Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWQAHCCQ najdete zde
II
PAGE
2
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem návrhu zákona je zvýšit částky příspěvku na péči ve všech jeho stupních jak pro osoby do 18 let věku, tak pro osoby starší 18 let. Konkrétně se navrhuje zvýšit:
· příspěvek na péči pro osoby starší 18 let ve stupni I (lehká závislost) z 880 Kč měsíčně na 2 000 Kč měsíčně,
· příspěvek na péči pro osoby starší 18 let ve stupni II (středně těžká závislost) o 2 000 Kč měsíčně, tj. na 6 400 Kč měsíčně, a
· ostatní částky příspěvku na péči o 10 %.
O vyjádření k návrhu zákona byla požádána ministerstva práce a sociálních věcí, financí, vnitra a zdravotnictví.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, aby vláda zaujala k návrhu zákona neutrální stanovisko.
Ministerstvo z věcného hlediska se zvýšením částek příspěvku na péči v zásadě souhlasí, neboť nepojistné dávky mají, je-li to z fiskálních důvodů možné, zachovávat svou reálnou hodnotu. Ministerstvo rovněž nerozporuje, že aktuální částka příspěvku na péči u dospělých osob ve stupni závislosti I je neadekvátní k počtu základních životních potřeb, které tyto osoby nejsou schopny zvládat. Obdobná disproporce je pak u příspěvku na péči u osob ve stupni závislosti II.
Na druhou stranu ovšem ministerstvo upozornilo na z jeho pohledu nereálně navrhovanou účinnost zákona a na absenci přechodných ustanovení, která by upravila administraci zvýšení částek co nejméně zatěžujícím způsobem pro krajské pobočky Úřadu práce České republiky i příjemce příspěvku na péči.
Pokud jde o odhadované finanční dopady návrhu zákona, ministerstvo uvedlo, že předkladatelé nepočítají s administrativními náklady, které by vyvolala zejména úprava aplikačního programu pro administraci příspěvku na péči.
Na závěr svého stanoviska Ministerstvo práce a sociálních věcí považovalo za vhodné zmínit, že s ohledem na mechaniku financování sociálních služeb samo zvýšení příspěvku na péči nemůže být efektivním nástrojem systémového řešení dostupnosti služeb, protože tato sociální dávka nemá autonomní kupní sílu vůči svému referens, v tomto případě kapacitní jednotce sociální služby. Pro opravdové zvýšení dostupnosti sociálních služeb by bylo třeba posílit nejen příspěvek na péči, který se na financování služeb podílí cca z 20 až 25 %, ale také ostatní pilíře, tj. zejména dotace státu, krajů a obcí, které společně kryjí cca 70 % nákladů veřejně financovaných sociálních služeb.
Ministerstvo financí vyslovilo k návrhu zákona zásadně nesouhlasné stanovisko.
Ministerstvo nesouhlasí s navyšováním částek příspěvku na péči bez dalších systémových změn, a to jednak z důvodu výrazného zvýšení výdajů státního rozpočtu, jednak z důvodu opětovného odsunutí řešení palčivého a neodkladného problému dlouhodobé finanční udržitelnosti systému sociálních služeb a sociální péče jako takové. Ministerstvo uvedlo, že dlouhodobě jedná s Ministerstvem práce a sociálních věcí o koncepční změně financování sociálních služeb, jejíž součástí by měla být také koncepční změna příspěvku na péči například tak, že by byla jeho výše přímo provázána s čerpáním potřebných služeb.
Ministerstvo financí také upozornilo, že příspěvek na péči je příspěvkem, nikoliv plnou úhradou za péči, kterou osoba s ohledem na svůj zdravotní stav požaduje. Poskytování příspěvku na péči osobám nevyužívajícím pobytové služby je v České republice bez jakékoli formální vazby na zajištění adekvátní péče jeho příjemci. Je třeba také vnímat, že většina příjemců příspěvku na péči ve vyšších stupních má také příjem z důchodu (starobního, invalidního), které se pravidelně valorizují podle inflace a růstu mezd.
Ministerstvo vnitra zaujalo k poslaneckému návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, nicméně za rozhodující pro formulaci stanoviska vlády považuje stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, do jehož gesce daná problematika náleží, a stanovisko Ministerstva financí, a to s ohledem na rozpočtové dopady návrhu.
Ministerstvo ve svém stanovisku dále upozornilo na úpravy příspěvku na péči, které aktuálně připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, včetně možného zavedení valorizačního mechanismu tohoto příspěvku. Ministerstvo vnitra proto preferuje, aby případné změny v této oblasti byly přijaty cestou vládního návrhu zákona.
Ministerstvo vnitra ve svém vyjádření také připomnělo zvýšení dávek osobám se zdravotním postižením, které vláda v tomto volebním období již zvýšila.
Na závěr svého stanoviska ministerstvo uvedlo, že návrh zákona trpí vadami po stránce legislativně technického zpracování.
Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko a uvedlo, že za stěžejní považuje stanovisko gesčně příslušného Ministerstva práce a sociálních věcí a z hlediska finančních dopadů návrhu také stanovisko Ministerstva financí.
S ohledem na obsah vyjádření oslovených připomínkových míst, zejména pak s ohledem na stanovisko Ministerstva financí a s přihlédnutím ke stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí, se vládě doporučuje zaujmout k předloženému návrhu zákona nesouhlasné stanovisko.