Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWQALE5E najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                    POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                                9. volební období

               567/0

Návrh poslanců Aleše Juchelky, Andreje Babiše, Aleny Schillerové, Karla
         Havlíčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon

 č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

                        Zástupce předkladatele: Juchelka A. a další
                        Doručeno poslancům: 16. října 2023 v 11:44
                                                   ZÁKON
                                                ze dne ... 2023,
   kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších

                                                   předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
                                                      Čl. I

     V § 67c zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 323/2021
Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce
2024 se k částce zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 přičte částka 500
Kč.“.

                                                      Čl. II
                                                   Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
              Důvodová zpráva

Obecná část

Návrh zákona navrhuje mimořádné zvýšení důchodů o 500 Kč měsíčně v rámci pravidelného
zvýšení důchodů v roce 2024, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry.

Celkové zvýšení důchodů pro každou osobu důchod v roce 2024 pobírající, oproti
důchodu vypočtenému základní a procentní výměrou, proto v roce 2024 bude činit
6 000 Kč. Návrh má za cíl reagovat na významně negativní inflační dopady na domácnosti
důchodců, které se projevily zejm. v posledním roce na dramaticky navýšených cenách
energií, potravin, léků a zdravotnických pomůcek.

V neposlední řadě předložený návrh zákona cílí též na zmírnění dopadů vládou omezené
řádné i mimořádné valorizace důchodů, jež bude použita již od řádné valorizace v lednu 2024.
Předložený poslanecký návrh zákona kompenzuje zejména skupině důchodců s důchodem do
14 000 Kč jejich měsíční výpadek důchodu ve výši cca 500 Kč, který je důsledkem vládou
přijatých změn v důchodech. Příjemců důchodů ve výši do 13 999 Kč je přitom v České
republice zhruba 574 000. Předložený poslanecký návrh však cílí na všechny skupiny osob
pobírajících důchod dle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, když všem přiznává stejné navýšení důchodů v každém měsíci roku 2024 o 500 Kč.

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení
nezbytnosti navrhované úpravy
Česká republika čelila i v roce 2023 vysoké inflaci, která se má podle odhadů České národní
banky pohybovat v průměru za celý rok kolem 11 %. Celková meziroční inflace dosáhla
v roce 2022 dokonce 15,1 %. Významný růst zaznamenala velká škála základních životních
nákladů všech občanů České republiky, přitom dopady na osoby pobírající důchod jsou často
zdrcující. Se zvyšováním cen se společnost v České republice potýkala v posledním roce a půl
ve všech oblastech lidského života, od potravin, přes léky a zdravotní pomůcky či hygienické
potřeby až po pohonné hmoty, energie a další služby. Růst cen není však zdaleka u konce.
Podle posledních predikcí a vládou avizovaných kroků by například ceny elektřiny měly pro
domácnosti od ledna příštího roku vzrůst opět, a to o dalších 10 %. Některé domácnosti
přitom již nyní platí při stejné spotřebě až 4násobnou cenu elektřiny oproti rokům 2021 a
2022.
Navrhuje se proto dodatečné zvýšení důchodů nad zákonem stanovenou pravidelnou
valorizaci, a to v jednotné výši pro všechny příjemce důchodů. Tímto opatřením se přispěje ke
zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů přiznaných do konce roku 2023.

Návrh posílí více příjmy poživatelů nízkých důchodů a poněkud sníží relativní rozdíly mezi
důchody osob s různými předdůchodovými příjmy. Procentní výměra důchodu je součástí
každého důchodu, přičemž při souběhu více důchodů má důchodce nárok na více procentních
výměr, a proto je, s ohledem na záměr zvýšit důchod každému důchodci v úhrnu o 500 Kč
měsíčně, nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude mimořádné
zvýšení náležet pouze jednou. Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o
500 Kč zvýší jen procentní výměra důchodu, jehož procentní výměra není krácena pro
souběh, tj. procentní výměra náležející k důchodu vyplácenému v plné výši (procentní i
základní výměry), jak je uvedeno v aktuálně platném znění § 67c odst. 2 zák. č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění.

B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na
čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na přiměřené hmotné
zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i
rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů
Evropské unie
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a
prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro
muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení. Návrhem zákona není do právního řádu
České republiky implementováno právo EU. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné
problematice není.

D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána dvoustrannými a mnohostrannými
úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech
sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních
dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s
dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a
tyto úmluvy plně respektují.

E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení vyplácených důchodů a tím i výdajů státního
rozpočtu na dávky důchodového pojištění. V roce 2024 dojde navrženým navýšením důchodů
k navýšení výdajů státního rozpočtu oproti stávajícímu stavu právní úpravy, která naopak
důchody pro futuro významně redukuje, o 17 mld. Kč. Příplatky k důchodům náležejícím
podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a zákona č. 357/2005 Sb. osobám rehabilitovaným a
účastníkům odboje se zvyšují ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní
výměry důchodů.

Dopad na ostatní veřejné rozpočty
Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv.

F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby
sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde u každého
příjemce důchodu k dodatečnému plošnému zvýšení důchodů o 500 Kč. Relace průměrného
starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě (tzv. náhradový poměr) se vlivem navrhovaného
opatření oproti současnému právnímu stavu zvýší.

Návrh zákona bude mít na rodiny a specifické skupiny obyvatel pozitivní dopad, pokud bude
pobírán některý z důchodů; návrh zákona se týká i zvyšování důchodů invalidních
a pozůstalostních (vdovských, vdoveckých a sirotčích).

G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a
žen
Současná právní úprava obsažená v zákoně o důchodovém pojištění neobsahuje ustanovení,
která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Předmětem
navrhovaného zákona je zvyšování důchodů, jehož principy toto právo nijak nenarušují a
nevedou k diskriminaci. Návrh zákona platí stejně pro muže a ženy a vztahuje se na vdovské i
vdovecké důchody. Nároky na dávky důchodového pojištění, způsob stanovení jejich výše a
podmínky pro jejich výplatu obsahuje zákon o důchodovém pojištění, přičemž jedním ze
základních principů je stejná (tj. nediskriminující) právní úprava pro všechny pojištěnce, tedy
mimo jiné i bez ohledu na pohlaví. Přesto můžeme sledováním rozdílu mezi průměrným
starobním důchodem mužů a žen zjistit, že průměrný starobní důchod žen je zhruba o 10-11
% nižší než průměrný starobní důchod mužů. Tento rozdíl má dvě hlavní příčiny, a to nižší
důchodový věk žen (důsledkem nižšího důchodového věku žen je kratší doba pojištění) a
rozdílnou úroveň mezd mužů a žen. Předmětem navrhovaného zákona je úprava způsobu
stanovení zvyšování důchodů, kdy základní principy, které jsou v souladu se zásadou rovného
zacházení, nejsou nijak narušeny a tato úprava tedy nevede k diskriminaci. Vzhledem k tomu,
že navrhované opatření nezasahuje do žádné z výše uvedených příčin způsobujících ve svém
důsledku rozdílnou výši průměrného důchodu mužů a žen, nemá ani žádný potenciál tento
stav měnit. Návrh zákona má tedy neutrální dopad na rovnost žen a mužů.

H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh zákona nemá vliv na podnikatelské prostředí.

I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh zákona nemá dopad na životní prostředí.

J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany
osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

M. Odůvodnění návrhu na projednání návrhu zákona v prvním čtení
Navrhuje se, aby návrh zákona byl projednán a schválen již v prvním čtení ve smyslu
§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. S ohledem na
regulovanou problematiku, kterou je pravidelná valorizace důchodů v lednu 2024, je zapotřebí
návrh zákona přijmout neprodleně.

Zvláštní část
K čl. I
Cílem navrhovaného opatření je přispět ke zvýšení životní úrovně důchodců nad rámec
obecných pravidel pro zvyšování důchodů, které vláda svou poslední novelou zákona o
důchodovém pojištění významně zredukovala. Zvýšením procentní výměry o pevnou částku,
jednotnou pro všechny důchodce, návrh zajistí, že bude přidáno nad rámec pravidelné
valorizace všem příjemcům důchodů stejně. Navrhuje se nejprve zvýšit procentní výměru
důchodu podle standardních valorizačních pravidel obsažených v § 67 zákona o důchodovém
pojištění, a poté k takto zvýšené procentní výměře přičíst ještě jednotnou pevnou částku 500
Kč, takže pevná částka splní svůj účel, aby byla pro všechny důchodce stejná. Je odůvodněné,
aby v případě nároku na výplatu více důchodů náleželo toto dodatečné zvýšení nad rámec
obecných pravidel jen jednou, protože jinak by byli důchodci, kteří pobírají dva důchody,
neodůvodněně zvýhodněni oproti důchodcům, kteří mají nárok na výplatu pouze jednoho
důchodu.

K čl. II
S ohledem na naléhavý obecný zájem řešení situace osob pobírajících důchod, jakož i dopad
navrženého právního předpisu na pravidelnou valorizaci důchodů v lednu 2024, je v souladu
s ustanovením § 3 odst. 4 zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
navrženo nabytí účinnosti zákona již dnem následujícím po jeho vyhlášení.

                                        V Praze, dne 13. října 2023

                                             Aleš Juchelka, v. r.
                                              Andrej Babiš, v. r.
                                           Alena Schillerová, v. r.
        Klára Dostálová, v. r.
       Zuzana Ožanová, v. r.
        Ivana Mádlová, v. r.
        Drahoslav Ryba, v. r.
     Romana Fischerová, v. r.
       Andrea Babišová, v. r.
        Richard Brabec, v. r.

           Jan Kubík, v. r.
         Pavel Růžička, v. r.
        Jana Hanzlíková, v. r.
         Lubomír Brož, v. r.
         Marek Novák, v. r.
        Karel Havlíček, v. r.
Jana Mračková Vildumetzová, v. r.
         Petr Sadovský, v. r.

             Ivan Jáč, v. r.
         Igor Hendrych, v. r.
          Josef Bělica, v. r.
         Jaroslav Bžoch, v. r.
         Ondřej Babka, v. r.
        Jana Pastuchová, v. r.
       Jaroslav Faltýnek, v. r.
        Helena Válková, v. r.
       Renata Oulehlová, v. r.

            Josef Kott, v. r.
       Ladislav Okleštěk, v. r.

           Karel Rais, v. r.
      Stanislav Berkovec, v. r.
       Stanislav Fridrich, v. r.

        Robert Stržínek, v. r.
          David Štolpa, v. r.

Jaroslava Pokorná Jermanová, v. r.
        Lubomír Wenzl, v. r.
          Martin Kukla, v. r.
Tomáš Helebrant, v. r.
    Petr Vrána, v. r.
   Hubert Lang, v. r.
   Jiří Strýček, v. r.

Radek Vondráček, v. r.
Tomáš Kohoutek, v. r.
 Robert Králíček, v. r.

  Patrik Nacher, v. r.
Lenka Knechtová, v. r.