stavebního zákona, které budou v rámci výkonu státního požárního dozoru posuzovány
Hasičským záchranným sborem České republiky.
K čl. II
Vzhledem k provazbě zákona o požární ochraně s novým stavebním zákonem, který
nabyde účinnosti k 1. lednu 2024 se navrhuje účinnost tohoto zákona patnáctým dnem po dni
jeho vyhlášení.
V Praze dne 27. září 2023
Jan Bartošek, v. r.
Drahoslav Ryba, v. r.
Michal Zuna, v. r.
Pavel Žáček, v. r.
Eliška Olšáková, v. r.
Jakub Michálek, v. r.
Platné znění části zákona (od 1. 1. 2024) s vyznačením navrhovaných změn
133/1985 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 17. prosince 1985
o požární ochraně
***
§ 31
Výkon státního požárního dozoru
(1) Státní požární dozor se vykonává
a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně,
b) posouzením stavební nebo územně plánovací dokumentace
1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby,
2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,
vztahující se k umístění stavby,
3. projektové dokumentace stavby nebo dokumentace pro ohlášení stavby, v těch případech,
kdy se podle stavebního zákona nevyžaduje pro ohlášení stavby projektová dokumentace, nebo
4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5. dokumentace ke změně dokončené stavby,
posouzení se provede v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního
předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární
bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor,
b) posuzováním
1. dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací podle stavebního
zákona, včetně změn této dokumentace,
2. dokumentace pro provádění stavby,
3. dokumentace pro rámcové povolení,
4. dokumentace nebo jiného podkladu ke změně v účelu užívání stavby,
5. dokumentace ke změně dokončené stavby,
c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z
posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z
vydaných stanovisek,
d) posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného pro účely
Hasičského záchranného sboru České republiky,
e) schválením posouzení požárního nebezpečí činností a schválením dokumentace zdolávání
požárů,
f) zjišťováním příčin vzniku požárů,
g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až
d)],
h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.
(2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající
státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění
nedostatků uloženém podle odstavce 1 písm. h) orgánu vykonávajícímu státní požární dozor.
(3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených
požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku
požární ochrany, které slouží jako podklad pro řízení nebo jiný postup vedený podle stavebního
zákona.
(4) Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) předkládá
orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník nebo stavební úřad elektronicky.
(5) Posuzování podle odstavce 1 písm. b) se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení
podle zvláštního právního předpisu13), a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní
požární dozor.
(6) Nadřízeným správním orgánem příslušným ke zrušení, potvrzení nebo změně závazného
stanoviska vydaného podle odstavce 3 hasičským záchranným sborem kraje je u stavby
a) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje,
b) v rozsahu § 39 odst. 1 písm. d) generální ředitelství.
***