Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde
OZ_RIA_ novela_2016_úplné znení.FINAL
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministr pro vědu, výzkum a inovace/
PhDr. Petra Solská, Úřad vlády České republiky
Ing. Jan Marek, CSc., Úřad vlády České republiky
Mgr. Bc. Robert Baxa, LL.M., Úřad vlády České republiky
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
Předpokládá se nabytí účinnosti zákona od 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení § 52 odst. 1 věty první, § 68 odst. 2 věty první, § 74 odst. 3 věty druhé, § 74 odst. 4 věty druhé, § 93 a § 94, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2029.
Implementace práva EU: |_| ANO |_| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci:
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Termín stanovený pro implementaci: 17. 7. 2021.
2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Termín stanovený pro implementaci: 23. 5. 2018.
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |X| NE
2. Cíl návrhu zákona
Navrhovaný zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je s ohledem na potřebu modernizace právní úpravy nově strukturován do čtyř základních oblastí s definovanými cíli, k nimž má navrhovaná právní úprava směřovat:
1) v oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
a) podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zejména mladých výzkumných pracovníků,
b) zjednodušit administrativu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a snížit administrativní zátěž kladenou na uchazeče a příjemce,
c) posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity jako podmínky pro poskytnutí podpory,
2) v oblasti poskytování podpory
a) uvést režim poskytování účelové podpory do souladu se závěry plynoucími z rozhodovací praxe správních soudů a s doporučeními veřejné ochránkyně práv,
b) zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
c) zavést nový nástroj účelové podpory inovací a zajistit větší flexibilitu při poskytování účelové podpory,
d) návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory včetně hodnocení jejich dopadů,
e) zapojit do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí další zdroje soukromého financování,
f) zavést přenositelnost projektů jako jeden z nástrojů na podporu mobility výzkumných pracovníků,
g) podpořit transfer znalostí,
3) v oblasti otevřené vědy a poskytování informací
a) podpořit popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
b) zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím a datům v souladu s evropskými směrnicemi
c) zavést integrované prostředí pro administraci účelové podpory* a napojení IS VaVaI na veřejné registry
4) v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu a řízení rizik zvýšit institucionální odolnost výzkumných organizací proti nežádoucím vlivům.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo upuštěno od původního cíle vytvořit jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory a bylo přistoupeno k alternativní variantě, která rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a úsporám na straně příjemců účelové podpory. Tato varianta spočívá v zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup, poskytování digitálních služeb a zajišťují autentizaci a identifikaci uživatelů.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |_| ANO |_| NE
Kvantifikace nákladů pro jednotlivé skupiny subjektů u všech zvažovaných variant
Náklady
Úřad vlády/rok
Náklady
pro poskytovatele/rok
Náklady
pro příjemce/rok
Náklady
na jednotlivé varianty celkem/rok
1. rok
Další roky
1. rok
Další roky
1. rok
Další roky
1. rok
Další roky
Varianta 0 (zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny)
36 mil. Kč
18 mil. Kč
315 mil Kč
249 mil. Kč
302 mil. Kč
302 mil. Kč
653 mil. Kč
569 mil. Kč
Varianta 1 (novela)
36 mil. Kč
18 mil. Kč
324,5 mil. Kč
258,5 mil. Kč
302 mil. Kč
302 mil. Kč
662,5 mil. Kč
578,5 mil. Kč
Varianta 2
(nový zákon)
(v nákladech kalkulována varianta
administrativní rozhraní při IS VaVaI)
125 mil. Kč
21 mil. Kč
190,5 mil. Kč
190,5 mil. Kč
228 mil. Kč
228 mil. Kč
543,5 mil. Kč
439,5 mil. Kč
Varianta 3
(nový zákon - MPŘ)
(v nákladech kalkulace bez
administrativního rozhraní při IS VaVaI)
36 mil. Kč
18 mil. Kč
334,5 mil. Kč
268,5 mil. Kč
302 mil. Kč
228 mil Kč
672,5 mil. Kč
514,5 mil Kč
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |_| NE
Podpora výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí patří z podstaty věci k nástrojům podpory konkurenceschopnosti podniků. Pouze inovující podnik je schopen uplatnit své produkty na relevantním trhu. Podpora tvorby znalostí a výchovy výzkumných pracovníků je pouze jedním z nástrojů podpory.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |_| ANO |_| NE
Navrhovaným zákonem se zlepšuje prostředí pro inovující podniky. Především se navrhuje rozšířit nástroje na podporu inovací, resp. Vytvořit podmínky pro jejich uplatnění, aniž by musel být uveden výčet (soubor nástrojů se v čase mění a bylo by proti smyslu úpravy takové výčty vkládat do právního předpisu).
Dobře fungující systém VaVaI působí na podnikatelské prostředí a jeho konkurenceschopnost takto:
1. zvýšením počtu a podílu firem, které aktivně usilují o růst svého významu na trzích a zakládají svoji konkurenční výhodu na vlastních inovacích zlepšováním prostředí pro inovace
(i) které usnadňuje a podporuje podnikavost – „entrepreneurial society“;
(ii) které produkuje excelentní výsledky VaV jako významný zdroj inovací;
(iii) pro něž je důležité špičkové vzdělávání na všech úrovních jako jeden ze zdrojů podnikavosti;
(iv) které podporuje a stimuluje inovační aktivity firem, vč. vzniku nových firem;
2. zlepšováním podmínek, které ovlivňují způsoby, jimiž firmy zdroje externího prostředí využívají, včetně zvyšování vlastní poptávky firem po inovacích;
3. synergickým působením soukromých a veřejných finančních prostředků v souladu s pravidly hospodářské soutěže.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |_| NE
Předkládaný návrh zákona má částečný dopad na územní samosprávné celky. Ve své většině se návrh zákona územních samosprávných celků netýká buď vůbec, nebo je jeho použití „přiměřené“. Pouze vybraná ustanovení zákona je nutno aplikovat „obdobně“. Stávající zákon 130/2002 Sb. je v tomto směru přísnější, neboť zákon jako celek je nutno na územní samosprávné celky aplikovat „obdobně“ a pouze ustanovení dvou paragrafů „přiměřeně“, resp. jejich část se nepoužije. Předkládaný návrh není diskriminační ve vztahu k LFA.
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |_| NE
Zákon nemá žádné sociální dopady. Dopad na rodinu je uveden níže.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |_| NE
Součástí zákona budou ustanovení podporující především harmonizaci pracovního a soukromého života výzkumných pracovníků. V tomto případě je základním opatření úprava tzv. způsobilých nákladů (příslušné náklady bude možné hradit z výdajů na VaVaI). Péče výzkumných organizací o rozvoj kariéry výzkumných pracovníků bude zahrnuta do hodnocení výzkumných organizací. V pojetí Metodiky 2017+ jde o Modul 3 a Modul 5.
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |_| NE
Návrh zákona je ve vztahu ke spotřebiteli neutrální.
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |_| NE
Dopady zákona na životní prostředí nejsou identifikovány.
Výzkum v oblasti životního prostředí, biodiverzity, změn klimatu, zelených technologií, precizního udržitelného zemědělství apod. se v této souvislosti nepovažuje za “dopad na životní prostředí”.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |_| NE
Návrh zákona se netýká diskriminace a neovlivňuje rovnost mužů a žen.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |_| NE
Návrh zákona nemá dopad na výkon státní statistické služby.
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |_| NE
Rámcové zhodnocení korupčních rizik u řešených oblastí:
Předkladatel návrhu zákona provedl posouzení korupčních rizik, která jsou teoreticky spojena s jakoukoliv novou legislativou. Nicméně, v případě zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení rizika. Jedná se spíše o běžná rizika, která mohou souviset s jakoukoli novou právní úpravou. Riziko vzniku korupčního jednání nebo jeho zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem je nepatrné. Navrhovaná úprava splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se shoduje se známou dobrou praxí. Návrh zákona předpokládá možná korupční rizika, nikoli však větší, než jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Evidence údajů v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací snižuje korupční rizika (neoprávněné zásahy do dat) na minimum.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení jsou v analýze podrobně uvedena potenciální korupční rizika a opatření k jejich prevenci. Předkladatel návrhu zákona si je plně vědom všech uvedených teoretických rizik a ve snaze minimalizovat tato rizika jsou do samotného zákona zahrnuta odpovídající opatření.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |_| NE
Navrhovaný zákon bude s touto oblastí souviset v několika směrech.
1. Potvrdí se předcházející novelou zavedený zvláštní režim výzkumu pro potřeby tajných služeb.
2. Zavede se zvláštní postup pro zajištění výzkumu, vývoje a inovací v případě potřeby vyvolané nenadálými vnějšími okolnostmi.
3. Zavede se požadavek pro výzkumné organizace na dodržení bezpečnostních pravidel souvisejících s bezpečnostními zájmy státu, což lze shrnout pod pojem “institucionální odolnost”.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení je v analýze uveden přehled dopadů na bezpečnostní zájmy státu v jednotlivých navrhovaných opatřeních.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
Pozn: Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl vypracován na základě komplexní analýzy současného systému výzkumu, vývoje a inovací, která identifikovala klíčové oblasti vyžadující optimalizaci a zvýšení efektivity v tomto sektoru. Analýza určila konkrétní výzvy a navrhla opatření k jejich řešení. V průběhu meziresortního připomínkového řízení byly některé původní návrhy podrobeny dalšímu posouzení, což vedlo k úpravám a kompromisním řešením lépe reflektujícím stanoviska jednotlivých dotčených subjektů. Tyto úpravy, které se projevily ve změnách původních cílů a opatřeních, jsou systematicky zaznamenány v následujících kapitolách.
V zájmu transparentnosti byl zachován původní text Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (RIA), přičemž v příslušných pasážích jsou vyznačeny změny provedené v rámci meziresortního připomínkového řízení. Tento přístup zajišťuje kontinuitu a umožňuje jasné pochopení důvodů pro navržené úpravy, čímž zjednodušuje orientaci v procesu tvorby nové právní úpravy.
1 Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých souvisejících zákonů
1.2 Definice problému
Robustnost a kvalita systému českého výzkumu, vývoje a inovací (dále též jen jako „VaVaI“) rostly po řadu let, ale stále zůstávají pod mezinárodní úrovní. Systém se potýká s absencí dlouhodobé stability a strategické provázanosti jeho částí. Časté změny investic, jejich nedostatečná kontinuita a zastaralá úprava zajišťování mezinárodní spolupráce ve VaVaI brání vytváření dlouhodobých plánů a strategií, které by podpořily udržitelný a konkurenceschopný rozvoj výzkumu, vývoje a inovací. Nedostatečný důraz na to, že nedílnou součástí výzkumných a vývojových aktivit je i aktivní zhodnocování znalostí, resp. výsledků výzkumu, ať již formou jejich komercializace nebo využitím při tvorbě veřejných politik brzdí ekonomický růst a rozvoj společnosti. Stávající právní úprava nezohledňuje ani další skutečnosti, které byly identifkovány jako problematické, např. postavení Technologické a Grantové agentury v systému VaVaI, vyřešení otázky správního řádu a neřeší ani moderní otázky vědy, jako je např. etika, vědecká integrita, ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, otevřená věda apod. Nízká spolupráce mezi akademickou sférou, podniky a vládními institucemi je příčinou omezeného přístupu výzkumných pracovníků k prostředkům a know-how v průmyslu a podniky mají omezenou možnost využívat výsledky výzkumu. Efektivitu transferu znalostí a rozvoj inovací snižuje i zdlouhavý a administrativně náročný proces získávání financí. Složitá pravidla, roztříštěnost, nejednotnost a nejasné postupy významně omezují schopnost výzkumných pracovníků se plně soustředit na svou práci a talentovaní výzkumní pracovníci tak často opouští ČR a hledají příležitosti v zahraničí. Jejich odliv pak oslabuje výzkumný potenciál ČR a vytváření inovativního, a konkurenceschopného prostředí.
Na základě uvedených problémů byly identifikovány oblasti, které by měly být řešeny předkládaným zákonem:
1.
Chybějící nástroje podpory inovací
2.
Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI
3.
Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
4.
Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
5.
Absence přenositelnosti projektů
6.
Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory
7.
Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
8.
Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
9.
Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
10.
Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
11.
Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků
12.
Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
13.
Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
14.
Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
15.
Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
1.2.1 Chybějící nástroje podpory inovacíDefinice problému:
Nedostatek efektivních mechanismů a finančních prostředků na podporu inovací brání rozvoji inovativních aktivit ve společnosti. Slabá inovační výkonnost a omezené využívání inovací vyšších řádů mají negativní dopady v podobě ztráty pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, stagnace technologického pokroku, omezené konkurenceschopnosti na globálním trhu a růstu sociálních a pracovních nerovností. Negativní dopady slabé inovační výkonnosti mají vliv zejména na podniky a průmyslový sektor, hospodářství, akademickou sféru a veřejnost.
Kontext:
Přes probíhající změny a vývoj českého hospodářství je náš ekonomický model stále postaven na využívání levné a zároveň relativně kvalifikované pracovní síly. Oproti vyspělým ekonomikám orientujícím se na znalostně náročné aktivity a aktivity s vysokou přidanou hodnotou tak dosahujeme nižší přidané hodnoty a také nižší produktivity.
V českých firmách jsou slabě zastoupeny vyšší řády technických inovací, respektive se české podniky zaměřují na inovace nižších řádů[footnoteRef:1]. Slabou poptávku firem po inovacích vyšších řádů (nedostatečně intenzivní využití výsledků VaVaI) nepřímo dokládá významně nižší podíl podniků na celkových výdajích na VaVaI. Také mapování inovačních kapacit INKA realizované Technologickou agenturou ČR potvrdilo, že řada firem patřících v rámci ČR k inovační špičce ke svým inovačním aktivitám nepotřebuje rozsáhlé VaVaI aktivity. Soustředí se na realizaci inovací nižších řádů, často formou přejímání cizích inovací technické povahy a jejich úpravou pro speciální trhy nebo jejich optimalizací a efektivnějším využitím za nižších nákladů. [1: Zdroj: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166.]
Dle Mezinárodního srovnání inovačního prostředí ČR[footnoteRef:2] je jedním z nejčastěji používaných jednoduchých indikátorů k určení inovační výkonnosti znalostní intenzita (vyjadřuje poměr celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD) a výše hrubého domácího produktu (HDP)). Znalostní intenzita ČR se postupně zvyšuje, v roce 2021 dosáhla 2,00 %. [2: Zdroj: Mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky (příloha Inovační strategie 2019 – 2030)]
Graf 1: GERD a znalostní intenzita ČR
Zdroj: ČSÚ, Výzkum a vývoj
1.2.1.1 Mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČRDefinice problému:
Identifikovaly se hlavní slabiny českého inovačního systému: nižší dostupnost finančních zdrojů a kvalifikované pracovní síly pro výzkum a vývoj a další znalostně náročná odvětví, nedostatečné využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví.
Důsledky, které vyplývají ze zaostávání ČR v inovační výkonnosti vůči evropskému průměru: snížení konkurenceschopnosti českých firem a ekonomiky jako celku, ztráta atraktivity ČR pro zahraniční investice a obchodní aktivity, pokles exportního potenciálu, omezená tvorba pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou a slabý hospodářský růst. Tyto negativní dopady se týkají hospodářství a pracovního trhu, vědeckého a akademického sektoru, podnikového sektoru a společnosti jako celku.
Kontext:
Potřeba mezinárodního porovnání inovační výkonnosti se zvyšuje spolu s rostoucím významem vytváření, uplatňování a šíření inovací pro výkonnost a konkurenceschopnost národních ekonomik. V souhrnném porovnání států podle inovační výkonnosti European Innovation Scoreboard (EIS) je ČR řazena do třetí ze čtyř výkonnostních skupin, do skupiny tzv. mírných inovátorů[footnoteRef:3]. V mezinárodním srovnání znalostní intenzity European Innovation Scoreboard 2022 je ČR v rámci EU27 na 14. pozici, nicméně je stále pod průměrem EU27. [3: Zdroj: Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání European Innovation Union Scoreboard v letech 2004–2014
]
Graf č. 2: Inovační výkonnost ČR ve srovnání s EU27
Zdroj: European Innovation Scoreboard 2022
Graf č. 3: EIS 2022 členských států EU a změna EIS mezi roky 2015 – 2022
Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2022 | Na horizontální ose grafu je znázorněna hodnota SII dle EIS 2022 a na vertikální ose je relativní změna SII dle EIS 2022 a EIS 2015. Průsečík os je dán průměrnými hodnotami EU27 a v prostoru jsou vyneseny jednotlivé státy EU27, barevné rozlišení určuje výkonnostní skupinu, do které je daný stát zařazen. Barevné rozlišení zemí odpovídá zařazení do výkonnostní skupiny.
Výrazně pod průměrem EU27 je ČR v oblastech Lidské zdroje, Digitalizace a Duševní vlastnictví. Silně podprůměrných hodnot dosahuje Česká republika u ukazatelů Přihlášky PCT patentů (43,5 % průměru EU27), Celoživotní vzdělávání (44,4 % průměru EU27), Nejvíce citované publikace (44,6 % průměru EU27), Mobilita HRST - Human resources in science and technology (47,9 % průměru EU27), Výdaje na inovace přepočtené na zaměstnance (56,9 % průměru EU27), Populace s terciálním vzděláním (61,5 % průměru EU27), Export služeb náročných na znalosti (61,7 % průměru EU27), Širokopásmové připojení (64,1 % průměru EU27) a Designové aplikace (67,3 % průměru EU27).
Graf č. 4: EIS 2022 a jeho dimenze inovací v porovnání ČR a vybraných zemí (EU=100 %), vývoj hodnot SII
Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2022; *Human resources in science and technology (HRST)
Graf č. 5: Podíl inovujících podniků v zemích EU (2016 – 2018)
Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat
Analýza provedená pro Ministerstvo průmyslu a obchodu[footnoteRef:4] shrnula hlavní bariéry pro šíření inovací v oblasti Výzkum, vývoj a inovace pro podnikání: [4: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.]
· nižší inovační výkonnost domácích podniků,
· nedostatečná efektivita a výkonnost veřejné správy, administrativní zátěž,
· nízká přidaná hodnota českých firem a jejich postavení v globálních dodavatelských řetězcích, nezmenšující se deficit v obchodě s high-tech zbožím, chybějící plán pro posun v globálních dodavatelských řetězcích,
· zaměření na inovace nižších řádů a nižší kontrola mezinárodních trhů,
· aktivity výzkumu, vývoje a inovací firem pod zahraniční kontrolou jsou často realizovány mimo ČR,
· chybějící stabilní, předvídatelné a motivující podnikatelské prostředí,
· rozdíl v produktivitě práce a přidané hodnotě na pracovníka oproti vyspělým ekonomikám, nižší produktivita domácích firem,
· v porovnání s jinými státy relativně nízká míra robotizace a automatizace, nedostatečné zavádění špičkových technologií do malých a středních podniků,
· roztříštěnost podpory malých a středních podniků.
Na zaostávání ČR v inovační výkonnosti za evropským průměrem poukazuje i Kontrolní závěr NKÚ[footnoteRef:5]. Přestože výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve veřejném sektoru výrazně rostou, efektivita systému podpory v mezinárodním srovnání stále zaostává. [5: Kontrolní závěr NKÚ 17/15 (2017)]
Graf č. 6: Mezinárodní srovnání
Zdroj: European Innovation Scoreboard 2017, Kontrolní závěr NKÚ 17/15 (2017)
1.2.1.2 Národní inovační prostředíDefinice problému:
Nízká inovační aktivita českých podniků má řadu negativních důsledků. Jedná se zejména o zaostávání za konkurencí, omezené možnosti pronikání na nové trhy, sníženou schopnost získávat nové zákazníky a konkurovat trhu, limitovaný růstový potenciál, ztrátu tržního podílu a snížení ziskovosti, stagnaci a nedostatek prostředků pro investice, omezené možnosti expanze a rozvoje nových obchodních příležitostí, neschopnost přizpůsobit se novým podmínkám a větší náchylnost k negativním dopadům změn. Nízká inovační aktivita českých podniků má také vliv na inovační ekosystém, zaměstnanost a pracovní trh.
Negativní dopady toho, že největší část inovujících podniků jsou velké podniky se zahraniční kontrolou působící převážně v průmyslu, spočívají především v koncentraci moci a ovládání trhu ze strany zahraničních subjektů, nedostatečném transferu znalostí, který velké podniky se zahraniční kontrolou nesdílejí s místními podniky, což brání rozvoji místního průmyslu a zpomaluje další technologický pokrok, omezené diverzifikaci ekonomiky s rizikem ekonomických otřesů a omezení možností pro růst a rozvoj jiných odvětví. Negativní dopady doléhají na místní komunity a dodavatelské řetězce a limitují možnosti pro malé a střední podniky.
Kontext:
Český statistický úřad provádí pravidelné statistické šetření o inovačních aktivitách podniků od roku 2002. Sleduje technické nebo netechnické inovace v podnicích s inovační aktivitou. V podnicích s netechnickými inovacemi se vykazují aktivity v oblasti organizačních nebo marketingových inovací. Z těchto šetření lze vyvodit, že největší část inovujících podniků jsou velké podniky pod zahraniční kontrolou působící převážně v průmyslu. V těchto podnicích se ale jedná především o příliv investic do inovací ze zahraničí. Šetření ČSÚ jsou znázorněna v následujících grafech.
Dle doposud zpracovaných výsledků Mapování inovačních kapacit INKA, realizovaného Technologickou agenturou ČR (viz výše) by firmy uvítaly následující úpravy v oblasti veřejné finanční podpory:
· výrazné snížení administrativy,
· další nástroje na podporu inovací,
· výrazné zrychlení procesu veřejných soutěží od podání projektu po začátek realizace,
· větší flexibilitu při realizaci projektů; především u déle trvajících projektů není vždy možné přesně dodržet plán popsaný v projektové žádosti, a to hlavně u struktury a druhu dosahovaných závazných výsledků,
· větší a finančně lépe zajištěné firmy by uvítaly možnost zpětného financování, kdy je riziko na straně firem, ale projekty jsou flexibilnější,
· rozšíření dotační podpory o možnosti certifikací výsledků VaV.
Graf č. 7: Základní informace o inovacích v ČR dle kategorií podniků
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, Inovační aktivity podniků v letech 2018–2020
1.2.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaIDefinice problému:
Nedostatečná koordinace systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a nedostatečné propojení mezi jejich strategickými a koncepčními dokumenty má negativní dopady na různé oblasti. Mezi tyto dopady patří nedostatečná soudržnost jednotlivých strategických dokumentů na národní úrovni, úrovni poskytovatele a úrovni výzkumné organizace, nesourodost a protichůdnost jejich priorit, nejednotnost směřování a nedostatečné využívání zdrojů, duplikace a překryvy, omezená koordinace a spolupráce různých odvětví, ztráta dlouhodobé perspektivy a preference dosahování krátkodobých cílů. Důsledky se projevují v omezení synergií investic do klíčových oblastí a ztrátě dlouhodobé perspektivy. Tyto skutečnosti mají vliv zejména na veřejný sektor, výzkumné organizace a vysoké školy, podniky a průmyslový sektor a společnost celkově.
Kontext:
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. počítá kromě národní politiky výzkumu, vývoje a inovací s tvorbou různých koncepčních materiálů, postrádá však jejich hierarchii a vzájemnou provázanost, zásady pro jejich tvorbu, obsah a především však pro jejich realizaci. To se projevuje v často velmi odlišné kvalitě těchto dokumentů, pokud vůbec existují, a ve svém důsledku tedy nemohou plnit ani určitou regulační a koordinační úlohu při tvorbě rozpočtu na výzkum a vývoj, kterou přitom zákon předpokládá. Pro optimální využívání finančních a lidských zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je klíčové propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s koncepčními dokumenty jednotlivých poskytovatelů a příjemců podpory a se systémem hodnocení a financování. Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace by měla patřit k základům pro činnost každého příjemce institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Výzkumné organizace většinou nějaké koncepční dokumenty zpracovány mají, někdy však v ne zcela uspokojivé podobě, která poskytuje jen velmi omezené vodítko pro jejich dlouhodobý rozvoj.
1.2.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostíDefinice problému:
Pro plánování rozpočtových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je zapotřebí rozlišovat jednotlivé nástroje také ve smyslu jejich potenciálního přínosu. Zákon č. 130/2002 Sb. striktně odděluje účelové a institucionální financování, avšak některé nástroje jsou řazeny do účelového financování, přestože svým charakterem odpovídají spíše institucionálnímu.
Do výdajů účelové podpory jsou řazeny i výdaje, které nejsou rozdělovány kompetitivním způsobem, ale normativně nebo na základě rozhodnutí (projekty velkých výzkumných infrastruktur) a naopak do institucionálních výdajů jsou řazeny i výdaje na projekty operačních programů, které se řídí vlastními pravidly, výdaje na činnost Grantové agentury ČR, Technologické agentury ČR nebo výdaje na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace, výdaje na ocenění apod. Výdaje na činnost výše uvedených institucí nebo výdaje na ocenění nejsou finanční prostředky určené na podporu výzkumných organizací, což se pod pojmem institucionální podpora nejčastěji rozumí.
Kontext:
V původním zákonu č. 130/2002 Sb. bylo zavedeno jasné odlišení účelové a institucionální podpory, kdy účelová podpora byla zaměřena na financování projektů výzkumu a vývoje, institucionální podpora především na financování rozvoje výzkumné organizace (tehdy výzkumný záměr) a na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Náklady spojené s činností tehdejší Rady pro výzkum a vývoj a s činností Grantové agentury ČR zákon pouze uváděl, že se hradí z výdajů na výzkum a vývoj bez dalších podrobností. Zákonem č. 110/2009 Sb. došlo k podstatnému rozšíření institucionální podpory, což byl základ dnešní poměrně nepřehledné situace. K podobným změnám docházelo i v oblasti účelové podpory.
Výdaje na VaVaI dosáhly dle ČSÚ v roce 2021[footnoteRef:6] rekordní hodnoty, ve srovnání s rokem 2020 došlo k jejich téměř osmiprocentnímu meziročnímu nárůstu. Celkem se v roce 2021 na území České republiky vynaložilo na VaV 121,9 mld. Kč. Od roku 2010 se na tuto činnost v našem státě vynaložil více než jeden bilion korun. Rekordní byl v roce 2021 i podíl výdajů na VaV na HDP. Česko se v tomto ukazateli několik let pohybovalo nad úrovní 1,9 %, v roce 2021 bylo poprvé dosaženo hranice 2 %. Vzhledem k těmto nárůstům je potřeba nově strukturu výdajů na VaVaI přehledněji uspořádat v souladu s jejich účelem. [6: Shrnutí základních údajů o výzkumu a vývoji za rok 2021, ČSÚ]
Graf 8. Vývoj rozpočtovaných institucionálních a účelových výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč)
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021
Jedním z frekventovaných ukazatelů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kterým se zabýval mj. i Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací[footnoteRef:7], je poměr institucionálních výdajů a výdajů účelové podpory na výzkum a vývoj, který by měl zajišťovat vhodnou proporci (mezinárodní audit doporučil minimálně 50 % institucionální podpory) mezi stabilitou a dlouhodobým rozvojem výzkumných organizací na straně jedné a vzájemnou soutěží a srovnáváním různých výzkumných organizací navzájem a s ostatními subjekty (vč. spolupráce s podniky atd.) na straně druhé. Z procedurálního hlediska je tedy problém v tom, že současné členění institucionální a účelové podpory neodpovídá jejich pojetí. [7: Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice, MŠMT, 2012, ]
Tab. č. 1: Přehled kategorií přímé podpory ze státního rozpočtu
Kategorie
Stručný popis
Typ podpory dle zákona
č. 130/2002 Sb.
vyhodnocení vhodnosti zařazení
PROJEKTY
"čistá" národní účelová podpora
Grantové projekty
ÚČELOVÁ
správně
Programové projekty
ÚČELOVÁ
SYSTÉMOVÝ PROJEKT INOVACÍ
Inovační činnost realizovaná či zajišťovaná ústředním orgánem státní správy nebo jím zřízenou, založenou, ovládanou či jemu podřízenou organizací nebo právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu
ÚČELOVÁ
správně
INFRASTRUKTURY
Velké výzkumné infrastruktury
ÚČELOVÁ
chybně
SPECIFICKÝ VÝYSOKOŠKOLSKÝ VÝZKUM
ÚČELOVÁ
chybně
SDÍLENÉ ČINNOSTI
(od roku 2021)
Projekty sdílených činností slouží k organizaci nebo zabezpečení VaVaI a jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem nebo inovacemi.
ÚČELOVÁ
chybně
Náklady na činnost
Náklady spojené s činností poskytovatele, věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků, podpora činnosti pracovišť AV ČR
INSTITUCIONÁLNÍ
chybně
DK RVO
Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací
INSTITUCIONÁLNÍ
správně
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Úhrady za účast ČR v mezinárodních programech VaVaI
INSTITUCIONÁLNÍ
chybně
Úhrady za členství ČR v mezinárodních organizacích VaVaI a v konsorciích evropské výzkumné infrastruktury
chybně
Projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích spolufinancované ze zahraničních zdrojů)[footnoteRef:8] [8: Viz § 3 odst. 3 písm. b) bod 3 a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.]
chybně
Projekty programů mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích spolufinancované ze zahraničních zdrojů)[footnoteRef:9] [9: Viz § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb.]
ÚČELOVÁ
správně
SPOLUFINANCOVÁNÍ
Kofinancování operačních programů
INSTITUCIONÁLNÍ
chybně
Zdroj: zákon č. 130/2002 Sb., vlastní evidence
1.2.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
1.2.4.1 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podporyDefinice problému:
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. obsahuje pouze jednu proceduru výběru a hodnocení návrhů projektů – veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích. Chybí pružné a zrychlené způsoby přijímání návrhů projektů a jejich vyhodnocování, vhodné zejména pro inovace. Chybí možnost jednoduchým, časově přijatelným a flexibilním způsobem optimalizovat již schválený program v případě naléhavé potřeby nebo schválit nový program.
Hodnocení průběhu realizace programu se v současnosti soustředí většinou pouze na prosté monitorování, tedy na sledování počtu doručených / schválených návrhů projektů, alokovaných finančních prostředků a dodržení časových lhůt. Hodnocení, do jaké míry jsou dosahovány očekávané cíle programu, ztrácí praktický význam, protože upravit program je obtížné.
Kontext:
Stávající mechanismus veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytuje dle dosavadních zkušeností jistotu pro všechny zúčastněné a dlouhodobě prokázal svoji opodstatněnost a použitelnost pro naprostou většinu případů poskytování účelové podpory v základním i aplikovaném výzkumu formou dotace. V některých případech se však ukazuje jako příliš omezující podmínkou pro svoji časovou náročnost a složitost.
Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí není vhodná pro nové nástroje, o jejichž zavedení se uvažuje v souvislosti s podporou inovací. Zejména pro inovace je významnou omezující podmínkou velmi „úzký a úplný“ výčet nástrojů účelové podpory, který se omezuje pouze na dotace.
Aplikační praxe také ukázala, že dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterou zákon umožňuje, se v úpravě dle zákona č. 130/2002 Sb. nepoužívá. Dvoustupňová veřejná soutěž byla použita např. v programu Centra kompetence realizovaného Technologickou agenturou České republiky. Usnesením vlády ze dne 19. ledna 2011 č. 55 byly schváleny změny tohoto programu, součástí kterých byla změna z dvoustupňové veřejné soutěže na jednostupňovou. Důvodem bylo snížení časové, finanční a procedurální náročnosti.
Ukázalo se, že touto cestou nelze nahradit postupné upřesňování návrhu projektu a že je nutné tuto úpravu změnit.
1.2.4.2 Nedostatečné hodnocení programů účelové podporyDefinice problému:
Hlavním nedostatkem současného způsobu hodnocení programů je absence hodnocení jejich skutečných dopadů na společnost a ekonomiku, které lze provést až s odstupem několika let po ukončení poskytování podpory. Nedostatečná transparentnost a informovanost o skutečných výsledcích a efektivitě programů představuje závažný problém.
V praxi to má dopad zejména na rozhodování o alokaci zdrojů, které není podloženo daty a nedokáže identifikovat programy s největším přínosem pro společnost a ekonomiku. Tím se stává obtížným správně alokovat omezené zdroje a rozhodovat o budoucích investicích. Bez dostatečného hodnocení existuje riziko, že neefektivní programy budou financovány a realizovány, což snižuje přínos pro společnost. Hodnocení dopadů programů přispívá k větší transparentnosti, odpovědnosti ve veřejném sektoru a udržitelnosti. Slouží také jako zdroj učení a zlepšování. Tyto problémy mají největší dopad na veřejnost, vládní instituce, podniky a neziskový sektor.
Kontext:
Na tento problém poukázal také Nejvyšší kontrolní úřad v Kontrolním závěru NKÚ z roku 2016. Konstatoval, že v nastavení, řízení a vyhodnocení programů účelové podpory jsou významné nedostatky. V programech mj. chyběly konkrétní dílčí cíle a měřitelné ukazatele pro jejich vyhodnocení, nastavení programů nepředcházely analýzy skutečného stavu dané oblasti a nebylo tak zřejmé, odkud a kam má program danou oblast posunout. Nastavení programů neumožňovalo kvalitativně vyhodnotit jejich přínosy a dopady.
Vláda svým usnesením ze dne 13. května 2015 č. 351 schválila Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací, na které navázal Postup Rady při hodnocení návrhů programů účelové podpory a skupin grantových projektů schválený na 351. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace dne 29. listopadu 2019. Těmito dokumenty byla stanovena základní pravidla pro přípravu programů a skupin grantových projektů a také hodnocení jejich návrhu, průběžné hodnocení, závěrečné hodnocení a také hodnocení dopadů. Praxe ovšem ukázala, jak obtížná je vymahatelnost, zejména u hodnocení dopadů programů, pokud tato povinnost není ukotvena v zákoně.
1.2.5 Absence přenositelnosti projektůDefinice problému:
Problémem současného systému výzkumu, vývoje a inovací je absence právní úpravy pro přenositelnost projektů, což se týká možnosti změny příjemce účelové podpory daného projektu. Dopady tohoto nedostatku jsou patrné zejména v omezení inovací a konkurenceschopnosti, ztrátě potenciálních příjemců, snížené efektivitě vynakládání veřejných investic a omezené flexibilitě.
Na základě dosavadních zkušeností a zájmů vědecké komunity je vhodné umožnit změnu příjemce, protože mohou nastat situace, kdy nelze dosáhnout odpovídajících výsledků a efektivity projektu na současném pracovišti příjemce nebo kdy se tým řešitelů přesune na jiné pracoviště. Podpora mobility výzkumných pracovníků a zvýšení konkurence mezi příjemci jsou rovněž žádoucí. Z tohoto důvodu je účelné, aby za splnění určitých podmínek bylo možné převést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.
Absence přenositelnosti projektů představuje problém v pružnosti a efektivitě reakce na nové situace. Neschopnost změnit příjemce účelové podpory může bránit start-upům přizpůsobit se novým obchodním modelům, strategiím a partnerstvím, které by jim mohly pomoci dosáhnout úspěchu. Kolaborativní projekty mohou mít obtíže s nezpůsobilostí změnit příjemce podpory, což omezuje pružnost a efektivitu.
Kontext:
Dlouhodobě panoval nejednotný výklad právních předpisů při změně příjemce a bylo tak velmi komplikované řešit nastalé situace, kdy změna příjemce byla vyžadována, např. pokud výzkumní pracovníci potřebovali zajistit co nejlepší podmínky pro řešení projektu.
Potřebná změna byla navržena v posledním návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. (Sněmovní tisk 118/0 z 28. 12. 2020), avšak omezila se pouze na základní výzkum, u jehož výsledků se nepředpokládá komerční uplatnění. Přenositelnost grantového projektu měla poskytnout řešení, které by bylo založeno na stávajícím právním vztahu poskytovatel – příjemce, a které by umožnilo přenést grantový projekt, např. při změnách výzkumných organizací jako je sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení, změna dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace. V ostatních případech mělo být možné přenést projekt pouze po dohodě všech zainteresovaných stran.
Později se v diskusích s poskytovateli ukázalo, že by bylo vhodné upravit přenositelnost projektů obecně a nevztahovat ji pouze k projektům základního výzkumu. Původním argumentem pro omezení přenositelnosti pouze na základní výzkum byla vzdálenost výsledků od relevantního trhu a tedy i pravděpodobně menší komplikace s případným sdílením benefitů mezi původním a nových příjemcem. Jestliže se vezme v úvahu, že transfer znalostí není omezen pouze na aplikovaný výzkum, ale může k němu dojít prakticky v kterékoliv fázi inovačního cyklu, pak tento argument nemůže obstát a měla by být navržena obecná úprava s tím, že není povinná a vynutitelná a všechny zúčastněné strany se musí dohodnout.
1.2.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podporyDefinice problému:
Administrativní náročnost veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí představuje citlivou bariéru pro uchazeče o účelovou podporu.
Existují dva základní problémy spojené s administrativními podmínkami poskytování účelové podpory: nejednotná metodika a nejednotný informační systém poskytování účelové podpory. Uchazeči i příjemci si stěžují na složitost administrativních podmínek vyhlašování veřejných soutěží a přijímání žádostí o účelovou podporu, zejména na neexistenci harmonogramu veřejných soutěží všech poskytovatelů na jednom místě, neexistenci možnosti elektronického podávání žádostí o podporu a na rozdílné struktury zadávací dokumentace. Současný systém hodnocení žádostí o účelovou podporu má negativa spočívající v opakovaném dokládání způsobilosti uchazeče, neaktuálních registrech a rejstřících veřejné správy, rozdílných výkladech a možnostech využití Seznamu výzkumných organizací a jeho omezeném využívání pro doložení způsobilosti, nedostatečné provázanosti informačních systémů pro poskytování dotací (např. IS VaVaI, ZED (zjednodušená evidence dotací) a Státní pokladna), duplikaci informací a povinnosti vkládat smlouvy/rozhodnutí do Registru smluv navzdory jejich přítomnosti v IS VaVaI. Při realizaci projektů jsou největším problémem nízká flexibilita pro využití prostředků na aktivity a cíle projektu, administrativní náročnost při převodech finančních prostředků na straně poskytovatelů i příjemců a nejistota a zvýšená chybovost příjemců v souvislosti s různorodým nastavením uznatelných nákladů různými poskytovateli. Ukončení projektů, vykazování a implementace výsledků je problematické zejména kvůli personální náročnosti kontroly všech výsledků projektů ze strany poskytovatelů, kteří mají mnoho projektů, a kontrole výsledků, které byly financovány z veřejných zdrojů.
Negativní dopady administrativní náročnosti a absence jednotného integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí zahrnují zvýšené náklady a časovou náročnost pro žadatele při získávání podpory, omezený přístup k finančním prostředkům, ztrátu talentů a inovativních projektů, snížení inovačního potenciálu ČR, omezenou spolupráci a transfer znalostí. Administrativní náročnost a nejednotné postupy při získávání podpory mohou vést k nedostatečnému sdílení know-how a snížení konkurenceschopnosti země. Největší dopady tohoto problému jsou patrné u výzkumných organizací, podniků, výzkumných pracovníků, veřejné správy a poskytovatelů.
Kontext:
Vysoká míra administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací není pouze důsledkem složitosti programů účelové podpory, ale přispívají k tomu i další faktory. V ČR existuje komplexní a poměrně složitý systém veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků. Dle studie Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, kterou zadal Svaz průmyslu a dopravy ČR a zpracoval Ernst & Young, s.r.o. v říjnu 2022, je pro systém veřejné podpory VaVaI charakteristická roztříštěnost pravidel a postupů napříč poskytovateli, fragmentace vysokého počtu uchazečů o podporu a formalismus v řízení a kontrole, což může způsobovat překryv výzkumných témat a menší efektivita vynakládání veřejných prostředků (9 poskytovatelů účelové podpory, částečně rozdílná pravidla a požadavky na zpracování návrhů projektů a podávání zpráv o řešení projektu, rozdílné formuláře, opakované vyplňování stejných informací pro různé poskytovatele; překrývání veřejných soutěží jak tematicky, tak časově; opakované dokládání stejných skutečností více poskytovatelům, i když v řadě případů čestným prohlášením…). Problém zasahuje i do oblasti shromažďovaných údajů, kdy není dostatečně respektována zásada, že pokud již státní správa nějaké údaje má k dispozici, neměla by je znovu vyžadovat po uchazečích. Stávající praxe také není zcela souladná se zákonem o právu na digitální služby, ze kterého mj., vyplývá, že orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby. Otázka administrativy, jejího zjednodušení a sjednocení se řeší již od roku 2005. První zaznamenanou snahou byl materiál schválený usnesením vlády ze dne 29. září 2005 č. 1260[footnoteRef:10]. Pokračováním bylo jednání zvláštní pracovní skupiny Rady pro výzkum, vývoj a inovace pro debyrokratizaci. Její doporučení byla využita pro přípravu posledního návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. Na činnost pracovní skupiny pro debyrokratizaci navázala výše citovaná studie Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která také konstatovala závažnost problému zvýšené administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Obdobné závěry potvrdila i studie Technologického centra Praha[footnoteRef:11] ke sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje, inovací v ČR z roku 2023. [10: Sjednocení administrativy výzkumu a vývoje, materiál č.j. 1496/05. Schválen usnesením vlády ze dne 29. září 2005 č. 1260.] [11: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, Technologické centrum Praha, 2023]
Obdobně náročná je i administrace veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona o veřejných zakázkách.
Hlavní činnosti spojené se stávajícím systémem administrace účelové podpory:
Příprava programů
· příprava, schválení a vyhlášení programu účelové podpory,
· řízení programu, jeho změny a vyhodnocení,
Vyhlašování veřejných soutěží a přijímání žádostí o účelovou podporu
· příprava a vyhlášení veřejné soutěže,
· přijímání návrhů projektů do veřejné soutěže,
· případné zrušení veřejné soutěže,
· předávání informací do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI),
Hodnocení žádostí o účelovou podporu
· hodnocení návrhů projektů po odborné stránce,
· hodnocení ekonomického zdraví uchazeče,
· hodnocení vlastnických struktur a posuzování střetu zájmů,
· zpracování oponentních posudků
· jednání odborných poradních orgánů poskytovatele,
· správa hodnotitelů,
· uzavírání smluv nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory,
· předávání informací do IS VaVaI,
Realizace projektů
· hodnocení průběhu řešení projektů,
· zajišťování informační podpory pro příjemce veřejné finanční podpory,
· provádění veřejnosprávních finančních kontrol,
· poskytování účelové podpory,
· změnová řízení projektů,
· předávání informací do IS VaVaI,
Ukončení projektů, vykazování a implementace výsledků
· ukončování projektů,
· administrace stížností ve veřejné soutěži,
· předávání informací do IS VaVaI.
1.2.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí Definice problému:
Hlavní problém spočívá v tom, že v současné době není možné hradit mezinárodní spolupráci ve VaVaI z jiné rozpočtové kapitoly než z rozpočtové kapitoly MŠMT (§ 4 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.), rozpočtové kapitoly GA ČR (§ 36 odst. 2 písm. h) zákona č. 130/2002 Sb.) a rozpočtové kapitoly TA ČR (§ 36a odst. 3 písm. j) zákona č. 130/2002 Sb.).
Problémy centrálního zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji obecně spočívají v omezené flexibilitě a efektivitě spolupráce, omezeném přístupu k mezinárodním zdrojům a know-how, nedostatečném dosahu a využití potenciálu mezinárodní spolupráce a zvýšené administrativě a byrokracie.
Důsledky nemožnosti poskytovatelů podpory financovat projekty mezinárodní spolupráce společně se zahraničními partnery se projevují zejména v omezeném přístupu a překážkách mezinárodní spolupráce, ztrátě přínosů, výměny know-how a konkurenční výhody, které tato spolupráce přináší. Nemožnost přímého jednání se zahraničními institucemi může vést k omezení přístupu k těmto výhodám. To může způsobit, že poskytovatelé účelové podpory budou zaostávat za konkurencí a nebudou schopni efektivně reagovat na dynamiku a nové trendy ve svém odvětví.
Kontext:
Podle současného znění zákona č. 130/2002 Sb. odpovídá za mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků z evropských fondů pouze Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tím je téměř znemožněno ostatním poskytovatelům jednat s partnerskými institucemi na své úrovni v zahraničí a zároveň i zajišťovat mezinárodní spolupráci ve svých specializovaných oblastech, a to např. bezpečnostním výzkumu, obranném výzkumu, ale i v resortním výzkumu (zemědělství, kultura apod.). Tyto oblasti jsou natolik specifické, že bez disponování odbornými znalostmi nelze na přímých jednáních o mezinárodní spolupráci relevantně diskutovat.
1.2.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podporyDefinice problému:
Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory se týká všech poskytovatelů. Řízení o poskytnutí dotace na VaVaI (podpora výzkumu, vývoje a inovací je dotace) se nyní provádí v občanskoprávním režimu. Nejvyšší správní soud nejméně ve 4 rozsudcích uvedl, že je nutné při poskytování dotací přejít na veřejnoprávní režim. Vzhledem k absenci veřejnoprávního režimu není zcela jasné jak postupovat v rámci opravných mechanismů.
Kontext:
Podle dosavadního znění § 9 odstavce 3 zákona č. 130/2002 Sb. se smlouva o poskytnutí podpory řídí ustanoveními občanského zákoníku. Podobně podle dosavadního znění § 17 odstavce 1 zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení občanského zákoníku. Citovaná ustanovení vedla poskytovatele účelové podpory k praxi spočívající v tom, že při provádění veřejných soutěží byl subsidiárně aplikován občanský zákoník a dále k uzavírání soukromoprávních smluv o poskytnutí podpory. Ustanovení správního řádu nebyla na dané procesy aplikována vůbec či jen ve velmi omezené míře.
Dosavadní praxe tak do značné míry nekorespondovala s ustálenou rozhodovací praxí správních soudů vztahující se k poskytování podpor z veřejných rozpočtů. V této souvislosti lze odkázat například na níže citovaná rozhodnutí a právní závěry z nich vyplývající:
a) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90
b) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
c) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90
V neposlední řadě lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní úpravy Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vystupuje v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem, který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního[footnoteRef:12]. [12: Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.]
Dle stávající právní úpravy by se tedy veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, jakož i smlouva o poskytnutí podpory, měly řídit občanským zákoníkem, a přitom v rámci procesu výběru projektů by měla být vydávána rozhodnutí správního orgánu přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Na nejednoznačnost a aplikační problémy související se stávající právní úpravou upozornila i veřejná ochránkyně práv ve svém Závěrečném stanovisku s návrhem opatření k nápravě ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne 9. 12. 2019.
1.2.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu Definice problému:
1. Nesoulad se zákonem o státní službě ve vztahu k oběma agenturám: TA ČR a GA ČR jsou sice organizační složky státu, ale své činnosti nevykonávají podle zákona o státní službě. To vytváří problémy, protože zákon o státní službě stanovuje důležitá pravidla pro zaměstnance ve veřejné správě, včetně kvalifikace, výběrových řízení, hodnocení, odměňování a disciplinárních opatření. Nepodřízenost těchto složek státu tomuto zákonu může vést ke ztrátě odbornosti a kvalifikace zaměstnanců, což negativně ovlivňuje kvalitu poskytovaných služeb a efektivitu úřadů. Také vzniká nejednotnost v rámci veřejné správy, protože různé složky státu mají odlišné postupy, což komplikuje koordinaci a spolupráci mezi nimi.
2. Role a řízení TA ČR: TA ČR je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. TA ČR je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Prostředky účelové podpory jsou vynakládány na realizaci programů aplikovaného výzkumu. Předsednictvo TA ČR funguje jako kolektivní řídicí orgán s plnou nezávislostí na státních orgánech vykonávajících státní správu. Tato nezávislost však omezuje možnost efektivního a pravidelného dialogu o výzkumných prioritách a způsobu hodnocení. V porovnání s GA ČR, která se zaměřuje na podporu základního výzkumu, má podpora aplikovaného výzkumu přímý vliv na zvyšování konkurenceschopnosti státu. Avšak kvůli nezávislosti TA ČR na státních orgánech vykonávajících státní správu může být realizace vládní politiky v oblasti VavaI méně efektivní. TA ČR je také největším poskytovatelem účelové podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. V roce 2022 činily výdaje na účelovou podporu z její kapitoly přibližně 5,4 mld. Kč, zatímco GA ČR v téže době vydala na podporu přibližně 4,5 mld. Kč.
Kontext:
1. Je nutné vypořádat se s požadavky zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě ve vztahu k oběma agenturám. Jedná se zejména o výkon činností uvedených v § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., v písmenech:
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
p) zadávání veřejných zakázek.
Vyřešení této nesrovnalosti je podle názoru předkladatele podmíněno výraznou změnou stávající právní úpravy, kterou pro její kvalitativní a kvantitativní parametry lze zapracovat pouze novým zákonem.
Hlavním problémem je ve skutečnosti současná právní úprava upravující postavení obou agentur.
2. TA ČR a GA ČR mají identickou strukturu, přestože byly zřízeny za odlišným účelem (GA ČR vznikla v roce 1993, TA ČR v roce 2009). Toto uspořádání bylo zvoleno v roce 2009 jako jednoduché řešení, avšak v současnosti je již překonané. NKÚ vydal v roce 2016 zprávu, ve které se zaměřil na peněžní prostředky určené na podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly Technologické agentury ČR. Zpráva NKÚ upozornila na riziko personálního propojení členů poradních orgánů TA ČR s institucemi, které žádaly o dotace, což mohlo ohrozit objektivitu hodnocení projektů. Také se ukázalo, že očekávaný nebo prokázaný ekonomický přínos projektů se ve velkém počtu případů značně lišil od nákladů.
Z výše uvedených důvodů, pro zvýšení efektivnosti a rychlejší hledání vhodných opatření v případě potřeby, je vhodné roli a řízení TA ČR nově legislativně upravit.
1.2.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostíDefinice problému:
Problém neexistence legislativního rámce pro etické zásady ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, které mají zajistit adekvátní ochranu subjektů výzkumu (lidských účastníků, pokusných zvířat, GMO, embryí atd.) a pro vědeckou integritu, tedy dodržování obecných etických zásad ve vědecké práci, spočívá především v nedostatečné ochraně výzkumných organizací výzkumu, prostoru pro neetické chování, ve snížení důvěryhodnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti výzkumných organizací. Absence jasných právních předpisů, které by stanovovaly etické normy v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a standardy vědecké integrity a zajistily jejich dodržování, může vyvolávat pochybnosti a snížit motivaci mezinárodního společenství investovat do výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR.
Dopady absence legislativního rámce pro etické zásady ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a vědeckou integritu se projevují odlivem dárců a partnerů a dlouhodobým negativním dopadem na schopnost výzkumných organizací získávat finanční prostředky, spolupracovat a rozvíjet inovace. Tyto negativní dopady jsou patrné zejména u výzkumných organizací, výzkumných pracovníků, účastníků výzkumu a veřejnosti a mají negativní vliv na společnost a ekonomiku země.
Kontext:
Od počátku vytváření Evropského výzkumného prostoru vzrůstají nároky nejen na efektivitu, hodnocení a správu výzkumu, ale rovněž i na etiku a vědeckou integritu výzkumu a souvisejících oblastí. Instituce Evropské unie již vydaly dílčí dokumenty ohledně řešení etických aspektů ve výzkumu, je však nezbytné řešit je především na národní úrovni. Již Národní politika výzkumu a vývoje ČR na léta 2004-2008 (schválená usnesením vlády ze dne 7. ledna 2004 č. 5) konstatovala postupné zlepšení etické úrovně ve výzkumu a vývoji, nicméně upozornila na skutečnost, že zlepšování probíhá relativně pomalu a doporučila výzkumným organizacím a institucím, které doposud nevydaly vlastní etické kodexy, aby tak učinily. Zvlášť náročné na vymezení etických principů jsou ty obory výzkumu a vývoje, které jsou spojeny např. s neterapeutickými i terapeutickými klinickými studiemi, pokusy na embryích a zárodečných buňkách či s pokusy na zvířatech apod. Tvorba etických kodexů a ustavení etických komisí je však v institucích pohybujících se v těchto oborech zcela nezbytné.
Dne 11. března 2005 vydala Evropská komise Doporučení Komise 2005/251/ES ze dne 11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků[footnoteRef:13] (dále jen „Charta a Kodex“). V dokumentu se mj. uvádí, že výzkumní pracovníci mají při svém výzkumu postupovat v souladu s uznanými etickými zásadami a postupy. Vláda schválila přístup ČR k Doporučení EK o Chartě a Kodexu svým usnesením č. 951 ze dne 16. srpna 2006. Zároveň uložila vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, předsedovi AV ČR průběžně podporovat v rámci svých působností přístup ČR k Doporučení a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a místopředsedovi vlády pro ekonomiku a předsedovi RVVI zohlednit Chartu a Kodex při přípravě nové Národní politiky výzkumu a vývoje ČR. [13: Úř. věst. č. L 075, 22. 3. 2005, s. 67.]
Dne 17. srpna 2005 vláda svým usnesením č. 1005 vzala na vědomí Etický rámec výzkumu a uložila členům vlády, vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy s působností v oblasti výzkumu a předsedovi AV ČR doporučit výzkumným organizacím, které jsou zřízeny jejich úřadem, a vysokým školám, aby s využitím Etického rámce výzkumu vypracovaly nebo aktualizovaly své vlastní etické kodexy výzkumu. Etický rámec výzkumu byl připraven MŠMT ve spolupráci s pracovní skupinou složenou z odborníků příslušných významných institucí. Cílem tohoto rámce bylo především konkretizovat některé etické aspekty výzkumu, které jsou obecně platné (publikování, autorství, hodnotitelská a školící činnost, informovaný souhlas atd.), a mohou být převzaty do etických kodexů institucí bez ohledu na zaměření výzkumu, který provádějí.
V roce 2015 byl schválen Evropský kodex integrity výzkumu (The European Code of Conduct for Research Integrity). Kodex byl zpracován ve spolupráci s Federací evropských akademií věd (All European Academies). V roce 2017 Evropská rada schválila aktualizaci tohoto kodexu. Podle tohoto kodexu správná praxe v oblasti výzkumu vychází z hlavních zásad integrity výzkumu, které jsou – spolehlivost, čestnost, respekt a zodpovědnost. Evropská komise – Generální ředitelství pro výzkum a inovace doporučilo všem členským zemím, aby o tomto kodexu informovaly a zaváděly výše uvedené zásady do praxe.
Úroveň etiky a vědecké integrity ovlivňuje také skutečnost, že jen málo etických principů a postupů lze převést do formy právních předpisů, přesto by v národní legislativě neměly chybět. Úpravu etických zásad a správné praxe v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí lze nalézt v právních předpisech jiných evropských zemí, jako např. Holandska[footnoteRef:14], Švédska[footnoteRef:15], Norska[footnoteRef:16] nebo Slovinska[footnoteRef:17]. [14: Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek, geldend van 01-09-2021.] [15: Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct SFS (2019:1150). Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct (2019:504)] [16: Act No. 130/2003 on Innovation Norway. Last modified No. 72/2016.] [17: Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.]
1.2.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníkůDefinice problému:
Problémy spojené s absencí legislativního ukotvení podpory rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků se projevují nedostatečným financováním a snižují motivací, zapojení a kvalifikaci výzkumných pracovníků.
V praxi tyto problémy omezují jejich schopnost rozvíjet své dovednosti a kompetence a dosahovat excelence ve výzkumu. Omezené kariérní možnosti výzkumných pracovníků negativně ovlivňují jejich konkurenceschopnost a schopnost výzkumných organizací přilákat a udržet talentované jedince. Nedostatečný přístup ke vzdělávání a odbornému rozvoji má negativní dopad na kvalitu výzkumu a inovací. Tento problém postihuje zejména výzkumné pracovníky, ale také výzkumné organizace a následně i celou společnost.
Kontext:
Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice z roku 2012 připomněla, že struktura životní dráhy výzkumníků v České republice trpí množstvím slabých stránek. Kariérní postup je dle zjištění těžkopádný a rigidní, management lidských zdrojů ve výzkumném systému velmi málo využívá plány kariérního vývoje. Zpráva doporučuje zavést reformy vedoucí k větší transparentnosti kariérního růstu a konkurenci o pozice a nastavení systému managementu zaměstnanců.
Rozvoj lidských zdrojů je jednou z priorit Evropského výzkumného prostoru, neboť přispívá k excelenci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. V této oblasti však ČR stále naráží na překážky z oblasti administrativní, právní nebo personální politiky. Důsledkem je nedostatečná pracovní perspektiva pro mladé výzkumné pracovníky, nejistota v otázkách sociálního zabezpečení, genderová nevyváženost, nízká pracovní mobilita mezi soukromým a akademickým sektorem a další problémy s tím související.
Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky opakovaně zdůrazňovaly potřebu pečovat o rozvoj kariéry výzkumných pracovníků a vycházet vstříc potřebám vědců-rodičů (a nejen jich) při harmonizaci soukromého a pracovního života.
Jako jedno z dílčích opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020 zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Akční plán rozvoje lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR na léta 2018 až 2020. Vláda dokument schválila svým usnesením ze dne 3. ledna 2018 č. 8. Průběžné hodnocení plnění opatření Akčního plánu bylo podkladem pro přípravu další aktualizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, schválená usnesením vlády ze dne 20. července 2020 č. 759 poukazuje na to, že se ČR potýká s nedostatkem pracovníků s technickým vzděláním a expertů, kteří by byli schopni pracovat v multidisciplinárních týmech. Tento nedostatek je do jisté míry možné kompenzovat podporou příchodů pracovníků z jiných zemí a podporou zahraničních studentů ke studiu přírodovědných a technických oborů na vysokých školách v ČR. Na podporu výzkumných organizací ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí se zaměřuje strategický cíl 2 Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+.
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. však žádné ustanovení v tomto směru neobsahuje a byly dokonce zaznamenány pochybnosti, zda je vůbec možné zahrnout do způsobilých nákladů / výdajů také náklady / výdaje na tuto oblast.
Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR rovněž konstatuje, že počet výzkumníků v ČR sice v posledních letech roste, ale motivace mladých lidí zapojit se do výzkumu není příliš vysoká, o čemž svědčí i nízká úspěšnost doktorandského studia. Negativní charakteristikou českého výzkumného prostředí je také nízké zastoupení žen ve výzkumu, které je nejnižší ze všech zemí EU. Samostatnou problémovou oblastí je řízení VŠ a výzkumných organizací, zejména pak řízení lidí. To se projevuje v nevhodně nastavených kariérních řádech, menší schopnosti přilákat a udržet mladé výzkumníky, výzkumníky ze zahraničí nebo české výzkumníky vracející se ze zahraničí.
Studie zpracovaná pro MPO shrnuje bariéry pro rozvoj lidských zdrojů:[footnoteRef:18] [18: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+. Část Lidé a chytré dovednosti. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166]
· Nesystematická práce škol s nadanými žáky a studenty.
· V mezinárodním srovnání slabé (pouze průměrné) výsledky českého vzdělávacího systému všech úrovní škol, např. v oblastech digitální gramotnosti, jazykové vybavenosti, soft-skills nebo obecně výsledcích PISA, PIAAC.
· Slabé propojení vzdělávacího systému s praxí.
· Vzdělávací systém nedostatečně rozvíjí kompetence přímo relevantní pro uplatnění na trhu práce 21. st.
· Způsob řízení vysokých škol nepodporuje jejich progresivní rozvoj.
· Chybějící motivace mladých lidí se zapojit do výzkumu.
· Podfinancování českého školství a v důsledku nízká atraktivita pedagogické praxe.
· Všeobecný nedostatek kvalifikované pracovní síly (kvalitní a kreativní pracovníci) pro podnikání, VaV a inovační aktivity, a to zejména v ICT sektoru.
· Nedostatečné podmínky pro zahraniční i české výzkumníky (úroveň platů, chybějící welcome office, mateřské školky atd.).
· Nízká míra dokončení doktorandského studia a jeho nízká efektivita a v některých případech i kvalita.
· Ne zcela rozšířený podnikatelský mindset / enterpreneurial spirit.
· Nedostatečné řízení lidských zdrojů na VŠ a výzkumných organizací, nízká mobilita výzkumných pracovníků, akademický inbreeding.
· Nízká prestiž českých VŠ v mezinárodním měřítku.
· Flexibilní formy vzdělávání jsou málo dostupné a relevantní pro potenciální zájemce.
· Výrazné rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi regiony a jednotlivými školami.
· Nízké zastoupení žen ve výzkumu, zejména ve vedoucích pozicích.
· Bariéry návratu po rodičovské dovolené a nedostatečná pozornost věnovaná tomuto problému z úrovně výzkumných institucí i státní správy.
· Nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace oproti vyspělým zemím.
Statistiky:
Graf 9: Celkový počet pracovníků ve VaV
Zdroj: ČSÚ
Graf 10: Meziroční procentní nárůst pracovníků ve VaV
Zdroj: ČSÚ
Ze statistik vyplynulo, že dále přetrvává genderová nevyváženost výzkumných pracovníků. Zatímco v doktorském studiu podíl žen rostl a činil 45 %, mezi výzkumníky naopak od roku 2005 klesal a činil 23 %. Pro představu v roce 2020 činil podíl žen na výzkumných pracovnících 24,1 % (ukazatel FTE). Do jisté míry je to způsobeno nedostatečnými podmínkami pro kombinaci vědecké kariéry a rodičovské role. Je možné zmínit např. mobilitu bez další podpory, excelenci nezohledňující kariérní přestávky, nízké mzdy neumožňující platit hlídání dětí atd.
Graf č. 11: Zastoupení žen na výzkumných pracovnících v mezinárodním srovnání (FTE, 2020)
Zdroj: Eurostat | Francie – údaje za rok 2017; Irsko, Dánsko, Švédsko, Lucembursko, Rakousko a Německo – údaje za rok 2019; Belgie, Finsko a Nizozemsko – hodnoty celkem (bez uvedení zastoupení žen); ABS Německo – 450 796, ABS Francie – 321 550
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ČR patří v poměru zastoupení žen na výzkumných pracovnících v mezinárodním srovnání s 24,1 % k podprůměru.
Graf č. 12: Časové srovnání zastoupení žen a mužů na jednotlivých stupních ideálně typické dráhy (v %), všechny obory a vědní oblasti celkem, roky 2007 a 2020
Zdroj: MŠMT, Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR; ČSÚ, Ukazatelé výzkumu a vývoje; vlastní zpracování Národního kontaktního centra.
Z grafu vyplývá rozdíl v kariérách mužů a žen v jednotlivých etapách pracovního a osobního života. Za pozornost stojí především podíl mužů a žen v magisterském studiu a postupná změna k jeho obrácení v době kariéry ve výzkumu. Lze předpokládat, že tento trend souvisí především s mateřskými a rodičovskými povinnostmi. Je v zájmu společnosti vytvořit podmínky pro co nejrychlejší návrat žen (a rodičů obecně) zpět ke kariéře výzkumníka.
Mobilita a rozvoj lidských zdrojů je podporována prostřednictvím řady mechanismů jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Můžeme jmenovat např. rámcový program Horizont 2020 – program Akce „Marie Skłodowska-Curie“. V rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (2014-2020) bylo cílem prvních dvou prioritních os posilování kapacit pro kvalitní výzkum a rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Na tento operační program navazuje Operační program Jan Amos Komenský, který má tuto oblast zakomponovanou především v Prioritě 1 Výzkum a vývoj.
Graf č. 13: Hodnocení ČR dle Talent Attractiveness Indexu
Zdroj: OECD Talent Attractiveness 2023
OECD Indicators of Talent Attractiveness jsou prvním komplexním nástrojem, který zachycuje silné a slabé stránky zemí OECD, pokud jde o jejich schopnost přilákat a udržet si různé typy talentovaných lidí. OECD Indicators of Talent Attractiveness pro rok 2023 zahrnuje již 4 kategorie talentovaných migrantů: vysoce vzdělané pracovníky, zahraniční podnikatele, vysokoškolské studenty a zakladatele začínajících podniků, jakož i rozšířenou škálu dimenzí pro hodnocení atraktivity země. Dle tohoto indexu[footnoteRef:19] ČR příliš nevyniká, spíše naopak. Z 36 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) obsadila v dílčích indikátorech horší než 30. příčku celkem v pěti případech. [19: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166]
Graf č. 14: Hodnocení ČR dle Talent Attractiveness Indexu
Zdroj: Komplexní analýza bariér aplikovaného a orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v České republice a návrh implementace nastavených opatření v programovém období 2021– 2027 pro Národní RIS3 strategii 2021+ (OECD)
Pro všechny typy zkoumaných cílových skupin ve zkoumaném období, tedy pro vzdělané zaměstnance, studenty a pro podnikatele, obdržela ČR negativní hodnocení v oblasti rodinného zázemí a inkluze. To ukazuje na nepříznivé životní podmínky pro rodinné příslušníky a na celkové nízké počty zahraničních studentů či pracovníků v ČR a jejich přívětivé přijetí českou společností. Dále data ukazují, že pro zahraniční studenty patří ČR k velmi neatraktivním zemím.
Oblast rozvoje lidských zdrojů považují za potřebné upravit i jiné státy, např. Slovinsko[footnoteRef:20], Rakousko[footnoteRef:21] nebo Izrael[footnoteRef:22]. [20: Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.] [21: Bundesgesetz zur Förderung der Forschung und Technologieentwicklung (Forschungs- und Technologieförderungsgesetz – FTFG). StF: BGBl. Nr. 434/1982 (WV).] [22: The Encouragement of industrial research and development law, 5744-1984.]
1.2.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy Definice problému:
V důsledku nedostatečné legislativní úpravy otevřené vědy dochází k omezení přístupu k výsledkům výzkumu, snížení potenciálu pro využití inovací, omezení transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumu. Tím se snižuje efektivita a přínosy z výzkumu a vývoje pro společnost. Dochází ke ztrátě potenciálu pro inovace a omezení možnosti dalšího výzkumu na základě existujících poznatků. Nedostatek transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumu má negativní dopad na jeho hodnocení a využívání v různých oblastech, včetně politických rozhodnutí a veřejných investic.
Kontext:
Po řadě let hledání a rozvoje se Open Science (otevřená věda) stává normou, standardem vědecké života[footnoteRef:23]. Akademičtí pracovníci po celém světě se s dopady otevírání vědeckého výzkumu a jeho výsledků setkávají v každodenní praxi. V dnešní době se již nejedná pouze o zpřístupnění vědeckých publikací (Open Access[footnoteRef:24]), ale stále více také o sdílení a znovuvyužitelnost výzkumných dat na základě principů tzv. FAIR Dat[footnoteRef:25] a dalších komponent vědeckého procesu – od otevřených metodik, recenzního řízení, software/nástrojů až po nové metody hodnocení vědy[footnoteRef:26]. Současně je zřetelné propojení poznatků z veřejně financovaného výzkumu i na společenskou sféru (Citizen Science). Od roku 2012 byl orgány Evropské unie postupně přijat soubor několika souvisejících dokumentů týkajících se zpřístupnění a využití vědeckých informací. K nim patří zejména [23: V roce 2021 UNESCO přijalo první globální pozici k Open Science: https://council.science/current/news/unesco-science-commissionadopts-open-science-recommendation/] [24: Otevřený přístup k vědeckým publikacím v elektronické podobě a bez omezení pro jejich využití.] [25: FAIR = Findability, Accessibility, Interoperability, and Reuse.] [26: Např. Towards a Reform of the Research assessment system. Scoping report. European Commision, 2021-11-26. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/36ebb96c-50c5-11ec-91ac-01aa75ed71a1/language-en]
· Sdělení Komise "Towards better access to scientific information: Boosting the benefits of public investments in research"[footnoteRef:27] a Doporučení členským státům k přístupu a uchovávání vědeckých informací[footnoteRef:28], která patří k výchozím dokumentům akcentujícím snahu opětovně využívat vědecké údaje pro další výzkum a pro inovace, [27: COM(2012) 401 final of 17.7.2012.] [28: Commission Recommendation 2012/417/EU of 17 July 2012 on access to and preservation of scientific information (OJ L 194, 21.7.2012, p. 39).]
· Sdělení Komise "A Digital Single Market Strategy for Europe"[footnoteRef:29], které zdůrazňuje význam šíření údajů jako katalyzátoru hospodářského růstu, inovací a digitalizace ve všech hospodářských odvětvích, zejména pro malé a střední podniky (a začínající podniky) a pro společnost jako celek, [29: COM(2015) 192 final of 6.5.2015.]
· Sdělení European Cloud Initiative "Building a competitive data knowledge and economy in Europe"[footnoteRef:30] představuje racionální a široký plán vývoje evropského úložiště vědeckých dat (European Open Science Cloud / EOSC) jako důvěryhodné, otevřené prostředí pro vědeckou komunitu, využitelné pro ukládání, sdílení a opětovné použití vědeckých dat a výsledků, [30: COM(2016) 178 final of 19.4.2016.]
· Směrnice 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council[footnoteRef:31], která stanovuje principy pro co největší opětovné využití dat veřejného výzkumného sektoru pro komerční i nekomerční využití všemi zájmovými skupinami za nediskriminačních podmínek a marginálních distribučních nákladů, [31: Directive 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council of 17 November 2003 on the reuse of public sector information (OJ L 345, 31.12.2003, p. 90)]
· Doporučení Komise z 25. 4. 2018 k přístupu a uchovávání vědeckých informací,[footnoteRef:32] jehož cílem je dále podpořit využití vědeckých informací jak přímo ve výzkumu, tak v inovacích, a tím dále podpořit ekonomický růst a inovace především v malých a středních podnicích, [32: COMMISSION RECOMMENDATION of 25.4.2018 on access to and preservation of scientific information, Brussels, 25.4.2018 C(2018) 2375 final,]
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
Doporučení Komise ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání popisuje mimo jiné relevantní prvky politiky otevřeného přístupu. Členské státy by měly stanovit a zavést jasné politiky (jak bude podrobně rozvedeno v národních akčních plánech) pro:
a) šíření vědeckých publikací, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků, a pro otevřený přístup k nim,
b) správu údajů z výzkumu, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných prostředků, včetně otevřeného přístupu,
c) posílení uchovávání a opakované využívání vědeckých informací (publikací, souborů dat a ostatních výstupů výzkumu),
d) další rozvoj infrastruktur, o něž se opírá systém pro přístup k vědeckým informacím a jejich uchovávání, sdílení a opětovné využívání a pro podporu jejich federalizace v rámci evropského cloudu pro otevřenou vědu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru uložila výzkumným organizacím povinnost zpřístupňovat údaje z výzkumu. Dodatečně je třeba zlepšit podmínky, za nichž lze některé údaje z výzkumu opakovaně používat. Z tohoto důvodu by se měly některé závazky vyplývající z této směrnice rozšířit na údaje z výzkumu, které jsou výsledkem činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných veřejnými a soukromými subjekty. V rámci vnitrostátních politik otevřeného přístupu by zpřístupňování údajů z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mělo představovat standardní možnost. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran, v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Kromě toho se tato směrnice nevztahuje na údaje z výzkumu, které nejsou přístupné z důvodu národní bezpečnosti, obrany nebo veřejné bezpečnosti.
Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se závazky vyplývající z této směrnice vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum či organizace financující výzkum zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu, a neměly by představovat další náklady na vyhledávání datových souborů údajů či vyžadovat dodatečnou správu údajů. Členské státy mohou rozšířit uplatňování této směrnice také na údaje z výzkumu zpřístupněné veřejnosti prostřednictvím jiných datových infrastruktur, nežli jsou registry, prostřednictvím otevřeného přístupu k publikacím, jako soubor přiložený k článku, odbornému článku či článku v odborném časopisu. Jiné dokumenty než údaje z výzkumu by měly být nadále z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.
S opatřením 1 a implementací Směrnice 2019/1024 ze dne 20. června 2019 úzce souvisí zákon č. 241/2022 Sb.[footnoteRef:33]. [33: Zákon č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.]
V roce 2017 vláda schválila Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020,[footnoteRef:34] na kterou navázal Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017–2020[footnoteRef:35]. [34: Schválena usnesením vlády ze dne 14. června 2017 č. 444.] [35: Schválen usnesením vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 289.]
V Národní politice výzkumu, vývoje a inovací 2021+[footnoteRef:36] se otevřeného přístupu k vědeckým informacím týkají [36: Schválena usnesením vlády ze dne 20. července 2020 č. 759. ]
· Opatření 1 „Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI“, které je zaměřeno na potřebné změny v české legislativě týkající se výzkumu, vývoje a inovací,
· Opatření 8 „Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné; rozvoj a zefektivnění IS VaVaI,“ upravující otevřený přístup k výsledkům a datům VaV a akcentující další rozvoj IS VaVaI,
· Opatření 13 „Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků vědy a výzkumu,“ jehož třetí částí je systematické a trvalé zpřístupňování nejaktuálnějších informací o výsledcích celosvětové vědy v ČR.
1.2.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostíDefinice problému:
Absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí má v praxi vážné důsledky, které představují riziko zneužití nebo úniku citlivých informací. Toto riziko může mít závažné dopady v ekonomickém, bezpečnostním a konkurenčním prostředí. Může dojít k ohrožení národní bezpečnosti v případě zneužití citlivých informací nebo technologií nepřátelskými subjekty. Závažné důsledky může mít i nedostatečné zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu při zahraničních cestách výzkumných pracovníků. Dopady absence legislativního zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí se projevují například rizikem nevhodného transferu znalostí, omezením spolupráce a sdílení informací s potenciálními partnery, kteří tyto „bezpečnostní otázky“ vyřešeny mají nebo zranitelností vůči kybernetickým hrozbám. Tyto dopady mají největší vliv na výzkumné pracovníky, výzkumný a podnikový sektor, státní sektor, vládu a v konečném důsledku i na celou společnost.
Kontext:
Bezpečnost znalostí se týká především nežádoucího přenosu citlivých znalostí a technologií. Znalostní bezpečnost zahrnuje i skryté ovlivňování vzdělání a výzkumu třetími stranami. Takové zasahování ohrožuje akademické svobody a sociální bezpečnost. Tyto hodnoty hrají rozhodující roli i v aktivitách se zahraničními partnery.
Otevřená věda je v Evropě zaváděna a podporována s cílem zajistit, aby údaje pocházející z veřejně financovaného vědeckého výzkumu byly přístupny všem. V některých případech však mohou existovat legitimní důvody pro upuštění od takového zveřejnění, jako je ochrana oprávněných zájmů původce / autora výsledku nebo ochrana bezpečnostních zájmů České republiky. Je proto důležité, aby výzkumné organizace přistupovaly pečlivě k uzavírání dohod o spolupráci, měly na zřeteli tyto zájmy a mohly se tak vyhnout konfliktu mezi snahou o maximální otevřenost na jedné straně a přijímáním legitimních ochranných opatření na straně druhé.
Etická dilemata mohou hrát roli v případě spolupráce se zeměmi, které nerespektují základní lidská práva. Důležitá otázka se týká prevence zneužívání výsledků výzkumu za účelem represe nebo porušování lidských práv v těchto zemích.
Třetí strany používají různé metody k získávání znalostí a technologií, které mohou být použity pro vojenské účely nebo pro cíle, které nejsou v souladu s našimi základními hodnotami. Příklady zahrnují centrálně řízené talentové programy, vyvíjení tlaku na krajany (nebo bývalé krajany), kteří emigrovali, digitální špionáž a nábor jednotlivců na strategických pozicích. Jako nástroje se také používají interinstitucionální partnerství. V takových případech akademický partner působí jako prodloužení dané vlády.
A konečně, osoby ze třetích zemí mohou podnikat aktivity zaměřené na ovlivňování a zasahování do výzkumné činnosti. Proto se mohou například pokoušet ovlivňovat názory (o zemi), bránit výzkumu problematických témat nebo získávat informace o prováděném výzkumu a vývoji a o dosud nezveřejněných výsledcích. Tyto země se snaží udržet kontrolu prostřednictvím svých krajanů. To může vyvolat obavy zúčastněných výzkumníků a studentů, vést k autocenzuře a narušování základních akademických hodnot.
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. má zvláštní úpravu výzkumné činnosti pouze s ohledem na potřeby tajných služeb. Předkladatel se však s odvoláním na jiné státy (Slovensko[footnoteRef:37], Rakousko[footnoteRef:38], Nizozemsko[footnoteRef:39]) domnívá, že je v souvislosti se současným geopolitickým děním zapotřebí obecné úpravy, která zvýší institucionální odolnost výzkumných organizací proti nežádoucím vlivům a tím posílí ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a řízení rizik. [37: Zákon č. 172/2005 Z.z., o organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja a o doplnení zákona č. 575/2001 Z.z., o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov] [38: Bundesrecht konsolidiert: Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungs- und Technologieförderungsgesetz, Fassung vom 28.02.2023.] [39: National knowledge security guidelines. January 2022.]
1.2.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostíDefinice problému:
V roce 2022 bylo vydáno nové Sdělení Komise: Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Tím se stávající úprava § 16 zákona č. 130/2002 Sb. stala neaktuální a je zapotřebí ji nahradit.
Další překážkou, kterou lze legislativně řešit, je zdlouhavý postup při nakládání s majetkem výzkumných organizací. Veřejné výzkumné instituce se při nakládání s majetkem řídí zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. V obou zákonech je zakotvena zdlouhavá procedura, vyžadující schválení různými orgány příslušné organizace, jež transfer znalostí značně komplikuje. Navíc je hodnota majetku, který této proceduře podléhá, v obou úpravách stanovena rozdílně. Státní výzkumné organizace se řídí zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který se zaměřuje na hmotný majetek, zejména nemovitý. Nicméně úprava pro nakládání s nehmotným movitým majetkem, včetně práv duševního vlastnictví, v tomto zákoně chybí. Pro převod práv duševního vlastnictví se proto používají obecná pravidla pro nakládání s majetkem. Pokud by výzkumné organizace, které mají formu státní příspěvkové organizace, chtěly převést patentová nebo autorská práva, musely by nejprve prohlásit tento majetek za nepotřebný. Tento postup však není uspokojivý z hlediska podpory transferu znalostí.
Obecným problémem je také ocenění patentu, protože se jedná o velmi specifické výsledky tvůrčí duševní činnosti, které je obtížné vyčíslit pomocí srovnávacích metod. Při jednání o prodeji výhradní licence nelze uplatnit exaktní kritéria.
S využitím výsledků výzkumu, vývoje a inovací souvisí také ochota zaměstnanců, autorů výsledků, vstupovat do firem s vysokým inovačním potenciálem, včetně např. nově založených spin-off firem. Dle současné právní úpravy platí, že pokud by majoritní vlastník takové společnosti s vysokým inovativním potenciálem chtěl některému ze svých klíčových zaměstnanců poskytnout minoritní majetkovou účast, musí být příjem z nabytí podílu, příp. opcí, zdaněn. V raných fázích implementace výsledku výzkumu do praxe přitom není jisté, zda implementace výsledku v praxi bude úspěšná. Klíčový zaměstnanec tak není dostatečně motivován, aby platil daň z nabytí podílu ve společnosti, u které jsou budoucí výnosy značně nejisté.
Kontext:
Transfer znalostí je dalším důležitým prvkem v oblasti výzkumu a vývoje. Jedná se o proces přenosu nových poznatků a technologií z výzkumu do praxe. Slabé propojení akademické sféry s podnikovou sférou a veřejnou správou a nedostatečné zhodnocování výsledků výzkumu je přetrvávajícím nedostatkem českého výzkumného prostoru. Je to patrné i z toho, že koherentní data o transferu znalostí, včetně prodeje licencí, akademických spin-offů či vstupů do tvorby veřejných politik, nejsou dostupná v potřebném rozsahu.
Studie Technologického centra Akademie věd České republiky z roku 2011[footnoteRef:40] zaměřená na transfer znalostí na vysokých školách a ve výzkumných organizacích uvádí: [40: Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR. Technologické centrum AV ČR, Praha 2011.]
„Přenos znalostí vytvářených výzkumnými organizacemi do aplikační (podnikové) sféry může nabývat různých forem v závislosti na druhu poznatku, jeho oborové příslušnosti, novosti, možnosti využití apod. Mezi nejčastější formy obecně patří:
· Prodej patentů a licencí – jedná se o prodej výlučných či nevýlučných práv k využívání poznatku.
· Výzkum na zakázku (smluvní výzkum) – výzkumná organizace pro subjekt aplikační sféry realizuje dle jeho požadavků a potřeb výzkum, na který jsou jí tímto subjektem poskytovány finanční prostředky.
· Společné výzkumné projekty řešené ve spolupráci se subjekty aplikační sféry – výzkumná organizace spolu se subjektem aplikační sféry řeší výzkumný projekt, který může být plně financován zdroji tohoto subjektu či spolufinancován veřejnými prostředky.
· Konzultace a poradenství – výzkumná organizace za úplatu a v souladu s tržními podmínkami poskytuje konzultační a poradenské služby subjektům aplikační sféry,
· Vzdělávání (celoživotní vzdělávání) – transfer znalostí formou vzdělávání může nabývat dvou základních podob, jednak v rámci akreditovaných studijních oborů a jednak formou placených kurzů celoživotního vzdělávání a přednášek.
· Horizontální mobilita – mobilita výzkumníků a studentů mezi výzkumnou a aplikační sférou pomáhá k odstraňování bariér mezi těmito účastníky inovačního procesu (změny v myšlení) a k zlepšování jejich kontaktů a rovněž k rozvoji užších vztahů výzkumu a vzdělání. Napomáhá i k lepšímu plnění dvojí role aplikačního sektoru: jako uživatele výsledků výzkumu a jako předkladatele potřeb a požadavků trhu na řešení výzkumných problémů.
· Publikační činnost – poznatky mohou být šířeny formou článků ve vědeckých časopisech či knihách.“.
Statistiky:
Z analýzy výsledků výzkumu a vývoje[footnoteRef:41] je patrný přetrvávající vysoký podíl publikačních výstupů, relativně nízký počet aplikovaných výsledků a v zahraničním srovnání nápadné zaostávání v počtu mezinárodních patentových přihlášek. [41: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021.]
Graf č. 15: Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR podle typu přihlašovatele
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné, státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná společnost, nadace, občanské sdružení,
Patentová aktivita tuzemských subjektů měřena počtem podaných patentových přihlášek má od roku 2013 až na drobné výkyvy klesající trend. V období mezi lety 2012–2021 bylo nejvíce patentů uděleno subjektům z České republiky v roce 2016. Od tohoto roku pak počet udělených patentů klesá. Mezi přihlašovateli, kterým byl ve sledovaném období udělen patent, dominují podniky (skupina PF). Další významnou skupinou jsou pak vysoké školy (VS). Zbylé dvě skupiny AV a SP mají relativně nízký podíl udělených patentů.
Graf č. 16: Patenty udělené přihlašovatelům z ČR podle typu přihlašovatele a roku udělení
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné, státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná společnost, nadace, občanské sdružení,
Také dle závěrů SRIP (2022)[footnoteRef:42] je v EU srovnání patentová aktivita v České republice nízká. Na druhou stranu aktivita v období 2002–2011 a 2012–2021 mírně vzrostla. Důležité je však vést v patrnosti, že česká ekonomika je silně závislá na zahraničních firmách, které přihlašují průmyslově chráněné duševní vlastnictví vyvinuté v České republice ve svých mateřských zemích. [42: Science, research and innovation performance of the EU 2022 – https://research-and-innovation.ec.europa.eu/knowledge-publications-tools-and-data/publications/all-publications/science-research-and-innovation-performance-eu-2022-report_en]
Graf č. 17: Patentová intenzita a BERD jako podíl HDP (2018)
Zdroj: SRIP (2022), vlastní zpracování dle EPO PATSTAT databáze, Eurostat a OECD | Patentová intenzita = Patentové přihlášky na HDP (mld. PPS€)
Graf č. 18: Počet poskytovatelů patentových licencí a výše přijatých licenčních poplatků (v mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Graf č. 19: Poskytnuté licence na patenty podle sektoru poskytovatele
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Při detailním pohledu na poskytnuté licence je zřejmé, že v roce 2021 největší objem přijatých licenčních poplatků získaly veřejné výzkumné instituce. K tak výraznému podílu veřejného sektoru na licenčních poplatcích přispívá Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který již několik let výrazně ovlivňuje celkové finanční ukazatele licenčních příjmů v České republice.
Ne všechny identifikované bariéry transferu znalostí jsou řešitelné legislativně. Odstranění některých překážek je v přímé působnosti jednotlivých výzkumných organizací. Výzkumné organizace v ČR nemají v naprosté většině stanoveny jasné dlouhodobé vize a cíle svého rozvoje, ale i ve svém řízení upřednostňují spíše „akademickou svobodu“. Doložily to i zkušenosti z rozhovorů se samotnými výzkumníky[footnoteRef:43], kteří většinou nedokázali popsat vizi a cíle svého pracoviště, ke které svými aktivitami také přispívají. Naopak jejich aktivity jsou rozhodovány často individuálně či v užším výzkumném týmu. Velká část rozhodnutí je tak činěna ad hoc nebo ze setrvačnosti, což nutně snižuje jejich synergii a přínosy. [43: Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR. Technologické centrum AV ČR, Praha 2011.]
1.2.14.1 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostíDefinice problému:
Problémy spojené s absencí legislativního ukotvení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí vyplývají zejména z nedostatečné informovanosti veřejnosti o potenciálních přínosech výzkumu a inovací. Kromě toho existuje nedostatek finanční podpory pro výzkumné organizace, což zpomaluje transfer nových znalostí do ekonomiky a společnosti.
Dopady absence legislativního ukotvení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí se nejvíce projevují na výzkumných pracovnících a organizacích, podnicích a průmyslovém sektoru, veřejném sektoru a veřejnosti. Výzkumní pracovníci a organizace mají omezené možnosti získávat finanční prostředky a podporu pro svou práci. Podniky a průmyslový sektor mají omezený přístup k novým vědeckým poznatkům a inovacím, což ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Veřejnost ztrácí příležitosti zapojit se do vědeckého procesu a využívat výsledky výzkumu pro osobní a profesní potřeby, což má negativní dopad na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a ekonomiky ČR.
Kontext:
Popularizace výzkumu a vývoje je součástí moderní společnosti. Je to proces, který umožňuje šíření nových myšlenek, objevů a technologií mezi širokou veřejnost, tím pomáhá zlepšovat kvalitu života lidí a přináší nové příležitosti pro ekonomický a společenský rozvoj. Zapojení občanské společnosti do vědy má zásadní význam pro obohacení vědy, posílení důvěry společnosti ve vědu, usnadnění rozvoje inovací a tvorbu politik. Je jedním z klíčových témat v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU a je zahrnuto v rámcových programech Evropské komise v oblasti výzkumu a inovací i v Evropském výzkumném prostoru. Popularizace vědy v sobě zahrnuje proces sdělování informaci, zde ovšem s cílem propagovat problematiku VaV v očích veřejnosti, vzbudit o VaV zájem a motivovat veřejnost k další aktivní participaci. Zatímco proces medializace je prakticky výhradně jednosměrný, informace putuje od vědců k veřejnosti, do popularizace může byt veřejnost také aktivně zapojena.
Potřebu propagace vědy lze zdůvodnit takto[footnoteRef:44]: [44: Science Education Policy-making: Eleven emerging issues. UNESCO, Paris, 2008.]
· Identifikace, motivace a počáteční příprava těch studentů, kteří své studium směřují do oblasti vědy a technologií. Jde o kriticky důležitý faktor, neboť právě výzkumníci jsou chápáni jako klíčoví aktéři v sociálně a environmentálně udržitelném ekonomickém rozvoji.
· Technologický rozvoj a další možné aplikace vědeckého poznání ve společnosti vyžadují podporu informovaných občanů. Bez této podpory a porozumění může technologický rozvoj působit účelově, dlouhodobý prospěch společnosti je pak přehlížen.
· Změny, které vznikají stále širším využíváním nových technologií, jsou pravděpodobně nejpronikavějším dopadem. To vede k hlubokým změnám v tom, co je dnes nazýváno znalostní společnost.
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 1. prosince 2020 mimo jiné zdůraznila, že „otevřená věda, včetně začleňování otevřeného přístupu k publikacím a výzkumným údajům, hraje klíčovou roli při posilování dopadu, kvality, účinnosti, transparentnosti a integrity výzkumu a inovací a přibližuje vědu a společnost, přičemž zohledňuje legitimní právní předpisy, bezpečnost a soukromí aspekty.“, a vybídla „Komisi, členské státy a zúčastněné strany, aby podporovaly a zaváděly otevřené vědecké postupy ve svých systémech odměňování a hodnocení pro výzkum, výzkumné pracovníky a instituce, včetně výzkumných center, a posílily svou evropskou koordinaci.“.
Aktivita týkající se tzv. otevřené vědy významně přispívá nejen k propagaci vědy ve společnosti a jejímu lepšímu pochopení, ale i k transferu znalostí, jak konstatovala Evropská komise v jednom ze svých sdělení věnovaných této problematice [footnoteRef:45]: „Díky otevřené vědě jsou systémy výzkumu a inovací účinnější a kreativnější a je posilována excelence a důvěra společnosti ve vědu. Důvodem je to, že zpřístupňování a sdílení výsledků výzkumu a údajů z něj získaných, zajištění jejich opětovné použitelnosti a opakovatelnosti a přístup k výzkumným infrastrukturám poskytují základ pro vzájemnou kontrolu a kvalitu, jakož i pro efektivitu při dalším využití výsledků výzkumu, analýzy a inovací.”. [45: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru region: Nový EVP pro výzkum a inovace. COM(2020) 628 final, Brusel, 30.9.2020.]
Z výše uvedených informací vyplývá, že úzká souvislost propagace výzkumu, výsledků výzkumu s transferem a šířením znalostí, má vliv na navazování kontaktů mezi výzkumnými pracovišti a podniky a touto cestou i na inovace a konkurenceschopnost. I když v ČR probíhá řada propagačních a popularizačních akcí, některé na úrovni vlády, jiné organizované výzkumnými institucemi, není tato část činností a s nimi spojených výdajů legislativně téměř nijak ošetřena. Výjimkou je udělování ocenění za úspěchy ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně propagace nebo popularizace, které se řídí vlastním nařízením vlády.
1.3 Popis existujícího právního stavu
Do roku 1989 byl systém řízení výzkumu, vývoje a inovací založen na modelu centrálního řízení a plánování, po roce 1989 se celý systém uvolnil. První právní úpravu oblasti výzkumu a vývoje po roce 1989 přinesl zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje technologií. Tímto zákonem byla stanovena základní pravidla pro poskytování státních prostředků pro výzkum a vývoj. Kromě toho byla zřízena Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost a vývoj technologií a Grantová agentura České republiky. K zákonu byl vydán v roce 2001 prováděcí předpis, nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.
Tato právní úprava se ukázala jako nedostatečná zejména pro absenci pravidel pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj, pro absenci pravidel pro poskytování institucionální podpory, chyběla povinnost provádět kontrolu užití poskytnutých finančních prostředků, pravidla pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a absenci práv a povinností spojených s předáváním údajů do informačního systému výzkumu a vývoje, který postupně vznikal od poloviny devadesátých let dvacátého století. Tyto problémy vyřešila zcela nová právní úprava (zákon č. 130/2002 Sb. a jeho prováděcí předpisy).
Současný systém veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace byl zaveden zákonem č. 130/2002 Sb., který nabyl účinnosti k 1. červenci 2002, a nahradil tak do té doby platný zákon č. 300/1992 Sb.
K zákonu č. 130/2002 Sb. bylo postupně vydáno pět prováděcích předpisů, které upravovaly podrobněji postup pro poskytování účelové a institucionální podpory, vedení informačního systému výzkumu a vývoje a podmínky pro ocenění mimořádných výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a ocenění propagace či popularizace výzkumu, experimentálního vývoje a inovací:
1. nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji – zrušeno zákonem č. 110/2009 Sb.,
2. nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů – zrušeno zákonem č. 110/2009 Sb.,
3. nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje – nahrazeno nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
4. nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů,
5. nařízení vlády č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí.
Dosud byl zákon č. 130/2002 Sb. dvaadvacetkrát novelizován:
1. zákonem č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách,
2. zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje,
3. zákonem č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích,
4. zákonem č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti se změnou zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
5. zákonem č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů,
6. zákonem č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
7. zákonem č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů,
8. zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím,
9. zákonem č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
10. zákonem č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (úplné znění zákona č. 130/2002 Sb. bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 211/2009 Sb.),
11. zákonem č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
12. zákonem č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů,
13. zákonem č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů,
14. zákonem č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek,
15. zákonem č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů,
16. zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
17. zákonem č. 146/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů,
18. zákonem č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
19. zákonem č. 277/2019, Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
20. zákonem č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů,
21. zákonem č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
22. zákonem č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s přijetím zákona č. 110/2009 Sb. byly také zrušeny dva prováděcí předpisy (nařízení vlády č. 461/2002 Sb. a č. 462/2002 Sb.) a část jejich obsahu byla převedena do samotného zákona. Bylo rovněž nutné přizpůsobit terminologii v té době užívaným pojmům podle evropské terminologie.
Novelou provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., byly do zákona zavedeny také pojmy týkající se inovací, ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování podpory inovacím nadále neobsahuje.
To je jedna z hlavních legislativních překážek pro podporu inovačních procesů a transferu výsledků. Prioritou České republiky a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit k systematickému zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací a budováním předpokladů ke zvyšování soukromých výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Přitom evropské předpisy, na které se tato velká novela odvolávala, již o inovacích pojednávaly.
K vydání nových evropských předpisů[footnoteRef:46] došlo v roce 2014. Předcházející změna z roku 2008 byla hlavním důvodem pro zásadní novelu zákona č. 130/2002 Sb. (zákonem č. 110/2009 Sb., úplné znění zákon č. 211/2009 Sb.). Na jedné straně byla tato změna podceňována, na druhé straně byla dramatizována (co do důsledků). [46: Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úřední věstník EU č. L 187, 26. 6. 2014); Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úřední věstník EU č. L 193, 17. 7. 2014); Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (Úřední věstník EU č. C 198, 27. 6. 2014)]
Některé z uvedených problémů se snažil řešit návrh novely zákona, který v roce 2013 iniciovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ten vláda schválila a předložila Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1043/0. Vzhledem k předčasným volbám bylo projednávání ukončeno.
Další pokus o změnu zákona č. 130/2002 Sb. byl učiněn v roce 2016, kdy vláda schválila věcný záměr nového zákona. Příprava paragrafovaného znění návrhu zákona se naplno rozběhla až počátkem roku 2017. Materiál byl předložen vládě, ale vzhledem ke konci funkčního období vlády byl legislativní proces rovněž ukončen, aniž bylo dosaženo cíle.
V roce 2019 byla vládou schválena malá technická novela zákona č. 130/2002 Sb., která souvisela především se změnou hodnocení výzkumných organizací. Novela, vyhlášená dne 26. února 2020 ve Sbírce zákonů v částce 22 jako zákon č. 50/2020 Sb., nedala prostor pro důkladnější změnu zohledňující potřeby uvedené výše, neboť se soustředila pouze na 4 oblasti, z nichž klíčovou byla změna § 7 odst. 7 zákona. Pro plnou implementaci Metodiky 2017+ byla tato změna nezbytná. Zpracovatel novely, poskytovatelé a reprezentace institucí zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí se proto dohodli, že témata, která bylo nutné z důvodu omezeného rozsahu a úzkého zaměření malé technické novely ponechat stranou, budou zahrnuta do diskuse o přípravě velké novely nebo nové právní úpravy oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Na konci roku 2020 byla vládou předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky novela zákona č. 130/2002 Sb. většího rozsahu (sněmovní tisk č. 1118/0), která se mimo jiné týkala i podpory inovací. Vzhledem k nutnosti řešit přednostně opatření spojená s epidemií SARS-Cov-2 a jejího dopadu na českou ekonomiku nebyla novela do konce funkčního období Poslanecké sněmovny projednána.
Dosud nebyly zohledněny ani judikáty Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90, ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56, ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90, případně ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34. Rovněž je nutné vypořádat se se závěrečným stanoviskem veřejné ochránkyně práv ze dne 9. 12. 2019 ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
1.3.1 Přehled právních předpisů, k nimž se návrh váže
· zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů,
· zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, ve znění zákona č. 286/2018 Sb.,
· zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů,
· zákony, kterými byl zákon č.130/2002 Sb. postupně novelizován,
· nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací,
· nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů,
· nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, ve znění nařízení vlády č. 62/2022 Sb.,
· nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů,
· vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb.,
· vyhláška č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb.,
· vyhláška č. 419/2001 Sb., o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu, ve znění pozdějších předpisů,
· vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, ve znění pozdějších předpisů,
· vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací, ve znění vyhlášky č. 107/2011 Sb.
1.3.2 Právní předpisy EU
· nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, konsolidované znění z 1. 7. 2023
· nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem,
· nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,
· nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory,
· nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis,
· nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství,
· nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury,
· nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013,
· nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC),
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
1.3.3 Ostatní
Oblasti výzkumných institucí se dále týká
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.
Z oblasti ochrany osobních údajů je pak relevantní
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh se rovněž dotýká úpravy zadávání veřejných zakázek, která je v právu EU upravena mj. směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Z pramenů práva „soft law“ jsou ve vztahu k návrhu významná zejména:
· Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
· Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01), který nahradil stávající Rámec pro výzkum, vývoj a inovace (2014/C 198/01),
· Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01),
· Sdělení Komise - Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem (2014/C 188/02).
· Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru region: Nový EVP pro výzkum a inovace. COM(2020) 628 final, Brusel, 30. 9. 2020.
1.3.4 Popis právního stavu k definovaným problémům
1.3.4.1 Chybějící nástroje podpory inovací
Novelou, provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., byly do zákona zavedeny pojmy týkající se inovací, ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování různých forem podpory inovacím nadále neobsahuje.
Kromě vymezení pojmu „inovace“ v § 2 odst. 1 písm. c) se již zákon problematikou inovací nezabývá. Chybí bližší podmínky, zásady, procesní pravidla a kritéria jejich podpory, včetně vymezení způsobilých nákladů. Stávající právní úprava umožňuje pro podporu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí použít jen dotace, což zejména pro inovace není ve většině případů zcela vhodný a efektivní způsob podpory. Ostatní kategorie podpory, které byly zavedeny nebo nově výrazně upraveny v GBER, platný zákon vůbec neupravuje, což je jeho zásadní nedostatek. Zákon č. 130/2002 Sb. neumožňuje ani použít nástroje, které připouštějí pro využití prostředků státního rozpočtu zákon č. 218/2000 Sb. a zákon č. 47/2002 Sb., o malém a středním podnikání.
V souvislosti se zavedením nových nástrojů na podporu inovací je třeba upravit procesy výběru návrhů projektů, hodnocení a rozhodování, stejně jako neměnnost lhůt, dosud univerzálně platných pro všechny situace. Základní procesní částí je hlava V. a v ní především § 21, který upravuje veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích a nepřipouští žádné varianty postupu. Nezohledňuje např. potřebu rychlosti jejího poskytování vzhledem k blízkosti trhu, což je důležité pro podporu inovací (ale i aplikovaného výzkumu). To s sebou nese i objem nákladů na zhodnocení návrhů projektů. To jsou hlavní legislativní překážky pro podporu inovačních procesů a transferu výsledků.
Prioritou ČR a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit k systematickému zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací a budováním předpokladů ke zvyšování soukromých výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Přitom evropské předpisy, na které se tato velká novela odvolávala, již o inovacích pojednávaly.
1.3.4.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů
Vysokým školám povinnost vypracovat strategický záměr ukládá zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Veřejným výzkumným institucím zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, nestanovuje povinnost mít dlouhodobý záměr přímo, ale pouze v souvislosti s povinnostmi rady instituce, která „rozhoduje o koncepci (jejího) rozvoje“.
Vzhledem k tomu, že koncepční dokumenty výzkumných organizací jsou podkladem pro jejich hodnocení a pro poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací, mělo by dojít k jejich strategickému provázání s koncepcí poskytovatele (mimo vysoké školy, viz vysokoškolský zákon).
Přípravu koncepce výzkumu, vývoje a inovací ukládá poskytovatelům ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb. Podle § 33 odst. 2 písm. b) téhož zákona za koncepci podpory velkých výzkumných infrastruktur odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tato ustanovení jsou však s ohledem na praxi nedostatečná.
1.3.4.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Členění výdajů na výzkum, vývoj a inovace je upraveno zákonem č. 130/2002 Sb. Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou podle § 6 uvedeného zákona výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová podpora celkem.
V § 6 odst. 2 jsou uvedeny další závazné ukazatele. Jsou uváděny pouze v případech těch rozpočtových kapitol, kdy to připadá z věcných důvodů v úvahu.
Věcný obsah závazných ukazatelů je uveden v § 3 a 4.
Zákon č. 130/2002 Sb. striktně rozlišuje pouze účelové a institucionální financování. Toto historicky vzniklé vymezení předmětu podpory v § 3 a 4 však neodpovídá skutečné věcné podstatě přidělované podpory, což ukázala i dlouhodobá praxe. Z tohoto důvodu se navrhuje změna a vytvoření dalšího závazného ukazatele – systémové podpory.
1.3.4.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
Proces rozdělování prostředků účelové podpory je založen na provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na vyhlášení veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích. Tato podmínka je stanovena v § 7 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb.
Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích provádí poskytovatel podle § 17 až 21 zákona č. 130/2002 Sb. Základním podkladem pro provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích je příprava a schválení programu podle § 5 zákona č. 130/2002 Sb.
Lhůty pro poskytování účelové podpory jsou stanoveny v § 10 zákona č. 130/2002 Sb.
Kromě poskytování účelové podpory na základě provedené veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích umožňuje zákon č. 130/2002 Sb. využít také veřejnou zakázku ve výzkumu, vývoji a inovacích, jejích definice je uvedena v § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb. V tomto případě se postupuje stejně jako v případech jiných veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb.
Dotace, mezi které náleží i účelová podpora (§ 4 odst. 1), lze poskytovat také podle rozpočtových pravidel (§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb.). Pro poskytování podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona 130/2002 Sb. se tento postup nepoužívá, neboť zákon č. 130/2002 Sb. obsahuje speciální úpravu používanou právě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Jestliže výzkumné organizace podléhají pravidelnému hodnocení, které je podmínkou pro poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, účelová podpora, resp. programy účelové podpory a jejich dopady nejsou zákonem upraveny vůbec a postupuje se podle usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 351, kterým vláda schválila Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací.
Stávající právní úprava kodifikuje pouze postup při předkládání návrhu programu a jeho náležitosti nebo při změnách programu. Hodnocení programů je ponecháno na úrovni usnesení vlády, a to jen dílčím způsobem (hodnocení ukončených programů na základě kvantitativních kritérií, zejm. jejich výsledků). Situace, kdy jsou postupem uvedeným v zákoně hodnoceny jednotlivé projekty, ale už nejsou hodnoceny programy, jejichž cíle mají projekty naplňovat, přispívá zejména v oblasti aplikovaného výzkumu k jeho roztříštěnosti a k malé provázanosti konkrétních podporovaných aktivit (projektů apod.) na koncepční a strategické dokumenty.
Je třeba směřovat k uložení povinností hodnocení provádět, ale současně připustit, že hodnocení programů musí odpovídat zaměření a cílům stanoveným při jejich schválení. Bylo by krajně nevhodné zákonem stanovit jednotný postup a ukazatele pro hodnocení programů aplikovaného výzkumu, základního výzkumu i pro inovace.
1.3.4.5 Absence přenositelnosti projektů
Problematika přenositelnosti projektů není dosud upravena. Je však nutné mít na zřeteli, že přenositelnost projektu může být dávána do souvislosti s pravidly veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, tedy s procesem podle § 21 zákona č. 130/2002 Sb., ve kterém byl vybrán daný návrh projektu s určitými parametry. Smlouva o poskytnutí podpory je uzavírána s příjemcem a stejně tak rozhodnutí o poskytnutí podpory je vydáváno ve prospěch příjemce, bez zvláštní právní úpravy umožňující přenositelnost je proto tento dotační právní vztah z povahy věci nepřenositelný.
Navíc kvalita uchazeče byla nebo mohla být součástí hodnocení návrhu a mohlo by hrozit obejití výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, případně by mohlo jít o nepovolenou podporu, pokud by nový příjemce nebyl způsobilý z hlediska pravidel veřejné podpory [footnoteRef:47]. [47: Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým je v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Nařízení Komise ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem.]
Dle dosavadní právní úpravy v zákoně se smlouva o poskytnutí podpory řídí ustanoveními občanského zákoníku, nestanoví-li zákon č. 130/2002 Sb. jinak. Původně tento zákon odkazoval na obchodní zákoník. Ohledně soukromoprávní či veřejnoprávní povahy těchto smluv dlouho panoval nejednotný výklad.
Judikatura posledních let však řadí smlouvy o poskytnutí podpory do kategorie veřejnoprávních smluv podle správního řádu. Ustanovení správního řádu upravující veřejnoprávní smlouvy v § 170 explicitně vylučuje užití některých ustanovení občanského zákoníku, konkrétně ustanovení o neplatnosti právních jednání a relativní neúčinnosti, ustanovení o odstoupení od smlouvy a odstupném, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví, ustanovení o postoupení smlouvy a o poukázce a ustanovení o započtení. Vyloučení možnosti změny v osobě dlužníka nebo věřitele by představovala překážku v možnosti změnit příjemce na základě postoupení smlouvy o poskytnutí podpory. Samotné ustanovení umožňující přenositelnost grantového projektu přímo v zákoně chybí.
1.3.4.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory
Zákonem jsou v současné době upraveny procesy týkající se vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji inovací, prokazování způsobilosti uchazeče až po přijímání a hodnocení návrhů projektů, neobsahuje však již ustanovení ukládající poskytovatelům a státní správě ve výzkumu, vývoji a inovacích obecně povinnost získávat si informace z vlastních, veřejnou správou provozovaných a veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy. Zároveň je třeba reagovat na novou úpravu vyplývající ze zákona o právu na digitální služby.
Prokazování způsobilosti je upraveno v § 18 zákona č. 130/2002 Sb. V odstavci 7 je zakotveno zjednodušené prokazování pro ty uchazeče, u kterých jsou “pro výkon funkce statutárního orgánu nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a obdobné podmínky jako podmínky způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).”. V § 18 je rovněž upravena možnost využití elektronických výpisů z rejstříků.
Otázka sjednocení administrativy není zákonem řešena. Vláda se pokusila sjednotit dokumentaci pouze usnesením ze dne 29. září 2005 č. 1260. Zákon č. 130/2002 Sb. se sjednocením administrativy nezabývá.
1.3.4.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Podle současného znění zákona č. 130/2002 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Základ právní úpravy je uveden v § 33 zákona č. 130/2002 Sb., kterým se “mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie” svěřuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
V oblasti působnosti mohou dle zákona spolupracovat „s obdobnými zahraničními agenturami” také Grantová agentura České republiky (§ 36) a Technologická agentura České republiky (§ 36a).
Jak se konstatuje v předcházející části dokumentu, soustředění mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích pouze do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s sebou nese značná omezení pro mezinárodní spolupráci ostatních poskytovatelů se svými zahraničními partnery. Není však již umožněno, aby v souladu se svým odborným zaměřením mohla takovou působnost vykonávat i jiná ministerstva, z jejichž rozpočtových kapitol se podporuje výzkum, vývoj, inovace či transfer znalostí.
S úpravou působností souvisí také úprava oprávnění poskytovat na mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích příslušné finanční prostředky a je opět vyhrazena především Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (§ 4 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b). Výslovné oprávnění financovat projekty mezinárodní spolupráce z rozpočtových kapitol Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ve stávajícím zákoně chybí a je nutno postupovat pouze podle § 36 a 36a.
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona také jeden z tzv. dalších závazných ukazatelů.
1.3.4.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
Rozhodnutí a právní závěry týkající se absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory:
a) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90
„Z výše řečeného je zjevné, že by bylo zcela proti smyslu poskytování dotací podřazovat je režimu občanskoprávnímu, jak alternativně navrhuje stěžovatel. Zatímco v občanskoprávních vztazích jsou jejich účastníci v zásadně rovném postavení, při poskytování dotací ze státního rozpočtu je zachováno vrchnostenské postavení poskytovatele dotace. Z tohoto jeho postavení (na rozdíl od postavení účastníka občanskoprávních vztahů) plyne, že může autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či – v těchto zákonných limitech – jak stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní ze strany státu a jakousi protivahou tohoto dobrodiní není – jako je tomu ve vztazích občanskoprávních, či obecněji soukromoprávních – jeho protiplnění ve prospěch poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“
b) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
„Je nepochybné, že odstoupením ze strany fondu došlo ke zrušení smlouvy o poskytnutí dotace a smluvní strany byly povinny si vrátit poskytnutá plnění. Stěžovatel tak byl povinen poskytnutou dotaci vrátit. Jednalo-li by se o běžnou soukromoprávní smlouvu, např. smlouvu darovací, byl by obdarovaný povinen dárci vrátit dar, a pokud by tak dárce neučinil, byl by obdarovaný oprávněn dárce žalovat v občanskoprávním řízení. V tom lze stěžovateli přisvědčit. V daném případě se však nejedná o takovou soukromoprávní smlouvu, nýbrž o smlouvu o poskytnutí dotace ze státních prostředků, která je svým charakterem smlouvou veřejnoprávní. K výkladu veřejnoprávních smluv srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2007, sp. zn. 2 Afs 173/2006. Režim takové smlouvy je ovládán předpisy práva veřejného, občanského zákoníku, tak jako v tomto případě, lze užít jen pro otázky ve smlouvě neupravené jinak. Přitom ovšem není na vůli smluvních stran, které otázky ponechají v režimu občanského zákoníku, mohou tak totiž učinit jen ohledně otázek, pro které veřejnoprávní předpis nestanoví závazné podmínky. Smlouva o poskytnutí dotace totiž vychází z rozpočtových pravidel, jimiž je její obsah vymezen a od nichž se volním projevem stran nelze odchýlit. Ustanovení § 17 rozpočtových pravidel předpokládá uzavírání dohod o poskytnutí dotace mezi poskytovatelem a žadatelem s poukazem na zvláštní předpis.“
c) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90
„Nejvyšší správní soud proto nemá pochyb o tom, že právní vztah týkající se poskytnutí účelové dotace na financování výdajů spojených s volbami má povahu veřejnoprávního vztahu (srov. usnesení zvláštního senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 7. 5. 2010, čj. Konf 14/2010-8, č. 2115/2010 Sb. NSS). … Aby však bylo možné ustanovení správního řádu, včetně částí druhé a třetí upravujících správní řízení, použít, musí být splněny tři základní podmínky vyplývající z § 1 a § 9 správního řádu: musí se jednat (1.) o postup správního orgánu (2.) v oblasti veřejné správy, (3.) jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2010, čj. 2 As 52/2010-59, č. 2133/2010 Sb. NSS). O splnění prvé a druhé podmínky zde není pochyb, neboť žalovaný ve vztahu ke stěžovateli vystupuje jako orgán vykonávající v přenesené působnosti činnost státní správy, přičemž se jedná o veřejnoprávní (vrchnostenský) vztah. Stejně tak je naplněna i podmínka třetí. Jak již bylo uvedeno, stěžovatel má nárok na úhradu výdajů, které důvodně vynaložil ze svého rozpočtu v souvislosti s volbami. Odepřel-li tedy žalovaný poskytnout dotaci v požadované výši, rozhodl tím z materiálního hlediska o stěžovatelově nároku. Podmínky pro použití správního řádu jsou v daném případě tedy splněny.“
Dále lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní úpravy Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vystupuje v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem, který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s.
Dle stávající právní úpravy by se tedy veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, jakož i smlouva o poskytnutí podpory, měly řídit občanským zákoníkem, a přitom v rámci procesu výběru projektů by měla být vydávána rozhodnutí správního orgánu přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Na nejednoznačnost a aplikační problémy související se stávající právní úpravou upozornila i veřejná ochránkyně práv ve svém Závěrečném stanovisku s návrhem opatření k nápravě ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne 9. 12. 2019 (dále též jen jako „Závěrečné stanovisko“). V tomto Závěrečném stanovisku, které bylo adresováno Grantové agentuře České republiky, Veřejná ochránkyně práv navrhla následující doporučení ke změně právní úpravy:
„Agentuře tak navrhuji, aby předložila Úřadu vlády jako gestorovi zákona o podpoře výzkumu návrh změny zákona o podpoře výzkumu, v níž by:
(A) v § 9 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu vynechal odkaz na občanský zákoník. Poté, co agentura zváží, zda je nutná aplikace (některých) ustanovení občanského zákoníku, která jsou vyloučena v § 170 správního řádu, navrhuji do tohoto ustanovení uvést, i která ustanovení občanského zákoníku se uplatní na smlouvy o poskytnutí grantu.
(B) v § 21 odst. 11 a 22 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu vynechal obecné vyloučení správního řádu a přímo zakotvil, o jaký postup podle správního řádu se jedná (zda jde o správní řízení, či naopak II. a III. část správního řádu je vyloučena).
(C) v § 14 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu vynechal odkaz na občanský zákoník, naopak by zde výslovně stanovil, kdo je nadřízeným orgánem příslušným pro řešení sporů z těchto veřejnoprávních smluv.
(D) v zákoně o podpoře výzkumu výslovně stanovil, kdo je nadřízeným orgánem příslušným pro řešení stížností proti stížnosti (dle § 175 odst. 7 správního řádu).
Agentuře navrhuji i zvážit, zda (s ohledem na potřeby praxe) v zákoně o podpoře výzkumu ponechat v § 17 odkaz na občanský zákoník, či zda není vhodnější do zákona o podpoře výzkumu doplnit výslovně potřebnou úpravu či pouze upravit odklony od řízení o výběru žádostí upraveného ve správním řádu (v případě nutné změny zákona o podpoře výzkumu navrhuji i předložit odpovídající návrh jeho změny).“
Návazně na vysvětlení v části 1.2.8 lze uvést, že zákon č. 130/2002 Sb. v § 21 vylučuje použití správního řádu pro rozhodování ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích:
„11) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád“.
Jak bylo dříve uvedeno, Nejvyšší správní soud se k tomuto pravidlu vyjádřil v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90, dále v rozsudku ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56 a v rozsudku ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90.
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, uvádí pro podobnou situaci (řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci) v § 14q následující:
„(1) V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu.
(2) Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.“
Také v posledním návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. (sněmovní tisk č. 1118/0) byla navržena úprava vztahu ke správnímu řádu při rozhodování o poskytnutí podpory:
„(1) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích ustanovení části první a páté správního řádu. Ustanovení § 163 odst. 4 správního řádu se nepoužije. Přiměřené použití ustanovení § 37 odst. 3, § 41 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d) a hlavy VIII až X části druhé správního řádu je vyloučeno.“.
V souladu s výše citovanou rozhodovací praxí správních soudů je proto nezbytné zavést pro poskytování podpor výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí veřejnoprávní režim. S ohledem na skutečnost, že tento režim je již rámcově upraven v rozpočtových pravidlech, lze tuto obecnou úpravu vztáhnout i na poskytování podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí s tím, že speciální úprava upraví pouze případné odchylky a specifika vztahující se k problematice výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
1.3.4.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky
a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
Postavení Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky (§ 36) je zcela nezávislé. Byly zřízeny zákonem 130/2002 Sb. a nepodléhají žádnému ústřednímu správnímu úřadu. Předsednictvo Grantové agentury České republiky je jmenováno vládou na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Toto postavení činí z Grantové agentury České republiky zcela nezávislou instituci. Prakticky obdobné postavení má Technologická agentura České republiky. Ustanovení týkající se Technologické agentury České republiky jsou prakticky identická a vznikla jednoduchou implementací modelu Grantové agentury České republiky.
Na příkladech z jiných zemí lze prokázat, že takto identická úprava dvou agentur s rozdílným posláním je neobvyklá. Lze dohledat např. rakouské zákony nebo slovinský zákon, kterými jsou řízeny obdobné agentury. Jejich porovnáním lze zjistit, že jsou mnohem více přizpůsobeny účelu, pro který se agentury zřizují[footnoteRef:48]. [48: Bundesrecht konsolidiert: Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungs- und Technologieförderungsgesetz, Fassung vom 28.02.2023.
Bundesgesetz, mit dem die Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mit beschränkter Haftung errichtet wird (Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mbH-Errichtungsgesetz – FFG-G).
Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.]
1.3.4.10 Absence legislativního ukotvení zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a zásady integrity výzkumné práce nejsou upraveny dostatečně.
Částečná úprava je spojena s výzkumem na lidských embryonálních kmenových buňkách. Zákon č. 227/2006 Sb. upravuje podmínky, za kterých může být prováděn v České republice výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách.
Obecné zásady vědecké integrity výzkumné práce, jako např. ochrana proti falšování, pozměňování nebo plagiátorství údajů nebo výsledků výzkumu, ničení výzkumných dat nebo materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení a další skutečnosti související s etikou, vědeckou integritou a dobrou vědeckou praxí upraveny nejsou.
1.3.4.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu
a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků
Obecné zásady péče o zaměstnance jsou součástí právních předpisů upravujících pracovní nebo služební poměr. Mimo tento obecný rámec neexistuje žádná právní úprava.
1.3.4.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy
Oproti vyspělým zemím v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které prosazují otevřený přístup k vědeckým informacím, ČR dosud tuto oblast v zákoně č. 130/2002 Sb. nezakotvila. Vláda svým usnesením č. 289 ze dne 29. dubna 2019 schválila Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020 a tím novou úpravu této problematiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru uložila výzkumným organizacím povinnost zpřístupňovat údaje z výzkumu. Povinnost je odůvodněna takto:
„Objem vytvářených údajů z výzkumu exponenciálně roste a má potenciál pro opakované použití mimo vědeckou obec. Aby bylo možné reagovat na rostoucí společenské výzvy účinným a komplexním způsobem, je zásadní a naléhavé, aby bylo možné mít přístup k údajům z různých zdrojů, jakož i napříč jednotlivými odvětvími a obory, a tyto údaje kombinovat a opakovaně používat. Údaje z výzkumu zahrnují statistiky, výsledky pokusů, měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též metadata, specifikace a jiné digitální objekty. Údaje z výzkumu se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují. Otevřená dostupnost a opakovatelná použitelnost údajů z vědeckého výzkumu financovaných z veřejných prostředků byla po mnoho let součástí konkrétních politických iniciativ. Otevřeným přístupem se rozumí postupy umožňující poskytování bezplatného online přístupu k výsledkům výzkumu koncovému uživateli, a to bez omezení pro použití a opakované použití nad rámec možnosti požadovat uznání autorství. Politiky otevřeného přístupu mají za cíl zejména poskytovat výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti přístup k údajům z výzkumu v co nejranější fázi jejich šíření, jakož i usnadnit používání a opakované použití těchto údajů. Otevřený přístup pomáhá zvyšovat kvalitu, omezit potřebu zbytečného zdvojování výzkumu, urychlovat vědecký pokrok a bojovat proti podvodům v oblasti vědy a může celkově podporovat hospodářský růst a inovace. Kromě otevřeného přístupu je vyvíjeno chvályhodné úsilí, aby bylo zajištěno, že plánování správy údajů se stane běžnou vědeckou praxí, a aby bylo podpořeno šíření údajů z výzkumu, jež jsou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady FAIR). Z výše uvedených důvodů je vhodné stanovit závazek členských států přijmout k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků politiku otevřeného přístupu, jakož i zajistit, aby tuto politiku prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum. Organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum by rovněž mohly mít strukturu a fungovat jako subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky. Tato směrnice se vztahuje na takovéto hybridní organizace pouze v jejich postavení jakožto organizace provádějící výzkum a na jejich údaje z výzkumu.“ Požadavek směrnice byl implementován do zákona č. 130/2002 Sb. zákonem č. 241/2022 Sb. Touto novelou byl do zákona č. 130/2002 Sb. vložen nový § 12a, který se týká přístupu k údajům z výzkumu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 byla transponována do českého právního řádu. V části zákona č. 130/2002 Sb. týkající se informačního systému výzkumu, vývoje a inovací byly doplněny odkazy na dálkový přístup k publikacím. Jde o technické opatření k naplnění požadavku na zpřístupnění vědeckých publikací dálkovým přístupem. Přesto však většina požadavků vyplývajících z Doporučení Komise (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání zůstává do českého právního řádu nepromítnuta.
1.3.4.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Zákon č. 130/2002 Sb. neupravuje oblast ochrany bezpečnostních zájmů státu. Není upraveno ani chování příjemců podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vzhledem k bezpečnosti, vlastním oprávněným zájmům a oprávněným zájmům třetích osob. Vyřešena je pouze problematika zvláštních postupů v případě výzkumu prováděného pro potřeby tajných služeb (§ 40 odst. 2).
K problematice ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí se týkají obecné právní předpisy regulující otázky související s bezpečností, přičemž tyto předpisy mohou mít přesah i do aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Jedná se především o následující právní předpisy:
a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
b) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
c) Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti),
V těchto právních předpisech však absentuje specifická regulace týkající se ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Dílčím způsobem jsou tyto otázky upraveny v nové směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2).
Směrnice NIS 2 k těmto otázkám uvádí např. výslovně následující: „Výzkumné činnosti hrají klíčovou úlohu při vývoji nových produktů a procesů. Mnohé z těchto činností provádějí subjekty, které výsledky svého výzkumu sdílejí, šíří nebo využívají pro komerční účely. Tyto subjekty proto mohou být důležitými hráči v hodnotových řetězcích, což činí bezpečnost jejich sítí a informačních systémů nedílnou součástí celkové kybernetické bezpečnosti vnitřního trhu. Výzkumné organizace by měly být chápány tak, že zahrnují subjekty, které se v podstatné části svých činností zaměřují na provádění aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje ve smyslu manuálu Frascati z roku 2015 vypracovaného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: pokyny pro shromažďování a vykazování údajů o výzkumu a experimentálním vývoji za účelem využití jejich výsledků pro komerční účely, jako jsou výroba nebo vývoj produktu nebo procesu, poskytování služby, nebo jejich uvádění na trh.“.
Z těchto důvodů mají být na výzkumné organizace vztaženy požadavky v oblasti zajištění kybernetické bezpečnosti, které vyplývají ze Směrnice NIS 2.
1.3.4.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
Úprava otázky transferu znalostí se v zákoně č. 130/2002 Sb. omezuje na § 16, který se týká nakládání s výsledky duševního vlastnictví. Ustanovení § 16 má kořeny v předcházející úpravě veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a v původním znění zákona z roku 2002.
Nakládání s výsledky duševní tvůrčí činnosti je upraveno několika samostatnými zákony. Jsou to zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám). K nim je možné přiřadit také zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Současné znění zákona č. 130/2002 Sb. odkazuje na tyto samostatné zákony a nepřináší žádnou změnu nad tento rámec.
Část znění § 16 je silně ovlivněna Rámcem pro státní podporu Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (Úřední věstník EU č. C 198, 27. 6. 2014). Příslušný text nebyl převzat doslovně. Dne 19. 10. 2022 vstoupil v platnost aktualizovaný Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01), který nahradil stávající Rámec VaVaI (2014/C 198/01). Aktualizovaný Rámec VaVaI stanovuje pravidla, podle nichž mohou členské státy poskytovat podnikům státní podporu na výzkumné, vývojové a inovační činnosti, a přinesl mimo jiné aktualizaci definice výzkumných a inovačních činností (zejména rozšíření o digitální technologie) či novou formu podpory pro infrastrukturu pro testování a experimenty potřebné pro vývoj, testování a rozšiřování technologií. Transfer znalostí však není ovlivněn pouze touto legislativou. Zdlouhavé procesy nakládání s majetkem nastavené některými dalšími zákony a rozdíly mezi jednotlivými typy výzkumných organizací vytvářejí nepříliš příznivé prostředí pro transfer znalostí. Jde zejména o zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, který znesnadňuje jednání se zájemci o využití výsledků výzkumu, zejména v případě prodeje licencí. Zkušenost nejlepších výzkumných organizací v České republice ukazuje, že je zapotřebí především rychlého a důvěrného jednání s potenciálními zájemci a investory.
1.3.4.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Zákon č. 130/2002 Sb. oblast propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí přímo neupravuje. Jako způsobilý výdaj institucionální podpory povoluje v § 3 odst. 3 písm. e) “věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací”. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. S propagací souvisí věcně také oblast otevřené vědy, tedy § 12 zákona č. 130/2002 Sb. a oblast transferu znalostí, takže právní úprava těchto oblastí by se měla vzájemně doplňovat a podporovat.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčené subjekty byly vytipovány dle stávající úpravy zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků z řad poskytovatelů (veřejný sektor) a příjemců podpory (veřejný i soukromý sektor) a organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí (veřejný sektor).
Některá navrhovaná opatření v novém zákoně budou mít zpočátku přechodný dopad na poskytovatele a státní orgány vykonávající státní správu v podobě zvýšené administrativy, revize a přizpůsobení vnitřních procesů a předpisů, nicméně toto zatížení bude v dlouhodobějším horizontu vyváženo daleko většími přínosy a zvýšením efektivity fungování systému i financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na straně uchazečů o podporu, příjemců podpory, poskytovatelů i státu.
Přehled dotčených subjektů:
Dotčený subjekt
Specifické dopady na jednotlivé dotčené subjekty
Průřezové dopady
nového zákona
na dotčené subjekty
Státní orgány vykonávající státní správu - poskytovatelé podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, tj. ústřední a jiné správní úřady odpovědné za výzkum, vývoj a inovace
Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy (ústřední orgán státní správy odpovědný
za výzkum a vývoj)
· Evidence výzkumných organizací
· Evidence výzkumných subjektů oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
· Nové nástroje podpory inovací
· Nově provázané koncepční dokumenty
· Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
· Systematické rozdělování prostředků účelové podpory
a hodnocení programů účelové podpory
· Možnost přenositelnosti projektů
· Zjednodušená administrativa, soulad poskytování služeb se zákonem o právu na digitální služby a sjednocení podmínek poskytování účelové podpory
· Nové nastavení mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji
a inovacích
· Veřejnoprávní režim
u účelové podpory
· Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky
a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
· Zásady etiky
a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
· Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
· Otevřená věda
a přístup k údajům z výzkumu
· Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
· Legislativní podmínky pro transfer znalostí
· Propagace
a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Ministerstvo průmyslu
a obchodu
(ústřední orgán státní správy
pro průmyslový výzkum, inovace, rozvoj techniky
a technologií)
· Nově ústředním správním úřadem pro inovace s výjimkou oblastí, které zabezpečuje ÚV/RVVI
· Koordinace mezinárodní spolupráce v oblasti inovací
· Působnost v oblasti testovacích a experimentálních infrastruktur
Ministerstvo zdravotnictví
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo vnitra
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo obrany
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo kultury
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo zemědělství
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo zahraničních věcí
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo práce a sociálních věcí
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo životního prostředí
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Ministerstvo dopravy
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Akademie věd ČR
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Grantová agentura ČR
· Přechod některých činností pod režim zákona o státní službě
Technologická agentura ČR
· Přechod na novou strukturu řízení
· Přechod některých činností pod režim zákona o státní službě
Státní správa
Státní orgány vykonávající státní správu, které nejsou poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací
· Bez konkrétních specifických změn oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů nové právní regulace)
Úřad vlády ČR / Rada
pro výzkum, vývoj a inovace
· Koordinace a sjednocení metodického prostředí
pro poskytování účelové podpory
· Příprava zásad pro hodnocení velkých výzkumných infrastruktur
· Posuzování souladu hodnocení VO prováděného poskytovateli s metodikou hodnocení VO
· Posuzování souladu hodnocení programů se zásadami pro hodnocení programů a jejich dopadů a souladu hodnocení velkých výzkumných infrastruktur se zásadami pro jejich hodnocení
· Posuzování souladu hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur se zásadami pro jejich hodnocení
· Nově Etická komise (místo původní Bioetické komise)
· Nově Komise pro hodnocení výzkumných organizací a programů (místo původní Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů)
Uchazeči a příjemci podpory v oblasti VaVaI
Uchazeči o podporu
a příjemci podpory
(vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR, veřejné výzkumné instituce, státní příspěvkové organizace, soukromé výzkumné organizace a podnikatelé)
· Využívání informačních systémů jednotlivých poskytovatelů v souladu s právem na digitální služby
· Sjednocení podmínek poskytování podpory a zjednodušování administrativy
· Přechod při poskytování účelové podpory na veřejnoprávní režim
a správní řád
· Nová možnost opravných prostředků
· Zjednodušené ověřování způsobilosti
Stručná reflexe vyjádření dotčených subjektů k navrhovaným opatřením
Obecně:
Návrh zákona přináší řadu nových opatření, proto byla při přípravě zákona a především v meziresortním připomínkovém řízení oslovena reprezentativní většina zainteresovaných připomínkových míst a dalších subjektů zastupujících stakeholdery systému VaVaI (mj. ČKR, RVŠ, AVO, SP ČR, HK ČR atd.), které tak měly možnost se k navrhované regulaci oficiálně vyjádřit. Jednotlivá opatření byla podrobně diskutována i v rámci pracovní skupiny pro přípravu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. S rámcem navrhované právní úpravy oslovené a konzultované subjekty souhlasily. Konkrétní připomínky a námitky vznesené v průběhu procesu přípravy navrhované právní úpravy byly zapracovány buď přímo, nebo diskutovány v rámci meziresortního připomínkového řízení a individuálních konzultací.
Stručný přehled jednotlivých opatření a postojů dotčených subjektů:
1.4.1 Nové nástroje podpory inovací
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlasilo s gescí za oblast inovací (Ústřední správní úřad pro inovace - administrace procesů spojených s podporou inovací…) i s gescí za Testovací a experimentální infrastruktury (TESTBED). V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo vyčíslení nákladů na implementaci navrhovaných opatření právní úpravy, především na státní rozpočet, včetně ekonomických aspektů a popisu procedurálních požadavků. Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo v rámci meziresortního připomínkového řízení navýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Předkladatel neakceptoval připomínku Ministerstva průmyslu a obchodu, která požadovala navýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací. Rozhodnutí bylo učiněno na základě zásadních připomínek Ministerstva financí, které vyžadují, aby jakékoli personální a finanční dopady byly řešeny v rámci stávajících personálních kapacit a v rámci limitu objemu prostředků na platy. S ohledem na tuto zásadní připomínku není možné navýšit personální kapacity z důvodu překročení stanoveného rozpočtového rámce.
* V případě, že vzniknou požadavky na navýšení personálních kapacit, veškeré dodatečné výdaje budou hrazeny v rámci stávajících limitů. Jelikož Ministerstvo financí odmítlo zvýšit výdajové limity, počet služebních míst a limit výdajů na platy zaměstnanců, bude se jednat výhradně politické rozhodnutí.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.1.
1.4.2 Nově provázané koncepční dokumenty
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona i v rámci meziresortního připomínkového řízení připomínková místa (MPO, MŠMT, MZe, TA ČR, SP ČR, AVO, HK ČR) požadovala vyjasnění vztahu Národních priorit orientovaného výzkumu k Národní politice výzkumu, vývoje a inovací, případně požadovala Národní priority orientovaného výzkumu vynechat. Připomínková místa dále požadovala doplnit do RIA vyčíslení všech nákladů na implementaci navrhované právní úpravy (propojení koncepčních dokumentů na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a výzkumných organizací).
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Překladatel připomínkám vyhověl a Národní priority orientovaného výzkumu do zákona nezavedl. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.2.
1.4.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny nebyly vznášeny proti navrhovanému opatření zásadní připomínky. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo financí požadovalo dopracovat RIA o dopady nové struktury členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí do Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP) a do jednotlivých interních ekonomických systémů poskytovatelů v rámci dotčených kapitol státního rozpočtu Během připomínkového řízení nebyly ze strany poskytovatelů vzneseny požadavky na navýšení prostředků v souvislosti s jejich interními ekonomickými systémy.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V návrhu zákona byl doplněn požadavek, aby návrh výdajů byl strukturován mj. podle identifikátorů IISP. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.3.
1.4.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby hodnocení dopadů regulace postihovalo náklady a přínosy spojené se systematickým rozdělováním prostředků účelové podpory a hodnocením programů účelové podpory. Grantová agentura ČR požadovala vyčíslit náklady na zpracovávání nově navrhovaného pravidelného hodnocení.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího vyhodnocování představuje komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zavedení hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu pozitivních aspektů. Zvyšuje transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje identifikaci kvalitních programů účelové podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování přínosů jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu posuzování výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci výzkumného ekosystému na dynamiku potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci a aktuálnost programů účelové podpory.
Doporučení RVVI ke sjednocení podmínek účelové podpory: Poskytuje se právní opora zjednodušování administrativních procesů pro příjemce i poskytovatele podpory. Mělo by dojít k větší srozumitelnosti a transparentnosti procesů pro všechny zainteresované a vytvoření rovných podmínek. Ukotvení sjednocování podmínek účelové podpory v zákoně přispěje k efektivnějšímu využívání zdrojů, neboť se eliminuje nutnost přizpůsobování se různým pravidlům a postupům. Jednotné podmínky zajistí snazší měřitelnost a vyhodnocení programů podpory. Opatření vycházejí z doporučení Analýzy administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst & Young, Praha, říjen 2022.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.4.
1.4.5 Možnost přenositelnosti projektů
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny nebyly vznášeny proti navrhovanému opatření připomínky. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo financí s nástrojem přenositelnosti projektů nesouhlasilo s odkazem na riziko, že by podpora mohla být poskytnuta někomu, kdo by ji při standartní proceduře nezískal. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci meziresortního připomínkového řízení požadovalo, aby přenositelnost projektu byla ošetřena změnou původní smlouvy o poskytnutí podpory.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Podmínky pro přenositelnost projektu jsou v zákoně nastaveny tak, aby nemohlo dojít k obcházení pravidel výzvy k podávání návrhů projektu. Projekt nelze přenést na osobu, která by podporu nezískala, pokud by se sama zúčastnila původní výzvy k podávání návrhů projektů. Tato záruka je zakotvena v § 72 odst. 2 písm. a) návrhu zákona. Obdobná pravidla se uplatňují i u změn smluv uzavřených na základě provedených zadávacích řízení (viz § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ). Připomínce MŠMT bylo vyhověno - do § 72 byl vložen nový odst. 3 ve znění: “Udělí-li poskytovatel souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, uzavře s původním i novým příjemcem písemnou dohodu, která obsahuje alespoň úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře.“
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.5.
1.4.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny probíhala debata ohledně specifikace integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory. V rámci meziresortního připomínkového řízení kladla připomínková místa (zejména MMR, TA ČR ad.) v souvislosti s návrhem nového integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a přechodem na nový informační systém pro výzkum, vývoj a inovace otázky týkající se dostatečnosti a transparentnosti vysvětlení procesu a vyžadovala důkladnější analýzy. Technologická agentura ČR upozorňovala jak v rámci pracovní skupiny, tak v rámci meziresortního připomínkového řízení, že vyvíjí s využitím moderních způsobů (DevOps a technologií mikroslužeb dodávaného v režimu multivendor) nový informační systém SISTA. Ministerstvo kultury navrhlo ustanovení k integrovanému prostředí pro administraci účelové podpory ze zákona přímo vypustit.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Překladatel provedl provedení důkladné úvodní vyhodnocení a porovnání všech variant a jejich dopadů. Podrobnější analýza a mapování by měly být součástí samotné přípravy integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory. Rozhodování o výběru přípravy integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory se uskutečnilo nikoli pouze podle nákladů, ale i podle zákonnosti a nezbytnosti. S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů, nejistotě v následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti funkčního systému. Zachování současného stavu by nevedlo k dosažení stanovených cílů. Navíc je tato varianta z dlouhodobé perspektivy nejdražší.
U vybrané varianty integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (při IS VaVaI) jde o optimálně ekonomickou variantu, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku nového jednotného informačního systému. Tato varianta je realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy.
Co se týče systému SISTA, v rámci přípravy návrhu zákona a RIA byla předkladatelem posouzena možnost využít toho, co bylo dosaženo při vývoji SISTA a navázat tak na dosavadní úsilí Technologické agentury v tomto směru. Při tomto vyhodnocení však předkladatel dospěl k závěru, že rizika spojená s využitím nástroje SISTA pro budoucí výstavbu informačního systému pro administraci účelové podpory jsou neakceptovatelná. Důvodem je nevyhovující smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit. Všechna opatření vycházejí z doporučení Analýzy administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vytvoření kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.6.
1.4.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci jednání pracovní skupiny pro přípravu zákona byla diskutována i problematika vědecké diplomacie, jako možné součásti mezinárodní spolupráce. V rámci meziresortního připomínkového řízení žádala Grantová agentura ČR personální posílení v souvislosti s opatřeními z oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ministerstvo zahraničních věcí požadovalo vypuštění institutu vědecké diplomacie z návrhu zákona.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V současné době se mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů není předpoklad, že by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze se umožňuje. Např. GA ČR již realizuje Mezinárodní projekty, Podporu mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů, Projekty na principu Lead Agency, TA ČR: Sigma, Delta 2, Kappa – TA ČR; MŠMT: INTER-EXCELLENCE, INTER-EXCELLENCE II. Jedná se o součást zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu. Zavedením tohoto opatření do zákona se pouze zjednodušuje proces mezinárodní spolupráce. Náklady na samotné překlady lze významně snížit využitím překladačů, např. DeepL, což by v běžném styku poskytovatele s uchazeči mělo postačovat.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy.
Připomínku Ministerstva zahraničních věcí požadující vypuštění institutu vědecké diplomacie předkladatel akceptoval a vědeckou diplomacii vypustil.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.7.
1.4.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Podstatou připomínek je zejména otázka financování přechodu na veřejnoprávní režim poskytování účelové podpory a s ním související aplikace správního řádu. Připomínky směřovaly k nedostatečnému odůvodnění a vyčíslení přechodu na veřejnoprávní režim poskytování účelové podpory. Použití správního řádu při poskytování účelové podpory není u většiny poskytovatelů kontroverzní, kromě TA ČR a GA ČR, které to výslovně odmítají. Klíčovým tématem/problémem je otázka navýšení finančních a personálních nákladů při zavedení veřejnoprávního režimu nebo změny některých postupů následkem aplikace správního řádu. Ministerstvo vnitra uplatnilo k zavedení veřejnoprávního režimu řadu technických připomínek. Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo, aby byla změněna koncepce vyřizování námitek tak, že by o námitkách nebylo rozhodováno, ale bylo by vydáváno odůvodněné sdělení podle části čtvrté správního řádu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy požadovalo institut námitek zrušit a nahradit jej stávajícím institutem sporů z veřejnoprávních smluv, případně v zákoně upravit souvztažnost mezi oběma těmito instituty.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: RIA byla doplněna o dílčí analýzu s detailním vyčíslením použití veřejnoprávního režimu poskytování účelové podpory.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy.
Připomínky Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj k úpravě zavedení veřejnoprávního režimu byly zapracovány. Připomínky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k problematice vyřizování námitek byly akceptovány tak, že byla do návrhu zákona doplněna souvztažnost týkající se námitek a sporů z veřejnoprávních smluv.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.8.
1.4.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření:
Správní rada TA ČR: V Připomínkách bylo předně požadováno zachování stávající organizační struktury TAČR (např. MMR, TAČR), a to mj. kvůli nedostatečnému odůvodnění zavedení nové organizační struktury, vyčíslení nákladů apod. (MMR). Jiná připomínková místa požadovala upřesnit kompetence správní rady (např. MD, AVČR), jiný způsob obsazení členů správní rady z řad ministerstev, jejichž programy TAČR realizuje (např. MD, MŽP) či upřesnění právního postavení členů správní rady, kteří reprezentují jednotlivá ministerstva (např. MV).
Služební zákon v GA ČR a TA ČR: Připomínková místa požadovala doplnit do závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace analýzu, která by prokazovala, že je postavení GA ČR a TA ČR neadekvátní, a že jsou jiné modely mnohem více přizpůsobeny účelu, pro který se agentury zřizují, MV požadovalo odůvodnit zamýšlenou strukturu GA ČR a TA ČR. Jádrem připomínek byla otázka precizního vyčíslení potenciálního nárůstu finančních a personálních nákladů v důsledku začlenění agentur pod jurisdikci zákona o státní službě (např. MMR). Z připomínek vyznívalo, že dopady přechodu GA ČR a TA ČR do režimu zákona o státní službě nebyly dostatečně odůvodněny a kvantifikovány. Připomínková místa vyžadovala preciznější specifikaci očekávaných přínosů provedených úprav a důkladné vyčíslení nákladů spojených s jejich implementací. Ministerstvo vnitra rovněž položilo otázku, proč mají být TAČR a GAČR samostatné služební úřady, proč nepostačí podřízenost pod jiný ústřední správní úřad a ohledně toho, zda budou náklady na státní zaměstnance obou agentur hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra na státní zaměstnance.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele:
Správní rada TA ČR: V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně vnitřního uspořádání. V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního exekutivního orgánu též expertní pomocné orgány (Vědecká rada, kontrolní rada), které byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního výzkumu. Důvod jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce odborných projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí na přímém řízení agentury. Vědecká rada má pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní a poradní (např. při projednávání námitek).
V případě Technologické agentury ČR bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu bylo u Grantové agentury ČR. Důvody pro zavedení tohoto uspořádání byly obdobné jako v případě Grantové agentury ČR. Navrhovaný zákon v tomto ohledu přináší jedinou významnější změnu a tou je institut správní rady. Tento orgán má reflektovat specifické úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné resorty. Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se značně posunul/rozrostl v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
Způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací se v zahraničí výrazně liší v závislosti na organizační struktuře, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historickém vývoji jednotlivých zemí, stejně jako na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách. Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství srovnání institucí pro oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností formulovat obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že institut správní rady, který byl navrhován jako dohledový orgán TA ČR (v rámci MPŘ vypuštěna a nahrazena rozšířeným předsednictvem – viz níže), stejně jako pozice ředitele (v rámci MPŘ přistoupeno k zachování označení pozice předseda), jež by měl řídit každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován nezávisle na formě agentury (společnost s ručením omezeným, nezávislý orgán státní správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum, orientovaný výzkum).
Dalším významným rysem, který je v otevřených zdrojích zmiňován jako zásadní pro fungování systému výzkumu, vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování orgánů státní správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující orgánům státní správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost agentur především implementační charakter a není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým aspektem tohoto uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat stanovenou politiku, nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle. Bez ohledu na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních návrzích projektů, čímž zůstávají nezávislé. Postavení TA ČR je v současné době unikátní, co do autonomie rozhodování, a dominantní, co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu v oblasti aplikovaného výzkumu. Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho vyplývající narůstající objem finančních prostředků ze státního rozpočtu vyžadují redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a TA ČR. Atribut nezávislosti, jak je definován výše, není tímto návrhem nijak dotčen.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR a bylo ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR, která byla nahrazena zastoupením vybraných ústředních správních orgánů v rozšířeném předsednictvu TA ČR.
Služební zákon v GA ČR a TA ČR: Z konzultací s MPSV vyplynulo, že byť jsou rozdílné platové tabulky státních zaměstnanců spadajících pod zákoník práce nebo pod zákon o státní službě, klíčové je nastavení systemizace služebních a pracovních míst, a také nastavení způsobu odměňování. To znamená poměr mezi základním tarifním platem, osobního ohodnocení, příplatku za vedení a řádných, resp. mimořádných odměn. Stanovení dopadu do RIA má tak dvě základní oblasti: optimalizace organizační struktury TAČR a GAČR a implementace nového informačního systému, který má zvýšit efektivitu práce a tím snížit počet státních zaměstnanců obsluhujících činnosti těchto agentur.
druhou oblastí je výše uvedené nastavení odměňování, tj. nastavení také osobních příplatků, motivačních KPI, ap.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Připomínková místa vznesla celou řadu připomínek k organizačnímu uspořádání GAČR a TAČR a k jejich kompetencím. Naprosté většině těchto připomínek bylo vyhověno. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.9.
1.4.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo doplnit odhad nákladů spojených se zavedením zásad etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Grantová agentura ČR žádala o revizi RIA v oblasti nákladů na zřízení komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu) jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady. Teoreticky by mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však za to, že půjde jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění výkonu jejich agend. Komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu: V předkládaném návrhu zákona je stanoveno, že výzkumná organizace pro dodržování zásad etiky výzkumu a vědecké integrity MŮŽE zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou integritu. Obdobně to platí i u poskytovatelů. Tato možnost je fakultativní, není závazná. Předpokládá se, že výdaje na zavedení etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet. Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně (viz. informace od AV ČR o 2 až 3 případech ročně). V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.10.
1.4.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením souhlasila. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu připomínalo, že např. rozvoj lidských zdrojů není závislý na nové právní normě a může být řešen již nyní formou lepší koordinace poskytovatelů, metodických doporučení, změny metodiky hodnocení výzkumných organizací, změny způsobu přípravy státního rozpočtu či řadou dalších aktivit. Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby hodnocení dopadů regulace tyto aktivity korektně postihovalo.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Cílem uvedeného opatření je poskytnout poskytovatelům institucionální podpory jistotu, že hodnocení nezávisí pouze na nákladech a přínosech, ale zohledňuje i další specifické aspekty, například rozvoj lidských zdrojů, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové úrovně výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR. S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se předkladatel snažil navrhnout takové kroky, které odstraní překážky ve využití finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků. Především se uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory mohli financovat to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního a soukromého života atd. Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde o projektové financování. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.11.
1.4.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením v rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona rámcově souhlasila. Proběhla diskuse k tématu „otevřená věda“ vs. ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. V rámci meziresortního připomínkového řízení místopředseda vlády pro digitalizaci a DIA žádali, aby přístup k datům z VaVaI byl co nejširší, na druhou stranu je třeba dbát ochrany bezpečnostních zájmů státu (viz požadavek bezpečnostních složek) a problematiku správně vybalancovat.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Z článku 6 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 vyplývá, že „Opakované použití dokumentů je bezplatné.“ Dle recitalu k dané směrnici (čl. 10, odst. 2) by se závazky měly vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, „které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum, či organizace financující výzkum, zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu“. Závazky by se tedy měly vztahovat pouze na údaje výzkumu, které jsou již zveřejněné (viz recital). V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.12.
1.4.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa v rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona s navrhovaným opatřením rámcově souhlasila. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo doplnit odhad nákladů spojených se zavedením nových povinností spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Grantová agentura požadovala personální posílení v souvislosti s oblastí řízení rizik.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu) jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady. Teoreticky by mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však za to, že půjde jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění výkonu jejich agend.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy.
V průběhu meziresortního připomínkového řízení byla zohledněna řada připomínek jednotlivých míst, s tím, že vznik a vyhodnocení bezpečnostní koncepce není nutno provádět i s ohledem na velikosti a charaktery činnosti různorodých organizaci každý rok, ale až jednou za tři roky, čímž dojde zároveň k minimalizaci nákladů a to i s ohledem na skutečnost, že se daný požadavek týká pouze příjemců institucionální podpory.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.13.
1.4.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením převážně souhlasila. Objevila se však diskuse nad termínem transfer, diskutovalo se, zda nevyužít pojem „přenos“ znalostí. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své připomínce požadovalo „místo pojmu transfer znalostí používat pojem předávání znalostí, pojem zhodnocování znalostí, nebo pojem přenos znalostí. Jak sám předkladatel uvádí v odůvodnění § 2 odst. 1 písm. d) ve zvláštní části důvodové zprávy, je v českém znění Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, C (2022) 7388 final z 19. října 2022 používán pojem předávání znalostí. Alternativou pak může být použití pojmu zhodnocování znalostí užívaného v českém znění doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí …“.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Je pravdou, že české znění nového Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací předmětný termín označuje jako „předávání znalostí“. Přesto však předkladatel navrhl použít termín „transfer znalostí“, a to z následujících důvodů:
a) Česká jazyková verze Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je v tomto ohledu terminologicky nekonzistentní a na jiných místech textu používá termíny „transfer znalostí“ či „transfer technologií“.
b) Nařízení Komise (EU) kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (GBER) tento pojem nedefinuje, ale v souvislosti s jinými instituty používá termín „transfer znalostí“ a nikoli termín „předávání znalostí“.
c) V praxi je běžně používán termín „transfer znalostí“ a nikoli „předávání znalostí“ (např. v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací 2021+ je užit termín „transfer znalostí“; v Metodice hodnocení výzkumných organizací je používán termín „transfer technologií“; v Programu Sigma je užit termín „transfer poznatků“; v Programu Gama 2 je užíván termín „transfer znalostí“ a „transfer technologií“ …).
Podle čl. 40 odst. 3 Legislativních pravidel vlády platí, že „Cizích slov lze použít jen výjimečně, jsou-li součástí užívané právní terminologie, nebo užívá-li se jich běžně v jazyce upravovaného oboru a nelze je dost vhodně nahradit českým pojmem.“. Jsme toho názoru, že v daném případě jsou tyto podmínky splněny, neboť termín transfer znalostí se běžně užívá v jazyce upravovaného oboru.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.14.
1.4.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona i v rámci meziresortního připomínkového řízení připomínková místa s navrhovaným opatřením rámcově souhlasila.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.15.
1.5 Popis cílového stavu
Předkladatel usiluje o zvýšení výkonu a kvality výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí naplněním následujících věcných cílů:
1) v oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
a) zlepšit koordinaci systému řízení oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
b) propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI,
c) podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zejména mladých výzkumných pracovníků,
d) zjednodušit administrativu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a snížit administrativní zátěž kladenou na uchazeče a příjemce,
e) posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity jako podmínky pro poskytnutí podpory,
5) v oblasti poskytování podpory
a) uvést režim poskytování účelové podpory do souladu se závěry plynoucími z rozhodovací praxe správních soudů a s doporučeními veřejné ochránkyně práv,
b) zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
c) zavést nový nástroj účelové podpory inovací a zajistit větší flexibilitu při poskytování účelové podpory,
d) návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory včetně hodnocení jejich dopadů,
e) zapojit do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí další zdroje soukromého financování,
f) zavést přenositelnost projektů jako jeden z nástrojů na podporu mobility výzkumných pracovníků,
g) podpořit transfer znalostí,
6) v oblasti otevřené vědy a poskytování informací
a) podpořit popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
b) zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím v souladu s evropskými směrnicemi a doporučeními
c) zavést integrované prostředí pro administraci účelové podpory* a napojení IS VaVaI na veřejné registry
7) v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu a řízení rizik zvýšit institucionální odolnost výzkumných organizací proti nežádoucím vlivům.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo upuštěno od původního cíle vytvořit jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory a bylo přistoupeno k alternativní variantě, která rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a úsporám na straně příjemců účelové podpory. Tato varianta spočívá v zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup, poskytování digitálních služeb a zajišťují autentizaci a identifikaci uživatelů.
Na základě identifikovaných a výše popsaných problémových oblastí byly stanoveny konkrétní cíle jejich řešení v předkládaném zákoně:
1.
Zvýšit inovační výkonnost České republiky
2.
Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI
3.
Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
4.
Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
5.
Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů (přenositelnost projektů)
6.
Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové podpory*
7.
Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích
8.
Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory
9.
Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
10.
Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve VaVaI a transferu znalostí
11.
Zajistit rozvoj lidského potenciálu a kariéry výzkumných pracovníků
12.
Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
13.
Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
14.
Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí
15.
Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
* Původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo kompromisně nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které by umožňovaly dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory. Každý z těchto systémů by měl zajistit prokázání totožnosti uživatele služby prostřednictvím elektronické identifikace, autorizaci digitálních úkonů a možnost zpětně ověřit, že uživatel skutečně souhlasil s provedením těchto úkonů.
1.5.1 Zvýšit inovační výkonnost České republiky
Inovační výkonnost České republiky stále nedosahuje tempa inovační výkonnosti EU, i když se postupně zlepšuje. Hlavním cílem je proto zvýšit inovační výkonnost republiky a zařadit ji tak mezi inovační lídry. Současně je důležité zajistit optimální podmínky pro všechny fáze inovačního procesu. Jednoduchý a flexibilní proces podpory inovací by měl poskytovat finanční podporu inovacím bez zbytečné administrativní zátěže jak pro poskytovatele, tak pro příjemce. V inovační oblasti hraje nejdůležitější roli čas, proto je nezbytné vytvořit podmínky, které umožní rychlou reakci na aktuální potřeby společnosti i vlády. Snahou je snížit administrativní zátěž, zrychlit proces od podání návrhu projektu po jeho realizaci, poskytnout větší flexibilitu při realizaci programů a projektů a zavést možnost zpětného financování projektů, podpořit zvýšení podílu soukromých výdajů na VaVaI, což přispěje k podpoře inovací a zhodnocování výsledků. Nově mají být také zavedeny programy účelové podpory pro více poskytovatelů, programy zaměřené na řešení aktuálních společenských výzev a hrozeb a programy podporující popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Podpora inovací je zahrnuta v různých strategických dokumentech a je důležité ji promítnout i do legislativní úpravy. Rozšíření zákona o podporu inovací a transferu znalostí souvisí také s možností využití jiných forem podpory než dotace. Tyto formy podpory jsou již známé v našem legislativním prostředí díky zákonu č. 218/2000 Sb. a zákonu č. 47/2002 Sb. Je proto pouze posledním krokem v řetězci umožnit tyto formy podpory i v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
1.5.2 Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI
Nová právní úprava má za cíl propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a výzkumných organizací. Klíčovým prvkem je spojení strategického rámce s hodnoticím systémem, poskytováním podpory a vyhodnocováním efektivity vynaložených finančních prostředků. Společně s aktualizací Metodiky hodnocení 2017+, která slouží jako základ pro alokaci institucionálních prostředků pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, má tato právní úprava přispět k efektivitě, posílení důvěry, transparentnosti a nestrannosti systému.
1.5.3 Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transferu znalostí
Cílem je uspořádat a zařadit institucionální a účelovou podporu do vhodných kategorií, které odpovídají jejich povaze a skutečnému využití. Tato změna se zaměřuje zejména na administrativní aspekt a má za následek zvýšení transparentnosti při poskytování veřejných finančních prostředků pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Jejím cílem není přímo zvýšení konkurenceschopnosti nebo efektivity, ale spíše zlepšení administrativních procesů a transparentnosti ve veřejném financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
1.5.4 Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
1.5.4.1 Rozdělování prostředků účelové podpory
Cílem je optimalizovat rozdělování finančních prostředků účelové podpory prostřednictvím pružných a zrychlených způsobů přijímání návrhů projektů a jejich vyhodnocováním.. Cílem je i možnost jednoduchým, časově přijatelným a flexibilním způsobem optimalizovat již schválený program v případě naléhavé potřeby nebo schválit nový program. Dále je snaha přesněji zacílit a formulovat navazující programy tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity a byla zajištěna kontinuita financování.
1.5.4.2 Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů
Jen pečlivě připravené programy a správně nastavené a optimalizované mechanismy hodnocení mohou vést ke zlepšenému rozdělování zdrojů a současně zlepšit reakci na závěry hodnocení během realizace programu i po jeho skončení.
1.5.5 Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů díky přenositelnosti projektů
Cílem úpravy je umožnit výzkumným pracovníkům a týmům získat optimální podmínky pro řešení svých projektů, i pokud se objeví lepší možnosti na jiném pracovišti nebo za jiných okolností. Tím se má zvýšit motivace výzkumných organizací k poskytování vhodného zázemí a vybavení pro své výzkumné pracovníky, aby nedocházelo k jejich odchodu na jiná pracoviště.
1.5.6 Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí
pro administraci účelové podpory
* Kompromisní varianta, která navrhuje namísto původního záměru vytvořit jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory, zachovává samostatné informační systémy jednotlivých poskytovatelů. Jednotlivé informační systémy poskytovatelů by měly umožňovat dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, které by poskytovalo původně navrhované jednotné prostředí, avšak bez jejich úplné integrace do jednoho systému. Každý z informačních systémů poskytovatelů by měl splňovat požadavky na elektronickou identifikaci uživatele, autorizaci digitálních úkonů a zajištění možnosti zpětně ověřit, že uživatel dal souhlas k jejich provedení. Tento přístup by měl zajistit naplnění dikce zákona o právu na digitální služby i v oblasti poskytování účelové podpory a doplnit další nástroje, které povedou ke snížení administrativní zátěže u příjemců i poskytovatelů účelové podpory.
Snahou je optimalizovat a zefektivnit administrativní procesy a tím snížit nároky, jak na poskytovatele, tak na příjemce. Proces podávání a vyhodnocování návrhů projektů bude zjednodušen. Pro uchazeče o účelovou podporu se sníží administrativní zatížení při prokazování způsobilosti a podávání návrhů projektu. Informace, které jsou již dostupné v informačních systémech veřejné správy, nebudou od uchazečů vyžadovány opakovaně. Ze studie administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací z roku 2022[footnoteRef:49] vyplynula konkrétní doporučení pro sjednocení pravidel, mimo jiné: [49: Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst & Young, Praha, říjen 2022.]
· Propojení informačních systémů s veřejnými registry a dalšími infomačními systémy státní správy.
· Přenesení zodpovědnosti ověřovat způsobilost uchazečů na poskytovatele tam, kde je to možné a stát již těmito informacemi disponuje.
· Prověření kapacit jednotlivých poskytovatelů k tomu, aby byly pro efektivní administraci hodnotícího procesu dostatečné a napříč poskytovateli odpovídající výši prostředků a počtu administrovaných návrhů a projektů.
· Flexibilnější nastavení pravidel ohledně oznamování nových skutečností do 7 dnů od jejich vzniku.
· Koordinace finanční kontroly různých kontrolujících institucí tak, aby u jednoho příjemce neprobíhaly paralelně nebo kontinuálně.
· Vytvoření jednotného a intuitivně ovladatelného informačního systému nezávislého na jednotlivých poskytovatelích.
· Vypracování a sjednocení všeobecných standardů hodnoticích procesů.
· Explicitní popis změn v zadávací dokumentaci oproti předchozím rokům/výzvám.
· Zpřehlednění, lepší čitelnost a pochopitelnost zadávací dokumentace, pro čtenáře snadno pochopitelné a jasné, bez nutnosti hledat další informace v zákonech nebo pravidlech.
· Zveřejňování harmonogramu s dostatečným časovým předstihem, i když jsou výzvy vyhlašovány pravidelně.
· Zveřejňování orientačního harmonogramu všech veřejných soutěží na jednom místě, případně upravení VES, aby byl uživatelsky přívětivý a poskytoval aktuální a jednotné informace, na které se uchazeči mohou spolehnout.
Hlavní cíle nové úpravy, vycházející z výše uvedené studie jsou:
· Posílení zásady, že pokud již státní správa nějaké údaje má k dispozici, neměla by je znovu vyžadovat (zákon zjednoduší prokazování způsobilosti a důsledně uplatní zásadu využívání informací o uchazeči, dostupných ve veřejných seznamech a registrech).
· Zavedení zásady primární důvěry, která je spojena s následnými sankcemi při jejím porušení.
· Sjednocení podmínek poskytování podpory tam, kde je to možné.
· Zjednodušení náročnosti procesu administrace podpory.
· Posílení vypovídací hodnoty Informačního systém výzkumu, vývoje a inovací.
1.5.7 Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích
Cílem je umožnit přímá jednání ústředních a jiných správních úřadů s rovnocennými partnery ve specifických oblastech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na mezinárodní úrovni. Tím se přispěje k naplňování cílů Národní politiky VaVaI, spolupráci při řešení globálních výzev, sdílení znalostí a zdrojů, vzdělávání a rozvoji trhů a konkurenceschopnosti ČR. Cílem je také vytvořit atraktivní prostředí pro provádění špičkového výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR a získat uznání českých výzkumných týmů jako vyhledávaných partnerů pro významné zahraniční odborníky. ČR by se měla aktivně zapojovat do mezinárodních aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které se zaměřují na témata a výzvy s vysokou socioekonomickou relevancí na regionální i globální úrovni. Důraz je kladen na synergické využívání národních a zahraničních zdrojů a kapacit na mezinárodní úrovni, včetně internacionalizace velkých výzkumných infrastruktur v ČR.
1.5.8 Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory
V souladu s citovanou rozhodovací praxí správních soudů a v souladu s doporučením veřejné ochránkyně práv je cílem, aby dosavadní hybridní režim kombinující prvky soukromoprávní a veřejnoprávní byl nahrazen plně veřejnoprávním režimem. Poskytování účelové podpory má být významnou měrou sjednoceno s poskytováním jiných dotací a návratných finančních výpomocí podle rozpočtových pravidel. Jedinou významnější odchylkou má být umožnění opravných prostředků proti rozhodnutím o zamítnutí podpory.
1.5.9 Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
1.5.9.1 Grantová agentura České republiky
Bez podstatné změny v porovnání se současným stavem zůstane postavení Grantové agentury ČR jako samostatné agentury zřízené zákonem. Nebyl shledán důvod pro změnu její nezávislosti a pro posílení vlivu státních orgánů vykonávajících státní správu na činnost Grantové agentury ČR. I z poznatků získaných ze zahraničí je zřejmé, že agentury financující základní výzkum jsou státem ovlivňovány málo, dohled se omezuje na řešení problémů, stížností, obecného dodržování zákonem předepsaných procedur apod. Na druhou stranu ani agentury podporující základní výzkum nejsou absolutně nezávislé a státy vykonávají vliv prostřednictvím státních politik a strategií, které se týkají základního výzkumu, nastavením pravidel legislativní cestou a prostřednictvím zpráv a hodnocení. Proto je snaha posílit dohled nad Grantovou agenturou ČR. Zároveň budou zaměstnanci Grantové agentury ČR, kteří vykonávají činnosti uvedené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě převedeni pod státní službu, čímž se naplní dikce zákona o státní službě.
1.5.9.2 Technologická agentura České republiky
Cílem je změna v řízení Technologické agentury ČR, navazující na dohodu Ministerstva průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR, schválené RVVI[footnoteRef:50], která se týkala realizace programů jiných ministerstev. Zároveň budou zaměstnanci Technologické agentury ČR, kteří vykonávají činnosti uvedené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě převedeni pod státní službu, čímž se naplní dikce zákona o státní službě. [50: Navrženo dle dohody MPO – TA ČR na základě materiálu Rady ze dne 28. dubna 2018 č. 335/A4.]
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR a bylo ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR, která byla nahrazena zastoupením ústředních správních orgánů v předsednictvu TA ČR.
1.5.10 Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Cílem je začlenit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí do právního rámce a stanovit povinnosti výzkumných organizací zajistit dodržování zásad etiky, vědecké integrity a dobré vědecké praxe.
1.5.11 Zajistit rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Cílem úpravy je zlepšit personální management v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a podporovat udržitelnost vědeckých kariér prostřednictvím vylepšení podmínek pro rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Také se snaží vytvořit prostředí, které podporuje setrvání nebo zapojení žen ve výzkumném prostředí a motivuje absolventy k dalšímu rozvoji ve vědecké činnosti. Cílem je také poskytnout poskytovatelům účelové podpory jistotu, že hodnocení projektů nezávisí pouze na nákladech a přínosech, ale zohledňuje i další specifické aspekty, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové úrovně výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR.
1.5.12 Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
Cílem je provedení mírných úprav při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Tato úprava má zajistit podporu otevřeného přístupu k vědeckým informacím v souladu s požadavky zakotvenými v Doporučení Komise (EU) 2018/790 a efektivnější transpozici směrnice (např. ve formě uložení povinnosti ukládat vědecké publikace v institucionálních nebo tematických úložištích, kterážto je ve směrnici předvídána, není však výzkumným organizacím výslovně uložena).
1.5.13 Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Cílem je prosazovat odpovědné jednání všech subjektů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Toto zahrnuje ochranu bezpečnostních zájmů státu, řízení rizik a zvýšení institucionální odolnosti výzkumných organizací. Zvláštní důraz je kladen na spolupráci výzkumných organizací s domácími a zahraničními partnery a posílení povědomí příjemců veřejné podpory o potřebě prevence nežádoucího vlivu třetích stran. Hlavním účelem je předcházet skrytému ovlivňování výzkumu a vzdělávání v ČR, zabránit nežádoucímu přenosu citlivých informací a znalostí, podporovat opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, hodnocení rizik partnerů, zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu při zahraničních cestách výzkumných pracovníků, zvýšení povědomí o bezpečnosti výzkumu a vnitřních hrozbách transferu znalostí.
1.5.14 Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí
Cílem je odstranění překážek transferu znalostí na všech úrovních inovačního systému, včetně výzkumných organizací a jednotlivých výzkumníků. Hlavním záměrem je posílit transfer znalostí a zhodnocování výsledků výzkumu, podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, usnadnit nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací a zároveň posílit financování výzkumu, vývoje a inovací ze soukromých zdrojů. Transfer znalostí by měl být neodmyslitelnou součástí rozvoje výzkumného a vzdělávacího systému v ČR.
1.5.15 Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Cílem nových úprav je vytvořit systémové nástroje pro šíření výsledků výzkumu a vývoje mezi veřejností s cílem zlepšit informovanost a dostupnost informací, zatraktivnit vědeckou kariéru pro mladé lidi, zvýšit technologickou gramotnost, podporovat vědecké bádaní a kreativní myšlení a posílit orientaci na vyšší formy inovací v rámci zachování konkurenceschopnosti. Hlavním cílem popularizace výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je poskytovat informace o aktivitách v této oblasti odborné a široké veřejnosti, stimulovat zájem společnosti o tato témata a získávat finanční prostředky pro tyto sektory z veřejných i soukromých zdrojů a potenciální výzkumné pracovníky. Popularizační aktivity by měly být, stejně jako transfer znalostí, neodmyslitelnou součástí rozvoje výzkumného a vzdělávacího systému v ČR.
1.6 Zhodnocení rizik
V následujících kapitolách provedl předkladatel komplexní zhodnocení rizik souvisejících s nepřijetím nového právního předpisu, stejně jako možných rizik spojených s jeho implementací.
1.6.1 Chybějící nástroje podpory inovací
Nedostatečná právní úprava mechanismů inovačních aktivit, včetně dalších nástrojů podpory, které evropské předpisy umožňují, by i nadále bránila v rozvoji české ekonomiky. S tím souvisí i riziko málo účinného transferu znalostí od výzkumných organizací k potenciálním uživatelům a snížení konkurenceschopnosti. Významným rizikem je i nízká vazba mezi základním a aplikovaným výzkumem na straně jedné a inovacemi na straně druhé. Vynakládané prostředky na výzkum, vývoj, inovace se příliš neprojevují v podobě inovací a podpoře hospodářského růstu, ale směřují spíše k tvorbě publikací. Řešení problému se ukazuje jako naléhavé, neboť v současné ekonomické situaci lze přetrvávající pozici ČR ve vztahu k vyspělým zemím Evropské unie, ale i dalším mimoevropským zemím, začít posilovat uplatněním výsledků výzkumu, vývoje a inovací v praxi.Rizika chybějících nástrojů podpory inovací (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná podpora inovací může mít vážné důsledky pro vývoj nových produktů a technologií, zpomalení tempa výzkumu a vývoje, nedostatek zdrojů na financování výzkumu a vývoje a odliv talentovaných pracovníků. To s sebou nese i negativní dopad z hlediska zajištění odolnosti společnosti a eliminace bezpečnostních rizik.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinášet teoretické riziko, že nové nástroje financování nebudou efektivně využity nebo že nebudou dostatečné pro dosažení zamýšlených inovačních cílů. Implementace nových technologií a inovativních postupů může být spojena s technologickými riziky, které mohou zahrnovat nedostatečnou spolehlivost nových technologií, potřebu dalšího vývoje nebo obtíže s jejich integrací do existujících systémů. Inovační opatření mohou s sebou přinášet změny trhu, které mohou být rizikové pro organizace nebo odvětví. Nové produkty mohou narážet na nedostatečnou poptávku, odmítání ze strany zákazníků nebo konkurenční tlaky. Implementace inovací může vyžadovat organizační změny a nutnost přizpůsobení, což může být spojeno s rezistencí nebo nedostatečným zapojením veřejnosti do inovačního procesu. Nové inovace mohou čelit i právním a regulačním rizikům, např. porušení patentových práv, nedodržení předpisů týkajících se ochrany osobních údajů nebo nedostatečná souladnost s předpisy v odvětví. Všech těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. institucionální odolnost, provázanost koncepčních dokumentů, propagace a popularizace výzkumu a vývoje, zásady etiky, vědecké integrity a dobré vědecké praxe…).
1.6.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI
Absence provázání koncepčních dokumentů na různých úrovních s hodnocením a poskytováním podpory může znamenat riziko nemožnosti dosáhnout nezávislosti, objektivity a efektivity financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Beze změn nebude možné vyhodnocovat efektivitu přínosů jednotlivých nástrojů finanční podpory a následně je optimalizovat. Nedostatečná legislativní úprava strategického rámce podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí znemožňuje klást větší důraz na průlomové oblasti jednotlivých vědních oborů. Rizika chybějící provázanosti koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI (nepřijetí nové právní úpravy):
Pokud nebude ukotvený a provázaný koncepční a strategický rámec systému VaVaI, může to znamenat riziko neúčelného vynakládání finančních i lidských zdrojů. Nedostatečné koncepční provázání systému může znamenat i riziko nízké kvality výzkumných výstupů, které nebudou zajímavé pro další výzkum, pro průmysl ani pro veřejnost. Dalším rizikem je neschopnost rozvíjet inovace a nedostatečné pochopení problémů, což brání dalšímu vylepšování existujících procesů a technologií.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinášet teoretické riziko nedostatečně jasné vize a formulační nejednoznačnost koncepčních dokumentů, která může způsobovat nejasnosti. Dalším rizikem je nedostatečná komunikace a spolupráce, kterou vyžaduje správná provázanost dokumentů, také by se mohlo stát, že koncepční dokumenty budou pojaty pouze formalisticky a povrchně a konečně implementace provázanosti koncepčních dokumentů může vyžadovat dodatečné zdroje a kapacity. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. provázanost koncepčních dokumentů výzkumné organizace, hodnocení výzkumných organizací, rámcovým vymezením obsahu dokumentů v podzákonných normách…).
1.6.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostíRizika nedostatečně přehledného členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Riziko spojené s touto změnou není velké. Na samotný proces poskytování podpory nemá tato úprava žádný vliv, neomezí nijak práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců. Úprava souvisí výhradně s vykazováním institucionální, systémové a účelové podpory.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nepochopení rozdělení a vykazování podpory ze strany poskytovatelů nebo ze strany příjemců. Tohoto rizika si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona nebo např. vysvětlením členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v důvodové zprávě.
1.6.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
a nedostatečné hodnocení programů účelové podporyRizika nevyhovujícího způsobu rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečného hodnocení programů účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
V případě setrvání u jednoho způsobu poskytování účelové podpory (nyní veřejná soutěž a dotace) hrozí riziko nemožnosti odpovídajícím způsobem podporovat inovace a transfer, což jsou oblasti, které vyžadují dostatečně pružný způsob poskytnutí podpory. Nástroje vhodné pro změnu situace dosud v české legislativě chybí nebo jsou zcela nedostatečné. Nebude i nadále možno zlepšit hodnocení programů a zavést hodnocení jejich dopadů.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést rizika nedostatku vhodných měřitelných ukazatelů pro objektivizaci hodnocení dopadů programů a projektů, zpoždění v časovém hodnocení (hodnocení dopadů může být zdlouhavý proces, který vyžaduje časový odstup pro získání relevantních dat a informací), omezená dostupnost dat, problémy s kauzalitou (určení příčinné souvislosti mezi programy/projekty a jejich dopady může být náročné, existuje riziko připisování dopadů programů/projektů bez dostatečného důkazu příčinného vztahu). Existuje i riziko subjektivního hodnocení ze strany hodnotitelů, kde rozdílné přístupy mohou vést k různým výsledkům hodnotitelů. Všech těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona a tato rizika budou též minimalizovaná činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která bude přípravu a naplňování metodiky hodnocení výzkumných organizací a zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, resp. testovacích a experimentálních infrastruktur koordinovat.
1.6.5 Absence přenositelnosti projektůRizika absence přenositelnosti projektů (nepřijetí nové právní úpravy):
Přenositelnost projektů náleží k oblastem s malou mírou rizika. V tomto případě jde o zlepšení podmínek pro provádění výzkumných činností a zvýšení efektivnosti vynaložených veřejných prostředků v případech, kdy není možné dokončit řešení projektu na pracovišti původního příjemce. Jde také o zvýšení konkurence mezi výzkumnými organizacemi a posílení mobility výzkumných pracovníků. Přetrvávající absence přenositelnosti projektů se může projevit v další stagnaci přirozené mobility výzkumných pracovníků a naopak se zvyšuje riziko odlivu kvalitních výzkumných pracovníků do zahraničí.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést rizika kontextuálních rozdílů při přenášení projektů k jinému příjemci (např. rozdíly ve vnitřním prostředí pracovišť, „firemní“ kultuře a vybavení), která mohou ovlivnit úspěšnost projektu a vyžadovat přizpůsobení projektu novému prostředí. Rizikem je nesprávné vyhodnocení kvalitativní úrovně nového příjemce. Existuje i riziko nedostatečné podpory ze strany poskytovatelů, původních příjemců a dalších účastníků a následné problémy s financováním, zdroji a schvalováním. Nedostatečná komunikace (nedostatečné sdílení informací o projektu a jeho cílech) a malé zapojení relevantních stran mohou také ovlivnit přenositelnost projektu. Přenášení projektů může vyžadovat i dodatečné zdroje a kapacity, stejně jako dostatečnou přípravu a jejich nedostatek, stejně jako chybějící analýza před přenášením projektu může vést k nepředvídaným problémům a rizikům. Všechna tato rizika bral předkladatel návrhu zákona v úvahu a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. přenositelnost projektů po dohodě všech zúčastněných).
1.6.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory*
Nedostatečná právní úprava bude znamenat riziko přetrvávání stagnace dalšího rozvoje systému, což konstatovala i Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací[footnoteRef:51]. [51: Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022]
Rizika přetrvávání administrativní náročnosti a absence integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
Přetrvávající zvýšená administrativní zátěž představuje riziko pokračujících bariér úspěšného dokončování projektů nebo jejich zpožďování, zvýšené náklady při nutnosti zaměstnat více administrativních pracovníků, omezené využití času výzkumných pracovníků na skutečný výzkum a vývoj nebo snižování jejich kreativity při plnění administrativních povinností a důsledkem může být omezená konkurenceschopnost (menší výzkumné týmy nebudou schopny konkurovat větším výzkumným týmům a organizacím, které mají více zdrojů na administrativu).
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
1. Integrované prostředí pro administraci účelové podpory: Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretická rizika složité implementace přecházení na integrované prostředí pro administraci (koordinace a integrace různých systémů, dat a procesů), což může zpomalit samotnou implementaci a zvýšit náklady, nedostatečná flexibilita a přizpůsobivost a omezit efektivitu a účinnost (pokud nebude systém dostatečně modulární a pokud nebude možné upravovat procesy podle specifických potřeb a požadavků poskytovatelů, uchazečů a příjemců). Další riziko představuje ztráta dat a informací při migraci na nové integrované prostředí, což může mít negativní dopad na kontinuitu projektů a ztrátu důležitých informací. Nedostatečná robustnost, odolnost a bezpečnost je dalším případným rizikem zavedení integrovaného prostředí pro administraci (ohrožení kontinuity provozu) a konečně potřeba školení a podpory uživatelů u nově zavedeného integrovaného prostředí pro administraci. Riziko může představovat i případná omezená konektivita a dostupnost služeb způsobená možným zahlcením internetového prostředí Úřadu vlády ČR.
2. Zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů: Zachování stávajících informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů přináší několik rizik. Prvním z nich je roztříštěnost systémů, která může vést k neefektivnímu sdílení dat a problémům s kompatibilitou mezi různými subjekty, což prodlužuje administrativní procesy a zvyšuje jejich náklady. Tato fragmentace ztěžuje koordinaci na národní úrovni a omezí schopnost efektivního dohledávání a kontrolních mechanismů. Dalším rizikem je nejednotný přístup k bezpečnosti a ochraně dat, kdy různí poskytovatelé mohou mít odlišné standardy, což může vést k nerovnoměrné ochraně citlivých údajů.
Všech výše uvedených rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě i v návaznosti na realizaci cílů Koncepce Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 2021 - 2025 se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona a bližší specifikací v podzákonných normách.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla původní myšlenka jednotného integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory nahrazena kompromisní variantou, která zachovává informační systémy jednotlivých poskytovatelů s dálkovým přístupem a digitálními službami.
1.6.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Pokud nebude umožněna podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí i dalším poskytovatelům podpory, jednotliví poskytovatelé nemohou flexibilně navazovat pracovní vztahy se svými rezortními partnery a zejména bilaterální možnosti spolupráce výzkumných organizací s jejich zahraničními partnery zůstanou i nadále omezené. Toto omezení se stále více ukazuje jako nelogické, vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce má příznivý vliv na kvalitu prováděného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Absence legislativního ukotvení mechanismů podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí znemožní rozvoj spolupráce v oblasti VaVaI, ztíží praktické nastavování programů i respektování mezinárodní praxe a zapojení zainteresovaných skupin mezinárodních aktérů a bude mít negativní dopad na excelenci ve smyslu být mezinárodně konkurenceschopný. Rizika přetrvávání centrálního zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji může znamenat riziko omezené rozmanitosti výzkumných témat, dostupnosti zdrojů, využití výsledků výzkumu a výměny názorů a myšlenek. Celkově vede nedostatečně rozvíjená mezinárodní spolupráce k riziku negativního dopadu na celkový pokrok ve vědě a výzkumu.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zhoršení koordinace mezinárodní spolupráce mezi různými institucemi a zeměmi, což může vést k nedostatečnému sdílení informací, plánování a duplicitám. Další rizika představují rozdílné standardy a přístupy, finanční nerovnováha v realizaci projektů a aktivit, komunikační bariéry, které mohou vést k nedorozuměním, zpožděním a obtížím v komunikaci mezi partnery a riziko ztráty centrálního vedení, což může vést k roztříštěnosti jednotlivých aktivit a projektů. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nástrojů zakomponovaných do zákona (např. koordinační role MŠMT, MPO, RVVI a MZV.
1.6.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podporyRizika přetrvávání absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
Návrh na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory vyplývá z rozsudků Nejvyššího správního soudu. V tomto případě je nutné klást důraz na respektování usnesení soudů. Opačný postup by poškozoval dobré jméno ČR a její státní správy. Dalším rizikem je nevyužívání opravných prostředků.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zvýšeného využití opravných prostředků ze strany uchazečů o účelovou podporu, kterým nebyla podpora udělena a tím i zvýšení finanční, personální a časové náročnosti u poskytovatelů. Tohoto rizika si je předkladatel návrhu zákona vědom, ale očekává se pouze přechodné zvýšení využití opravných prostředků ze strany žadatelů o podporu, které bude mít za následek precizaci a zkvalitnění praxe přidělování účelové podpory.
1.6.9 Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky
a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správuRizika nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu (nepřijetí nové právní úpravy):
Některé činnosti vykonávané Grantovou agenturou České republiky a Technologickou agenturou České republiky jsou uváděny v zákoně o státní službě mezi činnostmi vykonávanými zaměstnanci ve služebním poměru. U poskytovatelů, kteří jsou ústředními správními úřady, tyto činnosti vykonávají zaměstnanci ve služebním poměru. V případě obou agentur tomu tak není. Pokud by skutečnost zůstala neřešena, znamenalo by to s vysokou pravděpodobností riziko nedodržení platné legislativy.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zvýšeného zatížení v podobě organizačních změn, které mohou mít vliv na strukturu agentur, interní procesy a pracovní potupy. Přechod pod zákon o státní službě může mít dopad na personální záležitosti (například může dojít ke změně pracovních pozic, kritérií pro zaměstnávání, přehodnocení odměňování atd.), které mohou vyvolat obavy a nespokojenost u zaměstnanců, zejména pokud nebudou dostatečně připraveny a komunikovány. Dalším rizikem může být nedostatečná příprava a nedostatek školení, který může vést k chybám a neefektivitě práce, zvýšení určité míry administrativy a úbytku know-how u zaměstnanců, kteří nebudou ochotni nebo schopni pracovat v nových podmínkách státní služby. Nová struktura vedení Technologické agentury ČR může znamenat zpočátku větší zatížení v oblasti nastavování nových procesů při vzniku nové řídicí struktury. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom, ale očekává se pouze dočasný dopad tohoto opatření a plná součinnost GA ČR a TA ČR při implementaci tohoto opatření.
1.6.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Otázky etiky a integrity výzkumné činnosti při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nabývají na důležitosti s tím, jak stoupá důraz na zodpovědné chování příjemců podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Stát má zájem na tom, aby veřejné prostředky byly vynakládány v souladu s etickými principy a zásadami vědecké integrity a aby bylo zřejmé, že neetické chování nemá být tolerováno.Rizika absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečné ukotvení etických zásad a zásad vědecké integrity může vést k úbytku důvěry ve vědecký výzkum, instituce a vědce. To může mít negativní dopad na důvěryhodnost výzkumných organizací a ovlivnit podporu a financování výzkumných projektů. Pokud nebudou etické zásady a vědecká integrita stanoveny a uplatňovány, může dojít k porušování práv a nedostatečné ochraně účastníků výzkumu. Nedostatečná definice souhlasu, nedostatečná ochrana soukromí a transparentnost účelu a postupů výzkumu mohou vést k narušení integrity účastníků. Může se zvýšit riziko zneužití dat a informací získaných během výzkumu, jejich úniku, neoprávněného přístupu nebo jejich využití v rozporu se souhlasem účastníků. Neexistence legislativního ukotvení etických zásad a vědecké integrity může způsobit i systematickou chybu nebo zkreslení ve výsledcích výzkumu a to může vést k nespolehlivým nebo zkresleným výsledkům, dále může přetrvávat riziko personální provazby poskytovatelů účelové podpory s institucemi, které se o podporu ucházejí a jiného neetického jednání. Etické zásady a vědecká integrita hrají roli také při zajištění reprodukovatelnosti výzkumu. Pokud není dostatečně zdokumentováno, jakým způsobem byl výzkum prováděn, jak byla data získána a jaké postupy byly použity, může být obtížné nebo dokonce nemožné replikovat a ověřovat výsledky.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nejednoznačnosti a neaktuálnosti zákonné úpravy, což může vést k nejasnostem a rozporům při uplatňování etických standardů (pokud neudrží krok s rychlým vývojem technologií a výzkumných oblastí, mohou být překonány novými etickými dilematy a výzvami vědecké integrity), omezený rozsah a pokrytí se mohou v různých oblastech lišit, a pokud se nenastaví jasné standardy, může to vést k potenciálně nepřijatelnému chování. Dalším rizikem je nedostatečná vymahatelnost (může být obtížné efektivně vymáhat naplňování ustanovení, uvedených v zákoně), která může oslabit význam a účinnost etických zásad. Rizikem je i samotný rychlý technologický pokrok a nové výzkumné oblasti, která budou přinášet nová etická dilemata a konečně globální a mezinárodní aspekty budou hrát také velkou roli v rizicích implementace opatření nového zákona (globální a mezinárodní spolupráce bude přinášet specifické výzvy v oblasti legislativy a sjednocování etických standardů). Rizikem tedy může být i nedostatečná harmonizace mezinárodních předpisů, která může vést k rozdílným normám a různému zacházení s etickými otázkami v různých zemích. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. nově zřízená Etická komise (rozšíření portfolia stávající Bioetické komise) nebo povinnost příjemců institucionální podpory dodržovat etické zásady a zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe).
1.6.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků
Lidské zdroje, tedy kvalifikovaní výzkumní pracovníci, jsou pro výkonnost systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí naprosto nepostradatelní. Riziko jejich odchodu mimo tuto oblast či do zahraničí (bez pozdějšího návratu zpět) z důvodu nejasného kariérního růstu, nedořešených otázek harmonizace pracovního a soukromého života a podobně, je značné. Rizika absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečný rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu a vývoji může znamenat riziko negativních dopadů, které se projeví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Jedná se například o riziko snížení konkurenceschopnosti a trvale udržitelného růstu, odlivu talentů při absenci stimulujícího pracovního prostředí, snížení kvality výsledků výzkumu a vývoje, zvýšených nákladů nebo nižší motivace a loajality výzkumných pracovníků.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko neaktuálnosti a rigidity v rámci rychle se měnícího prostředí výzkumu, vývoje a inovací. Dalším rizikem je nekvalitní nastavení systému rozvoje lidského potenciálu v rámci jednotlivých výzkumných organizací. I když je legislativa dobře formulována, nedostatečné financování a nedostatek kapacit mohou omezovat její efektivní implementaci. Nedostatečné zapojení zúčastněných stran je dalším rizikem implementace nástrojů nového zákona. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. zahrnutím rozvoje lidského potenciálu do způsobilých nákladů u účelové, systémové a institucionální podpory, zavedením přenositelnosti nebo možnosti prodloužení projektů, zahrnutím rozvoje lidských zdrojů do Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i do hodnocení výzkumných organizací…).
1.6.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy
Je třeba vést příjemce institucionální podpory a poskytovatele institucionální podpory k vědomému nakládání s dosaženými výsledky a zajistit ochranu jejich oprávněných zájmů a oprávněných zájmů třetích osob, se kterými spolupracují. Rizika absence legislativního ukotvení otevřené vědy (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy při zajištění ochrany oprávněných zájmů může znamenat, že ČR nebude dostatečně účelně transponovat EU legislativu. Důsledky by mohly mít dopad pro ČR i v nemožnosti účastnit se evropských programů na podporu výzkum, vývoje a inovací.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko v oblasti ochrany duševního vlastnictví (otevřený přístup k vědeckým informacím může mít vliv na způsob, jakým jsou výsledky činnosti výzkumných pracovníků chráněny a komercializovány), nejednoznačnost ochrany duševního vlastnictví může výzkumné organizace odrazovat od inovací. Otevřená věda může vyžadovat dodatečné zdroje financování, dále může vyvolávat otázky ohledně kvality, integrity a důvěryhodnosti dat. Dalším rizikem může být závislost na technologiích a infrastruktuře pro sdílení dat (nedostatečná dostupnost a spolehlivost těchto technologií může omezit možnosti otevřeného vědy). Přechod k otevřené vědě může vyžadovat i změnu v postojích ve výzkumném prostředí. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. úpravou Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a také zřízením integrovaného prostředí pro administraci a povinností výzkumných organizací zveřejňovat výzkumné informace pokud tomu nebrání jiné skutečnosti…).
1.6.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Neřešení či podcenění ochrany bezpečnostních zájmů státu ve vztahu k činnostem ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí může vést k ohrožení bezpečnosti ČR, ohrožení oprávněných zájmů třetích osob, v důsledku toho také k ohrožení spolupráce akademické a podnikové sféry v aplikovaném výzkumu. Tato oblast vytváří určitou protiváhu k politice otevřené vědy a poskytování údajů z výzkumu, se kterou odpovědné chování výzkumných organizací souvisí.Rizika absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji a inovacích je klíčovým faktorem zejména v oblastech, jako jsou nové technologie, kybernetická bezpečnost, šíření dezinformací a jiné oblasti, které mohou mít vliv na bezpečnost a obranyschopnost země. Nedostatečná ochrana této oblasti může způsobit závažná rizika, jako je ztráta citlivých informací a jejich zneužití, zneužití technologií pro jiné než mírové účely, ztráta konkurenční výhody při zneužití výsledků výzkumu konkurenčními zeměmi, což může vést k narušení ekonomického a geopolitického postavení státu a konečně při nedostatečné ochraně bezpečnostních zájmů státu může dojít i k porušení zákonů.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko potíží s mezinárodní spoluprací v případě, že nastavená opatření nebudou v souladu s mezinárodními normami. Omezení přístupu k informacím a technologiím může ztížit spolupráci se zahraničními partnery a přístup ke globálním zdrojům. Další riziko představuje zvýšení administrativní zátěže při dodatečných administrativních procesech a kontrolách. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona nebo např. vysvětlení celé problematiky v důvodové zprávě.
1.6.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
Nedostatečný transfer znalostí může znamenat rizika, která ovlivňují samotný výzkum, vývoj a inovace i jeho uplatnění v praxi (omezené využití výzkumných výsledků a jejich zúžení na teoretickou úroveň, plýtvání časem, financemi i dalšími zdroji při opakování výzkumných projektů), což může znamenat další ztrátu konkurenční výhody.Rizika absence legislativního ukotvení transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Při nedostatečné podpoře transferu znalostí se i nadále bude ČR zaměřovat na produkci výrobků s nižší přidanou hodnotou, které nejsou výsledkem technologických inovací. Vzhledem k tomu, že transfer znalostí ovlivňuje dlouhodobý ekonomický růst, růst technologických změn a lidského poznání v průmyslových a ekonomicky vyspělých zemích, lze při jeho nedostatečné podpoře v nové legislativní úpravě předpokládat, že stav transferu v ČR bude i nadále oproti ekonomicky vyspělejším zemím podprůměrný a riziko zaostávání ČR bude přetrvávat.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko ochrany duševního vlastnictví (nedostatečná ochrana a neoprávněné zneužívání). Nedostatečná komunikace mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami může vést ke ztrátě nebo neúčinnému přenosu znalostí. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. zahrnutí transferu znalostí do Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i do hodnocení, umožněním financování transferu znalostí, zavedením společných programů účelové podpory pro více poskytovatelů, pružnějším nakládáním s výsledky tvůrčí činnosti…).
1.6.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí
Při absenci legislativního ukotvení propagace a popularizace výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí hrozí riziko, že veřejnost nebude moci profitovat z výsledků výzkumu financovaného z veřejných prostředků. Zajištění příslušných rámcových podmínek pro podporu a rozvoj zapojení společnosti do vědy je klíčovou součástí úspěchu dalšího směřování v oblasti výzkumu, vývoje a inovací i veřejných politik. Pokud nebude podpora propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pojata systémově na všech úrovních, existuje riziko, že budou i nadále v některých oborech chybět mladí lidé ve výzkumu, zejména v technických a fyzikálních vědách. Při nižší důvěře veřejnosti ve vědecké výsledky se mohou lépe šířit neověřené zprávy a dezinformace a rovněž je nižší ochota společnosti výzkum, vývoj a inovace financovat.Rizika absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může představovat riziko omezení financování (pokud veřejnost nechápe důležitost výzkumu a vývoje, mohou být omezeny finanční zdroje pro tyto oblasti), riziko nízké úrovně zájmu o vědu v populaci a nedostatku zájemců o profesi vědce, což by mohlo vést ke snížení počtu výzkumných pracovníků, omezený transfer znalostí (pokud se vědecké objevy nedostanou na veřejnost, mohou být výsledky výzkumu využívány pouze v úzkém okruhu lidí a organizací), riziko rostoucí propasti mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a veřejností.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nedostatečného financování, které omezuje možnosti propagace a komunikace výsledků výzkumu a inovací veřejnosti. Složitost komunikace výzkumných témat (komunikace složitých vědeckých konceptů a technických informací pro širší publikum může být obtížná) a nedostatečná schopnost vědců a institucí komunikovat s neodbornou veřejností může bránit úspěšné popularizaci. Dalšími riziky implementace jsou nedostatečná spolupráce a nízká účast vědců do popularizačních aktivit, což znamená ztrátu příležitostí pro osvětu veřejnosti. A konečně nedostatečné ocenění a hodnocení popularizačních aktivit v akademickém prostředí a nedostatek uznání této práce může vědce odradit od aktivní účasti na těchto aktivitách. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. zahrnutí rozvoje lidského potenciálu do způsobilých nákladů u účelové, systémové a institucionální podpory, zavedení přenositelnosti nebo možnosti prodloužení projektů, rozvoj lidských zdrojů součástí Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmětem hodnocení…).
Závěr
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že neřešení problémů či chybějící komplexní právní úprava oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí znamená výrazné riziko, které ve srovnání s riziky implementace navrhovaného zákona představuje pro český výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nepoměrně větší hrozbu.
V.
22
1.6.16 Zhodnocení korupčních rizik
Rámcové zhodnocení korupčních rizik u řešených oblastí:
Předkladatel návrhu zákona provedl posouzení korupčních rizik, která jsou teoreticky spojena s jakoukoliv novou legislativou. Nicméně, v případě zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení rizika. Jedná se spíše o běžná rizika, která mohou souviset s jakoukoli novou právní úpravou. Riziko vzniku korupčního jednání nebo jeho zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem je nepatrné. Navrhovaná úprava splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se shoduje se známou dobrou praxí. Návrh zákona předpokládá možná korupční rizika, nikoli však větší, než jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Evidence údajů v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací snižuje korupční rizika (neoprávněné zásahy do dat) na minimum.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení jsou v tabulce uvedena potenciální korupční rizika a opatření k jejich prevenci. Předkladatel návrhu zákona si je plně vědom všech uvedených teoretických rizik a ve snaze minimalizovat tato rizika jsou do samotného zákona zahrnuta odpovídající opatření.
Nástroje pro dosažení cílů
Korupční riziko
Nástroje prevence
1.
Nové nástroje podpory inovací
· Nedostatečná transparentnost
· Nekvalitní hodnocení projektů
· Nedostatečný dohled a kontrola
· Konflikty zájmů
· Nedostatečná právní regulace a etické normy
· Zveřejňování informací o poskytnutých
a neposkytnutých podporách
· Podrobnější úprava práv uchazečů na informace o přijímání a hodnocení návrhů projektů
· Zavedení průběžné lhůty pro přijímání a hodnocení návrhů projektů inovací a návratné finanční výpomoci
· Komisionální hodnocení (kolektivní orgány)
· Oponentní posudky
· Posílení opravných prostředků žadatelů
o podporu
· Využívání elektronických aplikací pro správu a administraci výzev k podávání návrhů projektů a jejich hodnocení (evidují změny z hlediska věcného, procesního i časového)
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
· Nevhodné zahrnutí zainteresovaných stran
· Skryté lobbingové aktivity
· Nepřiměřené využití veřejných prostředků
· Konflikty zájmů
· Nedostatečná kontrola provázanosti a naplňování cílů strategických dokumentů
· Dokumenty na národní úrovni schvaluje vláda
= veřejné projednávání dokumentů
· Koncepční materiály z oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na úrovni poskytovatelů projednává RVVI a schvaluje vláda
· Koncepční dokumenty výzkumných organizací schvalují poskytovatelé
3.
Nové členění výdajů
na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí
· Minimální korupční riziko
·
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
· Nedostatečná transparentnost
· Nedostatečná odbornost hodnotitelů
· Ovlivňování výsledků hodnocení
· Nedostatečné interní dohledové a kontrolní mechanismy na úrovni poskytovatele
· Komisionální hodnocení (kolektivní orgány)
· Oponentní posudky
· Systém čestných prohlášení členů odborného poradního orgánu poskytovatele
· Zveřejňování informací o výsledku výzvy k podávání návrhů projektů
· Příjemce účelové podpory má právo na informace
o přijímání a hodnocení návrhu projektu
· Koordinace a sjednocování metodického prostředí pro poskytování účelové podpory Radou pro výzkum, vývoj a inovace
· Školení členů odborných poradních orgánů
· Projednávání hodnocení programů účelové podpory Radou pro výzkum, vývoj a inovace
5.
Možnost přenositelnosti projektů
· Skryté lobbingové aktivity
· Nedostatečná transparentnost
· Konflikty zájmů mezi rozhodovacími orgány a subjekty, které mají osobní zájmy v projektu
· Nedostatečná kontrola a dohled
· „Účelová“ přenositelnost projektů
· S přenosem projektu musí souhlasit všechny strany – není to jednostranný akt
· Nový příjemce musí dosahovat obdobných kvalit jako původní příjemce a musí sám splňovat podmínky způsobilosti
· Na přenositelnost projektu není právo
· Dohoda o přenositelnosti projektu musí být uzavřena písemně
· Postoupením smlouvy nesmí dojít ke změně původních podmínek
6.
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/ *zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
· Skryté lobbingové aktivity
· Konflikt zájmů
· Nepřiměřený přístup k informacím
· Nedostatečná ochrana osobních údajů¨
· * Nízká možnost kontroly a auditního dohledu
· * Neprůhledné postupy při přidělování podpory
· Certifikace informačního systému
· Opatření k dodržování etických zásad
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
· Riziko ovlivňování rozhodování nebo výhody při přidělování zdrojů
· Riziko nekontrolovaného neuváženého přístupu k důvěrným informacím
· Konflikty zájmů účastníků projektů, kteří mají osobní zájmy nebo sponzorské vztahy s určitými subjekty
· Nedostatečná transparentnost ve výběru partnerů, přidělování finančních prostředků nebo rozhodovacích procesech (favorizace určitých subjektů)
· Koordinační role MŠMT a MPO
· Povinnost zajištění institucionální odolnosti příjemce a dalších účastníků a zavedení, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik
8.
Veřejnoprávní režim
u účelové podpory
· Nepřiměřené ovlivňování rozhodování a přezkoumání rozhodnutí
· Nedostatečná transparentnost a riziko manipulace s rozhodnutími a upřednostnění určitých subjektů
· Konflikty zájmů při odvolacích mechanismech narušující objektivitu rozhodování
· Nedostatečný dohled a kontrola nad odvolacími mechanismy
· Jednání podle ustanovení správního řádu a jednání
o námitkách
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
· Minimální korupční riziko, přesto však existuje riziko střetu zájmů, či riziko změny dynamiky vedení a rozhodování
· * Zastoupení ústředních správních orgánů v předsednictvu TA ČR
· Opatření předcházející střetu zájmů ve vedení GA ČR a TA ČR (podmínka vyloučení z poskytování účelové podpory dané agentury v průběhu výkonu mandátu)
· Neslučitelnost vedoucích funkcí s výkonem funkce člena statutárního orgánu uchazeče, resp. příjemce účelové podpory poskytované příslušnou agenturou (s výjimkou zahájení projektu před nástupem do funkce)
10.
Zásady etiky a vědecé integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
· Minimální korupční riziko, přesto však porušování etických zásad a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí může znamenat například riziko nepřiměřeného ovlivňování rozhodování etických komisí nebo riziko konfliktu zájmů
· Kolektivní jednání Etické komise na úrovni výzkumných organizací i Rady pro výzkum, vývoj a inovace a vyhodnocování jejich činnosti
· Povinnost nechat posoudit projekty na lidech nebo lidských tkáních, AI, embryonálních buňkách, geneticky modifikovaných organismech… apod.
11.
Rozvoj lidského potenciálu
a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
· Nepoctivé hodnocení výzkumného pracovníka na základě korupčních vztahů
· Nepřiměřený vliv a moc vedoucích pracovníků, mentorů apod. (riziko neobjektivního přístupu k přidělování zdrojů, publikacím…)
· Nepřiměřené financování projektů (korupce může ovlivnit proces financování projektů a vést k upřednostňování určitých jedinců na základě korupčních praktik)
· Nepoctivá autorství a citování (narušuje se integrita vědeckého procesu a rozvoj kariéry může být založen na neférových praktikách)
· Ukotvení rozvoje lidského potenciálu v dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace, na to navazující hodnocení výzkumné organizace a na to navazující institucionální podpora výzkumné organizace
· Zavádí se přenositelnost projektů
· Zavádí se podpora mobility a návratové politiky
· Zavádí se podpora výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry, podpora profesního rozvoje výzkumných pracovníků a jejich motivace k osobnímu růstu, harmonizace profesního a rodinného života, mobility výzkumných pracovníků, návratové politiky a podpory začleňování po přerušení kariéry do výzkumných týmů, spolupráce výzkumných organizací s výzkumnými pracovníky trvale žijícími v zahraničí
12.
Otevřená věda a přístup
k údajům z výzkumu
· Korupce může hrát roli při plagiátorství a krádežích duševního vlastnictví
· Nedostatečné zabezpečení dat může vést k jejich zneužití, krádeži nebo neoprávněnému přístupu (korupce může hrát roli při úniku citlivých dat)
· Neprůhlednost financování výzkumu (korupce může ovlivňovat proces financování výzkumu a vést k preferování určitých projektů na základě korupčních praktik)
· Princip uvážené jednání při zveřejňování informací z oblasti výzkumu, vývoje a inovací
· Omezení přístupových práv k využití výsledků
· Ochrana oprávněných zájmů příjemců, autorů
a původců výsledků
· Certifikace informačního systému
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
· Neoprávněný přístup k citlivým informacím týkajícím
se národní bezpečnosti a budoucích obchodních a vědeckých zájmů ČR (únik důvěrných informací, prodej citlivých technologií nebo poskytnutí přístupu k těmto informacím neoprávněným subjektům)
· Ovlivňování rozhodovacích procesů (mohou být upřednostňovány určité projekty nebo kontrakty, což může vést k neefektivnímu využití zdrojů, nedostatečnému zabezpečení nebo snížení kvality výsledků)
· Špionáž a vyzrazení tajných informací (osoby s přístupem k tajným informacím se mohou stát zdrojem špionáže nebo mohou být zneužity k vyzrazení citlivých informací)
· Nedostatečná kontrola nad vývojem technologií ve prospěch nepřátelských subjektů
· Zavádí se pojem institucionální odolnost (odolnost proti vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo účastníka projektu, kybernetická bezpečnost
a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení nehmotného transferu znalostí, a mezinárodních sankcí, včetně omezení technické pomoci)
· Zavádí se zásada předběžné opatrnosti (institucionální odolnost, systém řízení rizik příjemce)
· Zůstávají zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti
· Zavádí se omezení přístupu k výzkumným datům
14.
Legislativní podmínky
pro transfer znalostí
· Nepoctivé licenční dohody (exkluzivní licence bez řádného zhodnocení, překrucování cen, skryté provize…)
· Zneužití duševního vlastnictví (neoprávněné získávání nebo zneužívání duševního vlastnictví např. krádeží, falšováním patentů nebo nekalým využitím autorských práv)
· Nepoctivá spolupráce a převod technologií (upřednostňování některých partnerů na základě korupčních vztahů, nedostatečné sdílení znalostí a technologií, nedodržování smluvních povinností…)
· Nedostatečný přístup k informacím (utajování důležitých informací, přístup pouze pro vybrané subjekty na základě korupčních vztahů…)
· Zavádí se etické zásady a zásady správné praxe v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
· Zavádí se institucionální odolnost na úrovni výzkumných organizací
· Definují se podmínky spolupráce veřejného a soukromého sektoru
· Definují se programy více poskytovatelů
· Zavádí se regulace otevřené vědy a omezené nakládání s daty aj.
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
· Neobjektivita a zkreslení informací
· Nedostatek transparentnosti při financování propagace
· Konflikty zájmů (osobní vztahy mezi propagátory a sponzory – preferování určitých výsledků nebo produktů)
· Nepřiměřené ovlivňování médií (zkreslení prezentovaných informací, nedostatečné zobrazení kontroverzních aspektů…)
· Využití informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací
· Opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost
· Dodržování zásad otevřené vědy
· Dodržování etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe
2 Návrh variant řešení problémových oblastí
Varianta
Popis
Varianta 0
Zachování současného stavu beze změny
Varianta 1
Novela zákona č. 130/2002 Sb.
Varianta 2
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory
* Varianta 3
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
Na základě identifikovaných problémových oblastí a stanovených cílů jsou dále představeny jednotlivé varianty jejich řešení. Pro lepší přehlednost a srozumitelnost návrhů jsou jednotlivé oblasti strukturovány do souhrnné tabulky. Při formulování opatření pro všechny tři varianty (stav beze změny, novela, nový zákon) se předkladatel zaměřil pouze na přítomnost či nepřítomnost daného opatření s ohledem na účel a stanovené cíle. Tato skutečnost je zobrazena ve formě znamének "+" a "-". Popisy navržených opatření jsou uvedeny pouze pro variantu 3, která zahrnuje všechna opatření. Pokud je u konkrétního cíle ve variantě 1, která neřeší všechny problémy, uvedeno znaménko plus, popis je shodný s variantou 3.
Pro cíl „Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové podpory" byly při formulaci opatření pro řešení informačních systémů ve výzkumu, vývoji a inovacích zohledněny další subvarianty s ohledem na rozsah této problematiky (0. zachování současného stavu, 1. vytvoření jednotného informačního systému v ČR postupným sjednocováním informačních systémů, 2. vytvoření jednotného informačního systému v ČR (2a) administrativní rozhraní při IS VaVaI, 2b) přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů, 2c) vytvoření jednotného informačního systému tzv. na zelené louce)). Podrobné popisy těchto variant jsou uvedeny v kapitole 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů (3.1 Identifikace nákladů a přínosů a 3.2 Náklady).
* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel navrhl kompromisní variantu 3, která nahrazuje původně plánované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory zachováním informačních systémů jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní dálkový přístup, poskytování digitálních služeb, zajištění elektronické identifikace a autentizace uživatelů, čímž posílí bezpečnost a spolehlivost administrativních procesů. Varianta 3 přináší v kontextu již platného zákona o právu na digitální službu úspory pro příjemce, kteří nebudou muset opakovaně dokládat údaje již vedené v registrech státní správy, což výrazně snižuje administrativní zátěž. U poskytovatelů zůstane stav obdobný jako ve variantě 0, přičemž nová varianta zachovává kompatibilitu s aktuálními systémy a zajišťuje dodržování zákona o právu na digitální služby.
Přehled navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů v problémových oblastech
Nástroje
pro dosažení cílů
Navrhovaná opatření
Varianta
0
Varianta
1
Varianta
2
Varianta
3
1.
Nové nástroje podpory inovací
-
+
+
Navržená opatření:
· Zákonem bude ustanoven nový ústřední správní úřad pro inovace, a to Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude zajišťovat administraci procesů spojených s podporou inovací. Toto ministerstvo je nejvhodnějším resortem s ohledem na skutečnost, že dle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním orgánem státní správy mj. pro průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií a věci malých a středních podniků a pro věci živností.
· Se zavedením nových nástrojů na podporu inovací je třeba upravit procesy výběru návrhů projektů, hodnocení a rozhodování, stejně jako neměnnost lhůt, dosud univerzálně platných pro všechny situace. Účelem navrhované změny je rozšířit a zjednodušit možnosti, kterými disponuje poskytovatel při výběru návrhů projektů k pozdějšímu financování tak, aby lépe vyhověl povaze a zaměření jím navrhovaného programu zaměřeného na inovace.
· Kromě dotace bude pro případ inovací umožněno využít v souladu s rozpočtovými pravidly také nárok na návratnou finanční výpomoc.
· Zavádí se postupné hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech.
· Zvyšuje se flexibilita poskytování účelové podpory, aby režim poskytování podpory bylo možné maximálně přizpůsobit potřebám projektu:
· nově se zavádí průběžné přijímání a hodnocení návrhů projektů - důležité zvláště pro inovační projekty z důvodu rychlosti rozhodování a poskytování podpory
· umožňuje se pružný režim poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu
· umožňuje se zpětná úhrada nákladů projektu - vhodné zvláště pro projekty inovací či transferu znalostí.
· Nově se umožňují společné programy více poskytovatelů např. při financování navazujících projektů.
Navrhuje se úprava pravidel pro nakládání s majetkem výzkumných organizací - pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti (licence, patenty, spolupráce se soukromým sektorem).
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
-
-
+
Navržená opatření:
Zákon nově určuje základní koncepční dokumenty a jejich provázanost pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí:
· na národní úrovni horizontální Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky,
· na úrovni poskytovatele koncepce výzkumu, vývoje a inovací poskytovatele, s možností nahrazení dokumentu jiným koncepčním dokumentem poskytovatele schvalovaným vládou,
· na úrovni výzkumné organizace, která je příjemcem institucionální podpory, příjemcem systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu nebo příjemcem systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu, dokument Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace,
Koncepční dokumenty akcentují témata partnerství veřejné a soukromé sféry, transfer znalostí, rozvoj lidského potenciálu, transparentnost, etiku, vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi, předběžnou opatrnost při respektování bezpečnostních zájmů státu, zjednodušování administrace a snižování administrativní zátěže a principy otevřené vědy.
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
-
+
+
Navržená opatření:
· Zákon č. 130/2002 Sb. striktně rozlišuje pouze účelové a institucionální financování. Toto vymezení předmětu podpory neodpovídá skutečné věcné podstatě přidělované podpory. Z tohoto důvodu se navrhuje změna a vytvoření dalšího závazného ukazatele – systémové podpory takto:
· institucionální podpora nově zahrnuje pouze skutečnou podporu výzkumných organizací na jejich dlouhodobý koncepční rozvoj, a to na základě jejich koncepce rozvoje a provedeného hodnocení výzkumné organizace.
· účelová podpora zahrnuje podporu a nástroje kompetitivní povahy a
· nově je vytvořena oblast systémové podpory pro oblasti, které nejsou ani institucionální podporou, ani podporou účelovou.
Toto uspořádání se bude promítat do přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu, kde bude zaveden čtvrtý závazný ukazatel (výdaje celkem, institucionální, účelová, systémová podpora), skupina „dalších závazných ukazatelů“ nebude zavedena, čímž dojde ke snížení administrativní zátěže. Změna pro poskytovatele tento fakt znamená drobnou administrativní změnu (nově místo dvou kategorií podpory budou tři).
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
-
+
+
Navržená opatření:
1. Rozdělování prostředků účelové podpory:
· Bude upraven režim pro poskytování podpory a místo jediného možného postupu a pevně stanovených lhůt bude možné přizpůsobit poskytování podpory potřebám řešení a podávání zpráv administrativním potřebám.
2. Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů:
· Zákonem bude uložena povinnost poskytovatelům účelové podpory provádět hodnocení programů a jejich dopadů podle zásad hodnocení připravených Radou pro výzkum, vývoj a inovace a schvalovaných vládou.
· Zavádí se povinnost vyhodnocování činnosti velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur.
· Zavádí se povinnost hodnocení plnění cílů projektů.
· Zákon dále uloží příjemcům účelové podpory povinnost poskytnout do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací informace o využití výsledků projektů výzkumu, vývoje a inovací, financovaných plně nebo částečně poskytovatelem. Zákon stanoví tuto povinnost tak, že poskytovatel bude mít právo pouze na informace o výsledcích projektu, který financoval.
· Bude stanovena povinnost RVVI posuzovat soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli s metodikou hodnocení a spolupráce RVVI s MŠMT a MPO na přípravě a zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, resp. testovacích a experimentálních infrastruktur.
· Zavádí se provázání systému hodnocení výzkumných organizací s výší institucionální podpory systematickým promítnutím závěrů hodnocení výzkumné organizace a dalších doporučení pro její činnost do výše institucionální podpory.
5.
Možnost přenositelnosti projektů
-
+
+
Navržená opatření:
· Zákon zavádí možnost přenositelnosti projektů v obecné rovině, týká se všech projektů. Současně není úmyslem předkladatele upravit přenositelnost projektu jako povinnost poskytovatele a příjemce, neboť není možné jednoduše a srozumitelně postihnout všechny varianty a důvody, které mohou nastat. Přenositelnost projektu zůstává vždy na dohodě všech zúčastněných.
6.
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů
-
-
+
Navržená opatření:
· RVVI bude vydávat doporučení ke sjednocení podmínek účelové podpory.
· Aby byla usnadněna pozice poskytovatelů, využije se informací z tzv. agendových informačních systémů. Informační povinnost uchazečů, příjemců a dalších účastníků, jakož i případná povinnost dokazovat prostřednictvím dokladů tvrzené skutečnosti, by měla být omezena pouze na poskytování údajů, nezbytných pro vedení Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, a případnou aktualizaci těchto údajů, a údajů, které nelze získat z agendových informačních systémů a z rejstříku trestů.
· Zákon jako online platformy zachovává *informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů (pro podávání návrhů projektů, automatizaci procesů pro reportování výsledků a dodržování regulací).
· Zavádí se preference způsobu prokazování čestným prohlášením a následně sankce za uvedení nepravdivých údajů.
· Zavádí se ověřování způsobilosti dálkovým přístupem k registrům veřejné správy (všude, kde je to možné).
· Zavádí se možnost zjednodušeného prokazování způsobilosti v případě uchazečů zřízených zákonem či založených státem (nebudou se prokazovat skutečnosti, které jsou uvedeny v dokumentech o zřízení či založení uchazeče)/prokazování způsobilosti prostřednictvím výpisu z evidence skutečných majitelů.
· Zavádí se možnost zjednodušené administrace návrhů projektů, kde hodnocení proběhlo na mezinárodní úrovni.
· Zvyšuje se flexibilita využívání nástrojů účelové podpory (zákon zavádí flexibilitu, pružnost a kombinovatelnost nástrojů, lhůt, způsobů úhrady nákladů, přenositelnost projektů, oponentních posudků, nástrojů účelové podpory, jednotlivých výzev, průběžné přijímání, hodnocení, různé způsoby proplácení peněz…
· Zavádí se možnost zálohových plateb v oblasti institucionální podpory.
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
-
+
+
Navržená opatření:
· Zákon umožní všem ústředním správním úřadům působícím v oblasti výzkumu a vývoje, GA ČR, TA ČR a AV ČR zajišťovat ve své působnosti mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. MŠMT zůstává koordinační role v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Dále budou spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na přípravě programů podle práva EU.
· MPO bude nově koordinovat mezinárodní spolupráci v oblasti inovací.
· Zavádí se možnost připravit programy účelové podpory pro vice poskytovatelů.
8.
Veřejnoprávní režim
u účelové podpory
-
+
+
Navržená opatření:
· Zákonem je navržen institut veřejnoprávních smluv o poskytnutí podpory, nahrazení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mechanismem výzev k podávání návrhů projektů a přiblížení k režimu poskytování dotací podle rozpočtových pravidel. Základní procesní kroky při poskytování podpory tak budou obdobné krokům, které jsou aplikovány při poskytování dotací podle rozpočtových pravidel (tj. zveřejnění výzvy, podání žádosti, posouzení přijatelnosti žádosti, hodnocení žádostí a rozhodnutí o vybrání či nevybrání). Podobně jako v případě postupu podle rozpočtových pravidel bude celý proces regulován předpisy práva finančního a podpůrně pak předpisy práva správního (správní řád). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v závěru celého procesu nebude vydáváno rozhodnutí, ale bude uzavírána veřejnoprávní smlouva.
· Zavádí se použití části první a páté správního řádu.
· Zákonem se zavádí možnost opravných prostředků.
Procedura poskytování účelové podpory by tedy měla být do budoucna upravena následujícími právními předpisy, a to v pořadí, v jakém jsou tyto předpisy uvedeny:
· zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,
· ustanovení části první a části páté správního řádu (s výjimkou § 163 odst. 4 správního řádu) a
· přiměřeně část druhá správního řádu (dle § 170 správního řádu) avšak s vyloučením těch ustanovení, která jsou uvedena v ustanovení § 14q rozpočtových pravidel,
· ustanovení občanského zákoníku s výjimkou vyloučených ustanovení uvedených v § 170 správního řádu,
· v případě přezkumu oznámení o vyřazení projektu – přiměřeně hlava VIII části druhé správního řádu.
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
-
-
+
Navržená opatření:
GA ČR:
· Předseda Grantové agentury České republiky bude informovat 1x ročně Radu pro výzkum, vývoj a inovace o činnosti Grantové agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
· Předseda Grantové agentury České republiky bude nově příslušným orgánem pro rozhodnutí o námitkách podaných proti oznámení Grantové agentury České republiky o vyřazení návrhu projektu.
TA ČR:
· Zavádí se nová řídící struktura TA ČR:
Předsednictvo TA ČR by mělo být nově složené ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž programy TA ČR realizuje a odborníci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí ,.
Působnost předsednictva TA ČR:
a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,
b) schvaluje vyhlášení výzev,
c) vyřizuje námitky proti oznámení o vyřazení projektu,
d) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory,
e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury a jeho změn,
f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury,
g) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Technologické agentury.
Předseda jmenovaný / odvolávaný vládou na návrh RVVI.
Působnost předsedy – působnost statutárního orgánu ve všech věcech kromě agendy předsednictva. Kontrolní rada – rozšíření působnosti o agendu opravných prostředků.
Výzkumná rada – odborný konzultační orgán.
· Předseda Technologické agentury České republiky bude informovat 1x ročně Radu pro výzkum, vývoj a inovace o činnosti Technologické agentury České republiky a jejich orgánů za uplynulé období.
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
-
-
+
Navržená opatření:
· Pro zajištění etiky a vědecké integrity se nově upravuje povinnost výzkumné organizace dodržovat etické zásady a zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé institucionální podpory mohou do rozhodnutí o poskytnutí dotace zahrnout povinnosti výzkumné organizace, které musí příjemce v souvislosti s použitím podpory splnit. Za porušení těchto podmínek může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovit nižší odvod.
· Nově je uloženo rozšíření působnosti stávající Bioetické komise Rady tak, aby její působnost zahrnovala nejen oblast výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk, ale také širší etické otázky vědecké práce.
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
-
-
+
Navržená opatření:
Základním ustanovením je úprava způsobilých nákladů tak, aby bylo zřejmé, že z účelové i z institucionální podpory je možné hradit náklady či výdaje na podporu výzkumných pracovníků, mobilitu i na harmonizaci osobního a pracovního života. I když se nejčastěji zmiňují právě mladé rodiny s dětmi, životních situací hodných zvláštního zřetele, které spadají do “harmonizace ...” je více. Mohou to být důvody zdravotní nebo např. péče o rodiče či prarodiče.
1. Institucionální podpora:
· Nově se navrhuje zahrnout rozvoj lidského potenciálu do způsobilých nákladů (umožnění podpory výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry, podpora profesního rozvoje výzkumných pracovníků a jejich motivace k osobnímu růstu, harmonizace profesního a rodinného života, mobility výzkumných pracovníků, návratové politiky a podpory začleňování po přerušení kariéry do výzkumných týmů, spolupráce výzkumných organizací s výzkumnými pracovníky trvale žijícími v zahraničí).
· Rozvoj lidských zdrojů je nově součástí Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmět hodnocení.
· U institucionální podpory je díky deklaraci, že „z institucionální podpory je možné hradit veškeré způsobilé náklady na rozvoj výzkumné organizace“, umožněno výzkumné organizaci řešit péči o výzkumné pracovníky dlouhodobě a systémově.
2. Účelová podpora:
· V případě účelové podpory se předpokládá ad hoc řešení situace související s řešením předmětného projektu, např. zajištění hlídání v případě výjezdu rodiče na konferenci či terénní výzkum (uspokojení krátkodobých individuálních potřeb v době řešení projektu VaVaI).
· Nově se zavádí přenositelnost a možnost prodloužení projektu, která by měla vést k podpoře rozvoje výzkumných pracovníků.
· Rozvoj lidského potenciálu, rovných příležitostí a zákaz diskriminace je zohledněn v Koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele.
· Nově je stanovena i pravomoc poskytovatelů stanovit v programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné příležitosti mužů a žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí.
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
-
-
+
Navržená opatření:
· Požadavek na kodifikaci zásad pro zpřístupnění údajů o VaVaI se nejvíce dotknul IS VaVaI.
· Druhou dotčenou oblastí jsou přístupová práva k užití výsledků a oprávněné zájmy příjemců, autorů a původců výsledků.
· Nově je upraveno zveřejňování vědeckých informací a přístup k výzkumným datům.
· Nově dochází k úpravě transpozice předpisů EU v oblasti otevřené vědy.
· Ponechat povinnost příjemců zpřístupnit údaje z výzkumu zcela bez regulace by znamenalo ohrozit možné využití dosažených výsledků, např. pro jejich ochranu či prodej licencí. Předložená úprava tedy směřuje k lepšímu vyvážení povinností i oprávněných zájmů příjemců.
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu
ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
-
-
+
Navržená opatření:
· Do zákona se vkládá část, týkající se ochrany bezpečnostních zájmů státu, řízení rizik a zvýšení institucionální odolnosti výzkumné organizace proti nežádoucím vlivům třetích stran.
· Zavádí se rovněž pojem „institucionální odolnost“ (odolnost proti vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo dalšího účastníka projektu, kybernetická bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení transferu znalostí, a mezinárodních sankcí, včetně omezení technické pomoci).
· Pro řízení rizik a posílení institucionální odolnosti při zachování principů otevřené vědy a mezinárodní spolupráce výzkumné organizace se nově navrhuje zavést „zásada předběžné opatrnosti“ (institucionální odolnost, vyhodnocování a aktualizace systému řízení rizik příjemcejednou za tři roky a jen příjemce institucionální podpory.).
· Zůstávají zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti.
· Nově se zavádí bezpečnostní a krizová koncepce výzkumné organizace.
· Nově se zákonem umožňuje příprava programu v oblasti řešení aktuálních rizik a umožnění jeho zrychleného schválení či změny, který nabízí možnost podpory v případě potřeby řešení aktuálních rizik.
· Zavádí se možnost změny programu účelové podpory při potřebě rychlé reakce (např. při řešení aktuálních rizik).
· Zavádí se omezení přístupu k výzkumným datům v případě, že by došlo k zásahu do bezpečnosti státu.
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
-
-
+
Navržená opatření:
Nově navrhovaná zákonná úprava má umožnit financovat transfer znalostí, zavést programy účelové podpory pro více poskytovatelů (např. pro navazující projekty).
1. Institucionální podpora:
· Transfer znalostí je nově povinnou součástí koncepce poskytovatele podpory i dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace.
2. Účelová podpora:
· Zákonem se umožňuje zavést společné programy účelové podpory více poskytovatelů.
· Zavádí se výslovně možnost využívat dary soukromých osob a dalších nástrojů podpory.
· Zavádí se výslovně možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů, která je důležitá zvláště pro inovační projekt či projekt typu proof of concept.
· Dále se zavádí možnost zpětné úhrady nákladů projektu a flexibilní stanovení lhůt pro poskytování účelové podpory.
· Umožňuje se pružný režim poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu.
· Zavádí se možnost změny programu účelové podpory.
· Spolupráce mezi veřejnou správou, podniky a neziskovými organizacemi může být součástí náležitostí programu účelové podpory.
3. Obecně:
· Transfer znalostí je jasně stanovenou rolí výzkumné organizace, a to v celé šíři definované evropským Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, tedy včetně například zakládání vlastních spin-off firem.
· Zavádí se pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti.
· Zavádí se pojem „testovací a experimentální infrastruktura“.
· Další podpora podmínek pro rozvoj transferu znalostí je dosažen rozšířením možností komercializace u veřejných výzkumných institucí (novelou zákona o veřejných výzkumných institucích), příspěvkových organizacích a organizačních složek státu, které jsou výzkumnými organizacemi (novelou zákona o majetku České republiky).
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
-
-
+
Navržená opatření:
· Otevřený přístup k výzkumným datům v souladu s evropskými předpisy.
· Zavádí se opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro podnikatelský a výzkumný sektor a veřejnou správu.
· Zavádí se možnost připravit návrh programu zaměřeného na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
· Popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může být i součástí uznatelných nákladů institucionální, systémové a účelové podpory.
· Prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře v Dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace, součástí náležitostí programu.
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Přehled nákladů a přínosů v jednotlivých tematických oblastech varianty 3
Nástroje
pro dosažení cílů
Náklady vyjádřené kvalitativně
Přínosy vyjádřené kvalitativně
1.
Nové nástroje podpory inovací
Předpokládá se, že výdaje na nové nástroje budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet.
Inovace vedou ke vzniku nových technologií, postupů a produktů, které umožňují výzkumným týmům dostáhnout lepších výsledků v kratším čase a vytvářejí tak nové příležitosti pro podnikání a rozvoj nových trhů. Přínosem je i zlepšení kvality produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Inovace umožňují rychleji se přizpůsobit měnícím se tržním podmínkám a trendům a hledat nové způsoby reakcí na aktuální výzvy. Dalším přínosem je rozvoj nových oborů a vznik nových pracovních míst. V neposlední řadě přináší podpora inovací i větší udržitelnost a ochranu životního prostředí.
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických dokumentů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů a výzkumných organizací určených na zajištění výkonu jejich agend. Na úrovni ústředních správních úřadů jde o součást zajištění výkonu jejich agend, na úrovni institucí by činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením výzkumných organizací. Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti výzkumné organizace.
Přínosem koncepčního provázání strategických dokumentů počínaje Národní politikou VaVaI je ujasnění pozice ČR a jejího směřování v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ujasnění priorit a tedy i zadání z úrovně vlády pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Pravidla pro zpracování koncepčních a strategických dokumentů předpokládají také jejich alespoň elementární vyhodnocování a zjišťování změn v čase, což by mělo podporovat pozitivní rozvoj celé sféry výzkumu, vývoje a inovací.
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Změny by neměly vyvolat žádné dodatečné náklady u příjemců podpory, ani u poskytovatelů podpory nad schválený rozpočet
V případě této změny jsou přínosy pouze v administrativní rovině. Neměly by zasahovat do provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Nové členění výdajů na institucionální, účelovou a systémovou podporu narovná stávající systém a finanční prostředky budou rozdělovány dle skutečné věcné podstaty.
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
Odhaduje se, že náklady na jedno hodnocení se budou pohybovat do 500 tis. Kč, bude-li prováděno externím dodavatelem. Toto řešení je pravděpodobnější než interní hodnocení, na které většina poskytovatelů nemá kapacitu (vlastní kapacita hodnocení dopadů se prakticky nevyplatí, neboť hodnocení se provádí jedenkrát za 5 až 8 let podle délky trvání programu). Ročně končí průměrně 5 programů různých poskytovatelů účelové podpory (údaje za období 2016 až 2024). Odhad ročních nákladů je cca 2,5 mil. Kč. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Přínosem zavedení hodnocení programů a jejich dopadů do zákona je vyšší efektivita vynakládaných veřejných prostředků a naplňování cílů programů.
5.
Možnost přenositelnosti projektů
Náklady mohou být spojovány především s vypořádáním přístupových a užívacích práv k výsledkům mezi původním a novým příjemcem, na straně poskytovatele případně náklady na posouzení vnějším oponentem (i když to zákon výslovně nestanoví). Vzhledem k počtu změn, které jsou v současnosti realizovány, jsou tyto náklady nepatrné a nepočítá se, že by se zvyšovaly. Jedná se o administrativní úkon bez dodatečných nároků na veřejné rozpočty.
Nefinanční přínosy přenositelnosti projektů lze popsat jako větší pružnost při řešení nestandardních situací, které mohou nastat v průběhu řešení projektů. Podstatou rozhodování poskytovatele účelové podpory o tom, zda umožní či neumožní změnu příjemce, je rozhodování o efektivitě dosud vynaložených nákladů. V tomto směru by mělo být na přenositelnost projektů nahlíženo jako na pozitivní opatření. Přínosem je také větší konkurence mezi výzkumnými pracovišti stejného nebo podobného zaměření, mezi kterými mohou výzkumní pracovníci přecházet. Mělo by tedy být v zájmu pracovišť vytvářet takové podmínky, aby klíčoví zaměstnanci neodcházeli. Z pohledu kariérního růstu výzkumných pracovníků jde jednoznačně o podporu mobility.
6.
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů
Zpočátku bude třeba vynaložit náklady na technické zabezpečení a vytvoření jednotného metodického prostředí pro administraci účelové podpory, což v dalších letech povede k výraznému šetření prostředků státního rozpočtu. Sníží se administrativní náklady na straně poskytovatelů i uchazečů související s procesem výběrů projektů (na straně uchazečů nebude nutné dokládat řadu dokumentů, které jsou dnes předkládány v listinné podobě, poskytovatelé ušetří část personálních kapacit, které jsou nyní vynakládány na kontrolu jednotlivých návrhů projektů).
* Zachování stávajících informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů bude znamenat náklady v podstatě na stejné úrovni jako dosud (náklady na vývoj, údržbu a provoz systémů, náklady na bezpečnost, na integraci dat, na školení a vzdělávání zaměstnanců apod.).
Uplatnění nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Snižování administrativní zátěže výzkumu a vývoje přináší mnoho výhod pro vědce i společnost. Když vědci nemusí řešit administrativní záležitosti, mají více času na výzkum a vývoj nových technologií. To vede k rychlejšímu pokroku a výsledkům.
Jednodušší administrativní procesy ve výzkumu a vývoji mají i další přínosy:
· podpora inovací a podnikání (jednodušší a rychlejší administrativní procesy umožňují vědcům a inovátorům více času a zdrojů věnovat rozvoji nových produktů a služeb, což vede ke zvyšování konkurenceschopnosti firem a výzkumných institucí a ekonomickému růstu a zaměstnanosti),
· snížení bariér pro spolupráci mezi výzkumníky a institucemi a umožnění vědcům rychleji a jednodušeji sdílet výsledky a informace, což může vést ke spolupráci na nových projektech a výzkumných programech,
· zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumných výsledků (když jsou administrativní procesy snazší a jednodušší, je pravděpodobnější, že výzkumníci budou dodržovat etické a právní normy a budou moci efektivněji dokumentovat a sdílet své výsledky, což vede k vyšší kvalitě výzkumu a zvyšuje důvěryhodnost výsledků).
* Zachování stávajících informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů může přinést větší flexibilitu a možnost přizpůsobit se jejich specifickým potřebám, zachovat plnou kontrolu nad procesy u jednotlivých poskytovatelů, neomezí schopnost postupného vývoje a inovací. S ohledem na nerealizaci integrovaného prostředí nevyžaduje vyšší jednorázové náklady na centralizaci.
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Vzhledem k tomu, že náklady na mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou součástí výdajů státního rozpočtu na tuto oblast, nepovede mezinárodní spolupráce k nárůstu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Přínosem navržených úprav v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je především odstranění nejistoty některých poskytovatelů podpory, zda mohou z výdajů své rozpočtové kapitoly na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podporovat také mezinárodní spolupráci. Navržená úprava na jedné straně zajišťuje nezbytnou koordinaci, na druhé straně otevírá možnosti všem poskytovatelům k podpoře bilaterální spolupráce s partnerskými institucemi v zahraničí. Tím se zvyšuje jistota, že postupují správně a že na tyto aktivity mohou vynakládat veřejné prostředky. Pověření ústředních a jiných správních úřadů zajišťováním mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí přinese prospěch poskytovatelům, kteří do této chvíle nemohli spolupracovat s mezinárodními institucemi na stejné úrovni přímo. Tím bude odstraněn tento přetrvávající handicap. Přínosem pro sféru výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je zvýšení kvality prováděného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, neboť bylo opakovaně prokázáno, že mezinárodní spolupráce ke zvýšení kvality výzkumu vede. Kontakty se zahraničními partnery vedou také k tomu, že Česká republika získá díky zapojení do mezinárodní dělby výzkumné práce větší objem vědeckých / výzkumných informací.
8.
Veřejnoprávní režim
u účelové podpory
Náklady budou souviset především s obměnou kontrolní rady, která bude muset získat nové kompetence, aby byla schopna vyřizovat podání podle správního řádu. Další náklady mohou souviset s vyšší administrativní zátěží poskytovatelů. Lze předpokládat, že poskytovatelé budou muset analyzovat dopady nové právní úpravy na interní procesy a zajistit přenastavení těchto procesů tak, aby byly v souladu s novou právní úpravou. Tyto analýzy a úpravy vnitřních prostředí si mohou vyžádat výdaje v řádu jednotek milionů Kč.
Z důvodu přechodu na veřejnoprávní režim se nepředpokládá navýšení výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer nad mez schválenou zákonem o státním rozpočtu a schváleného střednědobého výhledu. Pravděpodobnější řešení je v případě potřeby přerozdělení výdajů uvnitř schváleného limitu zákona o státním rozpočtu schváleném limitu, především navýšením výdajů na administraci výzev k předkládání návrhů projektů, případně výdaj na činnost obou agentur. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a rozpočtu kapitol GA ČR a TA ČR.
Zavedení veřejnoprávního režimu do rozhodování o účelové podpoře znamená podřízení vybraným částem správního řádu, jak ve svých rozsudcích uložil Nejvyšší správní soud, a ve stanovisku doporučila veřejná ochránkyně práv. Tato změna bude znamenat kromě změn samotného postupu také posílení opravných prostředků uchazečů. To vyvolá zejména na počátku změny, než se poskytovatelé a jejich odborné poradní orgány naučí v novém režimu pracovat, pravděpodobně vyšší počet stížností proti nesprávnému postupu při rozhodování o účelové podpoře. Kontrolní rada GA ČR projednala v období 10/2021 až 9/2022 celkem 9 podnětů a námitek, v období 2021/2022 celkem 13 podnětů a námitek, v období 2020/2021 celkem 13 podnětů a námitek a např. v období 2007/2008 14 podnětů a námitek. Kontrolní rada TA ČR projednala v roce 2016 celkem 43 podání, v roce 2017 49 podání, v roce 2019 58 podání, v roce 2021 128 podání a v roce 2021 55 podání. Z uvedeného je zřejmé, že v delším časovém intervalu se počet podání ke kontrolní radě GA ČR a TA ČR podstatně nemění.
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
Dodatečné náklady souvisejí se změnami vyvolanými uplatněním zákona o státní službě[footnoteRef:52], neboť jak bylo uvedeno výše, část činností vykonávaných oběma agenturami spadá do působnosti tohoto zákona. [52: § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.]
Rozšíření předsednictva TA ČR (kompromisní řešení v rámci meziresortního připomínkového řízení) by nemělo vést ke vzniku dodatečných požadavků na státní rozpočet oproti stávajícímu stavu, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a rozpočtu kapitol GA ČR a TA ČR..
Přínosy změn byly spojeny se změnami řízení Technologické agentury na strategické úrovni. Navržený institut správní rady umožňoval, aby strategická rozhodování spojená s prosazováním národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, která ovlivňují činnost agentury v dlouhodobém časovém horizontu, byla v souladu s prioritami vlády, a aby bylo operativní řízení organizace přenecháno profesionálnímu manažerovi, řediteli agentury.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR, bylo ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR a byla nahrazena zastoupením ústředních správních orgánů v předsednictvu TA ČR. Jedná se o kompromis, který respektuje výsledek meziresortního připomínkového řízení. Zastoupení ústředních správních orgánů v předsednictvu TA ČR by mělo umožnit reflektovat specifické úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné resorty.
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
Implementace etických zásad a vědecké integrity nevyvolává žádné dodatečné náklady. Spíše naopak signalizuje příjemcům, že z veřejných prostředků nebudou hrazeny činnosti v rozporu s obecnými etickými principy. Náklady na dodržování uvedených pravidel jsou nulové, neboť etické chování by mělo být zcela samozřejmé. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Přínosy ukotvení etických zásad a vědecké integrityve výzkumu a vývoji jsou mnohostranné. Zvyšují důvěryhodnost, objektivnost a ochranu dobré pověsti výzkumu a vývoje. Respektování etických principů a postupů ve výzkumu a vývoji přispívá k ochraně lidských práv. Většina výzkumných projektů a vývojových procesů může mít vliv na lidské bytí a na společnost jako celek. Proto musí být zajištěno, že takové vlivy jsou pozitivní a že se respektují lidská práva. Etické ukotvení zajišťuje, že výzkumné a vývojové projekty budou respektovat lidskou důstojnost a integritu a že nebudou způsobovat žádné zbytečné utrpení. Dalším přínosem ukotvení etiky a vědecké integrity ve výzkumu a vývoji je zvyšování transparentnosti. Když jsou etické zásady a postupy jasně definovány a respektovány, výzkumní pracovníci a výzkumné organizace se cítí více motivováni k otevřené a transparentní diskusi o svých výsledcích a produktech. Tím se zvyšuje důvěra vědecké a výzkumné komunity i veřejnosti.
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na výzkumných organizacích s ohledem na akademickou svobodu. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Předkladatel očekává, že úprava rozvoje kariéry výzkumných pracovníků pomůže především mladým výzkumníkům a výzkumnicím, aby mohli sladit svůj pracovní a soukromý život. S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se předkladatel snaží navrhnout takové kroky, které odstraní překážky ve využití finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků. Především se uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory mohli financovat to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního a soukromého života atd. Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde o projektové financování.
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Náklady vznikají, resp. vznikly na úrovni IS VaVaI, avšak byly hrazeny v rámci jeho pravidelné aktualizace, tedy nikoliv nad rámec rozpočtu Úřadu vlády na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Na úrovni výzkumných organizací jsou náklady spojovány především budováním repozitářů a s publikační činnosti a s průmyslově právní ochranou a jsou součástí výdajů výzkumných organizací. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Zavedení prvků otevřené vědy znamená transpozici evropských pravidel pro otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu[footnoteRef:53]. Jejich benefitem je bezpochyby možnost daná ostatním zájemcům o vědecké informace, publikace a využití údajů, pořízených z veřejných prostředků. Rizikem je naopak nevhodné jednání výzkumných organizací a zveřejňování vědeckých informací místo jejich ochrany, např. průmyslovým právem. Otevřená věda představuje nový přístup v oblasti výzkumu a vývoje, který má potenciál přinést řadu pozitivních přínosů. Její aktivity jsou podporovány moderními technologiemi, jako jsou digitální platformy a otevřené licenční modely. Jedním z jejích hlavních přínosů je zvýšení transparentnosti výzkumu. To znamená, že výzkumníci mohou sdílet své výzkumné výsledky a data s ostatními výzkumníky, což umožňuje ověřování a reprodukování výzkumných výsledků. Transparentnost také umožňuje větší spolupráci mezi výzkumníky, což může vést k novým výzkumným otázkám a objevům. Dalším přínosem otevřené vědy je zlepšení efektivity výzkumu. Sdílení dat a výsledků výzkumu může výzkumníkům umožnit vyhnout se opakování již provedeného výzkumu a zaměřit se na nové oblasti výzkumu. To znamená, že zdroje jsou využívány efektivněji a mohou být investovány do výzkumu nových oblastí. Otevřená věda pomáhá i zvýšení viditelnosti výsledků výzkumu a jejich využití. Otevřená věda umožňuje výzkumníkům zveřejňovat své výsledky a data online, což může přilákat pozornost ze strany širší veřejnosti včetně průmyslu. To může vést k novým příležitostem pro financování výzkumu, spolupráci a aplikaci výsledků v praxi. Jiným benefitem otevřené vědy je zvýšení spolehlivosti výzkumu. Otevřená věda umožňuje výzkumníkům ověřit výsledky a data jiných výzkumníků, což může vést k větší spolehlivosti výzkumu a prevenci chyb a nedostatků. Pozitivem otevřené vědy je zvýšení kreativity, efektivity a posilování excelence ve výzkumu. [53: Sdělení European Cloud Initiative "Building a competitive data knowledge and economy in Europe" COM(2016) 178 final of 19.4.2016. DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.]
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu
ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
Návrh zákona nevyžaduje zpracování žádných rozsáhlých dokumentů a pravidel, vše ponechává na jednotlivých příjemcích a dalších účastnících a jejich podmínkách. Požaduje se pouze, aby si příjemci byli těchto skutečností vědomi a podle toho jednali. V konečném důsledku přínosy ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu a vývoji převyšují náklady na implementací opatření na ochranu bezpečnostních zájmů státu. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá dodatečné nadpožadavky nad schválený státní rozpočet.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu a také ochrana oprávněných zájmů vlastních i třetích osob je v současné době velmi aktuální. Jde o to, aby příjemci podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přijali taková vnitřní pravidla chování jednotlivců a celé instituce, aby byly příslušné zájmy dostatečně ochráněny. Jedním z přínosů ochrany bezpečnostních zájmů státu je ochrana citlivých informací a technologií, které jsou klíčové pro národní bezpečnost. Tyto informace a technologie mohou být v rukou nepřátelských zemí použity proti státu a jeho občanům. Ochrana těchto informací a technologií zajišťuje bezpečnost státu a ochranu jeho občanů. Dalším přínosem ochrany bezpečnostních zájmů státu je prevence šíření nelegálních a nebezpečných technologií. Výzkum a vývoj mohou zahrnovat různé druhy technologií, a pokud tyto výzkumné projekty nejsou správně monitorovány a kontrolovány, mohou se nebezpečné technologie dostat do rukou nevhodných osob a organizací. Ochrana bezpečnostních zájmů státu také pomáhá zajistit, že výzkumné projekty a technologie nejsou použity k účelům, které jsou v rozporu s národními zájmy, jako jsou například teroristické nebo kybernetické útoky. Také chrání intelektuální vlastnictví státu a umožňuje mu využít jeho výzkumné projekty k hospodářskému rozvoji a inovacím, což může posílit jeho pozici na trhu. Jak bylo uvedeno již dříve, otázky bezpečnosti, bezpečného nakládání s výsledky výzkumu a vývoje souvisejí svým způsobem s požadavkem otevřené vědy a oba přístupy se velmi vhodně doplňují a vzájemně podporují právě požadavkem na vědomé a uvážené nakládání s výsledky a opatrnosti při navazování kontaktů s třetími stranami.
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Náklady na transfer znalostí jsou nedílnou součástí činností ve výzkumu, vývoji a inovacích. Předkladatel zákona se domnívá, že by tedy měly být i z těchto výdajů hrazeny. Nepředpokládá se, že by realizace transferu znalostí vyvolávala požadavky nad střednědobý výhled financování. Spíše lze očekávat, že úspěšný transfer znalostí by mohl mít i finanční benefit pro samotnou výzkumnou organizaci a její zaměstnance. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá dodatečné nadpožadavky nad schválený státní rozpočet.
Ukotvením transferu znalostí do zákona jako jedné z činností souvisejících s prováděním výzkumu, vývoje a inovací odstraňuje pochybnost, zda náklady nebo výdaje na transfer znalostí mohu být způsobilými náklady, hrazenými z podpory. Společně s nástroji vhodnými pro inovace se vytváří prostředí, ve kterém mají poskytovatelé široké pole působnosti ohledně podpory transferu znalostí, tedy převodu získaných výsledků do praxe. Předkládaný zákon také nabourává zažitou představu, že základní výzkum musí končit pouze publikací. Naopak se umožňuje i Grantové agentuře České republiky, aby vzala v úvahu, že základní výzkum může končit výsledkem, který má “blízko” k praxi. Zpravidla je ale zapotřebí vynaložit většího úsilí k ochraně takového výsledku a prodeji licence investorovi. Z takového propojení pak profitují obě strany.
Transfer znalostí z výzkumu a vývoje by mohl přinést benefity pro různé subjekty:
· Vědeckým organizacím a výzkumným pracovníkům transfer znalostí pomáhá lépe šířit své poznatky, což může vést k dalšímu financování výzkumu a vývoje, zvýšení prestiže a uznání výzkumných pracovníků a posílení postavení v oblasti výzkumu.
· Průmyslové společnosti mohou získat přístup k novým technologiím, výrobkům a znalostem, což jim umožní vyrábět inovativnější a konkurenceschopnější výrobky, zlepšit své procesy a snížit náklady.
· Veřejnost může z transferu znalostí získat nové technologie, výrobky a služby například v oblasti zdraví, vzdělání, dopravy nebo ekologie. Transfer znalostí může také vést k inovativnějšímu a udržitelnějšímu ekonomickému růstu.
· Veřejné správě transfer znalostí pomáhá naplňovat své cíle v oblasti výzkumu a vývoje, podpořit ekonomický růst a vytvářet pracovní místa. To může vést k větší konkurenceschopnosti a inovačnímu potenciálu země. Pomáhá také zhodnocovat výsledky výzkumu pro potřeby veřejných politik.
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Náklady na propagaci je možné hradit ze schválených prostředků na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve stávajících hranicích. Nejde tedy o činnosti vyžadující financování nad rámec stávajících výdajů. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Přínosy propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí jsou především nepřímé. Na samotný výkon činnosti nemají žádný vliv. Jejich přínosem je zvyšování povědomí o důležitosti a úspěších výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ve společnosti. Dalším benefitem je nepřímé poskytování informace potenciálním investorům, že se vyplatí v České republice investovat do byznysu založeného na znalostech nebo s ním úzce souvisejícího. Zvýšení povědomí veřejnosti o vědě a technologiích může vést ke zvýšené podpoře výzkumných aktivit a investic ze strany veřejnosti a soukromých investorů. Jinak řečeno, že v České republice jsou kvalitní výzkumná pracoviště, a vysoce vzdělaní odborníci, což je předpokladem pro úspěšnost investice do technologií založených na inovacích a spolupráci např. s akademickými pracovišti nebo výzkumnými organizacemi aplikovaného výzkumu. Benefitem je i propagace samotné práce výzkumných pracovníků a inspirace mladých lidí ke kariéře vědce. Popularizace může pomoci přilákat mladé lidi ke studiu vědních oborů a výzkumné práci. Díky popularizaci se může výzkum a vývoj stát více viditelným a přístupným pro širší spektrum lidí, což může vést k rozvoji inovativních nápadů a řešení.
Přehled zvažovaných variantních řešení cíle „Snížit administrativní náročnost a zajistit intergrované prostředí pro administraci účelové podpory“ (informační systémy pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v ČR)
Varianta
Popis
Specifikace
Varianta 0
Zachování současného stavu
Nulová varianta počítá se zachováním současného stavu, tj. čtyřmi speciálními informačními systémy pro VaVaI na úrovni poskytovatelů (GRIS (GA ČR), ISTA (TA ČR), IXIX (MŠMT), ISVP (MZd, resp. AZV ČR)) a jiné nástroje, které nejsou informačním systémem + IS VaVaI (RVVI), kdy jeden z nich je využíván pro administraci programů i jiných poskytovatelů, jejich další údržbě a rozvoji.
Varianta 1
Postupné sjednocování stávajících informačních systémů
První varianta předpokládá, že dojde k postupnému zapojení všech poskytovatelů do nějakého informačního systému a zároveň dojde k postupné selekci stávajících informačních systémů, které budou vhodné pro administraci programů a projektů pro více poskytovatelů. U opouštěných informačních systémů by byla financována jejich údržba, u zachovávaných systémů i jejich rozvoj, aby bylo možné integrovat požadavky nových uživatelů-poskytovatelů.
Varianta 2
2a) Jeden informační systém v ČR – Administrativní rozhraní při IS VaVaI
Tato dílčí varianta předpokládá, že by k dosažení jednotného informačního systému v ČR došlo vytvořením nového administrativního rozhraní při IS VaVaI, které by spravoval Úřad vlády ČR. Toto rozhraní by vzniklo odděleně od současného IS VaVaI, nicméně bylo by na IS VaVaI bezprostředně navázáno.
2b) Jeden informační systém v ČR – Přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů
V této dílčí variantě by jednotný informační systém poskytování účelové podpory v ČR vznikl na základě výběru jednoho existujícího informačního systému, který by byl modifikován do podoby univerzálního jednotného informačního systému pro všechny poskytovatele.
2c) Jeden informační systém v ČR – Vytvoření jednotného informačního systému „na zelené louce“
Tato dílčí varianta předpokládá vytvoření jednoho informačního systému tzv. na „zelené louce“, který by byl využíván všemi poskytovateli pro administraci programů a projektů, ostatní speciální informační systémy by v této variantě zanikly. Došlo by tak k vytvoření zcela nového jednotného informačního systému a zánikem ostatních informačních systémů.
Varianta 3
Informační systémy pro administraci účelové podpory u všech poskytovatelů
Tato kompromisní varianta vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Přehled nákladů a přínosů (výhod a nevýhod) jednotlivých variant informačních systémů pro VaVaI
Varianta
Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody
Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody
Varianta 0
(Zachování současného stavu)
· IS nepoužívají všichni poskytovatelé
· Rozdílná architektura a složitost jednotlivých IS, uchazeči, oponenti i další účastníci procesu implementace programů VaVaI se obvykle musí naučit pracovat s více IS
· Neefektivní vynakládání veřejných výdajů na vývoj a provoz více IS
· Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, často je nutné přizpůsobení se danému IS, případně postupům daného poskytovatele
· Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, neexistuje obecná úprava ohledně vlastnictví, správy a přístupu k datům v IS
· Zachování stávajícího stavu
· Možnost poskytovatele přizpůsobit svůj IS přímo svým potřebám a podmínkám konkrétní veřejné soutěže
· Jednodušší administrace návrhů projektů a projektů pro poskytovatele i uchazeče/příjemce, pokud poskytovatel IS používá (toto pozitivum je obecně platné, ale pro konkrétní IS závislé na složitosti a spolehlivosti daného IS)
· Možnost archivace přímo v IS, a tedy snazší dohledatelnost a kontrola
Varianta 1
(Postupné sjednocování stávajících informačních systémů)
· Poskytovatelé by se museli naučit zacházet s novým IS (ať poskytovatelé, kteří žádný IS dosud nevyužívali, tak ti, jejichž IS by byl postupně ukončován)
· Snaha o zachování různorodosti postupů a podmínek jednotlivých poskytovatelů
· Pravděpodobná nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých postupů vhodných pro různé poskytovatele
· Postupné ukončování některých IS a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu do finálního ukončení
· Nutnost ošetřit financování provozu omezeného počtu IS
· Nutnost ošetřit odpovědnost, vlastnictví dat a přístupy do IS poskytovateli, kteří nejsou provozovali daného IS
· IS by používali všichni poskytovatelé
· Využití již existujících IS, takže uchazeči by se nemuseli učit zacházet s novým IS
· Zachování rozdílů mezi existujícími IS vycházejících z věcných důvodů (př. podpora základního x aplikovaného výzkumu, rozdílné způsoby hodnocení)
· Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými poskytovateli
· V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu omezeného počtu IS
· Promítání legislativních změn do menšího počtu IS
· Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy, protože se bude upravovat/propojovat pouze omezený počet IS
· Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Varianta 2a (Jeden informační systém v ČR – Administrativní rozhraní při IS VaVaI)
· Nutnost vytvoření nového administrativního rozhraní IS
· Poskytovatelé a uchazeči/příjemci by se museli naučit zacházet s novým IS
· Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a aplikovaný výzkum, inovace)
· Postupné ukončování všech stávajících IS, a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu do finálního ukončení
· Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS
· IS by používali všichni poskytovatelé
· Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými poskytovateli
· V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu jednoho IS
· Promítání legislativních změn do jednoho IS
· Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s IS VaVaI a veřejnými rejstříky a seznamy
· Správa IS VaVaI a nového informačního systému pro administraci jedním orgánem veřejné správy
· Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Varianta 2b (Jeden informační systém v ČR – Přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů)
· Nutnost dohody na národní úrovni, zda by byl zachován a upraven jeden ze stávajících IS
· Většina poskytovatelů a uchazečů/příjemců by se musela naučit zacházet s novým IS
· Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a aplikovaný výzkum, inovace)
· Postupné ukončování všech IS, používaných pro administraci účelové podpory, a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu do finálního ukončení
· Nutnost ošetřit financování provozu jednoho IS
· Nutnost ošetřit odpovědnost, vlastnictví dat a přístupy do IS jednotlivými poskytovateli, pokud jeden z poskytovatelů nebude provozovatelem jednotného IS Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
· Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
· Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS
· IS by používali všichni poskytovatelé
· Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými poskytovateli
· V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu jednoho IS
· Promítání legislativních změn do jednoho IS
· Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy, protože se bude upravovat/propojovat pouze jeden IS
· Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Varianta 2c (Jeden informační systém v ČR – Vytvoření jednotného informačního systému „na zelené louce“)
· Vysoké náklady na pořízení IS
· Poskytovatelé a uchazeči/příjemci by se museli naučit zacházet s novým IS
· Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a aplikovaný výzkum, inovace)
· Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
· Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS
· IS by používali všichni poskytovatelé
· Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými poskytovateli
· V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu jednoho IS
· Promítání legislativních změn do jednoho IS
· Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy, protože se bude upravovat/propojovat pouze jeden IS
· Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Varianta 3 (Informační systémy pro administraci účelové podpory u všech poskytovatelů
· IS nepoužívají všichni poskytovatelé
· Rozdílná architektura a složitost jednotlivých IS, uchazeči, oponenti i další účastníci procesu implementace programů VaVaI se obvykle musí naučit pracovat s více IS
· Neefektivní vynakládání veřejných výdajů na vývoj a provoz více IS
· Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, často je nutné přizpůsobení se danému IS, případně postupům daného poskytovatele
· Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, neexistuje obecná úprava ohledně vlastnictví, správy a přístupu k datům v IS
· Nebude docházek ke sjednocování IS ve státní správě a tím k budoucímu zjednodušení IS a úsporám
· Zachování stávajícího stavu
· Možnost poskytovatele přizpůsobit svůj IS přímo svým potřebám a podmínkám konkrétní veřejné soutěže
· Jednodušší administrace návrhů projektů a projektů pro poskytovatele i uchazeče/příjemce, pokud poskytovatel IS používá (toto pozitivum je obecně platné, ale pro konkrétní IS závislé na složitosti a spolehlivosti daného IS)
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Pozn: V současné době využívají poskytovatelé v ČR 4 specializované informační systémy pro přípravu a/nebo příjem a/nebo administraci návrhů a následně projektů VaVaI ve veřejných soutěžích. Jedná se o tyto informační systémy:
· GRIS (poskytovatel GA ČR), ISTA[footnoteRef:54] (poskytovatel TA ČR), ISIX[footnoteRef:55] (poskytovatel MŠMT), ISVP (poskytovatel MZd, resp. AZV ČR) [54: TA ČR nyní připravuje nový informační systém SISTA, který by měl být plně funkční v roce 2025. Blíže viz: https://www.tacr.cz/sista/. ] [55: Informační systém ISIX je v rámci MŠMT používaný pouze v programu INTER-EXCELLENCE II. ]
ISTA je, případně byla, využívána nejen TA ČR, ale i jinými poskytovateli, a to MPO, MV, MZe. Rovněž GRIS byl dříve využíván jiným poskytovatelem (MZd). Ostatní informační systémy jsou využívány pouze daným poskytovatelem. Informační systémem, který je okrajově využíván pro účelovou podporu VaVaI, je také informační systém pro Evropské strukturální a investiční fondy MS 2014+. Tento systém byl využit MPO pro účelovou podporu VaVaI spolufinancovanou z Národního plánu obnovy z komponenty 5.2 ve veřejných soutěžích vyhlašovaných v roce 2022 a 2023. V některých dalších programech a výzvách (MŠMT) a u ostatních poskytovatelů (MK) jsou veřejné soutěže administrovány díky zasílání návrhů projektů a dalších dokumentů datovými schránkami, listinnou formou, případně i e-maily.
3.2 Náklady
a) Kvantifikace nákladů pro jednotlivé skupiny subjektů u všech zvažovaných variant
Náklady
Úřad vlády/rok
Náklady
pro poskytovatele/rok
Náklady
pro příjemce/rok
Náklady
na jednotlivé varianty celkem/rok
1. rok
Další roky
1. rok
Další roky
1. rok
Další roky
1. rok
Další roky
Varianta 0 (zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny)
36 mil. Kč
18 mil. Kč
315 mil Kč
(90+18+134+73 mil Kč)
249 mil. Kč
(24+18+134+73 mil Kč)
302 mil. Kč
(201+101 mil Kč)
302 mil. Kč
653 mil. Kč
(36+315+302)
569 mil. Kč
(18+249+302)
Varianta 1 (novela)
36 mil. Kč
18 mil. Kč
324,5 mil. Kč
(315 mil Kč + 7 mil. Kč+ 2,5 mil. Kč[footnoteRef:56]) [56: Pozn: Ve variantě 0 (stávající stav) je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy u poskytovatelů. Ve variantě 1 (novela) je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy u poskytovatelů = co se týče informačních systémů varianta 0 a varianta 1 jsou shodné, liší se v dalších nákladech, které by vznikly při realizaci novely. Ve variantě 2 (nový zákon) je návrh nového jednotného informačního systému (resp. integrované prostředí pro administraci účelové podpory), který byl hlavním zdrojem finanční úspory. V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo na základě zásadních připomínek ke změně záměru a po dohodě s připomínkovými místy byla vytvořena kompromisní varianta 3 (viz. nový zákon - MPŘ), kde je kalkulován stávající stav IS VaVaI a různé informační systémy poskytovatelů. U příjemců nastane úspora (příjemci opakovaně nedokládají skutečnosti, které jsou již v registrech státní správy), u poskytovatelů zůstane stav obdobný, jako ve variantě 0. Ve variantě 3 jsou kalkulovány také náklady, které by vznikly v souvislosti s dalšími tématy a nově nastaveným vztahem GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu.
]
258,5 mil. Kč
(249 mil. Kč + 7 mil. Kč + 2,5 mil. Kč)
302 mil. Kč
302 mil. Kč
662,5 mil. Kč (36+324,5+302)
578,5 mil. Kč (18+258,5+302)
Varianta 2
(nový zákon)
(v nákladech kalkulována varianta
administrativní rozhraní při IS VaVaI)
125 mil. Kč
(110 mil. Kč. + 15 mil. Kč)
21 mil. Kč
(15 mil. Kč. + 6 mil. Kč)
190,5 mil. Kč
(171 mil. Kč + 7 mil. Kč + 10 mil. Kč + 2,5 mil. Kč)
190,5 mil. Kč
(171 mil. Kč + 7 mil. Kč + 10 mil. Kč + 2,5 mil. Kč)
228 mil. Kč
228 mil. Kč
543,5 mil. Kč (125+190,5+228)
439,5 mil. Kč
(21+190,5+228)
Varianta 3
(nový zákon - MPŘ)
(v nákladech kalkulace bez
administrativního rozhraní při IS VaVaI)
36 mil. Kč
(30+6 mil Kč)
18 mil. Kč
(12+6)
334,5 mil. Kč
(315 mil Kč (90+18+134+73 viz TC Praha) + 7 mil. Kč + 10 mil. Kč + 2,5 mil. Kč)
268,5 mil. Kč
(249 mil. Kč (24+18+134+73 viz TC Praha) + 7 mil. Kč+ 10 mil Kč + ; 2,5 mil. Kč)
302 mil. Kč
(201+101 mil Kč viz TC Praha)
228 mil Kč
672,5 mil. Kč (36+334,5+302)
514,5 mil Kč (18+268,5+228)
Pozn. vyčíslení nákladů na informační systém viz odhady nákladů na jednotlivé varianty informačních systémů pro administraci účelové podpory v kapitole 3.2.6.
b) Přehled nákladů na implementaci dle témat varianty 3 (nový zákon):
Nástroje pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
1.
Nové nástroje podpory inovací
2
0
0
0
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
0
0
0
0
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
0
0
0
0
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
0
0
0
do 2,5 mil Kč/rok nad rámec souč. výdajů
5.
Možnost přenositelnosti projektů
0
0
0
0
6.
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* naplnění práva na digitální službu
První rok
První rok:
207 mil. Kč/rok (134 poskytovatelé s IS + 73 poskytovatelé bez IS)
První rok:
302 mil Kč/rok
(201 příjemci + 101 příjemci)
První rok:
120 mil. Kč (30 ÚV ČR první rok + 90 poskytovatelé s IS první rok)
První rok:
18 mil. (poskytovatelé)
+ 6 (ÚV ČR) mil. Kč/rok – roční náklady na podporu
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* naplnění práva na digitální službu
Další roky
Další roky:
207 mil. Kč/rok (134 poskytovatelé s IS + 73 poskytovatelé bez IS)
Další roky:
228 mil. Kč/rok příjemci
Další roky:
36 mil. Kč (12 ÚV ČR další roky + 24 poskytovatelé s IS další roky)
Další roky:
18 mil. (poskytovatelé)
+ 6 (ÚV ČR) mil. Kč/rok – roční náklady na podporu
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích
0
0
0
0
8.
Veřejnoprávní režim u účelové podpory
0
0
0
cca 7 mil. Kč/rok nad rámec souč. výdajů
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
0
0
0
cca 10 mil Kč/rok
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve VaVaI a transferu znalostí
0
0
0
0
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
0
0
0
0
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
0
0
0
0
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
0
0
0
0
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
0
0
0
0
15.
Popularizace VaVaI a transferu znalostí
0
0
0
0
* Pozn. Podrobné vysvětlení vyčíslení nákladů viz kapitola 3.2. (vyčíslení nákladů na informační systémy viz odhady nákladů na jednotlivé varianty informačních systémů pro administraci účelové podpory v kapitole 3.2.6).
c) Kalkulace k hodnotám nákladů na implementaci (vyčíslení a specifikace údajů v tabulkách a) a b))
3.2.1 Nové nástroje podpory inovací
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nových nástrojů podpory inovací:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
1.
Nové nástroje podpory inovací
0
0
0
0
Detail podkladové informace k zavedení nových nástrojů podpory inovací:
Opatření
Komentář
Ústřední správní úřad pro inovace - MPO
Rámcový přehled činností ústředního správního úřadu pro inovace: příprava, monitoring a vyhodnocování strategie pro rozvoj inovací (Inovační strategie České republiky 2019–2030), monitoring a koordinace mezinárodních aktivit v oblasti inovací a další úkoly. Jedná se o standardní agendy vykonávané státními zaměstnanci MPO, které budou kryty z již existujících vnitřních zdrojů a nejsou tedy spojeny s žádnými zvláštními novými náklady. Jmenované činnosti jsou součástí zajištění výkonu agendy Ministerstva průmyslu a obchodu. Personální a finanční náklady na zajištění agendy ústředního správního úřadu pro inovace jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu jeho agend.
* Předkladatel nevyhověl připomínce Ministerstva průmyslu a obchodu požadující zvýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací (vytvoření jednoho oddělení o šesti systemizovaných místech). Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě zásadních připomínek Ministerstva financí, které stanovily, že veškeré personální a finanční dopady musí být řešeny v rámci stávajících personálních kapacit a v mezích stanoveného limitu prostředků na platy. S ohledem na tuto zásadní připomínku není možné navýšit personální kapacity, neboť by to vedlo k překročení stanoveného rozpočtového rámce.
* V případě, že vzniknou požadavky na navýšení personálních kapacit, veškeré dodatečné výdaje budou hrazeny v rámci stávajících limitů. Jelikož Ministerstvo financí odmítlo zvýšit výdajové limity, počet služebních míst a limit výdajů na platy zaměstnanců, bude se jednat výhradně politické rozhodnutí.
Testovací a experimentální infrastruktury (TESTBED) /Gestor rozvoje TESTBEDů – MPO/
Rámcový přehled činností souvisejících se zajištěním rozvoje TESTBEDů: zpracování koncepce rozvoje TESTBEDů a její vyhodnocení, příprava programů na podporu TESTBEDů a jejich vyhodnocení, ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace návrh zásad hodnocení TESTBEDů, hodnocení TESTBEDů, kontrola průběžných a závěrečných zpráv, smluv a dodatků ke smlouvám, účast na zasedáních konsorcií, kontrola projektů, příprava PR aktualit na webové stránky, hlídání opatření EU a další. Všechny výše uvedené činnosti jsou součástí zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu.
Rámcový odhad předpokládaného počtu TESTBEDů: cca 10 – 20 (cca 10 – 15 VŠ a cca 5 výzkumných center typu COMTES FHT a.s. apod.).
Z návrhu nových velkých výzkumných infrastruktur by do kategorie „testovacích a experimentálních infrastruktur“ již nyní mohly patřit například:
· Advanced AeroSpace Technologies (LRI-AAST) – předkladatel ČVUT
· Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production (RICAIP LRI) – předkladatel CIIRC ČVUT
· Research Infrastructure for 21st century Mechanical Engineering (RIME21) – předkladatel VUT Brno
Z dalších ještě například CANAM, HiLASE a některé aktivity kolem čipů a EDIH apod.
Předpokládaný rámcový odhad personálního pokrytí: problematice TESTBEDů by se na plný úvazek mohl věnovat cca 1 člověk (paralela se zajištěním problematiky velkých výzkumných infrastruktur na MŠMT (oddělení 3-4 lidí věnující se problematice VVI, kterých je v současné chvíli cca 48, ale oddělení zajišťuje dle vyjádření MŠMT i jiné agendy).
Personální a finanční náklady na zajištění agendy TESTBEDů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu jeho agend.
Ostatní nástroje podpory inovací
Zvýšení flexibility poskytování účelové podpory (důležité zvláště pro inovační projekty), jako je možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů, pružnost režimu poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu (pružnost a kombinovatelnost nástrojů, lhůt, způsobů úhrady nákladů, např. zálohové financování nebo kombinace systému zpětné úhrady nákladů a zálohového financování), využití již zpracovaných oponentních posudků při hodnocení návrhů projektů nebo převzetí výsledků hodnocení provedeného na mezinárodní úrovni…, nepředstavuje žádné další výdaje.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na nové nástroje budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Personální a finanční náklady na zajištění agendy TESTBEDů budou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu jeho agend bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
3.2.2 Nově provázané koncepční dokumenty
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nově provázaných koncepčních dokumentů:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení nově provázaných koncepčních dokumentů:
Opatření
Komentář
Koncepční dokumenty
na národní úrovni
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je připravovaná již i podle stávající právní úpravy (zákon 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků) a schvalovaná vládou, nedojde tedy v této oblasti ke změně. Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických dokumentů na národní úrovni obecně jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu jeho agend.
Koncepce poskytovatele
V současném zákoně 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je stanoveno, že poskytovatelé zodpovídají za přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a jejich realizaci. Většina poskytovatelů takovou koncepci má a v převážné většině případů je tato koncepce schvalovaná vládou. Vládou schválené koncepce (11): MK, MPO, MV, MZD, MZE, GA ČR, TA ČR, MO, MŽP, MŠMT, ÚPV ČR. Koncepce bez projednání vládou (4): MD (schválena pouze ministrem dopravy), MPSV, MZV, AV ČR.
Koncepce poskytovatele je na dobu nejméně 5 let, proto se nepředpokládá žádné navýšení zátěže. Zákon navíc umožňuje nahradit koncepci poskytovatele jiným existujícím koncepčním dokumentem poskytovatele, který obsahuje požadované náležitosti a je schválený vládou (viz. § 4, odst. 3).
Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických dokumentů na úrovni poskytovatelů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend.
Dlouhodobá koncepce
rozvoje výzkumné organizace
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace je na dobu nejméně 5 let. Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace lze dle navrhovaného zákona nahradit jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace uvedeny, a který je schválený poskytovatelem (viz. § 5, odst. 3). Na úrovni výzkumných organizací by činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením výzkumných organizací, jak se již nyní děje podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací 2017+ (Modul 5).
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na nově provázané koncepční dokumenty budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nebo z jiných zdrojů dané kapitoly bez zvýšených požadavků na státní rozpočet. Náklady na zhotovení a schválení koncepcí výzkumné organizace boudou součástí výdajů výzkumné organizace.
3.2.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
0
0
0
0
Detail podkladové informace k zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí:
Opatření
Komentář
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v IISSP
a interních ekonomických systémech poskytovatelů
a příjemců
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nebude mít velký dopad na dodatečné náklady v souvislosti s úpravami příslušných interních ekonomických systémů poskytovatelů a Ministerstva financí (IISSP), a to mimo jiné vzhledem k poměrně dlouhé legisvakanční lhůtě, kdy je možné příslušné změny zařadit pod jiné průběžné změny, resp. aktualizace příslušných informačních systémů.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v IS VaVaI
Zapracování nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí do IS VaVaI a informačních systémů jednotlivých poskytovatelů proběhne v rámci aktualizace stávajícího informačního systému v rámci dotčené kapitoly státního rozpočtu a bude zabezpečeno stávajícími personálními kapacitami.
Zdroj financování
Uplatnění nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nevyvolá nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení systematického rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
0
0
0
do 2,5 mil Kč/rok nad rámec současných výdajů
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení hodnocení programů účelové podpory:
Opatření
Komentář
Hodnocení programů účelové podpory
Odhaduje se, že náklady na jedno hodnocení programu se budou pohybovat do 500 tis. Kč, bude-li prováděno externím dodavatelem. Toto řešení je pravděpodobnější než interní hodnocení, na které většina poskytovatelů nemá kapacitu (vlastní kapacita hodnocení dopadů se u většiny poskytovatelů prakticky nevyplatí, neboť hodnocení se provádí jedenkrát za 5 až 8 let podle délky trvání programu). Ročně končí průměrně kolem 5 programů různých poskytovatelů účelové podpory (údaje za období 2014 až 2023, viz vlastní šetření dle Usnesení vlády a IS VaVaI). Nepředpokládá se velký nárůst počtu programů, odhad ročních nákladů je cca do 2,5 mil. Kč/rok nad rámec současných výdajů. Výrazné zvýšení nákladů souvisejících s navýšením počtu kontrol se nepředpokládají. Vzhledem k možnosti optimalizace interních procesů a postupů se zvýší efektivita a sníží náklady spojené s kontrolami. Implementace nových technologií a nástrojů pro automatizaci a monitorování procesů může rovněž zvýšit efektivitu kontrol a snížit náklady na jejich provádění.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na hodnocení programů účelové podpory budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
3.2.5 Možnost přenositelnosti projektů
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení možnosti přenositelnosti projektů:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
5.
Možnost přenositelnosti projektů
0
0
0
0
Detail podkladové informace k zavedení možnosti přenositelnosti projektů:
Opatření
Komentář
Přenositelnost projektů
Náklady mohou být spojovány především s vypořádáním přístupových a užívacích práv k výsledkům mezi původním a novým příjemcem, na straně poskytovatele případně náklady na posouzení vnějším oponentem (i když to zákon výslovně nestanoví). Vzhledem k počtu změn, které jsou v současnosti realizovány, jsou tyto náklady nepatrné a nepočítá se, že by se zvyšovaly. Jedná se o administrativní úkon bez dodatečných nároků na veřejné rozpočty. V zákoně je navíc uvedeno, že původní příjemce může uzavřít smlouvu o převodu práv a povinností na nového příjemce. Jedná se tedy pouze o fakultativní možnost, se kterou musí souhlasit původní příjemce, nový příjemce i poskytovatel (viz § 72, odst. 1).
Očekává se zhruba do 10 žádostí o změnu za rok na jednoho poskytovatele.
S institutem přenositelnosti projektů by neměly vznikat žádné dodatečné náklady, protože uzavírání smluv je i v současné době běžná agenda poskytování podpory ve výzkumu, vývoji a inovacích. I v současné době se může stát, že řešitel například zemře a projekt se musí buď ukončit, nebo převést, pokud příjemce nemá za řešitele odpovídající náhradu (děje se tak i dnes). Sjednání smlouvy o převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory a stejně tak i udělení souhlasu poskytovatele s uzavřením takové smlouvy bude spojeno s určitými administrativními náklady. V souhrnu se však nebude jednat o zvýšení nákladů, nýbrž spíše naopak. Pokud by stávající příjemce nemohl v projektu pokračovat, bylo by nutné projekt ukončit a čerpané prostředky podpory by se staly dodatečně neúčelně vynaloženými. Na takové případy pak navazuje řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně. Takové řešení je přitom spojeno s vyššími náklady, než sjednání smlouvy o převodu práv a povinnosti ze smlouvy o poskytnutí podpory.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení přenositelnosti projektů budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení zjednodušené administrativy a informačních systémů pro poskytování účelové podpory:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
6.
Zjednodušená administrativa – první rok
207 mil. Kč/rok
302 mil Kč/rok
120 mil. Kč
24 mil. Kč/rok
Zjednodušená administrativa – další roky
228 mil. Kč/rok
36 mil Kč
Detail podkladové informace k vytvoření jednotného systému pro administraci účelové podpory
Pozn.: Jde o variantu z ekonomického hlediska optimální, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku nového jednotného informačního systému + vytvoření administrativního rozhraní pro účelovou podporu. Tato varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů nejlevnější (viz Vývoj ročních nákladů na jednotlivé varianty na str. 125).
Opatření
Komentář
Náklady přímé
Náklady přímé tvoří součet nákladů na administraci účelové podpory poskytovatelů s informačním systémem a poskytovatelů bez informačního systému (v mil Kč/rok)
/první i další roky:134+73 = 207/
Opatření
Komentář
Náklady nepřímé
Náklady nepřímé tvoří náklady na administraci účelové podpory u příjemců (v mil Kč/rok)
/první rok: 201+101=302; další roky: 228/
Opatření
Komentář
Náklady jednorázové - investiční
Náklady jednorázové (investiční) tvoří dodatečné náklady na vývoj IS v prvním roce (v mil Kč) /první rok: 30+90=120; další roky: 12+24 = 36/
Opatření
Komentář
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
Náklady opakující se tvoří součet ročních nákladů na podporu a ročních nákladů na vývoj IS (v mil Kč) /18 + 6/=24/
Varianta 0 - Zachování současného stavu
Položka/náklad
Úřad vlády
Poskytovatelé s IS
Poskytovatelé bez IS
CELKEM
(GA ČR, TA ČR, MZ, Mze, MV, MŠMT-LU, MPO-FV)
(MŠMT-mimo LU, MPO-FX, MK, MO)
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)
30
0
90
0
0
0
120
0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)
0
12
0
24
0
0
0
36
Roční náklady na podporu (mil. Kč)
6
6
18
18
0
0
24
24
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. Kč)
-
-
134
134
73
73
207
207
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
201
201
101
101
302
302
Celkové náklady ročně (mil. Kč)
36
18
443
377
174
174
653
569
Varianta 2a – Jeden informační systém v ČR – náklady na administraci – příjemci další roky
Položka/náklad
Úřad vlády
Všichni poskytovatelé ÚP
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
228
228
Zdroj: „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023
Poznámka: V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vypracování kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními zachovávajícími stávající informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Pro Úřad vlády i jednotlivé poskytovatele se navrhovaná varianta 3 v podstatě neliší od současného stavu (Varianta 0), protože povinnost poskytovat digitální služby již vyplývá ze zákona o právu na digitální služby. Z tohoto důvodu se nepředpokládají žádné nové náklady ani výrazné změny v prvním roce ani v následujících letech.
Pro příjemce podpory bude v prvním roce tato varianta rovněž srovnatelná s variantou 0. Avšak v dalších letech přinese tato varianta úspory a snížení administrativní zátěže, neboť všichni poskytovatelé budou povinni poskytovat služby pouze způsobem, který umožňuje dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, což zjednoduší procesy a zvýší efektivitu.
Veškeré náklady byly identifikovány na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. V rámci studie byly ze strany TC Praha realizovány rozhovory se zástupci uchazečů a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s.), a se všemi 9 poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023). V červnu 2023 byl realizován rozhovor se zástupci oddělení informačních systémů Úřadu vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zjednodušenou administrativu a zachování informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
Detailní rozpad odhadu finanční náročnosti informačního systému – členění v pořadí podle zvažovaných variant (stávající stav – novela – nový zákon s integrovaným prostředím – nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů) a podle subjektů (ÚV ČR – poskytovatelé – příjemci)
Stávající stav
Subjekt
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
UV ČR
vývoj IS
30
vývoj IS
12
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
6
IT podpora
6
celkem
36
celkem
18
poskytovatelé
vývoj IS
90
vývoj IS
24
administrace podpory
207
administrace podpory
207
IT podpora
18
IT podpora
18
celkem
315
celkem
249
příjemci
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
302
administrace podpory
302
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
302
celkem
302
Stávající stav
CELKEM – 1. rok
653
CELKEM – další roky
569
Novela
Subjekt
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
ÚV ČR
vývoj IS
30
vývoj IS
12
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
6
IT podpora
6
celkem
36
celkem
18
poskytovatelé
vývoj IS
90
vývoj IS
24
administrace podpory
207
administrace podpory
207
IT podpora
18
IT podpora
18
celkem
315
celkem
249
příjemci
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
302
administrace podpory
302
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
302
celkem
302
Novela
CELKEM – 1. rok
653
CELKEM – další roky
569
Nový zákon s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory (IPA)
Subjekt
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
ÚV ČR
vývoj IS
110
vývoj IS
6
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
15
IT podpora
15
celkem
125
celkem
21
poskytovatelé
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
171
administrace podpory
171
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
171
celkem
171
příjemci
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
228
administrace podpory
228
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
228
celkem
228
Nový zákon s IPA
CELKEM – 1. rok
524
CELKEM – další roky
420
Nový zákon s informačními systémy poskytovatelů
Subjekt
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
ÚV ČR
vývoj IS
30
vývoj IS
12
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
6
IT podpora
6
celkem
36
celkem
18
poskytovatelé
vývoj IS
90
vývoj IS
24
administrace podpory
207
administrace podpory
207
IT podpora
18
IT podpora
18
celkem
315
celkem
249
příjemci
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
302
administrace podpory
228
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
302
celkem
228
Nový zákon bez integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory
CELKEM – 1. rok
653
CELKEM – další roky
495
Zdroj: TC Praha - podklady pro „Analýzu a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, 2023 a vlastní zpracování
Detailní rozklad odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant informačních systémů pro administraci účelové podpory – členění dle subjektů a zvažovaných variant (stávající stav – novela – nový zákon s jednotným IS – nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů)
Úřad vlády ČR (IS VaVaI)
Varianta
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
stávající stav
vývoj IS
30
vývoj IS
12
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
6
IT podpora
6
celkem
36
celkem
18
novela
vývoj IS
30
vývoj IS
12
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
6
IT podpora
6
celkem
36
celkem
18
nový zákon s integrovaným prostředím
pro administraci účelové podpory
vývoj IS
110
vývoj IS
6
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
15
IT podpora
15
celkem
125
celkem
21
nový zákon bez integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory
vývoj IS
30
vývoj IS
12
administrace podpory
0
administrace podpory
0
IT podpora
6
IT podpora
6
celkem
36
celkem
18
Poskytovatelé
Varianta
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
stávající stav
vývoj IS
90
vývoj IS
24
administrace podpory
207
administrace podpory
207
IT podpora
18
IT podpora
18
celkem
315
celkem
249
novela
vývoj IS
90
vývoj IS
24
administrace podpory
207
administrace podpory
207
IT podpora
18
IT podpora
18
celkem
315
celkem
249
nový zákon
s integrovaným prostředím
pro administraci účelové podpory
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
171
administrace podpory
171
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
171
celkem
171
nový zákon
s IPA
vývoj IS
90
vývoj IS
24
administrace podpory
207
administrace podpory
207
IT podpora
18
IT podpora
18
celkem
315
celkem
249
Příjemci
Varianta
1. rok
mil. Kč/rok
další roky
mil. Kč/rok
stávající stav
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
302
administrace podpory
302
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
302
celkem
302
novela
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
302
administrace podpory
302
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
302
celkem
302
nový zákon
s integrovaným prostředím
pro administraci účelové podpory
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
228
administrace podpory
228
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
228
celkem
228
nový zákon
bez integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory
vývoj IS
0
vývoj IS
0
administrace podpory
302
administrace podpory
228
IT podpora
0
IT podpora
0
celkem
302
celkem
228
Zdroj: TC Praha - podklady pro „Analýzu a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, 2023 a vlastní zpracování
Detail odhadu nákladů na jednotlivé varianty sjednocování informačních systémů pro administraci účelové podpory
Pro účely odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant sjednocování informačních systémů pro administraci účelové podpory VaVaI byla vytvořena kalkulace s variabilními parametry, jež zohledňují náklady spojené s vývojem a provozem informačních systémů a administrací účelové podpory. Konkrétní výchozí parametry jsou následující:
Parametr
Hodnota parametru
Odůvodnění
Počet let provozu IS bez výrazného upgradu
5
Rychlý vývoj v oblasti IT vyžaduje po určité době výraznější obnovu informačního systému, vstupní náklady na pořízení informačního systému jsou proto rozpočítány na 5 let provozu IS bez výraznějšího upgradu
Podíl nákladů na administraci na poskytnuté podpoře – poskytovatelé
1,0 %
Tento podíl odpovídá poměru nákladů na pořádání veřejných soutěží na objem alokované účelové podpory u ministerstev, která jsou poskytovateli. V případě agentur (GA ČR a TA ČR) přesahují náklady na činnost 3 % alokované účelové podpory, ale zde jsou zahrnuty veškeré náklady spojené s fungováním agentur (vč. pronájmů, vybavení, …)
Podíl nákladů na administraci na získané podpoře – příjemci
1,5 %
Jedná se o odhad vycházející ze zkušeností zpracovatele. Je zřejmé, že v případě menších projektů bude tento podíl vyšší, a naopak u větších projektů může docházet k úsporám z rozsahu.
Účelová podpora celkem (mil. Kč)
19 000
Tento objem odpovídá přibližně předpokládané výši účelové podpory v roce 2024.
· z toho: poskytovatelé s IS (mil. Kč)
13 400
Objem účelové podpory alokované těmito poskytovateli: GA ČR, TA ČR, MV, MZe, MZd, MŠMT – program LU, MPO – program FW
· z toho: poskytovatelé bez IS (mil. Kč)
5 600
Objem účelové podpory alokované těmito poskytovateli: MŠMT – programy mimo LU, MPO – program FW, MO, MK
Koeficient personálních nákladů – poskytovatelé
1,3
1,0
0,9
Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí poskytovatel bez informačního systému vynaložit na administraci účelové podpory než poskytovatel s funkčním informačním systémem. Poskytovatelé s informačním systémem v současné podobě mají tento koeficient 1,0. V případě jednotného informačního systému je tento koeficient 0,9.
Koeficient personálních nákladů – příjemci
1,2
1,0
0,8
Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí příjemci vynaložit při administraci projektů u poskytovatelů bez informačního systému než u poskytovatelů s funkčním informačním systémem. V případě poskytovatelů s informačním systémem v současné podobě mají příjemci tento koeficient 1,0. V případě jednotného informačního systému mají příjemci tento koeficient 0,8.
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Dále je v modelu předpokládána stagnace objemu účelové podpory, což vychází jednak z očekávaného vývoje veřejných financí v následujících letech a dále ze strategického záměru posilovat spíše institucionální podporu VaVaI. Jednotlivé varianty rovněž abstrahují od nákladů na hardware a datové úložiště. Tyto náklady je nezbytné uskutečnit ve všech uvažovaných variantách a neovlivní rozdíly v odhadovaných nákladech mezi jednotlivými variantami.
Poznámka: Kompromisní varianta 3 (zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory) vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory. Z tohoto důvodu zůstává v prvním roce i dalších letech u poskytovatelů a Úřadu vlády obdobný stav jako v původně zvažované variantě 0 (zachování současného stavu) a u příjemců v prvním roce rovněž zůstává stav jako ve variantě 0, avšak v dalších letech již dojde k úspoře vzhledem k tomu, že dojde k naplnění dikce zákona o právu na digitální služby.
Pro poskytovatele se tedy navrhovaným zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nic nemění, protože podle zákona o právu na digitální služby tyto služby již musí poskytovat.
Předpokládá se, že výdaje na zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Informace ke stanovení koeficientů personálních nákladů
Odůvodnění nastavení hodnot parametru (koeficient personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců) ve zvažovaných variantách bylo založeno na kritériích souvisejících s administrativní zátěží, vlastnictvím informačního systému a přínosy zavedení jednotného informačního systému.
Zachování současného stavu
(koeficienty personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců)
Zavedení jednotného informačního systému
(koeficienty personálních nákladů
u poskytovatelů a příjemců)
Poskytovatelé
Příjemci
Poskytovatelé
Příjemci
Hodnota parametru 1
Hodnota parametru 1,3
Hodnota parametru 1
Hodnota parametru 1,2
Hodnota parametru 0,9
Hodnota parametru 0,8
Hodnota parametru 1 u poskytovatelů, kteří vlastní informační systém byla nastavena jako výchozí hodnota, což znamená, že v současném nastavení nedochází k žádným výrazným změnám v oblasti personálních nákladů u těchto poskytovatelů, ani u příjemců, kteří čerpají podporu u poskytovatelů s informačním systémem. Předpokládá se, že u poskytovatelů s vlastním informačním systémem probíhají procesy efektivně a administrativní zátěž je poměrně optimalizována.
Hodnota parametru 1,3 u poskytovatelů, kteří nevlastní informační systém byla stanovena s ohledem na zvýšenou administrativní zátěž v oblasti personálních nákladů, spojenou s administrací účelové podpory. Tato hodnota byla přidělena na základě zjištění, že u poskytovatelů bez vlastního informačního systému méně efektivní administrativní procesy vedou k vyšším nákladům na personál při zpracování úkonů spojených s účelovou podporou.
Hodnota parametru 1 u příjemců, kteří čerpají účelovou podporu od poskytovatelů s vlastním informačním systémem, byla stanovena s ohledem na nižší administrativní zátěž v oblasti personálních nákladů spojených s administrací účelové podpory u samotných příjemců.
Hodnota parametru 1,2 u příjemců, kteří čerpají účelovou podporu u poskytovatelů, kteří nevlastní informační systém byla nastavena s ohledem na větší administrativní zátěž v oblasti personálních nákladů, která souvisí s administrací účelové podpory u příjemců. U příjemců, kteří čerpají účelovou podporu u poskytovatelů, kteří nevlastní informační systém byla identifikována zvýšená administrativní zátěž, což způsobuje zvýšené personální náklady, ale na nižší hladině, než u poskytovatelů.
Hodnota parametru 0,9 byla přiřazena všem poskytovatelům s předpokladem, že využívání integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, automatizované generování dat a propojení s registry povede k redukci manuální práce a tím i k úspoře personálních nákladů.
Hodnota parametru 0,8 byla přiřazena všem příjemcům s ohledem na diskuse o administrativní zátěži, která by vznikla při implementaci jednotného systému u všech poskytovatelů. Očekává se, že tento systém významně sníží náklady spojené s administrací, protože příjemci nebudou muset pracovat s různými systémy od různých poskytovatelů.
Implementace jednotného informačního systému pravděpodobně sníží administrativní zátěž díky automatickému generování dat a propojení s registry státní správy. Předpokládá se, že redukce administrativní zátěže povede k menší potřebě personálních zdrojů u poskytovatelů a příjemců. Toto očekávání vychází z předpokladu, že nový informační systém bude efektivnější, minimalizuje manuální činnosti a optimalizuje pracovní postupy.
Pozn.: Odhady nákladů na integrované prostředí pro administraci účelové podpory byly identifikovány na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. V rámci studie byly uskutečněny rozhovory se zástupci uchazečů a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s.), a se všemi devíti poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023). V červnu 2023 proběhl rozhovor se zástupci oddělení informačních systémů Úřadu vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.
* Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
Odhady nákladů na zachování informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů byly identifikovány rovněž na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. U Úřadu vlády a poskytovatelů zůstává situace obdobná jako v současné situaci.
Přehled a vyčíslení nákladů zvažovaných variant sjednocování informačních systémů pro administraci účelové podpory
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Úřad vlády
Poskytovatelé s IS
Poskytovatelé bez IS
CELKEM
(GA ČR, TA ČR, MZ, Mze, MV, MŠMT-LU, MPO-FV)
(MŠMT-mimo LU, MPO-FX, MK, MO)
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)
30
0
90
0
0
0
120
0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)
0
12
0
24
0
0
0
36
Roční náklady na podporu (mil. Kč)
6
6
18
18
0
0
24
24
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel
-
-
1,0
1,0
1,3
1,3
Koeficient personálních nákladů – příjemce
-
-
1,0
1,0
1,2
1,2
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. Kč)
-
-
134
134
73
73
207
207
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
201
201
101
101
302
302
Celkové náklady ročně (mil. Kč)
36
18
443
377
174
174
653
569
Náklady na 1M podpory (v Kč)
-
-
35 746
29 478
31 000
31 000
34 347
29 926
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů a příjemců ve Variantě 0 (zachování současného stavu) dosahuje přibližně 653 mil. Kč v prvním roce (např. zohledněna investice do rozvoje SISTA a nezbytné obměny IS VaVaI) a 569 mil. Kč v dalších letech zahrnující podporu a rozvoj těchto stávajících IS. To odpovídá přibližně 29,9 tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (3,0 %). Finanční náročnost administrace projektů u poskytovatelů bez IS je v běžných letech (2-5) odhadem o 1,5 tis. Kč na 1 milion alokované účelové podpory vyšší než u poskytovatelů s IS.
Varianta 1 – Postupné sjednocování stávajících informačních systémů
Úřad vlády
Poskytovatelé s IS
Poskytovatelé bez IS
CELKEM
Varianta 0 + 50 % zbývající ÚP
Varianta 0 - 50 % zbývající ÚP
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)
30
0
60
0
0
0
90
0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)
0
12
0
12
0
0
0
24
Roční náklady na podporu (mil. Kč)
12
12
12
12
0
0
24
24
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel
-
-
1,0
1,0
1,3
1,3
Koeficient personálních nákladů – příjemce
-
-
1,0
1,0
1,2
1,2
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. Kč)
-
-
162
162
36
36
198
198
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
243
243
50
50
293
193
Celkové náklady ročně (mil. Kč)
42
24
477
429
87
87
606
540
Náklady na 1M podpory (v Kč)
-
-
32 037
27 963
31 000
31 000
31 884
28 411
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů a příjemců ve Variantě 1 (postupné sjednocování stávajících IS) dosahuje přibližně 606 mil. Kč v prvním roce a 540 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá přibližně 28,4 tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (2,8 %). Finanční náročnost administrace projektů u poskytovatelů bez IS je v běžných letech (2-5) odhadem o 3 tis. Kč na 1 milion alokované účelové podpory vyšší než u poskytovatelů s IS.
Varianta 2a – Jeden informační systém v ČR – administrativní rozhraní při IS VaVaI
Úřad vlády
Poskytovatelé
CELKEM
všichni poskytovatelé ÚP
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)
110
0
0
0
110
0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)
0
6
0
0
0
6
Roční náklady na podporu (mil. Kč)
15
15
0
0
15
15
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel
-
-
0,9
0,9
0,9
0,9
Koeficient personálních nákladů – příjemce
-
-
0,8
0,8
0,8
0,8
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. Kč)
-
-
171
171
171
171
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
228
228
228
228
Celkové náklady ročně (mil. Kč)
125
21
399
399
524
420
Náklady na 1M podpory (v Kč)
-
-
27 579
22 105
27 579
22 105
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2a (jeden informační systém v ČR - administrativní rozhraní při IS VaVaI) dosahuje přibližně 524 mil. Kč v první roce a 420 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá v běžných letech (2-5) přibližně 22,1 tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (2,2 %).
Varianta 2b – Jeden informační systém v ČR – přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů
Úřad vlády
Poskytovatelé
CELKEM
všichni poskytovatelé ÚP
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)
30
0
90
0
120
0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)
0
3
0
6
0
9
Roční náklady na podporu (mil. Kč)
6
6
18
18
24
24
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel
-
-
0,9
0,9
0,9
0,9
Koeficient personálních nákladů – příjemce
-
-
0,8
0,8
0,8
0,8
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. Kč)
-
-
171
171
171
171
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
228
228
228
228
Celkové náklady ročně (mil. Kč)
36
9
507
423
543
432
Náklady na 1M podpory (v Kč)
-
-
28 579
22 737
28 579
22 737
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2b (jeden informační systém v ČR - přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů) dosahuje přibližně 543 mil. Kč v prvním roce a 432 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá v běžných letech (2-5) přibližně 22,7 tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (2,3 %).
Varianta 2c – Jeden informační systém v ČR – nový informační systém „na zelené louce“
Úřad vlády
Poskytovatelé
CELKEM
všichni poskytovatelé ÚP
První rok
Další roky
První rok
Další roky
První rok
Další roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)
130
0
0
0
130
0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)
0
6
0
0
0
6
Roční náklady na podporu (mil. Kč)
15
15
0
,
15
15
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel
-
-
0,9
0,9
0,9
0,9
Koeficient personálních nákladů – příjemce
-
-
0,8
0,8
0,8
0,8
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. Kč)
-
-
171
171
171
171
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)
-
-
228
228
228
228
Celkové náklady ročně (mil. Kč)
145
21
399
399
544
420
Náklady na 1M podpory (v Kč)
-
-
28 632
22 105
28 632
22 105
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2c (jeden informační systém v ČR nový informační systém „na zelené louce“) dosahuje přibližně 544 mil. Kč v prvním roce a 420 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá je v běžných letech (2-5) přibližně 22,1 tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (2,2 %).
Varianta 3 – Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vypracování kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními zachovávajícími stávající informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Pro Úřad vlády i jednotlivé poskytovatele se navrhovaná varianta 3 v podstatě neliší od současného stavu (Varianta 0), protože povinnost poskytovat digitální služby již vyplývá ze zákona o právu na digitální služby. Z tohoto důvodu se nepředpokládají žádné nové náklady ani výrazné změny v prvním roce ani v následujících letech.
Pro příjemce podpory bude v prvním roce tato varianta rovněž srovnatelná s variantou 0. Avšak v dalších letech přinese tato varianta úspory a snížení administrativní zátěže, neboť všichni poskytovatelé budou povinni poskytovat služby pouze způsobem, který umožňuje dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, což zjednoduší procesy a zvýší efektivitu.
Srovnání variant
Ve variantách nejsou zahrnuty náklady na obnovu HW a SW infrastruktury potřebné pro provoz daných informačních systémů. Tyto náklady jsou identické pro všechny zvažované varianty, a proto nebyly do kalkulací jednotlivých variant zahrnuty. Při zohlednění předpokladu stagnace objemu účelové podpory v následujících letech (budoucí náklady jsou diskontovány na současnou hodnotu) lze očekávat nejvyšší náklady v prvním roce i v dalších letech ve Variantě 0 – současný stav. Ve všech variantách spojených s přechodem na jeden informační systém (2a – 2c) lze očekávat, že zavedení jednotného informačního systému sníží náklady na administraci účelové podpory u poskytovatelů a příjemců v následujících letech, a to pod úroveň současného stavu. Snížení nákladnosti administrace projektů lze očekávat rovněž v případě Varianty 1, kdy bude postupně docházet k zavádění informačního systému poskytovateli, kteří v současné době žádný informační systém nemají. Tento pokles však bude nižší než ve variantách 2a – 2c.
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Vývoj ročních nákladů na jednotlivé varianty (v mil. Kč)
První rok (2026)
2027
2028
2029
2030
Varianta 0
653
569
552
536
520
Varianta 1
606
540
524
509
494
Varianta 2a
524
420
408
396
384
Varianta 2b
543
432
419
407
395
Varianta 2c
544
420
408
396
384
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Poznámka: V rámci přípravy návrhu zákona a RIA byla předkladatelem posouzena možnost využít toho, co bylo dosaženo při vývoji SISTA a navázat tak na dosavadní úsilí Technologické agentury v tomto směru. Při tomto vyhodnocení však předkladatel dospěl k závěru, že rizika spojená s využitím nástroje SISTA pro budoucí výstavbu informačního systému pro administraci účelové podpory jsou neakceptovatelná. Důvodem je nevyhovující smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit. Vývoj SISTA je řešen agilním způsobem s využitím rámcových dohod. Vývoj byl realizován na základě dvou veřejných zakázek (zakázka „Sdílený informační systém TA ČR“ a zakázka „Sdílený informační systém TA ČR – etapa 2“). V obou případech došlo k uzavření rámcových dohod s více účastníky. Konkrétní zadání pro realizaci jednotlivých úkolů byla zadávána prostřednictvím minitendrů. V obou rámcových dohodách jsou upravena majetková práva k vytvořeným autorským dílům. Absentuje však smluvní ošetření budoucích zásahů do osobnostních autorských práv (tj. právo upravovat dílo, právo pověřit třetí osobu, aby dílo upravila, právo spojit dílo s jiným dílem, atd.). Tyto nedostatky vyvolávají riziko, že v budoucnu nebude možné části aplikačního vybavení, které byly dosud vyvinuty, upravovat, resp. oprávněně zadat jinému dodavateli, aby dané aplikační vybavení upravil. Na této právní vadě pak ničeho nemění ani případná dispozice se zdrojovými kódy předmětného aplikačního vybavení. Dle názoru předkladatele stávající smluvní rámec znemožňuje budoucí dlouhodobý rozvoj daného nástroje. Bez narovnání smluvních vztahů se všemi dodavateli, kteří se na vývoji dokumentace a aplikačního vybavení podíleli, tak není možné SISTA použít jako základ pro integrované prostředí pro administraci účelové podpory.
* Kompromisní varianta 3 byla navržena až v rámci meziresortního připomínkového řízení. Varianta 3 vznikla jako sloučení kalkulace nákladů z varianty 0 a varianty 2 tak, aby vyhověla připomínkám poskytovatelů, kteří požadovali zachování vlastních informačních systémů, a zároveň zajistila větší efektivitu pro příjemce podpory. Předkladatel na základě těchto připomínek provedl novou analýzu, vycházející z původní studie TC Praha z roku 2023 a připravil kompromisní řešení. Toto sloučení umožnilo zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů v kontextu již platného zákona o právu na digitální službu. Varianta 3 byla tedy vytvořena jako pragmatický krok, vyhovující specifickým požadavkům jednotlivých poskytovatelů podpory.
Shrnutí variant informačních systémů pro VaVaI a výběr nejvhodnějšího řešení:
Varianta
Popis varianty
Zhodnocení varianty
Výsledek
Varianta 0
Zachování současného stavu
S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů, nejistotě v následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti funkčního systému. Zachování současného stavu by nevedlo k dosažení stanovených cílů. Navíc je tato varianta z dlouhodobé perspektivy nejdražší.
Tato varianta byla zamítnuta.
Varianta 1
Postupné sjednocování stávajících informačních systémů
Varianta 1 postupného zapojení stávajících informačních systémů nepřinese požadovanou míru sjednocení metodického prostředí poskytování účelové podpory, je časově a organizačně náročná, bude těžko vymahatelná a stejně by u ní nakonec bylo nutné vybudovat jednotný portál. Tato varianta je v zásadě nedojednatelná, proto byla zamítnuta.
Tato varianta byla zamítnuta.
Varianta 2
2a) Jeden informační systém v ČR – Administrativní rozhraní při IS VaVaI
Jde o optimálně ekonomickou variantu, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku nového jednotného informačního systému. Tato varianta je realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy. Tato varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů spolu s variantou 2c) nejlevnější.
Tato varianta byla PŮVODNĚ vybrána.
2b) Jeden informační systém v ČR – Přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů
Varianta 2b by byla použitelná za předpokladu, že by byla vyjasněna a mimo jakoukoliv pochybnost upravena užívací a vlastnická práva všech informačních systémů, které by připadaly v úvahu jako základ pro přechod na integrované prostředí pro administraci účelové podpory. Průzkumem bylo zjištěno, že úpravy užívacích práv na základě uzavřených smluv by byly natolik komplikované a nákladné, že byla tato varianta zamítnuta.
Tato varianta byla zamítnuta.
2c) Jeden informační systém v ČR – Vytvoření jednotného informačního systému „na zelené louce“
Varianta je z dlouhodobého kontextu vývoje informačního systému a jeho udržitelnosti nejvhodnější, nese však s sebou některá rizika zejména při realizaci zadávacího řízení a také znamená, že jsou veškeré stávající informační nahrazeny novým bez jejich využití.
Tato varianta byla zamítnuta.
Varianta 3
Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
Varianta 3 byla navržena až v rámci meziresortního připomínkového řízení. Vytvoření této varianty (sloučení varianty 0 a 2a)) umožnilo zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů. Varianta 3 byla tedy vytvořena jako pragmatický krok, který vyhovuje požadavkům na efektivitu a zároveň respektuje specifické potřeby jednotlivých poskytovatelů podpory.
Tato varianta byla vybrána na základě meziresortního připomínkového řízení.
3.2.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích:
Opatření
Komentář
Koordinace mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí - MŠMT
Dle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje MŠMT zabezpečuje agendu v oblasti výzkumu a vývoje.
Koordinace mezinárodní spolupráce v oblasti inovací - MPO
Rámcový přehled gesce ústředního správního úřadu pro inovace v mezinárodní spolupráci: příprava jednání s orgány a organizacemi Evropské unie s působností pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zajišťování koordinace mezinárodní spolupráce v oblasti inovací bude součástí zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu. Lze předpokládat, že MPO bude schopno zajistit novou agendu za využití stávajících personálních zdrojů, protože již nyní tuto agendu částečně vykonává.
Zajišťování mezinárodní spolupráce ústředními správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
V současné době se mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů není předpoklad, že by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze se umožňuje. Mezinárodní spolupráci již vykonává např. GA ČR: Mezinárodní projekty, Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů, Projekty na principu Lead Agency; TA ČR: Sigma, Delta 2, Kappa – TA ČR; MŠMT: INTER-EXCELLENCE, INTER-EXCELLENCE II. Jedná se o součást zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu. Zavedením tohoto opatření do zákona se pouze zjednodušuje proces mezinárodní spolupráce.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, případně daných konkrétních kapitol. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
Podkladové informace k odhadu nákladů na zavedení správního řádu a veřejnoprávního režimu u účelové podpory:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
8.
Veřejnoprávní režim u účelové podpory
0
0
0
cca 7 mil. Kč/rok nad rámec současných výdajů (2+5)
Detail podkladové informace k zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory:
Opatření
Komentář
Aplikace správního řádu na GAČR
a TAČR
Základní procesní kroky, které budou poskytovatelé činit podle navrhované právní úpravy, jsou obdobné jako procesní kroky, které poskytovatelé činí již nyní (tj. zveřejnění podmínek soutěže (výzvy), posouzení přijatelnosti projektů, hodnocení projektů, vyhlášení výsledků, uzavření smluv, vypořádaní podaných stížností). Lze však předpokládat dočasné náklady spojené se zavedením veřejnoprávního režimu (zejm. zvýšené personální náklady na analýzu a úpravy vnitřních předpisů, příp. náklady na odborné služby související s přechodem na veřejný režim). Dále lze předpokládat určité navýšení nákladů související s projednáváním námitek, které zčásti nahradí dnes existující institut stížností. Zavedení veřejnoprávního režimu si tak může vyžádat dodatečné náklady, které jsou uvedeny v odhadu nákladů níže.
Případné dodatečné náklady u poskytovatelů mají charakter nákladů na analýzy a přenastavení interních procesů, které bude třeba učinit v souvislosti s přechodem ze stávajícího režimu veřejných soutěží na režim výzev a uzavírání veřejnoprávních smluv. Nejedná se tedy o dodatečné náklady, které by souvisely se zvýšením administrativní zátěže kladené na poskytovatele. Předkladatel má za to, že po obsahové stránce zůstávají hlavní kroky v procesu výběru návrhů projektů nezměněny a administrativní náročnost procesu tak zůstane obdobná. Navíc již v současnosti podle rozhodovací praxe soudů platí, že v průběhu veřejných soutěží jsou přijímána rozhodnutí podléhající přezkumu ze strany správních soudů. Při absenci zvláštní právní úpravy by s ohledem na ust. § 180 SŘ mohlo být dospěno k závěru, že se vydávání těchto rozhodnutí řídí částí druhou správního řádu. Navržený procesní model, který počítá primárně s aplikací části páté správního řádu a toliko přiměřenou aplikací části druhé správního řádu, by proto měl být z hlediska administrativní zátěže spíše ulehčením. Dále platí, že předpokládaná digitalizace procesu související s povinným používáním informačních systémů poskytovatelů pro administraci účelové podpory by měla přispět ke snížení administrativní zátěže kladené na poskytovatele. Z těchto důvodů nejsou v souvislosti se zavedením veřejnoprávního režimu předpokládány náklady kvůli zvýšení administrativní zátěže.
I. podkladová informace ke kalkulaci vyřizování stížností
a) Statistika stížností došlých na TA ČR a GA ČR v letech 2018 - 2022
TA ČR
GA ČR
2022
2021
2020
2019
2018
2022
2021
2020
2019
2018
Počet návrhů projektů ročně
616
1949
2171
1072
2855
2568
2489
Počet schválených projektů ročně
152
331
548
493
372
630
773
Počet odmítnutých projektů ročně
464
1618
1623
579
2483
1938
1716
Počet došlých stížností na zamítnutí návrhu projektu
50
55
128
58
43
9
13
20
21
Náklady na vyřízení jedné stížnosti
cca 5-10 000 Kč
cca 5-10 000 Kč
Celkový odhad nákladů na vyřizování stížností
(cca 50 + cca 15) x 10 000 Kč = 650 000Kč/rok
Zdroj: Výroční zprávy TA ČR a GA ČR
b) Odhad počtu námitek došlých na TA ČR a GA ČR po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory
TA ČR
GA ČR
Odhad počtu námitek ročně po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory
cca 50
cca 15
Náklady na vyřízení jedné námitky po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory (náklady na právníka a administrátora u poskytovatele)
5-10 000 Kč
5 -10 000 Kč
Celkový odhad nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory
(cca 50 + cca 15) x 10 000 Kč = 650 000Kč/rok
Předpokládá se, že počet námitek po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory bude obdobný jako počet stížností dle stávající právní úpravy.
II. Podkladová informace ke kalkulaci opakujících se nákladů
a)
TA ČR
GA ČR
Roční náklady na provoz kontrolní rady dle zákona č. 130/2002 Sb. (Kontrolní rada TA ČR – 11 členů, Kontrolní rada GA ČR – 9 členů; průměrné náklady na člena kontrolní rady – 100.000Kč/rok = 11*100.000Kč/rok TA ČR; 9*100.000Kč/rok GA ČR) – současný stav
1,1 mil. Kč/rok
0,9 mil. Kč/rok
Roční náklady na provoz kontrolní rady, která bude zajišťovat projednání námitek podaných ve veřejnoprávním režimu u účelové podpory (nárůst personálních nákladů = zázemí pro kontrolní radu a rozkladovou komisi…) – plánovaný stav
1,1 mil. Kč/rok (současný stav)
+
1,1 mil. Kč/rok (nad rámec současných výdajů)
0,9 mil. Kč/rok
(současný stav) +
0,9 mil. Kč/rok (nad rámec současných výdajů)
Celkový odhad nepřímých nákladů (plánovaný stav)
2 mil. Kč/rok nad rámec současných výdajů
b)
TA ČR
GA ČR
Odhad opakujících se nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory nad rámec současných nákladů (nárůst nákladů na expertní posudky, právní poradenství…)
3 mil. Kč/rok
2 mil. Kč/rok
Celkový odhad opakujících se nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory nad rámec současných nákladů
5 mil. Kč/rok
Celkový odhad nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory (a) + b))
2 mil. Kč/rok
(1,1 mil. Kč/rok + 0,9 mil. Kč/rok)
+ 5 mil. Kč/rok
(3 mil. Kč/rok + 2 mil. Kč/rok)
nad rámec současných výdajů
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení veřejnoprávního režimu účelové podpory budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
3.2.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
Podkladová informace k odhadu nákladů nově nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
0
0
0
cca 10 mil Kč
Detail podkladové informace k odhadu nákladů nově nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu:
1. Role a řízení TA ČR a GA ČR
Opatření
Komentář
Nový model řízení GA ČR a TA ČR
V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně vnitřního uspořádání. V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního exekutivního orgánu též expertní pomocné orgány (Vědecká rada, Kontrolní rada), které byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního výzkumu. Důvod jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce odborných projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí na přímém řízení agentury. Vědecká rada má pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní a poradní (např. při projednávání námitek).
V případě Technologické agentury ČR bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu bylo u Grantové agentury ČR. Důvody pro zavedení tohoto uspořádání byly obdobné jako v případě Grantové agentury ČR. Navrhovaný zákon v tomto ohledu přináší jedinou významnější změnu a tou je institut správní rady*. Tento orgán má reflektovat specifické úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné resorty.
Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se značně zvýšil v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
V zahraničí se způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací odlišují dle organizační struktury, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historického vývoje jednotlivých zemí, stejně jako na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách. Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství srovnání institucí pro oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností formulovat obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že institut správní rady, který byl navrhován jako dohledový orgán TA ČR, stejně jako pozice ředitele (v rámci MPŘ bylo přistoupeno na kompromis zachování pozice předsedy), který by měl řídit každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován nezávisle na formě agentury (společnost s ručením omezeným, nezávislý orgán státní správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum, orientovaný výzkum).
Dalším významným rysem, který je v zahraničních otevřených zdrojích uváděn jako zásadní pro fungování systému výzkumu, vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování orgánů státní správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující orgánům státní správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost agentur především implementační charakter a není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým aspektem tohoto uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat stanovenou politiku, nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle. Bez ohledu na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních návrzích projektů, čímž zůstávají nezávislé.
Postavení Technologické agentury ČR je v současné době unikátní, co do autonomie rozhodování, a dominantní, co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu v oblasti aplikovaného výzkumu.
Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho vyplývající narůstající objem finančních prostředků ze státního rozpočtu vyžadují redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a Technologickou agenturou ČR. Atribut nezávislosti, jak je definován výše, není tímto návrhem nijak dotčen.
Předkládaná úprava řízení TA ČR je inspirovaná modely Rakouské agentury pro podporu výzkumu (FFG), Dánského inovačního fondu (DG), Švédské vládní agentury pro inovační systémy (VINNOVA), Britské Innovate UK (UKRI), Finské Business Finland (BF) a Slovinské agentury pro výzkum a inovace (ARIS), tedy obdob TA ČR. Návrh je však přizpůsoben českému kontextu vědeckovýzkumného systému. Z tabulky níže vyplývá, že žádná z uvedených agentur nefunguje v systémy podpory VaVaI samostatně a její zřizovatelé, poskytovatelé či hostitelé (v rámci svým struktur) vykonávají vliv a dozor nad jejich koncepčním a strategickým směřováním.
Příklady systému podpory aplikovaného výzkumu ve vybraných státech
Stát
Agentura
Postavení agentury/ organizační podřízenost orgánu státní správy
Vliv orgánu státní správy
na řídící strukturu agentury
Správní rada*
Samostatný zákon
Dánsko
Dánský inovační fond (Innovation Fund Denmark)
ANO
ANO
ANO
ANO
Finsko
Business Finland
ANO
ANO
ANO
NE
Slovinsko
Agentura pro výzkum
a inovace ve vědě (ARIS)
ANO
ANO
ANO
ANO
Švédsko
Švédská agentura
pro inovační systémy (VINNOVA)
ANO
ANO
ANO
NE
Rakousko
Agentura pro podporu výzkumu (FFG)
ANO
ANO
ANO
ANO
Velká Británie
Innovate UK (UKRI)
ANO
ANO
ANO
NE
Zdroj: vlastní zpracování
* Zdroje vždy nehovoří explicitně o správní radě, ale orgány, které definují, disponují obdobnými pravomocemi jako navrhovaná správní rada TA ČR podle nově připravovaného zákona. Například spolkový zákon o vzniku FFG nedefinuje správní, ale dozorčí radu, která má však obdobné složení a disponuje obdobnými pravomocemi jako navrhovaná správní rada TA ČR. Do desetičlenné dozorčí rady FFG jsou jmenováni předseda a členové z řad ministerstev, která vykonávají dohled nad agenturou a rovněž v ní mají své zastoupení podniky, průmysl a hospodářství.
Náklady spojené s novým modelem řízení GA ČR a zejména TA ČR viz níže.
* V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu správní rady, která byla nahrazena rozšířeným předsednictvem TA ČR. Doplněným o vybrané ústřední správní úřady. Cílem úpravy je zajistit efektivnější koordinaci a rozhodování prostřednictvím přímého zastoupení dotčených resortů, což má přispět k lepší implementaci a správě programů účelové podpory. Byly akceptovány zásadní připomínky proti zavedení správní rady a zachování stávajícího modelu organizační struktury TA ČR.
Správní rada TA ČR
* v rámci MPŘ bylo přistoupeno k nahrazení správní rady rozšířeným předsednictvem TA ČR
Původní analýza a odhad:
Rámcový výčet kompetencí správní rady: souhlas s programy a jejich změnami, s výzvami, s návrhem rozpočtu, dohled nad činností TA ČR, jmenování a odvolání ředitele TA ČR (v rámci MPŘ přistoupeno k zachování pozice předsedy); nezasahuje do průběhu výzev k podávání návrhů projektů.
Náklady spojené s novou strukturou orgánů TAČR (např. úspory na platu předsednictva) a nové náklady na platy členů správní rady: Současné předsednictvo má 5 členů, Správní rada bude mít 1 zástupce Úřadu vlády (státní zaměstnanec ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), 1 zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu (státní zaměstnanec ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), jeden zástupce z každého ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura České republiky realizuje (cca 4-6 osob MPO, MŽP, MD, MO, = státní zaměstnanci ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), dále čtyři odborníci z oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí (zde vzniknou náklady na platy 4 členů správní rady).
Shrnutí: současná situace/Předsednictvo: 5 členů = náklady na platy 5 členů; Správní rada = náklady na platy 4 členů. Administrativní podporu správní rady bude zajišťovat obdobný jako aparát administrativní podporu předsednictva. Odhad nákladů spojených s novou strukturou orgánů TAČR bude součástí schvalovaných limitů rozpočtu TAČR určených na zajištění výkonu jejich agend.
Meziresortní připomínkové řízení:
* V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu správní rady, která byla nahrazena rozšířeným předsednictvem TA ČR, doplněným o vybrané ústřední správní úřady. Předsednictvo zahrnuje zástupce jednotlivých resortů, jejichž programy účelové podpory TA ČR administruje. Cílem úpravy je zajistit efektivnější koordinaci a rozhodování prostřednictvím přímého zastoupení dotčených resortů, což má přispět k lepší implementaci a správě programů účelové podpory. Byly akceptovány zásadní připomínky proti zavedení správní rady a zachování stávajícího modelu organizační struktury TA ČR.
Kontrolní rada
TA ČR a GA ČR
Dochází k rozšíření působnosti kontrolní rady o agendu opravných prostředků, kdy kontrolní rada má podle předkládaného zákona oproti současnému stavu v gesci navíc námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu. Vyčíslení této gesce je uvedeno v kapitole 3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory.
Zpráva o činnosti Technologické agentury České republiky a Grantové agentury ČR
Předseda Technologické agentury ČR a předseda Grantové agentury ČR předkládá nejméně jednou* ročně Radě pro výzkum, vývoj a inovace informaci o činnosti Technologické agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
Frekvence předkládání zpráv: Pravidelné zprávy poskytují transparentní přehled o činnosti agentury a napomáhají odpovědnosti vůči veřejnosti a zúčastněným stranám. Pravidelné zprávy umožňují důkladné sledování finančních toků a alokaci prostředků. To přispívá k lepšímu plánování a optimalizaci financí ve prospěch klíčových výzkumných a inovačních projektů. Častější prezentace zohledňují dynamiku výzkumného prostředí a rychlé změny ve světě inovací, což umožňuje rychlejší reakci a adaptaci na nové výzvy a příležitosti a včasnou identifikaci problémů.
* V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu frekvence předkládání zpráv o činnosti z pololetního cyklu na roční cyklus. Byly akceptovány zásadní připomínky proti pololetnímu předkládání zpráv, což znamená zachování stávajícího stavu.
Struktura zprávy: Pololetní zprávy mohou být strukturovány tak, aby lépe vyhovovaly specifickým potřebám rady. Místo detailního zhodnocení veškerých aktivit umožňuje průběžné podávání zpráv zaměřit se na klíčové trendy, události a výsledky, které jsou pro radu nejdůležitější. To zvyšuje relevantnost a užitečnost poskytovaných informací. Díky pololetnímu cyklu se množství informací může rozložit do menších částí, což může snížit administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany. Tímto způsobem lze také zabezpečit, aby zpráva obsahovala pouze klíčové informace, čímž se optimalizuje čas a zdroje věnované vypracování dokumentu.
Odhad nákladů: zpráva o činnosti Technologické a Grantové agentury bude součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých poskytovatelů určených na zajištění výkonu jejich agend. Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti.
2. Použití služebního zákona v TA ČR a GA ČR
Opatření
Komentář
Použití služebního zákona v GA ČR a TA ČR
Rámcový přehled činností GA ČR a TA ČR, které se navrhují v souladu se zákonem č. 234/2014 Sb. o státní službě převést pod státní službu: příprava návrhů koncepcí, strategií a programů, příprava nebo realizace dotační politiky, příprava nebo realizace politiky výzkumu a vývoje, příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, zadávání veřejných zakázek.
Předpokládaný rámcový odhad personálního pokrytí: Stávající zaměstnanci, kteří vykonávají uvedené agendy, budou převedeni pod státní službu.
Pod státní službu přejde cca: 109 zaměstnanců v TA ČR a cca 39 zaměstnanců v GA ČR.
Dodatečné náklady na platy státních zaměstnanců v souvislosti se změnami vyvolanými uplatněním zákona o státní služb se nepředpokládají. Již dnes část činností vykonávaných oběma agenturami spadá do působnosti tohoto zákona. Dopad rozdílných platových tabulek státních zaměstnanců pod zákoníkem práce a nově pod zákonem o státní službě se předpokládá jednak optimalizací úpravy organizační struktury TAČR a GAČR, a nového informačního systému, který umožní vyšší efektivitu práce. A za druhé, vyšším podílem motivačních KPI složek na úkor dnešní výše osobního příplatku. Zvýšené mohou být jen provozní náklady spojené s potřebou personálně zajistit agendy, které přicházejí s přechodem agentur pod zákon o státní službě a dalšími změnami vyvolanými novým zákonem (právní, kontrolní, apod.).
Odhad počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě v TA ČR a GA ČR.
* Jedná se o orientační odhady, přičemž reálná situace bude vycházet ze schváleného návrhu rozpočtu a SDV.
TA ČR
GA ČR
Stávající počet zaměstnanců vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách (příprava návrhů koncepcí, strategií a programů, příprava nebo realizace dotační politiky, příprava nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje, příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, zadávání veřejných zakázek)
144 (zaměstnanců celkem – z toho cca 30 ATP
a 5 předsednictvo) = cca 109 zaměstnanců přejde pod státní službu
59 (zaměstnanců – z toho cca 15 ATP a 5 předsednictvo) = cca 39 zaměstnanců přejde pod státní službu
Průměrný plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby v obou agenturách - nyní
cca 48.000Kč/měsíc
cca 48.000Kč/měsíc
Měsíční finanční výdaje zaměstnavatele na plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby v obou agenturách (hrubá mzda zaměstnance + sociální pojištění, zdravotní pojištění, FKSP (+ 34,8%)) - nyní
48.000Kč + 34,8% = 64.704 Kč/měsíc
48.000Kč + 34,8% = 64.704 Kč/měsíc
Roční finanční výdaje zaměstnavatele na platy zaměstnanců vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách - nyní
109x64 704x12 = 84 632832 Kč/ rok
39x64 704x12
= 30 281 472 Kč/rok
Průměrný plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby – pod zákonem o státní službě (po aplikaci zákona o státní službě) v obou agenturách
cca 48.000Kč/měsíc
cca 48.000Kč/měsíc
Roční finanční výdaje zaměstnavatele na platy zaměstnanců vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách (po aplikaci zákona o státní službě) v obou agenturách
109x64 704x12 = 84 632 832 Kč/ rok
39x64 704x12
= 30 281 472 Kč/rok
Předpokládaný rámcový rozdíl v platech po aplikaci zákona o státní službě v agenturách
0
0
Roční náklady zaměstnavatele na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě a dalšími změnami vyvolanými novým zákonem: právní oddělení, ekonomické oddělení, oddělení mezinárodní, informační podpory a analytické, oddělení kontroly (posílení cca o 5 odborníků)
12 x 5 x 64 704 Kč = 3 882 240 Kč/rok
12 x 5 x 64 704 Kč = 3 882 240 Kč/rok
Roční náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě: personální oddělení (posílení o 2 specialisty – podřízení se zákonu o státní službě)
12 x 2 x 64 704 Kč = 1 552 896 Kč/rok
12 x 2 x 64 704 Kč = 1 552 896Kč/rok
Celkem/rozdíl (navýšení)
3 882 240 + 1 552 896 = 5 435 136 Kč/rok
3 882 240 + 1 552 896 = 5 435 136 Kč/rok
Celkem za obě agentury
cca 10 870 272 Kč/rok
* Odhady počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě byly provedeny s využitím Výročních zpráv GA ČR (cca 59 zaměstnanců, z toho cca 15 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5 členů předsednictva) a TA ČR (cca 144 zaměstnanců, z toho cca 30 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5 členů předsednictva). Kalkulace personálních nákladů byla provedena v souladu s Metodikou pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti (MV, 2020) a nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.
* Jedná se o orientační odhady, přičemž reálná situace bude vycházet ze schváleného návrhu rozpočtu a SDV.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a z rozpočtu kapitol GA ČR a TA ČR bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení legislativního rámce etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení legislativního rámce etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Opatření
Komentář
Etická komise RVVI
Rámcová agenda: Etická komise pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace bude zpracovávat podklady k etickým zásadám, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostmi o změnu tohoto povolení, popřípadě žádostmi o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk podle zvláštního právního předpisu. Agendu žádostí o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostí o změnu tohoto povolení a žádostí o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk již nyní dle zákona č. 130/2002 Sb. v RVVI vykonává Bioetická komise. Bioetická komise zasedá průměrně 2-3 krát ročně. Podklady k zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe by měly být součástí zajištění výkonu agendy této komise a neměly by představovat vícenáklady (ze Zpráv o činnosti Bioetické komise vyplývá, že se problematikou etiky ve výzkumu a vývoji komise zabývá již i nyní).
Etická komise výzkumné organizace
Pro dodržování zásad etiky a vědecké integrity výzkumu a vědecké integrity může výzkumná organizace zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou integritu. Není-li u výzkumné organizace zřízena komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu a je-li zapotřebí zajistit posouzení otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe, zajistí výzkumná organizace provedení takového posouzení komisí jiné výzkumné organizace nebo poskytovatele. Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „může“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně. Např. dle zjištění řeší AV ČR 2 až 3 případy ročně. V současné době řada výzkumných organizací etickou komisí již disponuje (např. ČVUT, UK, UPOL, VŠB-TUO, TUL, UTB, MU, UHK, AV ČR, Fakultní nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a další).
Etická komise poskytovatelů
Poskytovatelé v oblasti svých působností prosazují dodržování etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé mohou zřizovat komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe v oblasti jejich působnosti. Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně (viz. informace AV ČR o 2 až 3 případech ročně). Navíc někteří poskytovatelé již Etickou komisi zřízenu mají (např. TA ČR, MZD, MD, MŽP, AV ČR) a ostatní poskytovatelé tuto oblast upravují Etickým kodexem, který stanovuje základní pravidla chování, ať již v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, či v obecné rovině (např. GA ČR, TA ČR, AV ČR, MPO, MV, MMR, MD, MŠMT, MPSV, MZV, MK, MO) v souladu s usnesením vlády č. 1005 ze dne 17. srpna 2005, ve kterém uložila členům vlády, vedoucím ústředních orgánů státní správy s působností v oblasti výzkumu a předsedovi AV ČR doporučit výzkumným organizacím, které jsou zřízeny jejich úřadem a vysokým školám, aby s využitím Etického rámce výzkumu vypracovaly nebo aktualizovaly své vlastní etické kodexy výzkumu a v souladu s usnesením vlády č. 951 ze dne 16. srpna 2006, ve kterém uložila vedoucím ústředních orgánů státní správy a předsedovi Akademie věd ČR průběžně podporovat v rámci svých působností přístup ČR k Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nemusí vyvolat nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Podkladová informace k odhadu nákladů regulace rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení regulace rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků:
Opatření
Komentář
Podpora rozvoje lidských zdrojů v rámci institucionální podpory
V návrhu prováděcích předpisů je předpokládáno, že rozvoj lidského potenciálu (zajištění rovného zacházení, rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, harmonizace osobního a pracovního života, mobilita…) bude zahrnut jako způsobilý náklad na činnosti ve VaVaI a transferu znalostí = díky deklaraci, že „z institucionální podpory je možné hradit veškeré způsobilé náklady na rozvoj VO“ je umožněno výzkumné organizaci řešit péči o vědecké pracovníky dlouhodobě a systémově. Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na výzkumných organizacích s ohledem na akademickou svobodu.
Podpora rozvoje lidských zdrojů v rámci účelové podpory
Rozvoj lidského potenciálu (vč. rovných příležitostí a zákazu diskriminace) bude nově součástí koncepce poskytovatele. Je stanovena pravomoc poskytovatelů stanovit v programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné příležitosti mužů a žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí…. Poskytovatelé si mohou (ale nemusí) v programu stanovit lidské zdroje jako kritérium hodnocení projektů. Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na poskytovatelích.
Podpora rozvoje lidských zdrojů v rámci systémové podpory
Deklaruje se, že je podpora rozvoje lidských zdrojů povolena. Toto opatření neznamená žádný nadpožadavek.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na rozvoj lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu:
Opatření
Komentář
Transpozice evropských pravidel pro otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu
Zahrnutí prvků otevřené vědy do navrhovaného zákona znamená přenos evropských pravidel pro otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu. Tato opatření se vztahují k údajům, které jsou obsaženy ve vědeckých publikacích nebo jsou jejich součástí, byly financovány veřejnými prostředky a nelze je chránit podle jiných právních předpisů.
Náklady spojené s implementací těchto opatření by vznikly na úrovni Informačního systému Výzkumu, Vývoje a Inovací (IS VaVaI) a byly by hrazeny prostřednictvím pravidelné aktualizace systému. Tyto náklady by nebyly financovány nad rámec rozpočtu Úřadu vlády určeného pro činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Co se týče výzkumných organizací, náklady by především souvisely s vytvářením repozitářů, publikační činností a průmyslově právní ochranou. Tyto náklady by byly zahrnuty jako součást celkových výdajů těchto organizací.
Aby se minimalizovala administrativní zátěž, závazky vyplývající z těchto opatření by se měly týkat pouze údajů z výzkumu, které již byly zveřejněny výzkumníky, výzkumnými organizacemi nebo financujícími organizacemi prostřednictvím institucionálních nebo tematických archivů. Tato opatření by neměla představovat další náklady na hledání datových souborů nebo vyžadovat dodatečnou správu údajů. Ochrana práv autorů a tvůrců výsledků by zůstala nedotčena, stejně jako oblast průmyslově právní ochrany.
Nepředpokládá se nárůst nákladů vzhledem k tomu, že úhradu nákladů je možné požadovat pouze v případě anonymizace údajů nebo v případě mimořádně vysokých nákladů na zpřístupnění.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Opatření
Komentář
Zásada předběžné opatrnosti
Do zákona je nově zavedena povinnost zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy ČR a realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů VaVaI a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství.
Poskytovatelé již nyní každoročně vyhodnocují systém řízení rizik v souladu s ustanovením § 25 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů (povinnost zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů).
* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel vyhověl připomínce připomínkových míst a vyhodnocování a případná aktualizace systému řízení rizik bude probíhat nejméně jednou za 3 roky u příjemců institucionální podpory.
Celá řada příjemců podpory (organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcí, veřejné vysoké školy, jiné právnické osoby zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem a právnické osoby zřízené na základě zvláštního právního předpisu, které hospodaří s veřejnými prostředky) je již nyní povinna zavést a uplatňovat systém řízení rizik v souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona o finanční kontrole. Podle této právní úpravy platí, že řízení rizik je činností soustavnou (viz např. § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 416/2004 Sb.). Podle metodických doporučení MF pak platí, že katalogy a mapy rizik by měly být aktualizovány každoročně (viz např. kap. 6 Metodického pokynu CHJ č. 2 – Metodika řízení rizik ve veřejné správě). Ostatní výzkumné organizace vyhodnocují plnění bezpečnostní a krizové koncepce výzkumné organizace a v případě potřeby ji aktualizují. Jedná se o posílení odolnosti proti vlivovému působení cizí moci, kybernetickou a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů. Tato aktivita by měla být nedílnou součástí zajištění výkonu agendy výzkumné organizace.
Co se týče odpovědnosti poskytovatelů za kontrolu zavedení systému řízení rizik u příjemců institucionální podpory, tato povinnost bude spojená s pravidelným hodnocením výzkumných organizací a nebude znamenat zvýšenou administrativní zátěž, ani zvýšené náklady pro poskytovatele. Kontrola zavedení systému řízení rizik u příjemců účelové podpory bude spojena s hodnocením a kontrolou projektů účelové podpory a rovněž by neměla znamenat zvýšení administrativní zátěže, ani zvýšené náklady pro poskytovatele.
Bezpečnostní a krizová koncepce výzkumné organizace
Návrh zákona nepožaduje vypracování rozsáhlých dokumentů a pravidel; naopak, nechává rozhodování o těchto otázkách na jednotlivých příjemcích a jejich podmínkách. Zákon pouze vyžaduje, aby si příjemci byli vědomi těchto skutečností a jednali v souladu s nimi. Celkově vzato převažují přínosy ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu a vývoji nad náklady spojenými s implementací opatření na jejich ochranu.
Náklady spojené s přípravou bezpečnostní a krizové koncepce jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých příjemců institucionální podpory. Nejde o dodatečné náklady nad rámec činnosti příjemců.
Programy v oblasti aktuálních rizik
V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu programu pro jejich řešení. Jedná se o krizové situace, které by mohly souviset s aktuální situací a geopolitickými změnami a to zejména s klimatickými změnami a životním prostředím, geopolitickou stabilitou a bezpečností, migrací a humanitární krizí nebo pandemií a globálním zdraví. Programy by mohly být zaměřeny na inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie, adaptaci dopadů změny klimatu, kybernetickou bezpečnost a prevenci kybernetických hrozeb, zvládání globálních konfliktů, zvládání migračních toků, vývoj vakcín na nové nebo existující infekční choroby, inovace pro rychlou reakci na pandemické hrozby. Odhadovaný počet programů v oblasti řešení aktuálních rizik v příštích sedmi letech se bude odvíjet od aktuální situace, předpokládá se však, že nebude administrován žádný, maximálně jeden program. Personální a finanční náklady na zajištění programů v oblasti aktuálních rizik jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředních správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. Zavedení tohoto nástroje bude mít spíše pozitivní dopad na státní rozpočet (zavádí se možnost flexibilně reagovat na nastalé krizové situace, čímž se eliminují případné negativní dopady do státního rozpočtu).
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, bez zvýšených požadavků na státní rozpočet.
3.2.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí:
Opatření
Komentář
Transfer znalostí
- zvýšení právní jistoty při zhodnocování výsledků
Rámcový přehled činností v rámci transferu znalostí: proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech (Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)). Transfer znalostí (a zhodnocování výsledků) se nově zavádí jako způsobilý náklad, čímž se zvyšuje právní jistota při zhodnocování výsledků výzkumné činnosti.
Rozvoj komercializace byl v posledních zhruba deseti letech podpořen výraznými finančními dotacemi na zakládání a rozvoj center transferu technologií z prostředků strukturálních fondů i aktivní rolí managementu výzkumných organizací v procesu komercializace. Náklady spojené s transferem znalostí jsou nedílnou součástí aktivit ve sféře výzkumu, vývoje a inovací. Tyto výdaje by měly být kryty jako součást výzkumných aktivit.
Transfer znalostí – zhodnocování výsledků nově součástí koncepce VO a poskytovatele.
Nově bude dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace na období 5 let obsahovat poslání a základní rozvojové cíle výzkumné organizace i v oblasti transferu znalostí. Podpora transferu znalostí je součástí i koncepce poskytovatele. Neočekává se, že provádění transferu znalostí bude vyžadovat finanční prostředky nad rámec střednědobého finančního výhledu (Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace lze dle navrhovaného zákona nahradit jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace uvedeny, a který je schválený poskytovatelem. Na úrovni výzkumných organizací je spojena s pravidelným hodnocením výzkumných organizací, jak se již nyní děje podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací 2017+ (Modul 5)). Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti výzkumné organizace, ani poskytovatele.
Úprava pravidel pro nakládání s výsledky výzkumných organizací, resp. s touto částí majetku výzkumných organizací.
Navrhuje se pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti (licence, patenty, spolupráce se soukromým sektorem) a předpokládá se, že úspěšný přenos znalostí by mohl přinést finanční prospěch samotné výzkumné organizaci a jejím pracovníkům. Personální a finanční náklady na zajištění transferu znalostí jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu výzkumných organizací určených na zajištění výkonu jejich agend, nezpůsobují tedy nárůst nákladů.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení legislativních podmínek pro transfer znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet.
3.2.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů
Náklady přímé
Náklady nepřímé
Náklady jednorázové (investiční)
Náklady opakující se (provozní a rozvojové)
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
0
0
0
0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí:
Opatření
Komentář
Podpora propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Dle návrhu prováděcího předpisu jsou nově náklady na popularizaci VaVaI způsobilým nákladem na činnosti ve VaVaI a transferu znalostí. Financování propagace lze pokrýt ze schválených prostředků určených pro výzkum, vývoj, inovace a přenos znalostí, a to v rámci již stanovených limitů. Tato činnost není spojená s požadavky na finanční prostředky nad rámec aktuálních výdajů.
Program zaměřený na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Nově mohou poskytovatelé podpory připravit návrh programu zaměřený na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Očekává se maximálně 1 program na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na poskytovatele na období cca 7 let.
Zdroj financování
Předpokládá se, že výdaje na zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá nadpožadavky nad plánovaný rozpočet.
3.3 Přínosy (přehled přínosů v jednotlivých tematických oblastech vybrané varianty 3 – nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů)
Měření přínosů většiny navržených opatření je složité kvůli jejich charakteru, který je spíše kvalitativní. Lze však využít určité indikátory, které pomohou lépe porozumět očekávaným přínosům:
3.3.1 Nové nástroje podpory inovací
Přínosy zavedení nástrojů na podporu inovací spočívají ve stimulaci inovačního prostředí, zvýšení investic do výzkumu a vývoje, v rozvoji a posilování mezisektorové spolupráce. Synergie mezi odvětvími, zjednodušení administrativy a usnadnění přístupu k finančním prostředkům povede ke zrychlení reakcí na změny a rozšiřování produktového portfolia. Přináší zkrácení časového rámce potřebného pro přechod od konceptu k výslednému produktu. Tento instrument vytváří prostředí pro kvalifikované talenty a poskytuje podporu start-upům a malým a středním podnikům, které často stojí v čele inovačních procesů. Efektivní nástroje na podporu inovací mají potenciál vytvářet nová pracovní místa, zvyšovat kvalitu života, ziskovost a posilovat konkurenceschopnost České republiky na globální úrovni.
3.3.2 Nově provázané koncepční dokumenty
Provázanost koncepčních dokumentů na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a výzkumných organizací přináší efektivnější koordinaci výzkumných aktivit na celostátní úrovni. Soulad výzkumných cílů na národní úrovni s cíli poskytovatelů a výzkumných organizací zlepšuje strategické plánování, vede k redukci duplikace výzkumného úsilí a optimalizuje alokaci finančních prostředků. Navrhovaný nástroj podporuje synergie a spolupráci v rámci výzkumného ekosystému.
3.3.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
V případě této změny se očekávají přínosy převážně na administrativní úrovni, přičemž není plánováno zasahování do samotného průběhu činností v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Navrhované nové členění výdajů na institucionální, účelovou a systémovou podporu má za cíl zpřesnit stávající systém, umožnit srovnání jeho efektivnosti se zahraničními systémy a zajistit spravedlivější rozdělování finančních prostředků podle skutečné věcné podstaty. Tato úprava by měla přinést zvýšenou transparentnost ve financování a zlepšit sledování efektivity alokace prostředků.
3.3.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího vyhodnocování představuje komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Kvalifikovanější hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu pozitivních aspektů. Zvyšuje transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje identifikaci kvalitních programů účelové podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování přínosů jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu posuzování výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci výzkumného ekosystému na dynamiku potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci programů účelové podpory.
3.3.5 Možnost přenositelnosti projektů
Flexibilita v rámci výzkumného ekosystému je v dynamickém prostředí klíčová. Možnost přenositelnosti projektů poskytuje výzkumným organizacím i pracovníkům schopnost lépe reagovat na měnící se potřeby a priority, což umožňuje efektivnější využívání zdrojů a zvyšuje odolnost projektů vůči změnám. Přenositelnost projektů přispívá k národnímu i mezinárodnímu transferu know-how, podpoře inovačního ekosystému a vytváření synergií mezi různými projekty. Minimalizuje rizika a maximalizuje návratnost investic. Toto opatření může vést k dokončení projektu a tím k efektivní alokaci prostředků podpory v situacích, které dle stávající právní úpravy musel být projekt ukončen a prostředky podpory vymáhány zpět ve formě odvodu za porušení rozpočtové kázně. Pozitivně posiluje flexibilitu a adaptabilitu výzkumné organizace a podporuje mobilitu výzkumných pracovníků a tím i znalostí.
3.3.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/*zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů
Zásadní přínos zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a zjednodušené administrativy spočívá ve snížení administrativní zátěže a zjednodušení procedur. Zkracuje se doba potřebná k vyřízení formalit. Transparentní sledování toku financí zvyšuje transparentnost a efektivitu využívání finančních prostředků. Systém umožňuje monitorovat náklady a efektivně kontrolovat finance. Automatizace procesů a standardizace dokumentace snižuje riziko chyb a nesrovnalostí spojených s manuálním zpracováním úkolů a usnadňuje správu dat, zjednodušení datových toků, analytických činností a zvýšení dostupnosti informací. Digitalizace a inovace v procesech patří mezi klíčové aspekty, které nový legislativní rámec přináší.
Podle podkladových analýz by navrhovaná opatření měla jen u účelové podpory vést k odhadovaným ročním úsporám ve výši cca 149 mil. Kč na administrativních nákladech vynakládanými poskytovateli i příjemci (rozdíl mezi částkou 569 mil Kč pro variantu zachování stávajícího stavu a částkou 420 mil Kč pro zvolenou variantu zavedení jednoho informačního systému v ČR (administrativní rozhraní při IS VaVaI). V omezené míře se pak úspory mohou uplatnit též u administrativních nákladů na institucionální a systémovou podporu.
* Kompromisní varianta 3 - zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů umožnila zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů. Varianta 3 byla tedy vytvořena jako pragmatický krok, který respektuje specifické potřeby jednotlivých poskytovatelů podpory.
3.3.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Navržené změny v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí přináší eliminaci nejistoty, kterou pociťovali někteří poskytovatelé podpory ohledně možnosti alokovat své finanční prostředky i na mezinárodní spolupráci. Nový návrh zajistí potřebnou koordinaci a zároveň otevře možnosti všem poskytovatelům podpory pro rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi. Tím se zvýší jistota, že jsou finanční prostředky investovány v souladu s předpisy. Kontakty se zahraničními partnery posilují postavení České republiky v mezinárodním výzkumném prostředí a pomáhají přilákat investice, talentované odborníky a vytvářet globální spojení s předními vědeckými institucemi po celém světě. Přínosem je i rozvoj mezinárodních vzdělávacích programů a studentských výměn, podporujících vzdělávací mobilitu a otevírajících nové příležitosti pro studenty.
3.3.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
Přínos zavedení veřejnoprávního režimu v oblasti účelové podpory spočívá ve zvýšené transparentnosti procesu a odpovědnosti poskytovatelů. Umožňuje veřejnosti sledovat proces přidělování a využívání finančních prostředků. Ve veřejnoprávním režimu je zahrnuta aktivní kontrola a dozor ze strany veřejných orgánů, což pomáhá zabránit zneužívání prostředků a zajistit soulad s veřejnými zájmy. Zavedení veřejnoprávního režimu představuje prostředek pro prevenci konfliktů zájmů a zdůrazňuje etické zásady při rozhodování o přidělení účelové podpory. Umožňuje efektivní využívání veřejných financí a optimalizaci jejich alokace.
Zavedení institutu námitek proti vyřazení návrhu projektu má přispět ke zvýšení míry transparentnosti procesu výběru projektů. Nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku odůvodnění oznámení o vyřazení návrhu projektu je důvodem pro zrušení oznámení a pro opětovnou revizi procesu hodnocení.
3.3.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
Správní rada* Technologické agentury měla hrát klíčovou roli v poskytování odborného dozoru nad činnostmi agentury. Díky různorodosti odborných a průmyslových zkušeností členů správní rady dojde k rozšíření perspektivy Technologické agentury, což mělo přispět k lepšímu porozumění potřebám různých odvětví. Správní rada měla mít rozhodující postavení při stanovování strategických cílů a směrů Technologické agentury, což mělo přispět k účinnějšímu plánování a dosahování dlouhodobých cílů. Zároveň měla mít dohled nad finančním řízením, schvalováním rozpočtu a monitoringem finančních výsledků, což mělo přinést efektivnější využívání finančních prostředků. Přínosem mělo být zvýšení transparentnosti a reprezentace zájmů stakeholderů. Rozšíření předsednictva a účast zástupců resortů přinese efektivní koordinaci, zohlednění priorit jednotlivých odvětví, flexibilní reakce na změny trhu a společnosti a posílení legitimity a podpory Technologické agentury. Změny v řízení a provozu TAČR a GAČR na strategické úrovni umožní efektivně a strategicky rozhodovat o prosazování národní politiky výzkumu, vývoje a inovací v dlouhodobém časovém horizontu v souladu s prioritami vlády a zároveň ponechat operativní řízení organizací profesionálním manažerům.
* Rozšíření předsednictva a zastoupení dotčených resortů, jejichž programy účelové podpory TA ČR administruje, kompromisně přijaté v rámci meziresortního připomínkového řízení, přináší několik významných přínosů. Umožňuje rychlejší a efektivnější komunikaci mezi TA ČR a jednotlivými resorty, což zkracuje rozhodovací procesy a zvyšuje flexibilitu při správě programů účelové podpory. Přímé zastoupení resortů v předsednictvu zajišťuje lepší koordinaci priorit a naplňování cílů resortních strategií na národní úrovni a poskytuje větší míru konsensu při implementaci nových opatření. V neposlední řadě rozšíření podporuje transparentnost a odpovědnost, protože jednotlivé resorty mají možnost přímo ovlivňovat rozhodnutí, která se týkají jejich programů a zájmů.
Přijetí služebního zákona poskytne oběma agenturám jednotný právní rámec pro vykonávání státní služby, jasnost a transparentnost v organizaci a správě státních institucí. Všechny činnosti agentur budou v souladu s příslušnými právními předpisy. Jednotné podmínky pro pracovníky agentur posílí jejich pracovní stabilitu a právní jistoty. Rámec pro řízení, hodnocení výkonu a provádění kontrolních mechanismů přinese efektivnější správu a kontrolu výkonu státní služby ve všech aspektech činnosti obou agentur. Použití služebního zákona v Grantové a Technologické agentuře ČR by přineslo právní jednotnost, transparentnost, a efektivitu v rámci správy a výkonu státní služby.
3.3.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Legislativní rámec pro zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí hraje klíčovou roli v zajištění řádného průběhu výzkumných a inovačních činností. Jeho hlavními aspekty jsou ochrana práv a bezpečnosti účastníků výzkumu, což je zásadní pro budování důvěry a spolupráce. Legislativní rámec poskytuje nástroje pro hodnocení a minimalizaci rizik spojených s výzkumnými a inovačními aktivitami, zahrnuje pravidla pro zodpovědné zacházení se zvířaty a ochranu životního prostředí. Dále stanovuje jasná pravidla pro transparentnost a prevenci konfliktu zájmů, což napomáhá zabránit skrytým neetickým praktikám. Etický rámec pamatuje i na zabezpečení osobních údajů a ochranu citlivých informací v rámci výzkumného procesu. Jeho legislativní ukotvení reflektuje hodnoty společnosti. Posiluje etickou kulturu a povědomí mezi výzkumnými organizacemi, pracovníky a všemi aktéry výzkumného prostředí. Výzkum a inovace musí probíhat v souladu se společenským souhlasem, což přispěje k akceptaci a podpoře nových technologií a výsledků výzkumu.
3.3.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Vzhledem k vysoké autonomii akademického prostředí budou hlavní přínosy navrhovaných opatření spočívat v odstranění překážek pro využívání finančních prostředků na podporu kariérního rozvoje, mobilitu a harmonizaci pracovního a osobního života výzkumných pracovníků. Výzkumné organizace mají větší pravomoci a svobodu při rozhodování o svých vnitřních záležitostech, navrhovaná opatření napomáhají zajištění rovných příležitostí a inkluzivního pracovního prostředí prostřednictvím definování opatření, která eliminují diskriminaci a podporují diverzitu ve výzkumných týmech.
3.3.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (2019/1024) představují informace veřejného sektoru mimořádně významný zdroj dat, který může přispívat k lepšímu fungování vnitřního trhu a vývoji nových aplikací pro spotřebitele a právnické osoby. Inteligentní využívání údajů, včetně jejich zpracování prostřednictvím aplikací umělé inteligence, může mít transformativní dopad na všechna hospodářská odvětví. Rozšířené možnosti opakovaného použití těchto informací pravděpodobně mimo jiné umožní všem podnikům, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, ale i občanské společnosti, využívat jejich potenciálu a přispívat k hospodářskému rozvoji a vytváření a ochraně kvalitních pracovních míst, z nichž budou mít užitek zejména místní komunity, a k plnění důležitých společenských cílů, jako je odpovědnost a transparentnost. Přínosem zavedení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu je zejména zvýšení konkurenceschopnosti. Opakované použití veřejně přístupných dat může přispět k rozvoji hospodářství, umělé inteligence a pomoci při překonávání společenských výzev. Dle Evropské komise je trh EU s otevřenými daty klíčovým stavebním kamenem celkové ekonomiky EU založené na datech. Celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru by měla vzrůst z výchozí hodnoty 52 miliard EUR v roce 2018 pro země EU a Spojené království na 194 miliard EUR v roce 2030.
3.3.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Legislativní rámec poskytuje klíčová pravidla a opatření, zejména v oblasti prevence možného zneužití, identifikace a ochrany citlivých informací. Ochrana bezpečnostních zájmů státu se v současné době stává zásadním prvkem. Navrhovaná opatření pro ochranu bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou v souladu s cíli Bezpečnostní strategie ČR 2023 a hrají klíčovou roli při formování vnitřně bezpečného a inovativního ekonomického prostředí v České republice. Zákonná podpora musí být zaměřena na bezpečný výzkum a vývoj nejen v nových a průlomových technologiích, ale v celém výzkumném ekosystému. Opatření směřují k posílení odolnosti vůči vnějším i vnitřním hrozbám, identifikaci a minimalizaci rizik a vytváření a udržování sdíleného povědomí o rizikových aktérech. Klíčovým přínosem je prevence zneužití citlivých informací a technologií, snaha o zajištění bezpečného průběhu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí usiluje o vytvoření inovativního a bezpečného prostředí pro realizaci světové úrovně výzkumu a vývoje v České republice.
3.3.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Přínosem nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí jsou jasně definovaná pravidla a standardy. Zajišťuje srozumitelnost a konzistenci v procesu transferu znalostí pomáhá využívat výstupy výsledků výzkumu pro tvorbu inovativních produktů. Právní rámec a standardizace postupů zjednodušuje proces. Podpora komerčního využití inovací snižuje právní rizika a podporuje rozvoj inovační kultury. Kromě toho řada opatření podporuje spolupráci a sdílení znalostí mezi různými subjekty vytváření společných projektů a inovačních iniciativ. Přínosy legislativního ukotvení transferu znalostí spočívají v maximalizaci návratnosti investic do výzkumu a vývoje, podněcování praktického využití znalostí a posilování potenciálu společenského a ekonomického přínosu.
Úprava pravidel pro nakládání s výsledky výzkumných organizací nevede ke vzniku dodatečných nákladů. Naopak se předpokládá, že bude mít pozitivní přínosy v podobě zvýšených příjmů z transferu, neboť zjednodušení pravidel pro transfer znalostí může v praxi vést k tomu, že výzkumné organizace budou transferovat výsledky výzkumu (např. ve formě úplatných licencí) i v těch případech, ve kterých podle stávající právní úpravy nebyl transfer možný (např. kvůli tomu, že nebyla splněna podmínka trvalé nepotřebnosti majetku státu).
3.3.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Legislativní ukotvení podpory propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí významně přispívá ke zvýšení zájmu a rozvoje vědeckovýzkumné gramotnosti veřejnosti. Opatření podněcuje vznik inovační kultury. Přínosem je širší akceptace výzkumných projektů ve společnosti prostřednictvím dialogu mezi výzkumnými pracovníky a veřejností. Implementace výsledků výzkumu do praxe přispívá k vylepšení kvality života obyvatelstva. Opatření rovněž může vytvářet podmínky pro vyšší finanční podporu projektů ze strany soukromých společností a sponzorů. Posilování důvěry veřejnosti ve vědecké a výzkumné aktivity je dále podporováno transparentností a odpovědností, což lze prosazovat právními opatřeními.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
3.4.1 Územní dopady
Předkládaný návrh zákona má částečný dopad na územní samosprávné celky. Ve své většině se návrh zákona územních samosprávných celků netýká buď vůbec, nebo je jeho použití „přiměřené“. Pouze vybraná ustanovení zákona je nutno aplikovat „obdobně“. Stávající zákon 130/2002 Sb. je v tomto směru přísnější, neboť zákon jako celek je nutno na územní samosprávné celky aplikovat „obdobně“ a pouze ustanovení dvou paragrafů „přiměřeně“, resp. jejich část se nepoužije. Předkládaný návrh není diskriminační ve vztahu k LFA.
Varianta
Územní dopady
Varianta 0
neutrální
Varianta 1
neutrální
Varianta 2
pozitivní
Varianta 3
pozitivní
3.4.2 Sociální dopady
Předkládaný návrh zákona se netýká sociálních dopadů, neovlivňuje postavení specifických skupin obyvatelstva, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a netýká se dětí a rodin. Zákon umožňuje harmonizovat osobní a pracovní život výzkumných pracovníků a otevírá možnosti pro poskytovatele i příjemce přizpůsobit pracovní tempo ve výzkumu potřebám výzkumných pracovníků. Zákon dále podporuje podporu mobility a návratové politiky výzkumných pracovníků a jejich začleňování do výzkumných týmů po přerušení kariéry.
Varianta
Sociální dopady
Varianta 0
neutrální
Varianta 1
Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života výzkumných pracovníků + podpora mobility a návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 2
Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života výzkumných pracovníků + podpora mobility a návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 3
Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života výzkumných pracovníků + podpora mobility a návratové politiky po přerušení kariéry
3.4.3 Dopady na podnikatelské prostředí
Otevírá nové možnosti podpory inovací a transferu znalostí a zejména poskytování účelové podpory činí mnohem flexibilnější, umožňuje spolupráci soukromých osob s poskytovateli při podpoře výzkumu, vývoje a inovací, upravuje podmínky pro tzv. otevřenou vědu. Upravuje se také jednotné administrativní prostředí pro účelovou podporu, což by mělo pomoci zejména inovujícím podnikům.
Varianta
Dopady na podnikatelské prostředí
Varianta 0
neutrální
Varianta 1
Pozitivní:
· umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
· větší flexibilita poskytování účelové podpory
Varianta 2
Pozitivní:
· umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
· větší flexibilita poskytování účelové podpory
· umožňuje se spolupráce poskytovatelů se soukromými osobami
· upravují se podmínky pro otevřenou vědu
Varianta 3
Pozitivní:
· umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
· větší flexibilita poskytování účelové podpory
· umožňuje se spolupráce poskytovatelů se soukromými osobami
· upravují se podmínky pro otevřenou vědu
3.4.4 Vztah k rovnosti mužů a žen
Předkládaný návrh zákona má pozitivní vztah k zákazu diskriminace mužů a žen. Především upravuje nediskriminačním způsobem rozvoj kariéry výzkumných pracovníků a podporuje harmonizaci osobního a pracovního života. To se týká především mladých žen / matek a mužů / otců. Toto opatření je ale i východiskem pro řešení dalších sociálně obtížných období života, např. péče o rodiče.
Varianta
Dopady na vztah k rovnosti mužů a žen
Varianta 0
neutrální
Varianta 1
Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života výzkumných pracovníků + podpora mobility a návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 2
Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života výzkumných pracovníků + podpora mobility a návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 3
Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života výzkumných pracovníků + podpora mobility a návratové politiky po přerušení kariéry
3.4.5 Dopady na výkon státní statistické služby
Změna způsobu vykazování a rozšíření údajů vkládaných do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací zdokonalí výkaznictví a zvýší vypovídací hodnotu informací v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Varianta
Dopady na výkon státní statistické služby
Varianta 0
neutrální
Varianta 1
Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory (institucionální, systémová, účelová)
Varianta 2
Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory (institucionální, systémová, účelová)
Varianta 3
Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory (institucionální, systémová, účelová)
3.4.6 Ochrana osobních údajů
Předkládaný zákon souvisí s ochranou osobních údajů.
Varianta
Ochrana osobních údajů
Varianta 0
neutrální
Varianta 1
Neutrální: Osobní údaje jsou shromažďovány, zpracovávány a uchovávány výhradně pro potřeby aplikace tohoto zákona a pro potřeby poskytování podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Citlivé osobní údaje jsou chráněny a nejsou zveřejňovány. Slouží výhradně pro potřebu jednoznačné identifikace fyzických osob a pro ověřování dalších skutečností, které je podle zákona nutno před poskytnutím podpory ověřit.
Varianta 2
Stejné jako u varianty 1
Varianta 3
Stejné jako u varianty 1
3.4.7 Dopady na bezpečnost a obranu státu
Předkládaný návrh zákona bude mít pozitivní vliv na obranu a bezpečnost. Příjemcům ukládá povinnost dodržovat specifická opatření a zvyšovat institucionální odolnost. Návrh zákona také ukládá poskytovatelům povinnost kontrolovat, zda příjemci přijímají nezbytná opatření. Tato ustanovení se nevztahují na činnosti, které podléhají speciálním regulacím. Pro výzkum a vývoj prováděný pro tajné služby je zaveden speciální režim. Informační systém VaVaI (IS VaVaI) shromažďuje, uchovává a zpracovává pouze údaje, které nepředstavují riziko pro obranu a bezpečnost České republiky. Zároveň je upraveno zveřejňování výzkumných údajů pro jejich opakované využití s důrazem na ochranu oprávněných zájmů výzkumných organizací a třetích stran, stejně jako na ochranu bezpečnostních zájmů státu. Tato úprava slouží jako korekce otevřené vědy a zvyšuje povědomí a oprávnění výzkumných organizací v ochraně jejich oprávněných zájmů a bezpečnostních zájmů státu.
Varianta
Dopady na bezpečnost státu
Varianta 0
Neutrální dopad: Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací znamená zachování současného stavu beze změny.
Varianta 1
Pozitivní dopad: U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn a tudíž i o omezené dopady na bezpečnost země (viz přehled níže).
Varianta 2
Pozitivní dopad: Viz varianta 3
Varianta 3
Pozitivní dopad: Viz přehled níže.
Souhrn dopadů na bezpečnost státu v jednotlivých navrhovaných opatřeních:
Varianta 3 – nástroje pro dosažení cílů
Varianta 2
Varianta 1
Varianta
0
Dopad na bezpečnost státu
1.
Nové nástroje podpory inovací
+
+
-
Nepřímý pozitivní dopad
na bezpečnost státu
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
+
+
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
+
+
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podory a hodnocení programů účelové podpory
+
+
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
5.
Možnost přenositelnosti projektů
+
+
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
6.
Zjednodušená administrativa
a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/*informační systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
+
-
-
Nepřímý pozitivní dopad
na bezpečnost státu
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích
+
+
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
8.
Veřejnoprávní režim u účelové podpory
+
+
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
+
-
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
+
-
-
Nepřímý pozitivní dopad
na bezpečnost státu
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
+
-
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
+
-
-
Nepřímý pozitivní dopad
na bezpečnost státu (ochrana oprávněných zájmů vlastních VO, třetích osob a bezpečnostních zájmů ČR).
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
+
-
-
Pozitivní dopad
na bezpečnost státu (institucionální odolnost, zásada předběžné opatrnosti, zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti, programy v oblasti řešení aktuálních rizik, možnost změny programu účelové podpory).
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
+
-
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
+
-
-
Neutrální dopad
na bezpečnost státu
3.4.8 Digitálně přívětivá legislativa
Implementace návrhu zákona bude znamenat pokrok v digitalizaci státní správy oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Zákon zahrnuje postupné sjednocování administrativy týkající se účelové podpory a vytvoření efektivní aplikace, používané většinou poskytovatelů a příjemců účelové podpory. Dále návrh zákona posiluje možnost propojení IS VaVaI s agendovými rejstříky, což umožní ověřovat informace o uchazečích, které jsou již k dispozici v základních registrech a jiných agentových informačních systémech veřejné správy. Zjednodušuje se také proces prokazování způsobilosti uchazeče prostřednictvím automatizovaného ověřování způsobilosti v informačních systémech veřejné správy. Návrh zákona také odstraňuje povinnost prokazovat a ověřovat (listinnou formou nebo prostřednictvím dálkového přístupu) některé skutečnosti uchazečů, kteří jsou zřízeni. Tento přístup platí pro uchazeče, kteří jsou zřízeni zákonem nebo jinými zakladatelskými akty veřejných zřizovatelů, kde jsou určité podmínky pro činnost stanoveny například statutárním zástupcem a není tedy nutné tyto skutečnosti dokládat nebo ověřovat. Navíc se zveřejňování informací přesouvá do dálkového přístupu. Tento postup již existuje a je prováděn, avšak předkládaný zákon tuto tendenci ještě posiluje.
Podrobnosti jsou popsány v předchozích částech tohoto dokumentu.
Varianta
Dopady na digitalizaci státu
Varianta 0
Neutrální dopad: Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací znamená zachování současného stavu beze změny.
Varianta 1
Pozitivní dopad: U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn a tudíž i o zachování současného stavu digitalizace beze změny.
Varianta 2
Pozitivní dopad: U varianty 2 se jedná o velký pokrok v digitalizaci státní správy.
Varianta 3
Pozitivní dopad: U varianty 3 se jedná o velký pokrok v digitalizaci státní správy.
3.4.9 Celkové zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
Varianta
Náklady
Přínosy
Varianta 0 (zachování stávajícího stavu)
Nulová varianta nepředstavuje další navýšení nákladů. V budoucnu by se však náklady na provoz různých informačních systémů zvyšovaly.
Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nepřinese žádné významné klady ani přínosy, které by přispěly k řešení stávajících a institucionálních problémů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Varianta 1 (novela)
Náklady této varianty jsou u dílčích opatření srovnatelné s variantou 2. Největší náklady by souvisely se zavedením efektivnějšího rozdělování prostředků v návaznosti na hodnocení programů účelové podpory a zavedením veřejnoprávního režimu u účelové podpory. V budoucnu by se dále zvyšovaly náklady na provoz různých informačních systémů. Náklady na implementaci výše uvedených témat viz kapitola 3.2 Náklady.
Přínosy této varianty jsou u dílčích opatření srovnatelné s variantou 2. U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn, týkající se zavedení nových nástrojů podpory inovací; zlepšení koordinačních mechanismů propojením koncepčních dokumentů; zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí; efektivnějšího rozdělování prostředků v návaznosti na hodnocení programů účelové podpory; zavedení možnosti přenositelnosti projektů; nového nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích a zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory. Přínosy zavedení výše uvedených dílčích témat viz kapitola 3.3 Přínosy.
Varianta 2 (nový zákon s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory)
Náklady na implementaci varianty 2 viz kapitola 3.2 Náklady.
Ve variantě 2 by hlavní přínosy souvisely se zavedením nových nástrojů podpory inovací; zlepšením koordinačních mechanismů propojením koncepčních dokumentů; zavedením nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí; efektivnějším rozdělováním prostředků v návaznosti na hodnocení programů účelové podpory; zavedením možnosti přenositelnosti projektů; zavedením integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a snížením administrativní náročnosti poskytování účelové podpory výzkumu, vývoji, inovacím a transferu znalostí; novým nastavením mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích a zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory; nastavením nového vztahu GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu; ukotvením etických zásad ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí; ukotvením možnosti podporovat rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků; otevřeným přístupem k údajům z výzkumu; ochranou bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí; ukotvením legislativních podmínek pro transfer znalostí; nastavením legislativního rámce pro podporu propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Přínosy zavedení výše uvedených témat viz kapitola 3.3 Přínosy.
Varianta 3 (nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů)
Náklady na implementaci varianty 3 viz kapitola 3.2 Náklady.
Zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nepřinese žádné významné změny pro poskytovatele a Úřad vlády, které by přispěly k řešení stávajících a institucionálních problémů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Pro příjemce se v dalších letech situace trošku zjednoduší díky zefektivnění administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů.
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Přehled naplnění věcných cílů ve všech variantách:
Nástroje pro požadované naplnění věcných cílů v úpravě
Varianta 0
Zachování současného stavu
Varianta 1 Novela
Varianta 2 Nový zákon s IPA
Varianta 3 Nový zákon bez IPA
Programové prohlášení vlády - předložit návrh nového zákona
-
-
+
+
1.
Nové nástroje podpory inovací
-
+
+
+
2.
Nově provázané koncepční dokumenty
-
+
+
+
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí
-
+
+
+
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
-
+
+
+
5.
Možnost přenositelnosti projektů
-
+
+
+
6.
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* informační systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
-
-
+
* +
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích
-
+
+
+
8.
Veřejnoprávní režim u účelové podpory
-
+
+
+
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
-
-
+
+
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
-
-
+
+
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
-
-
+
+
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
-
-
+
+
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
-
-
+
+
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
-
-
+
+
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
-
-
+
+
Srovnání nákladů jednotlivých zvažovaných variant
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tab. a) Kvantifikace nákladů
Srovnání nákladů zvažovaných variant se současným stavem (varianta 0)
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tab. a) Kvantifikace nákladů
Pozn: Osa nula reprezentuje stávající stav, vůči kterému jsou náklady a úspory porovnávány. Znázorňuje, jaký finanční dopad mají jednotlivé navrhované varianty. Hodnoty pod osou nula představují úspory oproti stávajícímu stavu, hodnoty nad osou nula zobrazují zvýšené náklady v důsledku navrhovaných opatření.
Srovnání nákladů zvažovaných variant se současným stavem
Zvažovaná varianta/období
1. rok (mil/Kč)
další roky (mil/Kč)
Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu 1. rok (mil/Kč)
Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu další roky
(mil/Kč)
Varianta 0
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny)
653
569
0
0
Varianta 1
(novela)
662,5
578,5
9,5
9,5
Varianta 2
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI)
543,5
439,5
-109,5
-129,5
Varianta 3
(nový zákon - bez administrativního rozhraní při IS VaVaI)
672,5
514,5
19,5
-54,5
Pozn: červené = úspora/zelené = vícenáklady nad variantu 0
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tabulka a) Kvantifikace nákladů.
Závěr
Změna právní úpravy je tak rozsáhlá, že v řadě případů vede k úsporám, jindy pak zase ke zvýšení administrativy. Celkově je však v důsledku zavedení nové právní úpravy předpokládán pokles administrativních nákladů u všech zainteresovaných subjektů. Z analýz zpracovaných pro účely hodnocení dopadů regulace (Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023) vyplynulo, že zatímco u dosavadní administrace podpory realizované bez využití moderních informačních nástrojů, lze kalkulovat s koeficientem personálních nákladů ve výši 1,2-1,3, naproti tomu při využití moderních IT nástrojů lze předpokládat pokles koeficientu personálních nákladů na 0,8-0,9. To by mělo vést k odhadovaným ročním úsporám ve výši cca 149 mil. Kč na administrativních nákladech vynakládanými poskytovateli i příjemci (rozdíl mezi částkou 569 mil Kč pro variantu zachování stávajícího stavu a částkou 420 mil Kč pro zvolenou variantu zavedení jednoho informačního systému v ČR (administrativní rozhraní při IS VaVaI).
Hlavní finanční přínos nového zákona tedy spočívá ve sjednocení informačních systémů pro poskytování účelové podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory odpadnou již v prvním roce náklady na vývoj systémů u jednotlivých poskytovatelů. K finanční úspoře by mělo dojít v prvním roce a následně každý další rok k dalšímu snižování nákladů. Největší náklady se předpokládají u varianty „novela“, u které by nedošlo ke snížení nákladů díky zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, ale vzrostly by náklady u jiných zavedených opatření (veřejnoprávní režim poskytování účelové podpory, hodnocení programů účelové podpory a nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu).
* Nově přijaté kompromisní řešení v oblasti informačních systémů pro administraci účelové podpory, které bylo zvoleno v rámci meziresortního připomínkového řízení, zachovává autonomii jednotlivých poskytovatelů a zároveň přináší úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních procesů, zejména odstraněním nutnosti opakovaně dokládat údaje. Přestože varianta 3 může být v prvním roce účinnosti finančně náročnější než původně navrhované jednotné řešení, její přijetí bylo výsledkem politické dohody, která vyvažovala potřebu kompromisu mezi připomínkovými místy. Hlavními přínosy této varianty jsou zachování stávajících systémů poskytovatelů a snížení administrativní zátěže pro příjemce. Kompromisní řešení také nevylučuje možnost, že se v budoucnu vrátí diskuze o původně navrhovaném integrovaném prostředí, jako o účelnější variantě, směřující ke sjednocování informačních systémů ve státní správě.
Přehled variant a výběr nejvhodnějšího řešení:
Varianta
Popis varianty
Zhodnocení varianty
Výsledek
Varianta 0
Zachování současného stavu
S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů, nejistotě v následujících letech. Zachování současného stavu by nevedlo k dosažení stanovených cílů.
Tato varianta byla zamítnuta.
Varianta 1
Zpracování návrhu novely zákona
č. 130/2002 Sb.
Varianta 1 je omezena především co do rozsahu změn. Při projednání návrhu poslední novely v roce 2020 se znovu ukázalo, že tehdy navrhovaný rozsah změn je na hranici přípustnosti pro novelu právního předpisu, a to i vzhledem k počtu předcházejících novel. Bylo proto pro případnou příští změnu místo další novely doporučováno ze strany LRV postupovat cestou přípravy nového zákona.
Programové prohlášení vlády pak dále stanovilo zcela nová témata, která by měla být zákonem upravena.
Tato varianta byla vyhodnocena jako nevhodná, neboť by předkladatel nedosáhl požadovaných cílů.
Varianta 2
Předložení návrhu nového zákona
o podpoře výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory
Vláda programovým prohlášením zadala úkol zpracovat a předložit návrh nového zákona a současně stanovila základní cíle, kterých má být touto cestou dosaženo. Vláda tak potvrdila opakovaná doporučení komisí Legislativní rady vlády, která upozorňovala, že zákon č. 130/2002 Sb. byl již mnohokrát novelizován.
Varianta 2 odstraňuje nevýhody varianty 1 a umožňuje plně implementovat všechny vládou požadované změny.
Zvláštní pozornost si vyžádala oblast integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, která v sobě slučuje několik z výše uvedených témat. Proto se předkladatel i v tomto případě přiklonil k posouzení možností řešení, které přímo navazují na výše uvedenou a preferovanou variantu 2, kterou předkladatel považuje za východisko pro následující řešení.
S ohledem na uvedené skutečnosti předkladatel zvolil jako řešení pro další realizaci variantu 2. Je to v souladu jak s programovým prohlášením vlády, tak opakovanými doporučeními Legislativní rady vlády, zároveň je tato varianta podpořena výsledky diskuzí s dotčenými subjekty a analýzami. * V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně a předkladatel po dohodě s připomínkovými místy zvolil nově připravenou variantu 3.
Varianta 3 (nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů)
Předložení návrhu nového zákona
o podpoře výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí bez integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory
Vláda programovým prohlášením zadala úkol zpracovat a předložit návrh nového zákona a současně stanovila základní cíle, kterých má být touto cestou dosaženo. Vláda tak potvrdila opakovaná doporučení komisí Legislativní rady vlády, která upozorňovala, že zákon č. 130/2002 Sb. byl již mnohokrát novelizován.
Kompromisní varianta 3 odstraňuje nevýhody varianty 1 a umožňuje plně implementovat všechny vládou požadované změny. Zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a tím přispěje ke zefektivnění administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů.
S ohledem na uvedené skutečnosti předkladatel zvolil jako řešení pro další realizaci variantu 3. Je to v souladu jak s programovým prohlášením vlády, tak opakovanými doporučeními Legislativní rady vlády, zároveň je tato varianta podpořena výsledky diskuzí s dotčenými subjekty a analýzami a respektuje výsledek meziresortního připomínkového řízení. Jedná se o jediné možné řešení pro přijetí všech požadovaných změn.
Preferenční pořadí nejvhodnějšího řešení:
Varianta 3
Předložení návrhu nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí se zachováním informačních systémů pro poskytování účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
Varianta 2
Předložení návrhu nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory
Varianta 1
Zpracování návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb.
Varianta 0
Zachování současného stavu
5 Implementace doporučené varianty a vynucování
Harmonogram implementace
· Regulace bude zavedena od nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení § 52 odst. 1 věty první, § 68 odst. 2 věty první, § 74 odst. 3 věty druhé, § 74 odst. 4 věty druhé, § 93 a § 94, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2029.
· První přezkum účinnosti regulace proběhne cca po pěti letech od nabytí účinnosti zákona.
Gestoři implementace
· Za implementaci budou zodpovědní Úřad vlády/Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
· Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu budou odpovědné za ty oblasti, jež jsou zákonem svěřeny do jejich působnosti.
· Úřad vlády/Rada pro výzkum, vývoj a inovace a Technologická agentura České republiky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany budou zodpovědné za přechod Technologické agentury České republiky na novou strukturu řízení. Tato zodpovědnost byla navržena s ohledem na míru aktuální spolupráce těchto ústředních správních úřadů s Technologickou agenturou České republiky při implementaci programů či zajišťování administrativy výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
· Dále budou za implementaci regulace zodpovědní další poskytovatelé účelové, institucionální a nově systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Zvláštní důraz je kladen na odpovědnost těchto úřadů při přechodu na veřejnoprávní režim a správní řád.
Vynucování
Pro účely vynucování byl navržen okruh povinností poskytovatelů i příjemců, které podléhají v různé míře regulaci spojené se sankcemi.
· Je upravena obecná informační povinnost vůči Informačnímu systému výzkumu, vývoje a inovací, ve kterém jsou transparentně zveřejňovány informace o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí financovaném z veřejných prostředků. Povinnost předávat informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je dána jako podmínka pro poskytnutí dotace jak poskytovatelům, tak příjemcům, kteří musí se zveřejněním informace počítat. Uvedená informační povinnost není nová, je zavedena již v současné právní úpravě, dané zákonem č. 130/2002 Sb. a zůstane zachována i nadále.
· V procesu podání návrhu projektu dává návrh zákona uchazeči možnost prokazovat skutečnosti čestným prohlášením s následným ověřením, které provede poskytovatel. Současně je dále uchazeči / příjemci dána povinnost prokazované informace v případě změny aktualizovat ve lhůtě 7 dnů. Tím se má zamezit, aby poskytovatel podpory byl uváděn při poskytování dotace v omyl. Povinnost je dána uchazeči / příjemci, neboť poskytovatel nemůže z kapacitních důvodů neustále prověřovat, zda jeho znalost o konkrétním uchazeči nebo příjemci je aktuální, což by mohlo být v určitých případech považováno i za plošné podezírání uchazečů a příjemců z nekalého jednání. Řešení spočívá v tom, že uchazeči / příjemci je na jedné straně dána důvěra a na druhé straně je stanovena sankce v případě, že uvedená informační povinnost není dodržena – vyloučení příjemce z možnosti obdržet po určitou dobu (navrhuje se doba 3 let) účelovou či institucionální podporu. Prokazování skutečností čestným prohlášením je zavedeno již v zákoně č. 130/2002 Sb. pouze pro podání návrhu projektu a není umožněno pro uzavírání smluv. Navrhovaná úprava předpokládá, že skutečnosti, které není možné ověřit dálkovým přístupem, budou i nadále uchazečem předkládány formou čestného prohlášení, s následnými sankcemi při porušení podmínek poskytnutí podpory.
· V případě neoprávněného použití veřejných finančních prostředků nebo zadržení podpory se sankční ustanovení řeší odkazem na postup podle rozpočtových pravidel. Je to nejjednodušší způsob dosažení nápravy, navíc obecně známý a používaný i v jiných případech poskytování dotace (podpora na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je považována za dotaci podle rozpočtových pravidel). Jsou zavedeny přestupky v případě porušení povinností při zápisu do Evidence výzkumných organizací a při zápisu do Evidence výzkumných organizací schválených k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
· S přechodem na jednání podle správního řádu při poskytování dotace se současně posiluje možnost uchazeče / příjemce využívat opravné prostředky proti rozhodnutí poskytovatele. To by mělo posílit postavení slabšího z obou účastníků veřejnosprávního řízení o poskytnutí dotace a současně přimět poskytovatele a jeho odborné poradní orgány, aby rozhodování a jeho zdůvodnění věnovali dostatečnou péči.
6 Přezkum účinnosti regulace
První přezkum účinnosti regulace proběhne v roce 2030. Termín je takto stanoven z důvodu zpoždění, které vykazují statistická zjišťování a analýzy, a to je nejméně 2-3 roky. Kromě toho je zapotřebí, aby poskytovatelé i příjemci nabyli dostatečné zkušenosti s novou právní úpravou.
a) Přezkum účinnosti dle témat a cílů:
Nástroje pro požadované naplnění věcných cílů v úpravě
Gestor přezkumu účinnosti
Nástroj přezkumu účinnosti
Termín přezkumu
Naplnění Programového prohlášení vlády (předložit návrh nového zákona)
ÚV/RVVI
Sbírka zákonů
2026
1.
Nové nástroje podpory inovací
ÚV/RVVI
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím
INKA (Mapování inovačních kapacit), IS VaVaI
2031
a dále
2.
Nové provázání koncepčních dokumentů
ÚV/RVVI
Databáze strategií MMR,
Vyhodnocení cílů NP VaVaI
2031
a dále
3.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
ÚV/RVVI
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím, IS VaVaI, Návrh výdajů SR
2031
a dále
4.
Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
ÚV/RVVI
Vyhodnocení programů
Bibliometrie z hodnocení podle Metodiky 17+, IS VaVaI
2031
a dále
5.
Možnost přenositelnosti projektů
ÚV/RVVI POSKTOVATELÉ
Hodnocení programů účelové podpory
2031
a dále
6.
Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/ informační systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
ÚV/RVVI, POSKYTOVATELÉ
Vyhodnocení NP VaVaI, IS VaVaI
2031
a dále
7.
Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
ÚV/RVVI, MPO, MZV, MŠMT, POSKYTOVATELÉ
Vyhodnocení mezinárodní spolupráce ze strany MŠMT a MPO
Vyhodnocení NP VaVaI,
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím, STRATIN
2031
a dále
8.
Veřejnoprávní režim u účelové podpory
ÚV/RVVI, POSKYTOVATELÉ
Hodnocení programů účelové podpory
2031
a dále
9.
Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
ÚV/RVVI, POSKYTOVATELÉ
Vlastní šetření s poskytovateli
a příjemci
2031
a dále
10.
Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
ÚV/RVVI
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím
2031
a dále
11.
Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
ÚV/RVVI
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím
2031
a dále
12.
Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
ÚV/RVVI
IS VaVaI, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
2031
a dále
13.
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
ÚV/RVVI, MV, MO, POSKYTOVATELÉ
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím, Vyhodnocení NP VaVaI
2031
a dále
14.
Legislativní podmínky pro transfer znalostí
ÚV/RVVI, POSKYTOVATELÉ
INKA (Mapování inovačních kapacit), ev. vlastní šetření
2031
a dále
15.
Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
ÚV/RVVI, POSKYTOVATELÉ
Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím
2031
a dále
b) Nástroje přezkumu účinnosti u jednotlivých gestorů:
Gestor přezkumu účinnosti
Nástroj přezkumu účinnosti
ÚV/RVVI
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
Vyhodnocování cílů NP VaVaI
Hodnocení programů účelové podpory podle zásad hodnocení programů
Bibliometrie z hodnocení podle Metodiky 17+
Výstupy z činnosti Etické komise RVVI
Výstupy z činnosti Komise pro hodnocení výzkumných organizací
a programů
IS VaVaI
MŠMT
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Vyhodnocování velkých výzkumných infrastruktur
MPO
Vyhodnocování RIS 3 Strategie
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Vyhodnocování testovacích a experimentálních infrastruktur
TA ČR
INKA (Mapování inovačních kapacit)
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
GA ČR
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Poskytovatelé podpory
Vyhodnocování programů účelové podpory
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Vyhodnocování dlouhodobé koncepce rozvoje VO
Ústřední orgán státní správy, jehož program realizuje TA ČR
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
c) Indikátory přezkumu účinnosti regulace pro naplnění věcných cílů v úpravě:
6.1 Nové nástroje podpory inovací
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ NOVÝCH NÁSTROJŮ PODPORY INOVACÍ
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Zhodnocení vývoje stavu výzkumu, vývoje a inovací
v ČR dle indikátorů EIS
Zlepšení pozice ČR, pozitivní vývoj v indexech Analýzy stavu VaVaI
OECD, EK (EIS),
Analýza stavu VaVaI
ÚV/RVVI
2031 a dále
Zhodnocení zavedení nových nástrojů podpory inovací
Pozitivní hodnocení
Analýza stavu VaVaI Vyhodnocení NP VaVaI, IS VaVaI
ÚV/RVVI
posyktovatelé
2031 a dále
Zhodnocení docílení efektivnějšího rozdělování prostředků účelové podpory na programy
Pozitivní hodnocení
Vyhodnocení NP VaVaI, Analýza stavu VaVaI IS VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Monitoring vytváření nových produktů
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
Inovační šetření (šetření v inovacích), Mapování inovačních kapacit (TA ČR), Hodnocení programů
ÚV/RVVI, TA ČR, poskytovatelé
2031 a dále
Počet projektů podpořených prostřednictvím nových nedotačních nástrojů
Nenulový výsledek
Hodnocení programů účelové podpory, Analýza stavu výzkumu, vývoje
a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím,
IS VaVaI
ÚV/RVVI, poskytovatelé
2031 a dále
6.2 Nově provázané koncepční dokumenty
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PROVÁZANOSTI KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ
STRUČNÝ POPIS
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Výzkumné projekty v prioritních oblastech VaVaI
Počet řešených projektů v relevantních programech VaVaI,
objem finančních prostředků
Zvýšení počtu oproti předešlému období
IS VaVaI, Hodnocení programů účelové podpory, vyhodnocení NP VaVaI, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI
2031 a dále
Patenty a licence
Podané patentové přihlášky, udělené patenty, příjmy z licencí
Zvýšení počtu oproti předešlému období
ČSÚ, ÚPV, SRIP, EPO PATSTAT, EUROSTAT, OECD, WIPO
ÚV/RVVI
2031 a dále
Publikační činnost
Podíl publikací vzniklých s mezinárodní spoluprací,
Most cited publications,
průměrný H-index pro daný FORD
Zvýšení podílu oproti předešlému období
Výstupy z hodnocení podle Metodiky 2017+
ÚV/RVVI
2031 a dále
Příjmy veřejného sektoru ze smluvního výzkumu prováděného pro podniky
Vysoké školy
Ústavy AV ČR
Zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ (VTR – 1)
ÚV/RVVI
2031 a dále
Výdaje na VaV (GERD)
jako % HDP
Zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ (GERD)
ÚV/RVVI
2031 a dále
6.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Jedná se o technické řešení v administrativní rovině, není potřeba stanovovat hodnoticí kritéria.
6.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ SYSTEMATICKÉHO ROZDĚLOVÁNÍ ÚČELOVÉ PODPORY A HODNOCENÍ PROGRAMŮ
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Zhodnocení efektu zavedení nových nástrojů účelové podpory a hodnocení programů
Zlepšení pozice ČR v rámci EU
Oficiální statistické údaje OECD a EK (EIS), Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI
2031 a dále
Zhodnocení praxe zavedení nových nástrojů účelové podpory a hodnocení programů
Pozitivní hodnocení
rozhovory s poskytovateli a příjemci,
Vyhodnocení NP VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé, příjemci
2031 a dále
6.5 Možnost přenositelnosti projektů
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PŘENOSITELNOSTI PROJEKTŮ
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Počet podaných žádostí o změnu příjemce podpory projektu (GA ČR)
10 - 20
GA ČR – IS VaVaI
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI + GA ČR
2031 a dále
Počet podaných žádostí o změnu příjemce podpory projektu (TA ČR)
Nenulový výsledek
TA ČR – IS VaVaI
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI + TA ČR
2031 a dále
Počet podaných žádostí o změnu příjemce podpory projektu poskytnuté ostatními poskytovateli
Nenulový výsledek
Ostatní poskytovatelé – IS VaVaI
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI + Poskytovatelé
2031 a dále
Zhodnocení zkušeností s přenositelností projektů ze strany poskytovatelů
Aby bylo dosaženo cíle, měla by zkušenost poskytovatelů být pozitivní
IS VaVaI, hodnocení účelové podpory, vlastní šetření
ÚV/RVVI + poskytovatelé
2031 a dále
Zhodnocení možnosti přenositelnosti projektů ze strany příjemců
Aby bylo dosaženo cíle, měla by zkušenost příjemců být pozitivní
IS VaVaI, hodnocení účelové podpory, vlastní šetření
ÚV/RVVI + příjemci
2031 a dále
6.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* zachování stávajícího IS poskytovatelů
INDIKÁTORY EFEKTIVITY SNIŽOVÁNÍ ADMINISTRATIVNÍ ZÁTĚŽE
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Monitoring množství času na splnění administrativních požadavků
Snížení množství času oproti předešlému období
ISTA, SISTA (TA ČR), GRIS (GA ČR), IXIX (MŠMT), ISVP (MZd), šetření u VO…
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Binární – vytvoření procesu vedoucího k plně funkčnímu digitalizovanému systému účelové podpory
ANO
Vlastní šetření
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Počet uživatelů administrativních systémů nově vyškolených v digitálních dovednostech
Zvýšení oproti předešlému období
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím, Vyhodnocení NP VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Binární - Propojení IS VaVaI s agendovými rejstříky
Kladná hodnota (ANO-NE)
IS VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Monitoring finančních nákladů, které jsou spojeny s administrativními požadavky (náklady na činnost)
Snížení oproti předešlému období
IS VaVaI, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím, SR VaVaI, vlastní šetření
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Relativní podíl formulářů a dokumentů, které jsou vyžadovány ve vzorových formulářích a dokumentech (např. zadávací dokumentace, smlouva o podpoře)
Snížení oproti předešlému období
vlastní šetření,
IS VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Zpětná vazba od poskytovatelů jak se snižování administrativní zátěže projevuje v praxi (např. v podobě dotazníkového šetření)
Aby bylo dosaženo cíle, měla by zkušenost být pozitivní
Vyhodnocení NP VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Zpětná vazba od výzkumných pracovníků jak se snižování administrativní zátěže projevuje v praxi (např. v podobě dotazníkového šetření)
Aby bylo dosaženo cíle, měla by zkušenost výzkumných pracovníků být pozitivní
Vyhodnocení NP VaVaI
ÚV/RVVI, příjemci
2031 a dále
Hodnocení programů účelové podpory
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by být hodnocení programů účelové podpory pozitivní
Informační systém a podklady poskytovatelů pro RVVI, IS VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
Zvýšení účasti uchazečů/příjemců v programech (snadnější zapojení do programů)
Zvýšení oproti předešlému období
Informační systém, Evropská komise, IS VaVaI
ÚV/RVVI poskytovatelé
2031 a dále
6.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NOVÉHO NASTAVENÍ MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE VE VAVAI
STRUČNÝ POPIS
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Výzkumné projekty v rámci
mezinárodní spolupráce
Binární – schválení daného programu mezinárodní spolupráce vládou ČR včetně kritérií pro hodnocení dopadů a přínosů programu po jeho ukončení
Kladná hodnota (ANO-NE)
IS VaVaI, vyhodnocení NP VaVaI, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI MZV, MŠMT,
MPO, poskytovatelé
2031 a dále
Relativní podíl splnění jednotlivých indikátorů programu (počet řešených projektů v rámci mezinárodní spolupráce, objem finančních prostředků, počet výsledků uplatněných v praxi, aj.)
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
IS VaVaI, vyhodnocení NP VaVaI, hodnocení programů účelové podpory
ÚV/RVVI MZV, MŠMT,
MPO, poskytovatelé
2031 a dále
Poskytovatelé, kteří se podílejí na mezinárodní spolupráci
Počet poskytovatelů
Navýšení počtu oproti předešlému období
IS VaVaI, vyhodnocení NP VaVaI, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI MZV, MŠMT,
MPO,
poskytovatelé
2031 a dále
Patenty a licence
Podané patentové přihlášky, udělené patenty, příjmy z licencí
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ, SRIP, EPO PATSTAT, EUROSTAT, OECD
ÚV/RVVI ČSÚ,
Úřad průmyslového vlastnictví
2031 a dále
Publikační činnost
Podíl publikací vzniklých v rámci mezinárodní spolupráce,
Most cited publications,
průměrný H-index pro daný FORD
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
Výstupy z hodnocení podle Metodiky 2017+
ÚV/RVVI
2031 a dále
Výdaje na VaV v rámci mezinárodní spolupráce
Jako % HDP
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ (GBARD), IS VaVaI
ÚV/RVVI MŠMT
2031 a dále
6.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
INDIKÁTORY EFEKTIVITY UPLATNĚNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍHO REŽIMU ÚČELOVÉ PODPORY
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Zkušenost poskytovatelů
Aby bylo dosaženo cíle, měla by zkušenost poskytovatelů být pozitivní
Rozhovory s poskytovateli
ÚV/RVVI + poskytovatelé
2031 a dále
Počet námitek a způsob jejich vyřizování
Aby bylo dosaženo cíle, měl by být počet námitek nenulový
Rozhovory s poskytovateli
ÚV/RVVI + poskytovatelé
2031 a dále
Zkušenost příjemců
Aby bylo dosaženo cíle, měla by zkušenost příjemců být pozitivní
Rozhovory s příjemci
ÚV/RVVI + příjemci
2031 a dále
6.9 Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ VZTAHU GA ČR A TA ČR
KE STÁTNÍM ORGÁNŮM VYKONÁVAJÍCÍM STÁTNÍ SPRÁVU
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Zkušenost GA ČR
Pozitivní hodnocení
Rozhovory s GA ČR
ÚV/RVVI, MŠMT, GA ČR
2031 a dále
Zkušenost TA ČR
Pozitivní hodnocení
Rozhovory s TA ČR
ÚV/RVVI, MPO, TA ČR, poskytovatelé (MPO, MD, MŽP)
2031 a dále
Zkušenost ÚV/RVVI
Pozitivní hodnocení
Rozhovory
ÚV/RVVI
2031 a dále
Zkušenost poskytovatelů a státní správy
Pozitivní hodnocení
Rozhovory
ÚV/RVVI, poskytovatelé
2031 a dále
Zkušenost příjemců účelové podpory
Pozitivní hodnocení
Rozhovory s příjemci
ÚV/RVVI , příjemci
2031 a dále
6.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ETIKY A VĚDECKÉ INTEGRITY VE VAVAI
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Počet projednaných případů, vydaných doporučení atd.
Aby bylo dosaženo cíle, měl by být počet kladně vyřízených stížností nenulový
vlastní šetření
ÚV/RVVI, poskytovatelé
2031 a dále
6.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PODMÍNEK ROZVOJE LIDSKÉHO POTENCIÁLU
VE VĚDĚ
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Zvyšování atraktivnosti českého výzkumného prostředí pro výzkumné pracovníky
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zlepšení pozice ČR oproti předešlému období – pozitivní vývoj indexů
Talent Attractiveness Index, Eurostat, ČSÚ, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
ÚV/RVVI
2031 a dále
6.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PODMÍNEK OTEVŘENÉ VĚDY
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Počet odkazů vložených do IS VaVaI
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období (resp. nenulový výsledek)
IS VaVaI
ÚV/RVVI
2031 a dále
Návštěvnost odkazů v IS VaVaI
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
IS VaVaI
ÚV/RVVI
2031 a dále
Monitoring poskytování údajů z výzkumu
Počet
Vlastní šetření
ÚV/RVVI
2031 a dále
6.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PODMÍNEK OCHRANY BEZPEČNOSTNÍCH ZÁJMŮ STÁTU VE VAVAI
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Počet identifikovaných bezpečnostních hrozeb a incidentů v oblasti VaVaI
Aby bylo dosaženo cíle, měl by být počet incidentů nenulový
Vlastní šetření
RVVI, poskytovatelé, MV, MO
2031 a dále
Monitoring zavádění pravidel pro reakce na změny v bezpečnostním prostředí (nové hrozby, změny geopolitické situace, VaV v citlivých oblastech, vývoz a dovoz materiálů a technologií, které by mohly být zneužity …)
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
Vlastní šetření
ÚV/RVVI poskytovatelé, MV, MO
2031 a dále
Zpětná vazba o účinnosti legislativní úpravy v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu, vč. přístupu k údajům z výzkumu
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít k pozitivnímu hodnocení úpravy
Vlastní šetření
ÚV/RVVI poskytovatelé, MV, MO
2031 a dále
Monitoring v oblasti duševního vlastnictví (počet přihlášených
a udělených patentů
a příjmy z licencí)
Zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ, Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím, SRIP, EPO PATSTAT, EUROSTAT, OECD
ÚV/RVVI, ÚPV,
2031 a dále
6.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
INDIKÁTORY EFEKTIVITY NASTAVENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ TRANSFERU ZNALOSTÍ
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Počet přihlášených
a udělených patentů
a příjmy z licencí
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ, SRIP, EPO PATSTAT, EUROSTAT, OECD
ÚV/RVVI, ÚPV
2031 a dále
Hodnocení programů, které jsou určeny pro podporu transferu znalostí
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by být hodnocení programů pozitivní
hodnocení programů podpory
ÚV/RVVI, poskytovatelé
2031 a dále
Monitoring aktivit v oblasti zvyšování povědomí v oblasti transferu znalostí mezi výzkumnými organizacemi, průmyslovými partnery
a veřejným sektorem
Aby bylo dosaženo cíle, měl by být výsledek nenulový
vlastní šetření
ÚV/RVVI, poskytovatelé
2031 a dále
Zvyšování počtu společných projektů, financovaných
ze smluvního výzkumu
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
Vlastní šetření
ÚV/RVVI, poskytovatelé
2031 a dále
6.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
INDIKÁTORY EFEKTIVITY PODPORY PROPAGACE VAVAI
KRITÉRIUM PŘEZKUMU DOSAŽENÍ CÍLOVÉHO STAVU
ZDROJ PŘEZKUMU
GESTOR PŘEZKUMU
TERMÍN PŘEZKUMU
Výdaje na programy popularizace VaVaI (GERD)
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít ke zvýšení oproti předešlému období
ČSÚ (GERD), European innovation scoreboard
Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím
Vlastní šetření
ÚV/RVVI
2031 a dále
Počet programů na popularizaci VaVaI
Zvýšení oproti předchozímu období
IS VaVaI
ÚV/RVVI
2031 a dále
Zpětná vazba
o využívání nástrojů
na propagaci VaVaI
Aby bylo dosaženo cíle, mělo by dojít k pozitivnímu hodnocení nástrojů na propagaci VaVaI
Vlastní šetření
ÚV/RVVI
poskytovatelé, příjemci
2031 a dále
7 Konzultace a zdroje dat
7.1 Konzultace
Uvádějí se nejdůležitější konzultace s externími partnery. Interní jednání nejsou uvedena vzhledem k jejich počtu (více než 20).
· Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(AV ČR, ČKR, RVŠ, AVO, AVU), 17. 5. 2022
· Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(TA ČR, GA ČR), 16. 6. 2022
· Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(SP ČR), 20. 6. 2022
· Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(MŠMT, MPO), 11. 7. 2022
· Pracovní setkání k zákonu s experty na transfer znalostí, 24. 10. 2022 a 27. 10. 2022
· Setkání s Podvýborem pro vědu a vysoké školy PSP k přípravě nového zákona, 6. 12. 2022
· Setkání s TA ČR, 16. 3. 2023
· Setkání se zástupci Školského výboru PSP, 18. 4. 2023
· Setkání s poskytovateli, 27. 4. 2023
Dále se uvádějí zasedání RVVI s agendou návrhu nového zákona:
· 379. zasedání RVVI – bod A1), 20. 5. 2022
· 385. zasedání RVVI – bod A10), 16. 12. 2022
· Neformální pracovní setkání RVVI, 26. 1. 2023
· 386. zasedání RVVI – bod C3), 27. 1. 2023
· 387. zasedání RVVI – bod A2), 20. 2. 2023
· Neformální pracovní setkání RVVI, 29. 6. 2023
· 391. zasedání RVVI – bod A2), 30. 6. 2023
· Mimořádné zasedání RVVI, 27. 7. 2023
· 393. zasedání RVVI – bod A2), 27. 9. 2023
Jednání PS pro přípravu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Od ledna do května 2023 probíhala ve čtrnáctidenních intervalech jednání pracovní skupiny, složené ze zástupců poskytovatelů i příjemců: Akademie věd ČR, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, Asociace výzkumných organizací, Technologická agentury ČR, Grantová agentura ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo financí a zpravodajové RVVI (státní správa, akademická obec, podniková sféra). Zvláštní pozornost byla věnována východiskům návrhu zákona (jednání dne 31. 1. 2023 a 20. 1. 2023). Proběhl i kulatý stůl k rámci navrhovaných řešení (7. 3. 2023).
Dále byly zorganizovány pracovní diskuse a neformální konzultace s odborníky k transferu znalostí a legislativním náležitostem (Sekce Legislativní rady vlády).S rámcem navrhované právní úpravy oslovené a konzultované subjekty souhlasily. Konkrétní připomínky a námitky vznesené v průběhu procesu přípravy navrhované právní úpravy byly zapracovány buď přímo, nebo byly většinově vypořádány v rámci meziresortního připomínkového řízení. Nepodařilo se však vypořádat všechny zásadní připomínky s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem financí, Ministerstvem kultury a Ministerstvem životního prostředí a materiál byl předložen s rozporem.
7.2 Hlavní zdroje dat a další prameny
· Statistické a datové podklady
· Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím (RVVI), 2015 - 2022
· European innovation scoreboard (EK), 2020 – 2022
· Eurostat – datové podklady, 2020 – 2022
· Výzkum a vývoj v České republice – datové podklady ČSÚ, 2020 – 2022
· Science, research and innovation performance (EK), 2020 – 2022
· OECD – datové podklady (STI), 2020 – 2022
· Web of science – publikační výsledky, 2020 – 2022
· Údaje z IS VaVaI, 2020 – 2022
· She Figures (EK), průběžně dostupné údaje
· EPO Worldwide Patent Statistical Database (PATSTAT), průběžně dostupné údaje
· Central Bureau of Statistics, Israel. Foreign Direct Investment in Israel and Direct Investment Abroad, by Industries and Countries, 2018 – 2020
· European Research Area Policy Agenda (EK), 2021
· Mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky (příloha Inovační strategie 2019 – 2030) (RVVI), 2019
· Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání European Innovation Union Scoreboard v letech 2004–2014 (TC AV), 2015
· Audity VaVaI
· Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR (MŠMT), 2012
· Návrhy opatření ke snížení administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (výstupy z Pracovní skupiny DEBYRO - RVVI), 2019
· Návrh na sjednocení administrativy výzkumu a vývoje (RVVI) 2005
· Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (EY/SP ČR), 2022
· Country Report a Country Specific Recommendation (EK). Zpráva a doporučení za rok 2020 pro Českou republiku, 2020
· Analýza politik výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích (TC Praha) 2008
· Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+ (MPO), 2020
· Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR (TC Praha), 2023
· Ochrana bezpečnostních zájmů státu
· Strategická analýza NÚKIB E/310 o rizicích kybernetické špionáže ve VaV (NÚKIB), 2022
· National knowledge security guidelines (NL), 2022
· Transfer znalostí
· Survey of Global Investment and Innovation Incentives (Deloitte), 2020
· Role státu při podpoře inovací ve vybraných zemích (TC Praha), 2008
· Daňová a dotační podpora činností výzkumu a vývoje (Deloitte), 2018
· Právní rozbor problematiky zakládání spin-off společností v ČR, CzechInvest), 2019
· Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v ČR (CERGE-EI), 2016
· Transfer znalostí a technologií a jak ho podpořit (AV ČR), 2022
· National Technology and Knowledge Transfer Guidelines (UNICO), 2022
· Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR (Technologické centrum AV ČR), 2011
· Oborová publikační výkonnost a autoři výzkumných organizací v ČR v letech 2007 – 2021 (CERGE-EI)
· An EU Comparison of 2015 – 2016 Academic Publication Output and its Citation Impact (CERGE-EI)
· Hodnocení ekonomických dopadů podpory výzkumu a vývoje na firemní sektor (TC Praha), 2021
· Technologické trendy a výzkumný potenciál ČR (TC Praha), 2020
· Zpráva NKÚ „Peněžní prostředky státu určené na účelovou podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly Technologická agentura České republiky“ (NKÚ), 2016
· Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a možnosti dalšího rozvoje (TC AV), 2011
· Poskytování institucionální a účelové podpory VaV ve vybraných evropských státech (TC AV), 2012
· Výroční zprávy TA ČR a GA ČR
7.3 Zahraniční legislativní podklady
· Estonsko: Teadus- ja arendustegevuse korralduse seadus (22.03.2014)
· Nizozemsko: Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek, geldend van 01- 9- 021.
· Norsko: Act No. 130/2003 on Innovation Norway. Last modified No. 72/2016.
· Rakousko: Bundesgesetz zur Errichtung der Österreichischen Forschungsförderungsgesellschaft mit beschränkter Haftung (Forschungsförderungsgesellschaftsgesetz – FFGG), BGBl. I Nr. 73/2004. Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungsförderungsgesellschaftsgesetz, Fassung vom 26.01.2023
· Slovensko: Zákon č. 172/2005 Z. z., o organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja a o doplnení zákona č. 575/2001 Z. z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov (v znení č. 233/2008 Z. z., 233/2008 Z. z., 40/2011 Z. z., 352/2013 Z. z., 194/2014 Z. z., 243/2017 Z. z., 108/2018 Z. z., 177/2018 Z. z., 177/2018 Z. z., 93/2020 Z. z., 346/2021 Z. z., 137/2022 Z. z., 175/2022 Z. z.)
· Slovinsko: Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.
· Španělsko: Ley 17/2022, de 5 de septiembre, por la que se modifica la Ley 14/2011, de 1 de junio, de la Ciencia, la Tecnología y la Innovación.
· Švédsko: Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct SFS (2019:1150). Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct (2019:504)
8 Kontakty na zpracovatele RIA
PhDr. Petra Solská, Úřad vlády České republiky, solska.petra@vlada.cz
Ing. Jan Marek, CSc., Úřad vlády České republiky, marek.jan@vlada.cz
Mgr. Bc. Robert Baxa, LL.M., Úřad vlády České republiky, baxa.robert@vlada.cz
Obsah
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE 5
1 Důvod předložení a cíle 5
1.1 Název 5
1.2 Definice problému 5
1.2.1 Chybějící nástroje podpory inovací 7
1.2.1.1 Mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČR 8
1.2.1.2 Národní inovační prostředí 12
1.2.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI 14
1.2.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 15
1.2.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory 18
1.2.4.1 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory 18
1.2.4.2 Nedostatečné hodnocení programů účelové podpory 19
1.2.5 Absence přenositelnosti projektů 20
1.2.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory 21
1.2.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 23
1.2.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory 23
1.2.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 25
1.2.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 26
1.2.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků 27
1.2.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy 33
1.2.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 36
1.2.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí 38
1.2.14.1 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 43
1.3 Popis existujícího právního stavu 45
1.3.1 Přehled právních předpisů, k nimž se návrh váže 48
1.3.2 Právní předpisy EU 50
1.3.3 Ostatní 51
1.3.4 Popis právního stavu k definovaným problémům 52
1.3.4.1 Chybějící nástroje podpory inovací 52
1.3.4.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů 52
1.3.4.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 52
1.3.4.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory 53
1.3.4.5 Absence přenositelnosti projektů 53
1.3.4.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory 54
1.3.4.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 54
1.3.4.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory 55
1.3.4.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 58
1.3.4.10 Absence legislativního ukotvení zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 58
1.3.4.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků 58
1.3.4.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy 58
1.3.4.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 59
1.3.4.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí 60
1.3.4.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 61
1.4 Identifikace dotčených subjektů 62
1.4.1 Nové nástroje podpory inovací 64
1.4.2 Nově provázané koncepční dokumenty 64
1.4.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 64
1.4.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory 65
1.4.5 Možnost přenositelnosti projektů 65
1.4.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory 65
1.4.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 66
1.4.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory 66
1.4.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 67
1.4.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 68
1.4.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků 68
1.4.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 68
1.4.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 69
1.4.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí 69
1.4.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 70
1.5 Popis cílového stavu 70
1.5.1 Zvýšit inovační výkonnost České republiky 71
1.5.2 Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI 72
1.5.3 Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transferu znalostí 72
1.5.4 Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory 72
1.5.4.1 Rozdělování prostředků účelové podpory 72
1.5.4.2 Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů 72
1.5.5 Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů díky přenositelnosti projektů 72
1.5.6 Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové podpory 72
1.5.7 Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích 73
1.5.8 Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory 74
1.5.9 Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 74
1.5.9.1 Grantová agentura České republiky 74
1.5.9.2 Technologická agentura České republiky 74
1.5.10 Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 74
1.5.11 Zajistit rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků 75
1.5.12 Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu 75
1.5.13 Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 75
1.5.14 Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí 75
1.5.15 Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 75
1.6 Zhodnocení rizik 76
1.6.1 Chybějící nástroje podpory inovací 76
1.6.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI 77
1.6.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 78
1.6.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory 78
1.6.5 Absence přenositelnosti projektů 79
1.6.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory* 80
1.6.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 81
1.6.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory 82
1.6.9 Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 82
1.6.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 83
1.6.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků 84
1.6.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy 85
1.6.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 86
1.6.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí 87
1.6.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 88
Závěr 88
1.6.16 Zhodnocení korupčních rizik 89
2 Návrh variant řešení problémových oblastí 94
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 102
3.1 Identifikace nákladů a přínosů 102
3.2 Náklady 114
3.2.1 Nové nástroje podpory inovací 116
3.2.2 Nově provázané koncepční dokumenty 117
3.2.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 118
3.2.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory 118
3.2.5 Možnost přenositelnosti projektů 118
3.2.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory 120
3.2.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 131
3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory 132
3.2.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 134
3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 138
3.2.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků 139
3.2.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 140
3.2.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 141
3.2.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí 142
3.2.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 143
3.3 Přínosy 144
3.3.1 Nové nástroje podpory inovací 144
3.3.2 Nově provázané koncepční dokumenty 144
3.3.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 144
3.3.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory 144
3.3.5 Možnost přenositelnosti projektů 144
3.3.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/*zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů 145
3.3.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích 145
3.3.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory 145
3.3.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 146
3.3.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 146
3.3.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků 147
3.3.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 147
3.3.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 147
3.3.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí 148
3.3.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 148
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant 149
3.4.1 Územní dopady 149
3.4.2 Sociální dopady 149
3.4.3 Dopady na podnikatelské prostředí 149
3.4.4 Vztah k rovnosti mužů a žen 150
3.4.5 Dopady na výkon státní statistické služby 150
3.4.6 Ochrana osobních údajů 150
3.4.7 Dopady na bezpečnost a obranu státu 152
3.4.8 Digitálně přívětivá legislativa 153
3.4.9 Celkové zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant 154
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 155
Závěr 157
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 160
6 Přezkum účinnosti regulace 162
6.1 Nové nástroje podpory inovací 164
6.2 Nově provázané koncepční dokumenty 164
6.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí 165
6.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory 165
6.5 Možnost přenositelnosti projektů 165
6.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/* zachování stávajícího IS poskytovatelů 166
6.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji 167
6.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory 168
6.9 Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 168
6.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 168
6.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků 169
6.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 169
6.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 170
6.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí 171
6.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 171
7 Konzultace a zdroje dat 172
7.1 Konzultace 172
7.2 Hlavní zdroje dat a další prameny 173
7.3 Zahraniční legislativní podklady 175
8 Kontakty na zpracovatele RIA 175
Časový vývoj nákladů na jednotlivé varianty (mil. Kč)
Varianta 0 První rok (2026) 2027 2028 2029 2030 652.6 568.6 552.03883495145635 535.96003393345279 520.34954750820657 Varianta 1 První rok (2026) 2027 2028 2029 2030 605.79999999999995 539.79999999999995 524.07766990291259 508.81327175040053 493.99346771883546 Varianta 2a První rok (2026) 2027 2028 2029 2030 524 420 407.76699029126212 395.89028183617683 384.35949692832702 Varianta 2b První rok (2026) 2027 2028 2029 2030 543 432 419.41747572815535 407.20143274578186 395.34119684056492 Varianta 2c První rok (2026) 2027 2028 2029 2030 544 420 407.76699029126212 395.89028183617683 384.35949692832702
Srovnání nákladů u zvažovaných variant
1. rok (mil/Kč) Varianta 0
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny) Varianta 1
(novela) Varianta 2
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI) Varianta 3
(nový zákon - bez administrativního rozhraní při IS VaVaI) 653 662.5 543.5 672.5 další roky (mil/Kč) Varianta 0
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny) Varianta 1
(novela) Varianta 2
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI) Varianta 3
(nový zákon - bez administrativního rozhraní při IS VaVaI) 569 578.5 439.5 514.5
Srovnání nákladů zvažovaných variant
se současným stavem (úspory x náklady)
Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu 1. rok (mil/Kč) Varianta 0
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny) Varianta 1
(novela) Varianta 2
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI) Varianta 3
(nový zákon - bez administrativního rozhraní při IS VaVaI) 0 9.5 -109.5 19.5 Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu další roky (mil/Kč) Varianta 0
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny) Varianta 1
(novela) Varianta 2
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI) Varianta 3
(nový zákon - be z administrativního rozhraní při IS VaVaI) 0 9.5 -129.5 -54.5
image3.emf
image4.png
image5.png
image6.png
image7.emf
image8.png
image9.png
image10.png
image11.png
image12.png
image13.png
image14.png
image15.emf
image16.emf
image17.emf
image18.emf
image19.emf
image1.png
image2.png