Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWHBH33R najdete zde
III.
N á v r h
ZÁKON
ze dne ……………………2024,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Čl. I
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 218/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 413/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto:
1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.“.
CELEX 32022L2041
2. V § 24 se za odstavec 2 doplňují nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Jestliže se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 2, jsou povinny o této skutečnosti zaměstnavatele bez odkladu informovat. Zaměstnavatel je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, nebo s více odborovými organizacemi, které mají dohromady největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud
a) zaměstnavatel zaměstnancům po uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 2 písemně oznámil, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu,
b) uplynula lhůta 30 dnů od oznámení zaměstnavatele podle písmene a) a
c) zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení zaměstnavatele způsobem podle odstavce 4.
(4) Kolektivní smlouva podle odstavce 3 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele podle odstavce 3 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy, a toto prohlášení doručí zaměstnavateli.
(5) V případě, že nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele ve svém prohlášení podle odstavce 4 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(6) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo nebyly určeny nadpoloviční většinou všech zaměstnanců zaměstnavatele podle odstavce 5, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy podle odstavce 3 nebo 5 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen projednat předložený návrh s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh musí být projednán před uzavřením kolektivní smlouvy.
(7) Není-li kolektivní smlouva uzavřena postupem podle odstavce 3 nebo 5 do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 3 písm. a) došlo k oznámení zaměstnancům nebo ode dne, kdy podle odstavců 4 a 5 bylo zaměstnavateli doručeno prohlášení zaměstnanců, právo zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu podle odstavce 3 nebo 5 zaniká.“.
CELEX 32022L2041
3. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 122 zní:
„(2) K ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle jiného právního předpisu122) se nepřihlíží.
122) § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4. V § 27 odst. 3 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „písemnosti“.
5. § 111 včetně nadpisu zní:
„§ 111
Minimální mzda
(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručené mzdy podle § 112 odst. 2. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
(2) Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance uvedeného v odstavci 1 minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou, které dosáhl v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije hodinová minimální mzda, nebo
b) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu
a příslušnou hodinovou minimální mzdou.
(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity (dále jen „koeficient“). K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(4) Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.
(6) Sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok
a) do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,
b) do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odstavců 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
(7) Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské
a sociální dohody vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.“.
CELEX 32022L2041
6. § 112 včetně nadpisu zní:
„§ 112
Zaručená mzda
(1) Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru.
(2) Mzda, která není sjednána v kolektivní smlouvě, a plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy se stanoví ve čtyřech úrovních tak, aby činila
a) v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
b) ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,
c) ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
d) ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
Hodinové nejnižší úrovně zaručené mzdy se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.
(3) Nejnižší úrovně zaručené mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením do 30. září.
(4) Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu
a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci
a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou nejnižší úrovní zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo
b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci
a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.
(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová nejnižší úroveň zaručené mzdy zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době.
(6) Vláda stanoví nařízením rozdělení prací do čtyř skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací.“.
7. § 117 včetně nadpisu zní:
„§ 117
Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
(1) Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování, výši příplatku a podmínky pro jeho poskytování stanoví vláda nařízením.
(2) Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy.“.
8. V § 119 odst. 1 se slova „příslušné sazby“ zrušují.
9. V § 123 odst. 6 písm. f) zní:
„f) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5 a s přihlédnutím k povinnostem a omezením při výkonu veřejné správy a služeb a k jeho významu, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně
platová třída
platový tarif v Kč měsíčně
1
12 140
2
13 040
3
13 990
4
15 020
5
16 130
6
17 350
7
18 680
8
9
10
11
12
13
14
15
16
20 130
21 710
23 390
25 280
27 250
29 410
31 770
34 340
37 130.“.
10. V § 128 odst. 1 se za slovo „příplatek“ vkládají slova „5 % až 15 % měsíční minimální mzdy“ a za text „§ 117“ se vkládá text „odst. 1“.
11. V § 128 odstavec 2 zní:
„(2) Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.“.
12. V § 128 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením do 30. září.“.
13. V § 147 odst. 1 písm. c) se slova „nebo platu“ nahrazují slovy „, platu nebo odměny z dohody“
14. V § 215 odst. 4 písm. e) se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo ve státní příspěvkové organizaci zřízené podle zvláštního zákona123) poskytující zdravotní služby osobám ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo ve výkonu zabezpečovací detence“.
Poznámka pod čarou č. 123 zní:
„§ 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
15. V § 215 odst. 4 písm. g) se za slovo „svobody“ vkládají slova „nebo Probační a mediační službě v přímém styku s obviněnými a odsouzenými při zajištění zákonné působnosti“.
16. V § 217 odstavec 1 zní:
„(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.“.
17. V § 320a se za slovo „celostátní“ vkládá slovo „, odvětvové“.
CELEX 32022L2041, CELEX 32019L1152
18. V § 363 se za slova „§ 16 odst. 2 a 3,“ vkládá text „§ 24,“, za text „§ 110 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 111 odst. 1, 3, 6 spočívající ve slovech „Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odst. 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.“ a odst. 7,“ a za text „319a,“ se vkládá text „§ 320a písm. a),“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2024 se pro účely zjištění výše a použití minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy postupuje podle § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
2. Podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., se postupuje do doby, než budou práva podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a právního předpisu vydaného k jeho provedení za použití příslušných sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí vyhlášených ve Sbírce zákonů, pro zaměstnance stejná nebo vyšší.
3. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2024 se pro účely vymezení ztíženého pracovního prostředí, zjištění výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a podmínek pro jeho poskytování postupuje podle § 117 a 128 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o kolektivním vyjednávání
Čl. III
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezem č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 265/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 a v § 7 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „Odvětvové“ zrušuje a za slovo „činností“ se vkládají slova „podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů 4b)“.
Poznámka pod čarou č. 4b zní:
„4b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb. o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).“.
2. V § 7a se písmena a) a e) včetně poznámky pod čarou č. 4d zrušují.
CELEX 32022L2041
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
3. V § 7a písm. b) se text „20“ nahrazuje textem „10“ a za text „zaměstnanců,“ se doplňuje slovo „nebo“.
CELEX 32022L2041
4. V § 7a písm. c) se text „ , nebo“ nahrazuje tečkou.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Ode dne účinnosti tohoto zákona jsou kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost na další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví byla rozšířena přede dnem účinnosti tohoto zákona, závazné pro zaměstnavatele s převažující činností, s výjimkami podle § 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmu
Čl. V
V § 21g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se slova „sazba minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. VI
V § 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., se slova „základní sazby“ a „za měsíc“ zrušují a za slova „čtvrtině výše“ se vkládá slovo „měsíční“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. VII
V § 42g odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se slova „základní sazba“ zrušují a slovo „mzdy“ se nahrazuje slovem „mzda“.
CELEX 32011L0098
ČÁST ŠESTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. VIII
V § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se slova „základní sazbu minimální mzdy za měsíc“ nahrazují slovy „měsíční minimální mzdu“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. IX
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., č. 365/2011 Sb., č. 367/2011 Sb., č. 375/2011 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 418/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 96 odst. 3 se slova „základní sazba měsíční minimální mzdy“ nahrazují slovy „měsíční minimální mzda“.
CELEX 32014L0036
2. V § 141b odst. 2 se slova „základní“ a „sazby“ zrušují.
CELEX 32009L0052
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. X
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 133 odst. 1 se slova „vykonávají ve“ nahrazují slovy „vykonávají v tomto“.
2. V § 133 odst. 4 se za slova „vykonávají ve služebním úřadu“ vkládají slova „, v němž odborová organizace působí,“.
3. Nad označení § 143 se vkládá nadpis „Kolektivní dohoda“ a nadpis § 143 se zrušuje.
4. Za § 143 se vkládají nové § 143a až 143e, které znějí:
„§ 143a
(1) Odborová organizace uzavírá kolektivní dohodu také za státní zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.
(2) Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, je služební orgán povinen jednat o uzavření kolektivní dohody se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny státní zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a služebním orgánem jinak.
(3) Jestliže se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 2, jsou povinny o této skutečnosti služební orgán bezodkladně písemně informovat.
(4) Služební orgán je oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které dohromady mají největší počet členů, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, pokud
a) služební orgán státním zaměstnancům, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, po uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 2 písemně oznámil, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní dohodu,
b) uplynula lhůta 30 dnů ode dne oznámení služebního orgánu podle písmene a) a
c) státní zaměstnanci, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení služebního orgánu způsobem podle odstavce 5.
(5) Kolektivní dohoda podle odstavce 4 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech státních zaměstnanců, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení služebního orgánu podle odstavce 4 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní dohody, a toto prohlášení doručí služebnímu orgánu.
(6) V případě, že nadpoloviční většina všech státních zaměstnanců, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, ve svém prohlášení podle odstavce 5 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní dohoda, je služební orgán oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(7) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, nebo nebyly podle odstavce 6 určeny nadpoloviční většinou všech státních zaměstnanců, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní dohody podle odstavce 4 nebo 6 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu se služebním orgánem. Služební orgán je povinen projednat předložený návrh s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh musí být projednán před uzavřením kolektivní dohody.
(8) Není-li kolektivní dohoda uzavřena postupem podle odstavce 4 nebo 6 do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 4 písm. a) došlo k oznámení státním zaměstnancům, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, nebo ode dne, kdy podle odstavců 5 a 6 bylo služebnímu úřadu doručeno prohlášení státních zaměstnanců, právo služebního orgánu uzavřít kolektivní dohodu podle odstavce 4 nebo 6 zaniká.“.
CELEX 32022L2041
§ 143b
(1) Kolektivní dohoda je závazná pro její strany.
(2) Kolektivní dohoda podle § 143 odst. 3 písm. a) je závazná také pro všechny státní zaměstnance, kteří vykonávají službu ve služebním úřadu, v němž odborová organizace působí.
(3) Kolektivní dohoda podle § 143 odst. 3 písm. b) je závazná také pro všechny služební úřady, pro všechny státní zaměstnance a pro všechny odborové organizace, za které tuto dohodu uzavřela odborová organizace.
(4) Státní zaměstnanec má právo předkládat stranám kolektivní dohody podle § 143 odst. 3 písm. a) podněty ke kolektivnímu vyjednávání o této dohodě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání.
(5) Práva, která vznikla z kolektivní dohody jednotlivým státním zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva státních zaměstnanců ze služebního poměru.
§ 143c
(1) K ujednáním kolektivní dohody podle § 143 odst. 3 písm. a), která upravují práva státních zaměstnanců a práva a povinnosti stran této dohody v jiném rozsahu než kolektivní dohoda podle § 143 odst. 3 písm. b), se nepřihlíží.
(2) Kolektivní dohoda musí být uzavřena písemně a podepsána jejími stranami na téže písemnosti, jinak se k ní nepřihlíží.
§ 143d
(1) Kolektivní dohodu není možné nahradit jinou smlouvou.
(2) Není možné se domáhat relativní neúčinnosti kolektivní dohody.
(3) Kolektivní dohodu není možné zrušit odstoupením jedné z jejích stran; sjednají-li si její strany právo odstoupit od kolektivní dohody, nepřihlíží se k tomu.
§ 143e
Strany kolektivní dohody jsou povinny zajistit, aby státní zaměstnanci, kteří ve služebním úřadu vykonávají službu, byli s obsahem kolektivní dohody nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření řádně seznámeni a aby k ní měli zajištěn přístup.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. XI
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 172/2022 Sb., zákona 432/2022 Sb a zákona č. 281/2023 Sb., se mění takto:
1. § 199 včetně nadpisu zní:
„§ 199
Kolektivní dohoda
(1) Za účelem zlepšení podmínek výkonu služby příslušníků, zejména zdravotních, sociálních a kulturních, může být uzavřena kolektivní dohoda. Kolektivní dohodu může za příslušníky uzavřít pouze odborová organizace působící v bezpečnostním sboru.
(2) Na platnost a účinnost kolektivní dohody se použijí § 26 až 28 zákoníku práce přiměřeně. Na postup při uzavírání kolektivní dohody se použije § 8 a na řešení kolektivních sporů § 10 až 15 zákona o kolektivním vyjednávání83) přiměřeně s tím, že
a) za podnikovou kolektivní smlouvu se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi bezpečnostním sborem nebo více bezpečnostními sbory a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi,
b) za kolektivní smlouvu vyššího stupně se považuje kolektivní dohoda uzavřená mezi vládou a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi a
c) vyhlášení stávky nebo výluky není při řešení kolektivního sporu přípustné.
(3) Kolektivní dohoda je závazná pro své účastníky. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. a) je závazná také pro všechny příslušníky bezpečnostního sboru, který je účastníkem kolektivní dohody. Kolektivní dohoda podle odstavce 2 písm. b) je závazná také pro všechny bezpečnostní sbory a pro všechny příslušníky bezpečnostních sborů.
(4) V kolektivní dohodě je možné upravit vzájemná práva a povinnosti jejích účastníků. K ujednáním omezujícím práva odborové organizace stanovená tímto zákonem se nepřihlíží.
CELEX 32022L2041
2. Za § 199 se vkládá nový § 199a, který včetně nadpisu zní:
„§ 199a
Zvláštní postup při uzavírání kolektivní dohody
(1) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, je bezpečnostní sbor povinen jednat o uzavření kolektivní dohody se všemi takovými odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny příslušníky společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a bezpečnostním sborem jinak.
(2) Jestliže se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 1, jsou povinny o této skutečnosti bezpečnostní sbor bez odkladu informovat. Bezpečnostní sbor je oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, jež mají dohromady největší počet členů, kteří jsou příslušníky tohoto bezpečnostního sboru, pokud
a) bezpečnostní sbor příslušníkům po uplynutí lhůty určené pro nalezení shody mezi odborovými organizacemi na postupu podle odstavce 1 písemně oznámil, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní dohodu. Oznámení může být učiněno i prostřednictvím služebních adres elektronické pošty zřízených příslušníkům bezpečnostním sborem nebo vyvěšením na úřední desce bezpečnostního sboru,
b) uplynula lhůta 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sboru podle písmene a) a
c) příslušníci neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení bezpečnostního sboru způsobem podle odstavce 3.
(3) Kolektivní dohoda podle odstavce 2 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina příslušníků bezpečnostního sboru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení bezpečnostního sboru podle odstavce 2 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní dohody, a toto prohlášení doručí bezpečnostnímu sboru.
(4) V případě, že nadpoloviční většina příslušníků ve svém prohlášení podle odstavce 3 určí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní dohoda, je bezpečnostní sbor oprávněn uzavřít kolektivní dohodu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(5) Ostatní odborové organizace mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní dohody podle odstavce 2 nebo 4 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu s bezpečnostním sborem. Bezpečnostní sbor je povinen projednat předložený návrh s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh s nimi musí být projednán před uzavřením kolektivní dohody.
(6) Není-li kolektivní dohoda uzavřena postupem podle odstavce 2 nebo 4 do 6 měsíců ode dne, kdy podle odstavce 2 písm. a) došlo k oznámení příslušníkům bezpečnostního sboru nebo ode dne, kdy podle odstavců 3 a 4 bylo bezpečnostnímu sboru doručeno prohlášení příslušníků bezpečnostního sboru, právo bezpečnostního sboru uzavřít kolektivní dohodu podle odstavce 2 nebo 4 zaniká.“.
CELEX 32022L2041
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 14, které nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
13