Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWG8WN1Q najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
553/0
Návrh Zastupitelstva Středočeského kraje na vydání zákona, kterým se
mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých
daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Pecková P., Kašpar M.
Doručeno poslancům: 3. října 2023 v 15:12
ZÁKON
ze dne …………… 2023,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém
určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve
znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č.
1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona
č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb.,
zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „10,8135“.
2. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Procento, kterým se kraje s výjimkou hlavního města Prahy podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně
podle odstavce 1 písm. g), se vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní
rozlohy všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou hlavního
města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4,
c) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za
všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
d) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,2,
e) poměru podílu počtu obcí ve správním obvodu kraje k výměře územní rozlohy
kraje k součtu těchto podílů všech krajů s výjimkou hlavního města Prahy,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,08,
f) poměru počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem
k celkovému počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi
kraji s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,02,
1
g) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby3) kraje
k počtu všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech
krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,06,
h) a vyrovnávacího koeficientu, který je roven součinu jedné třináctiny a koeficientu
0,07.“
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších
předpisů.“.“
3. V § 3 se doplňují nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Procento, kterým se hlavní město Praha podílí na části celostátního hrubého
výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm.
g), se vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní
rozlohy všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za
všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
c) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů
0,2,
d) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby kraje
k počtu všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech
krajů 0,06.
(4) Při stanovení počtu obyvatel kraje pro účely propočtů podle odstavce 2 se vychází
ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky
zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(5) Územní rozlohou kraje se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, a je součtem výměr všech
katastrálních území obcí ve správním obvodu kraje.
(6) Při stanovení počtu studentů se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 3 vychází z
dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
bezprostředně předchází běžnému roku.
(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví, vždy s
účinností od 1. září běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části
2
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně
podle odstavce 1 písm. g).“
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8.“
4. Příloha 1 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu
k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současná podoba financování krajských samospráv jakožto vyšších územně
samosprávných celků je obsažena v řadě právních předpisů. Za stěžejní lze pokládat zákon
č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, který obsahuje pravidla, podle nichž dochází
ke sdílení daňového inkasa mezi státem a samosprávami na jedné straně a na straně druhé
k rozdělení příjmů krajů mezi jednotlivé kraje.
Stávající úprava vykazuje řadu nedostatků. Nastavení principu dělení objemu prostředků
rozpočtového určení daní pro kraje je platné již téměř dvacet let a je
a neměnné (fixní), aniž by odráželo průběžně probíhající změny v počtu obyvatel, změny
zdravotních služeb, dopravy či školství. To vyžaduje průběžnou, ideálně každoroční,
aktualizaci nastavení, jako je tomu – byť částečně – v systému rozpočtového určení daní
pro obce. V neposlední řadě současnému systému rozpočtového určení daní chybí
spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí
dostávají menší kraje méně peněz.
Současná podoba RUD krajů však nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména
jeho vývoj v čase, kde se disbalance mezi příjmy krajů prohlubuje s postupně rostoucími
příjmy a výdaji.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů
navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů
a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhuje se změna v rozpočtovém určení daní (dále jen „RUD“), která by pro kraje
stanovila obdobný mechanismus přepočítacích podílů, jako je v současnosti stanoven pro
obce. Návrh vychází zejména z předpokladu, že objem fakticky vykonávaných činností a
dalších charakteristik krajů se různí, a to i v čase, a je třeba reflektovat tento fakt
v příjmové stránce jejich rozpočtů. To vyvolává potřebu přerozdělovat daňové výnosy dle
aktuálních údajů.
Výše podílů z daňových výnosů připadajících na jednotlivé kraje byla v jejich současné
podobě přijata v souvislostí s reformou veřejné správy novelizačním zákonem č. 1/2005
Sb., s účinností od 3. ledna 2005. Tato podoba RUD krajů však nezohledňuje současný
4
objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase. Navrhovaná změna by tento trend měla
napravit a přispět tak k podpoře vyváženého regionálního rozvoje v naší zemi.
Dohodou většiny krajů byla navržena nová kritéria, která podle Asociace krajů ČR vhodně
odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů a která mají sloužit
pro přerozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje. Tato kritéria byla projednána s
ministerstvem financí. Kritériím byly přiřazeny váhy formou procentuálního podílu
daného kritéria tak, aby jako ukazatele korespondovaly se současnými výdaji krajů.
Zároveň tyto váhy zohledňují důležitost zastoupení činností, které byly zvoleny za
kritéria. Vzhledem k tomu, že by prostým přepočtem podle jednotlivých kritérií a jejich
vah mohlo dojít k prohloubení rozdílů v příjmech některých krajů, bylo přistoupeno ke
stanovení vyrovnávacího koeficientu, který by měl omezit nárůst výkyvů v příjmech krajů
po zavedení navrhovaných změn oproti stávajícímu stavu.
Podíl RUD krajů se nově navyšuje, a to na základě transformace finančních prostředků na
opravy a rekonstrukce silnic ve správě krajů (II. a III.tř.), které byly kraje nuceny
každoročně nárokovat v programu Státního fondu dopravní infrastruktury (výše 4,0 mld.
Kč), což omezovalo možnosti systémového plánování. Toto navýšení činí 0,4143%. Podíl
RUD krajů se nad rámec uvedeno navýšení dále upravuje a zvyšuje o 0,6192%. Toto
navýšení kompenzuje ve srovnání se současně platným stavem případné deficitní bilance.
Díky tomu není žádný kraj ve srovnání se současným stavem při zavedení nového
přepočtového modelu finančně poškozen.
Samostatným problémem je nastavení RUD krajů pro Hlavní město Prahu. Zde byla
vybrána ta kritéria, která nejsou pro hlavní město již obsažena v RUD obcí a odráží tak
roli Prahy jako kraje.
Vzhledem k navrhovanému nabytí účinnosti zákona se navrhuje Poslanecké
sněmovně vyslovit souhlas s návrhem zákona dle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, v prvém čtení.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
Návrh nemá žádnou souvislost s právními předpisy Evropské unie. Pokud jde o obecné
právní zásady, řadíme-li mezi ně rovněž ochranu práv samosprávy, což navrhovatel
pokládá za přiléhavé, navrhovaná úprava posiluje práva vyšších územně samosprávných
celků a jejich rozpočtovou samostatnost, a tím podporuje jejich rozvoj.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Česká republika vázána
5
Navrhovaná úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále
sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní
menšiny, rovnost mužů a žen, a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost
nebo obranu státu
Navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, neboť se zvyšuje podíl z hrubého
výnosu jednotlivých daní, který si kraje mezi sebou rozdělí. Současně se však mění i
mechanismus rozdělení tohoto celkového podílu mezi jednotlivé kraje.
Dochází k transformaci prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury do RUD krajů
ve výši 4 mld. (navýšení o 0,4143%). Dle dohody Asociace krajů ČR s Ministerstvem
financí má dojít ke změně ve finančních tocích v tom smyslu, že prostředky, které kraje
získávaly formou dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) na
rekonstrukce silnic II. a III. tříd, budou krajům rozdělovány přímo dle pravidel RUD.
Nedojde však k faktickému vlivu na státní rozpočet, poněvadž o částku, která bude krajům
tímto způsobem rozdělována, bude snížena státní dotace do rozpočtu SFDI.
Navyšuje se podíl RUD krajů, a to o 0,6192%. Ve vztahu k roku 2022 toto navýšení
představuje 5,978 mld. Kč.
Nově je navrhován podíl RUD krajů ve výši 10,8135%.
Návrh nemá negativní dopad do rozpočtů obcí.
Návrh nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí. V souvislosti s výše uvedenou
podporou regionální ekonomiky navrhovatel naopak očekává pozitivní dopady na podporu
podnikatelského prostředí v regionech.
Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu
diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně
slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a rovnost mužů a žen.
Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
6
Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika. Navrhovaný předpis nemá
vliv ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
Na základě dohody státu s kraji o zrušení dotačního titulu Státního fondu rozvoje dopravní
infrastruktury na opravu silnic II. a III. třídy, by tyto prostředky byly transponovány do
rozpočtového určení daní za účelem narovnání podmínek rozdělování daní mezi kraje. Nově
stanovené procento navýšení o tyto prostředky zohledňuje. Zároveň se navyšuje podíl RUD
krajů, a to o 0,6192%.
K bodu 2
Nové ustanovení upravuje jednotlivá kritéria a jejich váhy následovně:
Počet obyvatel kraje v poměru k počtu obyvatel všech krajů – váha 40%, tedy 0,4.
Délka silnic ve správě kraje (II. a III. tř.) v poměru k celkové délce silnic (II. a III. tř.) ve
správě všech krajů – váha 20%, tedy 0,2.
Výměra území kraje v poměru k součtu výměr území všech krajů – váha 13%, tedy 0,13.
Podíl počtu obcí ve správním obvodu kraje v poměru k výměře území kraje k součtu těchto
podílů na všechny kraje vyjma hl. m. Prahy – váha 8%, tedy 0,08.
Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem v poměru
k počtu všech výjezdových základen ZZS zřizovaných všemi kraji – váha 6%, tedy 0,06.
Počet studentů středních škol zřizovaných krajem v poměru k počtu studentů středních škol
zřizovaných všemi kraji – váha 4%, tedy 0,04.
Počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem v poměru k počtu
urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi kraji – váha 2%, tedy 0,02.
Vyrovnávací koeficient (pro všechny kraje) jako 1/13 objemu prostředků náležejících pro
kritérium – váha 7%, tedy 0,07.
V legislativním textu jsou pak tato kritéria vyjádřena procenty obdobně jako je tomu u
rozpočtového určení daní pro obce. Výjimkou je pouze vyrovnávací koeficient, který byl
stanoven jako 1/13 se zohledněním váhy, neboť slouží k vyrovnání extrémních rozdílů
v současném a nově navrhovaném RUD krajů, nikoli hl. m. Prahy, které má specifické
postavení.
K bodu 3
Specifické postavení hl. m. Prahy bylo zohledněno uplatněním pouze některých kritérií, neboť
ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna v rámci ustanovení § 4 zákona a jejich
7
dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti ostatním
krajům.
K bodu 4
Navrhuje se zrušení přílohy č. 1, podle níž se každý kraj na části celostátního hrubého výnosu
daně podle § 3 odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g)
podílí stanoveným procentem. Tento koeficient se mezi kraji výrazně liší a vyjadřuje velikost
a situaci krajů před 20 lety, kdy vznikly. Nově navržená úprava přílohu nahrazuje.
K čl. II:
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2024.
8
Platné znění zákona o rozpočtovém určení daní s vyznačením navrhovaných změn
ZÁKON
ze dne …………… 2023,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve
znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona
č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb.,
zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.,
zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017
Sb., zákona č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „10,8135“.
„(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou
daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob
vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s
výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů
fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s
výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
g) podíl na 9,78 10,8135 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.“
1
2. V § 3 se dosavadní odst. 2 nahrazuje novým zněním a doplňuje se poznámka pod čarou
č. 3:
(2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a
výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k
tomuto zákonu.
„(2) Procento, kterým se kraje s výjimkou hlavního města Prahy podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně
podle odstavce 1 písm. g), se vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní rozlohy
všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou hlavního města
Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4,
c) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za
všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
d) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,2,
e) poměru podílu počtu obcí ve správním obvodu kraje k výměře územní rozlohy kraje
k součtu těchto podílů všech krajů s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v
procentech a násobeného koeficientem 0,08,
f) poměru počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem
k celkovému počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi kraji s
výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,02,
g) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby3) kraje k počtu
všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,06,
h) a vyrovnávacího koeficientu, který je roven součinu jedné třináctiny a koeficientu
0,07.“
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších
předpisů.“.“
3. V § 3 se doplňují se odstavce 3 až 7 a dosavadní odst. 3 se označuje jako odst. 8.:
„(3) Procento, kterým se hlavní město Praha podílí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g), se
vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní rozlohy
všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
2
b) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za
všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
c) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů 0,2,
d) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby kraje k počtu
všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech krajů 0,06.
(4) Při stanovení počtu obyvatel kraje pro účely propočtů podle odstavce 2 se vychází ze
stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované
Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(5) Územní rozlohou kraje se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, a je součtem výměr všech
katastrálních území obcí ve správním obvodu kraje.
(6) Při stanovení počtu studentů se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 3 vychází
z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
bezprostředně předchází běžnému roku.
(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním
a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví, vždy
s účinností od 1. září běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně
podle odstavce 1 písm. g).
(3) (8) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)“
4. Příloha 1 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
3
Příloha 1
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle
§ 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odstavce 1 písm. g)
------------------------------------------------------------------
Kraj Procento
------------------------------------------------------------------
Hlavní město Praha 3,183684
------------------------------------------------------------------
Středočeský 13,774311
------------------------------------------------------------------
Jihočeský 8,607201
------------------------------------------------------------------
Plzeňský 7,248716
------------------------------------------------------------------
Karlovarský 3,772990
------------------------------------------------------------------
Ústecký 8,242502
------------------------------------------------------------------
Liberecký 4,681207
------------------------------------------------------------------
Královéhradecký 6,442233
------------------------------------------------------------------
Pardubický 5,555168
------------------------------------------------------------------
Vysočina 7,338590
------------------------------------------------------------------
Jihomoravský 9,526055
------------------------------------------------------------------
Olomoucký 6,751705
------------------------------------------------------------------
Zlínský 5,251503
------------------------------------------------------------------
Moravskoslezský 9,624135
------------------------------------------------------------------
Úhrn 100,000000
------------------------------------------------------------------
4