Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWHBH33R najdete zde


                II.
Předkládací zpráva 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „návrh zákona“) se předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2023.

Návrh zákona provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“). 

Návrhem zákona dojde ke změně zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona 
č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zásadní navrhovanou změnou je zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy do českého právního řádu, zákoník práce bude stanovovat pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. Minimální mzda bude výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok publikované Ministerstvem financí. Koeficient bude představovat cílenou relaci minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce, při jeho stanovování musí vláda vycházet ze zákonem stanovených základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj) a jeho výši před schválením konzultovat se sociálními partnery prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody. Minimální mzdu pro příslušný kalendářní rok bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Tato úprava provádí čl. 5 směrnice požadující zavedení postupů ke stanovování a aktualizaci zákonných minimálních mezd. Zároveň plní příslušné ustanovení Programového prohlášení vlády v podobě zavedení automatické valorizace minimální mzdy, a to v podobě dle požadavků zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Čl. 5 odst. 4 směrnice ukládá členským státům k hodnocení přiměřenosti zákonných minimálních mezd použít orientační referenční hodnoty. Státy mohou použít orientační referenční hodnoty běžně používané na mezinárodní úrovni, nebo orientační referenční hodnoty používané na vnitrostátní úrovni. Materiál je v této části předkládán variantně, a to s orientační referenční hodnotou 50 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství (var. I) a 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství (var. II.). 

Dále se navrhuje v souladu s požadavky směrnice podpořit kolektivní vyjednávání různými legislativními opatřeními, a to zejména nastavením postupu, který povede k odstranění blokace kolektivního vyjednávání malými odborovými organizacemi za situace tzv. plurality odborových organizací působících u zaměstnavatele v souvislosti s jednáním o uzavření kolektivní smlouvy. Další úpravou, která má vést ke zvýšení pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami, je úplné odstranění či změna nastavení parametrů některých výjimek pro určité skupiny zaměstnavatelů uvedených v § 7a zákona o kolektivním vyjednávání, které u těchto zaměstnavatelů vylučují možnost aplikace rozšířené KSVS v příslušném odvětví dle článku 7 zákona o kolektivním vyjednávání. V souvislosti s odstraněním jedné ze stávajících výjimek bylo nutno nově nastavit pravidla při kolizi dvou typů kolektivních smluv, a sice KSVS a rozšířené KSVS v příslušném odvětví. 

Nově je zaváděna možnost poskytovat státní příspěvek sociálním partnerům, kteří vedou jednání na odvětvové úrovni, což má za cíl rovněž zvýšit pokrytí kolektivními smlouvami, když se očekává, že s pomocí tohoto příspěvku dojde jak ke zvýšení počtu sjednaných KSVS, tak ke zvýšení počtu rozšířených KSVS. 

V souvislosti se zavedením valorizačního mechanismu minimální mzdy a zvýšení relace minimální mzdy a průměrné mzdy v národním hospodářství se mimo transpozici směrnice rovněž navrhuje upravit podobu právní úpravy zaručené mzdy, a to variantně, přičemž se navrhuje ji upravit tak, že nově budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací, přičemž úroveň v nejvyšší skupině prací se navrhuje ve výši 1,6 násobku minimální mzdy (var. I), nebo tuto právní úpravu zrušit (var. II). Var. I představuje zaměření ochranné funkce a mzdové diferenciace především na nízkopříjmové zaměstnance. Podoba těchto variant vychází z požadavků a dohody sociálních partnerů.

Nad rámec transpozice se rovněž navrhuje zcela vypustit povinnost zaměstnavatele plynoucí z § 217 odst. 1 zákoníku práce vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené, neboť v praxi je každoroční sestavování tzv. plánu dovolených převážně formální záležitostí. Požadavek na vypuštění této povinnosti zaměstnavatele také vyplývá z bodu č. 8 přílohy k usnesení vlády č. 731 ze dne 31. 8. 2022 (tzv. Antibyrokratický balíček I.). 

Do zákoníku práce se dále navrhuje zakotvit dodatkovou dovolenou pro zdravotnické pracovníky státní příspěvkové organizace Ministerstva spravedlnosti, kteří budou poskytovat zdravotní služby vězněným osobám, a pro zaměstnance Probační a mediační služby, kteří jsou v přímém styku s obviněnými a odsouzenými.

Navrhuje se účinnost zákona od 1. července 2024. 

Předkládaný materiál prošel mezirezortním připomínkovým řízením ve dnech …. (bude doplněno).

Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení bude doplněno po jeho provedení.
2