Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWXDYPPG najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
572/0
Návrh Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se
mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých
daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Grolich J., Zámečník J.
Doručeno poslancům: 19. října 2023 v 12:22
ZÁKON
ze dne …………… 2023,
kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní
územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným
celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona
č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona
č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb.,
zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb.,
zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb., zákona č. 540/2020
Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „9,78“ nahrazuje číslem „10,8135“.
2. V § 3 odstavec 2 a 3 znějí:
„(2) Kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu
záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem, které se vypočte jako součet
a) poměru počtu kilometrů silnic v kraji k počtu kilometrů silnic za všechny kraje, vyjádřeného
v procentech a násobeného koeficientem 0,2,
b) poměru výměry katastrálních území kraje k výměře katastrálních území všech krajů,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
c) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji k počtu
výjezdových základen zdravotnické záchranné služby ve všech krajích, vyjádřeného v
procentech a násobeného koeficientem 0,06,
d) poměru počtu dětí, žáků a studentů navštěvujících školu zřizovanou krajem k počtu těchto
dětí, žáků a studentů za všechny kraje, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,04, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se nezapočítávají individuálně
vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České
republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky,
v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního
vzdělávacího programu, v níž ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v
evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol,
e) poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou hlavního města Prahy,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4,
1
f) poměru podílu počtu obcí v kraji a výměry katastrálních území kraje k součtu těchto podílů
za všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,08,
g) poměru hodnoty jedna k počtu krajů s přítomností urgentního příjmu typu I v krajských
nemocnicích s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného
koeficientem 0,02 a
h) jedné třináctiny vyjádřené v procentech a násobené koeficientem 0,07.
(3) V případě hlavního města Prahy se pro účely výpočtu procenta podle odstavce 2 použije
ustanovení odstavce 2 písm. a) až d).“
3. V § 3 se vkládají nové odstavce 4 až 11, které znějí:
„(4) Při stanovení počtu kilometrů silnic v kraji se pro účely propočtů podle odstavce 2 vychází
v případě
a) krajů s výjimkou hlavního města Prahy z údajů Ministerstva dopravy o počtu kilometrů silnic
II. a III. třídy k 1. lednu běžného roku,
b) hlavního města Prahy z počtu kilometrů pozemních komunikací ve vlastnictví hlavního
města Prahy k 1. lednu běžného roku; údaj o počtu kilometrů pozemních komunikací předloží
hlavní město Praha Ministerstvu financí do 31. května běžného roku.
(5) Při stanovení výměry katastrálních území kraje se pro účely propočtů podle odstavce 2
vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného roku.
(6) Při stanovení počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby provozovaných
podle zákona o zdravotnické záchranné službě se pro účely propočtu podle odstavce 2 vychází
ze stavu k 1. lednu běžného roku. Údaje o počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné
služby předkládají kraje Ministerstvu financí do 31. května běžného roku.
(7) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavce 2 vychází z
dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol se vychází ze stavu
k 31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Do počtu dětí, žáků a studentů
se u hlavního města Prahy nezahrnují údaje o počtu dětí účastnících se předškolního vzdělávání
a počtu žáků plnících povinnou školní docházku.
(8) Při stanovení počtu obyvatel kraje a stanovení počtu obcí v kraji se pro účely propočtů podle
odstavce 2 vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České
republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(9) Při stanovení počtu krajů s přítomností urgentního příjmu typu I v krajských nemocnicích
zřizovaných podle zákona o zdravotních službách se pro účely propočtů podle odstavce 2
vychází z údajů Ministerstva zdravotnictví k 1. lednu běžného roku.
2
(10) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
(11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým
statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem zdravotnictví, kraji a hlavním
městem Prahou vždy s účinností od 1. září běžného roku procento, kterým se jednotlivé kraje
podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu
záloh a daně podle odstavce 1 písm. g).“
4. V § 4 odst. 3 se text „č. 2“ nahrazuje textem „č. 1“.
5. V § 4 odst. 4 a 5 se text „č. 3“ nahrazuje textem „č. 2“.
6. Příloha č. 1 se zrušuje. Dosavadní přílohy č. 2 a č. 3 se označují jako přílohy č. 1 a č. 2.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Pro stanovení podílů krajů na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které
vznikl krajům nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů krajů přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Vyhlášku podle § 3 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, vydá Ministerstvo financí poprvé s účinností od 1. ledna 2024, a
to základě údajů
a) k 30. září 2022, pokud jde o počty dětí a žáků,
b) k 31. říjnu 2022, pokud jde o počty studentů vyšších odborných škol,
c) k 1. lednu 2023, pokud jde o ostatní údaje.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu
k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současná podoba financování krajských samospráv jakožto vyšších územně
samosprávných celků je obsažena v řadě právních předpisů. Za stěžejní lze pokládat zákon
č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným
celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších
předpisů, který obsahuje pravidla, podle nichž dochází ke sdílení daňového inkasa mezi
státem a samosprávami na jedné straně a na straně druhé k rozdělení příjmů krajů mezi
jednotlivé kraje.
Stávající úprava vykazuje řadu nedostatků. Nastavení principu dělení objemu prostředků
rozpočtového určení daní pro kraje (dále jen „RUD krajů“) je platné již téměř dvacet let a
je neměnné (fixní), aniž by odráželo průběžně probíhající změny v počtu obyvatel, změny
zdravotních služeb, dopravy či školství. To vyžaduje průběžnou, ideálně každoroční,
aktualizaci nastavení, jako je tomu – byť částečně – v systému rozpočtového určení daní
pro obce. V neposlední řadě současnému systému rozpočtového určení daní chybí
spravedlivost v tom smyslu, že na výkon stejných veřejných služeb a kompetencí dostávají
menší kraje méně peněz.
Současná podoba RUD krajů však nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména
jeho vývoj v čase, kde se disbalance mezi příjmy krajů prohlubuje s postupně rostoucími
příjmy a výdaji.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů
navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů
a žen a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhuje se změna v rozpočtového určení daní, která by pro kraje stanovila obdobný
mechanismus přepočítacích podílů, jako je v současnosti stanoven pro obce. Návrh vychází
zejména z předpokladu, že objem fakticky vykonávaných činností a dalších charakteristik
krajů se různí, a to i v čase, a je třeba reflektovat tento fakt v příjmové stránce jejich
rozpočtů. To vyvolává potřebu přerozdělovat daňové výnosy dle aktuálních údajů.
Výše podílů z daňových výnosů připadajících na jednotlivé kraje byla v jejich současné
podobě přijata v souvislostí s reformou veřejné správy zákonem č. 1/2005 Sb., kterým se
4
mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 3. ledna 2005. Tato podoba
RUD krajů však nezohledňuje současný objem činností krajů a zejména jeho vývoj v čase.
Navrhovaná změna by tento trend měla napravit a přispět tak k podpoře vyváženého
regionálního rozvoje v naší zemi.
Dohodou většiny krajů byla navržena nová kritéria, která podle Asociace krajů ČR vhodně
odráží poměrné zastoupení charakteristik a činností jednotlivých krajů a která mají sloužit
pro přerozdělení daňových výnosů mezi jednotlivé kraje. Tato kritéria byla projednána
s Ministerstvem financí. Kritériím byly přiřazeny váhy formou procentuálního podílu
daného kritéria tak, aby jako ukazatele korespondovaly se současnými výdaji krajů.
Zároveň tyto váhy zohledňují důležitost zastoupení činností, které byly zvoleny za kritéria.
Vzhledem k tomu, že by prostým přepočtem podle jednotlivých kritérií a jejich vah mohlo
dojít k prohloubení rozdílů v příjmech některých krajů, bylo přistoupeno ke stanovení
vyrovnávacího koeficientu, který by měl omezit nárůst výkyvů v příjmech krajů po
zavedení navrhovaných změn oproti stávajícímu stavu.
Podíl RUD krajů se nově navyšuje, a to na základě transformace finančních prostředků na
opravy a rekonstrukce silnic ve správě krajů (II. a III. tř.), které byly kraje nuceny
každoročně nárokovat v programu Státního fondu dopravní infrastruktury (výše
4,0 mld. Kč), což omezovalo možnosti systémového plánování. Toto navýšení činí
0,4143%. Podíl RUD krajů se nad rámec uvedeno navýšení dále upravuje a zvyšuje
o 0,6192%. Toto navýšení kompenzuje ve srovnání se současně platným stavem případné
deficitní bilance. Díky tomu není žádný kraj ve srovnání se současným stavem při zavedení
nového přepočtového modelu finančně poškozen.
Samostatným problémem je nastavení RUD krajů pro hlavní město Prahu (dále jen „hl. m.
Praha“). Zde byla vybrána ta kritéria, která nejsou pro hlavní město již obsažena
v rozpočtovém určení daní obcí a odráží tak roli hl. m. Prahy jako kraje.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami,
popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Návrh nemá žádnou souvislost s právními předpisy Evropské unie. Pokud jde o obecné
právní zásady, řadíme-li mezi ně rovněž ochranu práv samosprávy, což navrhovatel pokládá
za přiléhavé, navrhovaná úprava posiluje práva vyšších územně samosprávných celků a
jejich rozpočtovou samostatnost, a tím podporuje jejich rozvoj.
5
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána
Navrhovaná úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika
vázána.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky,
zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména
osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů
na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí, zhodnocení dopadů na bezpečnost
nebo obranu státu a zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná změna bude mít dopad na státní rozpočet, neboť se zvyšuje podíl z hrubého
výnosu jednotlivých daní, který si kraje mezi sebou rozdělí. Současně se však mění i
mechanismus rozdělení tohoto celkového podílu mezi jednotlivé kraje.
Dochází k transformaci prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury do RUD krajů
ve výši 4 mld. (navýšení o 0,4143%). Dle dohody Asociace krajů ČR s Ministerstvem
financí má dojít ke změně ve finančních tocích v tom smyslu, že prostředky, které kraje
získávaly formou dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury na rekonstrukce silnic II.
a III. tříd, budou krajům rozdělovány přímo dle pravidel RUD krajů. Nedojde však
k faktickému vlivu na státní rozpočet, poněvadž o částku, která bude krajům tímto
způsobem rozdělována, bude snížena státní dotace do rozpočtu Státního fondu dopravní
infrastruktury.
Navyšuje se podíl RUD krajů, a to o 0,6192%. Ve vztahu k roku 2022 toto navýšení
představuje 5,978 mld. Kč.
Nově je navrhován podíl RUD krajů ve výši 10,8135%.
Návrh nemá negativní dopad do rozpočtů obcí.
Návrh nemá negativní dopad na podnikatelské prostředí. V souvislosti s výše uvedenou
podporou regionální ekonomiky navrhovatel naopak očekává pozitivní dopady na podporu
podnikatelského prostředí v regionech.
Návrh zákona nemá žádné negativní sociální dopady a ani dopady ve vztahu k zákazu
diskriminace. Nemá dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé,
osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a rovnost mužů a žen.
Návrh nemá přímé dopady na životní prostředí a na bezpečnost nebo obranu státu.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Návrh nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
6
8. Zhodnocení korupčních rizik
Předložený návrh novely zákona nezvyšuje korupční rizika. Navrhovaný předpis nemá vliv
ani na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
7
Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
Na základě dohody státu s kraji o zrušení dotačního titulu Státního fondu rozvoje dopravní
infrastruktury na opravu silnic II. a III. třídy, by tyto prostředky byly transponovány do
rozpočtového určení daní za účelem narovnání podmínek rozdělování daní mezi kraje. Nově
stanovené procento navýšení o tyto prostředky zohledňuje. Zároveň se navyšuje podíl RUD
krajů, a to o 0,6192%.
K bodu 2
Nové ustanovení upravuje jednotlivá kritéria a jejich váhy následovně:
Počet obyvatel kraje v poměru k počtu obyvatel všech krajů – váha 40%, tedy 0,4.
Délka silnic ve správě kraje (II. a III. tř.) v poměru k celkové délce silnic (II. a III. tř.) ve správě
všech krajů – váha 20%, tedy 0,2.
Výměra území kraje v poměru k součtu výměr území všech krajů – váha 13%, tedy 0,13.
Podíl počtu obcí ve správním obvodu kraje v poměru k výměře území kraje k součtu těchto
podílů na všechny kraje vyjma hl. m. Prahy – váha 8%, tedy 0,08.
Počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných krajem v poměru
k počtu všech výjezdových základen zdravotnické záchranné služby zřizovaných všemi kraji –
váha 6%, tedy 0,06.
Počet studentů středních škol zřizovaných krajem v poměru k počtu studentů středních škol
zřizovaných všemi kraji – váha 4%, tedy 0,04.
Počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem v poměru k počtu urgentních
příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných všemi kraji – váha 2%, tedy 0,02.
Vyrovnávací koeficient (pro všechny kraje) jako 1/13 objemu prostředků náležejících pro
kritérium – váha 7%, tedy 0,07.
V legislativním textu jsou pak tato kritéria vyjádřena procenty obdobně jako je tomu u
rozpočtového určení daní pro obce. Výjimkou je pouze vyrovnávací koeficient, který byl
stanoven jako 1/13 se zohledněním váhy, neboť slouží k vyrovnání extrémních rozdílů
v současném a nově navrhovaném RUD krajů, nikoli hl. m. Prahy, které má specifické
postavení.
Specifické postavení hl. m. Prahy bylo zohledněno uplatněním pouze některých kritérií, neboť
ostatní jsou již pro hl. m. Prahu dostatečně zohledněna v rámci § 4 zákona a jejich dvojím
zohledněním by došlo k nepřiměřenému zvýhodnění hlavního města oproti ostatním krajům.
8
K bodu 3
Ustanovení nově vymezují data pro novou konstrukci výpočtu dílčích daňových podílů
jednotlivých krajů na sdílených daních. Data jsou vymezeny jak z pohledu jednoznačnosti, tak
z pohledu původce (musí být jasné, jaká data, kdy a od koho Ministerstvo financí získá).
Navrhuje se zároveň zmocnění pro Ministerstvo financí k vydání vyhlášky, kterou se stanoví
procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle
§ 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odst. 1 písm. g) zákona. Uvedené sleduje zájem vytvořit
systém analogický k rozpočtovému určení daní obcí, tedy umožnit každoroční aktualizaci
těchto podílů formou aktualizace dat vstupujících do propočtu.
K bodům 4, 5 a 6
V návaznosti na nové vymezení konstrukce výpočtového modelu dílčích daňových podílů
jednotlivých krajů formou zákonem stanovených kritérií a jejich vah se zrušuje příloha č. 1
k zákonu o rozpočtovém určení daní. Stávající přílohy č. 2 a 3 se přečíslují.
K čl. II:
K bodu 1
Přechodné ustanovení upravuje převod daňových příjmů krajům na přelomu rozpočtového roku
v návaznosti na změnu podílu krajů na sdílených daních.
K bodu 2
Přechodné ustanovení zmocňuje Ministerstvo financí k vydání vyhlášky, kterou se stanoví
procento, kterým se každý kraj podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 3
odst. 1 písm. b) až f) a na výnosu podle odstavce 1 písm. g) zákona, a to k 1. lednu 2024 (včetně
vymezení datových zdrojů).
K čl. III:
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2024.
Mgr. Jan Grolich, v.r.
hejtman Jihomoravského kraje
9
Celková bilance (v Kč) nového modelu rozdělení RUD krajů Predikce zvýšení
objemu podílů krajů
Srovnání objemu podílů krajů na RUD krajů
(skutečnost roku 2022) na RUD krajů
v důsledku schválení návrhu
Pořadové Dosavadní Podíly krajů Srovnání nového RUD krajů 9,78 % RUD krajů 10,3992 % RUD krajů 10,8135 % (zahrnutí
podíly dle a dosavadního
číslo Kraj podílu (zahrnutí částky cca 6 mld. Kč částky cca 6 mld. Kč
RUD krajů navrhovaného k vyrovnání deficitu krajů) k vyrovnání deficitu krajů
modelu a částky 4 mld. Kč ze SFDI)
a
RUD krajů Dle podílů krajů Rozdíl nového Dle podílů krajů Rozdíl nového Dle podílů krajů Rozdíl nového
3,183684% v navrhovaném a dosavadního v navrhovaném a dosavadního v navrhovaném a dosavadního
13,774311% Dle dosavadních 2023 2024
podílů krajů modelu RUD podílu modelu RUD podílu modelu RUD podílu
8,607201% krajů krajů krajů
7,248716% d f = e - d h = g - d
1 Hlavní město Praha 3,772990% b c = b - a e g i j = i - d k l
8,242502% 3 006 102 341 -1 217 604 515 -1 104 374 684
2 Středočeský 4,681207% 1,894151% -1,289533% 13 005 998 252 1 788 497 826 297 719 071 1 901 727 657 1 139 977 663 1 977 493 699 -1 028 608 642 -1 175 073 254 -1 226 385 061
6,442233% 14,089617% 0,315306% 13 303 717 323 114 571 367 14 145 975 915 14 709 560 613 1 703 562 361 1 959 311 766 2 031 152 401
3 Jihočeský 5,555168% 8,728541% 0,121340% 8 127 102 776 8 241 674 142 131 393 499 636 351 910 1 133 883 982 1 175 002 266
7,338590% 7,387871% 0,139155% 6 844 392 262 6 975 785 761 203 700 198 8 763 454 686 573 030 626 9 112 596 307 985 493 531 1 035 564 660
4 Plzeňský 9,526055% 3,988724% 0,215734% 3 562 537 636 3 766 237 834 -431 602 232 7 417 422 888 442 140 785 7 712 937 744 868 545 482 999 093 309
6,751705% 7,785403% -0,457099% 7 782 746 201 7 351 143 969 273 113 387 4 004 678 421 4 164 227 362 601 689 726 691 263 635 717 390 805
5 Karlovarský 5,251503% 4,970454% 0,289247% 4 420 095 500 4 693 208 886 -192 508 545 7 816 545 031 33 798 830 8 127 961 167 345 214 966 400 812 153 411 609 220
9,624135% 6,238352% -0,203881% 6 082 893 811 5 890 385 266 737 394 588 4 990 336 028 570 240 529 5 189 154 197 769 058 697 883 451 171 916 943 486
6 Ústecký 100,000000% 6,336123% 0,780955% 5 245 308 117 5 982 702 705 -46 262 037 6 263 305 667 180 411 856 6 512 839 758 429 945 946 496 544 007 512 628 964
7,289595% -0,048995% 6 929 253 210 6 882 991 173 460 752 438 6 361 467 725 1 116 159 608 6 614 912 654 1 369 604 537 1 571 399 937 1 632 964 910
7 Liberecký 10,014026% 0,487971% 8 994 704 322 9 455 456 760 -248 628 978 7 318 753 473 389 500 263 7 610 337 276 681 084 066 784 599 837 812 058 037
6,488389% -0,263316% 6 375 103 875 6 126 474 897 457 355 933 10 054 081 904 1 059 377 582 10 454 642 936 1 459 938 614 1 677 537 414 1 740 676 165
8 Královehradecký 5,735877% 0,484374% 4 958 581 147 5 415 937 080 -539 394 174 6 514 342 137 139 238 262 6 773 877 680 398 773 806 461 080 588 475 463 586
9,052877% -0,571258% 9 087 313 550 8 547 919 376 0 5 758 820 157 800 239 010 5 988 255 223 1 029 674 076 1 182 128 449 1 227 671 497
9 Pardubický 100,000000% 94 422 133 000 94 422 133 000 9 089 088 311 9 451 203 383 363 889 833 423 142 007 433 877 564
x 100 400 000 000 1 774 761 104 400 000 000 9 977 867 000 11 489 175 000 11 896 618 500
10 Vysočina 5 977 867 000
11 Jihomoravský
12 Olomoucký
13 Zlínský
14 Moravskoslezský
x ∑
Platné znění dotčených částí zákona o rozpočtovém určení daní s vyznačením
navrhovaných změn
§ 3
Daňové příjmy rozpočtů krajů
(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří
a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou
daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
b) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze
závislé činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
d) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob
vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob
s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů
fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 9,78 10,8135 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob,
s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v § 4 odst. 1 písm. g),
g) podíl na 9,78 10,8135 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů
fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
(2) Každý kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a
výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem stanoveným v příloze č. 1 k
tomuto zákonu.
(2) Kraj se na části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) a
výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g) podílí procentem, které se vypočte jako
součet
a) poměru počtu kilometrů silnic v kraji k počtu kilometrů silnic za všechny kraje,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,2,
b) poměru výměry katastrálních území kraje k výměře katastrálních území všech
krajů, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,13,
c) poměru počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby v kraji k počtu
výjezdových základen zdravotnické záchranné služby ve všech krajích, vyjádřeného
v procentech a násobeného koeficientem 0,06,
d) poměru počtu dětí, žáků a studentů navštěvujících školu zřizovanou krajem k počtu
těchto dětí, žáků a studentů za všechny kraje, vyjádřeného v procentech a
násobeného koeficientem 0,04, přičemž do počtu dětí, žáků a studentů se
nezapočítávají individuálně vzdělávané děti, žáci plnící povinnou školní docházku ve
škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo
konzulárním úřadu České republiky, v zahraniční škole uskutečňující na území
České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu, v níž
1
ministerstvo povolilo plnění povinné školní docházky, a v evropské škole působící na
základě Úmluvy o statutu Evropských škol,
e) poměru počtu obyvatel kraje k počtu obyvatel všech krajů s výjimkou hlavního
města Prahy, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,4,
f) poměru podílu počtu obcí v kraji a výměry katastrálních území kraje k součtu těchto
podílů za všechny kraje s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech
a násobeného koeficientem 0,08,
g) poměru hodnoty jedna k počtu krajů s přítomností urgentního příjmu typu I v
krajských nemocnicích s výjimkou hlavního města Prahy, vyjádřeného v procentech
a násobeného koeficientem 0,02 a
h) jedné třináctiny vyjádřené v procentech a násobené koeficientem 0,07.
(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
(3) V případě hlavního města Prahy se pro účely výpočtu procenta podle odstavce 2
použije ustanovení odstavce 2 písm. a) až d).
(4) Při stanovení počtu kilometrů silnic v kraji se pro účely propočtů podle odstavce 2
vychází v případě
a) krajů s výjimkou hlavního města Prahy z údajů Ministerstva dopravy o počtu
kilometrů silnic II. a III. třídy k 1. lednu běžného roku,
b) hlavního města Prahy z počtu kilometrů pozemních komunikací ve vlastnictví
hlavního města Prahy k 1. lednu běžného roku; údaj o počtu kilometrů pozemních
komunikací předloží hlavní město Praha Ministerstvu financí do 31. května běžného
roku.
(5) Při stanovení výměry katastrálních území kraje se pro účely propočtů podle odstavce
2 vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1. lednu běžného
roku.
(6) Při stanovení počtu výjezdových základen zdravotnické záchranné služby
provozovaných podle zákona o zdravotnické záchranné službě se pro účely propočtu
podle odstavce 2 vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku. Údaje o počtu výjezdových
základen zdravotnické záchranné služby předkládají kraje Ministerstvu financí do 31.
května běžného roku.
(7) Při stanovení počtu dětí, žáků a studentů se pro účely propočtů podle odstavce 2
vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září
roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V případě vyšších odborných škol
se vychází ze stavu k 31. říjnu roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Do
počtu dětí, žáků a studentů se u hlavního města Prahy nezahrnují údaje o počtu dětí
účastnících se předškolního vzdělávání a počtu žáků plnících povinnou školní docházku.
(8) Při stanovení počtu obyvatel kraje a stanovení počtu obcí v kraji se pro účely
propočtů podle odstavce 2 vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci
obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného
roku.
2
(9) Při stanovení počtu krajů s přítomností urgentního příjmu typu I v krajských
nemocnicích zřizovaných podle zákona o zdravotních službách se pro účely propočtů
podle odstavce 2 vychází z údajů Ministerstva zdravotnictví k 1. lednu běžného roku.
(10) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. a) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou kraji správcem daně a daní krajem přiznanou
nebo dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.4a)
(11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných
Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním,
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem
zdravotnictví, kraji a hlavním městem Prahou vždy s účinností od 1. září běžného roku
procento, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní
podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g).
§ 4
Daňové příjmy rozpočtů obcí
(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří
a) výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost
nachází,
b) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,
c) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou
podle zvláštní sazby,
d) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané
srážkou podle zvláštní sazby,
e) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1. daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2. daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3. záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů
fyzických osob, která je rovna paušální dani,
f) podíl na 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s
výjimkou výnosů uvedených v písmenu g) a v § 3 odst. 1 písm. a),
g) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou
daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
h) podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou
podle zvláštní sazby,
i) podíl na 25,84 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických
osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.
(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále
jen "ostatní obce") podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm.
b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené
3
výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem
0,03,
b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a
násobeného koeficientem 0,10,
c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků
za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09,
d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů
postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce,
vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým
procentem, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až
f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i) podílejí ostatní obce, toto celkové procento
se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.
(3) Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů [odstavec 2 písm. d)]
jsou uvedeny v příloze č. 2 1 k tomuto zákonu.
(4) Celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu
daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i), se
stanoví pomocí zlomku, v jehož čitateli se uvede násobek přepočítacího koeficientu pro
ostatní obce uvedený v příloze č. 3 2 k tomuto zákonu a celkového počtu obyvatel ostatních
obcí, a ve jmenovateli součet násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v
příloze č. 3 2 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň,
Ostravu, Brno a na ostatní obce.
(5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části
celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle
odstavce 1 písm. i), se vypočte jako součet
a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené
výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem
0,03,
b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a
násobeného koeficientem 0,10,
c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků
za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09,
d) poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 2 k
tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu
obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných
přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 2 k tomuto zákonu a počtu obyvatel
připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce, vyjádřeného v
procentech a násobeného koeficientem 0,78.
(6) Při stanovení počtu obyvatel obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 a odstavce 7
se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky
zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.
(7) Započtenou výměrou katastrálních území obce pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5
se rozumí výměra, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního k 1.
lednu běžného roku, maximálně však výměra 10 ha na každého obyvatele obce.
(8) Při stanovení počtu dětí a žáků se pro účely propočtů podle odstavců 2 až 5 vychází
z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který
4
bezprostředně předchází běžnému roku.
(9) Pro účely propočtu podle odstavců 2 až 5 se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se
předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní
docházku.
(10) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní
vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo
dodatečně přiznanou ani příslušenství daně.
(11) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou vydanou na základě údajů zpracovaných Českým
statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy, vždy s účinností od 1. září běžného roku
a) celkové procento, kterým se ostatní obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní
podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
b) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní
podle odstavce 1 písm. b) až f) a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i),
c) procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně
podle odstavce 1 písm. h), stanovené v závislosti na poměru počtu zaměstnanců v obci,
vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, k celkovému počtu
zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně
předcházejícího kalendářního roku.
5
Příloha 1
Procenta, kterými se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daně podle
§ 3 odst. 1 písm. b) až f) a výnosu podle odstavce 1 písm. g)
------------------------------------------------------------------
Kraj Procento
------------------------------------------------------------------
Hlavní město Praha 3,183684
------------------------------------------------------------------
Středočeský 13,774311
------------------------------------------------------------------
Jihočeský 8,607201
------------------------------------------------------------------
Plzeňský 7,248716
------------------------------------------------------------------
Karlovarský 3,772990
------------------------------------------------------------------
Ústecký 8,242502
------------------------------------------------------------------
Liberecký 4,681207
------------------------------------------------------------------
Královéhradecký 6,442233
------------------------------------------------------------------
Pardubický 5,555168
------------------------------------------------------------------
Vysočina 7,338590
------------------------------------------------------------------
Jihomoravský 9,526055
------------------------------------------------------------------
Olomoucký 6,751705
------------------------------------------------------------------
Zlínský 5,251503
------------------------------------------------------------------
Moravskoslezský 9,624135
------------------------------------------------------------------
Úhrn 100,000000
------------------------------------------------------------------
6
Příloha 2 1
Koeficienty a násobky postupných přechodů
----------------------------------- ----------------------------------------------------
Obce s počtem Koeficient Násobek postupných přechodů
obyvatel postupných
od - do přechodů
----------------------------------- ----------------------------------------------------
0 - 50 1,0000 1,0000 x počet obyvatel obce
51 - 2 000 1,0700 50 + 1,0700 x počet obyvatel z počtu
obyvatel obce přesahujících 50
2 001 - 30 000 1,1523 2 136,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu
obyvatel obce přesahujících 2 000
30 001 - a více 1,3663 34 400,9 +1,3663 x počet obyvatel z počtu
obyvatel obce přesahujících 30 000
----------------------------------- ----------------------------------------------------
7
Příloha 3 2
Přepočítací koeficient
----------------------------------
Hlavní město Praha 4,0641
Plzeň 2,2961
Ostrava 2,2961
Brno 2,2961
Ostatní obce 1,0000
----------------------------------
8