Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWHBH33R najdete zde
II.
Předkládací zpráva
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „návrh zákona“) se předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2023.
Návrh zákona provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“).
Návrhem zákona dojde ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zásadní navrhovanou změnou je zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy
do českého právního řádu, zákoník práce bude stanovovat pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. Minimální mzda bude výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou
a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok publikované Ministerstvem financí. Koeficient bude představovat cílenou relaci minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce, při jeho stanovování musí vláda vycházet ze zákonem stanovených základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj) a jeho výši před schválením konzultovat se sociálními partnery prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody. Minimální mzdu pro příslušný kalendářní rok bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Tato úprava provádí čl. 5 směrnice požadující zavedení postupů ke stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd. Zároveň plní příslušné ustanovení Programového prohlášení vlády v podobě zavedení automatické valorizace minimální mzdy, a to v podobě dle požadavků zástupců zaměstnanců
a zaměstnavatelů.
Čl. 5 odst. 4 směrnice ukládá členským státům k hodnocení přiměřenosti zákonných minimálních mezd použít orientační referenční hodnoty. Státy mohou použít orientační referenční hodnoty běžně používané na mezinárodní úrovni, nebo orientační referenční hodnoty používané na vnitrostátní úrovni. Orientační referenční hodnota pro posouzení přiměřenosti minimální mzdy se navrhuje stanovit ve výši 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství.
Dále se navrhuje v souladu s požadavky směrnice podpořit kolektivní vyjednávání různými legislativními opatřeními, a to zejména nastavením postupu, který povede k odstranění blokace kolektivního vyjednávání malými odborovými organizacemi za situace tzv. plurality odborových organizací působících u zaměstnavatele v souvislosti s jednáním o uzavření kolektivní smlouvy. Další úpravou, která má vést ke zvýšení pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami, je úplné odstranění či změna nastavení parametrů některých výjimek pro určité skupiny zaměstnavatelů uvedených v § 7a zákona o kolektivním vyjednávání, které u těchto zaměstnavatelů vylučují možnost aplikace kolektivní smlouvy vyššího stupně (dále jen „KSVS“), jejíž závaznost byla rozšířena i na další zaměstnavatele v rámci odvětví dle § 7 zákona o kolektivním vyjednávání. V souvislosti s odstraněním jedné ze stávajících výjimek bylo nutno nově nastavit pravidla při kolizi dvou typů kolektivních smluv, a sice KSVS
a rozšířené KSVS v příslušném odvětví.
Nově je zaváděna možnost poskytovat státní příspěvek sociálním partnerům, kteří vedou jednání na odvětvové úrovni, což má za cíl rovněž zvýšit pokrytí kolektivními smlouvami, když se očekává, že s pomocí tohoto příspěvku dojde jak ke zvýšení počtu sjednaných KSVS, tak ke zvýšení počtu rozšířených KSVS.
V souvislosti se zavedením valorizačního mechanismu minimální mzdy a zvýšení relace minimální mzdy a průměrné mzdy v národním hospodářství se mimo transpozici směrnice rovněž navrhuje upravit podobu právní úpravy zaručené mzdy, přičemž se navrhuje ji upravit tak, že nově budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací, přičemž úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6násobku minimální mzdy. Tento návrh zaměřuje ochrannou funkci zaručené mzdy a mzdovou diferenciaci především na nízkopříjmové zaměstnance.
Nad rámec transpozice se rovněž navrhuje zcela vypustit povinnost zaměstnavatele plynoucí
z § 217 odst. 1 zákoníku práce vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené, neboť v praxi je každoroční sestavování tzv. plánu dovolených převážně formální záležitostí. Požadavek na vypuštění této povinnosti zaměstnavatele také vyplývá z bodu č. 8 přílohy k usnesení vlády
č. 731 ze dne 31. 8. 2022 (tzv. Antibyrokratický balíček I.).
Do zákoníku práce se dále navrhuje zakotvit dodatkovou dovolenou pro zdravotnické pracovníky státní příspěvkové organizace Ministerstva spravedlnosti, kteří budou poskytovat zdravotní služby vězněným osobám, a pro zaměstnance Probační a mediační služby, kteří jsou v přímém styku s obviněnými a odsouzenými.
Účinnost zákona se navrhuje od 1. července 2024 s výjimkou ustanovení, jímž se přiznává dodatková dovolená zdravotnickým pracovníkům státní příspěvkové organizace Ministerstva spravedlnosti, které nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Předkládaný materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením ve dnech 11. října až 8. listopadu 2023. Návrh zákona byl v rámci meziresortního připomínkového řízení rozeslán 85 připomínkovým místům. Připomínky zaslalo 30 připomínkových míst a z toho 24 připomínkových míst uplatnilo zásadní připomínky, 6 připomínkových míst uplatnilo pouze doporučující připomínky.
Návrh zákona byl podrobně konzultován se sociálními partnery a zároveň byl dne 4. prosince 2023 projednán na 173. plenární schůzi RHSD ČR. Podobu návrhu opakovaně projednala také koaliční rada (K5) a to ve dnech 28. 11. 2023 a 17. 1. 2024.
Byť se většinu zásadních připomínek podařilo vypořádat, materiál je předkládán s rozpory, a to s následujícími připomínkovými místy:
· Ministerstvo financí požaduje zrušení § 112 zákoníku práce, tedy právní úpravy zaručené mzdy.
· Českomoravská konfederace odborových svazů:
· požaduje stanovení orientační referenční hodnoty k posouzení přiměřenosti minimální mzdy ve výši 50 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství,
· požaduje zachování stávající podoby § 217 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého je zaměstnavatel povinen vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené.
· Asociace samostatných odborů požaduje zachování stávající právní úpravy v podobě nutnosti absolutní shody na jedné straně stolu při kolektivním vyjednání v případech tzv. plurality odborových organizací působících u zaměstnavatele a odmítá snahu předkladatele o zavedení možnosti odblokování patových situací, ve kterých výrazně minoritní odborová organizace zcela znemožní zahájení kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem.
· Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požaduje pro výpočet minimální mzdy prostřednictvím valorizačního mechanismu vycházet ze známé (zjištěné) průměrné mzdy, nikoliv z predikce průměrné mzdy na následující kalendářní rok a dále navrhuje zrušení § 112 zákoníku práce, tedy právní úpravy zaručené mzdy.
· Svaz průmyslu a dopravy ČR požaduje zrušení § 112 zákoníku práce, tedy právní úpravy zaručené mzdy.
Nesouhlasná stanoviska připomínkových míst, s nimiž přetrvává rozpor, jsou uvedena v přehledu vypořádání připomínkového řízení (příloha č. X.).
2