Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWHBH33R najdete zde
III.
N á v r h
ZÁKON
ze dne ……………………2023,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Čl. I
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb. a zákona č. (ST 423)/2023 Sb., se mění takto:
V A R I A N T A I
1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.“.
CELEX 32022L2041
2. V § 24 se za odstavec 2 doplňují nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Jestliže se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 2, jsou povinny tuto skutečnost zaměstnancům a zaměstnavateli bez odkladu oznámit. Zaměstnavatel je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud:
a) zaměstnavatel zaměstnancům po uplynutí lhůty podle odstavce 3 písemně oznámil, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu,
b) uplynula lhůta 30 dnů od oznámení zaměstnavatele podle písmene a) a
c) zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení zaměstnavatele způsobem podle odstavce 4.
(4) Kolektivní smlouva podle odstavce 3 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele podle odstavce 3 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy, a toto prohlášení doručí zaměstnavateli.
(5) V případě, že nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele ve svém prohlášení podle odstavce 4 označí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(6) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo nebyly označeny nadpoloviční většinou všech zaměstnanců zaměstnavatele podle odstavce 5, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy podle odstavce 3 nebo 5 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen projednat předložený návrh s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh musí být projednán před uzavřením kolektivní smlouvy.
(7) Není-li kolektivní smlouva uzavřena postupem podle odstavce 3 nebo 5 do 6 měsíců ode dne, kdy k oznámení zaměstnancům došlo, právo zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu podle odstavce 3 nebo 5 zaniká.“.
CELEX 32022L2041
3. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č.11a zní:
„(2) K ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle jiného právního předpisu¹¹ª) se nepřihlíží.
11a) § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4. V § 27 odst. 3 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „písemnosti“.
5. § 111 včetně nadpisu zní:
„§ 111
Minimální mzda
(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručené mzdy podle § 112 odst. 2. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
(2) Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance uvedeného v odstavci 1 minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou, které dosáhl v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije hodinová minimální mzda, nebo
b) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu
a příslušnou hodinovou minimální mzdou.
V A R I A N T A I
(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity (dále jen „koeficient“). K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 50 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
V A R I A N T A I I
(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity (dále jen „koeficient“). K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(4) Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.
(6) Sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok
a) do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,
b) do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odst. 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
(7) Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské
a sociální dohody vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.“.
CELEX 32022L2041
6. § 112 včetně nadpisu zní:
„§ 112
Zaručená mzda
(1) Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru.
(2) Mzda, která není sjednána v kolektivní smlouvě, a plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy se stanoví ve čtyřech úrovních tak, aby činila
a) v 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy,
b) ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy,
c) ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy a
d) ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.
Hodinové nejnižší úrovně zaručené mzdy se zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.
(3) Nejnižší úrovně zaručené mzdy vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením nejpozději do 30. září.
(4) Nedosáhne-li mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu
a v neděli příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou dosaženou v kalendářním měsíci
a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou nejnižší úrovní zaručené mzdy; pro účely doplatku se použije nejnižší úroveň hodinové mzdy, jestliže se předem nesjedná, nestanoví nebo neurčí použití nejnižší úrovně zaručené měsíční mzdy, nebo
b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci
a příslušnou nejnižší úrovní zaručené mzdy.
(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová nejnižší úroveň zaručené mzdy zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční nejnižší úroveň zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době.
(6) Vláda stanoví nařízením rozdělení prací do čtyř skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací.“.
7. § 117 včetně nadpisu zní:
„§ 117
Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
(1) Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a podmínky pro poskytování příplatku stanoví vláda nařízením.
(2) Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy.“.
8. V § 119 odst. 1 se slova „příslušné sazby“ zrušují.
9. V § 128 odst. 1 se za slovo „příplatek“ vkládají slova „5 % až 15 % měsíční minimální mzdy“ a za text „§ 117“ se vkládá text „odst. 1)“.
10. V § 128 odstavec 2 zní:
„(2) Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.“
11. V § 128 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyhlásí pro následující kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 31. září.“
12. V § 215 odst. 4 písm. e) se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo ve státní příspěvkové organizaci zřízené podle zvláštního zákona122) poskytující zdravotní služby osobám ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo ve výkonu zabezpečovací detence“.
Poznámka pod čarou č. 122) zní:
„§ 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
13. V § 215 odst. 4 písm. g) se za slovo „svobody“ vkládají slova „nebo Probační a mediační službě v přímém styku s obviněnými a odsouzenými při zajištění zákonné působnosti“.
14. V § 217 odstavec 1 zní:
„(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.“.
15. V § 320a se za slovo „celostátní“ vkládá slovo „, odvětvové“.
CELEX 32022L2041
16. V § 363 se za slova „§ 16 odst. 2 a 3,“ vkládá text „§ 24,“, za text „§ 110 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 111 odst. 1, 3, 6 spočívající ve slovech „Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odst. 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.“ a odst. 7,“ a za text „319a,“ se vkládá text „§ 320a písm. a),“.
V A R I A N T A I I
1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.“.
CELEX 32022L2041
2. V § 24 se za odstavec 2 doplňují nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Jestliže se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle odstavce 2, jsou povinny tuto skutečnost zaměstnancům a zaměstnavateli bez odkladu oznámit. Zaměstnavatel je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud:
a) zaměstnavatel zaměstnancům po uplynutí lhůty podle odstavce 3 písemně oznámil, se kterou odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi hodlá uzavřít kolektivní smlouvu,
b) uplynula lhůta 30 dnů od oznámení zaměstnavatele podle písmene a) a
c) zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení zaměstnavatele způsobem podle odstavce 4.
(4) Kolektivní smlouva podle odstavce 3 nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele podle odstavce 3 písm. a) písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy, a toto prohlášení doručí zaměstnavateli.
(5) V případě, že nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele ve svém prohlášení podle odstavce 4 označí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi.
(6) Ostatní odborové organizace, které nemají největší počet členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo nebyly označeny nadpoloviční většinou všech zaměstnanců zaměstnavatele podle odstavce 5, mají právo na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy podle odstavce 3 nebo 5 a právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel je povinen projednat předložený návrh s ostatními odborovými organizacemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů od zahájení tohoto jednání. Závěrečný návrh musí být projednán před uzavřením kolektivní smlouvy.
(7) Není-li kolektivní smlouva uzavřena postupem podle odstavce 3 nebo 5 do 6 měsíců ode dne, kdy k oznámení zaměstnancům došlo, právo zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu podle odstavce 3 nebo 5 zaniká.“.
CELEX 32022L2041
3. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č.11a zní:
„(2) K ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle jiného právního předpisu¹¹ª) se nepřihlíží.
11a) § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
4. V § 27 odst. 3 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „písemnosti“.
5. § 111 včetně nadpisu zní:
„§ 111
Minimální mzda
(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy, platu nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
(2) Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek
a) ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou, které dosáhl v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije hodinová minimální mzda,
b) k platu ve výši rozdílu mezi platem dosaženým v kalendářním měsíci a příslušnou minimální měsíční mzdou, nebo
c) k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu
a příslušnou hodinovou minimální mzdou.
V A R I A N T A I
(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity (dále jen „koeficient“). K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 50 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
V A R I A N T A I I
(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu stanoveného tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity (dále jen „koeficient“). K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 45 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(4) Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.
(6) Sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok
a) do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,
b) do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu. Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odst. 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.
(7) Koeficient stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období dvou let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.“.
CELEX 32022L2041
6. § 112 se zrušuje.
7. § 117 včetně nadpisu zní:
„§ 117
Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
(1) Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a podmínky pro poskytování příplatku stanoví vláda nařízením.
(2) Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % minimální mzdy.“.
8. V § 119 odst. 1 se slova „příslušné sazby“ a „nebo příslušné sazby nejnižší úrovně zaručené mzdy (§ 112)“ zrušují.
9. V § 128 odst. 1 se za slovo „příplatek“ vkládají slova „5 % až 15 % měsíční minimální mzdy“ a za text „§ 117“ se vkládá text „odst. 1)“.
10. V § 128 odst. 2 zní:
„(2) Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci stanoveného rozpětí podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů.“
11. V § 128 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Rozpětí výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí vyhlásí pro následující kalendářní rok Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 31. září.“
12. V § 215 odst. 4 písm. e) se za slova „České republiky“ vkládají slova „nebo ve státní příspěvkové organizaci zřízené podle zvláštního zákona122) poskytující zdravotní služby osobám ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo ve výkonu zabezpečovací detence“.
Poznámka pod čarou č. 122) zní:
„§ 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
13. V § 215 odst. 4 písm. g) se za slovo „svobody“ vkládají slova „nebo Probační a mediační službě v přímém styku s obviněnými a odsouzenými při zajištění zákonné působnosti“.
14. V § 217 odst. 1 zní:
„(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.“.
15. V § 319 dost. 1 písm. c) se slova „příslušou nejnižší úroveň zaručené mzdy,“ zrušují.
16. V § 320a se za slovo „celostátní“ vkládá slovo „ , odvětvové“.
CELEX 32022L2041
17. V § 357 odst. 1 se slova „nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112)“ a „nebo přílušné nejnižší úrovni zaručené mzdy“ zrušují.
18. V § 363 se za slova „§ 16 odst. 2 a 3,“ vkládá text „§ 24,“, za text „§ 110 odst. 1,“ se vkládají slova „§ 111 odst. 1, 3, 6 spočívající ve slovech „Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odst. 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.“ a odst. 7,“ a za text „319a,“ se vkládá text „§ 320a písm. a),“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
V A R I A N T A I
1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2024 se pro postup podle § 111 odst. 2 a 112 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., uplatní minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy ve výši a za podmínek stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud by zaměstnanci po dni nabytí účinnosti tohoto zákona měla příslušet nejnižší úroveň zaručené mzdy ve výši nižší, než v jaké mu příslušela podle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude za nejnižší úroveň zaručené mzdy pro účely poskytnutí doplatku podle § 112 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považována nejnižší úroveň zaručené mzdy ve výši, která mu příslušela před nabytím účinnosti tohoto zákona.
V A R I A N T A I I
1. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2024 se pro postup podle § 111 odst. 2 a 112 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., uplatní minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy ve výši a za podmínek stanovených zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a nařízením vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o kolektivním vyjednávání
Čl. III
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezem č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 265/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 73/2011 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb. se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 a v § 7 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „Odvětvové“ zrušuje a za slovo „činností“ se vkládají slova „podle jiného právního předpisu4b)“.
Poznámka pod čarou č. 4b zní:
„4b) Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb. o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).“.
2. V § 7a se písm. a) a e) včetně poznámky pod čarou č. 4d zrušují.
CELEX 32022L2041
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
3. V § 7a písm. b) se text „20“ nahrazuje textem „10“ a za text „zaměstnanců,“ se doplňuje slovo „nebo“.
CELEX 32022L2041
4. V § 7a písm. c) se text „ , nebo“ nahrazuje tečkou.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
Tento zákon se vztahuje i na kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost na další zaměstnavatele byla rozšířena přede dnem jeho účinnosti.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmu
Čl. V
V § 21g odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se slova „sazba minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. VI
V § 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., se slova „základní sazby“ a „za měsíc“ zrušují a za slova „čtvrtině výše“ se vkládá slovo „měsíční“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. VII
V § 42g odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se slova „základní sazba“ zrušují a slovo „mzdy“ se nahrazuje slovem „mzda“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. VIII
V § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb. a zákona č. 286/2021 Sb., se slova „základní sazbu minimální mzdy za měsíc“ nahrazují slovy „měsíční minimální mzdu“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. IX
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., č. 159/2007 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 213/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., č. 365/2011 Sb., č. 367/2011 Sb., č. 375/2011 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb. a zákona č. (ST450)/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 96 odst. 3 se slova „základní sazba měsíční minimální mzdy“ nahrazují slovy „měsíční minimální mzda“.
2. V § 141b odst. 2 se slova „základní“ a „sazby“ zrušují.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o inspekci práce
Čl. X
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 250/2021 Sb., zákona č. 250/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb. a zákona č. (ST 423)/2023 Sb., se mění takto:
V A R I A N T A I
1. V poznámce pod čarou č. 40 se slova „Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o vymezení ztíženého pracovnho prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“ zrušují.
V A R I A N T A I I
1. V poznámce pod čarou č. 40 se slova „Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, nejnižších úrovních zaručené mzdy a o vymezení ztíženého pracovnho prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.“ zrušují.
2. V § 13 odst. 1 písm. b) se slova „popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy“ zrušují.
3. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „popřípadě nejnižší úrovně zaručené mzdy“ zrušují.
ČÁST DEVÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. XI
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
2. Nařízení vlády č. 249/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
3. Nařízení vlády č. 452/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění nařízení vlády č. 249/2007 Sb.
4. Nařízení vlády č. 246/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
5. Nařízení vlády č. 210/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
6. Nařízení vlády č. 204/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
7. Nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
8. Nařízení vlády č. 336/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
9. Část první nařízení vlády č. 337/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb.
10. Nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
11. Nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
12. Nařízení vlády č. 347/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
13. Nařízení vlády č. 487/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
14. Nařízení vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
15. Nařízení vlády č. 465/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.
13