Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWW8MJU5 najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                 POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                           9. volební období

              571/0

 Návrh poslanců Lucie Šafránkové, Tomia Okamury, Radima Fialy
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,

        o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

                   Zástupce předkladatele: Šafránková L. a další
                   Doručeno poslancům: 19. října 2023 v 12:20
                                           ZÁKON

                                  ze dne ………… 2023,

  kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění
                                    pozdějších předpisů

                Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                              Čl. I

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997
Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,
zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona

č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona
č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona
č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona
č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona
č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona
č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona
č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb.,
zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb.,
zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb.,
zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb.,
zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona
č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného
pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona
č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona
č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona
č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona
č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného
opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014
Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb.,
zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona
       č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb.,
       zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona
       č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona
       č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona
       č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona
       č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona
       č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb. a zákona
       č. 270/2023 Sb., se mění takto:

1. za § 67ca vkládá nový § 67cb, který zní:

                                                    „§ 67cb
(1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k procentní výměře

   důchodu přičte částka 230 Kč.

(2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží zvýšení podle
   odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst.
   2 věta první).“.

                                                     Čl. II
                                                   Účinnost
       Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
                                     Důvodová zpráva

Obecná část

   A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů
       a vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy

Tento návrh zákona se týká úpravy zvýšení všech důchodů v řádném termínu,
tedy k 1. lednu roku 2024, a to jeho procentuální (zásluhové) složky.

Toto zvýšení spočívá v mimořádném, mimo dlouhodobé standardní zákonné
podmínky, zvýšení důchodů v rámci řádné lednové valorizace v roce 2024
o 230 korun, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry.

Návrh na toto mimořádné zvýšení procentních výměr důchodů je reakcí
na skutečnost, že vládou avizované zvýšení důchodů od ledna roku 2024 má být
velice nízké – a to pouze o 360 korun v rámci základní výměry důchodů, jakožto
dorovnání výše této složky na úroveň 10 procent průměrné mzdy v národním
hospodářství dle dat Českého statistického úřadu ze září roku 2023.

Toto zvýšení tudíž představuje růst průměrného důchodu o necelá 2 procenta,
což je v době mmohem vyšší průměrné meziroční inflace a v době, kdy ceny
základních životních potřeb důchodců rostou meziročně o desítky procent,
naprosto nedostatečné.

Navrhuje se proto ještě dodatečné zvýšení, a to v jednotné výši pro všechny
příjemce důchodů. Úroveň tohoto zvýšení odpovídá standardnímu vzorci
pro výpočet řádné valorizace důchodů resp. jejich procentuální složky,
tj. jde o hodnotu růstu inflace za období od měsíce, který následuje po
kalendářním měsící, který byl posledním v období rozhodném pro výpočet
předchozí valorizace, do června příslušného, tedy letošního, roku - konkrétně jde
o období od února d očervna roku 2023.

A v tomto období činil růst inlace 1,1 procenta, což odpovídá růstu průměrného
důchodu (zaokrouhleno na desetikoruny nahoru) o 230 korun.
O tuto částku tedy navrhujeme trvale navýšit procentuální složky všech
důchodů, jelikož jejich zákonné zvýšení (o 360 korun) je při současné míře
inflace nedostatečné, zejména i s ohledem na to, že předchozí (mimořádná
červnová) valorizace důůchodů byla speciálním vládním zákonem arbitrárně
stanovena hluboko pod skutečnou mírou inflace.

A tedy růst důchodů by již podruhé za sebou výrazně zaostal za skutečným
růstem inflace, čímž by příjemci důchodů neměli ve svých příjmech z důchodu
zohledněn růst cen již více než rok, reálně od července roku 2022.

Celkově by tedy zvýšení každého jednotlivého důchodu od ledna roku 2024
činilo 590 korun.

Navrhovaným opatřením chceme přispět ke zvýšení životní úrovně všech
příjemců důchodů – a to o stejnou nominální částku, čímž se relativně více posílí
příjmy poživatelů nižších, podprůměrných, důchodů, což je žádoucí.

Ponechat zvýšení důchodů pouze v intencích toho, co rozhodla vláda, jakkkoli je
to plně v souladu se zákonem o důchodovém pojištění ve znění účinném v době,
kdy se o tomto zvýšení rozhodlo, by bylo sociálně velice necitlivé a vysoký
počet důchodců by se propadl do příjmové chudoby a závisloti na sociálních
dávkách, což znamená zátěž pro výdajovou stranu státního rozpočtu.

Procentní výměra důchodu je součástí každého důchodu, přičemž při souběhu
více důchodů má důchodce nárok na více procentních výměr, a proto je,
s ohledem na záměr zvýšit důchod každému důchodci v úhrnu o 230 korun,
nutné zajistit, že při souběhu nároku na výplatu více důchodů bude toto
mimořádné zvýšení náležet pouze jednou.

Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o 230 korun zvýší jen
procentní výměry důchodů, jejichž procentní výměra není krácena pro souběh,
tj. procentní výměra náležící k důchodu vyplácenému v plné výši.

B. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, i s ohledem
na čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo
na přiměřené hmotné zabezpečení a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv
a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených
ústavním pořádkem.
C. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie a judikaturou
soudních orgánů Evropské unie

Tento návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak
s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů
sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7
o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách
sociálního zabezpečení.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky žádným způsobem
implementováno právo EU a návrh zákona ani není s právem EU v rozporu.
Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice neexistuje.

D. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká
republika vázána

Česká republika je v oblasti důchodového pojištění vázána několika
dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří
Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení,
Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a
Evropský zákoník sociálního zabezpečení.

Opatření obsažená v navrhované změně zákona nejsou s dvoustrannými
a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a
tyto úmluvy plně respektují.

E. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Dopad na státní rozpočet

Navrhovaným opatřením dojde ke zvýšení vyplácených důchodů a tím
i ke zvýšení výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění.

V roce 2024 dojde vlivem navrhovaného opatření k nárůstu výdajů státního
rozpočtu.na důchody v celkové výši cca 9,7 miliardy korun.

Současně ovšem dojde ke zvýšení příjmů státního rozpočtu vlivem vyššího
výběru nepřímých daní, jelikož zvýšenou částku důchodů jejich příjemci
ve vysoké míře využijí k nákupu zboží a služeb na vnistrostátním trhu.
Ostatní veřejné rozpočty

Na ostatní veřejné rozpočty, tedy na rozpočty krajů a obcí, nemá návrh zákona
žádný přímý vliv, pouze zprostředkovaný.

Absolutně žádný vliv nemá návrh na výdaje rozpočtů krajů a obcí.
Zprostředkovaný vliv - skrze mechanismus rozpočtového určení daní - bude mít
návrh na budoucí příjmy rozpočtů krajů a obcí, které se díky němu zvýší,
prostřednictvím vyššího výběru daně z přidané hodnoty, která je tzv. sdílenou
daní rozdělovanou mezi státní rozpočet, rozpočty krajů a rozpočty obcí.

F. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a
národnostní menšiny

Sociální dopady

Navržená změna povede ke zlepšení příjmové situace důchodců, neboť dojde
u každého příjemce důchodu k dodatečnému plošnému zvýšení důchodů
o 230 korun. Relace průměrného starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě
(tzv. náhradový poměr) se vlivem navrhovaného opatření oproti současnému
stavu mírně zvýší a vzroste i reálná hodnota důchodu. To zabraní propadu
mnoha tisíc důchodců do příjmové chudoby i nutnosti, aby tito důchodci museli
žádat
o dávky státní sociální podpory či o dávky pomoci v hmotné nouzi.

Dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel

Návrh zákona bude mít na rodiny a specifické skupiny obyvatel velmi pozitivní
dopad, protože se týká všech typů důchodů – tedy i invalidních důchodů
(zdravotně postižení občané) a pozůstalostních důchodůosaměle žijící důchodci
- vdovci a vdovy a sirotci).

G. Zhodnocení dopadů ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu
k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava obsažená v zákoně o důchodovém pojištění neobsahuje

ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla

k diskriminaci. Předmětem navrhovaného zákona je zvyšování důchodů, jehož

principy toto právo nijak nenarušují a nevedou k diskriminaci. Návrh zákona

platí                     stejně

pro muže a ženy a vztahuje se shodně na vdovské i vdovecké důchody.
Jedním ze základních principů zákona o důchodovém pojištění je stejná
(nediskriminující) právní úprava pro všechny pojištěnce, tedy mimo jiné
i bez ohledu na pohlaví.

Předmětem navrhované změny zákona je úprava způsobu stanovení zvyšování
důchodů, kdy základní principy, které jsou v souladu se zásadou rovného
zacházení, nejsou nijak narušeny a tato úprava tedy nevede k diskriminaci.
Návrh zákona má tedy neutrální dopad na rovnost žen a mužů.

H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí, pouze
zprostředkovaný, a to pozitivní. Vyšší důchody přinesou zvýšení kupní síly
dotčených skupin občanů - a tedy i vyšší příjmy a obraty podnikatelů v sektoru
prodeje zboží a služeb i návazných oborů.

I. Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Návrh zákona nemá žádný dopad na životní prostředí.

J. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy
ochrany osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona nepřináší žádná korupční rizika.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

M. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí
rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost
hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi
a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity
a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací
a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh má rodiny, jejich funkci, stabilitu i posílení mezigeneračních vztahů,
jelikož posiluje příjmovou situaci a sociální jistoty zejména seniorů, ale i osob
zdravotně psotižených.
N. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně
přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení
možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v
důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní
úpravou dotčeny.

O. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné
celky

Návrh nemá žádné rozsáhlé dopady na územní samosprávné celky, pouze
v určité míře může vést k posílení jejich rozpočtu skrze budoucí přerozdělení
vyššího objemu výběru DPF v v důsledku navrhovaného opatření.

P. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou
v prvém čtení

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky
o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvém čtení podle § 90 odst.
2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění
pozdějších předpisů, a to z časových důvodů. Na zákon by v případě jeho přijetí
navazovala příprava, projednání a schválení nařízení vlády upravujícího zvýšení
důchodů, což si vyžádá určitý čas. Zrychlené projednání návrhu je důležité též
pro plátce důchodů, aby měli potřebný čas na případné tothoto mimořádného
zvýšení důchodů.
Zvláštní část

K čl. I

Cílem navrhovaného opatření je přispět ke zvýšení životní úrovně důchodců nad
rámec obecných pravidel pro zvyšování důchodů. Zvýšení procentní výměry
o pevnou částku, jednotnou pro všechny důchodce, zajistí, že bude přidáno nad
rámec pravidelné valorizace všem příjemcům důchodů stejně a že tak bude
zmírněn propad reálných důchodů (zaostávání jejich výše za hodnotou růstu
inflace).

Navrhuje se zvýšit procentní výměru důchodu o jednotnou pevnou částku 230
korun.

V případě nároku na výplatu více důchodů bude toto dodatečné zvýšení důchodu
nad rámec obecných pravidel náležet jen jednou, pouze k jednomu pobíranému
důchodu, k tomu, který jeho příjemci náleží v plné výši.

K čl. II

S ohledem na naléhavý obecný zájem řešení situace příjemců důchodů,
jakož i na dopad navrženého právního předpisu na pravidelnou valorizaci
důchodů v lednu 2024, je v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zák. č. 309/1999
Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, navrženo nabytí účinnosti zákona
již dnem následujícím po jeho vyhlášení.
Návrh zákona je třeba přijmout urychleně, aby mohl být v případě jeho
schválení realizován v praxi, a to včetně provedení přípravy a realizace nezbytné
administrativní agendy.

V Praze dne 12. října 2023
Předkladatelé:
Bc. Lucie Šafránková v. r
Tomio Okamura v. r.
Ing. Radim Fiala v. r.
Radek Rozvoral v. r.
Ing. Radovan Vích v. r.
Oldřich Černý v. r
PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M. v. r
Mgr. Zdeněk Kettner v. r
Mgr. Jiří Kobza v. r.
Radek Koten v. r
Ing. Vladimíra Lesenská v. r
Karla Maříková v. r.
Ing. Marie Pošarová v. r
MUDr. Jan Síla v. r
Mgr. Karel Sládeček, MBA v. r
MUDr. Iveta Štefanová v. r
MUDr. Vladimír Zlínský v. r
        PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA S VYZNAČENÍM ZMĚN

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997

Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb.,

zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb.,

zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb.,

zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb.,

zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb.,

zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb.,

zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb.,

zákona

č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona

č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona

č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb.,

zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb.,

zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb.,

zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb.,

zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb.,

zákona

č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu,

vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011

Sb.,    zákona

č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona

č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona

č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona

č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona

č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného

opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014

Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb.,

zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb.,

zákona

č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb.,

zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb.,

zákona

č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona

č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona

        1
č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona
č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona
č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb. a zákona
č. 270/2023 Sb., s vyznačením navrhovaných změn:

                                     HLAVA SEDMÁ

                              ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ

                                            § 67

(1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu
spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými
důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před
kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují.

(2) Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od
1. ledna kalendářního roku.

(3) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto
období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu
roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle
odstavce 2, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku,
který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se
vyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2.

(4) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen
v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti
tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu
kalendářnímu měsíci tohoto období s tím, že tento růst se stanoví se
zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí
vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických
indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců
zjištěných Českým statistickým úřadem.

(5) Základní výměry vyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní
výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy s tím, že výše základní výměry
se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru.

(6) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent
zaokrouhlených s přesností na jedno platné desetinné místo nahoru,

                                                           2
aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry

důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení

průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle

odstavce 4 a jedné třetiny růstu reálné mzdy zaokrouhlené s přesností na

jedno platné desetinné místo. Byly-li procentní výměry vyplácených důchodů

zvýšeny v předchozím kalendářním roce podle § 67a, sníží se počet procent

stanovený podle věty první o tolik procent, o kolik byly zvýšeny procentní

výměry v předchozím kalendářním roce podle § 67a. Procentní výměry

vyplácených důchodů se však nezvýší, pokud se v důsledku zvýšení základní

výměry důchodu podle odstavce 5 zvýší výše průměrného starobního

důchodu alespoň o tolik procent, kolik činí procento zvýšení stanovené ve

větě      první

a druhé.

(7) Pokud u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní
výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle
odstavce 6 nedosáhne 2,7 % jeho výše, může být stanoveno vyšší zvýšení
procentní výměry důchodu, nejvýše však tak, aby u průměrného starobního
důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení
procentní výměry důchodu činil 2,7 % jeho výše. Věta první se nepoužije,
jestliže se v kalendářním roce, ve kterém se o zvýšení důchodů rozhoduje,
zvyšují důchody podle § 67a.

(8) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny
nahoru.

(9) Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního
zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které byly
vyplaceny za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen,
s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh
s jiným důchodem podle § 59, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 a § 29
odst. 3 písm. b), popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných
před 1. lednem 2010 přiznávaných za dobu pojištění kratší než 25 roků.

(10) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem
tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce
období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení
důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem
tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu
roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném

          3
období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 11 nižší než 1,

přihlédne     se

k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je tento podíl

vyšší než 1.

(11) Růst reálných mezd se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno
platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného
vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu
reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který
bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve
jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za
domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů
spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední
kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za
kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku
tohoto období.

(12) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31,
se nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku
v období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se
vyplácené důchody zvyšují.

(13) Pokud úhrn zvýšení základní výměry důchodu a zvýšení procentní
výměry důchodu u všech důchodů vyplácených témuž poživateli je nižší než
výše dočasného přídavku podle § 67aa, který byl vyplacen se splátkou
důchodu splatnou v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu
měsíci, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchody zvyšují podle
odstavce 2, zvyšují se vyplácené důchody od splátky důchodu splatné v lednu
kalendářního roku, ve kterém dochází ke zvýšení.

(14) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30. září
kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož
spadá termín zvýšení důchodů.

                                            § 67a
(1) Dosáhl-li růst cen v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 %, zvýší
se procentní výměry vyplácených důchodů. Růst cen se zjišťuje podle § 67
odst. 4.

                                                           4
(2) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že první měsíc tohoto
období se stanoví podle § 67 odst. 3 a posledním měsícem tohoto období je
kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, nejpozději však poslední
měsíc stanovený podle § 67 odst. 3.

(3) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu
splatné v červenci kalendářního roku, pokud růst cen dosáhl v období
stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 % nejpozději v únoru; je-li kalendářním
měsícem, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, březen až červen, zvyšují se
procentní výměry vyplácených důchodů od splátky důchodu splatné v pátém
kalendářním měsíci následujícím po tomto kalendářním měsíci.

(4) Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší o tolik procent
zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u
průměrného starobního důchodu toto zvýšení odpovídalo 30 % růstu cen.
Průměrný starobní důchod se stanoví podle § 67 odst. 9.

(5) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny
nahoru.

(6) Zvýšení procentních výměr důchodů náleží i k důchodům přiznávaným
v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc podle odstavce 3.

(7) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31,
se podle odstavců 1 až 6 nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl
důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se
vyplácené důchody zvyšují podle odstavců 1 až 6.

(8) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od
posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

                                           § 67aa

(1) Byly-li v kalendářním roce zvýšeny procentní výměry vyplácených
důchodů podle § 67a, náleží v tomto kalendářním roce k důchodu dočasný
přídavek, a to nejdříve od kalendářního měsíce, v němž se zvyšují vyplácené
důchody podle § 67a odst. 3.

(2) Dočasný přídavek se stanoví jednotnou částkou, která odpovídá zvýšení
průměrného starobního důchodu podle § 67a odst. 4. Výše dočasného
přídavku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(3) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dočasný
přídavek k tomu důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

                                                           5
(4) Dočasný přídavek náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním
roce, do něhož spadá kalendářní měsíc uvedený v § 67a odst. 3. Dočasný
přídavek náleží i ke starobním důchodům, na které vznikl nárok podle § 31,
a to i v případě, že se procentní výměra starobního důchodu podle § 67a odst.
7 nezvyšuje.

(5) Dočasný přídavek se vyplácí bez žádosti spolu s důchodem, a to stejným
způsobem, jakým se vyplácí důchod. Dočasný přídavek se vyplatí poprvé
se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují
vyplácené důchody podle § 67a odst. 3 nebo 6, a naposledy se splátkou
důchodu splatnou v prosinci kalendářního roku, v němž dočasný přídavek
náleží.

(6) Na dočasný přídavek se pro účely § 55, § 56 odst. 1, § 58 až 61, § 62 a 63
a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí základní
výměry důchodu.

(7) Výši dočasného přídavku stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od
posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen podle § 67a odst. 1 a 2
dosáhl aspoň 5 %.

                                           § 67ab

(1) Procentní výměra vypláceného důchodu se zvyšuje o

a) 1000 Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v
němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let,

b) 2000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let.

(2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se
podle odstavce 1 procentní výměra starobního důchodu. Dosáhl-li poživatel
důchodu věku 85 let v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují důchody podle
§ 67 nebo 67a, náleží zvýšení podle odstavce 1 písm. a) k procentní výměře
zvýšené podle § 67 nebo 67a.

                                            § 67b

(1) Pokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020
u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry
důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67
nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry

                                                           6
důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního
důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení
procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného
starobního důchodu o 900 Kč.

(2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží
dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu,
který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

        § 67c

(1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k částce
zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 přičte částka 300
Kč.

(2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží
dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu,
který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

        § 67ca

(1) Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije §
67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodů
zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje

a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se
procentní výměra zvyšuje, a

b) o 400 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů,
zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2
věta první).

(2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve

výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se

při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy

důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry

důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu,

která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní

výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže

nebyly  vyměřeny

z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1.

        § 67cb

        7
(1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k
procentní výměře důchodu přičte částka 230 Kč.
(2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží
zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se
vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).

                                                           8