Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWJ8LQ79 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
559/0
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona, kterým se
mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých
daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Půta M.
Doručeno poslancům: 9. října 2023 v 14:02
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje
na vydání zákona
ZÁKON
ze dne ……………,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém
určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným
celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č.
492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona
č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona
č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona
č. 540/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „10,8135“.
2. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Procento, kterým se kraje s výjimkou hlavního města Prahy podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle
odstavce 1 písm. g), se vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní rozlohy
všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou hlavního města
Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4,
c) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za všechny
kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
1
d) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,2,
e) poměru podílu počtu obcí ve správním obvodu kraje k výměře územní rozlohy kraje
k součtu těchto podílů všech krajů s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v
procentech a násobeného koeficientem 0,08,
f) poměru počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem k celkovému
počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi kraji s výjimkou
hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,02,
g) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby3) kraje k počtu
všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,06,
h) a vyrovnávacího koeficientu, který je roven součinu jedné třináctiny a koeficientu 0,07.“
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3) Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.“
3. V § 3 se doplňují nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3) Procento, kterým se hlavní město Praha podílí na části celostátního hrubého
výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g),
se vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní rozlohy
všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za všechny
kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
c) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů 0,2,
d) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby kraje k počtu všech
výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech krajů 0,06.
(4) Při stanovení počtu obyvatel kraje pro účely propočtů podle odstavce 2 se vychází
ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované
Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(5) Územní rozlohou kraje se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, a je součtem výměr všech katastrálních
území obcí ve správním obvodu kraje.
(6) Při stanovení počtu studentů se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 3 vychází z
2
dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
bezprostředně předchází běžnému roku.
(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví, vždy s účinností od 1. září
běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g).“
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 8.
4. Příloha 1 se zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu
Současná podoba financování krajských samospráv jakožto vyšších územně samosprávných
celků je obsažena v řadě právních předpisů. Za stěžejní lze pokládat zákon č. 243/2000 Sb.,
o rozpočtovém určení daní (dále jen „RUD“), který obsahuje pravidla, podle nichž dochází
ke sdílení daňového inkasa mezi státem a samosprávami na jedné straně a na straně druhé
k rozdělení příjmů krajů mezi jednotlivé kraje.
Stávající úprava vykazuje řadu nedostatků. Nastavení principu dělení objemu prostředků
RUD pro kraje je platné již téměř dvacet let a je neměnné (fixní), aniž by odráželo průběžně
probíhající změny v počtu obyvatel, změny zdravotních služeb, dopravy či školství. To
vyžaduje průběžnou, ideálně každoroční, aktualizaci nastavení, jako je tomu – byť částečně
– v systému RUD pro obce. V neposlední řadě současnému systému RUD chybí
spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí dostávají
menší kraje méně peněz. Současná podoba RUD také nezohledňuje současný objem činností
krajů a zejména jeho vývoj v čase, kde se disbalance mezi příjmy krajů prohlubuje
s postupně rostoucími příjmy a výdaji.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních
principů
Z výše uvedených důvodů se navrhuje změna RUD, která by pro kraje stanovila obdobný
mechanismus přepočítacích podílů, jako je v současnosti stanoven pro obce. Návrh vychází
zejména z předpokladu, že objem fakticky vykonávaných činností a dalších charakteristik
krajů se různí, a to i v čase, a je třeba reflektovat tento fakt v příjmové stránce jejich
rozpočtů. To vyvolává potřebu přerozdělovat daňové výnosy dle aktuálních údajů.
Jak bylo již zmíněno, výše podílů z daňových výnosů připadajících na jednotlivé kraje byla
v jejich současné podobě přijata před téměř 20 lety a tato podoba tak nezohledňuje současný
objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase. Navrhovaná změna by tento trend měla
napravit a přispět tak k podpoře vyváženého regionálního rozvoje v naší zemi.
Dohodou většiny krajů byla navržena nová kritéria, která podle Asociace krajů ČR vhodně
odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů a která mají sloužit
pro přerozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje. Tato kritéria byla projednána s
ministerstvem financí. Kritériím byly přiřazeny váhy formou procentuálního podílu daného
kritéria tak, aby jako ukazatele korespondovaly se současnými výdaji krajů. Zároveň tyto
váhy zohledňují důležitost zastoupení činností, které byly zvoleny za kritéria. Vzhledem
k tomu, že by prostým přepočtem podle jednotlivých kritérií a jejich vah mohlo dojít
k prohloubení rozdílů v příjmech některých krajů, bylo přistoupeno ke stanovení
vyrovnávacího koeficientu, který by měl omezit nárůst výkyvů v příjmech krajů po zavedení
navrhovaných změn oproti stávajícímu stavu.
Podíl RUD krajů se nově navyšuje, a to na základě transformace finančních prostředků na
4
opravy a rekonstrukce silnic ve správě krajů (II. a III. tř.), které byly kraje nuceny
každoročně nárokovat v programu Státního fondu dopravní infrastruktury (výše 4,0 mld.
Kč), což omezovalo možnosti systémového plánování. Toto navýšení činí 0,4143 %. Podíl
RUD krajů se nad rámec uvedeno navýšení dále upravuje a zvyšuje o 0,6192 %. Toto
navýšení kompenzuje ve srovnání se současně platným stavem případné deficitní bilance.
Díky tomu není žádný kraj ve srovnání se současným stavem při zavedení nového
přepočtového modelu finančně poškozen.
Specifické postavení hl. m. Prahy bylo zohledněno uplatněním pouze některých kritérií,
neboť ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna v rámci ustanovení § 4 zákona
a jejich dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti
ostatním krajům.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem ČR.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
Návrh nemá žádnou souvislost s právními předpisy Evropské unie. Pokud jde o obecné
právní zásady, řadíme-li mezi ně rovněž ochranu práv samosprávy, což navrhovatel pokládá
za přiléhavé, navrhovaná úprava posiluje práva vyšších územně samosprávných celků a
jejich rozpočtovou samostatnost, a tím podporuje jejich rozvoj.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Navrhovaná úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále
sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
a dopady na životní prostředí a dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, neboť se zvyšuje podíl z hrubého
výnosu jednotlivých daní, který si kraje mezi sebou rozdělí. Současně se však mění i
mechanismus rozdělení tohoto celkového podílu mezi jednotlivé kraje. Dle dohody Asociace
krajů ČR s Ministerstvem financí má dojít ke změně ve finančních tocích v tom smyslu, že
prostředky, které kraje získávaly formou dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury
(dále jen „SFDI“) na rekonstrukce silnic II. a III. tříd, budou krajům rozdělovány přímo dle
pravidel RUD. Nedojde však k faktickému vlivu na státní rozpočet, poněvadž o částku, která
bude krajům tímto způsobem rozdělována, bude snížena státní dotace do rozpočtu SFDI.
Návrh nemá negativní dopad do rozpočtů obcí.
Návrh nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí. V souvislosti s výše uvedenou
podporou regionální ekonomiky navrhovatel naopak očekává pozitivní dopady na podporu
podnikatelského prostředí v regionech.
5
Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu
diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé,
osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a rovnost mužů a žen.
Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika. Navrhovaný předpis nemá vliv
ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
6
II. Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 [§ 3 odst. 1 písm. b) až g)]
V předmětném ustanovení se navyšuje procentní podíl krajů na celostátním hrubém daňovém
výnosu.
K bodu 2 (§ 3 odst. 2)
Nové ustanovení upravuje jednotlivá kritéria a jejich váhy (mimo hlavní město Praha),
následovně:
− počet obyvatel kraje v poměru k počtu obyvatel všech krajů – váha 40 %, tedy 0,4;
− délka silnic ve správě kraje (II. a III. tř.) v poměru k celkové délce silnic (II. a III. tř.)
ve správě všech krajů – váha 20 %, tedy 0,2;
− výměra území kraje v poměru k součtu výměr území všech krajů – váha 13 %, tedy
0,13;
− podíl počtu obcí ve správním obvodu kraje v poměru k výměře území kraje k součtu
těchto podílů na všechny kraje vyjma hl. m. Prahy – váha 8 %, tedy 0,08;
− počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem v
poměru k počtu všech výjezdových základen ZZS zřizovaných všemi kraji – váha 6 %,
tedy 0,06;
− počet studentů středních škol zřizovaných krajem v poměru k počtu studentů středních
škol zřizovaných všemi kraji – váha 4 %, tedy 0,04;
− počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem v poměru k počtu
urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi kraji – váha 2 %, tedy 0,02;
− vyrovnávací koeficient (pro všechny kraje) jako 1/13 objemu prostředků náležejících
pro kritérium – váha 7 %, tedy 0,07.
V legislativním textu jsou pak tato kritéria vyjádřena procenty obdobně jako je tomu u
rozpočtového určení daní pro obce. Výjimkou je pouze vyrovnávací koeficient, který byl
stanoven jako 1/13 se zohledněním váhy, neboť slouží k vyrovnání extrémních rozdílů
v současném a nově navrhovaném RUD krajů, nikoli hl. m. Prahy, které má specifické
postavení.
K bodu 3 (§ 3 odst. 3 až 7)
V odstavci 3 se navrhují jednotlivá kritéria a jejich váhy pro hlavní město Praha s tím, že byla
uplatněna pouze některá kritéria, neboť ostatní jsou již pro hlavní město dostatečně zohledněna
v rámci ustanovení § 4 zákona a jejich dvojím zohledněním by došlo k nepřiměřenému
zvýhodnění hlavního města oproti ostatním krajům.
V dalších odstavcích novela podrobněji rozvádí obsah jednotlivých kritérií.
7
K bodu 4 (příloha č. 1)
Navrhuje se zrušení přílohy č. 1, podle níž se každý kraj na části celostátního hrubého výnosu
daně podle § 3 odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí
stanoveným procentem. Tento koeficient se mezi kraji výrazně liší a vyjadřuje velikost a situaci
krajů před 20 lety, kdy vznikly. Nově navržená úprava přílohu nahrazuje.
V Liberci dne 3. října 2023
Martin P ů t a, v.r.
hejtman Libereckého kraje
8
Platné znění zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém
určení daní), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
§ 3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou
daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 9,78 % 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 9,78 % 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 9,78 % 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob
vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 9,78 % 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s
výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů
fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 9,78 % 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,
s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
g) podíl na 9,78 % 10,8135 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
(2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a
výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k
tomuto zákonu.
(2) Procento, kterým se kraje s výjimkou hlavního města Prahy podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně
podle odstavce 1 písm. g), se vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní rozlohy
všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou hlavního
města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4,
c) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za
všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
d) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,2,
e) poměru podílu počtu obcí ve správním obvodu kraje k výměře územní rozlohy
kraje k součtu těchto podílů všech krajů s výjimkou hlavního města Prahy,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,08,
f) poměru počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem
k celkovému počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi
kraji s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,02,
g) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby3 kraje
k počtu všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech
krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,06,
h) a vyrovnávacího koeficientu, který je roven součinu jedné třináctiny a koeficientu
0,07.
(3) Procento, kterým se hlavní město Praha podílí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g), se
vypočte jako součet
a) poměru výměry územní rozlohy kraje k celkově započtené výměře územní rozlohy
všech krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
b) poměru počtu studentů středních škol zřizovaných krajem k počtu studentů za
všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,04,
c) poměru délky silnic ve správě kraje k součtu délek silnic ve správě všech krajů 0,2,
d) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby kraje k počtu
všech výjezdových základen zdravotnických záchranných služeb všech krajů 0,06.
(4) Při stanovení počtu obyvatel kraje pro účely propočtů podle odstavce 2 se vychází ze
stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované
Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
3 Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
(5) Územní rozlohou kraje se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu
zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku, a je součtem výměr všech
katastrálních území obcí ve správním obvodu kraje.
(6) Při stanovení počtu studentů se pro účely propočtů podle odstavců 2 a 3 vychází z
dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
bezprostředně předchází běžnému roku.
(7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem zdravotnictví, vždy s
účinností od 1. září běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně
podle odstavce 1 písm. g).
(8) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
Příloha č. 1 k zákonu č. 243/2000 Sb.
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu
daně podle § 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odstavce 1 písm. g)
Kraj Procento
Hlavní město Praha 3,183684
Středočeský 13,774311
Jihočeský 8,607201
Plzeňský 7,248716
Karlovarský 3,772990
Ústecký 8,242502
Liberecký 4,681207
Královéhradecký 6,442233
Pardubický 5,555168
Vysočina 7,338590
Jihomoravský 9,526055
Olomoucký 6,751705
Zlínský 5,251503
Moravskoslezský 9,624135
Úhrn 100,000000