Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde


                III.


ZÁKON
ze dne …… 2026
o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1 
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie[footnoteRef:1])  [1: ) Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. 
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.
Nařízení Komise (EU) č. 2472/2022 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem.
Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury.
Nařízení Komise (EU) č. 2831/2023 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.
Nařízení Komise (EU) č. 2832/2023 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu.] 

a) působnost orgánů veřejné správy v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
b) práva a povinnosti osob a organizačních složek státu zabývajících se činnostmi ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovanými z veřejných prostředků, 
c) zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe,
d) etické zásady v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, 
e) výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podmínky poskytování podpory na výzkum, experimentální vývoj, inovace a transfer znalostí a
f) poskytování informací o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. 

§ 2 
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a) základním výzkumem základní výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:2]), [2: ) Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.] 

CELEX 32014R0651
CELEX 52022XC1028(03)
b) aplikovaným výzkumem průmyslový výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:3]), experimentální vývoj podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:4]) nebo jejich kombinace, [3: ) Článek 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.]  [4: ) Článek 2 bod 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.] 

CELEX 32014R0651
CELEX 52022XC1028(03)
c) inovacemi činnosti vedoucí k novému nebo vylepšenému výrobku, službě nebo postupu, které se podstatně liší od předchozích výrobků, služeb nebo postupů a které jsou zpřístupněny potenciálním uživatelům nebo uvedeny do užívání, 
d) transferem znalostí proces vytváření společenské nebo hospodářské hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou údajů, technologických a informačních znalostí a výsledků na produkty, služby, postupy a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech,
CELEX 52022XC1028(03)
e) výzkumnou organizací organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících blokové výjimky[footnoteRef:5]). [5: ) Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. 
Článek 2 bod 50 nařízení Komise (EU) č. 2472/2022 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem.] 

CELEX 32014R0651
CELEX 32022R2472
CELEX 52022XC1028(03)
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) podporou podpora výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
b) kategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí,
c) institucionální podporou podpora dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací,
d) účelovou podporou podpora poskytovaná na řešení projektů k dosažení cílů základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací, transferu znalostí, operačních programů nebo jejich částí zajišťujících cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, projektů mezinárodní spolupráce a systémových projektů v oblasti inovací,
CELEX 32014R0651
e) systémovou podporou podpora mezinárodní spolupráce, sdílených činností, velkých výzkumných infrastruktur, testovacích a experimentálních infrastruktur, věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků nebo propagace či popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, úhrada nákladů spojených s činností jednotlivých poskytovatelů a ústředních správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
f) poskytovatelem ústřední správní úřad, který rozhoduje o poskytnutí podpory a který tuto podporu poskytuje, 
g) žadatelem osoba, organizační složka státu, organizační jednotka organizační složky státu nebo příspěvková organizace, která žádá o poskytnutí podpory, 
h) příjemcem žadatel, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto anebo se kterým byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory,
i) partnerem osoba, organizační složka státu, organizační jednotka organizační složky státu nebo příspěvková organizace, 
1. jejíž účast je vymezena v návrhu projektu, nebo
2. s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,
j) programem soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory projektů potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo k popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
k) projektem činnosti, které mají splnit nedělitelný úkol s předem jasně určenými cíli, včetně jejich očekávaných nákladů a výsledků,
l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:6]), která je pro Českou republiku jedinečným zařízením s vysokou znalostní a technologickou náročností, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, která je zpřístupněna v režimu otevřeného přístupu všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech a kterou schválila vláda, [6: ) Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.] 

CELEX 32014R0651
m) testovací a experimentální infrastrukturou testovací a experimentální infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:7]), která v České republice zahrnuje zařízení, vybavení, kapacity, zdroje a související služby sloužící k podpoře testování, provádění experimentů a ověření funkčnosti za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, testování a inovování technologií a transferu znalostí a která je přístupná v režimu otevřeného přístupu všem zájemcům,  [7: ) Článek 2 bod 98a nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.] 

CELEX 32014R0651
n) regulatorním sandboxem časově omezený nástroj, zřizovaný na základě zvláštního zákona, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů v reálném prostředí pod dohledem příslušného regulačního orgánu k usnadnění vývoje a standardizace inovativních produktů,
o) veřejnou zakázkou veřejná zakázka v aplikovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí pro potřeby poskytovatele nebo ústředního správního úřadu, který není poskytovatelem, nebo jimi zřizovaných právnických osob, pokud jsou tito samostatně nebo společně s dalšími orgány veřejné správy uživateli výsledku,
p) systémovým projektem v oblasti inovací činnost zajišťovaná ústředním správním úřadem nebo jím zřízenou, ovládanou či jemu podřízenou právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu, která je nezbytná pro naplnění cílů programu, její výsledky jsou na nediskriminačním základě přístupné všem příjemcům a partnerům v programu a kterou není možné realizovat formou výzvy k podávání návrhů projektů (dále jen „výzva“),
q) sdílenými činnostmi podpůrné činnosti, poskytování služeb nebo podpora využívání služeb na celostátní úrovni schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a jejichž výsledky jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí,
r) výsledkem 
1. nové poznatky o zákonitostech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru nebo které mohou být jako výsledky tvůrčí duševní činnosti chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívány jinými uživateli nebo orgány veřejné správy při rozhodování nebo při tvorbě politik a strategií,
2. nové poznatky nebo dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru nebo které mohou být jako výsledky tvůrčí duševní činnosti chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívány jinými uživateli nebo orgány veřejné správy při rozhodování nebo při tvorbě politik nebo strategií, nebo
3. návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb nebo podstatně zdokonalené produkty, postupy nebo služby, zavedené do praxe, 
s) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, na jejich popularizaci, nebo v souvislosti s nimi; druhy způsobilých nákladů stanoví vláda nařízením,
t) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, které poskytovatel schválí,
u) smluvním výzkumem nebo poskytováním výzkumné služby provádění výzkumu, vývoje nebo inovací výzkumnou organizací nebo velkou výzkumnou infrastrukturou na základě smlouvy za přiměřenou odměnu ve prospěch právnické osoby, která stanoví podmínky smlouvy, vlastní výsledky těchto činností a nese riziko neúspěchu.
(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) mezinárodní spoluprací mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí uskutečňovaná na základě mezinárodní smlouvy nebo jiného ujednání, kterými je Česká republika vázána, včetně spolupráce uskutečňované na základě právního aktu vydaného k provedení takové smlouvy nebo ujednání, pokud je uskutečňována mezi orgány České republiky na straně jedné a orgány jiného státu, mezinárodní organizací či zahraničními osobami na straně druhé a pokud na jejím základě dochází k poskytování podpory ze státního rozpočtu,
b) otevřenou vědou přístup založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti a opakované použitelnosti a ověřitelnosti výstupů výzkumu zahrnující 
1. otevřený přístup k vědeckým publikacím,
2. správu údajů z výzkumu, včetně otevřeného přístupu k těmto údajům, založeného na principu dohledatelnosti, přístupnosti, mnohostranného a opakovaného využití a na souladu se zásadou co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby,
3. uchovávání a opakované využívání vědeckých informací,
4. mnohostranný dialog zúčastněných stran o principech otevřené vědy na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni,
5. využití otevřeného kódu v rámci výzkumné činnosti a činnosti velkých výzkumných infrastruktur,
6. otevřený přístupu k velkým výzkumným infrastrukturám,
c) údaji z výzkumu dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění výsledků výzkumu,
CELEX 32019L1024
d) repozitářem systém určený k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů a zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů v dlouhodobém horizontu,
e) konečnou verzí přijatou ke zveřejnění poslední verze vědecké publikace po zapracování připomínek vzešlých z recenzního řízení nebo rozmnoženina publikované verze zveřejněné na vydavatelském serveru,
f) institucionální odolností odolnost příjemce nebo partnera proti vlivovému působení cizí moci, kybernetická a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví, mezinárodních kontrolních režimů a mezinárodních sankcí, 
g) výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která provádí činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podle tohoto zákona a která je původcem nebo autorem výsledků tvůrčí duševní činnosti chráněných podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti, dosažených s podporou z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
h) výzkumným pracovníkem v rané fázi kariéry výzkumný pracovník, který řádně ukončil doktorské studium nebo vysokoškolský studijní program před dobou kratší než 8 let; raná fáze kariéry se prodlužuje o dobu mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo o dobu péče o osobu blízkou, pokud výzkumný pracovník v době přerušení rané fáze kariéry nevykonává výzkumnou činnost v rozsahu větším než 20 hodin týdně, 
i) výzkumným pracovníkem ze třetí země osoba, která není občanem členského státu Evropské unie, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byla výzkumnou organizací vybrána k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje.
CELEX 32016L0801

ČÁST DRUHÁ
SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ

Hlava I
KONCEPČNÍ DOKUMENTY PRO OBLAST VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ

§ 3 
Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 
(1) Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „národní politika“) je vrcholový strategický dokument pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2) Národní politika obsahuje zejména
a) základní cíle a jejich odůvodnění, 
b) opatření k naplňování základních cílů,
c) indikátory plnění základních cílů a
d) předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a z jiných zdrojů k plnění cílů národní politiky.
(3) Národní politiku schvaluje vláda.

§ 4 
Koncepce poskytovatele
(1) Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele (dále jen „koncepce poskytovatele“) je dokument zpracovaný poskytovatelem nebo tím ústředním správním úřadem, jehož program realizuje Technologická agentura České republiky (dále jen „Technologická agentura“).
(2) Koncepce poskytovatele obsahuje na období nejméně 5 let
a) cíle podpory v působnosti poskytovatele, 
b) věcné zaměření podpory, popřípadě dalších aktivit, 
c) předpokládané náklady, 
d) opatření k realizaci koncepce poskytovatele a
e) vhodné indikátory pro průběžné monitorování a zhodnocení plnění cílů podpory a hodnocení dopadů.
(3) Koncepce poskytovatele musí být zpracována v souladu s národní politikou, dalšími strategickými dokumenty a s ohledem na
a) podporu rozvoje partnerství ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, podnikateli a neziskovými organizacemi,
b) podporu transferu znalostí,
c) rozvoj lidského potenciálu a rovných příležitostí a zákaz diskriminace,
d) etiku, vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi,
e) ochranu bezpečnostních zájmů státu, institucionální odolnost a předběžnou opatrnost podle § 7,
f) zjednodušování administrace a snižování administrativní zátěže a
g) principy otevřené vědy.
(4) Koncepci poskytovatele schvaluje vláda po projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Poskytovatel zveřejňuje koncepci poskytovatele prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu.
(5) Poskytovatel nezpracovává koncepci poskytovatele, jestliže jsou náležitosti koncepce poskytovatele podle odstavců 2 a 3 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu poskytovatele schvalovaném vládou po projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a jestliže poskytovatel tento dokument zveřejní prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu a uvede v něm, že tento dokument je považován za koncepci poskytovatele. 

§ 5 
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace 
(1) Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace (dále jen „koncepce výzkumné organizace“) je dokument navazující na koncepci poskytovatele, který přispívá k naplňování jejích cílů. Koncepci výzkumné organizace je povinna zpracovat výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory nebo která o tuto podporu žádá.
(2) Koncepce výzkumné organizace obsahuje na období 5 let
a) poslání výzkumné organizace a její základní rozvojové cíle 
1. v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a
2. v oblasti spolupráce s orgány veřejné správy, podnikateli a neziskovými organizacemi,
b) předpokládané náklady,
c) opatření k rozvoji lidského potenciálu, zejména k zajištění rovného zacházení, rozvoji kariéry výzkumných pracovníků, výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry a výzkumných pracovníků po přerušení kariéry, harmonizaci osobního a pracovního života, na podporu mobility a návratové politiky výzkumných pracovníků a jejich začleňování do výzkumných týmů po přerušení kariéry,
d) opatření k dodržování etiky výzkumu, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe,
e) opatření k realizaci koncepce výzkumné organizace,
f) opatření k realizaci otevřené vědy a
g) vhodné indikátory pro monitorování rozvojových cílů výzkumné organizace. 
(3) Koncepce výzkumné organizace musí být zpracována v souladu s národní politikou a koncepcemi poskytovatelů poskytujících institucionální a systémovou podporu dané výzkumné organizaci. 
(4) Koncepci výzkumné organizace schvaluje poskytovatel institucionální podpory a poskytovatel systémové podpory. Výzkumná organizace zveřejňuje koncepci výzkumné organizace prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu. Výzkumná organizace nezveřejňuje koncepci prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu, jestliže by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1.
(5) Výzkumná organizace nezpracovává koncepci výzkumné organizace, jestliže jsou její náležitosti podle odstavců 2 a 3 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, který schvaluje příslušný poskytovatel a ve kterém uvede, že tento dokument je považován za koncepci výzkumné organizace. Vysoká škola splní tuto povinnost vypracováním a projednáním strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy podle pravidel stanovených zákonem o vysokých školách.
 
Hlava II
ZÁSADY ČINNOSTI VE VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ

§ 6 
Etika výzkumu, vědecká integrita a dobrá vědecká praxe
(1) Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí příjemce a partner dodržují etiku výzkumu a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, pravidla ochrany duševního vlastnictví a důvěrnosti informací v souladu se zásadou co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby a se zásadou společenské odpovědnosti.
(2) Příjemce a partner při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou povinni dodržovat zákaz 
a) padělání, pozměňování nebo plagiátorství údajů z výzkumu nebo výsledků, neodůvodněného připisování nebo nepřiznání autorství nebo původcovství k výsledku a to v kterékoli fázi procesu výzkumné, vývojové nebo inovační práce od záměru až ke zveřejnění výsledků, 
b) zatajení výsledků nebo selektivního nakládání s výsledky, 
c) zničení údajů z výzkumu nebo materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení při provádění výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, 
d) porušování zavedených standardů publikační činnosti,
e) zneužití informací, nebo
f) porušování pravidel ochrany duševního vlastnictví.
(3) Pro zajištění dodržování zásad mezinárodních standardů etiky výzkumu[footnoteRef:8]), vědecké integrity a dobré vědecké praxe mohou příjemce a partner zřídit jednu nebo více komisí zabývajících se etikou výzkumu, vědeckou integritou a dobrou vědeckou praxí a stanovit pravidla pro její jednání, včetně pravidel řešení podjatosti. Není-li taková komise zřízena a je-li zapotřebí zajistit posouzení otázek souvisejících s dodržováním etiky výzkumu pro danou oblast výzkumu, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe, požádá příjemce nebo partner o provedení takového posouzení komisi jiné výzkumné organizace nebo poskytovatele. [8: ) Např. Convention for the Protection of Human Rights and Dignity of the Human Being with regard to the Application of Biology and Medicine: Convention on Human Rights and Biomedicine. Council of Europe, Oviedo, 4.IV.1997, CETS No. 164.
Aditional protocol to the Convention on Human Rights and Biomedicine, concerning Biomedical Research onvention for the protection of Human Rights and Dignity of the Human Being with regard to the Application of Biology and Medicine: Convention on Human Rights and Biomedicine. Council of Europe, ETS No. 195.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci)
] 

(4) Příjemce a partner zajistí posouzení komisí zabývající se etikou výzkumu u projektů výzkumu na člověku nebo na biologickém materiálu lidského původu, u projektů, zahrnujících práci s pokusnými zvířaty, práci s geneticky modifikovanými organismy nebo u projektů výzkumu umělé inteligence. 
(5) Poskytovatel v oblasti své působnosti podporuje dodržování etiky výzkumu, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe a pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním těchto zásad může zřídit jednu nebo více komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu 
(6) Výzkumný pracovník v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci bezodkladně informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu v případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s danou výzkumnou organizací sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu. Výzkumná organizace informuje výzkumného pracovníka nebo uchazeče při sjednávání pracovního poměru, že je příjemcem institucionální podpory.

§ 7 
Ochrana bezpečnostních zájmů státu, institucionální odolnost a předběžná opatrnost
(1) ) Příjemce institucionální podpory je povinen zajistit institucionální odolnost s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a chránit bezpečnostní zájmy České republiky, a to v souladu se zásadou co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.
(2) Příjemce institucionální podpory je povinen zpracovat a naplňovat svoji bezpečnostní a krizovou koncepci. Bezpečnostní a krizová koncepce musí zohledňovat rizika související s nelegitimním ovlivňováním v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, ochranu bezpečnostních zájmů státu a zájem na rozvoji Evropského výzkumného prostoru.
(3) Bezpečnostní a krizová koncepce obsahuje alespoň popis
a) potenciálních rizik narušení výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a, 
b) bezpečnostních opatření a plánu na realizaci prevence a řešení aktuálních a budoucích rizik a hrozeb,
c) řešení aktuálních a prevence budoucích rizik a hrozeb v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu,
d) opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti,
e) opatření v oblasti ochrany výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a údajů z výzkumu v souvislosti s jejich zveřejňováním a ochranou před neoprávněným přístupem k nim či nakládání s nimi,
f) hodnocení rizik u partnerů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
g) opatření za účelem rozvoje povědomí o bezpečnosti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, vnitřních hrozbách a o řízení potenciálních rizik spojených s výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí, šířením informací a s výzkumnou spoluprací.
(4) Systém řízení rizik, který je součástí vnitřního kontrolního systému příjemce a partnera, navazuje na bezpečnostní a krizovou koncepci. Systém řízení rizik obsahuje zejména
a) identifikaci rizik, definovaných jako možnosti, že při zajišťování činnosti příjemce a partnera nastane určitá událost, jednání nebo stav, který bude mít nežádoucí vliv na provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí příjemce a partnera a dosažení jejich cílů,
b) analýzu rizik, která zhodnotí významnost rizik jako součin pravděpodobnosti výskytu rizika a míry dopadu rizika, vyjadřující míru výsledku působení rizika,
c) opatření pro předcházení rizik a minimalizaci jejich dopadů,
d) odpovědnost za řízení rizik.
(5) Příjemce institucionální podpory nejméně jednou za 3 roky vyhodnotí systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizuje.
(6) Poskytovatel v oblasti své působností může kontrolovat zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a partnerů. 
(7) V programech bezpečnostního nebo obranného výzkumu může Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanovit omezující podmínky účasti zahraničních partnerů v projektech a omezit nakládání s výsledky projektů za účelem ochrany bezpečnostních zájmů státu. V těchto programech se v odůvodněných případech neuplatní povinnosti podle § 84 a § 85.

§ 8
Zvláštní postupy pro zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu
Za účelem zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění povinností stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.

Hlava III
STÁTNÍ SPRÁVA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ

Díl 1
Ústřední správní úřady v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

§ 9
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(1) Ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. 
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
a) koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, uskutečňovanou ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působností, 
b) zpracovává koncepci velkých výzkumných infrastruktur a poskytuje jim podporu,
c) navrhuje ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zásady hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a zpracovává metodiku hodnocení velkých výzkumných infrastruktur,
d) zabezpečuje hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, 
e) vede evidenci výzkumných organizací a evidenci právnických osob oprávněných přijímat výzkumné pracovníky ze třetích zemí,
f) je ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:9]), [9: ) Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ] 

g) plní úkoly poskytovatele uvedené v § 11 odst. 1, 
h) zajišťuje členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a konsorciích evropské výzkumné infrastruktury a
i) koordinuje agendu otevřené vědy; tuto působnost může svěřit přímo řízené organizaci.

§ 10
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1) Ústředním správním úřadem pro inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) koordinuje mezinárodní spolupráci v oblasti inovací uskutečňovanou ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působnosti,
b) zpracovává koncepci testovacích a experimentálních infrastruktur a předkládá ji ke schválení vládě,
c) navrhuje ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zásady hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a zpracovává metodiku hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur.
e) plní úkoly poskytovatele uvedené v § 11 odst. 1.

§ 11
Působnost ústředních správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1) Ústřední správní úřady poskytující podporu ze své rozpočtové kapitoly,
a) připravují a realizují koncepci poskytovatele, 
b) poskytují podporu v oblasti své působnosti,
c) hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele,
d) připravují, realizují a vyhodnocují programy a další aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ve své působnosti,
e) vyhlašují výzvy podle tohoto zákona a zadávají veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu na poskytnutí účelové podpory ze svých rozpočtových kapitol,
f) provádějí hodnocení podle tohoto zákona a výsledek hodnocení předkládají Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a
g) předkládají Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku všechny materiály za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí před jejich předložením vládě, včetně návrhů programů a návrhů dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,  inovacích a transferu znalostí.
(2) Ústřední správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a které zajišťují nebo které hodlají zajistit poskytování účelové podpory v oblasti své působnosti ve spolupráci s Technologickou agenturou, 
a) vykonávají působnosti podle odst. 1 písm. a), f) a g),
b) připravují návrhy programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura,
c) hodnotí ve spolupráci s Technologickou agenturou programy připravené a realizované podle písmene b) a jejich dopady a výsledek hodnocení předkládají Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
d) poskytují institucionální a systémovou podporu v oblasti své působnosti a 
e) hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele.

Díl 2
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

§ 12
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí plní úkoly podle tohoto zákona a 
a) zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a v součinnosti dalšími ústředními správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí národní politiku a její aktualizaci a předkládá ji vládě,
b) kontroluje plnění opatření národní politiky, 
c) zpracovává priority aplikovaného výzkumu a předkládá je vládě,
d) zpracovává metodiku hodnocení výzkumných organizací a připravuje zásady pro hodnocení programů a jejich dopadů po 5 letech od ukončení a předkládá je vládě ke schválení, 
e) zpracovává zásady hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zpracovává zásady hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a předkládá je vládě,
f) provádí hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací schválené vládou,
g) posuzuje soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,
h) posuzuje soulad 
1. hodnocení programu prováděného příslušným poskytovatelem se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů, 
2. hodnocení velkých výzkumných infrastruktur  se zásadami hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a 
3. hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur se zásadami hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur,
i) vydává doporučení ke sjednocení podmínek pro poskytování účelové podpory,
j) zpracovává stanoviska ke všem materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně stanovisek k programům předloženým poskytovateli a stanovisek k návrhům dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích před jejich předložením vládě,
k) zpracovává stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o jeho změnu, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk,
l) navrhuje členy předsednictva a předsedu Grantové agentury České republiky (dále jen „Grantová agentura“) a členy správní rady Technologické agentury,
m) navrhuje členy vědecké rady Grantové agentury a výzkumné rady Technologické agentury, 
n) zpracovává analýzu a hodnocení stavu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v České republice a jejich srovnání se zahraničím a předkládá ji vládě,
o) zpracovává návrh výše celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, návrh výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a návrh střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a předkládá je vládě,
p) jedná s poradními orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Evropské unie a s poradními orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí,
q) plní další úkoly a povinnosti stanovené tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložené vládou.
(3) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě a veřejnosti předkládat podněty, doporučení a návrhy opatření týkající se oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

§ 13
Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí má 16 členů a předsedu. 
(2) Předsedou Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Pro účely zasedání Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí platí, že předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí má postavení člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí dále zaniká odstoupením z funkce. 
(5) Členství v Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady[footnoteRef:10]).  [10: ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.] 

(6) Člen Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nesmí být v projednávané věci podjatý. Je-li v projednávané věci podjatý, oznámí tuto skutečnost předsedovi a projednávaného bodu se neúčastní.

§ 14
Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1) Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a tři místopředsedové, které volí členové Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze svých řad. 
(2) Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a koordinuje činnost pracovních komisí Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

§ 15
Pracovní komise Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zřizuje alespoň tyto pracovní komise:
a) Komisi pro hodnocení výzkumných organizací a programů, která pro Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zpracovává zejména podklady pro hodnocení výzkumných organizací a pro posouzení souladu hodnocení programů poskytovateli se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů, 
b) Etickou komisi, která pro Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zpracovává podklady k etice výzkumu, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostem o jeho změnu, popřípadě k žádostem o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:11]).  [11: ) § 5 odst. 4 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.] 

(2) Členy pracovních komisí, kteří jsou odborníky pro danou oblast, jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí její předseda. 
(3) Členství v pracovních komisích nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, a cestovní náhrady[footnoteRef:12]). [12: ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.] 


Díl 3
Grantová agentura 

§ 16
Grantová agentura 
(1) Zřizuje se Grantová agentura České republiky jako správní úřad ve věcech poskytování účelové podpory základního výzkumu. Grantová agentura je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura hospodaří samostatně s prostředky státního rozpočtu České republiky a s peněžními bezúplatnými plněními podle § 46 odst. 1. 
(2) Sídlem Grantové agentury je Praha.
(3) Grantová agentura poskytuje účelovou podporu základního výzkumu a v této oblasti 
a) plní povinnosti poskytovatele podle § 11 odst. 1,
b) zpracovává návrh výdajů Grantové agentury,
c) podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi a veřejnou správou,
d) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
e) spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami.
(4) Grantová agentura předkládá nejméně jedenkrát ročně Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí informaci o své činnosti a jejích orgánů za uplynulé období.

§ 17
Orgány Grantové agentury 
(1) Orgány Grantové agentury jsou předseda Grantové agentury, předsednictvo Grantové agentury, vědecká rada a kontrolní rada Grantové agentury.
(2) S výjimkou členství předsedy Grantové agentury v předsednictvu nejsou funkce členů orgánů Grantové agentury vzájemně slučitelné.

§ 18
Předseda Grantové agentury
(1) Předseda Grantové agentury zastupuje Grantovou agenturu navenek a jedná jejím jménem. 
(2) Předsedu Grantové agentury jmenuje z členů předsednictva a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Není-li funkce předsedy Grantové agentury dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost člen předsednictva Grantové agentury pověřený vládou. Taková osoba musí splňovat předpoklady podle odstavce 4.
(3) Předseda Grantové agentury se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě. Předseda Grantové agentury jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda Grantové agentury může pověřit výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle zákona o státní službě. V době nepřítomnosti předsedy Grantové agentury vykonává jeho zástupce všechny pravomoci služebního orgánu. 
(4) Předsedou Grantové agentury může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
b) zastávala řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.

§ 19
Předsednictvo Grantové agentury
(1) Předsednictvo Grantové agentury stojí v čele Grantové agentury.
(2) Předsednictvo Grantové agentury je nadřízeným správním orgánem Grantové agentury.
(3) Předsednictvo Grantové agentury
a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti základního výzkumu a s vyjádřením vědecké rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,
b) schvaluje vyhlášení výzev, 
c) vyřizuje námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu (dále jen „oznámení o vyřazení projektu“),
d) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, 
e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury a jeho změn,
f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Grantové agentury,
g) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Grantové agentury. 
(4) Předsednictvo Grantové agentury má 5 členů včetně předsedy. Členy předsednictva Grantové agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. 
(5) Funkční období člena předsednictva Grantové agentury je čtyřleté. Člen předsednictva Grantové agentury může být jmenován nejvýše na 2 období po sobě jdoucí.
(6) Předsednictvo Grantové agentury je usnášeníschopné, pokud se jeho jednání účastní nadpoloviční většina všech členů. Předsednictvo Grantové agentury rozhoduje většinou hlasů všech svých členů.

§ 20
Výkon funkce předsedy Grantové agentury a členů předsednictva Grantové agentury
(1) Předseda Grantové agentury a členové předsednictva Grantové agentury vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy Grantové agentury a členů předsednictva Grantové agentury se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy. 
(2) Výkon funkce předsedy Grantové agentury nebo člena předsednictva Grantové agentury je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Grantové agentury, dále s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi nebo transferem znalostí včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.
(3) Výkon funkce předsedy Grantové agentury nebo člena předsednictva Grantové agentury je neslučitelný s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, člena orgánů Technologické agentury a člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva. 
(4) Předseda Grantové agentury nebo člen předsednictva Grantové agentury se nesmí podílet na řešení projektu, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura, ani na podávání návrhu projektu ve výzvě vyhlášené Grantovou agenturou.

§ 21
Vědecká rada 
(1) Vědecká rada je koncepčním orgánem Grantové agentury, který 
a) navrhuje předsednictvu Grantové agentury ustavení a zaměření odborných poradních orgánů, 
b) navrhuje předsednictvu Grantové agentury přípravu nových programů v působnosti Grantové agentury a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům nových programů v oblasti základního výzkumu, připravených předsednictvem Grantové agentury,
c) pravidelně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Grantové agentury, o kterých informuje předsednictvo.
(2) Vědecká rada se nesmí podílet na procesu poskytování účelové podpory. Člen vědecké rady se nesmí zúčastnit jednání odborných poradních orgánů Grantové agentury a jednání předsednictva, které se týká hodnocení návrhů projektů nebo procesu poskytování účelové podpory projektům.
(3) Vědecká rada má 12 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(4) Funkční období člena vědecké rady je čtyřleté. Člen vědecké rady může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(5) Funkce člena vědecké rady je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady[footnoteRef:13]). [13: ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.] 

(6) Člen vědecké rady se nesmí podílet na řešení projektu, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura, ani na podání návrhu projektu ve výzvě, vyhlášené Grantovou agenturou.

§ 22
Kontrolní rada Grantové agentury 
(1) Kontrolní rada Grantové agentury je kontrolním orgánem Grantové agentury, který 
a) kontroluje hospodaření s finančními prostředky Grantové agentury a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura příslušnost hospodaření, 
b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu a námitky proti oznámení o vyřazení projektu a
c) předkládá svá stanoviska k činnostem podle písmen a) a b) předsednictvu Grantové agentury. 
(2) Kontrolní rada Grantové agentury při kontrole podle odstavce 1 písm. a) přezkoumává a vyhodnocuje správnost finančních a majetkových operací a účinnost vnitřního kontrolního systému Grantové agentury. Kontrolní rada Grantové agentury je oprávněna vyžádat si při kontrole podle odstavce 1 písm. a) nezávislý audit.
(3) Stanovisko kontrolní rady Grantové agentury je předsednictvo povinno projednat. Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit. 
(4) Kontrolní rada Grantové agentury má 10 členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury je čtyřleté. Člen kontrolní rady Grantové agentury může být jmenován nejvýše na 2 období po sobě jdoucí. 
(5) Kontrolní rada Grantové agentury předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu. 
(6) Funkce člena kontrolní rady Grantové agentury je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Členům kontrolní rady Grantové agentury může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady[footnoteRef:14]). Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna.  [14: ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.] 

(7) Výkon funkce člena kontrolní rady Grantové agentury je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Technologické agentury, dále s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy. Člen kontrolní rady Grantové agentury se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura, ani na podávání návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Grantovou agenturou.

Díl 4
Technologická agentura 

§ 23
Technologická agentura 
(1) Zřizuje se Technologická agentura České republiky jako správní úřad ve věcech poskytování účelové podpory aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. Technologická agentura je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura hospodaří samostatně s prostředky státního rozpočtu České republiky a s peněžními bezúplatnými plněními podle § 46 odst. 1.
(2) Sídlem Technologické agentury je Praha.
(3) Technologická agentura poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby veřejné správy a v této oblasti 
a) plní povinnosti poskytovatele podle § 11 odst. 1,
b) zabezpečuje přípravu a realizaci programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně programů pro potřeby veřejné správy, 
c) realizuje programy připravené ústředními správními úřady podle § 11 odst. 2 písm. b), 
d) hodnotí programy podle písmene b) a jejich dopady a spolupracuje s ústředními správními úřady, které nejsou poskytovateli účelové podpory, na hodnocení programů podle písmene c) a jejich dopadů, 
e) zpracovává návrh výdajů Technologické agentury,
f) poskytuje poradenství příjemcům účelové podpory, partnerům a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu a inovací týkající se zejména podmínek podpory u podpořených projektů, oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,
g) podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi a veřejnou správou,
h) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem a
i) spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami.
(4) Technologická agentura předkládá nejméně jedenkrát ročně Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zprávu o činnosti Technologické agentury a jejích orgánů za uplynulé období.

§ 24
Orgány Technologické agentury
(1) Orgány Technologické agentury jsou předseda Technologické agentury, předsednictvo Technologické agentury, výzkumná rada a kontrolní rada Technologické agentury.
(2) S výjimkou členství předsedy v předsednictvu nejsou funkce členů orgánů Technologické agentury vzájemně slučitelné.

§ 25
Předseda Technologické agentury
(1) Předseda Technologické agentury zastupuje Technologickou agenturu navenek a jedná jejím jménem. 
(2) Předsedu Technologické agentury jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vláda. Není-li funkce předsedy Technologické agentury dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost člen předsednictva Grantové agentury pověřený vládou. Taková osoba musí splňovat předpoklady podle odstavce 4.
(3) Předseda se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě. Předseda jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích. Předseda může pověřit výkonem svých pravomocí služebního orgánu svého zástupce, kterého písemně určí podle zákona o státní službě. V době nepřítomnosti předsedy vykonává jeho zástupce všechny pravomoci služebního orgánu.
(4) Předsedou Technologické agentury může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
b) zastávala řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.

§ 26
Předsednictvo Technologické agentury
(1) Předsednictvo Technologické agentury stojí v čele Technologické agentury.
(2) Předsednictvo Technologické agentury je nadřízeným správním orgánem Technologické agentury.
(3) Předsednictvo Technologické agentury
a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,
b) schvaluje vyhlášení výzev, 
c) vyřizuje námitky proti oznámení o vyřazení projektu,
d) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, 
e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury a jeho změn,
f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury,
g) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Technologické agentury. 
(4) Předsednictvo Technologické agentury je usnášeníschopné, pokud se jeho jednání účastní nadpoloviční většina všech členů. Předsednictvo rozhoduje většinou hlasů všech svých členů.

§ 27
Členství v předsednictvu Technologické agentury
(1) Předsednictvo Technologické agentury tvoří předseda Technologické agentury a nejméně 7 členů předsednictva Technologické agentury. Pro účely zasedání předsednictva Technologické agentury platí, že předseda Technologické agentury má postavení člena předsednictva Technologické agentury.
(2) Členem předsednictva Technologické agentury je vždy zástupce Úřadu vlády a zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a dále jeden zástupce z každého ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura realizuje. Členy předsednictva Technologické agentury jsou dále 4 odborníci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí.
(4) Členy předsednictva Technologické agentury jmenuje a odvolává vláda na základě návrhu Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Návrhy na členy předsednictva Technologické agentury, kteří zastupují ústřední správní úřady, navrhuje Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí služební orgán ústředního správního úřadu, jehož zástupce má být jmenován.
(5) Funkční období člena předsednictva Technologické agentury, který není zástupcem ústředního správního úřadu, je čtyřleté s možností prodloužení nejvýše na 2 období po sobě jdoucí. Funkční období člena předsednictva Technologické agentury, který je zástupcem ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura realizuje, je vázáno na dobu trvání takového programu a dobu provedení jeho hodnocení podle § 82.

§ 28
Výkon funkce předsedy Technologické agentury a členů předsednictva Technologické agentury
(1) Předseda Technologické agentury a členové předsednictva Technologické agentury vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy Technologické agentury a členů předsednictva Technologické agentury se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy. 
(2) Pokud je člen předsednictva Technologické agentury podle § 27 odst. 2 státním zaměstnancem vykonávajícím státní službu u příslušného ústředního správního úřadu, odstavec 1 se nepoužije. V takovém případě se výkon funkce člena předsednictva Technologické agentury považuje za výkon státní služby na jeho služebním místě. 
(3) Členům předsednictva Technologické agentury podle odstavce 2 nepřísluší za výkon funkce člena předsednictva odměna od Technologické agentury.
(4) Výkon funkce předsedy Technologické agentury nebo člena předsednictva Technologické agentury je neslučitelný s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem, nebo inovacemi a transferem znalostí včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.
(5) Výkon funkce předsedy Technologické agentury nebo člena předsednictva Technologické agentury je neslučitelný s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, člena Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, člena orgánů Technologické agentury a člena orgánu územního samosprávného celku, s výjimkou funkce neuvolněného člena zastupitelstva. 

§ 29
Skončení členství v předsednictvu Technologické agentury
(1) Úřad vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo jiný ústřední správní úřad mohou požádat Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí o podání návrhu na odvolání člena předsednictva Technologické agentury, který je zastupuje, i bez udání důvodu. Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí v takovém případě navrhne vládě odvolání tohoto člena předsednictva Technologické agentury.
(2) Skončí-li doba trvání všech programů připravených ústředním správním úřadem, který realizuje Technologická agentura, a je-li ukončeno hodnocení těchto programů podle § 82, informuje o tom příslušný ústřední správní úřad bezodkladně Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí navrhne vládě odvolání člena předsednictva Technologické agentury, který zastupuje příslušný ústřední správní úřad.
(3) V případě skončení funkčního období člena předsednictva Technologické agentury nebo jiného ukončení jeho funkce předloží Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě do 3 měsíců návrh na jmenování nového člena předsednictva Technologické agentury. To neplatí v případě odvolání člena předsednictva Technologické agentury podle odstavce 2.

§ 30
Výzkumná rada 
(1) Výzkumná rada je koncepčním orgánem Technologické agentury, který 
a) navrhuje předsednictvu ustavení a zaměření odborných poradních orgánů,
b) navrhuje předsednictvu Technologické agentury přípravu nových programů aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům programů aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí, připravených ústředními správními úřady,
c) schvaluje hodnocení dopadů programů Technologické agentury a zpracovává vyjádření k závěrečnému hodnocení dopadů programů, které předkládá předsednictvu.
(2) Výzkumná rada se nesmí podílet na poskytování účelové podpory. Člen výzkumné rady se nesmí účastnit jednání odborných poradních orgánů Technologické agentury, která se týkají hodnocení návrhů projektů, nebo procesu poskytování účelové podpory.
(3) Výzkumná rada má 13 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby 7 členů bylo jmenováno z řad zástupců výzkumných organizací, 3 z řad zástupců podnikatelského sektoru a 3 z řad zástupců ústředních správních úřadů, jejichž programy Technologická agentura realizuje.
(4) Funkční období člena výzkumné rady je čtyřleté. Člen výzkumné rady může být jmenován nejvýše na 2 období po sobě jdoucí. 
(5) Funkce člena výzkumné rady je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady[footnoteRef:15]). [15: ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.] 


§ 31
Kontrolní rada Technologické agentury
(1) Kontrolní rada Technologické agentury je kontrolním orgánem Technologické agentury, který 
a) kontroluje hospodaření s finančními prostředky Technologické agentury a s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura příslušnost hospodaření, 
b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu a námitky proti oznámení o vyřazení návrhu projektu a
c) předkládá svá stanoviska předsednictvu Technologické agentury. 
(2) Kontrolní rada Technologické agentury při kontrole podle odstavce 1 písm. a) přezkoumává a vyhodnocuje správnost finančních a majetkových operací a účinnost vnitřního kontrolního systému Technologické agentury. Kontrolní rada Technologické agentury je oprávněna si vyžádat při kontrole podle odstavce 1 písm. a) nezávislý audit. 
(3) Kontrolní rada Technologické agentury předkládá své stanovisko předsednictvu Technologické agentury k přijetí opatření k nápravě. Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.
(4) Kontrolní rada Technologické agentury má 10 členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury je čtyřleté. Člen kontrolní rady Technologické agentury může být jmenován na 2 období po sobě jdoucí. 
(5) Kontrolní rada Technologické agentury předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu. 
(6) Funkce člena kontrolní rady Technologické agentury je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Členům kontrolní rady Technologické agentury může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady[footnoteRef:16]). Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna.  [16: 
] 


§ 32
Střet zájmů člena orgánu Technologické agentury 
(1) Předseda Technologické agentury, člen předsednictva Technologické agentury, člen vědecké rady nebo člen kontrolní rady Technologické agentury se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Technologická agentura, ani na podávání návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Technologickou agenturou.
(2) Výkon funkce člena kontrolní rady Technologické agentury je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Technologické agentury, dále s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.

Díl 5
Spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

§ 33
Spolupráce na národní úrovni
Ústřední správní úřady v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí vytvářejí v souladu s národní politikou podmínky pro rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli, neziskovými organizacemi a osobami, které se zabývají výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí. 

§ 34
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Ústřední správní úřady v oblasti výzkumu a vývoje koordinují s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Hlava IV
EVIDENCE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ A PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Díl 1
Evidence výzkumných organizací

§ 35
Evidence výzkumných organizací
(1) Evidence výzkumných organizací (dále jen „evidence“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) Údaje zapsané v evidenci zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 36
Zápis do evidence 
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zapíše do evidence výzkumnou organizaci, která o zápis požádala a která prokázala, že 
a) byla založena nebo zřízena za účelem provádět nezávislý základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj jako svou hlavní činnost a 
b) po dobu 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících roku podání žádosti 
1. samostatně, systematicky a pravidelně provádí základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj a veřejně šíří jejich výsledky formou výuky, publikací nebo transferu znalostí, 
2. vede oddělené účetnictví pro činnosti spočívající v nabízení produktů nebo služeb na trhu (dále jen „hospodářská činnost"), pokud je vykonává a 
3. podniky[footnoteRef:17]), jež mohou na výzkumnou organizaci uplatňovat rozhodující vliv, nemají přednostní přístup k výsledkům její činnosti.  [17: ) Příloha I Článek 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014.] 

CELEX 32014R0651
(2) Součástí žádosti o zápis do evidence jsou písemnosti prokazující skutečnosti podle odst. 1 a další údaje, které mají být do evidence zapsány. Písemnosti se předávají ve strojově čitelném formátu. 
(3) Do evidence se zapisují tyto údaje o výzkumné organizaci
a) jméno a sídlo,
b) právní forma,
c) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
d) druh vykonávaných činností podle odst. 1 písm. b) bod 1,
e) vykonávání či nevykonávání hospodářských činností,
f) datum zápisu do evidence a
g) datum poslední aktualizace údajů v evidenci.
(4) Údaje o výzkumných organizacích v evidenci jsou vedeny ve strojově čitelném formátu.
(5) Neprokáže-li výzkumná organizace skutečnosti uvedené v odst. 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne, že zápis neprovede. 

§ 37
Povinnosti výzkumných organizací zapsaných v evidenci
(1) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci má povinnost jakékoliv změny údajů zapsaných v evidenci nebo změny skutečností rozhodných pro provedení zápisu oznámit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozví. 
(2) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci má povinnost doručit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled o výši příjmů z transferu znalostí a způsobu jejich užití (dále jen „přehled“) za uplynulý rok vždy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Formulář pro podání přehledu vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup. 

§ 38
Výmaz z evidence 
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájí řízení o výmazu výzkumné organizace z evidence 
a) na žádost zapsané výzkumné organizace,
b) pokud na základě vlastní úřední činnosti nebo na základě podnětu poskytovatele zjistí, že zapsaná výzkumná organizace nesplňuje podmínky zápisu do evidence, nebo
c) pokud zapsaná výzkumná organizace nedodá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled podle § 37 odst. 2. 
(2) Výmaz výzkumné organizace z evidence oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytovatelům.
(3) Výzkumná organizace, která byla z evidence vymazána, může podat novou žádost o zápis do evidence nejdříve 5 kalendářních let po dni provedení jejího výmazu.

Díl 2
Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

§ 39
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Právnická osoba provádějící na území České republiky výzkum podle tohoto zákona (dále jen „výzkumný subjekt“) může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti[footnoteRef:18]), jestliže [18: ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.] 

a) je zapsána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy do evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a
b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování.
(2) Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na
a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany,
b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno,
c) státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:19]) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých, [19: ) § 179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.] 

d) státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie,
e) státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie[footnoteRef:20]), [20: ) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.] 

f) státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi,
g) státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti[footnoteRef:21]) a [21: ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.] 

h) státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný zaměstnanec[footnoteRef:22]). [22: ) Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.] 

CELEX 32016L0801

§ 40
Žádost o oprávnění k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Výzkumný subjekt podá žádost o oprávnění k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen „žádost o oprávnění“) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o oprávnění výzkumný subjekt uvede své jméno, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
(2) Součástí žádosti o oprávnění je
a) originál nebo ověřená kopie zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum,
b) originál nebo ověřená kopie listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, a
c)  platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory, nebo
d) doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu, nebo
e) doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, pokud lze obsah písemnosti ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, nebo pokud o oprávnění žádá
a) výzkumná organizace, zřízená na základě zvláštního právního předpisu[footnoteRef:23]), nebo veřejná výzkumná instituce, [23: ) Například zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů.] 

b) osoba se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která prokáže, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako osoba podle písmene a), nebo
c) jiná osoba schválená v souladu s právním předpisem Evropské unie17) v jiném členském státě Evropské unie, která se prokáže výpisem z evidence tohoto členského státu obdobné evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí ne starším než 90 dnů.
(4) Výzkumný subjekt se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, který byl schválen v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své pobočky v České republice.
CELEX 32016L0801

§ 41
Schválení výzkumného subjektu k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o oprávnění předloženou výzkumným subjektem z hlediska souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkou podle § 39 odst. 2 písm. b).
(2) Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žádosti o oprávnění vyhoví, zapíše výzkumný subjekt do evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. Oprávnění výzkumného subjektu k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let.
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí oprávnění výzkumného subjektu k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud
a) výzkumný subjekt přestane provádět výzkum na území České republiky,
b) zjistí, že schválení udělené výzkumnému subjektu bylo získáno na základě nepravdivých údajů, nebo
c) zjistí, že výzkumný subjekt uzavřel dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země podvodným způsobem.
(4) Je-li žádost o oprávnění zamítnuta nebo oprávnění výzkumného subjektu přijímat výzkumné pracovníky ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit, že výzkumný subjekt může novou žádost o oprávnění podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let.
CELEX 32016L0801

§ 42
Evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Do evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kterou vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje
a) jméno, adresu sídla a identifikační číslo výzkumného subjektu,
b) datum nabytí právní moci rozhodnutí o oprávnění výzkumného subjektu k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí,
c) údaj o odnětí oprávnění výzkumného subjektu k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o povolení může výzkumný subjekt podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle § 41 odst. 4 s uvedením této doby.
(2) Evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je veřejně přístupná prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropské unie[footnoteRef:24]) evidenci výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného odkladu její změny.  [24: ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.] 

(3) Výzkumný subjekt je povinen oznámit změnu údajů zapsaných do evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provede změnu údajů bez zbytečného odkladu.
(4) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o oprávnění, odnětí oprávnění výzkumného subjektu k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis výzkumného subjektů do evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
CELEX 32016L0801

§ 43
Dohoda o hostování
(1) Dohodou o hostování se výzkumný subjekt zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník ze třetí země se zavazuje vyvinout úsilí k provedení výzkumné činnosti uvedené v dohodě o hostování.
(2) Dohoda o hostování obsahuje
a) název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu,
b) datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a
c) údaje o zamýšleném pobytu pracovníka ze třetí země na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části jeho výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti.
(3) Výzkumný subjekt může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže
a) se rozhodl uskutečnit výzkumnou činnost a ověřil
1. účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost,
2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:25]), [25: ) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.] 

b) výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky,
c) výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění[footnoteRef:26]) na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu. [26: ) § 180j zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.] 

(4) Dohoda o hostování zaniká, jestliže
a) výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu, nebo
b) dojde mezi výzkumným subjektem a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu.
(5) Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je výzkumný subjekt povinen o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
CELEX 32016L0801


ČÁST TŘETÍ
PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ

Hlava I
VÝDAJE NA VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE A TRANSFER ZNALOSTÍ

§ 44
Návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu
(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vychází z národní politiky a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled výdajů na období bezprostředně navazujících 2 let.
(2) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zašle správcům rozpočtových kapitol návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol, který vychází z národní politiky, mezinárodních závazků České republiky podle § 58 odst. 1 písm. a) bod 1 a ze střednědobého výhledu. Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí svých kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění závazků z předchozích let a dalších závazků. Technologická agentura zpracuje návrh výdajů ve spolupráci s ústředními správními úřady, jejichž programy realizuje. Návrh výdajů obsahuje zejména
a) návrh výše výdajů v členění podle § 45 a dalších potřebných identifikátorů Integrovaného informačního systému státní pokladny,
b) údaje o schválených programech a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, na které lze poskytnout podporu podle tohoto zákona.
(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě navrhnout úpravu návrhů výše výdajů. 
(5) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě vždy nejpozději do 15. května; vláda jej projedná a po případných úpravách jej schválí do 20. června téhož roku. Po projednání vládou ho Ministerstvo financí zapracuje v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona o státním rozpočtu.
(6) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory návrh na zahájení nového programu, musí návrh obsahovat
a) název programu,
b) zaměření a cíle programu; je-li program pokračováním již realizovaného programu, také vyhodnocení dosavadního stavu jeho realizace,
c) dobu trvání programu a
d) výši výdajů z veřejných prostředků s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu.

§ 45
Závazné ukazatele rozpočtových kapitol výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí celkem v členění na institucionální podporu celkem, účelovou podporu celkem a systémovou podporu celkem.

§ 46
Formy účasti soukromého kapitálu na financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1) Poskytovatel je oprávněn přijmout peněžní bezúplatné plnění od jiné osoby za účelem financování budoucích výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Poskytnutí plnění musí být uskutečněno na základě písemné smlouvy, která stanoví účel jeho poskytnutí. 
(2) Výzkumná organizace je oprávněna provádět nezávislý výzkum v režimu účinné spolupráce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky. V takovém případě může být výzkum financován z prostředků podpory nebo z vlastních zdrojů výzkumné organizace nebo ze soukromých zdrojů spolupracující strany nebo jejich kombinací. 
CELEX 32014R0651
(3) Pokud provádí výzkumná organizace smluvní výzkum nebo poskytuje výzkumné služby, které nejsou nezávislým výzkumem podle odstavce 2, musí veškerý zisk ze smluvního výzkumu nebo výzkumných služeb použít na provádění svého výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Pravidla účasti soukromého kapitálu na financování výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí stanoví vláda nařízením.

Hlava II
OBECNÁ USTANOVENÍ O PODPOŘE VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ

§ 47
Obecné podmínky podpory
(1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a právem Evropské unie[footnoteRef:27]), a to jako účelovou, institucionální nebo systémovou. [27: ) Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.] 

(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady. 
(3) Podmínkou pro poskytování a užití podpory je zveřejňování pravdivých a včasných informací o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, jejich výsledcích a údajů z výzkumu příjemcem, a to prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. 
(4) Pokud je předmět řešení projektu nebo další aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, nebo předmětem oprávněných zájmů poskytovatele nebo příjemce při transferu znalostí, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích v souladu se zásadou co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.
(5) Příjemce nebo partner, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle zvláštního zákona pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro každou činnost financovanou systémovou podporu oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech, za kterou se považuje i vnitropodnikové účetnictví definované v platném účtovém rozvrhu účetní jednotky, a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. To neplatí v případě výdajů nebo nákladů, které mají být vyúčtovány jako paušální. Příjemce nebo partner, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů. Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.

§ 48
Lhůta pro poskytnutí podpory
(1) Nedojde-li v důsledku rozpočtového provizoria k regulaci čerpání rozpočtu a jsou-li splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a jsou-li zaevidovány údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem[footnoteRef:28]), poskytovatel začne poskytovat [28: ) Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.] 

a) institucionální podporu do 60 dnů ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, a v dalších letech do 60 dnů od začátku kalendářního roku, nestanoví-li rozhodnutí o poskytnutí podpory vydané na více let jiný termín,
b) účelovou podporu a systémovou podporu na velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury v termínech stanovených smlouvou o poskytnutí podpory nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory. 
(2) Poskytovatel může v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory stanovit, že část podpory, která má být podle rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplacena v příslušném roce, bude proplacena jako zálohová platba. V takovém případě musí rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit příjemci podpory povinnost vrátit zálohovou platbu pro případ, že nesplní podmínky pro poskytnutí podpory v příslušném roce nebo splnění těchto podmínek ve stanovené lhůtě neprokáže.
(3) Poskytovatel v návrhu programu stanoví, zda účelovou podporu poskytne pouze jako zálohovou platbu na budoucí uznané náklady, nebo pouze jako náhradu již vzniklých uznaných nákladů, nebo jako jejich kombinaci. 
(4) Je-li účelová podpora poskytována ve formě proplácení již vzniklých uznaných nákladů, či jejich části, musí být ve smlouvě o poskytnutí podpory uvedeny lhůty, ve kterých příjemce předloží poskytovateli doklady o plnění podmínek. Poskytovatel vyhodnotí plnění podmínek příjemcem a posoudí výši způsobilých nákladů souvisejících s časovým plněním projektu. Lhůta pro zhodnocení plnění podmínek, posouzení souvisejících způsobilých nákladů a pro proplacení uznaných nákladů je nejvýše 90 dnů a začíná plynout ode dne následujícího po předložení úplných dokladů příjemcem poskytovateli.

§ 49
Způsob poskytnutí podpory
(1) Podpora je poskytována způsobem stanoveným tímto zákonem pro jednotlivé kategorie podpory.
(2) Organizačním složkám státu je podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v rozpočtu příjemce. 
(3) Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce. Je-li příjemcem nebo partnerem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu, nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.
(4) Pokud se na řešení projektu podílí partner, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené partnerovi převodem na účet příjemce, s výjimkou případů, kdy je příjemce nebo partner organizační složkou státu. 
(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na poskytování podpory rozpočtová pravidla.

§ 50
Způsobilost žadatele
(1) Podporu lze poskytnout pouze žadateli, který je způsobilý. 
(2) Žadatel je způsobilý, pokud
a) nebyl pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem jeho činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na něj nehledí, jako by nebyla odsouzena; je-li žadatelem právnická osoba, týká se tento požadavek i osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena jeho statutárního orgánu,
b) nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, 
1. u orgánů Finanční správy České republiky,
2. u orgánů Celní správy České republiky,
3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,
4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku 	zaměstnanosti,
5. u státního fondu, nebo 
6. u orgánu územního samosprávného celku,
c) má příslušné oprávnění k činnosti, které je podle jiného zákona[footnoteRef:29]) vyžadováno, [29: ) Například zákon č. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat.] 

d) není v likvidaci nebo proti němu nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle zvláštního zákona,
e) není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích[footnoteRef:30]), [30: ) Článek 2 bod 18 nařízení č. 651/2014.] 

f) vůči němu nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž je podpora poskytnutá Českou republikou prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který je nesplacený,
g) u něj je možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů podle zákona o evidenci skutečných majitelů, jde-li o českou právnickou osobu, a
h) se vůči němu neuplatňuje zákaz poskytnutí podpory vydaný některým z poskytovatelů podle § 96 odst. 3.
(3) Způsobilým je žadatel, který splňuje podmínky podpory podle odstavce 2 a který v případě, že je fyzickou osobou, není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k právnické osobě pověřené organizací výzev; to neplatí pro organizační jednotky organizační složky státu, zabývající se výzkumem, vývojem inovacemi a transferem znalostí.

§ 51
Prokazování způsobilosti žadatele
(1) Žadatel prokazuje svou způsobilost podle § 50 odst. 2 písm. b) a c) při podání žádosti o poskytnutí podpory čestným prohlášením. Způsobilost podle § 50 odst. 2 písm. c) musí prokázat pouze ten žadatel, který v rámci projektu bude uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Je-li způsobilost prokazována čestným prohlášením a poskytovatel má pochybnosti o pravdivosti takového čestného prohlášení, je poskytovatel oprávněn požadovat prokázání způsobilosti prostřednictvím listin prokazujících požadované skutečnosti. Organizační složky státu nebo územních samosprávných celků, veřejné a státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo příspěvkové organizace předkládají čestné prohlášení pouze k prokázání způsobilosti podle § 50 odst. 2 písm. c), pokud budou uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Místo předložení čestného prohlášení je žadatel oprávněn zcela či zčásti prokázat způsobilost způsobem podle zákona o právu na digitální služby či dokumenty uvedenými v § 52.
(2) Žadatel není povinen prokazovat způsobilost vyplývající z údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(3) Prokazuje-li žadatel způsobilost listinami, prokazuje způsobilost pouze jedenkrát ve výzvě. Listiny nesmí být starší než 90 dnů.
(4) Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a příspěvkové organizace územních samosprávných celků nejsou povinny prokazovat způsobilost v tom rozsahu, v jakém ze zakladatelského právního jednání, zákona či rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byly ustaveny, vyplývá, že uvedenou způsobilost splňují.
(5) Jestliže poskytovatel požaduje k prokázání způsobilosti žadatele splnění dalších požadavků, stanoví způsob jejich prokázání. V případě účelové podpory musí poskytovatel tyto požadavky a způsob jejich prokázání stanovit předem v podmínkách výzvy.
(6) Návrh projektu ve výzvě může podat i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle § 50 odst. 2.

§ 52
Ověřování způsobilosti žadatele
(1) Poskytovatel ověří způsobilost žadatele podle § 50 odst. 2 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy prostřednictvím informačního systému pro administraci účelové podpory podle § 93 (dále jen „informační systém pro administraci“), případně v jiných informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné. Nelze-li platnost údajů takto ověřit, vyzve poskytovatel žadatele, aby způsobilost prokázal způsobem podle zákona o právu na digitální služby, anebo aby 
a) k prokázání způsobilosti podle § 50 odst. 2 písm. a) a d) předložil výpis z veřejného rejstříku, výpis z rejstříku trestů či jiné potřebné doklady ne starší než 90 dnů a
b) k prokázání způsobilosti podle § 50 odst. 2 písm. e) předložil řádné nebo mimořádné účetní závěrky za poslední dva roky.
(2) Je-li žadatelem osoba podle § 51 odst. 6 a nelze-li její způsobilost ověřit podle odstavce 1, vyzve poskytovatel takového žadatele, aby způsobilost prokázal kopiemi listin nebo dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, ve kterém má sídlo, je-li právnickou osobou, nebo ve kterém převážně pobýval poslední tři roky přede dnem podání návrhu projektu ve výzvě, je-li fyzickou osobou, a které prokazují požadované skutečnosti.
(3) U žadatele, který je českou právnickou osobou, poskytovatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o evidenci skutečných majitelů z evidence skutečných majitelů. Zjištěné údaje poskytovatel uvede v příslušném správním spisu. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti poskytovateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(4) Nesplní-li žadatel požadavky na způsobilost nebo povinnost prokázat svoji způsobilost, řízení o poskytnutí podpory se zastaví.

§ 53
Povinnost žadatele a příjemce informovat o změnách způsobilosti
(1) Žadatel je povinen písemně informovat poskytovatele o podstatných změnách, které nastaly v době od podání návrhu projektu až do uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo do vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se týkají zrušení nebo přeměny právnické osoby, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu či jiných podpořených aktivit, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(2) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se týkají zrušení nebo přeměny právnické osoby, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu či jiných podpořených činností, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl. 
(3) Příjemce není povinen informovat poskytovatele o změně údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(4) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin týkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také může ohledně příjemce vyžádat výpis z rejstříku trestů.

§ 54
Ztráta způsobilosti příjemce
(1) V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin podle § 50 odst. 2 písm. a), může poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory vypovědět. Výpovědní lhůta se pro tento případ nesjednává a výpovědí smlouvy z tohoto důvodu se smlouva zcela nebo zčásti ruší ke dni doručení výpovědi příjemci. Příjemce je povinen vrátit poskytnutou podporu. Vypověděl-li poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory pouze zčásti, je příjemce povinen vrátit zpět poskytovateli tu část podpory, která byla dotčena výpovědí.
(2) Došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory k pravomocnému odsouzení příjemce pro trestný čin podle § 50 odst. 2 písm. a) anebo nastaly důvody k odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel, zahájí poskytovatel řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel. 
(3) Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na základě které dojde k převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory na nového příjemce. Při tom postupuje podle pravidel pro přenositelnost projektu.
(4) V případě, že smlouva o převedení projektu má být uzavřena z důvodu soudem zjištěného úpadku původního příjemce podle zvláštního zákona, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o přenesení projektu se použije obdobně § 67 odst. 2 až 5.

Hlava III
INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA

§ 55
Předmět a poskytovatelé institucionální podpory
(1) Institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění koncepce výzkumné organizace.
(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty, v souladu se zásadou co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.
(3) Institucionální podpora je poskytována výzkumné organizaci
a) jejím zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo
b) ústředním správním úřadem podle působnosti[footnoteRef:31]) nebo rozhodne-li tak vláda, pokud lze z jeho rozpočtové kapitoly podle zákona o státním rozpočtu poskytovat institucionální podporu. [31: ) Zákon č. 2/1969 Sb.] 

(4) Dojde-li ke změně poskytovatele institucionální podpory, vydá nový poskytovatel institucionální podpory rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušné výzkumné organizaci poskytnuta podpora předcházejícím poskytovatelem institucionální podpory.
	(5) Institucionální podpora nesmí být poskytována téže výzkumné organizaci více poskytovateli současně.

§ 56
Poskytnutí institucionální podpory
(1) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v souladu s pravidly veřejné podpory formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí.
(2) Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s koncepcí výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace, a to na dobu 5 let.
(3) Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V případě, že institucionální podpora nemá charakter veřejné podpory podle zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je poskytovatel povinen v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit podmínky tak, aby veškerý zisk právnické osoby zřizované za účelem transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které příjemce od této právnické osoby obdrží jako zakladatel nebo společník, byl použit na provádění výzkumu, vývoje a inovací ze strany příjemce.
(4) Organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, která je výzkumnou organizací, je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje či inovací. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b odst. 3 až 5 a § 19c a § 32 zákona č. 219/2000 Sb. se nepoužijí. Souhlas zřizovatele se nevyžaduje.

§ 57
Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory
(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit tak, aby odpovídaly poskytovatelem schválené koncepci výzkumné organizace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak[footnoteRef:32]). [32: ) § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.] 

(2) Výše institucionální podpory se odvíjí od závěrů hodnocení výzkumné organizace. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3) V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory je poskytovatel povinen stanovit povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto povinností může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje přitom podle § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn označit tyto podmínky v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory za povinnosti, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.
(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem poskytovatele v řízení. Ustanovení § 14j až 14l rozpočtových pravidel se nepoužijí.
(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud není naplňována koncepce výzkumné organizace. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.

Hlava IV
SYSTÉMOVÁ PODPORA

§ 58
Předmět a poskytovatelé systémové podpory
(1) Systémová podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí na
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, realizovanou na základě aktů mezinárodního práva nebo práva Evropské unie poskytovatelem, který Českou republiku zastupuje, jako
1. úhrady za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a v evropských konsorciích pro výzkum, vývoj a inovace[footnoteRef:33]), [33: ) Např. Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). ] 

2. úhrady za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
3. úhrady peněžních podílů na podporu projektů podporovaných z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z rozpočtu jiných mezinárodních organizací, případně z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
b) velkou výzkumnou infrastrukturu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c) testovací a experimentální infrastrukturu poskytovatelem,
d) sdílené činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem vlády v případě Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
e) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce, 
f) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda nařízením na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, příslušným poskytovatelem, v případě Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Úřadem vlády, nebo 
g) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, Grantové agentury, Technologické agentury a Akademie věd České republiky, jakož i náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace příslušným poskytovatelem, v případě Rady pro výzkum, inovace a transfer znalostí Úřadem vlády.
(2) Systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémovou podporu na testovací a experimentální infrastrukturu nebo systémovou podporu na sdílené činnosti poskytne příslušný poskytovatel až po schválení vládou. Při předložení návrhu podpory velké výzkumné infrastruktury nebo návrhu podpory sdílených činností vládě se postupuje obdobně podle § 61 odst. 1 věty první a třetí a přiměřeně podle § 61 odst. 3.
(3) Výše systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu se odvíjí od závěrů hodnocení velké výzkumné infrastruktury. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše systémové podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(4) Při stanovení výše systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel podle odstavce 3 obdobně.
(5) Náležitosti návrhu systémové podpory velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a nezbytné náležitosti smlouvy o poskytnutí systémové podpory velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur stanoví vláda nařízením.

§ 59
Poskytnutí systémové podpory
(1) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu ve formě dotace nebo ve formě výdaje organizační složky státu na 
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podle § 58 odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 způsobem stanoveným v aktech mezinárodního práva nebo práva Evropské unie, na jejichž základě se mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí realizuje, 
b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podle § 58 odst. 1 písm. a) bod 3 podle rozpočtových pravidel,
c) velkou výzkumnou infrastrukturu na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí podpory, a to pouze po provedeném mezinárodním hodnocení velké výzkumné infrastruktury a po schválení vládou,
d) testovací a experimentální infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí systémové podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném hodnocení testovací a experimentální infrastruktury a po schválení vládou,
e) sdílené činnosti na základě veřejné zakázky podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,
f) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů a
g) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Hlava V
ÚČELOVÁ PODPORA

Díl 1
Obecná ustanovení o účelové podpoře

§ 60
Předmět a poskytovatelé účelové podpory
(1) Účelovou podporu lze poskytnout na
a) projekty v oblasti základního výzkumu z výdajů Grantové agentury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jde-li o projekty podle písmene e),
b) projekty v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti; řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu anebo činnosti v oblasti popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací a transferu znalostí,
c) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti řešený pro jeho potřeby na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem,
d) veřejné zakázky z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti, přičemž poskytovatel postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek s tím, že předává údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
e) operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu, případně jiným ministerstvem či jiným poskytovatelem podle působnosti,
f) projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ústředního správního úřadu, které nejsou součástí mezinárodních programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podle § 58 odst. 1 písm. a), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí takového ústředního správního úřadu a
g) systémové projekty v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele.
(2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě partnerem.
(3) Na financování operačních programů podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují ustanovení § 61 až § 85.

Díl 2
Program 

§ 61
Příprava programu 
(1) Program schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 44 na rok, ve kterém je program zahájen. Návrh programu zpracuje příslušný správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, inovace a transfer znalostí ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle § 62 odst. 3. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů. Obsahové náležitosti návrhu programu stanoví vláda nařízením.
(2) V případě, že bude Technologickou agenturou realizován program připravený ústředním správním úřadem podle § 11 odst. 2, je součástí návrhu programu také její vyjádření.
(3) Poskytovatel nebo ústřední správní úřad podle § 11 odst. 2 v programech zejména
a) zohledňuje cíle národní politiky a koncepce poskytovatele,
b) zohledňuje cíle Evropské unie ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,
c) zohledňuje cíle a opatření dalších strategických a koncepčních dokumentů ústředních správních orgánů působících v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a kybernetické obrany a
d) podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost České republiky. 
(4) Poskytovatel může v návrhu programu stanovit vícestupňové hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech tak, aby vybraný návrh co nejlépe splňoval požadované řešení; v tomto případě se každého dalšího stupně může zúčastnit pouze žadatel, který úspěšně prošel předcházejícími stupni.
(5) Návrh programu se nezpracovává pro výdajové aktivity podle § 58 odst. 1 a 3 a § 60 odst. 1 písm. e) a g).
(6) Na veškeré výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocech podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.

§ 62
Program v oblasti aktuálních rizik 
(1) V případě aktuálních rizik může vláda rozhodnout o
a) navýšení rozpočtu některého z realizovaných programů podpory, spadajícího do působnosti jednoho nebo více poskytovatelů, a o dalších opatřeních k urychlenému poskytnutí účelové podpory, nebo
b) přípravě návrhu programu v oblasti aktuálních rizik; rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro program v oblasti aktuálních rizik věta první § 61 odst. 1.
(2) Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu jeho financování. 
(3) Poskytovatel je povinen předložit návrh programu v oblasti aktuálních rizik Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Nestanoví-li poskytovatel pozdější termín, je Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí povinna přijmout stanovisko k návrhu programu ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy návrh programu obdržela. 

§ 63
Změna programu účelové podpory
(1) Změnu programu z důvodů, které stanoví vláda nařízením, schvaluje vláda po předchozím projednání Radou pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle § 61 odst. 1 obdobně.
(2) O ostatních změnách programu rozhoduje poskytovatel.

Díl 3
Poskytování účelové podpory

§ 64
Nástroje účelové podpory a způsob poskytování účelové podpory
(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace, návratné finanční výpomoci nebo na základě veřejné zakázky. Je-li příjemcem organizační složka státu, je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v jejím rozpočtu.
(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě provedení výzvy, na základě zadání veřejné zakázky nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem; to neplatí v případě projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
(3) Účelovou podporu na projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podle odstavce 2 poskytne poskytovatel na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli žadatel vybraný v souladu s pravidly příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(4) Poskytovatel není povinen vyhlásit výzvu v případě poskytnutí podpory na  systémový projekt v oblasti inovací.
(5) Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury a Technologické agentury mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou. Pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně. Vyhlášení výzvy a uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nelze přenést.

§ 65
Smlouva o poskytnutí podpory
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, uzavře poskytovatel s příjemcem účelové podpory na projekt veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Smlouva o poskytnutí podpory se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel. Doba platnosti smlouvy může být změněna. 
(2) Smlouva o poskytnutí podpory musí obsahovat alespoň
a) označení smluvních stran,
b) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,
c) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky,
d) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti fyzické osoby, která je odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“),
e) termíny zahájení a ukončení řešení projektu,
f) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše a forma podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování,
g) úprava užívacích a vlastnických práv k výsledkům,
h) smluvní podmínky pro účast partnerů, případná výše jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,
i) způsob vykazování uznaných nákladů projektu, přičemž se postupuje obdobně podle § 14 odst. 6 rozpočtových pravidel, a to i v případě podpor, které nejsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů,
j) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory,
k) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a údajů z výzkumu podle § 84 a § 85, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby,
l) vymezení stupně důvěrnosti údajů zahrnující jejich označení podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:34]), [34: ) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] 

m) případné další podmínky, které musí žadatel v souvislosti s použitím podpory splnit, přičemž může být sjednáno, že jejich nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory; při sjednání nižšího odvodu musí smlouva o poskytnutí podpory obsahovat procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce podpory, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo obsahovat pevnou částku odvodu a
n) případné ostatní povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory.
(3) Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky.
(4) Je-li příjemcem účelové podpory podle tohoto zákona organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo její organizační jednotka, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity. Podmínku finanční spoluúčasti na nákladech projektu nelze stanovit příjemci, který je organizační složkou státu.

§ 66
Změna projektu
(1) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu, který není veřejnou zakázkou, na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy. U projektu realizovaného na základě veřejné zakázky se postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek. 
(2) Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.
(3) Příjemce může v době platnosti smlouvy požádat o změnu doby řešení projektu. 
(4) Změny projektu mohou být provedeny pouze tehdy, neodporují-li pravidlům veřejné podpory.

§ 67
Přenositelnost projektu
(1) U projektu může původní příjemce sjednat veřejnoprávní smlouvu o přenesení projektu, na základě které dojde k převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory na nového příjemce. V případě, že se na řešení projektu podílí partneři nebo mají-li se po přenosu projektu na jeho řešení podílet partneři, musí být smluvní stranou smlouvy o převedení projektu kromě příjemce i partneři. 
(2) K uzavření smlouvy o přenesení projektu je nutný souhlas poskytovatele. Poskytovatel může souhlas udělit pouze pokud
a) v programu připustí možnost přenést projekt,
b) změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě nerozhodl o výběru takového návrhu projektu,
c) přenesením projektu nedojde ke změně projektu.
(3) Udělí-li poskytovatel souhlas podle odstavce 2, přistoupí ke smlouvě o přenesení projektu. 
(4) Nový příjemce odpovídá poskytovateli za splnění podmínek stanovených ve smlouvě o přenesení projektu. Tím není dotčena odpovědnost původního příjemce za případná porušení podmínek smlouvy o poskytnutí podpory, ke kterým došlo před uzavřením smlouvy o přenesení projektu.
(5) Smlouva o přenesení projektu musí obsahovat alespoň
a) označení smluvních stran,
b) identifikační údaje projektu,
c) jméno, příjmení a případné akademické tituly a vědecké hodnosti původního řešitele a nového řešitele projektu, pokud se odlišuje od řešitele původního,
d) povinnost nového příjemce a partnerů dosáhnout cílů projektu a jeho předpokládaných výsledků,
e) úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře,
f) údaje o výsledcích dosažených původním příjemcem a partnery a ujednání o postoupení práv k takovým výsledkům novému příjemci a partnerům, a
g) výši podpory, která má být ode dne vydání souhlasu s uzavřením smlouvy o přenesení projektu poskytnuta novému příjemci.

Díl 4
Výzva 

§ 68
Vyhlášení výzvy 
(1) Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy.
(2) Výzvu, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy je program, na jehož základě je výzva vyhlašována. Podmínky výzvy nelze po vyhlášení změnit.
(3) Návrh projektu je žádostí žadatele o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
(4) Poskytovatel může ve výzvě stanovit nebo připustit, že se v anglickém jazyce
a) podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony,
b) vyhotovují nebo předkládají písemnosti, které nejsou úkonem, nebo
c) uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.
(5) Náležitosti výzvy stanoví vláda nařízením.
(6) Na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije; přiměřené použití § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d) a části druhé hlavy VIII až X správního řádu je vyloučeno.

§ 69
Vyhlášení výzvy ve zvláštních případech
(1) Poskytovatel zadá řešení projektu na základě písemné výzvy vybraným osobám nebo organizačním složkám státu nebo územním samosprávným celkům, zabývajícím se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí v případě, kdy by zveřejnění podmínek výzvy mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo informací, u kterých lze mít za to, že mohou být zneužity ke spáchání újmy veřejnému zdraví, zemědělské produkci a dalším rostlinným a zvířecím populacím, životnímu prostředí nebo národní bezpečnosti nebo které mohou vést k ohrožení bezpečnostních či obranných zájmů státu nebo metod, postupů či technologií využívaných v boji proti závažné trestné činnosti nebo působení cizí moci, které nejsou předmětem ochrany informací podle zvláštního právního předpisu. 
(2) Postup podle odstavce 1 lze použít pouze v programech Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, pokud byla taková možnost zadání schválena vládou.

§ 70
Oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje 
(1) Pro účely poskytnutí a kontroly účelové podpory a hodnocení programů je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a žadatelích, projektech, příjemcích, partnerech a osobách podílejících se na řešení, zpracování a hodnocení návrhů projektů včetně osobních údajů. Tyto údaje se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
(2) Rozsah údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatel vymezit ve výzvě v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy. 

§ 71
Lhůta pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůta
(1) Lhůta pro podávání návrhů projektů je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektů nesmí být kratší než 30 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. 
(2) Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy a tyto výsledky vyhlásí. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení lhůty pro podávání návrhů projektů a končí dnem vyhlášení výsledků výzvy. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 240 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Oznámení o prodloužení lhůty zveřejní poskytovatel postupem podle věty první § 68 odst. 2.
(3) Umožní-li poskytovatel průběžné přijímání návrhů projektů, stanoví namísto lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty 
a) dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která 
1. nesmí být kratší než 90 dnů, 
2. začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy a
3. může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně 5 pracovních dní před předčasným ukončením.
b) lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která
1. nesmí být delší než 180 dnů,
2. začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a
3. končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.
(4) V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.
(5) Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů v několika stupních, stanoví délku lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.

§ 72
Posouzení návrhů projektů
(1) Po uplynutí lhůty pro podávání návrhů projektů posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy. Pokud návrh projektu trpí vadami a pokud poskytovatel uvedl tuto možnost ve výzvě, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel. 
(2) Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení ve lhůtě pro podávání návrhů projektů a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o žadatelích, kteří odstoupili z výzvy.
(3) Návrh projektu podaný v rozporu s podmínkami výzvy nesmí být dále hodnocen. O přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení vyrozumí poskytovatel žadatele prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu a případně jiným způsobem.
(4) V případě průběžného přijímání návrhů projektů se ustanovení odstavce 1 nepoužije a ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně po skončení doby, po kterou byly návrhy projektů průběžně přijímány.

§ 73
Oponentní posudky
(1) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované dle stanovených hodnoticích kritérií jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem. Jména oponentů se nezveřejňují.
(2) Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů v několika stupních.
(3) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni. 
(4) Požadavky na oponenty a jejich nepodjatost stanoví vláda nařízením.

§ 74
Hodnocení návrhů projektů
(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy. 
(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 73 odst. 3, vlastní objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle zaměření programu, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy a stanovených hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení odůvodní. Jednání odborného poradního orgánu včetně vyjádření jeho členů učiněných v průběhu jednání je neveřejné.
(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve výzvě předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel zveřejní schválené výsledky výzvy prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené hodnoticí lhůtě. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu. Odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů. 
(4) V případě využití průběžné výzvy předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel po schválení zveřejní výsledek prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené lhůtě. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu.
(5) Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy měněn s výjimkou postupu podle § 71 odst. 5. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část žadatelem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 2.
(6) Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě dodatečně získaných finančních prostředků nebo odmítne-li některý z vybraných žadatelů uzavřít s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí podpory, může poskytovatel zrušit své předchozí oznámení o nevybrání návrhu projektu učiněné podle odstavce 3 nebo 4 a vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. 

§ 75
Námitky
(1) Žadatel je oprávněn podat námitky proti oznámení o vyřazení projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o vyřazení projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.
(2) Námitky je možné podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení o vyřazení projektu žadateli.
(3) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti jakému oznámení o vyřazení projektu směřují, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost oznámení o vyřazení projektu nebo postupu, jež předcházel jeho vydání, a dále čeho se žadatel domáhá. 
(4) Postupuje-li poskytovatel podle § 73 odst. 3, nelze podat námitku proti oponentnímu posudku nebo proti celému výsledku hodnocení provedenému na mezinárodní úrovni.

§ 76
Vyřízení námitek
(1) Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán poskytovatele.
(2) Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o vyřazení projektu zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.
(3) Nadřízený správní orgán poskytovatele zašle sdělení o vyřízení námitek žadateli do 30 dnů od doručení námitek a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. Ve sdělení uvede, zda námitkám vyhovuje, nebo je odmítá. Součástí sdělení musí být odůvodnění. Vyhoví-li nadřízený správní orgán poskytovatele námitkám, uvede ve sdělení, která opatření k nápravě má poskytovatel provést.
	(4) Pokud nadřízený správní orgán poskytovatele neshledá důvody pro vyhovění, námitky sdělením odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se žadatel v námitkách domáhal. 
	(5) Nadřízený správní orgán odmítne rovněž námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou,
b) jsou podány opožděně, nebo
c) nesplňují náležitosti podle § 75 odst. 3.
	(6) Spor z veřejnoprávní smlouvy, včetně sporu o uzavření veřejnoprávní smlouvy, nelze vést ve věci, v níž byl navrhovatel oprávněn podat námitky. Je-li takový návrh podán, orgán příslušný k rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy určí, že takový návrh je nepřípustný.
	(7) Lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního počíná běžet ode dne doručení sdělení o námitkách. 

§ 77
Lhůta pro uzavření smlouvy 
(1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory je nejvýše 90 dnů 
a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy vyhlášen před jeho schválením, nebo
b) od vyhlášení výsledků výzvy, jestliže byl výsledek vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu, nebo
c) od projednání žádosti v případě mezinárodních projektů, u kterých se postupuje podle § 64 odst. 3.
(2) Nedodržení lhůty nebo podmínek pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, stanovených poskytovatelem ve výzvě, způsobené žadatelem, opravňuje poskytovatele uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s následujícím žadatelem v pořadí vyplývajícím z výsledků výzvy. Lhůta pro uzavření smlouvy s tímto žadatelem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu smlouvy o poskytnutí podpory.

§ 78
Zrušení výzvy
(1) Výzvu může poskytovatel zrušit, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy.
(2) Výzvu  poskytovatel zruší, pokud je vyhlášení výzvy  nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí.
(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.
(4) Poskytovatel zrušení výzvy neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy. 
(5) Žadatel může z výzvy kdykoliv odstoupit.

§ 79
Práva žadatele na informace o posuzování, přijímání a hodnocení návrhů projektů
(1) Poskytovatel je povinen při doručení oznámení o vyřazení projektu zpřístupnit žadateli 
a) důvody pro odmítnutí nebo nevybrání jeho návrhu projektu,
b) posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.
(2) Žadatel nemá právo na poskytnutí vyjádření členů odborného poradního orgánu, učiněná v průběhu jeho jednání.
(3) Poskytovatel zajistí práva žadatele na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním žadateli prostřednictvím dálkového přístupu nebo jiným způsobem. 

Hlava VI
HODNOCENÍ A KONTROLA

§ 80
Hodnocení výzkumných organizací 
(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. 
(2) Výzkumná organizace, která není příjemcem institucionální podpory, je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let, může požádat poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží, o zařazení do hodnocení výzkumných organizací. 
(3) Vyhoví-li poskytovatel žádosti výzkumné organizace, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

§ 81
Kontrola a hodnocení podpory
(1) Poskytovatel je povinen provádět veřejnosprávní kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:35]). Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let. [35: ) Zákon 320/2001 Sb., o finanční kontrole.] 

(2) Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory a s ohledem na cíle programu. Hodnocení včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu. 
(3) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje poskytnout do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zabezpečuje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur podle § 9 odst. 2 písm. d). 
(5) Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zabezpečuje poskytovatel podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 10 odst. 2 písm. c). 
(6) Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností předkládaných ke schválení vládě. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě pro informaci.

§ 82
Hodnocení programů a jejich dopadů
(1) Způsob hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, vychází ze zásad hodnocení programů a je součástí návrhu příslušného programu předkládaného ke schválení vládě. 
(2) Hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, zabezpečuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou zabezpečuje ve spolupráci s Technologickou agenturou ten ústřední správní úřad, který program připravil.
(3) Hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku. Výsledek hodnocení programu předloží poskytovatel vládě pro informaci.
(4) Při hodnocení programu zaměřeného na mezinárodní spolupráci postupuje poskytovatel podle odstavce 1, pokud akty mezinárodního práva zakládající účast České republiky v programu zaměřeném na mezinárodní spolupráci nestanovují jinak.

ČÁST ČTVRTÁ
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ

Hlava I
OTEVŘENÁ VĚDA

§ 83
Popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1) Poskytovatel přijímá v oblasti své působnosti opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu. Přitom spolupracuje zejména s osobami, které se zaměřují na cílenou popularizaci vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí mezi veřejností a mládeží.
(2) Poskytovatel popularizuje v oblasti své působnosti výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podporuje na principu otevřené vědy předávání vědeckých informací vzdělávacímu systému a orgánům veřejné správy pro tvorbu strategických dokumentů a jejich rozhodování a pro přípravu talentované mládeže v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(3) Poskytovatel podporuje aktivní zapojení všech relevantních aktérů, včetně občanů a zástupců občanské společnosti, orgánů veřejné správy, průmyslu a koncových uživatelů, do spoluvytváření programů a obsahu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a v případě potřeby do hodnocení výstupů a procesů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

§ 84
Zveřejňování informací o prováděném výzkumu
(1) Příjemce zveřejňuje informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, autorech nebo původcích výsledků, dostupnosti souvisejících údajích z výzkumu a důvěrnosti údajů formou otevřeného přístupu, který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací. 
(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu v publikacích základního výzkumu, uloží rozmnoženinu konečné verze vědecké publikace přijaté ke zveřejnění v národních, generických, institucionálních nebo tematických repozitářích.
(3) Jestliže by postupem podle odstavce 1 a 2 došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti výzkumné organizace nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, příjemce postupuje podle § 47 odst. 4.

§ 85
Přístup k údajům z výzkumu
(1) Příjemce podpory zajistí správu údajů z výzkumu vytvořených nebo užitých ve výzkumu nebo vývoji podpořeném z veřejných prostředků podle tohoto zákona tak, aby byly dohledatelné, přístupné, mnohostranně a opakovaně využitelné.
(2) Příjemce bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického repozitáře a které nejsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny pouze zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu[footnoteRef:36]), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na údaje z výzkumu vytvořené nebo shromážděné ve výzkumu podporovaném podle tohoto zákona, který byl hrazen z veřejných prostředků, a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců. [36: ) § 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] 

(3) Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.
(4) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 a 2 uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto údaje z výzkumu již zveřejněny. 
(5) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí včetně osobních údajů, práva na ochranu duševního vlastnictví, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, zejména zájmu na transferu znalostí.
(6) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu[footnoteRef:37]), může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl financován z veřejných prostředků. [37: ) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.] 

CELEX 32019L1024

Hlava II
INFORMAČNÍ SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY POSKYTOVATELŮ PRO ADMINISTRACI 

Díl 1
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací

§ 86
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující získávání, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem. 

§ 87
Správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Správcem a provozovatelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(2) Správce, po projednání s poskytovateli, určuje číselníky, datové prvky a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(3) Správce zapíše do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.
(4) Správce je povinen provést, nejpozději do 90 dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zapsanými v předcházejících letech. 
(5) Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li změnou právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, je správce oprávněn požadovat od poskytovatele opravu evidovaných údajů.

§ 88
Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o
a) poskytovatelích, příjemcích, partnerech a výši institucionální, účelové a systémové podpory,
b) programech, zejména údaje o poskytovateli, názvu programu, cílech, dopadech a jejich vyhodnocení po ukončení programu, době jeho trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech řešení, schválení vládou a odkaz na zveřejněné znění programu,
c) připravovaných výzvách, a to zejména údaje o předpokládaném předmětu, výši výdajů a termínu jejich vyhlášení,
d) vyhlášených výzvách,
e) projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků, včetně informací o důvěrnosti údajů,
f) veřejných zakázkách podle § 2 odst. 2 písm. o),
g) výsledcích, autorech nebo původcích výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury,
h) hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a
i) koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací.
(2) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje o výzkumných organizacích dále údaje o transferu znalostí, zahrnující zejména údaje o spolupráci při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převodu práv duševního vlastnictví včetně údajů o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací, zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje nebo inovací.
(3) Z údajů o příjemcích, partnerech, řešitelích a dalších osobách podílejících se na řešení projektu, autorech nebo původcích výsledků a koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací
a) jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, pohlaví, akademické tituly a vědecké hodnosti, identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jedná-li se o fyzickou osobu,
b) obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.
(4) Podrobnosti obsahu informačního systému výzkumu, vývoje a inovací může vláda stanovit nařízením.

§ 89
Postup při předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací 
(1) Údaje o poskytovateli, příjemci a výši institucionální podpory a systémové podpory předá poskytovatel do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací do 50 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory. 
(2) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
a) údaje o programu ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před zveřejněním prvního předběžného oznámení o vyhlášení výzvy,
b) údaje o vyhlašované výzvě ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před vyhlášením této výzvy.
(3) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje o vyhodnocení výzvy ve lhůtě do 50 dnů ode dne jejího ukončení. Postup při předání údajů o vyhlašovaných výzvách a jejich vyhodnocení poskytovatelem provozovateli upraví prováděcí právní předpis.
(4) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací 
a) údaje podle § 88 odst. 1 písm. e) a f), do 60 dnů
1. od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje, inovací 	a transferu znalostí zahájených v minulých letech a řešených v tomto roce, nebo
2. ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti 	rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, 	vývoje, inovací a transferu znalostí, nebo
3. ode dne schválení programu vládou nebo ode dne jeho posouzení Evropskou komisí, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti,
b) údaje podle § 88 odst. 1 písm. g) nejpozději do 150 dnů od počátku roku, 
c) údaje podle § 88 odst. 1 písm. h) do 60 dnů ode dne provedení hodnocení.
d) o výzkumných pracovnících výzkumných organizací, kterým poskytovatel poskytl institucionální podporu v předcházejícím kalendářním roce, nejpozději do 150 dnů od počátku roku.
(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.
(6) Údaje jsou předávány do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací výlučně prostřednictvím rozhraní stanoveného správcem. 

§ 90
Postup při předávání údajů poskytovateli
(1) Údaje o aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a o jejich výsledcích, dosažených s institucionální, systémovou nebo účelovou podporou, o aktivitách podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech je příjemce povinen předat poskytovateli v termínech stanovených poskytovatelem. Výzkumná organizace může předat údaje o svých dalších výsledcích, které nevznikly v souvislosti s poskytnutou podporou, prostřednictvím poskytovatele institucionální podpory.
(2) Výzkumná organizace, která požádala o hodnocení podle § 80 odst. 2, postupuje při předání výsledků poskytovateli podle odstavce 1.

§ 91
Poskytování údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se poskytují
a) veřejnosti údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů,
b) příjemci a partnerovi všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací o jejich projektech, výsledcích jimi dosažených a údaje o jejich výzkumných pracovnících, které do něj předali.

§ 92
Údaje o podpoře poskytnuté podle zvláštních postupů
V případě účelové podpory poskytnuté podle § 8 obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací pouze údaje o poskytovateli a celkové výši účelové podpory a nevztahuje se na ně povinnost podle § 91. 

Díl 2
Informační systémy pro administraci 

§ 93
Informační systémy pro administraci 
(1) Informační systém pro administraci jsou informační systémy poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory. 
(2) Správci informačních systémů pro administraci jsou jednotliví poskytovatelé účelové podpory nebo jiné ústřední správní úřady.
(3) Poskytovatelé jsou povinni zajistit poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory prostřednictvím vlastních informačních systémů pro administraci anebo prostřednictvím informačního systému pro administraci, u něhož funkci správce vykonává jiný poskytovatel či jiný ústřední správní úřad. 
(4) Informační systémy pro administraci umožňují prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon. 
(5) Informační systémy pro administraci se nepoužijí pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro aktivity podle § 8.

§ 94
Komunikace mezi poskytovatelem a žadateli a příjemci při poskytování účelové podpory
(1) Informační systémy pro administraci umožňují zveřejnění výzev a příjem návrhů projektů a dalších právních jednání žadatelů a příjemců souvisejících s poskytováním účelové podpory v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou nedílnou součástí programového vybavení informačních systémů pro administraci.
(2) Žadatel je povinen podávat návrh projektu s výjimkou návrhu projektu mezinárodní spolupráce podle § 58 odst. 1 písm. a) bod 3, jiná podání a námitky prostřednictvím informačního systému pro administraci, který je k tomu určen příslušným poskytovatelem. Příjemce je povinen předávat poskytovateli informace o realizaci projektu prostřednictvím informačního systému pro administraci.
(3) Žadatel a příjemce jsou povinni informovat o změnách údajů předaných poskytovateli prostřednictvím informačního systému pro administraci v souladu s podmínkami stanovenými ve výzvě nebo ve smlouvě o poskytnutí podpory. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(4) Předání informací poskytovateli a zpřístupnění informací žadateli nebo příjemci má účinky doručení. Doručením prostřednictvím informačního systému pro administraci je okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v informačním systému pro administraci. O doručení prostřednictvím informačního systému pro administraci musí být v informačním systému pro administraci pořízen záznam o elektronickém úkonu.
(5) Na komunikaci mezi poskytovatelem na straně jedné a žadatelem a příjemcem na straně druhé při sjednávání smluv o poskytnutí podpory se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím informačního systému pro administraci se považuje za podepsaný.

ČÁST PÁTÁ 
SANKCE

§ 95
Přestupky
(1) Výzkumný subjekt se dopustí přestupku tím, že
a) přijme výzkumného pracovníka ze třetí země v rozporu s § 39 odst. 1, nebo
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 42 odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).
(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

§ 96
Jiná porušení zákona
(1) Pokud se poskytovatel na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce podpory v přímé souvislosti s ní porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nebo porušil jinou podmínku, za které byla podpora poskytnuta, postupuje se podle § 14f rozpočtových pravidel obdobně.
(2) Při uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při předložení nepravdivého čestného prohlášení příjemcem, které měly vliv na neoprávněné poskytnutí podpory, poskytovatel rozhodne, že příjemci nelze poskytnout účelovou, institucionální nebo systémovou podporu po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu poskytnutí podpory. V rozhodnutí o uložení zákazu poskytnutí podpory poskytovatel vždy uvede dobu trvání zákazu a kategorie podpory, na které se zákaz poskytnutí podpory vztahuje. Po právní moci rozhodnutí o uložení zákazu zaeviduje bezodkladně poskytovatel, který rozhodnutí vydal, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaj o tom, že u dané osoby byl uplatněn zákaz poskytnutí podpory.
(3) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu podle odstavce 4 je osoba, které byl zákaz uložen, nezpůsobilá obdržet podporu od jakéhokoli poskytovatele, který poskytuje podporu v rámci kategorie podpory uvedené v rozhodnutí o uložení zákazu. Uložení zákazu podle odstavce 4 nebrání příjemci čerpat podporu, o jejímž poskytnutí bylo rozhodnuto před právní mocí rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.

ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Hlava I
Přechodná ustanovení

§ 97
 (1) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených nebo rozhodnutí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
(2) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k vyhlášení výzvy k podání žádostí, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovacích, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, výzvy, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní vztahy vzniklé postupem podle předchozí věty se řídí dosavadními právními předpisy.
(3) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení řízení o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, dokončí se takové řízení podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory podle tohoto zákona v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Poskytovatel institucionální podpory vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Výzkumní pracovníci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají závislou práci v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, jsou povinni oznamovací povinnost podle § 6 odst. 6 zákona splnit nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Podle zvláštních postupů stanovených vládou podle § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. lze tam, kde je to z povahy věci možné, přiměřeně postupovat do schválení zvláštních postupů podle § 8 tohoto zákona.

§ 98
 (1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona.
(2) Předávání údajů vztahujících se k podpoře poskytnuté podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování se řídí podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Seznam výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací podle tohoto zákona.
(4) Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle § 30b zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle tohoto zákona.
(5) Ukládá-li tento zákon poskytovateli uveřejnit údaje prostřednictvím informačního systému pro administraci, je poskytovatel povinen do nabytí účinnosti ustanovení § 93 a § 94 zajistit uveřejnění takových údajů jiným vhodným způsobem umožňujícím dálkový přístup. Před nabytím účinnosti § 93 a 94 je poskytovatel povinen ověřit způsobilost žadatele podle § 50 odst. 2 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné.
(6) Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za předsedu Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona.

§ 99
(1) Grantová agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona. Technologická agentura působící podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona. 
(2) Členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury podle tohoto zákona. Předseda Grantové agentury podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Grantové agentury podle tohoto zákona.
(3) Členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady tohoto zákona. 
(4) Členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury podle tohoto zákona. Předseda Technologické agentury podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Technologické agentury podle tohoto zákona. 
(5) Členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady podle tohoto zákona.
(6) Předseda Grantové agentury podle odstavce 2 a předseda Technologické agentury podle odstavce 4 se považují za vedoucí služebních úřadů.

§ 100
(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury předloží předseda Grantové agentury po projednání s Ministerstvem financí Úřadu vlády do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány. 
(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Grantové agentury podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 
(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Grantové agentuře přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Grantovou agenturu podle tohoto zákona. 
(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury předseda Grantové agentury ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Grantovou agenturou, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Grantové agentury; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(6)  Dosavadní zaměstnanec, který byl u Grantové agentury v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a
b) požádá předsedu Grantové agentury o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.
	(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a § 30 až 32 zákona o státní službě. 
(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.
(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury mu o tom vydá osvědčení.
(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě. 
(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. 
(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl. 
(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Grantové agentury do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě. 

§ 101
(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury předloží předseda Technologické agentury po projednání s Ministerstvem financí Úřadu vlády do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány. 
(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Technologické agentury podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Technologické agentuře přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Technologickou agenturu podle tohoto zákona.
(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury předseda Technologické agentury ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Technologickou agenturou, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.
(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Technologické agentury; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.
(6)  Dosavadní zaměstnanec, který byl u Technologické agentury v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a
b) požádá předsedu Technologické agentury o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.
(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a § 30 až 32 zákona o státní službě. 
(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.
(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury mu o tom vydá osvědčení.
 (10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě. 
(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů. 
(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž vznikl. 
(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Technologické agentury do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

Hlava II
Zmocňovací ustanovení

§ 102
Vláda stanoví nařízením podrobnější obsahové náležitosti § 2 odst. 2 písm. s), § 46, § 58 odst. 1 písm. g) a odst. 5, § 61, § 63, § 68, § 73 a § 88.

Hlava III
Společná a zrušovací ustanovení

§ 103
Územní samosprávné celky
(1) Územní samosprávné celky a příjemci, kterým územní samosprávné celky poskytují podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, postupují obdobně podle § 6 a 7, § 47, § 83 až 89, § 92 a § 96.
(2) Územní samosprávné celky, žadatelé, příjemci a partneři postupují při poskytování podpory z prostředků územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přiměřeně podle § 4, § 5, § 11 a § 47 až 82. Ustanovení o schválení koncepce poskytovatele a programu vládou se nepoužijí.

§ 104
Zrušovací ustanovení
	Zrušují se:
1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
2. Část sedmá zákona č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách.
3. Část druhá zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.
4. Část osmá zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
5. Část druhá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.
6. Část padesátá první zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
7. Část pátá zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.
8. Část pátá zákona č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
9. Zákona č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
10. Část osmdesátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
11. Část padesátá čtvrtá zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
12. Část první zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
13. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
14. Zákon č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
15. Zákon č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
16. Zákon č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
17. Část třicátá pátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18. Část pátá zákona č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek.
19. Zákon č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
20. Část třetí zákona 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
21. Část třicátá devátá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
22. Zákon č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
23. Část čtvrtá zákona č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
24. Část třetí zákona č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
25. Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
26. Nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
27. Nařízení vlády č. 66/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST

§ 105
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou ustanovení 
a) § 52 odst. 1 věty první, § 68 odst. 2 věty první, § 74 odst. 3 věty druhé, § 74 odst. 4 věty druhé, § 93 a § 94, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2029 a
b) § 99 odst. 2 věty druhé, § 99 odst. 4 věty druhé, § 100 odst. 1 a § 101 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025. 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny
Prezident
Předseda vlády

1 / 73


		44 / 73