Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWG8WN1Q najdete zde


                Předkládací zpráva

2

II.

PŘEDKLÁDACÍ   ZPRÁVA

Cílem návrhu zákona je zejména změnit způsob rozdělení daňových příjmů krajů mezi jednotlivé kraje, a to nastavením obdobného mechanismu přepočítacích podílů, jako je v současnosti stanoven pro obce. Současně se navrhuje navýšení daňových podílů krajů na tzv. sdílených daních, a to ze stávajících 9,78 % na 10,8135 %.
O vyjádření k návrhu zákona byly požádány Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Český statistický úřad a Český úřad zeměměřický a katastrální.

Ministerstvo financí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Přestože ministerstvo chápe snahu předkladatele revidovat rozpočtové určení daní krajů a ztotožňuje se s předkladatelem v tom ohledu, že by nové vymezení rozpočtového určení daní krajů mělo fungovat analogicky k systému rozpočtového určení daní obcí, povazuje návrh zákona vzhledem k významným finančním dopadům na státní rozpočet za neakceptovatelný a vzhledem k zásadním obsahovým a legislativně technickým vadám za neaplikovatelný.
Ministerstvo upozorňuje, že návrh zákona obsahuje navýšení daňových podílů krajů na tzv. sdílených daních ze stávajících 9,78 % na 10,8135 %, což představuje trvalý negativní dopad do státního rozpočtu. Tento negativní dopad odhaduje ministerstvo v roce 2024 na cca 12 mld. Kč (z toho 4 mld. Kč přesunem ze Státního fondu dopravní infrastruktury a 8 mld. Kč nárokem vůči státnímu rozpočtu), v roce 2025 by pak negativní efekt předloženého návrhu zákona byl cca 13 mld. Kč (z toho 4 mld. Kč přesunem ze Státního fondu dopravní infrastruktury a cca 9 mld. Kč nárokem vůči státnímu rozpočtu).
Dále ministerstvo poukazuje na matematickou nefunkčnost navrženého modelu. Podle ministerstva je legislativní přepis matematické konstrukce vadný a nezajistil by funkční propočtový model nového rozpočtového určení daní krajů. V návrhu zákona rovněž chybí vymezení zdrojových dat pro některá kritéria, čímž je navržený výpočtový model nejednoznačný.
Ministerstvo financí ve svém vyjádření také upozorňuje na kolizi, resp. duplicitu některých ustanovení návrhu zákona s právní úpravou rozpočtového určení daní obsaženou ve vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, který byl jako sněmovní tisk č. 488 schválen Poslaneckou sněmovnou. 
V závěru svého vyjádření ministerstvo poukazuje na absenci přechodných ustanovení pro převod daňových příjmů krajům ke konci roku 2023, resp. i pro přechod na nový systém přerozdělení mezi kraje.

Ministerstvo vnitra zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ve svém vyjádření ministerstvo upozorňuje, že problematika rozpočtového určení daní je upravena ve vládním návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 488), který byl projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou. 
Ministerstvo uvádí, že část změn navrhovaných předloženým návrhem zákona se dotýká stejných ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní, které upravuje zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Ministerstvo uvádí, že preferuje novelizaci zákona o rozpočtovém určení daní citovaným vládním návrhem zákona.
Ministerstvo vnitra dále konstatuje, že navrhovaný zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 488) a předložený návrh zákona mají navrženu účinnost ke stejnému datu, tj. k 1. lednu 2024, což by v případě přijetí obou návrhů mohlo vést k pochybnostem a výkladovým sporům při aplikaci právní úpravy zákona o rozpočtovém určení daní a k nejistotě jeho adresátů.
Ministerstvo upozorňuje na značné finanční dopady navržené právní úpravy na státní rozpočet, na nevhodný propočtový model nového rozpočtového určení daní krajů, v němž dochází k aplikaci vzájemně nesourodých veličin a obsahově nejasných pojmů a na absentující vymezení zdrojových dat pro některá kritéria (např. počet kilometrů silnic ve správě kraje) zakládající nejednoznačnost navrženého výpočtového modelu.
	Ministerstvo též poukazuje na některé legislativně technické nedostatky návrhu a odchylky od ustálených pravidel vytváření novel právních předpisů.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko, s tím, že za stěžejní považuje stanoviska Ministerstva financí a Ministerstva vnitra.
Ministerstvo konstatuje, že předložený návrh zákona do značné míry koresponduje s návrhy zákonů předloženými Zastupitelstvem Zlínského kraje, Zastupitelstvem Pardubického kraje a Zastupitelstvem Libereckého kraje (sněmovní tisky č. 542, 552 a 559). Dále ministerstvo poukazuje na skutečnost, že část předložených návrhem zákona navrhovaných změn se dotýká stejných ustanovení zákona o rozpočtovém určení daní, které upravuje zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (sněmovní tisk č. 488), který je v současné době projednávám Parlamentem.
Ministerstvo pro místní rozvoj též poukazuje na terminologické a legislativně technické nedostatky návrhu.

Ministerstvo dopravy zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva financí. Ve svém vyjádření ministerstvo upozorňuje na obdobnost předloženého návrhu zákona s návrhem Pardubického kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 552). 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko s tím, že za stěžejní považuje stanovisko Ministerstva financí. Ve svém vyjádření ministerstvo upozorňuje na terminologickou neprovázanost návrhu zákona se školským zákonem a na některé jeho další legislativně technické nedostatky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Konstatuje, že se navrhovaná právní úprava netýká jeho gesce, poukazuje na stanovisko vlády k obdobnému návrhu Zastupitelstva Zlínského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 542) a uvádí, že pokud má být problematika aktuálně řešena, pak výhradně na základě širší politické shody, a to vládním návrhem zákona na základě podrobných podkladů využívajících datové a analytické kapacity Ministerstva financí.

Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko. Konstatuje, že se předložený návrh zákona téměř neliší od návrhu zákona projednávaného jako sněmovní tisk č. 552, tj. návrhu Zastupitelstva Pardubického kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, s tím že projednávání obsahově duplicitních návrhů zákonů nepovažuje za vhodné.

Český statistický úřad zaujal k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ve svém vyjádření upozorňuje na skutečnost, že z hlediska výpočtu daňových příjmů jsou údaje základního registru obyvatel zřízeného § 3 písm. a) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, vhodnějším zdrojem dat o počtu obyvatel územních samosprávných celků než bilance obyvatel zpracovaná Českým statistickým úřadem. Tento závěr lze opřít rovněž o materiál „Analýza dopadů změny zdroje dat o počtu obyvatel na daňové příjmy obcí“, vypracovaný Ministerstvem financí na základě usnesení Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny č. 546 ze dne 2. listopadu 2016, podle kterého se za nejvhodnější zdroj dat o počtu obyvatel pro daňové účely považuje právě základní registr obyvatel. 

Český úřad zeměměřický a katastrální zaujal k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření poukazuje na nevhodný způsob, jakým má stanovovat územní rozlohu kraje. Podle návrhu zákona se má tato rozloha stanovovat jako výměra, která je součtem výměr všech katastrálních území obcí ve správním obvodu kraje. Údaje o území kraje jsou přitom vedeny v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, a to včetně hranic kraje. Tyto údaje jsou referenční, a veškeré agendy by tedy měly prvořadě vycházet z nich. 

S ohledem na obsah shora uvedených vyjádření se vládě doporučuje zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko.