Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWW8MJU5 najdete zde
Odbor vládní legislativy
3
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem předloženého návrhu zákona je podle předkladatelů zvýšení důchodů o 230 Kč měsíčně v rámci pravidelného zvýšení důchodů v roce 2024, a to prostřednictvím zvýšení procentní výměry důchodů. Toto zvýšení je navrženo jako mimořádné, tedy nad rámec standardních valorizačních mechanismů.
Rozpočtové dopady navrhovaného zvýšení důchodů by se podle odhadu předkladatelů pohybovaly v celoročním vyjádření okolo částky 9,7 mld. Kč. (Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně ve svém vyjádření uvedlo dopady cca 8 mld. Kč).
O vyjádření k návrhu zákona bylo požádáno Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zaslalo vyjádření, v němž doporučuje vládě přijmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko, a to z níže uvedených důvodů.
Navrhované opatření by si podle vyjádření ministerstva vyžádalo významné navýšení výdajů státního rozpočtu. Jen v roce 2024 ve výši 8 mld. Kč, další pak v následujících letech, neboť navýšení procentní výměry důchodu je trvalé. S tímto rozpočtovým dopadem návrh státního rozpočtu na rok 2024 nepočítá, realizace opatření by tak prohloubila jeho schodek a zhoršila by dlouhodobě bilanci mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění. Byl by zcela popřen záměr omezovat finanční dopady valorizace důchodů realizované zejména zákonem č. 71/2023 Sb.
Návrh zákona také nebere zřetel na změny, které u zvyšování důchodů přinesl zákon č. 270/2023 Sb. s účinností od 1. října 2023. Tímto zákonem byl zrušen institut „zvyšování důchodů v pravidelném termínu“, a proto nelze navrhované opatření vázat na zvyšování důchodů v pravidelném termínu.
Navrhované zvýšení procentní výměry důchodu nelze podle ministerstva přičítat k částce zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 zákona o důchodovém pojištění, neboť se procentní výměry důchodů v lednu 2024 nezvyšují, protože míra inflace nastalé v rozhodném období od posledního zvyšování důchodů je plně kryta zvýšením základní výměry o 360 Kč (k tomu podrobněji § 5 nařízení vlády č. 286/2023 Sb.).
Z důvodové zprávy vyplývá záměr zvýšit od 1. ledna 2024 vyplácené důchody ještě tak, aby procentní výměra důchodu byla zvýšena o jednotnou pevnou částku ve výši 230 Kč měsíčně. Navrhované zvýšení procentní výměry důchodu je však podle ministerstva formulováno nejasně, neboť od 1. ledna 2024 nedochází ke zvýšení procentní výměry důchodů (míra inflace nastalé v rozhodném období od posledního zvyšování důchodů je plně kryta zvýšením základní výměry o 360 Kč, viz § 5 nařízení vlády č. 286/2023 Sb.), a není tak z navrhovaného ustanovení § 67cb zřejmé, zda se má jednat o zvýšení jednorázové nebo zda navrhované zvýšení má být trvalé (měsíční). Navíc odkaz na zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 je evidentně chybný, neboť důchody zvyšovat zpětně nelze.
Ministerstvo také upozornilo, že s ohledem na dikci příslušných zmocňovacích ustanovení tzv. odškodňovacích předpisů (§ 8 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb. a § 2 odst. 8 zákona č. 357/2005 Sb.) by bylo třeba urychleně vydat nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodu, jako tomu bylo např. v roce 2021 v návaznosti na zákon č. 323/2021 Sb. (nařízení vlády č. 357/2021 Sb.). K vydání těchto nařízení by však byl jen zcela minimální časový prostor. Finanční dopad zvýšení těchto příplatků není vyčíslen.
Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k návrhu zákona neutrální stanovisko. Konstatuje přitom, že návrh zákona se nedotýká působnosti Ministerstva zdravotnictví a za rozhodné je třeba považovat vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí.
Ministerstvo vnitra zaujalo k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko s tím, že za stěžejní pro formulaci stanoviska vlády pokládá vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí, do jehož gesce daná problematika náleží, a Ministerstva financí z hlediska jeho finančních dopadů.
Ministerstvo vnitra se ve svém vyjádření přiklání k tomu, že problematika zvyšování důchodů by měla být řešena cestou vládního návrhu zákona s patřičným zhodnocením dopadů regulace a podrobným odůvodněním, které objasní kritéria určující výslednou částku mimořádného zvýšení důchodu.
V normativním textu návrhu zákona je stanoveno, že má ke zvýšení dojít v pravidelném termínu v roce 2022. To je nejen v rozporu s důvodovou zprávou, v níž je uvedeno, že se má tento návrh zákona týkat úpravy zvýšení všech důchodů k 1. lednu roku 2024, ale také by to zakládalo retroaktivitu zákona, kdy by bylo nutné zpětně dopočítávat a doplácet příjemcům důchodu upravenou výši důchodů. Návrh také obsahuje řadu legislativně technických nedostatků.
Návrh zákona podle ministerstva dále postrádá patřičné zhodnocení dopadů regulace s podrobným odůvodněním, které by objasnilo kritéria určující výslednou částku mimořádného zvýšení důchodu. Podle předkladatelů reaguje návrh na situaci, kdy růst důchodů výrazně zaostává za skutečným růstem inflace. Nicméně i v současnosti je nastavení zvyšování důchodů přímo odvislé od růstu indexu spotřebitelských cen a růstu mezd. Mimořádné zvyšování důchodů formou plošně přidané pevné částky pomocí upřesňujících ustanovení k obecné úpravě zvyšování důchodů obsažené v § 67 zákona o důchodovém pojištění s působností pouze na konkrétní rok (jako tomu bylo pro rok 2022 a 2023, srov. § 67c a § 67ca zmíněného zákona) by mělo být ojedinělým procesem, který má být využíván pouze v nejnutnějších případech. Obecně pak s ohledem na konsolidaci veřejných financí nelze bez dalšího souhlasit s plošným opatřením, které si vyžádá značné dodatečné nároky na státní rozpočet.
Ministerstvo financí doporučuje vládě zaujmout k poslaneckému návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Návrh zákona podle jeho vyjádření přináší změny do platné právní úpravy důchodového pojištění s významným dopadem do státního rozpočtu. Rozpočtové dopady jsou mimo reálné možnosti státního rozpočtu. Návrh také zcela opomíjí udržitelnost důchodového systému i udržitelnost veřejného financování, což odporuje Programovému prohlášení vlády.
S navýšením nelze podle vyjádření ministerstva souhlasit i z toho důvodu, že i přes úpravu parametrických změn mimořádné valorizace vyplácené od června 2023 byli příjemci důchodů jako jediná skupina obyvatel alespoň částečně ochráněni před vysokou inflací.
Vzhledem k tomu, že mimořádné navýšení by bylo součástí procentní výměry důchodu, dopad do státního rozpočtu by se každým rokem zvyšoval podle toho, o jakou část by se zvyšovala procentní výměra důchodu. S ohledem na konsolidaci veřejných financí nelze s návrhem souhlasit.
Ministerstvo financí je toho názoru, veškeré změny podpůrných opatření s výrazným dopadem do státního rozpočtu by měly být prodiskutovány na vládní úrovni a měla by na nich existovat shoda napříč politickým spektrem.
S využitím shora uvedených vyjádření ministerstev byl vypracován návrh nesouhlasného stanoviska vlády.