Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde


                VIII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK PŘIPOMÍNKOVÝCH MÍST K MATERIÁLU S NÁZVEM: 
„Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“

Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministryně pro vědu, výzkum a inovace dne 2. listopadu 2023, s termínem dodání stanovisek do 1. prosince 2023. Na základě zásadních připomínek zaslaných v mezirezortním připomínkovém řízení byla část původního návrhu vyčleněna do samostatného materiálu s názvem „Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o  výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“.
Při vypořádání zásadních připomínek se nepodařilo vypořádat všechny zásadní připomínky s MF, MD, MPO, MŽP a MK. Materiál se předkládá s rozporem. Jednání s uvedenými připomínkovými místy stále probíhají.
	Číslo připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	1
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 4 odst. 2 návrhu:
Požadujeme do § 4 odst. 2 vložit tučně uvedenou větu. 
„Koncepci poskytovatele schvaluje vláda po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Pokud je poskytovatelem ústřední správní úřad, schvaluje koncepci tento úřad po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel zveřejňuje koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu.“ 
Odůvodnění: 
Ministerstvo dopravy souhlasí s tím, aby poskytovatel, který není ústředním správním úřadem, předkládal své koncepce po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace ke schválení vládě České republiky. 
Ministerstvo dopravy však nesouhlasí, aby koncepce poskytovatele, který je ústředním správním úřadem, byla schvalována stejným způsobem. 
Již současný stav je ten, že koncepce poskytovatele, který je ústředním úřadem státní správy, je schvalována pouze tímto poskytovatelem. Ministerstvo dopravy považuje schválení koncepce tímto způsobem za dostatečné a efektivní, resp. flexibilní s ohledem na možné aktualizace takových koncepcí podle nových potřeb.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Vysvětleno. Navrhujeme setrvat u navrhovaného znění, které odpovídá většinové a ustálené praxi, neboť poskytovatelé podporují nejen úzce zaměřené projekty, ale i projekty dotýkající se více oborů a kompetencí více poskytovatelů. Vzhledem k potřebě zvýšené koordinace v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, posílení možných synergií a odstranění možných duplicit považujeme za potřebné, aby poskytovatelé měli možnost se ke koncepcím vyjádřit a dohodnout případnou spolupráci, k čemuž návrh zákona vytváří i legislativní podmínky. Druhým důvodem je, že na základě koncepce jsou poskytovány veřejné prostředky a je zapotřebí postupovat transparentně od samého počátku

	2
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 11 odst. 1 návrhu:
Požadujeme v § 11 odst. 1 návrhu přeškrtnuté slovo nahradit tučně uvedeným slovem.
 „Ústřední správní úřady působící v oblasti výzkumu a vývoje, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky a Akademie věd České republiky mohou po dohodě v koordinaci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zajišťovat mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti svých působností.“
Odůvodnění: 
Ústřední správní úřady by měly mít možnost komplexně rozvíjet mezinárodní spolupráci v rámci své působnosti. Ministerstvo dopravy takto přistupuje k rozvoji mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji v řadě oblastí a je proto nezbytné tuto činnost prostřednictvím zákona upravit. Role Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy má být koordinační, jak je uvedeno v § 13 odst. 2 písm. a) návrhu, a proto Ministerstvo dopravy tuto skutečnost požaduje zohlednit i v § 11 odst. 1 návrhu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno. 
Upraveno podle připomínky TA ČR 1398.

	3
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 11 odst. 2 návrhu: 
Ministerstvo dopravy je aktivně zapojené do programů Evropské unie na podporu výzkumu a vývoje a zastupuje Českou republiku v příslušných orgánech Evropské unie. Na činnosti popsané v tomto ustanovení se tak musí podílet i Ministerstvo dopravy. 
Není nám zcela zřejmé, zda je cílem navrženého ustanovení uvést konkrétní ministerstva, která jsou oprávněna jednat s orgány a organizacemi Evropské unie, nebo bylo cílem pouze uvést, že vybraná ministerstva spolupracují při přípravě jednání s orgány a organizacemi Evropské unie s dalšími ústředními a jinými správními úřady.
Bylo-li cílem uvést, že pouze uvedená ministerstva jednají s orgány a organizacemi Evropské unie, pak požadujeme dané ustanovení reformulovat tak, aby k těmto jednáním bylo oprávněno i Ministerstvo dopravy. Je-li cílem jen uvést, že vybraná ministerstva spolupracují s dalšími ústředními a jinými správními úřady při přípravě jednání s orgány a organizacemi Evropské unie, požadujeme v tomto směru doplnit důvodovou zprávu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Předmětný odstavec byl vypuštěn. Situace v oblasti mezinárodní spolupráce se tak co do legislativní úpravy vrací k aktuálně platnému stavu, kdy role jednotlivých ministerstev v rámci mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji kromě MŠMT není výslovně řešena.
 

	4
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 16 odst. 2 písm. a) návrhu: 
Požadujeme do § 16 odst. 2 písm. a) vložit tučně uvedená slova.
„přípravu Národní politiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,“
Odůvodnění: 
Ministerstvo dopravy se s ohledem na svou působnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí rovněž podílet na přípravě Národní politiky, v níž pak jsou reflektovány související priority.
Současně požadujeme tuto úpravu promítnout i do souvisejícího ustanovení § 15 odst. 1 návrhu. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně
Předmětná pasáž upravena:
 „přípravu Národní politiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a v součinnosti s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,“

MD souhlasilo s vypořádáním dne 17.10.2024.

	5
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 29 odst. 3 návrhu:
V § 29 odst. 3 požadujeme bez náhrady zrušit slova „s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce“. 
Odůvodnění: 
Považujeme za neslučitelné účastnit se i na řešení projektů, které jsou již realizovány a zároveň vykonávat funkci ředitele Technologické agentury České republiky. 
Z tohoto důvodu požaduje Ministerstvo dopravy vypustit danou část a zobecnit tak neslučitelnost řešení projektů a výkon funkce ředitele.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.


	6
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 31 odst. 1 návrhu: 
Ministerstvo dopravy má obavy, zda navrhovaná podoba § 31 odst. 1 návrhu nezpůsobí v praxi obtíže s výkladem toho, co se bude konkrétně rozumět pod dohledem správní rady Technologické agentury České republiky nad činností Technologické agentury České republiky, tj. co konkrétně se bude za onu činnost považovat, vůči kterým orgánům a jak bude tuto činnost provádět atd. 
Požadujeme předmětné ustanovení blíže vysvětlit, případně zvážit, zda jej není potřeba více konkretizovat.
Zásadní připomínka.
	Rozpor
Předkladatel při vypořádání připomínky uvedl následující vysvětlení:
Správní rada byla v rámci meziresortního připomínkového řízení nahrazena rozšířeným Předsednictvem, u jehož kompetencí se s dohledovou činností nepočítá:
Předsednictvo Technologické agentury
a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,
b) schvaluje vyhlášení výzev, 
c) vyřizuje námitky proti oznámení o vyřazení projektu,
d) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, 
e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury a jeho změn,
f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury,
g) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Technologické agentury.
Stanovisko MD ze dne 17.10.2024 k návrhu vypořádání
Nemůžeme akceptovat, aby namísto původně navrhované Správní rady TA ČR bylo i nadále zachováno předsednictvo s tím, že by byl „jen“ rozšířen počet jeho členů o zástupce MPO, ÚV a dalších resortů, jejichž programy TA ČR administruje. Nemůžeme totiž souhlasit s tím, že působnost předsednictva TA ČR budou s plnou odpovědností členů předsednictva zajišťovat zástupci resortů, a to bezplatně v rámci (nad rámec) svých klasických povinností. Návrh ani nepředpokládá personální posílení resortů k výkonu této funkce, což by nicméně řešilo jen část problémů s tím spojených, neboť tato funkce vyžaduje zapojení, a tedy i značné časové kapacity vedoucího pracovníka a nikoli pouze referenta. Původní koncept nově vytvořené Správní rady TA ČR složené mj. ze zástupců resortů (zde MD žádalo mít stálého člena, neboť jeho oprávněné zájmy se nepropisují pouze do resortního programu, ale i dalších programů TAČR), a současného posílení funkce ředitele, který by převzal rozhodovací odpovědnost předsednictva, dále považujeme za jediné dlouhodobě vhodné a udržitelné řešení.
MD nesouhlasí s návrhem vypořádání. Z tohoto důvodu není připomínka vypořádána a je označena jako rozpor.

	7
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 32 odst. 2 návrhu:
V § 32 odst. 2 se řeší jmenování zástupce ústředního správního úřadu do správní rady Technologické agentury České republiky, které je v navrženém znění navázáno na existenci rezortního výzkumného programu, který Technologická agentura České republiky realizuje. 
Ministerstvo dopravy požaduje úpravu tohoto ustavení, jelikož kromě toho, že převedlo roli poskytovatele účelové podpory na Technologickou agenturu České republiky, se Ministerstva dopravy netýká jen rezortní program, ale i jiné programy Technologické agentury České republiky, jako například Národní centra kompetence, Beta a Sigma.
Požadujeme proto, aby členství ústředního správního úřadu ve správní radě nebylo spojeno jen s existencí rezortního výzkumného programu, který Technologická agentura České republiky realizuje, ale bylo navázáno i na skutečnost, že veškerá účelová podpora toho kterého rezortu přešla na Technologickou agenturu České republiky a že se jeho působnosti týkají jiné realizované činnosti Technologické agentury České republiky. 
Požadujeme proto, aby Ministerstvo dopravy bylo stálým členem správní rady Technologické agentury České republiky. 
Rovněž je pak nutné promítnout tento požadavek i do souvisejícího § 33 odst. 1 návrhu. 
V souvislosti s touto připomínkou dále požadujeme, aby vedoucí ústředních správních úřadů měli právo navrhovat své zástupce Radě pro výzkum, vývoj a inovace. 
Rada pro výzkum, vývoj a inovace by v tomto případě tyto návrhy měla respektovat a v návrzích vládě je formálně předložit, nikoliv mít kompetenci je navrhovat bez předchozího návrhu ústředním správním úřadem.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno a vysvětleno. 
Předmětné pasáže upraveny.
Návrhy na členy předsednictva Technologické agentury, kteří zastupují ústřední správní úřady, navrhuje Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí služební orgán ústředního správního úřadu, jehož zástupce má být jmenován.
Funkční období člena předsednictva Technologické agentury, který je zástupcem ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura realizuje, bylo vázáno na dobu trvání takového programu a dobu provedení jeho hodnocení podle § 82. Rozhodným okamžikem pak bude skončení trvání všech programů připravených ústředním správním úřadem, který realizuje Technologická agentura, a je-li ukončeno hodnocení těchto programů podle § 82. V případě existence souběžných nebo navazujících programů se předpokládá nepřetržité členství.  
MD souhlasilo s vypořádáním dne 17.10.2024.

	8
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 32 odst. 4 návrhu:
Požadujeme v § 32 odst. 4 návrhu vypustit přeškrtnutá slova.
„Funkční období člena správní rady Technologické agentury České republiky, který je zástupcem ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura České republiky realizuje, je dále vázáno na dobu trvání programu. Funkční období ostatních členů správní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností prodloužení nejvýše na dvě období po sobě následující.“
Odůvodnění: 
Nesouhlasíme s tím, aby byla omezena možnost funkčního období ostatních členů správní rady počtem po sobě jdoucích období. Změna zastoupení ve správní radě by měla být na rozhodnutí vedoucího ústředního správního úřadu, který by měl mít, jak právo navrhnout nového zástupce, tak svého zástupce ponechat ve funkci po delší dobu než jsou dvě období po sobě následující.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno

U členů předsednictva TAČR (v rámci meziresortního připomínkového řízení byla správní rada vypuštěna a nahrazena rozšířeným předsednictvem, předmětem rozporu, viz připomínka č. 6), kteří jsou zástupci ústředního správního úřadu, jehož program TAČR realizuje, bylo vypuštěno omezení možnosti funkčního období počtem po sobě jdoucích období.
MD souhlasilo s vypořádáním dne 17.10.2024.

	9
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 34 odst. 1 návrhu: 
Požadujeme v § 34 odst. 1 návrhu vypustit bez náhrady přeškrtnutá slova.
„Výkon funkce člena správní rady Technologické agentury České republiky je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky, dále s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.“
Odůvodnění: 
Důvodem pro navrhovanou změnu je, že počet státních zaměstnanců podílejících se na realizaci agendy výzkumu, vývoje a inovací je například na Ministerstvu dopravy silně omezený a předpokládá se, že zástupce Ministerstva dopravy ve správní radě Technologické agentury České republiky bude zároveň člen odborného poradního orgánu pro rezortní program. 
Mezi těmito funkcemi nespatřuje Ministerstvo dopravy konflikt zájmů.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
V rámci meziresortního připomínkového řízení byla správní rada vypuštěna a nahrazena rozšířeným předsednictvem (předmětu rozporu, viz připomínka č. 6). Je umožněn souběh funkce člena předsednictva a člena odborného poradního orgánu.
MD souhlasilo s vypořádáním dne 17.10.2024.

	10
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 35 návrhu:
Požadujeme do § 35 vložit nový odstavec následujícího znění.
„Člen výzkumné rady Technologické agentury České republiky se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Technologická agentura České republiky, ani na podání návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Technologickou agenturou České republiky.“
Odůvodnění: 
Považujeme za neslučitelné účastnit se na řešení projektu a současně vykonávat funkci člena výzkumné rady Technologické agentury České republiky, a to s ohledem na střet zájmů, který by člen výzkumné rady v případě řešení projektů financovaných Technologickou agenturou České republiky z podstaty činností a kompetencí výzkumné rady měl.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	11
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 59 odst. 4 písm. b) návrhu: 
Požadujeme do § 59 odst. 4 písm. b) návrhu vložit tučně uvedená slova.
„ústředním správním úřadem podle působnosti v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí dané zvláštním právním předpisem nebo usnesením vlády České republiky, pokud lze z jeho rozpočtové kapitoly podle zákona o státním rozpočtu poskytovat institucionální podporu.“
Odůvodnění: 
Nikoli všechny oblasti jsou výslovně upraveny v právních předpisech a gesce za ně je proto stanovena usnesením vlády České republiky.
Ministerstvo dopravy tak požaduje doplnění usnesení vlády České republiky.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Do § 55/3b byl doplněn text „nebo rozhodne-li tak vláda“.

MD souhlasilo s vypořádáním dne 17.10.2024.

	12
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K § 86 návrhu
Předmětné ustanovení vnímáme jako zbytečnou administrativní zátěž pro poskytovatele institucionální podpory, kteří tuto podporu poskytují malému počtu výzkumných organizací. 
Například Ministerstvo dopravy tuto podporu poskytuje aktuálně pouze jediné organizaci. V případě zachování navrhovaného znění by pak bylo nutné provádět takovou kontrolu u dané výzkumné organizace každoročně, což se nejeví jako efektivní a potřebné.
Požadujeme proto reformulovat § 86 návrhu tak, aby v případě poskytovatelů institucionální podpory s malým počtem výzkumných organizací postačovalo provádět kontrolu například jednou za 5 let.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno a vysvětleno.
Předmětné ustanovení bylo z návrhu vypuštěno s tím, že bude postupováno standardně dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Odkaz bude dále doplněn následovně:
„Poskytovatel je povinen provádět veřejnosprávní kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů. Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let.
MD souhlasilo s vypořádáním dne 17.10.2024.

	13
	Ministerstvo dopravy MD-37619/2023-510/3
	K užitému pojmosloví
Požadujeme vyjasnit, v jakém smyslu pracuje návrh zákona s pojmem „ústřední orgán státní správy“ a „ústřední správní úřad“. Není nám totiž zcela zřejmé, zda se má jednat o totožné pojmy, či nikoliv.
Chápe-li předkladatel oba pojmy jako totožné, požadujeme pojmosloví v návrhu zákona sjednotit. Není-li tomu tak a předkladatel v obou těchto pojmech spatřuje rozdíl, pak požadujeme tuto skutečnost podrobně vysvětlit v důvodové zprávě a v návrhu zákona tyto pojmy důsledně rozlišovat. 
Tuto připomínku uplatňujeme i s ohledem na to, že Ministerstvo dopravy samo navrhuje reformulaci některých ustanovení a s danými pojmy, resp. pojmem tam pracuje.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Použit pojem „ústřední správní úřad“ s výjimkou odkazu na zákon č. 2/1969 Sb.

	14
	Miniterstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
1. Důvodová zpráva v části věnované dopadům na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty uvádí pouze odkaz na příslušnou kapitolu RIA. V souladu s čl. 9 Legislativních pravidel vlády požadujeme do důvodové zprávy doplnit shrnutí rozpočtových dopadů. Detailnější rozpracování pak může být uvedeno v RIA. Shrnutí rozpočtových dopadů včetně zdroje krytí musí rovněž obsahovat předkládací zpráva.
Požadujeme proto doplnit přehledný dopad vyjádřený v tabulce, která by ozřejmila dopady a úspory návrhu zákona celkem. Část V. materiálu je v tomto značně nepřehledná. Není například zřejmé, zda v části 5. Náklady na implementaci, str. 121 tabulka a) a b), jsou obsaženy všechny dopady uvedené v části 3.1. Identifikace přínosů a nákladů.  Z části V. 3.2 dokonce plyne, že se jedná jen dopad na IS VaVaI - stávajících info systémů všech poskytovatelů.
Tabulka pod bodem b) zase obsahuje sloupec „nepřímé náklady“ ve výši 399 mil. Kč a 2 mil. Kč, požadujeme tento termín vysvětlit.
S přihlédnutím k výše uvedenému není ani zřejmý vztah části 5. Náklady na implementaci a zvláštní přílohy č. 1 k části V.
Dále je třeba jednoznačně uvést, ve kterém okamžiku implementace nového zákona dojde k úsporám, které jsou v části V. uváděny, pokud k nim tedy dojde, protože podle našeho názoru nejsou dopady na státní rozpočet zpracovány objektivně a transparentně. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno
Důvodová zpráva:
Do kapitoly 7 obecné části důvodové zprávy bude doplněno stručné shrnutí dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet a veřejné rozpočty.
Předkládací zpráva: 
Předkládací zpráva bude obsahovat krátké shrnutí dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet.
RIA:
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem, kde je názorně vidět, že k finančním úsporám by mělo dojít již v prvním roce implementace nového zákona, resp. při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, tj. ke dni nabytí účinnosti nového zákona. 
Nepřímé náklady:
Nepřímé náklady v souvislosti s informačními systémy pro administraci účelové podpory znamenají náklady na administraci účelové podpory – příjemci 228 mil. Kč. Jedná se obecně o všechny náklady na zabezpečení, síťové vybavení, náklady na personál, náklady na správu, řízení, koordinaci, komunikaci, testování, dokumentaci, podporu, údržbu, náklady na aplikace atd. 
Veškeré náklady na zavedení zjednodušené administrativy a původně zvažovaného integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory byly identifikovány na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. V rámci studie byly ze strany TC Praha realizovány rozhovory se zástupci uchazečů a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s.), a se všemi 9 poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023). V červnu 2023 byl realizován rozhovor se zástupci oddělení informačních systémů Úřadu vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.  
V průběhu mezirezortního připomínkového řízení došlo na základě zásadních připomínek ke změně záměru a po dohodě s připomínkovými místy byla vytvořena kompromisní varianta 3, kde je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy poskytovatelů. U příjemců nastane úspora (příjemci opakovaně nedokládají skutečnosti, které jsou již v registrech státní správy), u poskytovatelů zůstane stav obdobný jako ve variantě 0. Ve variantě 3 jsou kalkulovány náklady, které by vznikly v souvislosti s dalšími tématy a nově nastaveným vztahem GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu. Dále viz kapitola 3.2 Náklady.
Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

	15
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
Dopad na státní rozpočet je třeba rozpracovat v členění na konkrétní kapitoly státního rozpočtu. Zejména ve vztahu k oběma agenturám při podřazení jejich činností pod zákon o státní službě, ale i všem ostatním poskytovatelům při změnách, které nový zákon přináší. Upozorňujeme, že se nebude jednat vždy o dopad jen na podporu VaVaI, neboť podpora je administrována z běžných výdajů ministerstev. I v takovém případě bude třeba zajistit případné zvýšené potřeby finančních prostředků bez zvýšeného dopadu na státní rozpočet. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno
Důvodová zpráva:
Do kapitoly 7 obecné části důvodové zprávy bude doplněno stručné shrnutí dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet a veřejné rozpočty.
Předkládací zpráva: 
Předkládací zpráva bude obsahovat krátké shrnutí dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet.
RIA:
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.

	16
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
V návaznosti na konsolidační úsilí vlády je nezbytné, aby veškeré potencionální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu byly hrazeny v rámci limitů určených na výzkum, vývoj a inovace. Příslušnou informaci požadujeme doplnit do všech relevantních částí materiálu (předkládací zpráva, důvodová zpráva, RIA). Zároveň jsme si samozřejmě vědomi, že výsledný limit, ať už vyšší nebo nižší, je ryze politické rozhodnutí. Nesmí se však stát, že by dotčené subjekty argumentovaly tímto materiálem ve prospěch navýšení.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno
Důvodová zpráva:
Do kapitoly 7 obecné části důvodové zprávy bude doplněno stručné shrnutí dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet a veřejné rozpočty.
Předkládací zpráva: 
Předkládací zpráva bude obsahovat krátké shrnutí dopadů navrhované právní úpravy na státní rozpočet.
RIA:
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále viz kapitola 3.2 Náklady.  

	17
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
V případě, že by přijetí zákona znamenalo jakoukoli další potřebu zvýšit limit objemu prostředků na platy a/nebo limit počtu zaměstnanců, byť to z předloženého materiálu přímo nevyplývá, s takovým možným navýšením zásadně nesouhlasíme a případné dopady požadujeme zabezpečit v rámci stávajících personálních kapacit a limitu objemu prostředků na platy. Výše uvedené požadujeme uvést do všech relevantních částí materiálu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Na jednání k vypořádání zásadní připomínky dne 16.10.2024 akceptoval předkladatel zásadní připomínku Ministerstva financí. 
Akceptací této připomínky vzniká rozpor se zásadní připomínkou MPO.

	18
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
Požadujeme do materiálu doplnit bližší informace a data o dopadech na platovou oblast a oblast počtu zaměstnanců v dotčených institucích.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno 
Vzhledem k tomu, že předkladatel akceptoval připomínku Ministerstva financí ohledně „jakékoli další potřeby zvýšit limit objemu prostředků na platy a/nebo limit počtu zaměstnanců“, je doplnění bezpředmětné a připomínka je považována za vypořádanou.
Viz také Důvodová zpráva, část 7.

	19
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
V závěrečné zprávě RIA, na straně 88 je uvedeno, že „Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí bude mít nulový dopad na dodatečné náklady u příjemců podpory i poskytovatelů.“ Toto tvrzení se nezakládá na pravdě, protože novou strukturu bude nutné zapracovat jak do Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP), tak do jednotlivých interních ekonomických systémů poskytovatelů v rámci dotčených kapitol státního rozpočtu. Požadujeme materiál v tomto smyslu dopracovat. 
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno 
Bylo akceptováno, že finanční dopady změny struktury závazných ukazatelů budou malé. Vzhledem k předpokládanému nabytí účinnosti mohou být zapracovány do příslušných systémů v rámci dalších úprav.
Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nebude mít velký dopad na dodatečné náklady v souvislosti s úpravami příslušných interních ekonomických systémů poskytovatelů a Ministerstva financí (IISSP), a to mimo jiné vzhledem k poměrně dlouhé legisvakanční lhůtě, kdy je možné příslušné změny zařadit pod jiné průběžné změny, resp. aktualizace příslušných informačních systémů.

	20
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K překládací zprávě, důvodové zprávě,  k závěrečné zprávě RIA:
V souvislosti se změnou struktury závazných ukazatelů konstatujeme, že tato změna nepřináší zjednodušení administrativy při uvolňování podpory VaVaI, počet rozpočtových opatření se nesníží, naopak v prvopočátcích implementace této změny dojde ke zvýšenému dopadu na administrující aparát. Identifikace koruny bude dále z důvodu transparentnosti výdajů na podporu VaVaI detailní. Doporučujeme proto tuto změnu jako zjednodušení administrativy neuvádět.
	Akceptováno.
Předkladatel opravil zdůvodnění změn struktury závazných ukazatelů. 
Hlavním důvodem těchto změn je především uvedení pojmu „institucionální podpora“ do souladu se skutečností. V průběhu účinnosti zákona č. 130/2002 Sb. byly do tohoto závazného ukazatele postupně vkládány další výdaje, které nebyly ani institucionální, ani účelovou podporou, avšak které objektivně vznikaly např. v souvislosti s mezinárodní spoluprací, a bylo nutné je začlenit do zákona. 
Účelové podpora tak zůstala skutečně účelovou podporou projektů, avšak institucionální podpora obsahovala nejen výdaje na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, tedy skutečnou institucionální podporu, ale také některé výdaje AV ČR, výdaje na činnost agentur, RVVI, mezinárodní spolupráci, finanční ocenění.
Nové rozdělení závazných ukazatelů tuto situaci zpřehledňuje a účelová podpora slouží k podpoře projektů, institucionální podpora je skutečně podporou institucí a ostatní výdaje byly vyčleněny do nového závazného ukazatele „systémová podpora“.

	21
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 12 (odst. 3) § 12 odst. (3) není zřejmé, komu RVVI předkládá roční plán činnosti vědecké diplomacie,
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Do § 12 odst. 3 je doplněno: Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a s dalšími ústředními a jinými správními úřady působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pravidelně předkládá vládě ke schválení roční plán činnosti vědecké diplomacie, včetně stanovení priorit tematického a teritoriálního zaměření.

	22
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 47 odst. (3) písm., a) ve smyslu připomínky k § 48 navrhujeme doplnit  textu ve smyslu „a dalších potřebných identifikátorů IISSP“. Konkrétní podoba bude doplněna ve spolupráci MF a ÚV k § 48..
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	23
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K 48 pro zajištění kontinuity sledování podrobnějšího členění výdajů na VaVaI navrhujeme podrobnější rozdělení podpory v rámci tří závazných ukazatelů.  Členění bude zajištěno v rámci IISSP, nikoli zviditelněné v příloze č. 4. zákona o státním rozpočtu, a také bude obsaženo v materiálu, kterým bude Rada pro výzkum, vývoj a inovace předkládat návrh výdajů na podporu VaVaI vládě ČR. Na detailech dopracování je MF připraveno úzce spolupracovat.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
V souvislosti s členěním návrhu výdajů na institucionální, účelová, systémová podpora bude nutné novelizovat vyhlášku č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, protože se bude úplně měnit identifikace koruny, která je ve vyhlášce obsažena v „Příl.7 - Doplňkové třídění“. 

	24
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 50 a obecně k institucionální podpoře, chybí ustanovení, že na tuto podporu má nárok pouze VO, která je zapsána v rejstříku. Máme za to, že by to mělo být stanoveno.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Ani zápis do evidence výzkumných organizací nezbavuje poskytovatele povinnost ověřit si, že uchazeč o podporu / příjemce podpory naplňuje znaky výzkumné organizace.
Na jednání k vypořádání zásadních připomínek dne 16.10.2024 nedošlo k dohodě a zásadní připomínka zůstává předmětem rozporu.

	25
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 53 odst. 2 MF se v níže uvedené připomínce vyjadřuje k tématu bezdlužnosti. V souvislosti s navrhovanou úpravou v ustanovení § 53 odst. 2 písm. b) návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, které se v obecné rovině týká nedoplatků, konkrétně splnění podmínky bezdlužnosti, se požaduje úprava tohoto ustanovení.
V uvedeném ustanovení je normována tzv. bezdlužnost takto:
„(2) Podpora může být poskytnuta osobě,
b) která nemá v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek, splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“.
Ministerstvo financí se dlouhodobě snaží o sjednocení formulace úpravy bezdlužnosti ve všech právních předpisech napříč právním řádem. Ve vazbě na uvedenou snahu Ministerstva financí se v nyní předloženém návrhu zákona navrhuje upravit podmínku bezdlužnosti tak, aby její formulace reflektovala úpravu týkající se bezdlužnosti používanou napříč právním řádem a zároveň respektovala terminologii zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). 
Je přitom především na věcném garantu příslušného právního předpisu, jestli bude požadovat, aby určitá osoba byla daňově (v širším smyslu slova) bezdlužná. V tomto směru jsme tedy k požadavku předkladatele návrhu nyní připomínkovaného zákona neutrální, neboť je jeho věcí, popřípadě věcí poskytovatelů podpory, jestli uznají za vhodné, aby předmětné osoby byly bezdlužné a v jakém rozsahu. Ve vazbě na výše uvedené se však požaduje upravit podmínku bezdlužnosti tak, aby její formulace reflektovala úpravu týkající se bezdlužnosti již postupně používanou (s výjimkou některých dosud nekorigovaných právních předpisů) napříč právním řádem.
Požadavek bezdlužnosti je standardně omezován na nedoplatky evidované orgány Finanční a Celní správy České republiky spolu s paralelním požadavkem absence nedoplatku na veřejných pojistných. Z navrženého ustanovení však není jisté, zda není úmyslem předkladatele podchytit také veškeré nedoplatky na daních v procesním smyslu (viz použitá formulace týkající se nedoplatků „v evidenci daní“). To úzce souvisí se skutečností, že v takto navrženém ustanovení by absentovalo určení, u kterého orgánu jsou dané nedoplatky evidovány – není tedy jasné, jakým způsobem by byla např. prověřována absence nedoplatků na místních poplatcích u všech obcí v České republice, kterých je cca 6000. Z navrženého ustanovení toto není patrné a žadatel by tak nebyl fakticky schopen prokázat všechny požadavky na doložení bezdlužnosti. 
Jakkoliv tedy platí, že i když věcné parametry podmínky bezdlužnosti jsou na rozhodnutí gestora příslušné úpravy, legislativní formulace by měla být v rámci právního řádu pokud možno vždy pojata jednotně. Navrhuje se proto využít např. následující textaci, která je standardně napříč právním řádem využívána v souvislosti se statusem bezdlužnosti určitého subjektu: 
„b) která nemá evidován nedoplatek (s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky) 
1. u orgánů Finanční správy České republiky,
2. u orgánů Celní správy České republiky,
3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,
4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a
(případně)
5. u státního fondu nebo 
6. u orgánu územního samosprávného celku (případně lze uvést další orgány či peněžitá plnění)“.
Je třeba poznamenat, že nedoplatky evidované u orgánů Finanční a Celní správy České republiky zahrnují veškeré nedoplatky na peněžitých plněních, která tyto orgány spravují v daňovém procesním režimu. Kromě peněžitých plnění označených jako daně, poplatky či cla se jedná např. i o odvody za porušení rozpočtové kázně či pokuty a jiná peněžitá plnění, jejichž placení je zajišťováno orgány Celní správy České republiky v režimu tzv. dělené správy.
Terminologii daňového řádu je pak třeba respektovat zejména v případě má-li určitý subjekt nedoplatek (nikoli „splatný“ nedoplatek) podle § 153 daňového řádu (což je případ všech výše uvedených nedoplatků, na které úprava bezdlužnosti v předkládaném návrhu zákona cílí). Slovní spojení „splatný daňový nedoplatek“ není vhodné, jelikož podle § 153 daňového řádu je „nedoplatek částka daně, u které uplynul již den splatnosti“ a která nebyla uhrazena (každý „nedoplatek“ je tedy již „splatný“ z podstaty věci). Daňový řád rovněž nepoužívá spojení „daňový nedoplatek“, ale hovoří o nedoplatku na určitém peněžitém plnění či o nedoplatku evidovaném u určitého orgánu.
Konečně v návrhu absentuje povinnost, aby podmínka bezdlužnosti (resp. další podmínky) byly splňovány po celou dobu poskytnutí podpory. Následně je pak třeba nastavit mechanismus tohoto ověřování, a to především právě opět cestou přímého ověřování u finančního nebo celního úřadu či u orgánů spravujících veřejná pojistná, popřípadě nastavením periodicity prokazování bezdlužnosti ze strany daného subjektu v ostatních případech, pokud uvedené ověření není možné. 
V případě potřeby je MF připraveno spolupracovat na formulaci daných ustanovení návrhu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	26
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 58 odst. 1 a obecně k poskytování podpor – S druhou větou § 58 odst. 1 nelze zásadně souhlasit. Ustanovení § 14f rozpočtových pravidel neřeší porušení rozpočtové kázně.
Obecně by mělo být přehledně stanoveno, co se ohledně poskytování podpor z procesu poskytování dotací v rozpočtových pravidlech použije a co ne.
Druhou variantou je napsat úplně zvláštní úpravu pro poskytování „vědeckých“ podpor.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Na jednání k vypořádání zásadních připomínek došlo k dohodě o úpravě § 96. Ustanovení bylo podstatně zjednodušeno a až na výjimky uvedené v odstavcích 2 a 3 (dříve 4 a 5) byl postup poskytovatele podřízen rozpočtovým pravidlům, což bylo úmyslem předkladatele.
§ 96 nyní zní:
„(1) Pokud se poskytovatel na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce podpory v přímé souvislosti s ní porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nebo porušil jinou podmínku, za které byla podpora poskytnuta, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se podle § 14f rozpočtových pravidel.
(2) Při porušení povinností stanovených tímto zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory, které je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel, se postupuje podle rozpočtových pravidel. 
(3) Pro účely vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně se ujednání ve smlouvě o poskytnutí podpory, kterými jsou sjednány odvody za porušení rozpočtové kázně nižší, než kolik činí celková částka podpory, považují za odvody stanovené podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel.
(2) Při uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při předložení nepravdivého čestného prohlášení příjemcem, které měly vliv na neoprávněné poskytnutí podpory, poskytovatel rozhodne, že příjemci nelze poskytnout účelovou, institucionální nebo systémovou podporu po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu poskytnutí podpory. V rozhodnutí o uložení zákazu poskytnutí podpory poskytovatel vždy uvede dobu trvání zákazu a kategorie podpory, na které se zákaz poskytnutí podpory vztahuje. Po právní moci rozhodnutí o uložení zákazu zaeviduje bezodkladně poskytovatel, který rozhodnutí vydal, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaj o tom, že u dané osoby byl uplatněn zákaz poskytnutí podpory.
(3) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu podle odstavce 4 je osoba, které byl zákaz uložen, nezpůsobilá obdržet podporu od jakéhokoli poskytovatele, který poskytuje podporu v rámci kategorie podpory uvedené v rozhodnutí o uložení zákazu. Uložení zákazu podle odstavce 4 nebrání příjemci čerpat podporu, o jejímž poskytnutí bylo rozhodnuto před právní mocí rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.“.

	27
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 59 se navrhuje možnost pro všechny typy výzkumných organizací využít institucionální podporu na rozvoj výzkumných organizací i na založení právnické osoby zřízené za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. Je třeba legislativně zajistit návratnost vložených státních prostředků při pozitivním výsledku transferu a zajistit nastavení kontrolního mechanismu celého procesu. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Upraveno dle připomínky KOM a přesunuto do § 56 Poskytnutí institucionální podpory.
§ 56 odst. 3 zní:
„(3) Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V případě, že institucionální podpora nemá charakter veřejné podpory podle zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je poskytovatel povinen v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit podmínky tak, aby veškerý zisk právnické osoby zřizované za účelem transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které příjemce od této právnické osoby obdrží jako zakladatel nebo společník, byl použit na provádění výzkumu, vývoje a inovací ze strany příjemce.“.
Dále byl vložen nový odstavec do § 46, který zní:
„(3) Pokud provádí výzkumná organizace smluvní výzkum nebo poskytuje výzkumné služby, které nejsou nezávislým výzkumem podle odstavce 2, musí veškerý zisk ze smluvního výzkumu nebo výzkumných služeb použít na provádění svého výzkumu, vývoje a inovací.“.

	28
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 61 odst. 4 
Nesouhlasíme s výjimkou pro Akademii věd ČR. Podle našeho názoru se jedná o těžko odůvodnitelnou výjimku z rozpočtových pravidel. Např. se nepoužije ani § 14m, který vymezuje samotné rozhodnutí a jeho náležitosti.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Na jednání dne 16.10.2024 odsouhlasilo Ministerstvo financí upřesněné vypořádání zásadní připomínky. Toto upřesnění je uvedené níže.
Hodnocení činnosti (i výsledků) pracovišť AV ČR je realizováno nejenom na úrovni pracovišť samotných, ale konkrétních vědeckých týmů za využití vysokých standardů za účasti mezinárodních panelů a vzdálených zahraničních (peer-review) hodnotitelů, a to na základě transparentních rozhodnutí obou vrcholných orgánů AV ČR, tj. z rozhodnutí Akademického sněmu AV ČR a na návrh Akademické rady AV ČR. Samotné závěry hodnocení jsou pak promítnuty do konkrétních rozhodnutí o institucionálním financování těchto pracovišť, přičemž jak výsledky hodnocení (na úrovni  týmů), tak i navazující správní rozhodování o inst. financování je realizováno vysoce transparentně, související dokumentace je zpřístupněna nejenom pracovištím samotným, ale i širší veřejnosti, a to včetně všech dílčích usnesení Akademické rady AV ČR a Akademického sněmu AV ČR. Systém poskytování podpory pracovištím AV ČR je tak ve všech svých fázích, tj. včetně přípravy a průběhu hodnocení (jako podmínky poskytnutí DKRVO) realizován transparentně a se silnými demokratizujícími prvky. AV ČR jako zřizovatel svých pracovišť tak rovněž uplatňuje svůj silný vliv prostřednictvím nástrojů vyplývajících jak ze zákona o Akademii věd ČR a Stanov AV ČR (jako zvláštní úpravy), tak i zákona o veřejných výzkumných institucích, který rovněž obsahuje zvláštní úpravu této kompetence.  AV ČR tak disponuje dostatkem relevantních nástrojů, včetně možností vyžádání si dalších podkladů od příjemce dotace apod. Transparentnost výdajů ze státního rozpočtu i kontrola nad procesem samotným tak není ohrožena.
Dále doplňujeme, že navrhovaná úprava byla převzata z návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. z roku 2020 (SN 1118)

	29
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 62 Chybí ustanovení pro způsob poskytování systémové podpory. Je nezbytné jednoznačně stanovit u jednotlivých druhů systémové podpory.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
V § 56 odst. 1 (poskytnutí systémové podpory) bylo na základě návrhu Ministerstva financí doplněno návětí, které zní:
„(1) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu ve formě dotace nebo ve formě výdaje státního rozpočtu na …“.

	30
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 62 postrádáme ukotvení finanční podpory vědecké diplomacie, a to ve vztahu ke kapitole 306 Ministerstvo zahraničních věcí, aby nadále bylo zamezeno nesystémovému postupu jako doposud. Je nezbytné legislativně podchytit.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Na jednání k vypořádání zásadních připomínek dne 16.10.2024 nedošlo k dohodě a připomínka zůstává předmětem rozporu.

	31
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 62 zásadně nesouhlasíme s dalším rozšířením sdílených činností pro Radu pro VaVaI, jedná se o další prvek roztříštěnosti systému. Není zřejmé, proč toto nelze zajistit jako doposud. Pokud existují ústřední orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, pak nevidíme důvod, proč by měl podobné projekty zajišťovat i poradní orgán vlády. Samotná náplň projektů sdílených činností částečně odpovídá navíc podle našeho názoru i náplni činnosti obou zmíněných ústředních orgánů. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Na jednání k vypořádání zásadních připomínek dne 16.10.2024 nedošlo k dohodě a připomínka zůstává předmětem rozporu.

	32
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 64 odst. 1 písm. d) navrhujeme, aby byly dotace na operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích i nadále poskytovány v režimu zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, obdobně jak je upraveno ve stávajícím zákonu č. 130/ 2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. V důvodové zprávě není nikde vysvětleno, z jakého důvodu je navrhována změna. Zároveň upozorňujeme, že v návrhu zákona v § 64 odst. 1 písm. d) je uvedeno, že účelovou podporu lze poskytnout na spolufinancování projektů operačních programů ve výzkumu, vývoji, inovacích... a následně z důvodové zprávy vyplývá, že tyto finanční prostředky představují stejně jako dosud podíl České republiky. Návrh zákona vůbec nehovoří o podílu, který je spolufinancován z rozpočtu Evropské Unie. Striktně doporučujeme, aby oba tyto podíly byly poskytování jedním právním aktem a aby toto bylo výslovně uvedeno v novém zákoně.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) bylo upraveno dle stávajícího znění a výluka použití § 65 až § 84 pro financování operačních programů je provedena v odstavci 3.

	33
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 86 a § 89: odst. 3 stanovují povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních předpisů. Pojem „finanční kontrolu“ požadujeme nahradit přesnějším pojmem „veřejnosprávní kontrolu“. Dále v tomto ohledu doporučujeme specifikovat (např. poznámkou pod čarou), že zvláštním právním předpisem se myslí zákon o finanční kontrole. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	34
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 69 a § 70: požadujeme jednoznačně napsat, kdy jde o smlouvu a kdy jde o rozhodnutí.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
§ 70 odst. 1: obecné pravidlo – s příjemcem účelové podpory se uzavírá veřejnoprávní smlouva.
V případě, že příjemcem účelové podpory je organizační složka státu, není uzavírána smlouva a ani vydáváno rozhodnutí o poskytnutí podpory. V těchto případech jsou pouze stanoveny výdaje i podmínky s tím související, a to prostřednictvím interních aktů řízení.

	35
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 72: s přenositelností projektu zásadně nesouhlasíme. Odkaz na přenositelnost projektu je i v § 57 odst. 4.. Při umožnění přenositelnosti projektu by vzniklo nebezpečí, že se peníze dostanou někomu, kdo by je při standartní proceduře nezískal.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Podmínky pro přenositelnost projektu jsou nastaveny tak, aby nemohlo dojít k obcházení pravidel výzvy k podávání návrhů projektu. Projekt nelze přenést na osobu, která by podporu nezískala, pokud by se sama zúčastnila původní výzvy k podávání návrhů projektů. Tato záruka je zakotvena v § 72 odst. 2 písm. a) návrhu zákona. Obdobná pravidla se uplatňují i u změn smluv uzavřených na základě provedených zadávacích řízení (viz § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ).
Dosud žádná regulace v toto ohledu neexistuje, což vytváří prostor pro nejistotu poskytovatelů ohledně postupu v dané věci. Přitom v zákoně o zadávání veřejných zakázek takové situace upraveny jsou (§ 222 ZVZZ).

Na jednání k vypořádání zásadních připomínek dne 16.10.2024 Ministerstvo financí vysvětlení akceptovalo.

	36
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	Upozorňujeme, že v případě schválení nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je třeba patřičným způsobem promítnout změnu do všech souvisejících právních předpisů (např. do vyhl. MF č. 412/2021 Sb. – do příl. 7), a to včetně úpravy odkazů na původní zákon č. 130/2002 Sb. (např. v zákoně č. 218/2000 Sb.), což by mělo být součástí navrhované úpravy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně – viz připomínka MF 23 k § 48.
Z připomínky není patrné, jaká ustanovení jakých zákonů mají být upravena. Připomínka v tomto ohledu není zpracována v souladu s čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády („Připomínky, musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně …“). Není patrné, jaký odkaz na zákon č. 130/2002 Sb. má být upraven v rozpočtových pravidlech.
Pokud jde o vyhlášku č. 412/2021 Sb., souhlasí předkladatel s tím, že příloha č. 7 této vyhlášky by měla být upravena podle nového členění podpor obsažených v návrhu zákona. Podle čl. 10 odst. 5 Legislativních pravidel platí, že „součástí materiálu, kterým se návrh zákona předkládá k projednání vládě a Legislativní radě, je i předkládací zpráva a dále návrh prováděcího předpisu (návrh nařízení vlády nebo návrh vyhlášky) nebo teze prováděcího předpisu, pokud návrh zákona obsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu a tento prováděcí předpis má nabýt účinnosti současně se zákonem …". Vyhláška č. 412/2021 Sb. je však vydána na základě zmocňovacího ustanovení obsaženého v rozpočtových pravidlech a nikoli v předkládaném návrhu zákona. Součástí materiálu předkládaného do připomínkového řízení tedy nemají být návrhy úprav prováděcích předpisů vydaných podle jiných zákonů.

	38
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	Podle našeho názoru v navrhovaném zákoně o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých zákonů (zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí) není pro institucionální podporu výzkumných institucí zakotvena podmínka reinvestice zisku zpět do primárních činností výzkumné organizace, což je žádoucí (viz připomínka k §59). Mohla by nastat situace, že u tzv. nakupovaného výzkumu by daňový odpočet mohl na stejné náklady uplatnit jak prodávající tak nakupující, a to bez podmínky reinvestice zisků zpět do VaV činností, což byl hlavní argument pro široké pojetí poplatníků (výzkumných organizací - i soukromých subjektů) v postavení prodávajího. Proto bude nutné zvážit úpravu § 34b odst. 2 písm. b) bod 1 a písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) tak, aby odpočet uplatňoval na stejné náklady pouze jeden subjekt. Prosíme o sdělení do jakého termínu je nutné návrh na případnou novelu zákona o daních z příjmů připravit, aby mohl být součástí předkládaného návrhu zákona.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Požadavek reinvestice zisku byl akceptován po jednání dne 16.10.2024 takto:
Do § 46 Formy účasti soukromého kapitálu na financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí byl vložen nový odstavec 3, který zní
„(3) Výzkumná organizace je oprávněna provádět smluvní výzkum nebo poskytovat výzkumné služby, které nejsou nezávislým výzkumem podle odstavce 2, pokud použije veškerý zisk ze smluvního výzkumu nebo výzkumných služeb na provádění svého výzkumu, vývoje a inovací.“.


	43
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	Doporučujeme do důvodové zprávy doplnit vysvětlení k oprávnění kontrolní rady GAČR (ustanovení § 26 odst. 2 návrhu zákona), resp. kontrolní rady TAČR (ustanovení § 36 odst. 2 návrhu zákona) vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit. Případně dáváme ke zvážení, zda nedoplnit i předmětná ustanovení, protože z nich není zřejmé, o jaký audit by se mělo jednat. Předpokládáme, že se nejedná o povinný audit ve smyslu ustanovení § 2 písm. a) zákona č. 93/ 2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, ani o audit ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
	Toto ustanovení bylo převzato ze stávající právní úpravy a předkladatel tedy nepovažoval za potřebné tuto věci dále rozvádět. Jedná se o mimořádný audit, který by si kontrolní rada agentury vyžádala, pokud by dospěla k závěru, že zjištěné nejasnosti či případné nesrovnalosti potřebují vnější nezávislý pohled.
Nejde o povinný audit podle zákona o auditorech.

	44
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	Na několika místech důvodové zprávy jsou uvedeny nadbytečné mezery mezi slovy (skupina více než jedné mezery). Při uvádění dat naopak nejsou uvedeny mezery mezi jednotlivými řadovými číslovkami. Doporučuje se důvodovou zprávu v tomto smyslu opravit.
	Akceptováno. 
Psaní časových údajů bylo sjednoceno (měsíc slovem) s výjimkou přímé citace.

	45
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	Podle čl. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády se poznámky pod čarou označují kulatou (poloviční) závorkou – doporučujeme je tak doplnit v celém návrhu zákona.
	Akceptováno.

	46
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	V nadpisu odůvodnění § 73 zvláštní části důvodové zprávy se upozorňuje na chybějící mezeru za číslem „73“.
	Akceptováno.

	47
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 13 odst. 2 písm. g)-pozn. Pod čarou č. 10): Za slova „Zákon č. 341/2005 Sb.,“ doporučujeme vložit slova „o veřejných výzkumných institucích“.
	Neakceptováno.
Tato část poznámky pod čarou č. 10 se vypouští, neboť vedení seznamů by mělo být upraveno tímto zákonem.

	48
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 25 odst. 1: je třeba na konci textu písmene b) tečku nahradit čárkou a na konci písmene c) čárku nahradit tečkou.
	Akceptováno.

	49
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 27 odst. 3 písm. a) – je třeba odstranit překlep ve slově „působnosti“.
	Akceptováno.
Výraz podle své působnosti“ byl vypuštěn pro nadbytečnost.

	50
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 41 Není zřejmé, jakým způsobem a čím bude výzkumná organizace prokazovat, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území ČR. Doporučujeme upřesnit.
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	51
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 41 odst. 3 písm. c) – poznámka pod čarou č. 14): Text poznámky pod čarou doporučujeme naformulovat takto: „14) § 179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno.

	52
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 45 odst. 3 písm. c) – poznámka pod čarou č. 21): V textu poznámky pod čarou č. 21 doporučujeme slova „ve znění zákona č. 379/2007 Sb.,“ nahradit slovy „ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno.

	53
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 46 Doporučujeme zvážit zavedení určitého postihu, pokud výzkumná instituce nemá písemný závazek o uhrazení příp. nákladů spojených s pobytem výzkumného pracovníka ze třetí země po skončení platnosti k oprávněnému pobytu včetně nákladů spojených s vycestováním
	Neakceptováno.
Ustanovení bylo vypuštěno na základě připomínky MŠMT. Není tedy co postihovat.

	54
	Ministerstvo financí, 
MF-33932/2023/1402-4
	K § 47 odst. 5 - chybějící čárka v názvu Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
	Akceptováno.

	55
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 51 odst. 4 hovořící o účelové podpoře se zmiňuje pouze o smlouvě o poskytnutí podpory, nikoliv o rozhodnutí o poskytnutí podpory – není jasné, zda je to záměr či opomenutí.
	Vysvětleno.
Použití smlouvy je v segmentu účelové podpory obvyklé a používá se více než 20 let. Předkladatel neshledává důvod pro změnu této praxe. Z tohoto důvodu se rozhodnutí neuvádí.

	56
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 51 odst. 1 – poznámka pod čarou č. 23): Na konci textu poznámky pod čarou č. 23) doporučujeme doplnit slova „ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno.

	57
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 53 odst. 2 písm. c) – poznámka pod čarou č. 24) : V textu poznámky pod čarou č. 24) doporučujeme slova „a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat“ nahradit slovy „a vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat, ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno.

	58
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 57 odst. 1 hovoří o výpovědi ze smlouvy a povinnosti vrátit prostředky – doporučujeme výslovně uvést, že „zpět poskytovateli“
	Akceptováno.

	59
	Ministerstvo financí, 
MF-33932/2023/1402-4
	K § 57 odst. 2 hovoří o odnětí dotace bez další specifikace: doporučujeme, využít úpravy odnětí dotace viz § 15 rozpočtových pravidel, dále ani zde není řešeno, komu mají být prostředky vráceny.
	Akceptováno.
Odkaz na postup podle rozpočtových pravidel už v návrhu je. 
Dále byly doplněny důvody pro odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci tak, aby zahrnovaly jednak důvody vyplývající ze ztráty způsobilosti příjemce, jednak důvody uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel

	60
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 58 odst. 1 obecně odkazuje na rozpočtová pravidla ve smyslu neoprávněného použití a zadržení podpory – bylo by nanejvýš vhodné, což doporučujeme, odkázat konkrétněji alespoň na definici těchto pojmů, jelikož v zákoně se o těchto pojmech ani více nehovoří.
	Akceptováno.
Vložen odkaz na poznámku pod čarou odkazující na § 3 písm. e) rozpočtových pravidel.

	61
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 58 odst. 2 (a odst. 3) umožňuje a řeší možnost zákazu podávat návrhy projektů nebo žádosti o poskytnutí podpory, a to formou rozhodnutí – doporučujeme uvést nějaká procesní pravidla či odkazy na právní předpisy pro řešení případných opravných prostředků.
	Neakceptováno.
Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, řídí se proces správním řádem. Stejně tak i podávání opravných prostředků.
Jelikož návrh zákona nestanoví jinak, je normativní odkaz na správní řád nadbytečný (k tomu viz též např. připomínka MV524).

	62
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 61 
Odst. 3 umožňuje poskytovateli postupovat dle rozpočtových pravidel ve smyslu stanovení snížených odvodů, nikde v zákoně však není uvedeno, co by rozhodnutí o poskytnutí dotace mělo alespoň minimálně obsahovat (ani odkazem např. na ustanovení § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel) – doporučujeme doplnit; dále poslední věta tohoto odstavce hovoří o „ostatních povinnostech“, aniž by odkazovala nebo alespoň vysvětlovala, o co se jedná – doporučujeme napravit.
	Akceptováno.
Do obecných ustanovení o podpoře doplněno pravidlo o subsidiární aplikaci rozpočtových pravidel.

	63
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 61 odst. 5 jen vágně odkazuje na údajně „jinak“ existující důvody pro odnětí dotace dle rozpočtových pravidel, aniž by kdy vůbec o daném bylo v zákoně jasně hovořeno (§ 57 odst. 2 jen zmiňuje, nevysvětluje, neřeší do detailu) – doporučujeme upravit.
	Neakceptováno.
V odstavci 5 jsou jen konkrétní důvody: neplnění koncepce VO a další doporučení (viz odst. 2). Z připomínky není zřejmé, jaké „jinak“ existující důvody jsou myšleny.

	64
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 63 hovoří o poskytnutí systémové podpory, není však uvedeno, jakým způsobem, jediné obecné vodítko lze pravděpodobně najít v ustanovení § 51 odst. 1 písm. b), které hovoří o rozhodnutí o poskytnutí podpory, ale též o smlouvě – není tedy jasné, zda je to úmysl nebo lze provést oběma způsoby – doporučujeme upravit a vyjasnit.
	Akceptováno.

	65
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 69 odst. 4 – místo slova „uskutečnit“ dáváme ke zvážení použít slovo „vyhlásit“.
	Akceptováno.

	66
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 69 odst. 5 - chybná interpunkce: "...smlouvou, Pro postup..."
	Akceptováno.

	67
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 70 odst. 2 hovoří o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory pouze odkazem na prováděcí právní předpis – doporučujeme zavést do tohoto právního předpisu alespoň minimální obsahové náležitosti.
	Akceptováno.

	68
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 70 odst. 2 písm. b) hovoří velmi obecně o snížených odvodech (které řeší standardně ustanovení § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel), není jasné (a důvodné), proč v ustanovení § 61 odst. 3 odkazuje na ustanovení § 14 odst. 5 výslovně, a v této části není odkazováno na odstavec příslušného ustanovení, nýbrž je zde bez dalšího (vyjma doplnění „smlouvy o poskytnutí podpory“) vepsán text vycházející z rozpočtových pravidel – doporučujeme sjednotit.
	Akceptováno jinak.
V případě § 70 se nelze odkázat na postup podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel, protože v případě smlouvy nejsou nižší sankce stanovovány (jak předjímá § 14 odst. 5), ale sjednávány. Formulace proto musela být upravena.
Použití odkazu by vzbuzovalo dojem, že tuto část smlouvy může poskytovatel stanovit sám jednostranně, což by nebylo v souladu s konstrukcí veřejnoprávní smlouvy.
Na základě připomínky MZe661 byl do ustanovení § 58 doplněn odstavec, který zavádí fikci, že pro účely vyměření odvodu (§ 44a odst. 4 a) rozpočtových pravidel) se sjednané nižší odvody považují za odvody stanovené podle § 14 odst. 5.

	69
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 70 odst. 2 písm. c) – doporučujeme, když už se vychází ze znění rozpočtových pravidel, na příslušné ustanovení § 14 odst. 4 písm. i) daného zákona přímo odkázat a použít totožnou terminologii, tedy „ostatní povinnosti“, přičemž připomínáme, že v této části se hovoří o povinnosti, kdežto rozpočtová pravidla dané mají jako možnost – uvedené má logický smysl, jelikož dávat povinnost stanovovat podmínky, za jejichž porušení nic nehrozí, není příhodné (dané by mohlo být upraveno i v § 61 odst. 3) – doporučujeme upravit a sjednotit.
	Akceptováno.

	70
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 70 odst. 3 hovoří o možnosti uzavření smlouvy s více příjemci – doporučujeme v zákoně upravit závaznost podmínek, aby bylo jasné, zda platí pro tzv. hlavního (jediného) příjemce, přičemž tento zavazuje ostatní k plnění (pochybení lze vymáhat regresem), nebo zda je příjemců více, závazné podmínky platí pro všechny a stanovit u daného řešení příslušných pochybení a finančních závazků.
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	71
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 75 odst. 1 – poznámka pod čarou č. 28): Za slova „Zákon č. 412/2005 Sb.,“ doporučujeme vložit slova „o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti“.
	Neakceptováno.
§ 75 odst. 1 věta poslední, ke které se váže předmětná poznámka pod čarou byla vypuštěna podle připomínky MMR 233.

	72
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 77 odst. 1 odkazuje na postup dle § 14k rozpočtových pravidel, upozorňujeme, že dané ustanovení je neodmyslitelně spjato s výslovným umožněním aplikace daného institutu již ve výzvě, tedy automaticky nelze aplikovat – doporučujeme upravit.
	Akceptováno.

	73
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 86 a § 89 odst. 3: doporučujeme neupravovat o konkrétní hodnotu „5 %“, která by dle našeho názoru měla být výsledkem analýzy rizik v konkrétních případech a nikoliv stanovena zákonem. Popř. doporučujeme stanovení této hodnoty zdůvodnit v důvodové zprávě.
	Neakceptováno.
Objem (veřejnosprávní) kontroly je uveden jako minimální z důvodu zajištění efektivnosti nakládání s veřejnými finančními prostředky a z důvodu podpory poskytovatelů při stanovení rozsahu kontroly. 
Určení minimálního rozsahu kontroly by nemělo bránit provedení analýzy rizik a a z něho vycházející zaměření kontroly.

	74
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 92 odst. 5 – poznámka pod čarou č. 29): Doporučujeme za slova „Zákon č. 123/1998 Sb.,“ vložit slova „ o právu na informace o životním prostředí“.
	Akceptováno.

	75
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 97 odst. 1 – zřejmě by měla být použita formulace „2 pracovních dnů“.
	Akceptováno.


	76
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	Upozorňujeme na nesoulad návrhu zákona a odkazů na paragrafy v důvodové zprávě a v návrzích prováděcích předpisů. Týká se § 106 až § 108. Podle návrhu zákona se § 106 týká ÚSC a jejich postupu při aplikaci zákona nikoliv zmocnění.
	Akceptováno.

	77
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	K § 106 musí znít „Územní samosprávné celky“.
	Akceptováno.

	79
	Ministerstvo financí, MF-33932/2023/1402-4
	S přihlédnutím k Legislativním pravidlům vlády (především k čl. 28) se doporučuje vyčlenit části obsahující novely jiných právních předpisů (počínající částí devátou návrhu zákona) do samostatného změnového zákona.
	Akceptováno
Návrh je rozdělen. Samostatně se předkládá návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona …

	83
	Ministerstvo kultury, MK 68909/2023 OLP
	K § 2 odst. 1 písm. e) (definice orientovaného výzkumu) a k § 2 odst. 2 písm. a) až e)
Definice nejednoznačně vymezuje orientovaný výzkum jako část výzkumu, zacíleného na řešení „strategických výzev společenského a hospodářského charakteru“, tyto výzvy však nejsou nijak právně vymezeny. Pokud jsou tímto zamýšleny Národní priority orientovaného výzkumu dále uvedené v § 3 odst. 4, pak je nutné definici o tento odkaz doplnit. Pokud jsou těmito výzvami zamýšleny cíle Národní politiky VaVaI, je nutné do definice doplnit tento odkaz. 
Z tohoto důvodu se navrhuje definovat orientovaný výzkum v souladu s mezinárodně uznávaným vymezením tohoto pojmu jako výzkum zaměřený na plnění cílů Národní politiky, tj. jako celý výzkum bez části základního výzkumu orientovaného výlučně na rozvoj poznání (Blue Sky Reasearch).
Dále je nutné upozornit, že v následujících definicích v odst. 2 písm. a) až e) není orientovaný výzkum uveden ani mezi kategoriemi podpory, tedy není zřejmé, z jakých zdrojů bude financován.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
„Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	84
	Ministerstvo kultury, MK 68909/2023 OLP
	K § 2 odst. 1 písm. f) (definice vědy)
Navržená definice je zúžena pouze pro kategorii základního výzkumu, celý aplikovaný výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nezahrnuje. Nutno definovat na základě mezinárodně uznávaných standardů pro všechny kategorie výzkumu (např. prvky novosti, nejistoty, reprodukovatelnosti atd.).
Navrhuje se proto definovat pojem „věda“ pro celou oblast působnosti zákona na základě mezinárodně uznávaných standardů (Frascati manuál), které umožňují posoudit, zda je daná činnost vědecká nebo nikoliv.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Pojem „věda“ byl vypuštěn. Jde o obecně známý pojem, který není zapotřebí definovat zákonem.
Pojem „vědecký“ se vyskytuje pouze v ustálených spojeních typu „vědecká etika“. V ostatních případech bylo slovo „věda“ nahrazeno slovem „výzkum“.

	85
	Ministerstvo kultury, MK 68909/2023 OLP
	K § 2 odst. 3 písm. f) a g) (zavedení definice pojmu „výzkumný pracovník“)
V návrhu zákona jsou definováni „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“ [§ 2 odst. 3 písm. f)] a „výzkumný pracovník ze třetí země“ [§ 2 odst. 3 písm. g)], ale zcela absentuje definice základního pojmu „výzkumný pracovník“. Zákon přitom ukládá řadu povinností příjemcům i poskytovatelům založených na jednoznačném vymezení pojmu „výzkumný pracovník“. Navrhuje se proto definovat pojem „výzkumný pracovník“ v písmenu f) následujícím způsobem: „výzkumným pracovníkem je fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu k příjemci a která má autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům dosaženým s podporou z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace“ a písmena f) a g) označit jako písmena g) a h).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Upraveno dle připomínky MPSV 339 s přihlédnutím k připomínce MK 85.

	86
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 4 odst. 1 (k vymezení Koncepce výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí)
Podle uvedeného ustanovení má být koncepce poskytovatele v souladu jak s Národní politikou, tak s Národními prioritami orientovaného výzkumu, což není u všech poskytovatelů splnitelné. 
Navrhujeme tedy nahradit spojku „a“ mezi názvy těchto dokumentů spojkou „nebo“. Variantně je možné v souladu s účelem zákona nezavádět Národní priority jako samostatný dokument, ale jako přílohu Národní politiky a současně explicitně uvést, že Národní priority budou podporovány primárně, nikoliv však výlučně.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Text byl upraven podle připomínky MMR 162, které navrhlo přesun § 2 návrhu nařízení vlády přímo do návrhu zákona.

	87
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 5 odst. 2 druhé větě (zveřejnění koncepce VO)
Uvedené ustanovení ukládá výzkumným organizacím povinnost zveřejnit koncepci rozvoje prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu. Tato povinnost by nicméně mohla kolidovat s povinnostmi obsaženými v § 7 odst. 1 (zásada předběžné opatrnosti) a § 8 odst. 1 (ochrana bezpečnostních zájmů) návrhu zákona. V řadě oblastí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací není možné tato ustanovení splnit současně, protože zveřejněním koncepce dojde ke zpřístupnění citlivých údajů dalším subjektům, a to v rozporu se zájmy ČR.
Navrhujeme tedy doplnit v ustanovení § 5 odst. 2 věta druhá za slova „dálkového přístupu“ text „s výjimkou případů, kdy by tím porušila ustanovení §7 odst. 1 nebo § 8 odst. 1.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	88
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 16 odst. 2 písm. d) (principy pro hodnocení programů)
Návrh zákona nestanovuje, kdo zpracovává metodiku hodnocení programů, ač tento úkol (bez výsledku) trvá již od r. 2015. Jestliže je RVVI kompetentní navrhovat pro různorodé VO metodiku jejich hodnocení, pak není zdůvodněno, proč nemůže navrhnout metodiku hodnocení výzkumných programů, kde vyžaduje po poskytovatelích nejen ex-ante, ale i interim a ex-post hodnocení. 
Proto se navrhuje v písmenu d) uvedeného ustanovení nahradit slovo „principů“ slovem „metodik“ a návazně provést tuto změnu také v písmenu h).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Zákon nezakotvuje institut metodiky hodnocení programů.
Rada připravuje pouze zásady hodnocení programů, nikoliv metodiku hodnocení programů. Důvodem je, že programy musí být hodnoceny dle svého zaměření a s pomocí indikátorů, které by měly být součástí návrhu každého programu. Zpracování případných podrobnějších metodik hodnocení programů je proto ponecháno v gesci jednotlivých poskytovatelů.

	89
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 16 odst. 2 písm. g) (soulad hodnocení VO)
Metodika hodnocení výzkumných organizací odlišně upravuje jejich hodnocení v segmentech vysokých škol, ústavů AV ČR a resortních VO. Je proto nutné v zákoně specifikovat, podle které části metodiky bude soulad hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli posuzován. Tím bude zamezeno diskuzím, že hodnocení např. resortních VO je v souladu s přílohou určenou pro tento segment, ale není v souladu s metodikou. Cílem této navrhované úpravy je vnést jednoznačnost do výkladu praktikovaného dosud.
Z tohoto důvodu se navrhuje upřesnit text tohoto ustanovení v tom smyslu, že RVVI zabezpečuje posuzování souladu průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Požadované bylo doplněno do § 12 odst. 2 písm. g).
„g) posuzuje soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,“.

	90
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 17 odst. 3 (zastoupení odborníků v RVVI)
Složení RVVI má odpovídat její působnosti. Návrh ale nezajišťuje vyvážené složení 16 členů RVVI podle pěti oblastí působnosti vymezené tímto ustanovením.
Navrhuje se tedy, aby bylo předmětné ustanovení doplněno tak, aby bylo jednoznačně zajištěno rovnoměrné zastoupení odborníky ze všech zákonem upravených oblastí. Navrhujeme tedy text upravit následujícím způsobem: „(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli vyváženě zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
§ 13 odst. 3 byl upraven takto:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí.“.

	91
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 50 (zamezení dvojí soutěže na stejnou službu nebo majetek, náhrada za ustanovení stávajícího § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb.)
Ze stávajícího zákona do návrhu nového zákona nebylo převzato ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. zamezující dvojí soutěži na předmět služby nebo pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích. V důsledku absence tohoto pravidla by pak mohlo dojít k situaci, kdy v podpořeném projektu uvedená služba nebo majetek (přístroje, zařízení atd.) budou často uvedeny velmi specificky (včetně konkrétních parametrů nezbytných pro řešení projektu). Tuto službu nebo majetek bude muset příjemce soutěžit podle zákona o zadávání veřejných zakázek s tím, že se veškerá rizika nepřiměřené specifikace přenáší na něj. Současně dojde ke značnému nárůstu administrativy na straně příjemců, tj. k opaku deklarovaného účelu zákona.
Z tohoto důvodu se navrhuje převzít úpravu obsaženou v ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. do textu navrhovaného zákona, konkrétně by bylo vhodné doplnit § 50 o odstavec 6, který by zněl: „V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o zadávání veřejných zakázek.“
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Předkladatel považuje za nezbytné postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. (Např. § 6 odst. 1 až 3 nebo § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek).
Zákon o zadávání veřejných zakázek poskytuje dostatečné mechanismy pro pořízení i zcela výjimečných zařízení a služeb, kde existuje pouze jeden dodavatel. Např. oslovení jednoho zájemce (ÚV používá při nákupu dat s WoS).

	92
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 60 odst. 2 (doba poskytování institucionální podpory)
Období komplexního hodnocení podle metodiky hodnocení VO je stanoveno na 5 let, jedná se o dlouhodobou (nikoliv roční) koncepci rozvoje výzkumné organizace, proto tomuto musí odpovídat také doba poskytování institucionální podpory. Na stejnou dobu je nutné vydat rozhodnutí poskytovatele.
Proto se navrhuje doplnit text předmětného ustanovení o údaj o době poskytování institucionální podpory, která by měla být shodná s obdobím hodnocení podle metodiky VO, tj. 5 let. Navrhuje se následující znění odstavce 2: „Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci na dobu 5 let a pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace.“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Institucionální podpora by měla být poskytována tak, aby cíle uvedené v koncepci bylo možné naplnit. Doba 5 let je vhodná a nejčastěji užívaná, ale není ale nezbytné svazovat poskytovatele jednotným postupem.
§ 56 odst. 2 byl upraven takto:
„(2) Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s koncepcí výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace, a to na dobu 5 let.“.

	93
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 62 odst. 1 písm. e) (vypuštění výjimky z nákladů na hodnocení)
Pokud se jedná o náklady na hodnocení (oponenty, činnosti odborných poradních orgánů, či evaluační náklady na hodnocení dopadů), ty jsou u všech poskytovatelů podpory výzkumu stejné a stanovená procentní výše by měla být jednotná, v tomto případě jakékoliv výjimky postrádají odůvodnění. Ani důvodová zpráva neobsahuje žádné vysvětleni stran existence této výjimky.
S ohledem na shora uvedené navrhujeme zrušit předmětnou výjimku, tj. zrušit text ustanovení za slovy „v daném kalendářním roce,“. Zrušením výjimky v písmenu e) nejsou dotčena další ustanovení uvedená pod písmeny f) a g).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	94
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 64 odst. 1 písm. a) (podpora základního a orientovaného výzkumu GA ČR a MŠMT)
Podporu na projekty orientovaného výzkumu na základě Národních priorit orientovaného výzkumu nemůže poskytovat pouze MŠMT, neboť by to bylo v rozporu s kompetencemi dalších resortů. Současně připomínáme, že v § 2 odst. 2 návrhu zákona není definována kategorie podpory pro projekty orientovaného výzkumu. V případě, že by vzhledem k omezeným zdrojům státního rozpočtu na výzkum byly převážně nebo výlučně podporovány jen Národní priority orientovaného výzkumu, byli by všichni ostatní poskytovatelé účelové podpory nadbyteční. MŠMT by tak získalo neodůvodněné monopolní postavení. Uvedená zásadní změna systému podpory VaVaI nekoresponduje s odůvodněním k § 64.
Proto se navrhuje, aby účelovou podporu na projekty základního výzkumu poskytovala pouze Grantová agentura ČR nikoli MŠMT. Navrhuje se toto znění písmene a): „projekt v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu z výdajů Grantové agentury České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	95
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 82 odst. 1 (lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory projektu)    
Lhůta 60 kalendářních dnů pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory byla převzata ze stávajícího zákona (§ 10 odst. 1), nicméně tato úprava nereflektuje změnu na veřejnoprávní smlouvu (podle zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla a ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu) a z toho plynoucí důsledky uvedené v § 80 a 81 návrhu zákona (lhůta pro podání námitek činí 15 kalendářních dnů od zpřístupnění výsledků výzvy, lhůta pro odeslání rozhodnutí o námitkách činí ve zvlášť odůvodněných případech až 60 dnů, v případě vyhovění námitkám musí poskytovatel s příjemcem nebo s příjemci uzavřít smlouvu, kde se proces pro daný projekt vrací k uzavření smlouvy podle § 70. S maximálním úsilím na obou stranách ho nelze zkrátit na méně než 15 kalendářních dnů). 
Z výše uvedeného plyne, že lhůta není dostatečně dlouhá, proto se navrhuje její prodloužení na 90 dnů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Lhůta byla prodloužena na 90 dnů (§ 77 odst. 1).
Lhůta pro uzavření smlouvy nijak nesouvisí s procesem vyřízení námitek. Lhůta pro uzavření smlouvy se uplatní pro návrhy projektů, které byly vybrány. Případné námitky se vždy budou naopak týkat návrhů projektů, které nebyly vybrány. Proces vyřizování námitek tedy nijak nebrání tomu, aby s uchazeči, jejichž návrhy projekty byly vybrány, došlo k uzavření smluv.
Pokud po vyřízení námitek dospěje nadřízený správní orgán k závěru, že předmětný návrh projektu měl být vybrán, může buď dát pokyn poskytovateli k uzavření smlouvy (má-li poskytovatel disponibilní prostředky) anebo odmítnout uzavřít smlouvu z důvodu, že prostředky na podporu již nejsou k dispozici (viz § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel).
Návrhy projektů sice jsou podávány na základě jediné výzvy, avšak není o nich vedeno společné „řízení“. Proces sjednávání smlouvy o poskytnutí podpory je veden s každým uchazečem samostatně. Tato skutečnost plyne z toho, že návrh zákona v § 73 vylučuje aplikaci § 163 odst. 4 správního řádu a dále též z toho, že ust. § 170 správního řádu počítá v případě procesu sjednávání veřejnoprávních smluv s přiměřenou aplikací části druhé správního řádu, nikoli však s přiměřenou aplikací části třetí správního řádu. Přitom ustanovení § 140 správního řádu upravující vedení společného řízení je obsaženo právě v části třetí správního řádu, která se na proces výběru návrhů projektů nepoužije ani přiměřeně.
Z těchto důvodů podání námitek některým z neúspěšných uchazečů nebrání tomu, aby byly uzavřeny smlouvy s uchazeči, jejichž návrhy projektů byly vybrány.

	96
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 85 odst. 1 (hodnocení VO poskytovatelem po projednání s RVVI)
Současně platná metodika hodnocení definuje, za co odpovídá poskytovatel při hodnocení (hodnocení VO) a co je rolí hodnocení na národní úrovni prováděné sekcí RVVI a panely hodnotitelů (výsledky). Návrh zákona v § 85 odst. 1 však tyto role značně posouvá a mění směrem ke zvýšení pravomocí RVVI, přestože veškerá odpovědnost za hodnocení a poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (IP DKRVO) zůstává na poskytovateli. Současně věta druhá uvedeného ustanovení stanoví, že výsledkem hodnocení VO jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou. Ani z důvodové zprávy není jasné, jaké pravomoci z takto formulovaného pravidla pro Radu ve vztahu k poskytovateli vyplývají, tj. jaká míra ingerence ji v procesu hodnocení náleží.
Navrhuje se, aby text ustanovení jasně reflektoval, že hodnocení VO provádí příslušný poskytovatel a RVVI pouze hodnotí výsledky výzkumné organizace. Za tímto účelem navrhujeme následující úpravy odstavce 1: „Hodnocení výzkumné organizace provádí příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj a inovace hodnotí výsledky výzkumné organizace a příslušný poskytovatel podle metodiky hodnocení výzkumných organizací. Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
§ 80 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení kompromisně takto:
„(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.“.
Z návrhu zákona nelze dovozovat nic jiného než výše uvedené. Vše ostatní se ponechává na vládou schválené metodice.

	97
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 87 (absence ustanovení o kontrole příjemců systémové podpory)
Současný návrh zákona v § 87 uvádí pouze způsob hodnocení systémové podpory, ale na rozdíl od institucionální podpory (§ 86) a účelové, resp. projektové podpory (§ 89 odst. 3) neuvádí žádné podmínky pro finanční kontroly u příjemců těchto podpor. Vzhledem ke shodnému zdroji financování (výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj) není objektivně zdůvodnitelné, proč mají VSK u příjemců podléhat pouze prostředky institucionální nebo projektové podpory, a ne systémové podpory.
Navrhujeme doplnit právní úpravu o ustanovení, ve kterém budou stanoveny podmínky kontroly systémové podpory.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	98
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 90 odst. 2 (zveřejňování informací o vědeckých publikacích VO převážně financovaných z veřejných prostředků)
Navržené ustanovení je v rozporu s pravidlem rovného přístupu uživatelů k výsledkům uplatňovaným formou transferu znalostí. Pokud je např. publikace na trhu poskytována úplatně uživatelům, pak její bezplatné a plné zpřístupnění bude mít za následek nulový prodej, podobně tomu bude i u aplikačních výsledků požívajících ochrany průmyslových a vlastnických práv uplatňovaných formou licencí a další formy transferu znalostí podle § 2 odst. 1 písm. d).
Navrhuje se doplnit za slova „datum zpřístupnění,“ text „s výjimkou těch výsledků, které jsou realizovány formou transferu znalostí.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Pokud jde o vztah publikace a transferu, ustanovení se týká pouze zpřístupnění vědeckých publikací. Není-li výsledek publikován nebo je prodáván jako kniha, povinnost podle odstavce 2 nemůže vzniknout a výsledek je „chráněn“ odstavcem 3. Obecná povinnost informace podle odstavce 1 prostřednictvím IS VaVaI však trvá, neboť jde o podmínku užití podpory.
Je také třeba pracovat s pojmem „oprávněné zájmy příjemce“, neboť řádné vymezení oprávněných zájmů chrání příjemce obecně.
Byl doplněn odkaz na § 47 odst. 4, kde se uvádí omezení z povinnosti informovat o prováděném výzkumu. Omezení se vztahují i na oblast oprávněných zájmů při transferu znalostí, což je výslovně uvedeno.

	99
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 96 odst. 1 písm. e) (zveřejňování informací o návrzích projektů podaných do výzvy, kterým poskytovatel neposkytl podporu)
Návrh zákona zavádí nové povinnosti týkající se evidence návrhů projektů, které nebyly podpořeny, přestože se v jiných oblastech tento přístup neuplatňuje (takto by např. mohly být evidovány neúspěšné náměty na veřejné zakázky ve výzkumu, nedosažené a projekty plánované výsledky apod.). Návrhem tak dochází ke zvýšení administrativní zátěže, aniž se navyšují kapacity u povinného subjektu (předpokládá se, že tím bude poskytovatel, protože neúspěšný uchazeč nebude mít objektivně zájem plnit další povinnosti). Problematický je návrh i z hlediska možného zahlcení informačního systému výzkumu, vývoje a inovací protichůdnými informacemi (pokud by po jedné výzvě byl projekt a údaje o něm uvedeny mezi projekty nepodpořenými, a v jiné výzvě téhož/jiného poskytovatele tentýž projekt uspěje). 
Proto se navrhuje vypustit povinnost evidovat informace o návrzích projektů, které byly podány do výzvy k podání návrhů projektů a kterým poskytovatel neposkytl účelovou podporu. Navrhuje se toto znění písmena e): „projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a o návrzích projektů, které byly podány do výzvy k podávání návrhů projektů a kterým poskytovatel neposkytl účelovou podporu, včetně informací o důvěrnosti údajů,“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Úprava informačních povinností týkajících se návrhů projektů, které nebyly podpořeny, byla z návrhu zákona vypuštěna.

	100
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 96 odst. 2 písm. a) (obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací)
Ve vztahu k autorskému zákonu považujeme za nezbytné terminologicky upřesnit případy, kdy dochází k dispozicím s právy k výsledkům výzkumu, vývoje a inovací chráněných podle tohoto zákona. Zejména jde o díla vytvořená zaměstnanci ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nebo o zaměstnanecká díla ve smyslu § 58 autorského zákona. Výzkumná organizace pak jako zaměstnavatel vykonává majetková práva k dílům.  Z textu návrhu zákona by mělo být zřejmé, že jde o majetková práva nebo o výkon majetkových práv, proto navrhujeme upřesnění pojmu v jednotlivých dotčených ustanoveních.
Navrhujeme za slovo „licencích“ doplnit čárku a slova „o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje nebo inovací“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Bylo doplněno do § 88 odst. 2 a § 56 odst. 4.

	101
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 96 odst. 2 písm. b) a návazně k § 59 a § 75 odst. 1 (pracovní úvazky výzkumných pracovníků)
Návrh zákona zakládá povinnost příjemců uvádět údaje o výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce aniž by zároveň upravoval oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o pracovních úvazcích jednotlivých výzkumných pracovníků, které jsou osobními údaji (tj. nestačí uvést, že IS VaVaI tyto údaje obsahuje, nebo že pracovník VO je povinen je podle § 6 odst. 6 poskytnout, zákon musí stanovit oprávnění orgánu státní správy tyto údaje shromažďovat a zpracovávat nejen pro projekty, ale i pro oblast institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj VO).  Současně je třeba jednoznačně stanovit, kdo je výzkumný pracovník (viz připomínka k doplnění vymezení tohoto pojmu do definic návrhu zákona).
Navrhuje se tedy buď ustanovení § 96 odst. 1 písm. b) vypustit nebo doplnit do § 59 nový odstavec 7, který by zněl: „(7) Pro účely poskytnutí a kontroly institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích dlouhodobých koncepcí a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů.“
A současně do § 75 odst. 1 doplnit též oprávnění poskytovatele údaje zpracovávat a výslovně mezi potřebnými údaji zmínit i údaj o pracovních úvazcích výzkumných pracovníků. Navrhuje se následující znění odstavce 1: „(1) Pro účely poskytnutí a kontroly účelové podpory a hodnocení programů je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Povinnost se upravuje pouze v souvislosti s etickými principy v § 6 odst. 6, a to mezi příjemcem (=zaměstnavatelem) a výzkumným pracovníkem (=zaměstnancem). Vůči poskytovateli institucionální podpory z tohoto titulu žádná povinnost nevzniká.

	102
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 100 a 101 (Integrované prostředí pro administraci účelové podpory)
Navrhovanou úpravu Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (IP AÚP) považujeme za velmi problematicky proveditelnou jak z hlediska koncepčního, tak z hlediska časového. 
Sjednocení administrativy formou integrovaného prostředí má své limity a není možné ho provést universálně tak, jak je navrženo - administrace grantových projektů, projektů aplikovaného výzkumu a projektů inovací se výrazně liší mj. z důvodů odlišných předpisů EU, to samé platí pro jednotlivé segmenty výzkumných organizací, kde jsou přílohami Metodiky 2017+ stanoveny zásadně věcně i procesně odlišné procesy, dtto platí pro systémovou podporu; dále je třeba zohlednit specifika jednotlivých oblastí výzkumu a odvětví v působnosti jednotlivých poskytovatelů atd. Rovněž chybí analýza srovnání se stavem v zahraničí, kde podle dostupných informací takovýto systém v žádné zemi neexistuje a rovněž absentuje analýza finančních dopadů zavádění dalšího systému na všechny poskytovatele. 
Ideový záměr bez konkrétních podrobností byl RVVI představen v rámci pracovní skupiny pro přípravu návrhu zákona teprve v červnu 2023 (MK s tím kromě návrhu zákona nebylo nikterak seznámeno). Vzhledem ke zkušenostem poskytovatelů s přípravou výrazně menších systémů je prakticky vyloučeno, aby systém odladěný a otestovaný mohl být plně funkční k 1. 1. 2026. Dopady, které by nezavedení plně funkčního Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory od 1.1.2026 mělo, představují vysoké riziko zastavení nejen nové účelové podpory v ČR, ale i řady řešených projektů, neboť by nastaly potíže s ohledem na změny a vkládaní dodatků smluv.
Z uvedených důvodů se navrhuje uvedená ustanovená z návrhu zákona vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Otázka administrace účelové podpory je plně na zodpovědnosti poskytovatelů.


	103
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 118 (účinnost zákona pro Integrované prostředí pro administraci účelové podpory)
Jak bylo uvedeno výše ve vztahu k Integrovanému prostředí pro administraci účelové podpory považujeme období legisvakance pro projekt takového rozměru za nedostatečné.
Navrhuje se posunout nabytí účinnosti § 100 a 101 na 1.1.2029, resp. vytvořit dostatečný časový prostor pro přípravu, odladění a zkušební provoz IP AÚP.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Otázka administrace účelové podpory je plně na zodpovědnosti poskytovatelů.
Účinnost byla rovněž upravena.

	109
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 2 odst. 3 písm. d) (pojem „vědecká publikace“)
Zde použitý pojem „vědecká publikace“ není v návrhu zákona ani v důvodové zprávě nikterak vymezen.
Navrhujeme tento pojem vymezit alespoň v rámci důvodové zprávy. 
	Neakceptováno.
Jde o obecně známý pojem, který není zapotřebí definovat zákonem.

	110
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 6 odst. 2 písm. a) (etické zásady)
V navrhovaném textu se uvádí v taxativním výčtu jako jeden z neetických způsobů jednání „neodůvodněné připisování nebo nepřiznání autorství k dílům“. Dle našeho názoru podobný problém může nastat i v případě jiných výsledků tvůrčí činnosti, např. u původcovství k vynálezům.
Současně doporučujeme změnit formulaci „autorství k dílům“ na „autorství k dílu“.
V neposlední řadě doporučujeme v důvodové zprávě vysvětlit, co se rozumí plagiátorstvím (ve srovnání s falšováním a pozměňováním údajů a neodůvodněným připisováním nebo nepřiznáním autorství k dílům).  
	Akceptováno.
Za plagiátorství lze považovat úmyslné kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, nedbalé nebo nepřesné citování použité literatury, opomenutí citace (byť neúmyslné) některého využitého zdroje. Není to totéž jako falšování, pozměňování atd.

	111
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K§ 7 a 8 (zásada předběžné opatrnosti a Ochrana bezpečnostních zájmů státu)
Uvedená ustanovení upravují celou řadu povinností pro příjemce a další účastníky [povinnost zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik (§7) a povinnost zpracovat a naplňovat bezpečnostní a krizovou koncepci (§8)] a dále pro poskytovatele (kontrovat plnění těchto povinností příjemců). Rádi bychom upozornili na administrativní a finanční zátěž, kterou plnění těchto povinností představuje, což je mj. v rozporu s cíli předloženého návrhu zákona (viz Předkládací zpráva). Navíc tato administrativní zátěž dopadne na povinné subjekty bez ohledu na obor výzkumné činnosti, který s ochranou výše uvedených zájmů nemusí nikterak souviset (např. plnění výzkumných úkolu v oboru 6. Humanities and Arts).
	Vysvětleno.
Každoroční vyhodnocování a aktualizace bezpečnostní a krizové koncepce bude zabezpečeno v rámci stávajících personálních kapacit a limitu objemu prostředků na platy. Veškeré potencionální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů určených na výzkum, vývoj a inovace.
Každoroční vyhodnocování a aktualizace bezpečnostní a krizové koncepce je nezbytné vzhledem k rychle se měnícímu prostředí, dynamice bezpečnostních výzev v důsledku technologického pokroku, geopolitických výzev a přírodních nebo společenských mimořádných událostí. Průběžná revize koncepce umožňuje identifikovat možné slabiny v existujících postupech a procedurách a navrhnout zlepšení, což posiluje schopnost výzkumné organizace rychle a efektivně reagovat na aktuální hrozby a událost a zvyšuje její odolnost vůči nečekaným situacím.

	112
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 79 odst. 5 (výjimka podle § 76 odst. 7)
Ustanovení, na které je odkazováno, v návrhu zákona není obsaženo.
Navrhujeme uvedený odkaz vypustit nebo nahradit.
	Akceptováno

	113
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 80 odst. 3 písm. a)
Považujeme užití slova „nesprávné“ za nadbytečné.
Navrhujeme vypustit toto slovo z textu výše uvedeného ustanovení.
	Akceptováno.

	114
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 84 odst. 1 písm. a) a b) 
Z gramatického hlediska je nesprávné užití přivlastňovacího zájmena ve tvaru „svého“.
Doporučujeme nahradit slovo „svého“ správným tvarem přivlastňovacího zájmena „jeho“.
	Akceptováno.

	115
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 90 odst. 1
V taxativním výčtu informací, které mají být zveřejňovány, se uvádí pouze „autorech výsledků“. Doporučujeme doplnit slova „nebo původců“ (tj. „autorech nebo původcích výsledků“). 
	Akceptováno.

	116
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K § 92 odst. 1 písm. c) (přístup k údajům z výzkumu)
Doporučujeme namísto slov „nemohou být chráněny“ použít slova „nejsou chráněny“. Dále upozorňujeme, že pokud se text písmene má vztahovat na údaje z výzkumu, nelze formulaci „jsou chráněny toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu, jehož je příjemce vykonavatelem“, protože údaje z výzkumu nejsou chráněny zvláštním právem pořizovatele databáze (tím je chráněna databáze).  
	Akceptováno

	117
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K 92 odst.4 (přístup k údajům z výzkumu)
Uvedené ustanovení upravuje, z jakých důvodů může příjemce odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu (důvodem je např. zásah do práva na ochranu soukromí, na ochranu obchodního tajemství nebo bezpečnosti státu). Ve výčtu těchto důvodů však chybí záruka ochrany práv duševního vlastnictví třetích osob.
Současně ve vztahu k ustanovení § 92 návrhu zákona v důvodové zprávě chybí ve výčtu relevantních unijních předpisů zmínka o směrnici 96/9/ES o právní ochraně databází.
	Akceptováno.
Viz odst. 4

	118
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	K částem II předkládací zprávě; IV k Důvodové zprávě, kap. 7 „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty“ a V. k RIA kap. 3.1 a 3.2
Předkládací zpráva neuvádí dopady návrhu zákona na státní rozpočet, důvodová zpráva pouze odkazuje na Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (kapitola 3.2). Zde vyčíslené náklady na implementaci nového zákona ale zahrnují prakticky jen náklady na Integrované prostředí pro administraci účelové podpory (IP AÚP) srovnávané s odhadovanými náklady na zachování současného stavu. Prvním zásadním nedostatkem je, že uvedené odhady předkladatele vadně uvádí poskytovatele (u řady resortních programů implementovaných TA ČR je poskytovatelem TA ČR a ne daný resort, takže jsou náklady zřejmě započteny dvakrát) a že odhady pro resortní poskytovatele jsou několikanásobně vyšší než závazné ukazatele zákona o státním rozpočtu ČR na r. 2023, takže do nákladů současného stavu byly započteny i další výdaje poskytovatelů, které ale zavedením IP AÚP nezmizí, protože povinnosti poskytovatelů a náklady na ně zůstávají novým zákonem zachovány, resp. se rozšiřují. 
Druhým zásadním nedostatkem je, že z nákladů na implementaci nového zákona, který pro poskytovatele i příjemce zavádí řadu dalších povinností, je v kap. 3.1 RIA Identifikace nákladů a přínosů uvedena jen část a z ní jsou vyčísleny jen zvýšené náklady ve výši cca 147 mil. Kč, přínosy jsou popsány pouze slovně. Zcela chybí kvantifikace nákladů a zajištění zdrojů na ně pro nové povinnosti příjemců i poskytovatelů uvedené v návrhu zákona v § 6 až 9 a následujících.
Předpokládaný celkový finanční dopad návrhu zákona na státní rozpočet není uveden a bude jednoznačně negativní – návrh zákona zavádí pro poskytovatele další agendy a pro příjemce další povinnosti. RIA, na kterou kap. 7 Důvodové zprávy odkazuje, obsahuje řadu vad a nedostatků, údaje v ní uvedené si vzájemně protiřečí a jsou mimo jiné v rozporu s údaji zákona o státním rozpočtu ČR na r. 2023 a dalšími zdroji.
Považujeme za vhodné dostatečně a konkrétně vyčíslit náklady na státní rozpočet, které jsou s přijetím navrhovaného zákona spojeny.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Do Důvodové zprávy doplněna základní tabulka z RIA. V podrobnostech se odkazuje na RIA, kap. 3.2, která je součástí předkládaného materiálu.
Dále se uvádí, že v průběhu mezirezortního připomínkového řízení došlo k úpravám povinností poskytovatelů i příjemců. Některé povinnosti v návrhu zákona uvedené (napojení na veřejné rejstříky a seznamy) není nutné zvláště upravovat, neboť to vyplývá ze zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 

	
119
	Ministerstvo kultury MK 68909/2023 OLP
	Přestože jsme si vědomi toho, že v souladu s Legislativními pravidly vlády budou návrhy nařízení vlády nyní předložené spolu s návrhem zákona předmětem samostatných připomínkových řízení, rádi bychom takto předem upozornili na některé nedostatky v návrzích prováděcích předpisů. V první řadě uvádíme potřebu sladit obsah návrhů nařízení vlády s textem zmocnění v zákoně. Rozdíly lze najít např. u návrhu nařízení vlády o Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací a Integrovaném prostředí pro administraci účelové podpory, kde je chybný odkaz na zmocňující ustanovení a návrh nařízení vlády neobsahuje údaje o veřejných zakázkách podle § 96 odst. 1 písm. b) nebo o hodnocení výzkumných organizací. V návrhu nařízení vlády o sbírce listin evidence výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí není zákonné zmocnění uvedené v § 107 naplněno, když prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Tyto údaje návrh prováděcího předpisu však neuvádí.
	Akceptováno.
K ustanovením zákona, která jsou prováděna nařízeními vlády, bylo přidáno příslušné zmocnění.

	120
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K zařazení změn některých zákonů do návrhu zákona
V souladu se současnou legislativní praxí důrazně doporučujeme předložit změny některých zákonů souvisejících s návrhem nové právní úpravy výzkumu, vývoje a inovací v samostatném změnovém zákoně.
Při předkládání návrhů zákonů je sice toto řešení mírně administrativně náročnější, ale při projednávání návrhů zákonů v Parlamentu ČR nečiní potíže. Výhodou je pak mnohem větší přehlednost „hlavního“ zákona, což usnadňuje jeho používání, a dále zkrácení jeho názvu, což znamená stručnější úplné citace zákona. Stručnější úplné citace zákona pak vedou nejen k přehlednějším ustanovením jiných právních předpisů, která na „hlavní“ zákon odkazují, ale také k větší přehlednosti veškerých jiných textů, jejichž autoři uvádějí úplné citace zákonů (např. usnesení vlády, stanoviska, důvodové zprávy, komentáře, odborné články, učebnice). Poměrně malá investice času a energie nyní tak usnadní používání zákona v budoucích letech a možná i desetiletích.
	Akceptováno.

	121
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	Obecně k legislativní technice
Návrh zákona obsahuje větší množství legislativně technických chyb a odchylek od zavedené legislativní praxe. Řada z nich je uvedena v níže vypsaných připomínkách ke konkrétním ustanovením návrhu. Doporučujeme navázat spolupráci např. s odborem vládní legislativy Úřadu vlády ČR a pokusit se co největší množství nedostatků odstranit ještě před předložením vládě, aby nebylo projednávání návrhu zákona v pracovních komisích Legislativní rady vlády a na plénu Legislativní rady vlády zdržováno upozorňováním na nedostatky, kterým se lze relativně snadno vyhnout.
	Akceptováno.

	122
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K odkazům na poznámky pod čarou a k označování poznámek pod čarou
Doporučujeme v souladu s čl. 47 odst. 3 větou první Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“) označovat poznámky pod čarou nejen číslem psaným arabskými číslicemi, ale také poloviční kulatou závorkou. To platí i pro odkazy na poznámky pod čarou. Téměř u všech poznámek pod čarou a u odkazů na ně totiž poloviční kulatá závorka chybí. (Výjimku představují např. odkazy na poznámky pod čarou č. 2, 3 a 4 nebo poznámka pod čarou č. 1 nově vkládaná do zákona o veřejných výzkumných institucích.)
	Akceptováno.

Závorky byly doplněny. Dokumenty procházejí průběžnými revizemi z hlediska pravopisu a legislativních pravidel.

	123
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K odkazům na předpisy Evropské unie v poznámkách pod čarou
Doporučujeme v souladu s čl. 47 odst. 5 LPV uvádět v poznámkách pod čarou název předpisu Evropské unie v jeho českém znění tak, jak je uveden v Úředním věstníku Evropské unie. To znamená např. neuvádět jen „Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“, ale „Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.“.
	Akceptováno.

	124
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	Obecně ke zrušení skupin grantových projektů a ohrožení podpory základního neorientovaného výzkumu
Požadujeme navrácení institutu skupiny grantových projektů a zákonnou garanci poskytování podpory i základnímu neorientovanému výzkumu.
Návrh obsahuje zrušení skupin grantových projektů a jejich nahrazení programy podpory základního výzkumu. Programové financování, kde výzkumný pracovník definuje soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory pro projekty výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje a inovací, transferu znalostí nebo k popularizaci výzkumu, vývoje a inovací, není vhodné pro oblast základního výzkumu, kde by měla být dána vědeckému pracovníkovi volnost zvolit si téma a způsob řešení navrhovaného projektu základního výzkumu ve všech oblastech bádání, a to bez ohledu na společenskou relevanci a bez ohledu na priority výzkumu, neboť smyslem základního výzkumu je posouvat hranice lidského poznání bez ohledu na politické cíle vlády, kdy jediným hodnoticím kritériem by měla být samotná kvalita navrhovaného projektu a očekávaný přínos vědeckého poznání.   
Návrh zákona předpokládá vytvoření koncepčních dokumentů s označením Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a Národní priority orientovaného výzkumu, kdy oba tyto dokumenty schvaluje vláda a programy poskytovatelů musí být s těmito koncepčními dokumenty v souladu. To vytváří riziko, že doposud nezávislá Grantová agentura České republiky poskytující podporu základního výzkumu na principu bottom up nebude moci v budoucnu, pokud se tak vláda rozhodne a toto rozhodnutí deklaruje v Národní politice a Národních prioritách orientovaného výzkumu, nadále poskytovat podporu neorientovanému základnímu výzkumu. Bude se tak v důsledku jednat o omezení svobody bádání a konec neorientovaného základního výzkumu jako celku.    
Předkládaný návrh zákona rovněž stanoví, že „Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu základního výzkumu a orientovaného výzkumu“. Nově tak má Grantová agentura České republiky (dále také jen „Grantová agentura“ nebo „GAČR“) poskytovat podporu také orientovaného výzkumu, tedy výzkumu vědomě a dlouhodobě zacíleného k podpoře řešení strategických výzev společenského a hospodářského charakteru, a nikoliv pouze podporu čistého základního výzkumu jako doposud.
V souvislosti s pravidelným předkládáním zprávy o činnosti Grantové agentury a jejích orgánů Radě pro výzkum, vědu a inovace (dále také jen „RVVI“) pak předkladatel v odůvodnění § 22 v důvodové zprávě uvádí: „Je proto správné, aby Rada pro výzkum, vývoj a inovace vedla s Grantovou agenturou České republiky pravidelný dialog o naplňování priorit orientovaného výzkumu a o způsobu hodnocení.“. To opět svědčí o důrazu na orientovaný výzkum.
Výše uvedené vnímáme jako potencionální konec podpory čistě základního neorientovaného výzkumu, který byl doposud předmětem podpory stávajícího zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Stávající právní úprava přitom předpokládá podporu základního výzkumu prostřednictvím skupin grantových projektů, které mohly být schváleny vládou na dobu neurčitou, dávalo-li to smysl v naplňování jednotlivých cílů Grantové agentury.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.

Programové financování samo o sobě nemůže ohrozit financování základního výzkumu, o čemž svědčí to, že GA ČR přešla v některých případech na režim, který se programům velmi blíží. Ostatně z obecných finančních předpisů upravujících hospodaření s prostředky státního rozpočtu vyplývá, že každá výdajová aktivita musí mít stanoven cíl, který odpovídá působnosti daného poskytovatele (viz např. § 2 písm. m) až o) zákona o finanční kontrole ve veřejné správě). Dosahování těchto cílů musí být měřeno pomocí předem stanovených ukazatelů (viz např. § 4 odst. 2 zákona o finanční kontrole ve veřejné správě). To ovšem není možné, pokud nejsou cíle stanoveny vůbec anebo pokud nejsou vztaženy k určitému časovému období.
Velmi záleží na tom, jak jsou stanoveny cíle programu. Cílem programu může být i podpora základního výzkumu obecně, v určitých oborech, účast může být omezena pouze pro excelentní vědce.
Program může být prodlužován, nahrazován. Ve zdůvodnění se uvádí jeden z důvodů, proč předkladatel zákona nesouhlasí se skupinami grantových projektů – jsou schvalovány na dobu neurčitou. Z toho lze odvodit, že není žádný důvod a pravděpodobně ani možnost parametry jednou schválené skupiny grantových projektů upravovat v zájmu dosažení kvalitnějších výsledků. Skupina grantových projektů základního výzkumu „Standardní granty“ je v IS VaVaI evidována od roku 1993. První hodnocení výsledků proběhlo až ve druhém desetiletí 21. století, tedy po 20 letech. To by se u programového financování nikdy nestalo.
Stanovení věcných, časových a finančních podmínek je požadavek, který se uplatňuje na všechny dotace bez výjimky. A na všechny dotace se vztahuje také zákon o finanční kontrole ve veřejné správě.
Tomuto pojetí odpovídá mnohem lépe program než skupina grantových projektů.
Argumenty, které se uvádí na podporu zachování skupiny grantových projektů, se v plné míře vztahují i na programy podle tohoto zákona. Je tedy zbytečné nazývat stejné aktivity různými jmény.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.

	125
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	Doplnění Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci
Požadujeme doplnění Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (dále také „Národní RIS3 strategie“) mezi klíčové strategické dokumenty navázané na Národní politiku vědy, výzkumu a inovací, tj. aby byla uvedena (vedle Národních priorit orientovaného výzkumu) jako dokument stanovující střednědobé priority.
Klíčovým a závazným strategickým dokumentem pro prostředky fondů Evropské unie v oblasti podpory vědy, výzkumu a inovací je v souvislosti se schválenou základní podmínkou ze strany Evropské komise právě Národní RIS3 strategie. Veškerá programová dokumentace se odkazuje na Národní RIS3 strategii.
Dojde-li k akceptování naší připomínky k § 3 ohledně používání malého počátečního písmena při označování celostátních koncepčních dokumentů, samozřejmě bude vhodné psát s malým počátečním písmenem také pojem národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Je uvedena pouze Národní politika výzkumu, vývoje a inovací. Ostatní dokumenty uvedeny nejsou.
Do návrhu nového zákona, který je připravován s ambicí a předpokladem dlouhodobé závaznosti, není žádoucí explicitně zakotvovat jakéhokoli strategické dokumenty, které mají časově omezenou platnost (v tomto případě programovací období 2021 až 2027) a navíc v čase, kdy nejsou známy základní parametry budoucích podmínek stanovených EP/Radou (EU) pro programové období 2028+.

Vazby RIS3 na další strategické dokumenty popisuje samotný text RIS3, který uznává svou podřízenost vůči NP VaVaI (aktuálně NP VaVaI 21+) jako vrcholovému strategickému dokumentu na národní úrovni, který udává hlavní strategické směry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a zastřešuje ostatní související strategické dokumenty ČR.

Toto nadřazené postavení NP VaVaI reflektuje i návrh nového zákona a je v souladu s praxí a usnesením vlády, kterým se RIS3 (již od své první verze) stala jedním z nástrojů implementace NP VaVaI. 

Jedno z kritérií pro splnění základní podmínky vážící se k RIS3 na období 2021 – 2027 stanoví, že RIS3 se opírá o opatření nezbytná ke zlepšení národních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací, kde je to relevantní. Uvedené kritérium bylo splněno existencí a pravidelnou aktualizací NP VaVaI, která je ukotvena v platném i připravovaném zákoně a schvalována vládou. Mechanismus přípravy, schvalování a aktualizace RIS3 vládou a následně Evropskou komisí je fungující a robustní, ukotvení RIS3 v připravovaném zákoně se tak jeví nadbytečné.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.

	126
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. b)
Doporučujeme v § 2 písm. b) nahradit slovo „výjimky3),“ slovy „výjimky3) nebo“ a vypustit slova „nebo jejich kombinace“.
Vyjádření alternativy pomocí spojky „nebo“ ve slučovacím poměru mezi průmyslovým výzkumem a experimentálním vývojem dostatečně vyjadřuje i přípustnost kombinace těchto dvou podob aplikovaného výzkumu. Je nadbytečné výslovně psát o jejich kombinaci. Pouze tím vyvstane otázka, zda je v podobných případech užití spojky „nebo“ ve slučovacím poměru vyloučena kombinace uvedených alternativ.
Pakliže se předkladatel domnívá, že by kombinace přece jen měla být zmíněna, nabízí se zejména doplnění důvodové zprávy v tomto smyslu.
	Doplněno do důvodové zprávy.

Podle článku 42 Legislativních pravidel vlády vyjadřuje spojka „nebo“ variantní řešení.

	127
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. c)
Doporučujeme vypustit slova „nebo jejich kombinaci“.
Vyjádření alternativy pomocí spojky „nebo“ ve slučovacím poměru mezi výrobkem, službou a postupem dostatečně vyjadřuje i přípustnost kombinace dvou nebo tří podob inovací. Je nadbytečné výslovně psát o jejich kombinaci. Pouze tím vyvstane otázka, zda je v podobných případech užití spojky „nebo“ ve slučovacím poměru vyloučena kombinace uvedených alternativ. To je případ hned následující části vymezení pojmu [„(…) které se podstatně liší od předchozích výrobků, služeb nebo postupů a které (…)“], kde slova „nebo jejich kombinace“ uvedena nejsou. Přitom by byl výklad vylučující kombinaci nesmyslný a zřejmě nesprávný. V odůvodnění § 2 písm. c) ve zvláštní části důvodové zprávy je ostatně uvedena citace z tzv. Oslo Manual, kde jsou slova „or combination thereof“ uvedena pouze v závorce a mají zřejmě pouze doplňující, vysvětlující povahu.
Pakliže se předkladatel domnívá, že by kombinace přece jen měla být zmíněna, nabízí se zejména doplnění důvodové zprávy v tomto smyslu.
	Akceptováno.

	128
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Požadujeme místo pojmu transfer znalostí používat pojem předávání znalostí, pojem zhodnocování znalostí, nebo pojem přenos znalostí.
Jak sám předkladatel uvádí v odůvodnění § 2 odst. 1 písm. d) ve zvláštní části důvodové zprávy, je v českém znění Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, C (2022) 7388 final z 19. října 2022 používán pojem předávání znalostí. Alternativou pak může být použití pojmu zhodnocování znalostí užívaného v českém znění doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí, které předkladatel uvádí v rozdílové tabulce vedle ustanovení § 2 odst. 1 písm. d). Další možností je doslovný překlad anglického podstatného jména „transfer“, pocházejícího z latinského slovesa „trānsferō“, jako „přenos“, tedy použití pojmu přenos znalostí. Údajné zažití pojmu transfer znalostí není dostatečným důvodem pro odchýlení se od čl. 40 odst. 4 LPV. Podle tohoto pravidla lze užít cizí slovo buď v případě, že je cizí slovo součástí užívané právní terminologie, nebo v případě, že se cizí slovo běžně užívá v upravovaném oboru a zároveň je nelze dosti vhodně nahradit českým pojmem. I kdyby tedy byla splněna podmínka běžného užívání v upravovaném oboru, není splněna podmínka, že nelze cizí slovo dosti vhodně nahradit českým pojmem, jak je patrné i z výše uvedených českých alternativ.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Je pravdou, že české znění nového Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací předmětný termín označuje jako „předávání znalostí“. Přesto však navrhujeme použít termín „transfer znalostí“, a to z následujících důvodů:
a)	Česká jazyková verze Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je v tomto ohledu terminologicky nekonzistentní a na jiných místech textu používá termíny „transfer znalostí“ či „transfer technologií“.
b)	Nařízení Komise (EU) kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (GBER) tento pojem nedefinuje, ale v souvislosti s jinými instituty používá termín „transfer znalostí“ a nikoli termín „předávání znalostí“. 
c)	V praxi je běžně používán termín „transfer znalostí“ a nikoli „předávání znalostí“ (např. v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací 2021+ je užit termín „transfer znalostí“; v Metodice hodnocení výzkumných organizací je používán termín „transfer technologií“; v Programu Sigma je užit termín „transfer poznatků“; v Programu Gama 2 je užíván termín „transfer znalostí“ a „transfer technologií“ …).
d)	Podle čl. 40 odst. 3 Legislativních pravidel vlády platí, že „Cizích slov lze použít jen výjimečně, jsou-li součástí užívané právní terminologie, nebo užívá-li se jich běžně v jazyce upravovaného oboru a nelze je dost vhodně nahradit českým pojmem.“. Jsme toho názoru, že v daném případě jsou tyto podmínky splněny, neboť termín transfer znalostí se běžně užívá v jazyce upravovaného oboru.

	129
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. c)
Požadujeme v § 2 odst. 1 písm. c) vypustit slova „; inovace zahrnují podnikatelské inovace i inovace ve veřejné správě“.
Předpokládáme, že předkladatel nemíní vyhradit pojem inovace pouze pro inovace podnikatelské a pro inovace ve veřejné správě, jak by se snad mohlo z části věty za středníkem zdát. K inovacím totiž může docházet např. i v nevládním neziskovém sektoru, kde se nejedná ani o podnikatelské inovace, ani o inovace ve veřejné správě. Pokud chce předkladatel výslovně uvést podnikatelské inovace a inovace ve veřejné správě jako příklady inovací podle návrhu zákona, může tomu dobře posloužit odůvodnění § 2 odst. 1 písm. c) ve zvláštní části důvodové zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	130
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Požadujeme v souvislosti s § 2 odst. 1 písm. d) prověřit, zda se skutečně „transferem znalostí“ (k tomuto pojmu vizte výše) rozumí pouze takový proces, který spočívá v současném vytváření jak společenských, tak ekonomických (tj. hospodářských) hodnot. Spojka „a“ totiž značí, že ano. Pokud by však „transferem znalostí“ mohlo být i pouhé vytváření společenských hodnot, nebo i pouhé vytváření ekonomických hodnot, doporučujeme za slovem „společenské“ nahradit slovo „a“ slovem „nebo“. Spojka „nebo“ by pak vyjádřila, že „transferem znalostí“ může být proces vytváření společenských hodnot, proces vytváření ekonomických hodnot, nebo proces vytváření jak společenských, tak ekonomických hodnot.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	131
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. d) nahradit slovo „ekonomické“ slovem „hospodářské“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu. Navíc předkladatel na jiných místech návrhu používá správně slovo „hospodářský“ – např. dále v textu písmene d), v písmenu e), v odstavci 2 písm. k) nebo v § 2 odst. 4. 
	Akceptováno.

	132
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. d) nahradit slovo „produkty“ slovem „výrobky“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu.
	Akceptováno.

	133
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. d) nahradit slovo „dat“ slovem „údajů“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu.
	Akceptováno.

	134
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. d) nahradit slovo „know-how“ slovy „výrobních nebo obchodních znalostí“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu.
	Akceptováno.
Použit výraz „technologické a informační předpoklady a znalosti“.

	135
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. d) vypustit slova „a kompetencí“.
Slova „dovednosti“ a „kompetence“ mají v daném kontextu stejný význam, a proto je uvedení slov „a kompetencí“ v návrhu zákona nadbytečné, a tedy nepřípustné.
	Akceptováno.

	136
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. d) nahradit slova „typu spin-off“ slovy „za účelem obchodního využití nových znalostí“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu (vizte také čl. 47 odst. 5 LPV). Jako spin-off společnosti bývají označovány obchodní společnosti zakládané za účelem komerčního (tedy obchodního) využití určité nové znalosti, typicky výsledku výzkumu. V takové společnosti mívají často podíl veřejná výzkumná instituce a soukromý investor. Není nutné používat málo známý a částečně cizojazyčný pojem spin-off společnost, resp. společnost typu spin-off, když lze uvedené snadno vyjádřit a vysvětlit i slovy českého původu. Pokud předkladatel považuje za nezbytné výslovně odkázat na pojem spin-off společnost nebo společnost typu spin-off, měl by tak učinit v odůvodnění § 2 odst. 1 písm. d) ve zvláštní části důvodové zprávy.
	Akceptováno jinak.
Pojem „spin-off“ byl nahrazen opisem dle jiného ustanovení návrhu zákona.

	137
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. e)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. e) vypustit slova „vědomě a“.
Podle předmětného ustanovení se pro účely zákona má orientovaným výzkumem rozumět výzkum, který je „dlouhodobě zacílený na…“. Samotné cílení (tj. míření), resp. zacílení (zaměření) však samozřejmě předpokládá, že k němu dochází vědomě. Sledování určitého cíle vždy předpokládá vůli, vědomí. Nelze se na něco zaměřit nevědomky nebo omylem, tím méně, pokud se má jednat o zaměření dlouhodobé. Proto je nadbytečné psát o vědomém zacílení.
	Neakceptováno.
Pojem „orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	138
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. e)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. e) nahradit slovo „zacílený“ slovem „zaměřený“.
V právních předpisech se obvykle používá spíše slovo „zaměřený“ než „zacílený“.
	Neakceptováno.
Pojem „orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	139
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. e)
Doporučujeme v § 2 odst. 1 písm. e) nahradit slova „strategických výzev“ slovy „strategické výzvy“.
Při psaní právního předpisu se zpravidla používá jednotné číslo (čl. 40 odst. 5 LPV). Předpokládáme, že předkladatel nenavrhuje, aby orientovaný výzkum musel vždy cílit na řešení více než jedné strategické výzvy.
	Neakceptováno.
V tomto případě dáváme přednost plurálu. Sg. by v tomto případě vytvářel dojem, že může být pouze jedna.

	140
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. e)
Požadujeme v § 2 odst. 1 písm. e) nahradit slova „společenského a hospodářského charakteru“ slovy „společenské nebo hospodářské povahy“.
Použití spojky „a“ značí, že by orientovaný výzkum musel být vždy dlouhodobě zacílený k podpoře řešení strategické výzvy, která má jak společenskou, tak hospodářskou povahu. Takový přístup by však byl nepřípustně zužující, neboť by z pojmu orientovaný výzkum vyloučil výzkum dlouhodobě zacílený na strategickou výzvu, která není hospodářské, ale čistě společenské povahy. (A naopak – ale dalo by se též argumentovat, že cokoliv, co je hospodářské povahy, je zároveň povahy společenské, neboť hospodářství je společenským jevem.)
Nahrazení slova „charakteru“ slovem „povahy“ pak vyplývá z upřednostňování pojmů domácího původu před pojmy cizího původu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Písmeno e) bylo vypuštěno.

	141
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 1 písm. f)
Požadujeme vypustit § 2 odst. 1 písm. f), nebo jeho znění alespoň změnit tak, aby neobsahovalo definici kruhem. Má-li být vymezení pojmu věda v návrhu zákona zachováno, požadujeme dále, aby předkladatel vyhodnotil, zda má skutečně zákonné vymezení pojmu věda obsahovat definiční znak vazby vědy na reálný (vnější) svět, a aby předkladatel toto vyhodnocení zahrnul do odůvodnění § 2 odst. 1 písm. f) v důvodové zprávě. V závislosti na provedeném vyhodnocení by mohlo případné znění § 2 odst. 1 písm. f) znít např. takto:
„f) vědou vysoce odborná systematická tvůrčí činnost směřující k získávání poznatků,“,
nebo takto:
„f) vědou vysoce odborná systematická tvůrčí činnost směřující k získávání poznatků, o předmětech a procesech vnějšího světa,“.
Přestože se v odůvodnění § 2 odst. 1 písm. f) v důvodové zprávě píše o nezbytnosti právně vymezit pojem věda, nejsme přesvědčeni, že je zákonné vymezení tohoto pojmu nezbytné nebo alespoň vhodné. Zřejmě by bylo zcela postačující, pokud by se pojmy věda a vědecký vykládaly jako doposud v souladu s obecným chápáním těchto pojmů. Sám předkladatel uvádí v odůvodnění § 2 odst. 1 písm. f) ve zvláštní části důvodové zprávy tři způsoby, jak lze pojem věda chápat. Tato tři různá pojetí zřejmě nejsou ničím přelomovým a patrně je možné se s nimi seznámit v učebnicích nebo v (jiné) odborné literatuře. Zároveň se podle kontextu dá snadno určit, jakým způsobem je pojem věda chápán. Navíc se zmíněná tři pojetí ani neodchylují od běžného chápání pojmu věda. Proto by mělo být více než dostačující zopakovat zájemcům význam pojmu věda v důvodové zprávě.
Je-li předkladatel přesvědčen, že absence zákonného vymezení pojmu věda způsobuje již nyní v praxi potíže, měl by být schopen předložit podklady pro toto tvrzení v důvodové zprávě. Pokud předkladatel jen předpokládá, že v budoucnu takové potíže nastanou, měl by v důvodové zprávě uvést, z čeho při svých předpokladech vychází, a jak k takovému závěru dospěl.
Předkladatelem navrhované vymezení pojmu věda však vykazuje i zcela konkrétní vady.
Předně se jedná o definici kruhem. Předkladatel v odůvodnění § 2 odst. 1 písm. f) v důvodové zprávě uvádí, že je nutné zavést zákonné vymezení pojmu věda, mj. z důvodu, že návrh zákona na řadě míst používá pojem vědecký. Pokud je však k výkladu pojmu vědecký třeba vymezit pojem věda, není možné, aby vymezení pojmu věda, obsahovalo pojem vědecký.
Slova „kvalifikovaná“ a „objektech“ navrhujeme nahradit slovy „odborná“ a „předmětech“ z důvodu, že se při psaní právních předpisů obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu.
To platí i pro nahrazení slova „reálného“ slovem „vnějšího“. Zde je zejména nutné poukázat na § 496 odst. 1 občanského zákoníku, kde je hmotná věc vymezena jako „ovladatelná část vnějšího světa, která má povahu samostatného předmětu.“. Považujeme za více než vhodné zachovat v tomto směru jednotné pojmosloví.
Předkladatelův požadavek na vazbu vědy na reálný (vnější) svět je pak sice na první pohled chvályhodný, neboť z vědy vylučuje činnosti zabývající se údajnými jevy nebo koncepty mimo reálný (vnější), hmatatelný svět (např. teologii), ale nutně naráží na chápání matematiky jako vědního oboru. Matematika se totiž zabývá nikoliv reálným (vnějším) světem, ale kvalifikací a kvantifikací abstraktních entit a vyhledáváním zákonitostí mezi nimi. Matematické poznání sice může být omezeno nedostatečností lidského mozku co se abstrakce nebo vyjadřovacích schopností týče, ale samotný předmět zkoumání matematiky jako vědy není reálným světem nijak omezen. Dokladem toho je např. uvažování komplexních čísel v matematice.
Proto požadujeme i výše zmíněné vyhodnocení požadavku na vazbu vědy na reálný (vnější) svět, má-li být zákonné vymezení vědy v návrhu zákona zachováno.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Písmeno f) bylo vypuštěno.

	142
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. e)
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. e) vložit za slova „experimentálních infrastruktur“ chybějící čárku.
	Akceptováno.

	143
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. e)
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. e) vložit za slovo „inovace“ slova „(dále jen „Rada pro výzkum“)“.
Vzhledem k tomu, že se pojem Rada pro výzkum, vývoj a inovace používá v návrhu zákona velmi hojně a zároveň se jedná o pojem relativně dlouhý, doporučujeme pro něj zavést legislativní zkratku. To přispěje k čitelnosti a přehlednosti navrhované právní úpravy.
Bude-li tato připomínka akceptována, samozřejmě bude nezbytné použít legislativní zkratku také u znění, která podle jiných připomínek doporučujeme nebo požadujeme zařadit do návrhu zákona.
	Neakceptováno.
Předkladatel připomínce rozumí, ale zůstává u zažité praxe, kdy je Rada pro výzkum, vývoj a inovace uváděna vždy plným jménem.

	144
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. g)
Požadujeme v § 2 odst. 2 písm. g) vypustit slova „jako příjemce“.
Stávající zákonné vymezení pojmu uchazeč v § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. rovněž obsahuje slova „která se uchází o poskytnutí podpory“. Předkladatel však navrhuje tato slova doplnit o slova „jako uchazeč“ (aniž by uvedl důvody pro tento krok ve zvláštní části důvodové zprávy). Navrhované doplnění zákonného vymezení však způsobuje, že se z vymezení pojmů uchazeč a příjemce stává definice kruhem. Vymezení pojmu příjemce v následujícím písmenu totiž obsahuje pojem uchazeč, a tato dvě vymezení pojmů tedy na sebe odkazují navzájem:
„[Pro účely tohoto zákona se rozumí]
g) uchazečem osoba nebo organizační složka státu, která se uchází o poskytnutí podpory jako příjemce,
h) příjemcem uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto nebo se kterým byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory,“.
Při výkladu pojmu uchazeč by tedy zřejmě musela být slova „jako příjemce“ opomíjena, a proto se přikláníme k jejich vypuštění. Má-li předkladatel za to, že je třeba doplnit, o jaký způsob poskytnutí podpory se uchazeč uchází, lze tak učinit nahrazením slov „jako příjemce“ slovy „na základě rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí podpory“. Máme však za to, že je takové doplnění spíše nadbytečné.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	145
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. i) aj.
Doporučujeme sjednocení používání pojmů další účastník a další účastník projektu.
V zásadě je jedno, zda bude v návrhu zákona používán pojem další účastník, nebo další účastník projektu, ale používání pojmu musí být jednotné. Např. v § 2 odst. 2 písm. i), v § 64 odst. 2 nebo § 94 odst. 2 je používán pojem další účastník projektu, ale např. v § 7, 8, 72 a 106 je používán pro vyjádření téhož pojem další účastník.
	Akceptováno.
Používá se pojem „další účastník“.

	146
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. l)
Doporučujeme přeformulovat § 2 odst. 2 písm. l), aby bylo přehlednější a aby bylo zřejmé, které vlastnosti se vztahují k pojmu „výzkumná infrastruktura“ a které k pojmu „jedinečné zařízení“. Doporučit lze i rozčlenění písmena do bodů. Podle úmyslu předkladatele by snad mohlo dané ustanovení znít např. takto:
„l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky7),
1. kterou schvaluje vláda a
2. která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněno všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech,“,
nebo takto:
„l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky7),
1. kterou schvaluje vláda,
2. která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací, a
3. která je zpřístupněna všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech,“.
	Akceptováno částečně.
Pojem byl upraven podle připomínky AV 844, MV 580, MZe 641.
Formulace byla upravena tak, aby se celá vztahovala k „výzkumná infrastruktura“. Text „a kterou schvaluje vláda“ byl vypuštěn.

	147
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. m)
Doporučujeme přeformulovat § 2 odst. 2 písm. m) tak, aby byl přehlednější. Zatímco v písmenu l) se schválení vládou vztahovalo k výzkumné infrastruktuře, v písmenu m) by se podle užití slov „a které schvaluje vláda“ mohlo zdát, že se schválení vládou vztahuje k „zařízení, vybavení, kapacity, zdroje a související služby“. Nejsme si jisti, že to byl předkladatelův záměr. Přeformulované znění § 2 odst. 2 písm. m) by mohlo znít např. takto:
„m) testovací a experimentální infrastrukturou infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky8),
1. kterou schvaluje vláda a
2. která v České republice zahrnuje zařízení, vybavení, kapacity, zdroje a související služby sloužící k podpoře testování, provádění experimentů a ověření funkčnosti za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, testování a inovování technologií a transfer znalostí,“.
	Akceptováno částečně.
Upraveno podobně jako § 2 odst. 2 písm. l).

	148
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. o)
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. o) vypustit slova „realizovaná či“.
Zajišťování obsahuje jak provedení určité činnosti vlastními silami, tedy přímou realizaci (provedení) činnosti, tak zajištění, že určitou činnost provede jiný subjekt nebo orgán, tedy realizaci (provedení) činnosti prostřednictvím někoho jiného. Psát samostatně o realizaci je proto nadbytečné. Pro odstranění pochybností o tom, že by nebylo možné zajistit provedení určité činnosti vlastními silami, je možné zmínit tuto možnost v odůvodnění § 2 odst. 2 písm. o) v důvodové zprávě.
	Akceptováno.

	149
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. p)
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. p) nahradit slovo „jejich“ slovem „jejichž“.
	Akceptováno.

	150
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. q) bodu 1
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. q) bodu 1 nahradit slova „základních principech“ slovem „podstatě“ nebo slovem „zákonitostech“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu. Základními principy jevů, procesů atd. jsou zde zřejmě míněny podstata jevů, procesů atd., případně jejich zákonitosti.
	Akceptováno.

	151
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 2 písm. q) bodu 2
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. q) bodu 2 nahradit na všech třech místech slovo „a“ slovem „nebo“.
Jsme toho názoru, že by nemělo být potřeba, aby byl výsledek zároveň novým poznatkem i dovedností. Rovněž jsme názoru, že by nemělo být potřeba, aby k využívání docházelo jak při rozhodování, tak při tvorbě politik a strategií. V neposlední řadě jsme názoru, že by nemělo být potřeba, aby k využívání docházelo jak při tvorbě politik, tak při tvorbě strategií. Pro naplnění definice by vždy měla postačovat jedna z uvedených možností. Proto navrhujeme nahradit slovo „a“, které se používá pro kumulativní výčty, slovem „nebo“, které se používá pro alternativní výčty.
	Akceptováno.

	152
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	§ 2 odst. 2 písm. r)
Doporučujeme v § 2 odst. 2 písm. r) nahradit slovo „a“ slovem „nebo“.
Zřejmě se nenavrhuje, aby způsobilými náklady byly pouze takové náklady nebo výdaje, které mohou být vynaloženy na všechny uvedené činnosti. Mělo by postačovat, že lze náklady nebo výdaje na kteroukoliv z uvedených činností. Tomu by spíše odpovídalo užití spojky „nebo“.
	Akceptováno.

	153
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 3 písm. a)
Doporučujeme v § 2 odst. 3 písm. a) nahradit slova „inovacích a“ slovy „inovacích nebo“.
Zřejmě by nemělo být nezbytné, aby se mezinárodní spolupráce vždy týkala všech uvedených činností. Mělo by postačovat, aby se týkala jedné z uvedených činností.
	Akceptováno.

	154
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 3 písm. a)
Doporučujeme v § 2 odst. 3 písm. a) nahradit slova „realizovaná“ a „realizované“ slovy „uskutečňovaná“ a „uskutečňované“.
Při psaní návrhů právních předpisů se obvykle dává přednost pojmům českého původu před pojmy cizího původu.
	Akceptováno.

	155
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 3 písm. a)
Doporučujeme v § 2 odst. 3 písm. a) nahradit slova „právních aktů vydaných k provedení těchto smluv a ujednání“ slovy „právního aktu vydaného k provedení takové smlouvy nebo ujednání“.
Při psaní právního předpisu se zpravidla používá jednotné číslo (čl. 40 odst. 5 LPV).
	Akceptováno.

	156
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 3 písm. b)
Doporučujeme v § 2 odst. 3 písm. b) nahradit na všech třech místech slovo „a“ slovem „nebo“.
Opět se zde zřejmě má jednat o vyjádření možností, nikoliv o vyjádření nutnosti současného splnění podmínek.
	Akceptováno.

	157
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 3 písm. f) a g)
Doporučujeme v § 2 odst. 3 písm. f) a g) nahradit slova „výzkumným pracovníkem“ slovem „výzkumníkem“ a tuto změnu pak promítnout do všech ustanovení, kde se s pojmy zavedenými v § 2 odst. 3 písm. f) a g) zachází [§ 65 odst. 3 písm. f), § 41 odst. 1 a 2, § 43 odst. 4 písm. c) a další].
Považujeme za vhodnější použít kratší synonymum, zejména z důvodu lepší čitelnosti a přehlednosti složitějších ustanovení.
	Neakceptováno.
Pojem „výzkumný pracovník“ je častěji užívaný než pojem „výzkumník“.

	158
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 2 odst. 3 písm. g)
Požadujeme v § 2 odst. 3 písm. g) nahradit slova „občan státu, který není členským státem“ slovy „osoba, která není občanem členského státu“.
Předkladatelem navržené vymezení pojmu výzkumný pracovník ze třetí země neodpovídá čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801, neboť opomíjí existenci osob bez státní příslušnosti (přičemž státní příslušnost bývá v českém právním řádu navíc v rozporu se státovědou a dřívější i současnou praxí některých států ztotožňována se státním občanstvím). Aby nedocházelo k nepřípustnému opomíjení osob bez státní příslušnosti, je nezbytné definici pomocí občanství třetího státu nahradit definicí pomocí absence občanství členského státu Evropské unie.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	159
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 3
Doporučujeme v souladu s pravidly českého pravopisu psát pojem národní politika výzkumu, inovací a transferu znalostí, legislativní zkratku národní politika a pojem národní priority orientovaného výzkumu s malým počátečním písmenem. Změnu je samozřejmě třeba promítnout nikoliv pouze do § 3, ale také do všech ostatních ustanovení návrhu, kde se tyto pojmy, resp. legislativní zkratka objevují jinde než na začátku věty.
Uvedené pojmy označují dokumenty, které nejsou nijak jedinečné. Sice současně nebudou účinné dvě „národní politiky“, ale národní politiku schválenou v roce 2029 může vystřídat národní politika schválená v roce 2034 a ta může být opět nahrazena novou národní politikou již v roce 2035. To samé platí i pro národní priority orientovaného výzkumu – národní priority orientovaného výzkumu z roku 2031 mohou být nahrazeny novými národními prioritami orientovaného výzkumu v roce 2040 a ty mohou být nahrazeny národními prioritami orientovaného výzkumu ještě pozdějšími.
Malé písmeno se píše např. i u pojmu územní rozvojový plán, přičemž územní rozvojový plán má podle stavebního zákona z roku 2021 (zákon č. 283/2021 Sb.) schvalovat vláda pro území celé České republiky.
	Akceptováno.

	160
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 3 odst. 4 a 5
Doporučujeme vyčlenit odstavce 4 a 5 do samostatného paragrafu s nadpisem „Národní priority orientovaného výzkumu“ a z nadpisu § 3 vypustit slova „a Národní priority orientovaného výzkumu“.
Nedává smysl směšovat právní úpravu „Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“ a „Národních priorit orientovaného výzkumu“ v jednom paragrafu. Předkladatelem navrhované řešení je zbytečně nepřehledné a důsledkem je i velmi dlouhý nadpis § 3. Pro budoucí práci se zákonem (např. pro vyhledávání v něm) bude jistě lepší vyčlenit „Národním prioritám orientovaného výzkumu“ samostatný paragraf.
	Neakceptováno.
NPOV byly vypuštěny.

	161
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 4
Doporučujeme jako nadpis § 4 uvést slova „Koncepce poskytovatele“.
Považujeme za zbytečné uvádět u § 4 poměrně dlouhý nadpis „Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele“, když lze v souladu s čl. 44 odst. 3 věty první části věty za středníkem Legislativních pravidel vlády použít v nadpisu ustanovení legislativní zkratku v ustanovení zavedenou.
	Akceptováno.

	162
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 4 a 107
Požadujeme stanovit obsah koncepce poskytovatele již zákonem, nikoliv teprve nařízením vlády. V tomto směru bude zřejmě možné převzít znění § 2 návrhu příslušného nařízení vlády do nového paragrafu doplněného za § 4 návrhu zákona.
Považujeme za nevhodné, aby byl obsah koncepce poskytovatele stanoven nařízením vlády. Obsah koncepce poskytovatele by měl být relativně stabilně vymezen a návrhy případných změn tohoto vymezení by měly být projednávány a schvalovány Parlamentem ČR. Upozorňujeme, že ani § 4, ani § 107 neobsahuje žádné meze zákonného zmocnění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	163
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 4 odst. 3
Doporučujeme v § 4 odst. 3 vypustit slova „podle odstavce 1“ a „podle odstavce 2“.
Není potřeba odkazovat na odstavec 1, pokud se v návrhu zákona nepíše např. o různých typech koncepcí poskytovatele nebo o koncepcích poskytovatele s různými vlastnostmi. V odstavci 2 se pak nestanoví žádné náležitosti koncepce poskytovatele, ty mají být podle návrhu předkladatele stanoveny až prováděcím právním předpisem. Nedává tedy smysl odkazovat s ohledem na náležitosti koncepce poskytovatele na odstavec 2.
	Akceptováno.

	164
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 4 odst. 3
Doporučujeme v § 4 odst. 3 nahradit slova „tyto dokumenty zveřejní“ slovy „je tento dokument zveřejněn“.
Při stanovení první podmínky pro nezpracovávání koncepce poskytovatele jako samostatného dokumentu se píše o dokumentu, který obsahuje náležitosti koncepce poskytovatele. Při stanovení druhé podmínky se však najednou píše o dokumentech. Snad jde o zkřížení vazeb „náležitosti koncepce poskytovatele“ (pl.) x „dokument“ (sg.). Domníváme se, že prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu má být zveřejněn právě dokument (typicky zřejmě opravdu jeden), v němž jsou náležitosti koncepce poskytovatele obsaženy a který byl schválen vládou po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace.
	Akceptováno.

	165
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 5 a 107
Požadujeme stanovit obsah dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace již zákonem, nikoliv teprve nařízením vlády. V tomto směru bude zřejmě možné převzít znění § 3 návrhu příslušného nařízení vlády do nového paragrafu doplněného za § 5 návrhu zákona.
Považujeme za nevhodné, aby byl obsah dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace stanoven nařízením vlády. Obsah dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace by měl být relativně stabilně vymezen a návrhy případných změn tohoto vymezení by měly být projednávány a schvalovány Parlamentem ČR. Upozorňujeme, že ani § 5, ani § 107 neobsahuje žádné meze zákonného zmocnění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	166
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 5 odst. 1
Doporučujeme vypustit slova „výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí“.
Jelikož byla pro pojem koncepce výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí poskytovatele zavedena legislativní zkratka koncepce poskytovatele, je podle čl. 44 odst. 3 věty poslední nezbytné tuto legislativní zkratku v dalším textu návrhu zákona důsledně používat.
	Akceptováno.

	167
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 5 odst. 2 a 3
Požadujeme do § 5 odst. 2 případně do samostatného odstavce doplnit,
a) kdo schvaluje dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace, pokud není výzkumné organizaci poskytována institucionální podpora, ale je jí poskytována systémová podpora na velkou výzkumnou infrastrukturu nebo systémová podpora na testovací a experimentální infrastrukturu, a
b) kdo schvaluje dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace, pokud je poskytovatelů institucionální podpory více, případně pokud je poskytováno více druhů podpory podle § 5 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
	Ad a) Akceptováno. 
Ad b) Neakceptováno, neboť taková situace nemůže nastat. Institucionální podporu poskytuje vždy jeden poskytovatel, zpravidla zřizovatel.

	168
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 5 odst. 3
Doporučujeme slova „informace podle odstavce 2“ nahradit slovy „její náležitosti“.
Odstavec 2 neobsahuje vymezení informací, které mají být uvedeny v dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace. Náležitosti dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace mají být podle návrhu předkladatele stanoveny až prováděcím právním předpisem. Nedává tedy smysl odkazovat s ohledem na tyto náležitosti na odstavec 2.
	Akceptováno.

	169
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 5 odst. 3
Doporučujeme v § 5 odst. 3 za slovy „dokumentu výzkumné organizace“ vypustit čárku a za slova „poskytovatelem“ vložit slova „příslušným ke schválení dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace“.
Domníváme se, že by zde měla být čárka odstraněna, neboť se zřejmě jedná o přívlastek těsný. Dále doporučujeme výslovně uvést, že se má jednat o toho poskytovatele, který je podle předchozích ustanovení příslušný ke schválení dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace.
	Akceptováno.

	170
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 6 odst. 1
Doporučujeme uvést § 6 odst. 1 v tomto znění:
„(1) Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích nebo [předávání/zhodnocování/přenosu] znalostí výzkumná organizace dodržuje etické zásady a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, pravidla ochrany duševního vlastnictví a důvěrnosti informací a zásady společenské odpovědnosti.“.
Za slovem „inovacích“ je vhodnější použít spojku „nebo“, neboť se samozřejmě dané pravidlo má použít vždy, když je prováděna činnost kteréhokoliv z uvedených typů. Zda bude použit pojem „transfer znalostí“, „předávání znalostí“, „zhodnocování znalostí“, „přenos znalostí“, nebo jiný, bude záviset na vypořádání naší připomínky k § 2 odst. 1 písm. d). Podmět a přísudek jsou převedeny do jednotného čísla v souladu s čl. 40 odst. 5 Legislativních pravidel vlády. Dále je vhodnější použít pojem „zásady“ místo pojmu „principy“, neboť se při psaní právních předpisů zpravidla dává přednost slovům českého původu. Vložení slova „pravidla“ před slova „ochrany duševního vlastnictví“ plyne z toho, že vazba „dodržuje ochranu duševního vlastnictví“, resp. „dodržuje ochranu důvěrnosti informací“ působí nepřirozeně. Samo o sobě by se spíše nabízelo „chrání duševní vlastnictví a důvěrnost informací“, ale vzhledem ke kontextu nám přijde jako nejvhodnější „dodržují pravidla ochrany duševního vlastnictví a důvěrnosti informací“. Vložení slova „zásady“ před slova „společenské odpovědnosti“ vyplývá z toho, že „dodržuje společenskou odpovědnost“, resp. „dodržování odpovědnosti“ obecně, opět zní nepřirozeně. Máme za to, že v případě ochrany duševního vlastnictví a důvěrnosti informací lze psát o konkrétnějších pravidlech, kdežto u společenské odpovědnosti půjde spíše o obecněji formulované zásady.
V zájmu větší přehlednosti poměrně dlouhého a složitějšího výčtu dáváme ke zvážení také rozčlenění odstavce 1 na pododstavce (písmena).
	Akceptováno částečně.
Ponechává se zavedený termín „transfer znalostí“.

	171
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 6 odst. 2 písm. a)
Doporučujeme uvést § 6 odst. 2 písm. a) v tomto znění:
„a) padělání, pozměňování nebo plagiátorství údajů z výzkumu nebo výsledků výzkumu, vývoje, inovací nebo [předávání/zhodnocování/přenosu] znalostí nebo neodůvodněné připisování nebo nepřiznání autorství k dílům, a to v kterékoli fázi procesu výzkumné, vývojové nebo inovační práce od záměru až ke zveřejnění výsledků,“.
Je vhodnější použít pojem „padělání“ místo pojmu „falšování“, neboť se při psaní právních předpisů zpravidla dává přednost slovům českého původu (vizte také např. § 233 trestního zákoníku a jeho „padělání nebo pozměnění peněz“). Dále je vhodnější za slovem „inovací“ a „vývojové“ použít spojku „nebo“ – důvody jsou obdobné jako u obdobných připomínek výše. Zda bude použit pojem „transfer znalostí“, „předávání znalostí“, „zhodnocování znalostí“, „přenos znalostí“, nebo jiný, bude záviset na vypořádání naší připomínky k § 2 odst. 1 písm. d).
Dáváme navíc ke zvážení, zda je opravdu nezbytné psát o „výsledcích výzkumu, vývoje, inovací“ atd., když má být pojem výsledek vymezen v § 2 odst. 2 písm. q). Pokud nemá být pojem výsledek použitý v § 6 odst. 2 písm. a) chápán ve významu vymezeném v § 2 odst. 2 písm. q), bylo by nanejvýš vhodné toto uvést v odůvodnění předmětného ustanovení.
	Akceptováno částečně.

	172
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 6 odst. 2 písm. b)
Doporučujeme přeformulovat § 6 odst. 2 písm. b), aby bylo zřejmé, k čemu se vztahuje „zatajení“ a „uvedení v omyl“, případně slova „uvedení v omyl“ vypustit pro nadbytečnost.
Není nám zcela zřejmé, k čemu se v § 6 odst. 2 písm. b) má vztahovat „zatajení“. Snad k výsledkům zmíněným dále v textu. Slovům „uvedení v omyl“ však ve vztahu k výsledkům bez dalšího vysvětlení nerozumíme. Možná bylo úmyslem předkladatele vyjádřit, že je výzkumná organizace povinna dodržovat zákaz uvádění veřejnosti nebo i konkrétních subjektů v omyl ohledně výsledků výzkumu. To by však podle nás bylo již pokryto písmenem a), kde se zakazuje padělání, pozměňování nebo plagiátorství výsledků. Pokud jsme nahlédli předkladatelův úmysl správně, nabízelo by se např. toto znění § 6 odst. 2 písm. b):
„b) zatajení výsledků nebo selektivní či tajné nakládání s výsledky,“.
	Akceptováno.

	173
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 6 odst. 2 písm. c)
Doporučujeme v § 6 odst. 2 písm. c) slovo „a“ nahradit slovem „nebo“.
Důvody jsou obdobné jako u obdobných připomínek výše.
	Akceptováno.

	174
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 6 odst. 6
Požadujeme v § 6 na konec odstavce 6 doplnit větu „Je-li výzkumná organizace příjemcem institucionální podpory, výzkumného pracovníka podle věty první a uchazeče podle věty druhé o této skutečnosti vyrozumí.“.
Mají-li výzkumný pracovník a uchazeč splnit svoje povinnosti podle § 6 odst. 6, musejí vědět, zda je výzkumná organizace příjemcem institucionální podpory. Považujeme pak za přiměřené, aby je o této skutečnosti vyrozuměla sama výzkumná organizace. Uchazeče o zaměstnání tedy výzkumná organizace takto vyrozumí během sjednávání pracovního poměru, výzkumného pracovníka pak nejpozději bezodkladně po vstupu zákona v účinnost, bude-li v té době příjemcem institucionální podpory, nebo bezodkladně poté, co se během účinnosti zákona stane příjemcem institucionální podpory.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	175
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 7 odst. 2
Požadujeme uvést § 7 odst. 2 v tomto znění:
„(2) Příjemce a další účastník nejméně jednou za 3 roky vyhodnocují systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizují.“.
Dáváme navíc ke zvážení, zda by místo slov „3 roky“ nemohla být uvedena slova „5 let“.
Požadavek na vyhodnocování a aktualizaci systému řízení rizik každý rok bude představovat nepřiměřenou zátěž pro příjemce a další účastníky. Proto požadujeme prodloužení daného intervalu. Upozorňujeme, že se předkladatel v důvodové zprávě ani v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) nevěnuje dopadům na rozpočty příjemců a dalších účastníků v souvislosti se zavedením, uplatňováním, vyhodnocováním a aktualizací systému řízení rizik, přestože v mnohých případech půjde o rozpočty veřejnoprávních subjektů, jako jsou veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy. Systém řízení rizik a související administrativa si přitom zcela jistě vyžádají nové náklady na odměňování zaměstnanců těchto subjektů.
Dále navrhujeme celé ustanovení přeformulovat, aby se více podobalo § 8 odst. 2, kde se stanoví, že se aktualizace provádí pouze v případě potřeby.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Do § 7 byl vložen odstavec 5:
(5) Příjemce a partner nejméně jednou za 3 roky vyhodnocují systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizují.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.

	176
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 8 a 107
Požadujeme stanovit obsah bezpečnostní a krizové koncepce již zákonem, nikoliv teprve nařízením vlády. V tomto směru bude zřejmě možné převzít znění § 4 návrhu příslušného nařízení vlády buď do § 8 návrhu zákona, nebo do nového paragrafu doplněného za § 8 návrhu zákona.
Považujeme za nevhodné, aby byl obsah bezpečnostní a krizové koncepce stanoven nařízením vlády. Obsah koncepce bezpečnostní a krizové koncepce by měl být relativně stabilně vymezen a návrhy případných změn tohoto vymezení by měly být projednávány a schvalovány Parlamentem ČR. Upozorňujeme, že ani § 8, ani § 107 neobsahuje žádné meze zákonného zmocnění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Upraveno zmocňovací ustanovení v návrhu zákona, tak aby přijetí prováděcího předpisu bylo povinné a aby byly stanoveny meze pro obsah prováděcího předpisu.
Návětí odstavce 3 nyní zní:
(3) Bezpečnostní a krizová koncepce obsahuje alespoň popis

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.

	177
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 8 odst. 2
Požadujeme v § 8 odst. 2 nahradit slova „jedenkrát ročně“ slovy „jednou za 3 roky“, popřípadě „jednou za 5 let“.
Požadavek na vyhodnocování a případnou aktualizaci bezpečnostní a krizové koncepce každý rok bude představovat nepřiměřenou zátěž pro příjemce a další účastníky. Proto požadujeme prodloužení daného intervalu. Upozorňujeme, že se předkladatel v důvodové zprávě ani v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) nevěnuje dopadům na rozpočty příjemců a dalších účastníků v souvislosti se zavedením, uplatňováním, vyhodnocováním a případnou aktualizací bezpečnostní a krizové koncepce, přestože v mnohých případech půjde o rozpočty veřejnoprávních subjektů, jako jsou veřejné výzkumné instituce nebo veřejné vysoké školy. Vypracování, vyhodnocování a aktualizace bezpečnostní a krizové koncepce si přitom zcela jistě vyžádá nové náklady na odměňování zaměstnanců těchto subjektů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Viz vypořádání připomínky MMR 175 tak, že do § 7 byl vložen odstavec 5:
(5) Příjemce a partner nejméně jednou za 3 roky vyhodnocují systém řízení rizik a v případě potřeby jej aktualizují.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.


	178
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 10
Doporučujeme v § 10 nahradit slova „inovací a“ slovy „inovací nebo“.
Stejně jako v obdobných výše uvedených případech považujeme za vhodnější použití spojky „nebo“, protože úmyslem předkladatele zřejmě není, aby správní úřad musel působit ve všech vyjmenovaných oblastech, aby se na něj ustanovení vztahovalo. Očividně např. postačí, pokud správní úřad působí v oblasti inovací, nemusí nutně zároveň působit ve výzkumu apod.
	Neakceptováno.
Výraz „výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí“ se považuje za jeden pojem.

	179
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 10
Doporučujeme alespoň v důvodové zprávě ozřejmit, zda se v § 10 uvedená slova „zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí nebo popularizací výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“ vztahují pouze na neziskové organizace, nebo i na podnikatele. Pokud se má hledisko zabývání se výzkumem atd. vztahovat i na podnikatele, doporučujeme v § 10 nahradit slova „, podnikateli a neziskovými organizacemi“ slovy „a jinými osobami“.
Vzhledem k možným obtížím při výkladu pojmu nezisková organizace a vzhledem k tomu, že předkladatel stejně počítá i se spoluprací s podnikateli, doporučujeme rovnou uvést, že se má jednat o spolupráci s jakýmikoliv osobami zabývajícími se výzkumem atd.
	Akceptováno.
Text byl upraven tak, aby se uvedená pochybnost odstranila.

	180
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 11 odst. 1
Doporučujeme v § 11 odst. 1 vložit za slova „Grantová agentura České republiky“ slova „(dále jen „Grantová agentura“)“ a za slova „Technologická agentura České republiky“ slova „(dále jen „Technologická agentura“)“. Takto zavedené legislativní zkratky dále doporučujeme používat v celém textu návrhu zákona, s výjimkou novelizačních ustanovení.
Pojmy Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky se objevují v návrhu zákona velmi často, a přitom se jedná o pojmy poměrně dlouhé. Považovali bychom za velmi prospěšné, kdyby se čitelnosti textu pomohlo tím, že se zavedou a následně budou v návrhu zákona používat výše uvedené legislativní zkratky.
Bude-li tato připomínka akceptována, samozřejmě bude nezbytné použít legislativní zkratku také u znění, která podle jiných připomínek doporučujeme nebo požadujeme zařadit do návrhu zákona.
	Akceptováno.

	181
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 11 odst. 1
Požadujeme uvést § 11 odst. 1 v tomto znění:
„(1) Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky mohou zajišťovat mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti svých působností. Jiné ústřední správní úřady působící v oblasti výzkumu a vývoje mohou zajišťovat mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti svých působností po dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.“.
Ve svém požadavku vycházíme ze zásadní připomínky uplatněné již k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., z minulého volebního období, čj. předkladatele 17998/2020-UVCR. Připomínka byla tehdy předkladatelem akceptována, jak je patrné mj. i ze znění příslušného sněmovního tisku (ST 1118, 8. volební období).
Nepovažujeme za přípustné, aby byla veškerá mezinárodní spolupráce, na které by se chtěly Akademie věd České republiky (dále také jen „Akademie věd“), Grantová agentura a Technologická agentura České republiky (dále také jen „Technologická agentura“ nebo „TAČR“) podílet, podřízena souhlasu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále také jen „MŠMT“). V otázkách mezinárodní spolupráce by tak byly tyto instituce, u nichž se předpokládá jistá autonomie a nepolitické, resp. nestranické odborné vedení, prakticky podřízeny MŠMT, které by mohlo rozhodovat, se kterými zahraničními vědeckými institucemi budou spolupracovat a jakým způsobem. Takový zásah nebo i připuštění možnosti takového zásahu nepovažujeme za vhodné a slučitelné s koncepcí a fungováním Akademie věd, Grantové agentury a Technologické agentury. Byť si vzhledem k bodům 1.2.9, 1.3.4.9 a 1.5.9.1 závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) uvědomujeme, že předkladatel považuje určité omezení nezávislosti těchto úřadů za žádoucí.
Námi navrhované znění tedy umožní Akademii věd, Grantové agentuře a Technologické agentuře navazování mezinárodní spolupráce bez zásahů MŠMT. Ve větě druhé používáme obrat „Jiné ústřední správní úřady“, neboť přinejmenším Grantová agentura a Technologická agentura jsou, i bez navrhované změny kompetenčního zákona, ústředními správními úřady.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
§ 11 odst. 1 byl upraven podle připomínky TA ČR 1398..

	182
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 11
Požadujeme do § 11 za odstavec 1 vložit nový odstavec 2 v tomto znění:
„(2) Technologická agentura České republiky může zajišťovat mezinárodní spolupráci v inovacích v oblasti své působnosti. Jiné ústřední správní úřady působící v oblasti inovací mohou zajišťovat mezinárodní spolupráci v inovacích v oblasti svých působností po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu.“.
Dosavadní odstavec 2 pak bude nutné označit jako odstavec 3.
Ve svém požadavku vycházíme ze zásadní připomínky uplatněné již k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., z minulého volebního období, čj. předkladatele 17998/2020-UVCR. Připomínka byla tehdy předkladatelem akceptována, jak je patrné mj. i ze znění příslušného sněmovního tisku (ST 1118, 8. volební období).
Nepovažujeme za přípustné, aby byla veškerá mezinárodní spolupráce v inovacích, na které by se chtěla Technologická agentura podílet, podřízena souhlasu Ministerstva průmyslu a obchodu. V otázkách mezinárodní spolupráce by tak byla Technologická agentura, u níž se předpokládá jistá autonomie a nepolitické, resp. nestranické odborné vedení, prakticky podřízeny Ministerstvu průmyslu a obchodu, které by mohlo rozhodovat, se kterými zahraničními vědeckými institucemi bude Technologická agentura spolupracovat a jakým způsobem. Takový zásah nebo i připuštění možnosti takového zásahu nepovažujeme za vhodné a slučitelné s koncepcí a fungováním Technologické agentury. Byť si vzhledem k bodům 1.2.9, 1.3.4.9 a 1.5.9.1 závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (RIA) uvědomujeme, že předkladatel považuje určité omezení nezávislosti Grantové agentury i Technologické agentury za žádoucí.
Námi požadované znění tedy umožní Technologické agentuře navazování mezinárodní spolupráce bez zásahů Ministerstva průmyslu a obchodu. Ve větě druhé používáme obrat „Jiné ústřední správní úřady“, neboť Technologická agentura je, i bez navrhované změny kompetenčního zákona, ústředním správním úřadem.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Připomínce vyhovuje změněný odstavec 1, upravený podle připomínky TA ČR 1398. 

	183
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 12 odst. 1
Doporučujeme alespoň v důvodové zprávě ozřejmit, zda se v § 12 odst. 1 uvedená slova „zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi anebo transferem znalostí“ vztahují pouze na neziskové organizace, nebo i na podnikatele. Pokud se má hledisko zabývání se výzkumem atd. vztahovat i na podnikatele, doporučujeme v § 12 nahradit slova „, podnikateli a neziskovými organizacemi“ slovy „a jinými osobami“.
Vzhledem k možným obtížím při výkladu pojmu nezisková organizace a vzhledem k tomu, že předkladatel stejně počítá i se spoluprací s podnikateli, doporučujeme rovnou uvést, že se má jednat o spolupráci s jakýmikoliv osobami zabývajícími se výzkumem atd.
	Akceptováno.

	184
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 13 odst. 2 písm. a)
Požadujeme uvést § 13 odst. 2 písm. a) v tomto znění:
„a) koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, která je po dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zajišťována ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působností,“.
Změna spočívá zejména v doplnění, že se jedná o tu mezinárodní spolupráci, která je zajišťována po dohodě s MŠMT, tedy nikoliv o mezinárodní spolupráci, kterou zajišťuje Akademie věd, Grantová agentura a Technologická agentura, aniž by předtím muselo dojít k dohodě s MŠMT. (Vizte také naše zásadní připomínky k § 11.)
Dochází tedy k jasnému odlišení od písmena b), kdy MŠMT vydává pouze koordinační doporučení pro Akademii věd, Grantovou agenturu a Technologickou agenturu.
Nahrazení formulace „zajišťovanou ostatními…“ na „která je (…) zajišťována ostatními…“ pomáhá srozumitelnosti textu. Před slovem „zajišťovanou“ by ani správně neměla být čárka, neboť se jedná o přívlastek těsný, avšak při běžném čtení může budit dojem přívlastku volného.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno s tím, že byla navržená jiná úprava takto:
§ 34: „Ústřední a jiné správní úřady, které poskytují podporu ze své rozpočtové kapitoly, koordinují s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy  mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti svých působností.
Důraz se v souladu s dalšími připomínkami k působnostem klade na působnost poskytovatelů a MŠMT se přiznává pouze koordinační úloha, nikoliv úloha řídicí, jak bylo možné vykládat původní znění (viz slovo „dohoda“, které bylo interpretačně velmi sporné.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.

	185
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 13 odst. 2 písm. b)
Doporučujeme uvést § 13 odst. 2 písm. b) v tomto znění:
„b) vydává koordinační doporučení k mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, která je zajišťována Akademií věd České republiky, Grantovou agenturou České republiky nebo Technologickou agenturou České republiky v rozsahu jejich působností,“.
Nahrazení formulace „zajišťované Akademií…“ na „která je (…) zajišťována Akademií…“ pomáhá srozumitelnosti textu. Před slovem „zajišťované“ by ani správně neměla být čárka, neboť se jedná o přívlastek těsný, avšak při běžném čtení může budit dojem přívlastku volného. Zároveň se navrhuje slovo „a“ před slovem „Technologickou“ nahradit slovem „nebo“, neboť tato spojka lépe odpovídá zamýšlenému vztahu mezi jednotlivými větnými členy – mezinárodní spolupráci totiž nemusejí zajišťovat Akademie věd, Grantová agentura a Technologická agentura společně ani současně.
	Akceptováno.

	186
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 13 odst. 2 písm. c)
Doporučujeme uvést § 13 odst. 2 písm. c) v tomto znění:
„c) zpracovává koncepci velkých výzkumných infrastruktur a poskytuje jim podporu,“.
Předpokládáme, že se v § 13 odst. 2 písm. c) míní, že MŠMT má zpracovávat koncepci velkých výzkumných infrastruktur a že MŠMT nebude zpracovávat koncepci pro velké výzkumné infrastruktury, tedy za ně. Proto je potřeba ustanovení přeformulovat, slova „velké výzkumné infrastruktury“ musejí být uvedeny v příslušném pádě, zde v genitivu. Za účelem vyhnutí se opakování slova „velké výzkumné infrastruktury“ pak doporučujeme u poskytování podpory použít pro jejich označení zájmeno „jim“.
	Akceptováno.

	187
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 13 odst. 2 písm. e)
Doporučujeme v § 13 odst. 2 písm. e) nahradit slovo „principy“ slovem „zásady“.
Při psaní právních předpisů se dává zpravidla přednost používání slov českého původu před slovy cizího původu.
	Akceptováno.

	188
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 13 odst. 2 písm. g), poznámce pod čarou č. 10
Doporučujeme uvádět zákony v poznámce pod čarou č. 10 na samostatných řádcích, v souladu s čl. 47 odst. 4 větou druhou LPV.
	Akceptováno.

	189
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 14 odst. 2
Požadujeme uvést § 14 odst. 2 písm. a) v tomto znění:
„a) koordinuje mezinárodní spolupráci v inovacích, která je po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu zajišťována ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působností,“.
Za § 14 odst. 2 písm. a) pak požadujeme vložit nové písmeno b) v tomto znění:
„b) vydává koordinační doporučení k mezinárodní spolupráci v inovacích, která je zajišťována Technologickou agenturou České republiky v rozsahu její působností,“.
Jedná se o podobnou konstrukci jako u § 13 odst. 2 písm. a) a b). Použití této konstrukce navazuje na naši zásadní připomínku požadující vložit do § 11 nový odstavec 2 o mezinárodní spolupráci v inovacích, kdy Technologická agentura má být nezávislejší na Ministerstvu průmyslu a obchodu než jiné ústřední správní úřady působící v oblasti inovací.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Formulace písm. a) upravena tak, aby odpovídala revidovanému znění § 34.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.


	190
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 14 odst. 2 písm. c)
Doporučujeme v § 14 odst. 2 písm. c) nahradit slovo „principy“ slovem „zásady“.
Při psaní právních předpisů se dává zpravidla přednost používání slov českého původu před slovy cizího původu.
	Akceptováno.

	191
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 15 odst. 1 písm. f)
Doporučujeme uvést § 15 odst. 1 písm. f) v tomto znění:
„f) předkládají Radě pro výzkum, vývoj a inovace ke stanovisku všechny materiály předkládané vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně návrhů programů a návrhů dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, před jejich předložením vládě.“.
Změnu formulace navrhujeme, aby bylo na první pohled zřejmé, že „před jejich předložením vládě“ se vztahuje ke všem materiálům, nikoliv pouze k návrhům programů a návrhům dohod. Zároveň takto nebude nutné dvakrát opakovat „před jejich předložením vládě“.
	Akceptováno.

	192
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 15 odst. 2 písm. c)
Doporučujeme v § 15 odst. 2 písm. c) vložit za slovo „připravené“ chybějící slovo „a“.
	Akceptováno.

	193
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 15 odst. 3
Doporučujeme v § 15 odst. 3 nahradit slova „zákon a zvláštní právní předpisy“ slovy „zákon nebo zvláštní právní předpis“.
Není zřejmě cílem předkladatele, aby odchylku od § 15 odst. 3 musel stanovit jak navrhovaný zákon, tak ještě nejméně 2 jiné právní předpisy. Namístě je proto použití spojky „nebo“ a použití slov „zvláštní právní předpis“ v jednotném čísle.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení bylo vypuštěno.

	194
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 15 odst. 3
Doporučujeme v § 15 odst. 3 použít u slova „Občanského“ malé počáteční písmeno.
Podle čl. 63 odst. 1 a 2 LPV se používá u citace právního předpisu malé počáteční písmeno.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení bylo vypuštěno.

	195
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 16 odst. 2
Požadujeme v úvodní části ustanovení (tzv. „návětí“) § 16 odst. 2 vypustit slovo „zejména“ a následně v používat na začátku jednotlivých pododstavců (písmen) slovesa, např.:
„a) připravuje (…)
b) kontroluje (…)
g) posuzuje (…)
i) koordinuje (…)
j) zpracovává (…)
l) navrhuje (…)
p) plní úlohu správce (…)
r) jedná (…)“.
Nepovažujeme v tomto kontextu za přípustné používat obrat „zabezpečuje“. Z legislativnětechnického hlediska jsme toho názoru, že by se sloveso „zabezpečuje“ mělo používat v původním významu, tedy jako v zajišťování ochrany před nějakým ohrožením. Vhodnější než „zabezpečuje“ by bylo „zajišťuje“, které má v tomto kontextu stejný význam. Z věcného hlediska však především „zabezpečuje“ a „zajišťuje“ příliš navozují dojem, že je možné svěřit tyto činnosti třetí osobě nebo jinému orgánu veřejné správy. To považujeme za krajně nevhodné.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	196
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 16 odst. 2
Doporučujeme v § 16 odst. 2 v písm. d), e) a h) nahradit slovo „principů“ slovem „zásad“ a slovo „principy“ slovem „zásady“.
Při psaní právních předpisů se dává zpravidla přednost používání slov českého původu před slovy cizího původu.
	Akceptováno.

	197
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 18 odst. 2
Požadujeme v § 18 odst. 2 nahradit slova „z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace“ slovy „, které volí členové Rady pro výzkum, vývoj a inovace ze svých řad“.
Ze znění navrhovaného předkladatelem není zřejmé, kdo volí místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Předpokládáme, že místopředsedy mají volit členové RVVI. Proto navrhujeme jiné znění, z něhož je zřejmé nejen, kdo může být zvolen, ale také kdo volí.
Požadujeme pak přinejmenším v důvodové zprávě vyjasnit, zda místopředsedy volí i předseda RVVI. K volbě zřejmě bude obvykle docházet na zasedání RVVI, což by ve světle § 17 odst. 6 svědčilo pro hlasovací právo předsedy RVVI. Nemá-li mít předseda RVVI hlasovací právo, doporučujeme do § 18 odst. 2 na konci textu věty první doplnit ještě slova „; předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace má při volbě místopředsedů hlas poradní.“.
	Akceptováno.

	198
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 19 odst. 1 písm. b), poznámce pod čarou č. 11
Doporučujeme ukončit text poznámky pod čarou č. 11 tečkou, aby bylo dosaženo souladu s čl. 47 odst. 4 věty první LPV.
	Akceptováno.

	199
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 20 odst. 3 písm. a)
Doporučujeme v § 20 odst. 3 písm. a) vypustit slova „podle své působnosti“.
Tato slova považujeme za nadbytečná, neboť již v úvodní části ustanovení (tzv. „návětí“) § 20 odst. 3 se uvádí „a v této oblasti“. Navíc již v § 15 odst. 1 se v písmenech b) a c) uvádí „v oblasti své působnosti“ a „ve své působnosti“.
	Akceptováno.

	200
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 20 odst. 3 písm. c)
Požadujeme vypustit § 20 odst. 3 písm. c).
Grantová agentura by se pro řešitele projektů a uživatele výsledků základního nebo orientovaného výzkumu neměla stát bezplatnou finanční a právní poradnou v otázkách souvisejících se základním nebo orientovaným výzkumem (včetně mnohdy složitých otázek duševního vlastnictví), i kdyby byl tento výzkum podporován Grantovou agenturou.
Přiměřené poradenství řešitelům v souvislosti s jejich projekty se děje již nyní, podle zásad dobré správy. Stanovení zákonné povinnosti poskytování poradenství by však značně rozšířilo rozsah poradenství, který by po Grantové agentuře mohl být řešiteli projektů a uživateli výsledků základního nebo orientovaného výzkumu požadován. V odůvodnění § 20 však není o doplnění této povinnosti zmínka, natožpak aby byly v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) vyčísleny rozpočtové nároky zejména na zaplacení státních zaměstnanců, kteří by se poradenstvím zabývali, a rozpočtové nároky na případné soudní spory a na úhradu případných škod způsobených nesprávnými radami, které by bylo možné hodnotit jako nesprávný úřední postup podle zákona č. 82/1998 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

Ohledně výdajů na platy zaměstnanců byla v souvislosti s připomínkou MMR 247 opravena tabulka v RIA.

Poradenství bylo vypuštěno.

V oblasti kontrol se stav povinností proti současnému stavu nezměnil. Text byl upraven na základě dalších připomínek – viz § 82 (ex 86+87+89) a § 83 (ex 88)


Vzhledem k tomu, že je vyloučeno podávat námitky jen proti odůvodnění vyřazení projektu a nově také jen proti odbornému hodnocení, musí námitka vždy směřovat k porušení stanoveného procesu projednávání / procesu hodnocení etc. Námitky, které jsou podány v rozporu s tímto omezením, mohou a mají být odmítnuty pro nepřípustnost.

Na druhou stranu je zapotřebí, aby poskytovatelé dodržovali postupy předepsané zákonem, případně precizované vnitřními předpisy, rozhodovali co možná transparentně a poskytli tak slabší straně (žadateli / uchazeči) elementární jistotu, že jejich návrh bude řádně projednán.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.


	201
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 20 odst. 4
Dáváme ke zvážení, zda by neměl být § 20 odst. 4 přesunut do § 22 jako nový odstavec 6.
Ustanovení § 20 odst. 4 totiž stanoví povinnost předsedovi Grantové agentury, kterému je věnován § 22. Alternativně lze uvažovat také o změně formulace § 20 odst. 4, v němž by se stanovilo, že Radě pro výzkum, vědu a inovace předkládá zprávu o činnosti Grantová agentura, přičemž by ale faktický výsledek byl stejný, už kvůli § 22 odst. 1 – průvodní dopis ke zprávě o činnosti by tedy stejně podepisoval předseda Grantové agentury.
	Akceptováno.

	202
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 21 odst. 2, § 28 odst. 2 a § 34 odst. 1
Požadujeme stanovit vzájemnou neslučitelnost funkcí nejen v rámci Grantové agentury a v rámci Technologické agentury, ale také napříč Grantovou agenturou, Technologickou agenturou a Radou pro vědu, výzkum a inovace.
Není vhodné, aby byl funkcionář jedné instituce zároveň funkcionářem jiné instituce, neboť by mimo jiné mohlo docházet k setrvalému střetu zájmů. (Hrozící střet zájmů je ostatně uveden jako důvod pro stanovení neslučitelnosti v rámci jednotlivých agentur.) Ustanovení o neslučitelnosti funkcí napříč těmito institucemi by zřejmě bylo vhodné vyčlenit do samostatného paragrafu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	203
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 22 odst. 5 písm. b)
Doporučujeme uvést § 22 odst. 5 písm. b) v tomto znění:
„b) zastával řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.“.
Obrat „má zkušenosti (…) minimálně 5 let“ nepovažujeme za jazykově správný. Navrhujeme proto změnu formulace.
	Akceptováno.

	204
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 24 odst. 2
Doporučujeme v § 24 odst. 2 nahradit slova „vývojem a“ slovy „vývojem nebo“.
Zřejmě není úmyslem předkladatele, aby se jednalo o právnickou osobu, která se zabývá zároveň výzkumem, vývojem a inovacemi. Spíše má předkladatel na mysli, že postačí, když se právnická osoba zabývá byť i jen jedinou z těchto činností. Tomu by lépe odpovídala spojka „nebo“. 
	Akceptováno.

	205
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 24 odst. 3
Doporučujeme v § 24 odst. 3 nahradit slovo „jeho“ slovem „svého“.
Nástup se v § 24 odst. 3 vztahuje k předsedovi nebo členovi předsednictva, tedy původci děje (zde v postavení podmětu), a proto je zde potřeba použít přivlastňovací zájmeno „svůj“. Použití zájmena „jeho“ by značilo, že se má jednat o nástup nějaké jiné osoby. Vizte např. Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630.
	Akceptováno.
Formulace upravena podle připomínky MD5 (sjednocení textu u GAČR i TAČR).

	206
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 24 odst. 3
Doporučujeme v § 24 odst. 3 vypustit čárku za slovem „projektů“.
Zde se očividně jedná o přívlastek těsný, který se neodděluje čárkou. Vizte např. Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151#nadpis6.
	Akceptováno.

	207
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 26 odst. 3
Doporučujeme v § 26 odst. 3 nahradit slovo „Stanoviska“ slovem „Stanovisko“.
Při psaní právního předpisu se zpravidla používá jednotné číslo (čl. 40 odst. 5 LPV).
	Akceptováno.

	208
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 26 odst. 3
Požadujeme v § 26 odst. 3 vypustit slova „a přijmout odpovídající opatření k nápravě“ a v § 26 doplnit na konec odstavce 3 větu „Pokud se předsednictvo odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.“.
Souhlasíme s postojem předkladatele vyjádřeným v odůvodnění § 26, že stanoviska kontrolní rady nemohou být pro předsednictvo závazná, neboť by jinak byla narušena odpovědnost členů předsednictva za výkon jejich funkce. Souhlasíme také, že obvykle bude vhodné přijmout opatření k nápravě, byť se nemusí jednat o opatření k nápravě navrhovaná kontrolní radou. Předsednictvo však také může stát za postupem Grantové agentury a dojít k závěru, že není potřeba přijmout žádná opatření k nápravě. Proto je potřeba vypustit slova, kterými se stanoví, že předsednictvo musí alespoň nějaká odpovídající opatření k nápravě přijmout vždy.
Souhlasíme rovněž, že by předsednictvo mělo odůvodnit, pokud se odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku kontrolní rady, ať už odchýlí přijetím jiných opatření k nápravě, nebo nepřijetím žádných opatření k nápravě. Jsme však přesvědčeni, že je tuto povinnost nutné stanovit v normativním textu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	209
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 27 odst. 4
Dáváme ke zvážení, zda by neměl být § 27 odst. 4 přesunut do § 30 jako nový odstavec 4.
Ustanovení § 27 odst. 4 totiž stanoví povinnost řediteli Technologické agentury, jehož působnosti je věnován § 30. Alternativně lze uvažovat také o změně formulace § 27 odst. 4, ve kterém by se stanovilo, že Radě pro výzkum, vědu a inovace předkládá zprávu o činnosti Technologická agentura, přičemž by ale faktický výsledek byl stejný, už kvůli § 30 odst. 1 – průvodní dopis ke zprávě o činnosti by tedy stejně podepisoval ředitel Technologické agentury.
	Akceptováno.

	210
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 28 až 36
Požadujeme zachovat stávající strukturu orgánů Technologické agentury.
Přinejmenším do doby, než budou závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) a případně také odůvodnění § 28 doplněny o podrobné vyhodnocení stávajícího a navrhovaného postavení Technologické agentury a stávající a navrhované struktury jejích orgánů. V podrobnostech vizte naši připomínku k bodu 1.3.4.9 zprávy RIA (neadekvátnost postavení GAČR a TAČR). Relativní nezávislost Technologické agentury a odstínění od politického, resp. stranického vlivu na činnost Technologické agentury považujeme za přínosné.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
RIA byla doplněna.

	211
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 29 odst. 3
Doporučujeme v § 29 odst. 3 nahradit na obou místech slovo „jeho“ slovem „svého“.
Nástup se v § 29 odst. 3 vztahuje k řediteli, tedy původci děje (zde v postavení podmětu), a proto je zde potřeba použít přivlastňovací zájmeno „svůj“. Použití zájmena „jeho“ by značilo, že se má jednat o nástup nějaké jiné osoby. Vizte např. Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630.
	Akceptováno.
Formulace upravena podle připomínky MD5

	212
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 29 odst. 3
Doporučujeme v § 29 odst. 3 vypustit čárku za slovem „projektů“.
Zde se očividně jedná o přívlastek těsný, který se neodděluje čárkou. Vizte např. Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=151#nadpis6.
	Akceptováno.

	213
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 29 odst. 4 písm. b)
Doporučujeme uvést § 29 odst. 4 písm. b) v tomto znění:
„b) zastával řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí po dobu nejméně 5 let.“.
Obrat „má zkušenosti (…) minimálně 5 let“ nepovažujeme za jazykově správný. Navrhujeme změnu formulace.
	Akceptováno.

	214
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 29 odst. 5
Doporučujeme v § 29 odst. 5 nahradit slova „inovacích a“ slovy „inovacích nebo“.
Zřejmě není úmyslem předkladatele, aby se jednalo o právnickou osobu, která se zabývá zároveň výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí. Spíše má předkladatel na mysli, že postačí, když se právnická osoba zabývá byť i jen jedinou z těchto činností. Tomu by lépe odpovídala spojka „nebo“. 
	Akceptováno.

	215
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 32 odst. 2
Požadujeme v § 32 odst. 2 stanovit, že počet členů správní rady Technologické agentury, kteří jsou odborníky v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí, musí být vždy nejméně o 1 větší, než počet členů tohoto orgánu, kteří jsou zástupci ústředních správních úřadů.
Pro zachování odbornosti a relativní nezávislosti Technologické agentury považujeme za nezbytné, aby nemohli být členové správní rady z řad odborníků přehlasováni, pokud budou při hlasování jednotní. Ani skutečnost, že zástupci ústředních správních úřadů budou zpravidla ve služebním poměru, nepovažujeme za dostatečnou záruku vyloučení politického vlivu, resp. stranického vlivu ministra nebo náměstka člena vlády na rozhodování, které by mělo být především odborné.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Správní rada nemůže vzhledem k zákonem dané působnosti zasahovat do procesu výběru návrhů projektů. V tomto ohledu bude Technologická agentura i nadále nezávislá.
Vláda však musí mít možnost ovlivňovat celkové zaměření činnosti agentury, do které vkládá veřejné prostředky v objemu několika miliard Kč ročně.
Odkazuje se také na části týkající se etiky, otázky střetu zájmů a na procedury výběru návrhů projektů. Podrobnosti viz příslušné části RIA.

	216
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 34 odst. 1
Doporučujeme v § 34 odst. 1 nahradit slova „vývojem a“ slovy „vývojem nebo“.
Zřejmě není úmyslem předkladatele, aby se jednalo o právnickou osobu, která se zabývá zároveň výzkumem, vývojem a inovacemi. Spíše má předkladatel na mysli, že postačí, když se právnická osoba zabývá byť i jen jedinou z těchto činností. Tomu by lépe odpovídala spojka „nebo“. 
	Akceptováno.

	217
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 34 odst. 2
Doporučujeme v § 34 odst. 2 nahradit slovo „jeho“ slovem „svého“.
Nástup se v § 34 odst. 2 vztahuje k členovi správní rady, tedy původci děje (zde v postavení podmětu), a proto je zde potřeba použít přivlastňovací zájmeno „svůj“. Použití zájmena „jeho“ by značilo, že se má jednat o nástup nějaké jiné osoby. Vizte např. Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630.
	Akceptováno.
Formulace upraveno podle připomínky MD5.

	218
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 35 odst. 3
Nebude-li akceptována naše zásadní připomínka požadující zachování dosavadní struktury orgánů Technologické agentury, požadujeme uvést § 35 odst. 3 v tomto znění:
„(3) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má 13 členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby 7 členů bylo jmenováno z řad zástupců výzkumných organizací, 3 z řad zástupců podnikatelského sektoru a 3 z řad zástupců ústředních a jiných správních úřadů zodpovědných za výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, jejichž programy Technologická agentura České republiky realizuje.“.
Pro zachování odbornosti a relativní nezávislosti Technologické agentury je nezbytné, aby počet členů výzkumné rady jmenovaných z řad výzkumných organizací přesahoval jednu polovinu celkového počtu členů výzkumné rady. Také považujeme za vhodnější předejít možné rovnosti hlasů stanovením lichého počtu členů výzkumné rady.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	219
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 36 odst. 3
Požadujeme § 36 odst. 3 uvést v tomto znění:
„(3) Stanovisko kontrolní rady Technologické agentury České republiky je správní rada povinna projednat. Pokud se ředitel nebo správní rada odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.“.
Souhlasíme s postojem předkladatele vyjádřeným v odůvodnění § 26 a který je použitelný i pro § 36 odst. 3, tedy že stanoviska kontrolní rady nemohou být pro jiné orgány závazná, neboť by jinak byla narušena odpovědnost jiného orgánu nebo jejich členů za výkon jejich funkce. Souhlasíme také, že obvykle bude vhodné přijmout opatření k nápravě, byť se nemusí jednat o opatření k nápravě navrhovaná kontrolní radou. Ředitel a správní rada však také mohou stát za postupem Technologické agentury a dojít k závěru, že není potřeba přijmout žádná opatření k nápravě. Proto by neměla být stanovena povinnost přijetí alespoň nějakého opatření k nápravě.
Souhlasíme rovněž, že by měl příslušný orgán odůvodnit svůj postup, pokud se odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku kontrolní rady, ať už se odchýlí přijetím jiných opatření k nápravě, nebo nepřijetím žádných opatření k nápravě. Jsme však přesvědčeni, že je tuto povinnost nutné stanovit v normativním textu. Vzhledem k rozdělení pravomocí správní rady a ředitele předpokládáme, že některá opatření k nápravě mohou být v kompetenci správní rady a jiná v kompetenci ředitele, proto ve větě druhé uvádíme oba tyto orgány.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Ustanovení § 36 odst. 3 upraveno následujícím způsobem: „Stanovisko kontrolní rady Technologické agentury České republiky předkládá kontrolní rada řediteli Technologické agentury k přijetí opatření k nápravě a dále správní radě Technologické agentury k projednání. Stanovisko kontrolní rady Technologické agentury České republiky je správní rada povinna projednat. Pokud se ředitel odchýlí od návrhu opatření k nápravě obsaženého ve stanovisku, musí tento postup odůvodnit.“
Hlavním exekutivním orgánem agentury je ředitel. Je to tedy on, kdo by primárně měl přijmout nápravná opatření k zjištěním kontrolní rady.

	220
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 38 odst. 1
Doporučujeme uvést § 38 odst. 1 v tomto znění:
„(1) Součástí žádosti o zápis do evidence jsou písemnosti prokazující skutečnosti, které mají být do evidence zapsány, a písemnosti, které se zakládají ve sbírce listin, která je součástí evidence.“.
Nepovažujeme za vhodné používat v souvislosti s žádostí pojmy jako „listina“ nebo „listinný“, neboť tyto pojmy bývají používány pro „papírovou podobu“ různých dokumentů. To by pak mohlo vyvolávat dojem, že žádost nelze podat elektronicky.
Rovněž považujeme za vhodnější psát o těchto písemnostech jako o součásti žádosti. Přílohy jsou totiž součástí žádosti. Pokud by jí nebyly, nebylo by možné v případě nepřiložení příloh použít § 45 odst. 2 a § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.
Je také zbytečné psát o „listinných dokladech“ nebo „písemných dokladech“, když je ze slov „prokazujícími skutečnostmi“ zřejmé, že se má jednat o listiny, resp. písemnosti, kterými se něco dokládá, prokazuje.
	Akceptováno.

	221
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 39 odst. 2 a 3 a § 46
Doporučujeme § 39 odst. 2 a 3 a § 46 sdružit do jediného ustanovení, které bude vyčleněno do části druhé hlavy V dílu 5.
Považujeme za vhodnější, pokud budou všechna ustanovení o přestupcích soustředěna na jednom místě. Nebude-li sdílet předkladatel toto přesvědčení, doporučujeme alespoň vyčlenit § 39 odst. 2 a 3 do samostatného paragrafu s nadpisem „Přestupky“, aby se dalo toto ustanovení o přestupcích snadno nalézt.
	Akceptováno.

	222
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 42 odst. 2, 3 a 4
Doporučujeme uvést § 42 odst. 2 úvodní část ustanovení (tzv. „návětí“) v tomto znění:
„(2) Součástí žádosti je“.
Následující pododstavce (písmena) bude samozřejmě nezbytné příslušným způsobem upravit:
„a) ověřená kopie…
b) ověřená kopie…
c) některá z těchto…“.
Stejně jako v připomínce k § 38 odst. 1 pak navrhujeme nahradit pojem „listina“ pojmem „písemnost“.
Považujeme za vhodnější psát o těchto písemnostech jako o součásti žádosti. Přílohy jsou totiž součástí žádosti. Pokud by jí nebyly, nebylo by možné v případě nepřiložení příloh použít § 45 odst. 2 a § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. Nepovažujeme také za vhodné používat v souvislosti s žádostí pojmy jako „listina“ nebo „listinný“, neboť tyto pojmy bývají používány pro „papírovou podobu“ různých dokumentů. To by pak mohlo vyvolávat dojem, že žádost nelze podat elektronicky.
Následující dva odstavce pak doporučujeme přeformulovat, např. sloučením do jednoho odstavce takto:
„(3) Ustanovení § 41 odst. 2 se nepoužije, pokud lze obsah písemnosti ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, nebo pokud je žadatelem
a) výzkumná organizace, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu, nebo veřejná výzkumná instituce,
b) výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která prokáže, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě výzkumných organizací podle písmene a), nebo
c) jiná výzkumná organizace schválená v souladu s právním předpisem Evropské unie18) v jiném členském státě Evropské unie, která se prokáže výpisem z evidence tohoto členského státu obdobné evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí ne starším než 90 dnů.“.
Lze samozřejmě uvažovat znění, kdy výjimka z dokládání písemností z důvodu možnosti ověření z informačního systému bude uvedena v odstavci 3 a výjimka dokládání písemností z důvodu vlastností žadatele bude uvedena zvlášť v odstavci 4. Možné je také uvedení výjimky z dokládání písemností z důvodu možnosti ověření u informačního systému v odstavci 3 písm. a) a výjimek z důvodu vlastnosti žadatele v odstavci 3 písm. b) bodech 1 až 3.
	Akceptováno.

	223
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 43 odst. 1
Doporučujeme v § 43 odst. 1 vypustit slova „její úplnosti,“.
Vyhodnocení úplnosti není třeba zmiňovat, postačí použití § 45 odst. 2 správního řádu.
Dále doporučujeme zvážit, zda není celý § 43 odst. 1 nadbytečný, zda se nepřekrývá s ustanoveními správního řádu o dokazování.
	Akceptováno.

	224
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 50 odst. 4
Doporučujeme v § 50 odst. 4 nahradit zkratku „vč.“ slovem „včetně“.
	Akceptováno.

	225
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 53 odst. 5
Doporučujeme v § 53 odst. 5 nahradit slovo „charakterem“ slovem „povahou“.
Při psaní právních předpisů se zpravidla dává přednost používání slov českého původu před slovy cizího původu.
	Neakceptováno.
Odstavec 5 byl vypuštěn dle připomínky MŽP 711.

	226
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 73 až 84
Důvodová zpráva k § 73 uvádí mj. „Smlouva o poskytnutí podpory představuje zvláštní druh dohody o poskytnutí dotace dle § 17 rozpočtových pravidel. Rozpočtová pravidla obsahují obecnou úpravu procesu poskytování dotací v § 14 a násl. Někteří poskytovatelé účelové podpory poskytují nejen účelovou podporu podle zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací ale také jiné formy dotačních titulů na základě postupů dle rozpočtových pravidel. Z těchto důvodů je žádoucí, aby jednotlivé procedury byly co možná nejvíce sjednoceny a současně aby byla reflektována specifika podpor v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“.
S tímto záměrem je možno nepochybně souhlasit a považujeme je za žádoucí. Doporučujeme však zvážit, zda by tedy nemělo být poskytování účelové podpory podřízeno standardnímu postupu dle § 14 a násl. rozpočtových pravidel, tedy poskytnutí dotace prostřednictvím rozhodnutí, případně s uvedením odůvodněných odchylek procesu v zákoně o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Vede nás k tomu skutečnost, že podle § 2 odst. 2 písm. f) je poskytovatelem organizační složka státu, která rozhoduje o poskytnutí podpory a která tuto podporu poskytuje. Poskytování podpory prostřednictvím smluv dle § 17 rozpočtových pravidel je však používáno v případě, kdy poskytovatelem není organizační složka státu (jde zejména o nejrůznější fondy apod.). 
Pokud by tato připomínka nebyla akceptována, dáváme na zvážení použití pojmu „soutěžní lhůta“ v § 76, neboť tento pojem spíše evokuje využití veřejné soutěže, kterou však nový zákon opouští.
	Akceptováno částečně.
Dohoda o poskytnutí dotace, která je předjímána v § 17 rozpočtových pravidel je obecným institutem, který mohou využít všichni poskytovatelé dotací a návratných finančních výpomocí, tj. jak organizační složky státu, tak i státní fondy. Podmínkou je pouze to, aby bylo uzavírání dohod upraveno ve zvláštním zákoně.
Předkladatel se rozhodl využít této možnosti předjímané v rozpočtových pravidlech, protože segment podpory výzkumu, vývoje a inovací je dlouhodobě přivyklý na režim sjednávání smluv. Předkladatel se proto usiloval o to, aby nová úprava byla jednak souladná s rozhodovací praxí správních soudů, ale současně aby představovala co možná nejmenší materiální změnu zaběhnutých procesů u jednotlivých poskytovatelů. Od tohoto přístupu si předkladatel slibuje vyšší sociální účinnost nové normy a nižší míru chybovosti vzniklou v důsledku zavádění nových procesů.
Proto zákon obsahuje řadu odchylek od standardního režimu, které vycházejí z dosavadní právní úpravy (např. odborné poradní orgány, posudky oponentů, …).
Upraven název soutěžní lhůty.

	227
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 73 až 84 (výjimka pro programové období 2021-2027) 
Požadujeme stanovit výjimku z povinnost řídit se ustanoveními § 73 až 84 pro podporu poskytovanou z operačních programů v programovém období 2021-2027. Zřejmě by bylo možné dosáhnout tohoto cíle vhodně formulovaným přechodným ustanovením.
Všechny postupy řešené v části třetí hlavě V dílu 4 (§ 73 až 84) jsou nyní v rámci operačních programů nastaveny v řídicí dokumentaci v souladu s jednotným národním rámcem MMR-NOK pro fondy EU, který definuje MMR dle zákona č. 248/2000 Sb., vycházejících z nařízení EU a dalších legislativních aktů EU pro fondy EU, zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem. Zásadní změna těchto zavedených postupů v rámci jednoho programového období by s sebou nesla vysokou administrativní náročnost spojenou s odlišnými podmínkami nastavenými pro intervence uvnitř programů, na které tato úprava dopadá (OP JAK, OP TAK, OP ST), měla by velmi negativní vliv na byrokratickou zátěž na straně žadatele/příjemce i poskytovatele podpory a straně auditu – neboť by muselo dojít k reauditům systému. 
Při vyhlašování výzev a procesu hodnocení je nutné dodržovat rovný přístup a obdobné postupy u všech výzev v rámci jednoho operačního programu. Změnou nastavení by příjemce více podpor z jednoho operačního programu byl nucen postupovat různými způsoby a byly by vůči němu uplatňovány rozdílné postupy, což by zvýšilo chybovost programů a příjemcům způsobilo značné obtíže při čerpání podpory, což je v přímém rozporu se snahou o zjednodušování. 
Dále také není specifikován postup využití či nevyužití, nebo provazeb na monitorovací systém MS 2021+, ve kterém probíhá kompletní administrace výzev, projektů, jejich proplácení a uzavírání. 
V návrhu je používáno jiné pojmosloví – uchazeč – uchází, než je specifikováno v zákoně o rozpočtových pravidlech. Pro zajištění transparentnosti prostředí a také snížení byrokratické zátěže by mělo dojít k použití stejné terminologie, která právě výše zmíněnému zabrání.
Upozorňujeme, že takto zásadní změna metodických pokynů a na ně navazující řídicí dokumentace řídicích orgánů by zabrala vyšší jednotky měsíců jen na úrovni poskytovatele, což by mělo za následek přerušení v poskytování podpory a ohrožení čerpání v programovém období 2021-2027 a dále nehospodárně vynaložení výdaje na další přípravu a rozvoj systému MS2021+, pokud by mělo dojít k zásadním úpravám.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Tato výjimka je dána nově doplněným ustanovením § 64 odst. 3, které zní takto:
„(3) Na financování projektů operačních programů podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují ustanovení § 65 až § 84.“.


	228
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 73 odst. 1 větě první
Doporučujeme v § 73 odst. 1 větě první vypustit slova „popřípadě zrušení“.
Tato část ustanovení je duplicitní s § 83 odst. 4 větou první.
	Akceptováno.

	229
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 73 odst. 3
Požadujeme uvést § 73 odst. 3 v tomto znění:
„(3) Výzva k podávání návrhů projektů může být vyhlášena v anglickém jazyce. Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů stanovit nebo připustit, že se v anglickém jazyce
a) podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony,
b) vyhotovují nebo předkládají písemnosti, které nejsou úkonem, nebo
b) uskutečňuje hodnocení návrhů projektů, jiných úkonů nebo písemností.“.
Považujeme za nesmyslně přísné, aby v případě, že poskytovatel chce umožnit podávání návrhů projektů i v anglickém jazyce, musel v anglickém jazyce vypracovat i výzvu k podávání projektů. Již nyní poskytovatelé umožňují, nebo kvůli vypracování oponentních posudků zahraničními oponenty dokonce vyžadují podávání návrhů projektů v anglickém jazyce. Rozhodující znění zadávací dokumentace je pak v českém jazyce a do anglického jazyka se pouze překládá. Tato praxe nečiní potíže. Z návrhu není jasné, a vodítko v tomto směru neposkytuje ani odůvodnění, zda se slovo „rovněž“ odkazuje k nevyjádřenému předpokladu vyhlášení výzvy také v českém jazyce, nebo k použití anglického jazyka zmíněného v předchozí větě. Není proto zřejmé, zda má být rozhodným zněním výzvy pouze angličtina, nebo zda se připouští rovnocennost českého a anglického znění. V obou případech lze však očekávat nárůst výkladových nejasností, větší samozřejmě v případě dvou autentických znění. Požadujeme proto, aby vyhlášení výzvy v anglickém jazyce bylo pouze možností, nikoliv povinností. V námi navrhovaném znění by se mohl poskytovatel rozhodnout, zda chce, aby autentickým zněním bylo znění české, znění anglické, nebo zda mají být obě znění rovnocenná.
Přílišnou přísnost spatřujeme i v povinnosti uskutečňovat hodnocení projektů v angličtině a vyhotovovat další písemnosti v angličtině, bude-li umožněno podávání návrhů projektů v angličtině. Použití anglického jazyka by i v tomto případě mělo být toliko možné, nikoliv povinné. Upozorňujeme dále, že ze samotného znění návrhu ustanovení by pak vyplývalo, že musejí být v anglickém jazyce vyhotovovány také správní úkony poskytovatele mající povahu písemnosti. Předkladatel pak ani v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) neuvádí odhad zvýšení nákladů poskytovatelů vyplývající z očekávatelné potřeby na zaměstnávání překladatelů nebo jiných osob výtečně ovládajících angličtinu nebo na zajišťování služeb těchto osob externě.
Postrádáme naopak oprávnění poskytovatele, aby stanovil, nikoliv pouze připustil, podávání návrhů projektů v anglickém jazyce. Jak uvádíme výše, přinejmenším někteří poskytovatelé dokonce vyžadují podávání návrhů v anglickém jazyce, aby k nim mohli oponentní posudky vypracovávat zahraniční oponenti.
Celé ustanovení považujeme za speciální úpravu vůči § 16 správního řádu, který se použije přiměřeně (vizte § 73 odst. 5 návrhu a § 170 správního řádu). Jednacím jazykem je čeština, vůči správnímu orgánu lze bez dalšího používat slovenštinu. Má-li pokračovat současná praxe, kdy jsou návrhy projektů podávány povinně v angličtině, je nezbytné stanovit zákonnou odchylku od § 16. Tato odchylka by se však měla týkat nejen podávání návrhů projektů a hodnocení, ale také činění jiných správních úkonů (jak ze strany uchazeče/příjemce, tak poskytovatele) a vyhotovování a předkládání jiných písemností (např. dílčích nebo závěrečných zpráv).
Připuštění (nebo dokonce stanovení) hodnocení v anglickém jazyce by se pak mělo týkat nejen hodnocení návrhu projektu, ale i jiných úkonů nebo písemností – např. žádosti o změnu řešitele, nebo dílčí zprávy.
Námi navrhované znění používá alternativní výčty. Poskytovatel tedy např. může stanovit povinné podání návrhu projektu v anglickém jazyce a pouze připustit hodnocení návrhu projektu v anglickém jazyce (kdy zahraniční oponenti budou zpravidla zpracovávat posudky v angličtině a domácí hodnotitelé v češtině).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

V § 68 byl odstavec 4 návazně na připomínku formulován takto:
(4) Poskytovatel může ve výzvě stanovit nebo připustit, že se v anglickém jazyce
a) podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony,
b) vyhotovují nebo předkládají písemnosti, které nejsou úkonem nebo
c) uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.


	230
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 74 odst. 1
Doporučujeme v § 74 odst. 1 nahradit slovo „podkladě“ slovem „základě“ a slova „územních samosprávných celků“ slovy „územním samosprávným celkům“.
	Akceptováno

	231
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 74 odst. 2
Doporučujeme slova „kde zároveň byla“ nahradit slovy „pokud byla taková“ a vypustit slova „podle tohoto ustanovení“.
	Akceptováno

	232
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 75
Dáváme ke zvážení, zda v § 75 nezmínit nejen uchazeče, ale také příjemce, další účastníky, navrhovatele a řešitele. Dáváme též na zvážení, zda ustanovení o osobních údajích nepřesunout na jiné místo návrhu, aby bylo zřejmé, že se netýká pouze fáze hodnocení projektů a uzavírání smluv o podpoře.
	Akceptováno částečně.


	233
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 75 odst. 1 větě poslední
Doporučujeme vypustit § 75 odst. 1 větu poslední.
Tato věta je nadbytečná, podle zvláštních právních předpisů by byl poskytovatel povinen postupovat i bez toho, aby byla tato skutečnost zopakována i v návrhu zákona. Ustanovení ani nemá normativní povahu. Nadto upozorňujeme, že místo pojmu „zvláštní“ by měl být použit pojem „jiný“ („jiný právní předpis“) a doporučujeme v tomto směru upravit formulace v celém návrhu zákona.
	Akceptováno.

	234
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 77 odst. 3
Doporučujeme v § 77 odst. 3 nahradit slovo „doručený“ slovem „podaný“.
Je-li návrh projektu žádostí (§ 73 odst. 2 návrhu), je vhodnější psát o „podání“ návrhu. Ostatně na jiných místech návrhu sám předkladatel používá u návrhu projektů slovo „podání“ nebo „podávání“, např. v § 73 nebo 76 návrhu.
	Akceptováno.

	235
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 79
Doporučujeme v § 79 používat místo pojmů „zdůvodní“ a „zdůvodnění“ v současné legislativní praxi používanější pojmy „odůvodní“ a „odůvodnění“. 
	Akceptováno.

	236
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 81 odst. 1 větě první
Doporučujeme v § 81 odst. 1 větě první slovo „odešle“ nahradit slovem „zašle“.
Častěji bývá v zákonech používáno slovo „zašle“.
	Akceptováno.

	237
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 81 odst. 1 větě druhé
Požadujeme v § 81 odst. 1 nahradit větu druhou větami v tomto znění:
„V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje, nebo je odmítá. Součástí rozhodnutí je odůvodnění.“.
Z legislativnětechnického hlediska doporučujeme vložit před slovo „nebo“ čárku, neboť se zde očividně jedná o poměr vylučovací. Na tomto místě navíc nepovažujeme za potřebné použít středník, sdělení v části věty za středníkem není natolik úzce spojeno se sdělením v části věty před středníkem.
Z věcného hlediska požadujeme vypustit povinnost poskytovatele podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke každé skutečnosti uvedené uchazečem v námitkách. Rozumí se totiž samo sebou, že každé odůvodnění musí být splňovat požadavky přezkoumatelnosti. Není navíc potřeba, aby se poskytovatel podrobně vyjadřoval ke skutečnostem, které uchazeč v námitkách uvedl, ale které poskytovatel nijak nerozporuje. Navíc by se musel poskytovatel podrobně vyjadřovat i k tvrzeným skutečnostem, které zcela zjevně nesouvisejí s odmítnutím návrhu projektu nebo nevybráním návrhu projektu, případně by musel vyhodnocovat, zda je tvrzení většího počtu takových skutečností již šikanózním podáním, nebo nikoliv.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	238
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 81 odst. 1 větě poslední
Doporučujeme uvést v § 81 odst. 1 větu poslední v tomto znění:
„Vyhoví-li poskytovatel námitkám, uvede v rozhodnutí, které opatření k nápravě provede.“.
Je nadbytečné psát slovo „současně“, když se zároveň stanoví, že je sdělení o opatření k nápravě součástí rozhodnutí. Jako vhodnější považujeme použití slova „uvede“ místo „sdělí“. Navrhujeme také použití vztažného zájmena „které“ místo „jaké“, neboť se domníváme, že předkladatel zamýšlí stanovit, aby poskytovatel uvedl opatření zcela konkrétní, nikoliv pouze, jaké kvality (jakou jakost) má opatření vykazovat, resp. jakou vlastnost má mít.
	Akceptováno.

	239
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 82 odst. 2
Doporučujeme na konci § 82 odst. 2 doplnit větu „Lhůta pro uzavření smlouvy s dalším uchazečem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu smlouvy o poskytnutí podpory.“.
Doporučujeme stanovit, odkdy počne běžet lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory s uchazečem, kterému poskytovatel podle § 82 odst. 2 navrhl uzavření smlouvy z toho důvodu, že byl dalším uchazečem v pořadí, a nejvyšší přípustnou délku této lhůty. Po uplynutí této lhůty by poskytovatel mohl opět postupovat podle § 82 odst. 2 věty první.
	Akceptováno.

	240
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 83 odst. 5
Doporučujeme v § 83 odst. 5 vypustit slova „tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateli“.
Považujeme za samozřejmé, že odstoupení z výzvy k podávání projektů se oznamuje poskytovateli. Jedná se očividně o správní úkon směřující vůči správnímu orgánu (podání).
	Akceptováno.

	241
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 87 a 88
Doporučujeme v § 87 odst. 1 větě první a druhé, v § 87 odst. 2 větě první a druhé a v § 88 odst. 1 nahradit slovo „principů“ slovem „zásad“.
Při psaní právních předpisů se zpravidla dává přednost používání slov českého původu před slovy cizího původu.
	Akceptováno.


	242
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 88 odst. 3
Požadujeme § 88 odst. 3 uvést v tomto znění:
„(3) Hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která ho se svým stanoviskem postoupí vládě.“.
Nepovažujeme za vhodné, aby vláda schvalovala výsledek hodnocení programu, i když k takovému hodnocení není odborně vybavena. Vláda by spíše měla výsledek hodnocení programu vzít na vědomí. Projednání vládou a vzetí hodnocení na vědomí však není nezbytné stanovit zákonem.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Jestliže vláda schvaluje návrh programu, měla by schválit i jeho hodnocení. Pokud by vláda výsledek hodnocení programu neschválila, je stanovení dalšího postupu v její kompetenci. V tomto ohledu by vláda neměla být omezována.

	243
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 89 odst. 3
Požadujeme v § 89 odst. 3 vypustit slova „a současně nejméně u 5 % projektů v programu, kterým poskytovatel poskytl účelovou podporu v daném kalendářním roce.“, nebude-li vyhodnocení dopadů rozsáhlejších kontrol obsaženo v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
V současnosti jsou poskytovatelé povinni provádět finanční kontrolu nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory. Předkladatel doplňuje další kritérium rozsahu finanční kontroly jako 5 % projektů, aniž by tento krok vyhodnotil v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace. Předkladatelem požadované navýšení počtu kontrol (vizte odůvodnění § 89) si samozřejmě vyžádá přijetí nových zaměstnanců poskytovateli, aby finanční kontroly přinejmenším v zákonném rozsahu mohli provádět. Náklady na platy těchto nových zaměstnanců sice možná budou pokryty navýšením objemu finančních prostředků vrácených státu v důsledku kontrol (zde by bylo vhodné provést analýzu „návratnosti“ finančních kontrol), ale finanční prostředky takto státu vrácené nebude moci poskytovatel využít na platy svých nových zaměstnanců. Proto je nezbytné odhadnout navýšení platových nákladů na straně poskytovatele a odpovídajícím způsobem navýšit prostředky k jejich pokrytí při sestavování státního rozpočtu. Dokud nebude výše zmíněný odhad zpracován a zahrnut do závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace, nelze s rozšířením rozsahu kontrolní povinnosti podle § 89 odst. 3 souhlasit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Kontroly byly sloučeny do jednoho ustanovení (§ 81) a povinný rozsah byl stanoven na 5 % objemu poskytnuté podpory.


	244
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 92 odst. 5, poznámka pod čarou č. 29
Doporučujeme v poznámce pod čarou č. 29 uvést názvy zákonů č. 106/1999 Sb. a 123/1998 Sb.
	Akceptováno.

	245
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 104 odst. 1 až 4
Požadujeme setrvání stávajícího předsedy Grantové agentury a stávajících členů vědecké rady a kontrolní rady Grantové agentury ve funkci i po nabytí účinnosti zákona. Přechodná ustanovení by v jejich případě mohla znít obdobně jako ustanovení, kterým se ponechávají členové předsednictva Grantové agentury ve funkci.
Bude-li akceptována naše zásadní připomínka, ve které požadujeme zachování dosavadní organizační struktury Technologické agentury, požadujeme setrvání stávajícího předsedy Technologické agentury a stávajících členů předsednictva, vědecké rady a kontrolní rady Technologické agentury ve funkci i po nabytí účinnosti zákona.
V odůvodnění § 104 odst. 1 v důvodové zprávě předkladatel neuvedl konkrétní důvody pro to, aby se stávající funkcionáři Grantové agentury nestali funkcionáři Grantové agentury podle nové právní úpravy. Upozorňujeme, že zbavení funkcí (fakticky odvolání) zákonem, pro které nejsou dostatečně závažné důvody, může být považováno za protiústavní. K tomu vizte např. stanovisko Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 11. dubna 2022, čj. Úřadu vlády ČR 350/22. K předčasnému zániku funkcí stávajícím funkcionářům Grantové agentury nevidíme legitimní důvod.
Obecně lze říci, že v případě změn podmínek pro výkon funkce lze stanovit zánik funkce pro ty funkcionáře, kteří nesplňují nové podmínky, pokud jsou rozumné. Při snížení počtu členů orgánu nebo při změně orgánu, který část orgánu volí, navrhuje nebo jmenuje, lze losovat. Při zavedení funkčního období lze stanovit rozumné přechodné období, kdy stávající funkcionáři ještě setrvají ve funkci.
Výše uvedené platí i pro funkcionáře Technologické agentury, budou-li zachovány její organizační struktura a předpoklady pro jmenování, resp. zvolení.
Změna v odstavci 1 vyplývající z připomínky si samozřejmě vyžádá také odpovídající úpravy v odstavcích 2 až 4.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Viz ustanovení § 100  § 101.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.


	246
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 107
Důrazně doporučujeme doplnit do zmocňovacího ustanovení zákonné zmocnění pro vydání nařízení vlády vymezujícího způsobilé náklady, jehož návrh byl předložen současně s návrhem zákona.
Nařízení vlády je sice možné vydat na základě ústavního zmocnění, zpravidla se však přistupuje k výslovnému zmocnění zákonnému.
	Akceptováno.

	247
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	Ke kapitole 7 obecné části důvodové zprávy
Požadujeme doplnit kapitolu 7 obecné části důvodové zprávy o shrnutí předpokládaných dopadů na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Nelze se spokojit s tím, že důvodová zpráva pouze odkáže na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA). Přinejmenším shrnutí předpokládaných dopadů musí být v důvodové zprávě uvedeno. Teprve poté lze v podrobnostech odkázat na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA). Řada navrhovaných změn očividně bude mít nepříznivé dopady na výdajovou stránku rozpočtů organizačních složek státu i výzkumných organizací, jejichž rozpočty jsou veřejnými rozpočty (zejména veřejné vysoké školy a ústavy Akademie věd ČR).
Ve vztahu k organizačním složkám státu se jedná např. o navýšení výdajů na platy zaměstnanců ČR zařazených do GAČR a TAČR z důvodu navýšení administrativy kvůli přechodu těchto institucí do režimu služebního zákona a kvůli nově zaváděné povinnosti kontrolovat zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků podle § 7 odst. 3.
Ve vztahu k výzkumným organizacím se jedná např. o navýšení jejich výdajů v souvislosti se zaváděním, uplatňováním, vyhodnocováním a aktualizací systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků podle § 7 odst. 1 a 2.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Tabulka „Odhad počtu zaměstnanců nově převedených …“ byla opravena v RIA a vložena také do DZ, kap. 7.

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.


	248
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K odůvodnění § 2 odst. 2 písm. l)
Požadujeme v odůvodnění § 2 odst. 2 písm. l) v důvodové zprávě uvést, jak má vypadat proces schvalování velké výzkumné infrastruktury vládou. Není totiž zřejmé, zda má vláda předem schválit vznik velké výzkumné infrastruktury, nebo zda má být existující výzkumná infrastruktura vládou prohlášena za velkou výzkumnou infrastrukturu. Předpokládáme, že ke schválení dojde formou usnesení vlády. Není však zřejmé, kdo má vládě předložit návrh na schválení velké výzkumné infrastruktury. Uvažovat se zřejmě dá o Ministerstvu školství mládeže a tělovýchovy, které má podle § 87 odst. 1 zabezpečovat hodnocení velkých výzkumných infrastruktur.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Agenda velkých výzkumných infrastruktur je svěřena do kompetence MŠMT, a to jak z hlediska koncepce a poskytování podpory (§ 13 odst. 2 písm. c), tak i z hlediska hodnocení (§ 13 odst. 2 písm. f, resp. § 87 odst. 1). Je tedy zřejmé, že tím, kdo má vládě předložit návrh na schválení velké výzkumné infrastruktury je MŠMT. Jak má vypadat proces schvalování je záležitostí koncepce velkých výzkumných infrastruktur, která je svěřena MŠMT. Předpokládá se pokračování současné praxe, kdy MŠMT vyhlásí výzvu k předkládání návrhů projektů velkých výzkumných infrastruktur, provede mezinárodní hodnocení podle schválené komplexní metodiky Mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a na základě jeho výsledků s přihlédnutím k finančním možnostem předloží vládě k rozhodnutí návrh velkých výzkumných infrastruktur pro další období (aktuálně pro období od roku 2027).

	249
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K odůvodnění § 2 odst. 3 písm. f)
Požadujeme v odůvodnění § 2 odst. 3 písm. f) v důvodové zprávě nezmiňovat, že vymezení pojmu výzkumný pracovník v rané fázi kariéry v sobě obsahuje věkové omezení.
Vymezení tohoto pojmu totiž věkové omezení ve skutečnosti nijak neobsahuje (a je to tak správné). Pokud se omezení neodvíjí od data narození výzkumného pracovníka, nelze psát o věku a věkovém omezení. Lépe by bylo psát např. o zohledňování délky vědecké kariéry.
Přinejmenším v důvodové zprávě by pak měl předkladatel uvést, zda pojem výzkumný pracovník v rané fázi kariéry zahrnuje také výzkumné pracovníky, kteří ještě úspěšně nedokončili doktorský studijní program. Předpokládáme, že ano.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	250
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K odůvodnění § 22
Požadujeme v odůvodnění § 22 v důvodové zprávě vypustit slova „a nezvyšuje administrativní zátěž“.
Má-li se vypracovávat a předkládat nový dokument o činnosti správního úřadu a jeho orgánů, jedná se zcela zjevně o zvýšení administrativní zátěže. Navíc se nedá předpokládat, že by předseda Grantové agentury zpracovával celou zprávu o činnosti Grantové agentury sám. Je zřejmé, že se na jejím vypracování budou podílet i státní zaměstnanci zařazení v Grantové agentuře. Jelikož se má zpráva vypracovávat dvakrát ročně, nejedná se o zanedbatelné zvýšení administrativy. Správně by měly být náklady na tuto novou administrativu uvedeny i v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) [vizte zásadní připomínku k částem 3 a 5 RIA (náklady poskytovatelů)].
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Povinnost předkládat RVVI informaci o činnosti Grantové agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období má neutrální dopady na platovou oblast a oblast počtu zaměstnanců v dotčené instituci. Implementace tohoto opatření bude zabezpečena v rámci stávajících personálních kapacit a limitu objemu prostředků na platy. Náklady spojené s přípravou koncepčních, strategických a analytických dokumentů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů a výzkumných organizací určených na zajištění výkonu jejich agend. Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti Grantové agentury.

	251
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	Absence obsahu zprávy RIA
Důrazně doporučujeme doplnit na začátek závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) obsah, který by čtenáři usnadnil orientaci v dokumentu. Možnost zobrazit si v programu MS Word navigaci podle nadpisů nepovažujeme za dostatečnou.
	Akceptováno 
V RIA bude doplněn obsah.

	252
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K bodu 1.3.4.9 RIA (neadekvátnost postavení GAČR a TAČR)
V bodě 1.3.4.9 RIA je uveden text o údajném neadekvátním postavení Grantové agentury a Technologické agentury, mj. i následující:
„Na příkladech z jiných zemí lze prokázat, že takto identická úprava dvou agentur s rozdílným posláním je neobvyklá. Lze dohledat např. rakouské zákony nebo slovinský zákon, kterými jsou řízeny obdobné agentury. Jejich porovnáním lze zjistit, že jsou mnohem více přizpůsobeny účelu, pro který se agentury zřizují48.“.
Požadujeme doplnit přinejmenším do závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace analýzu, která by prokazovala, že je postavení Grantové agentury a Technologické agentury neadekvátní a že jsou jiné modely mnohem více přizpůsobeny účelu, pro který se agentury zřizují.
Shrnutí zmiňované právní úpravy Rakouska a Slovinska by mělo být výchozím, nikoliv však jediným bodem této analýzy. K učinění závěrů o obvyklosti určitých řešení by bylo vhodné vypracovat přehlednou tabulku právní úpravy členských států EU, členských států Evropského hospodářského prostoru a případně i jiných států, zejména těch, se kterými Grantová agentura a Technologická agentura spolupracuje.
Výsledky analýzy by pak měly být stručně uvedeny i v odůvodnění jednotlivých změn v důvodové zprávě, např. v odůvodnění § 28, které považujeme za nedostatečné.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Do RIA budou doplněny příklady systému podpory aplikovaného výzkumu ve vybraných státech. 
Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se značně posunul/rozrostl v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
Způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací se v zahraničí výrazně liší v závislosti na organizační struktuře, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historickém vývoji jednotlivých zemí, stejně jako na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách. Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství srovnání institucí pro oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností formulovat obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že institut správní rady, který je nově navrhován jako dohledový orgán TA ČR, stejně jako pozice ředitele, jež by měl řídit každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován nezávisle na formě agentury (společnost s ručením omezeným, nezávislý orgán státní správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum, orientovaný výzkum). 
Dalším významným rysem, který je v otevřených zdrojích zmiňován jako zásadní pro fungování systému výzkumu, vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování orgánů státní správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující orgánům státní správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost agentur především implementační charakter a není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým aspektem tohoto uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat stanovenou politiku, nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle. Bez ohledu na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních návrzích projektů, čímž zůstávají nezávislé. 
Postavení Technologické agentury ČR je v současné době unikátní, co do autonomie rozhodování, a dominantní, co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu v oblasti aplikovaného výzkumu. 
Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho vyplývající  narůstající objem finančních prostředků ze státního rozpočtu  vyžadují redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a Technologickou agenturou ČR. Atribut nezávislosti, jak je definován výše, není tímto návrhem nijak dotčen.
Předkládaná úprava řízení TA ČR je inspirovaná modely Rakouské agentury pro podporu výzkumu (FFG), Dánského inovačního fondu (DG), Švédské vládní agentury pro inovační systémy (VINNOVA), Britské Innovate UK (UKRI), Finské Business Finland (BF) a Slovinské agentury pro výzkum a inovace (ARIS), tedy obdob TA ČR. Návrh je však přizpůsoben českému kontextu vědeckovýzkumného systému. Z tabulky níže vyplývá, že žádná z uvedených agentur nefunguje v systémy podpory VaVaI samostatně a její zřizovatelé, poskytovatelé či hostitelé (v rámci svým struktur) vykonávají vliv a dozor nad jejich koncepčním a strategickým směřováním.
Více viz. RIA, kapitola 3.2.9.

	253
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K částem 3 a 5 RIA (náklady poskytovatelů)
Požadujeme vypracovat a zařadit do závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podrobnější odhad nákladů poskytovatelů a příjemců spojených
se zvýšením administrativy kvůli přechodu GAČR a TAČR do režimu zákona o státní službě (např. jednorázové výdaje, administrativně náročnější personální agenda),
s vypracováváním koncepčních dokumentů,
se zavedením, resp. posílením veřejnoprávního režimu u účelové podpory (zejména § 79 až 81),

s nově nastaveným vztahem GAČR a TAČR k ostatním státním orgánům (např. vypracování zprávy o činnosti pro RVVI dvakrát ročně),
s novou strukturou orgánů TAČR (např. úspory na platu předsednictva a nové náklady na platy členů správní rady jsou zmíněny, ale ne vyčísleny),
se zaváděním dalších nových povinností, včetně povinností kontrolních, zejména ve vztahu
k zásadám etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích (§ 6),
k zásadám předběžné opatrnosti (§ 7),
k ochraně bezpečnostních zájmů státu (§ 8),
k finanční kontrole u příjemců podpory (§ 89 odst. 3; nejen 5 % objemu, ale také 5 % projektů), 
s evidencí výzkumných organizací (v tomto případě by zřejmě šlo spíše o vyhodnocení a kvantifikaci rozdílů oproti zápisům do seznamu výzkumných organizací)
a související dopady na státní rozpočet a jiné veřejné rozpočty. Zvýšené náklady budou zřejmě způsobeny zejména potřebou najmout nový personál, případně rozšířit pracovní úvazky stávajícím zaměstnancům. Vizte též naši připomínku ke kapitole 7 obecné části důvodové zprávy. Nejen důvodová zpráva, ale také závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace působí v tomto ohledu jako nedopracované. Předpokládáme nicméně, že v některých případech jde o důsledek nezařazení jednotlivých podrobnějších výpočtů do závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) ve snaze o větší stručnost a přehlednost dokumentu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) není předkladatel povinen v RIA vyčíslovat dopady na poskytovatele a příjemce. Obecné zásady k tomuto bodu uvádí: „Uvede se zejména popis očekávaných dopadů a jejich rozlišení ve vazbě na velikost podnikatelů …“.
V kapitole 3.1 Obecných zásad RIA je k tomuto tématu uvedeno následující: „Pro účely vyhodnocení nákladů a přínosů se provádí jak kvalitativní, tak kvantitativní analýzy. Rozhodnutí o rozsahu analýz je v kompetenci předkladatele a odvíjí se od charakteru řešeného problému a s ohledem na rozsah a povahu dopadů.
Předkladatel provádí vyhodnocování nákladů a přínosů s ohledem na vymezené dotčené subjekty. … Předkladatel vždy vyjádří náklady peněžně nebo alespoň číselně, pokud je to možné …“.
Peněžní vyjádření nákladů příjemců není možné Vzhledem k tomu, že změna právní úpravy je tak rozsáhlá, že v řadě případů vede k úsporám, jindy pak zase ke zvýšení administrativy. Celkově však vyčíslit nelze.
Přes to však předkladatel kvalifikovaným odhadem nepředpokládá zvýšení nákladů poskytovatelů a příjemců v souvislosti s aplikací nového zákona (viz podrobnější odhad nákladů v RIA a přestrukturovaná kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů a kapitola 3.2 Náklady).
Rámcový obecný odhad nákladů:
a) Náklady spojené s přechodem GA ČR a TA ČR do režimu zákona o státní službě:
Pouhým převodem stávajících zaměstnanců, kteří vykonávají dané agendy pod zákoníkem práce a budou převedeni ze zákoníku práce na zákon o státní službě, nedojde k nárůstu systemizovaných míst.
Více viz RIA kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů.
b) Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických dokumentů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. 
Koncepční dokumenty poskytovatelé a příjemci vytvářejí již v současné době - na úrovni ústředních správních úřadů jde o součást zajištění výkonu jejich agend.  Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti. Podle Obecných zásad RIA není předkladatel povinen vyčíslovat dopady na příjemce. Na úrovni institucí by však činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením výzkumných organizací. 
Zákon umožňuje nahradit koncepci poskytovatele jiným existujícím koncepčním dokumentem poskytovatele, který obsahuje požadované náležitosti a je schválený vládou a dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace nahradit jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace uvedeny, a který je schválený poskytovatelem.
c) Náklady spojené se zavedením veřejnoprávního režimu u účelové podpory
Dosavadní praxe, kdy ustanovení správního řádu nebyla na dané procesy aplikována vůbec či jen ve velmi omezené míře nekoresponduje s ustálenou rozhodovací praxí správních soudů vztahující se k poskytování podpor z veřejných rozpočtů. Nemá dojít k navýšením personálních kapacit v souvislosti se zavedením veřejnoprávního režimu pro poskytování účelové podpory, neboť v některých oblastech finanční a personální náročnost naroste, v jiných se sníží a v celkovém součtu bude bilance vyrovnaná. 
Více viz RIA kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů.
d) Náklady spojené s půlročním cyklem zpráv o činnosti GA ČR a TA ČR:
Pololetní zprávy mohou být strukturovány tak, aby lépe vyhovovaly specifickým potřebám rady. Místo detailního zhodnocení veškerých aktivit umožňuje průběžné podávání zpráv zaměřit se na klíčové trendy, události a výsledky, které jsou pro radu nejdůležitější. To zvyšuje relevantnost a užitečnost poskytovaných informací.
Díky pololetnímu cyklu se množství informací může rozložit do menších částí, což může snížit administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany. Tímto způsobem lze také zabezpečit, aby zpráva obsahovala pouze klíčové informace, čímž se optimalizuje čas a zdroje věnované vypracování dokumentu.
Odhad nákladů: vzhledem k výše uvedenému lze předpokládat, že zpráva o činnosti Technologické a Grantové agentury bude součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých poskytovatelů určených na zajištění výkonu jejich agend (půlroční cyklus informování o činnosti tedy nezvyšuje významně náklady, neboť již dnes jsou v nějaké formě zprávy o činnosti vypracovávány).
e) Náklady spojené s novou strukturou orgánů TAČR (např. úspory na platu předsednictva) a nové náklady na platy členů správní rady: Předsednictvo = 5 členů, Správní rada = 1 zástupce Úřadu vlády (státní zaměstnanec ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), 1 zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu (státní zaměstnanec ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), jeden zástupce z každého ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura České republiky realizuje (cca 4-6 osob MPO, MŽP, MD, MV, MO, MZe = státní zaměstnanci ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), dále čtyři odborníci z oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí (zde vzniknou náklady na platy 4 členů správní rady). Shrnutí: současná situace: 5 členů předsednictva = náklady na platy 5 členů; navrhovaná správní rada = náklady na platy 4 členů. Odhad nákladů spojených s novou strukturou orgánů TAČR: bude součástí schvalovaných limitů rozpočtů TAČR určených na zajištění výkonu jeho agend. Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti. 
Administrativní podporu správní rady bude zajišťovat stejný aparát jako administrativní podporu předsednictva. Více informací viz RIA kapitola 3.2.9, nicméně celkový dopad do nákladů má být neutrální.
Odhady počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě byly provedeny s využitím Výročních zpráv GA ČR (cca 59 zaměstnanců, z toho cca 15 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5 členů předsednictva) a TA ČR (cca 144 zaměstnanců, z toho cca 30 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5 členů předsednictva).
f) Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu) jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady. Teoreticky by mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však za to, že půjde jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění výkonu jejich agend.
Podle Obecných zásad RIA není předkladatel povinen vyčíslovat dopady na příjemce. Náklady spojené s novými povinnostmi finančních kontrol u příjemců podpory by však měly být spojeny s pravidelným hodnocením výzkumných organizací. Blíže viz RIA kapitola 3.2 Náklady, kde budou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
g) Náklady spojené s evidencí výzkumných organizací: Změny právní úpravy týkající se evidence výzkumných organizací mají pouze legislativně-technický charakter. Tyto změny nepovedou ke zvýšení nákladů na zajištění této agendy. Implementace navrhovaného administrativního rozhraní při IS VaVaI pro účelovou podporu předpokládá naopak postupné snížení personálních nákladů, což by mělo vést ke snížení systemizovaných míst v důsledku automatizace procesů (náklady na případné personální posílení v souvislosti se ZSS, právní a kontrolní jsou v RIA uvedeny, a budou hrazeny z rozpočtu VVI).

MMR souhlasilo s vypořádáním dne 12.08.2024.

	254
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K části 3 RIA (integrované prostředí pro administraci účelové podpory)
V souvislosti s návrhem nového integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a přechodem na nový informační systém pro výzkum, vývoj a inovace vyvstávají otázky týkající se dostatečnosti a transparentnosti provedených analýz. Z doprovodných materiálů, včetně důvodové zprávy a závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA), není jasné, proč byla zvolena konkrétní varianta řešení. Chybí transparentní vypočtení nákladů a jejich řádné zdůvodnění.
V tomto směru by zřejmě bylo vhodné doplnit závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA) o další údaje obsažené v dokumentu Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023, ze které čerpá závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Vzhledem k očekávanému širokému pokrytí novým informačním systémem v oblasti výzkumu, vývoje a inovací nejsou dostatečně analyzována rizika spojená s přípravou a implementací tohoto systému.
Požadujeme provedení důkladného vyhodnocení a porovnání všech variant a jejich dopadů, a to s ohledem na všechny dotčené strany, které by do nového informačního systému měly být zahrnuty.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Připomínka je příliš obecná. Podle legislativních pravidel vlády musí být připomínky formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace.
Srovnání variant
Při zohlednění předpokladu stagnace objemu účelové podpory v následujících letech (budoucí náklady jsou diskontovány na současnou hodnotu) lze očekávat nejvyšší náklady v prvním roce i v dalších letech ve Variantě zachování současného stavu. Ve všech variantách spojených s přechodem na jeden informační systém lze očekávat, že zavedení jednotného informačního systému sníží náklady na administraci účelové podpory u poskytovatelů a příjemců v následujících letech, a to pod úroveň současného stavu. Snížení nákladnosti administrace projektů lze očekávat rovněž v případě Varianty postupného sjednocování stávajících informačních systémů, kdy bude postupně docházet k zavádění informačního systému poskytovateli, kteří v současné době žádný informační systém nemají. Tento pokles však bude nižší než ve variantě zavedení administrativního rozhraní při IS VaVaI (vybraná varianta) a vytvoření nového informačního systému „na zelené louce“.
Důvody zvolení varianty zavedení administrativního rozhraní při IS VaVaI:
Jednotné využívání administrativního rozhraní při IS VaVaI všemi poskytovateli (na rozdíl od současného stavu více informačních systémů u různých poskytovatelů) by umožnilo lepší koordinaci a harmonizaci postupů a podmínek při poskytování účelové podpory. Rozvoj a údržba pouze jednoho systému přispějí k úsporám a lepší efektivitě veřejných investic, stejně jako zlepšení reakcí na legislativní změny. Umožnila by se automatizace datových toků a snadnější propojitelnost s veřejnými rejstříky by zlepšila dostupnost dat. Jednotná správa informačního systému pro poskytování účelové podpory přinese jednotnou a transparentní regulaci a snížení administrativní zátěže poskytovatelů i uchazečů a příjemců. 
Varianta zavedení administrativního rozhraní při IS VaVaI byla vybrána z toho důvodu, že jde o optimální ekonomickou variantu, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku nového jednotného informačního systému. Tato varianta je realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy. Tato varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů nejlevnější. Varianta jednotného informačního systému na „zalené louce“ je z dlouhodobého kontextu vývoje informačního systému a jeho udržitelnosti nejvhodnější, nese však s sebou rizika zejména při realizaci zadávacího řízení a také znamená, že jsou veškeré stávající informační nahrazeny novým bez jejich využití.
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Zhodnocení rizik:
a) Při zvažování všech variant řešení snižování administrativní zátěže byla brána v úvahu rizika přetrvávání administrativní náročnosti a absence integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy): 
Přetrvávající zvýšená administrativní zátěž představuje riziko pokračujících bariér úspěšného dokončování projektů nebo jejich zpožďování, zvýšené náklady při nutnosti zaměstnat více administrativních pracovníků, omezené využití času výzkumných pracovníků na skutečný výzkum a vývoj nebo snižování jejich kreativity při plnění administrativních povinností a důsledkem může být omezená konkurenceschopnost (menší výzkumné týmy nebudou schopny konkurovat větším výzkumným týmům a organizacím, které mají více zdrojů na administrativu). 
b) Byla brána v úvahu i možná rizika zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory: 
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretická rizika složité implementace přecházení na integrované prostředí pro administraci (koordinace a integrace různých systémů, dat a procesů), což může zpomalit samotnou implementaci a zvýšit náklady, nedostatečná flexibilita a přizpůsobivost a omezit efektivitu a účinnost (pokud nebude systém dostatečně modulární a pokud nebude možné upravovat procesy podle specifických potřeb a požadavků poskytovatelů, uchazečů a příjemců). Další riziko představuje ztráta dat a informací při migraci na nové integrované prostředí, což může mít negativní dopad na kontinuitu projektů a ztrátu důležitých informací. Nedostatečná robustnost, odolnost a bezpečnost je dalším případným rizikem zavedení integrovaného prostředí pro administraci (ohrožení kontinuity provozu) a konečně potřeba školení a podpory uživatelů u nově zavedeného integrovaného prostředí pro administraci. Riziko může představovat i případná omezená konektivita a dostupnost služeb způsobená možným zahlcením internetového prostředí Úřadu vlády ČR. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě i v návaznosti na realizaci cílů Koncepce Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací 2021 - 2025 se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona a bližší specifikací v podzákonných normách.
Závěr:
Rozhodování se uskutečnilo nikoli pouze podle nákladů ale podle zákonnosti a nezbytnosti. Varianta 0 je dlouhodobě nevyhovující, protože právní úprava je zastaralá a mnohokrát měněná. Varianta 1 spočívající v další novelizaci by nebyla zcela souladná s požadavkem zakotveným v čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády, který požaduje, aby byl právní předpis „koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně.“

	255
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K rozdílové tabulce
K chybějícímu § 2 odst. 2 písm. k)
Doporučujeme do rozdílové tabulky doplnit § 2 odst. 2 písm. k) a jemu odpovídající bod 16 písm. dd) sdělení Komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01). V normativním textu je totiž § 2 odst. 2 písm. k) podtržen a je za ním uvedeno celexové číslo tohoto sdělení Komise. To by se mělo odrazit i v rozdílové tabulce.
	Akceptováno.

	256
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 7 a § 8
Požadujeme přepracovat § 7 týkající se zásad předběžné opatrnosti a § 8 k ochraně bezpečnostních zájmů státu tak, aby reflektoval možnosti osob či subjektů, na které se povinnosti vztahují.
Odůvodnění: 
Domníváme se, že navrhovaná úprava může příjemce podpory zatížit neuměřenou administrativní a byrokratickou zátěží v oblasti, ve které mají jen omezené kompetence (např. zohledňování a zajištění zájmů ČR).
Tato připomínka je zásadní
	Neakceptováno.
Připomínka je zcela nekonkrétní a nenavrhuje žádné řešení. 

	257
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 41 odst. 1) písm. a)
Navrhujeme zjednodušit proces přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vypuštěním tohoto bodu.
Odůvodnění: 
Domníváme se, že možnost přijímání pracovníků ze třetích zemí by měla být součástí samotného zapsání instituce do evidence výzkumných organizací.
Tato připomínka je zásadní
	Akceptováno, text byl upraven do podoby “zapsána”.

	258
	Ministerstvo pro místní rozvoj MMR-75015/2023-31
	K § 79 odst. 5)
V daném odstavci je odkazováno na neexistující § 76 odst. 7). Požadujeme text opravit. 
Tato připomínka je zásadní
	Akceptováno.

	259
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Ustanovení § 2 odst. 2 písm. g) a i) požadujeme upravit do znění:
g) uchazečem osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka organizační složky státu Ministerstva obrany, která se uchází o poskytnutí podpory jako příjemce,
i) dalším účastníkem projektu osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka organizační složky státu Ministerstva obrany, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu“.
Odůvodnění:
Organizační jednotky organizační složky státu Ministerstva obrany zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi nejsou ani osobou ani organizační složkou státu. Jmenovitě Univerzita obrany jako státní vysoká škola je útvarem Ministerstva obrany a navrhované doplnění předmětných ustanovení je podmínkou toho, aby mohla být společně s ostatními útvary Ministerstva obrany uchazečem a dalším účastníkem projektu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	260
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Požadujeme ustanovení § 70 odst. 4 upravit tak, aby znělo: 
(4) Je-li příjemcem podpory podle tohoto zákona organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity. Je-li příjemcem podpory organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi nebo její organizační jednotka, nesmí poskytovatel stanovit podmínku pro použití prostředků tímto příjemcem spočívající v jakékoliv finanční spoluúčasti tohoto příjemce na nákladech projektu.
Odůvodnění:
Navrhované doplnění ustanovení neumožní na rozdíl od dosavadní praxe poskytovateli podpory požadovat finanční spoluúčast po uchazeči, kterým je např. státní vysoká škola (dále Vojenský zdravotní ústav, Vojenský veterinární ústav). Státní vysoké školy – Policejní akademie České republiky jako organizační složka státu a Univerzita obrany jako součást organizační složky státu Ministerstva obrany hospodaří v zásadě s finančními prostředky z příslušné kapitoly státního rozpočtu a možnost požadovat po nich ze strany poskytovatele finanční spoluúčast v souvislosti s poskytováním podpory působí často organizační problémy a zvyšuje administrativní náročnost celého procesu. V některých případech takový požadavek poskytovatele vede k tomu, že státní vysoká škola se nemůže ve stanoveném časovém horizontu vůbec ucházet o poskytnutí podpory. Poněvadž státní vysoké školy nakládají v režimu tohoto zákona s veřejnými prostředky, jeví se jako zbytečné v takovém případě vést prakticky dvojí účetnictví o finančních prostředcích vynakládaných na řešení projektů. Podíl spolufinancování ať už z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů státního rozpočtu působí u veřejných vysokých škol jako motivační prvek k úspěšné realizaci. U státních vysokých škol však tento motivační prvek, kromě administrativní náročnosti, postrádá svůj smysl s ohledem na způsob financování takového subjektu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	261
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Požadujeme doplnění nového písmena d) do § 64 odst. 1, které bude znít: 
d) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti řešený pro jeho potřeby na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem,
a úpravu odstavce 2 ustanovení § 69 tak, aby zněl:
(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě provedení výzvy k podávání návrhů projektů nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem; to neplatí v případě projektů, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
Odůvodnění:
Ministerstvo obrany je dlouholetým poskytovatelem podpory VaV formou veřejné zakázky podle zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Takto zadávaný výzkum a vývoj slouží v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje pro jeho potřeby a výsledky jsou přejímány a zaváděny do činnosti Armády České republiky, případně do činnosti dalších složek MO. Současně MO spravuje vlastní organizační jednotky, které jsou resortními výzkumnými organizacemi a z tohoto postavení i příjemci institucionální podpory (Univerzita obrany, Vojenský zdravotní ústav, Vojenský veterinární ústav). Tyto útvary MO nemají vlastní právní subjektivitu (jsou organizačními jednotkami MO) a z tohoto důvodu je jim znemožněno ucházet se o podporu ve veřejných zakázkách vyhlašovaných MO dle zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy se za dodavatele dle § 5 rozumí prakticky pouze osoby (právnické) a těmi ve vztahu k MO jeho organizační jednotky nejsou.
Resortní výzkumné organizace jsou v mnoha případech plně kvalifikované pro přispění k naplňování cílů resortních programů VaV a tak i k realizaci resortních výzkumných a vývojových potřeb formou řešení projektů. MO proto požaduje rozšíření zadání u resortních programů veřejných zakázek, respektive u aktivit realizovaných ve prospěch poskytovatele, i na možnost zadat řešení projektu vlastní organizační jednotce formou Rozhodnutí o poskytnutí podpory v těch případech, kdy je tato organizační jednotka schopna řešení projektu pro potřeby poskytovatele zabezpečit.  
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	262
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Požadujeme přímo zákonem upravit způsob nakládání s výsledky.
Odůvodnění:
Současná úprava zákona č. 130/2002 Sb. srozumitelně v § 16 vymezuje práva k výsledkům a jejich využití. MO v rámci svých programů využívá především ustanovení vztahující se k výsledkům vytvořeným v rámci veřejných zakázek.
Předložený návrh zákona oproti tomu ve svých ustanoveních vlastnictví a práva k výsledkům neupravuje ani ve vztahu k výsledkům veřejné zakázky, pouze uvádí v § 2:
§ 2 Vymezení pojmů
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
n) veřejnou zakázkou zakázka v aplikovaném výzkumu, inovacích a transferu znalostí pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito samostatně nebo společně s dalšími orgány veřejné správy hlavními uživateli výsledku,
Termín hlavní uživatel výsledku není v zákoně definován. V důvodové zprávě je pak uvedeno, jak je nakládáno s výsledky z veřejné zakázky, případně z výzvy k předkládání návrhů projekt:
„K § 2 odst. 2 písm. n) veřejná zakázka v aplikovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Návrh zákona setrvává na oddělení dvou procesů, na kterých je založeno poskytování účelové podpory. Veřejná zakázka je způsobem, kterým mohou poskytovatelé účelové podpory jako orgány státní správy získávat cíleným zadání poznatky, které potřebují pro svoji činnost.
Naproti tomu výzva k předkládání návrhů projektů slouží v určitém programu nebo jeho části k hledání řešení určitého okruhu problémů, nebo k podpoře neohraničeného základního výzkumu apod. Poskytovatel účelové podpory hledá množinu nejlepších návrhů, které mohou k řešení problému přispět vytvořením nových znalostí anebo naplní očekávání poskytovatele. Výsledky nejsou určeny pro poskytovatele. Poskytovatel vytváří prostředí pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve prospěch třetích osob, veřejnosti, podnikové sféry. Poskytovatel také není vlastníkem výsledků. Naopak se snaží podpořit příjemce, aby výsledky publikovali, chránili jako výsledek duševní tvůrčí činnosti či je uplatnili na relevantním trhu.
Veřejnou zakázkou naopak získává poskytovatel účelové podpory výsledky pro sebe a náleží mu také právo výsledek pro svoji potřebu užít. Při zadávání veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí má poskytovatel vždy konkrétní záměr a hledá právě jednoho řešitele / dodavatele výzkumné činnosti.“
MO považuje uvedení způsobu nakládání s výsledky přímo do zákona nezbytné, a proto požaduje ustanovení o právech k výsledkům a jejich využití explicitně do zákona uvést a neponechávat toto pouze v důvodové zprávě.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Nakládání s výsledky se řídí samostatnou právní úpravou. Jde např. o zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a další.

Předkladatel odkazuje také na návrh nařízení vlády, kde je obdoba stávajícího § 16. Na základě požadavku MO byly do návrhu prováděcího právního předpisu doplněny následující odstavce:
(4) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který nelze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, je vlastníkem výsledků poskytovatel a jejich zveřejnění a využití je možné pouze s předchozím písemným souhlasem poskytovatele výukou nebo veřejným šířením výsledků výzkumu na nevýlučném a nediskriminačním základě.
(5) Jde-li o výsledek veřejné zakázky, který lze chránit podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti, potom příjemce, pokud poskytovatel nestanoví jinak, musí uplatnit právo k výsledkům, zajistit jejich právní ochranu a po jejím udělení poskytnout poskytovateli neomezený bezplatný přístup k tomuto výsledku a nediskriminační přístup třetím stranám za tržních podmínek. Ke zveřejnění výsledků před podáním přihlášky k průmyslové právní ochraně je nutný písemný souhlas poskytovatele.
Z § 2 odst. 2 písm. n) se vypouští slovo „hlavními“.

	263
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	K důvodové zprávě – požadujeme  odůvodnění ustanovení§ 62 upravit následovně:
K § 62 Předmět a poskytovatelé systémové podpory
Na prvním místě (odstavec 1 písm. a) se systémová podpora poskytuje na některé části mezinárodní spolupráce. Jde o úhrady za účast České republiky v mezinárodním programu nebo mezinárodní organizaci. Tyto úhrady bývají označovány také jako (členské) poplatky a nejde tedy o úhradu nákladů na jednotlivé projekty. Systémovou podporou jsou i úhrady mezinárodní organizaci, které následně slouží k podpoře zapojení národních subjektů do naplňování cílů takové organizace na základě dohod uzavřených členskými státy. Jedná se například o specifické postupy v oblasti mezinárodní spolupráce v obranném výzkumu a vývoji.
Odůvodnění:
Ministerstvo obrany dlouhodobě realizuje podporu mezinárodní spolupráce prostřednictvím Evropské obranné agentury (EDA), která poskytuje podporu členským zemím při zvyšování jejich obranyschopnosti prostřednictvím spolupráce na celoevropské úrovni. Součástí hlavních úkolů EDA je i stimulace rozvoje vojenských technologií prostřednictvím aktivit v obranném výzkumu, vývoji a inovacích. EDA má vytvořen specifický model spolupráce zúčastněných států, který umožnuje organizaci a podporu aktivit z oblasti výzkumu, vývoje a inovací na mezivládní úrovni. Tento model však dle našeho názoru v některých aspektech ne zcela koresponduje s navrhovanými postupy/komentáři v rámci návrhu nového zákona z těchto důvodů.
Pro zahajování konkrétních aktivit v oblasti obranného výzkumu a vývoje členské státy uzavírají na úrovni ministerstev obrany společnou dohodu, ve které se zavazují k podpoře řešení výzkumných aktivit v určité zájmové oblasti (státy vždy musí být minimálně 2). Součástí dohody je i finanční závazek jak bude řešení zapojenými státy (MO) podpořeno, přičemž každý ze států podporuje zapojení pouze národního subjektu. EDA následně ve své kompetenci na základě pověření zúčastněných států uzavírá s řešitelským konsorciem smlouvu a následně zabezpečuje administrativní řízení řešení aktivity ve vlastní režii. Zúčastněné státy poskytují ve stanovených termínech finanční prostředky na účet EDA a EDA následně při splnění stanovených úkolů v předepsaných termínech poskytuje plnění členům řešitelského konsorcia. Členem řešitelského konsorcia se může stát takový subjekt, který se aktivně zapojuje do činnosti pracovních skupin v rámci EDA (tzv. Captech´s) a je kompetentní do zapojení v rámci řešené aktivity. Na konci řešení zúčastněné státy získávají v dohodě popsané výstupy, zpravidla ve formě výzkumných a technických zpráv, které mohou využívat ve své činnosti.
Shrnuto, ministerstvo obrany uzavírá k předmětné aktivitě dohodu pouze s EDA, kam také převádí formou transferu finanční prostředky na podporu aktivity, se zapojeným národním subjektem žádný smluvní vztah nemá, toto je v kompetenci EDA. 
Ministerstvo obrany po zvážení požaduje vzhledem ke specifikům spolupráce v obranném sektoru zařazení takové realizace mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí do oblasti systémové podpory mezinárodní spolupráce. V návrhu zákona není navrhována žádná úprava, nicméně jako potřebné se jeví doplnění důvodové zprávy ve smyslu uvedení tohoto typu podpory. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	264
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	K § 92 Přístup k údajům z výzkumu – Požadujeme odst. 4 doplnit o možnost odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu i pro případ zásahu do práva na obranu. 
Dále požadujeme v důvodové zprávě vysvětlit, co jsou to jiné oprávněné zájmy příjemce (odst. 4), vyjasnit vztah § 92 k výsledkům vzešlých z veřejných zakázek, k zásadám činnosti ve výzkumu, vývoji inovacích a transferu dle §§ 7, 8, 90 a 50 odst. 3 a také vysvětlení, zda podmínky stanovené v odst. 1 písmeny a) až d) jsou kumulativní. Dále požadujeme objasnit vztah odst. 1 písm. d) k odst. 5, kde jednou se hovoří o podpoře výzkumu z veřejných prostředků a na druhé straně výzkum a vývoj plně financován z veřejných prostředků. 
Požadujeme doplnit v § 92 odstavec 6 ve znění:
(6) Uvedené postupy se nevztahují k údajům z výzkumu, které byly vytvořeny na základě zadání veřejné zakázky nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem v případě řešení projektů pro potřeby poskytovatele. 
Odůvodnění:
V souladu se  Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru a přístupem k otevřené vědě požadujeme doplnit odstavec 4 o obranu, jelikož se tato směrnice na ni nevztahuje. Dále požadujeme důvodovou zprávu doplnit o některá vysvětlení. Je požadováno objasnit pojem „jiných oprávněných zájmů příjemce“ jeho vznik a uplatnění a provázat jej s pojmy souvisejících paragrafů, zde se zřejmě jedná o § 7, § 8, § 90 a § 50 odst. 3 (§ 92 se týká zveřejňování údajů z výzkumu, ale např. § 50 odst. 3 již jako podmínku pro poskytování a užití podpory jmenuje zveřejňování informací o výzkumu, vývoji, inovacích i transferu o jejich výsledcích a údajů z výzkumu). Případně objasnit, jakým způsobem zákonodárce předpokládá, zda se obsah dokumentace zpracovávané povinně podle § 7, § 8 uplatní v naplnění § 50 odst. 4, § 90 odst. 1 a § 92 odst. 4.
Dále uvedená ustanovení nezohledňují nutnost specifického přístupu k údajům z výzkumu a vývoje vytvořeným v rámci tvůrčí činnosti pro potřeby poskytovatele, tedy především veřejné zakázky. Takové údaje je možno podle současného zákona zveřejnit nebo poskytnout pouze se souhlasem poskytovatele, který získání poznatků zadáním projektu vyžádal. 
Ministerstvem obrany jsou zadávány projekty, které sice nemusí být utajované, ale zveřejnění jejich výstupů v plném, nebo i omezeném rozsahu by přineslo případnému protivníkovi znalosti o vnitřních procesech a také o detailech technických řešení. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno doplnění odst. 5. Dále byl shodně upraven i nový § 90 odst. 2, což by mělo postačovat i pro obranný výzkum, který nespadá do utajované kategorie.
Odst. 6 doplněn nebyl, neboť není v souladu s požadavky implementované směrnice, která naopak požaduje opakované využití údajů a informací veřejné správy. Jestliže by se jednalo o veřejnou zakázku v souvislosti s obranou či bezpečností, odmítne příjemce údaje z výzkumu poskytnout podle odstavce 5, případně s odvoláním na další právní předpisy, které zveřejnění informací zakazují.
§ 7 a § 8 upravují obecné požadavky institucionální odolnosti a bezpečnosti. Tato ustanovení nejsou v rozporu s požadavkem na poskytování údajů z výzkumu, neboť všechna dohromady reflektují zásadu „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Je na každém příjemci, aby zvážil míru otevřenosti a důvody, které mu brání v poskytnutí údajů z výzkumu. § 92 dává k takovému postupu dostatek možností. 
Tato ustanovení se netýkají otázek bezpečnosti a obrany, které spadají do oblasti utajení. Tato oblast je regulována samostatně.
§ 50 odst. 3 obsahuje obecný požadavek na poskytování informací o financovaném výzkumu (neutajovaném). Již od roku 1993 se vychází z toho, že veřejnost má právo vědět, jaký výzkum se financuje z veřejných prostředků. Nelze zaměňovat poskytování informací o prováděném výzkumu prostřednictvím IS VaVaI s poskytováním údajů z výzkumu nebo s poskytováním vědeckých publikací (opět za určitých podmínek), jak je uvedeno v § 90. 

	265
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	MO navrhuje zachování současně zavedené praxe v oblasti kontroly, kdy se kontrola provádí nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté v daném kalendářním roce. 
Odůvodnění:
Současná úprava zákona č. 130/2002 Sb. v § 13 odstavec 3 ukládá poskytovateli povinnost provádění finanční kontroly u příjemců nejméně u 5 % objemu účelové a institucionální podpory poskytnuté v daném kalendářním roce. 
V návrhu zákona je tato povinnost rozdělena samostatně do oblasti institucionální a účelové podpory v § 86 a § 89 odstavec 3 a nadto návrh oproti stávajícímu stavu ukládá současně provést kontrolu nejméně u 5 % příjemců, kterým poskytl institucionální podporu, respektive nejméně u 5 % projektů v rámci programu účelové podpory. 
Oddělení požadavku na kontrolu samostatně do oblasti institucionální (§ 86) a účelové podpory § 89 odstavec 3, tzn. nemožnost sloučení kontrolovaných prostředků na VaV do jedné částky, způsobí MO v oblasti kontroly institucionálních prostředků výrazné zvýšení administrativní zátěže, případně nutnost opakované kontroly u stále stejných příjemců. Institucionální podpora je mezi 6 výzkumných organizací MO rozdělena přibližně následujícím poměrem – 87,7 : 7,5 : 2,5 : 1,3 : 0,5 : 0,5 (součet 100 %, jedná se o Univerzitu obrany, ÚVN, CASRI – Vědecké a servisní pracoviště tělesné výchovy a sportu, Vojenský výzkumný ústav, Vojenský zdravotní ústav, Vojenský veterinární ústav). Pokud by tedy resort MO měl vykonat kontrolu minimálně u 5 % institucionálních prostředků, nestačilo by vykonat kontrolu ani u 4 subjektů v jednom roce, respektive u dalších 2 příjemců by kontrola musela probíhat minimálně ob kalendářní rok.
S kontrolou u 5 % příjemců institucionální podpory, respektive 5 % projektů v rámci programu účelové podpory MO souhlasí.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Provádění kontroly bylo podřízeno zákonu o finanční kontrole s tím, že byl stanoven postup pro případ, kdy poskytovatel má méně než pět výzkumných organizací.

	266
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	MO navrhuje doplnit § 70 odstavec 4 a § 71 odstavec 1 následovně:
(4) Je-li příjemcem podpory podle tohoto zákona organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.
a 
(1) Výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů nebo na základě veřejné zakázky.
Odůvodnění:
V § 52 Způsob poskytnutí podpory je uvedeno: „Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí“. V § 70 Smlouva o poskytnutí podpory se pak hovoří pouze o smlouvě. Odstavec 4 sice říká: „Je-li příjemcem podpory podle tohoto zákona organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.“ Obdobně se v § 71 Změna projektu hovoří pouze o smlouvě.    
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
V případě organizačních složek se nevydává rozhodnutí, ale stanovují se výdaje nebo se provádí rozpočtové opatření, jak je uvedeno v § 52 odst. 1 věta druhá.
Současně se stanovují podmínky použití těchto finančních prostředků.

	267
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Požadujeme upravit znění § 52 Způsob poskytnutí podpory následovně:
(1) Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce, v případě příspěvkových organizací bez prostřednictví zřizovatele. Je-li příjemcem podpory či dalším účastníkem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.
(2) Pokud se na řešení projektu podílí další účastník, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi přímým převodem na účet příjemce, s výjimkou případů, kdy je příjemce nebo další účastník organizační složkou státu. zřízenou jiným zřizovatelem, než je poskytovatel. 
A v  důvodové zprávě kapitola K § 52 Způsob poskytnutí podpory požadujeme pro tvrzení „V oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí jde především o státní vysoké školy. Pro tento případ se ponechává speciální úprava.“ uvést odkaz na konkrétní paragrafy zákona, které tuto speciální úpravu realizují.
Odůvodnění:
Znění § 52 odst. 1 řeší způsob poskytnutí podpory organizační složce státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, kde poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel. V odst. 2 tento postup pro organizační složku státu, která je dalším účastníkem, stanoven není. Přímým převodem na účet příjemce, který je organizační složkou státu, podporu poskytnout nelze. Je tedy nutno vyřešit možnost, aby mohl poskytovatel organizační složce státu v pozici dalšího účastníka stanovit podmínky poskytnutí podpory přímo, nikoli pouze prostřednictvím příjemce.
Formulace v důvodové zprávě kapitola „K § 52“ odkazuje na ponechanou speciální úpravu pro státní vysoké školy, která však v důvodové zprávě chybí. O jakou úpravu jde?
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Jde o odstavec 1 věta druhá. Organizační složka státu jako příjemce (resp. organizační jednotka organizační složky státu) jako příjemce či další příjemce připadá v úvahu především v případě státní vysoké školy. Pro všechny ostatní postačuje obecně formulovaná věta první.
Zvláštní část důvodové zprávy byla upravena.

	268
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	V § 61 odst. 3 věta „Za porušení těchto podmínek může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod.“ Doporučujeme zvážit doplnění konce věty, případně změnu formulace celého odstavce blížící se formulacím v § 70 odst. 2 písm. b).
Odůvodnění:
Podobnost formulací § 61 a § 70 odst. 2 písm. b).
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Předkladatel se domnívá, že uvedené je pokryto odkazem na § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel.

	270
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Ustanovení § 16 odst. 2 písm. j) požadujeme upravit do znění:
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména
j) zpracování stanovisek ke všem materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně zpracování stanovisek k programům předloženým poskytovateli před jejich předložením vládě a stanovisek k návrhům dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích před jejich předložením vládě, vyjma stanovisek k programům předloženým poskytovateli vládě,
Znění § 65 odst. 1 požadujeme upravit do znění:
(1) Program schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 47 na rok, ve kterém je program zahajován. Návrh programu zpracuje příslušný správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, vývoj a inovace ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle § 66 odst. 3. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů. 
Odůvodnění:
Navržené řešení směřuje tomu, aby gesce návrhu programu byla plně ponechána poskytovateli k naplnění jeho koncepce s cílem podpořit logiku hierarchie a vzájemné provázanosti koncepcí na národní úrovni, koncepce poskytovatele a nástrojů realizace koncepce včetně programů. Ve znění § 4 je koncepce poskytovatele dokument zpracovaný v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu a schvaluje ji vláda po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace. RVVI složená převážně ze zástupců příjemců podpory je pověřena hodnotit programy poskytovatele, jehož záměry byly již jednou deklarovány, hodnoceny a schváleny vládou a to i včetně předpokládaných nástrojů realizace a souvisejících finančních nákladů. V kontextu § 4 je tak již informována jak vláda, tak orgány odpovědné za plánování finančních prostředků v rámci tohoto zákona o cílech poskytovatele, jeho záměrech, postupech a nástrojích i finančních nárocích spojených s jejich dosažením. Připomínka plně koresponduje s tezemi důvodové zprávy v kapitole 2.1.2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů“ a příslušnými tvrzeními Hodnocení dopadů regulace (1.2.2), kde jsou zdůrazněny aspekty týkající se koncepce poskytovatele: „Stávající zákon č. 130/2002 Sb. počítá kromě národní politiky výzkumu, vývoje a inovací s tvorbou různých koncepčních materiálů, postrádá však jejich hierarchii a vzájemnou provázanost, zásady pro jejich tvorbu, obsah a především však pro jejich realizaci.“ 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Akceptace připomínky by vedla k vnitřní rozpornosti návrhu zákona. Podle navrženého znění § 16 odst. 2 písm. j) by RVVI nepřijímala stanoviska k programům předložených poskytovateli vládě ke schválení. Naproti tomu dle navrženého znění § 65 odst. 1 má nadále RVVI přijmout stanovisko k návrhu programu.

	271
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	Ustanovení § 17 odst. 3 požadujeme upravit do znění:
(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a zástupci poskytovatelů podpory. 
Odůvodnění:
Plnění úkolů Rady pro výzkum, vývoj a inovace v celé šíři problematiky stanovené zákonem vyžaduje plnohodnotný podíl poskytovatelů podpory. RVVI vytváří obecný rámec i dílčí podmínky realizace aktivit výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a tím, že svou činnost opírá převážně o zástupce příjemců podpory, dochází k podstatnému zúžení možných pohledů na určení prioritních oblastí i způsobů realizace související problematiky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	272
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	K zaslaným dokumentům mimo samotný návrh zákon: Navrhujeme slova „tajné služby“ nahradit slovy „zpravodajské služby“.
Odůvodnění:
Dle § 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, působí v České republice zpravodajské služby, nikoli služby tajné. Dle § 10 citovaného zákona mohou se souhlasem vlády uskutečňovat spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	273
	Ministerstvo obrany, MO 905730/2023-1321
	K § 7 zákona: Požadujeme, aby systém řízení rizik byl dále rozpracován v návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů.
Odůvodnění:
Z návrhu ustanovení není zřejmé, jakým způsobem má celý systém řízení rizik fungovat. V současném znění je ustanovení příliš obecné, připomínka poukazuje na nedostatečnou míru konkrétnosti navrhovaného systému řízení rizik. Lze se inspirovat § 4 návrhu nařízení vlády, kde je vhodně a účelně rozpracován obsah bezpečnostní a krizové koncepce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Byl doplněn nový odstavec 2.

	274
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K Důvodové zprávě a Hodnocení dopadů regulace (RIA) - k dopadům návrhu obecně a konkrétně. Celý návrh se zásadně potýká s nedostatečným zdůvodněním navrhovaných úprav a jejich potenciálních přínosů a rizik. Chybí také podrobné finanční kalkulace, především personálních dopadů, které úpravy přinesou. Nejsou odůvodněny a vyčísleny také dopady přechodu na veřejnoprávní režim u účelové podpory, které budou značné, ani podřízení příslušných agentur zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, což zcela jistě přinese dodatečné nároky na státní rozpočet; z předkládaného materiálu lze tušit vzájemný nepoměr přínosů a dopadů v neprospěch státního rozpočtu. V rámci navrhované legislativní změny (§ 22, § 24, §30, § 104 a § 105), která zahrnuje převedení dvou poskytovatelů účelové podpory (Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR) pod režim zákona o státní službě, jsou nedostatečně vyčíslené a odůvodněné dopady na státní rozpočet. Změna může přinést významný nárůst personálních a administrativních nákladů, včetně nákladů na nová služební místa, a to v době, kdy dochází k postupnému snižování výdajů ze státního rozpočtu. Je tak nezbytné, aby byla provedena důkladná analýza nákladů a přínosů této změny. Další nevyčíslené finanční dopady se týkají nové povinnosti účetní závěrky ověřené auditorem. Přechod hodnocení projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací z režimu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích pod režim správního řádu (§ 80 a § 81), který nahrazuje ověřený systém této veřejné soutěže novým, přináší potenciální nárůst personálních a finančních nákladů, a to obzvláště s ohledem na nárůst nákladů spojených s možností podávat námitky proti rozhodnutím o neudělení dotací a z rizik vzniku nároků na náhradu škody v důsledku nesprávných úředních postupů. Je tak nezbytné podrobně vyhodnotit ekonomické a administrativní dopady, včetně zvýšení počtu stížností řešených kontrolními orgány a soudy a možnosti vymáhání náhrady škody za nezákonné úřední postupy. Úřední postupy by měly být explicitně definovány, aby se předcházelo možným nákladům státního rozpočtu. Požadujeme proto doplnit Důvodovou zprávu a Hodnocení dopadů regulace (RIA) o přesnější popis očekávaných přínosů navrhované právní úpravy a vyčíslení všech nákladů na její implementaci, především na státní rozpočet, včetně ekonomických aspektů a procedurálních požadavků. Analýza všech dopadů by měla být výchozím bodem pro jakoukoliv další legislativní úpravu v dané oblasti.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno/částečně akceptováno
Zdůvodnění navrhovaných úprav: Podrobné zdůvodnění navrhovaných úpravy popisuje kapitola 1.2 Definice problému, na základě které byly identifikovány konkrétní cíle v kapitole 1.5 Popis cílového stavu, jež rovněž obsahuje zdůvodnění navrhovaných opatření, případně nově kapitola 3.3 Přínosy.
Potenciální přínosy a rizika
Zhodnocení rizik viz RIA kapitola 1.6 (nově doplněna i o zhodnocení korupčních rizik = kapitola přeskupena), přínosy viz kapitola 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů, resp. 3.1 Identifikace nákladů a přínosů a nově také kapitola 3.3 Přínosy a 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant.
Podrobná finanční kalkulace, především personální dopady, které úpravy přinesou
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Odůvodnění a vyčíslení dopadů přechodu na veřejnoprávní režim u účelové podpory
V zásadě nepředpokládáme zvýšení počtu stížností. Předkládaný materiál má neutrální dopady na platovou oblast a oblast počtu zaměstnanců v dotčených institucích. Implementace zákona bude zabezpečena v rámci stávajících personálních kapacit a limitu objemu prostředků na platy. Veškeré potencionální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů určených na výzkum, vývoj a inovace.
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Odůvodnění a vyčíslení dopadů přechodu na podřízení příslušných agentur zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Nové povinnosti účetní závěrky ověřené auditorem 
Tato povinnost je nově zavedena pouze pro GAČR. Pro TAČR to platí již nyní. Nejedná se o zásadní opatření, které by mělo významné finanční dopady.
Přechod hodnocení projektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací z režimu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích pod režim správního řádu
V souvislosti se zavedením veřejnoprávního režimu poskytování účelové podpory nepředpokládáme další nárůst personálních ani finančních nákladů. V zásadě nepředpokládáme zvýšení počtu stížností. Předkládaný materiál má neutrální dopady na platovou oblast a oblast počtu zaměstnanců v dotčených institucích. Implementace zákona bude zabezpečena v rámci stávajících personálních kapacit a limitu objemu prostředků na platy. 
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Přesnější popis očekávaných přínosů navrhované právní úpravy a vyčíslení všech nákladů na její implementaci, především na státní rozpočet, včetně ekonomických aspektů a procedurálních požadavků
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem. 
Na jednání dne 10.10.2024 nedošlo k dohodě a připomínka je předmětem rozporu.

	275
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K Důvodové zprávě a RIA. Důvodová zpráva a RIA v jednotlivých částech popisuje velmi obecně definici problému, popis současného stavu či rizika, ale není mnohdy zřejmé, k jakým ustanovením navrhovaného zákona se vztahuje, resp. jak danou oblast návrh řeší a k čemu reálně přispívá. Přehled navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů je sice obsažen v části 2. RIA, ale v případě mnoha cílů a opatření jde pouze o proklamace či fakticky popis praxe, které současná právní úprava nijak nebrání, aniž by tedy byl přínos nové právní úpravy vysvětlen. Viz například tvrzení, že se „zavádí provázání systému hodnocení výzkumných organizací s výší institucionální podpory“, přitom takový systém už dávno zaveden je, rovněž bez jakékoliv změny právního předpisu lze realizovat opatření jako „RVVI bude vydávat doporučení ke sjednocení podmínek účelové podpory“, „činnost vědecké diplomacie bude pravidelně vyhodnocována“, „rozvoj lidských zdrojů je nově součástí Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmět hodnocení“, „pravomoc poskytovatelů stanovit v programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné příležitosti mužů a žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí“ atd. Velká část navrhovaných změn tak není závislá na nové právní normě a může být řešena již nyní formou lepší koordinace poskytovatelů, metodických doporučení, změny metodiky hodnocení výzkumných organizací, změny způsobu přípravy státního rozpočtu či řadou dalších aktivit. Požadujeme, aby hodnocení dopadů regulace tyto aktivity korektně postihovalo.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno/vysvětleno
Přehled navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů
Podrobné zdůvodnění navrhovaných úpravy popisuje kapitola 1.2 Definice problému, na základě které byly identifikovány konkrétní cíle v kapitole 1.5 Popis cílového stavu, jež rovněž obsahuje zdůvodnění navrhovaných opatření a zejména kapitola 2 Návrh variant řešení problémových oblastí. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem.
Ve všech opatřeních se zvyšuje se právní jistota a odstranění nejistoty poskytovatelů.
Vysvětlení konkrétních přínosů nové právní úpravy v citovaných opatřeních:
Provázání systému hodnocení výzkumných organizací s výší institucionální podpory
Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího vyhodnocování představuje komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zavedení hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu pozitivních aspektů. Zvyšuje transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje identifikaci kvalitních programů účelové podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování přínosů jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu posuzování výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci výzkumného ekosystému na dynamiku potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci a aktuálnost programů účelové podpory. 
Doporučení RVVI ke sjednocení podmínek účelové podpory
Poskytuje se právní opora zjednodušování administrativních procesů pro příjemce i poskytovatele podpory. Mělo by dojít k větší srozumitelnosti a transparentnosti procesů pro všechny zainteresované a vytvoření rovných podmínek. Ukotvení sjednocování podmínek účelové podpory v zákoně přispěje k efektivnějšímu využívání zdrojů, neboť se eliminuje nutnost přizpůsobování se různým pravidlům a postupům. Jednotné podmínky zajistí i snazší měřitelnost a vyhodnocení programů podpory. 
Opatření vycházejí z doporučení Analýzy administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022, která vyžadují provedení zákonných úprav a Národní politiky VaVaI 2021+ (Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI).
Pravidelné vyhodnocování činnosti vědecké diplomacie 
Zahrnutí povinnosti pravidelného vyhodnocování do zákona zvyšuje transparentnost vědecké diplomacie. 
Legislativní ukotvení vědecké diplomacie zajišťuje veřejnosti a zainteresovaným stranám systematický a transparentní přístup ke sledování, hodnocení a vylepšování vědecké diplomacie v souladu s národními cíli a strategiemi. Pravidelné vyhodnocování přispívá k udržení kontinuity vědecké diplomacie.
Zvyšuje se právní jistota všech aktérů. Zákon stanoví odpovědnost za koordinaci a vyhodnocování vědecké diplomacie, čímž se zvyšuje transparentnost, efektivita a kvalita aktivity. Legislativně se zajišťuje kontinuita a stabilita vyhodnocování vědecké diplomacie, bez závislosti na politických změnách. Začleněním vědecké diplomacie do zákona se napomáhá vytvoření systému monitorování a hodnocení dopadů vědecké diplomacie na národní i mezinárodní úrovni. Zahrnutí výše uvedených témat v metodickém pokynu by nebylo dostatečné, protože metodický pokyn nemá závaznou povahu, mohl by být snadno změněn nebo ignorován ze strany různých aktérů nebo situací. Metodický pokyn nemá dostatečnou legitimitu a autoritu, aby zajistil dodržování a respektování odpovědnosti za vyhodnocování vědecké diplomacie. 
Rozvoj lidských zdrojů jako součást Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmět hodnocení
Cílem uvedeného opatření je poskytnout poskytovatelům institucionální podpory jistotu, že hodnocení nezávisí pouze na nákladech a přínosech, ale zohledňuje i další specifické aspekty, například rozvoj lidských zdrojů, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové úrovně výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR.
S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se předkladatel snažil navrhnout takové kroky, které odstraní překážky ve využití finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků. Především se uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory mohli financovat to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního a soukromého života atd. Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde o projektové financování.
Pravomoc poskytovatelů stanovit v programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné příležitosti mužů a žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí
Cílem uvedeného opatření je poskytnout poskytovatelům účelové podpory jistotu, že hodnocení projektů nezávisí pouze na nákladech a přínosech, ale zohledňuje i další specifické aspekty, na příklad rozvoj lidských zdrojů, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové úrovně výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR.
Na jednání dne 10.10.2024 nedošlo k dohodě a připomínka je předmětem rozporu.

	276
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K Důvodové zprávě. Důvodová zpráva (str. 26) obsahuje neaktuální popis RIS3 strategie (dle dokumentu schváleného vládou). Nejedná se o dokument pouze pro potřeby čerpání EU fondů a jedná se o základní, nikoliv ex-ante podmínku. Požadujeme nahrazení textu takto: „Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3) je dokumentem, který zajišťuje efektivní zacílení prostředků především z evropských (základní podmínka ERDF, cíl 1), národních a územních rozpočtů na podporu orientovaného a aplikovaného výzkumu a inovací ve vybraných prioritních oblastech, které mají vysoký potenciál pro vytváření dlouhodobé konkurenční výhody České republiky.“
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Text popisující hierarchii koncepčních a strategických dokumentů byl vypuštěn. 

	277
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 2 odst. 1 písm. c). Požadujeme upravit definici "inovací". V rozporu s průběhem a výsledky několikaměsíčního jednání v rámci přípravy návrhu zákona byla ve výsledném návrhu tato definice zcela změněna a omezena pouze na činnosti „založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu“. To považujeme za zcela nepřípustné omezení, hrubě zasahující do kompetencí Ministerstva průmyslu a obchodu, které navíc není v souladu s evropskými předpisy o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, neboť inovace může mít jiné zdroje než pouze výsledky výzkumu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Z ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) byla vypuštěna poslední část definice za středníkem „za inovace nejsou považovány činnosti, které podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky3) nejsou organizačními inovacemi nebo inovacemi postupů“, včetně odkazu na poznámku pod čarou.
MPO odsouhlasilo vypořádání na jednání dne 10.10.2024

	278
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 2, odst. 1 písm. e). Požadujeme vypustit definici "orientovaného výzkumu", Zavedení pojmu "orientovaný výzkum" považujeme za nadbytečné a zmatečné. Orientovaný výzkum není kategorií podpory a tento pojem je, kromě Národních priorit orientovaného výzkumu (k tomu samostatná připomínka), použit pouze při vymezení působnosti Grantové agentury (§ 20-25, § 64). K tomu jen dodáváme, že není srozumitelná konstrukce, kdy všichni poskytovatelé mají z Národních priorit orientovaného výzkumu vycházet, ale podpora orientovaného výzkumu jako takového je předepsána pouze Grantové agentuře ČR a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
„Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	279
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 2 odst. 1 písm. f). Požadujeme vypustit či upravit definici "vědy", kterou považujeme za vadnou. Pomineme-li fakt, že je v podstatě „věda“ cyklicky definována jako činnosti k získávání „vědeckých poznatků“, problémem je zejména její úzké vymezení zhruba v rozsahu definice základního výzkumu, ačkoli podle některých částí zákona je pojem „vědecký“ zjevně vztahován na celou oblast upravenou zákonem (otevřená věda, vědecké publikace, vědecká diplomacie atd.).  
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Pojem „věda“ byl vypuštěn.

	280
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 2. Požadujeme doplnit definici „výzkumného pracovníka“, která není uvedena. Je přitom definován „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“ a „výzkumný pracovník ze třetí země“ a zákon ukládá řadu povinnosti příjemcům i poskytovatelům, založených právě na jednoznačném vymezení pojmu „výzkumný pracovník“.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	281
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 3. Požadujeme ustanovení § 3 upravit tak, aby dokument stanovující prioritní oblasti podpory, v návrhu nazvaný Národní priority orientovaného výzkumu (NPOV), byl součástí Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Navrhovaná úprava, kdy mají být tyto priority samostatným dokumentem, neřeší stávající problém definovaný důvodovou zprávou a RIA jako „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací“. Z textace návrhu není jasné, jakým dokumentem na národní úrovni budou upraveny priority aplikovaného výzkumu a inovací, pokud NPOV mají stanovit pouze priority orientovaného výzkumu. Zákon navíc neřeší existenci a postavení Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3 strategie), která je základním strategickým dokumentem pro směřování podpory do vybraných prioritních oblastí, které mají vysoký potenciál pro vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na využívání znalostí a na inovacích. RIS3 strategie je tedy zaměřena na orientovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace. Důvodová zpráva ani RIA k navrhované variantě žádné relevantní odůvodnění ani přínosy neuvádí. Definice priorit VaVaI by neměla být uvedena přímo v zákoně, ale měla by být součástí tvorby národní politiky a jejích příloh, což umožní vymezení vzájemného vztahu a použití NPOV a RIS3 strategie a zajistí budoucí flexibilitu při reakci politiky VaVaI na aktuální vývoj. V tomto smyslu požadujeme vypustit v § 3 odst. 4 a 5 a do odst. 2 doplnit písm. e): Národní priority orientovaného výzkumu vycházející z Národní RIS3 strategie a dalších strategických dokumentů schválených vládou pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které stanovují omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
NPOV byly vypuštěny z návrhu textu zákona. RIS 3 vložena nebyla.
Byla současně opravena RIA v části 2 Nově provázané koncepční dokumenty. 
MPO vyslovilo s vypořádáním připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	282
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 5. Požadujeme odstranit či vysvětlit rozpor vyplývající z ustanovení odst. 1 a odst. 2. Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace má podle odst. 2 schvalovat „poskytovatel institucionální podpory“ (tedy podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace), ale podle odst. 1 má být koncepce zpracována i příjemcem systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu nebo na testovací a experimentální infrastrukturu, která může být poskytována jiným poskytovatelem. V těchto případech by tedy mohlo dojít k tomu, že by koncepci schvaloval jiný poskytovatel než ten, který bude na základě této koncepce poskytovat podporu. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	283
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 6 až 8. Požadujeme vypuštění § 6 až 8. Tato ustanovení se sice pokouší posílit některé důležité aspekty výzkumné činnosti, včetně omezení bezpečnostních rizik, zároveň však vedou k plošnému zvyšování administrativní zátěže jak příjemců, tak poskytovatelů. Po všech příjemcích bez rozdílu požadují nové povinnosti, které by v řadě případů nebyly relevantní, a poskytovatele by plnění uvedených povinností museli kontrolovat, mnohdy bez věcné znalosti problematiky. Dopady těchto opatření navíc nejsou uvedeny v hodnocení dopadů regulace (RIA).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Předkladatel respektuje obavu MPO ze zvýšené administrativní zátěže při plošném uplatnění požadavku na dodržování povinností uvedených v návrhu zákona a celou proceduru zjednodušil.
Povinnosti vztáhl pouze na příjemce institucionální podpory, aby nezatížil, případně neomezil poskytování účelové podpory především na aplikovaný výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Upustil od pravidelné aktualizace Bezpečností a krizové koncepce.
Prodloužil lhůtu, ve které má povinná osoba povinnost vyhodnocovat a aktualizovat systém řízení rizik za tři roky a navrhl, aby se aktualizace prováděla pouze v případě potřeby.
Roli poskytovatele při kontrole zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik ponechal na poskytovateli, vycházeje z toho, že kontrola může být pouze namátková a že zodpovědnost má především příjemce institucionální podpory.
MPO vyslovilo se způsobem řešení připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024

	284
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 14. Požadujeme k zde uvedeným nově definovaným agendám Ministerstva průmyslu a obchodu řádně doplnit hodnocení dopadů regulace (RIA). Ministerstvu průmyslu a obchodu je stanovena zcela nová agenda ústředního správního úřadu pro inovace, aniž by byly dopady této úpravy diskutovány a vyčísleny. Navíc byl návrh agendy projednávaný v rámci přípravy návrhu zákona výrazně užší, stávající návrh vede k potřebě administrativních kapacit srovnatelných s kapacitami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na agendu velkých výzkumných infrastruktur.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Požadavek na navýšení počtu funkčních míst byl vyčíslen v souladu s požadavkem MPO a předložen Ministerstvu financí, které odmítlo souhlasit s navýšením limitů výdajů, počtu služebních míst a limitu objemu prostředků na platy s tím, že veškeré potenciální výdaje budou hrazeny v rámci uvedených limitů, které jsou ryze politickým rozhodnutím.
Akceptování připomínky by vyvolalo rozpor s jiným připomínkovým místem.
Proto připomínka zůstává předmětem rozporu.

	285
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 27 odst. 3 písm. c). Požadujeme na konec věty doplnit „podle § 15“, ustanovení tedy bude znít „realizuje programy připravené ústředními a jinými správními úřady podle § 15“. Smyslem je upřesnit, že Technologická agentura ČR může realizovat programy připravené „ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností“ tak, jak jsou vymezeny v § 15, což se netýká působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle § 13 a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace podle § 14.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	286
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 49. Požadujeme vypustit odst. 2, který považujeme za nadbytečný. Důvodová zpráva k tomuto bodu uvádí pouze to, že „Tato oblast je procesně upravena evropskými předpisy“. Navíc upozorňujeme, že navrhovaný text je nepřesný, neboť náklady účinné spolupráce může nést pouze jedna z účastněných stran, ne nutně zčásti obě strany.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Text byl upraven dle připomínky AVO 962, HK 1162 a SP ČR 1274.

	287
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 61. Požadujeme v odstavci 2 a 5 vypustit „další doporučení“ pro činnost výzkumné organizace. Do výše poskytnuté institucionální podpory nelze promítat blíže nespecifikovaná „doporučení“ a už vůbec nelze na základě nenaplňování těchto „doporučení“ zahajovat řízení o odnětí dotace. Výše institucionální podpory musí být vždy stanovena na základě hodnocení výzkumné organizace zpracovaného podle metodiky poskytovatele a musí být poskytována na základě podmínek vydaného rozhodnutí o poskytnutí podpory.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno. 
Upraveno podle připomínky AV 857.

	288
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 62. Požadujeme v odstavci 3 vypustit „další doporučení pro činnost velké výzkumné infrastruktury“. Do výše poskytnuté institucionální podpory nelze promítat blíže nespecifikovaná „doporučení“. Podpora na velkou výzkumnou infrastrukturu a analogicky i podpora na testovací a experimentální infrastrukturu má být poskytována na základě výsledků hodnocení a schválení jejich financování vládou, není proto zřejmé, v které fázi se mají uvedená „doporučení“ uplatnit, případně na jakém základě lze vyhotovovat zmiňované „odůvodnění“ předkládané Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Výsledek hodnocení a poskytovaná podpora musí být transparentní.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	289
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 65. Požadujeme vypustit odst. 3. Není zřejmé, proč má zákon výčtem uvádět příklady cílů, které mají předkládané programy zohledňovat, když navíc tyto cíle nebudou pro řadu programů relevantní. Pokud mají být tyto cíle někde uvedeny, pak v Národní politice výzkumu, vývoje a inovací, ne v legislativním předpisu.
Zásadní připomínka.
	Akceptování částečně.
Ustanovení odstavce 3 bylo zjednodušeno, čímž předkladatel vyhověl podstatné části připomínky.
Stávající písmeno c) není možné vypustit, neboť by došlo k rozporu s jiným připomínkovým místem.
MPO vyslovilo s vypořádáním připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024

	290
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 67. Požadujeme § 67 vypustit či smysl jeho ustanovení vysvětlit. Zde zaváděný druh programu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí buď splňuje všechny ostatní náležitosti zákona, a pak je ustanovení § 67 nadbytečné, nebo je pro jeho realizaci nutná nějaká speciální úprava (obdobně jako v případě § 66 Programy v oblasti aktuálních rizik), a pak návrh takové úpravy chybí.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Ustanovení § 67 bylo upraveno podle připomínek MV 537, NÚKIB 1193, MŽP 716 a TA ČR 1372 a ponecháno.
Zdůvodnění je uvedeno v důvodové zprávě. 

	291
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 76. Požadujeme v odst. 2 stanovit maximální délku hodnoticí lhůty na 240 dnů místo navrhovaných 180 dnů s možností prodloužení o dalších 60 dnů. Délka 240 dnů reflektuje reálnou délku trvání hodnocení u velkých programů podpory, kde jsou jednak hodnoceny stovky projektů, jednak musí s ohledem na zajištění skutečně objektivního posouzení nutně probíhat několikastupňové hodnocení. Navíc z navrhované úpravy 180+60 není zřejmé, v jakém okamžiku a jakým způsobem má k prodloužení lhůty dojít s ohledem na podmínky výzvy, které nelze měnit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Na základě připomínek jiných připomínkových míst se navrhuje ponechat příslušnou lhůtu na hodnotě 240 dnů (§ 71 odst. 2).

	292
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 76. Požadujeme v odst. 3 písm. b) stanovit lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku v případě průběžného příjmu žádostí na 180 dnů. Navrhované stanovení lhůty na 60 dní by mohlo znemožnit využití tohoto nástroje, neboť za 60 dnů standardně nelze stihnout zhodnocení splnění podmínek výzvy, způsobilosti uchazeče a věcné hodnocení žádosti. Cílem poskytovatelů bude samozřejmě tuto lhůtu maximálně zkracovat s ohledem na smysl tohoto způsobu hodnocení, ale není zřejmé, proč by měl zákon stanovit takto krátkou a v mnoha případech nereálnou lhůtu. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
V § 71 odst. 3 písm. b) bod 1. je uvedeno, že lhůta „nesmí být delší než 108 dnů,“.
MPO vyslovilo s vypořádáním připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	293
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 80 a § 81. V předkládané podobě nelze akceptovat navrhovanou aplikaci správního řádu a opuštění dosavadního konceptu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích upravené v zákoně o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Požadujeme nejprve doplnit RIA o analýzy dopadů jednotlivých variant řešení, výběr optimální varianty a její zapracování do návrhu zákona.  Požadujeme doplnění RIA o vyčíslení dopadů na státní rozpočet s ohledem na zavedení správního řádu, obzvláště s ohledem na možnost námitek proti „oznámení o vyřazení projektu“ a náhrad škod z důvodu možného vadného úředního postupu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Je doplněna kapitola 3.2 RIA.
Jde o aplikaci správního řádu a podání námitek.
Rozsah námitek (k čemu je lze podat) vyplývá z § 76/1 (ex 80/1), kde je uvedena nepřípustnost námitek JEN proti oznámení o vyřazení projektu (navrhujeme doplnit o JEN proti odbornému hodnocení). 
Z toho vyplývá, že lze namítat jen proti takovému porušení v rámci procesu výběru návrhů projektů, které mají / měly prokazatelný vliv na závěr poskytovatele o vybrání či nevybrání návrhu projektu. Pokud účastník nesouhlasí s odůvodněním či s některými závěry odborného hodnocení, ale současně nedošlo k takovému porušení pravidel pro výběr projektů, které mělo za následek, že návrh projektu nebyl vybrán, není taková situace důvodem pro podání oprávněných námitek.
Pokud jde o škody, je třeba upřesnit, jaké škody mohou nastat. Především na dotaci není právní nárok. Z podstaty věci jde o veřejnou podporu, které je slučitelná pouze v případě, že má motivační účinek. Nikdo by se tedy neměl domáhat náhrady škody, která mu vznikla v souvislosti s neposkytnutím dotace, neboť z našeho pohledu mu žádná škoda vzniknout ani nemohla. Podání návrhu projektu do výzvy / VES není možné považovat za příslib poskytnutí dotace na VaVaI. Zde neplatí nárokovost jako v případě dotace, kde při splnění podmínek dotace má žadatel na tuto dotaci nárok.
Jedinou možnost vidíme v případě, že by námitka směřovala např. porušení pravidel hodnocení návrhů projektů a podařilo by se prokázat, že toto porušení mělo vliv na nevybrání návrhu projektu. V takovém případě by požadavek na náhradu nákladů pro přípravu návrhu projektu byl asi možný, ale tyto náklady by musely být věrohodně prokázány. 
Ohledně nesprávného úředního postupu uvádíme jeho definici: „Nesprávným úředním postupem je porušení závazných pravidel předepsaných právními normami pro jednání orgánu veřejné moci při jeho činnosti, ke které je povinen a oprávněn na základě obecně závazných právních předpisů.“ Domníváme se, že poskytovatele nelze v této věci zbavit odpovědnosti a že jí není zbaven ani v současnosti.
Režim smlouvy rozpočtová pravidla připouštějí, pokud tak stanoví zvláštní zákon. V tomto ohledu postupuje předkladatel v souladu s rozpočtovými pravidly a ustálenou praxí poskytovatelů i příjemců.


	294
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 82. Požadujeme stanovit lhůtu pro uzavření smlouvy na nejvýše 90 dnů. Navrhovaných 60 dnů odporuje mnohaleté praxi poskytovatelů, kdy je v mnoha případech nutné poskytnout uchazečům dostatek času na doložení potřebných dokumentů a samotný podpis smlouvy, zejména v případě větších konsorciálních projektů. Kratší lhůta v tomto případě není „bičem“ na poskytovatele, ale jednoznačně poškozuje a vytváří zbytečný tlak na uchazeče o podporu. Navíc tento termín vůbec nereflektuje přechod na veřejnoprávní režim, jehož důsledky proces uzavírání smlouvy po vyhlášení výsledků výzvy nutně ještě prodlouží.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.

	295
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 85 odst. 1 a 2. Požadujeme text odst. 1 upravit následovně: „Hodnocení výzkumné organizace provádí příslušný poskytovatel institucionální podpory podle metodiky hodnocení výzkumných organizací“. Odst. 2 požadujeme vypustit, uvedené vyplývá z § 16. Stávající text, podle kterého hodnocení výzkumné organizace „provádí Rada pro výzkum, vývoj a inovace a příslušný poskytovatel“, je zmatečné. S ohledem na dosavadní výkladové nejasnosti musí zákon jednoznačně oddělit případné hodnocení prováděné Radou pro výzkum, vývoj a inovace, využívané spíše k řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR, od hodnocení prováděného poskytovatelem pro účely poskytování institucionální podpory, kterého se týkají následující odst. 3 a 4 tohoto paragrafu. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
§ 85 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení.
Rada má ohledně hodnocení VO kromě přípravy metodiky také kompetenci „posuzovat soulad průběhu hodnocení …“ a „provádět hodnocení v rozsahu metodiky hodnocení VO“. Takže účast Rady na hodnocení je určena metodikou, tedy vládou, jejímž poradním orgánem Rada je.

	296
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 88. Požadujeme vypustit poslední větu „Výsledek hodnocení programů schvaluje vláda“. Nevidíme důvod, proč by měla vláda schvalovat výsledky hodnocení, a nejsou zřejmé důsledky jeho případného neschválení.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Jestliže vláda schvaluje návrh programu, měla by schválit i jeho hodnocení. Pokud by vláda výsledek hodnocení programu neschválila, je stanovení dalšího postupu v její kompetenci. V tomto ohledu by vláda neměla být omezována.

	297
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 89. Požadujeme odstranit provádění finanční kontroly nejméně u 5 % objemu poskytnuté podpory a podpořených projektů „v daném kalendářním roce“. Pokud například program podpory v daném roce začíná a projekty jsou podpořeny v druhém pololetí, je zcela neúčelné provádět jejich kontrolu v daném kalendářním roce, tedy ihned po jejich začátku. Navrhujeme provádět finanční kontrolu podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, tedy tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Původní pojem „finanční kontrola“ byl změněna na „veřejnosprávní kontrolu“ podle MF 33.
V souladu s požadavkem MPO byla vypuštěna druhá část ustanovení § 81 odst. 1 za odkazem na poznámku pod čarou., tedy text „nejméně u 5 % objemu podpory, kterou poskytl v příslušném kalendářním roce. Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let.“.
MPO souhlasilo s vypořádáním připomínky na jednání dne 101.10.2024.

	298
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 91. Požadujeme § 91 vypustit, neboť je ryze proklamativní. Zde uvedená opatření na popularizaci výzkumu patří do Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, nikoli do legislativního předpisu. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno s ohledem na doplnění podle připomínky MŠMT 487.
Předkladatel souhlasí s MPO, že uvedené opatření může být jedním z opatření národní politiky, ale dodává, že souhlasí s MŠMT 487, pokud jde důležitost tohoto tématu v návrhu zákona.

	299
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 96. Požadujeme vypustit text „a o návrzích projektů, které byly podány do výzvy k podávání návrhů projektů a kterým poskytovatel neposkytl účelovou podporu, včetně informací o důvěrnosti údajů“. Nevidíme důvod, aby informační systém obsahoval údaje o návrzích projektů, které nebyly podpořeny.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Návětí § 96 odst. 1 zní: „(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o“. To nelze zaměňovat s výrazem „zveřejňuje“.
Požadavku na nezveřejnění těchto údajů bylo vyhověno doplněním ustanovení § 98 písm. a).

	300
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 100. Bez řádného rozpracování ideového záměru Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a korektního vyčíslení dopadů jeho zavedení požadujeme vypustit § 100 a všechny související zmínky o tomto integrovaném prostředí. Především ze zkušeností poskytovatelů i z obecných zkušeností vývoje informačních systému jednoznačně vyplývá, že jeho realizace v navrženém období 2 let je zcela nereálná a dopady, které by nezavedení plně funkčního systému pro administraci účelové podpory od roku 2026 mělo, by byly katastrofální. Navíc lze velmi pochybovat o smysluplnosti a účelnosti zavedení povinného jednotného systému pro příjem projektů a jejich administraci, a to s ohledem na zásadně odlišné podmínky jednotlivých programů podpory, druhy podporovaných aktivit, příjemců podpory atd., a v tomto kontextu musí být takový záměr nejprve důkladně analyzován, než bude neuváženě takový koncept zakotven přímo do zákona. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
RIA doplněna o podrobnější vyčíslení nákladů a přínosů.
V § 90 odst. 1 byla provedena úprava takto:
„(1) Informační systém pro administraci jsou informační systémy poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.“.
MPO vyslovilo s vypořádáním připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	301
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, k problematice spolufinancování projektů operačních programů ve výzkumu, vývoji, inovacích, v navrhované podobě uvedeném v § 2 a § 64. Požadujeme vypuštění spolufinancování projektů operačních programů z působnosti předkládaného zákona. Návrh předpisu totiž stanoví pouze to, že je toto spolufinancování poskytováno jako účelová podpora. Není zřejmé, nakolik se na spolufinancování operačních programů či na další nástroje realizované z fondů Evropské unie, například Národní plán obnovy, vztahují ostatní ustanovení zákona, neboť tyto nástroje mají vlastní terminologii, procesy a podmínky. Pokračoval by tak aktuální právně nevymezený stav, kdy procesně není tato podpora realizována podle zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, a řada ustanovení zákona se aplikuje jen částečně. Pokud by se měl navrhovaný zákon na spolufinancování operačních programů vztahovat, je třeba explicitně vysvětlit výše uvedené nejasnosti a celá problematika musí být řádně analyzována v RIA.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Byla použita formulace ze stávajícího zákona (§ 3 odst. 3 písm. c).
Do kategorie účelové podpory je podpora projektů operačních programů vložena právě proto, že jde o podporu projektů (pouze jako „podpora operačních programů …).
Do § 64 byl doplněn nový odstavec 3, který vylučuje použití § 65 až § 84, tedy ustanovení týkajících se postupu při poskytování účelové podpory.

	302
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 2 odst. 1 písm. g). V navrhovaném § 2 odst. 1 písm. g) je použita formulace „… podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujícího blokové výjimky…“. Doporučujeme příslušný text zrevidovat a upravit tak, aby byl vyjádřen ve stejném čísle (zřejmě čísle jednotném).
	Vysvětleno.
V písmeni b) je užit sg., neboť předpis je skutečně jen jeden.
V písmeni e) je užit úl., neboť poznámka pod čarou odkazuje na více předpisů.

	303
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 6 odst. 2 písm. g). V navrhovaném § 6 odst. 2 písm. g) je použita formulace „… jednání v rozporu s ustanoveními danými zákonem o střetu zájmů“. Domníváme se, že v daném případě není zapotřebí odkazovat na ustanovení zákona, ale je dostačující odkázat přímo na samotný zákon. Z tohoto důvodu doporučujeme předmětný text upravit, tj. uvést jej v tomto znění: „… jednání v rozporu se zákonem o střetu zájmů“. 
	Akceptováno.


	304
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 13 – poznámce pod čarou č. 10. Vzhledem k tomu, že podle čl. 47 odst. 2 LPV se v poznámce pod čarou, v níž je citován právní předpis poprvé, uvádí úplná citace tohoto právního předpisu, doporučujeme v navrhovaném textu poznámky pod čarou č. 10 slova „Zákon č. 341/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ nahradit slovy „Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů“. 
	Bude provedeno při závěrečné úpravě čistopisu.

	305
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 53 – poznámce pod čarou č. 24. Vzhledem k tomu, že podle čl. 47 odst. 2 LPV se v poznámce pod čarou, v níž je citován právní předpis poprvé, uvádí úplná citace tohoto právního předpisu, doporučujeme v navrhovaném textu poznámky pod čarou č. 24 slova „živnostenský zákon“ nahradit slovy „zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“.
	Bude provedeno při závěrečné úpravě čistopisu.

	306
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K návrhu zákona, § 107. Obsahem § 107 je zmocňovací ustanovení tohoto znění: „Vláda stanoví nařízením podrobnější obsahové náležitosti § 4, § 5, § 8, § 37, § 49, § 61, § 62, § 63, § 65, § 68, § 70, § 72, § 73, § 79, § 89, § 95, § 96, § 97 a § 100.“. Upozorňujeme na skutečnost, že zmocňovací ustanovení je navrhováno v rozporu s čl. 49 odst. 1 písm. b) a čl. 49 odst. 5 LPV. V citovaném čl. 49 odst. 1 písm. b) LPV se přímo uvádí, že zmocnění musí vymezit konkrétní věci, které mají být vyhláškou/nařízením vlády upraveny (nestačí pouhý odkaz na určité ustanovení právního předpisu, ani obecné zmocnění k úpravě podrobností), a rozsah, v jakém mají být upraveny. V této souvislosti dále uvádíme, že v jednotlivých ustanoveních zákona, které mají být nařízením vlády upraveny (s výjimkou § 37 odst. 4, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 2), ale není stanoveno, „jaké konkrétní věci z těchto ustanovení“ má vlastně prováděcí právní předpis upravit, přičemž jako zásadní nedostatek je již to, že v těchto ustanoveních není vůbec prováděcí právní předpis zmíněn. Z tohoto důvodu doporučujeme navrhované zmocnění obsažené v § 107 k vydání nařízení vlády a příslušná zákonná ustanovení, která mají být nařízením vlády provedeny, zrevidovat a upravit je tak, aby byla v souladu s výše uvedenými články LPV.
	Akceptováno.
Obsah zmocnění byl doplněn do všech ustanovení, kterých se zmocnění týká.

	327
	Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO 106044/23/71000/01000
	K Důvodové zprávě – zvláštní části - § 16 (str. 16). Na straně 16 Důvodové zprávy doporučujeme slovo „infrasturktury“ nahradit slovem „infrastruktury“.
	Akceptováno.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	Nesouhlasíme s úpravou § 3, kde měla národní politika původně obsahovat „základní cíle národní politiky“ a nově se místo toho uvádí „základní cíle výzkumu“. Není zřejmé, co je tím myšleno, proč jen cíle „výzkumu“ atd.
	Vypuštěno

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	Nesouhlasíme s provedenou úpravou § 4, tedy dalším nepochopitelným rozšířením náležitostí koncepce poskytovatele. Co znamená, že má být zpracována s ohledem např. na „transparentnost“, „předběžnou opatrnost při respektování bezpečnostních zájmů“, zjednodušování administrace“ apod.?
	Akceptováno částečně.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	Obdobně nesouhlasíme s tím, aby § 5 nově vyjmenovával, co má obsahovat koncepce výzkumné organizace. Toto má být v kompetenci poskytovatele, který koncepci schvaluje, a který stanoví relevantní obsah koncepce podle svého zaměření a priorit.
	Vysvětleno.
Vysoké školy postupují podle  zákona o vysokých školách. Vzhledem k tomu, že vysoká škola je současně výzkumnou organizací, měly by se uvedené povinnosti vztahovat i na ni. Je-li výzkumné organizaci umožněno využít za zákonem stanovených podmínek jiný koncepční dokument, neměly by být této možnosti zbaveny vysoké školy.
Do § 5 odst. 5 byl doplněn odkaz na náležitosti koncepce výzkumné organizace uvedené v odstavcích 2 a 3 téhož paragrafu.
Uvedené bylo rovněž doplněno do důvodové zprávy.
MPO vyslovilo s tímto vysvětlením souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	Odmítáme dosud neprojednanou změnu postavení Technologické agentury, která má nově být (§ 26 odst. 1) „ústřední správní úřad ve věcech účelové podpory aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí“. Tato změna v rámci MPŘ je neprodiskutovaná a není jasné, zda není v rozporu s kompetencemi ostatních ústředních správních úřadů. Navíc není tato změna v důvodové zprávě dostatečně vysvětlena.
	Akceptováno.
Úvodní odstavce § 16 (GA ČR) a § 23 byly upraveny takto:
„(1) Zřizuje se Grantová agentura jako správní úřad ve věcech poskytování účelové podpory základního výzkumu. Grantová agentura je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. …“ 
a
„(1) Zřizuje se Technologická agentura jako správní úřad ve věcech účelové podpory aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí. …“.
MPO vyslovilo s vypořádáním souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	V § 47 (ex § 50) odst. 2 byla doplněna druhá věta: Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady nebo podle pravidel Evropské unie pro podporu de minimis. Použití podpory de minimis není možné kombinovat s poskytnutím podpory podle jiných ustanovení tohoto zákona. Smysl této věty není zřejmý ani formulačně, ani věcně. Kromě toho není jasný ani smysl první věty – i podpora de minimis by měla být poskytována jen na způsobilé náklady podle tohoto zákona.
	Akceptováno.
Ustanovení § 47 odst. 1 bylo upraveno takto:
„(1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a právem Evropské unie[footnoteRef:1]), a to jako účelovou, institucionální nebo systémovou.“. [1: ) Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.] 

Podpora de minimis byla vypuštěna. Byla rovněž upravena důvodová zpráva.
MPO vyslovilo s vypořádáním připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	Odmítáme nově doplněný taxativní výčet, co má obsahovat rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory (§ 57, ex § 61, odst. 2). Není zřejmý důvod, ani jaký mají v rozhodnutí účel například „indikátory pro posouzení míry splnění stanovených cílů“.
	Akceptováno.
§ 57 odst. 2 byl vypuštěn a byla upravena důvodová zpráva.
MPO vyslovilo s vypořádáním připomínky souhlas na jednání dne 10.10.2024.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	Nově vložená definice regulatorního sandboxu (§ 2 odst. 1 písm. n) je zcela bez vazby na jakoukoli další část zákona. Je tedy zcela nadbytečná a není zřejmé, proč tu je a jakou má funkci.
	Neakceptováno.
Předkladatel by se dostal do rozporu s jinými připomínkovými místy.

	
	Další zásadní připomínky MPO
zaslané emailem 27. 3. 2024 
k částem materiálu změněným v průběhu a po MPŘ
	§ 50 (ex § 53) stanoví v rámci způsobilosti žadatele jako podmínku, že nejde o podnik v obtížích. Jsme si vědomi, že jde o text současného zákona, ale máme za to, že by tato podmínka měla platit až pro příjemce podpory, jak stanoví evropský předpis, nikoli pro žadatele. Tato podmínka v praxi znamená, že poskytovatel musí podnik v obtížích prověřit 2x – ve formální kontrole v soutěži (kvůli zákonu 130) a následně před vydáním právního aktu (kvůli evropským předpisům). Zpravidla to skutečně provádí 2x na základě aktualizovaných podkladů, což je velmi administrativně náročné (a i uchazeč musí k tomuto dodávat podklady 2x, pokud byly mezitím schváleny nové finanční výkazy).
	Neakceptováno.
Připomínku nelze uspokojivě vyřešit, neboť je relevantní rovněž námitka, že bude nutné hodnotit všechny uchazeče, tedy i případné podniky v obtížích, což si vyžádá náklady a čas. Teprve před podpisem smlouvy dojde k vyloučení těch, které jsou v obtížích. Předkladatel zaznamenal názory, že je vhodnější spíše omezit počet hodnocených návrhů, tedy vyloučit ty, které nesplňují kvalifikační kritéria co nejdříve.

	
	Další podněty MPO na základě aktuálního znění návrhu zákona:
	§ 69 (ex § 73) Vyhlášení výzvy mj. stanoví, že výzvu, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (…). Toto je předpokládáme pozůstatek předchozí verze zákona, která stanovila jednotné prostředí pro administraci. Nyní toto ustanovení nedává smysl, výzvu poskytovatel vyhlásí ve SVÉM informačním systému, nikoli v IS VaVaI (v IS VaVaI má mít nově povinnost pouze výzvu avizovat).
	Vysvětleno.
Jde zřejmě o nedorozumění. V § 68 odst. 1 a 2 zní takto:
(1) Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy.
(2) Výzvu, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy je program, na jehož základě je výzva vyhlašována. Podmínky výzvy nelze po vyhlášení změnit.
Jde tedy o dva odlišné informační systémy, přičemž informační systém uvedený v odst. 2 je informačním systémem poskytovatele podle § 93.


	335
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	Doporučujeme u všech poznámek pod čarou doplnit za číslovku znak „)“.
	Akceptováno.

	336
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	Doporučujeme před čísla evropského předpisu vložit slovo „CELEX“.
	Akceptováno.

	337
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	Doporučujeme v poznámce pod čarou č. 1 uvést taxativní výčet přímo použitelných předpisů nebo v úvodní větě § 1 slova „přímo použitelné předpisy“ nahradit slovy „přímo použitelný předpis“.
	Akceptováno.

	338
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	V návrhu zákona se operuje s pojmem „pracovník“ (pravděpodobně pojem „pracovník“ je převzat z evropského předpisu), který však český právní řád nezná,              a proto je třeba se držet terminologie již zavedené nebo pojem „pracovník“ řádně vymezit (s odkazem na článek 40 odst. 2 LPV - Je-li nutné uvést nový právní termín, je třeba jej v právním předpisu blíže vymezit, a to definicí tohoto právního termínu.).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
V souladu s připomínkou MPSV 339 zavedena definice pojmu „výzkumný pracovník“. V ostatních případech použit vnitrostátní termín „zaměstnanec“.

	339
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	Navrhujeme doplnit definici pojmu „výzkumný pracovník“, např. doplnit do § 2 odst. 1 jako písmeno h), které zní:
„h) výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která provádí výzkum podle tohoto zákona.“.
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit tento obecný pojem; v § 2 odst. 3 písm. f) se zavádí pojem „výzkumný pracovník v rané fázi výzkumu“ a v § 2 odst. 3 písm. g) „výzkumný pracovník ze třetí země“, ale obecné vymezení v zákoně chybí, přestože se v návrhu používá (viz obecná připomínka).        
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	340
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	Požadujeme vypustit z § 24 odstavec 4.
Odůvodnění:
Podle § 79 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, pouze představený je povinen řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci. Máme za to, že jde o porušení principu, kdy jedině představený může ukládat služební úkoly státnímu zaměstnanci. Členové představenstva nejsou ve služebním poměru, přesto jim je přiznána kompetence dávat příkazy k výkonu služby státním zaměstnancům.  Podle § 22 odst. 4 návrhu zákona se předseda Grantové agentury České republiky považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě. Dalším členům představenstva však není tato pravomoc fikcí dána. Máme za to, že tato konstrukce popírá základní principy služebního poměru.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	341
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	K § 32
Upozorňujeme na rozdílnou terminologii označení pracovně právního vztahu nebo služebního poměru používanou v odstavcích 2, 3 a 5; doporučujeme předmětnou terminologii sjednotit (viz čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády).
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Upraven také § 50 odst. 3 (pracovněprávní vztah nebo služební poměr).

	342
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	K § 85 Hodnocení výzkumných organizací, odstavci 3 písm. b)
Žádáme o objasnění vstupu do hodnocení v případě veřejné výzkumné instituce, u níž došlo ke splynutí, případně ke sloučení v souladu se zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, a v případě, pokud je změněna její právní forma. Zejména v případě splynutí zanikají stávající veřejné výzkumné instituce a vzniká nástupnická veřejná výzkumná instituce. Změnou právní formy je pak myšleno zrušení stávající veřejné výzkumné instituce a vznik „staronové“ výzkumné organizace, pouze s jinou právní formou než veřejná výzkumná instituce. 
V této souvislosti žádáme o vysvětlení, jakým způsobem bude v uvedených případech posuzováno splnění podmínky vložení výsledků v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací alespoň za posledních 5 let. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
V uvedených případech jde o právní nástupnictví. Dojde-li ke změnám existujících výzkumných organizací (sloučení, splynutí, rozdělení), je nutno vycházet z právního nástupnictví a považovat nástupnickou organizaci za zhodnocenou.
To se týká i výsledků.

	343
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	K § 86 Kontrola institucionální podpory
Doporučujeme sladit text návrhu zákona s důvodovou zprávou. Máme za to, že § 86 návrhu zákona si částečně odporuje s důvodovou zprávou, neboť pokud bude kontrola prováděna nejméně u 5 % příjemců, u většiny poskytovatelů se bude jednat o kontrolu jednoho příjemce. Pokud má být zajištěno provádění kontroly u různých příjemců podpory, je třeba zvýšit uváděné procento kontrolovaných příjemců nebo parametr zcela přeformulovat. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	344
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	K § 92 Přístup k údajům z výzkumu, odstavce 1 písm. d)
Požadujeme upřesnění pojmu „výzkumná data“, která jsou podle důvodové zprávy součástí údajů z výzkumu. Podle písmene d) se jedná o údaje z výzkumu, které „byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu podporovaném z veřejných prostředků.“ V této souvislosti není jasné u pojmu „užity“, zda se jedná i o vstupní data, která byla pro výzkum zakoupena či zdarma poskytnuta od jiného subjektu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Výraz v důvodové zprávě byl opraven.
Výraz „vytvořeny nebo užity“ byl opraven v souladu s definicí na „vytvořeny nebo shromážděny“.

	345
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	K § 96 odst. 2 
Navrhujeme upřesnit údaje o výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce, které obsahuje Informační systém výzkumu, vývoje a inovací, pojem „pracovní úvazek“ nepovažujeme za vhodný, zákoník práce jej nezná.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	347
	Ministerstvo práce a sociálních věcí, MPSV-2023/232456
	A/ Požadujeme nahrazení odstavce (1) v § 85 následujícími dvěma odstavci: 
1. Hodnocení výzkumné organizace provádí poskytovatel dle metodiky hodnocení výzkumných organizací.  
2. Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace. 
B/ V souladu s výše uvedeným požadujeme upravit § 16, odstavec (2) f) takto: f) metodický dohled nad hodnocením výzkumných organizací,
Odůvodnění: 
Je logické, aby odpovědnost za hodnocení organizace měl stejný subjekt, který je poskytovatelem dotace na rozvoj výzkumné organizace a který je i subjektem kontroly (např. NKÚ), tedy poskytovatel. Role RVVI by měla být pouze metodická.
Připomínka je zásadní
	Akceptováno jinak.
§ 85 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení.
Rada má ohledně hodnocení VO kromě přípravy metodiky také kompetenci „posuzovat soulad průběhu hodnocení …“ a „provádět hodnocení v rozsahu metodiky hodnocení VO“. Takže účast Rady na hodnocení je určena metodikou, tedy vládou, jejímž poradním orgánem Rada je.

	348
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	Obecně k terminologii návrhu zákona 
Je patrné, že návrh z velké části adaptuje český právní řád na relevantní právní předpisy Evropské unie. Nicméně používání terminologie vycházející z doslovného překladu evropských předpisů, jejíž podíl se stále zvyšuje, činí návrh zákona pro českého uživatele nesnadno srozumitelným (v dalších připomínkách upozorňujeme na některé konkrétní ustanovení). Obecně proto doporučujeme používat termíny jazykově bližší českému prostředí. 
	Neakceptováno. Vysvětleno.
Připomínka neuvádí, které pojmy jsou málo srozumitelné, proto lze odpovědět pouze v obecné rovině. Předkladatel je žádán subjekty z oblasti základního i aplikovaného výzkumu a inovací, aby se z praktických důvodů terminologie co možná blížila ustáleným pojmům z evropské právní úpravy. Předkladatel se snaží co nejvíce omezit zavádění  nových „evropských“ pojmů nad rámec stávající právní úpravy.

	349
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 1 písm. b)
Z předmětného ustanovení plyne, že návrh zákona rovněž upravuje „etické zásady“. Není však patrné, jaké etické zásady upravuje. Teprve z návrhu § 6 odst. 1 lze dovozovat, že se jedná o etické zásady výzkumu. Doporučujeme proto do návrhu § 1 písm. b) za slova „etické zásady“ vložit slovo „výzkumu“. 
	Akceptováno.

	350
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 2 odst. 1 písm. b) 
Navržené vymezení pojmu „aplikovaný výzkum“ přebírá terminologii z příslušných předpisů Evropské unie, aniž by ji však přizpůsoboval českému jazyku. Pokud důvodová zpráva k tomuto ustanovení uvádí: „Průmyslový výzkum je chápán v širším slova smyslu a zahrnuje také „netechnický“ výzkum, např. společenský a humanitní výzkum. Součástí je samozřejmě také aplikovaný výzkum pro potřeby veřejné správy.“. Lze však mít za to, že uvedené z doslovného znění návrhu neplyne. Doporučujeme proto ustanovení přizpůsobit českému prostředí.
	Neakceptováno.
V případě definice obsahu pojmu „průmyslový výzkum“ ponecháváme vysvětlení v důvodové zprávě a nezasahování do definice.

	351
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 2 odst. 1 písm. e) 
Návrh zákona nově zavádí definici pojmu „orientovaný výzkum“. Tento pojem byl doposud chápán jako druh výzkumu na pomezí mezi základním a aplikovaným výzkumem, což se ostatně blíží druhu výzkumné činnosti, kterou vyvíjí Institut pro kriminologii a sociální prevenci, tj. získávání bazálních poznatků pro poznání zkoumaných jevů a zároveň hledání způsobů jejich aplikace do praxe. Důvodová zpráva k návrhu však tento termín pojímá jako „pouhou“ součást základního výzkumu. Považujeme proto za vhodné vyjasnit, zda bude orientovaný výzkum samostatnou kategorií výzkumu. V takovém případě by měl být tento pojem zahrnut rovněž do návrhu § 2 odst. 2 písm. b) a d). Požadujeme návrh v uvedeném vyjasnit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
„Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	352
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 2 odst. 3 písm. f) 
Podle uvedené definice se „výzkumníkem v rané fázi kariéry“ rozumí každý výzkumný pracovník, „u něhož uplynulo méně než osm let od ukončení doktorského studijního programu“. Upozorňujeme, že uvedené ustanovení zřejmě nepočítá s případy výzkumných pracovníků, kteří nikdy doktorský studijní program neabsolvovali. Z navrženého vymezení lze přitom dovozovat, že by měl být za výzkumníka v rané fázi kariéry považován i člověk, jež se výzkumu věnuje několik desítek let, avšak nikdy doktorský studijní program neabsolvoval. Doporučujeme proto uvedené vymezení dopracovat. 
	Akceptováno.

	353
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 6 odst. 3
Doporučujeme v návrhu či jeho odůvodnění specifikoval, co se rozumí „výzkumem na člověku“, tedy nakolik má toto ustanovení dopadat na společenskovědní (kriminologický, sociologický, psychologický atd.) výzkum. Z navrhované formulace to není jasné.
	Akceptováno.
Doplněno do důvodové zprávy. Byly doplněny příklady zásad pro medicínský výzkum s odvoláním na Norimberský kodex, dále zásady psychologického výzkumu, což představuje dostatečné vodítko. Není účelem důvodové zprávy, aby uváděla etické zásady pro každý vědní obor. Obecné zásady jsou shodné, stejně jako cíl, který sledují. Oborová specifika upravují odborné společnosti svými doporučeními.  
Dále je v poznámce pod čarou uveden zdroj informací: Přehled mezinárodních etických standardů pro výzkum na člověku.

	354
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 15 
Doporučujeme v důvodové zprávě vyjasnit, zda se počítá se stávajícím okruhem ústředních a jiných správních úřadů, které budou poskytovat účelovou podporu, nebo zda se spíše počítá s přesunem účelové podpory většinově na Technologickou agenturu ČR (dále jen „TAČR“). Pokud by to byl tento záměr, tak by fakticky došlo k podstatné redukci možnosti podpory pro ústřední a jiné správní úřady účelovou podporu poskytovat. Domníváme se, že v oblastech, jako je např. bezpečnostní výzkum, by měl být zachován stávající systém věcně příslušných garantů – poskytovatelů z řad ústředních správních úřadů, a to včetně zachování objemu finančních prostředků na účelovou podporu, kterou poskytují.
	Vysvětleno.
Předkládaný návrh zákona je co možná obecný. V obecné rovině nemá ambici určovat, který ústřední úřad státní správy může či nemůže poskytovat podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer. To je dáno jednak působností podle zákona č. 2/1969 Sb., jednak zákonem o státním rozpočtu, který alokuje do určité rozpočtové kapitoly finanční prostředky.

	355
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 22 odst. 5 písm. a) a § 29 odst. 4 písm. a) 
Podle shora uvedených ustanovení může být předsedou Grantové agentury ČR (dále jen „GAČR“) a ředitelem TAČR jmenována pouze fyzická osoba, která je bezúhonná. Za bezúhonnou se pro tyto účely považuje pouze fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, ledaže se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Z návrhu však není patrné, jakým způsobem by měla být bezúhonnost fyzické osoby prokazována. V této souvislosti upozorňujeme, že podle § 12 zákona o Rejstříku trestů se výpis z Rejstříku trestů na žádost vydává správnímu orgánu pouze pro potřeby řízení o přestupku a pro účely správního řízení, ve kterém je požadováno doložení bezúhonnosti či důvěryhodnosti. Pro jiné účely lze výpis vydat pouze, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Jelikož lze přinejmenším pochybovat o tom, že se má jmenování předsedy GAČR a ředitele TAČR odehrávat v režimu správního řízení, nebude možné výpis z Rejstříku trestů poskytnout pouze na základě § 12 zákona o Rejstříku trestů. Požadujeme proto do návrhu zákona doplnit ustanovení, jež budou upravovat způsob prokazování bezúhonnosti ve smyslu § 22 odst. 5 písm. a) a § 29 odst. 4 písm. a). 
Tato připomínka je zásadní.   
Nad rámec výše uvedené zásadní připomínky dále upozorňujeme, že z návrhu není zřejmé, jakým způsobem by se mělo postupovat v případě, kdy dojde k pravomocnému odsouzení předsedy GAČR nebo ředitele TAČR v průběhu jejich funkčního období. Za takové situace sice připadá v úvahu možnost použití obecné úpravy, podle které může vláda předsedu GAČR odvolat na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (§ 22 odst. 3), resp. ředitele TAČR na návrh správní rady TAČR (§ 29 odst. 1), nicméně z těchto ustanovení neplyne povinnost navrhnout odvolání, resp. povinnost odvolat tyto funkcionáře v případě jejich odsouzení za trestný čin odvolat, ačkoliv v důsledku pravomocného odsouzení pozbyde jeden z předpokladů pro jmenování do funkce. Doporučujeme proto zvážit doplnění navrhované úpravy o povinnost odvolat předsedu GAČR a ředitele TAČR v případě jejich pravomocného odsouzení pro trestný čin.  
	Neakceptováno.
Předkladatel nepovažuje za nutné zákonem podrobněji regulovat proces jmenování a odvolávání předsedy GAČR a ředitele TAČR. Je obvyklou praxí (viz např. NSA, DIA), že se zákon omezuje na stanovení předpokladů pro výkon funkce, vymezení neslučitelnosti funkcí a vymezení osoby oprávněné navrhnout, jmenovat a odvolat příslušného funkcionáře.
Výpis z rejstříku trestů je možné obstarat na základě § 11 zákona o rejstříku trestů. Pokud kandidát bude mít zájem na tom, aby jej RVVI navrhla, měl by pro RVVI výpis obstarat sám.

	356
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 27 odst. 3
Podle uvedeného ustanovení má TAČR poskytovat účelovou podporu rovněž na aplikovaný výzkum „pro potřeby státní správy“. Tato kategorie aplikovaného výzkumu však není nikde v návrhu blíže vymezena. Doporučujeme v uvedeném návrh dopracovat.
	Neakceptováno.
Text upraven podle připomínky MŽP699. Není obvyklé, aby právní předpisy podrobněji vymezovaly pojem „veřejná správa“. Obsah tohoto pojmu vyplývá z obecných předpisů v oblasti správního práva (např. správní řád, zákon o finanční kontrole ve veřejné správě).

	357
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 52 odst. 1
Ustanovení věty první nelze považovat za zcela jasné. Podle této věty: „Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce, v případě příspěvkových organizací bez prostřednictví zřizovatele.“ Pokud podle obecného pravidla platí, že poskytovatel poskytuje podporu přímým převodem na účet příjemce, není zcela jasné, z jakého důvodu druhá část věty stanovuje, že v případě příspěvkové organizace je podpora poskytována bez prostřednictví zřizovatele. Uvedené již je fakticky obsaženo v prvé části věty. Doporučujeme proto důvodnost druhé části věty vyjasnit.
	Akceptováno.
Uvedená část věty byla vypuštěna.

	358
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 53 odst. 2 písm. a) 
Podle návrhu ustanovení může být podpora poskytnuta osobě, „která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku“. Požadujeme v závěru ustanovení doplnit, že se uvedená podmínka nevztahuje na případy, kdy již došlo k zahlazení odsouzení. Z navržené textace lze totiž dovozovat, že by se daná podmínka měla vztahovat i na případy, když již k zahlazení odsouzení došlo. Požadujeme proto na konec ustanovení doplnit slova „pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,“. 
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.

	359 
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 53 odst. 2 písm. g)
Podle návrhu předmětného ustanovení může být podpora poskytnuta pouze osobě, „která splňuje povinnosti podle zákona o evidenci skutečných majitelů“. Doporučujeme vyjasnit, zda má poskytovatel podpory skutečně posuzovat splnění všech povinností podle zákona o skutečných majitelích, resp. v jakém rozsahu mají být tyto skutečnosti zjišťovány. V této souvislosti upozorňujeme, že je třeba odlišit zjištění skutečného majitele od zjištění údajů o skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů. Pokud by měl poskytovatel ověřovat splnění povinností podle zákona o evidenci skutečných majitelů, musel by fakticky zjišťovat skutečného majitele uchazeče. K tomu však často nemusí přístup do evidence skutečných majitelů postačovat. Nelze garantovat, že v evidenci jsou vždy správné a aktuální údaje. Evidence je pouze informačním zdrojem; zápis do evidence pozici skutečného majitele nezakládá. V evidence navíc nejsou dostupné dokumenty, kterými byly zapsané skutečnosti doloženy. Poskytovatel by se tak podle navržené textace v podstatě dostával do pozice tzv. povinné osoby podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, což patrně není záměrem. Je-li cílem ověřit skutečného majitele z evidence, lze doporučit obdobnou textaci, jaká je použita např. v § 122 odst. 5 
a odst. 8 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek.
	Akceptováno.

	360
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 55 odst. 1 písm. b) 
Návrh ustanovení předpokládá, že ke splnění podmínky podle § 53 odst. 2 písm. a) bude sloužit „výpis z evidence rejstříku trestů“. Upozorňujeme, že z navrženého ustanovení ani jeho odůvodnění není zřejmé, zda by mělo být splnění podmínky podle § 53 odst. 2 písm. a) prokazováno pouze ve vztahu k tuzemským odsuzujícím rozsudkům, nebo rovněž ve vztahu k cizozemským rozsudkům. Pokud by mělo postačovat prokázání ve vztahu k tuzemským rozsudkům, pak pokládáme za žádoucí zdůvodnit, z jakého důvodu není podstatné zjistit, zda žadatel trestnou činnost nepáchal v zahraničí. Pokud by naopak měla být prokazována i bezúhonnost ve vztahu k zahraničí, je třeba v uvedeném návrh dopracovat. 
Dále podotýkáme, že není zřejmé, zda by se měla povinnost podle § 55 odst. 1 písm. b) vztahovat rovněž na případy podle § 54 odst. 6. 
Doporučujeme proto uvedené vyjasnit a v návaznosti na to předmětné ustanovení dopracovat.  
	Akceptováno.
Doplněno nový odst. 2 v § 55, formulace navržena podle připomínky KOM829.

	361
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 56 odst. 1 a 2 
Podle uvedených ustanovení vzniká informační povinnost uchazeči, resp. příjemci podpory, mimo jiné, v případě, kdy nastanou změny, „které se dotýkají jeho právní osobnosti“. Upozorňujeme, že není zcela jasné, na jaké skutečnosti předmětná část ustanovení míří. Doporučujeme proto v předmětném ustanovení výslovně uvést, v případě jakých skutečností informační povinnost vzniká. Za relevantní lze přitom považovat zřejmě případy, kdy dojde ke zrušení nebo přeměně právnické osoby.  
	Akceptováno.

	362
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 56 odst. 4 
Věta druhá daného ustanovení zní: „Poskytovatel si také může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. V souvislosti s užitím označení „Rejstřík trestů“ upozorňujeme, že je v současné době jako senátní tisk č. 170 projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o Rejstříku trestů, v jehož důsledku by mělo být do budoucna na místo označení „Rejstřík trestů“ používáno označení „rejstřík trestů“. Doporučujeme proto u uvedeném smyslu provést revizi předmětného ustanovení (viz rovněž usnesení vlády č. 53 ze dne 25. ledna 2023).
	Akceptováno.


	363
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 64 odst. 1 písm. a) a b) 
Upozorňujeme, že z uvedených ustanovení neplyne zcela jasné rozlišení základního, aplikovaného a orientovaného výzkumu. Tato skutečnost nepřispívá jistotě některých výzkumných institucí, například Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, jelikož není zřejmé, zda se budou moci i do budoucnosti ucházet o účelovou podporu. Požadujeme proto uvedené vymezení zpřesnit.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Z připomínky nevyplývá, v čem spočívá uvedená obava. Kterákoliv osoba se může ucházet o účelovou podporu u kteréhokoliv poskytovatele (viz definice uchazeče / dalšího uchazeče). Ve stávající právní úpravě je GA ČR označována za poskytovatele podpory grantovým projektům (§ 4 odst. 1 písm. a), tedy projektům základního výzkumu, ostatní poskytovatelé jsou poskytovateli programových projektů (§ 4 odst. 1 písm. b) a c), což jsou projekty aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Situace se tedy nemění s přijetím nového zákona.

	364
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 72 
I přes to, že se k přenosu projektu na jiný subjekt požaduje souhlas všech stran (včetně poskytovatele), může být toto ustanovení zneužitelné (např. při přenosu finančně dobře zhodnotitelných výsledků výzkumů a tím i případných výnosů z veřejné do soukromé sféry). Dáváme proto ke zvážení ještě zpřesnit a zpřísnit podmínky pro přenositelnost projektů.
	Neakceptováno.
Z připomínky není zřejmé, jaké zpřísnění má připomínkové místo na mysli.

	365
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 78 odst. 4 
Máme za to, že by v zákoně měly být uvedeny alespoň obecné důvody, pro které se poskytovatel může rozhodnout o nehodnocení projektu i bez posudků oponentů, resp. kdy může poskytovateli takový postup doporučit (navrhnout) odborný poradní orgán. V navrhovaném znění by takové rozhodnutí mohlo být shledáno nepřezkoumatelným. Doporučujeme návrh v uvedeném doplnit.
	Akceptováno jinak.
Pravidlo bylo vypuštěno.

	366
	Ministerstvo spravedlnosti, MSP-472/2023-LO-SP/2
	K § 92 
Uvedené ustanovení fakticky zakládá novou povinnost příjemců zpřístupnit údaje z výzkumu. Domníváme se, že by bylo vhodné tuto problematiku upravit detailněji. Jde o novou povinnost pro výzkumné organizace, v rámci které musí být zohledněny otázky týkající se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran apod. Bylo by vhodné zamezit výkladovým nejasnostem již v rámci přípravy samotného návrhu, resp. jeho odůvodnění.
	Vysvětleno.
Ustanovení § 92 nezakládá novou povinnost. Jde o povinnost uvedenou již v § 12a zákona č. 130/2002 Sb. Novela byla provedena zákonem č. 241/2022 Sb.

	369
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MSMT-27237/2023-1
	Obecně k materiálu: Navrhovaná právní úprava vypouští účelovou podporu na specifický vysokoškolský výzkum. Požadujeme garanci (v přechodných ustanoveních nebo v usnesení k návrhu zákona), že prostředky alokované na specifický vysokoškolský výzkum podle zákona č. 130/2002 Sb. budou převedeny do ukazatele institucionální podpora na rozvoj výzkumných organizací v rozpočtové kapitole MŠMT.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Podpora na specifický výzkum se vypouští na základě požadavku MŠMT.
Proto se očekává, že při jednání o návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na příslušný kalendářní rok navrhne MŠMT přesun těchto prostředků do ukazatele DKRVO (pro MŠMT) a RVVI tento návrh podpoří.

	371
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. d): Materiál uvádí, že za účelovou podporu je považováno „… spolufinancování projektů operačních programů ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.“. Považujeme tuto formulaci za mylnou. Účelová podpora by neměla zahrnovat pouze část výdajů na „spolufinancování“ projektů (tj. z hlediska zákona č. 218/2000 Sb. podíl z rozpočtu EU/FM, zde zřejmě naopak myšlen podíl státního rozpočtu), ale měla by zahrnovat celou podporu projektům operačních programů (tj. podíl SR i EU), a to i s ohledem na vykazování výdajů na VaVaI a jednotlivé ukazatele. Není zřejmé, jak by byla vykazována zbylá část financování projektů operačních programů. Aktuální úprava zákona č. 130/2002 Sb. hovoří pouze o (institucionální) podpoře „na operační programy“. Tuto formulaci považujeme za vhodnější. Požadujeme upravit danou formulaci napříč dokumentem na „financování projektů operačních programů“ a doplnit i do důvodové zprávy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	372
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. e): Definice uvedená v předmětném pododstavci zahrnuje do pojmu „systémové podpory“ „mezinárodní spolupráci“, nicméně z § 2 odst. 2 písm. d) vyplývá, že součástí mezinárodní spolupráce nejsou projekty mezinárodní spolupráce, což se jeví jako poněkud nesystémové. Projekty mezinárodní spolupráce jsou často vybírány na mezinárodní úrovni (ať již bilaterální nebo multilaterální) a jejich zařazení do účelové podpory vede prakticky ke zdvojení administrativy z důvodu nutného vyhlašování národní výzvy, která jen kopíruje výsledky mezinárodního hodnocení. Jejich zařazení do systémové podpory (v rámci obecného pojmu mezinárodní spolupráce) považujeme za vhodnější – do § 62 odst. 1 písm. a) by se za bod 2 doplnil bod 3 „projekty mezinárodní spolupráce,“, což by zahrnovalo ty, které jsou realizovány na základě aktů mezinárodního práva, neboť se realizují na základě mezinárodní smlouvy. Obdobně dochází k vyčlenění ze systémové podpory systémových projektů v oblasti inovací. Ty jsou navíc v § 69 odst. 4 vyjmuty ze standardního procesu určeného pro účelovou podporu a bylo by tak vhodné je uvést v rámci systémové podpory, přičemž i jim by měl být stanoven transparentní proces výběru projektů. Doporučujeme materiál změnit a doplnit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Do systémové podpory patří pouze projekty, které jsou financovány z mezinárodních programů a aktivit podle § 62 odst. 1 písm. a) bod 1.

	373
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. g): S ohledem na financování z fondů EU, kde dochází k předfinancování ze státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel, požadujeme pojem „uchazeč“ nahradit pojmem „žadatel“ a slova „která se uchází“ nahradit slovy „která žádá“. Následně požadujeme obdobnou změnu provést v celém zákoně.
Rozlišení mezi žadatelem a uchazečem je nezbytné pro zajištění souladu se zákony umožňujícími poskytování podpory ze státního rozpočtu, ale také z rozpočtů územních – dle „malých i velkých“ rozpočtových pravidel, které pracují s pojmem žadatel.
Uchazečem má být podle návrhu zákona i jen zájemce o podporu, který dosud nepodal žádost, takže nebude možné stanovit, zda se o podporu skutečně uchází. To vyplývá z návrhu stanovit zákaz podat žádost (§ 58). Zároveň je za uchazeče považován i další účastník (§ 53 odst. 1 věta druhá), tedy v prostředí fondů EU partner. Podpora však může být poskytnuta výhradně jednomu žadateli. Dalším účastníkům, vyjma organizační složky státu, může být podpora poskytnuta výhradně prostřednictvím příjemce (§ 52 odst. 2). Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydávané podle § 14 a násl. rozpočtových pravidel i dohoda o poskytnutí dotace uzavíraná podle § 17 téhož zákona neumožňují poskytnout podporu souběžně více subjektům, tedy vydat či uzavřít dva a více právních aktů o poskytnutí podpory na jeden projekt. Proto není možné pojem uchazeč používat jako ekvivalent pojmu žadatel. Zatímco s žadatelem vedou poskytovatelé podpory řízení o žádosti zahájené podáním žádosti z jeho strany, a v případě schválení žádosti se z žadatele stává příjemce, další účastníci (partneři) plní podmínky poskytnutí dotace výhradně součinností s žadatelem a následně příjemcem.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Požadované změny uchazeč/žadatel, další uchazeč/partner a byly zapracovány v celém textu.
Do § 2 odst. 2 písm. i) byla zapracována změna 

i) dalším uchazečem partnerem osoba, organizační složka státu nebo organizační jednotka příspěvková organizace organizační složky státu, jejíž účast je vymezena v návrhu projektu, nebo s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	374
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. j): Z vymezení pojmu „program“ není zřejmé, zda se tato klasifikace vztahuje pouze na programy národní, nebo také na programy vyhlašované na mezinárodní úrovni, do nichž se ČR prostřednictvím svého členství v EU zapojuje. V důvodové zprávě je uvedeno: „Návrh zákona jej používá pro všechny poskytovatele poskytující účelovou podporu.“. Vzhledem k tomu, že podpora projektů na mezinárodní spolupráci ve výzkumu spadá pod účelovou podporu, měl by tedy i ten poskytovatel, který zajišťuje účast ČR v mezinárodním programu, být zodpovědný za naplnění definice programu dle tohoto návrhu zákona. To je však u mezinárodní programů nemožné např. v případě, kdy je dle důvodové zprávy vyžadováno následující: „Každý program musí mít stanoveny cíle a poskytovatel musí být po skončení realizace programu schopen vyhodnotit míru naplnění stanovených cílů s ohledem na míru čerpání prostředků stanovených pro daný program“. Z pohledu poskytovatele tedy není zřejmé, jakým způsobem bude vyhodnocována účast v mezinárodních programech a příp. zda i pro tento typ mezinárodních programů má poskytovatel povinnost vytvoření vlastního národního „programu“. Požadujeme výše uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu změnit či doplnit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno a vysvětleno.
Pojem „program“ byl upřesněn v § 61 tak, že se nezpracovává pro výdajové aktivity dle § 61 odst. 1 písm. g) a f)1.

Dále upraven § 58 společně s 59 a § 60.
 
MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	375
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. l) a m): V definici velké výzkumné infrastruktury, a obdobně u testovací a experimentální infrastruktury, by mělo být upřesněno, že jsou vládou schváleny, nikoliv schvalovány. Zavedení nového nástroje v podobě testovací a experimentální infrastruktury by se nemělo dít na úkor dosavadních nástrojů (velké výzkumné infrastruktury), ale spíše je doplňovat. Nemělo by tedy docházet ke kanibalizaci prostředků. Tento záměr by měl být doplněn do důvodové zprávy. Taktéž je nutné zvážit, zda je s ohledem na omezení daná Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací pro podporu podniků v českém prostředí takový nástroj vůbec realizovatelný. Požadujeme materiál změnit a doplnit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Do definice v § 2 odst. 2 písm. l) bylo doplněno „a schválená vládou“. Tedy nikoliv proces (schvalovaná), nýbrž stav /  vlastnost.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	376
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 3 písm. c) a d), § 65 odst. 3 písm. g), § 90 a 92: Do ustanovení zabývajícími se principy otevřené vědy požadujeme explicitně doplnit, že (minimálně) proces správy a proces sdílení (otevřený přístup) k údajům a datům z výzkumu se řídí principy FAIR [nalezitelnost (findability), přístupnost (accessibility), interoperability (interoperability) a opakované použitelnosti (reusability)] a zásadou „open as possible, closed as neccesary“ (do češtiny nejčastěji překládané jako „co nejvíce otevřené, uzavřené dle potřeby“ nebo “otevřené jak jen možno, uzavřené jen jak nutno“).  
Slovo „(minimálně)“ uvádíme v první větě záměrně, neboť v určitém smyslu lze tyto jmenované zásady vztáhnout obecně na jakékoliv výsledky výzkumné činnosti, tj. kromě publikací a výzkumných dat též na další typy výsledků jako např. prototyp, zařízení, know-how, vynález, databáze, software, modely, algoritmy, pracovní postupy, protokoly, simulace, laboratorní deníky, ale také „fyzické“ výsledky, jako jsou buněčné linie, bio specifika, směsi, materiály atd. S těmito zásadami (principy FAIR a zásada „open as possible, closed as neccesary“) operuje sice doprovodná důvodová zpráva k předkládanému materiálu, avšak považujeme za zásadní, aby tyto zásady byly uvedeny přímo v textaci zákona.
Nejblíže správnému přístupu jsou dle našeho názoru až ustanovení v § 92, která obsahují výjimky/situace, kdy výsledky výzkumu nemusí být poskytovány bezplatně třetím osobám (tj. práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce). I v § 92 požadujeme výčet v odstavci 4 explicitně rozšířit o další aspekty: „Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do důvěrnosti údajů a dat, práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu oprávněných obchodních zájmů, obchodního tajemství a duševního vlastnictví, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce včetně komerčního využití údajů a dat.“. 
V českém výzkumném prostředí je již běžně používán termín „výzkumná data“ (na základě terminologie Evropské komise), pro který aktuální návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí používá termín „údaje z výzkumu“. Termín „výzkumná data“ používají běžně i poskytovatelé podpory – včetně MŠMT v OP JAK – v dokumentaci k výzvám. Pokud existuje důvod pro zavádění jiného termínu, tak doporučujeme rozšíření termínu na „údaje a data z výzkumu“, nebo minimálně v § 2 odst. 3 písm. d), kde je termín poprvé zaváděn, požadujeme spojení „výzkumná data“ zahrnout do definice.
Požadujeme veškerou terminologii a nastavení principů otevřené vědy zaváděných do návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí konzultovat s Národní technickou knihovnou a konsorciem e-Infra jako nositeli individuálních projektů systémových (IPs) CARDS a EOSC-CZ podpořených z OP JAK, které na národní úrovni koordinují nastavení, standardizaci a systematické zavádění principů open science do vědecké praxe a budování související potřebné infrastruktury v ČR.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.

V § 85 odst. 1 se používá pojem „otevřený přístup“, který je součástí definice pojmu „otevřená věda“, čímž bylo vyhověno první části připomínky. Proto jej není nutné znovu uvádět.,

Pojem „údaje z výzkumu“ je pojmem uvedeným ve směrnici o otevřených datech (Článek 2 odst. 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

	377
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 3, 4, 10, 47 a 65: Požadujeme doplnění Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (Národní RIS3 strategie) mezi klíčové strategické dokumenty navázané na Národní politiku VaVaI, tj. aby byla uvedena (vedle Národních priorit orientovaného výzkumu – NPOV) jako dokument stanovující střednědobé priority. 
Stávající orientace návrhu pouze na NPOV není vhodná vzhledem ke skutečnosti, že klíčovým a závazným strategickým dokumentem pro prostředky EU fondů v oblasti podpory VaVaI je z titulu základní (tzv. enabling) podmínky Evropské komise právě Národní RIS3 strategie. Veškerá programová dokumentace (od úrovně programového dokumentu po úroveň podrobných pravidel pro jednotlivé výzvy) se zásadně odkazuje na Národní RIS3 strategii. Bez zohlednění této připomínky by situace vyžadovala mimo jiné dokonce i revize obou operačních programů, kterých se týká, tj. OP JAK a OP TAK, což je značně komplikovaný proces s nejistým výsledkem. Uvedení Národní RIS3 strategie pouze v důvodové zprávě k předkládanému materiálu nepovažujeme za dostatečné.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Národní priority orientovaného výzkumu byly vypuštěny. Do návrhu nového zákona, který je připravován s ambicí a předpokladem dlouhodobé závaznosti, není žádoucí explicitně zakotvovat jakéhokoli strategické dokumenty, které mají časově omezenou platnost (v tomto případě programovací období 2021 až 2027) a navíc v čase, kdy nejsou známy základní parametry budoucích podmínek stanovených EP/Radou (EU) pro programové období 2028+.

Vazby RIS3 na další strategické dokumenty popisuje samotný text RIS3, který uznává svou podřízenost vůči NP VaVaI (aktuálně NP VaVaI 21+) jako vrcholovému strategickému dokumentu na národní úrovni, který udává hlavní strategické směry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a zastřešuje ostatní související strategické dokumenty ČR.

Toto nadřazené postavení NP VaVaI reflektuje i návrh nového zákona a je v souladu s praxí a usnesením vlády, kterým se RIS3 (již od své první verze) stala jedním z nástrojů implementace NP VaVaI. 

Jedno z kritérií pro splnění základní podmínky vážící se k RIS3 na období 2021 – 2027 stanoví, že RIS3 se opírá o opatření nezbytná ke zlepšení národních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací, kde je to relevantní. Uvedené kritérium bylo splněno existencí a pravidelnou aktualizací NP VaVaI, která je ukotvena v platném i připravovaném zákoně a schvalována vládou. Mechanismus přípravy, schvalování a aktualizace RIS3 vládou a následně Evropskou komisí je fungující a robustní, ukotvení RIS3 v připravovaném zákoně se tak jeví nadbytečné.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	378
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 5 odst. 2: V předmětném odstavci nejsou uvedeny žádné informace, které by měla dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace obsahovat, přestože se na tyto odvolává odstavec 3. V souladu s kapitolou „K § 3 až § 5 Koncepční dokumenty pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“ důvodové zprávy by bylo vhodné, aby bylo v textu uvedené minimální společné minimum informací relevantních pro všechny výzkumné organizace a povinnost dále specifikovat požadavky konkrétního poskytovatele formou prováděcího předpisu či jiného dokumentu. Požadujeme materiál doplnit a změnit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	379
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 5 odst. 3: Rozumíme, jaký měl předkladatel záměr v rámci předmětného ustanovení směrem k vysokým školám, nicméně aplikování navrhované úpravy do praxe považujeme z legislativního hlediska za značně nejisté. Strategický záměr vysoké školy, na který je zde odkazováno (viz poznámka pod čarou č. 9) není schvalován poskytovatelem, což vidíme jako zásadní rozpor mezi oběma zákony. Není také možné říct, že by uvedené paragrafy zákona č. 111/1998 Sb. (§ 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách) stanovovaly odlišné povinnosti, jak je uvedeno v § 3 této novely, neboť v zákoně č. 111/1998 Sb. není žádný vztah k dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace uveden a nelze ho jednoduše dovozovat. Dále bude značně problematické použít jako argument, že oba zmíněné dokumenty obsahují stejné informace vzhledem ke skutečnosti, že náležitosti jak dlouhodobá koncepce rozvoje (ani případné společné minimum) tak Strategického záměru (definuje nezávisle ministerstvo) nejsou v předmětných zákonech stanoveny.
Vzhledem k navázání poskytování institucionální podpory na existenci dlouhodobé koncepce rozvoje daného subjektu je třeba, aby tato otázka byla vyřešena a jasně stanoven postup aplikace daného paragrafu, respektive paragrafů, na které je odkazováno. Požadujeme uvedené zohlednit a materiál v daném smyslu upravit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Připomínka byla vypořádána takto:

V souladu s předcházející připomínkou MŠMT byl obsah koncepce přesunut z návrhu nařízení vlády do návrhu zákona, je odstraněna námitka, že náležitosti dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace nejsou v návrhu zákona obsaženy.

Byla doplněna věta do § 5 odst. 5
V případě vysokých škol je tato povinnost splněna vypracování a projednáním strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy podle pravidel stanovených zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.“.

Odkaz na poznámku pod čarou a poznámka pod čarou byly vypuštěny.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	380
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 6: Podle důvodové zprávy i náležitostí smlouvy, resp. rozhodnutí o poskytnutí podpory, je dodržování etických zásad, vědecké integrity a dobré vědecké praxe podmínkou financování z veřejných prostředků. Jejich dodržování by tedy nemělo být omezeno pouze na výzkumné organizace, ale mělo by být vztaženo na všechny příjemce podpory, resp. na všechny subjekty, které provádějí výzkum a vývoj podle navrhovaného zákona. Požadujeme materiál změnit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	381
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 7 odst. 3: Není nám zcela jasné, jakým způsobem budou kontrolní mechanismy nastaveny a jak budou vymahatelné ze strany poskytovatelů. Především není zřejmé, jakým způsobem může poskytovatel přimět příjemce nést odpovědnost za dodržování zásad předběžné opatrnosti u dalších účastníků. Poskytovatel nevstupuje do ujednání mezi příjemcem a dalším účastníkem. Dále není zřejmé, jakým způsobem a na základě jakého oprávnění bude poskytovatel kontrolovat plnění zásad předběžné opatrnosti u dalšího účastníka. Další účastník není v přímém právním vztahu s poskytovatelem. Požadujeme uvedené vysvětlit a příp. materiál v daném ohledu doplnit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Text byl upraven (viz odst. 3 a 4) a vyřešena odpovědnost poskytovatele. Ohledně dalšího účastníka lze postupovat podle § § 2 písm. e) zákona o finanční kontrole: „osobou povinnou spolupůsobit při výkonu finanční kontroly právnická nebo fyzická osoba podílející se na dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory,
Poskytovatel může pravdivost česného prohlášení podle odstavce 4 ověřit např. při veřejnosprávní kontrole.

	382
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 9: Předmětný paragraf požadujeme odstranit, neboť jeho textace se nezabývá výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí a celkově je velmi vágní. Návrh uvádí, že za účelem zajištění bezpečnostních zájmů České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění povinností stanovených tímto zákonem s tím, že tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením. Z textu daného ustanovení ani z textu důvodové zprávy není jasné, o jakých povinnostech se v kontextu tohoto ustanovení hovoří. Dále také činnost zpravodajských služeb je řízena jinými právními předpisy, které obdobná ustanovení obsahují. Pokud je potřeba zavést nějaké zvláštní postupy specificky pro oblast VaV, pak je vhodné tak učinit novelou příslušných zákonů, kterými se řídí činnost zpravodajských služeb.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Předmětné ustanovení bylo převzato z § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., kam bylo vloženo na základě požadavku MV.

	383
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 13: V předmětném paragrafu požadujeme pro upřesnění a zamezení pochybností provést následující změny. Text odstavce 1 požadujeme uvést do souladu s kompetenčním zákonem, dle kterého „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro ... vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti ...“. 
V odstavci 2 písm. a) požadujeme mezi slova „zajišťovanou“ a „ostatními ústředními orgány“ vložit slova „se souhlasem MŠMT“, neboť má-li MŠMT naplňovat svoji roli dle kompetenčního zákona a nemá-li být řízení oblasti VaV fragmentované, poté je nutné zajistit MŠMT i příslušné pravomoci. Nemělo by tedy být orgánem se zbytkovou působností (co si nerozeberou jiní), ale orgánem, který může své kompetence přenášet.
Dále také v odstavci 2 písm. c), e), f) požadujeme přeskládat tak, aby následovala po sobě. 
Rovněž však ve výčtu úkolů postrádáme úlohu, kterou navrhujeme v následujícím znění: „i) zajišťuje členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje a evropských konsorciích výzkumných infrastruktur (ERIC).“.
Požadujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Akceptovány poslední dvě části připomínky.

Prvnímu požadavku nelze zcela vyhovět, protože problematika vědeckých hodností je mimo působnost zákona. Úprava byla provedena takto:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024


	384
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 13 odst. 2 písm. b): Ve vztahu ke kompetencím daným MŠMT návrhem tohoto zákona není zřejmé, proč se koordinace mezinárodní spolupráce má týkat pouze spolupráce zajišťované AV ČR, GA ČR a TA ČR. Z pohledu MŠMT je zásadní, aby se do mezinárodní spolupráce zapojovaly také další poskytovatelé podpory, tj. resorty zodpovědné za své oborové oblasti. Požadujeme tedy doplnění odstavce ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Koordinační působnost ve směru k ústředním správním úřadům je uvedena v písmeni a).
GA ČR a TA ČR jsou podle tohoto zákona ústředními správními úřady a není nutné je jmenovat.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024.

	385
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 13 odst. 2 písm. d) a § 37 až 40: Požadujeme vypustit evidenci výzkumných organizací, jedná se totiž o administrativně velmi náročnou agendu, její administrativní náročnost by se navrhovanou úpravou ještě zvýšila. Přibližně polovina subjektů zapsaná v seznamu neplní povinnost předkládat ve stanoveném termínu přehled o výši příjmů z transferu znalostí a způsobu jejich užití. To by znamenalo vést přibližně 150 přestupkových řízení. Výmaz z evidence z důvodu opakovaných přestupků by téměř jistě vyvolal řízení o znovu zapsání výzkumné organizace do evidence. Veškerá řízení probíhají v režimu správního řízení. Tato vysoká administrativní náročnost agendy není vyvážena jejím využitím. Jediná agenda, při které má být evidence výzkumných organizací využívána, je vstup do hodnocení, potažmo poskytování institucionální podpory na rozvoj výzkumné organizace. Přehled o výši příjmů z transferu znalostí a způsobu jejich užití není využíván vůbec a informace o transferu znalostí jsou vyžadovány v jiném dokumentu. Evidence výzkumných organizací nesvědčí ve prospěch deklarované snahy o snížení administrativní zátěže. 
Navrhovaná právní úprava byla převzata ze stávajícího zákona č. 130/2002 Sb. Při tvorbě prováděcího předpisu k této části zákona č. 130/2002 Sb. bylo zmocnění shledáno jako nesouladné s ústavou a prováděcí předpis neobsahuje to, co zákonodárce předpokládal a co je rozhodné pro průběh řízení o zápisu do seznamu. Je tedy vysoce pravděpodobné, že situace by se opakovala.
Z hlediska navrhované úpravy pak pouze pro úplnost k § 37 odst. 1 uvádíme, že nelze zavést legislativní zkratku „evidence“ pro pojem „evidence výzkumných organizací“, neboť slovo „evidence“ se v dalším textu zákona (např. v § 42 odst. 3 a 4, § 50 odst. 5, § 53 odst. 2 písm. b) a g) atd.) užívá i v jiném významu; zmatečné je v té souvislosti např. i užívání pozdějšího pojmu „evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí“. Zároveň pokud se již zavede legislativní zkratka, nelze v dalším textu nedůsledně užívat i zkracovaného pojmu (viz § 43 odst. 2). V předmětném ustanovení je rovněž uveden odkaz na poznámku pod čarou č. 31, která však v návrhu není obsažena.
Celkově nám však není jasné, proč se seznam výzkumných organizací přejmenovává na evidenci výzkumných organizací. Na seznam výzkumných organizací je vázáno hodnocení výzkumných organizací upravované Metodikou hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací schválenou usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 (a na ní navázané další dokumenty), které je podmínkou pro poskytování institucionálního financování. Byť se jedná o podzákonnou normu je to stále dokument schvalovaný vládou ČR a jakékoliv změny v tomto dokumentu jsou poměrně zdlouhavou a komplikovanou procedurou. Nezdá se tedy příliš účelné měnit název Seznamu výzkumných organizací, když změna názvu sama o sobě nepřináší žádnou kvalitativní změnu v obsahu toho informačního systému.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno č.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024.


	386
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 15 odst. 1 písm. c), e) a f): Ve vztahu k neukotvenosti termínu „program“ není zřejmé, zda se předmětné ustanovení vztahuje rovněž na zapojení do programů mezinárodní spolupráce a poskytování národní podpory takovýmto projektům. Požadujeme zpřesnění dotčených pasáží návrhu zákona.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace.
Lze dovodit, že vláda schvaluje především národní programy. Mezinárodní (mnohostranný) programy vláda s největší pravděpodobností neschvaluje, neboť je nepřipravuje některý z poskytovatelů, ale pravděpodobně schvaluje účast v nich. Tento typ programů spadá pod ustanovení § 62 odst. 1 písm. a) bod 1. 
Programy mezinárodní spolupráce (např. typ Interexcellence, Delta 2) vláda schvaluje.
Vzhledem k proměnlivosti těchto programů a aktivit nepovažuje předkladatel za vhodné připravit podrobnou právní úpravu.

	387
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 16: V souvislosti s novým názvem zákona by mělo dojít i k přejmenování Rady pro výzkum, vývoj a inovace na „Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí“.
Předložený návrh úpravy ponechává nezměněný stav ohledně nastavení RVVI v českém výzkumné prostředí, na jehož problematičnost upozorňoval již Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací ČR v roce 2011 (https://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/mezinarodni-audit-vyzkumu-vyvoje-a-inovaci-v-cr-technopolis) a následně také Kontrolní závěr NKÚ z kontrolní akce 17/15 (https://www.nku.cz/assets/kon-zavery/K17015.pdf), který se zabýval peněžními prostředky státu na výzkum, vývoj a inovace a k danému na str. 19 uvádí:
„Přestože je MŠMT ústředním orgánem státní správy pro výzkum a vývoj, nemá v klíčových oblastech výzkumu a vývoje odpovědnost a pravomoci. Zabezpečení těchto klíčových úkolů je zákonem o podpoře VaVaI uloženo RVVI. RVVI však nedisponuje finančními a personálními zdroji pro zabezpečení těchto úkolů. Svěřené úkoly RVVI zabezpečuje prostřednictvím ÚV ČR a jeho rozpočtové kapitoly. RVVI je odborný a poradní orgán vlády bez právní subjektivity a bez přímé dovoditelné odpovědnosti. Klíčové úkoly v oblasti výzkumu a vývoje RVVI pouze zabezpečuje, ale přímou odpovědnost za ně ze své podstaty nést nemůže. Tato odpovědnost je přenášena na vládu. Zabezpečení klíčových úloh v oblasti výzkumu a vývoje tak v ČR není spojeno s přímou odpovědností. Na tuto problematiku upozornil již Mezinárodní audit 2011, přesto výše popsaná situace zůstává beze změn.“
Reálně tak dochází k tomu, že RVVI je poradní orgán s rozsáhlými pravomocemi, za které ale nenese žádnou odpovědnost. Tyto pravomoci navíc přesahují prosté poradní pravomoci a zasahují i do pravomocí výkonných [§ 16 odst. 2 písm. b), g), h), o)] a a role a zodpovědnosti MŠMT v oblasti mezinárodní spolupráce [§16 odst. 2 písm. r)]. Dále §17 odst. 3 v kombinaci s výkonnými pravomocemi [§16 odst. 2 písm. a), c), d), f), g), h), o)] zakládá střet zájmů většiny členů, neboť v podstatě rozhodují o prioritách výzkumu a zároveň o finančních prostředcích vyčleněných na oblast VaV. Přední odborníci základního i aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí jsou apriori též příjemci veřejné podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, přičemž mají poměrně zásadní roli v rozhodování o výši a určení těchto prostředků (příprava Národní politiky a Národních priorit orientovaného výzkumu, příprava metodiky hodnocení, zpracování návrhu výdajů). Ačkoliv je možné se dovolávat morální integrity těchto předních odborníků, není možné tímto umenšit střet zájmů, který je v základech nastavení RVVI. V nové úpravě by tento střet zájmů měl být vyřešen a to tak, aby klíčové pravomoci byly předány ústřednímu orgánu státní správy zodpovědnému za oblast výzkumu a vývoje a RVVI byly ponechány pravomoci výhradně poradní [zejména §16 odst. 2 písm. j)]. Požadujeme výše uvedené v materiálu zohlednit a materiál v daném smyslu změnit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	388
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 16 a 17: Požadujeme upřesnění, resp. stanovení, jakým způsobem bude zajištěna nestrannost členů Rady pro výzkum vývoj a inovace. Vzhledem k tomu, že navrhovaný zákon uvádí, že členy Rady budou „zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací a transferu znalostí“, požadujeme o upřesnění, kdo další bude moci být navržen jako člen Rady (jinými slovy, jaký je obsah termínu „zejména“). Vzhledem k tomu, že by Rada tímto návrhem zákona získala významné kompetence např. v oblasti kontrolní a správní, je nutné zajistit, aby na to měla i dostatečně odborné kapacity. Domníváme se, že širokým záběrem Rady v současném návrhu zákona je popřena definice Rady uvedená v § 16 odst. 1, kde je Radě uložena funkce poradního orgánu vlády, jelikož kompetence Rady uvedené v návrhu zákona suplují kompetence vlády ČR. Požadujeme tedy upřesnění a doplnění, jaké jsou kompetence Rady, jakým způsobem je bude schopna naplňovat, jak bude zajištěna její nestrannost, jak bude zajištěna dostatečná kapacita na jí určené činnosti a jakým způsobem budou do procesu rozhodování Rady zapojeni poskytovatelé.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Připomínku nelze vypořádat. V připomínce není navržena konkrétní úprava textu (viz čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády: „Připomínky, musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace.“).

Podjatost člena Rady byla upravena v § 13 odst. 5.

	389
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 16 odst. 2 písm. r): S ohledem na kompetence MŠMT pro zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu včetně jednání s orgány na mezinárodní úrovni není proveditelné, aby Rada pro výzkum vývoj a inovace měla ve své kompetenci tutéž činnost. V návrhu zákona tedy musí být jasně stanoveno, za jakých podmínek a na základě jakého ujednání k tomu může dojít. Požadujeme tedy do textace doplnit, že by tato kompetence náležela Radě v koordinaci s MŠMT a zároveň požadujeme upřesnění v rámci důvodové zprávy, v níž přidání této nové kompetence Radě není vysvětleno vůbec.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Nejedná se o tutéž kompetenci. MŠMT náleží působnost v oblasti mezinárodní spolupráce podle § 11 návrhu zákona. RVVI náleží toliko pravomoc jednat s poradními orgány EU či jiných členských států dalších zemí. Tato kompetence je obdobně formulována i ve stávajícím zákonu č. 130/2002 Sb.
I pro vztah těchto kompetencí se uplatní pravidlo zakotvené v § 13 odst. 1 návrhu zákona, tj. že MŠMT náleží vše, co nepatří do působnosti RVVI.

	390
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 41 až 46: Navrhovaná právní úprava omezuje právo na zápis do evidence a s tím související právo na přijetí výzkumného pracovníka ze třetích zemí pouze na výzkumné organizace. Podporu podle navrhovaného zákona, resp. výzkum podle tohoto zákona však mohou vykonávat i subjekty, které definiční znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelného předpisu EU nenaplňují. Požadujeme proto okruh subjektů, které při splnění stanovených podmínek mohou přijímat výzkumné pracovníky ze třetích zemí rozšířit na všechny subjekty vykonávající výzkum podle navrhovaného zákona.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Použito obecné označení: Osoba vykonávající výzkum podle navrhovaného zákona. 

	391
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 41 odst. 1 písm. c): Nesouhlasíme se stanovením podmínky úhrady případných nákladů spojených s pobytem výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka ze třetí země z území České republiky. Výzkumná organizace nemá možnost jakkoliv ovlivnit, zdali po skončení platnosti oprávnění se daný výzkumný pracovník nachází na území ČR či nikoliv. Uvedené stanovení povinnosti nevyplývá ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (čl. 8 odst. 2), nýbrž je pouze dobrovolné, pokud se členský stát tak rozhodne. Tato povinnost může potenciálně způsobit vysoké náklady výzkumným organizacím, které nebudou moci předem jakkoliv předvídat. Není jasné, kdo bude rozhodovat, zdali se výzkumná instituce uvedené povinnosti zprostila dle § 41 odst. 2. Zvláštní část důvodové zprávy neobsahuje dostatečně popis této úpravy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	392
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 42 odst. 2 písm. a) a b) a § 45 odst. 3 písm. a): Není jasné, z jakého důvodu musí výzkumný pracovník doložit vždy ověřenou kopii. Požadujeme slova „ověřenou kopii" nahradit slovy „originál nebo ověřenou kopii". Nedává smysl nutit výzkumného pracovníka do dodatečných nákladů spojených s vyhotovením ověřené kopie, pokud má například více vyhotovení předmětné listiny s platností originálu. Dále pak také ustanovení § 45 odst. 3 písm. a) odkazuje na zákon č. 18/2004 Sb., není však jasné, proč je v uvedeném případě podmínka přísnější než v § 22 odst. 6 citovaného zákona, kde postačí zásadně doložení kopie prosté. Požadujeme uvedené vysvětlit a v daném ohledu doplnit důvodovou zprávu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	393
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 44 odst. 2: Není nám zcela jasná funkce výpisu z evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání pracovníků ze třetích zemí, když by tato evidence měla obsahovat požadované údaje a být veřejně přístupná. Obecně však vnímáme rozpor mezi první větou předmětného odstavce „Evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je veřejně přístupná, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě“ a větou poslední: „Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis z evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání pracovníků ze třetích zemí.“. K uvedenému je nutno uvést, že po MŠMT nelze spravedlivě požadovat, aby muselo vydávat uvedené výpisy bezplatně, zvlášť když je evidence veřejně přístupná. V této souvislosti patrně bude nutné upravit zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, aby vydání výpisu podléhalo poplatkové povinnosti. Požadujeme materiál změnit a doplnit ve smyslu uvedeném a zároveň výše uvedené nejasnosti vysvětlit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Ponechána pouze první část - veřejná přístupnost evidence. Tím odpadá požadavek na změnu zákona o správních poplatcích.

	394
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K části třetí [k § 47 až 89]: Vzhledem k tomu, že podpora je poskytována formou dotace nebo návratné finanční výpomoci, je potřeba se v této části navrhovaného zákona (obecně nebo u jednotlivých typů podpor) vyjádřit k použití rozpočtových pravidel, která poskytování dotací a návratných finančních výpomocí obecně upravují. Vzhledem k tomu, že příjemcem některých typů podpory mohou být i organizační složky státu, kterým dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle rozpočtových pravidel poskytnout nelze (podpora je poskytována rozpočtovým opatřením), je dle našeho názoru nutné, aby mechanismus poskytování podpory byl stejný pro všechny typy příjemců daného typu podpory. To podle našeho názoru vyžaduje samostatnou úpravu poskytování podpory na výzkum a vývoj. Požadujeme uvedené zohlednit a materiál doplnit či změnit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Po dohodě s MŠMT byla připomínka akceptována takto:

§ 49
(1) Podpora je poskytována formou dotace nebo návratné finanční výpomoci. Organizačním složkám státu je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v rozpočtu příjemce. Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na poskytování podpory rozpočtová pravidla.
(2) Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce. Je-li příjemcem nebo dalším účastníkem podpory organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024.


	395
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	Navrhovaný zákon se v některých svých částech vymezuje k aplikaci správního řádu. Na mnoha dalších místech však operuje s pojmem rozhodnutí, poskytovatel rozhodne apod., přičemž není zřejmé, zda zákonodárce má na mysli rozhodnutí podle správního řádu se všemi jeho souvislostmi (vedení správního spisu, vedení správního řízení, nahlížení do spisu, odůvodnění rozhodnutí atd.). Považujeme za nezbytné, aby právní úprava byla ve vztahu ke správnímu řádu jasná. V opačném případě hrozí nejednotnost v interpretaci zákona a zvýšení administrativní zátěže spočívající v řešení interpretačních sporů, domáhání se opravných prostředků apod. Jako příklad uvádíme § 85 odst. 4 navrhovaného zákona: „Pokud se poskytovatel rozhodne žádosti výzkumné organizace vyhovět...“ Jedná se o rozhodnutí podle správního řádu či nikoliv? Další příklady jsou uvedeny u některých níže uvedených připomínek. V tomto případě navrhovaný zákon navíc ani nenaznačuje, na základě jakých důvodů by mohl žádost zamítnout. Požadujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Zvláštní část důvodové zprávy byla na příslušných místech doplněna o informaci, zda se vydávání příslušného rozhodnutí řídí správním řádem či zda se nejedná o rozhodnutí ve smyslu § 9 správního řádu.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024.


	396
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 47 odst. 3 a 5: Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum by měl být zákonem stanoven tak, aby vždy pokrýval alespoň již přijaté závazky z předchozích let a jiné závazky. V opačném případě dochází k tomu, že ČR se dostává do platební neschopnosti vůči přijatým závazkům, a to i na mezinárodní úrovni. Dané požadujeme zapracovat do odstavce 5, kde se před poslední větu doplní věta „Vláda nemůže schválit návrh výdajů v nižší výši, než jaký je úhrn již přijatých závazků.“.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno a vysvětleno.
 . 
Byl doplněn § 44 odst 3 vložením textu 
„, mezinárodních závazků České republiky podle § 58 odst. 1 písm. a) bod 1“.
Přehozeno pořadí bodů 1 a 2 v § 58 odst. 1 písm. a).

Jde o kompromisní řešení, které zajistí plnění mezinárodních závazků České republiky v oblasti VaVaI, avšak vytváří dostatečný prostor pro Radu i poskytovatele při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	397
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 48: Materiál upravuje stávající vymezení ukazatelů. V tuto chvíli jsou v realizaci projekty, jejichž realizace je dle platných smluv schválena např. do roku 2027, a to jako jiný druh podpory (např. v případě OP JAK jako podpora institucionální). Od roku 2026 by ale měly spadat pod jiný ukazatel. Prosíme o ujištění, že předkladatel počítá s dostatečnou lhůtou legisvakance tak, aby návrh rozpočtu na rok 2026 byl sestavován již podle tohoto návrhu zákona. Pokud tomu tak není, je nezbytné to zohlednit v přechodných ustanoveních. Upozorňujeme rovněž, že nyní se prostředky evidují dle platné vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, (tzv. doplňkové třídění) na jednotlivých průřezových ukazatelích. Požadujeme proto ujištění, že předkladatel počítá se změnou vyhlášky č. 412/2021 Sb. v potřebném čase.
Zásadní připomínka.
	1. Počítá se s nabytím účinnosti od 1. ledna 2026.
2. Ano. Změnu provede MF ve své působnosti v návaznosti na přijetí předkládaného návrhu zákona. Viz vypořádání připomínky MF 23 k § 48.

	398
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 50 odst. 5 a § 70 odst. 2 písm. a): Požadujeme doplnit ustanovení § 50 odst. 5 tak, že povinnost vedení oddělené evidence o nákladech a vynaložených výdajích se nevztahuje na náklady a výdaje, které jsou účtovány jako paušální dle § 70 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Paušální náklady a výdaje (včetně jednotkových nákladů a jednorázových částek) nejsou předmětem kontroly poskytovatele. Požadavek na jejich oddělenou evidenci považujeme tedy za neopodstatněný a rozporný s příslušnou úpravou rozpočtových pravidel.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	399
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 51 odst. 3: Požadujeme upravit text předmětného odstavce tak, aby bylo v rámci účelové podpory jednoznačně umožněno ex ante financování. Z textu totiž jednoznačně nevyplývá, zda je možné účelovou podporu poskytnout celou v režimu ex ante (zálohových plateb), tj. zda je přípustná i varianta, že část účelové podpory poskytnutá jako náhrada již vzniklých uznaných nákladů může být také nulová.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno. 

	400
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 52 odst. 1 a 2: Ve znění odstavce 1 požadujeme ve větě druhé doplnit za slova „Je-li příjemce podpory“ slova „či dalším účastníkem“ a na konci odstavce 2 vypustit slova „zřízenou jiným zřizovatelem, než je poskytovatel“. 
Přímým převodem na účet příjemce není možné poskytnout podporu žádné organizační složce státu, nikoli jen té, která je zřízena jiným zřizovatelem, než je poskytovatel. O podporu z OP JAK by takto byla připravena např. Univerzita obrany, která není samostatnou organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem obrany, ale nedílnou součástí tohoto ministerstva. Poskytovatel také potřebuje mít zákonem umožněno, aby mohl organizační složce státu v pozici dalšího účastníka stanovit podmínky přímo, nikoli prostřednictvím příjemce, který (pokud není sám organizační složka státu) není z hlediska rozpočtových pravidel oprávněn stanovovat organizační složce státu podmínky zařazení prostředků do rozpočtu výdajů.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	401
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 58: Požadujeme změnit navrhovaný zákaz uchazeče podat žádost na zákonem stanovenou nezpůsobilost žadatele.
Zákaz podat žádost naráží na správní řád a rozpočtová pravidla umožňující podat žádost každému. Správním orgánům je v určitých případech dána možnost zastavit řízení o žádosti, pokud jsou pro to zákonem předpokládané důvody. Navíc možnost někomu udělit zákaz a jinému ne s sebou nese možné korupční riziko. Dané požadujeme ošetřit tak, že zákon explicitně stanoví, za jaká pochybení je poskytovatel oprávněn podporu neposkytnout, aby bylo možné zajistit a kontrolovat rovný přístup k žadatelům. Zároveň musí být ze znění zákona zřejmé, v jakém informačním systému se poskytovatelé dozvědí o tom, že jiný poskytovatel žadatele označil za nezpůsobilého, a kdo bude za správu takového systému odpovědný. 
Usnesení o zastavení řízení o žádosti je běžnou součástí procesu schvalování žádosti i bez zákazu podání žádosti, kterému ostatně nelze nijak zabránit. Poskytovatelé mají například již nyní možnost zastavit řízení o žádosti z důvodu nezpůsobilosti žadatele dle § 14j odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel. Neblahé zkušenosti s konkrétním žadatelem je možné promítnout do podmínek způsobilosti obdobně, jako jsou vylučováni účastníci zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) až f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	402
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 59 odst. 4 písm. b): Zvláštním právním předpisem zmiňovaným v předmětném ustanovení je zřejmě míněn kompetenční zákon. V kompetenčním zákoně však ústřední správní úřady nemají vymezenou žádnou působnost v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (vymezení bylo v minulosti provedeno zákonem č. 130/2002 Sb. v § 4). Požadujeme, aby v navrhovaném zákoně byla jednoznačně stanovena vazba výzkumné organizace (příjemce) na poskytovatele institucionální podpory. Úprava, která a priori předpokládá vznik kompetenčních sporů, je nepřijatelná.
Dále se domníváme, že institucionální podpora by měla být omezena pouze na subjekty, které ČR za účelem provádění výzkumu a vývoje zřídila, tj. na subjekty zřízené podle veřejného práva. To by korespondovalo i se snahou státu o snižování dotací a omezení ingerencí státu do činnosti soukromoprávních subjektů. Tímto způsobem ušetřené finanční prostředky by mohly být využity pro zvýšení podpory státem zřízených výzkumných organizací, zpravidla dosud podfinancovaných. Soukromoprávní subjekty by se nadále mohly ucházet o jiný typ podpory (účelová podpora).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Byl vypuštěn odkaz na působnost „v oblasti VaVaI“, aby bylo zřejmé, že jde o obecnou působnost dle kompetenčního zákona.
Druhou část připomínky není možné přijmout, neboť v některých oblastech nejsou státem zřízené výzkumné organizace. 

	403
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 62 odst. 1 písm. a): Na konec předmětného pododstavce požadujeme doplnit bod 3, který bude uvádět „úhrady projektů mezinárodní spolupráce.“.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Převod všech projektů do systémové podpory by narušil strukturu poskytování podpory, které bylo dojednáváno několik let, tak aby postihlo co nejvíce situací a poskytlo dostatečnou volnost pro financování potřebných a neustále se rozrůstajících mezinárodních aktivit. 
Podpora projektů mezinárodní spolupráce, které jsou hrazeny z tzv. common pot“, spadá do § 58 odst. 1 písm. a) bod 1, resp. § 59 odst. 1 písm. a). Podmínkou je, že poskytování podpory a vše, co tomu předchází, vychází z mezinárodního právního aktu.
Podpora jednotlivých projektů z národních prostředků se řeší v § 60 odst. 1. písm. e) takto:
V bodě 1 jde o mezinárodní projekty, kdy každá strana hradí náklady svého účastníka takového projektu. 
V bodě 2 a 3 jde o situace, kdy poskytovatelé podporují národní účastníky na základě výzvy 

	404
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 62 odst. 1 písm. b): Formulaci v písmenu b) nepovažujeme za jednoznačnou. Není zřejmé, zda má implikovat, že podpora velkých výzkumných infrastruktur je „výhradně“ předmětem systémové podpory, nebo zda je možná podpora i jiného typu. Pokud by byla podpora velkých výzkumných infrastruktur předmětem výhradně systémové podpory, upozorňujeme, že by byla znemožněna komplementární podpora z fondů EU.
Požadujeme vyjasnění a úpravu formulace v tom smyslu, aby nebyla komplementární podpora např. na modernizaci velkých výzkumných infrastruktur z účelové podpory vyloučena.
Předmětná situace se týká programového období 2021-2027, kdy je podpora modernizace velkých výzkumných infrastruktur součástí OP JAK a výzvy jsou plánovány k vyhlášení i na přelomu let 2025 a 2026. MŠMT bude vyjednávat, aby bylo možné financovat intervence na podporu modernizace velkých výzkumných infrastruktur i v budoucím programovém období/programových obdobích, žádáme proto, aby toto zákon umožňoval i nadále (tj. nikoliv pouze přechodným ustanovením).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno a vysvětleno.
Provedena úprava v § 58/1b)
Do § 44 odst. 3 byl doplněn text týkající se mezinárodních závazků
V § 58 odst. 1 písm. a) byly v této souvislosti přehozeny body 1 a 2
V § 60 odst. 3 bylo vypuštěno slovo „projektů“ a upravena výluka z původního rozsahu § 62 až § 86 na § 61 až § 86,
Byla doplněna důvodová zpráva k § 58 takto
Financování velkých výzkumných infrastruktur  cestou systémové podpory nevylučuje možnost poskytovat podporu jinými nástroji a z jiných zdrojů. Je proto možné použít ve stejném časovém období prostředky systémové podpory (= státního rozpočtu), operačních programů nebo jiných programu a nástrojů EU, případně jiné zdroje a nástroje, vždy však v souladu s podmínkami slučitelnosti veřejné podpory a v souladu s podmínkami stanovenými jednotlivými donory / zdroji / poskytovateli.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	405
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 62 odst. 1 písm. b) a c): Upozorňujeme, že předmětné pododstavce znemožňují využití jiných zdrojů (např. operačních programů) na úhradu investičních výdajů velkých výzkumných infrastruktur v souladu s dosavadní praxí. Pokud toto nebyl záměr předkladatele, požadujeme předmětný text upravit vhodným způsobem tak, aby umožňoval investiční náklady hradit jak ze systémové spolupráce, tak i z dalších zdrojů.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno
Do § 44 odst. 3 byl doplněn text týkající se mezinárodních závazků
V § 58 odst. 1 písm. a) byly v této souvislosti přehozeny body 1 a 2
V § 60 odst. 3 bylo vypuštěno slovo „projektů“ a upravena výluka z původního rozsahu § 62 až § 86 na § 61 až § 86,
Byla doplněna důvodová zpráva k § 58 takto
Financování velkých výzkumných infrastruktur  cestou systémové podpory nevylučuje možnost poskytovat podporu jinými nástroji a z jiných zdrojů. Je proto možné použít ve stejném časovém období prostředky systémové podpory (= státního rozpočtu), operačních programů nebo jiných programu a nástrojů EU, případně jiné zdroje a nástroje, vždy však v souladu s podmínkami slučitelnosti veřejné podpory a v souladu s podmínkami stanovenými jednotlivými donory / zdroji / poskytovateli.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	406
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 63: V poslední větě požadujeme mezi slova „provedeném“ a „hodnocení“ vložit slovo „mezinárodním“. S ohledem na význam a jedinečnost těchto zařízení a při ambicích dosahovat evropské a světové úrovně je nutné tato zařízení hodnotit na mezinárodní úrovni. Na konec poslední věty požadujeme doplnit slova „a schválení vládou ČR“. Účelem námi navrhovaných změn je zajistit financování jen schváleným infrastrukturám, které prošli srovnáním na mezinárodním poli.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Doplněno do definice jako atribut, dále do § 58 a § 59.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	407
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 64 odst. 1: Z hlediska předmětného ustanovení považujeme za nesouladné znění zákona a důvodové zprávy. Požadujeme, aby bylo explicitně uvedeno, že financování projektů operačních programů ve VaVaI je možné ve všech oblastech výzkumu,tj. i ve výzkumu základním a orientovaném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Doplněno do důvodové zprávy.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	408
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 64 odst. 1 písm. e): V rámci účelové podpory jsou nově zařazeny projekty mezinárodní spolupráce, avšak oproti stávajícímu znění zákona č. 130/2002 Sb. ve výčtu takto podporovaných projektů chybí podpora na peněžní podíly z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z rozpočtu jiných mezinárodních organizací, případně z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury. Z hlediska MŠMT je tato kategorie podpory zásadní, jelikož tímto způsobem je zajišťována účast českých subjektů v programech EU na výzkum a vývoj, a to např. prostřednictvím tzv. evropských partnerství, ale i dalších forem spolupráce. Z navržené textace nového zákona není zřejmé, jakým způsobem bude tato podpora zajišťována nadále. Požadujeme materiál ve smyslu uvedeném změnit a doplnit. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	409
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 70 a násl.: Požadujeme materiál doplnit o možnost poskytovat účelovou podporu také vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace, v souladu s obecnými ustanoveními o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a souvisejícím zněním § 52 odst. 1.
Rozpočtová pravidla umožňují řídicím orgánům poskytujícím podporu s využitím fondů EU uzavírat místo rozhodnutí také dohody podle § 17 tohoto zákona s tím, že náležitosti takové dohody stanoví zvláštní zákon. Nově zákon o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může takovým zvláštním zákonem být, avšak náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace v něm stanovené nyní neodpovídají metodickému nastavení Ministerstvem místního rozvoje a Ministerstvem financí a v § 70 odst. 2 se navíc nachází zmocnění vydat náležitosti v prováděcím právním předpisu, jehož návrh není součástí připomínkovaného návrhu zákona. 
Takto zásadní změna metodických pokynů a na ně navazující řídicí dokumentace řídicích orgánů by zabrala vyšší jednotky měsíců. Rozsah přerušení v poskytování podpory by zásadním způsobem mohl ohrozit čerpání podpory v programovém období 2021–2027. MŠMT rovněž upozorňuje, že znemožnění poskytovat dotace rozhodnutím by docházelo k diferenciaci nastavení pro konkrétní příjemce, kdy např. jedna vysoká škola obdrží dva typy právních aktů s různými podmínkami – rozhodnutí na podporu vzdělávání a veřejnoprávní smlouvu na podporu výzkumu a vývoje.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Zásadní připomínka MŠMT 409 je v rozporu se zásadní připomínkou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 301, které naopak požaduje, aby se předkládaný zákon na financování projektů operačních programů nevztahoval. Připomínce MPO 301 bylo vyhověno. Proto nemůže vzniknout situace, kterou popisuje připomínka MŠMT.


	410
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 70 odst. 1: Do předmětného odstavce požadujeme doplnit do věty první za slova „veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory“ slova „nebo vydá rozhodnutí o poskytnutí podpory“. Do věty druhé považujeme doplnit za slova „Smlouva se uzavírá“ slova „nebo rozhodnutí se vydává“ a dále za slova „na dobu řešení projektu“ doplnit čárku a slovo „udržitelnosti“.
Zákon totiž nepočítá s povinným obdobím udržitelnosti, které již není považováno za dobu realizace projektu, ale v tomto období ještě není možné přistoupit k vyhodnocení výsledků řešení projektu, protože i pro období udržitelnosti má příjemce stanoveny povinnosti, jejichž nenaplnění může vést k odejmutí podpory. Návrh rovněž požadujeme doplnit o možnost vydávat pro poskytování účelové podpory vedle smlouvy také rozhodnutí, jak jsme uváděli v naší předchozí zásadní připomínce.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno, vysvětleno.
V § 70 odst. 1 se uvádí: „na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel“.
Připomínka zdůvodňuje vložení slova „udržitelnost“ tím, že není možné přistoupit k vyhodnocení výsledků řešení projektu, protože i pro období udržitelnosti má příjemce stanoveny povinnosti“.
Předkladatel považuje připomínku za vypořádanou, neboť se jedná věcně o totéž. Pojem „udržitelnost“ by bylo nutné definovat, zřejmě tak, jak je nyní uvedeno v odstavci 1.

	411
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 72: Navrhovatel předpokládá, že příjemce podpory může uzavřít smlouvu o přenositelnosti projektu na jiný subjekt (za určitých podmínek). Poskytovatel jako správní orgán (ne)udělí souhlas s touto smlouvou formou rozhodnutí. Upozorňujeme, že poskytovatel je smluvní stranou původní smlouvy o poskytnutí podpory. V případě přenosu projektu by smluvními stranami byly pouze původní a nový příjemce. Práva a povinnosti mezi poskytovatelem a novým příjemcem by byla obsažena v rozhodnutí poskytovatele (viz prováděcí předpis). Jak by byla ošetřena původní smlouva o poskytnutí podpory? Režim veřejnoprávní smlouvy by byl změněn na poskytnutí podpory na základě rozhodnutí? Ustanovení § 72 je v rozporu s § 70.
Požadujeme, aby přenositelnost projektu byla ošetřena změnou původní smlouvy o poskytnutí podpory. Součástí návrhu na změnu by byl návrh vypořádání vztahů mezi původním a novým příjemcem. Poskytovatel by se změnou souhlasil prostým podpisem změnového dodatku ke smlouvě. V tomto případě nelze použít § 164 odst. 1 správního řádu, které předjímá možnost uzavřít mezi účastníky řízení veřejnoprávní smlouvu o převodu práv a povinností, protože to vylučuje povaha věci.  Je třeba si uvědomit, že se nejedná jen o práva a povinnosti, ale především o úpravu poskytování prostředků ze státního rozpočtu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Do § 68 vložen nový odst. 3.

Po úpravě zní § 68 odst. 2 takto
(2) K uzavření smlouvy o přenesení projektu je nutný souhlas poskytovatele. Poskytovatel může souhlas udělit pouze pokud
a) tuto možnost uvede v programu,
b) změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě nerozhodl o výběru takového návrhu projektu,
c) přenesením projektu nedojde ke změně projektu.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	412
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 73 až 84: Požadujeme, aby bylo ve věci poskytování účelové podpory na operační programy (v aktuálním, výše připomínkovaném, navrženém znění na „spolufinancování projektů operačních programů“) intenzivně komunikováno s Ministerstvem pro místní rozvoj ve věci sladění podmínek a postupů pro poskytování podpory z operačních programů, které podléhají i nařízením a dalším legislativním aktům EU a v aktuálním programovém období jsou nastaveny výrazně odlišně, než je tomu v případě navrhovaného zákona. Je zásadní, aby pro příští programové období bylo včas zahájeno jednání o možném sladění, a to optimálně ještě před finalizací znění návrhu tak, aby v době zahájení realizace operačních programů bylo již celé legislativní a metodické prostředí v souladu, a neznemožnilo tak efektivní podporu z fondů EU v oblasti VaVaI.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Byla provedena úprava textu § 60 odst. 1 písm. d) takto:
„d) operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích …“ na základě připomínky MPO 301 a do § 60 byl vložen nový odstavec 3, který zní:
„(3) Na financování projektů operačních programů podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují ustanovení § 61 až § 86.“.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	413
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	Požadujeme vyjmout povinnost řídit se ustanoveními § 73 až 84 pro podporu poskytovanou z operačních programů v programovém období 2021-2027. 
Všechny postupy řešené v Dílu 4 (§ 73 - § 84) jsou nyní v rámci operačních programů nastaveny v řídicí dokumentaci v souladu s jednotným národním rámcem MMR-NOK pro fondy EU vycházejícím z nařízení EU a dalších legislativních aktů EU pro fondy EU, zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a zákonem 500/2004 Sb., správním řádem. Zásadní změna těchto zavedených postupů v rámci jednoho programového období by s sebou nesla vysokou administrativní náročnost spojenou s odlišnými podmínkami nastavenými pro intervence v rámci jednoho operačního programu a měla by velmi negativní vliv na byrokratickou zátěž na straně žadatele/příjemce i poskytovatele podpory. 
Při vyhlašování výzev a procesu hodnocení je nutné dodržovat rovný přístup a obdobné postupy u všech výzev v rámci jednoho operačního programu. Změnou nastavení by příjemce více podpor z jednoho operačního programu byl nucen postupovat různými způsoby a byly by vůči němu uplatňovány rozdílné postupy, což by zvýšilo chybovost programů a příjemcům způsobilo značné obtíže při čerpání podpory, což je v přímém rozporu se snahou o zjednodušování.
Upozorňujeme, že takto zásadní změna metodických pokynů a na ně navazující řídicí dokumentace řídicích orgánů by zabrala vyšší jednotky měsíců jen na úrovni poskytovatele, což by mělo za následek přerušení v poskytování podpory a ohrožení čerpání v programovém období 2021–2027.
Níže uvádíme (pro podporu výše uvedeného požadavku na vyjmutí operačních programů do konce programového období 20021-2027) výčet konkrétních postupů, které nejsou v souladu s dosavadními zavedenými postupy operačních programů a jejichž zavedení by způsobilo vážné komplikace a zpoždění při realizaci OP JAK:
§ 73 odst. 1: „Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nesmí poskytovatel po vyhlášení změnit.“: Současná pravidla operačních programů stanovená z úrovně řídicího orgánu i MMR-NOK v rámci nastavení jednotného metodického prostředí stanovují podmínky, za kterých je možné vyhlášené výzvy měnit, a to při zachování transparentního postupu, rovných podmínek pro všechny žadatele, včasného informování atd. Navrhovaný zákaz změn vyhlášených výzev by činil zásadní problémy v případech, kdy je třeba navýšení alokace, prodloužení termínu pro předkládání žádostí o podporu, prodloužení lhůty pro realizaci projektů, změna dílčích parametrů např. z důvodu změn legislativy atp.
§ 76 odst. 1: „Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů.“ Navrhované nastavení není v souladu s aktuálním nastavením jednotného národního rámce MMR-NOK platného pro všechny operační programy, které definuje odlišně datum vyhlášení výzvy a datum příjmu žádostí o podporu jako dva různé termíny. Nastavení délky soutěžní lhůty se také liší od lhůty stanovené rozpočtovými pravidly, která stanovují pouze min. délku zveřejnění výzvy.
§ 76 odst. 2: Definice hodnoticí lhůty ani její délka není pro žádosti o podporu operačních programů použitelná, a to zejména má-li být do lhůty zahrnuto i zveřejnění výsledků, které v souladu se správním řádem není možné dříve než po nabytí právní moci všech rozhodnutí. V případě výzev soutěžních, jejichž věcné zaměření je široké a současně velmi specializované, tzn. klade vysoké nároky na odbornost hodnotitelů a kvalitu hodnocení, příp. je nutné rozdělení hodnocení do více kol/kroků (nemusí se jednat o klasické vícekolové hodnocení, kdy žadatel dopracovává žádost o podporu, ale o „vícekrokové“ hodnocení, kdy různé aspekty žádostí jsou hodnoceny různě složenými odbornými orgány – v kombinaci českých a zahraničních expertů/oponentů, což může být zejména u komplexních projektů žádoucí), není možné stanovenou lhůtu dodržet. 
§ 76 odst. 3 písm. a) bod č. 2 nastavuje začátek příjmu žádostí o podporu, resp. podávání návrhů projektů na den následující po dni vyhlášení výzvy, což je v přímém rozporu se současným nastavením jednotného národního rámce MMR-NOK, kterým se řídí operační programy. Příjem žádostí o podporu v aktuálním nastavení JNR nesmí v případě průběžné výzvy začít dříve než 14 dní po vyhlášení výzvy a zveřejnění navazující dokumentace.
§ 76 odst. 3 písm. b) body č. 1 a 2: Definice lhůty pro posouzení a hodnocení návrhu projektu ani její délka není pro žádosti o podporu operačních programů použitelná, a to zejména má-li být do lhůty zahrnuto i zveřejnění výsledků, které v souladu se správním řádem není možné dříve než po nabytí právní moci všech rozhodnutí. V zájmu snížení administrativní náročnosti a dosažení 3E při realizaci procesu schvalování využívá řídicí orgán průběžné uzávěrky, od nichž jsou počítány lhůty pro jednotlivé fáze procesu schvalování, nastavení lhůt pro lhůty plynoucí pro každý návrh projektu samostatně proto není žádoucí ani efektivní.
§ 77 odst. 2: Návrh zavádí novou povinnost pro poskytovatele v podobě zpracování protokolu o posouzení. V souladu se zákonem o podpoře regionálního rozvoje a jednotným národním rámcem využívá řídicí orgán pro záznam údajů, zajištění auditní stopy i komunikaci s žadateli monitorovací systém společný pro všechny operační programy. Nová povinnost zpracování další dokumentace povede ke zbytečnému zvýšení administrativní náročnosti celého procesu, což je v přímém rozporu s cíli operačních programů i samotného zákona. 
§ 78 odst. 1 a 2: Pro hodnocení návrhů projektů se v rámci operačních programů v několika programových obdobích osvědčil odlišný model hodnocení, a to prostřednictvím odborné hodnoticí komise. Navrhovaný postup zavádí jiný způsob hodnocení návrhů projektů, a to formou oponentních posudků (a následně posouzení poradním orgánem), přičemž tento zvyšuje administrativní i finanční náročnost celého procesu a prodlužuje lhůty hodnocení, které současně návrh zákona zkracuje – viz připomínky výše. 
§ 78 odst. 3: Pro hodnocení návrhů projektů, u něhož výběr proběhl na mezinárodní úrovni, se v několika programových obdobích osvědčil jiný a zároveň jednodušší způsob hodnocení v souladu s čl. 73 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2021/1060, a to pouze na úrovni posouzení návrhu (po formální stránce a po stránce přijatelnosti, a to vlastními silami poskytovatele), bez dalšího hodnocení hodnoticí komisí příp. navrhovaným odborným poradním orgánem. Navrhovaný postup tak zavádí další stupeň hodnocení, přičemž tato zvyšuje administrativní i finanční náročnost celého procesu a prodlužuje lhůty hodnocení, které současně návrh zákona zkracuje – viz připomínky výše. Zjednodušený postup na úroveň posouzení návrhů se v rámci OP osvědčil také např. u tzv. fázovaných projektů (projektů financovaných ve dvou po sobě následujících programových období), u kterých by zavedení dalšího stupně taktéž vedlo ke zvýšení administrativní náročnosti.
§ 78 odst. 4: Není zřejmá posloupnost procesu hodnocení. V § 79 je uvedeno, že odborný poradní orgán přihlíží k posudkům oponentů, které tedy musí být zpracovány před jednáním odborného poradního orgánu. V rozporu s tím je v § 78 odst. 4 uvedeno, že odborný poradní orgán může doporučit poskytovateli návrh projektu dále nehodnotit a odborné posudky tedy nezpracovávat. 
§ 79 odst. 1 a 2: Zavedení nového způsobu hodnocení v podobě oponentních posudků a odborného poradního orgánu povede k zásadnímu navýšení administrativní a finanční náročnosti. Poskytovatelé se dlouhodobě potýkají s nedostatkem odborníků ochotných zapojit se do procesu schvalování. Zveřejnění jejich seznamu povede k ještě většímu nedostatku a v konečném důsledku k paralýze celého systému poskytování účelové podpory. Navrhovaný postup hodnocení projektů operačních programů, které jsou objemově nesrovnatelně rozsáhlejší než standardní programy účelové podpory, v dostatečné kvalitě prakticky znemožňuje. Zároveň se navrhovaný systém hodnocení jeví jako méně transparentní a náchylnější k ovlivňování oproti současnému systému hodnocení projektů v operačních programech (viz „poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením poradního orgánu, oponentní posudky nemusí být vždy apod.)
§ 79 odst. 5: Za změnu návrhu projektu se dle návrhu zákona nepovažuje pouze neuznání části nákladů. § 76 odst. 7, na který se v první větě odkazuje, se v návrhu zákona nevyskytuje. Zavedenou a osvědčenou praxí v rámci operačních programů je, že hodnotitelé, resp. členové hodnoticí komise navrhují i další úpravy projektu v zájmu 3E realizace, např. úpravu indikátorů, aktivit atd. Navrhovaný postup takové úpravy znemožní, navrhujeme proto úpravu textu: „Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn z vlastní vůle žadatele.“.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Byla provedena úprava textu § 60 odst. 1 písm. d) takto:
„d) operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích …“, a to na základě připomínky MPO 301, a do § 60 byl vložen nový odstavec 3, který zní:
„(3) Na financování projektů operačních programů podle odstavce 1 písm. d) se nevztahují ustanovení § 61 až § 86.“.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	414
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 73 odst. 5: Vzhledem k tomu, že na poskytnutí účelové podpory se vztahuje část pátá správního řádu, což je explicitně zakotveno též v předmětném ustanovení návrhu, upozorňujeme, že uchazeči mohou za daného stavu souběžně podávat návrhy na zahájení sporných řízeních správních za účelem projednání širokého spektra sporů z veřejnoprávních smluv. Podle recentní judikatury je přitom sporem z veřejnoprávní smlouvy i samotný spor o její uzavření (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2022, čj. 4 As 65/2018-85). Předkladatel se s otázkou souvisejících sporných řízení ve světle aktuální judikatury nijak nevypořádává. Předkladatel zavádí námitkové řízení, které však vzhledem k svému pojetí nemůže nahradit všechna myslitelná sporná řízení, a to již z toho důvodu, že podat námitky může pouze uchazeč, který obdrží oznámení o vyřazení projektu. Spory nicméně mohou z povahy věci nastat i tam, kde oznámení o vyřazení projektu uchazeč neobdržel, nebo dokonce tam, kde uchazeč naopak obdržel oznámení o vybrání návrhu projektu. Doporučujeme tudíž, aby předkladatel například explicitně v návrhu zákona vyloučil spory z neuzavřených veřejnoprávních smluv, v takovém případě je však námitkové řízení spíše nedostatečné pro plnohodnotnou ochranu práv uchazeče a bude muset být v některých případech připuštěna například žaloba na nezákonný zásah správního orgánu. Druhou možností je zcela opustit myšlenku námitkového řízení. Námitkové řízení představuje podle nás nesystémové řešení, neboť přichází se správním rozhodnutím do procesu, který dle samotného předkladatele nemá představovat řízení ve smyslu části druhé správního řádu. To vše za přiměřeného užití ustanovení o odvolání z části druhého správního řádu, kdy však námitky nemají devolutivní účinek. O nesystémové řízení se podle nás jedná z důvodu, že veřejnoprávní smlouvy subordinační by měly být uzavírány namísto vydání správního rozhodnutí jako zvláštní výsledek správního řízení podle části druhé správního řádu, případně jako výsledek neformálního kontraktačního procesu, vedle něhož neprobíhá paralelně formalizované správní řízení. Předkladatel nicméně tak trochu zmatečně kombinuje oba přístupy, neboť v okamžiku oznámení o vyřazení projektu umožňuje uchazeči „překlopit“ řízení cestou námitek do zvláštního správního řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí napadnutelné ve správním soudnictví žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu lze v konečném důsledku napadnout ve správním soudnictví též rozhodnutí o sporu z veřejnoprávní smlouvy, tím spíše ale není nutné zavádět do právní úpravy zcela nové instituty správního práva (námitkové řízení v pojetí navrhovaného zákona). Právní úprava se odchyluje od současné judikatury, v takovém případě by však mělo být v důvodové zprávě vysvětleno, proč je to nezbytné.
Dále pak je-li záměrem některá ustanovení správního řádu zcela vyloučit, mělo by se tak stát výslovně (v některých případech tak ostatně nový zákon stále činí; např. v problematice zásadních vad žádosti). Zejména je tak třeba učinit u § 36 odst. 3 správního řádu (vyjádření se k podkladům k vydání rozhodnutí). Jakékoliv uplatnění tohoto ustanovení na všechny návrhy projektů podané v rámci výzvy k podávání návrhů projektů by extrémně zvýšilo administrativní zátěž (neboť vyvolá nezbytnost postupu u každé žádosti, které není plně vyhověno, přičemž takových je významná většina), zároveň za nulového benefitu pro uchazeče, jemuž se i v nové úpravě dostává možnosti s výsledkem hodnocení se seznámit (§ 100 odst. 4) a dokonce nově podat námitky (§ 80). Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu je tak do seznamu ustanovení, jejichž přiměřené použití je v procesu Výzvy k podávání návrhů projektu výslovně vyloučeno, doplnit. Obdobně by pak mělo být zváženo vyloučení použití § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d) části druhé a hlav IX a X správního řádu.
Požadujeme návrh včetně důvodové zprávy doplnit a přepracovat ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Rozhodnutí o námitkách bylo nahrazeno úkonem podle části čtvrté správního řádu.

Přiměřená aplikace hlavy VIII části druhé správního řádu byla vyloučena na základě připomínky MV 543.

Bylo doplněno vyloučení možnosti vedení sporů z veřejnoprávních smluv (vč. sporů o uzavření veřejnoprávní smlouvy) v těch věcech, ve kterých účastník byl oprávněn podat námitky.

Ustanovení § 36 odst. 3 správního řádu doplněno do výluky zakotvené v § 73 odst. 4 návrhu zákona.

Oznámení o vyřazení projektu má charakter sdělení ve smyslu části čtvrté správního řádu. 

Vypořádání námitek má charakter autoremedury ze strany poskytovatele. Tato autoremedura se vztahuje ke sdělení dle části čtvrté, a proto i úkon, kterým se proces přezkumu končí, má charakter sdělení.

Pokud by bylo pravdivé tvrzení, že materiálně je vypořádání námitek rozhodnutím, pak i samotné oznámení o vyřazení projektu by bylo rozhodnutím podle § 9 SŘ. To však neodpovídá judikatuře správních soudů.

V § 76 odst. 1 byla vypuštěna nadbytečná slova „o oznámení“.

	415
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 80 odst. 2: Požadujeme sjednocení předmětného ustanovení s obecnou právní úpravou lhůt, a to tak, že se slovo „od“ nahradí slovy „ode dne“.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	416
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 82: Předmětné ustanovení je nutné dát do souladu s § 69 odst. 2. V případě, že na mezinárodní úrovni je vyhlášena výzva, není realistické, aby poskytovatel na národní úrovni poskytl podporu do 60 dnů od vyhlášení jejích výsledků na mezinárodní úrovni. Požadujeme tedy upřesnění v rámci tohoto ustanovení, jakým způsobem se termín 60 dnů pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory vztahuje k tomuto typu projektů.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Vloženo do § 77 odst. 1 písm. c).

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024 

	417
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 88: Předmětný paragraf požadujeme zpřesnit tak, aby bylo zřejmé, jak se má postupovat v případě podpory poskytované projektům, které se účastní výzvy v mezinárodních programech. Ze současné textace není zřejmé, zda tyto skupiny projektů budou pojímány jako program.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Viz § 82 odst. 4.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	418
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 90: S odkazem na Závěry Rady (EU) 9616/23 o vysoce kvalitní, transparentní, otevřené, důvěryhodné a spravedlivé akademické publikační činnosti z května 2023, Pravidla pro Open Science v programu Horizont Europe (Model Grant Agreement) z června 2021, Doporučení komise (EU) 2018/790 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání z dubna 2018, navrhujeme následující text odstavce 2:
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží kopii konečné verze přijaté ke zveřejnění a související údaje v institucionálních nebo tematických úložištích s otevřeným přístupem současně s datem zveřejnění.“.
S odkazem na Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění), článek 10 „Údaje z výzkumu“, který nespecifikuje žádný podíl veřejných prostředků, říká pouze „...otevřeně zpřístupnit všechny údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků…“ navrhujeme nahradit slova „převážně z“ souslovím „s jakýmkoliv podílem“ anebo slova „převážně z“ vůbec vynechat. To lépe odpovídá obsahu sdělení recitalu 28 Směrnice: „výsledky činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných veřejnými a soukromými subjekty. V rámci zpřístupňování údajů z výzkumu financovaného z veřejných prostředků by to mělo představovat standardní možnost. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran, v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Kromě toho by se tato směrnice neměla vztahovat na údaje z výzkumu, které nejsou přístupné z důvodu národní bezpečnosti, obrany nebo veřejné bezpečnosti. Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se závazky vyplývající z této směrnice vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum či organizace financující výzkum zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu, a neměly by představovat další náklady na vyhledávání datových souborů údajů či vyžadovat dodatečnou správu údajů.”
Dále se navrhuje napříč všemi ustanoveními slovo „úložiště“ či „úložištích“ nahrazovat v souvislosti s nejrůznějšími intervencemi MŠMT (mj. s projektem IPs OP JAK EOSC-CZ a navazujícími projekty OP JAK) i obecně používaným názvoslovím slovem „repozitář“ či „repozitářích“, což vychází z Obecného doporučení pro metadatový popis výsledků výzkumu (zejména publikací a dat), Verze 1.0 (19. 8. 2022), Národní technická knihovna, viz Slovníček pojmů. Termín repozitář je dále používán v souvislosti s Architekturou implementace iniciativy EOSC v ČR – tj. budování Národní repozitářové platformy nebo budováním Národního repozitáře v rámci projektu NCIP VaVaI. Dále podmínky Horizon Europe taktéž hovoří o repozitářích (repository).
V této souvislosti navrhujeme do § 2 odst. 3 vložit pro jasnost za písmeno d) nová písmena e) a f), která budou (věcně) upravovat následující:
repozitářem informační systém určený k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů (výstupů VaVaI), tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů v dlouhodobém horizontu,
konečnou verzí přijatou ke zveřejnění tzv. Author accepted manuscript, tj. poslední verze rukopisu po zapracování připomínek vzešlých z recenzního řízení nebo kopie publikované verze tzv. Version of record, tj. verze zveřejněné na vydavatelském serveru,
Definice „konečné verze přijaté ke zveřejnění“ vychází z Pravidel pro Open Science v programu Horizont Europe (Model Grant Agreement) z června 2021 a je v publikující komunitě již běžnou praxí. Dále není jasné, proč vkladatel do repozitáře „vyznačí datum zpřístupnění“, když je definováno, že se tak stane „současně se zveřejněním“. Považujeme to za zbytečnou administrativní zátěž, nehledě na to, že každý repozitář datum vložení automaticky registruje.
Požadujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Odstavec 2 přečíslován na odstavec 3 a upraven dle připomínky a dle připomínky AV ČR 929. 
Chybějící text blíže popisující kopii uloženou v úložišti byl převzat přímo do ustanovení článku 3. 
Definice repozitáře byla vložena.
Definice konečné verze byla vložena.
Slovo převážně bylo vypuštěno a návrh textace odstavce 2 byl vložen do § 84.

Text byl konzultován s NTK.

Slovo „kopie“ byla nahrazena po konzultaci s MK slovem „rozmnoženina“.


MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	419
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 92: S odkazem na čl. 10 Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění), navrhujeme znění předmětného paragrafu upravit následujícím způsobem. Navrhujeme vložit nový odstavec 1, stávající odstavec 1 označit jako odstavec 2 a nahradit níže uvedeným zněním, následující odstavce 2 až 5 pak označit jako odstavce 3 až 6. Uvedené odstavce 1 a 2 požadujeme v následujícím znění:
„(1) Příjemce podpory zajistí správu údajů z výzkumu vytvořených nebo užitých ve výzkumu nebo vývoji podpořeném z veřejných prostředků podle tohoto zákona tak, aby byly nalezitelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně využitelné.
(2) Příjemce podpory zajistí přístup k údajům z výzkumu vytvořených nebo užitých ve výzkumu nebo vývoji, které jsou přílohou vědeckých publikací nebo jejich součástí, a k dalším výstupům uložením do repozitáře s uvedením doplňujících informací v souladu se zásadou co největší možné otevřenosti s ohledem na soukromí, ochranu osobních údajů, důvěrnost, oprávněné obchodní zájmy a práva duševního vlastnictví třetích stran, bezpečnost státu nebo jiné oprávněné zájmy a jiná oprávněná omezení.“. 
Do důvodové zprávy pak požadujeme doplnit, že se jedná o FAIR principy respektive v odst. 2 o zásadu „otevřené jak jen možno, uzavřené jen jak nutno“.
Zdrojem navrženého textu prvního odstavce je totiž uvedená Směrnice 2019/1024 – článek 10 vymezující slučitelnost s FAIR principy a dále Recital 27 ve zdůvodnění, který uvádí, že „Kromě otevřeného přístupu je vyvíjeno chvályhodné úsilí, aby bylo zajištěno, že plánování správy údajů se stane běžnou vědeckou praxí, a aby bylo podpořeno šíření údajů z výzkumu, jež jsou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady FAIR).“
Druhý odstavec také vychází z uvedené Směrnice 2019/1024 Recital 28, který ve zdůvodnění uvádí, že členské státy zajistí, aby politiku týkající se přístupu k údajům z výzkumu „prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum.“ Rovněž Doporučení komise (EU) 2018/790 požaduje, aby se plánování správy údajů stalo standardní vědeckou praxí v rané fázi výzkumného procesu, kdy jsou údaje vytvořeny nebo shromážděny, mimo jiné požadavkem na vytváření plánů správy údajů. Členské státy by měly zajistit, že se údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků stanou a že zůstanou dohledatelnými, přístupnými, interoperabilními a opakovaně využitelnými („zásady FAIR“) v bezpečném a důvěryhodném prostředí prostřednictvím digitálních infrastruktur (mimo jiné infrastruktur federalizovaných ve smyslu evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC), pakliže to je relevantní), ledaže to je nemožné nebo neslučitelné s dalším využíváním výsledků výzkumu („co možná nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“). To by mohlo být zejména z důvodů soukromí, obchodního tajemství, národní bezpečnosti, oprávněných obchodních zájmů a práv duševního vlastnictví třetích stran. Těmito politikami ani národními akčními plány by neměly být dotčeny údaje, know-how nebo informace jakékoli podoby či povahy, které byly před výzkumnou činností ve vlastnictví soukromých subjektů v rámci společného partnerství veřejného a soukromého sektoru,..”.
Závěrem pak upozorňujeme, že je nutno v původním odstavci 3 změnit odkaz na odstavec 1, který je nyní označen jako odstavec 2.
Požadujeme materiál změnit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Vložen odstavec 1 dle připomínky MŠMT 419.

 Ostatní části ustanovení byly upraveny přesně podle implementované směrnice.

	420
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 100: V rámci předmětného paragrafu, popř. v rámci přechodných ustanovení, by měla být řešena situace, kdy integrované prostředí nebude včas připravené k používání nebo dojde k jeho technickému selhání. V takovém případě by totiž byla zcela znemožněna jakákoliv účelová podpora. Z tohoto prostředí by taktéž měly být vyloučeny projekty mezinárodní spolupráce (zůstanou-li v rámci účelové podpory), neboť jejich administrace je specifická tím, že jsou vybírány na mezinárodní úrovni.
Dále rovněž upozorňujeme, že odstavec 6 odkazuje na § 9, který ale nehovoří o projektech, ale o činnosti zpravodajských služeb. Je tedy možné jej vypustit. V případě, že by § 9 v návrhu zákona zůstal, tak se vztahuje i na nepoužití integrovaného prostředí (resp. umožňuje jeho vyloučení v příslušném usnesení vlády).
Požadujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.

Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno.

	421
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 102 odst. 2 a 3: V materiálu není uvedeno, jakými právními předpisy se budou (dále) řídit právní vztahy vzniklé podle odstavce 3. Požadujeme doplnit do odstavce 3 větu: „Právní vztahy vzniklé postupem podle předchozí věty se řídí dosavadními právními předpisy.“. Právní vztahy vzniklé podle odstavce 3 by se totiž nadále musely řídit novou právní úpravou, jelikož rozhodnutí/smlouvy budou vydány/uzavřeny až v roce 2026. Tím dojde k nekonzistentnímu postupu ve vztahu k úpravě uvedené v odstavci 2. Mohlo by tak dojít k paradoxní situaci, kdy by bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace (v roce 2026) dle dosavadních právních předpisů, ale poté by v případě ztráty způsobilosti příjemce mělo dojít k vypovězení smlouvy dle § 57 odst. 1 návrhu zákona.
Dále také pokud nebude možné účinky zákona vázat až na programy VaV a operační programy schválené po datu účinnosti zákona, požadujeme přechodná ustanovení upravit tak, aby v rámci jedné výzvy vyhlášené před datem účinnosti tohoto zákona byla všechna řízení o žádosti o podporu dokončena dle dosavadních právních předpisů (včetně těch zahájených až po datu účinnosti zákona). Je nezbytné, aby účinky změny legislativního nastavení v průběhu výzvy nezpůsobily nerovný přístup k žadatelům ve výzvě. Např. v případě průběžných výzev vyhlášených v roce 2025 a pokračujících až do roku 2026 (nebo déle) by dle návrhu mohlo dojít k tomu, že v rámci jedné výzvy by části projektů bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace dle dosavadních právních předpisů a části smlouva o poskytnutí podpory dle nového zákona.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

Byl doplněn text do § 98 odst. 2
Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k vyhlášení výzvy k podání žádostí, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovacích, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, výzvy, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovacích a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní vztahy vzniklé postupem podle předchozí věty se řídí dosavadními právními předpisy.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	423
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 118: V souvislosti s naší zásadní připomínkou k § 102 požadujeme účinky zákona vázat na programy VaV a operační programy schválené po datu účinnosti zákona. Stanovená účinnost nezohledňuje aktuálně běžící programy VaV a operační programy, z nichž se bude poskytovat účelová podpora, a jejich délku trvání. Nastavení účinnosti zákona na 1. 1. 2026 znamená změnu postupů v průběhu realizace těchto programů, což s sebou nese nutnost úpravy řady metodik a postupů, přičemž takto náročný proces trvá řadu měsíců. Může se stát, že příjemce více podpor z jednoho programu bude postupovat různými způsoby a budou vůči němu uplatňovány rozdílné postupy, což zvýší chybovost programů a příjemcům způsobí značné obtíže při čerpání účelové podpory.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Operačních programů se tento zákon netýká, proto nemůže být jejich realizace ohrožena (ustanovení § 61 až § 85 se na operační programy nevztahují).

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024.


	424
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K důvodové zprávě, kapitola 2.1.7.: Musíme se ze své pozice důrazně ohradit proti interpretaci odpovědnosti za realizaci mezinárodní spolupráce uvedené v předmětné kapitole důvodové zprávy. V žádném případě nedochází ke znemožnění ostatním poskytovatelům jednat s partnerskými institucemi a zajišťovat spolupráci v jejich působnosti. MŠMT se naopak dlouhodobě snaží mezinárodní spolupráci rozšířit i na další resorty a posílit tak úspěšnost především v Evropském výzkumném prostoru. Gesčně příslušné resorty jsou zapojeny do veškerých strategických diskuzí vedených MŠMT a jsou přímo zapojeny do komunikace se svými evropskými protějšky. Neochota a neúčast ve formách mezinárodní spolupráce na úrovni Evropského výzkumného prostoru není dána tím, že by si MŠMT pro sebe tento prostor uzurpovalo, ale nedostatkem finančních zdrojů a lidského kapitálu, kterými tyto věcně příslušné resorty disponují. Zvýšení mezinárodní spolupráce ve výzkumu tak nenastane, dokud nedojde k dostatečnému, dlouhodobému a předvídatelnému zajištění finančních prostředků právě na tuto agendu, což je základní problém současné situace. Úprava zákona v navrženém duchu tedy není řeším problému. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace v části 1.2.7 tuto problematiku nijak podrobněji nerozvádí, jelikož obsahuje identický text jako předkládací zpráva. Není tedy zřejmé, z jakého zdroje předkladatel při koncipování dané pasáže vycházel a o jaké argumenty se opírá. Požadujeme úpravu textu tak, aby reflektoval uvedenou skutečnost.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.

Text byl doplněn odkazem na ustanovení zákona č. 130/2002 Sb., který určuje, z jaké rozpočtové kapitoly je možné hradit výdaje na projekty mezinárodní spolupráce ve VaVaI. Stávající úprava má původ v reformě VaVaI z roku 2009, kdy byla celá mezinárodní spolupráce ve VaVaI soustředěna do rozpočtové kapitoly MŠMT.
Problém tedy nespočívá v neochotě MŠMT či jakémsi uzurpování působnosti (o tom se v důvodové zprávě nepíše a není zřejmé, z čeho MŠMT takové vyjádření odvozuje), ale v tom, že z jiné rozpočtové kapitoly než z rozpočtové kapitoly MŠMT (§ 4 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.), rozpočtové kapitoly GA ČR (§ 36 odst. 2 písm. h) zákona č. 130/2002 Sb.) a TA ČR (§ 36a odst. 3 písm. j) zákona č. 130/2002 Sb.) není možné mezinárodní spolupráci ve VaVaI hradit. Ostatně i úsilí MŠMT popisované v připomínce svědčí o tom, že úprava v zákoně č. 130/2002 Sb. je překonaná.
Např. Ministerstvo obrany (ale i jiní) velmi stálo o to, aby v novém zákoně o VaVaI byla tato úprava změněna ve prospěch ostatních poskytovatelů.
Změna příslušných ustanovení tedy legislativním řešením nepochybně je.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	425
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K názvu navrhovaného zákona: S ohledem na čl. 30 odst. 1 Legislativních pravidel vlády doporučuje se změnit název zákona, resp. zvážit zkrácení navrženého zkráceného názvu předloženého předpisu, a místo slov „(zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí)“ užít např. slov „(zákon o výzkumu)“ nebo slov „(zákon o podpoře výzkumu)“.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky AV ČR  č. 843.
Předkladatel se zkratce nebrání, ale uváděné příklady by v neznalém uživateli mohly vyvolávat dojem, že se zákon zabývá vývojem či inovacemi jen okrajově nebo vůbec.

	426
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 1 písm. a): Pro upřesnění doporučujeme zvážit nahrazení slov „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky“ např. slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky pro veřejnou podporu (dále jen „předpis o blokových výjimkách“)“ a této úpravě pak přizpůsobit další text zákona
	Neakceptováno.
Zavedení této zkratky pro GBER se nejeví jako vhodné. A to zejména z toho důvodu, že návrh zákona se obdobně odkazuje též na ABER.

	427
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K poznámce pod čarou č. 2, 9 a 10: V předmětných poznámkách pod čarou z formálních důvodů doporučujeme užít celý název příslušných předpisů. Např. u poznámky pod čarou č. 2 je ve vztahu k Úřednímu věstníku Evropské unie třeba uvést „nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.“.
	Akceptováno.

	428
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. d): Ve výčtu, jaké kategorie je možné hradit z účelové podpory, chybí orientovaný výzkum, ačkoliv je tak uveden v § 64 odst. 1 písm. a). Doporučujeme materiál doplnit ve smyslu uvedeném.
	Neakceptováno.
„Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	429
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. e): Z formálních důvodů doporučujeme zvážit doplnění čárky za slovy „experimentálních infrastruktur“ a nahrazení slova „, nákladů“ slovy „a úhrada nákladů“.
	Akceptováno.

	430
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	S odkazem na § 62 odst. 1 písm. b) navrhujeme v definici systémové podpory vypustit slovo „činností“ před slovy „velkých výzkumných infrastruktur“, neboť uvedený paragraf umožňuje ze systémové podpory hradit nejen provoz velké výzkumné infrastruktury, ale též investiční a pořizovací náklady (dosud hrazené převážně z operačních programů). Dále navrhujeme za slova „věcného nebo finančního ocenění“ uvést upřesnění, čeho se toto věcné nebo finanční ocenění týká. Doporučujeme materiál změnit a doplnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	431
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K poznámce pod čarou č. 5: Z formálních důvodů doporučujeme předmětnou poznámku pod čarou a případně i další poznámky pod čarou uvedené v materiál upravit dle čl. 47 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, a to tak, aby každý předpis s příslušným ustanovením byl uveden na samostatném řádku.
	Akceptováno.
Úprava byla provedena v souladu s článkem 47 odst. 2 Legislativních pravidel vlády (úplná citace).

	432
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. g): Doporučujeme předkladateli zvážit doplnění vojenských vysokých škol, které jsou dle vysokoškolského zákona „součástí“ (organizační složky státu) Ministerstva obrany. Podle předloženého návrhu by se o finanční prostředky nemohla daná státní vysoká škola ucházet přímo. Doporučujeme materiál doplnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	433
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. i): V předmětném ustanovení je uvedena „smlouva o účasti na řešení projektu“. Upozorňujeme, že pokud by příjemcem byla organizační složka státu, nemohla by být jiná organizační složka státu dalším účastníkem projektu, neboť dvě organizační složky, které obě jednají jménem téže osoby (České republiky), spolu nemohou uzavřít smlouvu (jakožto dvoustranný či vícestranný akt), ale pouze vyhotovit protokol či záznam. Doporučujeme uvedené v materiálu zohlednit a materiál v daném smyslu změnit
	Neakceptováno.
V případě popsaném v připomínce by smlouva o účasti na řešení projektu představovala koordinační veřejnoprávní smlouvu podle § 160 odst. 1 a 3 správního řádu. Tato smlouva by totiž podrobněji upravovala spolupráci obou organizačních složek státu na realizaci projektu v rámci jejich působností. Pokud by v rámci projektu bylo třeba uskutečnit nakládání s majetkem státu, se kterým je příslušná hospodařit některá z organizačních složek státu zúčastněných na projektu, bylo by nutné uzavřít zápis podle § 19 zákona o majetku ČR.
Zápisy podle zákona o majetku ČR se však vztahují pouze k nakládání s majetkem a k jiným právním jednáním týkajícím se majetku státu. Smlouva o účasti na řešení projektu má však mnohem širší působnost a může upravovat i otázky, které přímo nesouvisí s právními dispozicemi s majetkem státu (např. rozdělení úkolů při realizaci projektu).

	434
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	Dále také pro zamezení pochybností doporučujeme uvést, že příslušná smlouva má být vyhotovena písemně.
	Neakceptováno.
Písemná forma smlouvy o poskytnutí podpory plyne z § 164 odst. 1 správního řádu. Požadavek písemné proto není nutné opakovat i ve zvláštním zákoně.

	435
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 2 písm. q): Upozorňujeme na nesprávně použité termíny vědomost a dovednost. Vědomost je poznatek osvojený formou učení, je tedy výsledkem učení, nikoli výzkumu. Dovednost je učením nebo praxí získaná kompetence k vykonávání určité činnosti vhodnou metodou, nejde tedy o výsledek výzkumu. Výsledky výzkumu jsou charakterizovány především prvkem novosti, v souvislosti s výsledkem výzkumné činnosti je tedy relevantní hovořit o poznatcích nebo znalostech (jako znalost se označuje soubor poznatků). Doporučujeme uvedené v materiálu zohlednit a materiál v daném smyslu změnit.
	Akceptováno.

	436
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	Druhou část věty uvedené v bodě 2 předmětného pododstavce („které jsou publikovány...“) je třeba vztáhnout i k bodu 1, tedy k novým poznatkům o základních principech jevů, procesů nebo pozorovaných skutečností. Vzhledem k tomu, že návrh zákona pracuje s pojmy základní výzkum, aplikovaný výzkum a inovace, doporučujeme ponechat i rozlišení výsledků těchto kategorií výzkumu jako interpretační vodítko k rozlišení těchto kategorií. Doporučujeme uvedené v materiálu zohlednit a materiál ve smyslu uvedeném změnit.
	Akceptováno.

	437
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 3 písm. a): Doporučujeme předkladateli zvážit, zda by neměla být upravena definice pojmu „mezinárodní spolupráce“. Text uvedený v paragrafovém znění návrhu totiž neodpovídá komentáři uvedenému v Důvodové zprávě; není tedy zřejmé, co je věcným záměrem předkladatele. V paragrafovém textu se hovoří o „mezinárodních smlouvách nebo jiných ujednáních, kterými je Česká republika vázána“, což však nezahrnuje nezávazná memoranda/prohlášení učiněná Českou republikou nebo jejími orgány, ale toliko smluvní, tj. závazné dokumenty“, a to navíc nejen mezinárodní smlouvy (podléhající mezinárodnímu právu veřejnému), ale i diagonální smlouvy, podléhající vnitrostátním předpisům (např. z oblasti občanského či obchodního práva).
Text je třeba přizpůsobit skutečnému věcnému záměru předkladatele a v té souvislosti případně nahradit pojem „návrhy dohod a ujednání“ užitý v dalších ustanoveních návrhu zákona [např. v § 15 odst. 1 písm. f) nebo v § 16 odst. 2 písm. j)].
	Připomínka nenavrhuje konkrétní řešení. Proto ji není možné vypořádat.

	438
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 3 písm. b): Doporučujeme předkladateli zvážit, zda by slova „na základě“ neměla být pro upřesnění nahrazena slovy „uskutečňované formou“.
	Akceptováno.

	439
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 3 písm. f): Pro upřesnění doporučuje slova „od ukončení doktorského studijního programu“ nahradit např. slovy „od řádného ukončení studia v doktorském studijním programu“.
	Akceptováno.

	440
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 3 písm. g): Považujeme za omezující, aby za výzkumného pracovníka ze třetí země nebyl považován i pracovník, který pracuje na výzkumu, avšak např. disponuje „pouze“ bakalářským titulem. Doporučujeme upravit větu na „…je absolventem studia na vysoké škole a byl veřejnou výzkumnou organizací vybrán k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje“.
	Neakceptováno.
Byla použita formulace z § 30a odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb., která zní: „(2) Za výzkumného pracovníka ze třetí země se pro účely tohoto zákona považuje občan státu, který není členským státem Evropské unie, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl veřejnou výzkumnou institucí vybrán k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje.“.
Formulace navržená v připomínce není zcela v souladu s textací čl. 3 bod 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/801, které je tímto ustanovením transponováno. Toto ustanovení ve vztahu ke kvalifikaci výzkumného pracovníka uvádí následující: „který má doktorát nebo náležitou vysokoškolskou kvalifikaci umožňující tomuto státnímu příslušníkovi třetí země přístup k doktorským programům“

	441
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 2 odst. 3 písm. f) a g): Upozorňujeme, že samotný pojem „výzkumný pracovník“ není definován. Doporučujeme materiál v daném ohledu doplnit.
	Akceptováno.

	442
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 3 odst. 2: Upozorňujeme, že dokument Národní politika (ve smyslu zavedené legislativní zkratky) by měl obsahovat cíle výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, nikoliv cíle Národní politiky, tj. cíle sama sebe. Dále také s ohledem na požadavek uvedený v písmenu d) (předpoklad vývoje výdajů) bychom považovali za vhodné specifikovat periodu aktualizace dokumentu. Doporučujeme materiál změnit a doplnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	443
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 3 odst. 4 a 5: Upozorňujeme, že národní priority by měly vycházet taktéž z Národní politiky, která by měla být nadřazena orientovanému výzkumu. Otázkou je taktéž vazba těchto dokumentů na RIS3 strategii. Obecně doporučujeme odstavce 4 a 5 vypustit a stanovení strategických oblastí výzkumu pro řešení aktuálních nebo očekávaných společenských potřeb zapracovat do vymezení obsahu národní politiky uvedeného v odstavci 2. Doporučujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	444
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 5 odst. 1: Doporučujeme materiál změnit, neboť první věta předmětného odstavce není zcela srozumitelná. Není nám jasné, zda výzkumné organizace, které dosud nejsou příjemci podpory, ale chtějí se o ni ucházet, tedy nemusejí dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace zpracovávat a budou ji zpracovávat až když se příjemci stanou? Zároveň nemohou podporu získat, pokud dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace nemají viz § 60 odst. 2. Doporučujeme předkladateli zvážit formulaci „nebo se o tuto podporu uchází“. 
Dále pak upozorňujeme, že by na předmětném místě měla být použita legislativní zkratka zavedená v § 4 odst. 1, a rovněž nám není jasné, jak má být postupováno v případě, že výzkumná organizace má více poskytovatelů. Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Akceptováno.

	445
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 6: Z předmětného paragrafu nám není jasné, jak by výzkumná organizace měla zajistit posouzení komisí pro etiku, když je zřizování komisí dobrovolné a nemusela by tedy žádná komise u jiné výzkumné organizace či u poskytovatele být ustavena. Pokud by komise (jejíž právní status není v návrhu zákona vymezen) u jiného subjektu ustavena byla, není jasné, za jakých podmínek má poskytnout posuzovací službu výzkumné organizaci bez komise. Dále nám není zcela zřejmý obsah etických standardů či dobré vědecké praxe a není ani uvedeno, jaký má být výstup komise pro etiku a jaké jsou sankce za nedodržování etických standardů. Žádáme uvedené vysvětlit a materiál v daném smyslu doplnit či změnit.
	Vysvětleno.
Z odstavce 3:
Není-li taková komise zřízena a je-li zapotřebí zajistit posouzení otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe, požádá příjemce nebo další účastník o provedení takového posouzení komisí jiné výzkumné organizace nebo poskytovatele.

Viz § 57/4: V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory je poskytovatel povinen zahrnout povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona mezi podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto podmínek může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje přitom podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel.

Úprava je mimo jiné důsledkem ratifikace Úmluvy Convention for the Protection of Human Rights and Dignity of the Human Being with regard to the Application of Biology and Medicine: Convention on Human Rights and Biomedicine prezidentem ČR v roce 2001.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	446
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 6 odst. 1 písm. b): Pojem „tajné nakládání s výsledky“ [při vědomí definice pojmu „výsledek“ dle § 2 odst. 2 písm. q)] není zřejmý. Nemá-li jeho účelem být zakázat využívání výsledků (tj. nových poznatků a dovedností) ve firemním či vojenském výzkumu, je nutné tento termín buď vypustit, nebo specifikovat s čím se nemá tajně nakládat. Doporučujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	447
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 6 odst. 3 až 5: Pro přehlednost a zjednodušení doporučujeme odstavce 4 a 5 spojit do jednoho odstavce, který by byl uveden ještě před současným odstavcem 3. Z hlediska posloupnosti by totiž bylo vhodné nejdříve umožnit vznik etické komise a následně stanovit povinnost ji využívat.
	Neakceptováno.
Odstavce 4 a 5 není vhodné spojit do jednoho odstavce pro jejich délku. Předkladatel dává přednost kratším odstavcům.
Návrh na změnu vzájemnou změnu pořadí odstavce 3 a 4 je akceptován.

	448
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 6 odst. 6: V tomto ustanovení je navrhováno, aby výzkumný pracovník bezodkladně informoval výzkumnou organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu, a to i v těch případech, kdy je o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti, přičemž se navrhuje, aby obdobnou informační povinnost měl i uchazeč o zaměstnání, který s výzkumnou organizací, která je příjemcem institucionální podpory, sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu. Vzhledem k tomu, že důvodová zpráva k zákonu neuvádí, co je smyslem této úpravy, není jasné, za jakým účelem má výzkumná organizace zpracovávat tyto informace. Takováto úprava se bez dalšího jeví jako nadbytečná a potenciálně diskriminační.
	Akceptováno.
Doplněno do důvodové zprávy.

	449
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 7 odst. 1: Z materiálu nám není zřejmý obsah povinnosti „realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství“. Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Vysvětleno.
Příslušná opatření pro konkrétního příjemce či dalšího účastníka musí vyplynout z identifikace rizik. Procesy jsou vnitřní záležitostí příjemců, což jsou v případě příjemců např. institucionální podpory od MŠMT výzkumné organizace, požívající značnou autonomii a akademické svobody. 

	450
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 7 odst. 2 a § 8 odst. 2: S ohledem na lhůtu pro vyhodnocování systému řízení rizik příjemce i poskytovatele se domníváme, že by bylo vhodnější provádět toto vyhodnocování v delším intervalu. Doporučujeme materiál změnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.
Předkladatel sjednotil interval s požadavky § 25 zákona č. 320/2001 Sb. 
Viz vypořádání připomínky MMR 175.

	451
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
MSMT-27237/2023-1
	K § 8: V předmětném ustanovení je navrhováno, aby příjemce a další účastník byli povinni zpracovat a naplňovat bezpečnostní a krizovou koncepci. Již zde ovšem není upraveno, zda tato koncepce a její uplatňování bude kontrolováno a případně kdo tak bude činit (analogicky viz navrhované ustanovení § 7 odst. 3 návrhu zákona, kde je uvedeno, že zavádění, uplatňování a vyhodnocování systémů řízení rizik příjemců a dalších účastníků kontrolují poskytovatelé v oblasti svých působností). Doporučujeme dopracovat a doplnit vysvětlení do důvodové zprávy.
	Akceptováno.
Byla doplněna možnost, aby poskytovatel zkontroloval zavádění, uplatnění a vyhodnocování systému rizik.

	452
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 8 odst. 1: Pro upřesnění doporučujeme druhou větu předmětného odstavce nahradit větou: „Bezpečnostní a krizová koncepce musí zohledňovat rizika související s nelegitimním ovlivňováním v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, bezpečnostní zájmy České republiky a zájem na rozvoji Evropského výzkumného prostoru.“.
	Akceptováno.

	453
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 10: V souladu s konceptem quadruple helix doporučujeme doplnit mezi spolupracující subjekty rovněž akademickou sféru/vzdělávací sektor.
	Neakceptováno.
Vzhledem k působnosti navrhovaného zákona, omezené na oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí není spolupráce s osobami působícími v jiných sférách společnosti uváděna. Připomínkové místo nenavrhlo úpravu legislativního textu. 

	454
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 11 odst. 1 a § 13 odst. 2: Není nám zcela jasné, co se má rozumět „zajišťováním“ mezinárodní spolupráce, které zmiňuje předkladatel v předmětných ustanoveních. V té souvislosti upozorňujeme, že toto „zajišťování“ nemůže u některých subjektů zahrnovat činnosti, jež by se odchylovaly např. od čl. 63 odst. 1 písm. b) Ústavy (dle kterého může prezident republiky sjednávání mezinárodních smluv přenést jen na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy). Také není zřejmé, proč je opomenuto MŠMT ohledně výkonu zajišťovací kompetence. Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Akceptováno.
Slovo „zajišťují“ bylo vypuštěno, odstavec byl upraven dle připomínky TA ČR 1398.
Z připomínky není zřejmé, v čem spatřuje MŠMT opomenutí ohledně výkonu své kompetence. Připomínka žádné řešení nenavrhuje.

	455
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 15 odst. 3: Z materiálu ani z důvodové zprávy nám není zcela zřejmé, z jakého důvodu je hospodaření s prostředky podpory ze strany ústředních a jiných správních úřadů (ať již v pozici poskytovatele nebo příjemce) podřizováno občanskému zákoníku, když se zjevně jedná o nakládání s majetkem státu, jehož pravidla jsou stanovena primárně zvláštními předpisy (viz zákony č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb.). Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Akceptováno.
Ustanovení bylo vypuštěno.

	456
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 20 odst. 3 písm. c): Pro upřesnění doporučujeme omezit jaké poradenství v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví má GAČR (obdobně i TAČR) poskytovat. Předpokládáme, že by se mělo jednat o poradenství výhradně související s navrhovanými či řešenými projekty.
	Akceptováno.

	457
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 20 odst. 3 písm. g): Předmětný pododstavec doporučujeme vypustit, neboť se jedná o obecnou povinnost uvedenou v § 16.
	Akceptováno.

	458
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 21: Z návrhu vyplývá, že předseda není členem předsednictva (neslučitelnost funkcí v § 21 odst. 2) a zároveň je členem předsednictva (§ 23 odst. 2) a nadřízeným správním orgánem sám sobě (§ 22 odst. 2). Tyto nejednoznačnosti doporučujeme upravit a materiál v daném ohledu změnit.
	Akceptováno.
Formulace § 21 odst. 2 opravena.

	459
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 23 odst. 1 písm. b) a c) a § 36 odst. 1 písm. b): Doporučujeme výslovně uvést, kdo rozhoduje o stížnostech a zejména o námitkách podle § 80 návrhu zákona, když rozhodnutí o námitkách představuje rozhodnutí podle správního řádu přezkoumatelné soudem, přičemž z daného ustanovení vyplývá, že daný orgán uvedené projednává a vyhotovuje stanoviska. Ze současné úpravy vyplývá pouze povinnost na základě stanovisek „přijmout příslušná opatření“.
	Akceptováno.

§ 19 Předsednictvo (GA ČR)
§ 27 Správní rada (TA ČR) je adresátem stanovisek kontrolní rady jen v případě vyřizování námitek. Všechna ostatní stanoviska, která správní rada projednává, jsou určena řediteli. Není proto nutné separátně uvádět, že odchýlení se od stanoviska kontrolní rady musí být odůvodněno, neboť tento požadavek je obsažen již v § 78/2 zákona.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	460
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 23 odst. 1 písm. c): Není nám zcela zřejmé, proč jsou v předmětném ustanovení zmíněny pouze smlouvy a nikoliv rozhodnutí. Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Vysvětleno.
GAČR poskytuje pouze účelovou podporu. Ta je poskytována na základě smlouvy o poskytnutí podpory, příp. ve vztahu k organizačním složkám státu jsou výdaje toliko stanoveny (viz § 70). Rozhodnutí o poskytnutí podpory nejsou vydávána.

	461
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 31 odst. 3 písm. a): S ohledem na čl. 42 odst. 2 Legislativních pravidel vlády doporučujeme slovo „a“ na konci předmětného pododstavce odstranit.
	Akceptováno.

	462
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 32 odst. 2 a 3 a § 33 odst. 1: Doporučujeme terminologicky zpřesnit, že zaměstnavatelem je ve zmiňovaných případech nikoliv ten který úřad, ale Česká republika.
	Akceptováno.
Upraveno podle připomínky MV521. 

	463
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 32 odst. 4: Doporučuje předkladateli zvážit, zda nemůže nastat případ, kdy by byly Technologickou agenturou ČR realizovány např. 2 programy některého správního úřadu, neboť pak by bylo otázkou, jak by se potom posuzovalo funkční období. Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Akceptováno. Vysvětleno.
Důvodová zpráva obsahuje k tomuto následující odůvodnění: „Funkční období skončí, jakmile skončí doba trvání posledního takového programu.“

	464
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 33 odst. 1: Doporučujeme do předmětného ustanovení doplnit, že informační povinnost má mimo Úřadu vlády České republiky a Ministerstva průmyslu a obchodu také jiný ústřední správní úřad (jak je tomu i u dalších povinností v tomto odstavci), bude-li se týkat členství právě bývalého zaměstnance takovéhoto ústředního správního úřadu.
	Akceptováno.

	465
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 44 odst. 2: Domníváme se, že místo „Evropských společenství“ by měla být na předmětném místě uvedena „Evropská unie“ a dále upozorňujeme na potřebu sledovat v dalším legislativním procesu přípravy zákona, zda by (v návaznosti na stav ohledně účinnosti zákona č. 222/2016 Sb.) nemělo být v § 44 odst. 2 užito pojmu „Sbírka zákonů a mezinárodních smluv“. Doporučujeme výše uvedené zohlednit. 
Upozorňujeme, že v předmětném odstavci jsou chybně za sebou dvakrát uváděna slova „schválených pro přijímání výzkumných pracovníků“. Doporučujeme materiál ve smyslu uvedeném odstranit.
	Akceptováno.

	466
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K poznámce pod čarou č. 21: Máme pochybnosti ohledně předmětné poznámky pod čarou, neboť text § 45 odst. 3 písm. c), kde je uveden odkaz na předmětnou poznámku pod čarou, je uveden za slovy „cestovní zdravotní pojištění“, avšak poznámka pod čarou odkazuje na hraniční průvodku. Doporučujeme materiál ve smyslu uvedeném změnit.
	Akceptováno.
Odkaz byl převzat ze stávající právní úpravy v zákoně č. 341/2005 Sb. bylo opraveno na § 180j téhož zákona.

	467
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K části třetí hlavě II [k § 50 až 58]: Do textu předmětné části návrhu doporučujeme doplnit, zda se u příslušných ustanovení jedná, a vzhledem k ostatním určením může jednat, o státní příspěvkové organizace nebo zda tento návrh při splnění dalších podmínek zahrnuje, či může zahrnout, též příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí.
	Neakceptováno.
Mělo by postačovat ustanovení § 106 a z obecné definice příjemce a dalšího účastníka.

	468
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 50 odst. 2: Doporučujeme přeformulovat předmětný odstavec. Ze stávající textace by mohlo plynout, že při poskytování dotací dle pravidel de minimis lze poskytovat finanční prostředky i na nezpůsobilé náklady dle výzvy, avšak ty nicméně musí být vždy stanoveny a odůvodněny.
	Akceptováno.

Viz § 47 odst. 1.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	469
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 50 odst. 3: Doporučujeme vypustit slova „i poskytovatele“, neboť příjemce, pro něhož je stanovena podmínka poskytnutí a užití podpory, nemá možnost ovlivnit, zda a jakým způsobem budou poskytovatelem zveřejňovány údaje.
	Akceptováno.

Viz § 47 odst. 3.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	470
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 51 odst. 1: Doporučujeme doplnit odlišnou lhůtu pro poskytnutí podpory v případě rozpočtového provizoria jako je tomu v případě stávajícího zákona č. 130/2002 Sb., pokud nebylo záměrem řídit se takto striktními lhůtami i při výplatě finančních prostředků v době rozpočtového provizoria.
	Akceptováno.

	471
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 51 odst. 4: Z předkládaného návrhu ani z důvodové zprávy nám není jasné, zda se jedná o povinný způsob poskytování účelové podpory, resp. uznaných nákladů (tedy proplácení) nebo pouze o možnost. Tuto pasáž doporučujeme zpřesnit, aby bylo zřejmé, že je umožněna flexibilita, nikoliv aby z textace vyplývalo, že jde o jediný možný způsob.
	Vysvětleno.
Úprava odstavce 3 podle připomínky MŠMT 399 ukazuje, že jde o možnost. Odstavec 4 na tuto možnost pouze navazuje a upřesňuje ji.

	472
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 54 odst. 3: Na předmětném místě je odkazováno na listiny podle § 53 odst. 1. Ustanovení § 53 odst. 1 však žádný výčet listin neobsahuje. Doporučujeme tedy příslušný odkaz upravit.
	Akceptováno.
Odkaz byl vypuštěn.

	473
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 54 odst. 4, § 60 odst. 1 a § 69 odst. 1: Není nám zcela jasné, proč není v předmětných ustanoveních uveden i dobrovolný svazek obcí. Doporučujeme uvedené vysvětlit a materiál v daném ohledu doplnit či změnit.
	Akceptováno.

Viz § 51 odst. 4.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	474
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 55 odst. 1: V předmětném odstavci je v první větě uvedeno, že poskytovatel ověří způsobilost uchazeče podle § 53 odst. 2 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, případně v jiných informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné s tím, že nelze-li platnost údajů takto ověřit, vyzve poskytovatel uchazeče k doložení dle písm. a), b) a c) tohoto odstavce. Předně je třeba uvést, že podle odstavce 1 písm. a) se dokládá způsobilost podle § 53 odst. 2 písm. c), která ale není uvedena ve výčtu v první větě odstavce 1. Rovněž není jasné, jakým způsobem se ověřuje způsobilost uchazeče podle § 53 odst. 2 písm. h), které upravuje zákaz ucházet se účelovou, systémovou nebo institucionální podporu vydaný některým z poskytovatelů podle § 58 odst. 2 – prokázání této skutečnosti není uvedeno v § 55 odst. 1 ani ji nelze ověřit v informačních systémech veřejné správy. Doporučujeme vše uvedené upravit a dále doporučujeme doplnit požadavek na stáří předložených výpisů či jiných potřebných dokladů do § 55 odst. 1 písm. b), a to obdobně, jako je tomu v předchozím písmeni.
	Akceptováno.

	475
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 56 odst. 1 a 2: Pojem „změny, které by mohly mít vliv na řešení projektu …“, který je uveden v předmětných odstavcích, považujeme za příliš obecný a široký. Doporučujeme zvážit např. užití pojmu typu „podstatný vliv“ nebo „zásadní změny“.
	Akceptováno.

	476
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 57: Z navrženého paragrafu by bylo možné usuzovat, že lze účelovou podporu poskytnout pouze smlouvou a institucionální či systémovou podporu lze poskytnou pouze rozhodnutím. To však nekoresponduje s dalšími ustanoveními navrženého zákona. Doporučujeme doplnit do předmětného ustanovení, jak se bude postupovat, pokud příjemce účelové dotace poskytnuté rozhodnutím nebo příjemce systémové podpory poskytnuté smlouvou ztratí způsobilost.
	Akceptováno.
Text byl upraven.

	477
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 58: Doporučujeme upravit textaci „zákaz podávání návrhů“. Obecně nedoporučujeme právním předpisem zakazovat činit podání podle správního řádu. Takovýto výklad by nebyl v souladu s ústavním pořádkem ČR. Lze nicméně „zakázat“ poskytnutí podpory.
	Akceptováno.
Textace upravena též v souvisejících ustanoveních.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	478
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 62: Pro úplnost doporučujeme za slova „Úřadem vlády“ vložit slova „České republiky“.
	Neakceptováno.
Při projednávání minulých legislativních návrhů název „Úřad vlády České republiky“ nahrazován „názvem „Úřad vlády“.

	479
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K části třetí hlavě V dílu 3 [k § 69 až 72]: Pokud nezahrnuje prováděcí právní předpis uvedený v § 70 odst. 2 předloženého návrhu zákona detaily nakládání s danými prostředky, včetně jejich vyúčtování a vypořádání vztahů se státním rozpočtem, u příjemců, kterými jsou příspěvkové organizace, doporučujeme toto příslušným způsobem doplnit do předmětné části návrhu, neboť platná právní úprava ani předložený materiál neupravuje možnost státní příspěvkové organizace „víceletou“ podporu, resp. v daném kalendářním roce její nespotřebovanou část, nevracet zpět na účet poskytovatele. Doporučujeme materiál v tomto smyslu upravit ke všem druhům podpor.
	Neakceptováno.
Tuto oblast upravuje MF vyhláškou.

	480
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 69 a násl.: Není nám zcela jasné, zda je věcným záměrem předkladatele, aby se o poskytnutí účelové podpory mohla pouze uzavřít smlouva a rozhodnutí nepřicházelo v úvahu. Žádáme uvedené vysvětit.
	Akceptováno.
V § 70 bylo rozlišení provedeno (§ 70 odst. 1 a odst. 5)
Podle tohoto zákona se bude uzavírat pouze veřejnoprávní smlouva. Viz vypořádání MŠMT 409 a 410.
V případě organizačních složek se stanovují výdaje nebo se provádí rozpočtové opatření, jak je uvedeno v § 52 odst. 1 věta druhá. Současně se stanovují podmínky použití těchto finančních prostředků.

	481
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 71 odst. 3: V předmětném odstavci je uvedeno, že poskytovatel může s příjemcem uzavřít dohodu o prodloužení nebo zkrácení lhůty pro dokončení projektu. Mezi příjemcem a poskytovatelem existuje veřejnoprávní smlouva o poskytnutí podpory a není proto třeba jakékoliv změny řešit další jinou dohodou nad rámec této smlouvy. Změny projektu budou realizovány změnou smlouvy. Navrhujeme jinou formulaci, a to: „Příjemce může požádat o změnu doby řešení projektu. Takovou změnu lze provést pouze v době platnosti smlouvy.“. Dále pak k § 71 přidat odstavec 4, který bude znít: „Změny projektu podle odst.1 a 3 budou provedeny změnou smlouvy formou dodatku.“.
	Akceptováno.
Nový odstavec není nutný, neboť smlouvu / rozhodnutí lze změnit pouze dodatkem ke smlouvě nebo novým rozhodnutím.

	482
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 73 odst. 2: V předmětném odstavci se uvádí, že návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Podle § 79 odst. 6 návrhu je potom oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, zatímco oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V dané souvislosti je třeba konstatovat, že podle § 163 odst. 1 správního řádu je návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy projev vůle učiněný v písemné formě, směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy, který je určen jedné nebo více určitým osobám, jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle toho, kdo návrh činí, být jím v případě jeho přijetí vázán. Jestliže již návrh projektu má být návrhem na uzavření smlouvy, není jasné, co je pak výzvou k uzavření smlouvy, tj. oznámením o vybrání návrhu projektu (např. zda výzva představuje další návrh na uzavření smlouvy). Doporučujeme přepracovat materiál tak, aby kontraktační proces odpovídal obecné právní úpravě, tj. pojetí veřejnoprávních smluv v části páté správního řádu. Navržená úprava je totiž nesrozumitelná, a to zvláště v kontextu navrhovaného § 82 zákona.
	Neakceptováno.

Věc byla vypořádána podle připomínky MŠMT 483.

MŠMT souhlasilo s vypořádáním dne 27.05.2024

	483
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	Upozorňujeme, že odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy návrh na uzavření smlouvy zaniká a není tedy možné v případě volných prostředků (dodatečně uvolněných či navýšených) takový návrh opětovně přijmout a uchazeč musí podat návrh nový, resp. poskytovatel musí nejprve vyhlásit novou výzvu, protože soutěžní lhůta již uplynula. Žádáme proto o doplnění obdobného postupu, jako v § 14p zákona č. 218/2000 Sb.
	Akceptováno.

	484
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 73 odst. 3: Z předmětného ustanovení není jednoznačné, zda budou písemnosti poskytovatele v anglickém jazyce vyhotovovány vedle českého znění, nebo se slovem „rovněž“ v daném kontextu rozumí pouze vyhotovování písemností v anglickém jazyce. Doporučujeme, aby byly další písemnosti vytvářeny vždy i v českém jazyce. Ze skutečnosti, že uchazeč má možnost zpracovat návrh projektu v anglickém jazyce nelze dovodit, že požaduje, aby všechny písemnosti byly vyhotovovány pouze v anglickém jazyce. Užití anglického jazyka na všechny další písemnosti považujeme za nepřípustné, zejména pokud jde o formální úkony poskytovatele typu rozhodnutí o námitkách, neboť to může komplikovat další související řízení soudní, případně řízení o sporech z veřejnoprávních smluv a další. Doporučujeme materiál změnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.
Rozhodnutí o tom, zda bude připuštěno zpracování návrhů projektů nebo jiných písemností (a v jakém rozsahu) v AJ, se ponechává na poskytovateli. Poskytovatel nemusí AJ připustit vůbec, nejde o povinnost, nýbrž pouze o možnost. Tímto způsobem byl upraven text § 73 v souladu s připomínkou MMR 229.

	485
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 81 odst. 4: Nesouhlasíme s tím, aby byli uchazeči povinně poučováni o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví. Takové poučení je v českém právním řádu velmi neobvyklé. Žaloba nepatří k řádným prostředkům ochrany.
	Akceptováno.
Ustanovení vypuštěno.

	486
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 90: Vedle úpravy, kterou požadujeme provést v rámci naší zásadní připomínky k předmětnému paragrafu poznamenáváme, že dikce „Výzkumná organizace, … uloží kopii konečné verze přijaté ke zveřejnění a související údaje v … repozitářích“ předpokládá, že se jedná o zaměstnanecké dílo (§ 58 autorského zákona), a že tedy Výzkumná organizace tak může učinit, neboť je držitelem majetkových práv. Běžná současná praxe je v ČR ovšem taková, že přestože je oprávněným držitelem majetkových práv výzkumná organizace (zaměstnanecké dílo), prakticky vždy (zejména pokud jde o výstupy výzkumu jako články v časopisech nebo kapitoly ve sbornících) přenechává sjednání smlouvy o vydání díla s vydavatelem na autorovi (přičemž volba časopisu ke zveřejnění je považována za akademickou svobodu), a autor běžně vydavateli majetková práva často postupuje, aniž by si ověřil, zda se nejedná o zaměstnanecké dílo; řada vydavatelů totiž bez toho není ochotna přijmout dílo ke zveřejnění. S ohledem na celkový počet publikací je dále běžná současná praxe taková, že přímo výzkumná organizace zveřejnění nevykonává a ponechává je na autorovi, tudíž neshledáváme za vhodné určit zákonem odpovědnost za uložení do úložiště/repozitáře explicitně výhradně výzkumné organizaci.
Aby mohl být naplněn jeden ze základních pilířů otevřené vědy, kterým je otevřený přístup, je zapotřebí majetková práva k vědeckému výstupu do českého právního řádu ukotvit tak, aby jejich vykonavatelem mohl být i po jejich postoupení vydavateli autor, resp. aby mu bylo umožněno dílo zveřejnit v repozitáři.
Problematiku rozšíření majetkových práv autora, ať je vykonáváno autorem samotným nebo jeho zaměstnavatelem (v tomto případě výzkumnou organizací), lze řešit i v českém právním systému dvěma zásadně odlišnými cestami.
První možností je úprava „lex generalis“, tedy autorského zákona, který by mohl nově umožnil autorovi, aby vyhověl požadavku na zveřejnění výstupu výzkumu v režimu otevřeného přístupu i přesto, že poskytl vydavateli majetková práva. V řadě evropských zemí je to řešeno zavedením tzv. práva na sekundární zveřejnění. Druhou možností je úprava „lex specialis“, kterým je v tomto případě právě zákon č. 130/2002 Sb. Pokud novelizovaný „lex specialis“ určí odpovědnost za vložení do repozitáře autorovi, dle pravidla „Lex specialis derogat legi generali“ ho tím vyviňuje z porušení autorského zákona. K tématu existuje podpůrný analytický materiál nabízející srovnání řešení této situace s vybranými evropskými zeměmi, který je případně v el. podobě k vyžádání u autora připomínky.
Pro realistické naplňování zákona by bylo výhodnější běžnou současnou praxi zachovat, tedy sjednání vydavatelské smlouvy a druhotné vložení do repozitáře ponechat na autorovi.
	Neakceptováno.
I když připomínka zřejmě popisuje obvyklou praxi, podle návrhu zákona je stejně jako dosud odpovědnou osobou příjemce, nikoliv jeho zaměstnanec. Jestliže si příjemce vnitřním opatřením upraví praxi do podoby popisované v připomínce, je odpovědností příjemce. Zákon by však měl držet základní linii „poskytovatel – příjemce“.

Připomínka neodpovíddá požadavkům Legislativních pravidel, proto není možné vyhovět.

	487
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 91: S odkazem na Doporučení UNESCO pro Open Science z listopadu 2021 (II. Definition of Open Science – bod 10 Open engagement of societal actors) doporučujeme předmětný paragraf upravit tak, aby byl lépe v souladu se strategickými cíli Otevřené vědy, tedy s cíli – Otevřený přístup k vědeckým publikacím, Správa výzkumných dat a dalších výstupů z výzkumu, Zapojení veřejnosti/společnosti a popularizace vědy. Třetí cíl požaduje tedy nejen popularizaci, ale i zapojení veřejnosti, proto navrhujeme úpravu jednak v názvu paragrafu na: „Popularizace výzkumu, vývoje, inovací, transferu znalostí a zapojení veřejnosti“ a dále také vložení odstavce 3, který bude znít:
„(3) Poskytovatelé podporují aktivní zapojení všech relevantních aktérů v oblasti znalostí, včetně občanů a zástupců občanské společnosti, veřejných orgánů, průmyslu a koncových uživatelů, do spoluvytváření programů a obsahu výzkumu a inovací a v případě potřeby do hodnocení výstupů a procesů výzkumu.“.
	Akceptováno.

	488
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 94 odst. 2: Shledáváme problematickou formulaci „jednoznačnou identifikace příjemců a dalších účastníků projektů“, v případě těch, kteří nejsou vedeni v „základních registrech a jiných agendových informačních systémech veřejné správy“, např. zahraniční účastníci/žadatelé/příjemci. Kromě toho je problematický přístup českých institucí mimo IS VaVaI do těchto registrů a AIS. Správce a provozovatel IS VaVaI by měl předem zvážit a rozhodnout, jakým způsobem bude tento problém věcně i technicky řešen. Doporučujeme materiál upravit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.
Ustanovení vypuštěno pro nadbytečnost na základě připomínky MV 575.

	489
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 96: V tomto paragrafu shledáváme jako problematickou trvalou jednoznačně mezinárodně srozumitelnou identifikaci autorů výsledků a dalších osob, stejně jako výzkumných organizací a dalších institucí dle odstavce 1 písm. g) a h). Nabízí se po vzoru polského, portugalského, slovinského a řady dalších IS VaVaI využít mezinárodně uznávaných perzistentních identifikátorů jako je ORCID pro osoby, DOI, ISSN, ISBN pro články, časopisy a knižní publikace a případně i šířící se ROR pro instituce. 
V příslušném prováděcím předpisu týkajícím se Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je pak možno uvést, že jednoznačným identifikátorem pro osoby v souladu s mezinárodními standardy je ORCID (Open Researcher and Contributor ID), datové sady nebo dokumentu v souladu s mezinárodními standardy je DOI (Digital Object Identifier) a případně identifikátor Handle, periodika v souladu s mezinárodními standardy je ISSN (International Standard Serial Number), monografie v souladu s mezinárodními standardy je ISBN (International Standard Book Number), instituce v souladu s mezinárodními standardy je ROR (Research Organization Registry).
Správce a provozovatel IS VaVaI by měl předem zvážit a rozhodnout, jakým způsobem bude tento problém věcně i technicky řešen.
	Neakceptováno.
Připomínce nelze vyhovět. Není zpracována v souladu s Legislativními pravidly vlády. Není navržena konkrétní úprava § 96 odst. 1 písm. g) a h).

	490
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 96 odst. 1 písm. e): Dle předmětného ustanovení by měly být evidovány i návrhy neúspěšných projektů (účelové podpory). Z důvodu značného převisu zaregistrovaných žádostí u některých výzev vzhledem k alokaci, a tudíž velkému množství neúspěšných projektů, žádáme o vyjmutí této povinnosti evidence u operačních programů z fondů EU. Povinnost evidence by znamenala významnou administrativní zátěž s ohledem na nefunkčnost automatických přenosů ze systémů.
	Akceptováno jinak.
Návětí § 96 odst. 1 zní: „(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o“. To nelze zaměňovat s výrazem „zveřejňuje“.
Požadavku na nezveřejnění těchto údajů bylo vyhověno doplněním ustanovení § 98 písm. a).

	491
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 96 odst. 2 písm. b): V rámci předmětného ustanovení doporučujeme pro zamezení pochybností specifikovat, o které osobní údaje konkrétně se má jednat, jak s nimi a jak dlouho může být nakládáno.
	Neakceptováno.
Pro každé zpracování osobních údajů se uplatní požadavek na minimalizaci údajů vyplývající z GDPR. Mělo by se tedy jednat o sadu nezbytných osobních údajů potřebných pro jednoznačnou identifikaci.

	492
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 98 písm. e): Doporučujeme předkladateli zvážit, zda by vedle údajů týkajících se vysokých škol neměly být uvedeny i údaje o právnických osobách, kterým byla udělena nebo které žádají o udělení akreditace podle zákona o vysokých školách, nebo které mají tuzemské povolení nebo tuzemské oprávnění podle zákona o vysokých školách poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání nebo o ně žádají.
	Neakceptováno.
Ustanovení vypuštěno na základě zásadních připomínek MV a DIA.

	493
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 100: Z daného ustanovení jednoznačně vyplývá pouze povinnost uchazeče podávat návrh projektu prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, přičemž následně je poskytovatel povinen v tomto prostředí uchazeči „zpřístupnit“ údaje související s posuzováním a hodnocením daného projektu. Dále však není zřejmé, k čemu má systém sloužit a zda nahrazuje zákonem povinně vedenou spisovou službu poskytovatelem podle zákona o archivnictví a spisové službě nebo má existovat vedle spisové služby a údaje tak poskytovatel vede duplicitně. Rovněž je nezbytné upozornit, že z dosavadního znění není jednoznačně zřejmé, jaký právní význam předkladatel přisuzuje onomu „zpřístupnění údajů“, neboť určité písemnosti není možné považovat za doručené „zpřístupněním“, neboť v daném ohledu je právní úprava nedostatečná. Je-li z povahy věci nezbytné úkon poskytovatele uchazeči či příjemci doručit (např. oznámení o odmítnutí projektu, výzvu podle § 14f rozpočtových pravidel apod.), je nezbytné, aby k doručení došlo zákonem jednoznačně předvídaným a prokazatelným způsobem. Doporučujeme uvedené zohlednit a materiál v daném smyslu změnit.
	Akceptováno částečně.
Integrované prostředí pro administraci nenahrazuje spisové služby vedené jednotlivými poskytovateli. To ostatně není možné, neboť správcem ISVVI je RVVI, zatímco správcem jednotlivých informačních systémů spisových služeb jsou jednotliví poskytovatelé. Tato skutečnost nebrání vybudování budoucích rozhraní mezi oběma kategoriemi systémů. Taková situace je ostatně obvyklá i u jiných agendových informačních systémů, jejichž účelem je administrace určité agendy.
Doplněna úprava ohledně doručování prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci.

	494
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 103 odst. 5: Upozorňujeme, že v materiálu není řešena problematika předsedy rady, který nově nemá být členem rady. 
	Akceptováno.

	495
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 106, nadpis: Z jazykových důvodů doporučujeme slovo „Územně“ nahradit slovem „Územní“.
	Akceptováno.

	496
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 106: Máme pochybnosti, zda bude obdobná či přiměřená aplikace dotčených ustanovení dostatečně jasná, dále nám také není zřejmé, z jakého důvodu je v návrhu zákona obsaženo pravidlo pro poskytování podpory ze strany územních samosprávných celků, když pro účely navrhovaného zákona nejsou tyto zahrnuty mezi poskytovateli podpory a podporou se rozumí podpora z výdajů státního rozpočtu nikoli rozpočtů územně samosprávných celků (viz § 2 odst. 2 písm. a) a f). Doporučujeme uvedené zohlednit a materiál v daném smyslu změnit.
	Neakceptováno.
Připomínku nelze vypořádat. Připomínka není zpracována v souladu s Legislativními pravidly vlády: „Připomínky, musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace.“. 

	497
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 106 odst. 2: Upozorňujeme, že v předmětném ustanovení není uvedeno, o poskytování čeho se má jednat. Doporučujeme materiál změnit či doplnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	498
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	K § 107: Upozorňujeme, že rámec zmocnění a obsah prováděcích předpisů by měl být specifikován podrobněji. Doporučujeme materiál doplnit ve smyslu uvedeném.
	Akceptováno.

	500
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MSMT-27237/2023-1
	Doporučujeme provést celkovou formální a jazykovou korekturu materiálu: Např. v § 2 odst. 1 písm. g) by z jazykových důvodů mělo být nahrazeno slovo „upravujícího“, na konci § 29 odst. 5 by neměly být uvedeny dvě tečky, v § 43 odst. 1 jsou nesprávně uvedena slova „§ 41 odst. 1 odst. b) až d)“, neboť druhý text „odst.“ by měl být nahrazen textem „písm.“, dále také první věta § 69 odst. 5 je nesprávně zakončena tečkou, § 92 odst. 3 jazykově nesprávně uvádí slova „tato údaje“ atd.  
	Akceptováno.

	501
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Z návrhu vyplývá, že by Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky měly být ústředními orgány státní správy, resp. ústředními správními úřady. Takovou změnu v jejich postavení nebo nezbytnost jejich postavení jako ústředních správních úřadů však nevysvětluje ani důvodová zpráva, ani zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA). Jediný důvod, který předkladatel na vysvětlenou uvádí, je budoucí postavení zaměstnanců těchto agentur jako státních zaměstnanců podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatel se však nevypořádává s otázkou působnosti Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky a jejich činností. Nevypořádává se ani s čl. 79 odst. 2 Ústavy, podle kterého právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon, a ani nevysvětluje, proč je nezbytné, aby se tyto agentury staly ústředními správními úřady, proč nepostačí například, aby byly podřízenými úřady jiných ústředních správních úřadů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Doplněno zdůvodnění změny kompetenčního zákona do zvláštní části důvodové zprávy.
Obě agentury byly označeny jako správní úřady. GA ČR je správním úřadem pouze pro poskytování účelové podpory základního výzkumu. Takto bylo provedeno doplnění do § 19 (ex § 20) a do příslušné části DZ.
Pro podřízení, resp. nepodřízení hovoří to, že je vůle zachovat jednak určitou míru autonomie, u GA ČR větší (což plyne z nezávislosti základního výzkumu), jednak podřízenost TA ČR (pravděpodobně MPO vzhledem ke kompetencím - pouze spekulace) není proveditelné, neboť TA ČR zajišťuje realizaci programů pro stále větší počet ministerstev. A není to ani politicky průchodné.
Na jednání dne 7.10.2024 s vypořádáním souhlas.

	502
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Požadujeme v důvodové zprávě i ve zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) vysvětlit a odůvodnit zamýšlenou strukturu Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky. Tyto agentury jsou navrhovány jako služební úřady, což by podle předkladatele mělo zaručit vyšší profesionalitu a integritu zaměstnanců zařazených v těchto úřadech. V tomto kontextu však není jasné, proč je navrhována organizační struktura čítající množství vrcholných orgánů těchto úřadů, na jejichž činnost by zákon o státní službě dopadat neměl, přičemž jsou to právě tyto vrcholné orgány, které budou mít rozhodovací pravomoc. Zamýšlená organizační struktura se vymyká běžným organizačním strukturám služebních úřadů, a je tedy namístě vysvětlit vztah a vzájemné protiváhy mezi jednotlivými vrcholovými orgány. Vzhledem k absenci výše popsaných vysvětlení a odůvodnění navrhované úpravy, a tedy z povahy věci i zřejmé absenci příslušných analýz, nelze než o navrhovaném řešení pochybovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. Vysvětleno
V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně vnitřního uspořádání. Již dnes Grantová agentura ČR představuje správní úřad s celostátní působností, který vykonává v rámci své působnosti státní správu v oblasti účelové podpory základního výzkumu. Nová právní úprava tedy jen staví najisto, že by se na tento správní úřad měl uplatňovat služební zákon.
V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního exekutivního orgánu též expertní pomocné orgány (Vědecká rada, Kontrolní rada), které byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního výzkumu.  Důvod jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce odborných projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí na přímém řízení agentury. Vědecká rada má pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní a poradní (např. při projednávání námitek).
Do zvláštní části důvodové zprávy k § 21 bylo doplněno odůvodnění navrhované organizační struktury. 
„Vnitřní struktura Grantové agentury České republiky odpovídá dosavadní vnitřní struktuře. Návrh zákona nově stanoví, že Grantová agentura České republiky je ústředním orgánem státní správy a současně správním úřadem ve smyslu zákona o státní službě. Pro tyto orgány státní správy je typické monokratické řízení. Ačkoli nová právní úprava staví najisto, že Grantová agentura České republiky je správním úřadem s celostátní působností, který vykonává státní správu v oblasti účelové podpory základního výzkumu, není návrhem zákona zavedena tradiční struktura správních úřadů v čele s vedoucím úřadu. Návrh zákona reflektuje specifika, která vyplývají z působnosti Grantové agentury České republiky, a ponechává dosavadní vnitřní strukturu. Grantová agentura České republiky se zaměřuje na podporu základního výzkumu ve všech oblastech vědy, a je proto nezbytné, aby do výkonu jejich pravomocí byli zapojeni přední odborníci z různých vědních oborů. Kromě dosavadních exekutivních orgánů, kterými jsou předseda a představenstvo, je proto navrhováno ponechat i vědeckou radu a kontrolní radu. Vědecká rada je orgánem, který se zaměřuje na přípravu a zaměření koncepčních dokumentů. Má pravomoc návrhovou a hodnotící, nikoli přímo rozhodovací. Její působnost tak nezasahuje do odpovědnosti představenstva za řízení Grantové agentury České republiky. Kontrolní rada má pak působnost kontrolní a poradní. Stanoviska kontrolní rady Grantové agentury České republiky je předsednictvo povinno projednat a přijmout odpovídající opatření k nápravě. Ani působnost kontrolní rady tak nezasahuje do odpovědnosti předsednictva Grantové agentury České republiky za její řízení.“.
U Technologické agentury České republiky bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu bylo u Grantové agentury České republiky. Navrhovaný zákon v tomto ohledu přináší jedinou významnější změnu a tou je rozšíření předsednictva o zástupce resortů, jejichž programy Technologická agentura České republiky administruje. Tento orgán má reflektovat specifické úkoly Technologické agentury České republiky  týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné resorty. Zavedení tohoto nového orgánu je odůvodněno samostatně. 
Podobně jako v případě Grantové agentury České republiky je i u Technologické agentury České republiky postaveno na jisto, že Technologická agentura České republiky má postavení orgánu státní správy pro oblast účelové podpory aplikovaného výzkumu a inovací včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy. Ani zde však není zavedeno tradiční monokratické řízení, ale je ponecháno dosavadní zapojení specifických orgánů, které umožňují zapojení předních odborníků do výkonu působnosti Technologické agentury České republiky. Změna je navrhována pouze na úrovni exekutivního orgánu (nikoli orgánů koncepčních a kontrolních), u kterého je dosavadní předsednictvo rozšířeno a zástupce resortů, kterým Technologická agentura České republiky administruje programy účelové podpory.
Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury České republiky vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností Technologické agentury České republiky se značně posunul / rozrostl v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech implementace vládních či resortních cílů, a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se značně posunul/rozrostl v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
Způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací se v zahraničí výrazně liší v závislosti na organizační struktuře, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historickém vývoji jednotlivých zemí, stejně jako na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách. Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství srovnání institucí pro oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností formulovat obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že institut správní rady, který je nově navrhován jako dohledový orgán TA ČR, stejně jako pozice ředitele, jež by měl řídit každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován nezávisle na formě agentury (společnost s ručením omezeným, nezávislý orgán státní správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum, orientovaný výzkum). 
Dalším významným rysem, který je v otevřených zdrojích zmiňován jako zásadní pro fungování systému výzkumu, vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování orgánů státní správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující orgánům státní správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost agentur především implementační charakter a není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým aspektem tohoto uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat stanovenou politiku, nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle. Bez ohledu na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních návrzích projektů, čímž zůstávají nezávislé. 
Postavení Technologické agentury ČR je v současné době unikátní, co do autonomie rozhodování, a dominantní, co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu v oblasti aplikovaného výzkumu. 
Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho vyplývající  narůstající objem finančních prostředků ze státního rozpočtu  vyžadují redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a Technologickou agenturou ČR. Atribut nezávislosti, jak je definován výše, není tímto návrhem nijak dotčen.
Předkládaná úprava řízení TA ČR je inspirovaná modely Rakouské agentury pro podporu výzkumu (FFG), Dánského inovačního fondu (DG), Švédské vládní agentury pro inovační systémy (VINNOVA), Britské Innovate UK (UKRI), Finské Business Finland (BF) a Slovinské agentury pro výzkum a inovace (ARIS), tedy obdob TA ČR. Návrh je však přizpůsoben českému kontextu vědeckovýzkumného systému. Z tabulky níže vyplývá, že žádná z uvedených agentur nefunguje v systémy podpory VaVaI samostatně a její zřizovatelé, poskytovatelé či hostitelé (v rámci svým struktur) mají do určité míry vliv a dozor nad jejich koncepčním a strategickým směřováním.
Na jednání dne 7.10.2024 s vypořádáním souhlas.

	503
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K realizaci výzkumných, vývojových, testovacích a evaluačních aktivit pro obranu a bezpečnost existuje ve světě celá řada modelů. Ty lze rozčlenit do tří základních modalit: i) vládní instituce, ii) dedikovaná centra ve veřejné výzkumné sféře a iii) dlouhodobě podporovaná smíšená konsorcia. Společnou mají silnou angažovanost, resp. takřka kompletní financování ze strany národní vlády a zároveň orientaci na několik specifických cílů: 
- Dlouhodobou a stálou podporu resortu, který je zřizuje či financuje v některém z dlouhodobě klíčových témat nebo oborů, a udržování takové kapacity i mimo období momentální popularity.
- Související rozvoj vlastní výzkumné a vývojové agendy, který proaktivně směřuje k lepší schopnosti takové podpory. 
- Cílenou spolupráci s méně specifickou částí výzkumného sektoru za účelem posilování vlastních schopností i své primární mise.
- Budování specializovaných infrastruktur, testbedů a datasetů k podpoře vlastní i cizí činnosti v oblastech zájmů, které plynou z hlavního zadání.
- Vytváření zázemí pro realizaci citlivého a utajovaného výzkumu, včetně poskytování tohoto zázemí dalším způsobilým partnerům. 
Ve všech modalitách obdobná centra působí jako mezistupeň mezi akademickou a inovační sférou a konečným uživatelem. Obvykle jsou zřizována k podpoře témat, jejichž nejsilnější zázemí leží mimo státní kapacity jako takové a mimo možnost státu dosáhnout kritické kvality budováním vlastních kapacit (právě proto je i ve vládním modelu nedílnou součástí jejich činnosti rozhraní pro spolupráci s ostatní výzkumnou sférou). S tím, jak roste v moderní bezpečnosti a obranně význam oborů zkracovaných jako „EDT“, bude potřeba takovýchto kapacit narůstat i v České republice. V tuto chvíli však stát nemá možnost podobné aktivity zřizovat a podporovat prakticky na jakémkoliv půdorysu. Zároveň ale v jiných zájmových oblastech vznikají obdobné projekty organicky, cestou kvazi-účelových podpor například z Národního programu obnovy (v oblasti zdravotnictví). 
Nová legislativa by měla postihnout tento nedostatek a stanovit pravidla pro financování cestou Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra pro projekty, které lze pracovně nazývat „Národními laboratořemi pro obranný a bezpečnostní výzkum“. S ohledem na rozložení výzkumných kapacit v České republice lze doporučit model amerických „University Affiliated Research Centers“. 
Navrhujeme proto v § 62 odst. 1 písm. c) doplnit za slova „Ministerstvem průmyslu a obchodu“ slova „nebo Ministerstvem vnitra“ a následné promítnutí této úpravy do všech relevantních ustanovení zákona. 
Obdobnou úpravu navrhujeme ke zvážení také pro oblast obranného výzkumu a působnost Ministerstva obrany.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

Navrhuje se akceptovat, ale obecně pro všechny poskytovatele.
§ 58 odst. 1 písm. c):

„c) testovací a experimentální infrastrukturu poskytovatelem,“.

S vypořádáním vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	504
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Státní, v některých případech veřejné, výzkumné organizace tvoří jeden ze specifických pilířů výzkumu a vývoje v oblasti obrany a bezpečnosti. Pro své specifické zaměření logicky disponují výrazně vyšší znalostí požadavků uživatelské sféry, kterou efektivně využívají. Řada jejich výsledků je přímo přenositelná do praxe, případně přímo integrována. 
Na druhou stranu existuje nezanedbatelný počet projektů, jejichž výsledky mohou mít přínos pouze při dopracování do komerční kvality a po tržním zpřístupnění. V tuto chvíli se s těmito výsledky pravidelně dále nepracuje, případně se benefitu z jejich komercionalizace organizace vzdávají v rámci kolaborativních projektů s privátním partnerem. 
Obdobně, řada projektů, které vznikají v rámci programů veřejných zakázek, zcela nenaplňuje svůj potenciál, díky absentující komercionalizaci. V současnosti neexistuje efektivní a legitimní cesta, jak tyto výsledky komercionalizovat. 
V návrhu zákona je tedy vhodné zakotvit jednoduše srozumitelný, transparentní a proveditelný způsob práce s duševním vlastnictvím, jež vzniklo z veřejné podpory v těchto organizacích a v těchto typech projektů, a postup jeho zpřístupnění za účelem transferu, a to vyjasněním vztahu zákona o podpoře výzkumu vůči zákonu o majetku státu a jeho uplatňování v uvedených případech. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Nakládání s duševním vlastnictvím, tedy např. autorský zákon, zákon o patentech, vynálezech a zlepšovacích návrzích se vztahují i na popisované organizace. 
Spolupráce výzkumných organizací a podniků je upravena v návrhu nařízení vlády, a to v souladu s pravidly veřejné podpory. 
Dále byla úprava v § 57 odst. 4, která řeší uzavírání licenčních smluv u organizačních složek státu státních příspěvkových organizací (původně byla uvedena jako změna zákona č. 219/2000 Sb.).
V připomínce není navržena žádná změna nad uvedený rozsah. Proto ji nelze vypořádat jinak než odkazem na uvedené ustanovení a obecně platné právní předpisy.

	505
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Stávající úprava nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací v programech veřejných zakázek, resp. její absence vede k nutnosti realizovat celou řadu smluvních a účetních operací, jejichž podstatou je toliko legální předání výsledků jejich uživatelům (tj. dalším státním organizacím). Přestože jde o problematiku specifickou pouze pro několik poskytovatelů, je zátěž, kterou generuje natolik významná, že by úprava této oblasti byla žádoucí. V návrhu zákona by proto bylo vhodné zakotvit v samostatné části úpravu nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací a majetkoprávních vztahů k nim, zejména v případě, že jsou dané výsledky poptávány v programech veřejných zakázek, které mají nadresortní povahu. Žádoucím řešením by bylo odstranění nutnosti přebírat majetek do vlastnictví původního poskytovatele, následné prohlašování nepotřebnosti a teprve následné předávání uživateli. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
V případě organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací, které jsou výzkumnými organizacemi, zavádí zákon pro účely transferu znalostí výjimku z pravidel o trvalé nepotřebnosti (viz § 113 návrhu zákona).
Pro poskytovatele však taková výjimka není předjímána. Předkladatel je toho názoru, že podle současné právní úpravy nemůže nastat situace popsaná připomínkujícím, tj. že poskytovatel realizuje veřejnou zakázku, nabyde majetek, následně prohlásí jeho nepotřebnost a následně pak předá majetek uživateli. Nabytí majetku (např. formou veřejné zakázky) lze uskutečnit pouze tehdy, pokud organizační složka státu potřebuje daný majetek k plnění svých funkcí (viz podrobněji § 12 odst. 3 zákona o majetku). V takovém případě ale nelze po nabytí prohlásit majetek za trvale nepotřebný.

	506
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Územní samosprávné celky a jejich role se vyskytuje nejvíce v § 106. Jejich role ale není v zákoně dostatečně popsána v souvislosti s jejich aktuální rolí např. v oblasti inovací, ve které jsou významnými subjekty a zároveň čerpají nemalé finanční prostředky např. z operačních programů na jejich inovační projekty. Z tohoto důvodu navrhujeme, aby byla v celém textu návrhu zákona doplněna role územních samosprávných celků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Zákon je uzpůsoben pro poskytování prostředků ze státního rozpočtu. Na operační programy se návrh zákona v zásadě nepoužije.
Právo na územní samosprávu by bylo neslučitelné s celou řadou ustanovení zákona (např. schvalování programů vládou).

	507
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 2 odst. 1 písm. c):
V rámci definice inovací považujeme za nutné přidat odkaz na definici „Oslo manuálu“ vzhledem k tomu, že se definice týká celé škály inovací. Podnikatelské inovace a inovace ve veřejné správě jsou pouze částí z celé škály inovací. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Definice je užita pouze pro účely tohoto zákona. Není ambicí předkladatele vyřešit tímto zákonem celou problematiku inovací. 

	508
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 2 odst. 2 písm. e):
V ustanovení absentuje systémová podpora na regulatorní sandboxy, včetně definice regulatorních sandboxů. Navrhujeme proto uvedené doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky MV565. 

	509
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 2 odst. 2 písm. f) a g):
V uvedených ustanoveních postrádáme ohled na poskytování podpory ze zdrojů regionálních samospráv s tím, že podporovány mohou být také organizační složky samospráv. Orientace na působnost orgánů veřejné správy (státní správy i samospráv) však chybí v celém návrhu zákona, jak je uvedeno výše. Navrhujeme tedy jejich doplnění.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Odkazuje se na § 106 návrhu zákona „Územně samosprávné celky“. Tato úprava by měla postačovat i pro potřeby uvedené v připomínce.
Zákon je koncipován primárně pro úpravu podpor ze státního rozpočtu. Nelze bez dalšího vztáhnout regionální samosprávy mezi poskytovatele podpory, neboť řada ustanovení by byla buď neslučitelná s institucionálním a finančním rámcem územních samospráv a v jiných případech by přímo kolidovala s ústavně zaručeným právem na samosprávu (např. příprava návrhu výdajů, schvalování koncepcí poskytovatelů či schvalování programů a jejich změn).

	510
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 4 a § 65:
Žádáme o systematické uplatnění principu subsidiarity ve tvorbě, schvalování a monitoringu nástrojů podpory. Stávající úprava předpokládá schvalování programů podpory ve vládě na základě stanoviska Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Obdobný postup se předpokládá při novelizacích (navrhovaný zákon navíc přesně nestanoví okruh nutných novelizací, což zavdává riziko značného nárůstu byrokracie u poskytovatelů). 
Dosavadní praxe ukazuje, že v případě, že je programování prováděno na národní úrovni, postrádají koncepce poskytovatelů praktický smysl a jsou často a dlouhodobě ignorovány. Zároveň programy podpory, jakožto technické nástroje realizace těchto koncepcí, jsou nadbytečně mnohakolově skrutinizovány, obvykle bez praktického dopadu na jejich nastavení nebo realizaci. Jedná se dle našeho názoru o zbytný mikromanagement, zvlášť s ohledem na rozsah podpor v jiných zájmových oblastech, u kterých k takto komplikovanému schvalování nedochází. Celou situaci dále komplikuje požadavek na tvorbu programu s dvouletým předstihem.
Považujeme za praktičtější realizaci komplexního procesu schválení koncepce poskytovatele, včetně programových záměrů a dlouhodobých výdajových rámců, které pro potřeby Rady pro výzkum, vývoj a inovace přinesou informace nutné k přípravě návrhu státního rozpočtu. Značným snížením administrativy poskytovatele by bylo schvalovat navrženou cestou (tj. Rada pro výzkum, vývoj a inovace a dále vláda) toliko koncepce podpory u jednotlivých poskytovatelů, tj. těch ústředních orgánů státní správy, které nevyužívají agenturních služeb, a ponechat programové nástroje a jejich schvalování v působnosti poskytovatelů, na základě shody s těmito koncepcemi. 
V případě neakceptace takové úpravy je žádoucí přenést do působnosti poskytovatele alespoň změny programů. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Předkladatel nesouhlasí s tvrzením Ministerstva vnitra, že koncepce poskytovatele je zbytečným dokumentem, neboť koncepce by se měla týkat veškerého výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a to jak podporovaného účelově, tak institucionálně. Zužovat koncepci pouze na účelové financování považuje předkladatel za nesprávné. Program (nebo programy) poskytovatele by měly vycházet z této koncepce. Stejně tak koncepce poskytovatelem zřizovaných VO vycházejí z koncepce poskytovatele, který je zřizuje. Předkladatel nemá informace o tom, že by tomu u poskytovatelů tak nebylo. Výjimkou jsou VŠ, které MŠMT nezřizuje.
Jestliže vláda schvaluje program, měla by schválit i jeho změny. Návrh zákona stanovuje v § 68 (návazně v § 10 návrhu nařízení vlády) okruh změn, které podléhají schválení vládou. V § 68 se stanovuje, že o všech ostatních změnách rozhoduje poskytovatel.
Vzhledem k tomu, že rozsah změn, které podléhají schválení vládou je identický se změnami uvedenými v § 5 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., není zřejmé, jaký nárůst administrativy proti současnému stavu má Ministerstvo vnitra na mysli.
S vypořádáním vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	511
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 7:
Přestože navrhované ustanovení neobsahuje konkrétní definici bezpečnostně citlivého výzkumu, lze dovozovat, že nejrizikovější z hlediska těchto zájmů je oblast bezpečnosti a obrany (přestože nijak nesnižujeme citlivost zejména základního výzkumu v určitých oblastech, ani kontext zahraničně-politických zájmů). Objektivně jsou v aplikovaném výzkumu rizika jiná. Jako poskytovatel s dlouhodobou zkušeností se snahou o řízení nakládání s některými typy výsledků v určitých oblastech považujeme za nutné omezit možnost nakládání s výsledky, jakož i možnost omezení dalších parametrů programů a projektů kodifikovat. 
Navrhujeme proto do § 7 doplnit samostatný odstavec obsahující text: „V programech bezpečnostního nebo obranného výzkumu může Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanovit omezující podmínky účasti zahraničních partnerů v projektech a omezit nakládání s výsledky projektů za účelem ochrany bezpečnostních zájmů státu; dále se v těchto programech v odůvodněných případech neuplatní povinnosti podle § 90 až § 92 tohoto zákona.“. 
Dále navrhujeme zvážit využití definice bezpečnostně citlivého výzkumu dle § 74 i pro vymezení zájmové oblasti § 7, při doplnění zahraničně-politických zájmů, či specificky sankčních režimů, do této definice. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

Do § 7 byl vložen odst. 7 s požadovaným textem.

Ohledně druhé části připomínky se uvádí následující vysvětlení:
MV má na mysli pravděpodobně tento text:
Poskytovatel zadá řešení projektu na základě písemné výzvy vybraným osobám nebo organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků, zabývajícím se výzkumem, vývojem a inovacemi v případě, kdy by zveřejnění podmínek výzvy k podávání návrhů projektů mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo informací, u kterých je předpoklad, že mohou být přímo zneužity ke spáchání újmy veřejnému zdraví, zemědělské produkci a dalším rostlinným a zvířecím populacím, životnímu prostředí nebo národní bezpečnosti nebo které mohou vést k ohrožení bezpečnostních či obranných zájmů státu nebo metod, postupů či technologií využívaných v boji proti závažné trestné činnosti nebo působení cizí moci, které nejsou předmětem ochrany informací podle zvláštního právního předpisu. 
Ten je ale užší než institucionální odolnost, která je definována v § 2.
S vypořádáním vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	512
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 14:
V rámci návrhu zákona by se mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu stát správním úřadem pro inovace, tedy obecně být odpovědné za veškeré inovace kromě oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Tím je myšleno, že by mělo být odpovědné i za oblast inovací v oblasti veřejné správy, bezpečnosti apod.
Pokud má být Ministerstvo vnitra z úrovně Ministerstva průmyslu a obchodu koordinováno, je bezpodmínečně nutné celý mechanismus popsat přinejmenším v důvodové zprávě. V opačném případě je třeba znění § 14 přeformulovat s ohledem na skutečnost a pravděpodobný vývoj – viz definici inovací dle Oslo manuálu (vydání 2018).
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Je třeba vyjít nikoliv z obecné definice inovací, ale z definice pro účely tohoto zákona. V § 2 odst. 1 písm. c) se uvádí mimo jiné, že se jedná o inovace založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu. Proto by konflikt, na který připomínka upozorňuje, neměl nastat. Není úmyslem předkladatele zasahovat tímto do působnosti MV v oblasti inovací ve veřejné správě. V tomto smyslu byla doplněna důvodová zpráva.
Konstrukce kompetence MPO v oblasti inovací je obdobná tomu, jak je konstruována kompetence MŠMT v oblasti výzkumu a vývoje. Ani v této oblasti nyní nedochází ke kompetenčním sporům s ostatními ústředními orgány státní správy, které se věnují problematice výzkumu a vývoje.

	513
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 17 odst. 3:
Ustanovení je nezbytné doplnit o zástupce aplikační sféry.
Technologická agentura České republiky by měla zajišťovat programy nejen pro státní správu, ale obecně pro celou veřejnou správu. Jedině tak mohou mít inovace v řízení státu smysl (při smíšeném modelu veřejné správy). Navrhujeme proto písmeno b) v tomto směru doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Složení RVVI doplněno o zástupce poskytovatelů, jak požadovalo Ministerstvo obrany v připomínce 271.
Ustanovení se nijak netýká Technologické agentury ČR a nenachází se v něm žádné písm. b). Druhá část připomínky proto nebyla zapracována.

	514
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 15, § 59 a § 64:
Z charakteristik uživatelského, tržního a inovačního prostředí, ve kterém se bezpečnostní a obranný výzkum realizuje, plyne, že jejich efektivní správu a podporu nelze realizovat v generalistických agenturách nebo ponechávat k realizaci v rámci otevřených soutěží v obecných programech podpory. 
K efektivnímu fungování bezpečnostního a obranného výzkumu je třeba vytvářet specializované kapacity v rámci specifických pravidel, stanovovaných právě s ohledem na charakteristiky uživatelského prostředí a trhu v daných oblastech. Správci těchto agend a poskytovatelé by měli mít také přístup ke kompletnímu spektru obecně užívaných nástrojů tak, aby dokázali reagovat na potřeby uživatelů a maximalizovat využití domácích kapacit akademického, inovačního a průmyslového ekosystému. 
Proto je vhodné v rámci návrhu zákona kodifikovat věcnou odpovědnost Ministerstva vnitra, resp. Ministerstva obrany, za bezpečnostní a obranný výzkum a otevřít těmto poskytovatelům všechny v zákoně uváděné metody podpory v rozsahu nutném k naplňování jejich poslání v systému veřejné podpory, včetně již zakotvené možnosti vytvořit systém podpory utajovaných aktivit. To vše na základě komplexních koncepcí poskytovatele, schválených vládou, ale programovaných a realizovaných u poskytovatele. 
Navrhujeme proto doplnit do § 15 ustanovení ve výše uvedeném smyslu, tj. stanovit, že působnost podle odstavce 1 pro oblast bezpečnostního výzkumu vykonává Ministerstvo vnitra. Věcné limity oblasti bezpečnostního výzkumu stanoví Ministerstvo vnitra v koncepci s meziresortní působností podle § 4 tohoto zákona. 
Obdobný postup doporučujeme aplikovat pro oblast obranného výzkumu a působnost Ministerstva obrany. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Požadavek, aby v § 15 byl doplněn text, podle kterého působnosti podle odstavce 1 pro oblast bezpečnostního výzkumu vykonává Ministerstvo vnitra je nadbytečný.
Ustanovení § 15 odst. 1 se vztahuje na všechny poskytovatele, kteří mají ve své rozpočtové kapitole vyčleněny prostředky na podporu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Ustanovení odstavce 1 výslovně uvádí, že všechny tam uvedené kompetence vykonávají jednotliví poskytovatelé „v oblasti své působnosti“. Tato působnost je pak vymezena kompetenčním zákonem a zvláštními zákony. Zákon tedy svěřuje Ministerstvu vnitra a Ministerstvu obrany všechny „metody podpory v rozsahu nutném k naplňování jejich poslání v systému veřejné podpory“, jak požaduje připomínkující.
Dále se uvádí, že pro oblast bezpečnostního a obranného výzkumu byly umožněny zvláštní postupy.
S vypořádáním vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	515
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 20 odst. 1 a § 27 odst. 1:
V kontextu navrhované úpravy je třeba stanovit, že Grantová agentura České republiky, resp. Technologická agentura České republiky jsou správními úřady. Mají-li se tyto agentury nově stát služebními úřady, je třeba, aby v souladu s § 3 a § 4 odst. 1 zákona o státní službě byly zákonem výslovně označeny jako správní úřady nebo orgány státní správy. Ačkoli tuto skutečnost lze dovodit ze změny kompetenčního zákona, kde se navrhuje Grantovou agenturu České republiky, resp. Technologickou agenturu České republiky doplnit do výčtu ústředních orgánů státní správy, je jejich uvedení také v § 20 odst. 1, resp. § 27 odst. 1 zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí žádoucí s ohledem na přehlednost a ucelenost právní úpravy. 
Zákonné určení, že se jedná o správní úřad, je také běžné v jiných složkových zákonech upravujících působnost nově vzniklých ústředních orgánů státní správy, jako je tomu například v případě Digitální a informační agentury, Národní sportovní agentury nebo Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Doporučovaná úprava je vhodná i pro případ, že by v rámci legislativního procesu bylo rozhodnuto, že Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky nebudou ústředními orgány státní správy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	516
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 22:
Požadujeme výslovně a jednoznačně upravit zastupování předsedy Grantové agentury České republiky, aby bylo zřejmé, koho může předseda určit svým zástupcem. Vzhledem k tomu, že takto určený zástupce by zastupoval předsedu i ve výkonu práv a povinností služebního orgánu podle zákona o státní službě, nelze připustit, že by nastala situace, kdy nebude zřejmé, kdo služební orgán, který jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru, zastupuje. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Do § 18 odst. 2 byl doplněn text

Není-li funkce předsedy Grantové agentury dočasně obsazena, vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost člen předsednictva Grantové agentury pověřený vládou. Taková osoba musí splňovat předpoklady podle odstavce 4.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	517
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 23 a § 24:
Z navrhované úpravy není zřejmé, jakým způsobem bude předsednictvo, coby kolegiální orgán, jednat – zda pouze za přítomnosti všech členů, nebo jen určitého minimálního počtu apod. Požadujeme tuto úpravu do zákona doplnit. Stejně tak požadujeme do zákona doplnit úpravu kvora pro přijímání rozhodnutí předsednictva. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	518
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 29 odst. 1:
Formulace věty druhé, tj. „V době do jmenování ředitele vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená správní radou.“, je nejasná. Pokud chtěl předkladatel upravit situaci v době do jmenování prvního ředitele podle nové úpravy, je třeba učinit tak v rámci přechodných ustanovení. Pokud bylo úmyslem předkladatele vymezit obecněji situace, kdy místo ředitele není obsazeno, pak je vhodnější toto výslovně v ustanovení uvést. 
Dále však upozorňujeme, že osoba, která bude dočasně nahrazovat ředitele Technologické agentury České republiky, tedy bude vykonávat činnost ředitele Technologické agentury České republiky v době, kdy místo ředitele nebude obsazeno, bude tuto činnost vykonávat i ve vztahu k právům a povinnostem služebního orgánu podle zákona o státní službě. Vzhledem k tomu, že z pohledu zákona o státní službě je služební orgán stěžejní, neboť jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru, požadujeme, aby nahrazující (zastupující) osoba byla povinna plnit totožné předpoklady a byly na ni kladeny totožné požadavky jako na ředitele Technologické agentury České republiky. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	519
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 30 odst. 2 písm. e):
Upozorňujeme, že za vnitřní předpisy lze považovat také služební předpisy podle zákona o státní službě. Podle § 11 odst. 4 zákona o státní službě služební předpisy vydává nejvyšší státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, státní tajemník nebo personální ředitel sekce pro státní službu – ve všech případech se jedná o služební orgán. Jedná se o výsostnou kompetenci služebního orgánu, kterou nemůže přenést na jiné orgány. Ve vztahu ke služebním předpisům tedy požadujeme navrhovanou úpravu vypustit. 
Zároveň upozorňujeme, že není zřejmé, k jakému účelu by návrhy vnitřních předpisů měl ředitel Technologické agentury České republiky předkládat správní radě. Návrh nijak neupravuje povinnosti nebo kompetence správní rady v této oblasti. Podle našeho názoru je nezbytné tuto úpravu doplnit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	520
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 30 odst. 3:
Požadujeme výslovně a jednoznačně upravit zastupování ředitele Technologické agentury České republiky, aby bylo zřejmé, koho může předseda určit svým zástupcem. Vzhledem k tomu, že takto určený zástupce by zastupoval ředitele i ve výkonu práv a povinností služebního orgánu podle zákona o státní službě, nelze připustit, že by nastala situace, kdy nebude zřejmé, kdo služební orgán, který jedná a rozhoduje ve věcech služebního poměru, zastupuje.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení § 25 bylo zcela přepracováno.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	521
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 32 odst. 2 a 5 a § 33 odst. 1:
Upozorňujeme, že služební poměr je vztah mezi státním zaměstnancem a Českou republikou, nikoli jednotlivými služebními úřady. Požadujeme přeformulovat ustanovení a využít spojení například „zástupce Úřadu vlády (Ministerstva průmyslu a obchodu/ústředního správního úřadu) ve služebním poměru na služebním místě zařazeném v Úřadu vlády (Ministerstvu průmyslu a obchodu/ústředním správním úřadu)“.
Ve vztahu k § 33 odst. 1 dále upozorňujeme, že v případě zařazení nebo jmenování státního zaměstnance v jiném služebním úřadě (např. na základě výběrového řízení) nedochází ke skončení služebního poměru, ale pouze k zařazení nebo jmenování na jiné služební místo v jiném služebním úřadě. Domníváme se proto, že ustanovení je třeba upravit tak, aby členství ve správní radě nebylo vázáno na skončení služebního poměru, ale na dobu zařazení na služebním místě v daném služebním úřadě.
Obecně však musíme konstatovat, že není zřejmé, v jakém právním režimu bude státní zaměstnanec členem správní rady – členství ve správní radě totiž zřejmě koliduje s povinnostmi státního zaměstnance. Vzhledem k tomu, že se Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky mají stát služebními úřady s organizační strukturou, která nemá mezi většinou služebních úřadů obdobu, je z povahy věci logické, že zákon o státní službě neupravuje právní režim, v němž by státní zaměstnanec mohl být zároveň členem správní rady (nebo jiného vrcholového kolegiálního orgánu) zřízené v jiném služebním úřadu, zvláště pokud členství ve správní radě není vykonáváno v rámci služebního poměru. Dále návrh nijak neupravuje, a důvodová zpráva ani zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) nijak nevysvětlují, jak často bude správní rada jednat, v jakém právním režimu by se státní zaměstnanec měl těchto jednání účastnit, jaká bude jeho odpovědnost, případně jak bude za členství ve správní radě odměňován. Návrh zákona i doprovodné materiály proto navrhujeme v tomto smyslu doplnit.
	Akceptováno.
Ustanovení týkající se orgánů Technologické agentury ČR byla zcela přepracována.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	522
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 37 odst. 4: 
V souladu s ústavní zásadou zákonnosti by kritéria splnění podmínek pro zápis výzkumné organizace do evidence a způsob jejich posuzování, podmínky pro změny v zápisu a výmaz ze zápisu měly být alespoň v obecné rovině upraveny v zákoně, popř. jeho příloze, a nikoli v prováděcím právním předpise, neboť jde o podmínky pro činění úkonů zejména podle části čtvrté správního řádu. Zákon by měl stanovit alespoň rámcovou obecnou úpravu, která by měla být na podzákonné úrovni konkretizována (vizte čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 79 odst. 3 Ústavy).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Kritéria pro zápis a stejně tak i pro výmaz jsou vymezena v § 37 odst. 2. Důvody pro změny zápisu plynou z rozsahu údajů, které jsou evidovány. Ty jsou uvedeny v odst. 3.
Úvodní část zmocňovacího ustanovení se proto jeví jako nadbytečná. Navrhuje se proto, aby prováděcí předpis upravil pouze procesní aspekty vedení evidence (obsah sbírky listin apod.).

	523
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 38 odst. 1 a § 42 odst. 2:
Podle Závěru č. 151 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 2. 12. 2016 platí, že „Předkládá-li osoba správnímu orgánu dokumenty, které zákon vymezuje jako povinné přílohy k žádosti, musí mít formu originálu nebo ověřené kopie. V případě elektronické komunikace musí být listina podrobena autorizované konverzi dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.“. V souladu s tím požadujeme dané ustanovení upravit tak, že žadatel k žádosti doloží dokumenty ve formě listinného originálu nebo ověřené kopie anebo elektronického dokumentu převedeného autorizovanou konverzí. 
Co se týče listin zakládaných do sbírky listin, ustanovení požadujeme upravit tak, že tyto listiny se zakládají do sbírky listin ve formě listinného originálu nebo ověřené kopie anebo v elektronické podobě (konkrétně ve formátu PDF prostřednictvím datové schránky, 
e-mailu, online podání do sbírky listin nebo online aplikace ePodatelna).
Obdobně požadujeme upravit § 42 odst. 2, který rovněž upravuje povinné přílohy žádosti. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno v souladu s připomínkou MMR 220 (místo listin písemnosti) a připomínkou TA ČR 1354 (požadavek na strojově čitelný formát; akceptovatelné formáty, které umožňují strojovou čitelnost tyto: RDF, CSV, XML a také částečně HTML.) a připomínkou ÚOOÚ 1439. 

	524
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 38 odst. 2 a 3:
V daném případě se jedná o evidenční úkon jako úkon podle části čtvrté správního řádu. Konstrukce by měla být taková, že ministerstvo zápis provede, pokud jsou splněny podmínky pro zápis (a rozhodnutí se o tom nevydává, neboť jde o úkon podle části čtvrté správního řádu). Pokud nejsou splněny zákonem stanovené podmínky, vydává se rozhodnutí o tom, že se zápis neprovede, nikoliv o zamítnutí žádosti (o zápisu se nevede správní řízení, není tedy co zamítat). Požadujeme ustanovení v tomto smyslu upravit. 
Obecné ustanovení o použitelnosti správního řádu na řízení o zápisu do evidence je nadbytečné, a proto jej požadujeme vypustit. Správní řád se použije vždy, jde-li o výkon působnosti v oblasti veřejné správy (veřejné moci), nestanoví-li zvláštní zákon jinak (§ 1 odst. 2 správního řádu). V daném případě se přitom nejedná o řízení podle části druhé a třetí správního řádu, nýbrž se jedná o postup podle části čtvrté správního řádu (zápis do evidence – vizte výše). 
Tato připomínka je zásadní.
	1. Akceptováno. 
2. Akceptováno.

	525
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 39 odst. 2 a 3:
V souladu s obvyklou legislativní praxí v oblasti právní úpravy přestupků vycházející ze Zásad tvorby právní úpravy přestupků požadujeme ustanovení o přestupcích systematicky začlenit do samostatné části, hlavy, dílu, pododdílu nebo skupiny paragrafů se společným nadpisem „Přestupky“, které bezprostředně předcházejí úseku zákona, v němž jsou obsažena společná, přechodná nebo závěrečná ustanovení. 
Dikci skutkové podstaty přestupku dále požadujeme zpřesnit uvedením druhového označení porušené povinnosti, tedy „nesplní oznamovací povinnost podle § 39 odst. 1“. K tomu dále srov. následující připomínku. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	526
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 40 odst. 2:
Požadujeme, aby vydání rozhodnutí o výmazu z evidence nebylo vázáno na přestupkovou recidivu (vizte navrhovaná dikce „Dopustí-li se zapsaná výzkumná organizace opakovaně v průběhu pěti let přestupku podle § 39 odst. 2, vymaže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výzkumnou organizaci z evidence výzkumných organizací“). Rozhodnutí o výmazu z evidence, které má sice do určité míry sankční charakter, neboť zásadním způsobem zasahuje do práv a povinností dotčeného subjektu, by mělo být vázáno zejména na závažné, popř. soustavné (opakující se) porušení povinností podle zákona, které správní orgán zjistil například při kontrole.
Zpřísněný postih přestupkové recidivy (tj. opakovaného pravomocného uznání obviněného vinným z přestupku v určité zákonem stanovené době od předchozího pravomocného potrestání za stejný nebo obdobný přestupek) je nutno vázat pouze na přísnější správní trest, zpravidla vyšší sazbu pokuty a je přípustný tehdy, jestliže je zákonem stanovena pravomoc správního orgánu vést evidenci přestupků a upraven způsob vedení této evidence, včetně určení pravomocných rozhodnutí o těchto přestupcích, která se budou do této evidence zapisovat a zároveň zákonem vymezeno, co se rozumí opakovaným spácháním přestupku. Tyto podmínky pro zakotvení zpřísněného postihu přestupkové recidivy navrhované ustanovení nesplňuje. Další možností je, na rozdíl od zpřísněného postihu přestupkové recidivy, postihovat teprve opakované porušení oznamovací povinnosti, a to za předpokladu, že jednotlivé porušení oznamovací povinnosti nebude v typických případech natolik závažné, aby mohlo být postihováno jako přestupek a správní orgán (ministerstvo) může opakované porušení oznamovací povinnosti reálně zjistit a prokázat. Opakovanost musí tvořit znak skutkové podstaty přestupku, aby bylo zřejmé, že odpovědnost za přestupek nevzniká jednorázovým porušením povinnosti (např. opakovaně nesplní oznamovací povinnost podle § 39 odst. 1). Za přestupek spočívající v opakovaném porušení oznamovací povinnosti lze poté stanovit vyšší sazbu pokuty než v případě přestupku spočívajícího v jednorázovém porušení oznamovací povinnosti, neboť by se jednalo o typově závažnější přestupek (výše pokuty je odrazem typové závažnosti přestupku). 
K systematice ustanovení o přestupcích pak platí předchozí připomínka. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Objektivní stránka přestupku může mít v závislosti na tom, jak je formulována skutková podstata jak aktivní formu (konání), tak i pasivní formu (opomenutí). V daném případě se jedná o přestupek, jehož objektivní stránka je představována protiprávním opomenutím. To však nic nemění na tom, že dané jednání je přestupkem ve smyslu zákona.

	527
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 40 odst. 4:
Obecné ustanovení o použitelnosti správního řádu na řízení o výmazu z evidence je nadbytečné a požadujeme jej vypustit (vizte připomínka výše). Na rozdíl od zápisu do evidence je řízení o výmazu správním řízením podle části druhé a třetí správního řádu, neboť rozhodnutím o výmazu se autoritativně ruší práva a povinnosti dotčeného subjektu (výzkumné organizace). 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Upraveno také v Důvodové zprávě.

	528
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 42 až 44: 
Výzkumná organizace je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Domníváme se, že obsahově se jedná spíše o žádost o povolení nebo žádost o oprávnění přijímat výzkumné pracovníky ze třetích zemí. Požadujeme proto úpravu přehodnotit a veškerá dotčená ustanovení poté případně náležitě upravit (nově by se například jednalo o rozhodnutí o odnětí povolení/oprávnění, platnost vydaného povolení/oprávnění, evidenci výzkumných organizací s povolením/oprávněných přijímat výzkumné pracovníky ze třetích zemí apod.). 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Zvolena úprava “oprávnění”.

	529
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 43 odst. 1 až 3:
1. V souladu s § 45 odst. 2 a § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu požadujeme, aby v případě, že žádost není úplná nebo v souladu s rejstříky a žadatel ve lhůtě určené správním orgánem neodstraní vady žádosti nebo žádost náležitě nedoplní, což brání pokračování v řízení, správní orgán řízení zastavil, tedy o žádosti meritorně nerozhodl tak, že ji zamítne. Důvodem pro zamítnutí žádosti bude teprve nesplnění zákonných podmínek podle § 41 odst. 1 odst. b) až d). Z odstavců 1 a 2 tato úprava přitom jednoznačně nevyplývá. 
2. V odstavci 2 je v souladu s předchozí připomínkou nutno zpřesnit dikci, že ministerstvo žádosti o povolení/oprávnění vyhoví, pokud žadatel splní podmínky podle § 41 odst. 1 odst. b) až d), a povolení/oprávnění se vydá s platností nejméně na 5 let. 
3. Odstavec 3 je nadbytečný, neboť pokud se v předchozích odstavcích stanoví, že splní-li žadatel podmínky, pak se žádosti o povolení/oprávnění vyhoví, a contrario platí, že nesplní-li podmínky, žádost se zamítne.  
Tato připomínka je zásadní.
	1. Akceptováno.
2. Akceptováno.
3. Akceptováno. 

Text § 41 odst. 2 byl vypuštěn.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	530
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 46:
Do ustanovení o přestupcích požadujeme doplnit skutkovou podstatu přestupku spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti podle § 39 odst. 1 – vizte zásadní připomínka k § 40 odst. 2. Z hlediska systematiky ustanovení o přestupcích platí zásadní připomínka k § 39 odst. 2 a 3.
Tato připomínka je zásadní.
	Doplnění akceptováno.
Vypuštěno z § 39

	531
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 55 odst. 3:
Požadujeme přehodnotit důvod k zamítnutí žádosti o podporu, kterým je nesplnění požadavků na způsobilost uchazeče (žadatele) nebo povinnosti prokázat svoji způsobilost. Nejedná se o věcný důvod, který by měl vést k meritornímu zamítnutí žádosti, nýbrž se spíše jedná o důvod vedoucí k vydání usnesení o zastavení řízení o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. h) správního řádu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Úprava provedena v § 52 odst. 4:
„(4) Nesplní-li žadatel požadavky na způsobilost nebo povinnost prokázat svoji způsobilost, řízení o poskytnutí podpory se zastaví.“.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	532
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 57 odst. 1:
Požadujeme řádně odůvodnit odchylku od § 166 odst. 2 správního řádu spočívající v tom, že výpovědní lhůta se u veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí podpory nesjednává a výpovědí smlouvy z tohoto důvodu se smlouva zcela nebo zčásti ruší ke dni doručení výpovědi příjemci. V důvodové zprávě se uvádí pouze, že jde o odchylku, a to bez jakéhokoli vysvětlení. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Důvodová zpráva doplněna:
Ztratí-li příjemce způsobilost k přijetí podpory v podobě ztráty bezúhonnosti, musí být situace vyřešena některým ze způsobů uvedených v tomto ustanovení: vrácení dotace nebo její části na základě výpovědi smlouvy o poskytnutí podpory nebo odnětí dotace. V případech, kdy dodatečná ztráta způsobilosti není obligatorním důvodem k vracení účelové podpory, je možné ztrátu způsobilosti vyřešit přenosem projektu na jiného příjemce. Je však na uvážení poskytovatele a příjemce, zda je možné i při ztrátě způsobilosti (odlišné od ztráty bezúhonnosti) pokračovat v dokončení projektu anebo zda je vhodnější přenést závazky ze smlouvy  na nového příjemce.
Zavedení možnosti vypovědět smlouvu o poskytnutí podpory představuje odchylku od požadavku zakotveného v § 166 odst. 2 správního řádu, podle kterého má být při výpovědi vždy sjednána výpovědní doba. Důvodem pro tuto odchylku od požadavků vyplývajících ze správního řádu je skutečnost, že v případě, že by smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemcem trval ještě během výpovědní doby, mohly by nastat případy, kdy by poskytovatel byl povinen podle smlouvy plnit své závazky a případně poskytnout podporu či její část. To je však zcela nežádoucí ve vztahu k příjemci, u kterého již dříve nastaly kvalifikované okolnosti, které jej činí nezpůsobilým k získání podpory.
Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat přenosu projektu v případě insolvenčního řízení vedeného ohledně majetku příjemce. Zavedení možnosti přenosu projektu má umožnit úspěšné dokončení projektu a dosažení stanovených cílů i v situaci, kdy se původní příjemce dostal do obtíží a nemůže tak sám projekt dokončit. Pokud by zákon možnost přenosu projektu v těchto případech neumožňoval, bylo by nutné každou takovou situaci řešit vrácením podpory. V situaci, kdy je vůči původnímu příjemci vedeno insolvenční řízení je však málo pravděpodobné, že by se podařilo celou částku podpory, která má být vrácena, získat zpět. Z pohledu poskytovatele se proto jeví jako výhodnější umožnit přenos projektu, a dosáhnout tak původně stanovených cílů za účasti nového příjemce.
S vypořádáním vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	533
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 59:
Institucionální podpora na plnění dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace v oblasti bezpečnostního výzkumu je dlouhodobě funkčním a předvídatelným způsobem poskytována cestou Ministerstva vnitra, což vede ke značné efektivitě celého systému. V tom směru existuje doposud i konsensus zřizovatelů dotčených organizací a těchto organizací samotných. Pro celou oblast je nezbytná koordinace a předvídatelnost. Oba tyto atributy navrhovaná úprava dle našeho názoru oslabuje. 
Navrhujeme proto doplnění textu § 59 v odst. 4 o samostatný pododstavec ve znění „c) Ministerstvem vnitra, pokud jde o veřejnoprávní výzkumnou organizaci, organizační složku státu nebo organizační jednotku organizační složky státu, která se většinově zabývá bezpečnostním výzkumem.“. 
Obdobnou úpravu navrhujeme zvážit i pro oblast obranného výzkumu a působnost Ministerstva obrany. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Akceptování připomínky znamená vrátit se k úplnému výčtu poskytovatelů. Tomu se chce předkladatel vyhnout.
Jestliže je Ministerstvo vnitra podle kompetenčního zákona „ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro 
a) veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu,
h) cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků,
 m) krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém“,
má podle § 59 odst. 4 písm. b) dostatečnou kompetenci poskytovat institucionální podporu. Text písmene byl na základě připomínky MŠMT 402 upraven, aby byla odstraněna a bylo doplněno upřesnění odkazující na kompetenční zákon. 
Dále odkazujeme na případné využití ustanovení § 55 odst. 3 písm. b). Jiné dotační tituly, které se dosud zahrnutí do institucionální podpory, jsou uvedeny zpravidla v systémové podpoře.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	534
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 61 odst. 4:
Požadujeme slova „prvním úkonem řízení“ nahradit slovy „prvním úkonem poskytovatele v řízení“. 
Požadujeme, aby náležitosti rozhodnutí nebyly upraveny v prováděcím právním předpise, ale byly alespoň rámcově upraveny v zákoně (viz navazující připomínky k zákonnému zmocnění a návrhu nařízení vlády).
Požadujeme odůvodnit výslovné vyloučení § 14m a 14n rozpočtových pravidel na rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory. Ustanovení § 14j o výzvě k podání žádosti, jakož i § 14k o odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úprava žádosti jsou vyloučena díky navrhovanému vydání rozhodnutí jako prvního úkonu poskytovatele v řízení (vizte výše). Není však zřejmé, proč se vylučuje aplikace § 14m o způsobech rozhodnutí a § 14n o lhůtách pro vydání rozhodnutí. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
1. Formulace upravena.
2. Do obecných ustanovení o podpoře byl doplněn odkaz na rozpočtová pravidla. Náležitosti rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory jsou tedy v obecné rovině vymezena v § 14 odst. 4 rozpočtových pravidel. Další náležitosti jsou pak stanoveny v § 61 návrhu zákona.
3. Formulace upravena tak, že aplikace § 14m a § 14n není vyloučena.
S vypořádáním vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	535
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 65:
S ohledem na dlouhodobé zkušenosti, funkční meziresortní spolupráci, efektivitu celého systému, a především specifika uživatelské sféry v oblasti bezpečnosti nelze považovat za udržitelný nebo funkční model současný zcela otevřený návrh působnosti jednotlivých poskytovatelů. 
Navrhujeme proto doplnit do § 65 samostatný nový odstavec, ve znění: „Poskytovatelem účelové podpory pro oblast bezpečnostního výzkumu je Ministerstvo vnitra, v případě postupu podle § 65 odst. 1 věty třetí je Ministerstvo vnitra povinným spolupředkladatelem. Věcný rozsah bezpečnostního výzkumu definuje Ministerstvo vnitra v koncepci podle § 4 tohoto zákona.“.
Žádáme vysvětlení, jakou roli předkladatel přisuzuje koncepci podle § 4, pakliže tato nemá vliv na programování výdajů v jeho kapitole, či směřování programů, které v jeho prospěch realizuje agentura. Stávající návrh pouze rozšiřuje zájmovou oblast, kterou je nutno zohledňovat a vyhodnocovat na technické úrovni, aniž by řešil strategické a koncepční směřování a jeho vazby na technické nástroje realizace. 
Koncepce poskytovatelů podle § 4 by ve skutečnosti měly přiměřeně moderovat vztah mezi agendovými prioritami poskytovatele a Národní politikou. Tento požadavek by také legitimizoval složitý schvalovací proces se zapojením Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Naopak, prosazování cílů Národní politiky na úrovni schvalovacího procesu všech programů pouze přidává značný objem činnosti jak poskytovatelům, tak servisu Rady pro výzkum, vývoj a inovace. 
Požadujeme vložit samostatný odstavec před stávající odstavec 3 ve znění: „Poskytovatelé v programech zejména zohledňují schválené koncepce poskytovatele dle § 4 tohoto zákona.“ a úpravu návětí stávajícího odstavce 3 například takto: „Poskytovatelé v programech dále přiměřeně:“.
Tato připomínka je zásadní.
	1. Vysvětleno. V otázce působnosti se odkazuje na § 15 odst. 1, resp. odst. 2, ze kterého vyplývá, že jednotliví poskytovatelé či … správní úřady … podporují výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v oblastech svých působností. Ty jsou dány zákonem č. 2/1969 Sb. a pro MV platí, že je ústředním úřadem státní správy pro oblast bezpečnosti. To není nutné dále upřesňovat.
2. Akceptováno. Formulace upravena podle připomínky NÚKIB 1192. Požadované je vloženo do odstavce 3 písm. a).

	536
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 66:
Obecně je tato úprava otevřeným prostorem pro sekuritizaci poskytování prostředků na výzkum, vývoj a inovace. Co je/není aktuální krize a naléhavá potřeba je toliko otázkou okamžitého politického diskurzu, a nikoliv objektivní reality. Dále lze poukázat na fakt, že v oblasti aktuálních rizik se de facto pohybuje veškerá podpora bezpečnostního výzkumu. Reaguje na dlouhodobé trendy ve vývoji bezpečnostního prostředí, a tedy v něm objektivně hodnocených rizik. Navrhovaná úprava tak otevírá prostor pro nesystematické vstupy do financování výzkumu, vývoje a inovací na základě agendových lobby. 
Dále uvádíme, že výzkumná politika a v jejím rámci realizovaná podpora může jen velmi obtížně jakékoliv akutní potřeby saturovat, vzhledem k dlouhodobým setrvačnostem nejen ve výzkumné činnosti jako takové, ale také v navazujících otázkách produktizace výsledků. Navrhovaná úprava tak otevírá v krizi značný prostor k využívání výzkumného financování na kompenzaci provozních nákladů různého typu. 
Pro snížení uvedených rizik žádáme o nahrazení termínu „aktuální rizika“ v celém textu odkazovaného ustanovení termínem „akutní krize“ a vypuštění termínu „naléhavé potřeby“ bez náhrady. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Pojem „krize“ je příliš úzký a je vázán na činnosti MV. Tato úprava je zamýšlena jako o něco širší, aby zahrnovala nebo mohla zahrnovat také další oblasti výzkumu a vývoje. Vždy je zapotřebí vzít v úvahu, že až na naprosté výjimky rychlého dokončení vývoje nějakého produktu je činnost ve VaVaI delším procesem, který neposkytuje výsledky ihned, jak vyžaduje řešení krizových situací. 
Na jednání dne 7.10.2024 byla odsouhlasena kompromisní varianta „aktuální riziko“.
Pokud byl návrh na odstranění "naléhavé potřeby" míněn jako kompromisní, toto sousloví se v § 62 již nevyskytuje.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	537
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 67:
Dle navrhované úpravy může poskytovatel připravit program, který ale nemůže dle § 64 financovat. Zároveň je etablovanou zahraniční praxí (např. Finsko), že lze část podpory v projektu přímo předurčit na popularizační a komunikační aktivity. Taková možnost by byla v kontextu tvorby a realizace programů u poskytovatelů výrazně efektivnější než dedikované popularizační programy. Navrhujeme proto následující úpravy:
doplnit do § 64 odst. 1 samostatné ustanovení obsahující text: „projekt v oblasti popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí realizovaný v programu podle § 67“; 
do § 62 odst. 1 písm. a) doplnit slova „zabezpečení činností spojených s popularizací podpory a výsledků podpory“;
doplnit do § 64 odst. 1 písm. b) text ve znění: „řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu a inovací může obsahovat aktivity v oblasti popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, pokud je poskytovatel schválí a pokud přímo navazují na cíle a předmět řešení projektu“; 
doplnit do § 67 samostatný odstavec ve znění: „Poskytovatelé mohou určit poměrnou část podpory v projektech účelové podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pro účely jejich popularizace. Finanční limity pro takové aktivity uvede poskytovatel v návrhu programu.“. 
Tato připomínka je zásadní.
	1. Akceptováno.
2. Neakceptováno. Nepočítá se se systémovou podporou, nýbrž s účelovou podporou.
3. Akceptováno.
4. Akceptováno.

	538
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 68:
Již stávající úprava dle zákona č. 130/2002 Sb. představuje interpretační problém a opakovaný předmět diskuzí mezi poskytovateli a Radou pro výzkum, vývoj a inovace (Úřadem vlády České republiky). Obecně by schvalování změn vládou mělo být minimalizováno, jde o nadbytečnou byrokratickou zátěž pro všechny zúčastněné, kterou lze považovat za odůvodněnou pouze a jedině v několika málo případech. Jde především o záměr navýšit objem financování v programu, případně jeho prodloužení nebo předčasné ukončení. Jakékoliv ostatní úpravy programu mají v podstatě charakter reakce na změny v politikách, na které program reaguje a nemají širší dopady než v oblasti naplňování poslání poskytovatele. Zároveň, navrhovaná dikce odstavce 1 navádí k dohadům o lhůtách pro tyto návrhy, které by situaci dále všem zapojeným stranám komplikovaly. 
Žádáme proto v odstavci 1 doplnit taxativní výčet situací, kdy bude nutné změnu programu vládě předkládat.
Jako poskytovatel dlouhodobě aktivní v oblasti inherentně spojené s řešením krizí a zároveň poskytovatel se zkušeností s realizací ad hoc akcí na podporu budování schopností v situaci aktuální krize bychom uvítali administrativně výrazně efektivnější řešení. Tím je možnost okamžitého účelového navýšení výdajů v konkrétních již existujících programech k realizaci okamžitých podpor pro řešení dané aktuální krize a dále řešení samotného procesu poskytnutí podpory v případě, že bude ustanovení o aktuálních rizicích aktivováno. 
Navrhujeme proto doplnění § 66 o samostatná ustanovení, ve kterých bude stanoveno, že:
V případě, že krize, na kterou aktivace ustanovení § 66 reaguje, spadá do působnosti jednoho nebo více poskytovatelů, může vláda rozhodnout o navýšení rozpočtu některého z realizovaných programů podpory a o dalších opatřeních k urychlené realizaci podpor.
V případě, že krize, na kterou aktivace ustanovení § 66 reaguje, spadá do působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany nebo Ministerstva zdravotnictví, neuplatní se na poskytování podpory v tomto režimu práva a povinnosti podle § 76 až § 84 tohoto zákona.
V případě, že krize, na kterou aktivace ustanovení § 66 reaguje, spadá do působnosti Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, lze uplatnit ustanovení § 74 tohoto zákona, aniž by program zahrnoval ustanovení o možnosti zadání tímto způsobem.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Taxativní výčet je uveden v návrhu nařízení vlády.
První požadavek na doplnění § 66 byl akceptován.
Druhý požadavek na doplnění § 66 nebyl akceptován. Jde o zcela neomezené právo poskytnout finanční prostředky komukoliv a na základě zcela nejasných pravidel.
Oprávnění použít postup podle § 74 i pro situace podle § 66 lze podřadit pod připomínkovým místem uplatněnou připomínku „a o dalších opatřeních k urychlené realizaci podpor“. 

	539
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 70 odst. 2:
Veškeré náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí účelové podpory by měly být uvedeny v zákoně, nikoli v prováděcím právním předpise. Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí účelové podpory je dle důvodové zprávy dohodou ve smyslu § 17 zákona o rozpočtových pravidlech, který stanoví, že dotace nebo návratné finanční výpomoci mohou být poskytovány na základě dohod uzavíraných mezi poskytovatelem a žadatelem o dotaci, stanoví-li tak zvláštní zákon. Zvláštní zákon vždy také stanoví náležitosti takových dohod.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	540
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 71:
Z hlediska poskytování podpory a změn v realizovaných projektech je třeba odlišit model podpory cestou veřejné soutěže, kterou reguluje tento zákon a u které lze akceptovat relativně vysoký limit pro navýšení v rámci řešení (přestože za adekvátní hladinu považujeme spíše 20 %, odpovídající i limitům pro změnu rozpočtu programu bez dodatečného schválení). Naopak pro modalitu zadání cestou veřejné zakázky není vhodné otevírat možnost postupu podle tohoto zákona. Ministerstvo vnitra preferuje konzistentní postup při zadávání zakázek v intencích zákona č. 134/2016 Sb., konkrétně jeho § 222, a dodržení podmínek pro navyšování ceny zakázek, který tento stanoví. 
Zatímco v prvním případě slouží navyšování k řízení rizik a nejistoty plynoucí z podstaty výzkumné činnosti, veřejné zakázky obecně cílí na vyšší stupně technologické vyspělosti, kde jsou rizika nižší, zároveň je kompletně nese stát (100% financování). Uvedený limit pro navýšení proto představuje sám o sobě inherentní riziko neefektivního vynakládání veřejných prostředků. 
Žádáme proto v § 71 odst. 1 vypustit slova „nebo na základě veřejné zakázky“ a doplnit nové ustanovení, stanovující, že „pro projekty realizované na základě veřejné zakázky se použijí limity stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek“. 
Dále doporučujeme snížit limit na navýšení rozpočtu na základě rozhodnutí poskytovatele z 50 % na 20 % k omezení rizik gamingu na cenu projektů ve veřejné soutěži, pozdějších kompenzací snížení z doporučení programových rad apod.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	541
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 72 odst. 3:
Ustanovení považujeme za nadbytečné, neboť je zřejmé, že původní a nový příjemce, kteří hodlají uzavřít veřejnoprávní smlouvu o převodu práv a povinností, nebudou brojit odvoláním proti rozhodnutí o udělení souhlasu poskytovatele s uzavřením takové smlouvy (na rozdíl od rozhodnutí o neudělení souhlasu, kde se odvolání a contrario a dle důvodové zprávy naopak připouští). Požadujeme ustanovení přehodnotit a případně vypustit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	542
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 73 odst. 4:
Nesouhlasíme s omezením rozsahu podkladů předkládaných uchazečem spolu s návrhem projektu. Jedná se o nepřípustné omezení procesního práva účastníků navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 1 správního řádu, jehož přiměřená aplikace není vyloučena (vizte § 73 odst. 5). Spíše než omezení rozsahu podkladů, resp. nepřihlížení k podkladům uplatněným nad rámec tohoto omezení, by bylo možné navrhnout koncentraci řízení vyplývající ze zákona. K tomu Nejvyšší správní soud v rozsudku 4 Ads 114/2009 uvedl, že možnost uplatňovat námitky a připomínky, navrhovat důkazy a činit jiné návrhy jen do určitého procesního stádia je jedním z pojmových znaků zásady koncentrace, která je opakem zásady jednotnosti, podle níž lze takové úkony činit po dobu celého řízení až do vydání rozhodnutí. Dalším pojmovým znakem koncentrační zásady je však nemožnost přihlížet k opožděně učiněným procesním úkonům. Bez toho by totiž omezení procesní aktivity účastníků do určitého stádia řízení postrádalo jakýkoliv smysl a představovalo by tak nevynutitelnou právní normu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Připomínce bylo vyhověno, ale předkladatel zastává názor, že koncentrace řízení věc nevyřeší.

	543
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 73 odst. 5:
	Požadujeme ustanovení upravit takto:
Z § 70 odst. 1 návrhu zákona plyne, že smlouva o poskytnutí účelové podpory je veřejnoprávní smlouvou. Na veřejnoprávní smlouvy se obecně použije část pátá správního řádu a na základě § 170 správního řádu obdobně také část první (a přiměřeně část druhá správního řádu, nikoli však část třetí, jak mylně uvádí důvodová zpráva). Proto požadujeme vypustit ustanovení o použitelnosti části první a části páté správního řádu pro nadbytečnost. 
Navrhované ustanovení je obdobou § 14q odst. 1 a 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Neshledáváme přitom zásadní důvod k zakotvení odlišné úpravy, když jde obsahově o stejnou věc, tedy o poskytování účelové podpory nebo dotace. 
Pokud má být v souladu s rozpočtovými pravidly vyloučen § 163 odst. 4 správního řádu, je nutno dikci zpřesnit tak, že na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije. 
V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle zákona o rozpočtových pravidlech není přípustné odvolání ani rozklad, ani obnova řízení a přezkumné řízení. Návrh zákona však oproti zákonu o rozpočtových pravidlech připouští přiměřené užití ustanovení správního řádu o odvolání. 
Dle předkladatele je možnost přiměřené aplikace ustanovení o odvolání ponechána vzhledem k navrhovaným námitkám, které mají po obsahové stránce charakter opravného prostředku, a proto se na námitky mají přiměřeně použít ustanovení správního řádu o odvolání. Tento argument považujeme za nepřesvědčivý. Námitky se podávají nikoli proti rozhodnutí, ale proti oznámení o vyřazení projektu, které je méně formálním úkonem podle části čtvrté správního řádu, tedy autoritativně nezasahuje do práv a povinností dotčených osob (na rozdíl od rozhodnutí). Námitky jsou tedy v porovnání s odvoláním proti rozhodnutí méně formálním opravným prostředkem. Jejich náležitosti, postup při podávání, lhůty pro jejich vyřízení, způsob vyřízení a možnosti obrany proti nim, jakož i další související postupy by měl komplexně upravovat příslušný zvláštní zákon, který tak v tomto případě podle našeho názoru činí (viz následující připomínka). Proti rozhodnutí o námitkách navíc není přípustné odvolání. Proto nespatřujeme relevantní důvod pro ponechání možnosti přiměřeně aplikovat ustanovení správního řádu o odvolání na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy a požadujeme jeho přiměřenou aplikaci vyloučit, stejně jako se navrhuje vyloučit přiměřená aplikace ustanovení o přezkumném řízení a obnově řízení. 
Slovní spojení „nestanoví-li zákon jinak“ je nutno vypustit pro nadbytečnost, neboť tento nebo jiný zákon může jinak (tj. odlišnou úpravu) stanovit vždy vzhledem k obecné právní zásadě lex specialis derogat legi generali. To platí obdobně i pro ostatní navrhovaná ustanovení (zejm. § 15 odst. 3 a § 70 odst. 1). 
Na základě uvedených připomínek by navrhované ustanovení mělo znít například takto: „Na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije; přiměřené použití § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d) a části druhé hlavy VIII až X správního řádu je vyloučeno.“. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Odůvodnění bylo vloženo do důvodové zprávy a odkaz na § 36 odst. 3 správního řádu byl zahrnut mezi ta ustanovení, jejichž přiměřené použití je vyloučeno. Viz § 68 odst. 6 návrhu zákona.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	544
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 76 odst. 2:
Zkrácení délky hodnotící lhůty z 240 dnů na 180 dnů považujeme za nereálné. Není možné v tak krátké době provést formální kontrolu návrhů projektů, zajistit minimálně dva oponentské/hodnotící posudky, projednat návrhy projektů odborným poradním orgánem a předložit doporučení odborného poradního orgánu poskytovateli k rozhodnutí. 
Požadujeme proto ponechání hodnotící lhůty na současné délce, tj. 240 dnů.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Primární zájem je na zkrácení procesu hodnocení, aby uchazeči co nejdříve znali výsledek výzvy. Je zachována možnost lhůtu prodloužit, pokud je zapotřebí.

	545
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 76 odst. 3 písm. b):
Z obdobných důvodů jako v předchozí připomínce požadujeme prodloužení hodnotící lhůty ze 60 na 120 dnů. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Průběžné přijímání návrhů projektů je určeno pro menší projekty, zejména malé projekty na podporu inovací, kde je důležité rozhodnout rychle. Touto cestou by neměly být nahrazovány standardní výzvy k podávání návrhů projektů.

	546
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 78
1. Požadujeme přehodnocení terminologie „oponent“, resp. „oponentní posudky“. Poskytovatel může kromě minimálně dvou oponentních posudků nechat vyhotovit i posudek například členů odborného poradního orgánu nebo uživatele výsledků. Je zcela žádoucí, aby stejně jako oponent byl i další hodnotitel podle § 84 odst. 1 písm. b) chráněn anonymitou a všechny tyto posudky tak byly uchazeči zpřístupněny bez uvedení osobních údajů. V opačném případě nebudou jiní hodnotitelé (kteří se dle zákona neoznačují jako oponenti) ochotni návrh projektu objektivně posoudit. Z výše uvedeného důvodu požadujeme zaměnění termínu „oponent“, resp. „oponentní posudky“ za vhodnější termín „hodnotitel“, resp. „hodnotící posudky“. 
2. Anonymita u oponentních/hodnotících posudků je natolik zásadní, že požadujeme její uvedení i přímo v tomto ustanovení (uvedení této skutečnosti až v dalších § 84 a § 101 může být matoucí). Navrhujeme proto doplnit ustanovení, ve kterém bude stanoveno, že „Hodnotitelé jsou chráněny anonymitou a veškeré jejich posudky jsou zveřejňovány bez uvedení jejich osobních údajů.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
„Oponentní posudek“ a „oponent“ jsou pojmy obecně známé, užívané široce a dlouhodobě v praxi a předkladatel nevidí důvod, aby tato léty prověřená praxe byla měněna. Podle předkladatele jde o pravidlo zcela obecné a tak by mělo být také chápáno.
Není zakázáno, aby oponentem nebyl např. zástupce uživatele budoucího výsledku nebo kterákoliv jiná osoba, kterou poskytovatel touto činností pověří. Méně vhodné podle předkladatele je, aby oponentem byl člen odborného poradního orgánu, neboť odborný poradní orgán má provést vlastní hodnocení s využitím oponentních posudků, neboť je zapotřebí vycházet z účelu odděleného nezávislého oponování a jednání odborného poradního orgánu. Ale ani tato možnost by neměla být předem vyloučena, protože ne vždy je možné druhý nezávislý posudek zajistit.
Jestliže MV dává přednost použití slova „hodnotitel“ a „hodnoticí posudek“, jde podle předkladatele pouze o jiné pojmenování stejně jako se místo „odborný poradní orgán poskytovatele“ velmi často užívá pojem „programová rada“ či „rada programu“.
Doplnění bylo provedeno v § 78, § 79, § 84.

	547
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 80 a § 81:
Možnost námitek a jejich vyřízení vyplývajících z § 80 a § 81 pokládáme za zcela nevhodné a zatěžující. Lze očekávat námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu za každý odmítnutý nebo nevybraný návrh projektu. Uvedené je také v rozporu s návrhem na zkrácení hodnotící lhůty, kdy tímto ustanovením dochází k nadlimitní zátěži poskytovatele, zatímco § 76 hovoří o zkrácení hodnotící lhůty. 
Proces veřejné soutěže je časově i formálně hlídaný několika mechanismy (například informační systém výzkumu, vývoje a inovací) a zároveň na celý průběh dohlíží odborný poradní orgán. Proto nelze předpokládat pochybení poskytovatele ve smyslu uvedeném v § 80 odst. 3. Vyřizování námitek v uvedené lhůtě 30 dnů v období hodnotící nebo soutěžní lhůty by dle našeho názoru znamenalo požadavky na další systemizovaná místa. Zároveň není z navrženého § 80 a § 81 zřejmé, jaký by byl postup v případě vyhovění námitce (zrušení celé soutěže, nové vyhlášení výsledků, nepodpoření některého projektu atd.). 
Požadujeme proto v § 77 stanovit, že „Na rozhodování podle odstavce 3 se nevztahuje správní řád.“ a v § 79 stanovit, že „Na rozhodování podle odstavce 3 se nevztahuje správní řád.“. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Připomínku nelze vypořádat, neboť není v souladu s dalšími připomínkami MV k otázce užití správního řádu. 
Zavedení institutu námitek bylo v rámci příprav návrhu zákona konzultováno se zástupci MV. Navržený koncept byl odsouhlasen. V dalších námitkách MV nerozporuje aplikaci správního řádu (např. MV543), ale naopak ji považuje za samozřejmou.

	548
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 81 obecně:
Požadujeme způsob vyřízení námitek vzhledem k jejich méně formálnímu charakteru zjednodušit, a to tak, aby v případě, že námitkám bude plně vyhověno (budou zcela oprávněné) se rozhodnutí nevydává, ale podatel se o této skutečnosti a o tom, že budou provedena jím požadovaná nápravná opatření vyrozumí. V opačném případě, kdy se námitkám úplně nebo zčásti nevyhoví, nebo se provede jiné opatření k nápravě, než kterého se uchazeč v námitkách domáhal, se vydá rozhodnutí o odmítnutí námitek, proti kterému není přípustné odvolání. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Na základě připomínky MŠMT byl proces vyřízení námitek méně formalizován. O vyřízení bude vydáno pouze sdělení podle části čtvrté správního řádu.
I samo oznámení o vyřazení projektu představuje zásah do právní sféry uchazeče, a přesto není sporu o tom, že se jedná o úkon podle části čtvrté SŘ. Úkon, kterým se toto sdělení přezkoumává, by tedy měl mít stejný charakter.
Větu o nepřípustnosti odvolání lze při tomto pojetí vypustit pro nadbytečnost. Provedeno v § 77 odst. 6
Na jednání dne 7.10.2024 byla připomínka překvalifikována na „doporučující“ a s vypořádáním byl vysloven souhlas.

	549
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 81 odst. 5:
Úprava náležitostí, způsobu podávání a vyřizování námitek včetně lhůt obsažená v § 80 a 81 navrhovaného zákona vzhledem k její podrobnosti a obsáhlosti vypovídá o tom, že se jedná o komplexní úpravu řízení o námitkách (vizte připomínka výše). To dokládá i důvodová zpráva, podle které je navrhováno zavedení námitek jakožto specifického opravného prostředku proti oznámení o vyřazení projektu. Správní řád upravuje toliko opravné prostředky proti rozhodnutí a nikoli proti úkonům podle části čtvrté nebo páté správního řádu. Z tohoto důvodu se nelze odkázat na úpravu opravných prostředků obsaženou ve správním řádu, nýbrž je nutné zavést svébytný opravný prostředek. Jde-li tedy o komplexní úpravu specifického opravného prostředku, námitek, odkaz na přiměřené užití ustanovení o odvolání podle správního řádu na jejich podávání a vyřizování je nadbytečný (vizte připomínka výše). Požadujeme proto tento odkaz vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	550
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 85 odst. 3 písm. b):
V ustanovení není uvedeno, jak se bude zacházet s těmi výzkumnými organizacemi, u kterých došlo k rozdělení, sloučení nebo k jiným podstatným změnám. Takové výzkumné organizace by musely čekat 5 a více let, než budou uvedenou podmínku splňovat. Navrhujeme výše uvedenou problematiku dopracovat, případně dovysvětlit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Na základě připomínky MF 62 bylo doplněno obecné ustanovení o subsidiární aplikaci rozpočtových pravidel. Přechod práv a povinností z aktu o poskytnutí podpory je tedy upraven § 14a rozpočtových pravidel. Obecně je pak problematika právního nástupnictví řešena zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev.

	551
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 89 odst. 1 a 2:
Navrhovaná textace oproti současnému zákonu č. 130/2002 Sb. vypouští pojem „kontrola“ a ponechává pouze „hodnocení“. Vzhledem k ostatním povinnostem, které § 89, potažmo celý text zákona, ukládá poskytovateli veřejné podpory, je žádoucí, aby byl pojem „kontrola“ v textu explicitně uveden. 
Výkon kontroly ve smyslu kontrolního řádu je jasně definovaným správním postupem, který vymezuje nutné procedurální kroky, práva a povinnosti kontrolního orgánu (v tomto případě poskytovatele podpory) a kontrolovaných osob (příjemci podpory). Pokud poskytovatel podpory při kontrole plnění cílů a výsledků projektu zjistí hrubé nedostatky, může kontrolní zjištění, formulovaná v protokolu o kontrole, využít jako výchozí podklad pro následné správní kroky a případné přistoupení k sankčním opatřením, která definuje Smlouva/Rozhodnutí o poskytnutí podpory. Výkon kontroly v tomto případě poskytovateli podpory umožňuje postupovat v komplexním procesu hodnocení projektů efektivnějším způsobem, navíc jasně definuje povinnosti kontrolované osoby v otázce poskytnutí plné součinnosti při kontrolním procesu (poskytování podkladů, účast na kontrolních jednáních apod.). Navrhované vypuštění povinnosti provádění kontroly a ponechání pouze pojmu "hodnocení" v případě Ministerstva vnitra jakožto poskytovatele by vyžadovalo zásadní revizi dosavadních postupů využívaných k hodnocení projektů bezpečnostního výzkumu. Vzhledem k tomu, že se stávajícím pojmem „kontrola“ pracuje i důvodová zpráva, je žádoucí jeho zachování i v samotném textu zákona. 
Navrhujeme proto slovo „hodnocení“ v těchto odstavcích nahradit slovem „kontrola“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Hodnocení plnění cílů je specifický proces upravený návrhem zákona. Kontrolu není nutné specificky upravovat, neboť je komplexně regulována zákonem o finanční kontrole a kontrolním řádem. Jedinou odchylku, kterou návrh zákona obsahuje od této obecné právní úpravy je stanovení minimálního vzorku pro veřejnosprávní kontroly.
Upraven návrh názvu daného ustanovení. Ustanovení odst. 3 přeformulováno podle jiných připomínek.

	552
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 89 odst. 1:
Bez povinnosti příjemce umožnit kontrolu nemůže být fyzicky naplněna povinnost poskytovatele kontrolu provést. Navíc ve smlouvě se příjemce zavazuje, že je povinen poskytovat další údaje pro věcné a finanční řízení, tzn. zachování této povinnosti by bylo rozšíření povinnosti ve smlouvě. V aktuálním zákoně je tato povinnost zakotvena v § 13 odst. 1. Žádáme doplnit ustanovení o povinnost příjemce umožnit kontrolu (hodnocení).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Navrhovaná úprava je nadbytečná. Plyne z § 13 odst. 1 zákona o finanční kontrole ve spojení s § 10 odst. 2 kontrolního řádu.

	553
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 a § 105 obecně:
Návrh upravuje tzv. „překlopení“ dosavadních zaměstnanců z pracovního poměru do služebního poměru formou zvláštní úpravy v ustanoveních § 104 a § 105. Předkladatel z velké části vycházel z úpravy přechodných ustanovení zákona o státní službě, avšak v některých případech zvolil jinou úpravu (viz připomínky ke konkrétním ustanovením níže), jejíž nutnost nebo vhodnost již neodůvodnil v důvodové zprávě. 
Požadujeme zvážení důvodnosti odklonů od úpravy v zákoně o státní službě a v případě, že je jiná úprava namístě, doplnění jejího odůvodnění v důvodové zprávě.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	554
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 2 a 3:
První předsedové obou agentur budou dle odstavce 2 jmenováni „ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“, tedy 1. 1. 2026, kdy dojde ke vzniku agentur. Požadujeme vysvětlení, zda tento termín znamená, že budou jmenováni s účinností od 1. 1. 2026 a vlastní jmenování proběhne před tímto datem tak, aby systemizace, kterou předloží do 1 kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byli jmenováni (odstavec 3), byla účinná od 1. 1. 2026, tedy od vzniku agentur. 
Pokud tomu tak je, pak by měla být účinnost odstavce 3 předsunuta stejně, jako je tomu u § 109 až 112. V tomto případě také navrhujeme, aby byl termín „jmenuje ke dni nabytí účinnosti zákona“ nahrazen termínem „jmenuje s účinností ode dne nabytí účinnosti zákona“. Současně je pro tento případ nutné stanovit, aby vláda jmenovala oba předsedy v dostatečném předstihu tak, aby jimi předložená systemizace mohla být řádně schválena a nabyla účinnosti od 1. 1. 2026. 
Pokud tomu tak není a předsedové budou jmenováni skutečně až 1. 1. 2026, nebudou mít agentury k tomuto datu schválené systemizace, a tedy nebude možné naplnit dikci § 104 odst. 5 o přechodu zaměstnanců.   
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno a akceptováno.
Byla upravena přechodná ustanovení.
Nabytí účinnosti (§ 105) bylo upraveno takto:
„Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026 s výjimkou ustanovení 
a) § 52 odst. 1 věty první, § 68 odst. 2 věty první, § 74 odst. 3 věty druhé, § 74 odst. 4 věty druhé, § 93 a § 94, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2029 a
b) § 99 odst. 2 věty druhé, § 99 odst. 4 věty druhé, § 100 odst. 1 a § 101 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2025.“.

	555
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 6: 
1. Ustanovení hovoří o „představených Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky“ bez upřesnění, že má jít pouze o představené, kteří se budou tzv. „překlápět“ do služebního poměru. Požadujeme doplnit, že se jedná o představené uvedené v § 104 odst. 5.
2. Návrh ukládá představeným složit služební slib do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Zákon o státní službě stanovil dobu 2 měsíců, resp. 62 dnů (od 1. 7. 2015 do 31. 8. 2015) pro složení služebního slibu. Požadujeme sjednotit délku doby pro složení služebního slibu se zákonem o státní službě nebo v důvodové zprávě uvést důvody pro odklon od této úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno


	556
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 7:
1. Upozorňujeme, že až na základě nabytí účinnosti zákona, kterým se Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky stávají služebními úřady ve smyslu zákona o státní službě, a na základě první systemizace, která označí dosavadní pracovní místa jako služební, může dosavadní zaměstnanec podat žádost o přijetí do služebního poměru. Z tohoto důvodu není možné, aby zaměstnanci podávali žádost ještě přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona, jak předpokládá navržené ustanovení. Požadujeme, aby lhůta pro podání žádosti byla stanovena podle zákona o státní službě (tj. do 2 měsíců, resp. 62 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona) nebo v případě stanovení jiné lhůty bylo v důvodové zprávě uvedeno zdůvodnění odklonu od obecné úpravy v zákoně o státní službě. 
2. Požadavek na sladění úpravy se zákonem o státní službě nebo odůvodněním odklonu uplatňujeme dále vůči podmínce délky předchozí praxe [srov. § 190 odst. 1 písm. d) zákona o státní službě], která v předmětném ustanovení není stanovena, a vůči stanovení předpokladů pro přijetí do služby (§ 25 odst. 1 zákona o státní službě), které předmětné ustanovení rozšířilo na celý § 25, tedy včetně požadavků stanovených v § 25 odst. 5 (např. znalost cizího jazyka, odborné zaměření vzdělání ad.).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	557
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 9:
Upozorňujeme, že v zákoně o státní službě se povinnost učinit neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2 zákona o státní službě vztahuje pouze na představené (§ 188 odst. 5) a nikoli na státní zaměstnance, neboť představeným uvedeným v § 186, 188 nebo 189 vznikl služební poměr ke dni 1. 7. 2015 ze zákona, na rozdíl od státních zaměstnanců, o jejichž přijetí do služebního poměru muselo být rozhodnuto ve správním řízení zahájeném na základě jejich žádosti. Tuto koncepci přebírá také navrhovaný zákon (srov. § 104 odst. 5 a § 104 odst. 7).
Stávající úpravu § 104 odst. 9 je proto třeba vztáhnout pouze na představené. V případě zaměstnanců, kteří o přijetí do služebního poměru musí požádat, se otázka překážky podle § 33 zákona o státní službě bude posuzovat v rámci řízení o přijetí do služebního poměru. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	558
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 105 odst. 1:
V případě výběrového řízení na obsazení služebního místa ředitele odboru a vedoucího oddělení požadujeme sjednotit lhůtu pro vyhlášení výběrových řízení se zákonem o státní službě v délce 1 roku (§ 188 odst. 6 zákona o státní službě) nebo odůvodnit odklon od obecné úpravy v důvodové zprávě.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	559
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 105 odst. 2:
Podle navrženého ustanovení se pro přechod zaměstnanců do služebního poměru použijí § 190 až 198 a § 200 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. 7. 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona. V této souvislosti je třeba dopracovat následující aspekty:
V některých případech (např. § 104 odst. 7) předkladatel zvolil vlastní úpravu, avšak zároveň odkazuje na ustanovení zákona o státní službě (§ 190 zákona o státní službě), čímž dochází ke kolizím, neboť tyto dvě úpravy nejsou zcela totožné. Řešením může být doplnění, že ustanovení zákona o státní službě se použijí, nestanoví-li tento zákon jinak.
Kolizní úprava se týká také lhůt – návrh na jednu stranu stanoví lhůty vlastní, zároveň ale odkazuje na zákon o státní službě, kde jsou lhůty stanoveny odlišně.
Předkladatel cituje pouze některá z přechodných ustanovení zákona o státní službě, chybí např. odkaz na § 188 (Představený) a § 201 (Výjimka z předpokladu vzdělání). Požadujeme zvážit důvodnost vyloučení těchto ustanovení, a pokud předkladatel dospěje k závěru, že vyloučení těchto ustanovení je namístě, požadujeme, aby je řádně odůvodnil v důvodové zprávě. V této souvislosti upozorňujeme například, že v důsledku vynechání odkazu na § 188 nebude možné vůči představeným uplatnit § 196 zákona o státní službě a ti tak budou muset vykonat úřednickou zkoušku. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	560
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 107:
Jedná se o nepřípustně široké zákonné zmocnění. V souladu se zásadou zákonnosti je nutno zpřesnit jeho rozsah, resp. co konkrétně má být provedeno nařízením vlády, např. alespoň rámcově stanovit určitá kritéria nebo podmínky, která budou konkretizována v prováděcím právním předpise – k tomu srov. připomínku k § 37 odst. 4, § 61 odst. 4 a § 70 odst. 2. Nestačí proto pouhý odkaz na určité ustanovení právního předpisu, ani obecné zmocnění k úpravě podrobností. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	562
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 115 bodu 1:
Dle navržené úpravy se zákon o státní službě nemá vztahovat mezi jinými na členy správní rady Technologické agentury České republiky. Vzniká tak rozpor s § 32 odst. 2 předkládaného zákona. Ustanovení § 32 odst. 2 výslovně připouští, že členy správní rady mohou být státní zaměstnanci zařazení v Úřadu vlády České republiky, Ministerstvu průmyslu a obchodu a ústředním správním úřadu, jehož program Technologická agentura České republiky realizuje, na něž se zákon o státní službě vztahuje. 
1. V této souvislosti požadujeme úpravu v případě Grantové agentury České republiky rozšířit také o členy vědecké a kontrolní rady, neboť z návrhu neplyne, že by tyto orgány nevykonávaly státní službu ve smyslu § 5 zákona o státní službě. Neuvedení členů vědecké rady a kontrolní rady v § 2 zákona o státní službě je nesystémové. 
2. V případě Technologické agentury České republiky požadujeme úpravu rozšířit také o členy výzkumné rady a kontrolní rady, neboť z návrhu neplyne, že by tyto orgány nevykonávaly státní službu ve smyslu § 5 zákona o státní službě. Neuvedení členů výzkumné rady a kontrolní rady v § 2 zákona o státní službě je nesystémové. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	563
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 6 a § 12 odst. 2 návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů:
V souladu s ústavní zásadou zákonnosti by náležitosti rozhodnutí (obsah rozhodnutí) měly být alespoň v obecné rovině upraveny v zákoně, popř. jeho příloze, a nikoli v prováděcím právním předpise (vizte zásadní připomínka k § 61 odst. 4 a § 107 navrhovaného zákona). 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Upraveno zmocňovací ustanovení, které jasněji stanoví meze zmocnění pro vydání prováděcího předpisu.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	564
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Technologická agentura České republiky již v minulosti vytvořila prostředí informačního systému Technologické agentury České republiky ISTA (nově SISTA), v rámci kterého jsou realizovány jednotlivé programy administrované nejen Technologickou agenturou České republiky, ale i dalšími poskytovateli účelové podpory. Vzhledem k tomu, že byl informační systém vytvořen z veřejných prostředků, bylo by vhodné upravit znění zákona tak, že tento systém bude i nadále využíván a rozšiřován, a tedy se nebude vytvářet systém nový.
	Důvodem je nevyhovující smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit.
Vývoj SISTA je řešen agilním způsobem s využitím rámcových dohod. Vývoj byl realizován na základě dvou veřejných zakázek (zakázka „Sdílený informační systém TA ČR“ a zakázka „Sdílený informační systém TA ČR – etapa 2“). V obou případech došlo k uzavření rámcových dohod s více účastníky. Konkrétní zadání pro realizaci jednotlivých úkolů byla zadávána prostřednictvím minitendrů. V obou rámcových dohodách jsou upravena majetková práva k vytvořeným autorským dílům. Absentuje však smluvní ošetření budoucích zásahů do osobnostních autorských práv (tj. právo upravovat dílo, právo pověřit třetí osobu, aby dílo upravila, právo spojit dílo s jiným dílem, atd.). Tyto nedostatky vyvolávají riziko, že v budoucnu nebude možné části aplikačního vybavení, které byly dosud vyvinuty, upravovat, resp. oprávněně zadat jinému dodavateli, aby dané aplikační vybavení upravil. Na této právní vadě pak ničeho nemění ani případná dispozice se zdrojovými kódy předmětného aplikačního vybavení. Dle názoru předkladatele stávající smluvní rámec znemožňuje budoucí dlouhodobý rozvoj daného nástroje. Proto není možné SISTA použít jako základ pro integrované prostředí pro administraci účelové podpory

	565
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	V návrhu zákona zcela absentuje definice tzv. regulatorních sandboxů společně s jejich využitím. Proto navrhujeme, aby byl uvedený termín do zákona definován. Jedná se nástroj, který je široce v zahraničí využívaný k realizaci výsledků v praxi prostřednictvím demonstračních projektů, tvorbu legislativy, strategických dokumentů veřejné správy. Jen pro doplnění uvádíme, že regulatorní sandboxy jsou využívány jak při zavádění evropské legislativy do praxe, tak při realizaci inovativních řešení v členských zemích.
	Neakceptováno.
Návrh zákona neobsahuje úpravu regulatorních sandboxů z toho důvodu, že tento institut se svým charakterem nachází mimo působnost návrhu zákona.
Regulatorní sandboxy jsou právní úpravou vytvořená prostředí (režimy), ve kterých mohou podnikatelé v přímé interakci s regulátorem či dozorovým úřadem a pod jeho kontrolou testovat nové produkty či obchodní modely v reálném prostředí se skutečnými klienty. V těchto prostředí současně dochází k omezení aplikace některých veřejnoprávních norem a to vč. omezení odpovědnosti.
Užití tohoto institutu je zvažováno nejen při zavádění nových produktů, ale také například při využívání služeb finančního trhu.
Svým charakterem se jedná o zavedení nových řešení do praxe v přímé interakci s uživateli, přičemž v daném případě nejsou splněny standardní podmínky pro uvedení produktů či služeb na trh. Jedná se tak o úpravu výjimek z pravidel pro uvádění výrobků a služeb na trh. Z tohoto důvodu úprava tohoto institutu náleží do předpisů upravujících zavádění nových výrobků a služeb na trh, případně do předpisů upravujících regulaci trhu (např. působnosti dozorových orgánů), nikoli však do zákona o výzkumu a vývoji. 

	566
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Upozorňujeme, že v případě použití pojmů „listinné doklady“, „listiny“ apod., dochází k vyloučení dokladů, které jsou v elektronické podobě. Dáváme tedy ke zvážení užití formulací „písemné doklady“, „písemnosti“ apod.
	Akceptováno.

	567
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 2 odst. 1 písm. d):
S ohledem na to, že „společnost typu spin-off“ není termín, který by byl v českém právním řádu užíván, navrhujeme jej specifikovat, a to buď doplněním jeho definice přímo v zákoně, nebo alespoň odkazem na poznámku pod čarou obsahující citaci právního předpisu, kde je tento pojem definován.
	Neakceptováno.
Pojem „spin-off“ byl nahrazen opisem dle jiného ustanovení návrhu zákona.

	568
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 6 odst. 6:
Zákon zakládá výzkumnému pracovníkovi povinnost informovat o dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu, není však již zaveden zákaz konkurence. S ohledem na zákoník práce tak lze předpokládat, že výzkumná organizace nebude mít možnost vyvodit z uvedeného žádné pracovněprávní důsledky.
	Vysvětleno.
Cílem navrhované úpravy je učinit více transparentní vztahy mezi výzkumnými pracovníky a výzkumnými organizacemi v oblasti řetězení pracovních úvazků. Výzkumná organizace na základě informací od uchazeče o zaměstnání může lépe uvážit, zda nový zaměstnanec bude disponovat odpovídajícími kapacitami, aby se nové práci mohl náležitě věnovat. Opatřeními, která může výzkumná organizace přijmout na základě informací sdělenými uchazeči o zaměstnání může být například nepřijetí uchazeče do pracovního poměru, příp. sjednání pracovněprávního vztahu ve zkráceném úvazku.

	569
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 22 odst. 1 a § 30 odst. 1:
Podle návrhu má být změněn kompetenční zákon tak, že obě agentury budou nově přidány do výčtu dalších ústředních orgánů státní správy (§ 2), v jejichž čele nestojí člen vlády. Považujeme proto za vhodné, aby bylo v zákoně o výzkumu, stejně jako u naprosté většiny právních předpisů obsahujících právní úpravu ostatních ústředních správních orgánů, stanoveno, kdo stojí „v čele“ těchto agentur.
Tato formulace má přitom svůj význam v zákoně o státní službě, protože podle § 9 odst. 5 je vedoucím služebního úřadu ten, kdo stojí „v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí“, s čímž je dále spojeno i postavení služebního orgánu. Tato úprava je obsažena rovněž v zákoně o podpoře sportu pro předsedu Národní sportovní agentury, jíž se inspiruje dle důvodové zprávy i tento návrh zákona.
	Akceptováno.

	570
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 53 odst. 4:
Upozorňujeme, že na rozdíl od současného § 1 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb. není pojem „organizační jednotka ministerstva“ zaveden jako legislativní zkratka. Doporučujeme tedy specifikovat, o jaká ministerstva se jedná.
	Akceptováno částečně.
Byl použit obecný termín „organizační jednotka organizační složky státu“, který je v návrhu zákona užit na více místech.

	571
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 54 odst. 1 a § 55 odst. 1:
V uvedených ustanoveních je umožněno prokázat skutečnosti způsobem „stanoveným v zákoně o právu na digitální služby“. Upozorňujeme, že od 1. ledna 2024 by měl nabýt účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 548), který by měl rozšířit právo na prokázání skutečnosti o prokázání prostřednictvím tzv. „eDokladů“. Doporučujeme proto odkaz na zákon o právu na digitální služby konkretizovat či jinak specifikovat.
	Neakceptováno.
Předkladatel je toho názoru, že po novele provedené zákonem č. 1/2024 Sb. není nutné konkretizovat odkaz na zákon o právu na digitální služby. Novela rozšířila možnost prokazování skutečností prostřednictvím digitálního stejnopisu průkazu. Pokud se návrh zákona obecně odkazuje na možnost prokazovat skutečnosti způsoby stanovenými v zákoně o právu na digitální služby, rozumí se tím všechny způsoby, které zákon o právu na digitální služby zakotvuje.

	572
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 55 odst. 1 písm. a):
Věta druhá § 55 odst. 1 upravuje pouze ověření způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. a), d) až h), nikoliv c). Prokazování způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. c) tedy nemá být v tomto ustanovení upravováno. Nadto upozorňujeme, že dle § 54 má být uvedené prokazováno čestným prohlášením a pouze vyvstanou-li u poskytovatele pochybnosti o pravdivosti takového čestného prohlášení, je poskytovatel oprávněn požadovat prokázání způsobilosti prostřednictvím dodatečných podkladů. Bylo by tedy nutné specifikovat, že k prokázání způsobilosti má předložit ověřenou kopii těchto dodatečných podkladů.
	Akceptováno.
Z § 55 odst. 1 bylo vypuštěno písmeno a). Případné následky nepravdivého čestného prohlášení byly vloženy do § 58 návrhu pro mezirezortní připomínkové řízení.

	573
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 75 odst. 1:
Text druhé věty je sice převzat z § 17 odst. 6 věty druhé stávajícího zákona č. 130/2002 Sb., je ale třeba upozornit, že zákon č. 106/1999 Sb. neupravuje veřejnou přístupnost (veřejnost) informací, ale to, zda existuje povinnost je podle zmíněného zákona poskytnout nebo nikoli. Tomu formulačně odpovídá spíše dikce § 92 odst. 5 upravující důvod neposkytnutí informace, jen namísto nenormativního odkazu na jiný právní předpis by bylo vhodnější odkázat na „zákon upravující svobodný přístup k informacím“ (vizte například § 14b odst. 2 zákona o střetu zájmů). 
	Akceptováno.
Text byl upraven takto:
„Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.“.

Současně byl vypuštěn odkaz na poznámku pod čarou.
S vypořádáním  vyslovilo připomínkové místo souhlas dne 7.10.2024.

	574
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 92 odst. 3:
Navrhujeme jasně stanovit, že i přístup na toto místo, kde jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, musí splňovat náležitosti dle předchozích odstavců, tj. údaje musí především být možné získat bezplatně.
	Akceptováno.

	575
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 94 odst. 2, § 98 a § 100 odst. 3:
Upozorňujeme na změnu koncepce využívání údajů ze základních registrů a informačních systémů veřejné správy, která byla provedena s účinností od 1. února 2022. Výčet údajů, které orgán veřejné moci využívá, již není stanoven v jednotlivých zákonech, ale při registraci agendy jejím ohlašovatelem. Ustanovení o využívání údajů orgány veřejné moci je tak v navrhovaném zákoně třeba vypustit.
	Akceptováno.

	576
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 4:
Ustanovení považujeme za nadbytečné. V případě organizační struktury se postup řídí podle § 19 odst. 1 zákona o státní službě. Služební orgán na základě systemizace zpracuje návrh organizační struktury a předloží ji Ministerstvu vnitra k vyjádření. Termín pro předložení sice zákon nestanoví, ale vycházíme z předpokladu, že systemizace s organizační strukturou spolu bezprostředně souvisí, a tedy jsou vzájemně spojeny. Je proto v zájmu služebního orgánu, aby organizační strukturu vypracoval a předložil tak, aby nabyla účinnosti společně se systemizací. Ustanovení proto doporučujeme vypustit.
	Akceptováno.

	577
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 5:
V první větě doporučujeme nahradit odkaz na § 24 odst. 1 zákona o státní službě odkazem na § 55, § 57 a § 58 zákona o státní službě, které upravují postup pro jmenování na služební místo ředitele sekce, ředitele odboru a vedoucího oddělení.
	Akceptováno.

	578
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 106:
Máme pochybnosti o vhodnosti převzetí konstrukce z § 37 stávajícího zákona č. 130/2002 Sb., podle níž se zákon na územní samosprávné celky a jimi podporované příjemce nevztahuje přímo, ale jen obdobně či přiměřeně. Takové řešení vyvolává otázky, v jakém rozsahu se mají určitá pravidla na zmíněné subjekty vztáhnout a jak by se měla aplikovat. 
Např. není zřejmé, jak by měly (dikcí § 106 odst. 1) „postupovat obdobně“ podle § 37, který upravuje evidenci výzkumných organizací vedenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a postup tohoto ministerstva při jejím vedení, a to nemluvě o § 46 upravujícím přestupky a působnost zmíněného ministerstva k jejich projednávání. 
Konstrukce založená na přiměřeném použití určitých ustanovení je pak obecně považována za potenciálně problematickou, v případě nynějšího návrhu je pak použita ve značném rozsahu, dokonce mnohem větším než v dosavadním § 37 zákona č. 130/2002 Sb. Například není jasné, jak by se mělo přiměřeně postupovat podle § 3 upravujícího národní politiku výzkumu schvalovanou vládou či podle § 15 odst. 1 upravujícího kompetence správních úřadů, např. přípravu koncepce poskytovatele apod., nemluvě už o § 2, který obsahuje pouze definice.    
Důvodová zpráva v tomto ohledu bližší představu nedává, neboť její zvláštní část dotčené ustanovení zcela opomíjí a od § 106 dále obsahuje nesprávné (tj. posunuté) číselné označení jednotlivých paragrafů. 
Navrhujeme proto revizi předmětné konstrukce a doplnění jejího náležitého odůvodnění, aby bylo zřejmé, podle jakých pravidel mají územní samosprávné celky (a další subjekty zmíněné v § 106) postupovat a jakým způsobem.
V nadpisu ustanovení doporučujeme slovo „územně“ nahradit slovem „územní“, a to v souladu s oficiálním označením územních samosprávných celků (vizte čl. 99 Ústavy České republiky).
Odstavec 2 je dle našeho názoru formulován nesrozumitelně. Není jasné, co se rozumí slovním spojením „při poskytování územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí“. Předpokládáme, že se tím má rozumět poskytování ze strany územního samosprávného celku, avšak i v takovém případě v tomto slovním spojení patrně chybí slovo „podpory“ či jiné vhodné slovo, které by vyjadřovalo, při poskytování čeho mají vyjmenované subjekty postupovat přiměřeně dle výčtu ustanovení. Dále upozorňujeme na skutečnost, že příjemci jsou mezi vyjmenovanými subjekty uvedeni dvakrát, přičemž jejich druhé uvedení za výše zmíněným slovním spojením v kontextu použité formulace taktéž nedává příliš smysl.
	Akceptováno částečně.
Ustanovení stávajícího § 103, který se týká ÚSC, bylo aktualizováno v souvislosti se změnami vyplývajícími z mezirezortního připomínkového řízení.
Na jednání dne 7.10.2024 byl s vypořádáním byl vysloven souhlas.

	579
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K návrhu nařízení vlády o Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací a Integrovaném prostředí pro administraci účelové podpory:
V navrhovaném zákoně jsou uváděny informační systém výzkumu, vývoje a inovací a integrované prostředí pro administraci účelové podpory s malými počátečními písmeny, zatímco v prováděcím nařízení s velkými. Doporučujeme uvedené sjednotit.
V § 2 písm. a) slova „obchodní jméno“ doporučujeme nahradit slovy „obchodní firma“, a to v souladu s terminologií občanského zákoníku.
V § 1 písm. h) doporučujeme nahradit slova „webovou stránku“ slovy „internetové stránky“, jež považujeme za vhodnější alternativu
V § 4 odst. 2 písm. j) doporučujeme nahradit slova „elektronické adrese“ slovy „adrese elektronické pošty“.
	1 Akceptováno.
2. Akceptováno.
3. Akceptováno.
4. Akceptováno.


	580
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
Doporučujeme upravit název a označení zákona dle přílohy č. 1 k Legislativním pravidlům vlády.
Navrhujeme upravit členění materiálu a pořadí jeho jednotlivých částí dle čl. 28 odst. 6 a čl. 55 odst. 3 Legislativních pravidel vlády. Dále označení a nadpisy částí, hlav a dílů doporučujeme dát do souladu s čl. 25 odst. 2 a čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
Doporučujeme provést revizi materiálu a důsledně dodržovat zavedenou terminologii. Příkladem lze uvést nedodržení legislativní zkratky „koncepce poskytovatele“ (§ 5 odst. 1), popř. alternativní užívání pojmů „dlouhodobá koncepce vývoje výzkumné organizace“ a pouze „dlouhodobá koncepce vývoje“ (§ 5 odst. 2).
Doporučujeme provést komplexní revizi textu materiálu z hlediska překlepů, návaznosti vět s rámci souvětí [např. § 2 odst. 1 písm. l) a m)], užívání spojky „nebo“ v závislosti na tom, zda se jedná o poměr slučovací, vylučovací nebo alternativní výčet, čárek a chybějících zkratek „Sb.“ v úvodních větách ustanovení.
Doporučujeme upravit materiál dle čl. 45 odst. 5 Legislativních pravidel vlády, tedy uvádět nenormativní odkaz slovním spojením „jiný právní předpis“, nikoliv „zvláštní právní předpis“.
V nadpisech novelizačních ustanovení doporučujeme neuvádět text „ČNR“ a číslo zákona a ponechat pouze slovní citaci předpisu. 
Dále navrhujeme upravit úvodní věty novelizačních ustanovení dle čl. 54 odst. 1 a čl. 65 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, tedy uvádět příslušné novely zákonů (v případě novelizace jednotlivých ustanovení pouze jejich relevantní novely).
	1. Akceptováno.
2. Akceptováno.
3. Akceptováno.
4. Dovětek vypuštěn podle MZe 641. 
5. Akceptováno.
6. Akceptováno.
Současně byla provedena opakovaně revize celého textu a chyby jsou odstraňovány.

	581
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K poznámkám pod čarou:
Doporučujeme upravit citace uvedené v poznámkách pod čarou v souladu s čl. 68 odst. 2 a čl. 69 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, tedy slova „Článek“ a „Články“ nahradit textem „čl.“.
Zároveň je nutné uvést úplný název odkazovaného předpisu, je-li na něj odkazováno v navrhovaném předpise poprvé, a v jakém znění je citován [vizte čl. 47 odst. 2 a souvis. Legislativních pravidel vlády].
V případě, že je v rámci jedné poznámky pod čarou uvedeno více právních předpisů, doporučujeme znění poznámky pod čarou dát do souladu s čl. 47 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, tedy uvádět tyto předpisy na samostatných řádcích.
Dále doporučujeme sjednotit způsob uvádění odkazů na poznámky pod čarou, neboť je užívána kombinace čísla bez závorky, se závorkou a se závorkou oddělenou mezerou.
Upozorňujeme, že v § 37 odst. 1 je uveden odkaz na poznámku pod čarou č. 31, což neodpovídá chronologickému označení poznámek pod čarou, které mají být dle čl. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády uváděny v souvislém pořadí (v odstavci 2 je zavedena teprve poznámka pod čarou č. 12) a text poznámky pod čarou č. 31 ani není na konci stránky uveden. Navrhujeme tedy provést revizi poznámkového aparátu v celém materiálu.
Upozorňujeme, že v poznámce pod čarou č. 24 je odkazováno na již zrušený právní předpis, konkrétně vyhlášku č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat. Navrhujeme text poznámky pod čarou upravit.
	1. Akceptováno.
2. Akceptováno.
3. Akceptováno.
4. Akceptováno.
5. Akceptováno.
6. Akceptováno.

	582
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 16 až § 36:
Návrh obsahuje ne zcela systematickou strukturu některých paragrafů, které upravují z velké části obdobnou problematiku u různých funkcí, ale často je řeší v různé posloupnosti odstavců. 
Například v § 17 je jmenování a odvolání do funkce v Radě pro výzkum, vývoj a inovace upraveno ve dvou odstavcích 3 a 4 a to, že se jedná o veřejnou funkci, až v odstavci 5. Naproti tomu v § 19 se charakter členství v pracovní komisi jako veřejné funkce řeší v odstavci 2, zatímco jmenování a odvolání společně v odstavci 3, tj. v opačném pořadí. Dále v § 23 je funkční období člena předsednictva Grantové agentury upraveno v pořadí před jeho jmenováním a odvoláním, zatímco v § 25 u vědecké rady Grantové agentury je to opačně. V určitých paragrafech se navíc některé zmiňované věci řeší současně v jednom odstavci, v jiných zase odděleně. 
Členění uvedených paragrafů může ve svém důsledku snižovat celkovou přehlednost zákona pro adresáta, což považujeme za nežádoucí.
	Akceptováno.

	583
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 16 odst. 1:
Slova „Rada pro výzkum, vývoj, inovace“ doporučujeme nahradit slovy „Rada pro výzkum, vývoj a inovace“.
	Akceptováno.

	584
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 23 odst. 2, § 26 odst. 4, § 29 odst. 2, § 32 odst. 4 a § 36 odst. 4:
Ze stylistických důvodů doporučujeme pozměnit znění ustanovení o funkčních obdobích v § 23 odst. 2, § 26 odst. 4, § 29 odst. 2 § 32 odst. 4 a § 36 odst. 4 tak, aby se shodovala s formulací v ustanoveních § 17 odst. 5, § 25 odst. 4 a § 35 odst. 4, anebo případně jejich znění sjednotit jiným způsobem. S ohledem na přehlednost právního předpisu není vhodné, pokud se od sebe znění materiálně obdobných ustanovení liší, tj. užívají se rozdílná slova, místo psaných číslovek se používají čísla atd. Je proto žádoucí znění těchto pasáží sjednotit.
	Akceptováno.

	585
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 37 odst. 5, § 38 odst. 4, § 55 odst. 2, § 56 odst. 4 a § 92 odst. 3:
V navrhovaných ustanoveních doporučujeme sjednotit pojmy „způsobem umožňující neomezený dálkový přístup“ a „způsobem umožňujícím dálkový přístup“, případně rozdílnost v uvedených pojmech vysvětlit
	Akceptováno.
Zvolena druhá možnost.

	586
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 38 odst. 4 a § 56 odst. 4:
Upozorňujeme na nadbytečnost slov „v elektronické podobě“, neboť zveřejnit údaje „způsobem umožňující dálkový přístup“ lze pouze elektronicky. 
	Akceptováno.

	587
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 44 odst. 2:
Za slova „Sbírce zákonů“ doporučujeme vložit slova „a mezinárodních smluv“.
	Akceptováno.

	588
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 81 odst. 1:
V odstavci 1 doporučujeme slovo „odešle“ nahradit slovem „vydá“. 
	Akceptováno.
Upraveno dle připomínky MMR 236.

	589
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 104 odst. 7 a 8:
Doporučujeme slova „do dne účinnosti tohoto zákona“ a slova „od účinnosti tohoto zákona“ nahradit slovy „do dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ a slovy „ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“.
	Akceptováno.

	590
	Ministerstvo vnitra, MV-182532-13/LG-2023
	K § 106:
V nadpisu ustanovení a v odstavci 2 doporučujeme slovo „Územně“ nahradit slovem „Územní“ a upravit zřejmě chybu v psaní ve slovním spojení „postupují při poskytování územního samosprávného celku“.
	Akceptováno.

	594
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K předkládací zprávě 
S ohledem na návaznost textu doporučujeme ve čtvrtém odstavci v bodu 1 písmenu e) tečku nahradit čárkou, neboť text následně pokračuje bodem 2 atd. 
	Akceptováno.

	595
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Obecně k materiálu:
S ohledem na to, že se jedná o implementační předpis, považujeme za žádoucí připojit k projednání do meziresortního připomínkového řízení nad rámec rozdílové tabulky rovněž srovnávací tabulky. V materiálu předaném k připomínkám tyto absentují, tedy je není možné posoudit. Pro účely posouzení materiálu pracovními komisemi LRV, resp. LRV proto doporučujeme tyto připojit. Požadavek na připojení srovnávacích tabulek uvádí čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno.

	596
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Obecně k materiálu:
Jelikož se jedná o nový zákon, jehož účelem je nahrazení stávající právní úpravy, je logické, že je tento doprovázen souvisejícími legislativními změnami. S ohledem na rozsah souvisejících změn se však z legislativně-technického hlediska jeví jako praktičtější vytvořit nový samostatný zákon, jehož obsahem budou doprovodné legislativní změny, tj. fakticky půjde o změnový zákon ve vztahu k primární právní úpravě. Dáváme proto ke zvážení rozdělení právní úpravy na zákon hlavní a zákon změnový. 
	Akceptováno

	597
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Napříč právním předpisem doporučujeme provést revizi formátu poznámek pod čarou. Podle čl. 47 odst. 3 legislativních pravidel vlády by číselné označení poznámky pod čarou mělo být ukončeny půlkulatou závarkou a jejich znění by mělo začínat velkým písmenem a končit tečkou. 
	Akceptováno.

	598
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	S ohledem na rozsah nové právní úpravy a změnové právní úpravy rovněž doporučujeme provést revizi textu ve vztahu ke zbytným mezerám, které se místy objevují mezi jednolitými slovy. Jedná se např. o § 2 odst. 2 písm. j), § 44 odst. 1 písm. b), § 97 odst. 1 aj. 
	Akceptováno.

	599
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 3 – odstavce 3 a 5 doporučujeme spojit v jeden. Není zřejmé, proč by tam uvedená právní úprava musela být uvedena ve dvou ustanoveních. S ohledem na kompaktnost právní úpravy se proto jeví jako vhodné, aby dosavadní odstavec 4 byl označen jako odstavec 3 a nový odstavec 4 zněl např. takto:
„(4) Národní politiku a Národní priority orientovaného výzkumu schvaluje vláda.“.
	Akceptováno.

	600
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K nadpisu § 6 – slovo „zásady“ v názvu paragrafu lze považovat za velmi vágní termín bez reálně definovaného obsahu, který ve svém důsledku může působit až matoucím dojmem. Za obsahově konzistentní název lze považovat např. „Etika výzkumu, vědecká integrita a dobrá vědecká praxe“. S tím souvisí i nevyhovující vysvětlení záměru předkladatele v RIA, ke kterému lze uvést, že tam uvedený text obsahuje jednu zcela zásadní chybu, která vede k dalším zmatkům a nejasnostem, a to:
Etika výzkumu (Research Ethics) se primárně týká dodržování etických standardů, které mají zajistit adekvátní ochranu subjektu výzkumu (lidských účastníků, pokusných zvířat, GMO, embryí atd.).
Vědecká integrita (Research Integrity / Scientific Integrity) znamená dodržování obecných etických zásad ve vědecké práci a není primárně oborově specifická; nicméně patří i dodržování výše uvedených oborově specifických etických standardů.
Na základě shora uvedeného lze proto mít za to, že předkladatel uvedené pojmy zaměňuje, což působí výkladové obtíže. 
S ohledem na výše uvedené proto požadujeme změnu nadpisu ustanovení tak, aby byl obsahově konzistentní a nevedl k výkladovým obtížím.
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.
Název § 6 upraven.

	601
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 6 odst. 2
Odstavec je koncipován tak, že presumuje povinnost výzkumné organizace zajistit dodržování vyjmenovaných zákazů výzkumnými pracovníky. Jeví se však jako nevhodné, aby výzkumná organizace jako samostatná entita zajištovala dodržování zákazů jinými osobami, neboť taková povinnost je fakticky nevymahatelná. Namísto toho by proto dikce ustanovení měla být postavena tak, že přímo výzkumná organizace je povinna dodržovat zákazy. Nadto lze konstatovat, že ustanovení se týká primárně povinností výzkumné organizace, nikoliv povinností výzkumných pracovníků. 
S ohledem na výše uvedené, proto požadujeme reformulovat návětí odstavce 2 tímto způsobem: „Výzkumná organizace je při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí povinna dodržovat zákaz (…)". 
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.


	602
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 6 odst. 2
Odstavec dále zahrnuje taxativní výčet zákazů, resp. nežádoucího chování z oblasti vědecké integrity. V tomto ohledu je však nutné konstatovat, že jde o výčet neúplný a zcela zásadní aspekty v něm absentují – zejména vůbec neřeší porušování standardů etiky výzkumu (což nelze zaměňovat s vědeckou integritou). Konkrétně postrádáme následující poruchové chování, které by mělo být zahrnuto ve výčtu zákazů a není zřejmé, proč zahrnuto není:
Porušování nebo nedodržování oborových standardů a principů etiky výzkumu;
Porušování právních předpisů pro danou oblast výzkumu (např. právní předpisy upravující problematiku GMO, pokusných zvířat, embryonálních kmenových buněk, klinických hodnocení atd.);
Porušování požadavků na ochranu osobních údajů;
Obcházení posuzovacího procesu institucionálními etickými komisemi;
Falešné dedikace výsledků k projektům.
S ohledem na výše uvedené proto požadujeme vyjasnění, proč byl taxativní výčet zákazů zvolen v této formě a nezahrnuje výše uvedené a dále požadujeme doplnění výčtu o body, které zmiňujeme výše. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Uložení povinnosti „neporušovat“ jiný platný právní předpis není nutné a předkladatel se tomu snaží vyhnout. Nebude tedy navrhovat, aby tento zákon uložil např. příjemci povinnost neporušovat jiný zákon.
Oblast ochrany osobních údajů je upravena samostatně jinými právními předpisy a platí o ní to samé jako pro předcházející případ.
Porušování oborových standardů a principů etiky výzkumu je uvedeno v odstavci 1 jako povinnost dodržovat etické zásady a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu.
Problematiku falešných dedikací lze podřadit pod neodůvodněné připisování.
Obcházení posuzovacího procesu institucionálními etickými komisemi (povinnost posouzení je uložena odstavcem 3 a 4) je nedodržením povinnosti stanovené tímto zákonem – viz § 58 odst. 2.

	603
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 6 odst. 3
Dikce ustanovení presumuje, že posouzení komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu má být prováděno „zejména“ u tam jmenovaných projektů. Takto zvolenou dikci však lze považovat za neurčitou. Jedná se o demonstrativní výčet typů projektů a slovo „zejména“ indikuje, že může existovat ještě celá řada dalších projektů, u kterých by takové posouzení bylo nezbytné, avšak norma nám je již závazně nestanovuje. S ohledem na to proto požadujeme vyjasnit, jak je výčet projektů ve vztahu k slovu „zejména“ míněn. Jeví se jako schůdné slovo „zejména“ buď zcela vypustit, čímž se výčet typů projektů, které mají být posouzeny, stane taxativním, tj. jasným a určitým, a nebo na konci ustanovení doplnit větu, která bude zmocňovat k tomu vydat prováděcí právní předpis, který závazným způsobem stanoví, u kterých všech projektů bude posouzení komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu vyžadováno a u kterých nikoliv. V současné podobě v podstatě není zajištěna žádná právní jistota adresátů normy, neboť není jasné, u kterých všech projektů má být takové posouzení provedeno. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Příkladný výčet změněn na úplný.

	604
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 6 odst. 3
Ustanovení hovoří o „částech lidského těla“. Není však již zřejmé, na základě kterého právního předpisu se tato terminologie používá. O „částech lidského těla“ hovoří zákon č. 89/2012 Sb., je tedy část lidského těla míněna ve smyslu citovaného právního předpisu či jinak? V takovém případě by pak pojem měl být uveden s odkazem na poznámku pod čarou, kde by měl být uveden předpis, ze kterého použitá terminologie vychází. S ohledem na to, že se pohybujeme ve sféře práva veřejného však dáváme navíc ke zvážení případnou reformulaci na „biologický materiál lidského původu“, což se s ohledem na smysl a účel návrhu zákona jeví jako vhodnější pojmosloví.
	Akceptováno.

	605
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 6 odst. 4 – ve světle připomínky uvedené výše požadujeme slova „dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity“ nahradit slovy „dodržováním etických standardů pro danou oblast výzkumu, standardů vědecké integrity a dobré vědecké praxe“ tak, aby byla zvolená textace obsahově konzistentní a nezpůsobovala výkladové obtíže. Tutéž připomínku uplatňujeme k § 6 odst. 5. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	606
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K chronologii § 6
Dáváme ke zvážení úpravu pořadí odstavců 3 až 5. Jako logičtější se jeví uvést současný odstavec 3 až jako odstavec 5 a současné odstavce 4 a 5 předřadit, neboť tyto stanovují podmínky zřízení komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu, zatímco současný odstavec 3 již stanovuje její kompetence, tzn. předpokládá, že komise již byla zřízena.
	Akceptováno.
Viz připomínka MŠMT 447.

	607
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 6 odst. 6 
S ohledem na meritum, které předmětný odstavec upravuje, dáváme ke zvážení vyčlenění odstavce na jiné místo v návrhu zákona nebo do samostatné ustanovení § 7 a ostatní ustanovení následně přečíslovat. Věcně odstavec nikterak nesouvisí s matérií upravovanou předchozími odstavci v rámci § 6, neboť stanovuje informační povinnost výzkumným pracovníkům a nikterak se nezaobírá etickým ani vědeckým rozměrem, normativní text tak postrádá logickou návaznost.
	Vysvětleno.
Z pohledu předkládaného zákona jde o etickou otázku spojenou s počtem pracovních smluv jednoho výzkumného pracovníka. Zaměstnavatel by měl mít možnost dozvědět se o dalších smlouvách výzkumných pracovníků, což v současnosti nemá, neboť zaměstnanec nemá v této věci oznamovací povinnost.
Opatření směřuje nejen k tomu, aby zaměstnavatel, tedy výzkumná organizace dostávající institucionální podporu měl odpovídající přehled, ale i k efektivnímu využívání této podpory a zvyšování kvality výzkumné činnosti prováděné výzkumnými organizacemi.
Dále poznamenáváme, že jsme nenašli vhodnější

	608
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	V případě kompetenčních ustanovení ve vztahu k jednotlivým entitám doporučujeme provést revizi taxativnosti, resp. demonstrativnosti tam uvedených kompetencí. V některých případech je výčet uveden jako taxativní (např. § 14) a v některých případech demonstrativní (např. 16). Dáváme proto ke zvážení, zda by nebylo vhodnější ponechat všechny výčty demonstrativní, neboť je tak zajištěno, že v případě potřeby nebude dotčená entita postupovat nad rámec kompetencí stanovených zákonem. 
	Akceptováno částečně.
V některých případech bylo nutné dát např. vládě prostor pro jmenování členů RVVI nebo RVVI možnost jmenovat si další komise nad povinný počet dvou komisí.

	609
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	V řadě ustanovení se hovoří o tom, že zastávat funkci dotčený funkcionář nemůže po více než 2 po sobě „následující“ období. S ohledem na to, že slovo „následující“ není napříč právním předpisem používáno jednotně, dáváme ke zvážení jeho plošné nahrazení slovem „jdoucí“, neboť to se jeví stylisticky vhodnější. Případně doporučujeme sjednotit a používat pouze jednu variantu. 
	Akceptováno. 
Použita varianta „po sobě jdoucí“.

	610
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Návětí § 20 odst. 3 doporučujeme odsadit stejně jako je tomu u ostatních odstavců. 
	Akceptováno.

	611
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 21 a dalším – s ohledem na popis kompetencí orgánů GAČR a dalších není zřejmé, proč jsou popisovány pokaždé s dovětkem té které entity se týkají. S ohledem na srozumitelnost textu normy se jeví jako vhodnější používat prosté názvy orgánů bez dovětků,, které pak stěžují orientaci v textu.
	Akceptováno.

	612
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 25 odst. 1 písm. b) – na konci textu písmene doporučujeme uvést čárku, nikoliv tečku, neboť následuje ještě písmeno c). 
	Akceptováno.

	613
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 27 odst. 3 písm. a) – slovo „půosbnosti“ doporučujeme nahradit slovem „působnosti“. Zřejmě se jedná o písařskou chybu. 
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	614
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 29 odst. 5 – na konci textu odstavce 5 doporučujeme odstranit zbytnou tečku. 
	Akceptováno.

	615
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 37 odst. 3 – na konci návětí doporučujeme odstranit dvojtečku. Tutéž připomínku uplatňujeme k § 42 odst. 2 písm. c). 
	Akceptováno.

	616
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 39 odst. 3 - ustanovení doporučujeme vypustit, neboť je věcně i právně duplicitní vůči § 46 odst. 4. 
	Akceptováno.

	617
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 41 – v návrhu není uveden mechanizmus, jakým je možné „zabránit“ přijatému výzkumníkovi ze třetí země výkon povolání regulovaného jiným právním předpisem, ke kterému nemá v daném okamžiku příslušná povolení. Např. zákon č. 95/2004 Sb. v § 36 odst. 2 stanoví, že „Ministerstvo může bez uznání způsobilosti podle § 34 na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností v příslušném oboru specializačního vzdělávání nebo v příslušném nástavbovém oboru na dobu určitou pod přímým odborným vedením lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta se specializovanou způsobilostí nebo zubního lékaře pro činnosti, které je možné vykonávat bez specializované způsobilosti, pokud je žadatel pozván do České republiky právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokou školou, výzkumnou institucí nebo akreditovaným zařízením podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo d) nebo f), a to….“.  Pod poznámkou pod čarou č. 19b) ve výčtu citované legislativy je pak zmiňován zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, lze proto dovodit, že je zde zamýšlena veřejná výzkumná instituce. Možnost vydat povolení k výkonu odborné praxe bez uznání způsobilosti je zde tedy omezena na veřejné výzkumné instituce. Stále je však k výkonu odborné praxe nutné povolení Ministerstva zdravotnictví. Bude-li však lékaře-výzkumníka moci pozvat do ČR výzkumná organizace, která je současně poskytovatelem zdravotních služeb, aby se zde podílel např. na klinickém výzkumu, v rámci kterého bude docházet k poskytování zdravotních služeb, bude nutné současně ošetřit to, že daný lékař-výzkumník není oprávněn v ČR vykonávat své povolání lékaře bez příslušných povolení Ministerstva zdravotnictví (uznání způsobilosti k výkonu zdrav. povolání, povolení k výkonu odborné praxe apod.). S ohledem na výše uvedené proto požadujeme vyjasnit, jakým způsobem bude v takovém případě postupováno, resp. zakotvit normu, která bude řešit výše uvedené.
Tato připomínka je zásadní. 
	Vysvětleno.
Připomínku není možné náležitě vypořádat, neboť neobsahuje návrh textu, jak požadují Legislativní pravidla. Proto bylo do důvodové zprávy vloženo upozornění, že dohoda o hostování se vztahuje výhradně na hostování za účelem účasti na výzkumné činnosti a neopravňuje k výkonu jiných činností, zejména těch, které jsou regulovány jiným právním předpisem, např. povolání lékaře, zubního lékaře či farmaceuta. 
Dohoda o hostování opravňuje pouze k přijetí pracovníka za účelem výzkumu, nikoliv za účelem výkonu jiné činnosti a nemůže nahrazovat požadavky jiných zákonů na výkon jakéhokoliv povolání, ke kterému je zapotřebí zvláštního oprávnění. 
Pokud by tedy byl pracovník ze třetí země přijat nejen za účelem provádění výzkumné činnosti, ale i za účelem účasti ve vzdělávacím programu podle § 13 odst. 1 zákona č. 95/2004 Sb., pak je zapotřebí získat od Ministerstva zdravotnictví příslušné uznání odborné či specializované způsobilosti k výkonu lékařských povolání.
Působnost obou zákonů je tedy zřetelně oddělená – hostování za účelem provádění výzkumné činnosti podle předkládaného zákona (a v současnosti podle zákona č. 341/2005 Sb.) a uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, … podle zákona č. 95/2004 Sb.
Pokud jde o v připomínce zmiňovaný odkaz na poznámku pod čarou č. 19b), poznamenává se, že zákon 341/2005 Sb. se v oblasti stanovení podmínek pro přijímání pracovníků ze třetích zemí za účelem výzkumu netýká pouze veřejných výzkumných institucí, nýbrž adresáty této části jsou i jiné osoby, uvedené v § 30a odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb.

	618
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 42 odst. 1 – v případě legislativní zkratky doporučujeme její zavedení uvést do českých uvozovek, tj. uvést nejprve dolní a pak horní. 
	Akceptováno.

	619
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	V případě lhůt resp. dob uvedených ve dech dáváme ke zvážení celkovou revizi normativního textu, neboť vykazuje nejednotnost ve vztahu k tomu, zda se má jednat o dny pracovní či kalendářní. V některých případech není uvedeno nic, v některých dny pracovní a v některých dalších dny kalendářní, což může vést k výkladovým obtížím. 
	Vysvětleno.
Pokud není uvedeno nic, rozumí se kalendářní dny. Uvádí se pouze pracovní dny. 

	620
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 46 - odstavce 3 a 4 doporučujeme spojit v jeden v tomto znění:
„(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává a vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.“. 
Fakticky ministerstvo rovněž vybírá pokuty podle tohoto zákona, není proto zřejmé, proč by měla být tato informace uvedena v odlišném režimu. 
	Akceptováno.

	621
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Obecně k Hlavě IV, Dílu 1 návrhu - k výčtu ústředních správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí: v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, v platném znění se v § 10 odst. 1 uvádí: „Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro …..zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, …. „. Vzhledem k tomu, že kompetenční zákon podobnou kompetenci přiznává už pouze MŠMT a MPO, které mají v Hlavě IV předkládaného zákona vymezenu roli v systému VaVaI vlastním ustanovením, požadujeme pro Ministerstvo zdravotnictví rovněž zakotvení kompetencí prostřednictvím vlastního ustanovení, které navrhujeme v tomto znění:
„§ XX
Ministerstvo zdravotnictví

(1) Ústředním správním úřadem pro zdravotnický výzkum je Ministerstvo zdravotnictví s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Ministerstvo zdravotnictví
a) koordinuje mezinárodní spolupráci v oblasti zdravotnického výzkumu, zajišťovanou ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působnosti,
b) zpracovává koncepci pro oblast zdravotnického výzkumu a předkládá ji ke schválení vládě,
c) plní další úkoly poskytovatele podle své působnosti uvedené v § 15 odst. 1,
d) pro tyto účely zřizuje Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR s celorepublikovou působností (zřízenou svým opatřením), která je organizační složkou státu v přímé řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví.“. 
Tato připomínka je zásadní. 
	Neakceptováno.
Předkládaný návrh zákona upravuje u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a u Ministerstva průmyslu a obchodu pouze působnosti, které přesahují působnost poskytovatele.
Koordinace mezinárodní spolupráce je svěřena Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V tomto ohledu není předložený návrh s touto dlouhodobě zažitou praxí kompatibliní a mohl by vytvořit paralelní strukturu. Provádění mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnického výzkumu žádné ustanovení předloženého návrhu zákona nebrání.
Ostatní působnosti vyplývají buď z obecných povinností poskytovatele podpory, nebo z kompetenčního zákona.

	622
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 76
V § 76 odst. 2 je uvedeno, že „Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 180 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků.“ Není zřejmé, jak bude prokazováno, že se nepodařilo zajistit dostatečný počet posudků. Naše zkušenost jako poskytovatele je taková, že zrealizovat hodnotící proces ve lhůtě 180 dní prakticky není možné, a to především proto, že není možné zajistit kvalitní posudky od zahraničních oponentů. Úprava lhůty ze současných 240 dní (která je stanovena platnou a účinnou právní úpravou, tj. zákonem č. 130/2002 Sb. v § 20 odst. 2) na 180 dní tak bude čistě formální a poskytovatele budou nutně a v podstatě rutinně využívat prodloužení o 60 dní, protože již 240 dní je na hranici proveditelnosti (např. hodnotící proces ERC grantů trvá 365 dní). Jakékoliv zkracování hodnotící lhůty jde přímo proti kvalitě hodnotícího procesu a ve svém výsledku nijak neovlivní vlastní délku poskytování podpory, která je nezávislá na délce hodnotícího procesu, a běží v ročních intervalech. S ohledem na výše uvedené, historickou zkušenost poskytovatele a praktickou proveditelnost veřejných soutěží VaVaI proto požadujeme zachování soutěžní a hodnotící lhůty na stávajících 240 dnech, jak je stanoveno v § 20 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb.
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.

Délka lhůt byla upravena tak, aby odpovídala současné praxi.

	623
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 80 a § 81:
a) V RIA není dostatečně vyhodnoceno, jaký dopad bude mít přechod poskytování účelové podpory do veřejnoprávního režimu, a to v souladu s platnou judikaturou a v souladu s doporučeními veřejného ochránce práv na činnost poskytovatelů a celého systémů, a to především v oblasti vyřizování námitek podle § 81. V ustanovení je mj. uvedeno, že „(4) Proti rozhodnutí o námitkách není odvolání přípustné. Pokud poskytovatel námitky odmítne, poučí uchazeče v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat u příslušného soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve lhůtě podle § 72 soudního řádu správního.“ Dopady této změny oproti současného stavu považujeme za vysoce rizikové, již s ohledem na skutečnost, že téměř 80 % žádostí v rámci VES realizovaných Ministerstvem zdravotnictví je neúspěšných, a podle § 80 odst. 3 není zřejmé, zda se neúspěšní navrhovatelé mohou odvolat formou žaloby pouze z důvodů procesních (např. špatně sečtené bodování, či jiná zřejmá technická/formální chyba při hodnotícím procesu) nebo i z důvodu jejich nesouhlasu s hodnocením odborným. Za akceptovatelný důvod k podání žaloby u příslušného soudu proti rozhodnutí správního orgánu ve lhůtě podle § 72 soudního řádu správního, považujeme pouze důvody procesní, a toto by mělo být v návrhu jednoznačně specifikováno. Nesouhlas navrhovatele s odborným hodnocením nemůže být předmětem žaloby a toto musí být v návrhu zákona jednoznačně uvedeno.
b) S ohledem na vyloučení možnosti odvolání proti rozhodnutí o námitkách podle § 81 odst. 4 a odkazu na soudní řád správní, podle kterého lze podat žalobu, se navíc jeví jako otazné, nakolik je takový postup procesně ekonomický. Česká soudní soustava je již nyní zahlcená a jeví se jako velice nepraktické a v praxi nerealizovatelné, aby proti každému (odmítavému) rozhodnutí o námitkách byla podána rovnou správní žaloba jako v podstatě jediný dovolený opravný prostředek, ještě k tomu s ohledem na výše uvedené zkušenosti s neúspěšností žádostí. V tomto smyslu proto vyjadřujeme pochybnosti o realizovatelnosti zvoleného procesního řešení v praxi a požadujeme jeho náležité přehodnocení ze strany předkladatele. 
c) V § 81 odst. 5 je pak uvedeno, že „na podání a vyřízení námitek se přiměřeně použijí ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu“, přičemž odkazovaná ustanovení správního řádu se týkají právě odvolání. Není proto jasné, jak spolu souvisí odstavec 4 a 5 § 81 návrhu zákona, neb v tomto smyslu působí kontradiktorně. Odvolání podle odstavce 4 není přípustné, jak je tedy odstavec 5 ve smyslu vyřízení námitek míněn? Požadujeme vyjasnit. 
d) K důvodové zprávě k § 80 a 81 – Z důvodové zprávy není zcela jasné, jakým způsobem má probíhat řízení o námitkách, aby nedošlo k „negativnímu vlivu na posouzení a hodnocení návrhů projektů jiných uchazečů“. Návrhy sice nejsou po odborné stránce hodnoceny v kontextu kvality jiných návrhů, nicméně rozhodnutí o jejich podpoře již probíhá v kontextu počtu/objemu jiných návrhů. Bude nutné proces posouzení a hodnocení ostatních návrhu zastavit do vyřízení námitky? Požadujeme vyjasnit.
Tyto připomínky jsou zásadní. 
	Akceptováno.
RIA byla doplněna.
Doplnění autoremedury do § 77 (ex 81)/nový  odst. 2 na základě připomínky MZe 667.
„(2) Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o vyřazení projektu zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.“.
Dále bylo vyhověno připomínce MŠMT 414 a byl upraven rozsah námitek v § 76 (ex 80)/1:
„(1) Žadatel je oprávněn podat námitky proti oznámení o vyřazení projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o vyřazení projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.“.
Rozsah námitek (k čemu je lze podat) vyplývá z § 76/1 (ex 80/1), kde je uvedena nepřípustnost námitek JEN proti oznámení o vyřazení projektu (navrhujeme doplnit o JEN proti odbornému hodnocení). 
Z toho vyplývá, že lze namítat jen proti takovým porušení v rámci procesu výběru projektů, které mají vliv na závěr poskytovatele o vybrání či nevybrání návrhu projektu. Pokud účastník nesouhlasí s odůvodněním či s některými závěry odborného hodnocení, ale současně nedošlo k takovému porušení pravidel pro výběr projektů, které mělo za následek, že návrh projektu nebyl vybrán, není taková situace důvodem pro podání oprávněných námitek.

	624
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 100 
K zavedení Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory: na základě historické zkušenosti poskytovatele s provozováním vlastního informačního systému (IS) pro administraci účelové podpory vnímáme jako zcela zásadní mít možnost flexibilně upravovat IS dle našich požadavků, např. změn v hodnotícím procesu, v procesu hodnocení průběžných či závěrečných zpráv apod. Kromě toho je zřejmé, že v závislosti na typu Programu podpory se mohou požadavky na konkrétní podobu IS v rámci navrhovaného Integrovaného prostředí velice lišit (např. srovnání projektů MŠMT EXCELES vs. standardní projekty GAČR nebo projekty AZV), je otázkou zda lze vyvinout systém univerzální natolik aby na tyto potřeby flexibility dokázal v reálném čase, tj v čase reálné potřeby pro vyhlášení VES, reagovat. Nevěříme, že jakýkoliv dodavatel případného Integrovaného prostředí by byl schopen s potřebnou flexibilitou reagovat na potřeby poskytovatele pro realizaci VES, jejichž průběh a hodnotící proces by mohl být takto dlouhodobě ohrožen, případně spojen s nižší kvalitou, než je tomu nyní. Za akceptovatelné řešení považujeme zákonné ukotvení Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, které by bylo univerzálním systémem pro sjednocený průkaz způsobilosti navrhovatelů, který by se následně rozvětvil směrem k lokálním informačním systémům jednotlivých poskytovatelů, se kterými by byl datově obousměrně propojen. Toto řešení by umožňovalo snížit administrativní zátěž navrhovatelů při opakovaném (a vždy stejném) průkazu způsobilosti napříč jednotlivými poskytovateli, a současně umožnilo jednotlivým poskytovatelům potřebnou flexibilitu při správě jejich informačních systémů dle potřeb jednotlivých VES realizovaných v rámci jejich příslušných Programů podpory. Toto řešení by navíc umožnilo analytickou práci s účelovou podporou na národní úrovní v rámci Úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace.
Tato připomínka je zásadní. 
	Neakceptováno.
Připomínka byla vyřešena tím, že Integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo zrušeno.

	625
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K § 102 odst. 1 – materiálně lze mít pochybnosti o tom, zda se jedná o přechodné ustanovení, nadto je tam uvedené v podstatě deklaratorní, neboť z povahy věci je zřejmé, že se právní úprava použije od data účinnosti, a pokud nikoliv, pak tu máme právě přechodná ustanovení. Ustanovení se proto jeví jako zbytné a doporučujeme jej bez náhrady vypustit. 
	Akceptováno.
Odstavec 1 byl odstraněn.

	626
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	V § 104 odst. 5 a 7 doporučujeme v případě „§24“ a „§25“ mezi označením paragrafu a číslem doplnit mezeru. 
	Akceptováno.

	627
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Na konci materiálu doporučujeme doplnit osoby, které budou zákon po jeho schválení podepisovat, tj. premiéra a ministryni, jak presumuje Příloha č. 1 Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno.
Doplněno označení funkcí. V souladu s přílohou č. 1 Legislativních pravidel vlády se jméno předsedy vlády, ministra či vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy se strojem nevypisuje.

	636
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K RIA
Ke kapitole 1.2.10 - s ohledem na vysvětlení předkladatele lze konstatovat, že jak definice problému, tak vysvětlení kontextu obsahuje jednu zcela zásadní chybu, která vede k dalším zmatkům a nejasnostem, a to:
Etika výzkumu (Research Ethics) se primárně týká dodržování etických standardů, které mají zajistit adekvátní ochranu subjektu výzkumu (lidských účastníků, pokusných zvířat, GMO, embryí atd.).
Vědecká integrita (Research Integrity / Scientific Integrity) znamená dodržování obecných etických zásad ve vědecké práci a není primárně oborově specifická; nicméně patří i dodržování výše uvedených oborově specifických etických standardů.
Zmiňované dokumenty včetně doporučení Evropské komise 2005/251/ES a usnesení vlády s názvem Etický rámec výzkumu z r. 2005 jsou dokumenty, které se věcně týkají vědecké integrity, nikoliv etiky výzkumu (bez ohledu na zmatené používání slova „etika“). Jediná správná terminologie je použita v dokumentu ALLEA (All European Academies): The European Code of Conduct for Research Integrity
Z textace RIA i normativního textu lze seznat, že předkladatel výše uvedené pojmy ne zcela rozlišuje, resp. zaměňuje, což může vést k výkladovým a aplikačním obtížím.  
S ohledem na to proto požadujeme adekvátní reformulaci textu, kdy dojde k terminologickému zpřesnění a správnému použití pojmosloví ve světle výše uvedeného. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
V RIA bude provedena reformulace textu a bude provedeno terminologické zpřesnění se správným použitím pojmosloví v duchu připomínky. 

	637
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	Materiál doporučujeme podrobit formální revizi, neboť lze na některých místech nalézt překlepy či zbytné mezery, případně rozdílné fonty písma, které se jeví nekonzistentně ve vztahu ke zbytku textu. 
	Akceptováno 
Bude provedena formální revize materiálu.

	638
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K důvodové zprávě
Materiál doporučujeme podrobit formální revizi, neboť lze na některých místech nalézt překlepy či zbytné mezery, případně rozdílné fonty písma, které se jeví nekonzistentně ve vztahu ke zbytku textu. 
	Akceptováno.

	639
	Ministerstvo zdravotnictví, MZDR 32012/2023-2/LEG
	K návrhům prováděcích právních předpisů 
S ohledem na to, že se v současné chvíli jedná o prvotní návrhy, nyní neuplatňujeme žádné připomínky, avšak doporučujeme před jejich rozesláním k samostatnému projednání v meziresortním připomínkovém řízení provést formální kontrolu a sesouladnit návrhy s požadavky Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno.

	640
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	Obecně k návrhu zákona
Máme za to, že návrh zákona by měl projít základní legislativní revizí. Obsahuje totiž řadu nenormativních částí, jež zákon neúměrně zatěžují a obsahově odpovídají spíše důvodové zprávě nebo metodickým pokynům. Dále se domníváme, že zvolená struktura je z legislativního hlediska nezvyklá. Například kompetenční ustanovení a ustanovení o přestupcích jsou obvykle upraveny v závěrečných ustanoveních.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Byla vytvořena část pátá (Sankce).

	641
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	Obecně k vymezení pojmů: Řadu pojmů, které jsou definovány v § 2 není podle našeho názoru nutné definovat, neboť se jedná obsahově zcela zřejmé pojmy či pojmy definované jinými právními předpisy, nebo je dále rozvádí samotný návrh zákona (věda, veřejná zakázka, výsledek, mezinárodní spolupráce, vědecká diplomacie atd.). Některé pojmy pak obsahují i další ustanovení normativní povahy, které by v rámci ustanovení právního předpisu obsahujícího vymezení pojmu vůbec neměly být obsaženy, např. 
- odst. 2 písm. l): zde není jasné, na která slova se vztahují vedlejší vztažné věty, na konci pak je uvedeno, že velkou vědeckou výzkumnou infrastrukturu schvaluje vláda, což by ovšem mělo být v zákoně uvedeno samostatně; 
- odst. 3 písm. f) se v rámci definice pojmu „výzkumný pracovní v rané fázi kariéry“ hovoří o možnosti prodloužení této rané fáze kariéry – nejen, že jde opět o pravidlo chování, které by nemělo být obsaženo v rámci vymezení pojmu, ale současně není zřejmé, za jakých podmínek je možné tuto ranou fázi prodloužit, jakým formálním způsobem se tak děje či kdo o takovém prodloužení rozhoduje.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Odst. 2 písm. l) – akceptováno. 
Odst. 2 písm. m) – obdobně.
Odst. 3 písm. f) – upraveno tak, aby bylo zřejmé, že prodloužení je automatické. Pro vysvětlení se doplňuje, že jde o vztah pracovníka a jeho zaměstnavatele. Další formalizaci v zákoně (žádost, povolovací řízení, …) by znamenala pouze nárůst byrokracie. Vhodnější je ponechat konkrétní postup na zaměstnavatelích, do jejichž působnosti věc náleží.
Pojem „věda“ byl vypuštěn. 

	642
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 2 odst. 1 písm. e)
Navržená definice vymezuje orientovaný výzkum jako část výzkumu, zacíleného na řešení „strategických výzev společenského a hospodářského charakteru“, které ale nejsou nikde definovány. Vrcholným dokumentem pro oblast výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) a transferu znalostí je podle § 3 odst. 1 „Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“, která tyto strategické výzvy rovněž neobsahuje a nespecifikuje. Paralelně jsou v § 3 odst. 4 definovány „Národní priority orientovaného výzkumu“, které mají rovněž vycházet z nespecifikovaných strategických výzev. Návrh definice orientovaného výzkumu je tak v rozporu s účelem zákona (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.) a současný neuspokojivý stav ještě zhoršuje. Navrhujeme proto definovat orientovaný výzkum v souladu s mezinárodně uznávaným vymezením tohoto pojmu jako výzkum zaměřený na plnění cílů Národní politiky, tj. jako celý výzkum bez části základního výzkumu orientovaného výlučně na rozvoj poznání (Blue Sky Research).
S ohledem na výše uvedené navrhujeme následují znění písm. e): „e) orientovaným výzkumem výzkum zacílený na plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „Národní politika“)“.
	Neakceptováno.
„Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	643
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 2 odst. 3
V připomínce č. 2 je návrhu vytýkáno, že definuje celou řadu pojmů, které podle našeho názoru definovat nepotřebují. Na druhou stranu návrh zcela pomíjí definici „výzkumného pracovníka“, ačkoliv s tímto pojmem operuje. V návrhu zákona jsou definováni „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“ (§ 2 odst. 3 písm. f) a „výzkumný pracovník ze třetí země“ (§ 2 odst. 3 písm. g), ale chybí definice základního pojmu „výzkumný pracovník“. Zákon přitom ukládá řadu povinností příjemcům (např. § 6 odst. 2 a 6, § 96 odst. 2 písm. b), i poskytovatelům (např. § 65 odst. 3, § 96 odst. 2 písm. b)), založených na jednoznačném vymezení pojmu „výzkumný pracovník“. Stávající výklad pojmu „výzkumný pracovník“ je přitom velmi různorodý (např. na jedné straně je jím každý tvůrčí pracovník výzkumné organizace nebo každý pracovník podílející se na řešení projektu či koncepce výzkumné organizace včetně technického a pomocného personálu, na straně druhé jsou jimi pouze pracovníci odpovědní za projekt či koncepci výzkumné organizace popř. za etapu jejich řešení, nebo pracovníci s určitým úvazkem vyšším, než určitá hodnota „full time equivalent“ (FTE), které se rovněž liší). 
S ohledem na výše uvedené tedy navrhujeme následující definici výzkumného pracovníka: „f) výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu k příjemci a je autorem nebo spoluautorem výsledků dosažených s podporou z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace.“.
	Akceptováno částečně.
Upraveno podle připomínky MPSV 339.

	644
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 3 odst. 4 a 5: Navrhujeme vypustit tyto odstavce a do § 3 odst. 2 doplnit nové písmeno e): „Národní priority orientovaného výzkumu vycházející z Národní RIS3 strategie a dalších strategických dokumentů schválených vládou pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které stanovují omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu, které budou podle možností státního rozpočtu výrazněji podporovány.“
Odůvodnění: Na rozdíl od znění zákona č. 130/2002 Sb., podle kterého jsou Národní priority orientovaného výzkumu součástí Národní politiky, návrh zákona zavádí tyto priority jako nezávislý dokument. Současně návrh zákona nereflektuje v těchto prioritách ani další dokumenty, které jsou pro ČR závazné, zejm. Národní RIS3 strategie. Tímto návrh zákona neplní svůj deklarovaný účel (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.). Další zásadním nedostatkem je, že návrh zákona umožňuje při omezených zdrojích státního rozpočtu podpořit pouze oblasti, uvedené v prioritách, čímž popírá smysl pojmu „priorita“ tak, jak je v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí používán ve vyspělých zemích (tj. oblast, která je podporována více, nikoliv však výlučně). Zúžení podpory VaVaI na omezený počet oblastí by bylo i v rozporu s programovým prohlášením vlády (viz např. „Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů.“).
Navrhuje se v souladu s účelem zákona nezavádět Národní priority jako samostatný dokument, ale jako přílohu Národní politiky (čímž bude jednoznačně vymezeno jejich postavení v soustavě koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI) a současně explicitně uvést, že priority budou podporovány výrazněji, nikoliv ale výlučně.
	Vysvětleno.
NPOV byly vypuštěny. RIS 3 vložena nebyla.
Je uvedena pouze Národní politika výzkumu, vývoje a inovací. Ostatní dokumenty uvedeny nejsou.
Do návrhu nového zákona, který je připravován s ambicí a předpokladem dlouhodobé závaznosti, není žádoucí explicitně zakotvovat jakéhokoli strategické dokumenty, které mají časově omezenou platnost (v tomto případě programovací období 2021 až 2027) a navíc v čase, kdy nejsou známy základní parametry budoucích podmínek stanovených EP/Radou (EU) pro programové období 2028+.
Vazby RIS3 na další strategické dokumenty popisuje samotný text RIS3, který uznává svou podřízenost vůči NP VaVaI (aktuálně NP VaVaI 21+) jako vrcholovému strategickému dokumentu na národní úrovni, který udává hlavní strategické směry v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a zastřešuje ostatní související strategické dokumenty ČR.
Toto nadřazené postavení NP VaVaI reflektuje i návrh nového zákona a je v souladu s praxí a usnesením vlády, kterým se RIS3 (již od své první verze) stala jedním z nástrojů implementace NP VaVaI. 
Jedno z kritérií pro splnění základní podmínky vážící se k RIS3 na období 2021 – 2027 stanoví, že RIS3 se opírá o opatření nezbytná ke zlepšení národních nebo regionálních systémů výzkumu a inovací, kde je to relevantní. Uvedené kritérium bylo splněno existencí a pravidelnou aktualizací NP VaVaI, která je ukotvena v platném i připravovaném zákoně a schvalována vládou. Mechanismus přípravy, schvalování a aktualizace RIS3 vládou a následně Evropskou komisí je fungující a robustní, ukotvení RIS3 v připravovaném zákoně se tak jeví nadbytečné.
MZe souhlasilo s vypořádáním dne 20.8.2024

	645
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 5 odst. 2: Navrhujeme na konci textu věty druhé doplnit slova „s výjimkou případů, kdy by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 1“. 
Odůvodnění: Máme za to, že § 5 odst. 2, který výzkumné organizaci bez výjimky ukládá povinnost zveřejnit dlouhodobou koncepci rozvoje, je v rozporu s § 7 odst. 1 (zajištění institucionální odolnosti jak z hlediska bezpečnostních rizik pro ČR, tak zamezení negativních dopadů na hospodářství ČR) a s § 8 odst. 1 (ochrana bezpečnostních zájmů státu vč. Rizik VaVaI, rozvoje Evropské výzkumného prostoru atd.). V řadě oblastí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací není možné tato ustanovení splnit současně, protože zveřejněním koncepce dojde k zpřístupnění údajů dalším zemím v rozporu se zájmy ČR.
	Akceptováno.

	646
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 6 odst. 2
Doporučujeme spojku „a“ mezi písmeny f) a g) nahradit spojkou „nebo“.
	Akceptováno.

	647
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 7 a 8: Tato ustanovení ukládají příjemcům a dalším účastníkům zavést a pravidelně vyhodnocovat „systém řízení rizik“ (§ 7) a „bezpečnostní a krizovou koncepci“ (§ 8) s cílem chránit bezpečnostní zájmy ČR. Domníváme se, že o povinnosti zavádění této agendy by měl rozhodovat v jednotlivých případech poskytovatel. Zdaleka ne všechny typy řešených výzkumných činností/projektů mají takový charakter, který přináší rizika pro bezpečnostní zájmy. V případě, že tomu tak není, představují povinnosti vyplývající z § 7 a 8 neúměrnou administrativní zátěž. Je tomu tak zejména u „dalších účastníků“ z oblasti praxe (podniků) pro které je i v současné době motivace pro vstup do řešení spíše nízká s ohledem na požadovanou administrativu projektů. 
	Neakceptováno.
Institucionální odolnost a systémy řízení rizik jsou obecné instituty, které by měly být uplatňovány u všech příjemců.

	648
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 7 odst. 3 a § 8
Požadujeme, aby návrh zákona upravoval způsob kontroly těchto povinností a dále, aby byl definován pojem „institucionální odolnost“.
Odůvodnění: Zákon nově ukládá v § 7 odst. 3 poskytovateli kontrolovat zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků, a v § 8 jsou kladeny další povinnosti v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu na příjemce a další účastníky. Obojí výrazně zvyšuje odborné a zejména administrativní nároky jak na straně poskytovatele, tak na straně příjemců a dalších účastníků. Na straně poskytovatele tyto kapacity a expertízy nejsou v současné době k dispozici. 
Dále upozorňujeme, že problematika „institucionální odolnosti“ je zcela nový pojem a v novém zákoně chybí jeho definice, proto navrhujeme, aby v návrhu zákona byl tento pojem zahrnut.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Pojem institucionální odolnost definován je (§ 2 odst. 3), což bylo i součástí materiálu do mezirezortního připomínkového řízení. 

	649
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 14 odst. 2 písm. d)
Navrhujeme znění tohoto ustanovení upravit následovně: „d) zabezpečuje hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur navrhované ostatními poskytovateli,“
Odůvodnění: Z textu § 14 není zřejmé, zda ostatní poskytovatelé mimo MPO mohou navrhovat a zřizovat testovací a experimentální infastruktury. Z textu § 63 je zřejmé, že se forma podpory vztahuje na všechny poskytovatele.  Podpora inovací je upravena v § 14 a § 63, které nově vymezuji principy hodnocení testovacích a experimentální infastruktur, jejich hodnocení a způsoby podpory. Přestože je tato forma podpory inovací pod koordinací MPO, je využitelná pro podporu inovací v rámci MZe. Z textu § 63 je zřejmé, že poskytovatel (tedy kterýkoliv poskytovatel, včetně MZe) uzavře s příjemcem veřejnoprávní smlouvu a podporu poskytne po provedeném hodnocení testovací a experimentální infrastruktury. Navrhujeme, aby podpora inovací formou funkčních testovacích a experimentálních infastruktur byla možná v rámci MZe a navazovala tak na výzkumné aktivity v rámci kterých jsou takové formy inovací omezeny.  
	Akceptováno.
Na základě dalším připomínek bylo zvoleno řešení, že MPO připravuje pouze koncepci testovacích a experimentálních infrastruktur, ale systémovou podporu může poskytnout kterýkoliv poskytovatel ve své působnosti a ten také provede hodnocení.
Viz § 10 odst. 2, § 58 odst. 1 písm. c), § 81 odst. 5.

	650
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 15 odst. 3
Požadujeme vypuštění tohoto ustanovení bez náhrady.
Odůvodnění: Navrhuje se přiměřené použití ustanovení občanského zákoníku upravujících správu cizího majetku na hospodaření ústředních a jiných správních úřadů s prostředky podpory. Smysl tohoto ustanovení nám není zřejmý a z důvodové zprávy nelze zjistit, z jakého důvodu je v návrhu obsaženo. Toto ustanovení je v zásadě neproveditelné, neboť správní úřady, ať ústřední či jiné, jsou výhradně organizačními složkami státu, jejichž hospodaření je v celé šíři upraveno jinými právními předpisy, primárně zákonem o rozpočtových pravidlech, zákonem o majetku státu atd. Navrhované ustanovení považujeme za zmatečné.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	651
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 16 odst. 2 písm. g): Navrhujeme uvedené ustanovení uvést v následujícím znění: „g) posuzování souladu průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,“.
Odůvodnění: Metodika hodnocení výzkumných organizací odlišně upravuje jejich hodnocení v segmentech vysokých škol, ústavů AV ČR a resortních výzkumných organizací. Je proto v zákoně nutné specifikovat, podle které části metodiky bude soulad hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli posuzován. Např. „Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol“ byla schválena usnesením vlády ze dne 30. 7. 2019 č. 563, více než dva roky po schválení Metodiky 2017+ (usnesení vlády ze dne 8. 2. 2017 č. 107) a v řadě základních věcí se oba dokumenty liší. Navrhuje se proto specifikovat, podle kterého segmentu bude posuzování prováděno.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky AVO 958.

	652
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 17 odst. 3: Navrhujeme za slovo „byli“ doplnit slovo „vyváženě“. Ustanovení by tedy znělo následovně: „(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli vyváženě zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“.
Odůvodnění: Máme za to, že složení Rady pro výzkum, vývoj a inovace má odpovídat její působnosti. Návrh ale nezajišťuje vyvážené složení (16 členů podle pěti oblastí její působnosti, tj. cca tři na každou oblast.
	Vysvětleno.
Připomínku nelze akceptovat, neboť by vláda neměla být zavazována ke jmenování členů svého poradního orgánu zákonem. Vláda by měla mít možnost sestavit složení svých poradních orgánů v souladu se svými úkoly.
Z tohoto důvodu se dává přednost zachování současného stavu a neomezování předsedy Rady, resp. vlády jmenovat členy svého poradního orgánu.

MZe souhlasilo s vypořádáním dne 20.8.2024

	653
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 45 odst. 1: Navrhujeme slovo „dokončení“ nahradit slovem „realizaci“ nebo „provedení“.
Odůvodnění: Skutečnost, zda byly výzkumné práce dokončeny, může být obtížné stanovit, resp. prokázat, neboť je přirozenou vlastností výzkumu a vývoje nejistota, jež se pojí s dosažením jejich cílů, tedy v kontextu zákona přirozená nejistota, zda bude výzkumná činnost dokončena, byť by byla beze zbytku realizována.
	Akceptováno.

	654
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 50 odst. 3: Z textu tohoto ustanovení není patrný jeho dopad. Je zjevné, že se jedná o ustanovení, které má příjemce podpory motivovat ke zveřejňování informací. Není ale patrné, jaký má být postup poskytovatele, když zjistí, že některé informace příjemce nezveřejnil, nebo je nezveřejnil včas. Navíc není zřejmé, zda se jedná pouze o informace týkající se podpořeného projektu, či obecně o veškerém výzkumu prováděném výzkumnou organizací. Podle textu ustanovení dále organizace, která již obdržela podporu, a která nezveřejní informace, není oprávněna tuto podporu použít. To zjevně nebylo v úmyslu předkladatele zákona.
S ohledem na výše uvedené požadujeme text přeformulovat a s ohledem na jeho charakter, zřejmě přesunout do části upravující způsobilost příjemce podpory nebo vypustit a zapracovat do ČÁSTI DRUHÉ § 10 - Postup při předávání údajů a o aktivitách a výsledcích výzkumu, vývoje a inovací a transferu znalostí.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Ohledně postupu poskytovatele se odkazuje na ustanovení § 58 odst. 2 návrhu zákona předloženého do mezirezortního připomínkového řízení. 
K tomu se doplňuje, že podle dalších připomínek by veškerá porušení zákona měla být soustředěna do jednoho ustanovení na konci zákona, což bylo provedeno (§ 95 a § 96).
Dále se uvádí, že podmínka uvedená v § 47 odst. 3 je obsažena v § 12 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. a nepůsobí žádné obtíže. Je třeba zdůraznit, že podmínka se vztahuje pouze k IS VaVaI, jak je v ustanovení uvedeno. 
Část druhá se týká koncepčních dokumentů, což nesouvisí s § 50 odst. 3. Nepodařilo se dohledat místo, kam by měl být předmětný odstavec přesunut.

	655
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 51 odst. 1 písm. a): Navrhujeme prodloužit lhůtu pro poskytnutí institucionální podpory v dalších letech ze 60 dnů od začátku kalendářního roku na 90 dnů. 
Odůvodnění: Lhůta 60 dnů je v praxi velmi obtížně splnitelná vzhledem ke kontrole průběžného plnění Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a dalším procesům předcházejícím poskytnutí podpory.
	Akceptováno částečně. 
Ustanovení § 48 odst. 1 umožňuje stanovit vlastní lhůty s povinností uvést tyto lhůty do smlouvy či rozhodnutí. 
U lhůty pro poskytnutí účelové podpory bylo její stanovení ponecháno zcela na poskytovateli (povinnost uvést ve smlouvě).

	656
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 51 odst. 4: Je otázkou, jestli je vhodné poskytovat podporu formou veřejnoprávní smlouvy (k tomu dále připomínka k § 70). V každém případě je však nutné, aby byl návrh zákona formulován důsledně. V § 51 odst. 4 se hovoří o lhůtách pro příjemce, jež mají být uvedeny ve smlouvě, avšak pro případ rozhodnutí se již o žádných lhůtách nehovoří. Znamená to tedy, že v případě rozhodnutí žádné lhůty uvedeny být nemají, nebo jde o opomenutí?
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Použití smlouvy je v segmentu účelové podpory obvyklé a používá se více než 20 let. Předkladatel neshledává důvod pro změnu této praxe. Z tohoto důvodu se rozhodnutí neuvádí. Navržený postup neodporuje rozpočtovým pravidlům, která umožňují (§ 17) stanovit odlišný postup zvláštním zákonem.
Ohledně lhůty lze uvést, že  ustanovení § 48 odst. 2 se vztahuje ke všem kategoriím podpory. Jak k těm, které jsou poskytovány formou rozhodnutí, tak k těm, které jsou poskytovány formou veřejnoprávní smlouvy. Předkladatel počítá s využitím obou forem, ale nikoli ve vztahu k jednotlivé kategorii podpory. Návrh zákona je proto vnitřně soudržný.

MZe souhlasilo s vypořádáním dne 20.8.2024

	657
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 52 odst. 2: Požadujeme toto ustanovení doplnit tak, aby postihovalo všechny případy a aby rovněž stanovilo, jak v těchto případech podporu poskytnout. Na konci textu je výjimka pro organizační složky státu, jakožto příjemce nebo další účastníky, pokud jsou zřízeny jiným zřizovatelem, než je poskytovatel. Takové ustanovení je nepřesné, neboť se může jednat také o organizační složky státu zřízené zákonem, které zřizovatele nemají. Dále toto ustanovení nestanoví způsob poskytnutí podpory v tomto případě.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Připomínka byla upravena podle připomínky MO 267 a MŠMT 400.
Postup je vyřešen změnou odstavce 1 věty druhé podle připomínky ČKR 1049, MO 267 a MŠMT 400.

	658
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 57 odst. 2: Máme za to, že v kombinaci s § 53 odst. 2 písm. a) je toto ustanovení v rozporu s § 15 zákona o rozpočtových pravidlech, který stanoví, za jakých podmínek je možné zahájit řízení o odnětí dotace. V navrženém § 53 odst. 2 písm. a) zákona je uveden „trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,“ tzn., jakýkoliv takový trestný čin bez ohledu na to, zda souvisí s rozhodnutím o poskytnutí podpory či s jejím užitím. Kdežto podmínky podle § 15 odst. 1 písm. g) a h) zákona o rozpočtových pravidlech jsou vázány výhradně na souvislost s poskytnutou dotací. Tento rozpor je třeba odstranit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Důvody pro odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci byly doplněny tak, aby zahrnovaly jednak důvody vyplývající ze ztráty způsobilosti příjemce, jednak důvody uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel.

	659
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 58 odst. 1: Návrh zákona podle našeho názoru nejednoznačně vyjadřuje vztah k rozpočtovým pravidlům. Máme za to, že dotační vztahy podle navrhovaného zákona rozpočtovým pravidlům plně podléhají. V takovém případě ovšem není vhodné zákonem odkazovat na použití vybraných ustanovení rozpočtových pravidel v konkrétních případech, neboť to může vyvolat dojem, že v ostatních případech se rozpočtová pravidla nepoužijí. Například § 58 odst. 1 nebere v potaz, že může dojít k naplnění dalších skutkových podstat porušení rozpočtové kázně, např. podle § 44 odst. 1 písm. j) rozpočtových pravidel, které postihuje tzv. ex-post dotace. Druhá věta tohoto ustanovení je navíc nadbytečná a zavádějící, neboť při zjištění porušení rozpočtové kázně (neoprávněného použití nebo zadržení prostředků) se nepostupuje pouze podle § 14f rozpočtových pravidel, ale podle všech ostatních ustanovení upravujících porušení rozpočtové kázně. Už samotná první věta stanovuje postup podle rozpočtových pravidel v případě neoprávněného použití nebo zadržení poskytnuté podpory.
S ohledem na výše uvedené požadujeme toto ustanovení vypustit. Alternativně lze s ohledem na právní jistotu a jednoznačnost výkladu uvažovat o obecném odkazu na rozpočtová pravidla, např. následovně: „Při porušení povinností stanovených tímto zákonem, smlouvou nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory, které je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel, se postupuje podle rozpočtových pravidel.“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Do § 52 doplněn obecný odkaz na subsidiární aplikaci rozpočtových pravidel.

§ 96 odst. 2 byl upraven dle připomínky.
§ 96 odst. 1 byl upraven takto:
(1) Pokud se poskytovatel na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu důvodně domnívá, že příjemce dotace v přímé souvislosti s ní porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nebo porušil jinou podmínku, za které byla podpora poskytnuta, pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se podle § 14f rozpočtových pravidel.

MZe souhlasilo s vypořádáním dne 20.8.2024

	660
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 70 odst. 1: Požadujeme, aby namísto veřejnoprávní smlouvy byl využit institut rozhodnutí o poskytnutí podpory. 
Odůvodnění: Pokud má účelová podpora charakter dotace a návratné finanční výpomoci, pak není jasné, z jakého důvodu musí být uzavírána smlouva, když pro takový případ je vhodné využít rozhodnutí o jejím poskytnutí. Pokud je to z důvodu nutnosti jiného postupu, než je stanoven v § 14j až 14n rozpočtových pravidel, pak to je možné upravit jejich vyloučením Institut veřejnoprávní smlouvy je pro poskytování účelové podpory z povahy věci nevhodný. To ostatně dokazují následné odkazy na rozhodnutí o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel v odstavci 2. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Smlouva je standardem v oblasti účelové podpory. Rozpočtová pravidla předpokládají, že zvláštní zákon může místo rozhodnutí o dotaci upravit smlouvu a stanoví k tomu náležitosti. Této možnosti předkladatel využil.
Šlo by o klasické správní řízení, které v navržené a již dříve LRV projednané formě není nutné vést.

MZe souhlasilo s vypořádáním dne 20.8.2024

	661
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 70 odst. 2 písm. b): Návrh sice v zásadě přebírá text z rozpočtových pravidel, ale mělo by zde být uvedeno, že se postupuje podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel, neboť § 44a odst. 4 písm. a) rozpočtových pravidel stanovuje postup, pouze pokud je při stanovení sníženého odvodu postupováno podle jeho § 14 odst. 5, nikoliv taktéž podle zvláštního právního předpisu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
V případě § 70 se nelze odkázat na postup podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel, protože v případě smlouvy nejsou nižší sankce stanovovány (jak předjímá § 14 odst. 5), ale sjednávány. Formulace proto musel být upravena.
Použití odkazu by vzbuzovalo dojem, že tuto část smlouvy může poskytovatel stanovit sám jednostranně, což by nebylo v souladu s konstrukcí veřejnoprávní smlouvy.
Do ustanovení § 58 doplněn odstavec, který zavádí domněnku, že pro účely vyměření odvodu (§ 44a odst. 4 a) rozpočtových pravidel) se sjednané nižší odvody považují za odvody stanovené podle § 14 odst. 5.

	662
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 72 odst. 2: Požadujeme doplnit, že souhlas poskytovatele k uzavření veřejnoprávní smlouvy se uděluje formou rozhodnutí. To, že má být souhlas udělen formou rozhodnutí, lze nyní pouze nepřímo dovodit z odstavce 3, což podle našeho není dostačující.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Původní odstavec 3 byl odstraněn v souladu s připomínkou MV 541 a nahrazen novým textem.

	663
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 73 odst. 3: Požadujeme větu druhou doplnit následovně: „V takovém případě poskytovatel současně uskuteční hodnocení návrhů projektů a vyhotovuje další písemnosti rovněž v anglickém jazyce a příjemce předkládá podklady k řešení projektu ústředním a kontrolním orgánům rovněž v anglickém jazyce.“.
Odůvodnění: Cílem tohoto doplnění je docílení stavu, že celá agenda projektu bude vedena v anglickém jazyce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Odstavec 3 byl upraven podle připomínky MMR 229. Z textu je zřejmé, že připustí-li poskytovatel použití AJ, platí to pro obě strany.

	664
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 78 odst. 4
Navrhujeme toto ustanovení přesunout do § 79, kam podle našeho názoru systematicky patří.
	Akceptováno jinak.
Pravidlo bylo vypuštěno.

	665
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 79 odst. 3 a 4
Požadujeme text těchto ustanovení upravit tak, aby z nich nevyplývalo, že o výběru návrhů projektů se vydává rozhodnutí. Navrhujeme např. následující úpravy:
„(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit vybere návrhy projektů a zveřejní výsledky výzvy k podávání návrhů projektů ve vyhlášené hodnoticí lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout vybrat projekty v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu. Zdůvodnění takového rozhodnutí výběru musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu. 
(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli protokol o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel je povinen rozhodnout o návrhu projektu a zveřejnit vybere návrhy projektů a zveřejní výsledek ve vyhlášené lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout vybrat projekty v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu. Zdůvodnění takového rozhodnutí výběru musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu.“.
Odůvodnění: Pokud by o výběru návrhů projektů mělo být vydáváno rozhodnutí, pak by to bylo podle našeho názoru v rozporu s odstavcem 6 a smysl by rovněž postrádala následující ustanovení o námitkách, protože proti takovému rozhodnutí by všichni uchazeči mohli podat odvolání. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

	666
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	Dále požadujeme vyjasnit, jakým způsobem budou zveřejňovány výsledky výzvy. Předpokládáme, že bude možné je zveřejnit stejným způsobem, jakým byla výzva vyhlášena podle § 73, tzn. oznámení podle odstavce 6 se nebudou zasílat individuálně všem uchazečům. Takový postup by přestavoval neúměrnou administrativní zátěž pro poskytovatele.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Doplněno do § 74 odst. 4.

	667
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 80 a 81
Návrh zákona zavádí námitky, jakožto opravný prostředek proti oznámení o vyřazení projektu. Důvody pro zařazení opravného prostředku do procesu poskytování podpory jsou v důvodové zprávě popsány a lze s nimi souhlasit. Ovšem není zřejmé, z jakého důvodu byla zvolena forma námitek namísto běžného odvolání, navíc za situace, kdy je uvedeno, že na podání a vyřízení námitek se přiměřeně použijí ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu, tedy ustanovení o odvolacím řízení. Ostatně celý proces poskytování podpory podle tohoto zákona je podle našeho názoru správnímu řádu podřízen, což předkladatel ostatně dokládá v § 73 odst. 5 a výslovným vyloučením použití některých ustanovení správního řádu. Máme za to, že v případě opravného prostředku proti oznámení o vyřazení projektu by mohl být zvolen obdobný postup, tedy aplikace ustanovení o odvolání s případným odůvodněným vyloučením použití vybraných ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Celý proces uzavírání smlouvy o poskytnutí podpory se řídí částí pátou správního řádu. Nejedná se však o správní řízení směřující k vydání rozhodnutí podle části druhé. Předkladatelův záměr byl takový, aby proces vyřízení námitek byl nějakým způsobem formalizován a ukončen rozhodnutím vydaným za přiměřeného použití hlavy správního řádu o odvolání (tj. části druhé).
Na základě připomínky MŠMT byla ustanovení upravena tak, aby se i celý proces vyřízení námitek řídil částí pátou správního řádu, resp. o vyřízení námitek bude vydáno sdělení podle části čtvrté správního řádu.
Dále byla doplněna autoremedura do § 76 odst. 2.

	668
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 83 odst. 4: Za slovem „poskytovatel“ požadujeme vypustit slovo „rozhodnutí“. 
Odůvodnění: Máme za to, že v případě zrušení výzvy k podávání návrhů projektů není rozhodnutí na místě, neboť ani o vydání výzvy není rozhodováno podle správního řádu. Lze tedy pouze uvést, že poskytovatel výzvu zruší a zveřejní informaci o zrušení výzvy. Pokud by o zrušení výzvy mělo být vydáváno rozhodnutí, účastníky řízení by byli minimálně všichni, kdo podali návrhy, tudíž by se mohli všichni odvolat. Rozhodnutí v tomto případě není proveditelné.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	669
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 89 odst. 3: Požadujeme, aby do názvu § byla doplněna slova „a kontrola účelové podpory“, případně aby kontrola účelové podpory byla vyčleněna do samostatného ustanovení. V případě institucionální podpory je kontrola rovněž upravena samostatným ustanovením a není podle našeho názoru důvod, aby v případě účelové podpory tomu tak rovněž nebylo.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	670
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 92 odst. 1 písm. c)
Domníváme se, že z povinnosti poskytovat údaje z výzkumu třetím osobám by měla existovat výjimka pro nepublikované databáze a údaje z projektů, jejichž řešení nebylo dosud ukončeno. 
	Akceptováno.
Je potřeba vycházet ze směrnice, která umožňuje šetřit „jiné“ oprávněné zájmy příjemce. Směrnice poskytuje v tomto ohledu dostatečný prostor pro ochránění vlastních zájmů.

	671
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K § 100
Dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné zavést integrované prostředí rovněž pro institucionální podporu.
	Neakceptováno.
Předkladatel zvažoval i tuto možnost. Dává přednost postupným změnám. Z pohledu rozsahu činností je účelová podpora mnohem náročnější a je do ní zapojeno na obou stranách více aktérů. Vytvoření nástavby pro institucionální podporu může být předmětem dalších úvah.

	673
	Ministerstvo zemědělství, MZE-63071/2023-11192
	K důvodové zprávě: Upozorňujeme, že v kapitole 5 na str. 12 uvedené nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (tzv. ABER) bylo zrušeno. Současným platným předpisem je nařízení Komise (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem. 
Odkazy na již neplané nařízení Komise (EU) č. 702/2014 je třeba opravit v § 2 odst. 1 písm. g), v rozdílové tabulce a poznámkách pod čarou návrhů nařízení vlády.
	Akceptováno.

	674
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Obecná připomínka; 
Pro ověřování výsledků aplikovaného výzkumu ve veřejném zájmu by bylo velmi vhodné zavést pojem a vymezit možnosti využití tzv. regulatorních sandboxů (například s inspirací v SRN).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Sandboxy byly zavedeny do textu návrhu zákona (§ 2 odst. 2 písm. n).
 

	675
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. c); 
Požadujeme uvést i inovace ve veřejném sektoru, například v činnosti příspěvkových organizací zřizovaných orgány veřejné správy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Definice byla zjednodušena na základě připomínky MMR 129 tak, že byl vypuštěn dovětek. Tím se definice dostala do obecné polohy a vyhovuje i připomínce MŽP. 

	676
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. c) a d); 
V důvodové zprávě postrádáme úvahu o tom, že fakticky se inovace 
a transfer znalostí podle uvedených definic mohou v nemalé míře překrývat. Také vztah transferu znalostí (když už musí být separátně definován…) k popularizaci výsledků zejména aplikovaného výzkumu by zasloužil vyjasnění.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Ostré hranice neexistují ani mezi základním a aplikovaným výzkumem, neboť i výsledek základního výzkumu může být patentován a může se stát základem nového výrobku nebo služby. Snaha o stanovení takové hranice nad rámec potřeby určení míry veřejné podpory by znamenala diskusi bez šance na jednoznačné vymezení. A v otázce míry veřejné podpory je zapotřebí se řídit evropskými předpisy. 

	677
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. e); 
Požadujeme doplnit „...nebo ochrany klimatu či životního prostředí.“
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Jde o podrobnost mimo obecnou definici. Není účelem obecné definice orientovaného výzkumu stanovovat výčtem, kterých oblastí se orientovaný výzkum týká. 

	678
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. e)
Požadujeme upřesnit, že to platí i pro související činnosti veřejné správy, pokud má být hlavním uživatelem výsledků VaVaI.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Na jednání k vypořádání připomínek dne 8.10.2024 došlo k akceptaci vysvětlení a k označení stavu vypořádání připomínky jako „Vysvětleno“.

	679
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. k) 
Požadujeme vypustit slovo „nedělitelný“. V důvodové zprávě bohužel chybí odůvodnění. Mnoho projektů se běžně dělí a jejich „zadání“ lze obvykle také rozdělit. Rozsah úkolu je obvykle dán administrativně nebo zvyklostmi, nebývají to objektivně nedělitelné celky.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Jde o vymezení projektu podle pravidel veřejné podpory (viz čl. 16 písm. dd) Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací). Projektem je určen rozsah činností, na které se poskytuje konkrétní účelové podpora na základě smlouvy o poskytnutí podpory.
Doplňuje se, že tato definice je součástí právního řádu od roku 2002.

	680
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. k) 
S ohledem na české právní prostředí požadujeme výslovně uvést, že uvedená „povaha úkolu“ může být i společenská, environmentální apod.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.

Byla vypuštěna celá specifikace v souladu s komentářem MŽP k připomínce, požadujícím variantně vypustit “hospodářské a technické”.
Na jednání k vypořádání připomínek dne 8.10.2024 připomínkové místo akceptovalo vypořádání. 

	681
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. n) 
Požadujeme rozšířit okruh hlavních uživatelů o další složky veřejného sektoru, například příspěvkové organizace zřizované orgány veřejné správy (viz také zásadní připomínka č. 2).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Doplněno obecně „jimi zřizovanými právnickými osobami“.

	682
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. r) 
Požadujeme specifikovat onu „souvislost“ (viz také připomínka k písmenu e), například doplnit, že se to týká i popularizace výsledků.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Definice způsobilých nákladů je záměrně velice obecná, aby pokryla všechny rozmanité situace, které mohou při financování výzkumu, vývoje, inovacích a transferu nastat. Předkladatel je toho názoru, že pokud by se vymezení pojmů v návrhu zákona usilovalo o vymezení nutné souvislosti mezi uskutečněnými náklady a podporovanými aktivitami, vedlo by to v praxi k nezamýšleným negativním důsledkům spočívajícím v tom, že některé kategorie nákladů by se staly nezpůsobilými.
Náklady na popularizaci jsou výslovně uvedeny v návrhu prováděcího právního předpisu (§ 1 odst. 1) a doplněny do definice způsobilých nákladů. 

	683
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 5 odst. 1
Požadujeme první větu přeformulovat tak, aby bylo zřejmé, kterého poskytovatele (poskytovatelů?) se to týká.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Příslušnost poskytovatele je patrná z upravené formulace odst. 3 a 4. Viz připomínka MPO 282.

	684
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. f)
Buď doplnit, že je to také pracovník „… který má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu“, nebo to aspoň jasně vyložit v důvodové zprávě. Ostatně jinak by vznikl nevysvětlený rozpor s písm. g).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	685
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 3 odst. 4
Požadujeme doplnit následovně: „Národní priority orientovaného výzkumu jsou dokumentem, který vychází ze strategických výzev společenského a hospodářského charakteru nebo v ochraně životního prostředí či klimatu a stanovuje omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu pro řešení současných nebo očekávaných společenských potřeb nebo pro využití současných nebo očekávaných příležitostí.“
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
NPOV byly vypuštěny. 

	686
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 4 odst. 3
Požadujeme vypustit, nebo doplnit o požadavek, aby v takovém jiném koncepčním dokumentu poskytovatele bylo výslovně uvedeno, že je považován za koncepci podle tohoto paragrafu, respektive že obsahuje náležitosti podle odst. 2.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Na základě jednání k vypořádání připomínky dne 8.10.2024 byl do odstavce 5 doplněn odkaz na parametry koncepce uvedené v odstavcích 2 a 3.
 

	687
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 5 odst. 3
V odst. 2 nejsou žádné informace specifikovány.
Zásadní připomínka.
	Opraveno.

	688
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 5 odst. 3
Požadujeme tento odstavec vypustit, nebo doplnit o požadavek, aby v takovém jiném koncepčním dokumentu bylo výslovně uvedeno, že je považován za koncepci podle tohoto paragrafu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Na základě jednání k vypořádání připomínky dne 8.10.2024 byl do odstavce 5 doplněn odkaz na parametry koncepce uvedené v odstavcích 2 a 3

	689
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 6 odst. 2
Požadujeme změnit takto „… je povinna vytvářet podmínky k tomu, aby výzkumní pracovníci při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí dodržovali zákaz…“. Zajištění je v praxi těžko možné.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno pro rozpor s připomínkou MZD 601:
Výzkumná organizace při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí dodržuje zákaz …

	690
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 6 odst. 6
V důvodové zprávě chybí principiální odůvodnění této nově zaváděné povinnosti, jakož i odůvodnění nerovnosti, která se zde zakládá (má to platit jen pro výzkumné organizace, které jsou příjemcem institucionální podpory). Navrhujeme vypustit buď celý odstavec, nebo aspoň slova „která je příjemcem institucionální podpory“. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Důvodová zpráva byla doplněna takto:
„Povinnost souvisí s institucionální podporou. Výzkumná organizace, která tuto podporu nedostává, nemá důvod takové údaje poskytovatele. 
Výzkumná činnost je vyjmuta z oznamovací povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli. Tímto se zajišťuje, aby výzkumná organizace měla přehled o výzkumné činnosti svých zaměstnanců prováděné pro jiné zaměstnavatele. Jde nejen o to, aby zaměstnanec vykonával výzkumnou práci pro svého zaměstnavatele v dostatečném rozsahu, ale i o účelné vynakládání institucionální podpory..“.

	691
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 7 odst. 1
Požadujeme doplnění textu následovně: „…na společnost, bezpečnost státu, hospodářství či životní prostředí“
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Byla provedena úprava § 7 ve smyslu zjednodušení, avšak s maximální možnou mírou zachování požadavků na bezpečnost.

	692
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 7 odst. 2
Navrhujeme změnu z „nejméně jedenkrát ročně“ na „nejméně při zpracování DKRVO“, aby nedocházelo ke zbytečné administrativní zátěži. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky MMR 175.

	693
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 7 odst. 3
Požadujeme změnit konstatování (faktickou povinnost) „kontrolují“ na „mohou kontrolovat“.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Plnění povinností stanovených v § 7 náleží mezi podmínky podpory (viz např. § 61 odst. 3). Tyto podmínky musí být kontrolovány (viz § 11 odst. 3 písm. a) a b) zákona o finanční kontrole).

	694
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 8 odst. 2
Požadujeme změnit nejméně každoroční frekvenci na „při zpracování DKRVO, v případě potřeby i častěji“. Obdobně jako zásadní připomínka č.19. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Navrhované řešení nelze akceptovat, neboť se netýká pouze příjemců institucionální podpory.
Vyhodnocování plnění bezpečnostní a krizové koncepce má přitom úzkou vazbu na institucionální odolnost a systém řízení rizik. V rámci systémů řízení rizik by přitom katalogy a mapy rizik měly být aktualizovány každoročně.

	695
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 14 odst. 1
Požadujeme změnit na koordinační roli nebo doplnit o popis role rezortů věcně příslušných k inovacím v oblasti jejich působnosti.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Koordinační role je zavedena (viz § 11 odst. 1, § 13 odst. 2 a 3) v souladu s § 7 odst. 1 kompetenčního zákona. 

	696
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 15 odst. 2
Požadujeme rozšířit na možnost spolupráce i s GA ČR, byť ne nutně formou zvláštních programů.   
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Z připomínky není zřejmé, jak by měla být spolupráce s GA ČR rozšířena. Proto není možné připomínku vypořádat.
Návrh zákona nevytváří žádné překážky ve spolupráci MŽP s kterýmkoliv dalším poskytovatelem, včetně obou agentur.

Upozorňuje se také na § 33, který podle našeho názoru věc upravuje.
Připomínkové místo na jednání dne 8.10.2024 po vysvětlení vyslovilo s vypořádáním souhlas.

	697
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 16 odst. 2 písm. a)
Požadujeme doplnit všechny ústřední správní úřady s působností ve VaVaI, resp. všechny poskytovatele podpory VaVaI.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	698
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 17 odst. 3
Požadujeme doplnit ohled na oborovou vyváženost přinejmenším na úrovni tzv. vědních oblastí (úroveň č. 1) struktury oborů FORD podle manuálu z Frascati.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Výběr kandidátů na členy je ponechán na uvážení předsedy RVVI. Je přirozené, že by měly být zastoupeny různé vědní obory. Předkladatel však nepovažuje za praktické, aby požadavek na oborovou vyváženost byl zakotven přímo v zákoně. V praxi mohou nastat situace, že pro určitý vědní obor nebude k dispozici odpovídající kandidát.
Na jednání dne 8.10.2024 nedošlo k dohodě a byl konstatován rozpor.

	699
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 27 odst. 3
Požadujeme změnit text následovně: „..pro potřeby veřejné správy“.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	700
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 28 odst. 1
Pokud odborný poradní orgán není orgánem, požadujeme ho přejmenovat.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Jde o tradiční název, používaný nejméně od roku 2000 všemi poskytovateli jako obecné označení skupiny odborníků pro řízení programu a posuzování návrhů projektů. Jejich počet a složení se mění v závislosti na uskutečňovaných programech.
Netýká se to tedy pouze agentur.

	701
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 31 odst. 1
K dohledu požadujeme doplnit koncepční (nebo strategické) řízení, zejména schvalování koncepce poskytovatele podle § 4.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	702
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 32 odst. 2
Požadujeme vypustit navržené „čtyři odborníky“, případně v návaznosti na to změnit rozložení působnosti a vzájemné vztahy správní radya výzkumné rady TA ČR (aby expertízu uvedené čtveřice poskytovala výzkumná rada, pokud je to potřebné, a předešlo se duplicitě a kompetenčním sporům).
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Správní rada je orgánem strategického řízení činností TA ČR a její působnost je uvedena v § 31 odst. 3. Odborníci stojící mimo státní správu nejsou ve správní radě v postavení expertů, ale jde o plnoprávné členy správní rady mimo státní správu. Osoby v postavení expertů bývají spíše přizvány ke sdělení expertního / odborného názoru, ale nehlasují. Vzhledem ke kompetencím obou orgánů by nemělo dojít ke kompetenčním sporům, neboť jejich působnosti se nepřekrývají.

	703
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 47 odst. 3
Požadujeme doplnit, že TA ČR zpracuje návrh výdajů ve spolupráci se správními úřady, které poskytují podporu jejím prostřednictvím (tzv. resortní programy).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	704
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 35 odst. 1 písm. a)
Požadujeme doplnit zásady složení, ustavování, trvání a zaměření odborných poradních orgánů včetně jejich vztahů k programům 
a výzvám.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Požadovaná úprava představuje míru detailu, který není nutný regulovat zákonem. Zákon vymezuje složení, ustanovování, kompetence a vztahy mezi nejvýznamnějšími orgány agentur. Podrobnosti ohledně složení a zaměření odborných poradcích orgánů si agentury mohou upravit ve svých vnitřních předpisech.

	705
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 36 odst. 3
Požadujeme doplnit, že ředitel přijme opatření až po vyjádření správní rady, která má na vydání tohoto vyjádření lhůtu 30 dnů od obdržení stanoviska kontrolní rady.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Formulace upravena též podle připomínky MMR 219.

	706
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 37 odst. 4
Není uveden odkaz na prováděcí předpis, a proto předpokládáme, že tento předpis má vzniknout. V návrhu znění prováděcích předpisů zákona je přiložen návrh Usnesení vlády o sbírce listin evidence výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí. Tento návrh upravuje pouze obsah sbírky listin evidence výzkumných organizací a způsob vykazování příjmů z transferu znalostí výzkumných organizací zapsaných v evidenci, nikoliv další ustanovení uvedená v odst. 4. Z důvodu avizovaných transformací výzkumných organizací (zejména resortních výzkumných organizací) požadujeme v materiálu upřesnit záležitosti týkající se statutu výzkumné organizace. Do materiálu požadujeme doplnit návrh znění prováděcího předpisu, který má upravovat kritéria splnění podmínek pro zápis výzkumné organizace do evidence a způsob jejich posuzování, podmínky pro změny v zápisu a výmaz ze zápisu.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Pro návrh tohoto zákona bylo zvoleno řešení bez prováděcího právního předpisu pro otázku zápisu do seznamu výzkumných organizací. Situace byla vyřešena v § 37 odst. 2 takto:

„(2) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci má povinnost doručit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled o výši příjmů z transferu znalostí a způsobu jejich užití (dále jen „přehled“) za uplynulý rok vždy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Formulář pro podání přehledu vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

	707
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 41 odst. 2
Nahradit „veškeré“ slovem „přiměřené“.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Odstavec byl vypuštěn.

	708
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 45 odst. 3 bodu 2
Vypustit „ověřenou“. V důvodové zprávě bohužel chybí zdůvodnění této administrativní podmínky.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	709
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 50 odst. 5
Doplnit za první větu: „Za oddělenou evidenci se považuje i vnitropodnikové účetnictví definované v platném účtovém rozvrhu účetní jednotky“. Důvodem požadavku je sjednocení výkladové praxe, kdy někteří poskytovatelé neuznávají tyto účetní postupy, které ale jsou v souladu s platnou účetní legislativou.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	710
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 32 odst. 2
Požadujeme vysvětlit, proč je MPO uvedeno jmenovitě.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno. Vysvětleno.
Působnost MPO a TAČR jsou si velice blízké. V mnoha ohledech dochází k překryvu působností. Oba úřady se věnují primárně podpoře aplikovaného výzkumu a inovací. MPO je uvedeno jmenovitě (tj. jako stálý člen správní rady) právě kvůli tomu, aby byl zajištěn kontinuální dohled a koordinace mezi nastavením podmínek programů MPO a TAČR, tj. aby byla minimalizována rizika duplicitního financování.

	711
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 53 odst. 5
Požadujeme specifikaci takových požadavků nebo stanovení zásad pro ně. Pouhá „souvislost“ může být snadno zneužita.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Odstavec 5 byl vypuštěn.

	712
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 56 odst. 1 a odst. 2
Požadujeme změnit text následovně „…, a to do 7 pracovních dnů…“.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	713
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 64 odst. 1 písm. b)
Požadujeme doplnit text následovně: „…řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu a inovací může obsahovat i nezbytné činnosti základního nebo orientovaného výzkumu, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací,“.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Orientovaný výzkum byl z návrhu zákona vypuštěn.

	714
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 65 odst. 3 písm. c)
požadujeme doplnit následovně: „podporují konkurenceschopnost 
a udržitelnost České republiky,“
Zásadní připomínka.
	Akceptováno. 


	715
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 65 odst. 3 písm. d)
není zřejmá definice českosti výzkumného pracovníka, požadujeme doplnit, a to včetně odůvodnění.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Text byl upraven.

	716
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 67
požadujeme doplnit ústřední a jiné správní úřady, které zajišťují poskytování účelové podpory v oblasti své působnosti ve spolupráci 
s Technologickou agenturou České republiky.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	717
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 68 odst. 1
proč má rozhodné kritérium povahu kvalitativní (důvod, resp. slovy důvodové zprávy kategorie změny) a ne kvantitativní jako podle platné úpravy? Existuje nějaká analýza, že a proč se to neosvědčilo? Zmínka v důvodové zprávě o „uvedeném rozsahu“ není srozumitelná.
Zásadní připomínka.
	Ze srovnání stávající právní úpravy (§ 5 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.) a navržené úpravy v návrhu nařízení vlády vyplývá, že důvody, kdy návrh na změnu programu schvaluje vlád, jsou totožné.
Není tedy zřejmé, co je předmětem připomínky a jaká změna je požadována. Důvodová zpráva byla upravena.

	718
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 73 odst. 1
Požadujeme doplnit, že to neplatí pro případné prodloužení hodnoticí lhůty.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, neboť byl upraven § 76 odst. 2 a doplnění je bezpředmětné.

	719
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 76 odst. 2
Požadujeme doplnit odkaz na § 73 odst. 1 (ve věci zveřejnění informace o prodloužení lhůty, viz předchozí připomínka).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	720
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 79 obecně
Požadujeme doplnit možnost dalšího stupně hodnocení (tzv. zpravodaj), který bude předcházet hodnocení odborného poradního orgánu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Institut zpravodaje není nutné upravovat zákonem. Postačí jednací řád odborného poradního orgánu. Jsou poskytovatelé, kteří využívají zpravodaje již za současné právní úpravy, jsou poskytovatelé, kteří takový institut nevyužívají, neboť jej nepotřebují.
Zavedení dalšího stupně hodnocení znamená také stanovit další procesní pravidla a povinnosti zpravodaje. Tyto podrobnosti připomínka neuvádí.
Pokud by uvedené informace byly známé, bylo by možné doplnit funkci zpravodaje jako možnost do návrhu nařízení vlády (§ 14).
Do důvodové zprávy byl doplněn text:
„V některých případech se užívá institut tzv. Zpravodaje, kterým je zpravidla jeden z členů odborného poradního orgánu a který zodpovídá odbornému poradnímu orgánu za hodnocení návrhu projektu, vyhodnocení oponentních posudků a za návrh hodnocení. V některých případech je zpravodaj pověřen kontrolou či dohledem nad průběhem řešení projektu. Institut zpravodaje není zákonem zvlášť upraven, neboť jde pouze o možnost takovou funkci zřídit a jen někteří poskytovatelé funkce zpravodaje využívají.“.

	721
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 79 odst. 1
Požadujeme vysvětlit a zdůvodnit, zda je odborný poradní orgán ustanovován zvlášť pro každou výzvu či jeden pro celý program 
(viz také připomínka č. 31).
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Stávající praxi není nutné měnit. Obvykle se jmenuje odborný poradní orgán k jednomu programu, což neznamená, že jeho složení nemůže být obměněno. 
Rozhodnutí v této otázce se ponechává i nadále  na poskytovateli a není nutné zavádět další regulaci.

	722
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 79 odst. 5
V textu není uvedena možnost opravy či doplnění návrhu projektu na základě výzvy poskytovatele, ač důvodová zpráva to uvádí. Požadujeme sjednocení a hlavně vysvětlení (argumenty pro a proti této možnosti). Dále je v odstavci odkazováno na § 76 odst. 7, který ale návrh zákona neobsahuje.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno, vysvětleno.
Viz § 77 odst. 1 věta druhá.
Odkaz opraven.

	723
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 82 odst. 1 písm. b)
Požadujeme prodloužení lhůty na nejméně 90 dnů, přičemž připouštíme omezení na určité typy případů, přinejmenším v oblasti mezinárodní spolupráce (včetně účasti zahraničních subjektů na řešení projektů podpořených pouze na národní úrovni).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	724
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 90 odst. 1
Požadujeme upřesnit, že se to týká jen podpořeného výzkumu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.


	725
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 90 odst. 2; 
požadujeme podmínit „ukládací povinnost“ podporou daného výzkumu z veřejných prostředků bez ohledu na podíl podpory v celkovém rozpočtu výzkumné organizace.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	726
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 98 písm. b);
Požadujeme, aby měli všichni poskytovatelé přístup ke všem údajům, pokud to nevylučuje zvláštní zákon.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení vypuštěno na základě zásadních připomínek MV a DIA.
Pro přístup k údajům lze využít institut registrace agend podle zákona o základních registrech.

	727
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 106 odst. 2
Požadujeme něco doplnit (slovo „podpory“?) nebo vysvětlit, jak se „poskytuje územní samosprávný celek“. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	728
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Žádáme nahrazení odstavce (1) v § 85 následujícími dvěma odstavci:
(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí poskytovatel dle metodiky hodnocení výzkumných organizací. (2) Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
§ 80 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení.
„(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.“.

	729
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	V souladu s výše uvedeným se navrhuje upravit § 16, odstavec (2) f) takto: f) metodický dohled nad hodnocením výzkumných organizací.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
§ 80 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení.
„(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.“.

	730
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Obecná připomínka
Doporučujeme provést redakci a korekturu předloženého návrhu, např. odstranění překlepů, ve vztahu k důvodové zprávě, ke zmiňovaným sněmovním tiskům apod.
	Akceptováno.

	731
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. d)
Prosíme vysvětlit, proč to platí jen pro „udržitelné“ produkty, služby, řešení a politiky, případně jak té udržitelnosti rozumět.
	Akceptováno.
Slovo „udržitelné“ bylo vypuštěno.

	732
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. f)
Prosíme vysvětlit, jaký je vztah vědy a základního, aplikovaného a orientovaného výzkumu.
	Akceptováno.
Věda je definována jako obecný pojem a v návrhu zákona se užívá tam, kde není vhodné použít užší definici základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu.

	733
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. d) a g)
Důrazně doporučujeme alespoň v důvodové zprávě popsat vzájemný vztah šíření znalostí, popularizace VaVaI a transferu znalostí.
	Neakceptováno.

	734
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. a)
Proč ne z jiných veřejných rozpočtů? Srv. § 106.
	Vysvětleno.
Působnost zákona je vymezena v § 1. Tam je uveden základní výčet osob, kterých se návrh zákona týká, a určuje se zdroj financí (státní rozpočet). Pro bližší upřesnění se v § 103 specifikuje vztah k územním samosprávným celkům, jejichž financování se řídí samostatným zákonem č. 250/2000 Sb. 
Zákon je koncipován primárně pro úpravu podpor ze státního rozpočtu. Nelze bez dalšího vztáhnout regionální samosprávy mezi poskytovatele podpory, neboť řada ustanovení by byla buď neslučitelná s institucionálním a finančním rámcem územních samospráv a v jiných případech by přímo kolidovala s ústavně zaručeným právem na samosprávu (např. příprava návrhu výdajů, schvalování koncepcí poskytovatelů či schvalování programů a jejich změn).

	735
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 2 písm. e)
Ke zvážení, zda doplnit i podporu regulatorních sandboxů (uvítali bychom také dohodu o počeštění tohoto pojmu).
	Akceptováno jinak.
Připomínka byla vypořádána podle připomínek MV, SP ČR a ERÚ.

	736
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 3 písm. c) bod 4
Upozorňujeme, že pojem „vědecký proces“ není, pokud víme, definovaný. Kdyby se vypustila slova „k vědeckému procesu“, význam textu by byl stejně srozumitelný.
	Akceptováno.

	737
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 5 odst. 1
Navrhujeme použít pojem „koncepce poskytovatele“, který je zaveden v § 4 odst. 1.
	Akceptováno.

	738
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 8 odst. 2
Proč se zde píše jen o koncepci výzkumné organizace, když příjemce může být i podnik apod.?
	Akceptováno.

	739
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 10
Zvážit, zda je tento paragraf nutný, za nás je možno ho vypustit. V opačném případě doporučujeme alespoň „podnikatele“ nahradit „podniky“.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Termín „podnik“ nemá oporu v současném obchodním právu, kde byl tento termín nahrazen termínem „závod“. Z textu definice je přitom patrné, že má na mysli podnikatele (subjekt) a nikoli závod (předmět).

	740
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 12 odst. 3
Prosíme vysvětlit, zda je v „předkládání“ zahrnuto i zpracování. Dále nám není z navržené úpravy zřejmé, že se to předkládá vládě.
	Vysvětleno.
Tak je to myšleno především, nicméně kdo zpracuje plán vědecké diplomacie, by nemělo být stanoveno zákonem.
Viz vypořádání připomínky MF 21.

	741
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 17 odst. 3;
Navrhujeme rozšířit RVVI o zástupce klíčových rezortů – poskytovatelů a těch, které účelovou podporu zajišťují prostřednictvím TA ČR.
	Akceptováno.

	742
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 32 odst. 2
Upozorňujeme, že podle navržené úpravy bude počet členů správní rady TA ČR potenciálně vysoký, proměnlivý a někdy sudý. To vše může přinášet problémy s usnášeníschopností, a kromě jiného to zřejmě administrativně zatíží RVVI.
	Akceptováno.
Doplněna pravidla týkající se usnášeníschopnosti a většiny potřebné pro přijetí rozhodnutí.

	743
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 47 odst. 1; 
Doporučujeme alespoň 3 roky, ideálně 5 let.
	Neakceptováno. 
Doba 2 let odpovídá době uvedené v § 5 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb. 

	744
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 58 odst. 2; 
Doporučujeme, aby se zákaz nevztahoval na ostatní poskytovatele. Jak bude zajištěno, že se o tom dozvědí (všichni) ostatní poskytovatelé?   
	Akceptováno částečně.
Do návrhu zákona doplněn požadavek, aby poskytovatel, který zákaz uložil, vyznačil bezodkladně tuto skutečnost v IS VVI.

	745
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 59 odst. 4 písm. a); 
Doporučujeme srovnat na jednotné nebo množené číslo, tj. na začátku věty změnit „jejich“ na „jeho“ nebo v návětí změnit „příjemci“ na „příjemcům“. 
	Akceptováno.

	746
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 65 odst. 3 písm. g); 
Jako proklamace je to dobré, ale (mezinárodní) vývoj v této oblasti je zcela mimo působnost zákonodárce i všech v návrhu zákona uvedených institucí. Podobně to platí pro § 90 odst. 2), jehož plnění může příjemcům významně zkomplikovat volbu periodika, resp. nakladatelství.
	Akceptováno částečně.
Formulace upravena podle připomínky Místopředsedy pro digitalizaci 784

	747
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 65 odst. 3 písm. i); 
V důvodové zprávě chybí odůvodnění, proč je důraz kladen na transfer znalostí, ale ne na výzkum, vývoj a inovace.
	Neakceptováno.
Důležitost transferu znalostí je dostatečně vysvětlena v RIA. Vyvozovat z textu „j) podporují transfer znalostí.“, že se se v programech nepodporuje výzkum a vývoj je mylné (viz definice pojmu “program”). Upozorňuje se na písmeno a) odkazující na NP VaVaI, písmeno b) odkazující na cíle EU v oblasti VaVaI, atd.

	748
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 69 odst. 4
V důvodové zprávě chybí odůvodnění.
	Akceptováno.

	749
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 70 odst. 3
Je možné uzavírat smlouvu s více příjemci? Máme za to, že se smlouva uzavírá s jediným příjemcem a ostatní jsou „další účastníci“.
	Akceptováno.
Text byl opraven.

	750
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 72 odst. 2 písm. b)
Jak, resp. kde je definován „předmět řešení projektu“?
	Akceptováno.
Aby se předešlo pochybnostem, byl text upraven na „ke změně projektu“.

	751
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 84 odst. 1 písm. a)
Protože poskytovatel není oprávněn podávat návrh, doporučujeme „svého“ nahradit slovem „jeho“, případně ho vypustit bez náhrady.
	Akceptováno.

	752
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 97 odst. 3 písm. b)
Prosíme vysvětlit rozdíl mezi výsledky příjemců a výsledky projektů, respektive proč se informace o uplatnění (!) výsledků projektů nesledují (a nepředávají) více let po ukončení poskytování podpory.
	Akceptováno, vysvětleno.
Formulace opravena. Ustanovení by se mělo vztahovat na všechny výsledky, jichž bylo dosaženo v souvislosti s použitím podpory podle zákona, tj. nikoli výsledky projektů.
Byla vypuštěna lhůta 250 dnů, ponechána jen lhůta 150 dnů od počátku roku - z důvodu dalšího zpracování.
Tím také není omezeno předávání výsledků kdykoliv v průběhu roku.
Pokud jde o délku sledování uplatnění výsledků – jakékoliv údaje lze do IS VaVaI předat kdykoliv v průběhu roku. Ohledně informací o výsledcích platí, že pouze údaje předané do určitého data mohou být následně zpracovány / hodnoceny v daném roce. Jsou-li údaje předány po stanoveném datu, jsou zpracovány až v dalším roce.
Otázka délky sledování určitého údaje, např. údaje o uplatnění výsledku, je věcí metodickou, nikoliv legislativní. 

	753
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Členění návrhu;
Doporučujeme členit návrhu tak, aby byl v souladu s čl. 28 odst. 6 Legislativních pravidel vlády, tj. v části první upravit to, co je předmětem zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, a část druhou a další mít jako novelizační.
	Akceptováno.
Původní předpis byl rozdělen do dvou návrhů zákonů, návrhu zákona o VaVaI a návrhu změnového zákona.

	754
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Poznámky pod čarou;
Doporučujeme sjednotit označení poznámek pod čarou tak, aby odpovídalo č. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, tj. všechny poznámky označit číslem a závorkou. Zároveň je vhodné formálně sjednotit použitý typ písma u indexů. Správně je odkaz uveden pouze v případě poznámky pod čarou č. 2.
	Akceptováno.

	755
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Dále doporučujeme, aby v případě, že se odkazuje na legislativu EU, byla uvedena alespoň při prvním použití takového odkazu úplná citace ve smyslu čl. 61 Legislativních pravidel vlády. To platí zejména pro odkazy na nařízení 651/2014.
	Akceptováno.

	756
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Protože na evropskou legislativu lze odkazovat podle čl. 47 odst. 2 Legislativních pravidel vlády pouze tehdy, kdy jsou-li uveřejněny tyto předpisy v Úředním věstníku EU, doporučujeme pověřit text poznámek pod čarou č. 1 a 6.
	Akceptováno částečně.
Poznámka pod čarou č. 1 byla doplněna o odkaz na GBER a ABER. Smlouva o fungování Evropské unie byla v poznámce pod čarou ponechána. Jedná se o primární pramen práva EU. Samotná smlouva a její konsolidovaná znění byla v Úředním věstníku EU uveřejněna opakovaně.
Odkaz na poznámku pod čarou č. 6 a poznámka pod čarou č. 6 byly vypuštěny.

	757
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Dále doporučujeme úpravu textu poznámek pod čarou ve smyslu čl. 64 odst. 2 Legislativních pravidel vlády. Namátkou v poznámce pod čarou č. 21 by měl být text „ve znění zákona č. 379/2007 Sb.“ nahrazen textem „ve znění pozdějších předpisů“.
	Akceptováno.

	758
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Dále doporučujeme sjednotit úpravu textu poznámek pod čarou tak, aby byl v návrhu jednotný a odpovídal čl. 47 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, tedy aby každý uvedený předpis byl v jedné poznámce pod čarou na novém řádku, což např. u poznámky pod čarou č. 20 není.
	Akceptováno.

	759
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Absence sankčních ustanovení;
Průřezově jsou v návrhu uváděny povinnosti pro různé subjekty (namátkou § 6 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 1), což není reflektováno v § 46, který upravuje přestupky. Dáváme ke zvážení, zda nerozšířit toto ustanovení i o další skutkové podstaty, když zavedení povinnosti, jejíž nesplnění není sankcionováno, ztrácí význam.
	Akceptováno. Vysvětleno.
Návrh zákona předpokládá zavedení skutkových podstat přestupků a s tím související správní sankce pouze v omezeném okruhu případů. Většina povinností vyplývajících z návrhu zákona bude vynucována prostřednictvím finančněprávní odpovědnosti příjemců.
Například ohledně zmiňovaných § 6, 7 a 8 stanoví 

	760
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Úvodní věty v novelizačních částech;
V jednotlivých novelizačních částech by měly být uvedeny pouze ty novely, které jsou relevantní pro ustanovení, která jsou touto novelou dotčena (§ 65 odst. 2 Legislativních pravidel vlády). Po poslední uvedené novele (tj. před slovy „se mění takto:“) má následovat čárka (obdobně jako dle čl. 61 odst. 1 Legislativních pravidel vlády).
	Vysvětleno.
Jde o úvodní větu novely. Ta se řídí čl. 55 odst. 2 Legislativních pravidel vlády. Čl. 65 odst. 2 Legislativních pravidel vlády se týká citací jiného právního předpisu.

	761
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Psaní číslovek:
Doporučujeme prověřit psaní číslovek v návrhu s tím, že minimálně v § 23 odst. 2 a § 26 odst. 4 návrhu nejsou číslovky napsány správně, když podle čl. 43 odst. 1 Legislativních pravidel vlády se vyjadřují základní číslovky arabským číslem.
	Akceptováno.

	762
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 2 odst. 1 písm. d);
Doporučujeme vypustit slova „hospodářských i nehospodářských“, pokud jde o činnosti obojího charakteru, je tento dovětek nadbytečný.
Není zřejmé, co se myslí „společnostmi typu spin-off“, doporučujeme proto toto slovo nahradit českým ekvivalentem nebo opisem (čl. 40 odst. 4 Legislativních pravidel vlády).
	Neakceptováno.
Předkladatel považuje za důležité zdůraznit, že jde o dovednosti v obou oblastech, aby tak odstranil pochybnost, zda se to jedné či druhé oblasti týká. Kromě toho jde o část, převzatou z evropské právní úpravy, jak je v textu návrhu zákona vyznačeno. 

	763
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 19 odst. 1;
Doporučujeme formulaci návětí v § 19 odst. 1 upravit takto: „Rada pro výzkum, vývoj a inovace zřizuje alespoň tyto pracovní komise:“. Stávající formulace se slovem „zejména“ nepůsobí správně, když uvedené nechápeme jako demonstrativní výčet komisí, ale jako výčet těch komisí, které Rada zřizuje povinně s tím, že další komise může zřídit ve fakultativním režimu.
	Akceptováno.

	764
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 27 odst. 3 písm. a); 
Doporučujeme opravit v uvedeném ustanovení chybu ve slově „půosbnosti“.
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	765
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K pozn. pod čarou č. 22;
Doporučujeme spíše kombinaci dvou poznámek pod čarou, namísto stávající úpravy, kdy je upraven odkaz na SFEU a zároveň i příkladmý výčet přímo aplikovatelných předpisů EU.
	Akceptováno. 
Ponechán pouze stávající příkladný výčet, SFEU byla vypuštěna.

	766
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 65 odst. 1;
Doporučujeme sovo „zahajován“ nahradit slovem „zahájen“.
	Akceptováno.

	767
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 92 odst. 1;
Doporučujeme sjednotit v návrhu, zda psát „Informační systém výzkumu, vývoje a inovací“ s velkým, či malým počátečním písmenem (§ 94 odst. 2 vs. § 95 odst. 1).
	Akceptováno.


	768
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 97 odst. 1;
Doporučujeme nahradit slova „ve lhůtě 2 pracovní dny“ slovy „ve lhůtě 2 pracovních dnů“, včetně vypuštění nadbytečné mezery označené podtržením.
	Akceptováno.

	769
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K § 102;
Doporučujeme pro nadbytečnost vypustit odstavec 1. Doporučujeme vypustit v odstavci 7 nadbytečnou mezeru ve formulaci „zákona splnit“.
Doporučujeme v rámci přechodných ustanovení pracovat se zkrácenými citacemi tak, jak vyžaduje čl. 62 Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno.

	770
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	K důvodové zprávě;
Doporučujeme do bodu 8 obecné části doplnit, že úprava nebude mít dopad na životní prostředí. Ve zprávě RIA je to uvedeno, nicméně podle čl. 9 odst. 3 Legislativních pravidel vlády nelze důvodovou zprávu zprávou RIA nahradit a alespoň obrysy dopadů musí být uvedeny i v důvodové zprávě.
	Akceptováno. 

	771
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	§ 2/c: Zákon se má nově týkat také inovací ve veřejné správě. Doporučujeme hovořit spíše o inovacích ve veřejném sektoru. Veřejný sektor je oblastí, kde sice dochází k poskytování služeb a podnikání, nikoli však za účelem zisku; veřejná správa je přitom součástí veřejného sektoru, nelze však na ni veřejný sektor redukovat. Příkladem veřejného sektoru, který není veřejnou správou jsou školy, nemocnice, zařízení sociální péče apod.
	Akceptováno jinak.
Vypořádání viz téměř identická připomínka MŽP 675.

	772
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	§ 2/c: Inovace jsou chápány jako výsledek základního nebo aplikovaného výzkumu. Inovace ve veřejné správě (či obecněji ve veřejném sektoru) ale nevznikají jen jako výsledek výzkumu – přinejmenším nikoli institucionalizovaného a mimo veřejnou správu (resp. veřejný sektor) prováděného výzkumu - ačkoli nástroje pro realizaci takových inovací mohou být, ba měly by být stejné nebo podobné (např. prototypování, pilotáž, experimentální designy atd.). Doporučujeme vymezení inovací rozšířit i na „činnosti využívající obdobné metody jako základní a aplikovaný výzkum“, neredukovat je tedy jen na výsledky výzkumu. 
	Neakceptováno.
Tento zákon se týká pouze výzkumu, vývoje a inovací vycházejících z těchto činností. Předkladatel nemá ambici řešit inovace, jejichž původ leží mimo uvedeno oblast.

	773
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	Předchozí úprava by měla veřejnou správu současně pobídnout k využívání nástrojů, o kterých se v nařízení EK hovoří v souvislosti s experimentálním výzkumem tj. vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných podmínek (sem by mohl spadat i tzv. sandbox). Ještě lepším řešením by ale bylo, aby uvedené vymezení bylo umístěno v zákoně samostatně, protože formulce z nařízení EK zjevně odkazují k experimentálními vývoji v případě komerčně využitelných řešení, tedy řešení nikoli pro veřejný sektor.
	Neakceptováno.
Z připomínky není patrné, jakým způsobem by měl být návrh zákona upraven. Připomínka v tomto ohledu není zpracována v souladu s čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády („Připomínky, musejí být formulovány jednoznačně a konkrétně, musejí být
řádně odůvodněny a je-li požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí být navržena nová formulace….“).
Úkolem zákona není pobízet veřejnou správu k určitým aktivitám. Zákon vytváří normativní rámec (soubor příkazů, zákazů a dovolení), v němž může veřejná správa uskutečňovat své úkoly. Návrh zákona umožňuje, aby se orgány veřejné správy podílely na aktivitách experimentálního vývoje.
Pokud jde o regulatorní sandboxy, odkazuje se předkladatel na vypořádání připomínky MV 565.

	774
	Ministerstvo životního prostředí, MZP/2023/040/3703
	§ 14/1: MPO má být napříště ústředním správním úřadem pro inovace, včetně inovací ve veřejné správě. Doporučujeme prověřit, zda po této stránce existuje shoda mezi MPO a MV (které dosud za inovace ve veřejné správě nese odpovědnost).
	Vysvětleno.
Je třeba vyjít nikoliv z obecné definice inovací, ale z definice pro účely tohoto zákona. V § 2 odst. 1 písm. c) se uvádí mimo jiné, že se jedná o inovace založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu. Proto by konflikt, na který připomínka upozorňuje, neměl nastat. Není úmyslem předkladatele zasahovat tímto do působnosti MV v oblasti inovací ve veřejné správě. V tomto smyslu byla doplněna důvodová zpráva.

	775
	Ministerstvo zahraničních věcí, 129044/2023-MZV/OPL
	MZV požaduje vypuštění § 2 odst. 3 písm. b), § 12 a § 16 odst. 2 písm. q) návrhu zákona bez náhrady
V důvodové zprávě je k § 2 odst. 3 písm. b) uvedeno, že je nutné definovat pojem vědecké diplomacie, která je zde definována jako mezinárodní aktivity České republiky, přičemž důvodem má být chybějící kodifikace a nutnost vyjasnit odpovědnost za tuto činnost. Následně v § 12 odst. 1 je vědecká diplomacie označována za společný, průřezový a podpůrný nástroj a v důvodové zprávě je bez dalšího pouze uvedeno, že je nutné definovat pojem vědecké diplomacie a určit odpovědnost za ni. 
MZV neshledává důvod pro kodifikaci konkrétně uvedené oblasti zahraniční politiky pojmem „vědecká diplomacie“. Obecně pojem „diplomacie“ nemá zákonnou definici, stejně jako její dílčí oblasti. Diplomacii lze chápat jako nástroj zahraniční politiky, realizovaný za podmínek stanovených mezinárodními smlouvami (Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, bilaterální úmluvy, zákládající a sídelní smlouvy mezinárodních organizací aj.), jako činnost státu v mezinárodních vztazích, která se realizuje zejména extrateritoriálně, tj. směrem ven z České republiky. Pojem diplomacie je historicky používán pro označení činností, kterými se realizují mezinárodních kontakty a mezinárodní spolupráce, tj. souhrnně zahraniční politika. Označení „diplomatický“ se používá pro zastoupení státu v jiném státě (diplomatická mise), pro realizaci vztahů jednoho státu s jinými státy (diplomatické styky), pro písemnou komunikaci (diplomatické nóty), pro označení zaměstnanců, které státy vyslaly na svá zastoupení v jiném státě (diplomatický sbor) apod. Diplomatické styky jsou upraveny především ve zmíněné Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích (publikována ve sbírce zákonů pod číslem 157/1964 Sb.). Ani tato úmluva, která by se nabízela jako nejvhodnější platforma pro definování „diplomacie“, takovou definici neobsahuje. 
V rámci uskutečňování mezinárodních vztahů, tedy realizace diplomatických styků, probíhá komunikace na různých úrovních a v různých oblastech. S ohledem na akcentaci některých oblastí, kde státy identifkovaly zvýšenou potřebu mezinárodní spolupráce, dochází v diplomatické praxi k neformálnímu označování některých specializovaných pozic - zejména pro jednodušší vyjádření toho, v jaké oblasti se realizují mezinárodní styky, a v neposlední řádě také pro stručné vyjádření obsahu práce jednotlivých zaměstnanců v zahraniční službě. Lze tak hovořit o neformálním dělení diplomacie v závislosti na tom, v které oblasti zahraniční politiky je používána - ekonomická, kulturní, zemědělská či vědecká diplomacie. 
Z výše uvedeného vyplývá, že „vědeckou diplomacii“ nelze speciálně vyčlenit a zdůraznit tak její výsadní postavení uvedeným způsobem. Taková změna zcela opomíjí další oblasti zahraniční politiky / diplomacie a je významně nekoncepční. Je třeba ji vnímat nikoliv jako samostatnou oddělenou součást, ale jako nedílnou součást celkového souboru aktivit diplomacie, které jsou primárně realizovány sítí zastupitelských úřadů ČR, tedy součástí souboru všech aktivit, které zastupitelský úřad koná a vyvíjí, ovšem nikoliv samostatně, ale právě za podmínky souladu a v koordinaci s aktivitami realizovanými v ostatních oblastech zahraniční politiky. Ostatně zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve svém § 11 odst. 2 písm. e) do demonstrativního výčtu činností, jejichž prostřednictvím probíhá vytváření podmínek pro všestranný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a přijímajícím státem, řadí také vědecké styky.
Pokud by takové specializované činnosti měly být upraveny přímo na úrovni zákonné úpravy, potom by s přihlédnutím k systematice právního řádu vhodným nosičem měl být právě zákon o zahraniční službě. Zde je nutno uvést, že § 3 zákona o zahraniční službě, jako jednu ze zásad zahraniční služby stanoví zásadu nedělitelnosti, která je dále konkretizována  v § 12 zákona o zahraniční službě.   
V současné době je v pokročilé fázi legislativního procesu novela zákona o zahraniční službě, která nepřistupuje ani k definování termínu „diplomacie“ v obecné rovině, zároveň se ani nezabývá členěním diplomacie na jednotlivé oblasti, což by představovalo potenciál narušení zmíněné zásady nedělitelnosti. K takovému kroku by bylo možné přistoupit po komplexním posouzení, při důkladném zvážení všech dopadů, které takový posun může mít, a to i např. v personální oblasti (v oblasti výkonu služby). To by předpokládalo debatu nejen uvnitř MZV, ale i s přesahem ke všem zainteresovaným aktérům (v zásadě všechny ústřední orgány státní správy). Při přípravě návrhu novely nicméně nebyla identifikována potřeba kodifikace takového členění, a není proto ani zvažována. 
Rovněž ustanovení § 12 MZV považuje za nevhodné, vzhledem k tomu, že svou podstatou představuje nepřímou novelu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kompetenční zákon“). Ustanovení § 6 kompetenčního zákona svěřuje oblast zahraniční politiky do kompetence MZV, a tedy i odpovědnost za tuto část správních činností. V odstavci 3 písmenu a) výslovně svěřuje koordinaci činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů na jim svěřených úsecích státní správy. Svěření koordinace činností v rámci mezinárodních vztahů v oblasti vědy, výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí do kompetence jakéhokoliv jiného ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy, natož poradního orgánu (byť je RVVI poradním orgánem vlády jako vrcholného orgánu výkonné moci), by bylo v rozporu s kompetenčním zákonem. Poradní orgán nemůže nést odpovědnost za zahraniční politiku ČR ani jen v určité oblasti, protože odpovědnost za zahraniční politiku a výkon zahraniční služby, která je nedělitelná, je výhradně na MZV.
S ohledem na výše uvedené MZV nemůže akceptovat odůvodnění nutnosti vlastní definice vědecké diplomacie, nemůže souhlasit s navrženým zněním § 12 ani s návrhem ustanovení § 16 odst. 2 písm. q) a požaduje jejich vypuštění bez náhrady. Navržená úprava představuje nežádoucí přesun kompetencí ve smyslu vydělování / vyvedení části provádění zahraniční politiky z působnosti MZV a fakticky představuje nepřímou novelu kompetenčního zákona a zákona o zahraniční službě. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Ustanovení bylo vypuštěno.

	776
	Ministerstvo zahraničních věcí, 129044/2023-MZV/OPL
	K § 58 odst. 2) 
MZV považuje stanovenou lhůtu 3 let za příliš dlouhou a doporučuje ji zkrátit.
Znalostní transfer je dynamickou disciplínou s potřebou pružně reagovat na potřeby trhu nebo nabídky investorů. Aplikací navržené lhůty se tak neúměrně protáhne jakýkoliv projekt více, než kolik je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat. Při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v univerzitním prostředí a vypadnutí ze systému po dobu 3 let by mohlo ohrozit mezinárodní formáty spolupráce.
	Neakceptováno.
Není možné, aby sankce za porušení povinností podle tohoto zákona pro určitou činnost neplatily, v tomto případě pro transfer znalostí. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům s podmínkou, že budou povinnosti dané tímto zákonem (samozřejmě i jinými zákony) plnit.
Žádná z podmínek neznamená pro transfer omezení – ostatně žádná konkrétní podmínka bránící úspěšnému transferu a omezující „schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů“ není v připomínce uvedena. 

	777
	Ministerstvo zahraničních věcí, 129044/2023-MZV/OPL
	K § 100 
MZV doporučuje do § 100 doplnit text: “integrované prostředí pro administraci je vedle češtiny plně přístupné také v angličtině”.“
MZV má za to, že vzhledem k tomu, že angličtina je považována za mezinárodní jazyk vědy a kompatibility s mezinárodním VaVaI prostředím, je vhodné tuto skutečnost uvést.
	Neakceptováno.
To, že mohou být údaje v integrovaném prostředí pro administraci vedeny v některých případech v anglickém jazyce, plyne z upraveného znění ustanovení § 73 odst. 3.

	778
	Ministerstvo zahraničních věcí, 129044/2023-MZV/OPL
	K § 107 
MZV doporučuje text § 107 přeformulovat v duchu článku 49 Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno.

	779
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 2 písm. f)
Poskytovatelem je podle tohoto zákona pouze organizační složka státu. Navrhujeme po vzoru stávající úpravy umožnit postavení poskytovatele i samosprávným celkům.
Současná právní úprava toto umožňuje, je funkční, a v některých zejména příhraničních regionech má nezanedbatelné přínosy.
Navrhujeme písmeno f) formulovat takto:
f) poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, kteří rozhodují o poskytnutí podpory a kteří tuto podporu poskytují,
Navazující úpravy jsou nezbytné zejména v § 10: „Ústřední a jiné správní úřady nebo samosprávy“ nebo v § 15 odst. 1.
Stejně tak navrhujeme doplnit samosprávu do výčtů v § 27 odst. 3 písm. b), § 32 odst. 2 a § 35 odst. 3, protože i samosprávy jistě mohou být původci programů a výzkumných potřeb.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Požadované je dáno § 106. Další úprava není zapotřebí. Je to úprava shodná se stávající úpravou, danou § 37 zákona č. 130/2002 Sb.
Zákon je koncipován primárně pro úpravu podpor ze státního rozpočtu. Nelze bez dalšího vztáhnout regionální samosprávy mezi poskytovatele podpory, neboť řada ustanovení by byla buď neslučitelná s institucionálním a finančním rámcem územních samospráv a v jiných případech by přímo kolidovala s ústavně zaručeným právem na samosprávu (např. příprava návrhu výdajů, schvalování koncepcí poskytovatelů či schvalování programů a jejich změn).

	780
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
Tyto odstavce obsahují ustanovení o transferu znalostí a jeho omezení. Navrhujeme v těchto ustanoveních výslovně a zakotvit, že se má postupovat podle zásad otevřené vědy. Dle našeho názoru je zásadní, aby u vědy, výzkumu a inovací financovaných z veřejných zdrojů, byly dodržovány principy tzv. otevřené vědy, a toto je nutné zakotvit i v zákoně.
Princip otevřené vědy vede ke sdílení a propojování znalostní napříč obory, díky aplikaci zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ je možné využít těchto principů k maximalizaci využití existujících výsledků bez přímé nutnosti zveřejnění výsledků.
Navrhujeme upravit takto:
§ 2 odst. 1 písm. d):
d) transferem znalostí proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu, za využití principů otevřené vědy a popularizace vědy, na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech,
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Popularizace není součástí transferu znalostí.

	781
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
§ 2 odst. 2, písm. l):
l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:2], která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněna v režimu otevřeného přístupu k výzkumné infrastruktuře, tedy všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech, a kterou schvaluje vláda, [2:  Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.] 

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	782
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
§ 50 odst. 4:
(4) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, vč. smluvního závazku mlčenlivosti při činnostech transferu znalostí, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o kterých musí zachovat mlčenlivost v souladu se zásadou maximální otevřenosti a omezení pouze nutných případech.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	783
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
§ 59 odst. 2:
(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací v souladu se zásadou maximální otevřenosti a omezení pouze nutných případech, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	784
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
§ 65 odst. 3 písm. g):
g) podporují aplikaci principů otevřené vědy, zejména otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším výsledkům,
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	785
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
§ 66 odst. 1
(1) V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu programu pro jejich řešení (dále jen „program v oblasti aktuálních rizik“). Rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro programy v oblasti aktuálních rizik věta první § 65 odst. 1. a veškeré výsledky programu budou bez omezení dostupné dle principů otevřené vědy, neurčí-li program výslovně jinak.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Doplnění § 66 odst. 1 nesouvisí s obsahem odstavce pojednávajícího o postupu přípravy návrhu programu v oblasti aktuálních rizik, kde nemusí být zájem na naplnění otevřeného přístupu. Významově stejné doplnění bylo na základě předcházející připomínky doplněno do § 65 odst. 3.

	786
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 1 písm. d), § 2 odst. 2, písm. l), § 50 odst. 4, § 59 odst. 2, § 65 odst. 3 písm. g) a další
§ 91 odst. 2:
 (2) Poskytovatelé popularizují v oblasti svých působností výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podporují předávání vědeckých informací vzdělávacímu systému a orgánům veřejné správy pro tvorbu strategických dokumentů a jejich rozhodování. K tomu mohou využívat též infrastrukturu otevřené vědy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Plná akceptace připomínky s sebou nese potřebu definovat infrastrukturu otevřené vědy, která není nijak vymezena a není jasné její financování. Proto byl do odstavce vložen pouze princip otevřené vědy.

	787
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 2 odst. 3, písm. c)
Ustanovení definuje tzv. otevřenou vědu. Definice je však napsána velmi obecně a vynechává některé klíčové aspekty dnešních moderních principů v oblasti spolupráce a šíření vědeckých poznatků.
Navrhujeme doplnění definice otevřené vědy následovně:
c) otevřenou vědou přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti a opakované použitelnosti výstupů výzkumu zahrnující zejména
1. otevřený přístup k vědeckým publikacím,
2. správu údajů z výzkumu, včetně zajištění otevřeného přístupu k nim,
3. uchovávání a opakované využívání vědeckých informací,
4. mnohostranný dialog zúčastněných stran o principech otevřené vědy na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni,
5. zapojení veřejnosti do výzkumu skrze principy občanské vědy
6. využití otevřeného kódu v rámci výzkumné činnosti a činnosti velkých výzkumných infrastruktur
7. otevřený přístupu k velkým výzkumným infrastrukturám
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně (s výjimkou bodu 5).
Není zřejmé, co znamenají principy občanské vědy a jaké by to mělo důsledky pro celý systém.

	788
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 6 odst. 1 a § 7 odst. 1
V zásadách je výslovně zmiňována zásadě důvěrnosti informací. To však není přesné, přesnější by mělo být zákonné zakotvení zásady „as open as possible, as closed as necessary“. Navrhujeme přeformulovat takto:
Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumné organizace dodržují etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, ochranu duševního vlastnictví a důvěrnosti informací dle zásad maximální otevřenosti a pouze nezbytného omezení a společenskou odpovědnost.
Stejně tak do výčtu povinností příjemce v § 7 odst. 1 navrhujeme výslovně uvést dodržování zásad otevřené vědy.
Příjemce a další účastník jsou povinni zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy České republiky a realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství, a to za zachování maximální otevřenosti a pouze nezbytného omezení.
Neuvedení této zásady by vedlo k interpretaci, že opatření k zabránění zneužití výsledků nepodléhají testu přiměřenosti.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	789
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 11
Ustanovení o mezinárodní spolupráci nepočítá s tzv. meziuniverzitní diplomacií a mezinárodní spoluprací univerzit.
Navrhujeme zde zakotvit též tuto možnost, tedy do výčtu subjektů zahrnout i univerzity.
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno. 
Po akceptování připomínky AV 847 není uvedena ani AV ČR.

	790
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 12 odst. 1
Zde je pomíjena existence mezinárodní spolupráce samospráv v oblasti vědy.
Na příkladu nejen Prahy nebo Brna je jasně zřetelné, že univerzitní města vědeckou diplomacii na lokální úrovni mohou využít jednak v rámci konceptu smart cities, tak i v rámci propagace lokálního inovačního ekosystému např. s cílem nalákání talentů, což může zase pozitivně ovlivnit výzkumné prostředí. Nepracovat v kontextu vědecké diplomacie s lokálními samosprávami tak působí jako promarněná příležitost. V zahraničí je možné srovnávat např. s Barcelonou (viz např. https://www.scitechdiplohub.org/) a její snahou o to se stát ukázkový městem „city-led diplomacy“.
Navrhujeme upravit takto
(1) Vědecká diplomacie je společným průřezovým a podpůrným nástrojem ústředních a jiných správních úřadů a územních samosprávných celků působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pro posilování a rozvíjení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi anebo transferem znalostí.
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno.
Není úmyslem předkladatele pomíjet jiné aktivity. Nicméně vztah k územním samosprávným celkům určuje § 106. S přiměřenou aplikací § 12 na územní samosprávné celky se nepočítá.

	791
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 13, odst. 2
V zákoně není určen orgán, který by koordinoval činnosti v oblasti otevřené vědy. Domníváme se, že by i oblast otevřené vědy, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně udělena některému ústřednímu orgánu do gesce. Jinak se obáváme, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít absence gesce i dopad do přípravy rozpočtu, kde nikdo není odpovědný za rozpočet pro oblast otevřené vědy. Takový vývoj je současně v rozporu s úlohou zákona, který má nastavit rámec pro činnosti otevřené vědy.
Jsme si vědomi, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI je však spíše charakteru přípravy koncepčních materiálů. Navíc současný návrh RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti otevřené vědy, které by odpovídaly gesci ústředního orgánu.
Jako nejvhodnější orgán se jeví MŠMT, a to i z důvodu, že tématu v současné době věnuje prostřednictvím své příspěvkové organizace NTK, která má koordinaci agendy Open Science má od poloviny roku 2023 již ve svých zřizovacích listinách.
Navrhujeme tedy do § 13 odst. 2 doplnit nové písmeno:
j) koordinuje agendu otevřené vědy, tuto působnost může svěřit přímo řízené organizaci.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Navržená kompetence byla doplněna do § 13 odst. 2. Byl však vypuštěn dovětek o možnosti delegovat tuto novou působnost na podřízenou organizaci. Není obvyklé, aby se do vymezení působností ústředních správních úřadů vkládala takováto zmocnění k delegaci úkolů. To ovšem nebrání tomu, aby k delegaci skutečně došlo. Ponechává se na MŠMT, jakým způsobem koordinaci zajistí, zda samostatně či zda část úkolů svěří některé z podřízených organizací.

	792
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 20 odst. 3, písm. d) a § 27 odst. 3, písm. g)
Doporučujeme do výčtu v obou ustanoveních doplnit též veřejnou správu. Ta by měla být nezbytným účastníkem ve spolupráci na vědě, výzkumu a inovacích, jak je ostatně běžnou a osvědčenou praxí (pro tuto formu spolupráce se vžil název „quadruple helix“).
Doporučující připomínka.
	Akceptováno.

	793
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 58 odst. 2
Toto ustanovení umožňuje uložit trest zákazu ucházet se o podporu. Tento trest je možné uložit velmi široce, v podstatě za jakékoliv (třeba i bagatelní) porušení tohoto zákona. Je zde sice obecný požadavek přiměřenosti sankcí, ale otázka přiměřenosti je vždy předmětem výkladu. Stejně tak je zde riziko, že porušení povinností u jednoho výzkumného pracoviště postihne rozsáhlou výzkumnou instituci jako celek. V neposlední řadě se jedná o dvojí trestání, protože porušení závazku ze smlouvy postihuje též poskytovatel.
U velkých institucí s větším počtem autonomních výzkumných pracovišť povede tato úprava zřejmě k tomu, že bude třeba zintenzivnit systém vnitřních kontrol a revize všech kroků. To představuje značnou administrativní zátěž.
Navrhujeme proto:
Umožnit uložit sankci zákazu ucházet se o podporu pouze pro vyjmenovaná významná porušení zákona,
Omezit maximální délku sankce na 1 či 2 roky.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno.

	794
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 67
Agenda transferu znalostí, popularizace a otevřené vědy jsou velmi propojeny (viz sekce 1.2.14.1 RIA), proto by měly být v rámci návrhu zákona také propojeny.
Navrhujeme upravit takto:
Poskytovatelé podpory mohou připravit návrh programu zaměřený na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a rozvoje principů otevřené vědy. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Na podporu otevřené vědy je nevhodné připravovat samostatný program. Otevřená věda je nebo by měla být součástí činnosti výzkumných organizací. Je to součást šíření znalostí dle definice výzkumné organizace dle GBER.

	795
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 90 odst. 2
Navrhujeme zpřesnění odstavce, protože existují i jiné výsledky než jen publikace a v kontextu směrnice EP 1024/2019 (open datová směrnice) se hovoří o samostatných výzkumných sadách.
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích nebo jinými typem výsledku (zejména údaje z výzkumu), uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace i související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění případně.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Uvedená směrnice o otevřených datech a jejich opakovaném použití neobsahuje pojem „samostatná výzkumná sada“. 
Naopak se v odstavci 28 uvádí bližší vysvětlení, na jaké údaje se směrnice vztahuje: „Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se závazky vyplývající z této směrnice vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum či organizace financující výzkum zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu, a neměly by představovat další náklady na vyhledávání datových souborů údajů či vyžadovat dodatečnou správu údajů.“.
Proto v obecném ustanovení § 90 odst. 1 postačuje povinnost „uvádět informace o dostupnosti údajů z výzkumu“ a následně postupovat podle § 92, kde jsou stanoveny podmínky zpřístupnění údajů z výzkumu.
V úvahu je zapotřebí brát také obecnou bezpečnostní situaci a zájmy dalších subjektů.

	796
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 91 odst. 1
Spolupráce v uvedeném odstavci se může realizovat nejen s osobami, např. celou univerzitou, ale též s jejich částmi, např. centra otevřené vědy, centra popularizace vědy… Striktní zákonný požadavek na spolupráci s celou institucí by celý proces značně zkomplikoval.
Navrhujeme upravit takto:
(1) Poskytovatelé přijímají v oblasti svých působností opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu. Přitom spolupracují zejména s osobami nebo organizačními jednotkami, které se zaměřují na cílenou popularizaci vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí mezi veřejností a mládeží.
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno.
Předkladatel dává přednost obecnému označení „osoba“. Pod tento pojem lze podřadit i v připomínce zmiňované „organizační jednotky“. Předkladatel odhaduje, že jde o organizační jednotky zmíněných osob. Jde tedy o určitou součást v odstavci 1 uvedené osoby.

	797
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 92 odst. 1 písm. a)
(1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které 
a) jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí,
Uvedené znění implikuje, že se poskytnutí vztahuje jen na údaje z výzkumu, které jsou přílohou vědecké publikace, nicméně tento požadavek jde proti duchu směrnice č. 1024/2019 (opendatová směrnice) a ani aktuální textace zákona 130/2002 Sb. jej nevyžaduje. Mělo by být možné poskytovat i samostatné výzkumné datasety, které nejsou přílohou vědecké publikace.
Navrhujeme tedy písmeno a) zcela vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
	Opraveno podle připomínky DIG 1111: „údaje z výzkumu, včetně údajů z výzkumu, které jsou přílohou …“.
Vypuštění by bylo v rozporu s připomínkou DIG 1111 a MŠMT 419.

	798
	Místopředseda vlády pro digitalizaci, 48730/2023-UVCR
	§ 92 odst. 4
Uvedené ustanovení je neurčité v tom, že blíže nedefinuje jiné oprávněné zájmy příjemce.
Podpora vědy, výzkumu a inovací by měla v maximální míře vycházet ze zásad open science, tedy zejména ze zásady „as open as possible, as closed as necessary“. Tato zásady by se měla vtělit do zákona tím, že zájem na transferu znalostí bude explicitně definován jako jeden z těchto oprávněných zájmů.
Navrhujeme upravit takto:
(4) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, zejména zájmu na transferu znalostí.
Tato připomínka je zásadní
	Akceptováno.

	799
	Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, 48727/2023-UVCR
	K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
Obecně
Požadujeme doplnit Shrnutí, které je přílohou č. 3 Obecných zásad pro RIA (viz https://ria.gov.cz/dokumenty/) a také název textu označeného „Hodnocení dopadů regulace“, tedy uvést „Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace“ (viz příloha č. 2 Obecných zásad).
Rovněž žádáme doplnit podkapitoly 3.3 Přínosy a 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno
V Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA) bude doplněno Shrnutí a název textu je opraven na „Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace“. 
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem.

	800
	Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, 48727/2023-UVCR
	K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
K 1.4 Identifikace dotčených subjektů
V souvislosti s tabulkou „Přehled dotčených subjektů“ je třeba upřesnit, zda se vyjmenované subjekty s dopady ztotožnily. Např. se jedná o MPO jakožto nový ústřední správní úřad pro inovace (s výjimkou oblastí, které zabezpečuje ÚV/RVVI). Požadujeme doplnit, zda MPO s tímto opatřením souhlasilo, a z jakých zdrojů budou pokryty povinnosti vyplývající z úřadu pro inovace. Podle přehledu navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů v problémových oblastech (kapitola 2, tabulka, bod 1: Nové nástroje podpory inovací) je uvedeno, že bude MPO zajišťovat administraci procesů spojených s podporou inovací. Je také nutné upřesnit, zda je jednoznačně rozlišeno, které oblasti budou spadat do portfolia MPO a ÚV/RVVI.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Do kapitoly 1.4 Identifikace dotčených subjektů byla doplněna Stručná reflexe vyjádření dotčených subjektů k navrhovaným opatřením.
K jednoznačnému rozlišení oblastí, které budou spadat do portfolia MPO a ÚV/RVVI v kapitole 14 Identifikace dotčených subjektů:
Pravomoci RVVI jsou konkrétně specifikovány a tyto pravomoci jsou vyjmuty z působnosti ústředních správních úřadů (MŠMT a MPO). Těmto dvěma orgánům tak náleží všechny ostatní pravomoci v dané oblasti, které nejsou výslovně svěřeny RVVI. Kompetence MŠMT a MPO jsou jednoznačně rozděleny tím, že působnost MŠMT se uplatňuje v oblasti výzkumu a vývoje, zatímco působnost MPO v oblasti inovací.

	801
	Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, 48727/2023-UVCR
	K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
K 2 Návrh variant řešení problémových oblastí
V rámci přehledu navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů v problémových oblastech (tabulka, bod 8: Veřejnoprávní režim u účelové podpory) je uvedeno, že bude zákonem umožněno „přiblížení k režimu poskytování dotací podle rozpočtových pravidel“. Požadujeme upřesnit formu „přiblížení k režimu…“.
Pro celkovou výpovědní hodnotu je zároveň nutné doplnit právní dopady (či přínosy) daného opatření. Pokud má být v rámci procedury poskytování účelové podpory postupováno podle uvedených právních předpisů v předmětném pořadí, požadujeme doplnit, na základě jakého právního základu a kritérií budou subjekty postupovat, a na základě jakého principu bylo stanoveno příslušné pořadí právních předpisů.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Doplněno.

K první odrážce v bodě 8 RIA doplněno:
„Základní procesní kroky při poskytování podpory tak budou obdobné krokům, které jsou aplikovány při poskytování dotací podle rozpočtových pravidel (tj. zveřejnění výzvy, podání žádosti, posouzení přijatelnosti žádosti, hodnocení žádostí a rozhodnutí o vybrání či nevybrání). Podobně jako v případě postupu podle rozpočtových pravidel bude celý proces regulován předpisy práva finančního a podpůrně pak předpisy práva správního (správní řád). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v závěru celého procesu nebude vydáváno rozhodnutí, ale bude uzavírána veřejnoprávní smlouva.“

Podrobnější doplnění k pořadí právních předpisů, které mají být aplikovány na proces poskytování účelové podpory, bylo doplněno do zvláštní části důvodové zprávy k § 73. Toto pořadí plyne ze vztahu speciality mezi zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a správním řádem a dále z odkazu obsaženém v § 170 správního řádu, který je částečně modifikován výlukami zakotvenými v zákoně o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

K § 73 zvláštní části důvodové zprávy:
„Procedura poskytování účelové podpory by tedy měla být do budoucna upravena následujícími právními předpisy, a to v pořadí, v jakém jsou tyto předpisy uvedeny:
a)	zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí – tento zákon se uplatní přednostně jakožto lex specialis pro poskytování účelové podpory
b)	ustanovení části první a části páté správního řádu (s výjimkou § 163 odst. 4 správního řádu) – část první a pátá správního řádu představují obecnou úpravu uzavírání veřejnoprávních smluv a uplatní se proto subsidiárně k úpravě. Výjimku představuje ustanovení § 163 odst. 4 správního řádu, jehož použití je zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výslovně vyloučeno. 
c)	přiměřeně část druhá správního řádu (dle § 170 správního řádu) avšak s vyloučením těch ustanovení, která jsou uvedena v ustanovení § 14q rozpočtových pravidel – Ustanovení § 170 správního řádu (který je součástí části páté správního řádu) odkazuje při uzavírání veřejnoprávních smluv na přiměřené použití části druhé správního řádu. Tato část se tak aplikuje přiměřeně a subsidiárně k předpisům uvedeným sub a) a b). Výjimku představují ta ustanovení části druhé správního řádu, jejichž aplikace je výslovně vyloučena zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.
d)	ustanovení občanského zákoníku s výjimkou vyloučených ustanovení uvedených v § 170 správního řádu – Z ustanovení § 170 správního řádu dále plyne, že nestanoví-li správní řád výslovně jinak, mají se pro veřejnoprávní smlouvy přiměřeně použít ustanovení občanského zákoníku pro smlouvy soukromoprávní, a to s výjimkou ustanovení, jejichž aplikace je § 170 správního řádu výslovně vyloučena. Ustanovení 
e)	v případě přezkumu oznámení o vyřazení projektu – přiměřeně hlava VIII části druhé správního řádu – V případě vyřizování námitek obsahuje zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí samostatné ustanovení, které zakotvuje subsidiární přiměřenou aplikaci hlavy VII části druhé správního řádu.“

	802
	Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, 48727/2023-UVCR
	K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
K 3.1 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Předkladatel uvádí u jednotlivých nástrojů pro dosažení cílů jako zdroj financování „výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace“. Je tedy vhodné doplnit srovnání se současným stavem (výdaji státního rozpočtu podle platné právní úpravy, čímž by měl předkladatel doložit, že skutečně nedojde k navýšení výdajové stránky při realizaci navrhované regulace).
Požadujeme upřesnit, zda náklady vyjádřené kvantifikovaně v rámci kapitoly 5 (Implementace doporučené varianty a vynucování) byly při vyhodnocení nákladů a přínosů variant zohledněny.
Předkladatel rovněž uvádí odhad nákladů na varianty sjednocování informačních systémů v podobě modelu. I zde je třeba doplnit, na základě jakých kritérií byly přiděleny hodnoty parametru, a zda se dotčené subjekty uvedené v odůvodnění ztotožnily s jejich rolí a hodnotou parametru. Jelikož předkladatel čerpal z analýzy TC  Praha (2023), lze doplnit potřebné údaje z uvedeného zdroje. Rovněž požadujeme upřesnit, z jakých finančních zdrojů bude zajištěno pokrytí nákladů vyjádřených kvalitativní formou.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno/vysvětleno
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem, kde je názorně vidět, že k finančním úsporám by mělo dojít již v prvním roce implementace nového zákona, resp. při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, tj.  ke dni nabytí účinnosti nového zákona. 
Hodnoty parametrů:
Koeficient personálních nákladů – poskytovatelé
Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí poskytovatel bez informačního systému vynaložit na administraci účelové podpory než poskytovatel s funkčním informačním systémem. Poskytovatelé s informačním systémem v současné podobě mají tento koeficient 1,0. V případě jednotného informačního systému je tento koeficient 0,9.
Koeficient personálních nákladů – příjemci
Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí příjemci vynaložit při administraci projektů u poskytovatelů bez informačního systému než u poskytovatelů s funkčním informačním systémem. V případě poskytovatelů s informačním systémem v současné podobě mají příjemci tento koeficient 1,0. V případě jednotného informačního systému mají příjemci tento koeficient 0,8.

Odůvodnění nastavení hodnot parametru (koeficient personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců) ve zvažovaných variantách bylo založeno na kritériích souvisejících s administrativní zátěží, vlastnictvím informačního systému a přínosy zavedení jednotného informačního systému:

1. Zachování současného stavu (koeficienty personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců):
Poskytovatelé:
Hodnota parametru 1 u poskytovatelů, kteří vlastní informační systém byla nastavena jako výchozí hodnota, což znamená, že v současném nastavení nedochází k žádným výrazným změnám v oblasti personálních nákladů u těchto poskytovatelů, ani u příjemců, kteří čerpají podporu u poskytovatelů s informačním systémem. Předpokládá se, že u poskytovatelů s vlastním informačním systémem probíhají procesy efektivně a administrativní zátěž je poměrně optimalizována. 
Hodnota parametru 1,3 u poskytovatelů, kteří nevlastní informační systém byla stanovena s ohledem na zvýšenou administrativní zátěž v oblasti personálních nákladů, spojenou s administrací účelové podpory. Tato hodnota byla přidělena na základě zjištění, že u poskytovatelů bez vlastního informačního systému méně efektivní administrativní procesy vedou k vyšším nákladům na personál při zpracování úkonů spojených s účelovou podporou. 
Příjemci:
Hodnota parametru 1 u příjemců, kteří čerpají účelovou podporu od poskytovatelů s vlastním informačním systémem, byla stanovena s ohledem na nižší administrativní zátěž v oblasti personálních nákladů spojených s administrací účelové podpory u samotných příjemců.
Hodnota parametru 1,2 u příjemců, kteří čerpají účelovou podporu u poskytovatelů, kteří nevlastní informační systém byla nastavena s ohledem na větší administrativní zátěž v oblasti personálních nákladů, která souvisí s administrací účelové podpory u příjemců. U příjemců, kteří čerpají účelovou podporu u poskytovatelů, kteří nevlastní informační systém byla identifikována zvýšená administrativní zátěž, což způsobuje zvýšené personální náklady, ale na nižší hladině, než u poskytovatelů. 
Viz kapitola 3.2.6 a přehledná tabulka s informacemi ke stanovení koeficientů personálních nákladů.
2. Zavedení jednotného informačního systému (koeficienty personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců):
Implementace jednotného informačního systému pravděpodobně sníží administrativní zátěž díky automatickému generování dat a propojení s registry státní správy.
Poskytovatelé:
Hodnota parametru 0,9 byla přiřazena všem poskytovatelům s předpokladem, že využívání integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, automatizované generování dat a propojení s registry povede k redukci manuální práce a tím i k úspoře personálních nákladů.
Příjemci: 
Hodnota parametru 0,8 byla přiřazena všem příjemcům s ohledem na diskuse o administrativní zátěži, která by vznikla při implementaci jednotného systému u všech poskytovatelů. Očekává se, že tento systém významně sníží náklady spojené s administrací, protože příjemci nebudou muset pracovat s různými systémy od různých poskytovatelů.
Předpokládá se, že redukce administrativní zátěže povede k menší potřebě personálních zdrojů u poskytovatelů a příjemců. Toto očekávání vychází z předpokladu, že nový informační systém bude efektivnější, minimalizuje manuální činnosti a optimalizuje pracovní postupy. 
Pozn.: Odhady nákladů na integrované prostředí pro administraci účelové podpory byly identifikovány na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. V rámci studie byly uskutečněny  rozhovory se zástupci uchazečů a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s.), a se všemi devíti  poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023). V červnu 2023 proběhl rozhovor se zástupci oddělení informačních systémů Úřadu vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací. 


	803
	Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, 48727/2023-UVCR
	K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
K 5 Implementace doporučené varianty a vynucování
Požadujeme uvést kalkulaci, na základě které předkladatel dospěl k hodnotám nákladů na implementaci, jakož i informaci o zdroji finančního krytí, a to u jednotlivých variant a druhu nákladů (tzn. náklady UV/SVV, pro poskytovatele i příjemce a náklady na jednotlivé varianty celkem). Případně je nutné provázat dotčené části ZZ RIA tak, aby byly informace jasně dohledatelné a srozumitelné.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem, kde je názorně vidět, že k finančním úsporám by mělo dojít již v prvním roce implementace nového zákona, resp. při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, tj.  ke dni nabytí účinnosti nového zákona.

	807
	Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády, 48734/2023-UVCR
	Materiál nezohledňuje vznik nového typu instituce, kterým je "konsorcium evropské výzkumné infrastruktury". Požadujeme doplnit na str. 66 v odst. 2 za "veřejná instituce" spojení výše uvedené a dále doplnit část ke změně zákona o dani z nemovitých věcí zohledňující existenci tohoto konsorcia.
Tato připomínka je zásadní
	Neakceptováno. Vysvětleno.
Z připomínky nevyplývá, jak si připomínkové místo představuje vypořádání připomínky. Nepodařilo se dohledat místo, které je v připomínce zmíněno. Str. 66 je uvedena novela zákona o dani z příjmu a odstavec 2 se nevyskytuje. V § 66 se pojednává o programech v oblasti aktuálních rizik. 

	808
	Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády, 48734/2023-UVCR
	Zákon nepočítá se státní podporou VaV (zejména v aplikovaném výzkumu) formou návratných finančních nástrojů. Pouze § 49 počítá s určitým zapojením soukromého kapitálu, ale to není totéž. Přitom právě zapojení návratných finančních nástrojů (např. úvěry či záruky) by mohlo multiplikovat státní podporu VaV a zároveň motivovat v aplikovaném výzkumu žadatele/řešitele k preferenci výzkumných projektů s největším komerčním potenciálem. Návratné finanční nástroje by buď mohli poskytovat současní poskytovatelé (např. Technologická agentura ČR) nebo finanční instituce státu formou zvláštního programu (např. v Národní rozvojové bance). Požadujeme do zákona implementovat vhodnou úpravu státní podporu VaV formou návratných finančních nástrojů.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. Vysvětleno.
Další finanční nástroje (např. záruky, zvýhodněné úvěry) nebyly zahrnuty mezi formy podpory, protože se ve své podstatě jedná o bankovní formy podpory. Jen obtížně by podporu v těchto formách mohly poskytovat běžní poskytovatelé, kteří jsou organizačními složkami státu.
V pracovních verzích návrhu zákona proto bylo zvažováno, že by mezi okruh poskytovatelů byla zahrnuta i Národní rozvojová banka, která by poskytovala podporu v těchto formách.
Předkladatel nerezignoval na svůj záměr umožnit zavedení nových forem podpory, které by přispěly k lepšímu provázání mezi výzkumnou a aplikační sférou. Nakonec se však předkladatel rozhodl dosáhnout tohoto cíle jinou formou. Tohoto záměru bude možné dosáhnout prostřednictvím systémových projektů v oblasti inovací. Definice těchto projektů je v návrhu zákona koncipována takovým způsobem, že umožní schválení programu, v jehož rámci bude poskytnuta podpora právnické osobě, která následně zajistí distribuci prostředků ve formách, které nebyly možné uskutečnit prostřednictvím výzvy k podávání návrhů projektů (např. tedy formou zvýhodněných úvěrů). Nositelem takového systémového projektu v oblasti inovací by mohla být mj. právě Národní rozvojová banka. Ta by pak podporu realizovala v souladu se svým běžným institucionálním a právním rámcem a nikoli v režimu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který pro tyto formy podpory není zcela vhodný (NRB by v takovém případě musela vyhlašovat výzvy, uzavírat veřejnoprávní smlouvy, provádět veřejnosprávní kontrolu příjemců, …). 

	810
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	Předkladatel v části páté obecné části důvodové zprávy uvádí, že je návrh s výše uvedenými předpisy EU i dalšími předpisy EU slučitelný. Co se týče předpisů EU z oblasti veřejných podpor, chybí nám jasné uvedení, na bázi jakého režimu bude podpora v dané oblasti probíhat. Počítá se pouze s fungováním na bázi blokových výjimek, jak se zdá z návrhu, nebo jsou oblasti, ve kterých bude podpory potřeba Komisi notifikovat (vzhledem k uvedení Rámce ve výčtu předpisů v části páté důvodové zprávy a znění zvláštní části důvodové zprávy k § 2 odst. 2 písm. a) až e) na str. 17, resp. i jinde)? Odkaz v § 1 návrhu k nejasnosti přispívá. Až v § 50 návrhu se dočítáme, že podpora může být poskytnuta buď na způsobilé náklady (tj. zřejmě pouze v režimu blokové výjimky), či v režimu de minimis. Předpisy de minimis však ve výčtu předpisů EU, které jsou pro předmět návrhu relevantní, v části páté zcela chybí.
Požadujeme vyjasnit, upravit a doplnit důvodovou zprávu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	811
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	Rovněž ve výčtu předpisů chybí nařízení FIBER (na rozdíl od nařízení ABER). Podmínky pro podporu pro výzkum a vývoj v oblasti rybolovu sice obsahuje čl. 30 GBER, nicméně FBER upravuje podmínky poskytování podpory na inovace v odvětví rybolovu (čl. 15), inovace na studie proveditelnosti, poradenské služby a poradenství poskytované vědeckými, akademickými, odbornými nebo technickými subjekty (čl. 16), podpory na partnerství mezi vědci a rybáři (čl. 17) nebo např. podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje realizované v oblasti výzkumu vývoje a inovací (čl. 54 odst. 5 písm. a)). Vylučuje se tedy celá tato oblast z působnosti zákona? K tomu viz také níže konkrétní připomínky.
Požadujeme vyjasnit, upravit a doplnit důvodovou zprávu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Doplněno nařízení komise (EU) 2014/717 a 2023/2832.

	812
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	Předkladatel uvádí ve výčtu zastaralé předpisy, viz např. nařízení ABER, které je již nové (2022/2472), zatímco předkladatel uvádí v důvodové zprávě i v návrhu samotném staré, již neplatné nařízení č. 702/2014. Je proto nutné opravit neplatný odkaz na toto nařízení i v textu návrhu, např. v pozn. p. čarou č. 5. Rovněž celá nejednotná úprava názvů předpisů v této části (velká vs. malá písmena) si žádá revizi.
Požadujeme vyjasnit, upravit a doplnit důvodovou zprávu.
Tato připomínka je zásadní.
	ABER opraveno.
Velká písmena opravena.

	813
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 1 návrhu a pozn. pod čarou 1
Odkaz na přímo použitelné předpisy by měl v tomto případě odkazovat na nařízení GBER, příp. i ABER a FIBER. Odkazovat v návětí § 1 ohledně návaznosti zákona na přímo použitelné předpisy pouze na články Smlouvy o fungování Evropské unie je vzhledem k dalšímu znění návrhu (odkazy na GBER) nesprávné. Předkladatel by měl v § 1 jasně vymezit návaznost zákona na předpisy o blokových výjimkách, čímž by zároveň jasně deklaroval, v jakém režimu se budou podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací primárně poskytovat. Tyto přímo použitelné předpisy EU pak samy stanoví, že podpora, která by nesplňovala jimi stanovené podmínky, musí být notifikována klasickým postupem dle č. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tudíž pak by tak museli samozřejmě postupovat i její poskytovatelé ve chvíli, kdy by jimi poskytovaná podpora přesáhla prahovou hodnotu příslušné blokové výjimky.
Pokud hodlá předkladatel poskytovat i podporu malého rozsahu, jak vyplývá z § 50, měl by přímo použitelné předpisy upravující podmínky poskytování podpory de minimis zahrnout již do § 1, resp. do poznámky pod čarou č. 1.
Naopak články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie by měly být doplněny do výčtu relevantních předpisů v části páté důvodové zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	814
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 2 návrhu
Překlápění pojmů z přímo použitelného předpisu je obecně nedovolenou implementační technikou, je však přípustné tam, kde je nutno daný pojem do národního práva takto zavést, protože jinak by nebylo dosaženo efektivní adaptace národního právního řádu na přímo použitelný předpis. 
Domníváme se, že v případě tohoto návrhu jsou zbytečně překlápěny některé pojmy z přímo použitelných předpisů, přičemž tím není dosaženo žádné přidané hodnoty, např. způsobilé náklady (viz připomínka k § 2 odst. 2 písm. r) návrhu) či výzkumná organizace (viz připomínka k § 37 návrhu).
Předkladatel by měl zrevidovat celou definiční část a ponechat v návrhu pouze takové pojmy, které jsou k adaptaci skutečně nutné. Odkaz na GBER by měl být psán jako odkaz dynamický, protože např. poslední jeho změny vzešlé z nařízení Komise (EU) 2023/1315 mají dopad na mnoho v návrhu používaných definic (např. průmyslový výzkum, experimentální výzkum a vývoj, ...).
	Akceptování částečně.
Byl zrušen odkaz na GBER.

	815
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 2 odst. 1 písm. d) návrhu
Ustanovení obsahuje definici transferu znalostí, částečně přejatou z Rámce. V novém Rámci je však oficiální termín předávání znalostí (viz kapitola 1.3 písm. w)) a domníváme se, že i v souladu s pravidly české normotvorby by bylo vhodnější a srozumitelnější v celém návrhu zákona převzít novější a český pojem „předávání“, namísto pojmu „transfer“, který byl používán v Rámci z roku 2014. Zejména pokud je ustanovení implementačně vykazováno. Z celexů bychom také ponechali pouze celexové označení Rámce, další celexy soft law předpisů, v tomto případě dvě doporučení Komise, nepovažujeme za relevantní.
Požadujeme upravit, obdobně v písm. r), viz dále.
	Akceptováno částečně.


	816
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 2 odst. 2 písm. r) návrhu
Toto ustanovení definující způsobilé náklady je celé implementačně vyznačeno, s celexy GBER a ABER (ABER je ale neplatný, viz připomínka výše). Definice GBER říká, že způsobilými náklady na výzkumné a vývojové projekty jsou takové náklady, které jsou přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje. Oproti tomu implementačně vykazovaná definice hovoří o nákladech na činnosti ve výzkumu a vývoji, což je výrazně širší pojem. 
Způsobilé náklady v oblasti inovací, kterých by se týkaly nejspíše podmínky pro blokové výjimky obsažené v článcích 27, 28 a 29 GBER, jsou nařízením specifikovány ještě úžeji, většinou omezením subjektů, buď inovačními klastry nebo malými a středními podniky či alespoň spoluprací s nimi. 
Podporou transferu znalostí se nařízení GBER vůbec nezabývá, což je logické, neboť podle Sdělení Komise o pojmu státní podpora (2016/C 262/01) „činnosti v rámci transferu znalostí (udělování licencí, zakládání osamostatněných podniků nebo jiné formy řízení poznatků získaných výzkumnou organizací nebo infrastrukturou) mají nehospodářskou povahu, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud jsou veškeré příjmy z těchto činností znovu investovány do primárních činností dotyčných výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur.“. 
Toto přebírá i Rámec, který v bodě 20 písm. b) mezi nehospodářské činnosti, tj. činnosti, které jsou vyňaty z působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy, zahrnuje i činnosti v rámci předávání znalostí, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací, nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškerý zisk z těchto činností znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury. Nehospodářská povaha těchto činností zůstává zachována i v případě svěření dodávek odpovídajících služeb třetím stranám prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení.
Není nám tedy zřejmé, o jakých způsobilých nákladech se tedy mluví v případě transferu/předávání znalostí uvedených v definici podle § 2 odst. 2 písm. f) návrhu. Pokud by výzkumná organizace chtěla podpořit předávání znalostí mimo podmínky nehospodářské činnosti, pak by musela jít rovnou cestou ad hoc notifikace (nebo de minimis) a odkaz na blokové výjimky v podobě způsobilých nákladů je zavádějící a chybný.
Požadujeme předefinovat definici způsobilých nákladů, aby byla v souladu s nařízeními o blokových výjimkách, tj nešla nad jejich rámec a zároveň pokrývala všechny kategorie, a vypustit způsobilé náklady v oblasti transferu/předávání znalostí. V jejich případě se jedná o nehospodářskou činnost a ve chvíli, kdy by neplnila kritéria nehospodářské činnosti, jejich podpora na bázi blokové výjimky fungovat nemůže. 
Případně navrhujeme tuto definici zcela vypustit, neboť způsobilé náklady pro jednotlivé kategorie definují konkrétně právě přímo použitelné předpisy a těmi bude žadatel i poskytovatel vázán. V takovém případě by měly být způsobilé náklady v jednotlivých kategoriích podpory provázány odkazem s konkrétním ustanovením přímo použitelného předpisu (např. v § 59 odst. 1 návrhu).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Byl odstraněn odkaz na GBER.
Předkladatel si je rozdílu vědom, ale zákonem musí zajistit i podporu činností, které nespadají do blokové výjimky. Nepovažuje jej tedy za rozpor s pravidly o veřejné podpoře. 
Na výčet způsobilých nákladů lze nahlížet dvěma způsoby.
Základem je otázka rovnosti mezi způsobilými náklady dle GBER, na které se vztahuje bloková výjimka, a způsobilými náklady (např. na popularizaci), které si předkladatel také přeje podporovat. Předkladatel se domnívá, že výčet způsobilých nákladů ve GBER pouze znamená, že na tyto náklady se vztahuje bloková výjimka. Předkladatel však definuje způsobilé náklady pro účely předkládaného zákona.
Pokud by se předkladatel držel pouze mezí vytyčených GBER, podpora popularizace by nebyla možná. Využití blokové výjimky není jediným způsobem slučitelné podpory. Existuje také možnost využít postupu podle pravidel de minimis, kde se způsobilé náklady neřeší vůbec, nebo zamýšlenou podporu notifikovat.
Všechny tyto způsoby jsou možné a poskytovatelé je znají.

	817
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 11 návrhu
Není nám jasné, co je myšleno ústředními správními úřady působícími v oblasti výzkumu a vývoje. Dle kompetenčního zákona je ústředním orgánem stání správy pro vědu a výzkum Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Dle § 7 odst. 1 kompetenčního zákona je MŠMT ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.
Jiný ústřední orgán v této oblasti kompetenční zákon nezná. Dle § 1 a 2 kompetenčního zákona není mezi ústředními orgány státní správy uveden žádný ze subjektů konstituovaný tímto návrhem (Rada vědu a výzkum, Grantová agentura, Technologická agentura). 
	Vysvětleno.
Těmito úřady se myslí úřady v § 15 odst. 1 a 2. Postavení agentur se mění tímto návrhem zákona. 
Rada samozřejmě není ústředním správním úřadem.

	818
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 12, 13 a 14 návrhu 
Tato ustanovení návrhu představují nepřímou novelu kompetenčního zákona, přičemž forma nepřímých novel je v právním řádu nežádoucí. Navíc se domníváme, že v některých ustanoveních je návrh s kompetenčním zákonem dokonce v rozporu. Jak citujeme výše, kompetenční zákon pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce, jmenuje ústředním správním orgánem pouze MŠMT. 
S tím je dle našeho názoru v rozporu § 12 odst. 2 návrhu, § 13 odst. 1 návrhu a § 13 odst. 2 písm. g) návrhu, neboť Rada pro vědu, výzkum a inovace není vůbec kompetenčním zákonem zahrnuta do taxativního výčtu ústředních správních orgánů, přičemž navrženými ustanoveními se ingeruje do tam stanovených kompetencí MŠMT.
Oblast inovací potom není kompetenčním zákonem explicitně upravena vůbec a tudíž nové kompetence v této oblasti, svěřované návrhem ministerstvu průmyslu a obchodu (§ 14), by mu měly být svěřeny primárně přímo kompetenčním zákonem. Jinak lze inovace pravděpodobně výkladem zahrnout pod vědní politiku, výzkum a vývoj, kde je ústředním orgánem již ustaveno MŠMT. Pro oblast svěřovanou § 14 návrhu Radě pro vědu a výzkum platí uvedené výše.
	Neakceptováno. Vysvětleno.
Je běžné, že zvláštní zákony doplňují a upřesňují kompetence ústředních správních úřadů.
Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je v samostatné části Hlavy IV, nikoliv v Díle 1, který se týká ústředních správních úřadů. Proto by neměla být počítána mezi ústřední správní úřady.
Díl 1 vychází z kompetenčního zákona a pouze upřesňuje činnosti, které ústřední správní úřady vykonávají v oblasti VaVaI.
U MPO se vychází z jeho působnosti „pro průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií“, pod což lze nepochybně podřadit také průmyslové inovace.

	819
	Úřad vlády, KOM, 48729/2023 - UVCR
	§ 21 a 22 návrhu
Ustanovení § 21 odst. 1 uvádí, že orgánem Grantové agentury je předseda, předsednictvo, vědecká rada a kontrolní rada. V odstavci 2 návrh stanoví, že funkce členů jednotlivých orgánů jsou vzájemně neslučitelné. To by vedlo k absurdnímu závěru, že předseda nemůže být členem předsednictva, což následně vyvrací § 22 odst. 3 návrhu, který upravuje, že předseda je jmenován z členů předsednictva. Požadujeme formulace zesouladnit.
	Akceptováno.
Formulace § 21 odst. 2 opravena.

	820
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 – UVCR
	K § 37 návrhu
Definice výzkumné organizace zavedená v § 2 návrhu odkazuje na bod 83 článku 2 GBER[footnoteRef:3] a následně je návrhem v § 37 odst. 2 na takovéto subjekty kladena povinnost prokázání definičních znaků z GBERU. Není nám jasné, jaké přesně definiční znaky z celé obsáhlé GBER definice má předkladatel na mysli a jak je má přesně adresát prokazovat. Zvláštní část důvodové zprávy vodítko nedává. Předkladatel by měl konkretizovat, co a jak přesně má být dle § 37 odst. 2 návrhu doloženo, minimálně povinnost doložit oddělené účetnictví by měla být v návrhu výslovně zmíněna, neboť na charakteru prováděných činností (hospodářské vs. nehospodářské) stojí právní režim financování té které činnosti. [3:  organizací pro výzkum a šíření znalostí se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl.] 

Zároveň je zbytečné zavádět pozn. P. čarou č. 12, její obsah je totožný s pozn. P. čarou č. 5.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	821
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 41 odst. 1 návrhu
Výzkumná organizace dle čl. 3 bod 10 směrnice 2016/801 je definována daleko volněji[footnoteRef:4], než výzkumná organizace dle GBER. Kromě požadavku, že subjekt provádí výzkum, zahrnuje subjekty veřejnoprávního i soukromoprávního charakteru. Zákon č. 341/2005 Sb. o veřejné výzkumné instituci, který je k této směrnici vykazován jako implementační, a to v tomto bodě dokonce plně, ale počítá pouze s veřejným charakterem instituce, tím je však směrnice transponována do českého právního řádu pouze částečně. To je současným návrhem asi odstraněno, nicméně znovu zde zdůrazňujeme nutnost spojit se s gestorem této směrnice, vyjasnit vzájemné vazby zejména na cizineckou problematiku a aktualizovat srovnávací tabulku. [4:  výzkumnou organizací“ jakákoli veřejná nebo soukromá organizace provádějící výzkum] 

Kritérium provádění výzkumu předkladatel vtělil do písmene d) § 41 návrhu, nicméně jej teritoriálně omezil na Českou republiku a zároveň přidal podmínku, že výzkum musí probíhat podle tohoto zákona. V tomto místě je tedy návrh užší než směrnice a je nutno toto zúžení obhájit. Proč musí výzkum probíhat na území České republiky, není možné, aby materiálně probíhal např. v jiném členském státě EU (v souladu s jeho zákony), s tím, že výsledky zpracovávají výzkumní pracovníci na pobočce této výzkumné instituce v České republice? Pokud je odpověď na výše uvedené otázky kladná (v jakkoliv malém procentu případů), ustanovení § 41 písm. d) by bylo v rozporu se směrnicí. Navíc není zřejmé, jak § 41 písm. d) může působit vedle § 42 odst. 4 a 5, které naopak počítají s uznáváním statusu výzkumných organizací jiných členských států EU.
Zároveň se domníváme, že toto ukazuje na celkovou problematičnost přebírání definice výzkumné organizace z GBERU, která je daleko komplexnější a obsahuje více kritérií, takže se s jednoduchou a širokou definicí výzkumné organizace ze směrnice nemusí vždy krýt a možnost přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí by tak dle našeho zákona nemusela být dostupná všem subjektům, kterým ji dává směrnice.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	822
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 41 odst. 2 návrhu
Ačkoliv je zde přebírán text stávajícího zákona o veřejné výzkumné instituci, není zřejmé, co je vynaložením veškerého úsilí a jak se prokazuje. Požadujeme vysvětlit minimálně v důvodové zprávě.
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	823
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 42 odst. 3 návrhu
Vzhledem k tomu, že ustanovení konstituuje mírnější režim dokládání pro výzkumné organizace, které provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu, bylo by žádoucí uvést odkaz na to, jaké předpisy jsou tímto myšleny a kterých subjektů se tedy tento režim týká.
Navíc, při spojení tohoto ustanovení s ustanovením § 41 písm. d), kde je podmínka provádění výzkumu „podle tohoto zákona“, vznikne stav, kdy provádění výzkumu podle zvláštního právního předpisu znemožní přijetí výzkumného pracovníka ze třetí země. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	824
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 42 odst. 5 
V tomto ustanovení se vyskytuje pojem „pracoviště“, který není nijak legislativně definován. Rovněž termín „organizační složka“ již občanský zákoník nepoužívá. Navrhujeme jej nahradit termínem pobočka.
Dále žádáme o vyjasnění, jaké přesně „podmínky stanovené tímto zákonem“ uvedené v tomto ustanovení má předkladatel na mysli.
	Akceptováno.

	825
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	§ 50 a pozn. p. č. 22 návrhu
Zásadní ustanovení, které má konstituovat celý obecný rámec podpory ve vztahu k právu EU, narušuje zcela zmatečná poznámka pod čarou č. 22, která navíc obsahuje odkaz na zrušené nařízení č. 70/2001.
Odkaz v odstavci 1, pozn. p. čarou 22, na články Smlouvy, definující zákaz veřejné podpory, a příkladmý výčet dvou nařízení, jedním z nichž je GBER, druhým již neplatné nařízení týkající se podpor pro malé a střední podniky, a to v kombinaci s odstavcem 2, který k nim přidává pravidla v oblasti de minimis, o kterých do této chvíle nebyla v návrhu ani jeho důvodové zprávě zmínka, navíc zde bez jakéhokoliv odkazu, pokládáme za zcela nedostatečné a matoucí. V této souvislosti dále upozorňujeme, že mezi předpisy EU figuruje obecné nařízení de minimis, dále nařízení de minimis v oblasti zemědělství, a rovněž nařízení de minimis v oblasti rybolovu a akvakultury, přičemž není zřejmé, zda i podniky z těchto marginálních oblastí by mohly či nemohly být příjemci takové podpory v oblasti vědy a výzkumu, ale vzhledem k zahrnutí ABER do výčtu relevantních předpisů EU předpokládáme, že ano. Rovněž je nutno dbát pravidel pro kumulaci jednotlivých podpor, nejde o dva izolovaně existující režimy, jak by se z dikce ustanovení odstavce 2 mohlo zdát.
Požadavek odstavce 3 potom nijak nepracuje s případy obchodního tajemství či jiných citlivých údajů z výzkumu a vývoje a podmiňuje poskytnutí podpory v podstatě absolutní transparencí a publicitou, což se nám nezdá ani prakticky proveditelné, ani kontrolovatelné. Ve stávajícím zákoně č. 130/2002 Sb. je toto přitom řešeno ustanovením § 12 odst. 3: „Příjemce nezveřejní informace o výzkumných datech, jejichž zveřejněním by došlo k nepřiměřenému zásahu do práva na ochranu duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo oprávněných obchodních zájmů příjemce nebo třetí osoby“, čímž je vyhověno i požadavku článku 10 odst. 1 a článku 10 odst. 2 směrnice 2019/1024 („V této souvislosti by měly být zohledněny obavy týkající se práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnosti a oprávněných obchodních zájmů, v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“), jehož částečnou implementací je i toto ustanovení návrhu a jako takové by mělo být implementačně vykázáno v souladu s LPV.
Je nutno výše uvedené vyjasnit, zcela přepracovat poznámku pod čarou č. 22, odst. 2 § 50 opatřit též poznámkou pod čarou, která bude obsahovat relevantní výčet přímo použitelných předpisů de minimis a především, zesouladnit důvodovou zprávu k návrhu s legislativním textem.
Odstavec 3 je nutno dopracovat ve smyslu směrnice o otevřených datech a implementačně vyznačit a vykázat.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Poznámka pod čarou byla opravena. Jedná se o nenormativní odkaz obsahující demonstrativní výčet (viz uvozující: „např.“). Proto není nutné, aby byly v poznámce pod čarou uvedeny všechny v úvahu přicházející předpisy EU týkající se veřejné podpory.
Do odst. 2 doplněn zákaz kumulace podpor.
§ 50 odst. 3 není transpozičním ustanovením ke směrnici 2019/1024. Netýká se totiž samotného zveřejňování údajů z výzkumu, Zavádí pravidlo týkající se podmíněnosti mezi poskytováním podpory a plněním publikačních povinností. Tyto povinnosti přitom nejsou bezbřehé. Nejedná se o absolutní transparenci, jak uvádí připomínkující. Dané ustanovení odkazuje na údaje z výzkumu, rozumí se tím tedy, že údaje z výzkumu mají být zpřístupňovány v souladu s požadavky zákona (jak jsou uvedeny v transpozičních ustanoveních). Dále ustanovení obsahuje odkaz na informační systém výzkumu, vývoje a inovací. Jedná se tedy jen o ty údaje, které podle návrhu zákona a podle prováděcích předpisů mají být evidovány v ISVVI a případně zveřejněny.

Stávající zákon č. 130/2002 Sb. obsahoval obdobné ustanovení v § 31 odst. 1. Jeho aplikace nečinila obtíže ve vztahu k úpravě zpřístupňování údajů z výzkumu.

Omezení pro zpřístupnění údajů z výzkumu, která jsou obsažena v čl. 10 odst. 1 a 2 směrnice, jsou transponována do § 92 odst. 4 návrhu zákona.

	826
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 53 odst. 2 písm. d) návrhu
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci), který má velmi plošný rozsah, stanoví, že pokud osoba projde oddlužením v rámci úpadku, tak jí toto oddlužení nesmí být přičítáno k tíži v rámci výkonu ekonomické činnosti. Je tudíž nutno zajistit, aby návrh, který počítá s tím, že u fyzických osob bude přístup k určité činnosti a jejímu výkonu omezen v případě, že osoby byly v předchozích letech v úpadku, v daném posuzovaném případě obsahoval výjimku pro případy oddlužení, které jsou upraveny v insolvenčním zákoně. Domníváme se, že ustanovení písm. d) by mělo být doplněno o tuto výjimku a implementačně vykázáno ve smyslu LPV/Metodických pokynů.
	Akceptováno.
Formulace upravena podle textace užité v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Účel obou norem je identický.

	827
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 53 odst. 3 návrhu
Toto ustanovení dovoluje, aby příjemcem podpory malého rozsahu byl i podnik v obtížích, aniž je v důvodové zprávě dobře vysvětleno, proč. Podpora de minimis není dle výkladu Evropské komise de iure veřejnou podporou, protože nenaplňuje všechny znaky veřejné podpory tak, jak je definuje článek 107 SFEU, tudíž je jasné, že ani na jejího příjemce nejsou kladeny stejné požadavky, jako na příjemce regulérní veřejné podpory, která je na rozdíl od de minimis svým rozsahem s to ovlivnit obchod mezi členskými státy. Důvodová zpráva však na vysvětlenou uvádí, že takto lze poskytnout podporu příjemcům typu spin–off. Podle kapitoly 1. 3 Rámce, písm. w)[footnoteRef:5] patří zakládání společností spin-off mezi činnosti v rámci transferu/předávání znalostí, takže samotné jejich zřizování by bylo za dodržení charakteru nehospodářské činnosti z pravidel udělování veřejné podpory vyňato. Následné financování založené spin-off společnosti už se bude odvíjet od charakteru její činnosti: pokud půjde o činnost hospodářskou, tak pravidlům veřejné podpory podléhat bude. Nerozumíme však, proč jsou v takovém případě rovnou považovány za subjekty, které budou podniky v obtížích. Požadujeme vysvětlit a doplnit důvodovou zprávu. [5:  předáváním znalostí“ proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off.] 

Rovněž chybí odkaz na konkrétní předpisy de minimis, na které se má daná výjimka vztahovat. Předpisy de minimis jsou buď obecné, nebo odvětvové (zemědělství, rybolov a rybářství, obdobně jako u blokových výjimek), a obsahují různé stropy pro podporu, což může být významné z hlediska kumulací. Rovněž upozorňujeme, že není přípustná kumulace podpor dle GBER a podpor de minimis na stejné způsobilé náklady, pokud by tím došlo k překročení prahových hodnot dle GBER, což by mělo být v tomto ustanovení též obsaženo, aby nevyvolávalo dojem zcela paralelního systému podpory, jak obdobně připomínkujeme u § 50. Nutno doplnit.
K odst. 2 písm. e) a odst. 3 – chybí odkaz na přímo použitelný předpis, který definici podniku v obtížích obsahuje. Nutno doplnit.
Tyto připomínky jsou zásadní. 
	Akceptováno.
Odstavec 3 byl vypuštěn.
Odkaz na poznámku pod čarou byl doplněn.
§ 50 odst. 2 byl doplněn.

	828
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 54 odst. 6 návrhu
Důvodová zpráva zde uvádí, že je nutno upravit možnost, že žadatelem o podporu bude i právnická osoba z jiného členského státu EU. Ustanovení legislativního textu však počítá i s osobami fyzickými, což je dle našeho názoru správně. Nutno však opravit důvodovou zprávu (str. 45 in fine) aby se zamezilo nejasnostem.
Dále ale není jasné, proč ve výčtu fyzických osob nefiguruje osoba s trvalým pobytem, tím spíše, že „čeští“ dlouhodobí rezidenti získávají v České republice trvalý pobyt (§ 83 zákona o pobytu cizinců), zatímco dlouhodobí rezidenti z jiného členského státu EU získávají status dlouhodobého rezidenta (§ 42c zákona o pobytu cizinců). I zde je ale vhodné prodiskutovat návaznost na nový cizinecký zákon.
	Akceptováno.
Důvodová zpráva byla doplněna.

	829
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 55 odst. 1 návrhu
Způsobilost uchazečů se dokládá čestným prohlášením (§ 53 odst. 2 písm. b)-c) návrhu) a zbylé požadavky v písm. a), d) až h) si má poskytovatel sám ověřit v informačních systémech veřejné správy. Tam, kde to nelze, což se pravděpodobně bude týkat osob z jiných členských států EU a ze třetích zemí, může poskytovatel požadovat doložení výpisu z evidencí, rejstříků, účetní uzávěrkou, či oprávněním k činnosti ve formě kopie listiny. Ačkoliv žádné z těchto ustanovení nestanoví, že se má jednat o české evidence a listiny, takže není vůči těmto osobám z jiných států  přímo diskriminační, nezahrnuje zároveň eventuality, které mohou v jejich případě hrát roli, pokud jejich stát původu dané doklady nezná a požadavky našeho zákona by je tak mohly diskriminovat nepřímo. Tradičně se v těchto ustanoveních vyskytují alternativy typu nebo jiné obdobné evidence/rejstříku členského státu původu/kde pobýval poslední tři roky přede dnem žádosti o podporu…, atp., případně zda listiny mají být opatřeny ověřeným překladem. Jsou ale limitovány ustanovením čl. 5 odst. 3 směrnice 2006/123, o službách na vnitřním trhu, a rovněž zákonem č. 222/2009 Sb., o službách na vnitřním trhu (§ 9).
Požadujeme doplnit toto ustanovení o alternativní možnosti prokazování pro žadatele ze skupiny definované v § 54 odst. 6.
	Akceptováno.
Vložen nový odstavec 2.

	830
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 59 odst. 3 návrhu
Založení právnické osoby za účelem transferu výsledků výzkumu by se dalo podřadit pod jednu z nehospodářských činností podle Sdělení Komise o pojmu státní podpora (2016/C 262/01). V kapitole 2.5 bodě 32 Komise uvádí, že „činnosti v rámci transferu znalostí (udělování licencí, zakládání osamostatněných podniků nebo jiné formy řízení poznatků získaných výzkumnou organizací nebo infrastrukturou) mají nehospodářskou povahu, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud jsou veškeré příjmy z těchto činností znovu investovány do primárních činností dotyčných výzkumných organizací nebo výzkumných infrastruktur.“.
Toto přebírá i Rámec, který v bodě 20 písm. b) mezi nehospodářské činnosti, tj. činnosti, které jsou vyňaty z působnosti čl. 107 odst. 1 Smlouvy, zahrnuje i činnosti v rámci předávání znalostí, pokud jsou prováděny buď výzkumnou organizací, nebo výzkumnou infrastrukturou (včetně jejich oddělení či poboček), nebo společně s dalšími takovými subjekty či jejich jménem a pokud se veškerý zisk z těchto činností znovu investuje do primárních činností výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury. Nehospodářská povaha těchto činností zůstává zachována i v případě svěření dodávek odpovídajících služeb třetím stranám prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení.
Nelze tedy na založení právnické osoby využít podpory v rámci blokové výjimky, jak předjímá předkladatel. Buď dodrží podmínky nehospodářské činnosti tak, aby se jednalo o činnost, na kterou se čl. 107 odst. 1 Smlouvy vůbec nevztahuje, nebo by se jednalo o podporu, která by musela být Komisi řádně notifikována, případně podpořena jen v mezích de minimis. Ustanovení odstavce 3 proto požadujeme vypustit či přeformulovat tak, aby nebyla podřazována pod způsobilé náklady, tj. podporu pod blokové výjimky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Navržena úprava formulace v § 59 odst. 3.
V připomínce se uvádí, že „činnosti v rámci transferu …“ mají nehospodářskou povahu, pokud jsou prováděny výzkumnou organizací. To je v odstavci 3 splněno, neboť jde o výzkumnou organizaci.
Vypuštění odstavce by zablokovalo nebo významně omezilo transfer znalostí ve výzkumných organizacích. Proto není možné tento návrh akceptovat.
Jestliže Rámec připouští, že činnosti podle odstavce 20 nemají hospodářskou povahu,, jsou-li prováděny za tam uvedených podmínek výzkumnými organizacemi, pak předkladatel nevidí důvod ustanovení odstavce 3 měnit, zejména za situace, kdy z odstavce 1 vypustil dovětek týkající se způsobilých nákladů.
Pokud by poskytovatel institucionální podporu poskytl mimo podmínky odstavce 20, musí provést standardní notifikační řízení. To ale není nutné v zákoně upravovat, neboť to vyplývá z GBER.

	831
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 92 návrhu
Ustanovení představuje částečnou transpozici článku 10 směrnice 2019/1024 o otevřených datech. Proto je nutné se spojit s gestorem této směrnice, kterým je DIA, a přepracovat a doložit srovnávací tabulku, neboť současná vykazuje ustanovení zákona č. 130/2002 Sb., která nebyla do toho návrhu na tomto místě zcela přebrána. Navíc ne všechna z podtržených ustanovení mají oporu v článku 10 směrnice. Z čeho například vychází právo na odmítnutí poskytnutí informací, kdy byl výzkum z veřejných prostředků financován jen částečně (odst. 5)? Článek 10 odst. 2 směrnice hovoří o výzkumu financovaném z veřejných zdrojů, ale neříká, zda to musí být zcela; či jaké ustanovení transponuje zúžení údajů z výzkumu mmj. na přílohy k vědeckým publikacím (odst. 1 písm. a)), ale již ne na publikace samotné?
Nutno aktualizovat srovnávací tabulky, vyjasnit a případně doplnit návrh a jeho důvodovou zprávu, a zrevidovat podtržení, tj. ponechat podtrhaná jen ta ustanovení, která vycházejí přímo ze směrnice.
Tato připomínka je zásadní.
	Srovnávací tabulka doplněna.


	832
	Úřad vlády ČR, KOM, 48729/2023 - UVCR
	K § 93 návrhu
Právo na bezplatné opakované použití dokumentů vyplývá ze směrnice 2019/1024, jak uvádí i sám předkladatel v důvodové zprávě, konkrétně z jejího článku 6 odst. 1. Přesto není toto ustanovení návrhu nijak implementačně vyznačeno a chybí i v rozdílové tabulce V rozdílové tabulce by měl zároveň být čl. 6 odst. 1 směrnice uveden i u § 92 odst. 1 návrhu.
Právo účtovat mezní náklady však podle čl. 6 odst. 2 směrnice nemají subjekty veřejného sektoru, které jsou povinny vytvářet příjmy k úhradě podstatné části svých nákladů souvisejících s plněním jejich veřejných úkolů; knihovny včetně univerzitních, muzea a archivy a veřejné podniky. Toto není nikde v návrhu transponováno a dostává se tak do rozporu s právem EU.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	834
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k předkládací zprávě
Oceňuji, že v materiálu jsou reflektována témata rovnosti žen a mužů ve VaVaI jako je např. povinnost institucí mít plány genderové rovnosti či zajištění rovných příležitostí. Nicméně dle čl. 4 odst. 7 písm. c) jednacího řádu vlády obsahuje předkládací zpráva materiálu vždy „zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, týká-li se navrhované řešení postavení fyzických osob; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů členěných na muže a ženy, jsou-li tyto údaje k dispozici.“
Důvodová zpráva na str. 34 K § 2 odst. 3 písm. f) výzkumný pracovník v rané fázi kariéry explicitně uvádí, že tento pojem byl zaveden, aby bylo zohledněno rodičovství mladých výzkumníků a výzkumnic v jejich kariérních drahách a bylo tak zamezeno předčasným odchodům z vědeckého prostředí. V českém kontextu jsou to primárně ženy, na které dopadá péče o děti a další závislé osoby. Materiál má tedy dopad na rovnost žen a mužů. Níže uvedené připomínky pomáhají k naplnění tohoto cíle a při jejich zapracování požaduji úpravu předkládací zprávy např. následovně:
 „V roce 2021 tvořily ženy 27,1 % ze všech výzkumných pracovníků a pracovnic ve vědě, výzkumu a vývoji.[footnoteRef:6] Materiál klade důraz na zajištění rovných příležitostí a slaďování osobního a pracovního života. Zlepšení podmínek bude přínosné k cílenějšímu snižování nerovností mezi muži a ženami ve VaVaI prostředí. Materiál má za cíl snížit předčasné odchody z vědeckého prostředí, které se pojí s obtížnou slučitelností vědecké kariéry a péče o děti či další závislé osoby a to tím, že zavádí pojem výzkumného pracovníka v rané fázi kariéry, který zohledňuje i čas na mateřské a rodičovské. Dále materiál přispívá k tomu, aby výsledky výzkumu, vývoje a inovací byly přínosné pro všechny skupiny osob. Proto lze konstatovat, že materiál má potenciálně pozitivní dopad ve vztahu k rovnosti žen a mužů.“ [6:  Blíže viz https://www.czso.cz/csu/czso/8-veda-vyzkum-a-inovace-vokb3sw3uk. ] 

	Akceptováno.

	835
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k ČÁSTI PRVNÍ, ÚVODNÍ USTANOVENÍ, § 2 odst. 3 písm. f)[footnoteRef:7] [7:  V dokumentu je odkazováno na stránky v Platném znění dotčených ustanovení novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn.] 

Účelem nově zaváděného pojmu je umožnit výzkumníkům a výzkumnicím, kteří pečují o své potomky, či jiné rodinné příslušníky, slaďovat svůj pracovní a rodinný život. Jak uvádí předkladatel, zaváděný pojem má „umožnit, aby výzkumní pracovníci v rané fázi kariéry neukončovali předčasně svoji výzkumnou dráhu z důvodů, které jsou zcela objektivní a společensky vítané. K nim patří zejména mateřství / rodičovství nebo péče o osobu blízkou.“ Tento účel odpovídá úsilí vlády „vytvářet podmínky pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské a žen či mužů po rodičovské dovolené“ Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+.
Předkládaná definice výzkumného pracovníka v rané fázi kariéry však nereflektuje realitu výzkumníků a výzkumnic, kteří nad rámec svých soukromých závazků zůstávají aktivní na pracovním trhu, kupř. formou úvazků nižších než je stanovená týdenní pracovní doba ve smyslu § 79 zákona č. 262/2006 Sb. Při nezohlednění tohoto faktoru dojde k paradoxní penalizaci, resp. zkrácení práv plynoucích z navrhovaného institutu zřizovaného na ochranu pečujících osob právě těch pečujících osob, které zůstávají aktivní na trhu práce. V zájmu dosažení účelu zavádění pojmu výzkumníka v rané fázi kariéry proto požaduji její rozšíření i na osoby, které z důvodu péče svou výzkumnou činnost pouze omezili, nikoliv jen na ty, kteří ji přestali vykonávat zcela. Ze stejného důvodu navrhuji nepoužívat paušálně koncept „přerušení rané fáze kariéry,“ neboť kariéra daných výzkumníků a výzkumnic nadále trvá.
Požaduji proto upravení této definice:
„f) výzkumným pracovníkem v rané fázi kariéry výzkumný pracovník, u něhož uplynulo méně než osm let od ukončení doktorského studijního programu; ranou fázi kariéry lze prodloužit o dobu setrvání výzkumného pracovníka na mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo o dobu péče o osobu blízkou, pokud výzkumný pracovník v době přerušení rané fáze kariéry nevykonává výzkumnou činnost v rozsahu větším než 20 hodin týdně“
Ad Důvodová zpráva, str. 24:
Za druhý odstavec zdůvodnění navrhuji proto vložit:
Pojem je dále vymezen mírou zapojení do výzkumné činnosti. Mateřství/rodičovství a péče o osobu blízkou mají pro pracovní život jednotlivců rozličné dopady z hlediska jejich možnosti zapojení do dosavadní výzkumné činnosti. Předkládaný návrh reflektuje tuto pestrost zahrnutím do pojmu výzkumného pracovníka v rané fázi kariéry jak ty osoby, které svou výzkumnou činnost zcela přerušily, tak ty, které své zapojení snížily až na 20 hodin týdně.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	836
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k ČÁSTI PRVNÍ, HLAVA II ZÁSADY ČINNOSTI VE VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ, § 6 odst. 2
Výzkumná činnost spočívající ve studiu, experimentech, psaní a dalších činnostech není činností individuální, nýbrž se odehrává v rámci mezilidských vztahů. Výzkumníci jsou ve vztahu zaměstnanců, vedoucích pracovníků nebo naopak pracovníků podřízených. Etické výzkumné prostředí je prosté diskriminace a dalších forem nevhodného chování, které nejen, že negativně dopadají na výzkumníky samotné, ale ohrožují i vědecké výsledky. Jak upozorňuje holandská Akademie věd, pouze v bezpečném pracovním prostředí, prostém negativních společenských jevů, mohou výzkumníci svobodně projevit své odlišné názory a vědecké postupy, aniž by se obývali ponižování nebo zastrašování.
Součástí výzkumné etiky je i samotné výzkumné prostředí, v němž se výzkum odehrává (stojí za povšimnutí, že European Code of Conduct for Research Integrity užívaný Evropskou komisí jej klade na první místo).  Povinnost výzkumných organizací za dodržování etických zásad stojí nejen na postihu v případě porušení, ale primárně na prevenci. Z toho důvodu navrhuji upřesnit povinnost výzkumných organizací jako povinnost vytvářet podmínky pro dodržování etiky výzkumu.
Požaduji proto přeformulování odstavce 2 následovně:
(2) Výzkumná organizace je povinna zajistit podmínky pro to, aby výzkumní pracovníci při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí dodržovali zákaz
Požaduji též doplnění výčtu tak, že za navrhované písm. d vloží nové písm. e v následujícím znění:
e) diskriminace a všech forem nevhodného chování, včetně sexuálního obtěžování, bossingu a mobbingu,
Dosavadní písm. e) – g) se označují jako f) – h). 
Ad Důvodová zpráva, str. 26:
Za druhou větu prvního odstavce požaduji vložit text v následujícím znění: 
Součástí etických zásad výzkumu je vytváření bezpečného pracovního prostředí prostého diskriminace a nevhodného chování.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Neakceptován návrh na doplnění nového písmene a), neboť bossing a mobbing nesouvisí s oblastí výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Připomínka nevysvětluje, proč by tuto povinnost měly mít právě jen subjekty činné v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a subjekty, které nejsou adresáty tohoto zákona, nikoliv. 
To se týká i návrhu na doplnění důvodové zprávy, neboť vytváření bezpečného pracovního prostředí prostého diskriminace a nevhodného chování není možné vztahovat pouze k oblasti upravené tímto návrhem zákona.

	837
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k ČÁSTI TŘETÍ, PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ HLAVA V ÚČELOVÁ PODPORA, § 65 odst. 3
Předkládaný výčet omezuje zohledňování společenské rozmanitosti pouze na otázku zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry, nikoliv z hlediska osob, jichž se vědecké výsledky dotýkají. Požaduji proto doplnění výčtu o zohlednění o zohlednění tzv. genderové dimenze. Podpora začlenění genderové dimenze do obsahu výzkumu spadá pod jednu z priorit Evropského výzkumného prostoru a posouzení relevance genderové dimenze pro projekt je standardně požadováno od uchazečů v programu Horizont Evropa. 
Výzkum a inovace mají významný dopad na společnost a kvalitu života lidí. Ne vždy však přinášejí výzkumné a inovační aktivity stejný prospěch různým společenským skupinám. Reflexe možných fyzických odlišností (pohlaví) nebo možných odlišností ve zkušenostech, perspektivách a potřebách žen a mužů (gender) má však smysl vždy, jsou-li lidé:
• objekty výzkumu: dotazování lidí, analýza dat vztahujících se k lidem, výzkum pracující s lidskými tkáněmi apod.;
• uživatelé výsledků výzkumu nebo inovací: konzumenti, pacienti a další uživatelé;
• osoby potenciálně dotčené výsledky: výzkum nebo inovace, v jejichž důsledku je jakkoli ovlivněno životní prostředí, zkoumání zvířat nebo jejich tkání, jehož výsledky mohou být později extrapolovány na člověka apod. 
Požaduji proto doplnění výčtu tak, že za navrhované písm. f vloží nové písm. g v následujícím znění:
g) podporují validitu a relevanci výzkumných výsledků s ohledem na různé společenské skupiny objektů, uživatelů a dalších osob dotčených výzkumem definované pohlavím, etnickým původem, zdravotním postižením aj.
Dosavadní písm. g) – i) se označují jako h) – j). 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	838
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k ČÁSTI TŘETÍ, PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ HLAVA V ÚČELOVÁ PODPORA, § 78 odst. 1 a § 79 odst. 2
V zájmu zvýšení objektivity hodnocení, které stojí v jádru těchto ustanovení, navrhuji upřesnit znění zákona tak, aby obsahoval explicitní odkaz na povinnost poskytovatele formulovat jednoznačná hodnotící kritéria. Nastavení transparentních hodnotících kritérií přispěje k nediskriminačnímu charakteru předkládaného zákona.
Požaduji proto doplnění § 78 odst. 1 takto:
§ 78, odst. 1: Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované dle jednoznačných hodnoticích kritérií jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem.
Obdobně požaduji ten samý požadavek promítnout do § 79 odst. 2:
(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 78 odst. 3, vlastní objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle zaměření programu, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů a stanovených jednoznačných hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení zdůvodní.
Ad Důvodová zpráva, str. 56:
Třetí větu prvního odstavce § 78 Oponentní posudky navrhuji přeformulovat takto: 
V kombinaci s dalšími opatřeními jako je stanovení jednoznačných hodnotících kritérií poskytovatelem jde o nástroj pro získání co možná nejvíce objektivního hodnocení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

	839
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k ČÁSTI TŘETÍ, PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ HLAVA V ÚČELOVÁ PODPORA, § 79 odst. 1
V souladu s Doporučením pro poskytovatele podpory VaVaI k řešení pracovních podmínek v oblasti výzkumu, které schválila usnesením RVVI dne 30. října 2020 požaduji, aby zákon reflektoval potřebu zvyšování zastoupení žen mezi hodnotiteli. Jedná se o standardní postup aplikovaný jak na úrovni EU, tak v členských zemích (kupř. Irsko, Švédsko).
Požaduji proto o následující úpravu daného ustanovení:
(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Poskytovatel při ustavování orgánu dbá na vyrovnané zastoupení žen a mužů. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.
Ad Důvodová zpráva, str. 56:
Za první větu zdůvodnění § 79 navrhuji vložit text v tomto znění:
Poskytovatelé dbají v souladu s principem rovnosti a zákazu diskriminace na vyrovnané zastoupení mužů a žen při ustavování odborného poradního orgánu, a to pomocí transparentních výběrových kritérií, proaktivního přístupu k hledání kandidátů méně zastoupeného pohlaví a zohlednění potřeby slaďování při nastavování pracovních podmínek a průběhu jednání.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptován částečně.
Doplněno do § 14 návrhu nařízení vlády.

	840
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k ČÁSTI ČTVRTÉ, POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ, HLAVA II INFORMAČNÍ SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ, § 96
V zájmu možnosti monitorování implementace přijímaného zákona, mj. vyhodnocení o dopadech zákona na rovnost žen a mužů a nediskriminačnímu přístupu k rozvoji kariér, navrhuji do textu zákona doplnit povinnost sběru genderově segregovaných dat.
Požaduji proto § 96 odst. 2 písm. b) nahradit takto:
b) údaje o výzkumných pracovnících, a to zejména jméno, příjmení, případné akademické tituly a vědecké hodnosti, pohlaví, a informace o jejich pracovních úvazcích u příjemce, včetně jejich výše.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Formulace v návrhu zákona upravena podle připomínky MPSV.
Požadavek na evidenci pohlaví výzkumných pracovníků vložen do návrhu nařízení vlády k IS VaVaI.

	841
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k Přehledu dopadů návrhů právního předpisu, 10.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů, str. 8
V návaznosti na vše výše uvedené požaduji doplnění dopadu na rovnost žen a mužů do 10.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů (viz připomínka č. 1).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Není zřejmé, ke které části materiálu se připomínka vztahuje.

	842
	Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, 53302/2023-UVCR
	Připomínka k Hodnocení dopadů regulace, 3.2.4 Vztah k rovnosti mužů a žen, str. 109
V tabulce je chybně uveden nadpis „Dopady na podnikatelské prostředí“, doporučuji proto úpravu na „Dopad na rovnost žen a mužů“.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno
Opraveno

	843
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO 
	K materiálu III, k názvu právního předpisu „Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých souvisejících zákonů“ (dále jen „návrh zákona“) (viz str. 1)
Název právního předpisu má podle Legislativních pravidel vlády stručně a výstižně vyjádřit hlavní obsah právního předpisu. Pokud se nelze vyhnout názvu delšímu, je vhodné pro potřebu slovní citace právního předpisu připojit na konci názvu v závorce ještě zkrácený název. 
Předložený návrh zákona dopadá z hlediska osobní působnosti na výzkumné instituce, které jsou podporovány zcela nebo alespoň zčásti z veřejných prostředků, a to především z prostředků státního rozpočtu. Z věcného hlediska pak převážnou část zákona tvoří úprava veřejné podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Další věcné oblasti, jako např. úprava soustavy koncepčních materiálů výzkumu, vývoje a inovací, etických zásad, zásad vědecké integrity, dobré vědecké praxe, vědecké diplomacie, poskytování informací prostřednictví Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací aj. pak, ať již přímo nebo nepřímo, rovněž souvisejí s poskytováním podpory z veřejných zdrojů. V případě koncepčních materiálů jde o propojení výzkumných záměrů zejména na poskytování institucionálních dotací, v případě ostatních uvedených zásad a pravidel pak jejich případné porušení bude mít rovněž dopad do poskytování veřejné podpory a její výše.
Název předloženého zákona je však obsahově tak široký a obecný, že vůbec nepojmenovává, a tudíž nevystihuje skutečný obsah právní úpravy, a navíc vyvolává očekávání, že zákon upravuje veškeré aspekty výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Je nutno říci, že takové očekávání nejen že zákon nenaplňuje, ale je i nerealistické. Věda je na jedné straně složitě strukturovaný a na druhé straně komplexní sociální jev, který jako takový nelze činit předmětem právní regulace (stejně jako jiné obdobné jevy, např. umění). Regulovat lze pouze společenské vztahy související s tímto jevem (např. ochranu autorských práv a práv duševního vlastnictví). 
V oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí se realizuje velké množství vztahů, jež jsou předmětem nejrůznějších zákonných úprav, a to jak obecných (např. pracovněprávní předpisy, obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ochrana práv duševního vlastnictví a jiné soukromoprávní předpisy), tak i specifických (např. úprava veřejných výzkumných institucí, speciální úpravy majetkových práv, úprava zacházení s pokusnými zvířaty, zacházení s geneticky modifikovanými organismy, úprava výzkumu kmenových buněk apod.). Ostatně na tuto skutečnost konstatuje i materiál o posouzení dopadů navrhované regulace (RIA). Z mnoha důvodů pak není samozřejmě možné, aby tyto úpravy byly zahrnuty do jednoho zákona. A nakonec pojem vědy (výzkumu, vývoje a inovací) zahrnuje vlastní výzkumnou činnost, která stojí zcela mimo možnost právní regulace, protože je projevem lidské kreativity, tedy určitých tvůrčích duševních schopností člověka.
Navržený název zákona je tak nepřesný z věcného a legislativního hlediska, protože neodpovídá skutečnému obsahu zákona. A dále jej lze považovat za nepřiléhavý i z politického hlediska, neboť vyvolává společenské očekávání, která vlastní obsah zákona nenaplňuje a ani naplnit nemůže. Tento rozpor může nakonec vyústit i ve společensky (např. mediálně) negativní hodnocení zákona v tom směru, že nenaplňuje to, co (svým názvem) slibuje. Myšlenka komplexní právní úpravy určitého společenského jevu se jako projev státního paternalismu objevovala v historii opakovaně, kdy byla vedena představami, že právem lze regulovat vše a že tímto způsobem se zajistí společenský pohyb v dané oblasti požadovaným směrem. Taková ambice právní úpravy je však v demokratické společnosti i právním státě neobhajitelná.
Původ obsahově neadekvátního názvu zákona proto spatřujeme „pouze“ v určité obsahové zkratkovitosti politických dokumentů (mezi něž náleží i programové prohlášení vlády), která je z hlediska potřeb politické komunikace pochopitelná a zcela legitimní, nicméně z hlediska odbornosti již neobstojí. Takových případů nesouladu odborného obsahu zamýšlených vládních záměrů s jejich politickým vyjádřením v politických dokumentech by se našla nepochybně na všech úrovních politiky celá řada. Nicméně právní předpis již není ze své podstaty dokumentem politické povahy, ale vysoce odbornou záležitostí (byť tento předpis směřuje k realizaci určitého politického záměru), a proto se název zákona již nemůže odvíjet od politicky zvolených obratů a floskulí, ale přísně od obsahu jeho právní regulace. Aby se předešlo uvedeným právním, legislativním a politickým škodám, navrhujeme jako zásadní připomínku změnu názvu zákona, tak aby název postihoval skutečný obsah zákona, tj. úpravu vztahů týkajících se podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí z veřejných prostředků. Tento název zákona bude rovněž plně v souladu s evropskou legislativou a bude i v zahraničí srozumitelný, na rozdíl od obsahově zcela neurčitého a nejasného navrženého názvu. 
V této souvislosti ještě konstatujeme, že termín "transfer znalostí" použitý v názvu návrhu zákona i v jeho zkratce představuje sémanticky významově širší termín, který zahrnuje také inovace jako jeden z jeho aspektů, včetně celého spektra aktivit spojených s propojováním a využíváním znalostí napříč různými oblastmi a odvětvími. Uvedené lze ovšem mutatis mutandis konstatovat také o použitém termínu "transfer znalostí", který je rovněž dle unijní legislativy součástí výzkumu, a tedy nemusí být účelné jej zmiňovat i ve zkráceném názvu zákona.
Návrh úpravy názvu zákona:
Alternativa 1 (preferovaná):	
Název zákona zní: 
"o podpoře výzkumu, vývoje a transferu znalostí z veřejných prostředků a o změně některých zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) 
Alternativa 2: 
Název zákona zní:
"o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí z veřejných prostředků a o změně některých zákonů (zákon o podpoře výzkumu, vývoje a transferu znalostí)".
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Předkladatel dává přednost stručnému názvu zákona, který odpovídá věcnému obsahu. Není regulováno pouze poskytování podpory, ale upravují se i některé oblasti působnosti ústředních správních úřadu, etika, institucionální odolnost aj.


	844
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 2, k písm.  l), k vymezení pojmu „velká výzkumná infrastruktura“ (str. 3)
Požadujeme upravit vymezení pojmu „velká výzkumná infrastruktura“ v ust. §2 odst. 2 písm. l) návrhu zákona v souladu s jeho vymezením v Důvodové zprávě k návrhu zákona (viz zvláštní část, k § 2 odst. 2 písm. l, velká výzkumná infrastruktura, str. 20), a to nahradit formulací „...která je v České republice“ formulací „...která je pro Českou republiku“ a v závěru textu formulaci „...a kterou schvaluje vláda“ nahradit formulací „... a jejíž podporu schvaluje vláda,“ tak, že konečný text ust. § 2 odst. 2 písm. l) návrhu zákona po úpravě bude znít následovně: 
„l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky, která je pro Českou republiku jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněna všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech, a jejíž podporu schvaluje vláda,“
Zdůvodnění: 
Původní formulace ust. § 2 odst. 2 písm. l) návrhu zákona je restriktivnější, než předpokládá Důvodová zpráva k ust. § 2 odst. 2 písm. l): „Pojem „velká výzkumná infrastruktura“ se uvádí jako pojem vycházející z pojmu „výzkumná infrastruktura“ definovaného v nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Účelem je zdůraznit, že pro Českou republiku jde o skutečně jedinečné zařízení, technologicky i znalostně špičkové, se specifickým způsobem schvalování – jednotlivě a vládou. Právě z důvodu jedinečnosti a širokého využití dalšími zájemci se tento nástroj vymezuje.“
Pokud by v návrhu zákona zůstal původně navržený text, jeho striktní interpretace by mohla fakticky vést ke zrušení v současnosti poskytované podpory českým velkým výzkumným infrastrukturám, která aktuálně umožňuje plnohodnotnou účast české vědecké komunity v mezinárodních velkých výzkumných infrastrukturách umístěných mimo ČR (jako je např. CERN).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	845
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě I, k ust. § 4 (Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele) (viz str. 6), ust. § 5 (Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace) (viz str. 6), k části páté, k dílu 2, k ust. § 107 (Zmocňovací ustanovení) (viz str. 63) a dalším příslušným ustanovením návrhu zákona týkajícím se koncepcí poskytovatele a výzkumné organizace a k materiálu VI.-I. (návrh nařízení o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů (dále jen „obecné“ nařízení vlády“)), k ust. § 2 a 3 (viz str. 2-3)
A. Požadujeme: 
· v ust. § 4 odst. 2 návrhu zákona vypustit první větu,
· v ust. § 4 návrhu zákona zrušit celý odstavec 3,
· v ust. § 5 odst. 2 návrhu zákona vypustit první větu,
· v ust. § 5 návrhu zákona zrušit celý odstavec 3
tak, že text § 4 a § 5 návrhu zákona bude po úpravě znít následovně:
„§ 4
Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele
(1) Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele (dále jen „koncepce poskytovatele“) je dokument zpracovaný poskytovatelem nebo tím ústředním orgánem státní správy, jehož program realizuje Technologická agentura České republiky, v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu. 
(2) Poskytovatel zveřejňuje koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu. 
	§ 5
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace
(1) Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace je dokument navazující na koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele, který přispívá k naplňování jejích cílů. Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace je povinna zpracovat výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, příjemcem systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu nebo příjemcem systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu. 
(2) Výzkumná organizace zveřejňuje dlouhodobou koncepci rozvoje prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu.“
B. V návaznosti na úpravu ust. § 4 a 5 návrhu zákona požadujeme dále:
· vypustit z textu ust. § 107 návrhu zákona „…§ 4, § 5, …“,
· zrušit další příslušná ustanovení návrhu zákona týkající se koncepcí poskytovatele a výzkumné organizace v tomto smyslu tam, kde je to relevantní,
· vypustit z „obecného“ nařízení vlády ust. § 2 a § 3.
Zdůvodnění:
V příslušných ustanoveních návrhu zákona se úloha hierarchicky odvozených a schvalovaných koncepčních dokumentů v České republice posiluje způsobem, v jehož důsledku se systém výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v České republice posouvá směrem k systému, který není jen koordinován, ale řízen shora dolů („top-down“) na základě střednědobých až dlouhodobých plánů. 
Dopad autoritativního prvku, který je v navrhované úpravě obsažen, do ústavou zaručených akademických svobod není v Důvodové zprávě (kap. 2.1.2.) ani v Hodnocení dopadů regulace (kap. 1.2.2.) posouzen. Ani Důvodová zpráva, ani Hodnocení dopadů regulace neobsahují přitom data či podklady, na jejichž základě by bylo možné potvrdit to, co je v Hodnocení dopadů regulace tvrzeno, totiž že „Pro optimální využívání finančních a lidských zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je klíčové propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s koncepčními dokumenty jednotlivých poskytovatelů a příjemců podpory a se systémem hodnocení a financování.“
Posouzena nejsou dále rizika navrženého propojení koncepčních dokumentů plánovacího charakteru se systémem hodnocení a financování, zejména vztažení podmínky plnění ukazatelů naplánovaných v jednotlivých koncepcích k principu poskytování institucionálního financování na základě zhodnocení výsledků výzkumné organizace, s jehož současným zachováním návrh zákona rovněž počítá. Úprava vztahu mezi financováním na základě plnění plánovaných cílů a zhodnocení výsledků, která je navržena v § 61 odst. 1 a 2, podřazuje v rozhodování o udělování institucionální podpory hledisko hodnocení hledisku plnění podmínek odvozených z koncepce rozvoje výzkumné organizace schválené zřizovatelem. 
Navržená úprava hierarchického odvozování a schvalování koncepčních dokumentů i jejich propojení se systémem hodnocení a financování kromě jiného způsobí enormní zvýšení administrativních nákladů zejména na úrovních poskytovatelů a výzkumných organizací. Je proto v rozporu s programovým prohlášením vlády, které s přípravou nového zákona o výzkumu, vývoji a inovacích spojuje cíl „snížení administrativní zátěže, odstranění roztříštěnosti a zjednodušení celkového systému řízení“, a také v rozporu s Předkládací zprávou, která v bodě 1a jako první cíl zákona rovněž určuje „zjednodušení administrativy ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“. V tomto kontextu vyznívá poněkud ambivalentně ustanovení § 2 odst. 3 písm. g) navrhovaného „obecného“ nařízení vlády, které poskytovatelům ukládá zohledňovat ve svých koncepcích cíl „zjednodušování administrace a snižování administrativní zátěže“, tj. prostřednictvím úpravy zvyšující zátěž je poskytovatelům a odvozeně výzkumným organizacím ukládáno plánovat a vyhodnocovat opatření ke snižování zátěže.
V souvislosti se svobodou vědeckou bádání zaručenou LZPS (čl. 15 odst. 2) lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3393/15:
K hranicím svobody vědeckého bádání:
„26. Podle čl. 15 odst. 2 Listiny je zaručena "svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby" a povinnost států je "respektovat svobodu, nezbytnou pro vědecký výzkum a tvůrčí činnost" (čl. 15 odst. 3 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech); tím je zaručena ochrana před mocenským zásahem státu do procesu obsahu a metod vědecké činnosti. Svoboda vědeckého bádání nevyžaduje žádné zmocnění nebo prováděcí právní normy a je vyloučen i jakýkoli monopol (státu) na vědu, jejíž vývoj spočívá v diskursu mezi vědci navzájem i k ostatním. Proto se svoboda vědeckého bádání nevztahuje pouze na jedno určité pojetí vědy nebo na jednu určitou vědeckou teorii, ale je zaručena svoboda každé činnosti, kterou lze pro obsah i formu chápat jako vážný a promyšlený (systematický) pokus o zjištění pravdy (viz například nález německého Spolkového ústavního soudu "Hochschul-Urteil", BVerfGE 35, 79, sp. zn. 1 BvR 424/71 a 325/72).“
Schvalování koncepce poskytovatele vládou by de facto znamenalo, že by vláda mohla rozhodovat o náplni výzkumu prováděného ve výzkumných organizacích, což by zjevně znamenalo omezení svobody bádání a zásah státu do obsahu a metod vědecké činnosti.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně a vysvětleno.
Doplněna důvodová zpráva.
Mělo by se rozlišovat mezi svobodou bádání zaručenou Listinou základních lidských práv a svobod (bod 15) a „povinností“ financovat. AV ČR dostává ze státního rozpočtu na institucionální podporu a činnost AV ČR ročně asi
S ohledem na tento objem financí není argument o svobodě bádání dostatečný, mimo jiné pro předpokládaný obsah koncepce poskytovatele, kde se neuvádí nic o zaměření výzkumu:
„a) cíle podpory v působnosti daného poskytovatele, 
b) věcné zaměření podpory, popřípadě dalších aktivit, 
c) předpokládané náklady a 
d) opatření k realizaci koncepce poskytovatele.“.
Naopak se dává Akademii možnost přesvědčit vládu, že výdaje státního rozpočtu jsou vydávány účelně a Akademie má jasnou představu o své budoucnosti a pozici v českém i mezinárodním výzkumném, vývojovém a inovačním prostředí.
Pokud jde o návrh na vypuštění povinnosti schvalování koncepce VO poskytovatelem, není-li touto VO vysoká škola, kde se postupuje podle zákona o vysokých školách, návrh se neakceptuje. Akademie je pro účely poskytování institucionální podpory správcem rozpočtové kapitoly a zřizovatelem tzv. pracovišť (veřejných výzkumných institucí = ústavů AV ČR), která zřizuje jménem České republiky. Proto se na ni vztahují stejné povinnosti jako na jiné poskytovatele (MŠMT – VVŠ viz zákon o vysokých školách).
K tomu se podrobněji uvádí, že AV ČR je pro účely poskytování institucionální podpory poskytovatelem dle zákona a jedná se o druhého největšího poskytovatele. Je financována z prostředků státního rozpočtu. Již nyní existuje celá řada instrumentů, které AV využívá (Strategie AV21, podpora excelence, investice,…) a které jsou financovaní z Nákladů na činnost AV. AV samozřejmě též poskytuje podporu na DKRVO. U všech těchto nástrojů lze předpokládat, že existuje koncepce již nyní, vždy relevantní pro různé typy a cíle těchto nástrojů. Centralizované nástroje skrze Náklady na činnost AV mají procedurální a věcnou povahu jinou, než financování DKRVO, které se odvozuje přímo od hodnocení dle M2017+ a naopak více respektuje badatelské zaměření a misi jednotlivých v.v.i. I povaha koncepce se pak bude zabývat systémovými nástroji, nikoli náplni konkretního výzkumu. Vztah ke svobodě vědeckého bádání, resp. jeho ohrožení zde nevidíme, jak je uvedeno v předchozím vypořádání. Samotné bádání probíhá na v.v.i., nikoli na AV ČR jakožto poskytovateli/zřizovateli. Jednotlivé v.v.i. budou své strategie řešit právě se svým poskytovatelem. U v.v.i. předpokládáme, že každá v.v.i zřízené AV ČR již nějakou svoji výzkumnou strategii má a že je tak na úrovni poskytovatele i hodnocena jak mj. předpokládá dle M2017+.
Dále se uvádí, že vysoké školy nejsou zřizovány MŠMT, ale zákonem, na rozdíl od ústavů / pracovišť AV ČR, kde AV ČR je jejich zřizovatelem podle zákona o AV ČR. 

	846
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě II, k ust. 6 (Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké práce), k odst. 7-8)
Požadujeme v ust. § 6 odst. 6 návrhu zákona nahradit ve čtvrtém řádku výraz „…pracovněprávním vztahu…“ výrazem „…pracovním poměru …“ tak, že upravený text § 6 odst. 6 návrhu zákona bude znít následovně:
„(6) Výzkumný pracovník, který se zavázal k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci bezodkladně informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovním poměru, a to i v těch případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s výzkumnou organizací, která je příjemcem institucionální podpory, sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu.“
Zdůvodnění:
Původní text návrhu zákona stanovuje oznamovací povinnost nepřiměřeně široce. Neshledáváme důvody, proč by měl výzkumný pracovník oznamovat krátkodobé, nahodilé a s vědou nesouvisející činnosti vykonávané na základě dohod – DPP a DPČ.
Proto navrhujeme oznamovací povinnost výzkumného pracovníka vztáhnout toliko k činnostem vykonávaným v rámci pracovního poměru.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.


	847
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě III, k ust. § 11 (Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí), k odst. 1 (viz str. 9):
Požadujeme v ust. § 11 odst. 1 odstranit část textu „…a Akademie věd České republiky…“ a přidat „a“ mezi „Grantová agentura České republiky“ a „Technologická agentura České republiky“ tak, že upravený text § 11 odst. 1 návrhu zákona bude znít následovně:
(1) Ústřední správní úřady působící v oblasti výzkumu a vývoje, Grantová agentura České republiky a Technologická agentura České republiky mohou po dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zajišťovat mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti svých působností. 
Zdůvodnění:
Předložený návrh § 11 odst. 1 návrhu zákona významně omezuje dosud velmi využívanou působnost Akademie věd ČR při zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, a to povinností předchozí dohody s MŠMT. 
Předkladatelem navrhovaná úprava tak je v rozporu s ust. § 2 odst. 2 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd ČR: „Akademie a její pracoviště uzavírají smlouvy o mezinárodní spolupráci v oblasti vědecké činnosti a vývoje technologií.“  
Zákon bez dalšího samozřejmě může obsahovat úpravu navrženou v ust. § 13, tedy koordinační doporučení MŠMT k mezinárodní spolupráci ve výzkumu, a úpravu navrženou v ust. § 16, tedy koordinaci vědecké diplomacie Radou pro výzkum, vývoj a inovace. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	848
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 2, k ust. § 16 (Rada pro výzkum, vývoj a inovace), k odst. 2, písm. f) a g) (str. 12)
Navrhujeme v ust. § 16 odst. 2 návrhu zákona propojit texty písm. f) a g) tak, že písm. f) bude nově znít: „f) metodický dohled nad hodnocením výzkumných organizací a posuzování souladu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli s metodikou hodnocení výzkumných organizací, …“ a tak, že konečné znění ust. § 16 odst. 2 písm. f) bude znít následovně: 
„(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména
…
f) metodický dohled nad hodnocením výzkumných organizací a posuzování souladu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli s metodikou hodnocení výzkumných organizací, …“
Zároveň navrhujeme stávající písm. g) vypustit a posunout značení následujících písmen, tj. dosavadní písmena g) až s) označit jako písmena g) až r).
Zdůvodnění:
Návrh zákona upravuje nesymetricky zabezpečení hodnocení velkých výzkumných infrastruktur (§ 13), testovacích a experimentálních infrastruktur (§ 14) a výzkumných organizací (§ 16). 
V § 13 návrhu zákona se uvádí:
„(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
f) zabezpečuje hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, …“
V § 14 návrhu zákona se uvádí:
„(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu
d) zabezpečuje hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a …“
V § 16 návrhu zákona se uvádí:
„(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména
f) hodnocení v rozsahu metodiky hodnocení výzkumných organizací schválené vládou, …“
Zatímco, první dvě jsou svěřena poskytovatelům (hodnocení velkých výzkumných infrastruktur – MŠMT a hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur – MPO), zabezpečení hodnocení výzkumných organizací je svěřeno Radě pro výzkum, vývoj a inovace v rozsahu stanoveném externí normou – metodikou hodnocení. Je žádoucí, aby úprava v těchto třech oblastech byla symetrická, a proto se navrhuje úprava § 16. Tato úprava je v souladu se zásadní připomínkou uplatněnou k ust. § 85 návrhu zákona (viz níže).
Navrhuje se sjednocení úpravy tohoto aspektu při současném zohlednění skutečnosti, že důležitá metodická role Rady pro výzkum, vývoj a inovace není dosud v návrhu zákona ukotvena. 
Slovo „průběhu“ obsažené v bodě g) návrhu považujeme za nevhodné a zužující, a proto je navrhujeme z textu vypustit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Při posuzování jednotlivých ustanovení návrhu zákona týkajících se hodnocení je třeba vycházet z toho, že
1. Je uložena povinnost hodnotit VO a výsledek hodnocení zohlednit ve výši poskytnuté institucionální podpory.
2. Základním dokumentem pro hodnocení VO je metodika hodnocení VO, kterou schvaluje vláda
3. Role jednotlivých účastníků hodnocení VO stanovuje vládou schválená metodika. Jde o roli RVVI i roli poskytovatele institucionální podpory.
4. Z tohoto důvodu je v § 12 odst. 2 písm. f) uveden text, že Rada „provádí hodnocení v rozsahu podle metodiky …“.
5. Viz § 56 odst. 2, § 80 odst. 1
6. Toto řešení je kompromisem, přijatým ostatními poskytovateli institucionální podpory.

Pozn. V připomínce se pracuje s analogií s velkými výzkumnými (či technologickými) infrastrukturami, což ale neplatí, protože se jedná o projekty a zde je role poskytovatele centralizovaná do MŠMT.

	849
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3 (Grantová agentura České republiky), k ust. § 20, k Důvodové zprávě (str. 32) 
Zamýšlené rušení skupin grantových projektů bez pevně stanoveného konce uvedené v Důvodové zprávě k ust. § 20 by znamenalo ukončení programů GA ČR, které nevyhovují definici pojmu „program“. V této souvislosti požadujeme ponechat tzv. Standardní projekty GA ČR, které významně podporují oblast základního výzkumu, ale nevyhovují této definici. Pouze v případě, pokud by došlo k výrazné změně poměru účelové a institucionální podpory (DK RVO) ve prospěch institucionální podpory (DK RVO), bylo by naopak účelné Standardní projekty GA ČR zrušit.
Zdůvodnění:
V Důvodové zprávě (k § 20, viz str. 32, konec 3. odst. k § 20) se uvádí, že v návrhu zákona se „… ruší skupiny grantových projektů, které nemají na rozdíl od programu pevně stanovený konec“ a zavádí se jen pojem „program“, který má pevně stanovený začátek, konec, cíl a celkový objem prostředků. Zrušení skupin grantových projektů by znamenalo mj. ukončení tzv. Standardních projektů GA ČR.
Standardní projekty, které představují nejvýznamnější skupinu grantových projektů GA ČR, jsou schválené na dobu neurčitou, a tedy nevyhovují definici pojmu „program“. Při dodržení takového ustanovení návrhu nového zákona by bylo nutné skupinu standardních projektů ukončit, což by jistě nebylo pro podporu základního výzkumu žádoucí.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Z hlediska obecných požadavků na hospodaření s veřejnými prostředky není žádoucí, aby existovaly dlouhodobé výdajové aktivity, které nejsou časově ukotveny a které nelze po určitém časovém úseku vyhodnotit. I podpora základního výzkumu musí mít svůj cíl a míru dosahování tohoto cíle musí být poskytovatel schopen vyhodnotit.
Grantový projekt je finanční operací ve smyslu zákona o finanční kontrole. Dopadají na něj obecné požadavky pro hospodaření s veřejnými prostředky stejně jako na jakékoli jiné finanční a majetkové operace. Cíle výdajových operací vždy stanoví poskytovatel, tyto cíle musí být tzv. SMART (konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově určené). Pokud by cíle výdajových aktivit neměly charakter SMART cílů, nebylo by možné stanovit kritéria pro posouzení 3E (viz § 4 odst. 2 zákona o finanční kontrole). 
Požadavkům na program nevyhovuje dotační titul, nikoliv jednotlivé projekty. Těmi se návrh zákona nezabývá vůbec a bude záležet pouze na poskytovateli, tedy GA ČR, jak bude formulovat program standardních projektů, případně jiné programy určené na podporu základního výzkumu. Program jako nástroj není v rozporu s požadavkem na přístup „bottom-up“, měření úspěšnosti výsledku podle úspěšnosti publikace ve vědeckém tisku (ať již je toto měření provedeno podle jakéhokoliv kritéria používaného v základním výzkumu).

Pokud jde o obavu, že nebude platit způsob určování zaměření jednotlivých projektů žadateli, tedy bottom up, domníváme se, že tato obava není důvodná. Skupina grantových projektů může být nahrazena obdobně zaměřeným programem. Program může být prodloužen, před prodloužením však musí Grantová agentura České republiky jeho průběh vyhodnotit a prokázat, že daný dotační titul přispívá (např.) k rozvoji českého základního výzkumu. 

Nedomníváme se, že by měla změna jakkoli poškodit základní výzkum v ČR či ukončit aktivity nyní řešené v rámci tzv. standardních projektů.

	850
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu I (Evidence výzkumných organizací), k ust. § 37-40 (viz str. 24-26) a dalším souvisejícím ustanovením návrhu zákona
Požadujeme z návrhu zákona zcela vypustit ustanovení § 37 až § 40 a dále všechna s tím související ustanovení v návrhu zákona.
Zdůvodnění:
Navrhovaná právní úprava nepřiměřeně posiluje roli Evidence výzkumných organizací, aniž by ze zákona jasně vyplývalo, jaké důsledky by pro výzkumnou organizaci zápis do této evidence nebo výmaz z této evidence měl představovat v situaci, kdy nehledě na zápis definiční znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie buď v případě konkrétní výzkumné organizace naplněny jsou, nebo nejsou. Jinými slovy by docházelo k nesystémové dvojí kategorizaci výzkumných organizací: jednak těch zapsaných v Evidenci výzkumných organizací a jednak těch naplňujících definiční znaky podle evropského práva (GBER).
Posílení role Evidence výzkumných organizací oproti zákonu č. 130/2002 Sb. je vyjádřeno také „drakonickými“ sankcemi za neplnění povinností výzkumných organizací v souvislosti s touto evidencí, které zákon č. 130/2002 Sb. neobsahoval.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Existence evidence může usnadnit dokazování ohledně naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí nejen v případě procesů týkajících se poskytování podpory, ale také například v daňových řízeních. K tomu viz § 9 odst. 1 písm. a) zákona o právu na digitální služby.
V návrhu zákona je přepracované řešení odsouhlasené MŠMT, bez sankčních ustanovení uvedených v původním znění.

	851
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 53 (Předpoklady způsobilosti uchazeče), k odst. 2, k písm. a), k formulaci „souvisí s předmětem podnikání této osoby“ (viz str. 35)
Formulace „souvisí s předmětem podnikání této osoby“ je v rozporu se sledovaným účelem, neboť nepokrývá situace, kdy tato osoba sice nepodniká, ale realizuje či poskytuje jinou související činnosti (včetně např. činnosti statutárních orgánů výzkumných a jiných obdobných nepodnikajících organizací).  Navrhujeme rozšířit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	852
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 53 (Předpoklady způsobilosti uchazeče), k odst. 2, písm. d), k formulaci „vedeno insolvenční řízení“ (viz str. 35)
Požadujeme ust. § 53 odst. 2 písm. d) návrhu zákona přeformulovat tak, že po úpravě bude toto ustanovení znít následovně:
„… d) která není v likvidaci anebo u ní byl soudem zjištěn úpadek podle zvláštního zákona, …“
Zdůvodnění:
Navržené znění ust. § 53 odst. 2 písm. d) návrhu zákona považujeme za příliš přísné a dávající prostor k nekalému jednání. Co když to bude šikanózní insolvenční návrh? Proto se běžně normuje „anebo u ní byl soudem zjištěn úpadek podle zvláštního zákona“. Navrhujeme ust. § 53 odst. 2 písm. d) návrhu zákona přeformulovat v tomto smyslu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	853
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 55 (Ověřování způsobilosti uchazeče), k odst. 1, k písm. b), k textu: „… b) prokázání způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. a) a d) předložil výpis z veřejného rejstříku, výpis z evidence rejstříku trestů či jiné potřebné doklady a…“ (viz str. 37)
Navrhujeme ustanovení upravit a provázat s novým zákonem o rejstříku trestů, zákonem o právu na digitální služby, jakož i s ohledem na deklarovaný záměr snížení byrokratické zátěže. Tyto výpisy jsou v zásadě pro poskytovatele dostupné, není účelné toto dokládat a přenášet tuto povinnosti na uchazeče.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Povinnost se váže pouze k výjimečné situaci, kdy není možné platnost údajů z nějakého důvodu ověřit podle věty první. Nelze tedy souhlasit s tím, že se povinnost přenáší na uchazeče. Pokud by tato situace ošetřena nebyla, znamenala by nemožnost prokázat způsobilost vyloučení uchazeče. To by mohlo být považováno za diskriminační. 
Odkaz na zákon o právu na digitální služby je uveden.

	854
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 57 (Ztráta způsobilosti příjemce), k odst. 4, k formulaci: „…ohledně majetku původního příjemce je vedeno insolvenční řízení, ...“ (viz str. 38)
Navrhujeme nahradit část textu „je vedeno insolvenční řízení“ formulací „byl soudem zjištěn úpadek podle zvláštního zákona“ tak, že konečné znění ust. § 57 odst. 4 bude znít následovně: 
„(4) V případě, že smlouva o převedení projektu má být uzavřena z důvodu, že ohledně majetku původního příjemce byl soudem zjištěn úpadek podle zvláštního zákona …“
Zdůvodnění: 
Považujeme navrženou konstrukci ust. § 57 odst. 4 za nevhodnou. Navrhované ustanovení nepočítá s možností existence např. tzv. šikanózních insolvenčních návrhů. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	855
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 57 odst. 1 (Ztráta způsobilosti příjemce) a ust. § 58 (Důsledky porušení ustanovení zákona) (viz str. 38) a dalším souvisejícím ustanovením návrhu zákona
A. Požadujeme vypustit v ust. § 58 návrhu zákona kompletně text odstavců 2 a 3 ttak, že upravený text § 58 návrhu zákona bude znít následovně:
„§ 58 
Důsledky porušení ustanovení zákona 
Neoprávněné použití nebo zadržení podpory se posuzuje podle rozpočtových pravidel. Při zjištění neoprávněného použití nebo zadržení podpory se postupuje podle § 14f rozpočtových pravidel.“
B. V této souvislosti požadujeme také vypustit z ust. § 57 odst. 1 návrhu zákona část textu první věty „anebo mu byl některým z poskytovatelů uložen zákaz ucházet se o účelovou podporu podle § 58 odst. 2“, tak, že konečné ust. § 57 odst. 1 návrhu zákona bude po úpravě znít: 
„§ 57 

Ztráta způsobilosti příjemce 
(1) V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin podle § 53 odst. 2 písm. a), může poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory vypovědět. Výpovědní lhůta se pro tento případ nesjednává a výpovědí smlouvy z tohoto důvodu se smlouva zcela nebo zčásti ruší ke dni doručení výpovědi příjemci. Příjemce je povinen vrátit poskytnutou podporu. Vypověděl-li poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory pouze zčásti, je příjemce povinen vrátit tu část podpory, která byla dotčena výpovědí.“

C. V této souvislosti dále požadujeme odstranit z návrhu zákona všechna další s tím související ustanovení návrhu zákona.
Zdůvodnění:
Tuto novou sankční pravomoc poskytovatele vnímáme jako zcela nepřiměřenou, neadekvátně posilující postavení poskytovatelů vůči výzkumným organizacím.
Důvodem naší připomínky je rovněž obava, aby i marginální pochybení nezpůsobovala tříletý „distanc“ výzkumné organizace v přístupu ke zdrojům účelové, institucionální a systémové podpory. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně (odst. 1).
Odst. 1 byl upraven částečně podle připomínky AV 855.

Pokud jde o nesjednání výpovědní lhůty pro případ ztráty způsobilosti příjemce (§ 54 ex § 57), doplňujeme širší komentář z  důvodové zprávy, který navrhujeme vložit do vypořádání připomínky:

Ztratí-li příjemce způsobilost k přijetí podpory v podobě ztráty bezúhonnosti, musí být situace vyřešena některým ze způsobů uvedených v tomto ustanovení: vrácení dotace nebo její části na základě výpovědi smlouvy o poskytnutí podpory nebo odnětí dotace. V případech, kdy dodatečná ztráta způsobilosti není obligatorním důvodem k vracení účelové podpory, je možné ztrátu způsobilosti vyřešit přenosem projektu na jiného příjemce. Je však na uvážení poskytovatele a příjemce, zda je možné i při ztrátě způsobilosti (odlišné od ztráty bezúhonnosti) pokračovat v dokončení projektu anebo zda je vhodnější přenést závazky ze smlouvy  na nového příjemce.
Zavedení možnosti vypovědět smlouvu o poskytnutí podpory představuje odchylku od požadavku zakotveného v § 166 odst. 2 správního řádu, podle kterého má být při výpovědi vždy sjednána výpovědní doba. Důvodem pro tuto odchylku od požadavků vyplývajících ze správního řádu je skutečnost, že v případě, že by smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemcem trval ještě během výpovědní doby, mohly by nastat případy, kdy by poskytovatel byl povinen podle smlouvy plnit své závazky a případně poskytnout podporu či její část. To je však zcela nežádoucí ve vztahu k příjemci, u kterého již dříve nastaly kvalifikované okolnosti, které jej činí nezpůsobilým k získání podpory.
Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat přenosu projektu v případě insolvenčního řízení vedeného ohledně majetku příjemce. Zavedení možnosti přenosu projektu má umožnit úspěšné dokončení projektu a dosažení stanovených cílů i v situaci, kdy se původní příjemce dostal do obtíží a nemůže tak sám projekt dokončit. Pokud by zákon možnost přenosu projektu v těchto případech neumožňoval, bylo by nutné každou takovou situaci řešit vrácením podpory. V situaci, kdy je vůči původnímu příjemci vedeno insolvenční řízení je však málo pravděpodobné, že by se podařilo celou částku podpory, která má být vrácena, získat zpět. Z pohledu poskytovatele se proto jeví jako výhodnější umožnit přenos projektu, a dosáhnout tak původně stanovených cílů za účasti nového příjemce.
§ 96 odst. 1 byl upraven a zcela podřízen rozpočtovým pravidlům. Původní odstavce 2 a 3 byly vypuštěny.

	856
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě III, k ust. § 61 (Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory) (viz str. 39-40)
Požadujeme v ust. § 61: 
· odst. 1 vypustit následující část textu: „, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, tak, aby odpovídaly poskytovatelem schválené dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak“,
· vypustit celý odst. 3 a posunout číslování následujících odstavců,
· v odst. 5 (po přečíslování odst. 4) vypustit následující část textu: „cíle vyplývající z koncepce poskytovatele, dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace nebo další“
tak, že upravený text § 61 návrhu zákona bude znít následovně:

„§ 61 
Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory 
(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky25.
(2) Poskytovatel do výše institucionální podpory systematicky promítne závěry hodnocení výzkumné organizace a další doporučení pro její činnost. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Musí však vyhotovit písemné odůvodnění, které na vyžádání předloží Radě pro výzkum, vývoj a inovace. 
(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem řízení. Ustanovení § 14j až 14n rozpočtových pravidel se nepoužijí. 
(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud nejsou naplňována doporučení pro činnost výzkumných organizací učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije. 
(6) Dojde-li ke změně zřizovatele výzkumné organizace nebo poskytovatele institucionální podpory, postupuje se podle § 59 odst. 4.“
Zdůvodnění:
K odst. 1: Navrhuje se odstranění části věty odst. 1, neboť dlouhodobá koncepce rozvoje příjemce institucionální podpory z povahy svého účelu nemůže obsahovat takové podmínky, které by poskytovatel mohl přenést do rozhodnutí o poskytnutí dotace a navázat na ně za jejich porušení případné finanční následky dle rozpočtových pravidel. 
Pokud bude poskytovatel nucen uvádět v rozhodnutí o poskytnutí dotace podmínky ve smyslu odst. 1, 3 a 5, mohl by tak učinit jen způsobem, který je matoucí a způsoboval by při rozhodování poskytovatele obtížně řešitelné potíže.
Nutno si uvědomit, že institucionální podpora je bazální pro existenci výzkumné organizace a ukládání dalších podmínek v rámci dotačního řízení ve smyslu povinností z koncepcí a zákazů z oblasti etiky výzkumné práce může zásadním způsobem svázat potřebnou dynamiku institucionálního bádání.
Tato připomínka úzce souvisí se zásadní připomínkou ke koncepcím poskytovatele a výzkumné organizace.
K odst. 3: Navrhuje se odst. 3 odstranit a následující odstavce přečíslovat.
Hlava druhá část druhá upravuje etické zásady, které nemají být právní normou, neboť na základě takové normy se pak právní normou stávají, a nemohou být navázány na poskytování dotací podle rozpočtových pravidel. 
Jednání, které zakazuje výše uvedené etické zásady, může ohrozit bazální financování, resp. finanční existenci celé výzkumné organizace. Rovněž může být zjištěno v dlouhém časovém horizontu po ukončení poskytování dotace, což způsobí problémy nejen na straně příjemce, ale i na straně poskytovatele. 
K odst. 5: Navrhuje se odstranění koncepce poskytovatele a dlouhodobé koncepce rozvoje příjemce jako podmínky poskytování dotací podle rozpočtových pravidel. Poskytovatel může podmínky odpovídající koncepcím, obzvláště vlastní koncepci, ve smyslu financování příjemce, stanovit pouze, pokud zákony a zřizovací/zakládací listina příjemce nestanoví jinak. 
Stejně tak poskytovatel v průběhu i po ukončení poskytování dotace je povinen kontrolovat splnění podmínek, tj. v tomto případě navrhovaného zákonem, zda byly naplněny cíle jeho koncepce a dlouhodobé koncepce rozvoje příjemce a případně zahájit řízení o odnětí dotace.
Navrhovaná úprava se jeví jako příliš komplikovaná, administrativně náročná a nesoucí riziko prvků subjektivního hodnocení, pokud nebudou ustaveny komise, vyhotovovány posudky atp.  
Tato připomínka úzce souvisí se zásadní připomínkou ke koncepcím poskytovatele a výzkumné organizace.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně a vysvětleno.
Předkladatel nesouhlasí s návrhem na vypuštění uvedených částí § 57. Ustanovení bylo upraveno tak, že odstavec 1 zní
(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit.
Odst. 2 (obsah rozhodnutí) byl vypuštěn, což znamená, že se postupuje podle rozpočtových pravidel.
Další odstavce zní takto:
(2) Výše institucionální podpory se odvíjí od závěrů hodnocení výzkumné organizace. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
(3) V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory je poskytovatel povinen stanovit povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto povinností může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje přitom podle § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn označit tyto podmínky v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory za povinnosti, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.
(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem poskytovatele v řízení. Ustanovení § 14j až 14l rozpočtových pravidel se nepoužijí.
(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud není naplňována koncepce výzkumné organizace. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.

Výzkumné organizace, které dostávají institucionální podporu na svůj dlouhodobý rozvoj, by měly být schopny formulovat své cíle. Akademie věd České republiky jako celek formuluje své koncepce, naposledy dokument Strategie AV21. Na stránce https://strategie.avcr.cz/o-strategii se uvádí následující:
„Strategie Akademie věd ČR reaguje na aktuální společenské výzvy promyšlenou formulací výzkumných programů, založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. Základní programový rámec Strategie AV21 byl přijat Akademickým sněmem v prosinci 2014. Výzkumné programy Akademie věd ČR jsou otevřeny partnerům z vysokých škol, podnikatelské sféry a institucím státní a regionální správy, stejně jako zahraničním výzkumným skupinám a organizacím. Výzkumné programy jsou navrhovány a formulovány po dohodě vedení Akademie věd s řediteli pracovišť s přihlédnutím k trendům světové vědy, společenské relevanci a Národním prioritám orientovaného výzkumu.“ A motto „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.
Tento strategický dokument by se měl promítnout v koncepcích dlouhodobého rozvoje jednotlivých pracovišť AV ČR, které jsou v souladu s vládou schválenou Metodikou 2017+ jedním z podkladů pro hodnocení VO.
Připomínka tedy směřuje proti něčemu ,co AV ČR již naplňuje.
Pokud jde o požadavky týkající se bezpečnosti a etiky, předkladatel připomíná dokumenty z poslední doby, které se uvedených témat dotýkají. Jde např. o současnou iniciativu Boosting research security in the EU a dokument Tackling R&I foreign interference (Directorate-General for Research and Innovation 2022) nebo dokument Managing risks in international research and innovation (2022).
Je zřejmé, že jde o oblast, které se přikládá stále větší význam a vypuštění je nežádoucí.

	857
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě III, k ust. § 61 (Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory), k odst. 2 a 5 (viz str. 40)
Ust. § 61 odst. 2 a 5 návrhu zákona obsahují pojem „závěry hodnocení výzkumné organizace a další doporučení pro její činnost“. Návrh zákona však jednoznačně nestanovuje, kdo je za přípravu těchto závěrů a doporučení odpovědný.
Navrhuje se sjednotit text v § 61 návrhu zákona prostřednictvím úpravy odst. 2 tak, že se na konec první věty odst. 2 ust. § 61 doplní část textu „… učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací“ tak, že konečný text ust. § 61 odst. 2 návrhu zákona bude po úpravě znít následovně: 
„(2) Poskytovatel do výše institucionální podpory systematicky promítne závěry hodnocení výzkumné organizace a další doporučení pro její činnost učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Musí však vyhotovit písemné odůvodnění, které na vyžádání předloží Radě pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
V § 61 návrhu zákona se uvádí:
(2) Poskytovatel do výše institucionální podpory systematicky promítne závěry hodnocení výzkumné organizace a další doporučení pro její činnost. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Musí však vyhotovit písemné odůvodnění, které na vyžádání předloží Radě pro výzkum, vývoj a inovace.
(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud nejsou naplňovány cíle vyplývající z koncepce poskytovatele, dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace nebo další doporučení pro činnost výzkumných organizací učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.
Z odst. 5 se jeví, že za další doporučení pro činnost výzkumných organizací je odpovědný poskytovatel. Domníváme se, že pro jednoznačnost by bylo vhodné upravit text v odst. 2 obdobným způsobem.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	858
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě IV, k ust. § 62 (Předmět a poskytovatelé systémové podpory), k odst. 1, písm. e) (str. 40-41) 
Požadujeme doplnit mezi výjimky upravené ust. § 62 odst. 1 písm. e) Akademii věd České republiky tak, že písm. e) ust. § 62 odst. 1 po doplnění bude znít následovně:
„e) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů spojených s činností orgánů nebo organizačních složek státu hrazených podle písmene f) příslušným poskytovatelem a s výjimkou Akademie věd České republiky, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky, které postupují podle písmene g), …“
Zdůvodnění:
V předkladatelem navrhované verzi tohoto ustanovení byla zjevně omylem opomenuta Akademie věd ČR, která se rovněž jako GA ČR a TA ČR řídí úpravou v písm. g) téhož ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Výjimka v písmeni e) byla vypuštěna podle připomínky MK 93, neboť je nadbytečná. Písmeno e) se nově vztahuje pouze na zabezpečení činností s pojených s hodnocením … a písmeno g) náklady spojené s činností … touto úpravou nejsou dotřeny.

	859
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě IV, k ust. § 63 (Poskytnutí systémové podpory) (viz str. 41-42) a k důvodové zprávě k ust. § 63
A. Požadujeme doplnit do ust. § 63 nový odst. 1 s následujícím textem: (1) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.“ a stávající text ust. § 63 označit jako odst. 2 s tím, že text ust. § 63 odst 1 a 2 po úpravě bude znít následovně: 
„§ 63 

Poskytnutí systémové podpory 

(1) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.
(2) S příjemcem systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu a systémové podpory na sdílené činnosti uzavře poskytovatel veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Poskytovatel poskytuje systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu a podporu na testovací a experimentální infrastrukturu pouze po provedeném hodnocení velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastrukturu.“
B. Požadujeme dále doplnit důvodovou zprávu k ust. § 63 o text:
„V nákladech spojených s činností Akademie věd České republiky jsou zahrnuty nejen náklady na vlastní činnost Akademie věd České republiky, ale i náklady na podporu pracovišť Akademie věd České republiky, Učené společnosti České republiky a oborových vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností České republiky, z.s. Ve vztahu k těmto subjektům je Akademie věd České republiky jejich příslušným poskytovatelem systémové podpory. Jedná se mj. o specifické investiční a neinvestiční náklady pracovišť Akademie věd České republiky.“
Zdůvodnění:
Domníváme se, že znění předložené verze tohoto ustanovení je způsobeno omylem, jelikož předchozí verze tohoto návrhu zákona námi navrhované doplnění obsahovala.
Předkladatelem navrhované znění zákona upravuje formu poskytování podpory pouze u podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu a systémové podpory na sdílené činnosti. Zcela absentuje úprava poskytování podpory u nákladů spojených s činností Akademie věd České republiky.
V nákladech spojených s činností Akademie věd České republiky jsou totiž zahrnuty nejen náklady na vlastní činnost Akademie věd České republiky, ale především náklady na podporu činnosti pracovišť Akademie věd České republiky, Učené společnosti České republiky a oborových vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností České republiky, z.s. Ve vztahu k těmto subjektům je Akademie věd České republiky jejich příslušným poskytovatelem systémové podpory. Jedná se mj. o specifické investiční a neinvestiční náklady pracovišť Akademie věd České republiky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Do § 59 byl doplněn odstavec 3.
.
(3) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.


	860
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě V, k dílu IV, k aplikaci správního řádu na rozhodování poskytovatele 
Aplikace správního řádu na rozhodování poskytovatele se jeví jako sporná, administrativně i finančně velmi náročná a komplikovaná, požadujeme proto od ní upustit. V Důvodové zprávě nikde není uvedeno, jaký bude přínos aplikace správního řádu a zejména chybí vyčíslení s tím souvisejících nároků na státní rozpočet. 
Zdůvodnění: 
Proces hodnocení návrhů projektů např. v GA ČR je nastaven podle postupů obvyklých v ERC a zahraničních grantových agenturách a je považován za transparentní. Aplikace správního řádu na rozhodování poskytovatele (smlouva o poskytnutí podpory, veřejná soutěž) povede pro uchazeče a navrhovatele ke komplikacím a zvýšeným nákladům.  Se zvýšenými osobními a věcnými náklady musejí počítat i poskytovatelé (mj. půjde o vytvoření rozkladové komise).
Jako zvláště sporná se jeví aplikace správního řádu v případě vyřizování námitek (viz ust. § 81 návrhu zákona). 
a) S tím spojená agenda vyvolá zvýšené věcné a osobní náklady u poskytovatele, růst administrativy a zvýšené náklady i na straně uchazeče (náklady řízení). Navíc i případné kladné vyřízení námitek uchazeče ve správním řízení a vrácení návrhu projektu do hodnoticího procesu nemusí pro uchazeče znamenat, že mu bude dotace přidělena (na dotaci není nárok). Pokud bude hodnoticí proces ukončen, resp. pokud poskytovatel již vyhlásil výsledky soutěže a rozdělil veškeré prostředky, má poskytovatel právo odmítnout podporu (viz k tomu Důvodová zpráva str. 60-61). Z tohoto pohledu se ustanovení aplikace správního řádu (zde konkrétně ust. § 81 odst. 4 návrhu zákona) jeví pro uchazeče jako administrativně a finančně náročná a nepřinášející kýžený efekt.
b) Poskytovatel může umožnit zpracovat návrh projektu v angličtině a následně celé hodnocení návrhů projektů se povede v angličtině (viz § 73 odst. 3 návrhu zákona). Pokud neúspěšný uchazeč podá po rozhodnutí poskytovatele o námitkách žalobu u správního soudu, vzniknou mu další náklady s ověřenými překlady posudků, neboť správní řízení se vede v češtině.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Upraveno podle připomínky MŠMT414. Při vyřizování námitek nebude nadále postupováno podle části druhé správního řádu.

	861
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě VI, k ust. § 85 (Hodnocení výzkumných organizací) k odst. 1 (viz str. 52)
Navrhujeme sjednotit nejednotné formulace ust. § 15 a § 85 návrhu zákona a důvodové zprávy k ust. § 85 ve smyslu § 15 návrhu zákona a důvodové zprávy k ust. § 85 návrhu zákona tak, že se v první větě odst. 1 ust. § 85 návrhu zákona nahradí část textu „… Rada pro výzkum, vývoj a inovace a příslušný poskytovatel…“ textem „…poskytovatel…“ s tím, že konečný text ust. § 85 odst. 1 návrhu zákona po úpravě bude znít následovně: 
„§ 85 
Hodnocení výzkumných organizací 

„(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí poskytovatel podle metodiky hodnocení výzkumných organizací. Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Hodnocení výzkumných organizací, respektive jeho provádění je v návrhu zákona prezentováno nejednotně a z návrhu není jednoznačně patrné, kdo za něj nese odpovědnost a jaké role v něm mají poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj a inovace. 
Zatímco v § ust. 85 návrh zákona se uvádí:
„Hodnocení výzkumných organizací 
(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí Rada pro výzkum, vývoj a inovace a příslušný poskytovatel podle metodiky hodnocení výzkumných organizací. Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Metodiku hodnocení výzkumných organizací navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a schvaluje vláda.“ 
v ust. § 15 návrhu zákona se uvádí:
„Ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností
(1) Ústřední a jiné správní úřady, které poskytují podporu ze své rozpočtové kapitoly v oblasti své působnosti,
a) připravují a realizují koncepci poskytovatele, 
b) poskytují podporu v oblasti své působnosti a hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele,
c) připravují, realizují a vyhodnocují programy a další aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ve své působnosti,
d) vyhlašují výzvy k podávání návrhů projektů podle tohoto zákona a zadávají veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol,
e) provádějí hodnocení podle tohoto zákona a výsledek hodnocení předkládají Radě pro výzkum, vývoj a inovace a…“
v důvodové zprávě k § 85 návrhu zákona se uvádí:
„Hodnocení výzkumných organizací se provádí podle metodiky, kterou připravuje dle svých kompetencí Rada pro výzkum, vývoj a inovace a schvaluje vláda. Za provedení hodnocení je zodpovědný příslušný poskytovatel institucionální podpory.“
Obdobně je tento aspekt upraven i v stávajícím zákoně č. 130/2002 Sb, § 7 odst 7:
„Institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě jejího zhodnocení, které provedl podle metodiky připravené podle § 35 odst. 2 písm. c).“
Současná právní úprava odpovědnosti za hodnocení je proporční se stávající úpravou alokace institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (DKRVO), která stanovuje, že poskytovatel má odpovědnost za poskytování prostředků na DKRVO.
Domníváme se, že odpovědnost za rozdělení institucionální podpory a za hodnocení, na jehož základě se toto rozdělení realizuje, má i nadále náležet stejnému subjektu – poskytovateli. Role Rady pro výzkum, vývoj a inovace by měla být především metodická. Rada by rovněž měla dohlížet na soulad hodnocení jednotlivých poskytovatelů s metodikou hodnocení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Jak již bylo dříve vysvětleno, znění § 81 odst. 1 souvisí s dalšími úpravami hodnocení VO, se kterými jsou ostatní poskytovatelé srozuměni. Předložené znění je tedy kompromisní variantou, která stanovuje pouze základní parametry a upřesnění ponechává na metodice, kterou vláda schvaluje. 

Je navržena úprava § 81.

(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. 


	862
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části čtvrté, k hlavě II, k ust. § 96 (Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, k odst. 2, k písm. b) (viz str. 57)
Požadujeme odstranit písm. b) v ust. § 96 odst. 2 a dosavadní písmena c) až i) označit jako písmena b) až h).
Zdůvodnění:
Údaje o výzkumných pracovnících (pracovnících výzkumných organizací) a výši jejich úvazků jsou dynamicky proměnlivé mezi lety i v průběhu roku a jejich zapisování do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací by pro příjemce představovalo značnou a neodůvodněnou administrativní zátěž.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.

	863
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části čtvrté, k hlavě II, k ust. § 96 (Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací), k odst. 2, k písm. a), k textu „a) transferu znalostí, výsledcích tvůrčí duševní činnosti chráněných podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti, licencích a o smluvním výzkumu.“ (str. 56)
Požadujeme nahradit text ust. § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona tímto zněním:
„a) transferu znalostí dle prováděcího právního předpisu.“
Zdůvodnění:
Snaha o sběr informací týkajících se transferu znalostí v informačním systému VaVaI je pochopitelná a snad i rozumná. Požadovat po výzkumných organizacích, aby do systému vkládaly údaje o „smluvním výzkumu“, „licencích“ bez přívlastku či výsledcích „tvůrčí činnosti chráněných podle zákonů…“ je však matoucí a o činnosti organizace v oblasti transferu znalostí stěží vypovídající. Navrhujeme, obdobně jako v případě evidence podle ust. § 37 návrhu zákona, vyjmout řešení těchto podrobností do prováděcího předpisu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	864
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části čtvrté, k hlavě II, k ust. § 97 (Předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací), k odst. 3, písm. b), ke zkrácení lhůty pro dodání výsledků projektů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací na 250 dnů po ukončení poskytování podpory (viz str. 58)
Požadujeme ponechat lhůtu pro dodání výsledků do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací ve stávající délce 730 dnů po skončení projektu.
Zdůvodnění: 
Návrh zákona v § 97 odst. 3 písm. b) obsahuje zkrácení lhůty pro dodání výsledků projektů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací na 250 dnů po ukončení poskytování podpory (současná lhůta je 730 dnů). U knižních publikací, zejména v případě společenských a humanitních věd, je lhůta 250 dnů naprosto nedostatečná a v důsledku principiálně nesplnitelná.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.

Lhůta je administrativní pro účely dalšího zpracování (hodnocení, analýzy) a neváže se na ukončení poskytování podpory. 
Výsledky je možné vkládat průběžně, proto se lhůta nestanovuje.


	865
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k přechodu Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky do režimu státní služby (obsaženo ve více ustanoveních, popis přechodu zejména v části páté, díl 1, ust. § 104 a § 105, viz str. 61-63)
Požadujeme nezavádět režim státní služby v případě Grantové agentury České republiky (GA ČR) a Technologické agentury České republiky (TA ČR). Přechod do režimu státní služby by byl organizačně a administrativně velmi náročný, vyžadoval by mj. vytvoření nových funkčních míst v obou agenturách.
V Důvodové zprávě nejsou popsány přínosy takové radikální změny a zejména chybí vyčíslení zvýšených nároků na státní rozpočet spojených s tímto přechodem.
Zdůvodnění: 
Důvod podřízení obou agentur zákonu o státní službě je v Důvodové zprávě uveden jen poměrně stručně (viz str. 6-7) a jen na příkladu TA ČR (ohledně GA ČR zřejmě žádný důvod není): „NKÚ upozorňoval mj. především na riziko personální provazby členů poradních orgánů Technologické agentury ČR s institucemi, které se o dotace ucházely, což mohlo ohrožovat i hodnocení projektů.“ 
Tento problém by se jistě dal řešit jinými, méně razantními přístupy, než je režim státní služby. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Obě agentury jsou správními úřady s celostátní působností. Obě agentury vykonávají veřejnou správu vrchnostenskými formami činnosti, mezi které patří i celá řada oborů služby. Z povahy věci na ně proto má být aplikován zákon o státní službě. Výjimku nelze uspokojivě odůvodnit.

	866
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části patnácté, k ust. § 118 (Účinnost) (viz str. 74)
Požadujeme odložit účinnost navrhovaného zákona alespoň o 1 rok, tedy alespoň k datu 1. ledna 2027. V této souvislosti navrhujeme změnit v ust. § 118 rok „2026“ na „2027“, tak, že ust. § 118 po úpravě bude znít následovně: 
„§ 118 
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení § 109 až § 112, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.“
Zdůvodnění:
Navrhovaný zákon představuje rekodifikaci práva regulujícího procesy, vztahy atd. v oblasti vědy a výzkumu České republiky a zavádí zcela nové instituty a činnosti, které dosud v tomto systému neexistovaly.
Ve své povaze se tak jedná o přelomové změny vyžadující zásadní úpravy, pro jejichž implementaci je nezbytný odpovídající čas.
Kupř. lze uvést: strukturální změny v postavení a činnosti TA ČR, zcela nový typ podpory (systémová) a nové typy předmětů podpory, dále nutnost provázat novou právní úpravu se zákonem o právu na digitální služby (informační systémy) atd. 
K návrhu na vypuštění deváté části (§ 112) z návrhu viz zásadní připomínka níže. 
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.
Účinnost byla opravena na 2027.

	868
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 1, písm. b), k textu „b) práva a povinnosti osob a organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem, inovacemi a transferem znalostí podporovanými z veřejných prostředků, etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, …“ (viz str. 1)
V ust. § 1 písm. b) návrhu zákona jsou vyjádřeny, na rozdíl od ostatních písmen v ust. § 1, v jednom souhrnném textu dvě povahově rozdílné součásti předmětu úpravy zákona – jednak určitá práva a povinnosti, jednak určité etické a další zásady. Pro vyjádření této povahové rozdílnosti se v alternativě 1 navrhuje vyjádřit jejich odlišnost tím, že nebudou tvořit jeden kontinuální výčet, ale výčty dva oddělené spojkou „a“. 
V alternativě 2 se navrhuje oddělit od sebe oba odlišné předměty úpravy tím, že každý bude zařazen do jiného písmene. Tuto alternativu považujeme za vhodnější.
Navrhujeme:
Alternativa 1:
Za slovem „prostředků“ čárku nahradit spojkou „a“.
Alternativa 2:
V písmenu b) slova „etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe“ vypustit.
Za písmeno b) vložit nové písmeno c), které bude znít:
„c) etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe,“.
Dosavadní písmena c) a d) označit jako písmena d) a e).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptována varianta b).

	869
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k vymezení pojmů (viz str. 1-5)
Část základních pojmů, na kterých má být navrhovaný zákon stavěn, je vymezena tak, že se přebírají definice obsažené v nařízení č. 651/2014 [srv. zejména písm. a), b) a g) návrhu]. S ohledem na judikaturu SDEU, která odráží zejména zásady přímé použitelnosti a přednosti práva EU, se však přebírání definic obsažených v nařízeních považuje nejen za nadbytečné, ale zpravidla za nežádoucí v rozsahu, ve kterém při takovém postupu může dojít k narušení přímé použitelnosti nařízení vytvořením vnitrostátního rozhraní, které může vést k selektivní aplikaci ustanovení nařízení.
Převzetí definic obsažených v nařízeních lze sice výjimečně odůvodnit nutností zajistit soudržnost a srozumitelnost vnitrostátní právní úpravy (s rizikem, že při budoucí změněn nařízení bude nutné měnit i vnitrostátní definice), tento argument ale v případě navrhovaného ust. § 2 bude možné použít jen obtížně, protože  z nařízení přebírají ustanovení § 2 navrhovaného zákona definice pouze některých základních pojmů, u jiných pojmů ale naopak § 2 zavádí definice ryze vnitrostátní, ač přitom nařízení nebo na něj navazující soft law akty uvedené pojmy znají a pracují s nimi [to je typicky příklad „transferu znalostí“ v písm. d), což je pojem, s nímž pracuje nařízení č. 651/2014 a který specificky definuje sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2022 ve svém bodě 16 písm. w), a to mimochodem pod českým názvem “předávání znalostí“].
Jak bude podrobněji uvedeno dále v připomínkách k navrhovanému § 41, v návrhu zákona naopak nejsou obsaženy definice některých základních pojmů (např. „výzkum“ nebo „výzkumná organizace“), s nimiž pracuje směrnice 2016/801, kterou má navrhovaný zákon částečně transponovat, a které je třeba do české právní úpravy promítnout tak, aby bylo možné naplnit 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno s ohledem na zvyklosti, podle kterých uživatelé zákona vyžadují, aby v zákoně o VaVaI byly uvedeny definice všech pojmů. Předkladatel se setkává i s tím, že jsou vznášeny požadavky na definici pojmů, s nimiž zákon vůbec nepracuje.
Aby předkladatel vyřešil rozdíly mezi národními definicemi a definicemi pojmů používanými v evropských předpisem upravujících pravidla veřejné podpory a odstranil pochybnosti, které vymezení je správně, využívá evropské definice.

	870
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 1, písm. d), k vymezení pojmu „transfer znalostí“ (str. 2)
Z pohledu legislativní techniky nejde o vhodné vymezení; ze své podstaty nejde o vymezení, ale o multiplikativní naraci. Vhodnější je stanovit, je-li to nutné, (a) co to je „transfer“ a pak (b) říci, jak se dá realizovat.
Za vhodnější vymezení, rovněž souladné s právem EU, tak považujeme toto: 
„Transferem znalostí je jednání, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech.“
Za účelné rovněž považujeme vyhnout se vymezení toho, jak se to může stát, neboť jde zjevně demonstrativní výčet (viz poslední věta tohoto ustanovení). 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.


	871
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 1, k písm. f), k vymezení pojmu „věda“ (viz str. 2)
Legální definice vědy obsažená v tomto ustanovení vyznívá poněkud tautologicky, když věda je zde vymezována jako získávání vědeckých poznatků. K odstranění této tautologie se tedy v alternativě 1 navrhuje vypuštění slova „vědeckých“, aby nedocházelo k definování téhož týmž.
Alternativa 2 vychází z toho, že v dalším textu zákona se pojem „věda“ dále nevyskytuje. Vyskytuje se tam pojem „otevřená věda“, který je ale samostatně definován v ustanovení § 2 odst. 3 písm. c) návrhu zákona, a to aniž by tato definice využívala pojem „věda“. A samotný pojem „otevřená věda“ se kromě této legální definice vyskytuje v návrhu zákona už pouze v nadpisu v části čtvrté, hlavy I „Otevřená věda“, a dále rovněž ne. Samostatná definice pojmu „věda“ je tedy zcela zbytečná, a proto se navrhuje její vypuštění.
Navrhujeme:
Alternativa 1:
V legální definici vypustit slovo „vědeckých“.
Alternativa 2:
Vypustit celé písmeno f).
Písmeno g) označit jako písmeno f).
Tato připomínka je doporučující. 
	Akceptováno.
Pojem „věda“ byl vypuštěn. 

	872
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 1, písm. g), k vymezení pojmu „výzkumná organizace“ (viz str. 2)
Jde-li specificky o definici pojmu „výzkumná organizace“ v odst. 1 písm. g) návrhu zákona, na který následně navazují zejména ustanovení §§ 37–40 návrhu zákona, která zakotvují zejména domněnku naplnění definičních znaků výzkumné organizace ve smyslu práva EU, není ve skutečnosti zřejmé, jakou přesnou přidanou hodnotu tato definice a navazující konstrukce v návrhu mají. 
Zaprvé, sama unijní definice výzkumné organizace je otevřená a nařízení tento pojem zavádí především s ohledem na vyjasnění uplatňování pravidel EU o státních podporách na tu kategorii entit, jejichž „hlavním“ cílem je provádět nezávisle výzkum nebo veřejně šířit jeho výsledky (tedy nikoli s tím cílem, aby členské státy na jeho základě definovaly entity ve výzkumu ve své jurisdikci, resp. organizovaly svůj systém VVI). 
Zadruhé a především, uplatnění pravidel EU o státních podporách na výzkumné organizace není závislé na splnění jakýchkoli formálních znaků (srov. formulaci „bez ohledu na jeho právní postavení … nebo způsob financování“ v definici výzkumné organizace v čl. 2 bodu 83 nařízení č. 651/2014“), nýbrž pouze na tom, zda dotčená výzkumná organizace nabízí zboží a služby na trhu v rozsahu, který znamená, že taková výzkumná organizace neprovádí jen nezávislý výzkum jako nehospodářskou činnost, nýbrž vykonává i hospodářské činnosti, což z ní činí podnik ve smyslu práva EU. 
To je třeba vždy posoudit v jednotlivém případě a v době rozhodování, což je operace, kterou nelze nahradit plošným odkazem na pojem „výzkumná organizace“ ve vnitrostátním právu a vnitrostátní presumpcí naplnění znaků výzkumné organizace (srv. SDEU, spojené případy C-164/21 a C-318/21, Baltijas Starptautiskā Akadēmija, 2022, ECLI:EU:C:2022:785).
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Předmětné ustanovení v žádném ohledu nezakládá domněnku naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících blokové výjimky. Předmětné ustanovení toliko stanoví, že „výzkumnou organizací“ ve smyslu návrhu zákona se rozumí organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.
Cílem takto vymezené skupiny výzkumných organizací je usnadnit poskytovatelům (a dalším subjektům) orientaci při plnění povinností vyplývajících z anti-subvenčního práva EU. Bude-li poskytovatel poskytovat podporu výzkumné organizaci a bude-li chtít využít některého z beneficií, které jsou s tím spojeny, není tím nikterak zbaven své povinnosti ověřit, že daný subjekt naplňuje definiční znaky organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie.

	873
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 2, písm. e), k vymezení pojmu „systémová podpora“ (str. 2)
Navrhované ustanovení zavádí pojem „systémová podpora“, který má být „vyčleněním některých dotačních titulů z institucionální podpory“ (srv. Důvodová zpráva, zvláštní část, str. 48) a který je dále konkretizován v ust. § 62 návrhu zákona.
S takto navrhovaným konceptem se ale pojí vícero obtíží.
Zaprvé, není dostatečně zřejmé, zda se pojem „systémová podpora“, jehož základní definice je obsažena právě v § 2 odst. 2 písm. e), skutečně vyčerpává podporami, které jsou vymezeny v § ust. 62 návrhu zákona, jinak řečeno, zda ust. § 62 je skutečně taxativně pojatou konkretizací definice podle ust. § 2 odst. 2 písm. e) návrhu zákona, nebo zda pojem „systémová podpora“ může pokrývat i jiné podpory, které nejsou výslovně vypočítány v ust. § 62, ale vejdou se pod některý z generických pojmů uvedených v definici obsažené v ust. § 2 odst. 2 písm. e) návrhu zákona (tato otázka je relevantní např. v případě pojmu „sdílené činnosti“).
Zadruhé, pokud některý z příjemců systémové podpory má nebo může mít povahu podniku ve smyslu práva EU, dopadají na poskytování takové podpory pravidla EU o poskytování státních podpor. Ač s ohledem na ust. § 62 návrhu zákona budou patrně příjemcem systémové podpory většinou organizační složky státu, resp. ústřední orgány státní správy nebo grantové agentury (s ohledem na ně je však poněkud neobvyklé, proč se na místo režimu poskytování systémové podpory pro ně nepředpokládá zohlednění jejich nákladů na příslušné činnosti v rámci státního rozpočtu a při jeho tvorbě v rámci obvyklých rozpočtových pravidel), nemusí to tak platit zřejmě vždy, a to zejména v případě „systémové podpory na sdílené činnosti“, tedy podpory na činnosti, které jsou samy o sobě definovány v ust. § 2 odst. 2 písm. p) návrhu zákona a které zahrnují zejména složku poskytování služeb a poskytování podpory jiným entitám. V ust. § 62 návrhu zákona přesto není zřetelně popsáno, jak se zamezí, aby v případě, že by příjemcem takové podpory byly výzkumné organizace jako podniky nebo přímo podniky, nedošlo k porušení pravidel EU o poskytování státních podpor. 
V tomto ohledu navíc platí, že nařízení č. 651/2014 náklady na poskytování služeb a podporu v kontextu blokových výjimek pro podpory výzkumu, vývoje a inovací obecně nekvalifikuje jako uznatelné náklady, uznatelné náklady jsou totiž zpravidla spojovány s přímými náklady výzkumu, vývoje a inovací. Otázky ale vznikají i s ohledem na poskytování „systémové podpory pro výzkumnou infrastrukturu“, pokud jejím příjemce mohou být entity, které mají opět povahu podniků ve smyslu práva EU (což bude např. případ právnických osob, které takovou infrastrukturu provozují, pokud souběžně provádějí smluvní výzkum, infrastrukturu komerčně pronajímají nebo provozují jiné hospodářské činnosti). Nařízení č. 651/2014 sice státní podporu pro výzkumnou infrastrukturu připouští, za uznatelné náklady ale považuje výlučně náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku (čl. 26 odst. 5 nařízení). Pokud by příjemci takových druhů systémové podpory byly podniky, poskytování systémové podpory na jejich „provoz“ proto nebude možné v režimu nařízení č. 651/2014, nýbrž takové podpory bude možné poskytnout až po přezkumu Evropskou komisi na základě oznámení podle čl. 108 odst. 3 SFEU.
Zatřetí, pojem systémová podpora není zcela vhodný v jazykové rovině, protože navozuje dojem soustavné a neomezené podpory, což vynikne zejména při jeho překladu do cizích jazyků, typicky angličtiny (což je mj. pracovní jazyk Evropské komise při přezkumu státních podpor). To v případě sporu o slučitelnost systémové podpory s právem EU může a priori vést k tomu, že systémová podpora může být nahlížena problematicky, a proto by bylo na místě uvažovat o použití jiného pojmu.
Dodat je třeba, že z normativního vymezení není navíc zřejmé, zda může existovat nějaký vztah mezi pojmem „systémová podpora“ podle dotčeného ustanovení a pojmem „systémový projekt“, zaváděným v odst. 2 písm. o) návrhu, nebo zda jde o zcela oddělené kategorie.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Není zřejmé, z čeho pramení pochybnost, zda systémová podpora vyčerpává všechny možnosti uvedené v ustanovení § 62. Lze pouze konstatovat, že nejsou známy další podpory, které by připadaly v úvahu. Ani připomínkové místo žádnou další možnost neuvádí.
Výčet kategorií systémové podpory je taxativní. To samo o sobě není v rozporu s využitím neurčitých právních pojmů vymezujících tyto jednotlivé kategorie. Avšak i obsah těchto neurčitých právních pojmů je limitován prostřednictvím samostatných definic (viz např. definice sdílených činností či velkých výzkumných infrastruktur).
Předkladatel nezpochybňuje možnost, že příjemcem systémové podpory může být podnik. Pravidla veřejné podpory platí pro všechny poskytovatele i příjemce (viz Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem a Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem). Každý poskytovatel se s nimi musí vypořádat a za jejich případné porušení odpovídá. 
Z § 62 odst. 1 vyplývá, že mezi systémovou podporou a systémovým projektem není žádný vztah.

	874
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 2, písm. p), k vymezení pojmu „sdílené činnosti“ (viz str. 4)
Jestliže se do oblasti výzkumu, vývoje a inovací v novém zákoně systematicky doplňuje činnost spočívající v transferu znalostí, pak lze dát v úvahu, zda by v ust. § 2 odst. 2 písm. p) návrhu zákona tomu tak nemělo být rovněž, a místo formulace „zabezpečení výzkumu, vývoje nebo inovací“ by neměla být uvedeno „zabezpečení výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí“.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	875
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části první, k ust. § 2, k odst. 3, písm. f), k formulaci „ranou fázi kariéry lze prodloužit“ (str. 5)
Navrhujeme nahradit formulaci „ranou fázi kariéry lze prodloužit“ formulací „raná fáze kariéry se na žádost výzkumného pracovníka prodlouží“.
Zdůvodnění: 
První část ustanovení je legální definicí pojmu „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“, druhá část za středníkem má však již povahu právní normy, což samo o sobě z legislativního hlediska nelze považovat za optimální (i když možné to je a je to používáno i jiných v právních předpisech). Tato právní norma je ovšem poměrně nejasná (což je příznačné právě pro situace, když se právní normy vyjadřují v jednom společném ustanovení s legální definicí), pokud jde o jí zakládaná práva a povinnosti právních subjektů. V normativní části za středníkem se bez dalšího uvádí, že „ranou fázi kariéry lze prodloužit“, aniž by bylo řečeno, kdo, kdy a za jakých podmínek o tomto prodloužení bude rozhodovat, zda je na prodloužení při splnění vymezených podmínek právní nárok, či nikoli atd. Použití slova „lze“ naznačuje, že je zřejmě míněna nenároková možnost výzkumného pracovníka dosáhnout prodloužení jeho rané fáze kariéry. V tomto smyslu je tedy navržena úprava znění ustanovení. Pokud by mělo jít o jiný režim možnosti prodloužení doby rané fáze kariéry, je nutno znění podle toho upravit.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno částečně.

	876
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k názvu „Systém výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“ (str. 5)
Název „Systém výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“ navrhujeme nahradit např. názvem: „Koncepční dokumenty a zásady činnosti a spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“.
Zdůvodnění:
Podobně jako k původní verzi návrhu zákona, i k nyní předloženému návrhu zákona je nutno i přes již provedené pozitivní úpravy normativního textu stále konstatovat, že název části druhé zásadním způsobem nekoresponduje s jejím normativním obsahem, a je tedy nutno jej změnit. Systém čehokoli je obecně vzato určitý celek tvořený jeho jednotlivými složkami (skladebnými částmi systému) a vzájemnými vztahy mezi nimi. Zákon konstituující a regulující nějaký systém má tedy především určovat složky takového systému, vymezovat jejich činnost a řešit vztahy mezi nimi (viz např. úpravu v zákoně č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému). Část druhá zákona by tedy především měla, aby odpovídala svému názvu, konstituovat výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jako jednotlivé složky celého systému těchto činností, vnitřní skladebné části těchto částí systému (např. jednotlivé formy výzkumu apod.), a vztahy uvnitř těchto dílčích skladebných částí i vzájemné vztahy existující mezi výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí. Nic takového ale část druhá neobsahuje, protože tyto otázky jsou řešeny různým způsobem spíše v jiných částech zákona, ale současně také i v různých jiných zákonech.
I když koncepční dokumenty, zásady činnosti a zásady spolupráce k problematice systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí jistě také patří, to hlavní, co tento systém tvoří, tedy jeho vlastní materiální základ, spočívá v něčem jiném, a proto uvedený název pro tuto část zákona nemůže být použit. Jeho případné použití by působilo výrazně zavádějícím a matoucím způsobem, který nemůže nijak pozitivně přispět k naplnění cílů (včetně sledovaných společensko-politických cílů) zákonné úpravy. V jakémkoli ohledu je i zcela zbytečné, aby názvem části zákona bylo vyvoláváno zdání, že tento nový zákon je, na rozdíl od dosavadního zákona, právním předpisem, který normuje systém výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v jeho celistvosti. Ostatně i v hodnocení dopadů regulace (RIA) – bod 1.5 Popis cílového stavu (viz str. 60) je systém výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pojat podstatně šířeji než jen jako soubor koncepčních dokumentů, jejich vzájemné vazby a soubor etických a dalších zásad činnosti v oblasti VaVaI.
Je skutečností, že návrh zákona v nyní předložené verzi již překračuje svým obsahem „pouhou“ úpravu podpory výzkumu vývoje a transferu znalostí z veřejných prostředků, takže jeho nově navrhovaný obsahově širší název lze považovat za adekvátní. Nicméně název druhé části zákona je nutno upravit navrhovaným způsobem tak, aby reálně odpovídal obsahu úpravy obsažené v této části zákona.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno jinak. 


	877
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě I, k ust. § 3, k odst. 1, k výrazu „vrcholový“ (viz str. 5)
Navrhujeme vypustit z textu ust. § 3 odst. 1 výraz „vrcholový“ tak, že po úpravě bude text ust. § 3 odst. 1 návrhu zákona znít následovně: 
„(1) Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „Národní politika“) je strategický dokument pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“
Zdůvodnění: 
Považujeme za nadbytečné uvádět v této formulaci výraz „vrcholový“. Existuje i nevrcholový strategický dokument? Česká republika má obdobné strategické plány v různých oblastech, tenhle má mít jinou kvalitu či význam?
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Slovem „vrcholový“ se označuje, že Národní politika je na vrcholu pomyslné pyramidy strategických dokumentů týkajících se výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a např. rezortní koncepce by z ní měly vycházet.

	878
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě II, k ust. § 6 (Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe) (viz str. 7)
Navrhovaná úprava v podstatě legalizuje etická pravidla v oblasti vědy, resp. dávají těmto etickým pravidlům právní rozměr. Legalizace etických pravidel je ale obecně diskutabilní, neboť etická pravidla působí za normálních okolností mimo právo a jejich působení se opírá převážně o mimoprávní mechanismy, s tím, že právo nastupuje až tam, kde je působení etických pravidel považováno za nedostatečné nebo se má za to, že určité pravidlo přesahuje svým významem etickou rovinu. V tomto ohledu by tak dávalo větší smysl omezit se na oprávnění výzkumných organizací a dalších entit působících v oblasti VVI k přijímání etických kodexů a zavádění mechanismů k jejich šíření a prosazování, včetně oprávnění nebo povinnosti ke zřizování etických komisí, provádění etických auditů a zejména vzdělávání a budování etického prostředí.
Pokud ale už zákonodárce hodlá přikročit k legalizaci etických pravidel, je nezbytné, aby pojmy, s nimiž operuje, byly jednoznačné a aby bylo nesporné, na jaké etické koncepty nebo pravidla cílí, resp. z jakých pramenů je dovozovat. V tomto ohledu je třeba upozornit, že například základní odkaz na „etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu“ je vlastně neurčitý, jelikož v některých odvětvích specifická a rozvinutá etická pravidla neexistují (např. výzkum v některých sociálních vědách), v jiných mohou koexistovat několikeré a často obsáhlé etické kodexy (např. výzkumy prováděné na živých organismech), ve všech případech navíc vedle případných specifických pravidel vědecké etiky souběžně platí pravidla obecné etiky. Z navrhovaných ustanovení není dále zřejmé, která etická pravidla se použijí, resp. z jakých pramenů je přesně čerpat, zejména u „mezinárodních etických standardů“ mohou být přitom hledány jejich různé prameny přijaté v různé době a za různých podmínek (má jít o kodexy z jiných států? o kodexy mezinárodních vládních i nevládních organizací? kodexy z demokratických států nebo ze států s autoritativními politickými systémy? Má jít o soudobé kodexy nebo lze použít i kodexy starší?); to je i případ odkazu na „zavedené standardy vědecké publikační činnosti“ v odst. 2 písm. d) návrhu zákona (zavedené kým, kde a pro koho?). Značně neostré jsou ale i některé substantivně užívané pojmy, např. pojem „vědecké integrity“, která je ale často ztotožňována s hodnotovou soudržností mající především vnitřní volný aspekt a je odlišována od etického chování, nebo pojem „pochybení“ při provádění výzkumu (je to porušení právních předpisů nebo i etických pravidel? jde jen o porušení pravidel plynoucích ze zákona, z etických kodexů nebo i odjinud? jde o zaviněné nebo nezaviněné jednání?).
Současně je nežádoucí, aby z titulu legalizace etických pravidel zákon parafrázoval nebo opakoval to, co je legalizované už na základě jiných právních předpisů – to platí například o odkazu na ochranu duševního vlastnictví a zákaz plagiátorství, na zneužití informací či na jednání v rozporu se zákonem o střetu zájmů.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Připomínku není možné vypořádat, neboť nenavrhuje žádnou konkrétní úpravu a z komentáře ji není možné odvodit.
Vložením „zejména“ do odstavce 2 vytváří dostatečný prostor pro vytváření etického prostředí.

	879
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě II, k ust. § 6 (Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe), k odst. 3, k výrazu „zajistí“ (viz str. 7)
Použitá legislativní technika zákona je zde nevyvážená – jednou „zajistí“ (což je správně), jednou „povinna zajistit“ (což je chybně) – doporučujeme sjednotit. Jde o nekonzistentnost většiny návrhu zákona.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	880
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě II, k ust. § 7 (Zásada předběžné opatrnosti) (viz str. 8)
To je velmi obecné až neurčité ustanovení, navíc povinnost prevence plyne z § 2900 an. občanského zákoníku. Vztah k tomuto ustanovení však ze zákona nevyplývá.
„Předběžná opatrnost“ je obecnou zásadou právní, která se týká rozhodování orgánů veřejné moci v situacích vědecké nejistoty ohledně dopadů určité otázky na zdraví, životní prostředí nebo jiné právem chráněné statky (srv. např. SDEU, Blaise a další, C616/17, EU:C:2019:800, bod 44). K označení navrhovaného ust. § 7 je proto třeba použít jiný pojem, ustálené obecné zásadě právní není možné dávat nový obsah.
Věcně, je pochopitelné, že má dojít k zavedení systému řízení rizik u příjemců podpory a dalších účastníků, předpokladem k tomu ale je, aby rizika zneužití nebo bezpečnostní zájmy České republiky byly definovány poskytovatelem nebo ústředními orgány státní správy, tato rizika nebo zájmy si příjemci nebo další účastníci nemohou definovat a interpretovat o své vůli, má-li být systém řízení rizik účinný. V tomto směru je třeba navrhovaná ustanovení dopracovat a vytvořit mechanismus, kdy příjemci a další účastníci budou vycházet z exekutivně definovaných dokumentů pojmenovávajících rizika a stanovících strategie, jak je překonávat.
Málo srozumitelná je dále formulace použitá v odst. 1 o opatřeních k předcházení nebo zmírnění negativních dopadů výzkumu na společnost, bezpečnost státu či hospodářství. 
Zaprvé, není zřejmé, proč by neměly být zmirňovány i jiné potencionální negativní dopady, např. dopady na zdraví, majetek, životní prostředí nebo kulturu. 
Zadruhé, uvedené ustanovení ale budí dojem, že vychází z presumpce, že činnosti ve výzkumu nutně negativní dopady na společnost a chráněné veřejné nebo soukromé statky mají, což ale neodpovídá realitě (takové následky mohou, ale nemusejí v konkrétních případech existovat). 
Zatřetí, s ohledem na prevenci negativních následků si lze ve skutečnosti vystačit s obecnými ustanoveními o předcházení vzniku škod, nad jejichž okruh je třeba jít pouze ve specificky odůvodněných případech, není zřejmé, proč by měla existovat speciální úprava (srv. třeba zákony o poskytování zdravotních služeb, které až na výjimky samostatnou úpravu předcházení újmy na chráněných statcích také nemají, ač v kontextu jejich poskytování rovněž nezřídka nastává).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno částečně.
Název ustanovení byl upraven tak, aby nekolidoval v obecnou zásadou „předběžná opatrnost“.
Předkladatel nesouhlasí s tvrzením, že by rizika měla být definována na úrovni poskytovatele či ústředních orgánů státní správy. Identifikace rizik spojených s aktivitami příslušného subjektu je běžnou součástí systému řízení rizik. Za zpracování katalogu rizik (jakož i za provedení dalších kroků při řízení rizik) odpovídá vždy ten subjekt, kterého rizika postihují. Již v dnešní době dopadá na celou řadu příjemců (např. organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, veřejné vysoké školy, …) povinnost zavést systém řízení rizik podle zákona o finanční kontrole. Návrh zákona stanoví tuto povinnost jednotně pro všechny kategorie příjemců. Dále návrh zákona zakotvuje vazbu mezi plněním těchto povinností a sankcemi za nedodržení podmínek při poskytnutí institucionální podpory. 
Dopady na zdraví, majetek, životní prostředí nebo kulturu nejsou explicitně zmíněny, neboť je lze podřadit pod obecný pojem „dopady na společnost“.
Předkladatel se neztotožňuje s tvrzením, že si lze vystačit „s obecnými ustanoveními o předcházení vzniku škod“. Zavedení a uplatňování systému řízení rizik představuje procesní nástroj, který umožňuje dosáhnout cílů sledovaných obecnou zásadou zakotvenou v § 2900 Občanského zákoníku. Pro zavedení a uplatňování systému řízení je stanovena celá řada metodických doporučení a pravidla dobré praxe. Naplnění těchto požadavků je proto u příjemců mnohem snadněji ověřitelné a lze na jejich uplatňování systematicky pracovat. To však není možné u obecně formulované zásady předcházení škod.


	881
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě II, k ust. § 9 (Zvláštní postupy pro zajištění bezpečnostních zájmů České republiky), k textu: „Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.“ (viz str. 8)
Předmětná formulace je v rozporu s Legislativními pravidly vlády. Z povahy věci jde o zmocnění, ale bez dalších specifik, takto se zmocnění podle legislativních pravidel formulovat nedá.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.

	882
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě III, k ust. § 12 (Vědecká diplomacie), k ustanovení jako celku (str. 9)
Navrhovaná ustanovení působí jako svého druhu tacitní novelizace kompetenčního zákona, který stanoví, že ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky jako celku je Ministerstvo zahraničních věcí (srv. ust. § 6 odst. 1 kompetenčního zákona), pro mezinárodní spolupráci v oblasti vědní politiky, výzkumu a vývoje je potom ústředním orgánem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (ust. § 7 odst. 1), jakákoli změna působnosti („vědecká diplomacie“) v této oblasti proto vyžaduje především úpravu kompetenčního zákona. 
Současně navrhovaná ustanovení neobsahují jasnou definici toho, co se má rozumět „koordinací vědecké diplomacie“ ve smyslu odst. 2 (pojem sám je zaveden v ust. § 2 odst. 3 písm. b), jeví se ale jako zužující už proto, že odkazuje na společná řešení globálních problémů, ač může jít o problémy regionální nebo ryze přeshraniční, a proto, že klade akcent na diplomacii ve vztahu ke státům, avšak pomíjí tuto diplomacii ve vztahu k mezinárodním vládním organizacím); zejména není zřejmé, zda se tato koordinace omezuje jen na činnosti uvedené v odst. 3 a 4 nebo zahrnuje i nějaké další činnosti, včetně zastupování České republiky navenek v mezinárodních organizacích nebo ve vztahu ke třetím státům v oblasti výzkumu, vědy a inovací. 
To může vést ke vzniku kompetenčních konfliktů, takže navrhovaná ustanovení spíše vyvolávají další otázky, než že by na ně odpovídala.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.

	883
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě III, k ust. § 12 (Vědecká diplomacie), k odst. 1, k pojmu „vědecká diplomacie“ (viz str. 9)
Navrhujeme formulaci „Vědecká diplomacie je společným průřezovým a podpůrným nástrojem ústředních a jiných správních úřadů působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí …“ nahradit formulací „Vědeckou diplomacii využívají ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zejména jako průřezový a podpůrný nástroj …“ tak, že konečné znění ust. § 12 odst. 1 návrhu zákona po úpravě bude znít následovně: 
„(1) Vědeckou diplomacii využívají ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zejména jako průřezový a podpůrný nástroj pro posilování a rozvíjení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi anebo transferem znalostí.“
Zdůvodnění:
Pojem „vědecká diplomacie“ je definován ve formě legální definice v ust. § 2 odst. 3 písm. b) návrhu zákona. Znění ust. § 12 odst. 1 návrhu zákona však obsahuje další, a to obsahově odlišnou, definici tohoto pojmu. Tento stav je zásadně nežádoucí, protože vytváří zmatečnou situaci v terminologii zákona. 
Navrhujeme proto úpravu ustanovení § 12 odst. 1 návrhu zákona tak, aby již nešlo o další legální definici pojmu „Vědecká diplomacie“, ale o vyjádření toho, k čemu vědecká diplomacie, tak jak je definována v ust. § 2 odst. 3 písm. b) zákona, slouží. Tím spolu nebudou obě dotčená ustanovení zákona v obsahové kolizi, ale budou na sebe obsahově navazovat.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	884
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě III, k ust. § 12 (Vědecká diplomacie), k odst. 2, k působnosti k zajišťování koordinace vědecké diplomacie (viz str. 9)
V ustanovení § 12 odst. 2 návrhu zákona je působnost k zajišťování koordinace vědecké diplomacie svěřována Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která ji má vykonávat ve spolupráci mj. s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). 
Podle dosavadní právní úpravy náleží přitom koordinace vědecké diplomacie zřejmě do působnosti právě MŠMT, díky ust. § 7 odst. 1 kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., podle nějž je MŠMT ústředním správním úřadem pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti.
Nyní lze tedy mít podle nově navrhovaného zákona vzhledem k jeho ust. § 12 odst. 2, ale i § 13 odst. 1, podle kterého MŠMT je (stejně jako podle dosavadní úpravy) ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace, za to, že působnost ke koordinaci vědecké diplomacie přechází z MŠMT na Radu pro výzkum, vývoj a inovace. 
V důvodové zprávě není však u § 12 a § 13 návrhu zákona k tomu vůbec nic uvedeno, a to jak pokud jde o samu skutečnost, že k tomuto přechodu působnosti z MŠMT na Radu pro výzkum, vývoj a inovace dochází (uvádí se pouze, že ust. § 12 stanovuje, kdo vědeckou diplomacii koordinuje a kdo ji vyhodnocuje), ani pokud jde o jakékoli odůvodnění společenské potřeby takovéto poměrně zásadní změny, kdy vědecká diplomacie bude nově vyňata z působnosti příslušného ústředního správního úřadu, a přejde do působnosti nikoli jiného ústředního správního úřadu, ale instituce, která je toliko poradním a odborným orgánem vlády. V tomto směru by měla být důvodová zpráva dopracována. Vysvětlení v důvodové zprávě by pro odstranění případných nejasností zasluhoval rovněž vztah navrhované úpravy ust. § 12 návrhu zákona o vědecké diplomacii k dosavadní úpravě působnosti Ministerstva zahraničních věcí podle ust. § 6 odst. 2 a odst. 3 písm. a) kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.

	885
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě III, k ust. § 12 (Vědecká diplomacie), k odst. 3 a 4, zejména k výrazu „činnost vědecké diplomacie“ (viz str. 9)
V ustanovení § 12 odst. 3 návrhu zákona se navrhuje upravit „působících“ na gramaticky správný tvar „působícími“ a vypustit slovo „činnosti“ a v ustanovení § 12 odst. 4 návrhu zákona se navrhuje upravit „věci“ na gramaticky správný tvar „věcí“, „působících“ na gramaticky správný tvar „působícími“ a vypustit slovo „činnost“ a zároveň upravit výraz „vědecké diplomacie“ na gramaticky správný „vědeckou diplomacii“, tak, že po úpravě budou obě tato ustanovení znít následovně: 
„(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pravidelně předkládá roční plán vědecké diplomacie, včetně stanovení priorit tematického a teritoriálního zaměření. 
(4) Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pravidelně, nejméně jedenkrát za pět let, vyhodnocují vědeckou diplomacii.“
Zdůvodnění:
V obou ustanoveních je používáno slovní spojení „činnost vědecké diplomacie“. Vědecká diplomacie je však v legální definici obsažené v ust. § 2 odst. 3 písm. b) návrhu zákona charakterizována jako „aktivity“ a ve druhé legální definici téhož pojmu v ust. § 12 odst. 1 návrhu zákona jako „nástroj pro posilování“, tedy v obou případech jako určitá činnost (stejně jako je tomu i v důvodové zprávě), tj. jde o vymezení vědecké diplomacie v jejím materiálním, nikoli institucionálním smyslu, Vzhledem k tomu je použité slovní spojení „činnost vědecké diplomacie“ jako redundantní, neboť jde o vlastně o „činnost činnosti“. 
Text by tedy měl hovořit pouze o plánu, resp. hodnocení vědecké diplomacie, případně šířeji uvést, že jde o plán, resp. hodnocení činností uskutečňovaných v rámci vědecké diplomacie. Navržená kratší verze se ale, vzhledem k legální definici pojmu v § ust. 2 odst. 3 písm. b) návrhu zákona a jejího účelu v ust. § 12 odst. 1 návrhu zákona, jeví jako dostatečná.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno částečně.

	886
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 1, k ust. § 13 (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), k odst.  1, k výrazu „pro výzkum a vývoj“ (viz str.10)
Navrhujeme nahradit výraz „pro výzkum a vývoj“ výrazem „pro výzkum, vývoj a transfer znalostí“ tak, že po úpravě bude znít ust. § 13 odst. 1 návrhu zákona následovně:

„§ 13 
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
„(1) Ústředním správním úřadem pro výzkum, vývoj a transfer znalostí je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Podle § 13 odst. 1 návrhu zákona by mělo být ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj MŠMT, a ústředním správním úřadem pro inovace by pak mělo být podle § 14 odst. 1 návrhu zákona Ministerstvo průmyslu a obchodu. 
Zákon vedle úpravy výzkumu, vývoje a inovací přináší však nově i úpravu transferu znalostí, která představuje jeden z klíčových důvodů, proč je přijímán. Z hlediska přínosů, které se od nové úpravy očekávají, se tedy jeví jako vnitřně nesoudržné, jestliže právě transfer znalostí jako jediný z oblastí výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebude jakožto celek svěřen do působnosti žádného ústředního správního úřadu (v návrhu zákona se v jeho § 15 počítá pouze s tím, že na plnění úkolů transferu znalostí se budou v souladu se svou odvětvovou působností podílet ty ústřední správní úřady, které ze svých rozpočtů poskytují podporu výzkumu, vývoji, inovací a transferu znalostí). 
Transfer znalostí je (a vždy byl) objektivně nezbytnou podmínkou, aby zejména výzkum a vývoj, na něž stát vynakládá nemalé prostředky, přinášely společnosti také zcela konkrétní reálné efekty. Novým zákonem je správně reagováno na skutečnost, že v naší společenské praxi mu dosud zdaleka není věnována odpovídající pozornost. Pokud však nebude problematika plnění právních povinností spojených s tímto nově zaváděným legislativním institutem jako celek zastřešena žádným z ústředních správních úřadů, nelze očekávat, že se jí i po přijetí nového zákona dostane skutečně odpovídající pozornosti.
Z povahy věci náleží transfer znalostí nepochybně do působnosti MŠMT, které je ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj, protože transfer znalostí se spojuje především se zaváděním poznatků z výzkumu a vývoje a je, jak již uvedeno, objektivní podmínkou, aby výzkum a vývoj mohly naplňovat své společenské poslání. 
Skutečnost, že ve strukturách MŠMT patrně dosud nebyly zřízeny pracovní pozice odborníků zaměřených na transfer znalostí by přitom neměla být důvodem, pro který nemá být transfer znalostí jakožto celek do působnosti tohoto ústředního správního úřadu svěřen.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno.
Stávající návrh je v souladu s kompetenčním zákonem. VIZ také KOM 818.

	887
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 1, k ust. § 14 (Ministerstvo průmyslu a obchodu), k odst. 1, k výrazu „pro inovace“ (viz str.10)
Pokud nebude akceptována připomínka k ust. § 13 odst. 1 návrhu zákona (viz doporučující připomínka výše), navrhujeme jako alternativu nahradit výraz „pro inovace“ výrazem „pro inovace a transfer znalostí“, tak, že po úpravě bude znít ust. § 14 odst. 1 návrhu zákona následovně:

„§ 14 
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ústředním správním úřadem pro inovace a transfer znalostí je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace."
Zdůvodnění:
I přesto, že je „transfer znalostí“ a jeho podpora jednou z hlavních motivací pro novou úpravu, není tato problematika svěřena do gesce žádného ústředního správního orgánu. Problematika transferu znalostí tak kompetenčně visí ve vzduchoprázdnu. Transfer znalostí pak pouze patří mezi věci „zbytkově“ zabezpečované Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Bohužel však bez toho, aby jí k tomu zákon ukládal zvláštní pokyny a odpovídající aparát.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.

	888
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 1, k ust.  § 15, k názvu ustanovení „Ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností“ (str. 11)
Dosavadní název ust. § 15 návrhu zákona navrhujeme nahradit názvem: 
„§ 15
Působnost ústředních a jiných správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“
Zdůvodnění:
Název ust. § 15 návrhu zákona vyznívá překomplikovaně a je v něm použito z jazykového hlediska nevhodného slovního spojení „působící…v rámci svých působností“. 
Navrhuje se proto jednodušší znění názvu ustanovení, které odpovídá i jeho věcnému obsahu.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	889
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k názvu dílu 2 i ust. § 16 „Rada pro výzkum, vývoj a inovace“ (str. 12)
A. Navrhujeme zvážit změnu názvu „Rady pro výzkum, vývoj a inovace“ na „Radu pro výzkum, vývoj a transfer znalostí“.
Zdůvodnění:
Podle § 16 odst. 1 návrhu zákona je Rada pro výzkum, vývoj a inovace orgánem mimo jiné i pro transfer znalostí, takže by měl být její název rozšířen i o tuto oblast, tj. upraven na „Rada pro výzkum, vývoj a transfer znalostí“. Úpravu názvu rady je pak třeba promítnout do všech ustanovení návrhu zákona, kdy je název rady použit.
B. Navrhujeme, aby byla Rada pro výzkum, vývoj a inovace (po úpravě Rada pro výzkum, vývoj a transfer znalostí) zakotvena jako ústřední správní úřad.
Zdůvodnění:
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je stále koncipována pouze jako odborný a poradní orgán vlády, přestože jí už současná úprava svěřuje kompetence exekutivního charakteru, které vykonává samostatně vůči vládě nepodřízeným subjektům (vysokým školám a veřejným výzkumným institucím) a předložený zákon toto portfolio exekutivních činností ještě rozšiřuje. Formální postavení RVVI jako pouhého poradního orgánu vlády tedy již nekoresponduje s materiálním obsahem jejích kompetencí, které přesahují pouhé poradenské působení pro vládu. Tento nesoulad je na místě řešit koncipováním RVVI jako ústředního správního úřadu. Ostatně na postavení RVVI jako správního úřadu lze poukázat i ze znění ust. § 13 odst. 1, podle kterého „Ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“ Tedy s výjimkou správních agend, které zákon svěřuje RVVI.
Pokud by RVVI měla být pouhým poradním orgánem vlády, pak by tyto agendy měly náležet vládě. Dále např. předseda GA ČR a ředitel TA ČR předkládají RVVI dvakrát ročně zprávu o činnosti GA ČR a TA ČR a jejích orgánů za uplynulé období. Opět, pokud by byla RVVI pouhým poradním orgánem vlády, měly by být tyto zprávy předkládány vládě.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno částečně.
Předkladatel se neztotožňuje se stanoviskem připomínkujícího, že návrh zákona svěřuje RVVI kompetence exekutivního charakteru. Žádná z pravomocí svěřených RVVI nezahrnuje pravomoc vydávat závazná rozhodnutí vůči nepodřízeným subjektům. Všechny pravomoci RVVI jsou toliko návrhové, konzultační, koordinační atd. Finální závazné rozhodnutí (např. ohledně schválení národní politiky či metodiky hodnocení výzkumných organizací) však náleží vládě.

	890
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 2, k ust. § 16, odst. 2, písm. i), ke koordinaci a sjednocení metodického prostředí pro poskytování účelové podpory (viz str. 12)
Doporučujeme doplnit ust. § 16 odst, 2 písm. i) návrhu zákona o upřesnění způsobu provádění koordinace a sjednocování metodického prostředí pro poskytování účelové podpory, jejich cílů a cílové skupiny. 
Zdůvodnění:
Podle navrhovaného ustanovení má RVVI koordinovat a sjednocovat „metodické prostředí“ pro poskytování účelové podpory. To je významné mj. s ohledem na plnění závazků plynoucích z pravidel EU o státních podporách, není ale zřejmé, jakými akty toto sjednocování provádí a s jakými účinky a pro koho.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Formulace upravena tak, aby bylo zřejmé, že nástrojem pro sjednocení metodického prostředí jsou doporučení ke sjednocení podmínek účelové podpory.

	891
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 2, k ust.  § 17, k odst. 4, ke druhé větě, k textu: „Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace může zaniknout také odstoupením z funkce.“ (viz str. 13)
Doporučujeme ve druhé větě ust. § 17 odst. 4 návrhu zákona změnit formulaci „… může zaniknout také …“ na formulaci „... zaniká odstoupením z funkce …“, tak, že ust. § 17 odst. 4 bude po úpravě znít následovně:
„(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, a inovace. Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace zaniká odstoupením z funkce.“
Zdůvodnění:
Navržené znění druhé věty odst. 4 § 17 návrhu zákona obsahuje nepříliš jasně definovanou formulaci. Pouze může? A contrario tedy nemusí členství takto zaniknout. Doporučujeme proto znění druhé věty upřesnit dle návrhu výše. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	892
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 2, k ust. § 17, k odst. 1 (k textu „Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 16 členů a předsedu.“) a odst. 6 (k textu: „Pro účely zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace platí, že předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace má postavení člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace.“) (viz str. 13)
Doporučujeme v ust. § 17 odst. 1 návrhu zákona jednoznačně stanovit, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 17 členů, z nichž jeden je předseda. Navrhujeme zrušit ust. § 17 odst. 6 návrhu zákona. 
Zdůvodnění:
Ustanovení § 17 odst. 6 návrhu zákona obsahuje nepříliš jasně formulované pravidlo, a to zejména z pohledu existence členství předsedy RVVI, navíc chybí provazba na odstavec 1 § 17. Odstavec 6 považujeme za zbytečný a domníváme se, že i vadný, jelikož vyvolává nejasnosti: „Jindy to člen není? Jen při zasedání? Má tedy jiné právní postavení?“ Navrhujeme proto stanovit počet členů RVVI pouze v ust. § 17 odst. 1 návrhu zákona a odst. 6 jako nadbytečný zrušit. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	893
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 2, k ust. § 18, odst. 1, k textu: „Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsou předseda a předsednictvo.“ (str. 13)
S ohledem na Legislativní pravidla vlády doporučujeme upravit i formulaci § 18 odst. 1 návrhu zákona. Toto ustanovení de facto říká, že RVVI má 17 členů a jejím orgánem je jeden z nich. RVVI ale není subjekt, nemůže mít orgány, neboť tato rada sama je orgánem. Jde proto o nevhodnou formulaci. Mělo by být řečeno, že RVVI má 17 členů (upraveno v ust. § 17 odst. 1 návrhu zákona, viz připomínka k § 17 odst. 1 výše), z nichž se rekrutuje předseda a předsednictvo (ale ne jako „orgány“).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	894
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3, k ust. § 20 (Grantová agentura České republiky), k odst. 3, k písm. e), k textu: „e) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, …“ (viz str. 15)
Navrhované ustanovení § 20 odst. 3 písm. e) zakotvuje, že GA ČR „jedná“ s příslušnými orgány České republiky a Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory s vnitřním trhem. Obsah a povaha „jednání“ by měly být v ustanovení konkretizovány – v případě příslušných orgánů České republiky jde v zásadě o spolupráci s koordinačními orgány v rozsahu stanoveném zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, na který by bylo vhodné výslovně odkázat, a následně o oznamování záměru poskytnout určitou státní podporu Evropské komisi podle čl. 108 odst. 3 SFEU a navazujících právních aktů EU.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Předkladatel nepovažuje za nutné, aby v návrhu zákona byly podrobněji popisovány procesy, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy na úseku práva anti-subvenčního.

	895
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3, k ust. § 23 (Předsednictvo Grantové agentury České republiky), k odst. 1 (viz str. 16) 
Do ustanovení § 23 odst. 1 návrhu zákona navrhujeme vložit za písmeno b) nové písmeno c), které zní:
„c) rozhoduje o námitkách proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu (dále jen „oznámení o vyřazení projektu“),“.
Dosavadní písmena c), d), e) a f) se označují jako písmena d), e), f) a g).
Zdůvodnění:
Podle § 26 odst. 1 písm. b) návrhu zákona projednává kontrolní rada GA ČR námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu a podle písmene c) předkládá svá stanoviska předsednictvu GA ČR. Zákon neupravuje, kdo o námitkách rozhodne. Vzhledem k tomu, že kontrolní rada předkládá své (právně nezavazující stanovisko) k námitkám předsednictvu GA ČR, je zřejmé, že to bude tento orgán, který má o námitkách rozhodnout. Tuto rozhodovací pravomoc předsednictva je tedy třeba do zákona doplnit.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
V souvislosti s provedenou změnou bylo představenstvo určeno jako nadřízený orgán pro GAČR namísto předsedy GAČR.

	896
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3, k ust. § 26 (Kontrolní rada Grantové agentury České republiky) (viz str. 17-18)
V navrhovaném zákoně zůstávají zachovány všechny nedostatky a nejasnosti dosavadní jen velmi útržkovité, a tedy ne zcela postačující úpravy kontrolních činností kontrolních rad GA ČR a TA ČR.
V § 26 odst. 1 písm. a) návrhu zákona je předmět kontroly kontrolní rady GA ČR vymezen mj. s použitím slovního výrazu „rozdělování finančních prostředků“ GA ČR. Význam tohoto pojmu je ovšem nejasný, neboť zákon jej nijak nedefinuje a nejde ani o pojem zákona o finanční kontrole. Není tedy z hlediska terminologie jasné, co je při kontrolování tohoto „rozdělování“ vlastně kontrolováno, jaké skutečnosti jsou kontrole podrobovány. Předmět kontroly by proto v této své části měl být v zákoně vymezen poněkud pregnantnějším a srozumitelnějším způsobem.
Dále v úpravě zcela chybí úprava hledisek této kontroly (měřítek žádoucího stavu čili kritérií kontroly). Vychází se automaticky z toho, že jde o hlediska stanovená zákonem o finanční kontrole, tedy zákonnost a principy 3 E (efektivnost, účelnost a hospodárnost)? Zákon o finanční kontrole se ovšem na tuto kontrolní činnost podle všeho nevztahuje, takže to nelze automaticky předpokládat. Navíc v této oblasti činnosti mohou v úvahu přicházet i další hlediska kontroly, která zákon o finanční kontrole neuplatňuje. Úprava hledisek kontroly by tedy měla být do ust. § 26 návrhu zákona doplněna.
Stejně tak by mělo být z úpravy více jasné i to, co je vlastně výsledkem kontrolní činnosti kontrolní rady. Dosavadní i nově navrhovaná úprava se v ust. § 26 odst. 3 návrhu zákona jen nepřímo a zcela bez dalších podrobností zmiňuje o „stanoviscích“ kontrolní rady. Není jasné, zda se má na mysli, že výsledkem kontrolní činnosti je vždy jedno určité stanovisko s jedním typově shodným obsahem, či zda mohou být vydávána různá stanoviska s různým obsahem apod. Zákon by měl v tomto ohledu pregnantně formulovat, po vzoru jiných zákonů upravujících kontrolní činnosti v oblasti veřejné správy (zákon č. 166/1993 Sb., o NKÚ, č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, č. 255/2012 Sb. kontrolní řád), co je výsledkem kontrolní činnosti (jaký výsledný kontrolní dokument či dokumenty) a co je jeho obsahem (určité kontrolní zjištění o určitých skutečnostech, popř. též určitá navazující doporučení kontrolujícího orgánu apod.).
Tyto otázky by měly být v zákoně upraveny i přesto, že se nyní nově počítá s tím, že stanoviska kontrolních rad budou již jen právně nezavazující (proti čemuž nelze nic namítat). Právně nezavazující povaha výsledného kontrolního dokumentu neznamená jeho právní bezvýznamnost, viz např. právně rovněž nezavazující, a přesto právě velmi významné kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Dosavadní i nově navrhovaná právní úprava svou naprostou útržkovitostí svěřuje úpravu vlastních pravidel této kontrolní činnosti zcela volné úvaze kontrolního orgánu, což vytváří značnou právní nejistotu pro subjekty kontrolního vztahu a je tedy pro úpravu v právním státě nepostačující.
Protože předmětem kontrolní činnosti kontrolní rady je v obecné rovině každopádně hospodaření s veřejnými prostředky, jde o kontrolní činnost, která jsou v materiálním smyslu také finanční kontrolou. Z tohoto důvodu i pro odstranění případných nejistot by bylo vhodné do úpravy § 26 doplnit, že na kontrolní činnost kontrolní rady se nevztahují právní režimy zákonů o finanční kontrole a zákona kontrolního řádu.
Argumentaci této připomínky lze obdobně uplatnit též pro úpravu ust. § 36 návrhu zákona (viz doporučující připomínka týkající se kontrolní rady TA ČR níže).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	897
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3, k ust. § 26 (Kontrolní rada Grantové agentury České republiky), k odst. 1, k písm. b) (k textu: „b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu, námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu a …“ (viz str. 17)
V ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) návrhu zákona navrhujeme nahradit slova „námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu“ slovy „námitky proti oznámení o vyřazení projektu“ tak, že ust. § 26 odst. 1 písm. b) návrhu zákona po úpravě bude znít následovně:
„… 
b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu, námitky proti oznámení o vyřazení projektu a…“
Zdůvodnění:
V ustanovení § 26 odst. 1 písm. b) návrhu zákona je již třeba použít legislativní zkratku zavedenou v novém ustanovení § 23 odst. 1 písm. c) návrhu zákona (viz doporučující připomínka k ust. § 23 odst. 1 výše).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	898
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3, k ust. § 26 (Kontrolní rada Grantové agentury České republiky), k odst. 4, k výrazu „Poslanecká sněmovna“ (viz str. 18)
Doporučujeme upřesnit označení „Poslanecká sněmovna“ na „Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen “Poslanecká sněmovna”)“.
Zdůvodnění:
Uvedené označení je neúplné, doporučujeme jej upřesnit. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	899
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 4, k ust. § 27 (Technologická agentura České republiky), k odst. 3 (viz str. 18)
Doporučujeme v ust. § 18 odst. 3 návrhu zákona změnit formulaci „… výzkumu a inovací …“ na formulaci „... výzkumu, inovací a transferu znalostí …“, tak, že ust. § 18 odst. 3 bude po úpravě znít následovně:
„(3) Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy a v této oblasti…“
Zdůvodnění:
Opomenutí transferu znalostí jako činnosti, na kterou může být poskytnuta účelová podpora, jde zcela proti smyslu a účelu nové úpravy. Tímto účelem je, dle tvrzení zákonodárce, podpora a usnadnění transferu znalostí. Zákonodárce zdá se předpokládá, že výzkumné organizace budou transfer znalostí i dále podporovat pouze z prostředků určených na výzkum. Navrhujeme umožnit TA ČR nebo MPO poskytovat účelovou podporu i na transfer znalostí.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	900
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 4, k ust. § 27 (Technologická agentura České republiky), k odst. 3, k písm. a) (viz str. 18)
Doporučujeme opravit zjevný překlep ve slově „půosbnosti“ na gramaticky správný výraz „působnosti“.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Výraz „podle své působnosti“ byl vypuštěn.

	901
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 3, k ust. § 27 (Technologická agentura České republiky), k odst. 3, k písm. h), k textu: „h) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem, …“ (viz str. 19)
Navrhované ustanovení zakotvuje, že TA ČR „jedná“ s příslušnými orgány České republiky a Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory s vnitřním trhem. Obsah a povaha „jednání“ by měly být v ustanovení konkretizovány – v případě příslušných orgánů České republiky jde v zásadě o spolupráci s koordinačními orgány v rozsahu stanoveném zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, na který by bylo vhodné výslovně odkázat, a následně o oznamování záměru poskytnout určitou státní podporu Evropské komisi podle čl. 108 odst. 3 SFEU a navazujících právních aktů Evropské unie.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Předkladatel nepovažuje za nutné, aby v návrhu zákona byly podrobněji popisovány procesy, které jsou upraveny zvláštními právními předpisy na úseku práva anti-subvenčního.

	902
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 4, k ust.  § 31 (Správní rada Technologické agentury České republiky), k odst. 3 (viz str. 21)
Z důvodů komplexnosti navrhované úpravy se navrhuje do ustanovení § 31 odst. 3 návrhu zákona vložit za písmeno e) nové písmeno f), které zní:
„f) rozhoduje o námitkách proti oznámení o vyřazení projektu,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
Zdůvodnění:
Podle § 36 odst. 1 písm. b) návrhu zákona projednává kontrolní rada TA ČR námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu a podle písmene c) předkládá svá (právně nezavazující) stanoviska, mj. i k námitkám, správní radě TA ČR a řediteli TA ČR. Zákon však neupravuje, kdo o námitkách rozhodne, zda správní rada TA ČR nebo ředitel TA ČR. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 31 odst. 1 písm. e) má správní rada TA ČR obecnou dohlížecí povinnost na činnost TA ČR, je na místě, aby rozhodovala o námitkách proti oznámení o vyřazení projektu. Tuto rozhodovací pravomoc správní rady TA ČR je tedy třeba do zákona doplnit.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	903
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 4, k ust. § 36 (Kontrolní rada Technologické agentury České republiky) (viz str. 23-24)
Jak již uvedeno v doporučující připomínce k ust. § 26 odst. 1 písm. a) návrhu zákona (viz výše) týkající se kontrolní rady GA ČR, v navrhovaném zákoně zůstávají zachovány všechny nedostatky a nejasnosti dosavadní jen velmi útržkovité, a tedy ne zcela postačující úpravy kontrolních činností kontrolních rad GA ČR a TA ČR.
V § 36 odst. 1 písm. a) návrhu zákona je předmět kontroly kontrolní rady TA ČR vymezen mj. s použitím slovního výrazu „rozdělování finančních prostředků“ TA ČR. Význam tohoto pojmu je ovšem nejasný, neboť zákon jej nijak nedefinuje a nejde ani o pojem zákona o finanční kontrole. Není tedy z hlediska terminologie jasné, co je při kontrolování tohoto „rozdělování“ vlastně kontrolováno, jaké skutečnosti jsou kontrole podrobovány. Předmět kontroly by proto v této své části měl být v zákoně vymezen poněkud pregnantnějším a srozumitelnějším způsobem.
Dále v úpravě zcela chybí úprava hledisek této kontroly (měřítek žádoucího stavu čili kritérií kontroly). Vychází se automaticky z toho, že jde o hlediska stanovená zákonem o finanční kontrole, tedy zákonnost a principy 3 E (efektivnost, účelnost a hospodárnost)? Zákon o finanční kontrole se ovšem na tuto kontrolní činnost podle všeho nevztahuje, takže to nelze automaticky předpokládat. Navíc v této oblasti činnosti mohou v úvahu přicházet i další hlediska kontroly, která zákon o finanční kontrole neuplatňuje. Úprava hledisek kontroly by tedy měla být do § 36 doplněna.
Stejně tak by mělo být z úpravy více jasné i to, co je vlastně výsledkem kontrolní činnosti kontrolní rady. Dosavadní i nově navrhovaná úprava se v § 36 odst. 1 písm. c) návrhu zákona jen nepřímo a zcela bez dalších podrobností zmiňuje o „stanoviscích“ kontrolní rady. Není jasné, zda se má na mysli, že výsledkem kontrolní činnosti je vždy jedno určité stanovisko s jedním typově shodným obsahem, či zda mohou být vydávána různá stanoviska s různým obsahem apod. Zákon by měl v tomto ohledu pregnantně formulovat, po vzoru jiných zákonů upravujících kontrolní činnosti v oblasti veřejné správy (zákon č. 166/1993 Sb., o NKÚ, č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, č. 255/2012 Sb. kontrolní řád), co je výsledkem kontrolní činnosti (jaký výsledný kontrolní dokument či dokumenty) a co je jeho obsahem (určité kontrolní zjištění o určitých skutečnostech, popř. též určitá navazující doporučení kontrolujícího orgánu apod.).
Tyto otázky by měly být v zákoně upraveny i přesto, že se nyní nově počítá s tím, že stanoviska kontrolních rad budou již jen právně nezavazující (proti čemuž nelze nic namítat). Právně nezavazující povaha výsledného kontrolního dokumentu neznamená jeho právní bezvýznamnost, viz např. právně rovněž nezavazující, a přesto právě velmi významné kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Dosavadní i nově navrhovaná právní úprava svou naprostou útržkovitostí svěřuje úpravu vlastních pravidel této kontrolní činnosti zcela volné úvaze kontrolního orgánu, což vytváří značnou právní nejistotu pro subjekty kontrolního vztahu a je tedy pro úpravu v právním státě nepostačující.
Protože předmětem kontrolní činnosti kontrolní rady je v obecné rovině každopádně hospodaření s veřejnými prostředky, jde o kontrolní činnost, která jsou v materiálním smyslu také finanční kontrolou. Z tohoto důvodu i pro odstranění případných nejistot by bylo vhodné do úpravy § 36 doplnit, že na kontrolní činnost kontrolní rady se nevztahují právní režimy zákonů o finanční kontrole a zákona kontrolního řádu.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	904
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě IV, k dílu 4, k ust. § 36 (Kontrolní rada Technologické agentury České republiky), k odst. 1, k písm. b) (viz str. 23)
V ustanovení § 36 odst. 1 písm. b) návrhu zákona navrhujeme nahradit formulaci „námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu“ formulací „námitky proti oznámení o vyřazení projektu“ tak, že ust. § 36 odst. 1 písm. b) návrhu zákona po úpravě bude znít následovně:
„… 
b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu, námitky proti oznámení o vyřazení projektu a…“
Zdůvodnění:
V ustanovení je již potřeba použít legislativní zkratku zavedenou v novém ustanovení § 23 odst. 1 písm. c) (viz doporučující připomínka k ust. § 23 odst. 1 písm. c) výše).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	905
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 41 (Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí), k odst. 1, k pojmu „výzkumná organizace“ a „výzkum“ (viz str. 26)
Pojem „výzkumná organizace“ i „výzkum“ jsou v rámci směrnice 2016/801 definovány poněkud jinak než v nařízení č. 651/2014 a na ně navazujících unijních soft law aktech. Pro účely této části zákona je proto nutné transponovat definice plynoucí ze směrnice, jmenovitě z jejího čl. 3 odst. 9 a čl. 3 odst. 10.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	906
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 41 (Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí), k odst. 2, zejména k formulaci „… vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky“ (viz str. 27)
Navržené ustanovení § 41 odst. 2 návrhu zákona by bylo vhodné konkretizovat, zejména stanovit, co se rozumí vynaložením veškerého úsilí k zabránění neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země v České republice, jinak budou vznikat spory o standardy jednání v tomto směru. Postačí, že se výzkumná organizace obrátí na příslušné orgány veřejné moci v ČR České republice k tomu, aby provedly vyhoštění dotčeného cizince? Jak bude výzkumná organizace postupovat v případě, že se dotčený cizinec stane nezvěstným? Použití navrhované obecné formulace se tedy v tomto případě jeví jako nedostatečné a negarantující právní jistotu ani, striktně vzato, rychlé vyhoštění neoprávněně pobývající státního příslušníka třetího státu z území České republice.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	907
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 42 (Žádost o schválení k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí), k odst. 2, písm. c) bodu 1, k textu „1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory, …“ (viz str. 28)
S ohledem na široké vymezení pojmu výzkumná organizace v čl. 3 odst. 10 směrnice 2016/801 není jasné, proč by možnost získat schválení k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí měla být omezena jen na výzkumné organizace ve smyslu nařízení č. 651/2014, resp. ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. g) návrhu zákona, které jsou příjemkyněmi institucionální podpory, což vylučuje zejména soukromé výzkumné organizace, které nejsou příjemci institucionální podpory od českého státu. Nezdá se ani, že by pro toto vyloučení existoval ve směrnici právní základ.
Tato připomínka je doporučující.
	V písmeni c) jsou uvedeny tři možnosti, které neplatí současně. Skutečno, že osoba provádějící výzkum je organizace není příjemcem institucionální podpory, na příslušné rozhodnutí poskytovatele tedy nemá, nemůže být překážkou v řízení, neboť má ještě další dvě možnosti prokázat výzkumnou činnost. 

	908
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 45 (Dohoda o hostovaní), k odst. 2 (viz str. 30)
Do ustanovení § 45 návrhu zákona jsou jen částečně transponována ustanovení článku 10 směrnice 2016/801, která stanoví povinné náležitosti dohody o hostování a o její platnosti, zejména chybí náležitosti podle čl. 10 odst. 2 písm. b) a c) směrnice, kromě toho není jasné, proč Česká republika nemá využít možnosti dané čl. 10 odst. 3 směrnice.. Doporučujeme ustanovení v tomto směru doplnit. 
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno.
Náležitosti dle čl. 10 odst. 2 písm. b) a c) jsou uvedeny v podstatných náležitostech dohody v ust. § 45 odst. 1. Transpozice článku 10 odst. 3 směrnice by vedla k tomu, že dohoda o hostování by vždy musela být smluvním typem podle Zákoníku práce. Dle názoru předkladatele není nutné omezovat okruh smluv, které mohou být v této věci uzavřeny.

	909
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 45 (Dohoda o hostovaní), k odst. 6 (k textu: „(6) Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem.“ (viz str. 31)
Navrhovaná úprava není příliš konzistentní s ostatními ustanoveními, neboť i v řadě míst návrhu se také výslovně neuvádí, že se subsidiárně použije občanský zákoník. Jeho aplikace navíc nastupuje automaticky; navrhujeme buď vypustit, případně důsledně provázat v dalších částech návrhu zákona.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	910
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části druhé, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 46 (Přestupky) (viz str. 31)
Přestupky by měly být společně v jedné části,, ideálně na konci návrhu zákona.  Navrhujeme sjednotit a přesunout na závěr návrhu.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	911
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě I, k ust. § 47 (Návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu), k odst. 1, k pojmu „střednědobý výhled výdajů“ (viz str. 32)
Pojem „střednědobý výhled výdajů“ není jasně provázán se zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který zapracovává závazky v oblasti koordinace hospodářské politiky a veřejných rozpočtů v EU, spíše jde o celkové výdaje sektoru veřejných institucí v oblasti VVI, který se ale dle zákona č. 23/2017 Sb. obecně stanovuje na tři roky.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno.
Střednědobý výhled výdajů se v 5 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb. stanovuje na „nejméně 2 další  rozpočtové roky.“.
Tomu odpovídá i navrhované znění § 47 odst. 1 předkládaného návrhu zákona. 

	912
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě I, k ust. § 49 (Některé formy účasti soukromého kapitálu na financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí), k odst. 1, k výrazu „bezúplatné“ (viz str. 33)
Navrženou úpravu považujeme za neúčelnou, neboť zákon nepřipouští jinou formu „financování“ než dar. Navrhujeme úpravu § 49 rozšířit a upřesnit.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Původní návrh byl „dar“, avšak byl rozšířen na obecné vyjádření.


	913
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě I, k ust. § 49 (Některé formy účasti soukromého kapitálu na financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí), k odst. 2 (viz str. 33)
Jde-li o účinnou spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, není zřejmé, proč navrhované ustanovení výslovně neodkazuje na relevantní ustanovení nařízení č. 651/2014, a to jmenovitě na čl. 25 odst. 6, čímž by se vnitrostátní právní úprava provázala s přímo použitelnou úpravou unijněprávní. 
Oproti ní není navrhované ustanovení zcela jednoznačné, jde-li o podmínky, za kterých je taková účinná spolupráce možná (včetně toho, jakou povahu spolupracující podniky mohou mít).
Doporučujeme dále text ust. § 49 odst. 2 návrhu zákon doplnit a uvést do souladu s ust. § 5 prováděcího „obecného“ nařízení vlády (provádějící předmětné ust. § 49).
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Odvolání směřuje nejen k článku 25, ale i k článku 2. Návrh prováděcího předpisu vychází z platného Rámce. 

	914
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 50 (Obecné podmínky podpory), k odst. 1 a 2 (viz str. 33)
Doporučujeme ust. § 50 odst. 2 návrhu zákona vypustit nebo přepracovat.
Zdůvodnění: 
Navrhovaná ustanovení § 50 odst. 1 a 2 návrhu zákona lze považovat za zásadní s ohledem na dodržení pravidel EU o poskytování státních podpor v kontextu poskytování podpor na VVI k tíži veřejných rozpočtů v ČR. Jde-li o odst. 1, bylo by však vhodné výslovně zdůraznit, že podmínka dodržení pravidel EU platí nejen v případě poskytování jednotlivých podpor, ale i programů podpor (to platí i o podporách poskytovaných v rámci programů podpor).
Význam odst. 1 je ale poněkud relativizován zněním odst. 2, z něhož se může zdát, že s výjimkou dodržení pravidel o způsobilých nákladech už další podmínky pro poskytování podpor na VVI neplatí, jelikož nejsou zmíněny zejména podmínky týkající se intenzity podpory nebo povahy činností, na které může podpora směřovat. Matoucí může být i souběžný odkaz na pravidla o státních podporách de minimis, který navozuje dojem, že podpory de minimis lze udělovat vždy, aniž by byl výslovně zohledněn zákaz kumulace podle čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1407/2013, případně ze speciálních nařízení pro některá odvětví. Ustanovení odst. 2 by proto mělo být vypuštěno nebo přepracováno.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Připomínka nenavrhuje žádnou konkrétní úpravu, jak požadují Legislativní pravidla vlády.

	915
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 53 (Předpoklady způsobilosti uchazeče), k odst. 2, k písm. e), k textu „která není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích“ (viz str. 35)
S ohledem na použití unijněprávního pojmu „podnik v obtížích“ je vhodné do poznámky pod čarou vložit odkaz na příslušné nařízení (čl. 2 bod 11 nařízení č. 651/2014). 
Jde-li o poskytování podpor na výzkum, vývoj a inovace podnikům, které mají povahu podniků v obtížích, je ale třeba upozornit na pravidla o kumulaci (zákazu kumulace) státních podpor plynoucí z článku 8 nařízení č. 651/2014 (viz zejména jeho odst. 3 a 5), a to zejména na zákaz kumulovat podporu podle nařízení č. 651/2014 s podporou de minimis na tytéž způsobilé náklady, pokud by taková kumulace vedla k překročení intenzity podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení. Toto pravidlo by mělo být v odst. 3 výslovně zohledněno.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	916
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 53 (Předpoklady způsobilosti uchazeče), k odst. 5, k textu: „Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na působilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami podpory.“ (viz str. 36)
Doporučujeme znění ust. § 53 odst. 5 návrhu zákona zúžit.
Zdůvodnění:
Jedná se o příliš široce koncipovanou kompetenci. V zásadě jde o zákonné zakotvení možnosti poskytovatele stanovit jakoukoliv podmínku. Doporučujeme proto znění předmětného ustanovení zúžit.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Připomínce není možné vyhovět, neboť není navrženo, jak by měl být text upraven.

	917
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 55 (Ověřování způsobilosti uchazeče), k odst. 1, k písm. c), k textu: „… c) k prokázání způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. e) a f) předložil poslední řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku.“ (viz str. 37)
Doporučujeme znění ust. § 53 a § 55 odst. 1 písm. c) návrhu zákona upravit způsobem uvedeným ve zdůvodnění této připomínky níže. 
Zdůvodnění: 
Považujeme tuto formulaci za nevhodnou. Účetní závěrky se ukládají do sbírky listin, takže správně by v § 53 návrhu zákona měla být jako podmínka „plnil povinnosti vzniklé za poslední 3 roky před žádostí o podporu vůči veřejnému rejstříku, do něhož je zapsán, zejména zveřejnil účetní závěrky a výroční zprávy jejich uložením do sbírky listin“ – viz obdobně ust. § 73/2 a) zák. č. 284/2023 Sb.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno.
Viz vypořádání připomínky AV ČR 853.
Pokud nelze skutečnost ověřit digitálně, např. předmětná listina chybí ve sbírce listin, znamenala by nemožnost náhradního prokázání automatické vyloučení uchazeče.
Ukládat plnění povinností podle jiného zákona tímto zákonem považuje poskytovatel za nevhodné.

	918
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 57 (Ztráta způsobilosti příjemce), k odst. 4, k výrazu „insolvenční soud“ (viz str. 38)
Doporučujeme text ust. § 57 odst. 4 návrhu zákona upravit a zohlednit argumenty uvedené ve zdůvodnění této připomínky (viz níže).
Zdůvodnění:
Navrhované ustanovení je koncipováno nevhodně, s ohledem na konstrukci v návrhu zde v této fázi vůbec nemusí být insolvenční soudce k dispozici. Je třeba promyslet varianty i konstrukci důsledků tohoto ustanovení.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Konstrukce byla projednávána v rámci pracovní skupiny LRV při přijímání nerealizované novely zákona č. 130/2002 Sb. Institutem přenositelnosti projektu nelze obcházet požadavky vyplývající z insolvenčního zákona. Pokud insolvenční soud nebude dostupný v potřebném čase nebo pokud insolvenční soud či věřitelé odmítnou souhlas udělit, nebude možné převod projektu realizovat.

	919
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě II, k ust. § 57 (Ztráta způsobilosti příjemce), k odst. 4, k formulaci: „věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů“ (viz str. 38)
Doporučujeme text ust. § 57 odst. 4 návrhu zákona upravit a zohlednit argumenty uvedené ve zdůvodnění této připomínky (viz níže).
Zdůvodnění:
Navrhované ustanovení je koncipováno nevhodně, s ohledem na konstrukci v návrhu zde v této fázi vůbec nemusí být věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů k dispozici. 
Navíc bude-li reorganizace, zůstává oprávnění jednat v rukou dlužníka. Takže tohle pravidlo je třeba celé promyslet a řešit podle toho, co může nastat.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	920
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě III, k ust. § 59 (Předmět a poskytovatelé institucionální podpory), k odst. 1, k textu „(1) Institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace, a to na veškeré způsobilé náklady.“ (viz str. 39)
Jde-li o pojem „způsobilé náklady“, je na místě výslovně odkázat na definice těchto nákladů v čl. 25 a násl. nařízení č. 651/2014. Pokud by se předpokládalo krytí i jiných nákladů, než s nimiž počítá nařízení č. 651/2014, nebude takových podporám uvedené nařízení svědčit a takové podpory lze poskytovat pouze po oznámení a přezkumu ze strany Evropské komise, která při přezkumu vychází z principů stanovených ve svém Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2022.
Ustanovení § 59 odst. 1 návrhu zákona by dále mělo výslovně odkazovat na zákaz křížového financování (a jasného oddělení rozpočtového a účetního vykazování) pro případ, že výzkumná organizace vykonává vedle nehospodářských činností (jejichž jádrem musí být „nezávislý VaV s cílem získat nové poznatky a lépe pochopit dané téma, včetně kooperativního VaV, pokud je spolupráce, do níž je výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura zapojena, účinná“) i činnosti hospodářské, případně pokud tyto hospodářské činnosti nejsou čistě vedlejší (srv. bod 21 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací z roku 2022). Mimochodem, zákaz křížového financování by měl být zdůrazněn obecně ve vztahu ke všem třem kategoriím podpory podle navrhovaného zákona.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno.
Pojmem „způsobilé náklady“ se odkazuje na definici pojmu v tomto zákoně (§ 2).
Další podmínky (zákaz křížového financování, případný souběh nehospodářských a hospodářských činností), resp. obecně podmínky slučitelnosti nebo výjimky ze zákazu veřejné podpory  je řešen přímo použitelným předpisem EU. Předkladatel se domnívá, že na něj není nutné opětovně odkazovat, neboť je přímo použitelný.

	921
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě III, k ust. § 59 (Předmět a poskytovatelé institucionální podpory), k odst. 2, k textu „(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty.“ (viz str. 39)
Obecný závazek k transferu znalostí na straně výzkumných organizací by bylo vhodné vyvážit tím, že se tento závazek uplatní „při dodržení podmínek práva EU“, které mj. vyžaduje, aby podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na výzkumnou organizaci, např. jako podílníci nebo členové, neměly přednostní přístup k výsledkům, jichž výzkumná organizace dosáhla. Transfer, který by nebyl s takovým požadavkem v souladu, by odporoval závazkům plynoucím České republice z pravidel EU o poskytování státních podpor.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno.
Jde o konstatování, se kterým předkladatel souhlasí. Jak bylo uvedeno u připomínky AV 920, jde o přímo použitelný předpis EU a není nutné na něj odkazovat.

	922
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě V, k dílu 1, k ust. § 64 (Předmět a poskytovatelé účelové podpory), k odst. 1, písm. a) k textu „… a) projekt v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu z výdajů Grantové agentury České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, …“ (viz str. 42)
Navrhujeme nahradit spojku „a“ spojkou „nebo“ tak, že text ust. § 64 odst. 1 písm. a) návrhu zákona bude po úpravě znít následovně:
„§ 64

Předmět a poskytovatelé účelové podpory
(1) Účelovou podporu lze poskytnout na 
a) projekt v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu z výdajů Grantové agentury České republiky nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, …“
Zdůvodnění: 
Účelem patrně nebyla konjunkce, ale disjunkce (tedy buď GA ČR nebo MŠMT), nikoliv jen obě instituce dohromady.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Skupiny grantových projektů nejsou zavedeny.

	923
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě V, k dílu 2, k ust. § 66 (Programy v oblasti aktuálních rizik), k odst. 2, k textu „2) Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu o jeho financování.“ (str. 44)
Navrhované ustanovení je třeba reformulovat, aby bylo v souladu s principy týkajícími se veřejných rozpočtů.
Zdůvodnění: 
Vláda nemůže jednat mimo rámec rozpočtu, a to zejména v rozporu se zásadou úplnosti státního rozpočtu, tj. nemůže být oprávněna schválit program, pro který by nebylo zajištěno krytí v rámci státního rozpočtu na dané časové období. Navrhované ustanovení je tedy třeba reformulovat v souladu s principy týkajícími se veřejných rozpočtů.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Připomínka neuvádí návrh úpravy. Připomínku nelze zapracovat.
Vláda je oprávněna rozhodnout o krytí rozpočtově nezajištěných výdajů postupem podle § 23 a násl. rozpočtových pravidel.

	924
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě V, k dílu 3, k ust. § 70 (Smlouva o poskytnutí podpory), k odst. 3, k druhé větě, k výrazu „vztahují“ (viz str. 45
Navrhujeme nahradit ve druhé větě ust. § 70 odst. 3 výraz „vztahují“ vhodnějším výrazem „použijí“ tak, že konečné znění ust. § 70 odst. 3, po úpravě bude znít následovně: 
„3) Je-li smlouva o poskytnutí podpory uzavírána s více příjemci, musí být jejich vzájemné vztahy upraveny ve smlouvě o poskytnutí podpory. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně použijí i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek.“
Zdůvodnění: 
Jedná se o chybnou legislativní techniku. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	925
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě V, k dílu 4, k ust. § 73 (Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů), k odst. 3, k textu „(3) Poskytovatel může umožnit zpracovat návrh projektu v anglickém jazyce. Umožní-li poskytovatel zpracování návrhů projektu v anglickém jazyce, je povinen zpracovat výzvu k podávání návrhů projektů rovněž v anglickém jazyce. V takovém případě poskytovatel současně uskuteční hodnocení návrhů projektů a vyhotovuje další písemnosti rovněž v anglickém jazyce.“ (viz str. 47)
Skutečnost, že projekt bude vyhlášen v angličtině a že se v angličtině budou vyhotovovat i „další písemnosti“ s sebou ponese, že v angličtině bude muset probíhat i řízení o námitkách nebo jiných opravných prostředcích a že angličtina bude hrát významnou roli v případě soudního přezkumu rozhodnutí týkajících se poskytování účelové podpory v takových případech (pokud zákon nestanoví jinak). 
To může znamenat zvýšené náklady mj. pro poskytovatele podpory, vhodné by však bylo stanovit i to, která jazyková verze bude rozhodná v případě, že nastanou rozpory mezi písemnostmi v různých jazycích, resp. v češtině a angličtině, pokud se k dané věci vztahují.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno částečně.
Upraveno podle připomínky MMR 229.
Náklady na překlady lze významně snížit využitím překladačů, např. DeepL, což by v běžném styku s poskytovatele s uchazeči mělo postačovat.
Mimo to se upozorňuje, že poskytovatel má možnost, nikoliv povinnost, přijímat návrhy projektů a činit některé úkony v anglickém jazyce.

	926
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě V, k dílu 4, k ust. § 80 (Námitky), k odst. 1, k textu „(1) Uchazeč je oprávněn podat námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu (dále jen „oznámení o vyřazení projektu“).“ (viz str. 50)
Navrhujeme dosavadní znění ustanovení § 80 odst. 1 návrhu zákona nahradit zněním: 
„(1) Uchazeč je oprávněn podat námitky proti oznámení o vyřazení projektu.“
Zdůvodnění.
Legislativní zkratka „oznámení o vyřazení projektu“ byla zavedena již v novém znění ustanovení § 23 odst. 1 písm. c) návrhu zákona – viz doporučující připomínka výše. Ze znění ust. § 80 odst. 1 je tedy nutno tuto legislativní zkratku vypustit a znění přeformulovat s použitím této zkratky zavedené již dříve.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	927
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě VI, k ust. § 85 (Hodnocení výzkumných organizací), k odst. 2, k textu „(2) Metodiku hodnocení výzkumných organizací navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a schvaluje vláda.“ (str. 52)
Navrhované ustanovení § 85 odst. 2 výslovně nepředpokládá, že by se v rámci přijímání metodiky hodnocení výzkumných organizací uplatnilo vnější připomínkové řízení. To je ale s ohledem na význam této metodiky, jakož i zajištění principu rovnosti při hodnocení výzkumných organizací závažné, a to nejen s ohledem na výzkumné organizace, které by měly mít možnost vyjádřit svůj postoj k návrhu RVVI, nýbrž i na uživatele výsledků VVI, včetně nejširší veřejnosti, jakož i na územní, profesní nebo zájmovou samosprávu. Proces přípravy metodiky by měl proto být propracován a měl by takové připomínkování zahrnout.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno. Neakceptováno.
Materiály předkládané vládě procházejí mezirezortním připomínkovým řízení v souladu s Jednacím řádem vlády, ledaže předseda vlády povolí výjimku. Proto není zapotřebí v právním předpise upravovat. 

	928
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části třetí, k hlavě VI, k ust. § 85 (Hodnocení výzkumných organizací), k odst. 3, k odkazu na ust. § 59 odst. 4 (viz str. 52)
Navrhujeme v ust. § 85 odst. 3 návrhu zákona upřesnit odkaz „podle § 59 odst. 4 písm. b)“.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Předkladatel dává přednost širšímu odkazu na celý odstavec 4, aby vyloučil možnost, že některý zřizovatel bude mít výzkumnou organizaci, která nebude hodnocena, a nebude ji moci přihlásit do hodnocení.

	929
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části čtvrté, k hlavě I, k ust. § 90 (Zveřejňování informací o prováděném výzkumu), k odst. 2 (viz str. 54)
Navrhovaná právní úprava zavádí v ustanovení § 90 odst. 2 povinnost výzkumné organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, ukládat současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích. 
V podstatě tak nařizuje povinný otevřený přístup k vědeckým publikacím, které byly podpořeny z veřejných prostředků. Tato právní úprava jde nad rámec právní úpravy Evropské unie, která Open Access jako povinnost nezavádí, ale pouze doporučuje (DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání). 
Důvodová zpráva ani hodnocení dopadů právní regulace neobsahuje analýzu ekonomických dopadů na publikování formou Open Access, spojených s publikačními poplatky (APC), které mohou být enormní a s tím spojené dopady na státní rozpočet.
Doporučujeme vypustit povinnost výzkumných organizací, které jsou příjemcem podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, zveřejňovat publikační výsledky formou otevřeného přístupu, který jde nad rámec evropské legislativy a který přinese dodatečné náklady na publikace.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
V odstavci 3 (dříve 2) není uvedena povinnost publikovat pouze v režimu zlatého otevřeného přístupu, kdy je vědecké sdělení dostupné čtenáři bezplatně a ihned po vydání. Principem zelené cesty otevřeného přístupu je, že autoři publikují výsledky své práce, např. odborné recenzované články, v tradičním předplaceném periodiku a zároveň ukládají autorskou verzi článku ve vybraném repozitáři. Na něj především cílí uvedené ustanovení. APC se vztahují ke zlaté cestě. V této souvislosti se připomíná projekt CzechElib, jehož se AV ČR účastní.

	930
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části čtvrté, k hlavě I, k ust. § 90 (Zveřejňování informací o prováděném výzkumu), k odst. 2, k výrazu „se zveřejněním“ (viz str. 54)
Navrhujeme v ust. § 90 odst. 2 upřesnit výraz „se zveřejněním“ na výraz „se zveřejněním informací“ tak, že konečný text ust. § 90 odst. 2 po úpravě bude znít následovně:
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním informací kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění.“
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Připomínka je v rozporu s připomínkou AV ČR 929.

	931
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části čtvrté, k hlavě II, k ust. § 94 (Informační systém výzkumu, vývoje a inovací), k odst. 3, k písm. b), k části textu „transferu znalostí a jejich výsledcích podporovaných z veřejných prostředků, …“ (viz str. 56)
Z předmětného ustanovení není zřejmé, jaké informace by se měly do Informačního systému VaVaI vkládat. Doporučujeme rozsah požadovaných informací jednoznačně upřesnit v prováděcím předpisu k návrhu zákona.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Rozsah údajů evidovaných v ISVVI bude upřesněn v prováděcím předpise.

	932
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části páté, k dílu 1, k ust. § 102 (Přechodná ustanovení, k odst. 1 (viz str. 60)
Navrhujeme ust. § 102 odst. 1 z návrhu zákona vypustit.
Zdůvodnění: 
Navrhované ustanovení je v zákoně nadbytečné, jeho obsah je zahrnut v samotném konceptu nabytí účinnosti (na rozdíl od smluv). Jeho zakotvení by proto bylo nesystémové.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	933
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III, k části páté, k dílu 2, k ust. § 107 (Zmocňovací ustanovení) (viz str. 63)
Navrhujeme sjednotit v ust. 107 a v příslušných návrzích jednotlivých prováděcích nařízení k návrhu zákonu výčet ustanovení, ke kterým má vláda nařízením stanovit podrobnější obsahové náležitosti, tj. vypustit z výčtu v § 107 ustanovení, které nejsou v návrzích nařízení prováděné a doplnit do něj chybějící ustanovení návrhu zákona, které naopak v návrzích nařízení prováděné jsou (např. § 2, § 78 a § 101). 
V této souvislosti připomínáme, že v zásadní připomínce k ust. § 4 a5 (ke koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace) požadujeme vynětí ust. 4 a 5 z výčtu v ust. § 107 návrhu zákona.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	939
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálům VI-1, Vi-2, VI-3, k úvodnímu textu „Vláda nařizuje podle § 106 …“ (viz str. 1)
Navrhujeme v úvodním textu prováděcích nařízení vlády změnit „podle § 106“ na „podle § 107“, jelikož ust. § 106 upravuje územně samosprávné celky a ust. § 107 je zmocňovací ustanovení. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	940
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI, k úvodnímu textu „Vláda nařizuje … k provedení … (viz str. 1) a k ust. § 14 „(k § 79 odst. 1) odborný poradní orgán a oponenti (viz str. 10)
Navrhujeme doplnit do výčtu prováděných ustanovení v úvodním textu „obecného“ nařízení vlády i do závorky k ust. § 14 obecného nařízení i ust. § 78 návrhu zákona, které upravuje oponentní posudky. 
Tato připomínka je doporučující.
	Předkladatel nepovažuje jednotnou úpravu oponentních posudků na legislativní úrovni za potřebnou. Naopak doporučuje vytvořit dostatečný prostor pro potřebnou variabilitu. I když předpokládá, že základní vyjádření oponenta může být součástí integrovaného prostředí pro administraci, nechce ani znemožnit vložení oponentního posudku např. ve formátu pdf.

	941
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI, k ust. § 1 k textu „(k § 2 odst. 2 písm. q) Vymezení způsobilých nákladů“ (viz str. 1)
Navrhujeme změnit „q“ na „r“, jelikož vymezení způsobilých nákladů je obsaženo v ust. § 2 odst. 2 písm. r) návrhu zákona a nikoli v písm. q), kde je vymezen pojem „výsledek“.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	942
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI, k § 5 (Transfer znalostí), k odst. 3 (viz str. 10)
Navrhujeme upravit ust. § 5 odst. 3 takto.
· na konec úvodního textu odst. 3 za slova „nebo testovacími a experimentálními infrastrukturami, …“ doplnit text „musí být splněna jedna z následujících podmínek:“
· na konec textu v písm. a), b) přidat slovo „nebo“,
· v úvodu písm. d) změnit text „výzkumné organizace nebo výzkumné infrastruktury“ na text „výzkumné organizace, velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury“ tak, aby konečné znění tohoto ustanovení znělo po úpravě následovně:
„(3) Jsou-li projekty výzkumu prováděny společně podniky a výzkumnými organizacemi, velkými výzkumnými infrastrukturami nebo testovacími a experimentálními infrastrukturami, musí být splněna jedna z následujících podmínek:  
a) zúčastněné podniky nesou v plné výši náklady projektu, nebo 
b) výsledky spolupráce, které nemají za následek vznik práv duševního vlastnictví, lze veřejně šířit a práva duševního vlastnictví vzniklá z činností výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur nebo testovacích a experimentálních infrastruktur plně náleží těmto subjektům, nebo 
c) práva duševního vlastnictví vzniklá z projektu, jakož i související přístupová práva jsou mezi různé spolupracující partnerské subjekty rozdělena tak, aby byly náležitě zohledněny jejich pracovní oblasti, příspěvky a příslušné zájmy, nebo  
d) výzkumné organizace, velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury obdrží za práva duševního vlastnictví, jež vznikla v důsledku jejich činností a jsou postoupena zúčastněným podnikům nebo k nimž získaly zúčastněné podniky přístupová práva, náhradu odpovídající tržní ceně; od této náhrady lze odečíst absolutní výši hodnoty veškerých finančních či nefinančních příspěvků zúčastněných podniků na náklady činností výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur nebo testovacích a experimentálních infrastruktur, jež měly za následek vznik dotčených práv duševního vlastnictví.“
Zdůvodnění: 
Text ust. § 5 „obecného|“ nařízení vychází z čl. 2.2.2 Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, konkrétně tento odstavec 3 z bodu 29 Rámce. Znění tohoto odstavce v prováděcím nařízení je však nepřesné, proto je potřeba ho upravit v souladu s Rámcem.
Tato připomínka je doporučující.
	1. Akceptováno.
2. Akceptováno.
3 
NEVÍM, JESTLI V § 5 MOHOU BÝT TAKÉ TESTBEDY. VIZ PŘIPOMÍNKA ÚOHS.

	943
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI-1, k ust. § 6, k písm. i) (viz str. 5, 1. řádek písm. i))
Navrhujeme doplnit před „§ 90“ chybějící předložku „podle“.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	944
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI-1, k ust. § 8, k textu „podle § 10 písm. a), b), f), g), h), j), k), o) a p) …“ (viz str. 6)
Ustanovení § 10 návrhu „obecného“ nařízení, na které ust. § 8 odkazuje, obsahuje pouze písmena a) až d), ani žádné další ustanovení návrhu předmětného nařízení neobsahují písm. o) a p), doporučujeme tento odkaz upravit.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	945
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI-1, k ust. § 12, k odst. 2, k písm. c), k textu „podle § 10 písm. d) až p) …“ (viz str. 9)
Ustanovení § 10 návrhu „obecného“ nařízení, na které § 12 odkazuje, obsahuje pouze písmena a) až d), a ani žádné další ustanovení návrhu předmětného nařízení neobsahuje písm. o) a p), i tento odkaz doporučujeme upravit.
Tato připomínka je doporučující.
	Ustanovení bylo vypuštěno.

	946
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI-1, k ust. § 13, k odst. 1, k písm. f), k textu „…podle § 72 odst. 4 a 5 zákona…“ (viz str. 9)
Ust. § 72 návrhu zákona má pouze odst. 1 až 4 (tj. odst. 5 není v tomto ustanovení obsažen). Odkaz v ust. § 13 odst. 1 písm. f) návrhu „obecného“ nařízení doporučujeme upravit. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	947
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu VI-2, k ust. § 5, k odst. 2, k textu „…podle § 73 odst. 4 zákona…“ (viz str. 4)
Doporučujeme změnit v ust. § 5 odst. 2 „odst. 4“ na „odst. 3“, jelikož možnost zpracovat návrh projektu v anglickém jazyce upravuje ust. § 73 odst. 3 návrhu zákona (nikoli odst. 4).  
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	948
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu jako celku
Doporučujeme v celém materiálu včetně návrhů prováděcích nařízení a Důvodové zprávy zkontrolovat správnost číslování jednotlivých ustanovení. 
Zdůvodnění:
Jak vyplývá z předchozích doporučujících připomínek v materiálu včetně Důvodové zprávy jsou nesrovnalosti v číslování ustanovení (viz např. zmocňovací ustanovení je v návrhu zákona § 107 a v Důvodové zprávě § 106).
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	949
	Akademie věd ČR, AVCR-S 779/2023 SPO
	K materiálu III jako celku
Doporučujeme v celém textu návrhu zákona sjednotit úpravu odkazů na jiné právní předpisy v souladu s Legislativními pravidly vlády.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	950
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 1 písm. e), (definice orientovaného výzkumu)
Nahradit navržené znění následujícím:
„e) orientovaným výzkumem výzkum zacílený na plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „Národní politika“)“.
Zdůvodnění:
Navržená definice vadně vymezuje orientovaný výzkum jako část výzkumu, zacíleného na řešení „strategických výzev společenského a hospodářského charakteru“, které ale nejsou právně definovány. Vrcholným dokumentem pro oblast VaVaI a TZ je podle § 3 odst. 1 „Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“, která tyto strategické výzvy rovněž neobsahuje a nespecifikuje. Paralelně jsou v § 3 odst. 4 definovány „Národní priority orientovaného výzkumu“, které mají rovněž vycházet z nespecifikovaných strategických výzev. Návrh definice orientovaného výzkumu je tak v rozporu s účelem zákona (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.) a současný neuspokojivý stav ještě zhoršuje. Navrhuje se proto definovat orientovaný výzkum v souladu s mezinárodně uznávaným vymezením tohoto pojmu jako výzkum zaměřený na plnění cílů Národní politiky, tj. jako celý výzkum bez části základního výzkumu orientovaného výlučně na rozvoj poznání („Blue Sky Research”).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Pojem „orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	951
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 1 písm. f), (definice vědy)
Nahradit navržené znění následujícím:
„f) vědou vysoce kvalifikovaná systematická tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, která zároveň obsahuje prvek novosti, je kreativní a tvůrčí, obsahuje prvek nejistoty, je systematická a je převoditelná nebo reprodukovatelná.“ a návazně formulačně upravit navazující ustanovení zákona.
Zdůvodnění:
Navržená definice vadně vymezuje pojem „věda („činnost směřující k získávání souboru vědeckých poznatků o objektech a procesech reálného světa“ „obdobně jako pojem „základní výzkum“ („práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností“). Činnosti v aplikovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí tedy podle návrhu nejsou „vědecké“ (tj. jsou tedy „nevědecké“), což je v rozporu s řadou dalších ustanovení zákona, která pojem „věda“ a „vědecký“ používají pro celou oblast upravenou zákonem (§ 2 odst. 2 písm. k) – definice projektu, § 2 odst. 2 písm. q) bod 2 – definice výsledku, § 2 odst. 3 písm. b) – definice vědecké diplomacie, § 6 Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, § 12 Vědecká diplomacie atd. Navrhuje se proto definovat pojem „věda“ pro celou oblast působnosti zákona na základě mezinárodně uznávaných standardů, které umožňují posoudit, zda je daná činnost vědecká nebo nikoliv.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Pojem „věda“ byl vypuštěn. Jde o obecně známý pojem, který není zapotřebí definovat zákonem.

	952
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 3 nové písm. f), (zavedení definice pojmu „výzkumný pracovník“)
doplnit v § 2 odst. 3 nové písm. f) a následující písm. přečíslovat: „f) výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu k subjektu provádějícímu výzkum, a která má autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům dosaženým s podporou z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace“.
Zdůvodnění:
V návrhu zákona jsou definováni „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“ (§ 2 odst. 3 písm. f) a „výzkumný pracovník ze třetí země“ (§ 2 odst. 3 písm. g), ale chybí definice základního pojmu „výzkumný pracovník“. Zákon přitom ukládá řadu povinnosti příjemcům (např. § 6 odst. 2 a 6, § 96 odst. 2 písm. b), i poskytovatelům (např. § 65 odst. 3, § 96 odst. 2 písm. b)), založených na jednoznačném vymezení pojmu „výzkumný pracovník“. Stávající výklad pojmu „výzkumný pracovník“ je přitom velmi různorodý (např. na jedné straně je jím každý tvůrčí pracovník nebo každý pracovník podílející se na řešení projektu či koncepce jakéhokoliv subjektu provádějícího výzkumné a vývojové činnosti včetně technického a pomocného personálu, na straně druhé jsou jimi pouze pracovníci odpovědní za projekt či koncepci VO popř. za etapu jejich řešení, nebo pracovníci s určitým úvazkem vyšším, než určitá hodnota FTE, které se rovněž liší).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Zavedena definice výzkumného pracovníka podle připomínky MPSV 339.

	953
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 3 odst. 4 a 5, (k vymezení Národních priorit orientovaného výzkumu)
Vypustit v § 3 odst. 4 a 5 a do odst. 2 doplnit písm. e):
„Národní priority orientovaného výzkumu vycházející z Národní RIS3 strategie a dalších strategických dokumentů schválených vládou pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které stanovují omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu, které budou podle možností státního rozpočtu výrazněji podporovány.“ A v následujících ustanoveních zákona a jeho prováděcích předpisů pojem „Národní priority orientovaného výzkumu“ vypustit tam, kde je uváděn současně s pojmem „Národní politika“.
Zdůvodnění:
Na rozdíl od znění zákona č. 130/2002 Sb., podle kterého jsou Národní priority orientovaného výzkumu součástí Národní politiky, návrh zákona zavádí tyto priority jako nezávislý dokument. Současně návrh zákona nereflektuje v těchto prioritách ani další dokumenty, které jsou pro ČR závazné, zejm. Národní RIS3 strategie. Tímto návrh zákona neplní svůj deklarovaný účel (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.). Další zásadním nedostatkem je, že návrh zákona umožňuje při omezených zdrojích státního rozpočtu podpořit pouze oblasti, uvedené v prioritách, čímž popírá smysl pojmu „priorita“ tak jak je v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí používán ve vyspělých zemích (tj. oblast, která je podporována více, nikoliv však výlučně). Zúžení podpory VaVaI na omezený počet oblastí by bylo i v rozporu s programovým prohlášením vlády (viz např. „Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů.“).
Navržené ustanovení zavádějící Národní priority orientovaného výzkumu jako rovnocenný dokument k Národní politice (a nikoliv její součást) není v souladu s čl. 181 odst. 1 Smlouva o fungování EU: „Unie a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Unie.“).
Navrhuje se v souladu s účelem zákona nezavádět Národní priority jako samostatný dokument, ale jako přílohu Národní politiky (čímž bude jednoznačně vymezeno jejich postavení v soustavě koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI) a současně explicitně uvést, že priority budou podporovány výrazněji, nikoliv ale výlučně.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Národní priority orientovaného výzkumu byly vypuštěny. RIS 3 vložena nebyla.

	954
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 5 odst. 2 druhé větě, (zveřejnění koncepce VO)
Doplnit druhou větu:
„Výzkumná organizace zveřejňuje dlouhodobou koncepci rozvoje prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu s výjimkou případů, kdy by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 1“.
Zdůvodnění:
Ustanovení návrhu zákona jsou v rozporu – ustanovení § 5 odst. 2, které VO bez výjimky ukládá povinnost své koncepce činnosti na dalších 5 let zveřejnit s ustanovením § 7 odst. 1 (zajištění institucionální odolnosti jak z hlediska bezpečnostních rizik pro ČR, tak zamezení negativních dopadů na hospodářství ČR) a s ustanovením § 8 odst. 1 (ochrana bezpečnostních zájmů státu vč. Rizik VaVaI, rozvoje EVS atd.). V řadě oblastí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací není možné tato ustanovení splnit současně, protože zveřejněním koncepce dojde k zpřístupnění údajů dalším zemím v rozporu se zájmy ČR.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	955
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 5 odst. 3 (výjimka u koncepce VO pro VŠ)
Vypustit závěr odst. 3:
„(3) Výzkumná organizace nezpracovává dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace, jestliže jsou informace podle odstavce 2 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, schváleném poskytovatelem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak9“
9 § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.“.
Zdůvodnění:
V § 21 odst. 1 písm. b) ukládá zákon č. 111/1999 Sb. veřejným a státním vysokým školám a v § 42 odst. 1 písm. b soukromým vysokým školám zpracovat strategický záměr vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru.
Strategický záměr není koncepce VO a neobsahuje návrhem zákona požadované náležitosti a nesplňuje ani požadavky na přípravu veřejných strategií.
Podle ustanovení zákona č. 111/1999 Sb. se strategický záměr a každoroční plán jeho realizace zpracovává (popř. aktualizuje) každoročně, což je zásadní rozdíl od koncepce VO, která se zpracovává na období 5 let.
Výjimka tak zavádí nerovné prostředí pro jednotlivé druhy VO a proto se žádá o její vypuštění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Text byl upraven.

	956
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 14 odst. 2 písm. c), (hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur - testbedů)
Ve druhé části věty nahradit pojem „infrastruktur pro vývoj, testování a ověření“ pojmem „testovacích a experimentálních infrastruktur“.
Zdůvodnění:
Ve druhé části věty je omylem použit jiný pojem („hodnocení infrastruktur pro vývoj, testování a ověření“) než v první části věty „hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur“). Navrhuje se oprava pojmu ve druhé části věty.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	957
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 16 odst. 2 písm. d), (hodnocení dopadů programů)
Doplnit písm. d):
„d) přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a přípravu metodiky pro hodnocení programů a jejich dopadů po 5 letech od jejich ukončení a jejich předložení vládě,“.
Zdůvodnění:
Hodnocení dopadů programů je dosud provádí formálně, protože je součástí ex post hodnocení programů bezprostředně po jejich ukončení. Ekonomické i společenské dopady programů jsou ve vyspělých zemích hodnoceny až s odstupem (většinou pěti let), kdy je možné zjistit, které výsledky programů se uplatnily v praxi a s jakými dopady.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Navržená formulace vyznívá tak, že samy metodiky mají být připraveny po 5 letech od ukončení programů. Časový odstup pro provedení hodnocení není dle názoru předkladatele uvádět výslovně v zákoně. Tato úprava může být obsažena v samotných metodikách pro hodnocení.

	958
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 16 odst. 2 písm. g), (soulad hodnocení VO)
Doplnit písm. g):
„g) posuzování souladu průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,“.
Zdůvodnění:
Metodika hodnocení výzkumných organizací odlišně upravuje jejich hodnocení v segmentech vysokých škol, ústavů AV ČR a resortních VO. Je proto v zákoně nutné specifikovat, podle které části metodiky bude soulad hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli posuzován. Např. „Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol“ byla schválena usnesením vlády ze dne 30. 7. 2019 č. 563, více než dva roky po schválení Metodiky 2017+ (usnesení vlády ze dne 8. 2. 2017 č. 107) a v řadě základních věcí se oba dokumenty liší. Navrhuje se proto specifikovat, podle kterého segmentu bude posuzování prováděno.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Navržená úprava je nadbytečná. RVVI provádí posuzování souladu průběhu hodnocení podle metodiky hodnocení výzkumných organizací. Pokud tedy sama metodika stanoví různá pravidla hodnocení pro různé segmenty, rozumí se samo sebou, že i posuzování souladu se bude uskutečňovat podle pravidel rozhodných pro daný segment.

	959
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 17 odst. 3, (zastoupení odborníků v RVVI)
Doplnit odst. 3:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli vyváženě zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací, transferu znalostí a uživatelské sféry.“.
Zdůvodnění:
Složení členů RVVI má odpovídat její působnosti. Návrh ale nezajišťuje vyvážené složení 16 členů RVVI podle oblastí její působnosti - např. podle § 47 odst. 2 návrhu zákona „Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.“ a tomu musí odpovídat i složení RVVI).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ponechává se na vládě, aby jmenovala členy poradního orgánu dle svého uvážení, stejně jako v minulosti.
§ 13 odst. 3 byl upraven po dohodě s MK takto:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí.“.

	960
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k hlavě IV, nový § 37, (reprezentace podnikového výzkumu)
Doplnit nový § 37 o reprezentaci podnikového výzkumu a následující § přečíslovat:
„§ 37
Reprezentace podnikového výzkumu
 (1) Reprezentace podnikového výzkumu sdružuje subjekty30), kteří jako hlavní předmět své činnosti vykonávají výzkum.
(2) Reprezentaci podnikového výzkumu tvoří členové zastupující Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářskou komoru České republiky a Asociaci výzkumných organizací.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace projednává s reprezentací podnikového výzkumu návrhy koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, a dále návrhy výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatelé projednávají s reprezentací podnikového výzkumu návrhy svých programů výzkumu, vývoje a inovací, pokud se týkají podnikového výzkumu. Reprezentace podnikového výzkumu může předkládat Radě pro výzkum, vývoj a inovace podněty, týkající se podnikového výzkumu.“
(30) § 421 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zdůvodnění:
Podnikový výzkum zabezpečuje více než dvě třetiny objemu výzkumu a vývoje v ČR, dominantně se podílí využití jeho výsledků v praxi, je významným subjektem v procesu transferu znalostí a výrazně se podílí i na aplikovaném výzkumu a vývoji podporovaném ze státního rozpočtu. Na rozdíl od reprezentace vysokých škol a vedení AV ČR (která je fakticky reprezentací ústavů AV ČR) se ale nemá možnost zapojit do tvorby koncepcí a strategií výzkumu. Jeho roli částečně supluje především Svaz průmyslu a dopravy ČR, který je ale primárně nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdružující zaměstnavatele a podnikatele, nikoliv subjekty zabývající se podnikovým výzkumem. Hlavním argumentem proti zařazení reprezentace průmyslového výzkumu bylo, že nejde o veřejnoprávní subjekt, což ale např. pro Českou konferenci rektorů jako orgán reprezentace vysokých škol zřízení podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, platí také – ze 47 členů je již 17 zástupců soukromých vysokých škol a jejich podíl stále roste,
	Neakceptováno.

	961
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 39 odst. 2 a 3 (výše pokuty za přestupky při neplnění povinnosti VO vůči evidenci VO)
Doplnit § 39 odst. 2:
„(2) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci se dopustí opomenutí tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1. Za tento přestupek lze uložit při prvním přestupku napomenutí, při druhém a dalším pokutu do 10 000 Kč.“
a návazně odst. 3:
„(3) Opomenutí podle odstavce 2 projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které je podle zvláštního právního předpisu13 správním orgánem příslušným k řízení.
13 “Zákon č. 250/2016 Sb.“.
Zdůvodnění:
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku. Neplnění povinnosti podle § 39 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. není přestupkem („Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“), ale opomenutím („… opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat …“). Rovněž navržená výše pokuty za opomenutí neodpovídá jeho závažnosti a společenské škodlivosti (např. pokud by návrh zákona explicitně nestanovoval výši pokuty, bylo by ji možné podle § 46 uložit jen do výše 1 000 Kč) a není v relaci k ustanovením § 38 zákona č. 250/2016 Sb. Dále bez odůvodnění návrh zákona nevyužívá prvního stupně správního trestu – napomenutí (viz § 35 zákona č. 250/2016 Sb.).
Rovněž návrh zákona v odst. 3 explicitně neuvádí, kdo je správním orgánem příslušným k řízení (pokud by ho neuvedl, byl by správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Objektivní stránka přestupku může mít v závislosti na tom, jak je formulována skutková podstata jak aktivní formu (konání), tak i pasivní formu (opomenutí). V daném případě se jedná o přestupek, jehož objektivní stránka je představována protiprávním opomenutím. To však nic nemění na tom, že dané jednání je přestupkem ve smyslu zákona.

	962
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 49 odst. 2 (nezávislý výzkum a transfer znalostí v režimu účinné spolupráce)
Nahradit 2. větu k § 49 odst. 2 zněním:
„V takovém případě může být výzkum nebo transfer znalostí financován z prostředků veřejné podpory nebo z vlastních zdrojů výzkumné organizace nebo ze soukromých zdrojů nebo jejich kombinací.“.
Zdůvodnění:
Návrh zákona ve 2. větě výrazně posouvá smysl ustanovení o nezávislém výzkumu a transferu znalostí v režimu účinné spolupráce tak, že je vždy nezbytná podpora z veřejných zdrojů. To je v rozporu s ustanovením přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky, který v čl. 2 bodu 90 v definici účinné spolupráce explicitně uvádí, že náklady může nést pouze jedna z účastněných stran (tj. nezávislý výzkum a transfer znalostí v režimu účinné spolupráce může být plně financován ze soukromých zdrojů).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	963
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 60 odst. 2 (doba poskytování institucionální podpory)
Doplnit období, na které je IP DKRVO na základě hodnocení poskytována:
„(2) Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci na dobu 5 let a pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace.
Zdůvodnění:
Cíle, na které je institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytována, období komplexního hodnocení podle metodiky hodnocení VO atd. jsou stanoveny na 5 let a na stejnou dobu musí poskytovatel vydat rozhodnutí o poskytnutí IP DKRVO tak, aby mohly být splněny cíle uvedené v dlouhodobé koncepcí rozvoje výzkumné organizace.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Institucionální podpora by měla být poskytována tak, aby cíle uvedené v koncepci bylo možné naplnit. Doba 5 let je vhodná a nejčastěji užívaná, ale není ale nezbytné svazovat poskytovatele jednotným postupem.

	964
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 73 odst. 3 (návrhy projektů v anglickém jazyce)
Doplnit druhou větu následovně:
„V takovém případě poskytovatel současně uskuteční hodnocení návrhů projektů a vyhotovuje další písemnosti rovněž v anglickém jazyce a příjemce předkládá podklady k řešení projektu ústředním a kontrolním orgánům rovněž v anglickém jazyce.“.
Zdůvodnění:
Navrhuje se doplnit ustanovení o povinnostech poskytovatele i povinnostmi příjemce, tak aby celá agenda projektu byla vedena v anglickém jazyce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Upraveno podle připomínky MMR 229.

	965
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 85 odst. 1, 2. věta (výsledek hodnocení VO)
Vypustit závěr § 85 odst. 1, 2. věty:
„Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.“.
Zdůvodnění:
Odpovědnost za poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, která je závislá na výsledku hodnocení, nese výlučně poskytovatel. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborný a poradní orgán vlády, nikoliv subjekt nadřízený poskytovatelům, který by mohl jejich činnost (tj. výsledky hodnocení VO) hodnotit, kontrolovat, popř. bez jakékoliv odpovědnosti měnit.
Zásadním důvodem, proč další projednávání s RVVI vypustit je, že proces poskytnutí podpory dále prodlouží.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
§ 85 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení.
Hodnocení provádějí v rozsahu dle Metodiky RVVI a poskytovatel. Každý zodpovídá za svoji část. Aby poskytovatel mohl přijmout závěry, je zapotřebí, aby oba partneři své části hodnocení vzájemně projednali.
V odůvodnění připomínky se uvádí, že Rada není „subjekt nadřízený poskytovatelům, který by mohl jejich činnost (tj. výsledky hodnocení VO) hodnotit, kontrolovat, popř. bez jakékoliv odpovědnosti měnit.“. Není zřejmé, z čeho je odvozeno tvrzení o snaze měnit hodnocení poskytovatele, protože předkládaný návrh zákona žádnou podobnou pravomoc RVVI neobsahuje.
Rovněž se v připomínce neodůvodňuje tvrzení o kontrole či nadřízenosti. Rada je poradním orgánem vlády a může z podstaty věci komentovat cokoliv ve své působnosti a předkládat vládě svá doporučení, aniž by k tomu potřebovala zvláštní zmocnění.

	966
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 86 (kontrola nejen institucionální podpory)
Zajistit stejné podmínky pro institucionální, účelovou a systémovou podporu - přesunout § 86 na závěr hlavy VI jako § 90 a upravit jeho znění:
„§ 90
Kontrola institucionální podpory
Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5 % objemu institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % příjemců, kterým poskytl institucionální podporu v daném kalendářním roce.“,
a návazně vypustit v § 89 odst. 3.
Zdůvodnění:
Institucionální podpora je jediná, která má samostatný § o kontrole. Pro účelovou podporu je kontrola řešena v § 89 odst. 3 a pro systémovou podporu její kontrola v návrhu zákona není uvedena. Bez odůvodnění tak bylo z návrhu zákona vypuštěna část ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.
U příjemců s jedním programem s několika projekty, z nichž jeden je dominantní navíc může dojít díky navrženým podmínkám („nejméně u 5 % objemu účelové podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % projektů v programu“) k tomu, že dominantní projekt bude kontrolován opakovaně každoročně a ostatní projekty vůbec ne.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Rozdělení hodnocení a kontroly do dvou ustanovení je provedeno z legislativních důvodů (počet odstavců).

	967
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. – návrh zákona, k § 90 odst. 2 (zveřejňování informací o vědeckých publikacích VO převážně financovaných u veřejných prostředků)
Doplnit § 90 odst. 2:
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění, s výjimkou těch výzkumných organizací, na které se vztahuje ustanovení § 92 odst. 5 nebo výsledků realizovaných transferem znalostí.“.
Zdůvodnění:
Navržené ustanovení je v rozporu s ustanovením § 92 odst. 5 („Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu29, může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků“), které na základě ustanovení zákonů č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, stanovuje povinnost poskytovat údaje jen pro státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, popř. subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
Navržené ustanovení je současně v rozporu s ustanoveními o transferu znalostí (§ 2 odst. 1 písm. d) a následující) – výzkumná organizace může buď plnit jeden z hlavních cílů návrhu zákona a „vytvářet společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch“ (spoluprací při výzkumu, poradenstvím, poskytováním licencí, převodem práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, mobilitou) nebo může své výsledky zveřejňovat. Obojí najednou (s výjimkou publikací) možné není. Navržené ustanovení tak zužuje transfer výsledků pouze na publikační činnost.
Tato připomínka je zásadní.
	Viz připomínka AV ČR 929.

	968
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 96 odst. 1 písm. e), (zveřejňování informací o nepodpořených návrzích projektů)
Vypustit část návrhu o nepodporovaných návrzích projektů:
e) „projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a o návrzích projektů, které byly podány do výzvy k podávání návrhů projektů a kterým poskytovatel neposkytl účelovou podporu, včetně informací o důvěrnosti údajů,“.
Zdůvodnění:
Návrh zákona zavádí novou povinnost evidencí návrhů projektů, které nebyly podpořeny, aniž u jiných aktivit by tento systém byl navrhován (takto by např. mohly být evidovány neúspěšné aktivity mezinárodní spolupráce, sdílených činností, činností velkých výzkumných infrastruktur apod.). Návrhem nejen že nedochází k zjednodušení administrativy, naopak při nízké úspěšnosti v některých programem k jejímu řádovému nárůstu. Návrh navíc není v důvodové zprávě ani odůvodněn, resp. odůvodnění je v rozporu s ním – mají se sledovat všechny činnosti a aktivity VaV a pokud není projekt podpořen, žádná činnost podpoření z veřejných prostředků se nerealizuje.
Navržené ustanovení nemá obdobu ve vyspělých zemích a to mj. proto, že pokud uchazeči budou vědět, že informace o jejich nepodpořených projektech budou zveřejněny, budou poskytovat jen obecné informace tak, aby mohli při další výzvě dopracovaný návrh předložit znovu. Tím výrazně omezí hodnocení odborné kvality návrhů, jejich hodnocení bude ryze formální a výsledný efekt návrhu ustanovení bude celospolečensky kontraproduktivní – jediný, kdo na něm bude profitovat budou poradenské firmy, píšící projekty na zakázku.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	969
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 96 odst. 2 písm. a), (doplnění údajů IS VaVaI o kooperativním výzkumu)
Doplnit na konec věty v písm. a):
„ … licencích a o smluvním a kooperativním výzkumu.
Zdůvodnění:
V rozporu s dokumenty EU jsou v návrhu zákona pod pojmem „smluvní výzkum“ zahrnuty jak vlastní pojem „smluvní výzkum“, který není nezávislým výzkumem, není zahrnut do účinné spolupráce (čl. 1.3 bod 16 písm. h) a je hospodářskou činností, tak kooperativní (tj. kolaborativní) výzkum, který je naopak nezávislým výzkumem, je zahrnut do účinné spolupráce a je nehospodářskou činností (čl. 1.3 bod 16 písm. h), čl. 2.1.1 bod 20 písm. a), bod ii) Rámce 2022). Údaje o smluvním a o kooperativním výzkumu je proto nutné vést v IS VaVaI odděleně tak, aby je bylo možné použít při hodnocení VO a dalších činnostech, k nimž má IS VaVaI podle § 94 sloužit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Na základě připomínky AV896 zůstanou v daném ustanovení pouze údaje o transferu znalostí s tím, že rozsah těchto údajů bude podrobněji vymezen v prováděcím předpise.

	970
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části III. - návrh zákona, k § 96 odst. 2 písm. b) a návazně k § 59 nový odst. 7 a § 75 odst. 1 (pracovní úvazky výzkumných pracovníků)
Ustanovení § 96 odst. 1 písm. b) buď vypustit, nebo doplnit:
a) v § 59 nový odst. 7:
„(7) Pro účely poskytnutí a kontroly institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů28.“.
b) v § 75 odst. 1 doplnit, že oprávnění shromažďovat osobní údaje o návrzích projektů zahrnuje i pracovní úvazky výzkumných pracovníků a současně nejen shromažďování, ale i zpracování těchto údajů:
„(1) Pro účely poskytnutí a kontroly účelové podpory a hodnocení programů je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů28.“
Zdůvodnění: 
Povinnost příjemců uvádět údaje o výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce je třeba buď vypustit - ani v Důvodové zprávě není uvedeno, k čemu má další shromažďování citlivých osobních údajů sloužit, navíc je v prováděcím předpise uvedeno, že se to týká pracovníků s vyšším úvazkem než 0,5 (pro kontrolu apod. je tento údaj nadbytečný).
Variantou v případě doplnění legitimního odůvodnění je zavést zákonem oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o pracovních úvazcích jednotlivých výzkumných pracovníků, které jsou osobními údaji (tj. nestačí uvést, že IS VaVaI tyto údaje obsahuje nebo že pracovník VO je povinen je podle § 6 odst. 6 poskytnout, zákon musí stanovit oprávnění orgánu státní správy tyto údaje shromažďovat a zpracovávat nejen pro projekty, ale i pro IP DKRVO). Dosud byly údaje o pracovních úvazcích uváděny agregátně bez uvedení osobních údajů a výše pracovních úvazků jednotlivých výzkumných pracovníků. Současně je třeba jednoznačně stanovit, kdo je výzkumný pracovník (viz připomínka č. 3 a návrh na doplnění vymezení tohoto pojmu do definic návrhu zákona).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení § 97 upraveno tak, aby bylo patrné, že poskytovatelé mají povinnost tyto údaje předávat. Možnost zpracovávat osobní údaje pak nemusí být výslovně zakotvena v zákoně. Postačuje, pokud plyne z kompetence samotné (viz čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR).

	971
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části VI.1 - nařízení vlády obecné, k § 1 odst. 1 bod 6 (ke způsobilosti nákladů na popularizaci u VaV projektů)
Doplnit § 1 odst. 1 bod 6:
„6. náklady na popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí s výjimkou projektů podporovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky1).“
1) Článek 25 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“
Zdůvodnění:
Náklady na popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí jsou u projektů podporovaných podle článku 25 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (což jsou projekty všech programů výzkumu a vývoje) VaVaI nezpůsobilými náklady a proto je nutné v prováděcím předpise, který specifikuje způsobilé náklady, uvést výjimku.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Jde o nejširší možnou množinu způsobilých nákladů. Poskytovatel si vybere ty náklady, které jsou relevantní. 
Bod 6 není podle blokové výjimky. Může být důvodem notifikace, pokud by bylo nutné ověřit slučitelnost podpory. Bloková výjimka není jedinou možností, jak vydávat veřejné finanční prostředky na výzkum, vývoj a inovace.

	972
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části VI.2 - nařízení vlády o IS VaVaI, nový § 12 (chybějící údaje o smluvním a kooperativním výzkumu)
Doplnit nový § 12 (a následující přečíslovat), který návazně na § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona stanoví, které údaje o smluvním a kooperativním výzkumu se vedou v IS VaVaI.
Zdůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Údaje o smluvním a kooperativním výzkumu podle § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona ale návrh prováděcího předpisu neuvádí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	973
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K části VI.3 - nařízení vlády o evidenci VO, k § 3 odst. 1 (sbírka listin evidence VO)
Specifikovat jmenovitě údaje, které obsahuje sbírka listin evidence VO, např.:
„(1) Sbírka listin obsahuje doklady prokazující naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí[footnoteRef:8] přiložené k žádosti o zápis do evidence: [8:  Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.] 

a) identifikační údaje (název, IČO, sídlo a právní forma),
b) hlavní cíl činnosti,
c) vedení odděleného účetnictví pro hospodářské činnosti,
d) zamezení přednostního přístupu k výsledkům činnosti,
e) datum podání žádosti o zápis,
f) datum zápisu,
g) datum poslední aktualizace údajů,
 a dokumenty podle § 3.“.
Zdůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Tyto údaje návrh prováděcího předpisu neuvádí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	974
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K částem IV a V - k Důvodové zprávě, kap. 7 „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty“ a k RIA kap. 3.1 a 3.2
Analyzovat a finančně vyčíslit chybějící dopady na státní rozpočet dané zavedením dalších agend poskytovatelů a rozšířením povinností příjemců podpory, které předložený návrh neobsahuje, nebo jsou vadné.
Zdůvodnění:
Předkládací zpráva neuvádí dopady návrhu zákona na státní rozpočet.
Důvodová zpráva v kap. 7 pouze odkazuje na RIA v kap. 3.2.
RIA v kap. 3.2 „Vyhodnocení variant“ uvádí náklady na zachování současného stavu ve výši 566 mil. Kč/r a náklady na implementaci nového zákona ve výši 426 mil. Kč/r. Náklady na implementaci nového zákona ale zahrnují prakticky jen náklady na Integrované prostředí pro administraci účelové podpory (IP AÚP) srovnávané s odhadovanými náklady na zachování současného stavu (viz str. 103 a 101 RIA).
Prvním zásadním nedostatkem je, že uvedené odhady předkladatele vadně uvádí poskytovatele (u řady resortních programů implementovaných TA ČR je poskytovatelem TA ČR a ne daný resort, takže jsou náklady zřejmě započteny dvakrát), že odhady pro resortní poskytovatele jsou několikanásobně vyšší než závazné ukazatele zákona o státním rozpočtu ČR na r. 2023 (náklady na hodnocení včetně hodnocení IP DKRVO v kapitolách MO, MV, MPO, MZe, MŠMT, MK a MZd byly v r. 2023 jen 59 663 tis. Kč), takže do nákladů současného stavu byly započteny i další výdaje poskytovatelů, které ale zavedením IP AÚP nezmizí, protože povinnosti poskytovatelů a náklady na ně zůstávají novým zákonem zachovány, resp. se rozšiřují.
Druhým zásadním nedostatkem je, že z nákladů na implementaci nového zákona, který pro poskytovatele i příjemce zavádí řadu dalších povinností, je v kap. 3.1 RIA Identifikace nákladů a přínosů (str. 87 – 95) uvedena jen část a z ní jsou vyčísleny jen zvýšené náklady ve výši cca 147 mil. Kč, přínosy jsou popsány pouze slovně. Jak tyto údaje souvisí s kap. 3.2 RIA, není uvedeno (jmenovitě jsou v ní uvedeny na str. 103, 107 a 121 pouze 4x vyšší výdaje na zavedení IP AÚP - 426 mil. Kč, než v kap. 3.1 na str. 87 – 110 mil. Kč). Zcela chybí kvantifikace nákladů a zajištění zdrojů na ně pro nové povinnosti příjemců i poskytovatelů uvedené v návrhu zákona v § 6 – 9 a následujících.
Předpokládaný celkový finanční dopad návrhu zákona na státní rozpočet není uveden a bude jednoznačně negativní – návrh zákona zavádí pro poskytovatele další agendy a pro příjemce další povinnosti. RIA, na kterou kap. 7 Důvodové zprávy odkazuje, obsahuje řadu vad a nedostatků, údaje v ní uvedené si vzájemně protiřečí a jsou též v rozporu s údaji zákona o státním rozpočtu ČR na r. 2023 a dalšími zdroji.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Akceptováno.
Do Důvodové zprávy doplněna základní tabulka z RIA. V podrobnostech se odkazuje na RIA, kap. 3.2, která je součástí předkládaného materiálu.

	975
	Asociace výzkumných organizací, bez č.j.
	K částem IV a V - k Důvodové zprávě, kap. 7 „Předpokládaný na podnikatelské prostředí České republiky“ a k RIA kap. 3.2
Upravit hodnocení pozitivního dopadu na podnikatelské prostředí na neutrální a uvést konkrétní důvody podle zdůvodnění připomínky.
Zdůvodnění:
Dopady návrhu zákona na podnikatelské prostředí nebudou pozitivní – návrh na jedné straně zavádí nové nástroje podpory (které ale již nařízení Komise (EU) č. 651/1014 Sb. dávno umožňuje) a legalizuje v souladu s evropskými předpisy kooperativní (=kolaborativní) výzkum, resp. výzkum prováděný ve spolupráci s podniky, na druhé straně zvyšuje administrativní zátěž všech příjemců včetně podniků a akcentuje podporu základního výzkumu. Např. představa, že úprava podmínek pro otevřenou vědu (dostupnost výzkumných dat z projektů apod.) pozitivně ovlivní podnikatelské prostředí, jak uvádí kap. 7, není reálná, další náklady přinese kyberbezpečnost, nutnost kontrol etického chování atd..
Návrh řešení
Upravit hodnocení pozitivního dopadu na podnikatelské prostředí minimálně na neutrální a uvést konkrétní důvody.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
GBER sice umožňuje použít různé nástroje podpory VaVaI, ale česká legislativa upravující oblast VaVaI nikoliv. GBER stanovuje pouze podmínky pro uplatnění blokové výjimky, neurčuje však, jaké z možných nástrojů národní legislativa umožňuje. Stávající legislativa umožňuje pouze dotaci. Pro využití dalších nástrojů je třeba tuto legislativu změnit tak, aby byly odstraněny legislativní překážky užití 
Uplatnění pravidel otevřeného přístupu ke znalostem a k datům s nimi spojeným zlepšuje bezplatný přístup všech zájemců ke znalostem a k pracovištím, která tyto znalosti vytváří. To platí i pro podnikovou sféru, resp. pro její vývojová pracoviště. Údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mohou být opakovaně použity také pro komerční účely. Využití znalostí a schopností výzkumných pracovišť je jednou z podmínek (určitě nikoliv jedinou) dlouhodobé konkurenceschopnosti. 

	976
	Bezpečnostní informační služba, 1686/2023-BIS-1
	Navrhujeme vyjasnit vztah mezi § 2 odst. 2 písm. f) a § 15 zákona. 
Odůvodnění: Dle § 2 odst. 2 písm. f) ie poskytovatelem organizační složka státu, která rozhoduje o poskytnutí podpory a která tuto podporu poskytuje. V § 15 odst. 1 i 2 se však hovoří o „ústředních a jiných správních úřadech". Z pohledu BIS, která je organizační složkou státu, avšak ve své působnosti, na kterou by mohl být navázán výzkum, není správním úřadem, tím vzniká nejasnost ohledně možností a postavení BIS v oblasti výzkumu a vývoje.
Podle současné právní úpravy a navazujících koncepčních vládních dokumentů poskytuje podporu v oblasti bezpečnostního výzkumu Ministerstvo vnitra. BIS je tedy v případě účasti na výzkumu výhradně v postavení dalšího účastníka. Toto jednoznačné zakotvení však nový návrh neobsahuje, což prohlubuje výše uvedenou nejasnost o postavení, které BIS z hlediska své specifické pozice podle nového zákona získá. Není též zřejmé, zda se počítá pro oblast bezpečnostního výzkumu (či též jiných oblastí) s dodatečným určením centrálního gestora pro danou oblast.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Navrhovaný zákon je obecný, neurčuje gesce a nevstupuje do působností daných zákonem č. 2/1969 Sb. Podle tohoto zákona za oblast bezpečnosti zodpovídá Ministerstvo vnitra, z čehož lze dovodit, že také oblast bezpečnostního výzkumu spadá pod toto ministerstvo.

	977
	Bezpečnostní informační služba, 1686/2023-BIS-1
	Navrhujeme do § 102 doplnit či vložit nový odstavec ve znění:
,,x) Podle zvláštních postupů stanovených vládou podle § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. lze tam, kde je to z povahy věci možné, přiměřeně postupovat do schválení zvláštních postupů podle § 9 tohoto zákona.".
Odůvodnění: Lze předpokládat, že příprava nové podoby zvláštních postupů pro schválení vládou bude určitou dobu trvat, a to i s ohledem změny a možné nejasnosti (viz výše) v zákonné úpravě bezpečnostního výzkumu. V mezidobí lze využít postupy schválené usnesením vlády č. 702 ze dne 26. července 2021 tam, kde to změna zákona nebude fakticky znemožňovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	978
	Bezpečnostní informační služba, 1686/2023-BIS-1
	V úvodu textu § 4 odst. 1 je zavedena legislativní zkratka „koncepce poskytovatele", která však není použita hned v navazujícím § 5 odst. 1.
	Akceptováno.

	979
	Bezpečnostní informační služba, 1686/2023-BIS-1
	Upozorňujeme na překlep v závěru textu § 27 odst. 3 písm. a) („půosbnosti").
	Text byl vypuštěn.

	980
	Českomoravská konfederace odborových svazů, ČMKOS-LR-207/2023/177/23
	Bez připomínek.
	

	981
	Česká konference rektorů, bez č.j.
	Připomínka k celému dokumentu 
Návrh zákona neobsahuje náležitosti a pravidla pro uzavírání smlouvy o účasti na projektu uzavírané mezi příjemcem a dalším účastníkem, ani ustanovení o distribuci přístupových/užívacích práv k výsledkům či pravidla licencování a převodu vlastnických práv k předmětům ochrany duševního vlastnictví, jež jsou výsledky.
Tato ujednání jsou v dosavadním zákoně 130/2002 Sb. pro příjemce a další účastníky potřebnými pravidly chování předcházejícímu porušování pravidel veřejné podpory podle práva EU. Rámec EU pro státní podporu není závazný a od účinnosti nově navrhovaného zákona patrně nezbude těmto subjektům než studovat za tímto účelem Smlouvu o fungování evropské unie, sekundární právo EU a judikaturu ESD
	Neakceptováno a vysvětleno.
Úprava práv k výsledkům se řídí obecnou právní úpravou, kterou není nutné opakovat v dalších zákonech.
Pokud jde o vypořádání práv k výsledkům v souvislosti s veřejnou podporou, úprava je uvedena v návrhu prováděcího předpisu.
Je ponecháno na poskytovateli, aby stanovil podmínky pro úpravu práv k výsledkům. Tyto podmínky musí být v souladu s anti-subvenčním právem EU. Předkladatel proto souhlasí s připomínkujícím, že poskytovatel musí podrobně nastudovat příslušnou úpravu práva veřejné podpory a tomu přizpůsobit podmínky podpory. Příjemci a dalšímu uchazeči však postačí, pokud se dobře obeznámí s podmínkami podpory stanovenými poskytovatelem a zajistí jejich dodržení. Nelze tedy souhlasit s tím, že by navržená právní úprava nutila příjemce a dalšího uchazeče ke studiu anti-subvenčního práva EU.
Znovu se připomíná 
- návrh prováděcího předpisu, kde je předmětná úprav obsažena; původní úprava již není po změně Rámce aktuální,
- platnou úpravu nakládání s výsledky (autorský zákon, průmyslové právo)
- přímou aplikovatelnost evropské úpravy subvenčního práva, kde není možná transpozice

	982
	Česká konference rektorů, bez č.j
	Připomínka k celému dokumentu 
Navržená novela přináší některé důležité prvky do VaV ekosystému, výsledná podoba předloženého znění návrhu Zákona bohužel není obsahově ani formálně plně konzistentní. Současně vnímáme, že větší množství již prodiskutovaných závěrů pracovní skupiny ministryně VaV stakeholderů vč. ČKR nebyly v návrhu reflektovány. 
Zásadní připomínka
	Připomínka je neurčitá, neboť neuvádí, v čem konkrétně nebylo vyhověno. Připomínku nelze vypořádat.

	983
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 Vymezení pojmů 
Chybí definice smluvního výzkumu.
V původním znění zákona byl definován pojem smluvní výzkum.
Smluvním výzkumem rozumíme výzkum prováděný jménem podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie43), k jehož provádění je využívána výzkumná organizace nebo výzkumná infrastruktura, přičemž podnik vlastní výsledky výzkumných činností, nese riziko neúspěchu a za obdržené služby poskytne výzkumné organizaci nebo výzkumné infrastruktuře přiměřenou odměnu.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.


	984
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 1 písm. d) 
§ 2 odst. 2 písm. j) 
§ 10
§ 62, bod 2 písm. f)
Návrh na doplnění definice transferu znalostí následovně:
d) transferem znalostí proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví mimo jiné využívajících principů otevřené vědy a popularizace, přeměny dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech
Principy otevřené vědy a zapojení popularizace vědy vede ke sdílení a propojování znalostní napříč obory, díky aplikaci zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ je možné využít těchto principů k maximalizaci využití existujících výsledků bez přímé nutnosti zveřejnění výsledků. Z daného důvodu se jeví definici transferu znalostí pro účely navrhovaného zákona uvést v co nejširší možné míře. Tím se zpřehlední použití tohoto termínu napříč zákonem.
S tím souvisí i § 3 § 2 odst. 2, písm. j), kdy poté stačí použít pouze sousloví „transfer znalostí“
S tím souvisí i textace §§ 10, 62 odst. 2, písm. f), kdy by zde také případně stačila jen reference na transfer znalostí.
	Neakceptováno a vysvětleno.
Otevřená věda a popularizace sice s transferem znalostí souvisí, ale nelze je považovat za transfer znalostí. 
Principy otevřené vědy byly doplněny na mnoha místech návrhu zákona.
Doplnění do definice by mohlo být vykládáno jako přímá překážka komercializace výsledků výzkumu.
Bylo řešeno s příslušnými regulátory oblasti inovací a aplikovaného výzkumu.

	985
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2-4
Navrhujeme doplnění nové definice (nové písm.):
„Obchodní společností typu spin-off (dále jen „spin-off“) je právnická osoba, jejíž převažující činnost spočívá ve využití a rozvoji výsledků výzkumné organizace, a to zejména na základě transferu znalostí poskytnutí licence, převodem práv duševního vlastnictví nebo na základě nepeněžitého vkladu výsledku výzkumné organizace do této právnické osoby.“
Zdůvodnění:
Definice transferu znalostí dle § 2 odst. 1 písm. d) užívá termínu „společnost typu spin-off“. Jedná se o obecný pojem, který je pro kontext zákona a užitý kontext svým významem odlišný od obecného chápání pojmu spin-off. Za nezbytné považujeme doplnit definici, která jasně stanoví význam, jaký termín spin-off pro účely zákona má. 
Jsme si vědomi, že v textu zákona se aktuálně termín dále neobjevuje. Definice však může být užitečná i pro účely prováděcích předpisů či jiné legislativy.
	Vysvětleno.
Text „spin-off“ byl nahrazen v souladu s § 56 odst. 3.
Definice nebyla doplněna, řešení v § 56 postačuje a vyhovuje dalším možným případům.
Byl užit opis „zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací“.


	986
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 1 písm. d)
Doporučujeme nezahrnovat publikace a mobilitu výzkumných pracovníků do transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Publikace a mobilita výzkumných pracovníků nespadá do technologického transferu, ale do vědy.
	Neakceptováno.
Jde o část definice převzatou z Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.

	987
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 1 písm. d)
Velmi široká definice transferu znalostí.
Dáváme ke zvážení, zda by nebylo vhodné v zákoně zavést samostatnou užší definici „transfer znalostí“, zahrnující kromě úvodu definice, uvedeného v návrhu zákona, „poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání nebo nabývání majetkové účasti ve spin-off“ a samostatnou širší definici „spolupráce ve výzkumu“ zahrnující „transfer znalostí“ a „smluvní výzkum, publikace vzniklé společnou činností v rámci spolupráce, mobilitu výzkumných pracovníků“. 
Dále navrhujeme změnit pojem „společnost typu spin-off“ na výše navrhovanou legislativní zkratku „spin-off“.
Zdůvodnění:
Definice transferu znalostí je velmi široce definovaná, pokrývá transfer technologií i vědecky běžné činnosti, jako je publikační činnost. Je tím myšlena společná publikační činnost s aplikačním subjektem? Stejná připomínka se týká také v této definici použitého pojmu „spolupráce ve výzkumu“.
Podotýkáme, že v Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (čl. 2 odst. 83), upravujícím blokové výjimky, je rozlišováno mezi veřejným šířením výsledků základního, průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje formou výuky, publikací nebo transferu znalostí.
	Vysvětleno.
Text „spin-off“ byl nahrazen v souladu s § 57 odst. 3.
Definice nebyla doplněna, řešení v § 56 postačuje a vyhovuje dalším možným případům.
Byl užit opis „zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací“.


	988
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 1 písm. d)
Potřeba doplnit definici pojmu spin-off pod novým písm., a to v následujícím znění:
„Spin-off společností je právnická osoba, jejíž převažující činnost spočívá ve využití a rozvoji výsledků činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích výzkumné organizace, a to zejména transferem znalostí na základě smluvního vztahu nebo na základě vkladu výsledků výzkumné organizace do této právnické osoby.“
Zdůvodnění:
Definice transferu znalostí obsažená v ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) obsahuje termín spin-off. Jedná se o obecný pojem, který je pro kontext zákona a užitý kontext svým významem odlišný od obecného chápání pojmu spin-off. Za nezbytné považujeme doplnit definici, která jasně stanoví význam, jaký termín spin-off pro účely zákona má. 
Daný pojem se v návrhu zákona již dále sice nevyskytuje. Definování tohoto pojmu ve vztahu k transferu však může být zásadní a vhodná i pro účely prováděcích předpisů či jiné legislativy.
	Neakceptováno.
Definice nebyla doplněna, řešení v § 56 postačuje a vyhovuje dalším možným případům.
Byl užit opis „zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací“.


	989
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 1 písm. d)
Doplnění nové definice (nové písm.):
„Spin-off společností je právnická osoba, jejíž převažující činnost spočívá ve využití a rozvoji výsledků činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích výzkumné organizace, a to zejména transferem znalostí na základě smluvního vztahu nebo na základě vkladu výsledků výzkumné organizace do této právnické osoby.“
Zdůvodnění:
Definice transferu znalostí dle § 2 odst. 1 písm. d) užívá termínu spin-off. Jedná se o obecný pojem, který je pro kontext zákona a užitý kontext svým významem odlišný od obecného chápání pojmu spin-off. Za nezbytné považujeme doplnit definici, která jasně stanoví význam, jaký termín spin-off pro účely zákona má. 
Jsme si vědomi, že v textu zákona se aktuálně termín dále neobjevuje. Definice však může být užitečná i pro účely prováděcích předpisů či jiné legislativy.
	Neakceptováno.
Definice nebyla doplněna, řešení v § 56 postačuje a vyhovuje dalším možným případům.
Byl užit opis „zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací“.


	990
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 1 písm. d)
Doplnění nové definice (nové písm.):
„Spin-off společností je právnická osoba, jejíž převažující činnost spočívá ve využití a rozvoji výsledků činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích výzkumné organizace, a to zejména transferem znalostí na základě smluvního vztahu nebo na základě vkladu výsledků výzkumné organizace do této právnické osoby.“
Zdůvodnění:
Definice transferu znalostí dle § 2 odst. 1 písm. d) užívá termínu spin-off. Jedná se o obecný pojem, který je pro kontext zákona a užitý kontext svým významem odlišný od obecného chápání pojmu spin-off. Za užitečné považuji doplnit definici, která jasně stanoví význam, jaký termín spin-off pro účely zákona má.
	Neakceptováno.
Definice nebyla doplněna, řešení v § 56 postačuje a vyhovuje dalším možným případům.
Byl užit opis „zakládání právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací“.


	991
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2
Chybí definice výzkumného pracovníka.
Zdůvodnění:
V písmenech f) a g) se operuje se zvláštními kategoriemi výzkumných pracovníků, ale obecná definice chybí.
	Akceptováno.
Definice doplněna.

	992
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. a), b), c), d), e)
Není jasné, proč ve výčtu podporovaných aktivit chybí věda a orientovaný výzkum
	Vysvětleno.
Pojem „věda“ byl vypuštěn.
Pojem „orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	993
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. c)
Institucionální podporou podpora koncepce dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací.
Sladění terminologie s § 5, doplnění slova „koncepce“.
	Vysvětleno.
Předmětem podpory není podpora koncepce rozvoje výzkumné organizace, nýbrž podpora rozvoje výzkumné organizace.

	994
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. f) 
§ 106
Úprava § 2 odst. 2) písm. f) a současné odstranění § 106
„poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, která rozhoduje o poskytnutí podpory a která tuto podporu poskytuje,“
Navrhujeme po vzoru stávající právní úpravy umožnit postavení poskytovatele také samosprávným celkům, které mohou hrát významnou roli v pohraničních regionech při podpoře vědy a výzkumu, ale také při rozvoji inovačního prostředí v krajích. Zákon tuto možnost zapracovává ve společných ustanoveních, přičemž však není jasné, o jaký typ podpory se jedná (mimo režim účelové a jiné podpory). Stávající systém považujeme za funkční a změnu režimu poskytování podpory za nadbytečnou.
	Vysvětleno.
Vztah ÚSC s tomuto zákonu je určen samostatným ustanovení (§ 106). § 106 zůstane zachován.
Pokud by územní samosprávné celky byly zahrnuty do definice poskytovatele, vedlo by to k řadě důsledků, které by nebyly slučitelné s institucionálním a procesním rámcem územních samospráv a ani s jejich ústavním právem na samosprávu.
Například pokud by některé město či kraj chtěli z vlastních prostředků podpořit projekty výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, musely by zpracovat koncepci poskytovatele a následně program, přičemž oba tyto koncepční dokumenty by musela schválit vláda. Stejně tak například příprava návrhu výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu je vázána výhradně na rozpočtový proces státu a není slučitelná s rozpočtovým procesem územních samospráv. 

	995
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. g)
Ustanovení § 2 odst. 2 písm. g) upravit do znění:
„g) uchazečem osoba, organizační složka státu nebo vojenská vysoká škola jako součást organizační složky státu Ministerstva obrany, která se uchází o poskytnutí podpory jako příjemce,“
Zdůvodnění:
Navrhované doplnění předmětného ustanovení je nezbytné, aby Univerzita obrany jako jediná státní vojenská vysoká škola mohla být uchazečem projektu. Podle zákona o vysokých školách má Univerzita obrany specifické právní postavení, které nelze podřadit ani pod osobu a ani pod organizační složku státu, a proto je namístě výčet prvků navrhovaným způsobem rozšířit.
Zásadní připomínka
	Akceptováno jinak.


	996
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. i)
Ustanovení § 2 odst. 2 písm. i) upravit do znění:
„i) dalším účastníkem projektu osoba, organizační složka státu nebo vojenská vysoká škola jako součást organizační složky státu Ministerstva obrany, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,“
Zdůvodnění:
Navrhované doplnění předmětného ustanovení je nezbytné, aby Univerzita obrany jako jediná státní vojenská vysoká škola mohla být dalším účastníkem projektu. Podle zákona o vysokých školách má Univerzita obrany specifické právní postavení, které nelze podřadit ani pod osobu a ani pod organizační složku státu, a proto je namístě výčet prvků navrhovaným způsobem rozšířit.
Zásadní připomínka
	Akceptováno jinak.


	997
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. l)
Navrhujeme zpřesnění definice velké výzkumné infrastruktury následovně:
l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:9], která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněna všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech (tzv. v režimu otevřeného přístupu k výzkumné infrastruktuře), a kterou schvaluje vláda. [9:  Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.] 

Zdůvodnění:
Běžně používaný termín Open Access (otevřený přístup) k vědecké infrastruktuře. To zároveň neznamená, že to musí být zadarmo, ale primárně, že přístup je možný za nějakých podmínek.
	Akceptováno.
Formulace upravena podle připomínky RVŠ 1214.

	998
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. q)
Bylo by vhodné, aby k bodu 1. (nové poznatky o základních principech jevů…) byl doplněn shodný dovětek jako v případě bodu 2.: „které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru nebo které mohou být jako výsledky tvůrčí duševní činnosti chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívány jinými uživateli nebo orgány veřejné správy při rozhodování a při tvorbě politik a strategií“.
Zdůvodnění:
V praxi je běžné, že rovněž výsledky základního výzkumu jsou publikovány a chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské činnosti. Rovněž stávající definice výsledku v § 2 odst. 2 písm. k) zákona č. 130/2002 Sb. obsahuje tuto konstrukci.
	Akceptováno.

	999
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. s)
Není jasné, zda jsou mezi způsobilými náklady i náklady na stipendia.
Zdůvodnění:
V současném zákoně jsou stipendia vyjmenována mezi způsobilými náklady (§ 2 odst. 2 písm. m) bod 1.). Zde stipendia chybí, přestože se jedná o standardní nástroj užívaný ve vysokoškolském prostředí.
	Vysvětleno.
Je to uvedeno v návrhu prováděcího předpisu (§ 1).

	1000
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 2 písm. s)
Definici „uznaných nákladů“ navrhujeme upravit tak, aby zněla:
„uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, které poskytovatel schválí k financování z účelové podpory a které jsou zdůvodněné“.
Zdůvodnění:
Z dosavadního zákona č. 130/2002 Sb. i zejména z § 64 odst. 2, týkajícího se účelové podpory, plyne, že z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě dalším účastníkem projektu.
	Vysvětleno.
Poskytovatel dává přednost obecnému vymezení.
Kategorie uznaných nákladů se neomezuje pouze na oblast účelové podpory, ale uplatňují se ve všech kategoriích podpory.

	1001
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 3 písm. c)
Navrhujeme pozměnit znění takto: „otevřenou vědou přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti, a opakované použitelnosti a možnosti ověření výstupů výzkumu zahrnující zejména (…)“
Zdůvodnění:
V navrhovaném znění definice otevřené vědy absentuje zmínka o ověřitelnosti výstupů, což je integrální součást otevřené vědy.
	Akceptováno.

	1002
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 3 písm. c)
Navrhujeme doplnění definice otevřené vědy následovně:
c) otevřenou vědou přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti a opakované použitelnosti výstupů výzkumu zahrnující zejména
1. otevřený přístup k vědeckým publikacím,
2. správu údajů z výzkumu, včetně zajištění otevřeného nebo FAIR přístupu k nim,
3. uchovávání a opakované využívání vědeckých informací,
4. mnohostranný dialog zúčastněných stran o principech otevřené vědy na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni,
5. zapojení veřejnosti do výzkumu skrze principy občanské vědy (citizen science)
6. využití otevřeného kódu (open source) v rámci výzkumné činnosti a činnosti ve velkých výzkumných infrastrukturách
7. otevřenému přístupu k velkým výzkumným infrastrukturám
Zdůvodnění:
Definice je napsána velmi obecně a vynechává některé klíčové aspekty dnešních moderních principů v oblasti spolupráce a šíření vědeckých poznatků.
	Akceptováno částečně.
Definice vychází z dokumentu Doporučení Komise (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání.

	1003
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 3 písm. d)
Navrhujeme nahradit pojem „údaje z výzkumu“ pojmem „výzkumná data“.
Zdůvodnění:
Definice údajů z výzkumu je pro odstranění interpretačních nejasností převzatá ze směrnice EP a Rady (EU) 2019/1024, resp. z její české verze. V anglické verzi směrnice je používán pojem „research data“, čemuž více odpovídá překlad „výzkumná data“ (tak, jak je používán v zákoně č. 130/2002 Sb.). Jazykové verze směrnice si sice jsou rovnocenné, nicméně „výzkumná data“ jsou v české open science komunitě ustáleným pojmem. 
Dále upozorňujeme na terminologickou nekonzistenci, když návrh prováděcího předpisu (VI-1 Navrh narizeni obecne) v § 11 písm. k) používá pojem „výzkumná data“ (dle nás zcela správně).
	Vysvětleno a částečně akceptováno.
Použití pojmu „výzkumná data“ je rovněž možný, ale předkladatel se přidržel oficiálního českého překladu, aby zamezil pochybnostem, zda jde o totéž. 
Proběhla konzultace s národní autoritou pro oblast otevřeného přístupu.
Návrh nařízení byl opraven.

	1004
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 2 odst. 3 písm. d)
„Údaji z výzkumu dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu,“
Termín Údaje z výzkumu se vyskytuje v ještě následujících částech: 
§ 92 odst. 2 „Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.“
§ 96 písm. g) „výsledcích, autorech výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury,“ 
Zdůvodnění:
Termín „údaje z výzkumu“ je používán v dokumentu Předávání údajů do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací RIV – Rejstřík informací o výsledcích 2023, kterou vypracovala RVVI. Je v novele využíván tento termín z důvodu sjednocení pojmů? 
	Vysvětleno.
Viz definice pojmu „údaje z výzkumu“. Ve všech uvedených případech jde o to samé.

	1005
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 5
Úprava paragrafu, jeho doplnění, anebo odstranění.
Zdůvodnění:
Paragraf nic neříká o koncepci, o jejím obsahu, frekvenci odevzdání nebo schvalování, o principech, na jejichž základě bude poskytovatelem schvalována či zamítána, ani o důsledcích. Je tak zaváděn nový dokument s potenciálně dalekosáhlými dopady specifikovanými v §61, ačkoliv zákon se souvisejícími procesy nezabývá 
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Do ustanovení § 5 byly doplněny další části a současně byly odstraněny z návrhu nařízení vlády.

	1006
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 5 odst. 2
Pokud bude § 5 zachován, úprava odstavce (2) tak, aby schvalování takovéhoto dokumentu mělo jasnou a pevnou vazbu např. na hodnocení dle M17+ (potažmo M2025+) 
Zdůvodnění:
Potenciálně zásadní dokument je schvalován pouze poskytovatelem, ačkoliv hodnocení prochází celou řadou peer review, panelů a následně jednáním tripartity. Zde je koncentrováno veškeré rozhodování do rukou poskytovatele, což je do jisté míry legitimní, nicméně ignoruje se roky zavedená praxe a robustní hodnoticí systém. §61se poté zabývá pouze situací, kdy dlouhodobá koncepce není naplňována, ale situace, kdy by tento dokument vůbec nebyl schválen (na základě čeho, proč pouze poskytovatelem atd.) již není v zákoně žádným ustanovením dotčena.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Vazba je zajištěna ustanovením § 55 odst. 1. 

	1007
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 nadpis
Návrh úpravy: „Etika výzkumu, vědecká integrita a dobrá vědecká praxe”.
Zdůvodnění:
Obsahem ustanovení není, ani nemůže být výčet zásad. Zároveň by bylo vhodnější použít zavedenou terminologii.
	Akceptováno.

	1008
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 nadpis
Úprava
„Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumné organizace dodržují etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, společenskou odpovědnost, a usiluje o ochranu duševního vlastnictví a důvěrnosti informací.“
Zdůvodnění:
Duševní vlastnictví často neumožňuje jasně rozpoznat hranice ochrany. V praxi se výzkumní i jiní pracovníci výzkumných organizací setkávají s celou řadou v právní praxi nevyjasněných otázek. Typově se může jednat např. o situace při výuce, kdy často není jasné, jak moc velkou část díla lze užít pod tzv. citační výjimkou dle autorského práva. 
Navrhujeme proto o zmírnění formulace tak, aby instituce neporušila své povinnosti v případech, kdy nejsou rozsah ochrany a její hranice naprosto zřejmé.
	Vysvětleno.
Poznamenává se, že navrženou úpravou se výzkumná organizace nemůže zprostit povinnosti dodržovat pravidla ochrany duševního vlastnictví. Formulace navržená ČKR problém rozsahu citační výjimky v souvislosti s autorskými právy neřeší.


	1009
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 1
Navrhujeme následující doplnění odstavce:
Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumné organizace dodržují etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, ochranu duševního vlastnictví a důvěrnosti informací (dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby) a společenskou odpovědnost.
Zdůvodnění:
Návrh je zpřesněním vycházející z implementace SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
	Akceptováno.

	1010
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 2
Navrhovaná úprava: vypustit.
Zdůvodnění:
Navrhovaný výčet zákazů nemůže pokrýt všechny oblasti, kterých se etika výzkumu a vědecká integrita může týkat. Nadto, uvedený výčet obsahuje pouze body z problematiky vědecké integrity (např. falšování, plagiátorství, manipulace s výsledky výzkumu...), nejsou zahrnuty oblasti etiky výzkumu, jako jsou ochrana účastníků výzkumu, ochrana osobních údajů účastníků výzkumu, problematiku GMO, pokusných zvířat, apod.  Tento výčet, který je taxativní, zároveň navozuje dojem, že nezmíněné oblasti či situace jsou zákonodárcem tolerovány.
Navíc, research misconduct (porušení vědecké integrity) je selháním jednotlivce. Instituce mohou přijímat opatření, která výzkumníky poučí o žádoucím chování na poli vědecké integrity, případně mohou nastavovat mechanismy vedoucí k odhalení research misconduct, nicméně nikdy nebudou schopny zajistit, aby k němu nedocházelo.
Z výše uvedených důvodů se jeví jako vhodnější ponechat pouze obecné stanovení povinností uvedené v odstavci 1.
Např. K písm f) - Při extenzivním výkladu může být porušením ochrany i např. situace, kdy při výuce akademický pracovník nesprávným způsobem užije výjimku z autorského práva pro výuku a zpřístupní studentům příliš dlouhou stopáž audiovizuálního díla. Obdobně se může často vyskytnout situace, kdy užití citační výjimky v akademickém textu bude přesahovat pravidla třístupňového testu (např. bude citován jeden odstavec knihy, který ale bude obsahovat myšlenkové jádro celého díla). Jen v oblasti autorského práva je řada pravidel v konkrétních případech velmi rozporuplná a konkrétní aplikace při činnostech výzkumu, vývoje, inovací a transferu může být problematická.
Při zapracování ustanovení buď dojde k tomu, že vědečtí pracovníci budou méně užívat předchozí vědeckou tvorbu, aby splnili zákonný zákaz, nebo v nevědomosti plného rozsahu ochrany a všech zákoutí práva duševního vlastnictví budou pravidla ochrany porušovat. Ani jeden z efektů nevnímáme jako pozitivní.
Navrhujeme ustanovení zcela odstranit, neboť jeho dodržení v praxi není reálné. Pokud by ustanovení mělo v zákoně přetrvat, je potřeba je podstatně zmírnit (nelze stanovit zákaz porušovat duševní vlastnictví).
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Jde o minimální výčet povinností a případná širší úprava se ponechává na uvážení akademické obce příslušné organizace.

	1011
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 2 písm. a)
Navrhované ustanovení je třeba rozšířit o jiné předměty duševního vlastnictví než díla, která by zde bylo vhodné specifikovat jako „autorská díla“ jako jsou např. vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory atp.
Zdůvodnění:
Při provádění činnosti ve VVIT zdaleka nedochází jen k tvoření autorských děl v dikci autorského zákona, ale též např. k předmětu průmyslového vlastnictví k dikci právních předpisů tyto předměty upravující.
	Akceptováno.
Formulace upravena podle připomínky MK110.

	1012
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 2 písm. e)
Navrhované ustanovení je neurčité. Bylo by vhodné jej rozvést, alespoň doplnit o demonstrativní výčet možných „zneužití informací“.
Zdůvodnění:
Není zřejmé, co je „zneužitím informací“ míněno. Tento pojem se může překrývat s jinými typovými nedovolenými jednáními uvedenými v ostatních písmenech tohoto odstavce. 
Může jít o plagiátorství údajů z výzkumu, zničení údajů či porušování pravidel ochrany duševního vlastnictví, tj. např. o vložení autorského díla jiného či jeho části bez licence, zákonné kvazilicence, nebo bez naplnění podmínek citace podle § 31 autorského zákona.
Je otázka, zda tedy není tato definice nadbytečná.
	Akceptováno.
Formulace vypuštěna z důvodu přílišné neurčitosti.

	1013
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 3 a 4
Zvyšuje se byrokracie spojená s posuzováním projektů min. vymezených odst. 3, když projekt musí podstoupit jak posouzení podle tohoto zákona, tak často i posouzení podle zvláštního zákona – textace nepřipouští výjimku.
Návaznost odst. 3 a 4 významově může znamenat, že řada projektů podstoupí dvojí hodnocení: 1) hodnocení podle speciálního zákona a 2) podle tohoto zákona, např. v případě pokusů na zvířatech je striktně nastavena procedura posuzování v zákoně č. 246/1992 Sb., požaduje se posouzení komisí provozovatele zařízení a následné schválení pokusu na MZe, a to ve správním řízení, samostatně je též upraveno posouzení etickou komisí v případě zákona o léčivech. 
Pokud by výzkumná organizace etickou komisi nezřídila, nemusí komise posuzující podle zvláštního zákona vždy vyhovět požadavku, že půjde o etickou komisi jiné výzkumné organizace.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Povinnosti vyplývající z příslušných aktů mezinárodního práva jsou vykonatelné již nyní. Česká republika se zavázala, že je bude dodržovat.

	1014
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 3
Nejasnost, jak výzkumná organizace zajistí posouzení komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu projekty výzkumu AI.
Zdůvodnění:
U projektů výzkumu na člověku, částech lidského těla, pokusných zvířatech a geneticky modifikovaných materiálech jsou jasné postupy; jak má v rámci zajištění posouzení komisí pro etiku výzkumu tuto povinnost výzkumná organizace splnit v rámci projektu výzkumu umělé inteligence, není ale jasné.
	Neakceptováno.
Připomínka nenavrhuje žádnou úpravu textu. Proto se odkazuje na  posouzení etickou komisí v odstavci 3.
Povinnosti vyplývající z příslušných aktů mezinárodního práva jsou vykonatelné již nyní. Česká republika se zavázala, že je bude dodržovat.

	1015
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 3
Vyjmenovává taxativně seznam oborů výzkumu, pro které je třeba souhlas etické komise.
Zdůvodnění:
Pokud bude zákon platit delší dobu, mohou se objevit další obory s nutností regulace. Lze vyřešit doplněním … nebo u dalších projektů v oblastech, které stanoví Vláda ČR svým nařízením.
	Neakceptováno.
Připomínku nelze akceptovat vzhledem k jiným připomínkovým místům, která naopak požadují taxativní výčet, nikoliv pouze demonstrativní.

	1016
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 3
Je nutno konkrétněji definovat (s ohledem na mezinárodní závazky ČR a mezinárodní etické standardy), který typ výzkumu má být předmětem etického posouzení a který ne.
Zdůvodnění:
Není reálné ani účelné posuzovat všechny projekty “výzkumu na člověku”, ne všechny mají etickou relevanci (např. výzkum se zapojením dospělých osob jako účastníků v anonymním dotazníkovém šetření.) V praxi by to znamenalo zbytečnou obrovskou administrativní zátěž, fakticky nerealizovatelné. Podobně je tomu v případě výzkumu umělé inteligence. Podrobnější úprava by mohla být v prováděcím předpisu.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Rozhodnutí, které projekty by měly být sledovány z etického hlediska, je na výzkumné organizaci vzhledem k vyžadované autonomii, kterou výzkumné organizace, zejména vysoké školy a AV ČR, požívají.
Povinnosti vyplývající z příslušných aktů mezinárodního práva jsou vykonatelné již nyní. Česká republika se zavázala, že je bude dodržovat.

	1017
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 3
Nahradit “na částech lidského těla” termínem “na biologickém materiálu lidského původu”.
Zdůvodnění:
Návrh zákona neobsahuje definici části lidského těla. Občanský zákoník sice v § 112 odst. 3 stanoví, že „O tom, co má původ v lidském těle, platí obdobně to, co o částech lidského těla.”, nicméně máme za to, že navrhovaným upřesněním se může předejít případným nedorozuměním.  
	Akceptováno.

	1018
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 3
Návrh úpravy:
Odstranit „komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu zejména”.
Zdůvodnění:
Je nutné ponechat možnost zřídit více komisí pro posouzení dodržování zásad etiky výzkumu a pro posouzení vědecké integrity. Tradičně se jedná o rozdílné komise, protože každá má jinou náplň. Není důvod vkládat do zákona požadavek na jedinou komisi, je to matoucí. Navíc, výzkumné organizace už některé komise zřízeny mají na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem (např. odborná komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat) - zde by se křížily kompetence.
Ze stávajícího návrhu lze dovodit požadavek na posuzování projektů z hlediska vědecké integrity. To nedává smysl, protože vědecká integrita se vztahuje primárně k osobě výzkumníka, a nikoliv k náplni projektu. Posouzení etiky výzkumu probíhá zásadně před zahájením výzkumu. Posuzování porušení vědecké integrity připadá v úvahu nejčastěji při realizaci projektu (výzkumných aktivit) nebo až po jeho ukončení.
	Akceptováno.
Bylo použito obecné pojmenování „komise zabývající se etikou výzkumu“, aby bylo zřejmé, že skutečné zaměření činnosti takové komise může být různé. Pouze by mělo platit, že jednou nebo jedinou (dle místní praxe) činností by měly být otázky etiky.

	1019
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 4
Je třeba do tohoto odstavce doplnit povinnost výzkumné organizace, která komisi pro etiku zřídila, aby písemně upravila zejména pravidla pro její ustavování a jednání, včetně pravidel řešení podjatosti, ve svém vnitřním předpisu či jiném souboru svých vnitřních pravidel.
Zdůvodnění:
Absence a prokazatelně seznatelných pravidel pro fungování komise může působit v praxi problémy a ohrožovat důvěru výzkumných pracovníků v řádné a objektivní projednávání případů údajných etických pochybení, která jsou jim „kladena za vinu“.
	Akceptováno.

	1020
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 4
Návrh úpravy: “Pro dodržování, zásad etiky výzkumu a vědecké integrity může výzkumná organizace zřídit jednu nebo více komisí.”
+ Adekvátně upravit v celém návrhu zákona.
Viz odůvodnění k předchozímu bodu 38. (Je nutné ponechat možnost zřídit více komisí pro posouzení dodržování zásad etiky výzkumu a pro posouzení vědecké integrity. Tradičně se jedná o rozdílné komise, protože každá má jinou náplň. Není důvod vkládat do zákona požadavek na jedinou komisi, je to matoucí. Navíc, výzkumné organizace už některé komise zřízeny mají na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem (např. odborná komise 
pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat) - zde by se křížily kompetence.
Ze stávajícího návrhu lze dovodit požadavek na posuzování projektů z hlediska vědecké integrity. To nedává smysl, protože vědecká integrita se vztahuje primárně k osobě výzkumníka, a nikoliv k náplni projektu. Posouzení etiky výzkumu probíhá zásadně před zahájením výzkumu. Posuzování porušení vědecké integrity připadá v úvahu nejčastěji při realizaci projektu (výzkumných aktivit) nebo až po jeho ukončení.)
	Akceptováno v odstavci 3. Není nutné opakovat, že může být zřízeno více komisí. 

	1021
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 6 odst. 6
Ukládá povinnosti: „Výzkumný pracovník, který se zavázal k výkonu …“, aniž je pojem „výzkumný pracovník“ definován
Zdůvodnění:
Odstavec vypustit nebo pojem „výzkumný pracovník“ jednoznačně definovat. Bez definice je základem pro budoucí spory.
	Akceptováno.

	1022
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 7 odst. 1
Navrhujeme následující doplnění odstavce:(1) Příjemce a další účastník jsou povinni zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy České republiky a realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství (dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby).
Zdůvodnění:
Zásadu co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby, je dle našeho názoru možné uplatnit i pro tento odstavec, což je plně v souladu se závěry RIA sekce 1.2.13 str. 32-33.
	Akceptováno.

	1023
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 10 § 15 odst. 1
Navrhujeme doplnit paragraf následovně:
„Ústřední a jiné správní úřady nebo samosprávy působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a poskytovatelé v oblasti svých působností vytvářejí v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu podmínky pro rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí nebo popularizací výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“
Zdůvodnění:
Domníváme se, že omezením na ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a transferu znalostí z výčtu vypadávají samosprávy, resp. města, která často skrze agendu tzv. „chytrých měst nebo krajů“ (smart cities/regions) mohou významně přispívat k rozvoji lokálního inovačního ekosystému a bylo by vhodné tyto přesahy neopomenout, protože mohou být významnou příležitostí pro spolupráci lokální veřejné správy a výzkumného pracoviště.
§ 106 odst. 2 tuto absenci částečně nahrazuje, nicméně 
i přesto by bylo dobré zde „samosprávy“ zdůraznit. Obdobně by bylo dobré toto zdůraznit v § 15. odst. 1.
	Neakceptováno.
Není úmyslem předkladatele pomíjet jiné aktivity. Nicméně vztah k územním samosprávným celkům určuje § 103.

	1024
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 11
Paragraf nepracuje s vazbou na § 12 vědecká diplomacie a opomíjí mezinárodní spolupráci ve výzkumu na VŠ.
Zdůvodnění:
Z textace § 11 pravděpodobně vypadly některé přesahy mezinárodní spolupráce ve výzkumu.
	Vysvětleno.
Ustanovení § 11 pojednává o mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu obecně. O vědecké diplomacii pojednává § 12.
Regulace mezinárodní spolupráce příjemců se nenavrhuje. Netýká se to jen VŠ, které navíc požívají značnou míru autonomie.

	1025
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 12 odst. 1
Ve výčtu chybí odkaz na samosprávy, které se běžně v mezinárodním prostředí věnují tématu „City Science Diplomacy“.
Navrhujeme odstavec doplnit následovně:
„(1) Vědecká diplomacie je společným průřezovým a podpůrným nástrojem ústředních a jiných správních úřadů a samospráv působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pro posilování a rozvíjení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi anebo transferem znalostí.“
Zdůvodnění:
Na příkladu nejen Prahy nebo Brno je jasně zřetelné, že univerzitní města vědeckou diplomacii na lokální úrovni mohou využít jednak v rámci konceptu smart cities, tak i v rámci propagace lokálního inovačního ekosystému např. s cílem nalákání talentů, což může zase pozitivně ovlivnit výzkumné prostředí. Nepracovat v kontextu vědecké diplomacie s lokálními samosprávami tak působí jako promarněná příležitost. V zahraničí je možné srovnávat např. s Barcelonou (viz např. https://www.scitechdiplohub.org/) a její snahou 
o to se stát ukázkový městem „city-led diplomacy“.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Není úmyslem předkladatele pomíjet jiné aktivity. Nicméně vztah k územním samosprávným celkům určuje § 103.
Vědecká diplomacie byla vypuštěna.

	1026
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 13 odst. 2
Doplnění písm. j):
j) koordinuje skrze svoji příspěvkovou organizaci Národní technickou knihovnu (NTK) agendu otevřené vědy
Zdůvodnění:
Otevřená věda není udělena žádnému ústřednímu správnímu orgánu do gesce. Domníváme se, že by i oblast otevřené vědy, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně udělena některému ústřednímu orgánu do gesce. V opačném případě se obáváme, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít absence gesce i dopad do přípravy rozpočtu, kde nikdo není odpovědný za rozpočet pro oblast otevřené vědy. Takový vývoj je současně v rozporu s úlohou zákona, který má nastavit rámec pro činnosti otevřené vědy.
Jsme si vědomi, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI je však spíše charakteru přípravy koncepčních materiálů. Navíc současný návrh RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti otevřené vědy, které by odpovídaly gesci ústředního orgánu.
Jako nejvhodnější orgán se jeví MŠMT, resp. skrze MŠMT její příspěvková organizace NTK, která národní koordinaci agendy Open Science má od poloviny roku 2023 již ve svých zřizovacích listinách.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.

	1027
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§13, §14 a § 62 písm. g)
Bude-li kladně vypořádána připomínka č. 52 (zde č. 1031), mělo by 
se to adekvátně odrazit i v těchto paragrafech.
Zdůvodnění:
Přestože zákon mluví (a má v názvu) výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, transfer znalostí není na rozdíl od výzkumu, vývoje a inovací v těchto paragrafech nijak pokrytý. Tato připomínka bezprostředně souvisí s předchozí připomínkou.
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat. 
Koordinační roli má zatím Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí.

	1028
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 14 odst. 1 a 2 písm. a)
V návrhu zákona není určen gestor pro oblast transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Ačkoliv je transfer znalostí jednou ze zásadních oblastí úpravy zákona, v zákoně není jasně uvedena gesce. Výzkum a vývoj spadá do gesce MŠMT, inovace do gesce MPO.
Navrhujeme doplnění úpravy:
(1)
„Ústředním správním úřadem pro inovace a transfer znalostí je Ministerstvo průmyslu a obchodu…“
(2) a)
„koordinuje mezinárodní spolupráci v oblasti inovací a transferu znalostí, …“
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.
Koordinační roli má zatím Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí.

	1029
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 14 odst. 1
Navrhujeme doplnění ustanovení takto:
„Ústředním správním úřadem pro inovace a transfer znalostí je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Transfer znalostí není svěřen žádnému ústřednímu správnímu úřadu do gesce. Domníváme se, že by i oblast transferu znalostí, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně svěřena některému ústřednímu správnímu úřadu do gesce. V opačném případě se obáváme, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít absence gesce i dopad do přípravy rozpočtu, kde nikdo není odpovědný za rozpočet pro oblast transferu znalostí. Takový vývoj je současně v rozporu s úlohou zákona, který má nastavit rámec pro činnosti transferu znalostí.
Jsme si vědomi, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI je však spíše charakteru přípravy koncepčních materiálů. Navíc současný návrh RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti transferu znalostí, které by odpovídaly gesci ústředního správního úřadu.
Po našem soudu transfer znalostí zasluhuje pozornost, gesci a rozpočtované prostředky, např. pro účely poskytování podpor na zajištění právní ochrany výsledků, jejichž transfer znalostí je uvažován, na odměňování „technology scouta“ vyhledávajícího příležitosti a vhodné spolupráce pro transfer, na činnosti a služby spojené s transferem znalostí prostřednictvím spin-off...
Jako nejvhodnější orgán se jeví MPO, ale lze uvažovat i o působnosti MŠMT.
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.
Koordinační roli má zatím Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí.

	1030
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 14 odst. 1
Určení ústředního správního orgánu pro Inovace a transfer znalostí.
Zdůvodnění:
Transfer znalostí není jako oblast určena žádnému ústřednímu orgánu do gesce. Domníváme se, že by i tato oblast, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně svěřena některému ústřednímu orgánu do gesce. V opačném případě je zde značná obava toho, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít tato absence i dopad do přípravy rozpočtu, kde nebude nikdo odpovědný za rozpočet pro tuto oblast. Takový vývoj je současně v rozporu s účelem novely a její úlohou, která má zejména nastavit rámec pro činnost transferu znalostí.
Jsme si vědomi toho, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI odpovídá svým charakterem spíše přípravě koncepčních materiálů. Navíc současný návrh zákona RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti transferu znalostí, které by odpovídaly gesci ústředního orgánu.
Jako nejvhodnější orgán se jeví MPO, ale lze uvažovat 
i o působnosti MŠMT. Takto určený ústřední orgán by pak měl svěřenou oblast inovací a transferu znalostí s výjimkou těch oblastí, které zabezpečuje RVII.
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.
Koordinační roli má zatím Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí.

	1031
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 14 odst. 1
Úprava:
„Ústředním správním úřadem pro inovace a transfer znalostí je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Transfer znalostí není udělen žádnému ústřednímu správnímu orgánu do gesce. Domníváme se, že by i oblast transferu znalostí, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně udělena některému ústřednímu orgánu do gesce. V opačném případě se obáváme, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít absence gesce i dopad do přípravy rozpočtu, kde nikdo není odpovědný za rozpočet pro oblast transferu znalostí. Takový vývoj je současně v rozporu s úlohou zákona, který má nastavit rámec pro činnosti transferu znalostí.
Jsme si vědomi, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI je však spíše charakteru přípravy koncepčních materiálů. Navíc současný návrh RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti transferu znalostí, které by odpovídaly gesci ústředního orgánu.
Jako nejvhodnější orgán se jeví MPO, ale lze uvažovat 
i o působnosti MŠMT.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.
Koordinační roli má zatím Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí.

	1032
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 14 odst. 1
Úprava:
„Ústředním správním úřadem pro inovace a transfer znalostí je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Transfer znalostí není udělen žádnému ústřednímu správnímu orgánu do gesce. Za užitečné bych považoval, pokud by i oblast transferu znalostí, byla udělena některému ústřednímu orgánu do gesce. Tato skutečnost by přispěla k systematickému uchopení dané problematiky.
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.
Koordinační roli má zatím Rada pro výzkum, vývoj inovace a transfer znalostí.

	1033
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 17 odst. 3
Návrhy na členství v RVVI by měly být i z odborné obce.
Zdůvodnění:
Dáváme ke zvážení, zda by návrhy na členství v radě nemohli předkládat reprezentanti výzkumných institucí.
	Neakceptováno.
Návrh zákona svěřuje pravomoc navrhnout nového člena RVVI výhradně předsedovi RVVI. Zákon nikterak nepředjímá, jakým způsobem bude předseda RVVI získávat podněty k předložení těchto návrhů. S ohledem na složení RVVI je logické, že tyto podněty budou povětšinou pocházet z odborné obce.

	1034
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 20 odst. 3 písm. d) 
§ 27 odst. 3 písm. g)
Doporučujeme doplnit i veřejnou správu.
Zdůvodnění:
Cílem zákona je propojovat všechny aktéry inovačního „quadruple helix modelu“.
	Akceptováno.

	1035
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 22 odst. 4, a § 24 odst. 1
Nekonzistence pojetí postavení předsedy a členů předsednictva GAČR.
Zdůvodnění:
V § 22 odst. 4 se uvádí, že předseda GAČR se považuje za vedoucího služebního úřadu, jedná v pracovněprávních vztazích a v § 24 odst. 1 je uvedeno, že funkci vykonává v pracovním poměru a zároveň ale pobírá plat a nikoli mzdu.
	Neakceptováno. Vysvětleno.
Součástí návrhu zákona je i návrh na změnu zákona o státní službě. Podle tohoto návrhu se na předsedu a členy předsednictva GAČR nemá vztahovat zákon o státní službě. Důvodem je odlišný způsob ustanovování těchto funkcí. Předseda proto vykonává svou funkci v pracovním a nikoli ve služebním poměru.
Aby byla zajištěna hierarchie v GAČR, je však nutné ustavit domněnku, že předseda je vedoucím služebního úřadu (i když se jinak zákon o státní službě na něj nevztahuje).
Podotýkáme, že jde o řešení, které český právní řád v obdobných případech používá.

	1036
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 27 odst. 3 písm. b), § 32 odst. 2 a §35 odst. 3
Navrhujeme doplnit odstavec následovně:
„c) realizuje programy připravené ústředními a jinými správními úřady, případně samosprávnými celky,“
Zdůvodnění:
S ohledem na budoucí vývoje je více než pravděpodobné, že mohou existovat i tyto formy podpory.
Obdobně je k zamyšlení, zda nedoplnit zástupce samosprávných celků i mezi členy správní rady a výzkumné rady TAČR. 
	Vysvětleno.
Postavení územních samosprávných celků je upraveno v ust. § 103. TAČR hospodaří s prostředky státního rozpočtu, nikoli s prostředky územních samospráv.

	1037
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 26 odst. 4
Jmenování členů kontrolní rady u GAČRu.
Kontrolní radu GAČR jmenuje PSP na „návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem“.
Obdobné ustanovení je i pro Kontrolní radu TAČR, kde však s ohledem na zacílení TAČR na aplikovaný výzkum a inovace, dává takto vymezené smysl. U GAČRu, který by měl řešit základní (a orientovaný) výzkum, by bylo vhodnější, aby členy kontrolní rady nominovaly subjekty, které se tímto výzkumem zejména zabývají, tj. primárně v.v.i…
	Vysvětleno.
S ohledem na kompetence kontrolních rad není žádoucí, aby kandidáty na členy kontrolních rad navrhovali pouze osoby v postavení příjemců podpory. V kontrolních radách by měli být zastoupeni nejen odborníci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, ale i odborníci na kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky a odborníci na správní právo (zejm. kvůli projednávání námitek).

	1038
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 27 odst. 3
Navrhujeme doplnění ustanovení takto „Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy, a dále transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu“ a v této oblasti: …
Zdůvodnění:
TAČR a GAČR mají společně v rozsahu návrhu za úkol poskytovat účelovou podporu pro oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Oblast transferu znalostí je však zcela opomenuta a ani jeden z orgánů nemá za úkol podporovat činnosti transferu znalostí.
Obáváme se, že bez určení konkrétního poskytovatele pro oblast transferu znalostí, bude docházet k minimálnímu až žádnému vyhlašování účelové podpory pro tuto oblast. Tato obava je o to silnější v případě, že transfer znalostí nebude uložen žádnému ústřednímu orgánu do gesce.
Z možností se nám jeví jako vhodné účelovou podporu transferu znalostí uložit TAČRu, který svým zaměřením míří také na činnosti transferu znalostí.
	Akceptováno.

	1039
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 27 odst. 3
Úprava působnosti TAČR a GAČR
Zdůvodnění:
V návrhu zákona mají TAČR a GAČR společně za úkol poskytovat účelovou podporu pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Oblast transferu znalostí je však zcela opomenuta a ani jeden z orgánů nemá za úkol podporovat činnosti transferu znalostí.
Z toho pramení obava, že bez určení konkrétního poskytovatele pro oblast transferu znalostí, bude docházet k minimálnímu až žádnému vyhlašování účelové podpory pro tuto oblast. Tato obava je to silnější v případě, že transfer znalostí nebude svěřen do gesce žádnému ústřednímu orgánu.
Jako nejvhodnější se jeví uložit poskytování účelové podpory transferu znalostí TAČRu, který svým zaměřením míří také na činnosti transferu znalostí.
	Akceptováno.

	1040
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 27 odst. 3
Úprava:
„Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy a v této oblasti“.
Zdůvodnění:
TAČR a GAČR mají společně v rozsahu návrhu za úkol poskytovat účelovou podporu pro oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Oblast transferu znalostí je však zcela opomenuta a ani jeden z orgánů nemá za úkol podporovat činnosti transferu znalostí.
Obáváme se, že bez určení konkrétního poskytovatele pro oblast transferu znalostí, bude docházet k minimálnímu až žádnému vyhlašování účelové podpory pro tuto oblast. Tato obava je o to silnější v případě, že transfer znalostí nebude uložen žádnému ústřednímu orgánu do gesce.
Z možností se nám jeví jako vhodné účelovou podporu transferu znalostí uložit TAČRu, který svým zaměřením míří také na činnosti transferu znalostí.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.

	1041
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 27 odst. 3
Úprava:
„Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy a v této oblasti“.
Zdůvodnění:
TAČR a GAČR mají společně v rozsahu návrhu za úkol poskytovat účelovou podporu pro oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Oblast transferu znalostí je však zcela opomenuta a ani jeden z orgánů nemá za úkol podporovat činnosti transferu znalostí.
Obáváme se, že bez určení konkrétního poskytovatele pro oblast transferu znalostí, bude docházet k minimálnímu až žádnému vyhlašování účelové podpory pro tuto oblast. Tato obava je o to silnější v případě, že transfer znalostí nebude uložen žádnému ústřednímu orgánu do gesce.
Z možností se nám jeví jako vhodné účelovou podporu transferu znalostí uložit TAČRu, který svým zaměřením míří také na činnosti transferu znalostí.
	Akceptováno.

	1042
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 27 odst. 3 písm. b)
Navrhujeme oblast transferu znalostí zařadit mezi oblasti, v nichž TAČR připravuje a realizuje programy.
Zdůvodnění:
Programy pro výzkum a inovace jsou v návrhu zmíněny, avšak projekty na podporu transferu znalostí uvedeny nejsou, ačkoliv to může napomoci rozvoji těchto aktivit.
Navrhujeme doplnění úpravy:
„zabezpečuje přípravu a realizaci programů v oblasti aplikovaného výzkumu, transferu znalostí a inovací včetně programů pro potřeby státní správy,“
	Akceptováno.

	1043
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 37
Doplnění, že výzkumné organizace vedené v dosavadním „Seznamu výzkumných organizací“ na základě § 33a zákona 130/2002Sb. Se do nově zavedené „Evidence výzkumných organizací“ na základě tohoto zákona nemusí hlásit, dojde k automatickému předání informací.
Zdůvodnění:
Prevence redundantní činnosti, zajištění plné kontinuity.
	Akceptováno.

	1044
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 41, § 45
Stále chybí definice hostování ve vztahu k zákoníku práce.
Zdůvodnění:
Zákon by měl jednoznačně uvést, jaké jsou možnosti právního vztahu hostujícího výzkumného pracovníka v kontextu zákoníku práce, tj. zda tento zákon stanoví možnost, aby dotčený pracovník působil pouze v rámci dohody o hostování, nebo s ním musí být uzavřen 
i pracovněprávní vztah, případně jaký jiný právní vztah dle občanského zákoníku, jak se uvádí v § 45 odst. 6.
	Akceptováno částečně.
Zrušeno ust. § 45 odst. 6. Smluvním stranám je ponecháno na uvážení, jaký smluvní typ zvolí.
Dohoda o hostování může naplňovat znaky různých smluvních typů v závislosti na charakteru vztahu mezi výzkumníkem a výzkumným subjektem. Zpravidla zřejmě bude mít činnost výzkumníka charakter závislé práce. V takovém případě je pak nutné zvolit jeden ze smluvních typů předjímaných v zákoníku práce. Nelze ale vyloučit některé smluvní typy podle občanského zákoníku (např. příkazní smlouvu).
Pro účely vedení evidence výzkumných subjektů schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí však nejsou tyto otázky podstatné a není třeba je upravovat v tomto návrhu zákona.

	1045
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 45 odst. 2
Nedostatečná definice dohody o hostování.
Zdůvodnění:
Není zřejmé, jakou právní formu a náležitosti má dohoda mít.
	Akceptováno částečně.
Zrušeno ust. § 45 odst. 6. Smluvním stranám je ponecháno na uvážení, jaký smluvní typ zvolí.
Dohoda o hostování může naplňovat znaky různých smluvních typů v závislosti na charakteru vztahu mezi výzkumníkem a výzkumným subjektem. Zpravidla zřejmě bude mít činnost výzkumníka charakter závislé práce. V takovém případě je pak nutné zvolit jeden ze smluvních typů předjímaných v zákoníku práce. Nelze ale vyloučit některé smluvní typy podle občanského zákoníku (např. příkazní smlouvu).
Pro účely vedení evidence výzkumných subjektů schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí však nejsou tyto otázky podstatné a není třeba je upravovat v tomto návrhu zákona.
Připomíná se, že identická úprava dohody o hostování je ukotvena již v současné právní úpravě a vysoké školy s touto úpravou problém nemají. 

	1046
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 45 odst. 3
Dohoda o hostování.
Zdůvodnění:
Úprava v odst. 3 nerespektuje fungování VŠ a ukládá „statutárnímu orgánu“, tj. v našem případě rektorovi, aby garantoval a ověřil věci, které z povahy fungování VŠ a dle § 24 zákona o VŠ náleží děkanovi… Tedy „ověření statutárním orgánem“ v případě VVŠ bude ryze formálním jednáním rektora, nadto v lehkém nesouladu s § 24, neb zaměření a realizace tvůrčí činnosti na fakultách náleží do kompetence orgánu fakulty.
	Akceptováno.

	1047
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 47-48
Detailnější struktura rozpočtových výhledů.
Zdůvodnění:
Pro plánování na úrovni výzkumných institucí je velmi nápomocné, pokud je struktura výhledů co nejdetailnější.
	Vysvětleno.
V ustanovení § 47 a § 48 nejde o rozpočty příjemců, ale pouze o výdaje státního rozpočtu. Pro tuto úroveň je členění dostačující.

	1048
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 50 odst. 4
Navrhujeme doplnit odstavec následovně:
„(4) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, vč. smluvního závazku mlčenlivosti při činnostech transferu znalostí, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o kterých musí zachovat mlčenlivost dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.“
Zdůvodnění:
Zpřesnění textace.
	Akceptováno.

	1049
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 52
Požadujeme změnu § 52 Způsob poskytnutí podpory
Ve znění odst. (1) požadujeme ve větě druhé vložit za slova „Je-li příjemcem podpory“ slova „či dalším účastníkem“.
Ve znění odst. 2 požadujeme 
na konci věty vypustit slova „zřízenou jiným zřizovatelem, než je poskytovatel“.
Zdůvodnění:
Znění odst. 1 § 52 řeší způsob poskytnutí podpory organizační složce státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, kde poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.
V odst. 2 tento postup pro organizační složku státu, která je dalším účastníkem, stanoven není. Přímým převodem na účet příjemce, který je organizační složkou státu, podporu poskytnout nelze. Je tedy nutno vyřešit možnost, aby mohl poskytovatel organizační složce státu v pozici dalšího účastníka stanovit podmínky poskytnutí podpory přímo, nikoli pouze prostřednictvím příjemce.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.

	1050
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 52
Poskytnutí prostředků dalšímu účastníkovi – ochrana.
Zdůvodnění:
Zde jen drobná výtka, že zákon, ač upravuje poskytnutí prostředků dalšímu účastníkovi, činí tak velmi obecně. Bylo by vhodné v zákoně upravit obecnou ochranu dalšího účastníka. Pokud zákonodárce definuje a připouští, že část prostředků je určena na realizaci projektu dalším účastníkem, měly by tyto prostředky být i formálně „odděleny“ a v případě pochybení příjemce (vracení dotace) by měl být další účastník chráněn, alespoň v té části podpory, kterou řádně a v souladu s podmínkami vyčerpal, aniž by sám pochybil, a to ideálně až do okamžiku „pochybení“ příjemce.
	Vysvětleno.
Navrhovaná úprava přesahuje potřeby zákonné regulace. Případné vypořádání vztahů mezi příjemcem a dalším účastníkem je ponecháno na úpravě obsažené ve smlouvě uzavřené mezi příjemcem a dalším účastníkem. Poskytovatel nemá s dalším účastníkem přímý vztah, ale toliko vztah zprostředkovaný skrze příjemce. 
Pokud se porušení podmínek dopustí příjemce a další účastník přitom splní své povinnosti vyplývající ze smlouvy uzavřené s příjemcem, není v zásadě žádného právního důvodu, aby se další účastník podílel na vracení podpory. Jeho odpovědnost by měla být standartní civilní smluvní odpovědností. Pokud tedy další účastník neporušil svou smluvní povinnost, neměl by být volán k odpovědnosti. Úprava vzájemných práv a povinností je však ponechána tom, jak si případné vypořádání domluví příjemce a další účastník ve smlouvě, kterou uzavírají.

	1051
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 53 odst. 2 písm. b)
Nebylo by patrně od věci zakotvit v této podmínce pro poskytování podpory spočívající v neexistenci splatného nedoplatku výjimku:
„s výjimkou případů, kdy bylo uchazeči povoleno posečkání úhrady daně podle § 154 a násl. daňového řádu“.
Zdůvodnění:
V režimu daně je spravována i případně uložená vratka starší podpory/dotace, u níž mohl uchazeč požádat o posečkání z důvodu uplatnění opravných prostředků proti rozhodnutí o uložení vratky / odvodu za porušení rozpočtové kázně. Mnohdy bývají uchazeči v řízení o opravných prostředcích či v rámci navazujícího přezkumu v rámci správního soudnictví úspěšní a bylo by jim to na újmu, kdyby v důsledku nezaplacení vratky (daně) ve fázi obrany, kdy již nemají právní ochrany odkladný účinek, v prodlení se zaplacením takové sankce, přestože úspěšně požádali o posečkání, tedy s nedoplatkem bránícím jim ucházet se o podporu v rámci navrhovaného zákona.
	Akceptováno.

	1052
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 58 odst. 2
Sankci navrhovanou tímto ustanovením (zákaz ucházet se o podporu až 3 roky) považujeme za příliš tvrdou ve vztahu k transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Toto ustanovení vnímáme jako vysoce problematické. Znalostní transfer obecně je velmi dynamickou disciplínou, kde přílišná byrokracie svazuje např. schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů. V moment takto tvrdé sankce za aktivity v oblasti znalostního transferu je vysoce pravděpodobné, že univerzity budou průběh transferových případů více podrobovat dohledu 
a byrokratickým překážkám. V praxi se tak neúměrně protáhne jakýkoliv projekt nad míru, kterou je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat. Jinými slovy, při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v univerzitním prostředí.
Navrhujeme upravit délku trvání sankce či základ pro její uložení za činnosti v oblasti transferu znalostí.
	Vysvětleno.
Není možné, aby sankce za porušení povinností podle tohoto zákona pro určitou činnost neplatily, v tomto případě pro transfer znalostí. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům s podmínkou, že budou povinnosti dané tímto zákonem (samozřejmě i jinými zákony) plnit.
Žádná z podmínek neznamená pro transfer omezení – ostatně žádná konkrétní podmínka bránící úspěšnému transferu a omezující „schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů“ není v připomínce uvedena. 
Tříletá lhůta je maximální a její uložení je možnost, nikoliv povinnost.
Sankční ustanovení „zákaz poskytnutí podpory“ se vztahuje k uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo nepravdivých čestných prohlášení. Jde o obecné ustanovení a o pravidlo, že na základě nepravdivých informací by nikdo neměl obdržet veřejné finanční prostředky. Takové počínání by mohlo být kvalifikováno také jako úmysl uvést poskytovatele v omyl a neoprávněně získat finance.

	1053
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 58 odst. 2
Navrhujeme doplnění ustanovení takto:
„Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem při činnostech výzkumu, vývoje a inovací, uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce může poskytovatel zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával návrhy projektů ve výzvách k podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.“
Alternativně navrhujeme upravit délku trvání sankce či základ pro její uložení za činnosti v oblasti transferu znalostí a zmírnit tak dopady na oblast transferu znalostí. 
Zdůvodnění:
Toto ustanovení vnímáme jako vysoce problematické. Znalostní transfer je velmi dynamickou disciplínou, kde přílišná byrokracie svazuje např. schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů. V případě takto tvrdé sankce za aktivity v oblasti znalostního transferu je vysoce pravděpodobné, že instituce budou průběh transferových případů více podrobovat dohledu a byrokratickým překážkám. V praxi se tak neúměrně protáhne jakýkoliv projekt více, než kolik je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat.
Jinými slovy, při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v univerzitním prostředí.
Toto riziko vnímáme jako zásadní i pokud se jedná jen o možnost sankci uložit. Samotná existence možnosti sankce povede k poškození transferového prostředí a upozadění transferu znalostí oproti jiným aktivitám institucí.
V neposlední řadě se jedná o zdvojení sankce. Porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory může být rovněž sankcionováno v režimu porušení rozpočtové kázně poskytovatelem či správcem daně ve formě peněžité sankce, tedy uložením povinnosti k odvodu do státního rozpočtu za porušení.
	Vysvětleno.
Není možné, aby sankce za porušení povinností podle tohoto zákona pro určitou činnost neplatily, v tomto případě pro transfer znalostí. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům s podmínkou, že budou povinnosti dané tímto zákonem (samozřejmě i jinými zákony) plnit.
Žádná z podmínek neznamená pro transfer omezení – ostatně žádná konkrétní podmínka bránící úspěšnému transferu a omezující „schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů“ není v připomínce uvedena. 
Tříletá lhůta je maximální a její uložení je možnost, nikoliv povinnost.
Sankční ustanovení „zákaz poskytnutí podpory“ se vztahuje k uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo nepravdivých čestných prohlášení. . Jde o obecné ustanovení a o pravidlo, že na základě nepravdivých informací by nikdo neměl obdržet veřejné finanční prostředky. Takové počínání by mohlo být kvalifikováno také jako úmysl uvést poskytovatele v omyl a neoprávněně získat finance.

	1054
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 58 odst. 2
Úprava pravidel, za kterých lze uložit sankci spočívající v zákazu podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální či systémové podpory až 3 roky ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.
Zdůvodnění:
Toto ustanovení vnímáme jako vysoce problematické. Znalostní transfer je velmi dynamickou disciplínou, kde přílišná byrokracie svazuje např. schopnost vysokých škol pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů a činí jí tak „nezajímavým“ pro žádoucí transfer. V případě takto tvrdé sankce za aktivit v oblasti znalostního transferu je vysoce pravděpodobné, že instituce budou průběh transferových případů více podrobovat dohledu souvisejícího s byrokratickými a zdlouhavými překážkami. V praxi se tak neúměrně protáhne proces samotného transferu více, než kolik je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat.
Jinými slovy, při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v prostředí vysokých škol.
V neposlední řadě máme za to, že se jedná o dvojí trestání ve smyslu správního práva, kdy porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory sankcionuje již samotný poskytovatel v rámci rozpočtových pravidel.
Pro tento argument svědčí i důvodová zpráva, která uvádí, že jde o trestání obdobného jednání jako je tomu právě v případě trestání v rámci rozpočtových pravidel. Přitom nejsou jasná pravidla, kdy se má tato sankce použít a kdy je dostačující sankce podle rozpočtových pravidel, i když nástin takového rozlišení obsahuje důvodová zpráva, která ovšem není pro poskytovatele v procesu správního rozhodování závazná.
	Neakceptováno.
Není možné, aby sankce za porušení povinností podle tohoto zákona pro určitou činnost neplatily, v tomto případě pro transfer znalostí. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům s podmínkou, že budou povinnosti dané tímto zákonem (samozřejmě i jinými zákony) plnit.
Žádná z podmínek neznamená pro transfer omezení – ostatně žádná konkrétní podmínka bránící úspěšnému transferu a omezující „schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů“ není v připomínce uvedena. 
Tříletá lhůta je maximální a její uložení je možnost, nikoliv povinnost.
Sankční ustanovení „zákaz poskytnutí podpory“ se vztahuje k uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo nepravdivých čestných prohlášení. . Jde o obecné ustanovení a o pravidlo, že na základě nepravdivých informací by nikdo neměl obdržet veřejné finanční prostředky. Takové počínání by mohlo být kvalifikováno také jako úmysl uvést poskytovatele v omyl a neoprávněně získat finance.

	1055
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 58 odst. 2
Úprava:
„Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem při činnostech výzkumu, vývoje a inovací, uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce může poskytovatel zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával návrhy projektů ve výzvách k podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.“
Alternativně navrhujeme upravit délku trvání sankce či základ pro její uložení za činnosti v oblasti transferu znalostí a zmírnit tak dopady na oblast transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Toto ustanovení vnímáme jako vysoce problematické. Znalostní transfer je velmi dynamickou disciplínou, kde přílišná byrokracie svazuje např. schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů. V moment takto tvrdé sankce za aktivity v oblasti znalostního transferu je vysoce pravděpodobné, že instituce budou průběh transferových případů více podrobovat dohledu a byrokratickým překážkám. V praxi se tak neúměrně protáhne jakýkoliv projekt více, než kolik je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat.
Jinými slovy, při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v univerzitním prostředí.
Toto riziko vnímáme jako zásadní i pokud se jedná jen o možnost sankci uložit. Samotná existence možnosti sankce povede k poškození transferového prostředí a upozadění transferu znalostí oproti jiným aktivitám institucí.
V neposlední řadě se jedná o zdvojení sankce. Porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory sankcionuje již samotný poskytovatel.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Není možné, aby sankce za porušení povinností podle tohoto zákona pro určitou činnost neplatily, v tomto případě pro transfer znalostí. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům s podmínkou, že budou povinnosti dané tímto zákonem (samozřejmě i jinými zákony) plnit.
Žádná z podmínek neznamená pro transfer omezení – ostatně žádná konkrétní podmínka bránící úspěšnému transferu a omezující „schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů“ není v připomínce uvedena. 
Tříletá lhůta je maximální a její uložení je možnost, nikoliv povinnost. 
Sankční ustanovení „zákaz poskytnutí podpory“ se vztahuje k uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo nepravdivých čestných prohlášení. . Jde o obecné ustanovení a o pravidlo, že na základě nepravdivých informací by nikdo neměl obdržet veřejné finanční prostředky. Takové počínání by mohlo být kvalifikováno také jako úmysl uvést poskytovatele v omyl a neoprávněně získat finance.

	1056
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 58 odst. 2
Úprava:
„Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem při činnostech výzkumu, vývoje a inovací, uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce může poskytovatel zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával návrhy projektů ve výzvách k podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.“
Alternativně navrhujeme upravit délku trvání sankce či základ pro její uložení za činnosti v oblasti transferu znalostí a zmírnit tak dopady na oblast transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Toto ustanovení vnímáme jako vysoce problematické. Znalostní transfer je velmi dynamickou disciplínou, kde přílišná byrokracie svazuje např. schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů. 
V moment takto tvrdé sankce za aktivity v oblasti znalostního transferu je vysoce pravděpodobné, že instituce budou průběh transferových případů více podrobovat dohledu a byrokratickým překážkám. V praxi se tak neúměrně protáhne jakýkoliv projekt více, než kolik je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat.
Jinými slovy, při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v univerzitním prostředí.
Toto riziko vnímáme jako zásadní i pokud se jedná jen o možnost sankci uložit. Samotná existence možnosti sankce povede k poškození transferového prostředí a upozadění transferu znalostí oproti jiným aktivitám institucí.
V neposlední řadě se jedná o zdvojení sankce. Porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory sankcionuje již samotný poskytovatel.
	Neakceptováno.
Není možné, aby sankce za porušení povinností podle tohoto zákona pro určitou činnost neplatily, v tomto případě pro transfer znalostí. Veřejné finanční prostředky jsou poskytovány příjemcům s podmínkou, že budou povinnosti dané tímto zákonem (samozřejmě i jinými zákony) plnit.
Žádná z podmínek neznamená pro transfer omezení – ostatně žádná konkrétní podmínka bránící úspěšnému transferu a omezující „schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů“ není v připomínce uvedena. 
Tříletá lhůta je maximální a její uložení je možnost, nikoliv povinnost.
Sankční ustanovení „zákaz poskytnutí podpory“ se vztahuje k uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo nepravdivých čestných prohlášení. . Jde o obecné ustanovení a o pravidlo, že na základě nepravdivých informací by nikdo neměl obdržet veřejné finanční prostředky. Takové počínání by mohlo být kvalifikováno také jako úmysl uvést poskytovatele v omyl a neoprávněně získat finance.

	1057
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 2
Navrhujeme doplnit odstavec následovně:
„(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty.“
Zdůvodnění:
Zpřesnění textace a napojení principů otevřené vědy do rámce institucionální podpory.
	Akceptováno.

	1058
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 2
Navrhujeme doplnit odstavec následovně:
„(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty.“
Zpřesnění textace a napojení principů otevřené vědy do rámce institucionální podpory.
	Akceptováno.

	1059
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 3
Nejasné znění ustanovení ohledně možnosti výzkumné organizace využít institucionální podporu k podpoře právnické osoby (ve smyslu tohoto ustanovení) po jejím založení.
Zdůvodnění:
Současný návrh formulace ustanovení, dle kterého může výzkumná organizace využít institucionální podporu i na založení právnické osoby, vytváří nejasnost ohledně toho, zda je možné využití podpory pouze pro úkon založení právnické osoby nebo zda je možné tuto právnickou osobu podpořit nějakým způsobem i nadále. 
Pro další fungování takové právnické osoby může být podpora mateřské organizace (poskytnutá samozřejmě za dodržení platných právních předpisů) podmínkou a impulsem k úspěšné existenci.
	Vysvětleno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek.

	1060
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 3
Navrhujeme doplnění ustanovení takto: 
„Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení a provoz právnické osoby zřizované jí za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.“
Zdůvodnění:
Revize ustanovení tak, aby byla umožněna podpora právnické osoby po jejím založení.
Považujeme za nezbytné neomezovat tuto podporu pouze pro moment zakládání. Fungování právnických osob může být nezbytné podpořit i po jejím založení. Často může být taková podpora dokonce nezbytná (provoz, rozvoj kapacit a jiné aktivity).
Aktuálně ustanovení současně klade na instituce podmínku vložit veškeré plánované finance již při založení. Může to být komplikace pro plánování rozpočtu, kde by mohlo být výhodnější alokovat jen poměrnou částku např. první 3 roky po založení právnické osoby.
	Vysvětleno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek.

	1061
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 3
Úprava pravidel, na co má být použita institucionální podpora, a to následovně:
„Institucionální podporu může výzkumná organizace využit i na založení a provoz právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.“
Zdůvodnění:
Navrhujeme revizi daného ustanovení tak, aby byla umožněna podpora právnické osoby i po jejím založení, a ne pouze na její založení.
Považujeme za nezbytné neomezovat tuto podporu pouze pro moment zakládání. Fungování právnických osob může být nezbytné podpořit i po jejím založení. Často může být taková podpora dokonce nezbytná (provoz, rozvoj kapacit a jiné aktivity).
Aktuálně ustanovení současně klade na instituce podmínku vložit veškeré plánované finance již při založení, což může být komplikací pro plánování rozpočtu, kde by mohlo být vhodnější alokovat jen poměrnou částku např. na první tři roky po založení takové právnické osoby.
	Vysvětleno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek.

	1062
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 3
Úprava:
„Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení a provoz právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.“
Zdůvodnění:
Revize ustanovení tak, aby byla umožněna podpora právnické osoby po jejím založení.
Považujeme za nezbytné neomezovat tuto podporu pouze pro moment zakládání. Fungování právnických osob může být nezbytné podpořit i po jejím založení. Často může být taková podpora dokonce nezbytná (provoz, rozvoj kapacit a jiné aktivity).
Aktuálně ustanovení současně klade na instituce podmínku vložit veškeré plánované finance již při založení. Může to být komplikace pro plánování rozpočtu, kde by mohlo být výhodnější alokovat jen poměrnou částku např. první 3 roky po založení právnické osoby.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek. 

	1063
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 3
Úprava:
„Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení a provoz právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.“
Zdůvodnění:
Revize ustanovení tak, aby byla umožněna podpora právnické osoby po jejím založení.
Považujeme za nezbytné neomezovat tuto podporu pouze pro moment zakládání. Fungování právnických osob může být nezbytné podpořit i po jejím založení. Často může být taková podpora dokonce nezbytná (provoz, rozvoj kapacit a jiné aktivity).
Aktuálně ustanovení současně klade na instituce podmínku vložit veškeré plánované finance již při založení. Může to být komplikace pro plánování rozpočtu, kde by mohlo být výhodnější alokovat jen poměrnou částku např. první 3 roky po založení právnické osoby.
	Vysvětleno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek.

	1064
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 59 odst. 3
Úprava:
„Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení a provoz právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.“
Zdůvodnění:
Revize ustanovení tak, aby byla umožněna podpora právnické osoby po jejím založení.
Považujeme za nezbytné neomezovat tuto podporu pouze pro moment zakládání. Fungování právnických osob může být nezbytné podpořit i po jejich založení. Často může být taková podpora dokonce nezbytná (provoz, rozvoj kapacit a rozšíření aktivit).
Aktuálně ustanovení klade na instituce podmínku vložit veškeré plánované finance již při založení. Může to být komplikace pro plánování rozpočtu, kde by mohlo být výhodnější podporu vyplácet postupně např. v prvních třech letech po zřízení právnické osoby.
	Vysvětleno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek.

	1065
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 60 odst. 1
Pro VVŠ umožnit poskytnutí DKRVO na IP formou příspěvku, nikoliv dotace.
Zdůvodnění:
Návrh opakovaně prezentovaný ČKR a projednaný přípravným výborem paní ministryně Langšádlové přináší zásadní výhody:
• V rámci institucionálních zdrojů financování by oba zdroje (PVČ i DKRVO) byly poskytovány/čerpány obdobným způsobem (formou příspěvku). Dvojitá forma financování generuje zbytečné ekonomické nároky 
a změna by přinesla snížení administrativní zátěže.
• Objem nedočerpaného příspěvku není zákonem ani rozhodnutím o poskytnutí omezen, zůstatky jsou převáděny do dalších let formou tvorby fondu provozních prostředků (kapitálové prostředky formou FRIM).
· Možnost operativně tvořit a využívat finanční rezervy. Změna by začala naplňovat účel poskytnutí podpory, tedy podpora dlouhodobého koncepčního rozvoje VO.
· Uvolnění nutnosti dočerpání dotace v aktuálním roce by také usnadnilo využití DKRVO na investiční výdaje, kdy je mnohdy obtížné až nemožné v rámci jednoho roku efektivně stihnout veškeré procesy související s veřejným zadáváním a dodáním 
např. specifických přístrojů nebo drobných stavebních investic (povolení, dokumentace, realizace). Časový tlak tak může danou zakázku i prodražit a změna by přinesla i ekonomickou úsporu, a tedy efektivnější užití podpory.
Sjednocení je pro některé VVŠ výhodné i pro jednotné uplatňování DPH a účtování režijních nákladů.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Požadavek byl při přípravě návrhu zákona odmítnut Ministerstvem financí. Předkladatel je povinen při vypořádání připomínek respektovat požadavky vyplývající z Legislativních pravidel vlády. Při vypořádání připomínek je proto dbát na to, aby akceptací připomínky nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.

	1066
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 60 odst. 2 a § 61
Navázání IP na cíle a koncepci poskytovatele vytváří nežádoucí konsekvence.
Zdůvodnění:
Navázání IP na cíle a koncepci poskytovatele a příjemce klade extrémní nároky na úplnost a zodpovědnost koncepčních dokumentů všech stran a v krajním případě vytváří nebezpečí nesmyslného omezení financování při nesplnění taxativních kritérií, brání svobodě bádání a uplatňování vlastních strategií VO, ve kterých je nezbytná flexibilita. V zásadě omezuje možnosti výzkumné organizace nastavit cíle pro svůj rozvoj na základě vlastního vnitřního hodnocení, neboť budoucnost financování svazuje s národním hodnocením, které je ovlivněno různými zájmovými trajektoriemi, nezachází do potřebného detailu a VO nemůže ovlivnit kvalitu jeho provedení.
§ 60 je ideově navázán na § 5, kde platí stejná logika naší připomínky – existence koncepčního dokumentu příjemce je přijatelné, pokud se nejedná o další dokument nad rámec strategického záměru. Par. 60 ovšem vytváří návaznost financování na strategický záměr, což vytváří výše zmíněná rizika a odporuje pojetí institucionální podpory jako příspěvku. Tato pravidla může nastavovat poskytovatel, nemusí být součástí zákona. V zásadě každý poskytovatel může uplatňovat pro své VO různé strategie na základě výzkumné mise.
	Neakceptováno.
Jde o komentář, nikoliv o připomínku.

	1067
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 61 odst. 2
„… Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Musí však vyhotovit písemné odůvodnění, které na vyžádání předloží Radě pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Obsahuje sice kontrolní mechanismus (RVVI), ale zcela postrádá motivační charakter, neboť zdůvodnění neznají výzkumné organizace. Navrhujeme zdůvodnění povinně poskytnout všem příjemcům institucionální podpory od daného poskytovatele.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Vyýzkumné organizace zdůvodnění výše znají, neboť vychází z kompletního hodnocení dle metodiky hodnocení VO.

	1068
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 64
Chybí zde TAČR, v dalším paragrafu se však již objevuje
	Vysvětleno.
Připomínka není srozumitelná. Poskytovatelé jsou výslovně jmenováni pouze ve výjimečných případech. V ostatních případech se uvádí pouze poskytovatel.

	1069
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 64 odst. 1 písm. d) a rozšíření stávajícího bodu v § 64 odst. 2
Doplnění nového písmena do § 64, odst. 1, písmeno d)
d) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti řešený pro jeho potřeby na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem,  
a upravení stávajících písmen d) až f) na e) až g) a rozšíření stávajícího bodu v § 64, odst. 2
(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě provedení výzvy k podávání návrhů projektů nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem; to neplatí v případě projektů, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
Zdůvodnění:
Ministerstvo obrany je dlouholetým poskytovatelem podpory VaV formou veřejné zakázky podle zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Takto zadávaný výzkum a vývoj slouží v souladu se zákonem o podpoře výzkumu a vývoje pro jeho potřeby a výsledky jsou přejímány a zaváděny do činnosti Armády České republiky, případně do činnosti dalších složek MO. Současně MO spravuje vlastní organizační jednotky, které jsou resortními výzkumnými organizacemi a z tohoto postavení i příjemci institucionální podpory (Univerzita obrany, Vojenský zdravotní ústav, Vojenský veterinární ústav). Tyto útvary MO nemají vlastní právní subjektivitu (jsou organizačními jednotkami MO) a z tohoto důvodu je jim znemožněno ucházet se o podporu ve veřejných zakázkách vyhlašovaných MO dle zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy se za dodavatele dle § 5 rozumí prakticky pouze osoby (právnické) a těmi ve vztahu k MO jeho organizační jednotky nejsou.
Resortní výzkumné organizace jsou v mnoha případech plně kvalifikované pro přispění k naplňování cílů resortních programů VaV a tak i k realizaci resortních výzkumných a vývojových potřeb formou řešení projektů. MO proto navrhuje rozšíření zadání u resortních programů veřejných zakázek, respektive u aktivit realizovaných ve prospěch poskytovatele, i na možnost zadat řešení projektu vlastní organizační jednotce formou Rozhodnutí o poskytnutí podpory v těch případech, kdy je tato organizační jednotka schopna řešení projektu pro potřeby poskytovatele zabezpečit.  V této souvislosti MO navrhuje doplnění návrhu zákona o příslušné body.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Připomínka byla vypořádána v souladu s požadavky MO.

	1070
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 65 odst. 3 písm. g)
Navrhujeme dopřesnit odstavec následovně:
„g) podporují využití principů otevřené vědy jako je otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším výsledkům,“
Zdůvodnění:
Zpřesnění textace, otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším výsledkům je terminologicky užší pojem než principy otevřené vědy, kam patří např. i zásada co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.
	Akceptováno.

	1071
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 65 odst. 3 písm. g)
Doplnění, že se nemusí jednat o placenou formu otevřeného přístupu k publikacím po recenzním řízení.
Zdůvodnění:
Pokud by toto ustanovení bylo vykládáno poskytovateli tak, jak je tomu již v některých programech nyní, dochází k faktické redukci veřejných financí na výzkum, neboť je jejich netriviální část povinně a automaticky určena pouze komerčním vydavatelům. Je třeba připomenout apel Rady EU: „Rada v závěrech vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiky zaměřené na takový model akademické publikační činnosti, který by byl neziskový, otevřený a víceformátový, bez jakýchkoli nákladů pro autory nebo čtenáře.“ Viz https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2023/05/23/council-calls-for-transparent-equitable-and-open-access-to-scholarly-publications/ . V ČR bohužel zatím není nastavena tato cesta 
a ustanovení písm. g) bez explicitního uvedení i nekomerční verze jen staví výzkumné instituce na již tak velmi nevyváženém trhu s vědeckými publikaci do ještě slabšího postavení vůči vydavatelům, kteří mohou radikálně zvyšovat ceny na základě z povinnosti rostoucí poptávky.
	Akceptováno jinak.
Vypuštěno.

	1072
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 66 odst. 1
Dáváme ke zvážení, zda odstavec nedoplnit následovně:
„(1) V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu programu pro jejich řešení (dále jen „program v oblasti aktuálních rizik“). Rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro programy v oblasti aktuálních rizik věta první § 65 odst. 1. a veškeré výsledky, pokud tak program určí, budou otevřeně dostupné dle principů otevřené vědy bez omezení.“
Zdůvodnění:
Jedná se o obdobnou textaci, jakou začal použít rámcový program EU Horizon Europe v některých svých výzvách jako reakci na pandemii COVID-19. Cílem je maximalizovat užitek z výsledků v akutní situaci a přispět tak k rychlejšímu šíření vědeckých poznatků s cílem přinést, co nejdříve efektivní řešení aktuálních rizik.
	Neakceptováno.
Přístupnost výsledků je ve vztahu k otevřené vědě dána jinými ustanoveními návrhu zákona, včetně případných omezení. 

	1073
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 67
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
Programy popularizace výzkumu, vývoje, inovací, otevřené vědy a transferu znalostí
Poskytovatelé podpory mohou připravit návrh programu zaměřený na podporu rozvoje principů otevřené vědy jako infrastruktury pro efektivnější popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Agenda transferu znalostí, popularizace a otevřené vědy jsou velmi propojeny (viz sekce 1.2.14.1 RIA), proto by měly být v rámci návrhu zákona také propojeny.
	Vysvětleno.
Vypuštěno celé ustanovení.

	1074
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 69 odst. 2
Zde je potřeba doplnit, aby v případě zadání veřejné zakázky nebyly vysoké školy znevýhodněny vůči AV ČR a mohly také podávat více nabídek, přestože jsou formálně jedním subjektem (jedno IČO).
Zdůvodnění:
Návrh na formulaci: „Pokud je potenciálním příjemcem účelové podpory na základě zadání veřejné zakázky vysoká škola, omezení daná v ustanovení § 107 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí.“
	Neakceptováno.
Připomínce není možné vyhovět. Agenda veřejných zakázek se řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek. Je třeba vycházet z definice „dodavatele“ dle § 5 ZVZ: „Dodavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.“. 

	1075
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 70 odst. 4
Ustanovení § 70 odst. 4 upravit do znění:
„(4) Je-li příjemcem podpory podle tohoto zákona organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity. Je-li příjemcem podpory státní vysoká škola, nesmí poskytovatel stanovit podmínku pro použití prostředků tímto příjemcem spočívající v jakékoliv finanční spoluúčasti tohoto příjemce na nákladech projektu.“
Zdůvodnění:
Navrhované doplnění ustanovení neumožní na rozdíl od dosavadní praxe poskytovateli podpory požadovat finanční spoluúčast po uchazeči, kterým je státní vysoká škola. Státní vysoké školy – Policejní akademie České republiky jako organizační složka státu a Univerzita jako součást organizační složky státu Ministerstva obrany hospodaří v zásadě s finančními prostředky z příslušné kapitoly státního rozpočtu a možnost požadovat po nich ze strany poskytovatele finanční spoluúčast v souvislosti s poskytováním podpory působí často organizační problémy a zvyšuje administrativní náročnost celého procesu. V některých případech takový požadavek poskytovatele vede k tomu, že státní vysoká škola se nemůže ve stanoveném časovém horizontu vůbec ucházet o poskytnutí podpory. Poněvadž státní vysoké školy nakládají v režimu tohoto zákona s veřejnými prostředky, jeví se jako zbytečné v takovém případě vést prakticky dvojí účetnictví o finančních prostředcích vynakládaných na řešení projektů. Podíl spolufinancování ať už z vlastních zdrojů nebo ze zdrojů státního rozpočtu působí u veřejných vysokých škol jako motivační prvek k úspěšné realizaci. U státních vysokých škol však tento motivační prvek, kromě administrativní náročnosti, postrádá svůj smysl s ohledem na způsob financování takového subjektu.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.

	1076
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 81, odst. 4
„Pokud poskytovatel námitky odmítne, poučí uchazeče v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat u příslušného soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve lhůtě podle § 72 soudního řádu správního.“
Zdůvodnění:
Ačkoli rozumím tomu, proč je uvedený bod vložen. Je třeba zvážit, do jaké míry podání případné žaloby ovlivní vydávání rozhodnutí v rámci dotčené soutěže a zda nenastavit metodické postupy pro takovéto případy.
	Akceptováno jinak.
Předmětné ustanovení bylo vypuštěno na základě připomínky MŠMT485.

	1077
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90
Zveřejňování informací o výzkumu.
Zdůvodnění:
Byť se nejedná o poskytování výsledků (ty řeší § 92, který je nastaven rozumně), měli bychom zveřejňovat informace o prováděném výzkumu. Zde trochu postrádáme alespoň drobnou „brzdu“ tak, abychom nemuseli zveřejnit informace v požadovaném rozsahu, ohrožovalo-li by to např. národní bezpečnost, či třeba bezpečnost konkrétních osob…
	Akceptováno.
Připomínkové místo předložilo identické nebo téměř identické připomínky ČKR 1077, 1078, 1079, 1080, 1081 a 1083, které označují toto ustanovení za příliš široké, a v rozporu s tímto připomínku ČKR 1085, která naopak požaduje rozšíření. S touto připomínkou souvisí i podobná připomínka RVŠ 1229. 
Předkladatel vložil nový odstavec 2, kterým vyhověl námitkám o přílišné šíři.

	1078
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 1
Jedná se o ustanovení, které může být bezbřehé a které může v takovéto podobě zasáhnout do mnoha jiných práv.
Zároveň by v této podobě mělo nemalé finanční dopady s ohledem na požadavky na vybudování nezbytné informační infrastruktury.
Zdůvodnění:
V ustanovení chybí úprava výjimek z povinnosti zveřejňovat metadata. Nezveřejnění metadat může být někdy nezbytné např. v zájmu ochrany duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu (v současné úpravě viz § 12 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.).
I samotné „údaje o údajích z výzkumu“ (metadata) mohou představovat natolik hodnotnou datovou sadu, že je její zveřejnění způsobilé zasáhnout do zákonem chráněných zájmů.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Připomínkové místo předložilo identické nebo téměř identické připomínky ČKR 1077, 1078, 1079, 1080, 1081 a 1083, které označují toto ustanovení za příliš široké, a v rozporu s tímto připomínku ČKR 1085, která naopak požaduje rozšíření. S touto připomínkou souvisí i podobná připomínka RVŠ 1229. 
Předkladatel vložil nový odstavec 2, kterým vyhověl námitkám o přílišné šíři.

	1079
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 1
Jedná se o ustanovení, které může být bezbřehé a které může v takovéto podobě zasáhnout do mnoha jiných práv.
Zároveň by v této podobě mělo nemalé finanční dopady s ohledem na požadavky na vybudování nezbytné informační infrastruktury.
Zdůvodnění:
V ustanovení chybí úprava výjimek z povinnosti zveřejňovat metadata. Nezveřejnění metadat může být někdy nezbytné např. v zájmu ochrany duševního vlastnictví, obchodního tajemství, bezpečnosti státu (v současné úpravě viz § 12 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.).
I samotné „údaje o údajích z výzkumu“ (metadata) mohou představovat natolik hodnotnou datovou sadu, že je její zveřejnění způsobilé zasáhnout do zákonem chráněných zájmů.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Připomínkové místo předložilo identické nebo téměř identické připomínky ČKR 1077, 1078, 1079, 1080, 1081 a 1083, které označují toto ustanovení za příliš široké, a v rozporu s tímto připomínku ČKR 1085, která naopak požaduje rozšíření. S touto připomínkou souvisí i podobná připomínka RVŠ 1229. 
Předkladatel vložil nový odstavec 2, kterým vyhověl námitkám o přílišné šíři.

	1080
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 1
Zavedení možnosti odmítnou zveřejnit část informací z důvodu možného transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Dle daného ustanovení má výzkumná organizace, v případě, že je příjemcem podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, povinnost uveřejnit informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích. V některých případech by toto mohlo být na překážku transferu znalostí, o který však má výzkumná organizace zároveň dle příslušných ustanovení návrhu zákona usilovat.
Jeví se nám jako vhodné zapracovat možnost v odůvodněných případech uveřejnění odmítnout.
	Akceptováno.
Připomínkové místo předložilo identické nebo téměř identické připomínky ČKR 1077, 1078, 1079, 1080, 1081 a 1083, které označují toto ustanovení za příliš široké, a v rozporu s tímto připomínku ČKR 1085, která naopak požaduje rozšíření. S touto připomínkou souvisí i podobná připomínka RVŠ 1229. 
Předkladatel vložil nový odstavec 2, kterým vyhověl námitkám o přílišné šíři.

	1081
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 2
Jedná se o ustanovení opět velmi bezbřehé, jehož důsledkem by mohl být i zcela opačný efekt, kdy by se ztratil zájem v běžné distribuční nakladatelské síti cokoli publikovat s ohledem na to, že je vše ihned dostupné na internetu.
Zároveň by v této podobě mělo nemalé finanční dopady s ohledem na požadavky na vybudování nezbytné informační infrastruktury.
Zdůvodnění:
Část „Výzkumná organizace, (…) která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích (…).“ je navíc značně matoucí, když připouští dva výklady. Není jasné, k čemu se váže „zveřejnění“: se zveřejněním vědecké publikace se současně její kopie a související údaje z výzkumu uloží, nebo se současně uloží a zveřejní kopie vědecké publikace a související údaje z výzkumu?
Je žádoucí, aby ustanovení bylo přeformulováno tak, aby jeho znění bylo jednoznačné. Rozdíl mezi 2 možnými výklady je zásadní – není jasné, jestli je zde povinnost související údaje z výzkumu zveřejňovat či nikoliv.
Zásadní připomínka
	Viz připomínka AV ČR 929.

	1082
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 2
Specifikace pojmů „konečná verze vědecké publikace“, a „související údaje z výzkumu.“ Bylo by vhodné znění tohoto navrhovaného ustanovení precizovat, popř. doplnit tyto pojmy do definic návrhu zákona či jejich výklad zahrnout do důvodové zprávy k návrhu zákona.
Bylo by rovněž vhodné doplnit do ustanovení pravidlo chování v tom smyslu, že v případě, že smlouva uzavřená mezi výzkumnou organizací a vydavatelem vědeckých publikací současné uložení v institucionálních nebo tematických úložištích neumožňuje, zejména z toho důvodu, že taková smlouva zahrnuje výhradní licenci, zveřejní výzkumná organizace tyto údaje ihned poté, co takový důvod pomine. 
Dále by odstavec 2 měl ze stylistického hlediska znít:
Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, současně s jejím zveřejněním v publikaci uloží v institucionálních nebo tematických úložištích kopie konečnou verzi vědecké publikace a související údaje z výzkumu a vyznačí datum zpřístupnění.
Zdůvodnění:
Odstavec (2) zavádí povinnost výzkumných organizací za splnění daných podmínek uložení kopie konečné verze vědecké publikace a souvisejících údajů z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích. Není zde však specifikováno, o jaký typ vědecké publikace se jedná, např. v případě vědeckých monografií je ukládání do repozitářů s ohledem na licenční smlouvy s vydavateli monografií velmi často nemožné, pokud tyto nejsou publikovány v otevřeném přístupu. V případě odborných recenzovaných článků se může jednat o dva typy konečné verze publikace, tj. postprinty, a to tzv. (author) accepted manustcript nebo version of record. Dále pojem související údaje z výzkumu je příliš obecný – lze takto označit suplementy, data, jež jsou podkladem pro publikací či data, jež jsou v projektu sbírána či jinak generována, přičemž tyto jsou ve formě primárních, či sekundárních, surových, tříděných, analyzovaných dat atd.
	Akceptováno částečně.
Upraveno částečně dle připomínky MŠMT 418.

	1083
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 2
Chybí uvedení restrikcí pro zveřejnění údajů z výzkumu.
Navrhujeme doplnit do toho ustanovení výjimky z uveřejnění určitých informací, tj. důvodů pro jejich vypuštění z textu odborné publikace a údajů z výzkumu, před jejich uveřejněním, a to z důvodů: „otázky týkající se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran.“
Zdůvodnění:
Ne vždy je možné zveřejnění určitých údajů právě pro důvody, které uvádí důvodová zpráva (např. str. 8, 64), a to: „otázky týkající se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran, v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Kromě toho by se tato směrnice neměla vztahovat na údaje z výzkumu, které nejsou přístupné z důvodu národní bezpečnosti, obrany nebo veřejné bezpečnosti“ (zd_ALBSCWXEC3V3, str. 64).
	Viz připomínka AV ČR 929.

	1084
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 2
Nevhodný termín „uložiště“.
Zdůvodnění:
Zákonná povinnost má ukládat výzkumné organizaci, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uložit současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění. I když se jedná o kontext zveřejňování informací, termín „uložiště“ není vhodný a je matoucí. Termínu uložiště bývá užíváno v kontextu interní infrastruktury. Bavíme-li se o platformě, která umožňuje otevřený přístup, měl by být užit termín „repozitář“.
	Akceptováno.


	1085
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 2
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích nebo jinými typem výsledku (zejména údaje z výzkumu), uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace i související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění případně.
Zdůvodnění:
Zpřesnění odstavce, protože existují i jiné výsledky než jen publikace a v kontextu směrnice EP 1024/2019 (open datová směrnice) se hovoří o samostatných výzkumných sadách.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Ustanovení bylo upraveno podle tří připomínkových míst do kompromisní podoby. 
O údajích z výzkumu je další ustanovení.
Znění ustanovení bylo konzultováno s národní autoritou pro otevřený přístup.

	1086
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 90 odst. 2
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění.“
Zdůvodnění:
Uvedený odstavec uvádí termín zpřístupnění uložených dat, aniž by tuto problematiku blíže specifikoval. V krajním případě tak může dojít k výkladu, že všechna data musí být obratem zpřístupněna široké veřejnosti, ať již v ČR nebo v zahraničí, což však v plné kapacitě nelze zvládnout ani kapacitně, ani finančně. Doporučuji upřesnění zamýšleného.
	Vysvětleno.
Ustanovení bylo upraveno podle tří připomínkových míst do kompromisní podoby. 
O údajích z výzkumu je další ustanovení.
Znění ustanovení bylo konzultováno s národní autoritou pro otevřený přístup.

	1087
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 91 odst. 1 a 2
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
„(1) Poskytovatelé přijímají v oblasti svých působností opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu. Přitom spolupracují zejména s osobami nebo organizačními jednotkami (např. centra otevřené vědy, popularizace vědy apod.), které se zaměřují na cílenou popularizaci vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí mezi veřejností a mládeží.“
„(2) Poskytovatelé popularizují v oblasti svých působností výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podporují předávání vědeckých informací vzdělávacímu systému a orgánům veřejné správy pro tvorbu strategických dokumentů a jejich rozhodování mimo jiné skrze infrastrukturu otevřené vědy.“
	Vysvětleno.
Ustanovení bylo upraveno podle tří připomínkových míst do kompromisní podoby. 
O údajích z výzkumu je další ustanovení.
Znění ustanovení bylo konzultováno s národní autoritou pro otevřený přístup.

	1088
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92
Chybí aspekty FAIR dat (není zmíněno, že data by měla být dostatečně popsaná za použití standardizovaných výrazů tak, aby byla opravdu znovu použitelná).
Zdůvodnění:
Úplně chybí zohlednění toho, že data by měla být nejen otevřená, ale také FAIR.
	Akceptováno na jiném místě zákona.
Viz definice pojmu „údaje z výzkumu“ v § 2 odst. 3 písm. c).

	1089
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92
V zákoně uvedený přístup k údajům z výzkumu může vyústit k prakticky neomezené výzvy na přístup k údajům z výzkumu.
Zdůvodnění:
Poskytování údajů z výzkumu třetí osobě v určitém okamžiku, kdy počet takovýchto žádostí přesáhne určitou rozumnou mez, povede k zásadnímu navýšení personálních a finančních prostředků nezbytných pro zajištění této agendy. Doporučuji lépe specifikovat postupy a zvážit, zda tyto vícenáklady alespoň částečně nepřenést i toho, kdo o údaje z výzkumu požádá. I v tomto případě je třeba mít na paměti principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Svobodný přístup k údajům z výzkumu může v limitním případě vést k významnému navýšení finančních prostředků VO potřebné pro zajištění tohoto požadavku.
	Vysvětleno.
Článek 10 směrnice se týká pouze údajů zpřístupněných v tematických nebo oborových úložištích podle pravidel FAIR. Směrnice požaduje, aby tyto údaje byly poskytovány bezplatně.


	1090
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92
V zákoně uvedený přístup k údajům z výzkumu může vyústit k dotazům na zveřejnění kompletních dat a závěrů výzkumu u v případě výsledků výzkumu publikovaných mimo režim open access, kde však je potřeba vzít v potaz práva časopisu, které autor stvrzuje v okamžiku publikování výsledku.
Zdůvodnění:
Implementace přístup k údajům z výzkumu může být implementována pouze za předpokladu kompletního open access formátu publikování výsledků výzkumu. V případě publikování v časopise mimo režim open access může při poskytnutí údajů z výzkumu dojít k porušení podepsaných dokumentů s časopisem.
	Vysvětleno.bv
Tzv. embargo – viz § 90 odst. 3, kde se uvádí, že výzkumná organizace „vyznačí datum zpřístupnění“.
Dále se upozorňuje, že smlouvy uzavřené s vydavatelem náleží mezi „oprávněné zájmy příjemce“, stejně jako např. další výzkum na uvedených datech, příprava ochrany průmyslovým právem atd. 

	1091
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 1
Kumulativní výčet podmínek, které musí údaje z výzkumu (výzkumná data) splňovat, aby byly poskytovány v režimu § 92, představuje oproti současné úpravě v zák. č. 130/2002 Sb. značné zpřísnění. 
Jako zásadní nedostatek spatřujeme skutečnost, že se toto ustanovení vztahuje pouze na ty údaje z výzkumu (výzkumná data), které jsou součástí či přílohou publikace (srov. § 12a odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., dle kterého se poskytují „výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí”). Např. datová sada sama o sobě, která je výstupem projektu, tedy nebude podléhat režimu § 92, i když její společenská hodnota může být obrovská.
Zároveň by takové ustanovení v této podobě mělo nemalé finanční dopady s ohledem na požadavky na vybudování nezbytné informační infrastruktury.
Zdůvodnění:
S ohledem na to, že i datová sada sama o sobě může být vědeckým výstupem, považujeme za neopodstatněné, že návrh zákona v § 92 odst. 1 váže povinnost zpřístupňovat pouze ty údaje z výzkumu (výzkumná data), které jsou součástí či přílohou publikace. Takový záměr nevyplývá ani ze znění open data směrnice 2019/1024 (čl. 10 ve spojení s recitály č. 27, 28), která naopak uvádí, že by zpřístupňování údajů z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mělo představovat standardní možnost.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Bylo převzato znění ze současného zákona (§ 12a), přičemž byl na základě připomínky upraven stávající odstavec 2 (v zákoně č. 130/2002 Sb. jde o § 12a odst. 1) ve smyslu připomínky a dle článku 10 odst. 2 směrnice..

	1092
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 Přístup k údajům z výzkumu odst. 1
Změna písmene a) na údaje z výzkumu, na kterých jsou založeny výsledky zveřejněné v publikaci, na jejichž základě lze výsledky ověřit a dále využít.
Zdůvodnění:
Národní strategií otevřeného přístupu k vědeckým informacím na léta 2017-2020 uvádí na str. 6, že zpřístupňována by měla být jak data, která sloužila jako podklad vědeckým publikacím, tak ostatní data, která v průběhu výzkumu vznikla. Navrhované znění písmena a) lze považovat za krok zpět jdoucí proti smyslu principu, že data by měla být otevřená, jak nejvíce je to možné, uzavřená pak pokud je to nutné (as open as possible, as closed as necessary). Toto pojetí se zdůrazňuje ostatně i důvodové zprávě k zákonu, na str. 23. Omezení v písmeni na data, jež jsou přílohou publikací je nedostačující, přílohy mohou být totiž takové povahy, že ověřování výsledků výzkumu ani následné využití neumožní. Toto je zároveň v rozporu s definicí údajů z výzkumu, jež je uvedena v § 2 tohoto návrhu zákona jako údaje nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu, Navrhujeme explicitní vymezení takových údajů z výzkumu, jež toto umožňovat budou.
	Vysvětleno.
Na základě připomínky DIG 1111 bylo převzato znění z § 12a odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., upravené podle článku 10 odst. 2 směrnice.

	1093
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 Přístup k údajům z výzkumu odst. 1
Zrušení písmene b) předpokládající poskytování údajů z výzkumu jen za podmínky dřívějšího zveřejnění prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště.
Zdůvodnění:
§ 92 Přístup k údajům z výzkumu přináší v odst. 1 taxativní výčet podmínek, za kterých příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu. Písmeno b) zavádí povinnost poskytnutí údajů z výzkumu jen za podmínky, že tyto byly dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště. Toto není v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (32019L1024) a jde proti smyslu sdílení výzkumných dat. Zveřejnění údajů z výzkumu se realizuje prostřednictvím uložení do institucionálního, oborového či jiného důvěryhodného uložiště, přesněji datového repozitáře. Takto je naplněná podstata zveřejňování a sdílení výzkumných dat v souladu s principy FAIR samo o osobě. Podmínka, že lze poskytnout jen data, jež byla předem uložena na repozitáři, je nelogická a neobstojí ani argumentace administrativní zátěží (důvodová zpráva, str. 24). Žádat o výzkumná data, o jejichž existenci víme a která jsou již fyzicky uložena v repozitáři, nemusíme, leda že apriori předpokládáme, že veškerá data v repozitářích budou uzavřená, a zájemce bude muset původce dat žádat o svolení data z repozitáře stáhnout. 
Celý § 92 lze považovat za jsoucí v rozporu s § 90 odst. 2, jež uvádí, že výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění. Lze z tohoto odvodit, že výzkumná organizace je povinna uložit v době publikování vědecké publikace její kopii a výzkumná data s vědeckou publikací související (toto by bylo vhodné specifikovat, o jaká data se jedná – zda data, jež jsou podkladem pro publikaci, souvisejí s projektem, jsou v projektu generována, jsou ve formě primárních, či sekundárních, surových, tříděných apod.?). Dále uvádíme možnost zavést časové embargo na zpřístupnění výzkumných dat. Tím se zdá být naplněna podstata principu otevřené vědy, tj. sdílení výzkumných dat dle interpretace uvedené v důvodové zprávě na str. 23. Na jedné straně mají být kopie publikací a data s nimi související v repozitáři, na straně druhé je třeba o tyao data aktivně žádat. Lze se tedy domnívat, že dle paragrafu 92 mohou být data uzavřená bez svobodného přístupu. O přístup k datům je patrně třeba původce dat aktivně žádat v souladu s § 92. Navrhujeme zrušení písmena b).
	Akceptováno.
Bylo převzato znění § 12a odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., upravené podle článku 10 odst. 2 směrnice.


	1094
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 1
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
„(1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které 
a) mohou ale nemusí být přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí,
b) byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště, 
c) nemohou být chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu, jehož je příjemce vykonavatelem a 
d) byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu podporovaném z veřejných prostředků.“
Zdůvodnění:
Zásadní připomínka směřuje k tomu, že takto formulovaná textace implikuje, že se poskytnutí vztahuje jen na údaje z výzkumu, které jsou přílohou vědecké publikace, nicméně tento záměr nesleduje jak směrnice EP 1024/2019 (open datová směrnice) ani aktuální textace zákona 130/2002 Sb. Je možné poskytovat i samostatné výzkumné datasety, které nejsou přílohou vědecké publikace.
Zásadní připomínka
	Akceptováno dle ČKR 1091.
Návrh upravuje požadavky přesně podle směrnice o otevřených datech (viz připomínka ČKR 1091).


	1095
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 1
Významně redukovat dopad tohoto paragrafu, odebrat slovo „údaje“ a nahradit slovem „výstupy“, limitovat pouze na existující formy výstupů.
Zdůvodnění:
Formulace, ukládající povinnost poskytnout třetí osobě „údaje“ neomezuje typ údajů např. na publikační výstupy nebo výzkumná data. Teoreticky tak umožňuje třetí osobě formulovat naprosto obecné žádosti např. o poskytnutí veškerých údajů vytvořených nebo užitých ve výzkumu detekce rakoviny z kapilární krve. Výzkumná instituce tak bude povinna sepisovat stovky stran textů čítajících veškeré údaje, dokonce i ty, které byly jen užity, nejen ty, které byly ve výzkumu objeveny. Třetí osoba si takto může z libovolné instituce udělat helplinku, navíc bezplatně. Není to absolutně technicky zvládnutelné. Je nutné omezit dopad paragrafu pouze na konkrétní výstupy, kterými mohou být pouze v momentě podání žádosti již existující výstupy (publikace, data, reporty), které lze bez dalšího předat téměř bez dalších nákladů odkazem na repozitář.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Připomínka je v naprostém protikladu s požadavky na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Proto ji nelze přijmout.
Vypořádání bylo konzultováno s národní autoritou pro otevřený přístup.

	1096
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 1 písm. a)
Odebrat slovo „přílohou“.
Zdůvodnění:
Formulace „jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí“ nedává smysl. Buď je příloha součástí publikace, pak stačí hovořit o součástech a neformulovat duplicitně. Pokud příloha publikace není její součástí, není zřejmé, co vše je tím myšleno. Třetí strana se tak může pod vlastní interpretací slova „příloha“ domáhat čehokoliv.
	Vysvětleno.
Připomínka je v naprostém protikladu s požadavky na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Proto ji nelze přijmout.
Vypořádání bylo konzultováno s národní autoritou pro otevřený přístup.

	1097
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 1 písm. a)
Doplnit fázi, v níž je součást publikace poskytnuta.
Zdůvodnění:
Je nutné specifikovat, že naplnění tohoto ustanovení lze provést i poskytnutím publikace nebo její části v podobě poskytnuté vydavateli před započetím recenzního řízení, pokud je publikace po vydání chráněna právy vydavatele a dostupná pouze za podmínek uhrazení přístupu k ní. Bez této možnosti přenášíme povinnost hrazení přístupu třetí strany na instituce a potažmo autorské týmy. Tím naopak znemožníme hůře finančně situovaným institucím vydávat vše, co objeví, a místo otevřené vědy budeme vést politiku vědy uzavřené, protože vůbec k žádnému publikování nedojde. Z veřejných peněz je dokončen výzkum před předáním vydavateli, recenzní řízení je již procesem zajišťovaným vydavatelem za jeho náklady. Nelze zákonem přenést odpovědnost za financování recenzního řízení na výzkumné instituce. Opět odkazujeme na   apel Rady EU „Rada v závěrech vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiky zaměřené na takový model akademické publikační činnosti, který by byl neziskový, otevřený a víceformátový, bez jakýchkoli nákladů pro autory nebo čtenáře.“ Viz https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2023/05/23/council-calls-for-transparent-equitable-and-open-access-to-scholarly-publications/
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Připomínka je v naprostém protikladu s požadavky na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Proto ji nelze přijmout.
Vypořádání bylo konzultováno s národní autoritou pro otevřený přístup.

	1098
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 1 písm. d)
Odebrat slovo „užity“.
Zdůvodnění:
Formulace „byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu“ povinuje instituce předávat i informace a údaje, jejichž není původce. Onkologové tak mohou být tázání na údaje o chemických nebo genetických metodách, které užívají naprosto rutinně.
	Akceptováno.
Výraz „vytvořeny nebo užity“ byl opraven v souladu s definicí na „vytvořeny nebo shromážděny“.

	1099
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 4
Neúplný výčet.
Zdůvodnění:
Důvody pro odmítnutí poskytnutí údajů z výzkumu v případech opomíjejí práva duševního vlastnictví třetích stran (tak jak je to uváděno v Důvodové zprávě, např. str. 8, 64). Navrhujeme doplnění.
	Akceptováno v obecné podobě.

	1100
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 4
Úprava: „Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce vč. zájmů při činnostech transferu znalostí.“
Zdůvodnění:
Jedním z očekávatelných oprávněných zájmů při odmítnutí poskytnout údaje je právě transfer znalostí. V souladu se zásadou „as open as possible, as closed as neccessary“, která se v oblasti open science užívá k nastavení rovnováhy. Navrhujeme explicitně stanovit transfer znalostí jako tento oprávněný zájem tak, aby se předešlo případným sporům, zda lze takto postupovat.
	Akceptováno jinak.
Postačuje „jiný oprávněný zájem příjemce“, neboť nelze legislativně postihnout všechny oprávněné zájmy příjemce. Ochrana duševního vlastnictví byla doplněna v souladu s připomínkou ČKR 1099.

	1101
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 4
Doplnění důvodu pro odmítnutí příjemce poskytnout údaje z výzkumu.
Zdůvodnění:
Stejně jako u připomínky č. 99 se domníváme, že jedním z důvodů, proč by mohl příjemce odmítnou poskytnutí údajů z výzkumu je případ, kdy by to ohrozilo zamýšlený transfer znalostí.
	Vysvětleno.
Jde o „jiný oprávněný zájem příjemce“ podle odstavce 4. Ochrana duševního vlastnictví byla doplněna v souladu s připomínkou ČKR 1099.

	1102
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92 odst. 4
Nutná konkretizace a doplnění o možnosti embarga nevázané na uvedená práva na ochranu.
Zdůvodnění:
Příjemce může odmítnout poskytnutí v případě, kdy by došlo k zásahu do obchodních práv. Je nutné konkretizovat, že se jedná o zatím nechráněná obchodní práva. Je třeba chránit údaje z výzkumu již ve fázi výzkumu nebo i po jeho skončení, u kterých existuje důvod se domnívat, že by mohla být v budoucnu předmětem obchodního tajemství. Dále je nutné doplnit právo instituce na data a informace z výzkumu udělit časové embargo (např. 5 let) i bez přímé vazby na obchodní tajemství. Pokud např. řešitel na základě poskytnutého grantu má podklady pro splnění publikačních výstupů, které jsou povinnými indikátory projektu, nemůže ani v oblasti základního výzkumu k tomu nic sdělovat a umožnit, aby z jeho informací čerpali ostatní výzkumné týmy dosud se na výzkumu nepodílející. Ty by mohly publikační výstupy dokončit dříve, výstupy výzkumníka (řešitele grantu) by posléze vydavatelé odmítli jako nepůvodní. Došlo by k ohrožení jeho grantových plánů, jako řešitel odpovědný za jejich splnění by byl vystaven nekorektní konkurenci využívající jeho práci.
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
Ohledně tzv. embarga se odkazuje na § 90 odst. 3, kde se uvádí „datum zpřístupnění“.
Datum zpřístupnění vyznačí výzkumná organizace a znamená to, kdy je příslušná vědecká publikace uložená v příslušném úložišti přístupná veřejnosti. Upřesnění, že by výzkumná organizace měla respektovat dohodu s vydavatelem, není nutné, to se rozumí samo sebou.

	1103
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 92
Doplnit odstavec určující, kdo je povinen pro účely naplnění tohoto paragrafu zřídit národní repozitář(e) a kdo je povinen je financovat.
Zdůvodnění:
Zákon neřeší náklady ani technické zajištění infrastruktury pro sdílení dat a publikací. Mají-li skutečně být zajištěny principy otevřené vědy, je nutné stanovit zákonem, kdo bude financovat zřízení i provoz národních repozitářových infrastruktur, které budou pro výzkumné instituce tuto službu zajišťovat. Výzkumné instituce mohou plnit cíle a myšlenky otevřené vědy, ale nejsou subjektem, který by je měl technicky zajišťovat a financovat. Jakékoliv přenesení váhy na ně znamená odebrání financí z vědy a výzkumu na servis vědě, potažmo snížení objemu a kvality výsledků samotných.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení odstavce 1 písm. b) bylo vypuštěno.

	1104
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 93 Úhrada nákladů při poskytování údajů z výzkumu, odst. 1
Zrušení celého paragrafu, tj. možnosti požadovat finanční kompenzace z úpravu dat.
Zdůvodnění:
Údaje z výzkumu by dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (32019L1024) měly být zpřístupněny podle zásady „standardního zpřístupnění dokumentů ve formě otevřených dat“ a slučitelných se zásadami FAIR.
Toto je zohledněno v § 92 odst. 2 navrhovaného zákona, dle kterého „příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.“ Nediskriminační podmínky zde souvisejí s jedním z principů FAIR (interoperabilita), zejména pak s využitím takových formátů digitálních souborů, jež zakládají možnost opakovaného použití výzkumných dat, jejich integraci je s jinými datasety a kompatibilitu s nástroji pro jejich zpracování. Příjemce je tedy dle § 92 odst. 2 povinen data takovýmto nediskriminačním způsobem upravit a poskytnout (a kromě toho zveřejnit údaje z výzkumu v režimu navrhovaného § 90, 
po provedení nutné změny formátu údajů či jejich potřebné anonymizace, tedy tak, aby se tak stalo poskytnutím přístupu, který umožňuje jejich opakované využití) a neměl by za takovouto úpravu směřující k naplnění podstaty principu FAIR požadovat úplatu. Analogicky lze pohlížet i na anonymizaci údajů v § 93 odst. 1 uvedenou. Pokud by poskytnutím dat došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, může příjemce dle § 92 odst. 4 žádost o poskytnutí odmítnout. V opačném případě by důvod k anonymizaci dat by neměl být relevantním. Navržené požadování finanční kompenzace za poskytnutí dat jde navíc zcela proti logice otevřené vědy a konkrétně sdílení výzkumných dat za účelem validace prezentovaných výstupů/výsledků, přispívání k dalším a rychlejším inovacím a zvyšování citovanosti publikací atd. (viz str. 23-24 důvodové zprávy). Ustanovení není zároveň v souladu s Národní strategií otevřeného přístupu k vědeckým informacím na léta 2017-2020, str. 6: „Výzkumná data musí být zpřístupněna ve formě, která další využití umožní jak z hlediska technického, tak právního. Přístup, využití, reprodukce a šíření dat musí být bezplatné.“ Z tohoto důvodu navrhujeme zrušení celého paragrafu 93.
	Akceptováno.


	1105
	Česká konference rektorů, bez č.j
	§ 104
Chybí přechodné ustanovení k již existujícím komisím pro etiku ve výzkumu.
Zdůvodnění:
Bylo by vhodné uvést, že dosavadní komise pro etiku ve výzkumu se považují za komise podle tohoto zákona.
	Vysvětleno.
Předkladatel se domnívá, že to není nezbytné, neboť tato povinnost není dosud zákonem uložena. Tento krok by byl zcela jistě na místě, pokud by podle zákona č. 130/2002 Sb. byly takové komise již ustaveny.

	1106
	Česká konference rektorů, bez č.j
	Návrh nařízení obecně
Kategorie způsobilých nákladů – náklady na popularizaci VaV – jeví se jako nesystémové.
Zdůvodnění:
Kategorie způsobilých nákladů – původně byly definovány přímo v zákonu, teď jsou v prováděcím předpise. Speciálně tam přibyly náklady na popularizaci VaV – nesystémově, protože to vždycky budou náklady definované buď jako osobní, služby nebo materiál. Nic jiného to být ani nemůže. Ten bod 6 patří k tomu, co lze z výdajů na VaV financovat.
	Vysvětleno.
Pokud nebude uvedeno, že součástí způsobilých nákladů může být také náklad na propagaci a popularizaci, nebude propagace podporována. Jde o nejširší možnou množinu způsobilých nákladů. Poskytovatel si vybere ty náklady, které jsou relevantní. Bod 6 není podle blokové výjimky. Může být důvodem notifikace, pokud by bylo nutné ověřit slučitelnost podpory. 

	1107
	Česká konference rektorů, bez č.j
	Návrh nařízení obecně
V ustanovení § 11, které stanoví náležitosti smlouvy o poskytnutí účelové podpory, zcela chybí povinnost uvést informaci o způsobu správy údajů z výzkumu (výzkumných dat). V současné úpravě je tato povinnost zakotvena v § 9 odst. 1 písm. l) zákona č. 130/2002 Sb.
Zdůvodnění:
Máme za to, že povinnost uvést informaci o tom, jakým způsobem budou údaje z výzkumu (výzkumná data) spravována, je jedním z předpokladů pro efektivní nakládání s údaji z výzkumu (výzkumnými daty) v průběhu vědeckého projektu.
	Akceptováno.

	1108
	Energetický regulační úřad, 19535-2/2023-ERU
	K § 2 odst. 2 – Definice regulatorního sandboxu
Navrhujeme do úvodních ustanovení návrhu zákona v § 2 uvést i obecnou definici regulatorního sandboxu.
Definice by v českém právním řádu umožnila testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů na základě udělených, časově omezených výjimek ze stávajících legislativních pravidel pod dohledem příslušných (regulačních) orgánů. 
Vymezení v předmětném návrhu zákona zajistí jednotnost této definice napříč sektory a odvětvími.
Odůvodnění:
Zavedení obecné definice sandboxu, která by v principu vymezila regulatorní sandbox jako časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů v reálném prostředí pod dohledem regulačních orgánů tak, aby se usnadnil vývoj a standardizace inovativních produktů, kdy by právním základem regulačního sandboxu byla experimentální doložka, která umožňuje výjimky ze stávajících legislativně zakotvených pravidel za účelem vyzkoušení nových řešení, by z pohledu Energetického regulačního úřadu mohla být vhodně a celospolečensky prospěšně využitelná i v prostředí energetiky. 
Je potřeba zdůraznit, že Energetický regulační úřad se dlouhodobě zasazuje o rozvoj inovativního a konkurenčního prostředí v energetice a jeho aktivity a protransformační snahy jsou v posledních letech evidentní (projekty VaVaI, nová tarifní struktura, nové změny v dalším regulačním období apod.), nicméně z pohledu 3. stran může být limitován svými zákonnými kompetencemi, které pro podporu inovativních projektů, v dynamickém rámci aktuálních výzkumů a vývoje, přestávají být dostatečné. 
Pro aktivní přípravu na budoucnost může být nutné mít k dispozici reálné výsledky vzešlé z projektů fungujících na bázi regulatorních sandboxů. 
Řada subjektů v energetice se v rámci svých projektů už v minulosti pokusila odzkoušet fenomény a technologie, které se nyní s odstupem mnoha let postupně dostávají do legislativy. Bez regulatorního sandboxu, který by za dohledu dozorového orgánu státní správy umožňoval řešiteli projektu dočasné výjimky z určité konkrétně vymezené reglementace (z pohledu projektu omezující nebo zcela znemožňující prakticky odzkoušet navrhované inovativní řešení), by ovšem nebylo možné naplno využít potenciál, který současná úroveň poznání poskytuje. Projekt na bázi sandboxu poskytne cenné informace o příležitostech a rizicích, které dané inovativní řešení může přinést a které lze využít k nastavení nejvhodnějšího regulatorního prostředí.
Energetický regulační úřad se v rámci svého proaktivního přístupu k problematice sandboxů dále snažil prosadit tuto problematiku alespoň v rámci programu BETA2 Technologické agentury ČR, následně v průběhu slovinského předsednictví Rady EU komunikoval ohledně této problematiky s oddělením RIA Úřadu vlády ČR. V konečném důsledku Rada pro vědu, výzkum a inovace dala v loňském roce doporučení uvést sandboxy do zákona o výzkumu, vývoji a inovacích a zadat úkol Technologické agentuře tento rámec rozpracovat v rámci programu BETA2. Energetický regulační úřad rovněž navrhoval zakotvení obdobné úpravy umožňující testování inovativních projektů, a to v rámci meziresortního připomínkového řízení k novele zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) – označované jako lex OZE II. 
Závěrem doplňujeme, že podporu pro inovacím přístupnou legislativu dlouhodobě vyjadřují a její zavádění mapují nebo podporují i organizace na evropském, resp. mezinárodním poli, v rámci energetiky např. CEER (CEER Approach to More Dynamic Regulation z 8. dubna 2021 nebo CEER Paper on Regulatory Sandboxes in Incentive Regulation z 25. května 2022), Joint Research Center Evropské komise, Světová banka (How to Build a Regulatory Sandbox – A Practical Guide). Regulatorní sandboxy v praxi lze v rámci EU nalézt v různých státech, viz např. Making space for Innovation, the handbook for regulatory sandboxes (Německo). V energetice by pak s ohledem na energetickou krizi a nutnost vyřešit transformaci plynárenství na využívání jiného plynu než ruského, resp. jiných druhů plynu než zemního, právní úprava regulatorního sandboxu umožnila nastartování projektů v oblasti vodíku a velmi by usnadnila cestu těchto nových vodíkových technologií na trh, což je v celostátním (i celounijním) zájmu. 
Všechny tyto skutečnosti vedou Energetický regulační úřad k uplatnění této připomínky. A protože předmět zákona je z hlediska své působnosti univerzální, nikoli specializovaný na oblast energetiky, zavedená definice regulatorního sandboxu by samozřejmě měla být také širokospektrální, a umožnit posun v možnosti testování inovací nejen v energetice, ale i v dalších odvětvích, jako je např. doprava, bankovní/finanční sektor nebo zdravotnictví. Zároveň v této obecné, průřezové podobě zajistí jednotnou aplikaci a jednotné podmínky napříč sektory a státními orgány.
Proto za jeden z těchto dotčených státních orgánů doporučujeme zvážení jejího uplatnění. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Pojem zaveden.

	1109
	Energetický regulační úřad, 19535-2/2023-ERU
	K § 14 odst. 2
Navrhujeme doplnit ustanovení, na jehož základě by Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo bylo oprávněno experimentální doložku udělit, které by v principu umožnilo, aby mohlo Ministerstvo průmyslu a obchodu udělit experimentální doložku regulatorního sandboxu ve spolupráci s orgánem, v jehož působnosti je právní předpis, z něhož má být prostřednictvím experimentální doložky udělena výjimka.
Odůvodnění
Aby regulatorní sandbox mohl být aplikován, je nutné pro konkrétní projekt autoritativně udělit na omezený čas a pouze v nezbytně nutném rozsahu výjimku z určitých, konkrétních ustanovení právních předpisů. S ohledem na jeho věcnou působnost se vhodným orgánem pro tento účel jeví být Ministerstvo průmyslu a obchodu (jako ústřední orgán státní správy pro energetiku), které by ovšem mělo udělené výjimky konzultovat s orgánem, v jehož působnosti je právní předpis, z něhož má být udělena výjimka – tedy např. v případě zákona o provozu na pozemních komunikacích Ministerstvo dopravy, zákona o kybernetické bezpečnosti NÚKIB, energetického zákona ERÚ apod. 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Viz vypořádání připomínky ERÚ 1108.
Takto obecně formulované zmocnění k pozastavení zákonných pravidel by mohlo vést k devalvaci zákonnosti. Bez podrobnějších pravidel stanovených zákonem (k tomu viz čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR) není přípustné, aby orgány státní správy rozhodovaly o suspendaci zákonných požadavků.
MPO nemůže mít již žádné další povinnosti nad stávající rozsah. Akceptováním připomínky by byl vytvořen rozpor s povinným připomínkovým místem. 

	1110
	Energetický regulační úřad, 19535-2/2023-ERU
	§ 107 – Zmocňovací ustanovení
Navrhujeme vložit zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu, který by závazně stanovil obsahové náležitosti experimentální doložky.
Odůvodnění:
Z důvodu právní jistoty adresátů právní úpravy a v zájmu předvídatelnosti a jednotného postupu orgánů státní správy je nezbytné, aby byly náležitosti experimentální doložky jako klíčového aspektu regulatorního sandboxu autoritativně stanoveny formou prováděcího právního předpisu.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Vzhledem k odmítnutí připomínky ERÚ 1109 nelze vypořádat kladně ani tuto připomínku.

	1111
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K § 92
Ust. § 92 vymezuje pravidla pro přístup k údajům z výzkumu. Ve svém prvním odstavci pak stanoví věcnou působnost tohoto ustanovení na údaje z výzkumu, které:
„a) jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, 
b) byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště,  
c) nemohou být chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu, jehož je příjemce vykonavatelem a  
d) byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu podporovaném z veřejných prostředků.“
Z textace není zřetelné, zda se jedná o podmínky kumulativní nebo alternativní. Vzhledem k textu písm. d) se nabízí spíše interpretace kumulativnosti podmínek. V takovém případě ovšem dochází ke znatelnému zúžení dopadu ustanovení oproti stávajícímu § 12a zákona č. 130/2002 Sb. (srovnej: „Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě výzkumná data včetně výzkumných dat, která jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí, která nejsou chráněna podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti17) nebo která jsou chráněna toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu64), jehož je příjemce vykonavatelem.“). To je problematické z několika důvodů:
1) Součástí repozitářů mohou být i údaje z výzkumu, které nebyly přílohou k vědecké publikaci nebo její součástí. Stejně tak údaje publikované ve vědecké publikaci nemusí být součástí repozitáře. Průnik těchto množin tak dělá extrémně úzkou oblast dopadu ustanovení, která je v rozporu s požadavky čl. 10 směrnice EU č. 2019/1024, která uvádí: „Členské státy podporují dostupnost údajů z výzkumu tím, že přijmou vnitrostátní politiky a příslušná opatření s cílem otevřeně zpřístupnit všechny údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků („politiky otevřeného přístupu“) podle zásady „standardního zpřístupnění dokumentů ve formě otevřených dat“ a slučitelných se zásadami FAIR.“
2) Důvodová zpráva naznačuje, že cílem předkladatele bylo omezit možnost žádat o údaje z výzkumu toliko na údaje již dříve publikované v repositářích. Tomu nasvědčuje citace bodu odůvodnění č. 28 směrnice EU č. 2019/1024 ve znění: „Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se závazky vyplývající z této směrnice vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum či organizace financující výzkum zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu, a neměly by představovat další náklady na vyhledávání datových souborů údajů či vyžadovat dodatečnou správu údajů.“ Neodpovídá tomu však textace navrhovaného ustanovení (viz výše). Krom toho je třeba zdůraznit, že body odůvodnění evropských právních předpisů nejsou normativní, ale toliko informativní. V daném kontextu je tedy v rozporu s výše uvedeným požadavkem čl. 10 „zpřístupnit všechny údaje z výzkumu“, tím spíš, že navrhovaná úprava opouští existující standard, který naplňoval požadavek čl. 10 přesněji.
3) Konečně, navrhovaná úprava neřeší problém v podobě žádostí o informace podle zákona č.106/1999 Sb. Pokud bude žadatel požadovat údaje z výzkumu od výzkumných institucí, které jsou povinnými subjekty podle uvedeného zákona, tak tyto instituce budou mít povinnost tato data poskytnout i nad rámec navrhovaného § 92. Odstranění záruk přítomných v současném § 12a (odst. 1 věta druhá: „Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na výzkumná data vytvořená nebo užitá ve výzkumu nebo vývoji podporovaných podle tohoto zákona, které byly hrazeny z veřejných prostředků a od ukončení poskytování podpory uplynulo nejméně 12 měsíců.“) snižuje existující ochranu a postavení výzkumných institucí.
Zdůvodnění:
Vzhledem k uvedenému požadujeme zachování úpravy přítomné v současném § 12a zákona č. 130/2002 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Byl vložen nový odstavec 1 dle připomínky MŠMT 419, odkazující na zásady FAIR.
Odstavec 2 (dříve 1) byl upraven tak, aby přesně odpovídal článku 10 (veřejné financování a zpřístupnění prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu) a článku 6 odst. 1 (bezplatnost) Směrnice o otevřených datech. 
Směrnice se vztahuje pouze na údaje z výzkumu, které „výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum nebo organizace financující výzkum již zpřístupnili veřejnosti prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu“. Proto také směrnice nepředpokládá, že by mohly vzniknout v souvislosti s poskytováním údajů z výzkumu náklady převyšující tzv. mezní náklady nebo administrativní zátěž (viz vysvětlení v recitalu odst. 28). Z tohoto důvodu upustil předkladatel od navrhovaného § 93 o úhradě nákladů (situace by neměla nastat).
Odstavec 2 upřesňuje, co se myslí pod pojmem „všechny údaje z výzkumu“ zpřístupněné podle zásady FAIR, tedy otevřený jak možno, uzavřený, jak nutno. Předkladatel odkazuje na další vysvětlení, např. https://openscience.cvut.cz/vyzkumna-data/fair-principy/, kde se věc podrobně vysvětluje takto:
Dohledatelnost znamená, že:
· (meta)datům je přiřazen trvalý a jedinečný identifikátor (např. DOI)
· Data mají dostatečný metadatový popis.
· (Meta)data jsou registrována nebo indexována v prohledávatelném zdroji, např. v katalogu nebo datovém úložišti.
· Metadata obsahují identifikátor dat, která popisují
· Dostupnost (pro lidi a stroje) znamená, že:
· k záznamu dat nebo metadat lze přistupovat pomocí trvalého identifikátoru
· Protokol, přes který lze k (meta)datům přistupovat, se řídí uznávanými standardy, např. http(s) nebo ftp(s). Protokol by měl být volný a otevřený.
· Protokol umožňuje autentizaci a autorizaci jako součást přístupu, je-li to nutné.
· Metadata jsou vždy volně dostupná (nejen bezplatná, ale i bez nutnosti registrace), i když k datům nelze přistupovat.
Interoperabilita znamená, že:
· (Meta)data jsou poskytována ve všeobecně srozumitelných a v ideálním případě otevřených formátech
· (Meta)data se řídí příslušnými standardy
· pokud je to možné, používají se k popisu řízené slovníky, klíčová slova, tezaury a ontologie
· jsou uvedeny odkazy na další související (meta)data
Opakované použití znamená, že:
· data jsou přesná a dobře popsaná s mnoha relevantními atributy (například bohatým popisem kontextu, v němž byla vytvořena nebo je třeba je použít)
· data jsou jasně licencována a dostupná k použití
· je jasné, jak, kdy a kým byla (meta)data vytvořena a zpracována
· data a metadata splňují příslušné standardy komunity v dané oblasti
Nejde tedy o úplně všechny údaje v absolutním chápání slova “všechny”, ale o všechny údaje, které vyhovují omezení v odstavci 2 a jsou tedy připravena k bezúplatnému sdílení, neboť žádné další náklady již nemohou vzniknout. 
Na základě připomínky vrátil předkladatel do ustanovení větu o „uplynutí 12 měsíců“. 
Odstavcem 3 vyhověl předkladatel požadavku směrnice na nediskriminaci při poskytování údajů z výzkumu.
Požadavku článku 10 odst. 1 věta druhá bylo vyhověno v odstavci 5.
Předkladatel souhlasí, že tzv. recital, tedy důvodová zpráva ke směrnici nemá hmotně právní povahu. Nesouhlasí však s tím, že jde o pouhou informaci. Ověřil dalšími konzultacemi, že jde o standardní vysvětlení tvůrce směrnice, jak na ustanovení (článku 10) pohlížet. Citovaná část odstavce 28 přesně odpovídá článku 10 odst. 1 a 2, vysvětluje otázku nákladů v souvislosti s vyhledáváním, správou a úpravou údajů z výzkumu. 

	1112
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K § 37 odst. 5 a § 94 odst. 2 návrhu zákona
Tato ustanovení jsou zejména s ohledem na § 5 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech nadbytečné. Navrhujeme jejich odstranění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1113
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K § 16 odst. 2 písm. p) a § 95 odst. 1 návrhu zákona
Tato ustanovení jsou navzájem duplicitní. První ze zmíněných ustanovení navrhujeme odstranit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1114
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K § 96 návrhu zákona
Ustanovení jsou příliš obecná, není zřejmé, zejména, ale nikoliv pouze, pokud jde o § 96 odst. 1 písm. a) a i) a odst. 2 písm. b), jaké údaje jsou o těchto subjektech konkrétně evidovány. Konkretizaci by si však zasloužily všechny části ustanovení. Navrhujeme odpovídající upravení ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
S vypořádání byl vsloven souhlas dne 1.10.2024

	1115
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K § 97 odst. 6 návrhu zákona
S ohledem na to, že doručování je obecně upraveno právními předpisy na úrovni zákona, od nichž se navrhovatel hodlá odchýlit, je nutné, aby předání podle tohoto ustanovení upravil zákon,, popř. v omezené, zejména technické míře detailu, prováděcí právní předpis. Stanovení jen ze strany správce ISVVI není dostatečné. Pokud má být způsob předání zakotven jako výlučný, je toto nutné za účelem prevence výkladových nejasností také uvést. Navrhujeme odpovídající upravení ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceoptováno.

	1116
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K § 98 písm. b), c) a f) návrhu zákona
Ustanovení je nadbytečné vůči ustanovením správního řádu upravujícím nahlížení do spisu a také vůči § 9 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, upravujícím vydávání výpisů a výstupů z ISVS, tedy i z ISVVI. U písm. f) je nadbytečnost dána též z důvodu § 5 odst. 1 zákona o základních registrech. Navrhujeme tato ustanovení odstranit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
§ 98 byl vypuštěn.

	1117
	Digitální a informační agentura, DIA-11034-13/EG-2023
	K informačnímu systému výzkumu, vývoje a inovací
Upozorňujeme v případě výdajů na ICT, že je nutné postupem a za podmínek podle zákona o informačních systémech veřejné správy a usnesení vlády ze dne 27. ledna 2020, č. 86, požádat o stanovisko OHA.
Tato připomínka je zásadní.
	Nejde o připomínku, nýbrž o upozornění na další postup. Poskytovatel si je těchto skutečností vědom.

	1118
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K materiálu obecně:
Vítáme novou úpravu, která si klade za cíl zefektivnit, zjednodušit a urychlit oblast vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí v ČR.  Předkládaný návrh bohužel neobsahuje jasné odůvodnění úprav ani jejich dostatečný popis. Chybí i vyhodnocení dopadů úpravy, a to jak věcných, tak i administrativních, personálních, a především finančních nároků na státní rozpočet, které by byly podložené podrobnou kalkulací. Především takto nejsou odůvodněny a vyčísleny dopady přechodu na veřejnoprávní režim u účelové podpory, ani podřízení agentur zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, což zcela jistě přinese dodatečné nároky na státní rozpočet. Žádáme proto o přesnější popis očekávaných přínosů úpravy a vyčíslení nákladů na její implementaci. 
Žádáme o napravení tohoto nedostatku. 
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.
V podrobnostech se odkazuje na RIA, která byla upravena dle dalších připomínek. 
Některé původně předpokládané činnosti byly z návrhu zákona vypuštěny nebo zjednodušeny tak, aby nezatěžovaly poskytovatele ani příjemce.

Kalkulace byly provedeny dle Metodiky pro stanovení nákladů státní správy v přenesené působnosti.


	1119
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K hodnocení dopadů regulace:
Domníváme se, že v hodnocení dopadů regulace (RIA) nejsou dostatečně vyčísleny náklady dopadu navrhované právní regulace na činnost poskytovatelů a chybí alternativní varianty řešení.
Náklady na činnost GA ČR v souvislosti s navrhovanou právní úpravou, zejména na nová funkční místa spojená s přechodem na veřejnoprávní režim u účelové podpory a aplikací správního řádu, vznikem integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a podřízením se zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, odhadujeme následovně:
– 7 úředníků do sekce grantové podpory (hlídání formálních náležitostí návrhů projektů a posudků a dále po 2 úřednících do sekce grantové podpory a 2 na zabezpečení informační podpory a kontroly grantů na zabezpečení každého nového programu (v současné době v přípravě 2 nové skupiny grantových projektů)
– Posílení právního oddělení, ekonomického oddělení, oddělení mezinárodního, informační podpory a analytického, oddělení kontroly grantů o 5-10 odborníků v oblasti právní, daňové a finanční, analytické (dokumenty v AJ, poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků základního výzkumu a orientovaného výzkumu, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví, odborník v oblasti řízení rizik, zvýšení administrativy v oblasti mezinárodní spolupráce)
– Minimálně 2 specialisty do personálního oddělení si vyžádá podřízení se zákonu o státní službě
– Zřízení zázemí pro kontrolní radu (3 služební místa) včetně rozkladové komise pro řešení námitek proti rozhodnutí o neudělení grantu; náklady na činnost rozkladové komise odhadujeme ve výši cca 2 mil. Kč ročně
– Nutnost navýšit odměny pro kontrolní radu v souvislosti s námitkami a činností rozkladové komise (cca 2 mil. Kč ročně)  
– Celkem okamžité navýšení služebních míst o 30 (náklady cca 1 mil. Kč na zaměstnance ročně) + v budoucnu 4 služební místa / nový program
– Náklady na povinný audit účetní závěrky ověřené auditorem (cca 0,5 mil. Kč ročně)
– Kalkulace v RIA vyhodnocuje pouze náklady na závěrečné hodnocení, přičemž ze zákona vyplývá povinnost pravidelně zpracovávat průběžné hodnocení programů. Náklady na pravidelné průběžné hodnocení jednotlivých programů se v případě GA ČR odhaduje na cca 1,5 mil Kč/ročně
– Náklady na zřízení komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe by v případě GA ČR překročily cca 1 mil. Kč/ročně
Žádáme výše uvedené zohlednit a doplnit do vyhodnocení nákladů a přínosů regulace RIA.
Tato připomínka je zásadní.
	Částečně akceptováno/vysvětleno
V RIA bude přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů bude pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově bude zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde budou specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady budou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále bude nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. V kapitole 3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant bude vložen graf srovnání zvažovaných variant se současným stavem, kde je názorně vidět, že k finančním úsporám by mělo dojít již v prvním roce implementace nového zákona, resp. při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, tj.  ke dni nabytí účinnosti nového zákona. 
Vysvětlení/zdůvodnění nákladů nové právní úpravy v citovaných opatřeních:
Počet funkčních míst v sekci grantové podpory
Zdůvodnění neutrálního dopadu: Formální kontrolu návrhů projektů i kontrolu správnosti hodnocení je poskytovatel povinen provádět již nyní (viz zákon o finanční kontrole).
Posílení právního a ekonomického oddělení, oddělení mezinárodního, oddělení informační podpory a analytického a oddělení kontroly grantů
V současné době se např. mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů není předpoklad, že by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze se umožňuje. Např. GA ČR již realizuje Mezinárodní projekty, Podporu mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů, Projekty na principu Lead Agency… Náklady na samotné překlady lze významně snížit využitím překladačů, např. DeepL, což by v běžném styku poskytovatele s uchazeči mělo postačovat. 
Více k vyčíslení této gesce je uvedeno v kapitole 3.2.9 Nově nastavený vztah AG ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu (náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě a dalšími změnami vyvolanými novým zákonem; náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě).
Nárůst funkčních míst v personálním oddělení
Vyčíslení této gesce je uvedeno v kapitole 3.2.9 Nově nastavený vztah AG ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu (náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě a dalšími změnami vyvolanými novým zákonem; náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě).
Provoz kontrolní rady
Dochází k rozšíření působnosti kontrolní rady o agendu opravných prostředků: Kontrolní rada má podle předkládaného zákona oproti současnému stavu v gesci navíc námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu. Vyčíslení této gesce je uvedeno v kapitole 3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory (roční náklady na provoz kontrolní rady – projednávání námitek podaných ve veřejnoprávním režimu u účelové podpory).
Počet služebních míst
Zdůvodnění neutrálního dopadu: Stávající grantová schémata budou nahrazena programy. Rozsah podpory ze strany GAČR se nemění. Není důvod pro navýšení počtu zaměstnanců o 30. Vyčíslení této gesce je uvedeno v kapitole 3.2.9 Nově nastavený vztah AG ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu (náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě a dalšími změnami vyvolanými novým zákonem; náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě).
Povinný audit účetní závěrky ověřené auditorem
Zdůvodnění neutrálního dopadu: Tato povinnost je nově zavedena pouze pro GAČR. Pro TAČR to platí již nyní. Nejedná se o zásadní opatření, které by mělo významné finanční dopady.
Průběžné a závěrečné hodnocení
Akceptováno: v zákoně i v RIA je vyškrtnuto průběžné hodnocení programu (tato připomínka by každopádně byla bezpředmětná, vzhledem k tomu, že již dnes se v rámci finanční kontroly uplatňují hodnotící postupy a navíc GA ČR by mohl toto hodnocení zajistit z vlastních kapacit (viz org. struktura – Sekce rozvoje a analýz, Oddělení analýz a evaluací). 
Komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu
Zdůvodnění neutrálního dopadu: V předkládaném návrhu zákona je stanoveno, že výzkumná organizace pro dodržování zásad etiky výzkumu a vědecké integrity MŮŽE zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou integritu. Obdobně to platí i u poskytovatelů. Tato možnost je fakultativní, není závazná. Předpokládá se, že výdaje na zavedení etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet. Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně (viz. informace od AV ČR o 2 až 3 případech ročně). Více viz kapitola. 3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

	1120
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 2 odst. 2 písm. j):
Navrhovaná právní úprava se odchyluje od stávající právní úpravy v zákoně č. 130/2002 Sb., kdy upouští od pojmu „skupina grantových projektů“ a nově používá jednotně pro celou oblast účelové podpory pouze pojem program, kterým myslí „soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory pro projekty výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje a inovací, transferu znalostí nebo k popularizaci výzkumu, vývoje a inovací“.
Důvodová zpráva k § 20 uvádí, že „Současně se ruší skupiny grantových projektů, které nemají na rozdíl od programu pevně stanovený konec.“ 
Skupiny grantových projektů podporovaných GA ČR, které byly vládou schváleny na dobu neurčitou, zejména standardní projekty, ale též projekty na podporu vědců v počátku jejich vědecké kariéry JUNIOR STAR a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP zajišťují stabilitu systému podpory základního výzkumu, přičemž vždy je možné je na základě průběžného vyhodnocení v souladu se Základními principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací změnit, či skupinu grantových projektů ukončit, takže nelze souhlasit s dikcí důvodové zprávy, že pojem skupina grantových projektů není optimální ani z hlediska řízení, ani z hlediska kontroly a hodnocení kvality, včetně hodnocení dopadů (v tomto případě na stav poznání).
Současně však postrádáme přechodná ustanovení, která by řešila změnu běžících skupin grantových projektů, které mají vládou schválenou dobu trvání na neurčito, na programy. Tuto změnu bude nutné provést způsobem, který co nejméně ovlivní potenciální uchazeče, resp. příjemce podpory, a který co nejméně ovlivní důvěru vědecké obce ve stabilitu systému účelové podpory základního výzkumu.
Žádáme doplnit do § 2 odst. 2 následující definici: 
„grantovým projektem projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem,“
V případě neakceptování této připomínky žádáme o zdůvodnění nezbytnosti zrušení této právní úpravy, a to v důvodové zprávě a RIA. A zároveň žádáme o doplnění přechodných ustanovení, která by řešila změnu běžících skupin grantových projektů, které mají vládou schválenou dobu trvání na neurčito, na programy podle navrhovaného zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Grantový projekt je finanční operací ve smyslu zákona o finanční kontrole. Dopadají na něj obecné požadavky pro hospodaření s veřejnými prostředky stejně jako na jakékoli jiné finanční a majetkové operace. Cíle výdajových operací vždy stanoví poskytovatel, tyto cíle musí být SMART (konkrétní, měřitelné, časově určené, …). Pokud by nebyly SMART, nebylo by možné stanovit kritéria pro posouzení 3E (§ 4/2 zákona o finanční kontrole). Příjemce nemůže stanovit cíle výdajové operace (mohl by je stanovit v rozporu s cíli poskytovatele, příp. dokonce úplně mimo jeho působnost). Příjemce může leda tak stanovit způsob, jakým bude projekt naplňovat víle poskytovatele.
Každý poskytovatel by měl vysvětlit vládě a veřejnosti, s jakými cílem poskytuje účelové finanční prostředky (v objemu několika mld. Kč) a jak vyhodnocuje důsledky této podpory. Připomínáme, že součástí povinností poskytovatele by mělo být nejen řádné poskytnutí účelové podpory, ale také její vyhodnocení.

Pokud jde o vypořádání připomínky 1123, nejde o směšování cíle programu a cíle projektu, spíše o argument ve smyslu, že i v programovém financování lze mít projekty s cílem stanoveným „bottom-up“ samotnými vědci.

GA ČR jistě nemůže (a neměla by) určovat cíle projektů základního výzkumu. GA ČR by však měla určit např. cíl programu podpory základního výzkumu, tedy důvod, proč se mají veřejné finanční prostředky vynaložit, a měla by být schopna v souladu s požadavky usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 351 vyhodnotit dopady tohoto výdaje. A takové vyhodnocení samozřejmě bude odpovídat povaze programu, resp. projektům – bude se tedy lišit u účelové podpory, které směřuje k nějakému oboru či konkrétnímu cíli či aplikaci (jako je tomu např. u TAČR) a bude se lišit u účelové podpory, která směřuje k projektům, kde cíle definují vědci lde argumentace GAČR.

Předkladatel dále uvádí, že pojem „program“ a pojem „projekt“ jsou v návrhu zákona zcela obecné a nevztahují se výslovně k určité části výzkumu.

	1121
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 2 odst. 3 písm. c) a k § 90:
Navrhovaná právní úprava zavádí v ustanovení § 90 odst. 2 povinnost výzkumné organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, ukládat kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích. Tímto způsobem tedy zavádí povinný Open Access k vědeckým publikacím, který jde nad rámec právní úpravy Evropské unie, která Open Access jako povinnost nezavádí, ale pouze doporučuje (DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání).
Zejména tzv. Golden Open Access spojený s platbou tzv. APC (article processing charges) je forma otevřeného přístupu, která značně prodražuje publikování vědeckých publikací. 
Rovněž se domníváme, že tento přístup může vést ke snížení konkurenceschopnosti české vědy, když mezinárodní týmy nemusí mít zájem o spolupráci s českými vědci, kteří by měli tvrdší podmínky v publikování formou otevřeného přístupu, což by v konečném důsledku mohlo vést k omezení svobody bádání.  
Zavedení povinného Open Access povede k omezení výběru publikačních platforem. Politika Open Access, která vyžaduje, aby vědci publikovali ve volně dostupných časopisech, může omezit svobodu vědců vybrat si publikační platformu podle vlastního uvážení. Někteří vědci mohou mít preferenci pro určité tradiční časopisy, které nemusí být Open Access, a politika Open Access by je mohla omezit ve volbě a vést k omezení svobody bádání. 
Některé modely Open Access, zejména Golden Open Access, spojený s platbou APC (article processing charges), mohou přenášet náklady na vědce nebo jejich instituce, což by mohlo vytvořit finanční bariéru pro některé výzkumníky. Někteří vědci nemusí mít dostatečné finanční prostředky na úhradu poplatků za publikaci v Open Access časopisech. Obecně politika otevřeného přístupu k vědeckým publikacím povede ke zvýšeným nákladům na tyto publikace, které nejsou dostatečně vyčísleny v RIA. Souhlasíme však i s tím, že politika otevřeného přístupu k vědeckým publikacím by měla být podporována, avšak na bázi dobrovolnosti, a nikoliv na bázi povinnosti. 
Obáváme se toho, že mandatorní politika Open Access může vést k nižší kvalitě vědeckých publikací, protože výzkumníci nemusí být dostatečně motivováni, aby přispívali do významných časopisů, pokud tyto časopisy nejsou nebo nebudou v režimu Open Access. 
GA ČR již nyní podporuje vydávání formou Open Access proplácením spojených poplatků v rámci projektu. Tato možnost je však na bázi dobrovolnosti daného vědce, kterému je zachována svoboda výběru vhodného periodika.
Žádáme o vypuštění povinnosti výzkumných organizací, které jsou příjemcem podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, zveřejňovat publikační výsledky formou otevřeného přístupu, který jde nad rámec evropské legislativy, přinese dodatečné náklady na publikace a omezí svobodu vědeckého bádání.  
Žádáme doplnit RIA o vyčíslení nákladů vzniklých z důvodu nutnosti publikovat formou otevřeného přístupu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (2019/1024) představují informace veřejného sektoru mimořádně významný zdroj dat, který může přispívat k lepšímu fungování vnitřního trhu a vývoji nových aplikací pro spotřebitele a právnické osoby. Inteligentní využívání údajů, včetně jejich zpracování prostřednictvím aplikací umělé inteligence, může mít transformativní dopad na všechna hospodářská odvětví. Rozšířené možnosti opakovaného použití těchto informací pravděpodobně mimo jiné umožní všem podnikům Unie, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, ale i občanské společnosti, využívat jejich potenciálu a přispívat k hospodářskému rozvoji a vytváření a ochraně kvalitních pracovních míst, z nichž budou mít užitek zejména místní komunity, a k plnění důležitých společenských cílů, jako je odpovědnost a transparentnost. Přínosem zavedení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu je zejména zvýšení konkurenceschopnosti. Opakované použití veřejně přístupných dat může přispět k rozvoji hospodářství, umělé inteligence a pomoci při překonávání společenských výzev. Dle Evropské komise je trh EU s otevřenými daty klíčovým stavebním kamenem celkové ekonomiky EU založené na datech. Celková přímá ekonomická hodnota informací veřejného sektoru by měla vzrůst z výchozí hodnoty 52 miliard EUR v roce 2018 pro země EU a Spojené království na 194 miliard EUR v roce 2030. 
Viz § 90 Zveřejňování informací o prováděném výzkumu, odst. 2:
Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění. 
§ 90 nezavádí politiku otevřeného přístupu pro vědecké publikace. Požadavek otevřeného přístupu je zakotven v § 90/1 – ten se týká údajů o výzkumu, nikoli publikací. Ohledně publikací § 90/2 požaduje, aby byly uloženy v úložištích – nepožaduje ale jejich bezplatné zveřejnění.

	1122
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 7 odst. 3:
Navrhované ustanovení § 7 odst. 3 stanoví nové povinnosti pro poskytovatele: kontrolu zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků, chybí však vyčíslení dopadů na poskytovatele a tím i na státní rozpočet. 
Stanovení dalších povinností pro příjemce a dalšího účastníka, konkrétně zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy České republiky a realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství, a nejméně jednou ročně provádět vyhodnocení a aktualizaci systému řízení rizik, také představuje zvýšení administrativní zátěže příjemců, resp. dalších účastníků, což je v rozporu s jedním z cílů předkládaného zákona.
Je určitě dobře, aby příjemci měli zavedeno řízení rizik, jak je navrhováno v odstavci 1 tohoto paragrafu. Nicméně přenášení odpovědnosti za kontrolu systému řízení rizik na poskytovatele není účelné ani efektivní (poskytovatel účelové podpory nebude mít reálné možnosti a nástroje, jak ovlivnit řízení rizik u příjemce) a povede ke zvýšení administrativní zátěže poskytovatelů, které sebou přinese i další provozní, administrativní, personální a finanční náklady.
Žádáme doplnit RIA a důvodovou zprávu o vyčíslení dopadů zavedení těchto nových povinností na státní rozpočet.
Tato připomínka je zásadní.
	Text byl upraven.
Byla odstraněna povinnost poskytovatele provádět kontrolu zavádění, uplatňování a řízení systému řízení rizik. Tato povinnost byla nahrrazena povinnostní příjemce zapracovat takový systém do svých vnitřních předpisů / vnitřního kontrolního systému.
Poskytovatel si může vyžádat čestné prohlášení, že příjemce a další účastník mají zaveden vnitřní systém řízení rizik. 

	1123
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 20 odst. 3:
Současně platný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) zaručoval a již přes 21 let zaručuje (účinnost nabyl 1. 7. 2002) mimo jiné poskytování účelové podpory na ty nejlepší projekty čistě základního výzkumu (neorientovaného základního výzkum), tj. na ty nejlepší projekty vybírané ze všech vědních oblastí, kde si hlavní vědecký pracovník stanovoval sám cíle a způsoby řešení daného projektu v základním výzkumu. GA ČR byla a je ze zákona povinna poskytovat účelovou podporu těm nejlepším projektům v rámci vyhlašovaných veřejných soutěží napříč všemi vědními obory (technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy), tedy napříč vědeckými obory bez ohledu na jejich společenskou relevanci a danou politickou reprezentaci. Bylo a stále tak je zajištěno rozšiřování základního vědeckého poznání a porozumění bez nutné konkrétní aplikace vědeckých poznatků na konkrétní praktické problémy a jejich využití je k vývoji nových technologií, produktů nebo služeb, což je hlavní role základního orientovaného výzkumu (který se snaží nalézt praktické využití vědeckých poznatků a poskytuje konkrétní řešení) a aplikovaného výzkumu. 
Současný zákon nesl již ve svém názvu „poselství“, že se jedná o zákon, který podporuje výzkum, experimentální vývoj a inovace. Ten samý zákon normativně ukotvoval v ustanovení § 3 odst. 2 tohoto zákona, že účelovou podporu lze poskytnout na grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem a zároveň stanovoval v ustanovení § 4 tohoto zákona, že účelová podpora je poskytována formou dotace právnickým nebo fyzickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek státu, organizačních složek územních samosprávných celků nebo organizačních jednotek ministerstva zabývajících se výzkumem a vývojem na mimo jiné grantové projekty z výdajů Grantové agentury České republiky. Tento zákon tak legislativně ukotvoval povinnost, právo a misi Grantové agentury České republiky poskytovat dotace na neorientovaný základní výzkum, a to způsobem bottom up.
V nově navrhované právní úpravě se nově v ustanovení § 20 odst. 3 stanoví, že „Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu základního výzkumu a orientovaného výzkumu a v této oblasti …“, což ve spojení s částí druhou, hlavou I navrhovaného zákona, která upravuje tzv. koncepční dokumenty, především Národní politiku výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a Národní priority orientovaného výzkumu, přináší z našeho pohledu riziko možného konce podpory neorientovaného základního výzkumu. Toto riziko pramení ze skutečnosti, že jak Národní politiku, tak Národní priority orientovaného výzkumu schvaluje vláda – tedy moc výkonná, zatímco současný zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací přímo ze zákona stanovoval, že Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu na grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám ve skupině grantových projektů vyhlášené poskytovatelem – tedy, že Grantová agentura České republiky poskytuje podporu základního neorientovaného výzkumu.
Nově navrhované znění zákona přináší nejistotu, zda bude i do budoucna zachována podpora základního neorientovaného výzkumu, neboť „Národní politika je vrcholový strategický dokument pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu“ (§ 3 odst. 1 navrhovaného zákona) a „Národní priority orientovaného výzkumu jsou dokumentem, který vychází ze strategických výzev společenského a hospodářského charakteru a stanovuje omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu pro řešení současných nebo očekávaných společenských potřeb nebo pro využití současných nebo očekávaných příležitostí“ (§ 3 odst. 4 navrhovaného zákona), přičemž „Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele je dokument zpracovaný poskytovatelem nebo tím ústředním orgánem státní správy, jehož program realizuje Technologická agentura České republiky, v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu.“ (§ 4 odst. 1 navrhovaného zákona) a „Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vychází z Národní politiky, Národních priorit orientovaného výzkumu a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled výdajů na období bezprostředně navazujících 2 let.“ (§ 47 odst. 1 navrhovaného zákona) a podle ustanovení § 65 odst. 3 navrhovaného zákona jsou poskytovatelé povinni v programech zejména zohledňovat cíle Národní politiky a Národní priority orientovaného výzkumu. Pokud by tedy došlo k situaci, že by se politická garnitura rozhodla přestat s podporou základního neorientovaného výzkumu, byl by to konec základního neorientovaného výzkumu, neboť by příslušné agentury neměly zákonné ani jiné pověření dané vládou pro podporu neorientovaného základního výzkumu. Ani v důvodové zprávě ani v jiné dokumentaci k novému zákonu není dostatečně jasně vysvětleno, proč se současný návrh zákona odvrací od zákonného zmocnění daného Grantové agentuře České republiky, ale i jiným poskytovatelům, poskytovat příslušnou podporu, tedy v podmínkách Grantové agentury České republiky podporu v základním neorientovaném výzkumu.
Jsme přesvědčeni, že základní výzkum hraje klíčovou roli ve společenském rozvoji. Nové poznatky a vědecké objevy vytvářejí základ pro nová odvětví, pracovní místa a ekonomický růst. Základní výzkum také podporuje vzdělávání a rozvoj vědeckého myšlení, což je důležité pro budoucí generace vědců a inovátorů.
Základní výzkum přináší nové myšlenky, přístupy a koncepty, které mohou pomoci při řešení komplexních problémů a výzev, se kterými se společnost potýká. Může například vést k objevům v oblasti ochrany životního prostředí, lékařského výzkumu nebo udržitelné energetiky.
Je důležité si uvědomit, že přínosy základního výzkumu nemusí být okamžité nebo přímo viditelné. Mnoho významných objevů vzniklo náhodou nebo zcela nečekaně v průběhu základního výzkumu. Dlouhodobá investice do základního výzkumu je klíčová pro udržení pokroku a inovací ve společnosti.
Základní výzkum může být rozdělen do dvou kategorií: orientovaný a neorientovaný výzkum. Oba tyto přístupy mají své vlastní přínosy a vztahují se k různým aspektům vědeckého poznání.
Hlavním cílem neorientovaného základního výzkumu je rozšiřovat základní vědecké poznání a porozumění, aniž by se primárně zaměřoval na konkrétní aplikace. Neorientovaný výzkum se soustředí na objevování nových principů, procesů a jevů, které mohou mít širší důsledky a ovlivnit různá odvětví.
Přestože se může zdát, že neorientovaný výzkum nemá okamžité praktické využití, má několik důležitých přínosů:
A) Vytváření základu pro orientovaný výzkum: Neorientovaný výzkum poskytuje základní znalosti a pochopení, které jsou nezbytné pro úspěch orientovaného výzkumu. Nové objevy a poznatky z neorientovaného výzkumu mohou sloužit jako inspirace a výchozí bod pro konkrétní aplikace a technologické inovace.
B) Rozvoj nových oblastí a technologií: Neorientovaný výzkum často vede k objevům a novým oblastem vědeckého zájmu. Nové poznatky mohou otevřít dveře do nových oborů a disciplín, které mohou mít dlouhodobý vliv na různá odvětví a přinést nové technologie a inovace.
C) Podpora kreativity a inovace: Neorientovaný výzkum je často místem, kde vědci mají možnost zkoumat a experimentovat bez omezení praktickými aplikacemi. Tato svoboda umožňuje kreativitu a inovaci a může vést k neočekávaným objevům a přínosům.
D) Šíření vědeckého poznání: Neorientovaný výzkum přispívá k rozšiřování vědeckého poznání a sdílení nových poznatků s vědeckou komunitou. Tyto poznatky mohou poskytovat inspiraci pro další výzkum a přispět k rozvoji vědeckého myšlení.
Je důležité si uvědomit, že orientovaný a neorientovaný výzkum nejsou oddělené entity, ale spíše se vzájemně doplňují a navazují. Neorientovaný výzkum vytváří základ pro orientovaný výzkum a umožňuje nové objevy a inovace. Oba tyto přístupy jsou důležité pro rozvoj vědy a společnosti jako celek. 
Základní výzkum poskytuje základ pro inovace a technologický pokrok. Nové poznatky a porozumění v základním výzkumu často slouží jako výchozí bod pro vývoj nových technologií, výrobků a služeb, které mohou přinést zlepšení do různých odvětví, včetně zdravotnictví, informačních technologií, energetiky a dalších. Mnoho důležitých objevů v historii, jako je objevení elektřiny, DNA nebo kvantové mechaniky, bylo výsledkem základního výzkumu. 
Navrhovaná právní úprava negarantuje poskytování účelové podpory neorientovanému základnímu výzkumu ze zákona a přenáší rozhodnutí, zda podporovat čistě neorientovaný základní výzkum do politické sféry, tj. do politických dokumentů, tj. do Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kterou schvaluje vláda. 
Stejně tak tento zákon činí v oblasti orientovaného základního výzkumu, kdy prostřednictvím politického dokumentu – Národní priority orientovaného výzkumu, který schvaluje vláda, která tímto bude rozhodovat, které konkrétní vědecké oblasti základního výzkumu bude možno podporovat. Může se tak stát, že např. některé odvětví výzkumu, které by mohlo přinést zásadní objev pro lidstvo, bude opomenuto, protože politická reprezentace nebude vnímat toto odvětví za perspektivní a hodné dalšího výzkumu. 
Požadujeme do nového zákona doplit zákonné zmocnění pro Grantovou agenturu České republiky poskytovat základní neorientovaný výzkum jako další pojistku nezávislosti této agentury na politických tlacích.
Navrhovaná právní úprava není z našeho pohledu dostatečně zdůvodněná v důvodové zprávě, ani nejsou dostatečně zhodnoceny její dopady v RIA.
Žádáme proto v návrhu zákona zachovat garanci podpory neorientovaného základního výzkumu, např. úpravou § 2 odst. 1 písm. a) a úpravou § 20 odst. 3 navrhovaného zákona takto: 
§ 2 odst. 1 písm. a) „základním výzkumem základní výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[1]), zahrnující neorientovaný základní výzkum, jehož cíle a způsoby řešení určuje výzkumný pracovník sám, který je prováděn v zájmu pokroku ve znalostech, bez snahy o hospodářský nebo sociální přínos nebo s aktivním úsilím o uplatňování výsledků při řešení praktických problémů nebo o přenos výsledků do sektorů, které odpovídají za jejich použití, a orientovaný základní výzkum, který je prováděn s očekáváním, že bude vytvářet širokou základnu poznatků, které by mohly tvořit základ řešení rozpoznaných nebo očekávaných současných nebo budoucích problémů nebo možností,“. 
§ 20 odst. 3 „Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu základního výzkumu podle § 2 odst. 1 písm. a) formou podpory na řešení grantových projektů v rámci skupin grantových projektů a v této oblasti“
[1] Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Bude zachováno programové financování i v případě Grantové agentury České republiky. Grantová agentura jako poskytovatel nakládající s veřejnými finančními prostředky musí stejně jako kdokoliv jiný v tomto postavení stanovit cíle výdajové aktivity a kontrolovat jejich naplnění. I kdyby zůstal zachován institut skupin grantových projektů, požadavky na ně by musely být shodné s požadavky na programy. To znamená, že by souběžně existovaly dva mechanismy (programové financování, skupiny grantových projektů), na které by byly kladeny zcela shodné požadavky.
Ani programové financování nebrání tomu, aby příjemce stanovoval cíle projektu. V tomto ohledu dochází k záměně cíle programu, tedy finančního nástroje, a cíle projektu. Záleží pouze na poskytovateli, jak cíle programu stanoví s ohledem na svoji působnost. 
Pojem „orientovaný výzkum“ byl z § 20 vypuštěn.
Dále se uvádí:
V § 2/1a je uvedeno, že pod pojmem „základní výzkum“ se rozumí to, co je uvedeno v předpisu EU upravujícího blokové výjimky. Jde Tím je vyhověno prvnímu požadavku. Podotýkáme, že opisování nařízení Komise (EU) do národního právního předpisu není přípustné.

V § 16 (ex § 20) odst. 1 je uvedeno, že Grantová agentura je poskytovatelem účelové podpory základního výzkumu. Zmínka o orientovaném výzkumu byla vypuštěna, neboť tento pojem se v návrhu zákona nevyskytuje.

Dále se uvádí:
Ani programové financování nevylučuje přístup bottom-up, bude-li program příslušným způsobem formulován. 

Z připomínky nevyplývá, proč není možné určit cíl dotačního nástroje, proč není možné sledovat účelnost vynakládání finančních prostředků a úspěšnost dotačního nástroje, proč na základě vyhodnocení jej není možné upravovat, aby byl úspěšnější. 

Zákon nemůže garantovat podporu všech oborů bádání - tento požadavek jde nad rámec původní připomínky a jde i nad rámec zákona.

	1124
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 22, k § 24 a k § 104:
Je dobře, že se v zákoně navrhuje větší ochrana zaměstnanců podřízením zákonu o státní službě. Domníváme se, že je třeba zvážit, že tato úprava přinese větší institucionální náklady, v době, kdy se prostředky státního rozpočtu snižují. Na druhou stranu přinese implementace služebního zákona pro GA ČR dodatečné personální, organizační, administrativní a finanční náklady. Bude to mimo jiné vyžadovat další služební místa (viz část o navýšení funkčních míst).
Namísto zvýšených nákladů na implementaci služebního zákona v podmínkách GA ČR a zvýšených nákladů na samotný provoz dle služebního zákona by bylo lepší, v současném rozpočtově napjatém období, tyto prostředky použít např. na zkvalitnění hodnocení (pohovory u projektů JUNIOR STAR, které dlouhodobě navrhuje vědecká rada GA ČR).
Jako hlavní argument pro zařazení GA ČR pod režim státní služby se v důvodové zprávě uvádí, že vykonává některé činnosti, které je možné podle zákona o státní službě vykonávat pouze ve služebním poměru. Nelze souhlasit s touto argumentací uvedenou v důvodové zprávě, neboť obě nařízení vlády, tedy nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě a nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby znají obdobné činnosti v obou režimech, tedy v pracovním poměru i ve státní službě. Nejde tak o nesoulad se zákonem o státní službě a ani o rozpor s právním řádem jako celkem. Tento stav ani nijak nemůže vést ke komplikacím při spolupráci s jinými orgány státní správy.
Z uvedené argumentace nijak nevyplývá, že činnosti uvedené v zákoně o státní službě nemohou být vykonávány i v jiném režimu, tedy v pracovním poměru. 
Přitom například v oboru výzkumu, vývoje a inovací Akademie věd České republiky a Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky také nejsou, stejně jako GA ČR a TA ČR, zahrnuty pod režimem státní služby. Podřazení GA ČR pod zákon o státní službě, krom toho, není ani účelné a ani hospodárné, neboť přinese navýšení provozních nákladů agentur na formální zabezpečení. Toto navýšení není v RIA vyčísleno a nebylo tak možno provést řádnou cost benefit analýzu, která by odůvodnila výhodnost, efektivnost a účelnost navrhovaného řešení vzhledem k vynaloženým prostředkům. Hlavní činností zaměstnanců Kanceláře GA ČR je zajištění vysoce kvalitní profesionální podpory expertním poradním orgánům a předsednictvu GA ČR. Tyto činnosti svým charakterem nepatří mezi činnosti podléhající regulaci zákona o státní službě.
Nejsme přesvědčeni o správnosti a výhodách začlenění Grantové agentury České republiky pod státní službu a domníváme se, že toto začlenění jednoznačně povede k větší byrokracii, nárůstu administrativy a snížení flexibility agentury v poskytování podpory v oblasti základního výzkumu.
Navrhujeme zachovat stávající stav. 
V případě nevyhovění žádáme doplnění RIA a důvodové zprávy o podrobné vyhodnocení nákladů a přínosů navrhovaných změn. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Ohledně otázky státní služby předkladatel vychází jednak z minulých jednání LRV k předcházející novele zákona č. 130/2002 Sb., jednak z toho, že zákonu o státní službě jsou podřízeny i jiné agentury, které vznikly v poslední době – DIA, Národní sportovní agentura, API (vyčleněna z agentury CzechInvest).

Vzhledem k tomu, že se předkládá návrh nového zákona, nelze i s ohledem na již zmíněnou diskusi LRV otázku státní služby pominout.

	1125
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 73 odst. 3:
Vítáme výslovnou úpravu zaručující možnost podání návrhu projektu a jeho hodnocení v anglickém jazyce, což umožní i nadále zachovat možnosti účasti zahraničních navrhovatelů i zahraničních odborníků na hodnocení a je v současné době na GA ČR již standardem. Navrhované ustanovení stanoví poskytovatelům možnost umožnit zpracovat návrh projektu v anglickém jazyce, ale v takovém případě je poskytovatel povinen zpracovat výzvu k podávání návrhů projektů, uskutečnit hodnocení návrhů projektů a vyhotovovat další písemnosti rovněž v anglickém jazyce. 
Vzhledem k přechodu na veřejnoprávní režim poskytování podpory a s ním související aplikaci zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), který stanoví, že se ve správním řízení jedná a písemnosti vyhotovují v českém jazyce. S ohledem na to může nastat nutnost přeložit veškerou dokumentaci pro potřeby správního řízení (které je ze zákona nutné vést v českém jazyce) do českého jazyka, což nebude účelné, hospodárné ani efektivní – jednak to povede ke zvýšeným nákladům, ale také může kvůli dvojímu překladu dojít k nejednotnosti využívané odborné terminologie, a tedy k možnému pozbytí exaktního smyslu a pochopitelnosti daného textu.
Z návrhu zákona ovšem jasně nevyplývá, zda povinnost v takovém případě vyhotovovat písemnosti v anglickém jazyce se vztahuje pouze na vyhodnocení podaných návrhů projektů, nebo zda se vztahuje i na případné vyřizování námitek podle ustanovení § 81 návrhu zákona, nebo i na celý průběh řešení projektu po uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, tedy i např. na podávání a vyřizování žádostí příjemců o změny v průběhu řešení projektu či průběžné a závěrečné hodnocení projektů.
Nutnost vyhotovovat veškeré písemnosti v anglickém jazyce s sebou však ponese další náklady, a to jak v podobě nároků personálních, tak nároků finančních na vyhotovování překladů. Domníváme se, že tyto náklady nejsou v RIA dostatečně zohledněny. Upozorňujeme i na skutečnost, že dnešní praxe je taková, že anglické verze zadávacích dokumentací a dalších dokumentů jsou informativní a právně závazné jsou verze česko-jazyčné, což je obvyklý postup i z hlediska právní jistoty.
Žádáme proto do návrhu zákona doplnit, zda se povinnost vyhotovovat písemnosti v anglickém jazyce týká pouze výzvy k podávání návrhů projektů, hodnocení návrhů projektů a písemností s tím souvisejících, nebo zda se vztahuje také na případné vyřizování námitek podle ustanovení § 81 návrhu zákona, nebo i na celý průběh řešení projektu po uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, tedy i např. na podávání a vyřizování žádostí příjemců o změny v průběhu řešení projektu či průběžné a závěrečné hodnocení projektů.
Žádáme také doplnit RIA o vyčíslení nákladů vzniklých z důvodu nutnosti vyhotovovat veškeré písemnosti v anglickém jazyce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Upraveno podle připomínky MMR 229.
Pokud jde o náklady finanční i personální, Grantová agentura České republiky, jak vyplývá ze samotné připomínky, již umožňuje v určité míře druhé svým partnerům podávat návrhy projektů a různé zprávy v AJ, neboť to umožňuje účast zahraničních oponentů. Náklady na samotné překlady lze významně snížit využitím překladačů, např. DeepL. 

	1126
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 76 odst. 2:
Navrhovaná právní úprava stanoví maximální délku hodnoticí lhůty na 180 dnů, přičemž oproti stávající právní úpravě obsažené v ustanovení § 20 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. došlo ke zkrácení maximální délky hodnoticí lhůty ze 240 dnů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Domníváme se, že lhůta 180 dnů je pro potřeby vyhodnocení návrhů projektů základního výzkumu nedostatečná a dosavadní hodnoticí proces GA ČR založený na posuzování návrhů projektů mezi sebou s mezinárodním prvkem hodnocení, zajišťující kvalitní, odborné a nezávislé posouzení návrhů projektů, nebude možné zachovat, což s sebou ponese značné riziko negativního dopadu na excelenci vítězných návrhů projektů.      
Robustní dvoufázový proces hodnocení, který po vzoru Evropské výzkumné rady (ERC) využívá GA ČR, vyžaduje zejména čas na studium návrhů projektů, samotnou tvorbu posudků, diskusi panelu v první fázi hodnocení, diskusi oborové komise v první fázi hodnocení, získání zahraničních posudků projektů postupujících do druhé fáze hodnocení, diskusi panelu v druhé fázi hodnocení, diskusi oborové komise v druhé fázi hodnocení. Všechny tyto činnosti zahrnují porovnání návrhů projektů s existujícími znalostmi a posouzení jejich originality a vědecké hodnoty v každé fázi. Zkrácená lhůta může vést k povrchnímu hodnocení a snížení kvality výběru projektů. Pro srovnání, zajištění takto kvalitního procesu hodnocení v dotačních schématech Evropské výzkumné rady (ERC) trvá běžně jeden rok. 
Pro posouzení návrhů projektů základního výzkumu je často nezbytné získat odborníky s hlubokým a specializovaným vědeckým povědomím. Vybrat a získat excelentní zahraniční expertní hodnotitele může trvat déle než u získávání domácích expertních hodnotitelů. Krátká lhůta by mohla znamenat omezený čas na zajištění kvalitního hodnocení od vhodných expertů.
Základní výzkum se často zabývá novými a inovativními myšlenkami a přístupy. Komplexní hodnocení takových návrhů projektů vyžaduje čas na zvážení jejich potenciálu, praktickou proveditelnost a možné přínosy. Krátká lhůta může znamenat, že hodnotitelé nebudou mít dostatek času na důkladné posouzení a porovnání návrhů mezi sebou v mezinárodním měřítku, což povede k povrchnímu hodnocení a snížení kvality výběru projektů. 
Z důvodové zprávy ani z RIA nevyplývá, zda a na základě čeho předkladatel zákona vyhodnotil, jestli takto zkrácená hodnoticí lhůta bude dostatečná, jestli např. vycházel z analýz poskytovatelů podpory základního výzkumu.
Žádáme proto upravit maximální délku hodnoticí lhůty, a to přinejmenším na současnou hodnotu 240 dnů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Lhůty byly ponechány ve stávajícím platném rozsahu.
U lhůt pro poskytování podpory byl zvolen režim „dohody ve smlouvě o poskytnutí podpory“.

	1127
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 76 odst. 3 písm. b)
Navrhovaná právní úprava stanoví, že rozhodne-li poskytovatel o průběžném přijímání návrhů projektů, nesmí stanovit lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku delší než 60 dnů; tato lhůta začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.
Domníváme se, že takto stanovená maximální lhůta je nedostatečná pro kvalitní posouzení návrhu projektu. Podle důvodové zprávy sice předkladatel předpokládá, že tento způsob hodnocení bude uplatňován zvláště v případech, kdy není vhodné vyčkávat, až proběhne celý proces hodnocení u všech návrhů projektů, např. v menších projektech inovační povahy (studie proveditelnosti apod.), kde se upřednostňuje rychlost poskytnutí účelové podpory a nebude vhodný pro návrhy projektů s dlouhou dobou řešení a vysokou požadovanou účelovou podporou. V důvodové zprávě předkladatel dále upřesňuje, že návrhy projektů nebude možné porovnávat mezi sebou, ale kritéria pro hodnocení návrhů projektu bude nutno stanovit tak, aby u každého návrhu projektu mohl poskytovatel rozhodnout o jeho (ne)financování. Z důvodové zprávy však nevyplývá, na základě čeho předkladatel považuje stanovenou maximální délku lhůty 60 dnů za dostatečnou pro kvalitní a nezávislé posouzení návrhu projektu. 
Žádáme ponechat délku lhůty na uvážení poskytovatele, bez limitace, podle potřeb zaměření příslušného programu a nároků na hodnoticí proces poskytovatele. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Lhůta byla v souladu s návrhem MPO prodloužena na 180 dnů.

	1128
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 80 a k § 81
Nový návrh zákona počítá s tím, že bude opuštěno od dosavadního konceptu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích upraveného samostatně v zákoně o podpoře výzkumu, vývoje a inovacích s podpůrným použitím ustanovení občanského zákoníku o veřejné soutěži o nejlepší nabídku bez prvků správního řízení podle správního řádu. Tento zcela vyhovující koncept byl opuštěn bez řádného odůvodnění, z jakého důvodu se opouští a bez náležité analýzy dopadů nově navrhovaného konceptu a bez zpracování věcného záměru nového zákona. 
Návrh nového zákona ve svém ustanovení § 80 umožňuje uchazeči podat námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu. 
Podle nově navrhovaného ustanovení § 81 odst. 4 není proti rozhodnutí o námitkách odvolání přípustné. Avšak pokud poskytovatel námitky odmítne, musí poučit uchazeče v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat u příslušného soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve lhůtě podle § 72 soudního řádu správního. Domníváme se, že dojde k značnému nárůstu správních žalob.
Z pohledu poskytovatele není v návrhu zákona zcela jasně vysvětleno, proč bylo nutné radikálně změnit systém hodnocení projektů právně založený na veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, tedy proč byl tento způsob výběru nevyhovující a proč by měl být proces výběru těch nejlepších projektů nahrazen novým postupem, který není ověřen. Nedostatek takové právní analýzy představuje značná právní rizika z pohledu stávajícího ekosystému hodnocení projektů a nárůst právní nejistoty. 
Rovněž není jasně stanoveno, jak by měl poskytovatel účelové podpory postupovat, když uchazeč uspěje s námitkami proti rozhodnutí o neudělení projektu a jaká by byla nápravná opatření v případě vyhovění těmto námitkám.    
Žádáme zachování současného konceptu veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, bez aplikace správního řádu a případnou možností podat námitky pouze vůči porušení pravidel poskytovatele v průběhu veřejné soutěže. 
V případě nevyhovění žádáme jednoznačně upravit možné postupy pro poskytovatele účelové podpory, aby poskytovatelé účelové podpory věděli, jak postupovat při podání námitek, včetně otázek udělení/neudělení grantu (vyplacení/nevyplacení dotace) v případě úspěchu námitkového řízení a nápravných opatření. Žádáme podrobný výklad k tomuto ustanovení, když doposud tyto důvody pro podání námitek nebyly možné.
Žádáme doplnit RIA o vyčíslení nákladů vzniklých z důvodu zavedení nové možnosti podávat námitky proti rozhodnutí o neudělení dotace, vedení správního řízení o těchto námitkách, možnosti soudního přezkumu tohoto rozhodnutí dle soudního řádu správního.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno a částečně akceptováno.
Pokud jde o namítané přezkoumání soudem, tato možnost existuje i nyní. Nejde tedy o zcela novou možnost.
Přezkoumání soudem je možné již nyní a není tedy nově zavedeno.
Byl upraven § 76 (ex (80) o námitkách tak, že rozsah námitek (k čemu je lze podat) vyplývá z § 76/1 (ex 80/1), kde je uvedena nepřípustnost námitek JEN proti oznámení o vyřazení projektu (navrhujeme doplnit o JEN proti odbornému hodnocení). Z toho vyplývá, že lze namítat jen proti takovým porušení v rámci procesu výběru projektů, které mají vliv na závěr poskytovatele o vybrání či nevybrání návrhu projektu. Pokud účastník nesouhlasí s odůvodněním či s některými závěry odborného hodnocení, ale současně nedošlo k takovému porušení pravidel pro výběr projektů, které mělo za následek, že návrh projektu nebyl vybrán, není taková situace důvodem pro podání oprávněných námitek.
Byla doplněna autoremedura.
Úprava počítání lhůty pro podání žaloby musela být upřesněna, aby v důsledku v důsledku podání námitky neuplynula marně.

	1129
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 97 odst. 3 písm. b):
Navrhovaná právní úprava stanoví poskytovatelům povinnost předat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) údaje o výsledcích příjemců podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory. 
Oproti stávající právní úpravě obsažené v ustanovení § 31 odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb. navrhovaná úprava již neobsahuje výjimku pro výsledky grantových projektů základního výzkumu, kde tato lhůta činila 730 dnů po ukončení poskytování podpory.
Stávající lhůta 730 dní má zásadní význam pro hodnocení projektů v základním výzkumu, a to zejména u společenských a humanitních věd, ale i jiných vědních oborech, neboť nelze zpravidla dosáhnout dřívějšího vydání publikací, např. u časopisů s vysokým impaktním faktorem nebo u monografií trvá vydání přibližně 2 roky. 
Z tohoto zkrácení lhůty pro předání výsledku také vyplývá faktické znemožnění prodloužení řešení projektů bez dodatečného financování, využívané zejména na podporu sladění rodinného a profesního života, i když ustanovení § 71 odst. 3 umožňuje poskytovateli a příjemci uzavřít dohodu, kterou prodlouží nebo zkrátí lhůtu pro dokončení projektu.
Domníváme se proto, že lhůta 250 dnů je pro projekty základního výzkumu zcela nedostatečná a v důvodové zprávě, ani v RIA předkladatel dostatečně nezdůvodnil, proč přistoupil k vypuštění výjimky pro výsledky projektů základního výzkumu.
Žádáme upravit ustanovení § 97 odst. 3 písm. b) následovně:
„b) údaje o výsledcích příjemců podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory, s výjimkou údajů o výsledcích projektů základního výzkumu, u nichž lhůta na předání provozovateli činí 730 dní.“
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Navržená a na základě připomínek upravená úprava  stanovuje pouze lhůtu pro předání informací o výsledcích, ale nijak neupravuje, že musí jít o výsledky právě ukončených projektů. Tuto lhůtu je nutné zachovat z důvodu dalšího zpracování výsledků např. pro účely hodnocení nebo pro účely analýzy.
Není zřejmé, v čem spatřuje GA ČR zábranu tomu, aby kdykoliv v průběhu roku mohla předat informace o dosažených výsledcích. Již nyní technologie vkládání informací do IS VaVaI umožňuje předávat informace v průběhu celého roku. Domníváme se, že po odstranění přímé vazby (250 dnů od ukončení poskytování ...) by rozpor mohl být odstraněn

	1130
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 100 a § 101:
Z předkládaného návrhu zákona, prováděcích předpisů, důvodové zprávy a z RIA je zřejmé, že se do budoucna nepočítá s informačními systémy jednotlivých poskytovatelů, přitom v RIA nejsou vyčíslené finanční a ani jiné dopady opuštění těchto informačních systémů. Tyto předpisy neobsahují ani garanci, že nový společný informační systém bude plně podporovat specifické hodnoticí procesy jednotlivých poskytovatelů. Například hodnoticí proces GA ČR je dvoufázový, vychází z principů Evropské výzkumné rady (ERC) a jsou do něj mimo českých panelů zapojeni i zahraniční oponenti. Zachování stávajícího, takto nastaveného, hodnoticího systému je pro kvalitní činnost GA ČR naprosto klíčové. Podobný systém hodnocení využívá i většina renomovaných zahraničních agentur podporujících základní výzkum, včetně našich zahraničních partnerů v rámci iniciativy Weave. Díky nastaveným vysokým standardům dochází k objektivnímu zhodnocení projektů a poskytnutí zpětné vazby navrhovatelům. Tyto standardy také pomáhají ke zvyšování úspěšnosti českých vědců v soutěžích Evropské výzkumné rady (ERC). Je nemyslitelné, aby současné vysoké standardy hodnoticího procesu byly zachovány, bez zajištění podpory informačním systémem v rozsahu stávajícího informačního systému GRIS, který kromě interakce s uchazeči, příjemci i hodnotiteli zajišťuje celou řadu interních procesů od kontrol náležitostí podaných návrhů, dílčích a závěrečných zpráv, přes kontroly požadavků hodnocení (např. střety zájmů; zajištění dostatečného počtu kvalitních posudků k jednotlivým návrhům, dle požadavků odborných poradních orgánů; zajištění hodnocení celým poradním orgánem ve všech fázích hodnocení a na všech úrovních hodnocení atd.), až po platební styk s příjemci i hodnotiteli a vypořádání se státním rozpočtem.
Domníváme se proto, že zavedení integrovaného prostředí pro administraci by mohlo mít negativní dopady na činnost poskytovatelů a vyvolává řadu nevyřešených otázek, jako např. zda bude dodavatel integrovaného prostředí pro administraci schopen, vzhledem k velkému počtu poskytovatelů, přizpůsobovat toto prostředí pro potřeby hodnocení GA ČR. V případě, že by to nebylo možné, zcela jistě by toto postupně vedlo ke zhoršení kvality hodnoticího procesu GA ČR, inspirovaného hodnocením Evropské výzkumné rady (ERC) a dosud prováděného vědci-odborníky.
Dále se domníváme, že zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory bude mít za následek snížení flexibility v uplatňování změn pravidel poskytovatele, a to paradoxně i těch zaměřených na snížení administrativní zátěže na straně uchazečů a příjemců. Grantová agentura již několik let provádí změny zadávací dokumentace (s výjimkou implementace nových legislativních požadavků) pouze na základě návrhů příjemců vedoucí zejména ke snížení administrativy spojené s podáváním návrhů projektů atd., případně změny vedoucí ke kultivaci výzkumného prostředí.
Kromě výše uvedeného je třeba zdůraznit skutečnost, že navrhovaná lhůta pro přijetí integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory pro všechny poskytovatele je nepřiměřeně krátká. Navrhujeme proto přechod na integrované prostředí pro administraci účelové podpory s přechodným obdobím minimálně na 8 let.
Dále navrhujeme, po uplynutí této lhůty, v případě poskytovatelů, kteří již mají vlastní informační systém, zachovat možnost využívat vlastní informační systémy, případně integrované prostředí využívat pouze pro interakci s uchazeči, resp. příjemci podpory. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo z návrhu zákona vypouštěno.

	1131
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 2 odst. 2 písm. g):
Navrhované ustanovení vymezuje pojem „uchazeč“ jako „osoba nebo organizační složka státu, která se uchází o poskytnutí podpory jako příjemce“, přičemž v následujícím ustanovení § 2 odst. 2 písm. h) vymezuje pojem „příjemce“ jako „uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto nebo se kterým byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory“. Jedná se tedy o definici kruhem a slova „jako příjemce“ jsou u definice pojmu „uchazeč“ nadbytečná.
Z důvodové zprávy přitom není zřejmé, proč se předkladatel rozhodl doplnit stávající definici uchazeče obsaženou v ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. o slova „jako příjemce“.
Navrhujeme proto v ustanovení § 2 odst. 2 písm. g) vypustit slova „jako příjemce“.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	1132
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 2 odst. 2 písm. q):
Návrh zákona zavádí nové definice výsledku, vzniká však nejednoznačnost ohledně výsledku základního výzkumu. Zatímco podle současné právní úpravy platí, že výsledkem výzkumu, vývoje a inovací jsou v základním výzkumu nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru, navrhovaná právní úprava již nerozlišuje mezi výsledkem základního výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Je tedy nejasné, co lze z hlediska základního výzkumu uznat jako výsledek.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Připomínka neobsahuje žádný návrh řešení. Proto se odkazuje na vypořádání připomínky ČKR 998, která může být řešením.

	1133
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 2 odst. 3 písm. f):
Navrhovaná právní úprava nově zavádí pojem „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“, přičemž jej definuje jako výzkumného pracovníka, u něhož uplynulo méně než osm let od ukončení doktorského studijního programu; ranou fázi kariéry lze prodloužit o dobu setrvání výzkumného pracovníka na mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo o dobu péče o osobu blízkou, pokud výzkumný pracovník v době přerušení rané fáze kariéry nevykonává výzkumnou činnost.
Domníváme se, toto ustanovení dostatečně nedefinuje, co je myšleno pod pojmem „nevykonává výzkumnou činnost“, což může vést k rozdílným výkladům napříč poskytovateli podpory. Dosavadní praxe některých poskytovatelů je v tomto směru dále než navrhovaná úprava, z našeho pohledu se může jednat o kariérní přestávku i v případě, že vědecký pracovník je zapojen do vědecké činnosti pouze minimálně. Nadto GA ČR zohledňuje kariérní přestávku nejen z důvodu mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo péče o osobu blízkou, ale taktéž z důvodu dlouhodobé nemoci či jiných závažných pracovních překážek.
Navrhujeme proto vypuštění textu „pokud výzkumný pracovník v době přerušení rané fáze kariéry nevykonává výzkumnou činnost“. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	1134
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 6 odst. 5:
Návrh zákona stanoví, že poskytovatelé mohou zřizovat komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe v oblasti jejich působnosti, chybí však vyčíslení nákladů pro případy, kdyby tak skutečně poskytovatelé učinili.
Navrhujeme doplnit vyčíslení nákladů pro případy, kdy by poskytovatelé zřizovali vlastní etické komise. 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „mohou“), by mělo vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky případů ročně. Např. dle zjištění řeší AV ČR 2 až 3 případy ročně.
Dále viz RIA.

	1135
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 53 odst. 2 písm. h) a k § 58:
Podle ustanovení § 53 odst. 2 písm. h) návrhu zákona může být podpora poskytnuta osobě, vůči níž se neuplatňuje zákaz ucházet se o účelovou, systémovou nebo institucionální podporu vydaný některým z poskytovatelů podle § 58 odst. 2. V ustanovení § 58 odst. 2 (…může poskytovatel zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával návrhy projektů ve výzvách k podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory…) není výslovně zmíněno, že příjemce může zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával žádosti o poskytnutí účelové podpory, zatímco žádost o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory je výslovně uvedena. Přestože se tato skutečnost dá odvodit ze systematiky zákona, navrhujeme výslovně doplnit do § 58 odst. 2, že vedle žádostí o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory se toto ustanovení týká také žádostí o poskytnutí účelové podpory.
V důvodové zprávě k § 58 se uvádí, že uložený zákaz má účinky nejen pro poskytovatele, který jej vydal, ale též pro všechny ostatní poskytovatele, nicméně navrhujeme výslovně doplnit tuto skutečnost i přímo do § 58 odst. 2, neboť se domníváme, že z navrhovaného ustanovení výslovně nevyplývá, přestože se jedná o významné omezení uchazečů. Zároveň není zřejmé, zda bude k dispozici evidence takových zákazů a uchazečů, neboť bez ní nebude poskytovatel schopen zjistit, zda byl na uchazeče uvalen zákaz od jiného poskytovatele.
Ustanovení § 58 odkazuje na postup podle ustanovení § 14f zákona č. 218/2002 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), (dále jen „rozpočtová pravidla“) upravující možnost ukládat nápravná opatření poskytovatelem. Ustanovení § 14f rozpočtových pravidel, ani žádné z ustanovení návrhu zákona však neupravuje řízení o vydání rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu. Není tedy jasné, zda toto rozhodnutí vydá poskytovatel a na základě jakého postupu, či se myslí rozhodnutí příslušného finančního úřadu nebo příslušného soudu.
Navrhujeme proto upravit postup vydávání rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu a zavedení závazného seznamu příjemců, na které se tato sankce vztahuje.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno. 
Ustanovení § 53 odst. 2 se vztahuje na veškerou podporu, obecně na všechny uchazeče. 
V § 58 odst. 2 se sice jmenovitě neuvádí účelová podpora, ale podávání návrhů projektů, což je na stejné úrovni jako žádost o poskytnutí institucionální nebo účelové podpory. Proto není zapotřebí vedle podávání návrhů projektů doplňovat žádost o účelovou podporu (viz také § 73 odst. 2). 
Skutečnost, že zákaz ucházet se o podporu se uplatňuje vůči všem poskytovatelům, vyplývá z ust. § 53 odst. 1 ve spojení s § 53 odst. 2 písm. h) návrhu zákona. Podporu lze poskytnout pouze uchazeči, který splňuje podmínky způsobilosti. Absence zákazu je jednou z podmínek způsobilosti. Žádný poskytovatel tedy nemůže poskytnout podporu uchazeči, vůči kterému se zákaz uplatňuje.
Ustanovení § 58 odst. 2 předpokládá vydání správního rozhodnutí, kterým se zavádí specifická správní sankce. Návrh zákona neobsahuje žádná ustanovení o procesních odchylkách týkajících se vydávání takového rozhodnutí. Z tohoto důvodu se pro vydání tohoto rozhodnutí v plném rozsahu uplatní správní řád.

	1136
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 55 odst. 2:
Navrhujeme doplnit vymezení pojmu „dokumentace výzvy k podávání návrhů projektů“, který se objevuje pouze v tomto ustanovení, nebo jeho odstranění. 
Toto ustanovení uvádí, že zjištěné údaje (o skutečném majiteli uchazeče podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů) poskytovatel uvede v dokumentaci výzvy k podávání návrhů projektů nebo v příslušném správním spisu. Z ustanovení tedy není zřejmé, zda je poskytovatel povinen vést vedle správního spisu také zvláštní dokumentaci výzvy k podávání návrhů projektů, a co by mělo být, vedle zjištěných údajů o skutečném majiteli, jejím obsahem. Vedení zvláštní dokumentace vedle správního spisu by také znamenalo zvýšení administrativní zátěže poskytovatelů. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	1137
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 79:
Ustanovení § 79 odst. 5 odkazuje na ustanovení § 76 odst. 7, které neexistuje. Žádáme proto opravit odkaz na správné ustanovení.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	1138
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K § 89: 
Žádáme odstranit povinné provádění finanční kontroly u příjemců podpory nejméně u 5 % objemu poskytnuté účelové podpory a u 5 % podpořených projektů v programu, kterým poskytovatel poskytl účelovou podporu „v daném kalendářním roce“. Začíná-li např. program podpory v daném kalendářním roce a projekty jsou podpořeny až v druhém pololetí, je zcela neúčelné provádět jejich kontrolu v daném roce, tedy ihned po jejich začátku. Navrhujeme limit 5 % neuvádět a finanční kontrolu provádět v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, tedy tak, aby byla zajištěna přiměřená jistota, že tato kontrola podává včasné a spolehlivé informace o hospodaření, které jsou podkladem pro zajištění účinného řízení výkonu veřejné správy při plnění schválených záměrů a cílů.
Tato připomínka je doporučující. 
	Neakceptováno.


	1139
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů:
K úvodní větě:
V úvodní větě nařízení je uvedeno, že „vláda nařizuje podle § 106 zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých souvisejících zákonů k provedení…“ Odkaz na § 106 je však chybný, správně je § 107.
Doporučujeme opravit v úvodní větě nařízení § 106 na § 107.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	1140
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů:
K § 1:
Návrh nařízení provádí v § 1 ustanovení § 2 odst. 2 písm. q) zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů. V návrhu zákona však chybí zákonné zmocnění k vydání prováděcího předpisu k § 2 odst. 2 písm. q). Navíc se jedná spíše o provedení ustanovení § 2 odst. 2 písm. r) zákona, které vymezuje způsobilé náklady, nikoliv písm. q), které vymezuje výsledky.
Doporučujeme tedy toto zmocnění doplnit buď v § 107 zákona, nebo k § 2 odst. 2 písm. r) zákona, nebo na jiné vhodné místo, a zároveň opravit odkaz v nařízení.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Zmocnění bylo doplněno do definice způsobilých nákladů.

	1141
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů:
K § 8:
Ustanovení odkazuje na § 10 písm. a), b), f), g), h), j), k), o) a p), nicméně taková ustanovení návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů, ani návrh nařízení neobsahuje.
Doporučujeme uvést odkaz na správná ustanovení.
Tato připomínka je doporučující.
	Ustanovení bylo vypuštěno.

	1142
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů:
K § 12 odst. 2 písm. c):
Ustanovení odkazuje na § 10 písm. d) až p), nicméně taková ustanovení návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů, ani návrh nařízení neobsahuje.
Doporučujeme uvést odkaz na správná ustanovení.
Tato připomínka je doporučující.
	Ustanovení bylo vypuštěno z nařízení a přesunuto do návrhu zákona. Odkazy byly opraveny.

	1143
	Grantová agentura ČR, 77586/2023/GAČR/PAK
	K návrhu nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů:
K § 13 odst. 1 písm. f):
Ustanovení odkazuje na § 72 odst. 4 a 5, nicméně ustanovení § 72 odst. 5 návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů neobsahuje. Současně si nejsme jisti, zda je odkaz na § 72 odst. 4 zákona správný (Nový příjemce odpovídá poskytovateli za splnění podmínek stanovených v souhlasu s uzavřením smlouvy o převedení projektu. Jestliže se na řešení projektu podílí kromě příjemce i další účastník nebo další účastníci, odpovídají za porušení podmínek všichni společně a nerozdílně. Tím není dotčena odpovědnost původního příjemce za případná porušení podmínek smlouvy o poskytnutí podpory, ke kterým došlo před uzavřením dohody o postoupení smlouvy o poskytnutí podpory.)
Doporučujeme uvést odkaz na správná ustanovení.
Tato připomínka je doporučující.
	Odkaz byl opraven na § 73 odst. 3 zákona.

	1144
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 2 odst. 1 písm. c)
Požadujeme upravit ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) (definice inovací) následujícím způsobem:
„c) inovacemi činnosti založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu vedoucí k novému nebo vylepšenému produktu výrobku, službě nebo postupu nebo jejich kombinaci, které se podstatně liší od předchozích produktů výrobků, služeb nebo postupů a které jsou zpřístupněny potenciálním uživatelům nebo uvedeny do užívání; inovace zahrnují podnikatelské inovace i inovace ve veřejné správě,“,
Záměnu slova „výrobek“ za slovo „produkt“ je třeba promítnout i do následujících ustanovení návrhu zákona, a to § 2 odst. 2 písm. m) a písm. q, bod 2. a bod 3. 
Odůvodnění:
Požadujeme definici inovace zúžit pouze na ty, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje. Doplněním textu „založené na výsledcích základního nebo aplikovaného výzkumu“ by předkladatel vyloučil z působnosti zákona většinu inovací prováděných podniky (podle údajů ČSÚ z šetření „Inovační aktivity podniků - 2018 až 2020“ 54,1 % inovujících podniků neprovádí soustavně výzkum a vývoj); návrh zákona, ve kterém je pojem inovace uveden 337x, přitom má výrazně širší působnost než poskytování státní podpory. Definice je v zásadním rozporu s „Manuálem Oslo 2018“, který jako metodický dokument používá nejen OECD, ale i EK, UNESCO a všechny vyspělé země; současně tím staví do neřešitelné pozice ČSÚ (rozpor mezi údaji předávanými EUROSTATu a národní legislativou) a dále je v rozporu s politikou a dokumenty EU (viz např. „Research and innovation strategy 2020-2024“ aj,), které je povinna ČR jako členská země podporovat. 
Navržená náhrada pojmu „výrobek“ pojmem „produkt“ vyplývá z legislativy EU viz např. čl. 2 bod 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (dále jen „nařízení 2021/695“). 
	Neakceptováno.
Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nemůže řešit jiné inovace než ty, které vycházejí z činností ve výzkumu a vývoji. Navrhovaná úprava první části definice by naopak vedla k rozšíření pojmu i na ty inovace, které s oblastí výzkumu a vývoje vůbec nesouvisejí.
Slovo „výrobek“ nebylo zaměněno za slovo „produkt“. Bylo vyhověno připomínce MMR 132 a přednost byla dána českému výrazu.

	1145
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 2 odst. 1 písm. e)
Požadujeme nahradit navržené znění ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) takto:
„e) orientovaným výzkumem výzkum zacílený na plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „Národní politika“)“.
Odůvodnění:
Navržená definice vadně vymezuje orientovaný výzkum jako část výzkumu, zacíleného na řešení „strategických výzev společenského a hospodářského charakteru“, které ale nejsou právně definovány. Vrcholným dokumentem pro oblast výzkumu vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“) a transferu znalostí je podle § 3 odst. 1 „Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“, která tyto strategické výzvy rovněž neobsahuje a nespecifikuje. Paralelně jsou v § 3 odst. 4 definovány „Národní priority orientovaného výzkumu“, které mají rovněž vycházet z nespecifikovaných strategických výzev. Návrh definice orientovaného výzkumu je tak v rozporu s účelem zákona (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.) a současný neuspokojivý stav ještě zhoršuje. Navrhuje se proto definovat orientovaný výzkum v souladu s mezinárodně uznávaným vymezením tohoto pojmu jako výzkum zaměřený na plnění cílů Národní politiky, tj. jako celý výzkum bez části základního výzkumu orientovaného výlučně na rozvoj poznání („Blue Sky Research”).
	Neakceptováno.
 „Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.


	1146
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 2 odst. 1 písm. f)
Požadujeme nahradit navržené znění ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) takto:
„f) vědou vysoce kvalifikovaná systematická tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, která zároveň obsahuje prvek novosti, je kreativní a tvůrčí, obsahuje prvek nejistoty, je systematická a je převoditelná nebo reprodukovatelná.“ 
V návaznosti na tuto úpravu upravit navazující ustanovení navrhovaného zákona.
Odůvodnění:
Navržená definice vadně vymezuje pojem „věda“ jako „činnost směřující k získávání souboru vědeckých poznatků o objektech a procesech reálného světa“ a stejně tak pojem „základní výzkum“ jako „práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů Dále působnosti zákona na základě mezinárodně uznávaných standardů, které umožňují posoudit, zda je daná činnost vědecká nebo nikoliv. Znění předkladatelem navrhovaného zákona implikuje, že činnosti v aplikovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nejsou „vědecké“ (tj. jsou tedy „nevědecké“), což je v rozporu s řadou dalších ustanovení zákona, která pojem „věda“ a „vědecký“ používají pro celou oblast upravenou zákonem (§ 2 odst. 2 písm. k) – definice projektu, § 2 odst. 2 písm. q) bod 2 – definice výsledku, § 2 odst. 3 písm. b) – definice vědecké diplomacie, § 6 Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, § 12 Vědecká diplomacie atd. 
	Neakceptováno.
Pojem „věda“ byl vypuštěn. Jde o obecně známý pojem, který není zapotřebí definovat zákonem.

	1147
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 2 odst. 2 odst. 2 písm. n)
Požadujeme v ustanovení § 2 odst. 2 za písm. m) vložit nové písm. n) tohoto znění:
„n) regulatorní sandbox je časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů v reálném prostředí pod dohledem regulačních orgánů tak, aby se usnadnil vývoj a standardizace inovativních produktů. Právním základem regulačního sandboxu je experimentační doložka, která umožňuje výjimky ze stávajících legislativně zakotvených pravidel za účelem vyzkoušení nových řešení,“
Dále v předloženém návrhu písmena n) až r) přejmenovat. 
Odůvodnění:
Řada nových, technologicky náročných řešení vyžaduje vyzkoušení v praxi (demonstrační projekt) po časově omezenou dobu. Stávající legislativa např. v oblasti životního prostředí nebo dopravy však toto neumožňuje, neboť řešení nesplňuje dané právní předpisy. Regulatorní sandbox umožňuje pod dohledem regulátora v časově omezeném úseku vykonat experimentální práce, kterými se zjistí životaschopnost daného řešení. Zjištění mohou vést rovněž ke změně stávající legislativy. Tento postup je známý zejména v IT a ve finančních službách, v posledních letech je hojně využíván rovněž u technologických řešení (viz např.  Making space for Innovation, the handbook for regulatory sandboxes, Federální ministerstvo pro hospodářství a energetiku SRN, 2019 a New flexibility for Innovation, FMHE SRN, 2020).
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky ERÚ 1108.

	1148
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 2 odst. 3  
Požadujeme doplnit v ust. § 2 odst. 3 nové písm. f) tohoto znění:
„f) výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu k subjektu provádějícímu výzkumnou činnost a která má autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům dosaženým s podporou z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace,“
a písm. f) až g) přejmenovat.
Odůvodnění:
V návrhu zákona jsou definováni „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“ (§ 2 odst. 3 písm. f) a „výzkumný pracovník ze třetí země“ (§ 2 odst. 3 písm. g), ale chybí definice základního pojmu „výzkumný pracovník“. Zákon přitom ukládá řadu povinnosti příjemcům (např. § 6 odst. 2 a 6, § 96 odst. 2 písm. b), i poskytovatelům (např. § 65 odst. 3, § 96 odst. 2 písm. b)), založených na jednoznačném vymezení pojmu „výzkumný pracovník“. Stávající výklad pojmu „výzkumný pracovník“ je přitom velmi různorodý (např. na jedné straně je jím každý tvůrčí pracovník VO nebo každý pracovník podílející se na řešení projektu či koncepce výzkumné organizace včetně technického a pomocného personálu, na straně druhé jsou jimi pouze pracovníci odpovědní za projekt či koncepci výzkumné organizace, popř. za etapu jejich řešení, nebo pracovníci s určitým úvazkem vyšším, než určitá hodnota FTE (ukazatel přepočtených úvazků), které se rovněž liší. Současně je třeba pojem „výzkumný pracovník“ vymezit tak, aby se vztahoval i na pracovníky provádějící výzkumnou činnost u subjektů (podniků atd.), které nejsou příjemci veřejné podpory, tj. na cca 2/3 těchto subjektů v ČR podle údajů ČSÚ.
	Akceptováno dle připomínky MPSV 339.

	1149
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 3 odst. 2
Požadujeme do ust. § 3 odst. 2 doplnit písm. e) tohoto znění:
„e) Národní priority orientovaného výzkumu vycházející z Národní RIS3 strategie a dalších strategických dokumentů schválených vládou pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které stanovují omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu, které budou podle možností státního rozpočtu výrazněji podporovány.“
A v následujících ustanoveních návrhu zákona a jeho prováděcích předpisů pojem „Národní priority orientovaného výzkumu“ vypustit tam, kde je uváděn současně s pojmem „Národní politika“.
Odůvodnění:
Na rozdíl od znění zákona č. 130/2002 Sb., podle kterého jsou Národní priority orientovaného výzkumu součástí Národní politiky, návrh zákona zavádí tyto priority jako nezávislý dokument. Současně návrh zákona nereflektuje v těchto prioritách ani další dokumenty, které jsou pro ČR závazné, zejm. Národní RIS3 strategie. Tímto návrh zákona neplní svůj deklarovaný účel (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.). Další zásadním nedostatkem je, že návrh zákona umožňuje při omezených zdrojích státního rozpočtu podpořit pouze oblasti, uvedené v prioritách, čímž popírá smysl pojmu „priorita“ tak jak je v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí používán ve vyspělých zemích (tj. oblast, která je podporována více, nikoliv však výlučně). Zúžení podpory VaVaI na omezený počet oblastí by bylo i v rozporu s programovým prohlášením vlády (viz např. „Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů.“). Navržené ustanovení zavádějící Národní priority orientovaného výzkumu jako rovnocenný dokument k Národní politice (a nikoliv její součást) není v souladu s čl. 181 odst. 1 Smlouva o fungování EU: „Unie a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Unie.“ Proto navrhujeme v souladu s účelem zákona nezavádět Národní priority jako samostatný dokument, ale jako přílohu Národní politiky (čímž bude jednoznačně vymezeno jejich postavení v soustavě koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI) a současně explicitně uvést, že priority budou podporovány výrazněji, nikoliv ale výlučně.
	Neakceptováno.
Národní priority orientovaného výzkumu byly vypuštěny. RIS 3 vložena nebyla.

	1150
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 3 odst. 4 a 5
Požadujeme vypustit v ustanovení § 3 odst. 4 a 5.
Odůvodnění:
Logický důsledek předchozí připomínky k ust. § 3 odst. 2.
	Akceptováno částečně.


	1151
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 5 odst. 2
Požadujeme do ustanovení § 5 odst. 2 doplnit druhou větu takto:
„……Výzkumná organizace zveřejňuje dlouhodobou koncepci rozvoje prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu s výjimkou případů, kdy by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 1“.
Odůvodnění:
Ustanovení návrhu § 5 odst. 2, které výzkumné organizaci bez výjimky ukládá povinnost své koncepce činnosti na dalších 5 let zveřejnit je v rozporu s ustanovením § 7 odst. 1 (zajištění institucionální odolnosti jak z hlediska bezpečnostních rizik pro ČR, tak zamezení negativních dopadů na hospodářství ČR) a s ustanovením § 8 odst. 1 (ochrana bezpečnostních zájmů státu vč. rizik VaVaI, rozvoje EVS atd.). V řadě oblastí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací není možné tato ustanovení splnit současně, protože zveřejněním koncepce dojde k zpřístupnění údajů dalším zemím v rozporu se zájmy ČR.
	Akceptováno.

	1152
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 5 odst. 3
Požadujeme v ust. § 5 odst. 3 vypustit čárku za slovem pokud a slova na konci věty včetně poznámky pod čarou takto:
„(3) Výzkumná organizace nezpracovává dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace, jestliže jsou informace podle odstavce 2 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, schváleném poskytovatelem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak9“
9 § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.“.
Odůvodnění:
V § 21 odst. 1 písm. b) ukládá zákon č. 111/1999 Sb. veřejným a státním vysokým školám a v § 42 odst. 1 písm. b soukromým vysokým školám zpracovat strategický záměr vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru. Strategický záměr není koncepce výzkumné organizace a neobsahuje návrhem zákona požadované náležitosti a nesplňuje ani požadavky na přípravu veřejných strategií. Podle ustanovení zákona č. 111/1999 Sb. se strategický záměr a každoroční plán jeho realizace zpracovává (popř. aktualizuje) každoročně, což je zásadní rozdíl od koncepce výzkumné organizace, která se zpracovává na období 5 let. Výjimka tak zavádí nerovné prostředí pro jednotlivé druhy výzkumných organizací, a proto navrhujeme její vypuštění.
	Akceptováno částečně.
Text byl upraven. V případě VŠ je zapotřebí postupovat podle zákona o vysokých školách.

	1153
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovením § 6 až § 8 
Požadujeme navrhované paragrafy 6, 7, 8 vypustit bez náhrady a následující paragrafy přečíslovat. 
Odůvodnění:
Navržená ustanovení §§ 6 – 8 zcela negují deklarovaný cíl zákona a důvod jeho předložení – snížení administrativní náročnosti a zavádí další povinnosti pro příjemce a poskytovatele podpory, aniž jsou v RIA uvedeny a bez zajištění prostředků nezbytných pro jejich navrhovanou realizaci. Výsledkem může být čistě formální přístup k naplňování navržených ustanovení a další nárůst byrokracie. Navržená ustanovení §§ 6 – 8 zavádí právně nedefinované pojmy, jako „důvěrnost informací“, „zásady vědecké integrity“, „společenská odpovědnost“, „zneužití informací, „institucionální odolnost“ „bezpečnostní a krizová koncepce“, „systém řízení rizik“ atd. Vzhledem k tomu, že z nich vyplývají povinnosti stanovené zákonem, bylo by nutné tyto pojmy právně definovat, protože jejich interpretace je velmi rozdílná a to i podle typu příjemce - např. společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility – CSR) je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací. Obdobné příklady různé interpretace lze uvést i pro další nevymezené pojmy.
Navržená ustanovení §§ 6 – 8 jsou z hlediska bezpečnosti ČR nadbytečná, překrývají se s platnými právními předpisy a mění práva a povinnosti z nich vyplývající, aniž by byla navržena novelizace těchto již existujících práv a povinností. Důsledky některých ustanovení si předkladatel zřejmě ani neuvědomil – např. podle § 6 odst. 1 má při provádění všech činností VaVaI a transferu znalostí v ČR být zachována „důvěrnost informací“. Toto ustanovení lze interpretovat tak, že celý VaVaI a transfer znalostí v ČR bude probíhat v režimu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací, který pojem „důvěrné“ definuje.
Návrh ustanovení § 6 nepřiměřeně zasahuje i do pracovněprávních vztahů a je v rozporu s koaličními návrhy současné vlády – konkrétně v § 6 odst. 1 navrhuje pro dohody zcela odlišné řešení s tzv. konsolidačním balíčkem (Parlamentem schválený ST 488, v době zpracování připomínek čekající na podpis prezidenta) podle předkládaného návrhu má pracovník každému zaměstnavateli hlásit všechny dohody které má, podle konsolidačního balíčku danou dohodu oznamuje zaměstnavatel správě sociálního zabezpečení.
Dále ustanovení §§ 7 – 8 jsou v rozporu s novou „Bezpečnostní strategií České republiky 2023“, která místo plošného přístupu a zavádění nových povinností v navržených ustanoveních pro všechny poskytovatele a příjemce rozumně volí selektivní přístup odstupňovaný podle míry rizika – viz např. zásada č. 97 „Vláda bude aktivně napomáhat vytvoření inovativního a bezpečného prostředí pro realizaci výzkumu a vývoje světové úrovně. Tomu musí odpovídat i nastavení systému cílené podpory financování technologických projektů s potenciálně strategickými dopady. To zahrne i projekty se zvýšenou mírou rizika včetně zvýšené citlivosti vůči rizikovým subjektům.“.
Navržená ustanovení §§ 6 – 8 jsou proklamativní a nadbytečná vzhledem k tomu, že u všech nově navržených povinností chybí sankce za jejich porušení - jediná teoreticky možná sankce je uvedena v § 58 odst. 2 návrhu zákona, tj. zákaz podávání návrhu projektů příjemcem po dobu tří let, která byla převzata ze zákona č. 130/2002 Sb., ale nebyla za 12 let ani jednou použita vzhledem k nepřiměřené tvrdosti – např. Univerzita Karlova ročně řeší téměř 700 projektů a kvůli porušení povinnosti u jednoho projektu nelze všechny zastavit. Např. při porušení navržených ustanovení konkrétním pracovníkem (zejm. podle § 6 odst. 2) bude muset poskytovatel nebo příjemce stejně postupovat podle dalších právních předpisů (obdobně při porušení právnickou osobou atd.) a navržená ustanovení tak nepatří do zákona, ale do strategických dokumentů, jako je Národní politika VaVaI.
	Neakceptováno.
Požadavek na vypuštění § 6 až § 8 proti sobě staví administrativní požadavky a otázky etiky, dobré vědecké praxe, institucionální odolnosti a předběžné opatrnosti, ba dokonce i ochrany bezpečnostních zájmů. 
S tímto postojem předkladatel zásadně nesouhlasí a upozorňuje, že povinnosti uvedené v § 6 až § 8 jsou nejen obecně platné a zvyšují důvěryhodnost českého výzkumu a vývoje z pohledu potenciálních partnerů, ale jejich dodržování je i v bytostném zájmu celé České republiky, nejen příjemců podpory na VaVaI. Spojit je s oblastí VaVaI považuje předkladatel za naprosto logické, neboť znalosti jsou stále více strategickým zbožím, které pomáhá konkurenceschopnosti české a evropské ekonomiky.
Ostatně administrativní zátěž spojená s naplněním těchto povinností je minimální. Především jde o to, aby si každý příjemce veřejných finančních prostředků ujasnil, s jakými hrozbami a problémy je konfrontován a přijal příslušná opatření k jejich omezení. 
Sankce za porušení zákona nechybí. Jsou uvedeny v jiné části zákona.

	1154
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 12 odst. 3 a 4
Požaduje do ust. § 12 odst. 3 doplnit, komu RVVI, MZV, MŠMT, MPO a další orgány předkládají „roční plán činnosti vědecké diplomacie, včetně stanovení priorit tematického a teritoriálního zaměření“ 
Návazně požadujeme v § 12 odst. 4 doplnit, komu RVVI, MZV, MŠMT, MPO a další orgány předkládají vyhodnocení „činnosti vědecké diplomacie.
Odůvodnění:
Ustanovení § 12 odst. 3 v navrženém znění nedává smysl, chybí komu je roční plán „předkládán“, ustanovení je potřeba buď doplnit nebo nahradit slova „předkládají“ jinými vhodnými, např. schvalují, zveřejňují. Návazně na znění odst. 3 je třeba upravit i znění odst. 4.
	Neakceptováno.

	1155
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 14 odst. 2 písm. c)
Navrhujeme ve druhé části věty nahradit slova „infrastruktur pro vývoj, testování a ověření“ slovy „testovacích a experimentálních infrastruktur“.
Odůvodnění:
Legislativně technická připomínka. Ve druhé části věty je omylem použit jiný pojem „hodnocení infrastruktur pro vývoj, testování a ověření“ než v první části věty „hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur“. Navrhujeme sjednotit.
	Akceptováno.

	1156
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 14 odst. 2 písm. e)
Požadujeme v ustanovení § 14 odst. 2 za písm. d) vložit nové písm. e) tohoto znění:
„e) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává experimentální doložku k projektům regulatorního sandboxu, a to ve spolupráci s regulátorem, v jehož působnosti je právní předpis, ke kterému se experimentální doložka vztahuje. Náležitosti experimentální doložky budou stanoveny prováděcím právním předpisem.“
Dále v předloženém návrhu písmena n) až r) přejmenovat. 
Odůvodnění:
Logicky navazuje na připomínku k ust. § 2 odst. 2 písm. n).
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky ERÚ1108.
Takto obecně formulované zmocnění k pozastavení zákonných pravidel by mohlo vést k devalvaci zákonnosti. Bez podrobnějších pravidel stanovených zákonem (k tomu viz čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR) není přípustné, aby orgány státní správy rozhodovaly o suspendaci zákonných požadavků.

	1157
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 16 odst. 2 písm. d)
Požadujeme v ust. § 16 odst. 2 písm. d) doplnit text takto:
„d) přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a přípravu metodiky pro hodnocení programů a jejich dopadů po 5 letech od jejich ukončení a jejich předložení vládě,“.
Odůvodnění:
Hodnocení dopadů programů se dosud provádí formálně, protože je součástí ex post hodnocení programů bezprostředně po jejich ukončení. Ekonomické i společenské dopady programů jsou ve vyspělých zemích hodnoceny až s odstupem (většinou pěti let), kdy je možné zjistit, které výsledky programů se uplatnily v praxi a s jakými dopady.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky AVO 957.

	1158
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 16 odst. 2 písm. g)
Požadujeme v ust. § 16 odst. 2 písm. g) doplnit text takto: 
„g) posuzování souladu průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,“.
Odůvodnění:
Metodika hodnocení výzkumných organizací odlišně upravuje jejich hodnocení v segmentech vysokých škol, ústavů AV ČR a resortních výzkumných organizacích. Je proto v zákoně nutné specifikovat, podle které části metodiky bude soulad hodnocení výzkumných organizací prováděný poskytovateli posuzován. Např. „Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol“ byla schválena usnesením vlády ze dne 30. 7. 2019 č. 563, více než dva roky po schválení Metodiky 2017+ (usnesení vlády ze dne 8. 2. 2017 č. 107) a v řadě základních věcí se oba dokumenty liší. Navrhuje se proto specifikovat, podle kterého segmentu bude posuzování prováděno.
	Neakceptováno.
Viz vypořádání připomínky AVO958.

	1159
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 17 odst. 3
Požadujeme do ust. § 17 odst. 3 doplnit slovo „vyváženě“ takto:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli vyváženě zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“.
Odůvodnění:
Složení členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „RVVI“) má odpovídat její působnosti. Návrh ale nezajišťuje vyvážené složení 16 členů RVVI podle pěti oblastí její působnosti (tj. cca tři na každou oblast) - např. podle § 47 odst. 2 návrhu zákona „Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.“, proto by složení RVVI mělo být vyvážené.
	Akceptováno jinak.
Ponechává se na vládě, aby jmenovala členy poradního orgánu dle svého uvážení, stejně jako v minulosti.
§ 13 odst. 3 byl upraven po dohodě s MK takto:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí.“.

	1160
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k hlavě IV návrhu zákona
Požadujeme na konec hlavy IV vložit § 37 včetně poznámky pod čarou tohoto znění:
„§ 37
Reprezentace podnikového výzkumu
(1) Reprezentace podnikového výzkumu sdružuje subjektyx), kteří jako předmět své činnosti vykonávají výzkum.
(2) Reprezentaci podnikového výzkumu tvoří členové zastupující Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Hospodářskou komoru České republiky.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace projednává s reprezentací podnikového výzkumu návrhy koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, a dále návrhy výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatelé projednávají s reprezentací podnikového výzkumu návrhy svých programů výzkumu, vývoje a inovací, pokud se týkají podnikového výzkumu. Reprezentace podnikového výzkumu může předkládat Radě pro výzkum, vývoj a inovace podněty, týkající se podnikového výzkumu.
x) § 421 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“

Následující paragrafy v hlavě V a následujících je třeba přečíslovat. 
Odůvodnění:
Podnikový výzkum zabezpečuje více než dvě třetiny objemu výzkumu a vývoje v ČR, dominantně se dochází k využití jeho výsledků v praxi, je významným subjektem v procesu transferu znalostí a výrazně se podílí i na aplikovaném výzkumu a vývoji podporovaném ze státního rozpočtu. Na rozdíl od reprezentace vysokých škol a vedení AV ČR (která je fakticky reprezentací ústavů AV ČR) se ale nemá možnost zapojit do tvorby koncepcí a strategií výzkumu. Jeho roli částečně supluje především Svaz průmyslu a dopravy ČR, který je ale primárně nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdružující zaměstnavatele a podnikatele a nikoliv podnikového výzkumu. Hlavním argumentem proti zařazení reprezentace průmyslového výzkumu bylo, že nejde o veřejnoprávní subjekt, což ale např. pro Českou konferenci rektorů jako orgán reprezentace vysokých škol zřízení podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, platí také – ze 47 členů je již 17 zástupců soukromých vysokých škol a jejich podíl stále roste,
	Neakceptováno.

	1161
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 39 odst. 2 a 3
Požadujeme text ustanovení § 39 odst. 2 a 3 a následovně i § 40 odst. 2 upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. 
Odůvodnění:
Předložený návrh zákona upravuje přestupky v § 46, není proto vhodné jeden přestupek upravovat zvlášť. Jednání popsané v ust. § 39 odst. 2 však nemusí být nutně přestupkem, zejména při prvním jednání spočívajícím v opomenutí. Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku. V tomto smyslu neplnění povinnosti podle § 39 odst. 1 navrhovaného zákona není jistě přestupkem podle zákona č. 250/2016 Sb. („Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“), Rovněž navržená výše pokuty v případě opomenutí neodpovídá jeho závažnosti a společenské škodlivosti (např. pokud by návrh zákona explicitně nestanovoval výši pokuty, bylo by ji možné podle § 46 navrhovaného zákona uložit jen do výše 1 000 Kč) a není v relaci k ustanovením § 38 zákona č. 250/2016 Sb. Dále bez odůvodnění návrh zákona nevyužívá prvního stupně správního trestu – napomenutí (viz § 35 zákona č. 250/2016 Sb.). navrhujeme proto provést takovou úpravu, která umožní v případě opomenutí „trestat“ pouze napomenutím a teprve při opakování bude uložena pokuta, jejíž výše však bude zohledňovat společenskou škodlivost a bude v souladu s ostatními správními tresty dle navrhovaného § 46. 
	Neakceptováno.
Objektivní stránka přestupku může spočívat v aktivní i v pasivní formě (viz např. přestupek křivé výpovědi ve formě zamlčení).
Nepředložení požadovaných dokladů v souvislosti s vedením evidencí v informačních systémech veřejné správě je běžně sankcionováno jako přestupek (k tomu viz např. § 17d odst. 1 písm. a) zákona o evidenci obyvatel).
Není pravdou, že zákon nevyužívá možnost řešit spáchání přestupku napomenutím. Napomenutí lze uložit za jakýkoliv přestupek, není-li to zákonem výslovně vyloučeno. Návrh zákona možnost uložení napomenutí nevylučuje a je proto ponecháno na úvaze MŠMT, jaký druh trestu v jednotlivých případech uloží.
 

	1162
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 49 odst. 2
Požadujeme v § 49 odst. 2 druhou větu nahradit větou tohoto znění:
„V takovém případě může být výzkum nebo transfer znalostí financován z prostředků veřejné podpory nebo z vlastních zdrojů výzkumné organizace nebo ze soukromých zdrojů nebo jejich kombinací.“.
Odůvodnění:
Návrh zákona ve 2. větě výrazně posouvá smysl ustanovení o nezávislém výzkumu a transferu znalostí v režimu účinné spolupráce tak, že je vždy nezbytná podpora z veřejných zdrojů. To je v rozporu s ustanovením nařízení 2021/695, které v čl. 2 bodu 90 v definici účinné spolupráce explicitně uvádí, že náklady může nést pouze jedna z účastněných stran (tj. nezávislý výzkum a transfer znalostí v režimu účinné spolupráce může být plně financován ze soukromých zdrojů).
	Akceptováno.

	1163
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 60 odst. 2 
Požadujeme v ustanovení § 60 odst. 2 doplnit období, na které je institucionální podpora dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (dále jen „DKRVO“) na základě hodnocení poskytována:
„(2) Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci na dobu 5 let a pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace.“
Odůvodnění:
Cíle, na které je institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytována, období komplexního hodnocení podle metodiky hodnocení výzkumných organizací atd. jsou stanoveny na 5 let a na stejnou dobu musí poskytovatel vydat rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory DKRVO tak, aby mohly být splněny cíle uvedené v dlouhodobé koncepcí rozvoje výzkumné organizace.
	Neakceptováno.
Institucionální podpora by měla být poskytována tak, aby cíle uvedené v koncepci bylo možné naplnit. Doba 5 let je vhodná a nejčastěji užívaná, ale není ale nezbytné svazovat poskytovatele jednotným postupem. 

	1164
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 61 odst. 5 
Požadujeme upravit ust. § 61 odst. 5, větu první takto:
„(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud nejsou naplňovány cíle vyplývající z koncepce poskytovatele, dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace nebo Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory další doporučení pro činnost výzkumných organizací učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací.
Odůvodnění:
Návrh nadbytečně uvádí jako důvod pro zahájení řízení o odejmutí institucionální podpory „neplnění cílů koncepce poskytovatele“, který je již uveden v § 60 odst. 2 („Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele“). Nelze-li podporu podle § 60 odst. 2 poskytnout, pak není možné ani zahájit řízení o jejím odnětí.
Návrh dále jako důvod uvádí nespecifikovaná „doporučení poskytovatele“ učiněné na základě hodnocení výzkumné organizace, které je rovněž nadbytečné a netransparentní. Hodnocení výzkumné organizace poskytovatelem předchází rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory (viz § 60 odst. 2) a pokud má poskytovatel nějaké výhrady či „doporučení“, musí je v rozhodnutí uvést. Podle Metodiky 2017+ resortní poskytovatelé jsou povinni rozhodnutí zveřejnit (kap. 11.2 bod 6). Zavádění dalších nespecifikovaných „doporučení poskytovatele“ se proto navrhuje nahradit Rozhodnutím o poskytnutí institucionální podpory.
	Akceptováno částečně.

	1165
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 73 odst. 3
Požadujeme v ust. § 73 odst. 3 doplnit poslední větu takto:
„…..V takovém případě poskytovatel současně uskuteční hodnocení návrhů projektů a vyhotovuje další písemnosti rovněž v anglickém jazyce a příjemce předkládá podklady k řešení projektu ústředním a kontrolním orgánům rovněž v anglickém jazyce.“.
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit ustanovení o povinnostech poskytovatele i povinnostmi příjemce, tak aby celá agenda projektu byla vedena v anglickém jazyce.
	Akceptováno jinak.
Upraveno podle připomínky MMR 229.

	1166
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 74 
Požadujeme vypustit v ust. § 74 odstavec 2 a návazně na to zrušit číslování u stávajícího odst. 1.
Odůvodnění:
Znění odst. 2 je v rozporu se zněním odst. 1 a s kompetencemi poskytovatelů. Odst. 1 umožňuje zadat řešení projektů výzvou vybraným osobám rovněž v případech „u kterých je předpoklad, že mohou být přímo zneužity ke spáchání újmy veřejnému zdraví, zemědělské produkci a dalším rostlinným a zvířecím populacím, životnímu prostředí“ atd. Tyto výzvy nespadají do působnosti MO a MV, a odst. 2, který tyto výzvy omezuje jen na MO a MV, je třeba vypustit.
	Neakceptováno.

	1167
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 85 odst. 1 
Požadujeme vypustit závěrečnou část druhé věty v ust. § 85 odst. 1, takto:
„…..Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.“.
Odůvodnění:
Odpovědnost za poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, která je závislá na výsledku hodnocení, nese výlučně poskytovatel. RVVI je odborný a poradní orgán vlády, nikoliv subjekt nadřízený poskytovatelům, který by měl jejich činnost (tj. výsledky hodnocení výzkumných organizací) hodnotit, kontrolovat popř. bez jakékoliv odpovědnosti měnit.
Zásadním důvodem, proč další projednávání s RVVI vypustit je, že proces poskytnutí podpory dále prodlouží nejméně o tři měsíce.
	Akceptováno jinak.
§ 85 odst. 1 byl upraven s odkazem na metodiku hodnocení.
Hodnocení provádějí v rozsahu dle Metodiky RVVI a poskytovatel. Každý zodpovídá za svoji část. Aby poskytovatel mohl přijmout závěry, je zapotřebí, aby oba partneři své části hodnocení vzájemně projednali.
V odůvodnění připomínky se uvádí, že Rada není „subjekt nadřízený poskytovatelům, který by mohl jejich činnost (tj. výsledky hodnocení VO) hodnotit, kontrolovat, popř. bez jakékoliv odpovědnosti měnit.“. Není zřejmé, z čeho je odvozeno tvrzení o snaze měnit hodnocení poskytovatele, protože předkládaný návrh zákona žádnou podobnou pravomoc RVVI neobsahuje.
Rovněž se v připomínce neodůvodňuje tvrzení o kontrole či nadřízenosti. Rada je poradním orgánem vlády a může z podstaty věci komentovat cokoliv ve své působnosti a předkládat vládě svá doporučení, aniž by k tomu potřebovala zvláštní zmocnění.

	1168
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 86 a v návaznosti § 90
Požadujeme text ust. § 86 přesunout části čtvrté hlavy I do ust. § 90 a upravit jeho znění takto:
„§ 90
Kontrola institucionální podpory

„Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5 % objemu institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % příjemců, kterým poskytl institucionální podporu v daném kalendářním roce.“,
a návazně vypustit úpravu v § 89 odst. 3.
Odůvodnění:
Institucionální podpora je jediná, která má samostatný § o kontrole - pro účelovou podporu je kontrola řešena v § 89 odst. 3 a pro systémovou podporu kontrola v návrhu zákona chybí. Bez odůvodnění tak bylo z návrhu zákona vypuštěna část ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb. U příjemců s jedním programem s několika projekty, z nichž jeden je dominantní navíc může dojít díky navrženým podmínkám („nejméně u 5 % objemu účelové podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % projektů v programu“) k tomu, že dominantní projekt bude kontrolován opakovaně každoročně a ostatní projekty vůbec ne.
	Návrh na přesunutí nebyl akceptován.

	1169
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 90 odst. 2
Požadujeme ust. § 90 odst. 2 doplnit takto:
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění, s výjimkou těch výzkumných organizací na které se vztahuje ustanovení § 92 odst. 5 nebo výsledků realizovaných transferem znalostí.“.
Odůvodnění:
Navržené ustanovení je v rozporu s ustanovením § 92 odst. 5 („Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu29, může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků“), které na základě ustanovení zákonů č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, stanovuje povinnost poskytovat údaje jen pro státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, popř. subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
Navržené ustanovení je současně v rozporu s ustanoveními o transferu znalostí (§ 2 odst. 1 písm. d) a následující) předkládaného zákona – výzkumná organizace může buď plnit jeden z hlavních cílů návrhu zákona a „vytvářet společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch“ (spoluprací při výzkumu, poradenstvím, poskytováním licencí, převodem práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, mobilitou) nebo může své výsledky zveřejňovat. Obojí najednou (s výjimkou publikací) možné není. Navržené ustanovení tak zužuje transfer výsledků pouze na publikační činnost.
	Akceptováno.
Došlo k provázání povinností podle § 48 a § 88.
Pokud jde o vztah publikace a transferu, ustanovení se týká pouze zpřístupnění vědeckých publikací. Není-li výsledek publikován, povinnost podle odstavce 2 nemůže vzniknout a výsledek je „chráněn“ odstavcem 3. Obecná povinnost informace podle odstavce 1 prostřednictvím IS VaVaI však trvá, neboť jde o podmínku užití podpory.

	1170
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 96 odst. 2 písm. a)
Požadujeme v ust.  § 96 odst. 2 písm. a) doplnit na konec věty mezi slova „smluvním“ a „výzkumu“ slovo „kooperativním“ takto: 
„ … licencích a o smluvním a kooperativním výzkumu.“
Odůvodnění:
V rozporu s dokumenty EU jsou v návrhu zákona pod pojmem „smluvní výzkum“ zahrnuty jak vlastní pojem „smluvní výzkum“, který není nezávislým výzkumem, není zahrnut do účinné spolupráce (čl. 1.3 bod 16 písm. h) Sdělení komise Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje i inovací (dále jen „Rámec 2022“  a je hospodářskou činností, tak kooperativní (nebo také kolaborativní) výzkum, který je naopak nezávislým výzkumem, je zahrnut do účinné spolupráce a je nehospodářskou činností (čl. 1.3 bod 16 písm. h), čl. 2.1.1 bod 20 písm. a), bod ii) Rámce 2022). Údaje o smluvním a o kooperativním výzkumu je proto nutné vést v informačním systému VaVaI odděleně tak, aby je bylo možné použít při hodnocení výzkumných organizací a dalších činnostech, k nimž má informační systém VaVaI podle § 94 sloužit.
	Akceptováno jinak.
Na základě připomínky AV 896 zůstanou v daném ustanovení pouze údaje o transferu znalostí s tím, že rozsah těchto údajů bude podrobněji vymezen v prováděcím předpise.

	1171
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k ustanovení § 96 odst. 2 písm. b), resp. § 59 a § 75 odst. 1
Požadujeme dát do souladu ustanovení § 96 odst. 2 písm. b), § 59 a § 75 odst. 1.
Řešením může být vypuštění písm. b) v ust. § 96 odst. 2 a doplnění buď ust. § 59 nebo ust § 75 odst. 1. 
Návrh úpravy § 59 – doplnit nový odst. 7 tohoto znění:
„(7) Pro účely poskytnutí a kontroly institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27). Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů28).“.
Návrh úpravy § 75 odst. 1 takto:
„(1) Pro účely poskytnutí a kontroly účelové podpory a hodnocení programů je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu2)7. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů2)8.“
Odůvodnění:
Povinnost příjemců uvádět údaje o výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce je třeba buď vypustit - ani v důvodové zprávě není uvedeno, k čemu má další shromažďování osobních údajů sloužit, navíc je v prováděcím předpise uvedeno, že se to týká pracovníků s vyšším úvazkem než 0,5 (pro kontrolu apod. je tento údaj nadbytečný).
Variantou v případě doplnění legitimního odůvodnění je zavést zákonem oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o pracovních úvazcích jednotlivých výzkumných pracovníků, které jsou osobními údaji (tj. nestačí uvést, že informační systém VaVaI tyto údaje obsahuje nebo že pracovník výzkumné organizace je povinen je podle § 6 odst. 6 poskytnout, zákon musí stanovit oprávnění orgánu státní správy tyto údaje shromažďovat a zpracovávat nejen pro projekty, ale i pro institucionální podporu DKRVO). Dosud byly údaje o pracovních úvazcích uváděny agregátně bez uvedení osobních údajů a výše pracovních úvazků jednotlivých výzkumných pracovníků. Současně je třeba jednoznačně stanovit, kdo je výzkumný pracovník (viz připomínka výše a návrh na doplnění vymezení tohoto pojmu do definic návrhu zákona).
	Akceptováno jinak.
Ustanovení § 97 upraveno tak, aby bylo patrné, že poskytovatelé mají povinnost tyto údaje předávat. Možnost zpracovávat osobní údaje pak nemusí být výslovně zakotvena v zákoně. Postačuje, pokud plyne z kompetence samotné (viz čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR).

	1173
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k důvodové zprávě Obecné části bodu 7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí
Požadujeme upravit hodnocení pozitivního dopadu na podnikatelské prostředí na neutrální doplnit ve smyslu odůvodnění-
Odůvodnění:
Dopady návrhu zákona na podnikatelské prostředí budou minimálně neutrální – návrh na jedné straně zavádí nové nástroje podpory (které ale již nařízení Komise (EU) č. 651/1014 Sb. dávno umožňuje) a legalizuje v souladu s evropskými předpisy kooperativní (=kolaborativní) výzkum, resp. výzkum prováděný ve spolupráci s podniky, na druhé straně zvyšuje administrativní zátěž všech příjemců včetně podniků a akcentuje podporu základního výzkumu. Např. představa, že úprava podmínek pro otevřenou vědu (dostupnost výzkumných dat z projektů apod.) pozitivně ovlivní podnikatelské prostředí, jak uvádí kap. 7, není reálná.
	Vysvětleno.
GBER sice umožňuje použít různé nástroje podpory VaVaI, ale česká legislativa upravující oblast VaVaI nikoliv. GBER stanovuje pouze podmínky pro uplatnění blokové výjimky, neurčuje však, jaké z možných nástrojů národní legislativa umožňuje. Stávající legislativa umožňuje pouze dotaci. Pro využití dalších nástrojů je třeba tuto legislativu změnit tak, aby byly odstraněny legislativní překážky užití 
Uplatnění pravidel otevřeného přístupu ke znalostem a k datům s nimi spojeným zlepšuje bezplatný přístup všech zájemců ke znalostem a k pracovištím, která tyto znalosti vytváří. To platí i pro podnikovou sféru, resp. pro její vývojová pracoviště. Údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mohou být opakovaně použity také pro komerční účely. Využití znalostí a schopností výzkumných pracovišť je jednou z podmínek (určitě nikoliv jedinou) dlouhodobé konkurenceschopnosti. 

	1174
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k důvodové zprávě Zvláštní části k Změně zákona č. 586/1992 Sb. k bodu 1. § 4 odst. 1 písm. zn) 
Požadujeme odstranit nesoulad důvodové zprávy a legislativního textu. Dle důvodové zprávy má být osvobození příjmů z podílů omezené mimo jiné i na malé podniky ve smyslu přímo použitelného předpisu EU. Nepovažujeme za systematické limitovat osvobození pouze na určitou skupinu podniků, proto požadujeme nezavádět do znění zákona.
Odůvodnění:
Dle důvodové zprávy je osvobození na podíly limitováno kromě malých podniků také do výše 10 % podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. V samotném legislativním textu však tyto podmínky obsaženy nejsou.
	Akceptováno částečně.
10 % doplněno.

	1175
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Jsme si vědomi, že prováděcí předpisy, které jsou přílohou návrhu budou mít samostatné připomínkové řízení, nicméně zde uvádíme doporučující připomínky, které lze při jejich přípravě využít. 
Připomínka k návrhu nařízení vlády o informačním systému výzkumu, vývoje a inovací a Integrovaném prostředí pro administraci účelové podpory, nový § 8 
Navrhujeme za ust. § 7 doplnit nový § 8 a následující paragrafy přečíslovat. 
Nový § 8 návazně na § 96 odst. 1 písm. h) návrhu zákona stanoví, které údaje o hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur se vedou v informačním systému VaVaI.
Odůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje informační systém VaVaI obsahuje. Údaje o hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 96 odst. 1 písm. h) návrhu zákona ale návrh prováděcího předpisu neuvádí.
	Akceptováno.

	1176
	Hospodářská komora České republiky, 160/6000/2023
	Připomínka k návrhu nařízení vlády o informačním systému výzkumu, vývoje a inovací a Integrovaném prostředí pro administraci účelové podpory, nový § 12
Navrhujeme za ustanovení navrhovaného § 11 doplnit nový § 12 (a následující přečíslovat), který návazně na § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona stanoví, které údaje o smluvním a kooperativním výzkumu se vedou v informačním systému VaVaI.
Odůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje informační systém VaVaI obsahuje. Údaje o smluvním a kooperativním výzkumu podle § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona ale návrh prováděcího předpisu neuvádí.
	Akceptováno.

	1182
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 2 odst. 3 písm. e) Vymezení pojmů
Žádáme do vymezení pojmu „institucionální odolnost“ doplnit kromě bezpečnosti kybernetické i bezpečnost informační. 
Informace a informační bezpečnost jsou v rámci výzkumu a vývoje esenciální a považujeme za nutné toto v návrhu zákona explicitně uvést.
Návrh znění: „e) institucionální odolností odolnost proti vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo dalšího účastníka projektu, kybernetická a informační   bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení transferu znalostí, a mezinárodních sankcí, včetně omezení technické pomoci,“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1183
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 4 Koncepce poskytovatele a § 65 Příprava programu
Subsidiarita u poskytovatelů při programování
Žádáme o systematické uplatnění principu subsidiarity ve tvorbě, schvalování a monitoringu nástrojů podpory. Stávající úprava předpokládá schvalování programů podpory ve vládě na základě stanoviska Rady pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „RVVI“). 
Dosavadní praxe ukazuje, že v případě, že je programování prováděno na národní úrovni, postrádají koncepce poskytovatelů jakýkoliv praktický smysl a jsou pravidelně a dlouhodobě ignorovány. 
Považujeme za výrazně praktičtější realizaci komplexního procesu schválení koncepce poskytovatele, včetně programových záměrů a dlouhodobých výdajových rámců, které pro potřeby RVVI přinesou informace nutné k přípravě návrhu státního rozpočtu. 
Značným snížením administrativy poskytovatele by bylo schvalovat navrženou cestou (tj. RVVI a dále vláda) toliko koncepce podpory u jednotlivých poskytovatelů, tj. těch ústředních orgánů státní správy (dále jen „ÚOSS“), které nevyužívají agenturních služeb, a ponechat programové nástroje a jejich schvalování v působnosti poskytovatelů, na základě shody s těmito koncepcemi. V případě neprůchodnosti takové úpravy je žádoucí přenést do působnosti poskytovatele alespoň změny programů.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Předkladatel nesouhlasí s tvrzením NÚKIB, že koncepce poskytovatele je zbytečným dokumentem, neboť koncepce by se měla týkat veškerého výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a to jak podporovaného účelově, tak institucionálně. Zužovat koncepci pouze na účelové financování považuje předkladatel za nesprávné. Program (nebo programy) poskytovatele by měly vycházet z této koncepce. Stejně tak koncepce poskytovatelem zřizovaných VO vycházejí z koncepce poskytovatele, který je zřizuje. Předkladatel nemá informace o tom, že by tomu u poskytovatelů tak nebylo. Výjimkou jsou VŠ, které MŠMT nezřizuje.
Jestliže vláda schvaluje program, měla by schválit i jeho změny. Návrh zákona stanovuje v § 68 (návazně v § 10 návrhu nařízení vlády) okruh změn, které podléhají schválení vládou. V § 68 se stanovuje, že o všech ostatních změnách rozhoduje poskytovatel.
Vzhledem k tomu, že rozsah změn, které podléhají schválení vládou je identický se změnami uvedenými v § 5 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb., není zřejmé, jaký nárůst administrativy proti současnému stavu má NÚKIB na mysli.
MV  s tímto řešením souhlasilo dne 7.10.2024.

	1184
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 7 ad. Nakládání s výsledky v bezpečnostním a obranném výzkumu a vývoji
Přestože § 7 neobsahuje konkrétní definici bezpečnostně citlivého výzkumu, lze dovozovat, že nejrizikovější z hlediska těchto zájmů je oblast bezpečnosti a obrany (přestože nijak nesnižujeme citlivost zejm. základního výzkumu v určitých oblastech a v kontextu zahraničně-politických zájmů). Objektivně jsou v aplikovaném výzkumu rizika jiná. Jako poskytovatel s dlouhodobou zkušeností se snahou o řízení nakládání s některými typy výsledků v některých oblastech považujeme za nutné možnost omezit nakládání s výsledky, jakož i možnost omezení dalších parametrů programů a projektů kodifikovat. 
Žádáme do § 7 doplnit samostatný odstavec ve znění „V programech bezpečnostního nebo obranného výzkumu může Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany stanovit omezující podmínky účasti zahraničních partnerů v projektech a omezit nakládání s výsledky projektů za účelem ochrany bezpečnostních zájmů státu; dále se v těchto programech v odůvodněných případech neuplatní povinnosti podle § 90 až § 92 tohoto zákona.“
Dále navrhujeme zvážit využití definice bezpečnostně citlivého výzkumu dle § 74 i pro vymezení zájmové oblasti § 7, při doplnění zahraničně-politických zájmů, či specificky sankčních režimů, do této definice.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1185
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 15 Ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností, dále § 59 Předmět a poskytovatelé institucionální podpory, § 64 Předmět a poskytovatelé účelové podpory
Gesce Ministerstva vnitra / Ministerstva obrany
K efektivnímu fungování bezpečnostního a obranného výzkumu je třeba vytvářet specializované kapacity v rámci specifických pravidel, stanovovaných právě s ohledem na charakteristiky uživatelského prostředí a trhu v daných oblastech. Správci těchto agend a poskytovatelé by měli mít také přístup ke kompletnímu spektru obecně užívaných nástrojů tak, aby dokázali reagovat na potřeby uživatelů a maximalizovat využití domácích kapacit akademického, inovačního a průmyslového ekosystému. 
Proto je vhodné v rámci přípravy návrhu zákona kodifikovat věcnou odpovědnost Ministerstva vnitra, resp. Ministerstva obrany, za bezpečnostní a obranný výzkum a otevřít těmto poskytovatelům všechny v zákoně uváděné metody podpory v rozsahu nutném k naplňování jejich poslání v systému veřejné podpory, včetně již zakotvené možnosti vytvořit systém podpory utajovaných aktivit. To vše na základě komplexních koncepcí poskytovatele a strategických dokumentů dalších věcně příslušných ÚOSS.
Žádáme proto doplnit do § 15 samostatný odstavec před stávající odst. 2 ve výše uvedeném smyslu, tj.: „působnosti podle odst. 1 pro oblast bezpečnostního výzkumu vykonává Ministerstvo vnitra. Věcné limity oblasti bezpečnostního výzkumu stanoví Ministerstvo vnitra v koncepci s meziresortní působností podle § 4 tohoto zákona.“ 
Obdobný postup doporučujeme aplikovat pro oblast obranného výzkumu a působnost Ministerstva obrany. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Požadavek, aby v § 15 byl doplněn text, podle kterého působnosti podle odstavce 1 pro oblast bezpečnostního výzkumu vykonává Ministerstvo vnitra je nadbytečný.
Ustanovení § 15 odst. 1 se vztahuje na všechny poskytovatele, kteří mají ve své rozpočtové kapitole vyčleněny prostředky na podporu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Ustanovení odstavce 1 výslovně uvádí, že všechny tam uvedené kompetence vykonávají jednotliví poskytovatelé „v oblasti své působnosti“. Tato působnost je pak vymezena kompetenčním zákonem a zvláštními zákony. Zákon tedy svěřuje Ministerstvu vnitra a Ministerstvu obrany všechny „metody podpory v rozsahu nutném k naplňování jejich poslání v systému veřejné podpory“, jak požaduje připomínkující.

Vzhledem k tomu, že MV projevilo obavu o ztrátu možnosti uskutečňovat systémovou podporu testovací a experimentální infrastruktury, sděluje se i pro informaci NÚKIB, že systémová podpora pro tento účel je umožněna všem poskytovatelům, tedy i MV.
Dále se upozorňuje, že zvláštní postupy pro bezpečnostní a obranný výzkum je v návrhu zákona uveden.

	1186
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 50 Obecné podmínky podpory
Dáváme ke zvážení doplnit do návrhu zákona zajišťování kybernetické a informační bezpečnosti jako podmínku poskytování a užití podpory.
Máme za to, že je třeba ze strany příjemců podpory mít zajištěnu dostatečnou ochranu hodnot, se kterými nakládají nebo které vytváří.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Otázka kybernetické bezpečnosti je součástí tzv. institucionální odolnosti (§ 7), případně § 8. Zajištění institucionální bezpečnosti je stanoveno jako povinnost příjemce a dalšího účastníka.

	1187
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 62 odst. 1 písm. c) ad. Experimentální a testovací infrastruktury
K realizaci výzkumných, vývojových, testovacích a evaluačních aktivit pro obranu a bezpečnost existuje ve světě celá řada modelů. Ty lze rozčlenit do tří základních modalit: vládní instituce, dedikovaná centra ve veřejné výzkumné sféře, dlouhodobě podporovaná smíšená konsorcia. Společnou mají silnou angažovanost, resp. takřka kompletní financování ze strany domácí vlády a zároveň orientaci na několik specifických cílů: 
· Dlouhodobou a stálou podporu resortu, který je zřizuje/financuje v některém z dlouhodobě klíčových témat nebo oborů a udržování takové kapacity i mimo období momentální popularity,
· související rozvoj vlastní výzkumné a vývojové agendy, který proaktivně směřuje k lepší schopnosti takové podpory,
· cílenou spolupráci s méně specifickou částí výzkumného sektoru za účelem posilování vlastních schopností i své primární mise,
· budování specializovaných infrastruktur, testbedů a datasetů k podpoře vlastní i cizí činnosti v oblastech zájmů, plynoucích z hlavního zadání, 
· vytváření zázemí pro realizaci citlivého a utajovaného výzkumu, včetně poskytování tohoto zázemí dalším způsobilým partnerům. 
Ve všech modalitách obdobná centra působí jako mezistupeň mezi akademickou a inovační sférou a konečným uživatelem. Obvykle jsou zřizována k podpoře témat, jejichž nejsilnější zázemí leží mimo státní kapacity jako takové a mimo možnost státu dosáhnout kritické kvality budováním vlastních kapacit (právě proto je i ve vládním modelu nedílnou součástí jejich činnosti rozhraní pro spolupráci s ostatní výzkumnou sférou). S tím, jak roste v moderní bezpečnosti a obraně význam oborů zkracovaných jako EDT, bude potřeba takovýchto kapacit narůstat i v ČR. V tuto chvíli však stát nemá možnost podobné zřizovat a podporovat prakticky na jakémkoliv půdorysu. Zároveň ale v jiných zájmových oblastech vznikají obdobné projekty organicky, cestou kvazi-účelových podpor např. z Národního programu obnovy (zdravotnictví). 
Nová legislativa by měla postihnout tento nedostatek a stanovit pravidla pro financování cestou Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra pro projekty, které lze pracovně nazývat Národními laboratořemi pro obranný a bezpečnostní výzkum. S ohledem na rozložení výzkumných kapacit v ČR lze doporučit model amerických University Affiliated Research Centers.
Žádáme proto doplnit za slova „Ministerstvem průmyslu a obchodu“ v § 62 odst. 1, písm. c) slova „a Ministerstvem vnitra. “ a promítnutí této úpravy do všech relevantních bodů zákona. 
Obdobnou úpravu navrhujeme ke zvážení také pro oblast obranného výzkumu a působnost Ministerstva obrany. 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.


	1188
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 65 Příprava programu
S ohledem na dlouhodobé zkušenosti, funkční meziresortní spolupráci, efektivitu celého systému, a především specifika uživatelské sféry v oblasti bezpečnosti nelze považovat za udržitelný nebo funkční model současný zcela otevřený návrh působnosti jednotlivých poskytovatelů. 
Žádáme proto doplnit do § 65 samostatný nový odstavec za stávající odst. 1, ve znění: „(2) Poskytovatelem účelové podpory pro oblast bezpečnostního výzkumu je Ministerstvo vnitra, v případě postupu podle § 65 odst. 1 věty třetí je Ministerstvo vnitra spolupředkladatelem. Věcný rozsah bezpečnostního výzkumu definuje Ministerstvo vnitra v koncepci podle § 4 tohoto zákona.“ A následující odstavce přečíslovat.
Tato připomínka je zásadní.
	1. Vysvětleno. V otázce působnosti se odkazuje na § 15 odst. 1, resp. odst. 2, ze kterého vyplývá, že jednotliví poskytovatelé či … správní úřady … podporují výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v oblastech svých působností. Ty jsou dány zákonem č. 2/1969 Sb. a pro MV platí, že je ústředním úřadem státní správy pro oblast bezpečnosti. To není nutné dále upřesňovat.
2. Akceptováno. Formulace upravena podle připomínky NÚKIB 1192. Požadované je vloženo do odstavce 3 písm. a).

	1189
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 65 Příprava programu
Některé ÚOSS, jakým je například NÚKIB, nejsou poskytovatelé účelové podpory, avšak zodpovídají za dílčí agendu v oblasti bezpečnosti, včetně zajišťování výzkumu a vývoje v dané oblasti, například v oblasti kybernetické bezpečnosti dle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti). V rámci těchto ÚOSS rovněž vznikají strategické a koncepční dokumenty, které mohou poskytnout důležité vodítko při přípravě programů veřejné podpory a jejich věcného zaměření. Považujeme proto za žádoucí, aby poskytovatelé v programech zohledňovali koncepční dokumenty (například Národní strategii kybernetické bezpečnosti, resp. Národní plán výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti) takových ÚOSS, které působí v oblasti bezpečnost a obrany státu. 
Žádáme proto doplnit do § 65 odst. 3 nové písmeno ve znění: „zohledňují cíle a opatření dalších strategických a koncepčních dokumentů ústředních správních orgánů působících v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a kybernetické obrany“. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1190
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	Nakládání s výsledky ve státních VO (státní VŠ a organizační jednotky organizačních složek státu, zabývající se výzkumem)
V rámci programů veřejných soutěží existuje nezanedbatelný počet projektů, jejichž výsledky mohou mít přínos pouze při dopracování do komerční kvality a po tržním zpřístupnění. V tuto chvíli se s těmito výsledky pravidelně dále nepracuje, případně se benefitu z jejich komercionalizace organizace vzdávají v rámci kolaborativních projektů s privátním partnerem. 
Obdobně, řada projektů, které vznikají v rámci programů veřejných zakázek zcela nenaplňuje svůj potenciál, díky absentující komercionalizaci. V současnosti neexistuje efektivní a legitimní cesta, jak tyto výsledky komercionalizovat. 
V návrhu zákona je tedy vhodné zakotvit jednoduše srozumitelný, transparentní a proveditelný způsob práce s duševním vlastnictvím, vzniklým z veřejné podpory v těchto organizacích a v těchto typech projektů a postup jejich zpřístupnění za účelem transferu, a to vyjasněním vztahu zákona o podpoře výzkumu vůči zákonu o majetku státu a jeho uplatňování v uvedených případech. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vypořádání – viz shodná připomínka MV 504:

Nakládání s duševním vlastnictvím, tedy např. autorský zákon, zákon o patentech, vynálezech a zlepšovacích návrzích se vztahují i na popisované organizace. 
Spolupráce výzkumných organizací a podniků je upravena v návrhu nařízení vlády, a to v souladu s pravidly veřejné podpory. 
Dále byla navržena změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která je uvedena v § 113 návrhu pro mezirezortní připomínkové řízení. Návrh upravuje oblast organizačních složek státu. § 112 upravuje oblast veřejných výzkumných institucí.
V připomínce není navržena žádná změna nad uvedený rozsah. Proto ji nelze vypořádat jinak než odkazem na uvedené ustanovení a obecně platné právní předpisy.

	1191
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	Nakládání s výsledky v programech veřejných zakázek
Provedení zvláštní úpravy pro nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací v programech veřejných zakázek
Stávající úprava, resp. její absence vede k nutnosti realizovat celou řadu smluvních a účetních operací, jejichž podstatou je toliko legální předání výsledků jejich uživatelům (tj. dalším státním organizacím). Alternativou je pouze účetně kreativní a právně komplikovaný přístup, který lze za legitimní považovat jen obtížně. Přestože jde o problematiku specifickou pouze pro 2-3 poskytovatele, je zátěž, kterou generuje, natolik významná, že by úprava byla žádoucí.
V návrhu zákona je proto žádoucí zakotvit v samostatné části otázku nakládání s výsledky a majetkoprávních vztahů k nim, zejm. v případě, že jsou dané výsledky poptávány v programech veřejných zakázek, které mají nadresortní povahu. Žádoucí řešení by mělo odstranit nutnost přebírat majetek do vlastnictví původního poskytovatele, následné prohlašování nepotřebnosti a teprve následné předávání uživateli. 
Tato připomínka je zásadní.
	Viz vypořádání připomínky MV 504.

	1192
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 65 Příprava programu
Jakou roli předkladatel přisuzuje koncepci podle § 4, pakliže tato nemá vliv na programování výdajů v jeho kapitole, či směřování programů, které v jeho prospěch realizuje agentura? Stávající návrh pouze rozšiřuje zájmovou oblast, kterou je nutno zohledňovat a vyhodnocovat na technické úrovni, aniž by řešil strategické a koncepční směřování a jeho vazby na technické nástroje realizace. 
Koncepce poskytovatelů podle § 4 by ve skutečnosti měly přiměřeně moderovat vztah mezi agendovými prioritami poskytovatele (tj. jeho posláním/misí) a Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací. Tento požadavek by také opravňoval složitý schvalovací proces se zapojením RVVI. Naopak, prosazování cílů Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na úrovni schvalovacího procesu všech programů pouze přidává značný objem činnosti jak poskytovatelům, tak servisu RVVI. 
Žádáme vložit nový odstavec před stávající odst. 3 ve znění „Poskytovatelé v programech zejména zohledňují schválené koncepce poskytovatele dle § 4 tohoto zákona.“ V souvislosti s tím žádáme úpravu stávajícího odst. 3 na nové znění „Poskytovatelé v programech dále přiměřeně:“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

	1193
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 67 Programy popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v kontextu § 64 Předmět a poskytovatelé účelové podpory
Dle navrhované úpravy může poskytovatel připravit program, který ale nemůže dle § 64 financovat. Zároveň, je etablovanou zahraniční praxí (např. Finsko), že lze část podpory v projektu přímo předurčit na popularizační a komunikační aktivity. Taková možnost by byla v kontextu tvorby a realizace programů u poskytovatelů výrazně efektivnější než dedikované popularizační programy. 
· Žádáme proto doplnit do § 64 odst. 1 samostatný bod ve znění: „projekt v oblasti popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí realizovaný v programu podle § 67“; 
· dále žádáme doplnit do § 64 odst. 1, písm. b) text ve znění: „řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu a inovací může obsahovat aktivity v oblasti popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, pokud je poskytovatel schválí a pokud přímo navazují na cíle a předmět řešení projektu,“; 
· dále žádáme doplnit do § 67 samostatný odstavec ve znění: „Poskytovatelé mohou určit poměrnou část podpory v projektech účelové podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pro účely jejich popularizace. Finanční limity pro takové aktivity uvede poskytovatel v návrhu programu.“;
· dále žádáme do § 62 odst. 1, písm. a) doplnit „zabezpečení činností spojených s popularizací podpory a výsledků podpory“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Viz připomínka MV 537.

	1194
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 89 odst. 1 a 2
Navrhovaná textace oproti současnému zákonu č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, vypouští pojem „kontrola“ a ponechává pouze „hodnocení“. S ohledem k ostatním povinnostem, které § 89, potažmo celý text zákona ukládá poskytovateli veřejné podpory, je žádoucí, aby byl pojem „kontrola“ v textu explicitně uveden. Výkon kontroly ve smyslu zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, je jasně definovaným správním postupem, který vymezuje nutné procedurální kroky, práva a povinnosti kontrolního orgánu (v tomto případě poskytovatele podpory) a kontrolovaných osob (příjemců podpory). Pokud poskytovatel podpory při kontrole plnění cílů a výsledků projektu zjistí hrubé nedostatky, může kontrolní zjištění, formulovaná v protokolu o kontrole, využít jako výchozí podklad pro následné správní kroky a případné přistoupení k sankčním opatřením, která definuje smlouva/rozhodnutí o poskytnutí podpory. Výkon kontroly v tomto případě poskytovateli podpory umožňuje postupovat v komplexním procesu hodnocení projektů efektivnějším způsobem, navíc jasně definuje povinnosti kontrolované osoby v otázce poskytnutí plné součinnosti při kontrolním procesu (poskytování podkladů, účast na kontrolních jednáních apod.). Navrhované vypuštění povinnosti provádění kontroly a ponechání pouze pojmu „hodnocení“ v případě Ministerstva vnitra jakožto poskytovatele by vyžadovalo zásadní revizi dosavadních postupů využívaných k hodnocení projektů bezpečnostního výzkumu. Vzhledem k tomu, že se stávajícím pojmem „kontrola“ pracuje i důvodová zpráva přiložená k návrhu, je žádoucí jeho zachování i v samotném textu zákona.
Navrhujeme slovo „hodnocení“ v těchto odstavcích nahradit slovem „kontrola“
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Slovo „kontrola“ bylo doplněno do názvu § 89. V odstavci 3 se o kontrole pojednává v souvislosti s prováděním veřejnosprávní kontroly (MF 33). 

	1195
	Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, 9685/2023-NÚKIB-E/110
	§ 98 písm. a) Poskytování údajů veřejnosti
Považujeme za nutnou revizi úpravy poskytování údajů podle návrhu zákona.
Máme za to, že množství zvláštních předpisů, o jejichž ochraně hovoří dotčené ustanovení, má ochranu informací nastavenou primárně jako výjimku z poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Dále máme za to, že výjimka z poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím neznamená ochranu informace před zveřejněním podle navrhovaného § 98.
Nadto některé informace nemusí být utajeny podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, avšak stále mohou být vysoce citlivé a jejich zveřejnění může mít dalekosáhlé bezpečnostní dopady. Také z těchto důvodů počítá jak právní regulace kybernetické bezpečnosti, tak sám zákon o svobodném přístupu k informacím s důvody a situacemi, za nichž nemá být daná informace veřejně poskytnuta. 
Považujeme tak za zásadní doplnění uvedeného ustanovení o vyloučení poskytování údajů, které se neposkytují podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení vypuštěno na základě zásadních připomínek MV a DIA.

	1196
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	Navržená novela přináší některé důležité prvky do VaV ekosystému, výsledná podoba předloženého znění návrhu Zákona bohužel není obsahově ani formálně plně konzistentní. Současně vnímáme, že větší množství již prodiskutovaných závěrů pracovní skupiny ministryně VaV stakeholderů vč. RVŠ nebyly v návrhu reflektovány. 
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Připomínka není konkrétní a nelze ji tedy vypořádat.

	1197
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 60 odst 1)
Pro VVŠ umožnit poskytnutí DKRVO na IP formou příspěvku, nikoliv dotace.
Zdůvodnění:
Návrh opakovaně prezentovaný RVŠ a projednaný přípravným výborem paní ministryně Langšádlové přináší zásadní výhody:
• V rámci institucionálních zdrojů financování by oba zdroje (PVČ i DKRVO) byly poskytovány/čerpány obdobným způsobem (formou příspěvku). Dvojitá forma financování generuje zbytečné ekonomické nároky a změna by přinesla snížení administrativní zátěže.
• Objem nedočerpaného příspěvku není zákonem ani rozhodnutím o poskytnutí omezen, zůstatky jsou převáděny do dalších let formou tvorby fondu provozních prostředků (kapitálové prostředky formou FRIM).
· Možnost operativně tvořit a využívat finanční rezervy. Změna by začala naplňovat účel poskytnutí podpory, tedy podpora dlouhodobého koncepčního rozvoje VO.
· Uvolnění nutnosti dočerpání dotace v aktuálním roce by také usnadnilo využití DKRVO na investiční výdaje, kdy je mnohdy obtížné až nemožné v rámci jednoho roku efektivně stihnout veškeré procesy související s veřejným zadáváním a dodáním např. specifických přístrojů nebo drobných stavebních investic (povolení, dokumentace, realizace). Časový tlak tak může danou zakázku i prodražit a změna by přinesla i ekonomickou úsporu a tedy efektivnější užití podpory.
Sjednocení je pro některé VVŠ výhodné i pro jednotné uplatňování DPH a účtování režijních nákladů.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Požadavek byl při přípravě návrhu zákona odmítnut Ministerstvem financí. Předkladatel je povinen při vypořádání připomínek respektovat požadavky vyplývající z Legislativních pravidel vlády. Při vypořádání připomínek je proto dbát na to, aby akceptací připomínky nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.


	1198
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 85
V zájmu funkčnosti, efektivity, předvídatelnosti a ekonomičnosti procesů minimalizovat nebo zcela eliminovat užití správního řádu. 
Zdůvodnění:
Aplikace správního řádu na rozhodování poskytovatele se jeví jako sporná a administrativně a finančně náročná. Jako zvláště sporná se jeví aplikace správního řádu v případě vyřizování námitek (§81, odst.4). (ohromný nárůst byrokracie – náklady!) 
Skutečnost uvedená v § 81 odst. 5 zákona, tedy že se na podání a vyřízení námitek se přiměřeně použijí ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu, znamená: Zvýšenou administrativní zátěž a zvýšený požadavek na precizní administrativní zpracování řízení. V návrhu zákona není výslovně uvedeno, kdo je oprávněn o námitkách rozhodovat. Z textu lze dovodit, že je to sám Poskytovatel. V takovém případě se hlava VIII, část druhá správního řádu ve značné části nejeví jako přiléhavá procesní norma a bude vytvářet značnou právní nejistotu jak na straně Poskytovatele, tak Navrhovatele.
Možnost napadení rozhodnutí o námitkách formou žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního otevírá prostor pro právní nejistotu, a to jak na straně Poskytovatele, tak Navrhovatele, kdy délka soudního řízení není časově limitována. V důsledku této právní nejistoty:
· Poskytovatel bude v právní nejistotě, zdali zadržet finanční prostředky, které by náležely takto posuzovanému projektovému návrhu Navrhovatele. V případě vysokého počtu takto posuzovaných návrhů může dojít k faktickému zastavení poskytování finančních prostředků na vědu a výzkum prostřednictvím Poskytovatele.
· Navrhovatel, kterému by náležel takto posuzovaný projektový návrh, bude v nejistotě s plánovaním personálních kapacit či časových návazností jednotlivých výzkumných aktivit. Navržený rozpočet takto posuzovaného návrhu by se stal fakticky obtížně čerpatelný. Stejný problém by se dotknul dalších institucí (českých i zahraničních), které se na realizaci posuzovaného projektového návrhu měly podílet spolu s Navrhovatelem. S ohledem na případnou délku soudního řízení může téma projektového návrhu Navrhovatele v důsledku vědeckého pokroku pozbýt na aktuálnosti či relevanci.
Na základě výše uvedeného bychom se rádi dotázali, zdali je tato právní úprava nezbytná, jelikož administrativní a vědecké náklady této změny budou rozsáhlé.
Zásadní připomínka
	Akceptováno částečně.
Přechod na veřejnoprávní režim poskytování podpory je nutnost, které se nelze vyhnout. Výhradně soukromoprávní formy činnosti by bylo možné aplikovat pouze tehdy, pokud by poskytovatelé nerozdělovali prostředky státní ale prostředky privátní.
Předkladatel se pokusil navrhnout novou právní úpravu, aby dopady přechodu na veřejnoprávní režim byly minimální. V souvislosti s námitkami byl na základě jiných připomínek změněn způsob jejich vyřízení tak, že o vypořádání námitek nebude příslušný orgán vydávat rozhodnutí podle části druhé správního řádu, ale sdělení podle části čtvrté správního řádu. Jedná se tedy o méně formální úkon.
Již v současné době platí, že poskytovatelé v průběhu procesu výběru projektů vydávají rozhodnutí podle správního řádu, která jsou napadnutelná žalobou ke správnímu soudu. Navržená úprava tuto možnost zachovává (namísto žaloby proti rozhodnutí se však bude jednat o žalobu proti nezákonnému zásahu) a omezuje ji tím, že podmínkou pro podání žaloby je předchozí podání námitek.
Vyloučit možnost soudního přezkumu však není možné, neboť by to bylo v rozporu s ústavním pořádkem (čl. 36 Listiny základních práv a svobod).


	1199
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2 odst. 1) písm. d)
Doplnění nové definice (nové písm.):
Spin-off společností právnická osoba, jejíž převažující činnost spočívá ve využití a rozvoji výsledků činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích výzkumné organizace, a to zejména transferem znalostí na základě smluvního vztahu nebo na základě vkladu výsledků výzkumné organizace do této právnické osoby.“
Zdůvodnění:
Definice transferu znalostí dle § 2 odst. 1 písm. d) užívá termínu spin-off. Jedná se o obecný pojem, který je pro kontext zákona a užitý kontext svým významem odlišný od obecného chápání pojmu spin-off. Za nezbytné považujeme doplnit definici, která jasně stanoví význam, jaký termín spin-off pro účely zákona má. 
Jsme si vědomi, že v textu zákona se aktuálně termín dále neobjevuje. Definice však může být užitečná i pro účely prováděcích předpisů či jiné legislativy.
	Vysvětleno.
Vymezení právních termínů se používá v těch případech, kdy je daný právní termín v textu právního předpisu dále používán. To ovšem není případ termínu „spin-off společnosti“. 
Předkladatel odkazuje na ustanovení § 56 odst. 3, kde je užito obecných formulací, což umožňuje větší flexibilitu.

	1200
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2 odst. 2) písm. f) 
§ 106
Úprava § 2 odst. 2) písm. f) a současné odstranění § 106
„poskytovatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, která rozhoduje o poskytnutí podpory a která tuto podporu poskytuje,“
Zdůvodnění:
Navrhujeme po vzoru stávající právní úpravy umožnit postavení poskytovatele také samosprávným celkům, které mohou hrát významnou roli v pohraničních regionech při podpoře vědy a výzkumu, ale také při rozvoji inovačního prostředí v krajích. Zákon tuto možnost zapracovává ve společných ustanoveních, přičemž však není jasné, o jaký typ podpory se jedná (mimo režim účelové a jiné podpory). Stávající systém považujeme za funkční a změnu režimu poskytování podpory za nadbytečnou.
	Neakceptováno.
Požadované je umožněno § 106.
Zákon je koncipován primárně pro úpravu podpor ze státního rozpočtu. Nelze bez dalšího vztáhnout regionální samosprávy mezi poskytovatele podpory, neboť řada ustanovení by byla buď neslučitelná s institucionálním a finančním rámcem územních samospráv a v jiných případech by přímo kolidovala s ústavně zaručeným právem na samosprávu (např. příprava návrhu výdajů, schvalování koncepcí poskytovatelů či schvalování programů a jejich

	1201
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 1) 
Úprava
„Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumné organizace dodržují etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, společenskou odpovědnost, a usiluje o ochranu duševního vlastnictví a důvěrnosti informací.“
Zdůvodnění:
Duševní vlastnictví často neumožňuje jasně rozpoznat hranice ochrany. V praxi se výzkumní i jiní pracovníci výzkumných organizací setkávají s celou řadou v právní praxi nevyjasněných otázek. Typově se může jednat např. o situace při výuce, kdy často není jasné, jak moc velkou část díla lze užít pod tzv. citační výjimkou dle autorského práva. 
Navrhujeme proto o zmírnění formulace tak, aby instituce neporušila své povinnosti v případech, kdy nejsou rozsah ochrany a její hranice naprosto zřejmé.
	Akceptováno.
Text byl změněn podle jiných připomínek.

	1202
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 14 odst. 1)
Úprava:
„Ústředním správním úřadem pro inovace a transfer znalostí je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“
Zdůvodnění:
Transfer znalostí není udělen žádnému ústřednímu správnímu orgánu do gesce. Domníváme se, že by i oblast transferu znalostí, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně udělena některému ústřednímu orgánu do gesce. V opačném případě se obáváme, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít absence gesce i dopad do přípravy rozpočtu, kde nikdo není odpovědný za rozpočet pro oblast transferu znalostí. Takový vývoj je současně v rozporu s úlohou zákona, který má nastavit rámec pro činnosti transferu znalostí.
Jsme si vědomi, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI je však spíše charakteru přípravy koncepčních materiálů. Navíc současný návrh RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti transferu znalostí, které by odpovídaly gesci ústředního orgánu.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Zatím nebyla identifikována potřeba gesce za transfer znalostí. Transfer znalostí by měl být součástí činnosti všech výzkumných organizací a není zapotřebí jej koordinovat.

	1203
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 27 odst. 3)
Úprava:
„Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy a v této oblasti“
Zdůvodnění:
TAČR a GAČR mají společně v rozsahu návrhu za úkol poskytovat účelovou podporu pro oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Oblast transferu znalostí je však zcela opomenuta a ani jeden z orgánů nemá za úkol podporovat činnosti transferu znalostí.
Obáváme se, že bez určení konkrétního poskytovatele pro oblast transferu znalostí, bude docházet k minimálnímu až žádnému vyhlašování účelové podpory pro tuto oblast. Tato obava je o to silnější v případě, že transfer znalostí nebude uložen žádnému ústřednímu orgánu do gesce.
Z možností se nám jeví jako vhodné účelovou podporu transferu znalostí uložit TAČRu, který svým zaměřením míří také na činnosti transferu znalostí.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.

	1204
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 58 odst. 2)
Úprava:
„Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem při činnostech výzkumu, vývoje a inovací, uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce může poskytovatel zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával návrhy projektů ve výzvách k podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.“
Alternativně navrhujeme upravit délku trvání sankce či základ pro její uložení za činnosti v oblasti transferu znalostí a zmírnit tak dopady na oblast transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Toto ustanovení vnímáme jako vysoce problematické. Znalostní transfer je velmi dynamickou disciplínou, kde přílišná byrokracie svazuje např. schopnost univerzit pružně reagovat na potřeby trhu či nabídky investorů. V moment takto tvrdé sankce za aktivity v oblasti znalostního transferu je vysoce pravděpodobné, že instituce budou průběh transferových případů více podrobovat dohledu a byrokratickým překážkám. V praxi se tak neúměrně protáhne jakýkoliv projekt více, než kolik je spolupracující soukromý sektor ochoten akceptovat.
Jinými slovy, při příliš tvrdé sankci hrozí zamrznutí celého znalostního transferu v univerzitním prostředí.
Toto riziko vnímáme jako zásadní i pokud se jedná jen o možnost sankci uložit. Samotná existence možnosti sankce povede k poškození transferového prostředí a upozadění transferu znalostí oproti jiným aktivitám institucí.
V neposlední řadě se jedná o zdvojení sankce. Porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory sankcionuje již samotný poskytovatel.
Také návětí, že porušení jakéhokoli ustanovení tohoto zákona stanovujícího povinnost může vést k uložení sankce je krajně nevhodné. Pokud by navrhovatel i přes všechny shora uvedené námitky setrval na této sankci, měl by ji vztáhnout k porušení konkrétních povinností (konkrétních paragrafů).
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Viz vypořádání identických připomínek ČKR k této věci.

	1205
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 59 odst. 3)
Úprava:
„Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení a provoz právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.“
Zdůvodnění:
Revize ustanovení tak, aby byla umožněna podpora právnické osoby po jejím založení.
Považujeme za nezbytné neomezovat tuto podporu pouze pro moment zakládání. Fungování právnických osob může být nezbytné podpořit i po jejím založení. Často může být taková podpora dokonce nezbytná (provoz, rozvoj kapacit a jiné aktivity).
Aktuálně ustanovení současně klade na instituce podmínku vložit veškeré plánované finance již při založení. Může to být komplikace pro plánování rozpočtu, kde by mohlo být výhodnější alokovat jen poměrnou částku např. první 3 roky po založení právnické osoby.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Použití institucionální podpory na financování činnosti další právnické osoby jde proti účelu institucionální podpory. 
K dalšímu financování dcery je zapotřebí využívat buď vlastní zdroje, nebo k tomu určené podpůrné programy, které poskytují finanční prostředky za definovaných podmínek.

	1206
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 92 odst. 4)
Úprava
„Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce vč. zájmů při činnostech transferu znalostí.“
Zdůvodnění:
Jedním z očekávatelných oprávněných zájmů při odmítnutí poskytnout údaje je právě transfer znalostí. V souladu se zásadou „as open as possible, as closed as neccessary“, která se v oblasti open science užívá k nastavení rovnováhy. Navrhujeme explicitně stanovit transfer znalostí jako tento oprávněný zájem tak, aby se předešlo případným sporům, zda lze takto postupovat.
	Akceptováno.

	1207
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 2 
Navrhovaná úprava:
Vypustit
Zdůvodnění:
Navrhovaný výčet zákazů nemůže pokrýt všechny oblasti, kterých se etika výzkumu a vědecká integrita může týkat. Nadto, uvedený výčet obsahuje pouze body z problematiky vědecké integrity (např. falšování, plagiátorství, manipulace s výsledky výzkumu...), nejsou zahrnuty oblasti etiky výzkumu, jako jsou ochrana účastníků výzkumu, ochrana osobních údajů účastníků výzkumu, problematiku GMO, pokusných zvířat, apod.  Tento výčet, který je taxativní, zároveň navozuje dojem, že nezmíněné oblasti či situace jsou zákonodárcem tolerovány.
Navíc, research misconduct (porušení vědecké integrity) je selháním jednotlivce. Instituce mohou přijímat opatření, která výzkumníky poučí o žádoucím chování na poli vědecké integrity, případně mohou nastavovat mechanismy vedoucí k odhalení research misconduct, nicméně nikdy nebudou schopny zajistit, aby k němu nedocházelo.
Z výše uvedených důvodů se jeví jako vhodnější ponechat pouze obecné stanovení povinností uvedené v odstavci 1.
Např. K písm f) - Při extenzivním výkladu může být porušením ochrany i např. situace, kdy při výuce akademický pracovník nesprávným způsobem užije výjimku z autorského práva pro výuku a zpřístupní studentům příliš dlouhou stopáž audiovizuálního díla. Obdobně se může často vyskytnout situace, kdy užití citační výjimky v akademickém textu bude přesahovat pravidla třístupňového testu (např. bude citován jeden odstavec knihy, který ale bude obsahovat myšlenkové jádro celého díla). Jen v oblasti autorského práva je řada pravidel v konkrétních případech velmi rozporuplná a konkrétní aplikace při činnostech výzkumu, vývoje, inovací a transferu může být problematická.
Při zapracování ustanovení buď dojde k tomu, že vědečtí pracovníci budou méně užívat předchozí vědeckou tvorbu, aby splnili zákonný zákaz, nebo v nevědomosti plného rozsahu ochrany a všech zákoutí práva duševního vlastnictví budou pravidla ochrany porušovat. Ani jeden z efektů nevnímáme jako pozitivní.
Navrhujeme ustanovení zcela odstranit, neboť jeho dodržení v praxi není reálné. Pokud by ustanovení mělo v zákoně přetrvat, je potřeba je podstatně zmírnit (nelze stanovit zákaz porušovat duševní vlastnictví).
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.

	1208
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 3
Je nutno konkrétněji definovat (s ohledem na mezinárodní závazky ČR a mezinárodní etické standardy), který typ výzkumu má být předmětem etického posouzení a který ne.
Zdůvodnění:
Není reálné ani účelné posuzovat všechny projekty “výzkumu na člověku”, ne všechny mají etickou relevanci (např. výzkum se zapojením dospělých osob jako účastníků v anonymním dotazníkovém šetření.) V praxi by to znamenalo zbytečnou obrovskou administrativní zátěž, fakticky nerealizovatelné. Podobně je tomu v případě výzkumu umělé inteligence. Podrobnější úprava by mohla být v prováděcím předpisu.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.

	1209
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 3
Nahradit “na částech lidského těla” termínem “na biologickém materiálu lidského původu”. 
Zdůvodnění:
Návrh zákona neobsahuje definici části lidského těla. Občanský zákoník sice v § 112 odst. 3 stanoví, že “O tom, co má původ v lidském těle, platí obdobně to, co o částech lidského těla.”, nicméně máme za to, že navrhovaným upřesněním se může předejít případným nedorozuměním. 
	Akceptováno.

	1210
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 3
Návrh úpravy:
Odstranit “komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu zejména”
Zdůvodnění:
Je nutné ponechat možnost zřídit více komisí pro posouzení dodržování zásad etiky výzkumu a pro posouzení vědecké integrity. Tradičně se jedná o rozdílné komise, protože každá má jinou náplň. Není důvod vkládat do zákona požadavek na jedinou komisi, je to matoucí. Navíc, výzkumné organizace už některé komise zřízeny mají na základě povinnosti stanovené jiným právním předpisem (např. odborná komise pro zajišťování dobrých životních podmínek pokusných zvířat) - zde by se křížily kompetence.
Ze stávajícího návrhu lze dovodit požadavek na posuzování projektů z hlediska vědecké integrity. To nedává smysl, protože vědecká integrita se vztahuje primárně k osobě výzkumníka, a nikoliv k náplni projektu. Posouzení etiky výzkumu probíhá zásadně před zahájením výzkumu. Posuzování porušení vědecké integrity připadá v úvahu nejčastěji při realizaci projektu (výzkumných aktivit) nebo až po jeho ukončení.
	Upraveno.

	1211
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 4
Návrh úpravy: “Pro dodržování, zásad etiky výzkumu a vědecké integrity může výzkumná organizace zřídit jednu nebo více komisí.”
+ adekvátně upravit v celém návrhu zákona
Zdůvodnění:
Viz odůvodnění k předchozímu bodu 15. (zde 1194)
	Akceptováno.

	1212
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 nadpis
Návrh úpravy: “Etika výzkumu, vědecká integrita a dobrá vědecká praxe
Zdůvodnění:
Obsahem ustanovení není, ani nemůže být výčet zásad. Zároveň by bylo vhodnější použít zavedenou terminologii
	Akceptováno.

	1213
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2 odst. 1, písm. d)
§ 2 odst. 2, písm. j)
§ 10
§ 62 odst. 2, písm. f)
Návrh na doplnění definice transferu znalostí následovně:
d) transferem znalostí proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví mimo jiné využívajících principů otevřené vědy a popularizace, přeměny dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech,
Zdůvodnění:
Principy otevřené vědy a zapojení popularizace vědy vede ke sdílení a propojování znalostní napříč obory, díky aplikaci zásady „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ je možné využít těchto principů k maximalizaci využití existujících výsledků bez přímé nutnosti zveřejnění výsledků. Z daného důvodu se jeví definici transferu znalostí pro účely navrhovaného zákona uvést v co nejširší možné míře. Tím se zpřehlední použití tohoto termínu napříč zákonem.
S tím souvisí i § 3 § 2 odst. 2, písm. j), kdy poté stačí použít pouze sousloví „transfer znalostí“
S tím souvisí i textace §§ 10, 62 odst. 2, písm. f), kdy by zde také případně stačila jen reference na transfer znalostí.
	Akceptováno.

	1214
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2 odst. 2, písm. l)
Navrhujeme zpřesnění definice velké výzkumné infrastruktury následovně:
l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:10], která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněna všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech (tzv. v režimu otevřeného přístupu k výzkumné infrastruktuře), a kterou schvaluje vláda. [10:  Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.] 

Zdůvodnění:
Běžně používaný termín Open Access (otevřený přístup) k vědecké infrastruktuře. To zároveň neznamená, že to musí být zadarmo, ale primárně, že přístup je možný za nějakých podmínek.
	Akceptováno.

	1215
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2 odst. 3, písm. c)
Navrhujeme doplnění definice otevřené vědy následovně:
c) otevřenou vědou přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti a opakované použitelnosti výstupů výzkumu zahrnující zejména
1. otevřený přístup k vědeckým publikacím,
2. správu údajů z výzkumu, včetně zajištění otevřeného nebo FAIR přístupu k nim,
3. uchovávání a opakované využívání vědeckých informací,
4. mnohostranný dialog zúčastněných stran o principech otevřené vědy na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni,
5. zapojení veřejnosti do výzkumu skrze principy občanské vědy (citizen science)
6. využití otevřeného kódu (open source) v rámci výzkumné činnosti a činnosti velkým výzkumným infrastrukturách 
7. otevřenému přístupu k velkým výzkumným infrastrukturám
Zdůvodnění:
Definice je napsána velmi obecně a vynechává některé klíčové aspekty dnešních moderních principů v oblasti spolupráce a šíření vědeckých poznatků.
	Akceptováno.
Upraveno podle připomínky místopředsedy vlády pro digitalizaci.

	1216
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 1
Navrhujeme následující doplnění odstavce:
Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumné organizace dodržují etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, ochranu duševního vlastnictví a důvěrnosti informací (dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby) a společenskou odpovědnost. 
Zdůvodnění:
Návrh je zpřesněním vycházející z implementace SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
	Akceptováno.

	1217
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 7 odst. 1
Navrhujeme následující doplnění odstavce:
(1) Příjemce a další účastník jsou povinni zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy České republiky a realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství (dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby).
Zdůvodnění:
Zásadu co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby, je dle našeho názoru možné uplatnit i pro tento odstavec, což je plně v souladu se závěry RIA sekce 1.2.13 str. 32-33.
	Akceptováno.

	1218
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 10
§ 15 odst. 1
Navrhujeme doplnit paragraf následovně:
Ústřední a jiné správní úřady nebo samosprávy působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a poskytovatelé v oblasti svých působností vytvářejí v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu podmínky pro rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí nebo popularizací výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Zdůvodnění:
Domníváme se, že omezením na ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a transferu znalostí z výčtu vypadávají samosprávy, resp. města, která často skrze agendu tzv. „chytrých měst nebo krajů“ (smart cities/regions) mohou významně přispívat k rozvoji lokálního inovačního ekosystému a bylo by vhodné tyto přesahy neopomenout, protože mohou být významnou příležitostí pro spolupráci lokální veřejné správy a výzkumného pracoviště.
§ 106 odst. 2 tuto absenci částečně nahrazuje, nicméně i přesto by bylo dobré zde „samosprávy“ zdůraznit. Obdobně by bylo dobré toto zdůraznit v § 15. odst. 1.
	Neakceptováno.
Není úmyslem předkladatele pomíjet jiné aktivity. Nicméně vztah k územním samosprávným celkům určuje § 106.

	1219
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 11
Paragraf nepracuje s vazbou na § 12 vědecká diplomacie a opomíjí mezinárodní spolupráci ve výzkumu na VŠ
Zdůvodnění:
Z textace § 11 pravděpodobně vypadly některé přesahy mezinárodní spolupráce ve výzkumu. 
	Vysvětleno.
Ustanovení § 11 pojednává o mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu obecně. O vědecké diplomacii pojednává § 12.
Regulace mezinárodní spolupráce příjemců se nenavrhuje. Netýká se to jen VŠ, které navíc požívají značnou míru autonomie.

	1220
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 12, odst. 1
Ve výčtu chybí odkaz na samosprávy, které se běžně v mezinárodním prostředí věnují tématu „City Science Diplomacy“.
Navrhujeme odstavec doplnit následovně:
(1) Vědecká diplomacie je společným průřezovým a podpůrným nástrojem ústředních a jiných správních úřadů a samospráv působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pro posilování a rozvíjení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi anebo transferem znalostí.
Zdůvodnění:
Na příkladu nejen Prahy nebo Brna je jasně zřetelné, že univerzitní města vědeckou diplomacii na lokální úrovni mohou využít jednak v rámci konceptu smart cities, tak i v rámci propagace lokálního inovačního ekosystému např. s cílem nalákání talentů, což může zase pozitivně ovlivnit výzkumné prostředí. Nepracovat v kontextu vědecké diplomacie s lokálními samosprávami tak působí jako promarněná příležitost. V zahraničí je možné srovnávat např. s Barcelonou (viz např. https://www.scitechdiplohub.org/) a její snahou o to se stát ukázkový městem „city-led diplomacy“.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Ohledně vztahu návrhu zákona a ÚSC odkazujeme na znění § 106 návrhu zákona.

	1221
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 13, odst. 2
Doplnění písm. j):
j) koordinuje skrze svoji příspěvkovou organizaci Národní technickou knihovnu (NTK) agendu otevřené vědy
Zdůvodnění:
Otevřená věda není udělena žádnému ústřednímu správnímu orgánu do gesce. Domníváme se, že by i oblast otevřené vědy, stejně jako výzkum, vývoj a inovace, měla být jasně udělena některému ústřednímu orgánu do gesce. V opačném případě se obáváme, že rozvoj oblasti a její systematické uchopení může být zanedbáno, neboť nebude mít téma nikdo za úkol. V krajním případě může mít absence gesce i dopad do přípravy rozpočtu, kde nikdo není odpovědný za rozpočet pro oblast otevřené vědy. Takový vývoj je současně v rozporu s úlohou zákona, který má nastavit rámec pro činnosti otevřené vědy.
Jsme si vědomi, že RVVI ve zbytkové působnosti „zabezpečuje“ zbývající oblasti. Činnost RVVI je však spíše charakteru přípravy koncepčních materiálů. Navíc současný návrh RVVI neuděluje zvláštní úkoly v oblasti otevřené vědy, které by odpovídaly gesci ústředního orgánu.
Jako nejvhodnější orgán se jeví MŠMT, resp. skrze MŠMT její příspěvková organizace NTK, která národní koordinaci agendy Open Science má od poloviny roku 2023 již ve svých zřizovacích listinách.
Zásadní připomínka
	Akceptováno částečně.
Navržená kompetence byla doplněna do § 13 odst. 2. Byl však vypuštěn dovětek o možnosti delegovat tuto novou působnost na podřízenou organizaci. Není obvyklé, aby se do vymezení působností ústředních správních úřadů vkládala takováto zmocnění k delegaci úkolů. To ovšem nebrání tomu, aby k delegaci skutečně došlo. Ponechává se na MŠMT, jakým způsobem koordinaci zajistí, zda samostatně či zda část úkolů svěří některé z podřízených organizací.

	1222
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 20 odst. 3, písm. d)
§ 27 odst. 3, písm. g)
Doporučujeme doplnit i veřejnou správu.
Zdůvodnění:
Cílem zákona je propojovat všechny aktéry inovačního „quadruple helix modelu“.
	Akceptováno.

	1223
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 27 odst. 3, písm. b)
§ 32 odst. 2
§ 35 odst. 3
Navrhujeme doplnit odstavec následovně:
c) realizuje programy připravené ústředními a jinými správními úřady, případně samosprávnými celky, 
Zdůvodnění:
S ohledem na budoucí vývoje je více než pravděpodobné, že mohou existovat i tyto formy podpory.
Obdobně je k zamyšlení, zda nedoplnit zástupce samosprávných celků i mezi členy správní rady a výzkumné rady TAČR.
	Neakceptováno.
Postavení územních samosprávných celků je upraveno v ust. § 106. TAČR hospodaří s prostředky státního rozpočtu, nikoli s prostředky územních samospráv.

	1224
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 50 odst. 4
Navrhujeme doplnit odstavec následovně:
(4) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, vč. smluvního závazku mlčenlivosti při činnostech transferu znalostí, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o kterých musí zachovat mlčenlivost dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.
Zdůvodnění:
Zpřesnění textace.
	Akceptováno.

	1225
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 59 odst. 2
Navrhujeme doplnit odstavec následovně: (2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací dle zásady co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty.
Zdůvodnění:
Zpřesnění textace a napojení principů otevřené vědy do rámce institucionální podpory.
	Akceptováno.

	1226
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 65 odst. 3, písm. g)
Navrhujeme dopřesnit odstavec následovně:
g) podporují využití principů otevřené vědy jako je otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším výsledkům
Zdůvodnění:
Zpřesnění textace, otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším výsledkům je terminologicky užší pojem než principy otevřené vědy, kam patří např. i zásada co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby.
	Akceptováno.

	1227
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 66 odst. 1
Dáváme ke zvážení, zda odstavec nedoplnit následovně:
(1) V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu programu pro jejich řešení (dále jen „program v oblasti aktuálních rizik“). Rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro programy v oblasti aktuálních rizik věta první § 65 odst. 1. a veškeré výsledky, pokud tak program určí, budou otevřeně dostupné dle principů otevřené vědy bez omezení.
Zdůvodnění:
Jedná se o obdobnou textaci, jakou začal použít rámcový program EU Horizon Europe v některých svých výzvách jako reakci na pandemii COVID-19. Cílem je maximalizovat užitek z výsledků v akutní situaci a přispět tak k rychlejšímu šíření vědeckých poznatků s cílem přinést, co nejdříve efektivní řešení aktuálních rizik.
	Neakceptováno.
Viz připomínka ČKR 1072.

	1228
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 67
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
Programy popularizace výzkumu, vývoje, inovací, otevřené vědy a transferu znalostí
Poskytovatelé podpory mohou připravit návrh programu zaměřený na podporu rozvoje principů otevřené vědy jako infrastruktury pro efektivnější popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. 
Zdůvodnění:
Agenda transferu znalostí, popularizace a otevřené vědy jsou velmi propojeny (viz sekce 1.2.14.1 RIA), proto by měly být v rámci návrhu zákona také propojeny.
	Neakceptováno.
Na podporu otevřené vědy není nutné připravovat samostatný program. Otevřená věda je nebo by měla být součástí činnosti výzkumných organizací.

	1229
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 90 odst. 2
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích nebo jinými typem výsledku (zejména údaje z výzkumu), uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace i související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění případně.
Zdůvodnění:
Zpřesnění odstavce, protože existují i jiné výsledky než jen publikace a v kontextu směrnice EP 1024/2019 (open datová směrnice) se hovoří o samostatných výzkumných sadách.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Připomínka RVŠ 1229 je v rozporu s připomínkami ČKR 1077, 1078, 1079, 1080, 1081 a 1083. 

	1230
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 91 odst. 1 a 2 
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
(1) Poskytovatelé přijímají v oblasti svých působností opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu. Přitom spolupracují zejména s osobami nebo organizačními jednotkami (např. centra otevřené vědy, popularizace vědy apod.), které se zaměřují na cílenou popularizaci vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí mezi veřejností a mládeží.
(2) Poskytovatelé popularizují v oblasti svých působností výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podporují předávání vědeckých informací vzdělávacímu systému a orgánům veřejné správy pro tvorbu strategických dokumentů a jejich rozhodování mimo jiné skrze infrastrukturu otevřené vědy. 
Zdůvodnění:
Zpřesnění odstavce směrem k propojení otevřené vědy, transferu a popularizace
	Neakceptováno.
Předkladatel dává přednost obecnému označení „osoba“. Pod tento pojem lze podřadit i v připomínce zmiňované „organizační jednotky“. Předkladatel odhaduje, že jde o organizační jednotky zmíněných osob. Jde tedy o určitou součást v odstavci 1 uvedené osoby.

	1231
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 91 odst. 1 a 2 
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
(1) Poskytovatelé přijímají v oblasti svých působností opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu. Přitom spolupracují zejména s osobami nebo organizačními jednotkami (např. centra otevřené vědy, popularizace vědy apod.), které se zaměřují na cílenou popularizaci vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí mezi veřejností a mládeží.
(2) Poskytovatelé popularizují v oblasti svých působností výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podporují předávání vědeckých informací vzdělávacímu systému a orgánům veřejné správy pro tvorbu strategických dokumentů a jejich rozhodování mimo jiné skrze infrastrukturu otevřené vědy.
Zdůvodnění:
Zpřesnění odstavce směrem k propojení otevřené vědy, transferu a popularizace.
	Neakceptováno.
Předkladatel dává přednost obecnému označení „osoba“. Pod tento pojem lze podřadit i v připomínce zmiňované „organizační jednotky“. Předkladatel odhaduje, že jde o organizační jednotky zmíněných osob. Jde tedy o určitou součást v odstavci 1 uvedené osoby.

	1232
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 92 odst. 1
Navrhujeme upravit odstavec následovně:
(1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které 
a) mohou ale nemusí být přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí,
b) byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště, 
c) nemohou být chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu, jehož je příjemce vykonavatelem a 
d) byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu podporovaném z veřejných prostředků.
Zdůvodnění:
Zásadní připomínka směřuje k tomu, že takto formulovaná textace implikuje, že se poskytnutí vztahuje jen na údaje z výzkumu, které jsou přílohou vědecké publikace, nicméně tento záměr nesleduje jak směrnice EP 1024/2019 (open datová směrnice) ani aktuální textace zákona 130/2002 Sb. Je možné poskytovat i samostatné výzkumné datasety, které nejsou přílohou vědecké publikace.
Zásadní připomínka
	Upraveno s ohledem na směrnici o otevřených datech článek 10.

	1233
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 60, odst. 2 a § 61
Navázání IP na cíle a koncepci poskytovatele vytváří nežádoucí konsekvence.
Zdůvodnění:
Navázání IP na cíle a koncepci poskytovatele a příjemce klade extrémní nároky na úplnost a zodpovědnost koncepčních dokumentů všech stran a v krajním případě vytváří nebezpečí nesmyslného omezení financování při nesplnění taxativních kritérií, brání svobodě bádání a uplatňování vlastních strategií VO, ve kterých je nezbytná flexibilita. V zásadě omezuje možnosti výzkumné organizace nastavit cíle pro svůj rozvoj na základě vlastního vnitřního hodnocení, neboť budoucnost financování svazuje s národním hodnocením, které je ovlivněno různými zájmovými trajektoriemi, nezachází do potřebného detailu a VO nemůže ovlivnit kvalitu jeho provedení.
§ 60 je ideově navázán na § 5, kde platí stejná logika naší připomínky – existence koncepčního dokumentu příjemce je přijatelné, pokud se nejedná o další dokument nad rámec strategického záměru. Par. 60 ovšem vytváří návaznost financování na strategický záměr, což vytváří výše zmíněná rizika a odporuje pojetí institucionální podpory jako příspěvku. Tato pravidla může nastavovat poskytovatel, nemusí být součástí zákona. V zásadě každý poskytovatel může uplatňovat pro své VO různé strategie na základě výzkumné mise.
	Neakceptováno.
Jde o komentář, nikoliv o připomínku.

	1234
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 6 odst. 6
Vyškrtnout povinnost sdílení informací o jiné výdělečné činnosti, zvláště pokud nejde o výdělečnou činnost v oblasti vědy a výzkumu 
Zdůvodnění:
Informace o jiné výdělečné činnosti musí  zaměstnanec hlásit, resp. mít k ní svolení zaměstnavatele, pouze v případě, je-li shodná s předmětem podnikání zaměstnavatele (§304 zákoníku práce). U výzkumných organizací tedy není důvodu postupovat jinak a rozšiřovat na libovolné jiné zaměstnání. Obzvláště u studentů, kteří si mohou o víkendech/prázdninách/… přivydělávat.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Bylo upřesněno a v důvodové zprávě vysvětleno.

	1235
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 41 odst. 1 písm. c)
Vyškrtnout písemný závazek organizace k uhrazení nákladů spojených s pobytem výzkumného pracovníka po skončení platnosti oprávnění k pobytu 
Zdůvodnění:
Výzkumná organizace (VVŠ) nemá nástroje, jak zajišťovat či kontrolovat, že její pracovníci opustili ČR, nemůže tedy ani kontrolovat, zda neporušují oprávnění k pobytu, např. po skončení pracovního poměru. Tato povinnost bude mít za následek omezené přijímání (resp. kompletní nepřijímání) osob, za něž by se organizace (VVŠ) musela (finančně) zavázat. Dojde ke snížení zahraničních studentů.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.

	1236
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	Chybějící informace o SVV 
Zapracování do důvodové zprávy minimálně tuto formulaci společně s dalšími kroky, které povedou k systematické podpoře výzkumu studentů:
„V zákoně došlo ke zrušení specifického vysokoškolského výzkumu (SVV). Po dohodě s aktéry dojde k začlenění všech prostředků z SVV do prostředků na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.“
Zdůvodnění:
Z návrhu zákona je vypuštěn SVV. SK RVŠ by rádo SVV zachovalo, ale vzhledem k postoji ostatních partnerů chápeme, že zrušení SVV má pozitivní dopady na snížení administrativy. MŠMT deklaruje, že uvolněné prostředky se přesunou do DKRVO. Nicméně chybí garance, že se takto stane. SVV jsou prostředky určené primárně pro studenty. 
Bylo by dobré vypuštění SVV komentovat v důvodové zprávě a v zákoně zapracovat na více místech zmínku o prostředcích určených na výzkumnou činnost studentů jako základní aktivitu výzkumných organizací.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.

	1237
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 19
Doplnit ustanovení, že před vlastním jmenováním členů komisí či jejich výběrem RVVI je zveřejněn seznam kandidátů a dána možnost posílat připomínky a námitky. 
Zdůvodnění:
Členové RVVI, kteří vybírají členy komisí, vycházejí zejména z podkladů zpracovaných samotnými kandidáty a nemusejí znát všechny podstatné skutečnosti, které  mohou mít vliv na kvalitu či integritu členů komise. Zejména v případě členů etické komise by pak měla jejich vlastní integrita hrát zásadní roli a o ní se  přitom nemusí být snadné dozvědět z poskytnutých materiálů.
	Neakceptováno.
Předkladatel nepovažuje za vhodné, aby zákon obsahoval příliš podrobnou úpravu týkající se pracovních komisí poradního orgánu. Již aktuálně navržená úprava se vyznačuje poměrně vysokou mírou detailu. Detailnější postup při obsazování komisí může být upraven ve statutu rady či v jiném interním předpise.

	1238
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 91, odst. 1
Doplnit do věty „Poskytovatelé přijímají v oblasti svých působností opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu a pro přípravu talentované mládeže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.”
Zdůvodnění:
Pod pojmem „popularizace” se v řadě VO často myslí mimo jiné podpora soutěží  pro talentovanou mládež, kde  ze soutěžících se  pak rekrutují noví studenti a výzkumní pracovníci.  Financování těchto soutěží je často velmi nekoncepční a bylo by dobré využít tohoto zákona ke kodifikaci systematičtějšího přístupu k soutěžím pro talentovanou mládež s výzkumným zaměřením.
	Akceptováno.

	1239
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 5
Úprava paragrafu, jeho doplnění, anebo odstranění. 
Zdůvodnění:
Paragraf nic neříká o koncepci, o jejím obsahu, frekvenci odevzdání nebo schvalování, o principech, na základě nichž bude poskytovatelem schvalována či zamítána, ani o důsledcích. Je tak zaváděn nový dokument s potenciálně dalekosáhlými dopady specifikovanými v §61, ačkoliv zákon se souvisejícími procesy nezabývá.
Zásadní připomínka
	Akceptováno částečně.
Byl doplněn obsah, období 5 let. 

	1240
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 5, odst. (2)
Pokud bude § 5 zachován, úprava odstavce (2) tak, aby schvalování takovéhoto dokumentu mělo jasnou a pevnou vazbu např. na hodnocení dle M17+ (potažmo M2025+) 
Zdůvodnění:
Potenciálně zásadní dokument je schvalován pouze poskytovatelem, ačkoliv hodnocení prochází celou řadou peer review, panelů a následně jednáním tripartity. Zde je koncentrováno veškeré rozhodování do rukou poskytovatele, což je do jisté míry legitimní, nicméně ignoruje se roky zavedená praxe a robustní hodnoticí systém. §61se poté zabývá pouze situací, kdy dlouhodobá koncepce není naplňována, ale situace, kdy by tento dokument vůbec nebyl schválen (na základě čeho, proč pouze poskytovatelem atd.) již není v zákoně žádným ustanovením dotčena. 
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Vazba je zajištěna ustanovením § 59 odst. 1.

	1241
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 37
Doplnění, že výzkumné organizace vedené v dosavadním „Seznamu výzkumných organizací“ na základě §33a zákona 130/2002Sb. Se do nově zavedené „Evidence výzkumných organizací“ na základě tohoto zákona nemusí hlásit, dojde k automatickému předání informací.
Zdůvodnění:
Prevence redundantní činnosti, zajištění plné kontinuity. 
Navrhujeme upravit v přechodných ustanoveních, že současné VO splňující definici ze současného zákona 130 budou do nové evidence překlopeny automaticky.
	Akceptováno.

	1242
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§47-48
Detailnější struktura rozpočtových výhledů 
Zdůvodnění:
Pro plánování na úrovni výzkumných institucí je velmi nápomocné, pokud je struktura výhledů co nejdetailnější. 
	Vysvětleno.
V ustanovení § 47 a § 48 nejde o rozpočty příjemců, ale pouze o výdaje státního rozpočtu. Pro tuto úroveň je členění dostačující.

	1243
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§92, odst. (1)
Významně redukovat dopad tohoto paragrafu, odebrat slovo „údaje“ a nahradit slovem „výstupy“, limitovat pouze na existující formy výstupů.
Zdůvodnění:
Formulace, ukládající povinnost poskytnout třetí osobě „údaje“ neomezuje typ údajů např. na publikační výstupy nebo výzkumná data. Teoreticky tak umožňuje třetí osobě formulovat naprosto obecné žádosti např. o poskytnutí veškerých údajů vytvořených nebo užitých ve výzkumu detekce rakoviny z kapilární krve. Výzkumná instituce tak bude povinna sepisovat stovky stran textů čítajících veškeré údaje, dokonce i ty, které byly jen užity, nejen ty, které byly ve výzkumu objeveny. Třetí osoba si takto může z libovolné instituce udělat helplinku, navíc bezplatně. Není to absolutně technicky zvládnutelné. Je nutné omezit dopad paragrafu pouze na konkrétní výstupy, kterými mohou být pouze v momentě podání žádosti již existující výstupy (publikace, data, reporty), které lze bez dalšího předat téměř bez dalších nákladů odkazem na repozitář.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Připomínka je v naprostém protikladu s požadavky na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Proto ji nelze přijmout.

	1244
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§92, odst. (1), písm. a)
Odebrat slovo „přílohou“
Zdůvodnění:
Formulace „jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí“ nedává smysl. Buď je příloha součástí publikace, pak stačí hovořit o součástech a neformulovat duplicitně. Pokud příloha publikace není její součástí, není zřejmé, co vše je tím myšleno. Třetí strana se tak může pod vlastní interpretací slova „příloha“ domáhat čehokoliv. 
	Akceptováno.

	1245
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§92, odst. (1), písm. a)
Doplnit fázi, v níž je součást publikace poskytnuta
Zdůvodnění:
Je nutné specifikovat, že naplnění tohoto ustanovení lze provést i poskytnutím publikace nebo její části v podobě poskytnuté vydavateli před započetím recenzního řízení, pokud je publikace po vydání chráněna právy vydavatele a dostupná pouze za podmínek uhrazení přístupu k ní. Bez této možnosti přenášíme povinnost hrazení přístupu třetí strany na instituce a potažmo autorské týmy. Tím naopak znemožníme hůře finančně situovaným institucím vydávat vše, co objeví, a místo otevřené vědy budeme vést politiku vědy uzavřené, protože vůbec k žádnému publikování nedojde. Z veřejných peněz je dokončen výzkum před předáním vydavateli, recenzní řízení je již procesem zajišťovaným vydavatelem za jeho náklady. Nelze zákonem přenést odpovědnost za financování recenzního řízení na výzkumné instituce. Opět odkazujeme na   apel Rady EU „Rada v závěrech vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiky zaměřené na takový model akademické publikační činnosti, který by byl neziskový, otevřený a víceformátový, bez jakýchkoli nákladů pro autory nebo čtenáře.“ Viz https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2023/05/23/council-calls-for-transparent-equitable-and-open-access-to-scholarly-publications/
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Na základě připomínky DIG 1111 bylo převzato znění odstavce 1, resp. nově odst. 2 (v souvislosti s akceptováním připomínky MŠMT 419) ze stávajícího zákona č. 130/2002 Sb., úpravou podle článku 10 odst. 2 směrnice o otevřených datech Tudíž situace zůstává nezměněna.

	1246
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 92, odst. (1), písm. d)
Odebrat slovo „užity
Zdůvodnění:
Formulace „byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu“ povinuje instituce předávat i informace a údaje, jejichž není původce. Onkologové tak mohou být tázání na údaje o chemických nebo genetických metodách, které užívají naprosto rutinně. 
	Neakceptováno, neboť ustanovení bylo zcela přepracováno.
Podmínky § 92 odst. 2 platí současně a týkají se údajů z výzkumu, které „jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu.“ Dále je uvedeno, že musí být přístupné podle zásad FAIR v institucionálních nebo oborových úložištích. Situace uvedená v připomínce vůbec nemůže nastat.

	1247
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 92, odst. (4)
Nutná konkretizace a doplnění o možnosti embarga nevázané na uvedená práva na ochranu
Zdůvodnění:
Příjemce může odmítnout poskytnutí v případě, kdy bz došlo k zásahu do obchodních práv. Je nutné konkretizovat, že se jedná o zatím nechráněná obchodní práva. Je třeba chránit údaje z výzkumu již ve fázi výzkumu nebo i po jeho skončení, u kterých existuje důvod se domnívat, že by mohla být v budoucnu předmětem obchodního tajemství. Dále je nutné doplnit právo instituce na data a informace z výzkumu udělit časové embargo (např. 5 let) i bez přímé vazby na obchodní tajemství. Pokud např. řešitel na základě poskytnutého grantu má podklady pro splnění publikačních výstupů, které jsou povinnými indikátory projektu, nemůže ani v oblasti základního výzkumu k tomu nic sdělovat a umožnit, aby z jeho informací čerpali ostatní výzkumné týmy dosud se na výzkumu nepodílející. Ty by mohly publikační výstupy dokončit dříve, výstupy výzkumníka (řešitele grantu) by posléze vydavatelé odmítli jako nepůvodní. Došlo by k ohrožení jeho grantových plánů, jako řešitel odpovědný za jejich splnění by byl vystaven nekorektní konkurenci využívající jeho práci. 
Zásadní připomínka
	Vysvětleno.
V uvedeném případě jde o oprávněné zájmy příjemce (odstavec 4). Jestliže je zájmem příjemce dokončit publikaci, k čemuž je vázán smlouvou o poskytnutí podpory, pak by uvolnění údajů z výzkumu znamenalo ohrožení tohoto závazku. K tomu není nutná žádná další úprava.
Příjemci by měli postupovat stejně jako dosud, neboť uvedené povinnosti jsou již v zákoně č. 130/2002 Sb. (§ 12a). Na základě připomínky DIG 1111 byl tento text převzat a § 92 byl patřičně upraven.

	1248
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 92
Doplnit odstavec určující, kdo je povinen pro účely naplnění tohoto paragrafu zřídit národní repozitář(e) a kdo je povinen je financovat.
Zdůvodnění:
Zákon neřeší náklady ani technické zajištění infrastruktury pro sdílení dat a publikací. Mají-li skutečně být zajištěny principy otevřené vědy, je nutné stanovit zákonem, kdo bude financovat zřízení i provoz národních repozitářových infrastruktur, které budou pro výzkumné instituce tuto službu zajišťovat. Výzkumné instituce mohou plnit cíle a myšlenky otevřené vědy, ale nejsou subjektem, který by je měl technicky zajišťovat a financovat. Jakékoliv přenesení váhy na ně znamená odebrání financí z vědy a výzkumu na servis vědě, potažmo snížení objemu a kvality výsledků samotných.
	Vysvětleno.
MŠMT na stránce 
https://www.msmt.cz/jak-otevrit-data-jak-je-zpristupnit-vedcum-op-jak-na-to 
uvádí, že 
„Otevřená věda postavená na dostupných datech je nové paradigma politik vědy a výzkumu. Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) proto podpoří částkou 1,3 miliardy korun prostřednictvím výzvy  Open Science I  iniciativu  European Open Science Cloud v České republice . Ta umožní sdílení vědeckých dat a prohloubení spolupráce v oblasti vědy a výzkumu právě jejich prostřednictvím.“.

	1249
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2
Doplnit do návrhu zákona definici smluvního výzkumu tak, jak je definována ve stávajícím zákoně
Zdůvodnění:
Oproti stávajícímu znění byla z návrhu zákona vypuštěna definice smluvního výzkumu. Nicméně smluvní výzkum je jeden z parametrů, podle kterých jsou hodnoceny VO v souladu s Metodikou hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, schválené Usnesením vlády ČR ze dne 8.2.2017 (dále M17+). Vzhledem k tomu, že M17+ je určena pro celé spektrum VO a celé spektrum poskytovatelů, je nanejvýš žádoucí, aby definice smluvního výzkumu byla všemi aktéry chápána a vykládána stejně. Vzhledem k tomu, že smluvní výzkum v M17+ není nikde definovaný, navrhujeme doplnit definici smluvního výzkumu do návrhu zákona stejně, jako je v současném znění zákona. Ujasnění definic nabývá na významu též v souvislosti s nově zavedenou činností RVVI, kterou je posuzování souladu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli s metodikou hodnocení výzkumných organizací (§ 16).
Dále, vzhledem ke specifičnosti státních VŠ, by bez existence jasné definice smluvního výzkumu bylo pro tyto vysoké školy velmi obtížné až nemožné spolupracovat s komerčními subjekty.
Zásadní připomínka
	Akceptováno.
Pojem byl vložen v souvislosti s úpravou § 46.

	1250
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2
Doplnit specifický vysokoškolský výzkum tak, jak bylo uvedeno v současném znění zákona 
Zdůvodnění:
Z návrhu bez vysvětlení zmizel tzv. specifický vysokoškolský výzkum (v současném zákoně 130 je to paragraf 3 odst 2c). To jsou prostředky Studentské grantové soutěže. Případný argument, že prostředky na SVV/SGS budou součástí institucionální podpory, nedává logiku, protože podle návrhu zákona je institucionální podpora určena pouze na dlouhodobý rozvoj výzkumné organizace a SVV/SGS nemusí být nutně s rozvojem spojen. A v neposlední řadě neexistující SVV může vyvolat nedostatek financí na podporu studentů doktorského a Mgr. studia.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Vypuštěno na základě požadavku MŠMT.

	1251
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§ 2
Za účelem vyjasnění definice aplikovaného výzkumu upravit oficiální český překlad Článku 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 tak, že v překladu Článku 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 se bude místo sousloví „průmyslovým výzkumem“ používat sousloví aplikovaným výzkumem“.
Zdůvodnění:
Definice aplikovaného výzkumu jako průmyslového výzkumu vyvolává přinejmenším diskuse, co vše do takto definovaného výzkumu (ne)patří. Z důvodové zprávy v komentáři k §2 odst. 1 písm. a) a b)  je zřejmé, že této skutečnosti si je vědom i předkladatel návrhu zákona. RVŠ nevidí problém v anglickém znění Článku 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nicméně považuje za nešťastně formulovaný překlad tohoto článku do češtiny, kde anglické slovo „industrial“ je přeloženo bez širšího kontextu právě jako „průmyslový“ a slovo „product“ jako „výrobek“. Přitom se znalostí širšího kontextu je slovo „industrial“ možné přeložit jako „aplikovaný“ a slovo „product“ jako „produkt“ nebo „výtvor“, což by záležitost vyjasnilo a diskuse kolem definice aplikovaného výzkumu by ustaly. Podrobnější zdůvodnění přikládáme vzhledem k jeho rozsahu pod tabulkou.
Požadavky na změnu oficiálních překladů dokumentů EU nejsou nic neobvyklého, RVŠ má ve svých řadách členy, kteří tuto agendu ve svých předchozích zaměstnáních vykonávali. Pokud by bylo potřeba procesně s úpravou překladu pomoci, RVŠ nabízí součinnost. 
	Vysvětleno.
Oficiální překlad přímo aplikovatelného předpisu nemůže být upraven národním zákonem. Uvedeného nesouladu si je předkladatel vědom. Nepodařilo se ji vyřešit ani v roce 2022 v zákoně č. 130/2002 Sb., ani při jeho pozdějších novelách.

	1252
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§§ 20-36
Navrhovatel by měl ujednotit / sladit koncepci výstavby, personálního fungování, jmenování, stanovení délky funkčního období, pravomocí u orgánů GAČR a TAČR tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly. Např. by bylo vhodné stanovit délku funkčního období předsedy GAČR, tak jak je tomu u ředitele TAČR.12
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Rozdíly v orgánech GAČR a TAČR jsou odůvodněny různou funkcí obou agentur. Funkční období předsedy GAČR není samostatně stanoveno, neboť plyne z délky funkčního období členů předsednictva.

	1253
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	§§ 20-36
Za nevhodné považujeme podřazení pracovníků GAČR a TAČR pod služební zákon. Cílem je získat kvalitní personální obsazení nikoli díky státní službě na dlouhou dobu ovládnout a fixovat určité osoby na pozicích.
Zásadní připomínka
	Neakceptováno.
Nutnost podřazení obou agentur pod zákon o státní službě není dobrovolným záměrem či dokonce rozmarem předkladatele. Tato nutnost plyne z charakteru obou agentur a ze samotné působnosti zákona o státní službě. Pro stanovení výjimky z působnosti zákona o státní službě neexistuje řádný důvod.

	1254
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	Předložený návrh se jeví jako nekonzistentní soubor obecných (náklady osobní, na služby, provozní, doplňkové, majetek) a několika konkrétních vymezení (náklady na harmonizaci pracovního a soukromého života výzkumného pracovníka a náklady na popularizaci). Zatímco u dalších provozních nákladů je uveden požadavek na výlučné využití pro danou činnost ve výzkumu, vývoji, inovacích, ..., u ostatních položek způsobilých nákladů takové omezení uvedeno není. Pro bezproblémové a jednoznačné uplatnění této části nařízení v praxi uvedené vymezení se nezdá být zcela funkční.
	Nejde o připomínku podle legislativních pravidel. Předkladatel se pokusil vyhovět a zvolil obecnější formulaci. 

	1255
	Rada vysokých škol, bez č.j.
	Navržená textace představuje v principu riziko pro obě strany, poskytovatele i příjemce dotace, navíc není významově úplně jednoznačná. Předkladatel legislativy zde jednak uvádí, že co si příjemce uvede do svého vnitřního předpisu (směrnice), tak podle toho pak může postupovat. Na druhé straně může být nebezpečné, že v případě absence vnitřního předpisu (ten není pro příjemce povinný), který by toto upravoval, bude u osobních výdajů příjemce podpory vystaven riziku, co a jak mu určí poskytovatel dotace, pokud tedy poskytovatel vůbec nějaké podmínky stanoví. Pokud poskytovatel nestanoví, pak si příjemce neuplatní žádné náklady?
	„Stanoví poskytovatel“ je nutné chápat tak, že poskytovatel uzná náklady ve výši, kterou bude považovat za správnou. Nebo stanoví obecná omezení objemu na odměňování.
Opatření je motivováno tím, aby ti příjemci, kteří se účastní řešení evropských projektů, mohli dosáhnout lepších podmínek pro odměňování v evropských projektech. Pokud ovšem příjemci nebudou mít zájem o účast, nebudu využívat ani tuto možnost.

	
1256
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 1 písm. c), (definice inovací)
Upravit navržené znění následujícím způsobem:
„c) inovacemi činnosti založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu vedoucí k novému nebo vylepšenému produktu výrobku, službě nebo postupu nebo jejich kombinaci, které se podstatně liší od předchozích produktů výrobků, služeb nebo postupů a které jsou zpřístupněny potenciálním uživatelům nebo uvedeny do užívání; inovace zahrnují podnikatelské inovace i inovace ve veřejné správě,“,
a současně nahradit pojem „výrobek“ pojmem „produkt“ i v následujících ustanoveních zákona (§ 2 odst. 2 písm. m) a písm. q, bod 2. a bod 3. – 2x).
Zdůvodnění:
Navržená definice zužuje inovace pouze na ty, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje. Doplněním textu „založené na výsledcích základního nebo aplikovaného výzkumu“ by předkladatel:
a) vyloučil z působnosti zákona většinu inovací prováděných podniky (podle údajů ČSÚ z šetření „Inovační aktivity podniků - 2018 až 2020“ 54,1 % inovujících podniků neprovádí soustavně výzkum a vývoj); návrh zákona, ve kterém je pojem inovace uveden 337x, přitom má výrazně širší působnost než poskytování státní podpory,
b) je v zásadním rozporu s „Manuálem Oslo 2018“, který jako metodický dokument používá nejen OECD, ale i EK, UNESCO a všechny vyspělé země; současně tím staví do neřešitelné pozice ČSÚ (rozpor mezi údaji předávanými EUROSTATu a národní legislativou)
c) je v rozporu s politikou a dokumenty EU (viz např. „Research and innovation strategy 2020-2024“ aj,), které je ČR povinna jako její členská země podporovat,
Navrhuje se proto uvedený text vypustit.
Navržená náhrada pojmu „výrobek“ pojmem „produkt“ vyplývá z legislativy EU (viz např. čl. 2 bod 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695), která používá pojem produkt. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno a částečně akceptováno.
Předkládaný návrh zákona se vztahuje k inovacím vycházejícím z výsledků VaV.
Akceptováno dle MPO 277.
Pokud jde o náhradu pojmu „výrobek“ pojmem „produkt“, byla dána přednost připomínce MMR 132.

	1257
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 1 písm. e), (definice orientovaného výzkumu)
Nahradit navržené znění následujícím:
„e) orientovaným výzkumem výzkum zacílený na plnění cílů Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „Národní politika“)“.
Zdůvodnění:
Navržená definice vadně vymezuje orientovaný výzkum jako část výzkumu, zacíleného na řešení „strategických výzev společenského a hospodářského charakteru“, které ale nejsou právně definovány.
Vrcholným dokumentem pro oblast VaVaI a TZ je podle § 3 odst. 1 „Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí“, která tyto strategické výzvy rovněž neobsahuje a nespecifikuje. Paralelně jsou v § 3 odst. 4 definovány „Národní priority orientovaného výzkumu“, které mají rovněž vycházet z nespecifikovaných strategických výzev. Návrh definice orientovaného výzkumu je tak v rozporu s účelem zákona (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.) a současný neuspokojivý stav ještě zhoršuje. Navrhuje se proto definovat orientovaný výzkum v souladu s mezinárodně uznávaným vymezením tohoto pojmu jako výzkum zaměřený na plnění cílů Národní politiky, tj. jako celý výzkum bez části základního výzkumu orientovaného výlučně na rozvoj poznání (tzv. „Blue Sky Research”).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
„Orientovaný výzkum“ byl vypuštěn.

	1258
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 1 písm. f), (definice vědy)
Nahradit navržené znění následujícím:
„f) vědou vysoce kvalifikovaná systematická tvůrčí činnost v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, která zároveň obsahuje prvek novosti, je kreativní a tvůrčí, obsahuje prvek nejistoty, je systematická a je převoditelná nebo reprodukovatelná.“ a návazně formulačně upravit navazující ustanovení zákona.
Zdůvodnění:
Navržená definice vadně vymezuje pojem „věda („činnost směřující k získávání souboru vědeckých poznatků o objektech a procesech reálného světa“ „obdobně jako pojem „základní výzkum“ („práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností“). Činnosti v aplikovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí tedy podle návrhu nejsou „vědecké“ (tj. jsou tedy „nevědecké“), což je v rozporu s řadou dalších ustanovení zákona, která pojem „věda“ a „vědecký“ používají pro celou oblast upravenou zákonem (§ 2 odst. 2 písm. k) – definice projektu, § 2 odst. 2 písm. q) bod 2 – definice výsledku, § 2 odst. 3 písm. b) – definice vědecké diplomacie, § 6 Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, § 12 Vědecká diplomacie atd. Navrhuje se proto definovat pojem „věda“ pro celou oblast působnosti zákona na základě mezinárodně uznávaných standardů, které umožňují posoudit, zda je daná činnost vědecká nebo nikoliv.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno a částečně akceptováno jinak.
Pojem “věda! Byl vypuštěn a slova “vědecký” atd byla nahrazena tam, kde nejde o ustálená spojení nebo pojmy s evropské úpravy (zachováno pro lepší srozumitelnost), nahrazena sloven “výzkumný”.
V souladu s vypořádáním s MK.

	1259
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 2, k § 14, odst. 2 (regulatorní sandboxy)
a) K § 2, odst. 2 nahradit písm. n), další definice počínaje stávajícím n) – veřejná zakázka, přečíslovat:
„Regulatorní sandbox je časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů v reálném prostředí pod dohledem regulačních orgánů tak, aby se usnadnil vývoj a standardizace inovativních produktů. Právním základem regulačního sandboxu je experimentální doložka, která umožňuje výjimky ze stávajících legislativně zakotvených pravidel za účelem vyzkoušení nových řešení.“
b) K § 14, odst. 2, nahradit písm. e), stávající písmeno e) přečíslovat
„Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává experimentální doložku k projektům regulatorního sandboxu, a to ve spolupráci s regulátorem, v jehož působnosti je právní předpis, ke kterému se experimentální doložka vztahuje. Náležitosti experimentální doložky budou stanoveny prováděcím právním předpisem.“
Zdůvodnění:
Řada nových, technologicky náročných řešení vyžaduje vyzkoušení v praxi (demonstrační projekt) po časově omezenou dobu. Stávající legislativa např. v oblasti životního prostředí nebo dopravy však toto neumožňuje, neboť řešení nesplňuje dané právní předpisy. Regulatorní sandbox umožňuje pod dohledem regulátora v časově omezeném úseku vykonat experimentální práce, kterými se zjistí životaschopnost daného řešení. Zjištění mohou vést rovněž ke změně stávající legislativy. Tento postup je známý zejména v IT a ve finančních službách, v posledních letech je hojně využíván rovněž u technologických řešení (viz např.  Making space for Innovation, the handbook for regulatory sandboxes, Federální ministerstvo pro hospodářství a energetiku SRN, 2019 a New flexibility for Innovation, FMHE SRN, 2020).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Vložen pojem.
§ 2/2n

V souladu s vypořádáním s MPO.

	1260
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 2 odst. 3 nové písm. f), (zavedení definice pojmu „výzkumný pracovník“)
doplnit v § 2 odst. 3 nové písm. f) a následující písm. přečíslovat: „f) výzkumným pracovníkem fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu k subjektu provádějícímu výzkumnou činnost a která má autorská nebo spoluautorská práva k výsledkům dosaženým s podporou z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace“.
Zdůvodnění:
V návrhu zákona jsou definováni „výzkumný pracovník v rané fázi kariéry“ (§ 2 odst. 3 písm. f) a „výzkumný pracovník ze třetí země“ (§ 2 odst. 3 písm. g), ale chybí definice základního pojmu „výzkumný pracovník“. Zákon přitom ukládá řadu povinnosti příjemcům (např. § 6 odst. 2 a 6, § 96 odst. 2 písm. b), i poskytovatelům (např. § 65 odst. 3, § 96 odst. 2 písm. b)), založených na jednoznačném vymezení pojmu „výzkumný pracovník“. Stávající výklad pojmu „výzkumný pracovník“ je přitom velmi různorodý (např. na jedné straně je jím každý tvůrčí pracovník VS nebo každý pracovník podílející se na řešení projektu či koncepce VO včetně technického a pomocného personálu, na straně druhé jsou jimi pouze pracovníci odpovědní za projekt či koncepci VO popř. za etapu jejich řešení, nebo pracovníci s určitým úvazkem vyšším, než určitá hodnota FTE, které se rovněž liší). Současně je třeba pojem „výzkumný pracovník vymezit tak, aby se vztahoval i na pracovníky provádějící výzkumnou činnost u subjektů (podniků atd.), které nejsou příjemci veřejné podpory, tj. na cca 2/3 těchto subjektů v ČR podle údajů ČSÚ.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Byla doplněna definice podle připomínky MPSV 339 a dle MK 85.

	1261
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 3 odst. 4 a 5, (k vymezení Národních priorit orientovaného výzkumu)
Vypustit v § 3 odst. 4 a 5 a do odst. 2 doplnit písm. e):
„Národní priority orientovaného výzkumu vycházející z Národní RIS3 strategie a dalších strategických dokumentů schválených vládou pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které stanovují omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu, které budou podle možností státního rozpočtu výrazněji podporovány.“ A v následujících ustanoveních zákona a jeho prováděcích předpisů pojem „Národní priority orientovaného výzkumu“ vypustit tam, kde je uváděn současně s pojmem „Národní politika“.
Zdůvodnění:
Na rozdíl od znění zákona č. 130/2002 Sb., podle kterého jsou Národní priority orientovaného výzkumu součástí Národní politiky, návrh zákona zavádí tyto priority jako nezávislý dokument. Současně návrh zákona nereflektuje v těchto prioritách ani další dokumenty, které jsou pro ČR závazné, zejm. Národní RIS3 strategie. Tímto návrh zákona neplní svůj deklarovaný účel (viz RIA oblast 2 „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI“ a násl.). Další zásadním nedostatkem je, že návrh zákona umožňuje při omezených zdrojích státního rozpočtu podpořit pouze oblasti, uvedené v prioritách, čímž popírá smysl pojmu „priorita“ tak jak je v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí používán ve vyspělých zemích (tj. oblast, která je podporována více, nikoliv však výlučně). Zúžení podpory VaVaI na omezený počet oblastí by bylo i v rozporu s programovým prohlášením vlády (viz např. „Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů.“).
Navržené ustanovení zavádějící Národní priority orientovaného výzkumu jako rovnocenný dokument k Národní politice (a nikoliv její součást) není v souladu s čl. 181 odst. 1 Smlouva o fungování EU: „Unie a členské státy koordinují své činnosti ve výzkumu a technologickém rozvoji tak, aby zajišťovaly vzájemnou provázanost vnitrostátních politik a politiky Unie.“).
Navrhuje se v souladu s účelem zákona nezavádět Národní priority jako samostatný dokument, ale jako přílohu Národní politiky (čímž bude jednoznačně vymezeno jejich postavení v soustavě koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI) a současně explicitně uvést, že priority budou podporovány výrazněji, nikoliv ale výlučně.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
NPOV byly vypuštěny. RIS 3 vložena nebyla.

	1262
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 5 odst. 2 druhé větě, (zveřejnění koncepce VO)
Doplnit druhou větu:
„Výzkumná organizace zveřejňuje dlouhodobou koncepci rozvoje prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu s výjimkou případů, kdy by tím porušila ustanovení § 7 odst. 1 nebo § 8 odst. 1“.
Zdůvodnění:
Ustanovení návrhu zákona jsou v rozporu – ustanovení § 5 odst. 2, které VO bez výjimky ukládá povinnost své koncepce činnosti na dalších 5 let zveřejnit s ustanovením § 7 odst. 1 (zajištění institucionální odolnosti jak z hlediska bezpečnostních rizik pro ČR, tak zamezení negativních dopadů na hospodářství ČR) a s ustanovením § 8 odst. 1 (ochrana bezpečnostních zájmů státu vč. Rizik VaVaI, rozvoje EVS atd.). V řadě oblastí aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací není možné tato ustanovení splnit současně, protože zveřejněním koncepce dojde k zpřístupnění údajů dalším zemím v rozporu se zájmy ČR.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1263
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 5 odst. 3 (výjimka u koncepce VO pro VŠ)
Vypustit závěr odst. 3:
„(3) Výzkumná organizace nezpracovává dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace, jestliže jsou informace podle odstavce 2 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, schváleném poskytovatelem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak9“
9 § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.“.
Zdůvodnění:
Výjimka zavádí nerovné prostředí pro jednotlivé druhy VO a proto se žádá o její vypuštění.
V § 21 odst. 1 písm. b) ukládá zákon č. 111/1999 Sb. veřejným a státním vysokým školám a v § 42 odst. 1 písm. b soukromým vysokým školám zpracovat strategický záměr vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru.
Strategický záměr není koncepce VO a neobsahuje návrhem zákona požadované náležitosti a nesplňuje ani požadavky na přípravu veřejných strategií.
Podle ustanovení zákona č. 111/1999 Sb. se strategický záměr a každoroční plán jeho realizace zpracovává (popř. aktualizuje) každoročně, což je zásadní rozdíl od koncepce VO, která se zpracovává na období 5 let.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
Nejde o nerovné podmínky. VS určuje zákon o vysokých školách povinnost zpracovat záměr rozvoje vysoké školy. Je zbytečné ukládat zpracování dalšího dokumentu obdobného zaměření. Záměr rozvoje MŠMT neschvaluje, nýbrž projednává. K této skutečnosti se vztahuje uvedený dovětek.

	1264
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 6 – 8 (etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe; zásada předběžné opatrnosti; ochrana bezpečnostních zájmů státu)
Vypustit § 6, 7 a 8.
Zdůvodnění:
Navržená ustanovení § 6 – 8 zcela negují deklarovaný cíl zákona a důvod jeho předložení – snížení administrativní náročnosti a zavádí další povinnosti pro příjemce a poskytovatele podpory, aniž jsou v RIA uvedeny a bez zajištění prostředků nezbytných pro jejich navrhovanou realizaci. Výsledem může být čistě formální přístup k naplňování navržených ustanovení a další nárůst byrokracie.
Navržená ustanovení § 6 – 8 zavádí právně nedefinované pojmy, jako „důvěrnost informací“, „zásady vědecké integrity“, „společenská odpovědnost“, „zneužití informací, „institucionální odolnost“ „bezpečnostní a krizová koncepce“, „systém řízení rizik“ atd. Vzhledem k tomu, že z nich vyplývají povinnosti stanovené zákonem, bylo by nutné tyto pojmy právně definovat, protože jejich interpretace je velmi rozdílná a to i podle typu příjemce - např. společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility – CSR) je dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemních operací. Obdobné příklady různé interpretace lze uvést i pro další nevymezené pojmy.
Navržená ustanovení § 6 – 8 jsou z hlediska bezpečnosti ČR nadbytečná, překrývají se s platnými právními předpisy a mění práva a povinnosti z nich vyplývající, aniž by byla navržena jejich novelizace. Důsledky některých ustanovení si předkladatel zřejmě ani neuvědomil – např. podle § 6 odst. 1 má při provádění všech činností VaVaI a TZ v ČR být zachována „důvěrnost informací“. Toto ustanovení lze interpretovat tak, že celý VaVaI a TZ v ČR bude probíhat v režimu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací, který pojem „důvěrné“ definuje.
Dále ustanovení § 7 – 8 jsou v rozporu s novou „Bezpečnostní strategií České republiky 2023“, která místo plošného přístupu a zavádění nových povinností v navržených ustanoveních pro všechny poskytovatele a příjemce rozumně volí selektivní přístup odstupňovaný podle míry rizika – viz např. zásada č. 97 „Vláda bude aktivně napomáhat vytvoření inovativního a bezpečného prostředí pro realizaci výzkumu a vývoje světové úrovně. Tomu musí odpovídat i nastavení systému cílené podpory financování technologických projektů s potenciálně strategickými dopady. To zahrne i projekty se zvýšenou mírou rizika včetně zvýšené citlivosti vůči rizikovým subjektům.“.
Návrh ustanovení § 6 nepřiměřeně zasahuje i do pracovněprávních vztahů a je v rozporu s koaličními návrhy současné vlády – konkrétně v § 6 odst. 1 navrhuje pro dohody zcela odlišné řešení od zákona ze dne 8. listopadu 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (podle předkládaného návrhu má pracovník každému zaměstnavateli hlásit všechny dohody které má, podle konsolidačního balíčku danou dohodu oznamuje zaměstnavatel správě sociálního zabezpečení).
Navržená ustanovení § 6 – 8 jsou proklamativní a nadbytečná vzhledem k tomu, že u všech nově navržených povinností chybí sankce za jejich porušení - jediná teoreticky možná sankce je uvedena v § 58 odst. 2 zákona, tj. zákaz podávání návrhu projektů příjemcem po dobu tří let, která byla převzata ze zákona č. 130/2002 Sb., ale nebyla za 12 let ani jednou použita vzhledem k nepřiměřené tvrdosti – např. UK Praha ročně řeší téměř 700 projektů a kvůli porušení povinnosti u jednoho projektu nelze všechny zastavit. Např. při porušení navržených ustanovení konkrétním pracovníkem (zejm. podle § 6 odst. 2) bude muset poskytovatel nebo příjemce stejně postupovat podle dalších právních předpisů (obdobně při porušení právnickou osobou atd.) a navržená ustanovení tak nepatří do zákona, ale do strategických dokumentů, jako je Národní politika VaVaI.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Původní ustanovené § 6 až § 8 byla upravena (nyní § 6 a §7).
Povinnost vyhodnocovat systém řízení rizik byla ohraničena tříletým intervalem a původní povinnost úpravy byla omezena na „v případě potřeby“.
Dále byla povinnost omezena pouze na příjemce institucionální podpory. 
Byla také omezena povinnost poskytovatele provádět kontrolu na možnost takovou kontrolu provádět.
V souladu s vypořádáním s MPO.

	1265
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 12 odst. 3 a 14 (adresát plánu činnosti a vyhodnocení činnosti vědecké diplomacie)
V § 12 odst. 3 doplnit, komu RVVI, MZV, MŠMT, MPO a další orgány předkládají „roční plán činnosti vědecké diplomacie, včetně stanovení priorit tematického a teritoriálního zaměření“ (vládě?).
Návazně v § 12 odst. 4 doplnit, komu RVVI, MZV, MŠMT, MPO a další orgány předkládají vyhodnocení činnosti vědecké diplomacie“.
Zdůvodnění:
Ustanovení § 12 odst. 3 v navrženém znění nedává smysl – chybí komu je roční plán předkládán, popř. je místo slova „předkládají“ třeba použít jiné (schvalují, zveřejňují apod.).
Návazně na znění odst. 3 je třeba upravit i znění odst. 4.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Pojem “vědecká diplomacie” z návrhu zákona vypuštěna. V souladu s vypořádáním s MZV.

	1266
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 14 odst. 2 písm. c), (hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur - testbedů)
Ve druhé části věty nahradit pojem „infrastruktur pro vývoj, testování a ověření“ pojmem „testovacích a experimentálních infrastruktur“.
Zdůvodnění:
Ve druhé části věty je omylem použit jiný pojem („hodnocení infrastruktur pro vývoj, testování a ověření“) než v první části věty „hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur“). Navrhuje se oprava pojmu ve druhé části věty.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1267
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 16 odst. 2 písm. d), (principy hodnocení programů)
Nahradit v písm. d) slovo „principy“ slovem „metodiky“ a návazně upravit i v písm. h).
Zdůvodnění:
Návrh zákona nestanovuje, kdo zpracovává metodiku hodnocení programů. Zde je výrazný rozdíl vůči hodnocení infrastruktur, kde Rada připravuje ve spolupráci s MŠMT a MPO principy a metodiku hodnocení zpracovává MŠMT (§ 13 odst. 2 písm. e) -  „metodiku hodnocení velkých výzkumných infrastruktur“) a MPO (§ 14 odst. 2 písm. c) – metodiku hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur). Další neodůvodněný rozdíl je mezi hodnocením VO, kde metodiku hodnocení zpracovává RVVI, zatímco u hodnocení programů odpovědný orgán není stanoven. Navrhuje se proto nahradit slovo „principy“ slovem „metodiky“ tak, aby zákon by konsistentní.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Zákon nezakotvuje institut metodiky hodnocení programů.
Rada připravuje pouze zásady hodnocení programů, nikoliv metodiku hodnocení programů. Důvodem je, že programy musí být hodnoceny dle svého zaměření a s pomocí indikátorů, které by měly být součástí návrhu každého programu. Zpracování případných podrobnějších metodik hodnocení programů je proto ponecháno v gesci jednotlivých poskytovatelů.
Napadané ustanovení není o interní metodice. Předkladatel se domnívá, že SP ČR se nevyjadřuje k navrhované úpravě.
Text byl upraven dle připomínky MK 89 do kompromisní podoby (viz také ustanovení o hodnocení výzkumných organizací).

	1268
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 16 odst. 2 písm. d), (hodnocení dopadů programů)
Doplnit písm. d):
„d) přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a přípravu metodiky pro hodnocení programů a jejich dopadů po 5 letech od jejich ukončení a jejich předložení vládě,“.
Zdůvodnění:
Hodnocení dopadů programů se dosud provádí formálně, protože je součástí ex post hodnocení programů bezprostředně po jejich ukončení. Ekonomické i společenské dopady programů jsou ve vyspělých zemích hodnoceny až s odstupem (většinou pěti let), kdy je možné zjistit, které výsledky programů se uplatnily v praxi a s jakými dopady. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	1269
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 16 odst. 2 písm. g), (soulad hodnocení VO)
Doplnit písm. g):
„g) posuzování souladu průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli v segmentu, do kterého výzkumné organizace poskytovatele patří, s metodikou hodnocení výzkumných organizací,“.
Zdůvodnění:
Metodika hodnocení výzkumných organizací odlišně upravuje jejich hodnocení v segmentech vysokých škol, ústavů AV ČR a resortních VO. Je proto v zákoně nutné specifikovat, podle které části metodiky bude soulad hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli posuzován. Např. „Metodika hodnocení výzkumných organizací v segmentu vysokých škol“ byla schválena usnesením vlády ze dne 30. 7. 2019 č. 563, více než dva roky po schválení Metodiky 2017+ (usnesení vlády ze dne 8. 2. 2017 č. 107) a v řadě základních věcí se oba dokumenty liší. Navrhuje se proto specifikovat, podle kterého segmentu bude posuzování prováděno.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Doplnění bylo provedeno v souladu s připomínkou MK 89

	1270
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 17 odst. 3, (zastoupení odborníků v RVVI)
Doplnit odst. 3:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli vyváženě zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.“.
Zdůvodnění:
Složení členů RVVI má odpovídat její působnosti. Návrh ale nezajišťuje vyvážené složení 16 členů RVVI podle pěti oblastí její působnosti (tj. cca tři na každou oblast) - např. podle § 47 odst. 2 návrhu zákona „Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.“ a tomu by mělo odpovídat i složení RVVI.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ponechává se na vládě, aby jmenovala členy poradního orgánu dle svého uvážení, stejně jako v minulosti.
§ 13 odst. 3 byl upraven po dohodě s MK takto:
„(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí tak, aby byli zastoupeni zejména odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí.“.

	1271
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 26 a k § 36 (kontrolní rada GA ČR a TA ČR)
Vypustit § 26 a § 36 a následující přečíslovat.
Zdůvodnění:
Podle návrhu zákona se GA ČR a TA ČR mají řídit zákonem o státní službě, postupovat ve věcech rozhodování ve věcech poskytnutí podpory ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí dle správního řádu, byť s určitými výlukami, uvedenými v jiné části návrhu zákona, a tomu, že u GA ČR se nově stanovuje, že nadřízeným správním orgánem Grantové agentury České republiky je její předseda (§ 22 odst. 2), u TA ČR plní funkci nadřízeného správního orgánu její správní rada (§ 31 odst. 1).
Zachování působnosti kontrolní rady GA ČR (§ 26) a kontrolní rady TA ČR (§ 36) jsou v rozporu s předpisy, jimiž se mají obě agentury řídit, kompetence kontrolních rad se překrývají s kompetencemi nadřízených správních orgánů a navrhuje se proto jejich vypuštění. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Kontrolní rady jsou tradičním orgánem obou agentur. Jejich kompetence se nepřekrývají s kompetencemi jiných orgánů či zaměstnanců. Jedná se o speciální vnitřní kontrolní orgány zaměřující se na problematiku hospodaření s prostředky a s majetkem obou agentur. V oblasti projednávání námitek mají kontrolní rady postavení obdobné rozkladovým komisím. Kontrolní rady námitky projednají a přijmou k nim nezávazné stanovisko. Závazně však o námitkách rozhoduje příslušný nadřízený správní orgán.

	1272
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k hlavě IV, nový § 37 (reprezentace podnikového výzkumu)
Doplnit nový § 37 o reprezentaci podnikového výzkumu a následující § přečíslovat:
„§ 37
Reprezentace podnikového výzkumu
(1) Reprezentace podnikového výzkumu sdružuje subjekty30), které jako předmět své činnosti vykonávají výzkum.
(2) Reprezentaci podnikového výzkumu tvoří členové zastupující Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Hospodářskou komoru České republiky.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace projednává s reprezentací podnikového výzkumu návrhy koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací, a dále návrhy výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatelé projednávají s reprezentací podnikového výzkumu návrhy svých programů výzkumu, vývoje a inovací, pokud se týkají podnikového výzkumu. Reprezentace podnikového výzkumu může předkládat Radě pro výzkum, vývoj a inovace podněty, týkající se podnikového výzkumu.“
(30) § 421 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zdůvodnění:
Podnikový výzkum zabezpečuje více než dvě třetiny objemu výzkumu a vývoje v ČR, dominantně se podílí na využití jeho výsledků v praxi, je významným subjektem v procesu transferu znalostí a výrazně se podílí i na aplikovaném výzkumu a vývoji podporovaném ze státního rozpočtu. Na rozdíl od reprezentace vysokých škol a vedení AV ČR (která je fakticky reprezentací ústavů AV ČR) ale nemá přímo garantovanou možnost zapojit se do tvorby koncepcí a strategií výzkumu, byť se tak v současnosti v rámci věcné spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy ČR děje. Za vhodné pro kvalitu příprav klíčových dokumentů do budoucna považujeme stabilně vytvořený a vyvážený rámec. Hlavním argumentem proti zařazení reprezentace průmyslového výzkumu bylo, že nejde o veřejnoprávní subjekt, což ale např. pro Českou konferenci rektorů jako orgán reprezentace vysokých škol zřízený podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, platí také – ze 47 členů je již 17 zástupců soukromých vysokých škol a jejich podíl stále roste,
	Neakceptováno.
Zahrnutí zastoupení podnikového výzkumu jako jediné reprezentace do zákona by bylo nesystémovým krokem, který by vedl k neúměrnému rozšíření povinností poradního rogánu vlády a k vytvoření nerovnováhy mezi jednotlivými aktéry VaVaI.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je poradním orgánem vlády, jehož složení a způsob činnosti jsou navrženy tak, aby poskytovaly nezávislou odbornou radu vládě. Zákonem není určeno, s kým přesně musí RVVI konzultovat své závěry, což zajišťuje flexibilitu a efektivitu v procesu vytváření podkladů pro vládu. Z tohoto důvodu není nutné, ani vhodné specifikovat, že musí existovat povinné zastoupení určitého segmentu, v tomto případě podnikového výzkumu, v zákoně.
Současný legislativní rámec umožňuje dostatečný prostor pro zapojení různých aktérů, včetně podnikové sféry, do procesu tvorby národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. Podnikový sektor má možnost se podílet na formulaci stanovisek prostřednictvím existujících platforem a pracovních skupin, což zajišťuje, že jejich hlas je slyšet, aniž by bylo nutné formalizovat jejich zastoupení na úrovni zákona.

	1273
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 39 odst. 2 a 3 (výše pokuty za přestupky při neplnění povinnosti VO vůči evidenci VO)
Doplnit § 39 odst. 2:
„(2) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci se dopustí opomenutí tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1. Za tento přestupek lze uložit při prvním přestupku napomenutí, při druhém a dalším pokutu do 10 000 Kč.“
a návazně odst. 3:
„(3) Opomenutí podle odstavce 2 projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které je podle zvláštního právního předpisu13 správním orgánem příslušným k řízení.
13 “Zákon č. 250/2016 Sb.“.
Zdůvodnění:
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku. Neplnění povinnosti podle § 39 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. není přestupkem („Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.“), ale opomenutím („… opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat …“). Rovněž navržená výše pokuty za opomenutí neodpovídá jeho závažnosti a společenské škodlivosti (např. pokud by návrh zákona explicitně nestanovoval výši pokuty, bylo by ji možné podle § 46 uložit jen do výše 1 000 Kč) a není v relaci k ustanovením § 38 zákona č. 250/2016 Sb. Dále bez odůvodnění návrh zákona nevyužívá prvního stupně správního trestu – napomenutí (viz § 35 zákona č. 250/2016 Sb.).
Rovněž návrh zákona v odst. 3 explicitně neuvádí, kde je správním orgánem příslušným k řízení (pokud by ho neuvedl, byl by správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Navržena úprava, aby “trestem” byl pouze výmaz podle § 39.
Mezi přestupky (viz ustanovení o přestupcích) již porušení této povinnosti není uvedeno.

	1274
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 49 odst. 2 (nezávislý výzkum a transfer znalostí v režimu účinné spolupráce)
Nahradit 2. větu k § 49 odst. 2 zněním:
„V takovém případě může být výzkum nebo transfer znalostí financován z prostředků veřejné podpory nebo z vlastních zdrojů výzkumné organizace nebo ze soukromých zdrojů nebo jejich kombinací.“.
Zdůvodnění:
Návrh zákona ve 2. větě výrazně posouvá smysl ustanovení o nezávislém výzkumu a transferu znalostí v režimu účinné spolupráce tak, že je vždy nezbytná podpora z veřejných zdrojů. To je v rozporu s ustanovením přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky, který v čl. 2 bodu 90 v definici účinné spolupráce explicitně uvádí, že náklady může nést pouze jedna ze zúčastněných stran (tj. nezávislý výzkum a transfer znalostí v režimu účinné spolupráce může být plně financován ze soukromých zdrojů).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1275
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, § 50 nový odst. 6 (zamezení dvojí soutěže na stejnou službu nebo majetek)
Doplnit v § 50 nový odst. 6 zamezující dvojí soutěži na stejnou službu nebo majetek u projektů:
„(7) V případě, že v projektu není podrobně specifikován předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně ceny a kurzu platného v době podání návrhu projektu a dodavatele, postupuje příjemce podle zákona o zadávání veřejných zakázek“.
Zdůvodnění:
Ze stávajícího zákona do návrhu nového zákona nebylo převzato ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. zamezující dvojí soutěži na předmět služby nebo pořízení hmotného nebo nehmotného majetku ve výzkumu, vývoji a inovacích. Důsledkem by bylo, že v podpořeném projektu uvedená služba nebo majetek (přístroje, zařízení atd.) jsou často velmi specifické (včetně konkrétních parametrů nezbytných pro řešení projektu). Tuto službu nebo majetek bude muset příjemce soutěžit podle zákona o zadávání veřejných zakázek s tím, že se veškerá rizika nepřiměřené specifikace přenáší na něj. Současně to povede k podávání námitek dodavatelů a prodloužení doby od zahájení řešení projektu, kdy bude moci být služba nebo majetek využit a hlavně k značnému nárůstu administrativy, tj. k opaku deklarovaného účelu zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Předkladatel považuje za nezbytné postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. (Např. § 6 odst. 1 až 3 nebo § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek)
V tomto případě nelze vyhovět. Lze pouze doporučit, aby příjemce využil všech možností, které dává ZVZ pro nákup jedinečných služeb.
Současná právní úprava tak nenutí příjemce postupovat s požadovanou efektivitou při nakládání s veřejnými finančními prostředky. Poskytovatel nemá při rozhodování žádnou informaci o tom, jak byl dodavatel vybrán, jak byla vyhodnocena účelnost pořízení a zda se vybíralo z více nabídek.
ZVZ poskytuje i prostor pro pořízení služby či majetku v případě, kdy dodavatel je jen jeden na světě. Takto se postupuje např. při nákupu dat z WoS, kde existuje pouze jediný dodavatel.
V souladu  s vypořádáním s MK.

	1276
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 60 odst. 2 (doba poskytování institucionální podpory)
Doplnit období, na které je IP DKRVO na základě hodnocení poskytována:
„(2) Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci na dobu 5 let a pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace.
Zdůvodnění:
Cíle, na které je institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytována, období komplexního hodnocení podle metodiky hodnocení VO atd. jsou stanoveny na 5 let a na stejnou dobu musí poskytovatel vydat rozhodnutí o poskytnutí IP DKRVO tak, aby mohly být splněny cíle uvedené v dlouhodobé koncepcí rozvoje výzkumné organizace.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

V souladu s vypořádáním s MK.

	1277
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 61 odst. 5 (neplnění doporučení poskytovatele jako důvod pro odejmutí institucionální podpory)
Upravit § 61 odst. 5, věty první:
„(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud nejsou naplňovány cíle vyplývající z koncepce poskytovatele, dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace nebo Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory další doporučení pro činnost výzkumných organizací učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací.
Zdůvodnění:
Návrh nadbytečně uvádí jako důvod pro zahájení řízení o odejmutí institucionální podpory neplnění cílů koncepce poskytovatele, který je již uveden v § 60 odst. 2 („Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele“). Nelze-li podporu podle § 60 odst. 2 poskytnout, pak není možné ani zahájit řízení o jejím odnětí.
Návrh dále jako důvod uvádí nespecifikovaná „doporučení poskytovatele“ učiněné na základě hodnocení výzkumné organizace, které je rovněž nadbytečné a netransparentní. Hodnocení výzkumné organizace poskytovatelem předchází rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory (viz § 60 odst. 2) a pokud má poskytovatel nějaké výhrady či „doporučení“, musí je v rozhodnutí uvést. Podle Metodiky 2017+ resortní poskytovatelé jsou povinni rozhodnutí zveřejnit (kap. 11.2 bod 6). Zavádění dalších nespecifikovaných „doporučení poskytovatele“ se proto navrhuje nahradit rozhodnutím o poskytnutí institucionální podpory.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

	1278
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 62 odst. 1 písm. e), (vypuštění výjimky z nákladů na hodnocení)
Vypustit výjimku v § 62 odst. 1 písm. e):
„e) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů spojených s činností orgánů nebo organizačních složek státu hrazených podle písmene f) příslušným poskytovatelem a s výjimkou Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky, které postupují podle písmene g),“.
Zdůvodnění:
Výjimka postrádá smysl, protože náklady na zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů musí být u všech poskytovatelů limitovány stejně - do celkové výše 2,5 %. Náklady na další činnosti RVVI, GA ČR, TA ČR a AV ČR uvedené v písm. f) se vypuštěním výjimky nezmění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Viz připomínka MK 93.

	1279
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 64 odst. 1 písm. a), (podpora orientovaného výzkumu výlučně MŠMT).
V souladu s odůvodněním návrhu zákona ponechat pouze podporu projektů základního výzkumu GA ČR – stávající znění nahradit zněním:
„a) projekt v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu z výdajů Grantové agentury České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“.
Zdůvodnění:
Podporu na projekty orientovaného výzkumu na základě Národních priorit orientovaného výzkumu nemůže poskytovat pouze MŠMT, neboť by to bylo v rozporu s kompetencemi dalších resortů. V případě, že by vzhledem k omezeným zdrojům státního rozpočtu byly převážně nebo výlučně podporovány jen Národní priority orientovaného výzkumu, by byli všichni ostatní poskytovatelé účelové podpory zbyteční a její poskytování by bylo (v rozporu s dalšími ustanoveními návrhu zákona) monopolem MŠMT. Uvedená zásadní změna systému podpory VaVaI je navíc v rozporu s odůvodněním návrhu zákona, které k § 63 uvádí: „Proto je poskytování účelové podpory na projekty základního výzkumu a orientovaného výzkumu vyhrazeno Grantové agentuře České republiky, která byla za tím účelem zřízena. Ostatní poskytovatelé mohou podporovat projekty aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí.”
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

	1280
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 73 odst. 3 (návrhy projektů v anglickém jazyce)
Doplnit druhou větu následovně:
„V takovém případě poskytovatel současně uskuteční hodnocení návrhů projektů a vyhotovuje další písemnosti rovněž v anglickém jazyce a příjemce předkládá podklady k řešení projektu ústředním a kontrolním orgánům rovněž v anglickém jazyce.“.
Zdůvodnění:
Navrhuje se doplnit ustanovení o povinnostech poskytovatele i o oblast příjemce tak, aby celá agenda projektu byla vedena v anglickém jazyce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Odstavec 3 byl upraven podle připomínky MMR 229. Z textu je zřejmé, že připustí-li poskytovatel použití AJ, platí to pro obě strany.

	1281
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 74 odst. 2 (výzva vybraným osobám pouze u MV a MO)
Vypustit § 74 odst. 2 (a návazně zrušit číslování u stávajícího odst. 1).
Zdůvodnění:
Znění odst. 2 je v rozporu se zněním odst. 1 a s kompetencemi poskytovatelů. Odst. 1 umožňuje zadat řešení projektů výzvou vybraným osobám rovněž v případech „u kterých je předpoklad, že mohou být přímo zneužity ke spáchání újmy veřejnému zdraví, zemědělské produkci a dalším rostlinným a zvířecím populacím, životnímu prostředí“ atd. Tyto výzvy nespadají do působnosti MO a MV, a odst. 2, který tyto výzvy omezuje jen na MO a MV, je třeba vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Možnost je spojována pouze s obranným a bezpečnostním výzkumem, což do působnosti Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany spadá.

	1282
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 76 odst. 2 (délka hodnotící lhůty)
Upravit v § 76 odst. 2 třetí větu a vypustit čtvrtou větu:
„ … Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 210180 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků.“
Zdůvodnění:
Vzhledem k tomu, že délka hodnotící lhůty je stanovena jako maximální, není možné ji v průběhu výzvy prodlužovat a navržené řešení je formální a nepovede k jejímu zkrácení, protože poskytovatel ji může prodloužit na 240 dnů s odůvodněním, že nemá předepsaný počet oponentních posudků.
Navrhuje se proto stanovit tuto lhůtu na 210 dnů jako maximální a bez možnosti prodloužení, proto, že prodloužení o 60 dnů kvůli získání chybějících posudků (tj. např. v případě nedodání posudku oponentem nebo u třetích posudků atd.) je zjevně nepřiměřené.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.


	1283
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 82 odst. 1 (lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory projektu)
Prodloužit lhůtu pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory projektu na 90 dnů:
„(1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory se stanovuje na nejvýše 60 90 dnů.“.
Zdůvodnění:
Navržená lhůta 60 kalendářních dnů byla převzata ze stávajícího zákona (§ 10 odst. 1), ale nereflektuje změnu na veřejnoprávní smlouvu (podle zákona č.2018/2000 Sb., rozpočtová pravidla a ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu.) a její důsledky uvedené v § 80 a 81:
1. podle § 80 odst. 2 je uchazeč oprávněn podat námitky do 15 kalendářních dnů od zpřístupnění výsledků výzvy,
2. podle § 81 odst. 1 je poskytovatel povinen odeslat rozhodnutí o námitkách ve zvlášť odůvodněných případech (které lze s jistotou předpokládat vzhledem ke složitosti problematiky) do 60 kalendářních dnů od doručení námitek.
3. v případě vyhovění námitkám musí poskytovatel s příjemcem či příjemci uzavřít smlouvu, kde se proces pro daný projekt vrací k  uzavření smlouvy podle § 70. S maximálním úsilím na obou stranách ho nelze zkrátit na méně než 15 kalendářních dnů (zejména v případech konsorciálních projektů, kdy je smlouva uzavírána s více než jedním příjemcem).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
§ 77

	1284
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 85 odst. 1, 2. věta (výsledek hodnocení VO)
Vypustit závěr § 85 odst. 1, 2. věty:
„Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.“.
Zdůvodnění:
Odpovědnost za poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, která je závislá na výsledku hodnocení, nese výlučně poskytovatel. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborný a poradní orgán vlády, nikoliv subjekt nadřízený poskytovatelům, který by měl jejich činnost (tj. výsledky hodnocení VO) hodnotit, kontrolovat popř. bez jakékoliv odpovědnosti měnit.
Zásadním důvodem, proč další projednávání s RVVI vypustit je, že proces poskytnutí podpory dále prodlouží nejméně o tři měsíce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
§ 80, byla navržena kompromisní úprava dle dohody s MK 96.


	1285
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 86 (kontrola nejen institucionální podpory)
Zajistit stejné podmínky pro institucionální, účelovou a systémovou podporu - přesunout § 86 na závěr hlavy VI jako § 90 a upravit jeho znění:
„§ 90
Kontrola institucionální podpory
Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5 % objemu institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % příjemců, kterým poskytl institucionální podporu v daném kalendářním roce, a při tom zohlednit výzkumnou nejistotu a další specifika vědecké činnosti podle § 2 odst. 1 písm. f) tohoto zákona“,
a návazně vypustit v § 89 odst. 3.
Zdůvodnění:
Institucionální podpora je jediná, která má samostatný § o kontrole - pro účelovou je kontrola řešena v § 89 odst. 3 a pro systémovou podporu její kontrola v návrhu zákona není uvedena. Bez odůvodnění tak bylo z návrhu zákona vypuštěna část ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 130/2002 Sb.
U příjemců s jedním programem s několika projekty, z nichž jeden je dominantní navíc může dojít díky navrženým podmínkám („nejméně u 5 % objemu účelové podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % projektů v programu“) k tomu, že dominantní projekt bude kontrolován opakovaně každoročně a ostatní projekty vůbec ne.
Zákon by také měl pomoci zohlednit specifika vědecké práce při kontrolách podpory.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Ustanovení o kontrole (ex 86 + 87 + 89 byla spojena a zjednodušena do jednoho ustanovení (§ 82).
Parametr určující nejmenší možný objem ročně prováděných kontrol byl zcela vynechán, proces byl podle připomínky MPO podřízen zákonu o finanční kontrole s doplnění podle připomínky MD 12

	1286
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 90 odst. 2 (zveřejňování informací o vědeckých publikacích VO převážně financovaných z veřejných prostředků)
Doplnit § 90 odst. 2:
„(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění, s výjimkou těch výzkumných organizací na které se vztahuje ustanovení § 92 odst. 5 nebo výsledků realizovaných transferem znalostí.“.
Zdůvodnění:
Navržené ustanovení je v rozporu s ustanovením § 92 odst. 5 („Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu29, může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků“), které na základě ustanovení zákonů č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, stanovuje povinnost poskytovat údaje jen pro státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce, popř. subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.
Navržené ustanovení je současně v rozporu s ustanoveními o transferu znalostí (§ 2 odst. 1 písm. d) a následující) – výzkumná organizace může buď plnit jeden z hlavních cílů návrhu zákona a „vytvářet společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch“ (spoluprací při výzkumu, poradenstvím, poskytováním licencí, převodem práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, mobilitou) nebo může své výsledky zveřejňovat. Obojí najednou (s výjimkou publikací) možné není. Navržené ustanovení tak zužuje transfer výsledků pouze na publikační činnost.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Došlo k provázání povinností podle § 48 a § 88.
Pokud jde o vztah publikace a transferu, ustanovení se týká pouze zpřístupnění vědeckých publikací. Není-li výsledek publikován, povinnost podle odstavce 2 nemůže vzniknout a výsledek je „chráněn“ odstavcem 3. Obecná povinnost informace podle odstavce 1 prostřednictvím IS VaVaI však trvá, neboť jde o podmínku užití podpory.

	1287
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 96 odst. 1 písm. e), (zveřejňování informací o nepodpořených návrzích projektů)
Vypustit část návrhu o nepodporovaných návrzích projektů:
d) e) „projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a o návrzích projektů, které byly podány do výzvy k podávání návrhů projektů a kterým poskytovatel neposkytl účelovou podporu, včetně informací o důvěrnosti údajů,“.
Zdůvodnění:
Návrh zákona zavádí novou povinnost evidencí návrhů projektů, které nebyly podpořeny, aniž u jiných aktivit by tento systém byl navrhován (takto by např. mohly být evidovány neúspěšné aktivity mezinárodní spolupráce, sdílených činností, činností velkých výzkumných infrastruktur apod.). Návrhem nejen že nedochází k zjednodušení administrativy, naopak při nízké úspěšnosti v některých programem k jejímu řádovému nárůstu. Návrh navíc není v důvodové zprávě ani odůvodněn, resp. odůvodnění je v rozporu s ním – mají se sledovat všechny činnosti a aktivity VaV a pokud není projekt podpořen, žádná činnost podpořená z veřejných prostředků se nerealizuje.
Navržené ustanovení nemá obdobu ve vyspělých zemích a to mj. proto, že pokud uchazeči budou vědět, že informace o jejich nepodpořených projektech budou zveřejněny, budou poskytovat jen obecné informace tak, aby mohli při další výzvě dopracovaný návrh předložit znovu. Tím výrazně omezí hodnocení odborné kvality návrhů, jejich hodnocení bude ryze formální a výsledný efekt návrhu ustanovení bude celospolečensky kontraproduktivní – jediný, kdo na něm bude profitovat, budou poradenské firmy, píšící projekty na zakázku.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1288
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 96 odst. 2 písm. a), (doplnění údajů IS VaVaI o kooperativním výzkumu)
Doplnit na konec věty v písm. a):
„ … licencích a o smluvním a kooperativním výzkumu.
Zdůvodnění:
V rozporu s dokumenty EU jsou v návrhu zákona pod pojmem „smluvní výzkum“ zahrnuty jak vlastní pojem „smluvní výzkum“, který není nezávislým výzkumem, není zahrnut do účinné spolupráce (čl. 1.3 bod 16 písm. h) a je hospodářskou činností, tak kooperativní (tj. kolaborativní) výzkum, který je naopak nezávislým výzkumem, je zahrnut do účinné spolupráce a je nehospodářskou činností (čl. 1.3 bod 16 písm. h), čl. 2.1.1 bod 20 písm. a), bod ii) Rámce 2022). Údaje o smluvním a o kooperativním výzkumu je proto nutné vést v IS VaVaI odděleně tak, aby je bylo možné použít při hodnocení VO a dalších činnostech, k nimž má IS VaVaI podle § 94 sloužit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Na základě připomínky AV896 zůstanou v daném ustanovení pouze údaje o transferu znalostí s tím, že rozsah těchto údajů bude podrobněji vymezen v prováděcím předpise.

	1289
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 96 odst. 2 písm. b) a návazně k § 59 nový odst. 7 a § 75 odst. 1 (pracovní úvazky výzkumných pracovníků)
Ustanovení § 96 odst. 1 písm. b) vypustit, alternativně případně doplnit:
a) v § 59 nový odst. 7:
„(7) Pro účely poskytnutí a kontroly institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů28.“.
b) v § 75 odst. 1 doplnit, že oprávnění shromažďovat osobní údaje o návrzích projektů zahrnuje i pracovní úvazky výzkumných pracovníků a současně nejen shromažďování, ale i zpracování těchto údajů:
„(1) Pro účely poskytnutí a kontroly účelové podpory a hodnocení programů je poskytovatel oprávněn shromažďovat a zpracovávat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů a pracovních úvazků výzkumných pracovníků. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu27. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů28.“
Zdůvodnění: 
Povinnost příjemců uvádět údaje o výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce je třeba buď vypustit - ani v Důvodové zprávě není uvedeno, k čemu má další shromažďování citlivých osobních údajů sloužit, navíc je v prováděcím předpise uvedeno, že se to týká pracovníků s vyšším úvazkem než 0,5 (pro kontrolu apod. je tento údaj nadbytečný).
Variantou v případě doplnění legitimního odůvodnění je zavést zákonem oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o pracovních úvazcích jednotlivých výzkumných pracovníků, které jsou osobními údaji (tj. nestačí uvést, že IS VaVaI tyto údaje obsahuje nebo že pracovník VO je povinen je podle § 6 odst. 6 poskytnout, zákon musí stanovit oprávnění orgánu státní správy tyto údaje shromažďovat a zpracovávat nejen pro projekty, ale i pro IP DKRVO). Dosud byly údaje o pracovních úvazcích uváděny agregátně bez uvedení osobních údajů a výše pracovních úvazků jednotlivých výzkumných pracovníků. Současně je třeba jednoznačně stanovit, kdo je výzkumný pracovník (viz připomínka č. 3 a návrh na doplnění vymezení tohoto pojmu do definic návrhu zákona).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Vypuštěno podle MK 101.


	1290
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části III. - návrh zákona, k § 100 a § 101 (Integrované prostředí pro administraci účelové podpory), k části VI.2 k § 9 a § 11 až 14 (digitální úkony Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory – IP AÚP) a k části I – návrh usnesení vlády
Upravit znění § 100, § 101 a 118, vypustit § 9 a § 11 až 14 návrh nařízení vlády o IS VaVaI a upravit jeho název, a doplnit do návrhu usnesení vlády úkol pro RVVI předložit vládě do 31. 12. 2025 návrh koncepce a realizace IP AÚP:
a) § 101 označit jako § 100 a upravit jeho znění včetně jeho názvu:
„§ 1001
Obsah iIntegrovaného prostředí pro administraci účelové podpory
(1) Integrované prostředí pro administraci účelové podpory (dále jen „integrované prostředí pro administraci“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem je správce a provozovatel informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, a který sjednocuje způsob poskytování všech údajů o projektech a poskytuje uživatelské rozhraní zejména pro …
(2) Správce integrované prostředí pro administraci je oprávněn pro výkon své působnosti využívat údaje ze základních registrů a jiných agendových informačních systémů veřejné správy umožňující jednoznačnou identifikaci příjemců a dalších účastníků projektů.
b) § 100 označit jako § 101 a upravit jeho znění:
„§ 1010
Poskytování údajů v iIntegrovaném prostředí pro administraci
(1) Uchazeč je povinen podávat návrh projektu prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (dále jen „integrované prostředí pro administraci“). Rozsah údajů stanovuje poskytovatel podle § 73 až § 75 tohoto zákona. Příjemce je povinen předávat poskytovateli informace o realizaci projektu prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci. Rozsah údajů stanovuje poskytovatel podle § 70 tohoto zákona.
(2) Integrované prostředí pro administraci umožňuje prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon. Úlohu správce a provozovatele integrovaného prostředí pro administraci plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
(3) Integrované prostředí pro administraci využívá pro výkon své působnosti údaje ze všech potřebných základních registrů a jiných agendových informačních systémů veřejné správy umožňující jednoznačnou identifikaci uchazečů, příjemců, dalších účastníků a řešitelů projektů.
(4) Poskytovatel je povinen po vyhodnocení výzvy zpřístupnit uchazeči prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci údaje související s posuzováním a hodnocením podaného návrhu projektu. Příjemci podpory jsou dále dostupné údaje související s administrací projektu.
(5) Uchazeč a příjemce jsou povinni informovat o změnách údajů předaných poskytovateli prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci podle § 56 odst. 1 a 2 tohoto zákona v souladu s podmínkami stanovenými ve výzvě k podávání návrhů projektu nebo ve smlouvě o poskytnutí podpory. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(6) Integrovaného prostředí pro administraci se nepoužije pro projekty operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro projekty podle § 9 s tím, že údaje o nich jsou dostupné pouze poskytovateli podpory a příjemci daného projektu.“
c) doplnit znění § 118: a návazně upravit znění § 106:
„Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení § 109 až § 112, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025 a s výjimkou ustanovení § 100 a § 101, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2029“.
a návazně upravit znění § 106:
„Vláda stanoví nařízením podrobnější obsahové náležitosti § 4, § 5, § 8, § 37, § 49, § 61, § 62, § 63, § 65, § 68, § 70, § 72, § 73, § 79, § 89, § 95, § 96, a § 97 a § 100.“
d) Upravit název návrhu nařízení vlády o IS VaVaI a IP AÚP na „o Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací“, uvozovací větu upravit na „k provedení § 95 až § 99100“ a vypustit z něj§ 9 a § 11 až 14.
e) V části I. – návrh usnesení vlády upravit bod II:
„II. ukládá ministryni pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyni Rady pro výzkum, vývoj a inovace
a) vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona podle bodu I tohoto usnesení,
b) předložit vládě do 31. prosince 2025 návrh koncepce a realizace Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory;“.
Zdůvodnění nezbytnosti úpravy nebo vypouštění částí o IP AÚP:
Úprava § 100 a § 101 a návazně § 118 návrhu zákona a § 9 a § 11 až 14 návrhu nařízení vlády o IS VaVaI a IP AÚP, je nezbytná, protože:
1. pouze ideový záměr Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (IP AÚP) bez konkrétních podrobností byl představen v červnu 2023 a dosud nebyl dále rozpracován,
2. ze zkušeností poskytovatelů s přípravou výrazně menších systémů jak rozsahem, tak působností (viz např. projekt TA ČR “Pořízení informačního systému TA ČR a zajištění jeho provozu a rozvoje” doba realizace 2017 – 2022) vyplývá, že naplnění realizace v navrženém období 2 let může být rizikové,
3. programy jednotlivých poskytovatelů se výrazně liší a RVVI v uplynulých 8 letech nedosáhla žádného pokroku v jejich metodickém sjednocení a ani na něm nepracovala (stále platí Principy hodnocení programů z r. 2015 a RVVI nebyla ani zahájena příprava standardní metodiky obdobné hodnocení VO),
4. dopady, které by nezavedení plně funkčního a otestovaného Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory od 1. 1. 2026 mělo, by byly pro účelovou podporu a její příjemce likvidační (zastavení nejen nové účelové podpory v ČR, ale i řady již řešených projektů, kde by nebylo možné doplnit smlouvy o podpoře, např. ani v případě úmrtí řešitele a dalších jednoznačných případech),
5. chybí analýza srovnání se stavem v zahraničí (není ani popsán informační systém EK, kterým se zřejmě předkladatel ideově inspiroval),
6. chybí nezbytné podklady (procesní schéma aj.) nutné pro zahájení prací na přípravě IP AÚP a jeho propojení s dalšími veřejnými registry – není uvedeno, jak a zda vůbec bude IP AÚP komunikovat a jaké údaje bude získávat nebo je poskytovat s informačními systémy MF (zejm. RISPR – Rozpočtový informační systém určený pro přípravu návrhu státního rozpočtu, IISSP – Integrovaný informační systém státní pokladny, ZED – Zjednodušená evidence dotací apod.), s dalšími veřejnými informačními systémy státní správy (včetně dvou IS MŠMT uvedených v návrhu zákona tj. Evidence výzkumných organizací schválených k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a EVO – Evidence výzkumných organizací), ani s vlastním IS VaVaI – Informačním systémem výzkumu, vývoje a inovací.
Zdůvodnění navržených změn:
a) K nově navrženému § 100 - nejprve je nutné v odst. 1 stanovit, co je IS AÚP – z definice informačního systému v § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb. („informačním systémem veřejné správy funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací. Každý informační systém veřejné správy zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, provozní údaje a dále technické a programové prostředky, případně jiné nástroje umožňující výkon informačních činností,“) vyplývá, že má jít o informační systém veřejné správy. Dále je třeba uvést, kdo je jeho správcem – měl by jím být správce IS VaVaI, ze kterého bude čerpat nejvíce údajů a jeho účel. Pokud předkladatel chtěl předloženým návrhem zřídit jen nadstavbu IS VaVaI (poskytování dalších uživatelských funkcí atd.) a neukládat další povinnosti příjemcům a poskytovatelům, jak z některých částí předloženého návrhu vyplývá, pak je třeba ustanovení o IS AÚP z návrhu zákona ve všech jeho částech vypustit.
V odst. 2 musí být doplněno oprávnění správce shromažďovat údaje z veřejných registrů apod.
b) K nově navrženému § 101:
V odst. 1 je nutné doplnit ustanovení, že rozsah údajů ve výzvě stanovuje poskytovatel (podle § 73 až § 75 tohoto zákona), který za vyhlášení výzvy a za využití účelových prostředků odpovídá. Stejné ustanovení je nutné doplnit pro realizaci projektu podle smlouvy o poskytnutí podpory (podle § 70), kterou uzavírá poskytovatel.
V odst. 2 je vypuštěno určení úlohy správce a poskytovatele, které je řešeno již v § 100.
V odst. 3 je doplněno, že IP AÚP zajišťuje všechny údaje z registrů a informačních systémů veřejné správy (pokud by měli poskytovatelé nebo příjemci část údajů z nich jako nyní ručně doplňovat, ztrácí IP AÚP smysl).
V odst. 4 je vypuštěno nejasné ustanovení o dostupnosti údajů a administraci projektů, na které nemají podle návrhu zákona uchazeči nárok.
V odst. 5 byla povinnost uchazeče a příjemce specifikována odkazem na příslušnou část zákona (§ 56 odst. 1 a 2 tohoto zákona).
K odst. 6 – chybí odůvodnění, proč vedle IP AÚP mají fungovat další tři systémy; již nyní má IP AÚP zajišťovat administraci projektů vycházejících z různých právních předpisů, různých typů od základního výzkumu až po inovace, s různými cíli atd. Pro všechny projekty by měl být používán jednotný systém IP AÚP s tím, že část údajů nebude např. veřejně přístupná, jinak nebude naplněn důvod zřízení IP AÚP.
c) K úpravě § 106 a k doplnění § 118:
Odložení účinnosti v případě, že nebudou § 100 a 101 vypuštěny se navrhuje vzhledem z důvodů uvedených ve zdůvodnění nezbytnosti úpravy ustanovení o IP AÚP výše. Návazně na úpravy prováděcího předpisu je třeba upravit i § 106.
d) K úpravě NV o IS VaVaI
Z návrhu části prováděcího předpisu k Integrovanému prostředí pro administraci účelové podpory – IP AÚP) je zřejmé, že předkladatel má jen obecnou ideovou představu o údajích, které by měly být jeho prostřednictvím administrovány. V § 12 návrhu prováděcího předpisu pouze uvádí, že kromě údajů již evidovaných v IS VaVaI má IP AÚP obsahovat zejména (?) „údaje nezbytné pro posouzení a hodnocení návrhu projektu podle § 77 až 79 zákona a údaje nezbytné pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory podle § 70 zákona a přílohy požadované poskytovatelem“ (prováděcí předpis tak opakuje návrh zákona). V dalších ustanoveních návrh prováděcího předpisu pouze konstatuje samozřejmé skutečnosti, že údaje bude možné podle § 73 odst. 3 zákona uvádět i v anglickém jazyce (§ 11), že podání návrhu projektu bude probíhat digitální formou (§ 12 odst. 1), stejně jako podání zprávy o realizaci projektů (§ 13) a že IA OÚP bude údaje přebírat z IS VaVaI  (§ 9 a 14).
Vzhledem k tomu, že nyní navržená ustanovení prováděcího předpisu jsou minimálně nadbytečná a vzhledem k výše navrženému odložení účinnosti zákona u § 100 a § 101 se navrhuje prováděcí předpis zúžit na tu část, která je nyní známa, tj. na IS VaVaI. V případě, že po předložení návrh koncepce a realizace IP AÚP (podle návrhu doplnění usnesení vlády) by bylo nezbytné k IP AÚP vydat prováděcí předpis, může to vláda udělat i bez zmocnění v zákoně.
e) K doplnění návrhu usnesení vlády
Vzhledem k  připomínkám uvedeným výše ve zdůvodnění nezbytnosti úpravy ustanovení o IP AÚP je třeba připravit ucelený a podložený návrh koncepce a realizace Integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a projednat ho se zainteresovanými stranami (od poskytovatelů podpory až po příjemce a další uživatele IP AÚP) a stejně jako jiné zásadní koncepce ovlivňující systém podpory VaVaI materiál předložit vládě ke schválení.
Tato připomínka je zásadní.
	Integrované prostředí pro administraci účelové podpory vypuštěno.

	1294
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části VI.1 - nařízení vlády obecné, k § 1 odst. 1 bod 6 (ke způsobilosti nákladů na popularizaci u VaV projektů)
Doplnit § 1 odst. 1 bod 6:
„6. náklady na popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí s výjimkou projektů podporovaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky1).“
1) Článek 25 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.“
Zdůvodnění:
Náklady na popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí jsou u projektů podporovaných podle článku 25 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (což jsou projekty všech programů výzkumu a vývoje) VaVaI nezpůsobilými náklady a proto je nutné v prováděcím předpise, který specifikuje způsobilé náklady, uvést výjimku.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Jde o nejširší možnou množinu způsobilých nákladů. Poskytovatel si vybere ty náklady, které jsou relevantní. 
Bod 6 není podle blokové výjimky. Může být důvodem notifikace, pokud by bylo nutné ověřit slučitelnost podpory. Bloková výjimka není jedinou možností, jak vydávat veřejné finanční prostředky na výzkum, vývoj a inovace.
Komentář neustále zdůrazňuje, že není možné užít veřejné finanční prostředky na jiné náklady než dle GBER. To ale není pravda. Pro náklady dle GBER platí bloková výjimka. Pro ostatní náklady neplatí a je třeba provést notifikaci, která potvrdí (nebo nepotvrdí) slučitelnost s pravidly veřejné podpory.
Proces notifikace byl u návrhů programů zcela běžný a i zákon č. 130/2002 Sb. jej předjímal jako jednu z podmínek. 

	1295
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části VI.2 - nařízení vlády o IS VaVaI, nový § 7 (chybějící údaje o veřejných zakázkách)
Doplnit nový § 7 (a následující přečíslovat), který návazně na § 96 odst. 1 písm. f) návrhu zákona stanoví, které údaje o veřejných zakázkách se vedou v IS VaVaI.
Zdůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Údaje o veřejných zakázkách podle § 96 odst. 1 písm. f) návrhu zákona ale návrh prováděcího předpisu neuvádí.
Tato připomínka je zásadní.
	Není nutné zavádět další ustanovení, neboť zůstane zachován současný stav, kdy se v IS VaVaI shromažďují stejné informace o projektech financovaných na základě VES a projektů, které jsou veřejnou zakázkou. Jedinou odlišností je, že v záznamu projektu veřejné zakázky není evidován kód VES, nýbrž skutečnost, že jde o veřejnou zakázku.
Soubor údajů zůstane tedy shodný – nevyznačí se kód výzvy k podávání návrhů projektů, nýbrž skutečnost, že jde o veřejnou zakázku.

	1296
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části VI.2 - nařízení vlády o IS VaVaI, nový § 8 (chybějící údaje o hodnocení)
Doplnit nový § 8 (a následující přečíslovat), který návazně na § 96 odst. 1 písm. h) návrhu zákona stanoví, které údaje o hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur se vedou v IS VaVaI.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1297
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části VI.2 - nařízení vlády o IS VaVaI, nový § 9 (chybějící údaje o koncových uživatelích systémového projektu)
Doplnit nový § 9 (a následující přečíslovat), který návazně na § 96 odst. 1 písm. i) návrhu zákona stanoví, které údaje o hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur se vedou v IS VaVaI.
Zdůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Údaje o koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací podle § 96 odst. 1 písm. i) návrhu zákona ale návrh prováděcího předpisu neuvádí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1298
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části VI.2 - nařízení vlády o IS VaVaI, nový § 12 (chybějící údaje o smluvním a kooperativním výzkumu)
Doplnit nový § 12 (a následující přečíslovat), který návazně na § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona stanoví, které údaje o smluvním a kooperativním výzkumu se vedou v IS VaVaI.
Zdůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Údaje o smluvním a kooperativním výzkumu podle § 96 odst. 2 písm. a) návrhu zákona ale návrh prováděcího předpisu neuvádí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1299
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K části VI.3 - nařízení vlády o evidenci VO, k § 3 odst. 1 (sbírka listin evidence VO)
Specifikovat jmenovitě údaje, které obsahuje sbírka listin evidence VO, např.:
„(1) Sbírka listin obsahuje doklady prokazující naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí[footnoteRef:11] přiložené k žádosti o zápis do evidence: [11:  Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.] 

a) identifikační údaje (název, IČO, sídlo a právní forma),
b) hlavní cíl činnosti,
c) vedení odděleného účetnictví pro hospodářské činnosti,
d) zamezení přednostního přístupu k výsledkům činnosti,
e) datum podání žádosti o zápis,
f) datum zápisu,
g) datum poslední aktualizace údajů,
 a dokumenty podle § 3.“.
Zdůvodnění:
Prováděcí předpis má podle zmocňovacích ustanovení návrhu zákona (§ 107) mj. stanovit, které údaje IS VaVaI obsahuje. Tyto údaje návrh prováděcího předpisu neuvádí.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Ustanovení o evidenci výzkumných organizací bylo částečně upraveno.
Návrhy prováděcích předpisů nejsou předmětem mezirezortního připomínkového řízení.
Formuláře nebudou upravovány legislativně. Pouze se stanovuje povinnost MŠMT takový formulář zveřejnit.

	1300
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K částem IV a V - k Důvodové zprávě, kap. 7 „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty“ a k RIA kap. 3.1 a 3.2
Analyzovat a finančně vyčíslit chybějící dopady na státní rozpočet dané zavedením dalších agend poskytovatelů a rozšířením povinností příjemců podpory, které předložený návrh neobsahuje, nebo jsou vadné.
Zdůvodnění:
Předkládací zpráva neuvádí dopady návrhu zákona na státní rozpočet.
Důvodová zpráva v kap. 7 pouze odkazuje na RIA v kap. 3.2.
RIA v kap. 3.2 „Vyhodnocení variant“ uvádí náklady na zachování současného stavu ve výši 566 mil. Kč/r a náklady na implementaci nového zákona ve výši 426 mil. Kč/r. Náklady na implementaci nového zákona ale zahrnují prakticky jen náklady na Integrované prostředí pro administraci účelové podpory (IP AÚP) srovnávané s odhadovanými náklady na zachování současného stavu (viz str. 103 a 101 RIA).
Předpokládaný celkový finanční dopad návrhu zákona na státní rozpočet není uveden a bude spíše negativní – návrh zákona zavádí pro poskytovatele další agendy a pro příjemce další povinnosti. RIA, na kterou kap. 7 Důvodové zprávy odkazuje, obsahuje řadu nedostatků.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.
Do Důvodové zprávy doplněna základní tabulka z RIA. V podrobnostech se odkazuje na RIA, kap. 3.2, která je součástí předkládaného materiálu.

	1301
	Svaz průmyslu a dopravy ČR, 103/2023
	K částem IV a V - k Důvodové zprávě, kap. 7 „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na podnikatelské prostředí České republiky“ a k RIA kap. 3.2
Upravit hodnocení pozitivního dopadu na podnikatelské prostředí na neutrální a uvést konkrétní důvody.
Zdůvodnění:
Pro dopady návrhu zákona na podnikatelské prostředí bude klíčová finální podoba zákona a jeho naplňování v praxi, včetně dalších konkrétních kroků. Zákon sám o sobě by měl dát rámec, který nebude brzdit nástroje využívané v zahraniční a možnosti rozvoje apl. výzkumu. Obsahuje také některá rizika. Proto nyní lze jen obtížně hodnotit přínosy pro podnikatele. Uváděný příklad, že úprava podmínek pro otevřenou vědu (dostupnost výzkumných dat z projektů apod.) pozitivně ovlivní podnikatelské prostředí, jak uvádí kap. 7, není reálný.
Návrh řešení
Upravit hodnocení pozitivního dopadu na podnikatelské prostředí na neutrální a uvést konkrétní důvody.
Tato připomínka je doporučující.
	Uplatnění pravidel otevřeného přístupu ke znalostem a k datům s nimi spojeným zlepšuje bezplatný přístup všech zájemců ke znalostem a k pracovištím, která tyto znalosti vytváří. To platí i pro podnikovou sféru, resp. pro její vývojová pracoviště. Údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mohou být opakovaně použity také pro komerční účely. Využití znalostí a schopností výzkumných pracovišť je jednou z podmínek (určitě nikoliv jedinou) dlouhodobé konkurenceschopnosti.

	1302
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SUJB/ŘTP/28409/2023
	K materiálu – důvodová zpráva
K bodu 2.1.2	Chybějící provázanost koncepčních dokumentů (obecná část)
Věta: „Co se týče koncepce výzkumu, vývoje a inovací poskytovatelů, zákon č. 130/2002 Sb. sice ústředním a jiným správním úřadům odpovědným za výzkum a vývoj v oblasti svých působností přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a jejich realizaci ukládá.“ není dokončená. Zřejmě chybí tato část textu ze Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace: „ale ve skutečnosti není efektivita vynakládání veřejných prostředků ve vazbě na naplňování cílů koncepce poskytovatele dostatečně vyhodnocována.“
Doporučujeme zvážit provedení výše uvedeného doplnění.
	Akceptováno.
Byla upravena RIA.

	1303
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SUJB/ŘTP/28409/2023
	K materiálu – důvodová zpráva
K bodu 2.1.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (obecná část)
Odstavec: „Od počátku vytváření Evropského výzkumného prostoru vzrůstají nároky nejen na efektivitu, hodnocení a správu výzkumu, ale rovněž i na etiku výzkumu a souvisejících oblastí. Instituce Evropské unie již vydaly dílčí dokumenty ohledně řešení etických aspektů ve výzkumu, je však nezbytné řešit je především na národní úrovni. Na národní úrovni otázku etiky obsahuje především Etický rámec výzkumu, který vláda schválila dne 17. srpna 2005. Etikou“ není dokončen. Doporučujeme jeho doplnění.
	Akceptováno.
Osamocené slovo bylo vypuštěno.

	1304
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SUJB/ŘTP/28409/2023
	K materiálu – důvodová zpráva
K § 2 odst. 1 písm. a) a b) základní výzkum a aplikovaný výzkum (zvláštní část)
Doporučujeme odstranit slovo „historicky“, vyskytuje se v uvedené části textu dvakrát:
„…pojem průmyslový výzkum je pouze vymezením kategorie podpory pro stanovení intenzity podpory z veřejných prostředků, nicméně jeho definice podle nařízení Komise umožňuje zohlednění nejen toho, co je historicky u nás historicky vnímáno jako průmysl (ve vazbě na výrobek), ale aplikaci slov postup nebo služba lze dovozovat, že zahrnuje i to, co se označuje jako neprůmyslový výzkum.“.
	Akceptováno.

	1305
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost, SUJB/ŘTP/28409/2023
	K materiálu – důvodová zpráva
K § 16 (zvláštní část)
Doporučujeme opravit překlep ve slově „infrastruktury“:
Rada je také ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pověřena přípravou principů pro hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu přípravou principů pro hodnocení testovací a experimentální infrasturuktury infrastruktury.
	Akceptováno.

	1306
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 39 a § 46
Doporučujeme upravit problematiku přestupků na jednom místě v zákoně, jak je doporučeno v bodě 3.6. Systematika ustanovení o přestupcích dokumentu Zásady tvorby právní úpravy přestupků (autor dokumentu MV ČR).
	Akceptováno.

	1307
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 27 odst. 3 písm. a) 
Doporučujeme opravit překlep ve slově „působnosti“.
„a) plní povinnosti poskytovatele podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) a e) podle své půosbnosti působnosti,“
	Akceptováno.
Text byl vypuštěn.

	1308
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 29 odst. 5
Na konci věty jsou dvě tečky. Doporučujeme odstranit tento překlep.
	Akceptováno.

	1309
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 44 odst. 2
Doporučujeme níže uvedenou úpravu. Spojení „schválených pro přijímání výzkumných pracovníků“ je uvedeno dvakrát.
„(2) Evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je veřejně přístupná, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropských společenství evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny.“
	Akceptováno.

	1310
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 69 odst. 5
Doporučujeme opravit překlep – čárku mezi níže uvedenými větami nahradit tečkou.
„(5) Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou,. Pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně.“
	Akceptováno.

	1311
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 92 odst. 3
Doporučujeme nahradit slovo „tato“ slovem „tyto“.
„(3) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tatotyto údaje z výzkumu již zveřejněna.“
	Akceptováno.

	1312
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 95 odst. 1
Doporučujeme slovo „Informačího“ nahradit slovem „informačního“.
„(1) Úlohu správce a provozovatele Iinformačního systému výzkumu, vývoje a inovací plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.“
	Akceptováno.

	1313
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 103 odst. 2
Doporučujeme doplnit čárku do věty.
„(2) Předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací vztahující se k podpoře, která byla poskytnuta podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
	Akceptováno.

	1314
	Státní úřad pro jadernou bezpečnost,SUJB/ŘTP/28409/2023
	K § 107 
Způsob formulace paragrafu 107 (Vláda stanoví nařízením podrobnější obsahové náležitosti § 4, § 5, § 8, § 37, § 49, § 61, § 62, § 63, § 65, § 68, § 70, § 72, § 73, § 79, § 89, § 95, § 96, § 97 a § 100.) neodpovídá požadavkům čl. 49 Legislativních pravidel vlády. V souladu s čl. 49 odst. 1 a 5 LPV by mělo zmocnění vymezit konkrétní věci, které mají být v nařízení upraveny, a rozsah, v jakém mají být v nařízení upraveny. Pouhý odkaz na paragrafy zákona, která mají být provedena nařízením, nestačí. 
Doporučujeme přeformulovat zmocňovací ustanovení tak, aby odpovídalo požadavkům čl. 49 LPV.
	Akceptováno.

	1315
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 73 odst. 5:
Klasifikace smlouvy o poskytnutí podpory jako veřejnoprávní smlouvy a použití části páté správního řádu pro otázky neupravené zvláštním zákonem neumožňuje v plné míře reflektovat potřeby právních vztahů v oblasti podpory aplikovaného výzkumu a inovací. Tato oblast vyžaduje dostatečnou flexibilitu a potenciální dynamiku právního vztahu tak, aby bylo možné reagovat na výzvy plynoucí zejména ze sociálních a ekonomických změn. Řízení o uzavření a změnách veřejnoprávní smlouvy je ale administrativně náročné, což se již nyní ukazuje v oblastech, kde již tato úprava byla zavedena (například podpora dle rozpočtových pravidel územních rozpočtů). Poskytovatel rovněž nemůže zodpovídat za obsah konsorciálních smluv příjemců, potenciálně ani za obsah smluv o přenosu projektu na nového příjemce, na kontrolu jejich obsahu nemohou mít poskytovatelé kapacity. Pokud by tak poskytovatel měl činit, znamenalo by to zásadní nárůst agendy jen v této oblasti, přičemž ačkoliv v jiných otázkách má nový zákon oproti správnímu řádu vlastní úpravu, tato úprava v zásadě reflektuje mechanismy správního řádu, v důsledku čehož se rovněž značně zvyšuje administrativní i časová náročnost celého procesu. 
Na základě hrubého vyhodnocení se změna dotkne poloviny klíčových procesů TA ČR (TA ČR je již roky procesně řízenou organizací s propracovaným procesním modelem, v době svého vzniku připravený dle norem ISO). Pokud bereme v potaz pouze náklady spojené se změnou vnitřních předpisů - přičemž hovoříme stále pouze o těch, které pracují s klíčovými procesy - (tedy analýza požadavků, revize procesu, úprava/tvorba textu a příloh vnitřního předpisu, připomínkování změny a schválení), jedná se v konečném odhadu o navýšení o 15 - 23 měsíčního FTE (tedy potřeba navýšení personální kapacity o jednoho člověka na téměř dva roky, což se rovná finančnímu objemu přes 1,5 mil. Kč pouze na platech zaměstnanců, tedy bez dalších externích nákladů). Závěrem této připomínky doplňujeme, že bude třeba provést mimo samotné práce na konkrétních klíčových procesech také podrobnou obecnou analýzu přechodu, revizi podpůrných procesů, aktualizaci procesního modelu a směrnic, proškolení (vybraných zainteresovaných stran), komunikaci změny (jak dovnitř agentury, tak navenek - pro uchazeče a příjemce), což implikuje, že reálné náklady této změny budou ještě daleko vyšší.
Důrazně žádáme o zachování stávajícího právního rámce poskytování veřejné podpory s použitím občanského zákoníku a přiměřeného použití správního řádu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Předkladatel si je vědom skutečnosti, že změna právního režimu si vyžádá u jednotlivých poskytovatelů náklady na změnu vnitřních procesů. Tyto náklady jsou výslovně zmíněny v RIA.
Tato skutečnost však nemůže ničeho změnit na tom, že právní úpravu je třeba přizpůsobit závěrům vyplývajícím z rozhodovací praxe správních soudů. Stávající právní úprava je nejednoznačná a nepřehledná, a to právě kvůli subsidiární aplikaci části druhé správního řádu ve vztahu k zákonu č. 130/2002 Sb.
Předkladatel se neztotožňuje s připomínkujícím v tom, že nová úprava řízení o uzavření a změnách veřejnoprávních smluv by měla být administrativně náročnější než stávající model založený na souběžném vedení veřejné soutěže podle zákona č. 130/2002 Sb. a občanského zákoníku a současném vydávání správních rozhodnutí ve správním řízení.

	1316
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	Uvedené ustanovení taktéž vylučuje přiměřené použití § 45 odst. 4 správního řádu, které stanovuje možnost vzít svou žádost zpět. Žádáme o potvrzení, zda nebude možné v rámci soutěžní lhůty nebo hodnotící lhůty ze strany uchazeče zpětvzetí projektu. Tyto situace se v praxi dějí, například pokud došlo k podpoření obdobného projektu uchazeče v rámci jiného dotačního titulu. Poskytovatelé tuto možnost vítají, jelikož se jedná o úsporu veřejných prostředků, které by jinak byly, prakticky bezdůvodně, vynaloženy např. na náklady související s hodnocením návrhu projektu. Jedná se o další navýšení administrativní i finanční náročnosti.
Žádáme o zachování možnosti zpětvzetí návrhu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Odkazuje se také na povinnost uchazeče informovat poskytovatele o podstatných změnách.
V rozpočtových pravidlech je aplikace § 45/4 SŘ vyloučena. Toto ustanovení upravuje nejen zpětvzetí žádosti, ale i zúžení předmětu žádosti. Pokud by uchazeči něco takového dělali (opakovaně!), poskytovatel by nikdy nedokázal dokončit vyhodnocení. Na rozdíl od rozpočtových pravidel je v § 74 odst. 5 zákaz změny projektu. Proto je možné § 45 odst. 4 připustit.

	1317
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 80 a 81:
Není zřejmá souvislost projednávání námitek, které zjevně (i dle analýzy RIA a důvodové zprávy) reflektují aplikaci správního řádu a § 26 a 36, kdy tyto námitky projednává zvláštní orgán poskytovatele. Kontrolní rada je tedy zjevně specifickým jiným správním orgánem dle § 1 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění (dále jen správní řád) s definovanými pravomocemi dle § 2, odst. 2 správního řádu, definovanými tímto zákonem. Na kontrolní radu tak platí obecně veškerá ustanovení a povinnosti dané Hlavou II, části první správního řádu. Nicméně podle § 81 vyřizuje námitky „poskytovatel”. V případě TA ČR se tedy jedná o ředitele agentury (v případě GA ČR o předsednictvo). Členové kontrolní rady jsou jmenováni Poslaneckou sněmovnou a jejich činnost nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Poskytovatel tedy nemá žádnou možnost zajistit, ovlivnit anebo postihnout dodržování ustanovení a povinností dané Hlavou II, části první správního řádu. Současně možnost daná § 80 odst. 3, písm. b) a c) povede k výraznému nárůstu stížností (podání námitek) ze strany neúspěšných uchazečů. Společně s výše uvedenou absencí možnosti zajistit plnění správního řádu hrozí vysoké riziko zablokování poskytování podpory.
Žádáme o zrušení této možnosti anebo alespoň písm. b) a c), a případně prodloužení lhůty na odeslání rozhodnutí o námitkách na 60 dní a ponechat pro zvlášť odůvodněné případy dalších 30 navíc (problematické jsou pro projednávání zejména letní měsíce).
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Upraveno podle připomínky MŠMT 414. Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán (předsednictvo GAČR, předsednictvo TA ČR). Kontrolní rady námitky projednávají. Jejich postavení je tedy v tomto ohledu obdobné postavení rozkladové komise.

	1318
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 82 odst. 1:
V odst. 1 je stanovena lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nejvýše 60 dnů od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Tato lhůta nicméně přináší aplikační problémy v případě projektů, kde je podpora české části projektu vázána na výsledky mezinárodních výzev (například cofundové projekty či jiné projekty mezinárodní spolupráce). V mezinárodních výzvách nebývá pevně stanoven harmonogram a termín vyhlášení výsledků, proto se může stát, že výsledky národní části výzvy jsou vyhlášeny dříve, a následně je třeba vyčkat, zda bude podpořen i navazující projekt na mezinárodní úrovni, aby mohlo dojít k podpisu smlouvy o poskytnutí podpory. Prodlevu rovněž mohou způsobit rozdílné podmínky na straně partnerských agentur pro podpis konsorciálních smluv. Obdobné problémy se vyskytují i v rámci veřejných soutěží, které jsou vyhlašovány v rámci standardních „národních” programů, kdy vzhledem k velikosti konsorcií či účasti zahraničních dalších účastníků vznikají podobné problémy - příjemci nestíhají uzavřít smlouvu o účasti (smlouvu o poskytnutí podpory mohou uzavřít až poté), příjemci nestíhají doložit požadované dokumenty prokazující způsobilost apod. Někdy se řeší změna před uzavřením smlouvy - sama změna může trvat až 60 dní, v případě zahraničního statutárního orgánu trvá zajištění podpisu delší dobu. Důsledkem je, že smlouvy v nemalém množství případů poskytovatelé uzavírají až po lhůtě, zároveň není možnost lhůtu v individuálních případech prodloužit, v příjemcích to pak vzbuzuje nejistotu, zda s nimi i přes překročení lhůty smlouva uzavřena bude. Je možné, že ve vztahu k uzavírání veřejnoprávních smluv některé z uvedených částí nebudou relevantní.
Důrazně žádáme o prodloužení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory na nejméně 90 dnů od vyhlášení výsledků výzvy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1319
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 2 odst. 2 písm. i):
Žádáme postavit najisto, že smlouva o účasti na řešení projektu nemusí mít charakter veřejnoprávní smlouvy a je možné ji uzavřít v režimu soukromoprávním.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Právní režim smlouvy o účasti na řešení projektu bude vyplývat z charakteru smlouvy a z právního postavení smluvních stran. V případě, že bude smlouva uzavřena mezi dvěma soukromoprávními subjekty, bude se jednat o smlouvu soukromoprávní. Pokud však smlouvu uzavřou dvě organizační složky státu za účelem úpravy spolupráce v rámci projektu (v rámci působnosti každé smluvní strany), bude taková smlouva naplňovat znaky veřejnoprávní smlouvy podle § 160 odst. 1 a 4 správního řádu.

	1320
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K příloze V. RIA: Kap. 1.2.8:
Uvedený text „Citovaná ustanovení vedla poskytovatele účelové podpory k praxi spočívající v provádění veřejných soutěží dle pravidel obsažených v občanském zákoníku…” není, alespoň pro TA ČR, pravdivý. TA ČR realizuje veřejné soutěže výhradně podle Hlavy V. zákona č. 130/2002 Sb., v platném znění. S ohledem na výše uvedené jsou zkreslené rovněž závěry vyplývající z uvedených rozsudků. 
Požadujeme přepracování dopadové analýzy (RIA) ve smyslu připomínky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Formulace upřesněna: „Citovaná ustanovení vedla poskytovatele účelové podpory k praxi spočívající v tom, že při provádění veřejných soutěží byl subsidiárně aplikován občanský zákoník a dále k uzavírání soukromoprávních smluv o poskytnutí podpory.“
Z připomínky není zřejmé, v jakém směru mělo dojít ke zkreslení závěrů vyplývající z citovaných rozsudků správních soudů. V připomínce též není uvedeno, jak má být dopadová analýza přepracována. Připomínka není v tomto ohledu zpracována v souladu s Legislativními pravidly vlády (čl. 8 odst. 6 ve spojení s čl. 5 odst. 6).
Pro revizi závěrů vyplývajících z citovaných rozsudků správních soudů proto předkladatel nevidí důvod.

	1321
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 100:
Obecně k integrovanému prostředí pro administraci účelové podpory uvádíme, že návrh zákona presumuje, že v době účinnosti musí být takový systém k dispozici - a to včetně všech funkcionalit, řádně otestovaný a zabezpečený vůči možným kyberútokům. Běžně trvá vývoj takového systému několik let, přičemž doposud ještě nezačal ani sběr požadavků (jelikož je nutné, aby takový systém vyhovoval požadavkům všech poskytovatelů, bude muset být výrazně flexibilní). Lhůta stanovená - vzhledem k navrhované účinnosti 1.1.2026 - není pro splnění takového úkolu reálná. Systém pokrývající poskytování podpory v objemech v řádu miliard Kč bude muset rovněž splňovat požadavky kladené na významné informační systémy veřejné správy - toto bude znamenat další transakční náklady. V souvislosti s plány ohledně integrovaného prostředí vznášíme dotaz, jak bude následně naloženo s již existujícími systémy pro poskytování podpory ve vztahu k v minulosti založeným právním vztahům a závazkům vůči dodavatelům těchto existujících systémů a financování provozu takových systémů - v daném případě bude nutné některé z těchto závazků a právních vztahů, minimálně po jistou dobu, dodržet a financovat - z toho vyplývá, že (finanční) dopady navrhovaného zákona budou v daleko větší šíři, než autoři předpokládají, a budou rozprostřeny do více let.
Technický dotaz související s předchozím směřuje k tomu, zda bude toto prostředí skutečně součástí informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, nebo to může být jakákoliv platforma poskytovatele, která bude mít nastavenou konektivitu s IS VaVaI? Pokud je jeho součástí (ale ani v návrhu nařízení IS VAVAI k tomu není nic řečeno), tak dále není řešeno, v jakém prostředí probíhá administrace hodnocení návrhů projektů a realizace projektů. Vyjasnění nepřináší ani následující ustanovení. Pokud by mělo být integrované prostředí součástí IS VaVaI, nebyly by relevantní některé navržené textace § 97. Naopak pokud je plánováno, že podávání projektů bude prováděno skrze IS VaVaI a hodnocení a realizace v IS poskytovatele, je to velmi nepraktický krok. Jsme si vědomi skutečnosti, že důvodová zpráva počítá s vytvoření integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, vzhledem k absenci výkladu pojmu však není zřejmé, zda se jedná o vytvoření zcela nového prostředí či se může jednat také o nějaký způsob propojení a integrace dle začátku tohoto odstavce (s ostatními již existujícími) systémy poskytovatelů.
Ve spojení s tímto v návrhu nařízení k IS VaVaI není v § 10 „Postup při předávání údajů o aktivitách a výsledcích výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí” rozlišeno, které údaje § 8 „Údaje o transferu znalostí” předává poskytovatel a které řešitel. Není také rozlišeno, zda se předávané údaje váží k vybranému druhu podpory (konkrétní projekt nebo program) nebo k celé organizaci. Pokud k celé organizaci, tak poskytovatel nedisponuje informací týkajících se výsledků aj. z programů jiných poskytovatelů nebo z institucionální podpory. Ukládat povinnost poskytovateli v tomto případě postrádá smysl.
Požadujeme úpravu ve smyslu připomínek včetně přepracování dopadové analýzy (RIA) a vysvětlení uvedených nejasností.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1322
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 100 odst. 1:
Žádáme, aby měl uchazeč stanovenu povinnost činit veškerá podání (ve smyslu správního řádu) prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci. Tímto způsobem bude zajištěn jednotný systém administrace prostřednictvím informačního systému. V opačném případě nadále zůstává možnost činit jiná podání prostřednictvím datové schránky či dokonce listinně. Tento požadavek platí i v případech, že bude vyhověno připomínkám k aplikaci správního řádu a/nebo alternativního způsobu řešení jednotného způsobu či podmínek administrace.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1323
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 100 odst. 2:
Ustanovení věty první je nadbytečné. Bude-li  integrované prostředí pro administraci informačním systémem veřejné správy, dopadá na něj ustanovení zákona č. 12/2020 Sb.
Žádáme o její odstranění.
Dále uvádíme, že úloha správce a provozovatele integrovaného prostředí pro administraci je nelogicky řazena do stejného odstavce s právem na digitální službu příjemce.
Žádáme o úpravu do samostatného odstavce.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1324
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 100 odst. 6:
Není jasné, z jakého důvodu jsou vyjmuty projekty veřejných zakázek. Pokud má platit jednotné prostředí pro všechny projekty, pak by mělo platit rovněž pro projekty veřejných zakázek. Současně však bude nutná certifikace takového systému, resp. přizpůsobení podmínek pro splnění příslušné vyhlášky (k zákonu o zadávání veřejných zakázek). Společně s požadavky na informační systémy veřejné správy (viz naše připomínka obecně k § 100 výše) toto výrazně ovlivní dopady nové legislativy a je třeba přepracovat analýzu dopadů. 
Požadujeme dopracování dopadové analýzy (RIA), vysvětlení a zohlednění naší připomínky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1325
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 101 písm. c):
Není zřejmé, zda se v daném případě jedná o výlučný způsob doručování, případně o výlučný způsob ve vztahu ke kterým konkrétním písemnostem. Uvedená úprava současně naráží na úpravu správního řádu a povinnosti doručit rozhodnutí primárně prostřednictvím datové schránky příjemce. Proces doručování ve vztahu k některým dokumentům tak není zcela vyjasněný. Doporučujeme proto doplnit, zda se jedná o speciální úpravu vůči správnímu řádu.
Žádáme o vyjasnění procesu doručování, případně o stanovení speciální úpravy po vzoru úpravy pro MS2014+ (viz připomínka níže).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Viz § 96 odst. 5.

	1326
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K Příloze V. RIA - 3.1 - tabulka k variantě 2, řádek 6:
V současné době TA ČR připravuje nový informační systém (SISTA), který integruje dva způsoby poskytování podpory, a to formou veřejných soutěží a veřejných zakázek. Existující systémy TA ČR již nyní slouží k zajištění podpory pro více subjektů a jsou otevřeny pro využití jakýmkoli dalším subjektem. Existující systémy (ISTA a ISRB), nemají jednotné (integrované rozhraní), proto TA ČR vyvíjí s využitím moderních způsobů (DevOps a technologií mikroslužeb dodávaného v režimu multivendor) SISTA.
RIA dle našeho názoru nereflektuje tuto skutečnost, kdy SISTA je „by design” navrhována jako multitenantní a multiinstanční nástroj pro integrovanou podporu formou veřejných soutěží a veřejných zakázek. V současné době s cca 50 procentní proinvestovaností a cenou vývoje cca 30 milionů Kč, představuje dle našeho názoru převzetí tohoto nástroje hospodárnější a efektivnější variantu, než vývoj nového systému na zelené louce s utlumením vývoje SISTA.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1327
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K Příloze V. RIA  - 3.1 -  Přehled nákladů a přínosů:
Skutečnost, že např. TA ČR již nyní poskytuje ISRB2  resortům a tyto jsou již nyní zapojeny do vývoje SISTA, znamená, že celá řada poskytovatelů již nyní je obeznámena s využitím existujících či připravovaných systémů TA ČR. Přehled nákladů a přínosů tedy neodpovídá skutečnosti. Současně vidíme příležitost pro sjednocení podmínek a přístupů jednotlivých poskytovatelů a to včetně veřejných soutěží/výzev a veřejných zakázek. Analýza však ani nenaznačuje například rozdíly v přístupech a podmínkách poskytovatelů.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1328
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K Příloze V. RIA - 3.1 - Odhad nákladů na jednotlivé varianty sjednocování informačních systémů pro administraci účelové podpory - Tabulka Var 2b:
Odhad nákladů ve výši 120 mil na první rok považujeme, jako značně nadhodnocený s ohledem na celkové odhadované náklady na pořízení SISTA.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1329
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	Obecně k provozu integrovaného rozhraní:
RVVI je primárně poradním orgánem vlády. Již nyní je v rámci zajištění provozu IS VAVAI atypická situace, kdy poradní orgán vlády je provozovatelem IS VAVAI.
Domníváme se, že zajištění provozu komplexního informačního systému, jako je integrovaný nástroj pro podání, a zvláště pak podání návrhů do soutěží i nabídek do veřejných zakázek v oblasti VAVAI, představuje personální náročnost, nutnou pro provoz agendových informačních systémů, která by měla dopady do nárůstu funkčních míst na straně RVVI, resp úřadu vlády.
Zajištění povinností dle zákona č. 365/2000 Sb., např. dle § 2 odst 1. písm. c), d), a to z pohledu vývoje, provozu i rozvoje poradním orgánem vlády považujeme jako problematické, a to s ohledem na personální zázemí těchto orgánů. Jako efektivní by se jevilo, přenesení vývoje existujícího systému např. na DIA, která by zajišťovala rozvoj platformy.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1330
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	Částka uvedená na str. 98 ve výši 566 mil. Kč / rok nákladů pro Variantu 0 neodpovídá realitě a tabulka na str. 101 ze které suma vychází není jasně ozdrojována. Ani součet veškerých provozních prostředků (na realizaci veřejných soutěží) stávajících poskytovatelů nedosahuje takové výše.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Náklady varianty 0 jsou podrobněji odůvodněny v kapitole 3.2 Náklady. Nejedná se pouze o výdaje na pořízení aplikačního vybavení ze strany poskytovatelů. Jedná se o celkové náklady poskytovatelů a příjemců související s administrací účelové podpory.

	1331
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	U vybrané Varianty 2a (str. 99 - vytvoření administrativního rozhraní IS VaVaI) není zřejmé, jaké všechny funkcionality bude obsahovat a proto uvedené částky, které vedly k výběru varianty, nejsou zcela relevantní. Nikde není uvedena žádná analýza potřeb funkcionalit ze strany všech poskytovatelů ani žadatelů a příjemců.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Integrované prostředí pro administraci bylo vypuštěno. Věc se ponechává v působnosti jednotlivých poskytovatelů účelové podpory.

	1332
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 28:
S navrhovanou organizační strukturou zásadně nesouhlasíme, jelikož se jedná o velmi nestandardní krok ve vztahu k vnitřnímu uspořádání, který nemá v rámci státní správy obdoby. Buď se vyskytují ústřední správní úřady (ministerstva), nebo další ústřední správní úřady s celostátní působností, které nemají (formálně ani materiálně) nadřízený správní úřad, a do této kategorie spadá díky své působnosti též TA ČR. Nicméně nová struktura staví agenturu do takového postavení, kdy by materiálně byla podřízena ministerstvům a jejich zájmům, a došlo by tak k nežádoucímu a ojedinělému hybridnímu celku, který správní právo nezná (správní právo zná podřízené správní úřady, nicméně jedná se např. o katastrální úřady a úřady podléhající přímo ministerstvům, jejichž struktura, působnost a rozhodování je naprosto odlišná od TA ČR), což by přinášelo problémy v rámci aplikační praxe, a pravděpodobně i pohledu soudů.
Tuto skutečnost podporuje též fakt, že vnitřní členění GA ČR, která poskytuje podporu na základní výzkum (též v rámci celostátní působnosti) a je svým charakterem TA ČR ze všech ostatních existujících institucí nejpodobnější (mnohdy bývá označována také jako její „sesterská agentura”), zůstalo zachováno dle její původní organizační struktury. Současně navržená změna uspořádání pouze TA ČR a nikoliv GA ČR odporuje informacím uvedeným v Příloze V. RIA - bod č. 9 identifikovaných oblastí, které by měly být řešeny novým zákonem zní „Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu.”. Kromě reference na obecné dokumenty chybí jakákoliv konkrétní identifikace či souhrn neadekvátně nastavených vztahů GA ČR a TA ČR. Důvodová zpráva ve vztahu k uvedené změně argumentuje mimo jiné vzorem rakouské agentury podporující aplikovaný výzkum. Nutno uvést, že rakouská agentura FFG byla zřízena zákonem, je plně vlastněna státem reprezentovaným dvěma ministerstvy a řízení agentury je podle běžné firemní praxe reprezentované “jednatelem”, kdy FFG má dva jednatele, jednoho z každého ministerstva reprezentující vlastníka. FFG realizuje programy (implementuje podporu) i pro další ministerstva, kromě uvedených dvou, která reprezentují stát jako vlastníka. Nemá žádné další, formálně (či zákonem) stanovené orgány (správní, výzkumná či kontrolní rada). Navržená úprava TA ČR tomu naprosto neodpovídá.
Na tomto místě zdůrazňujeme, že přejímání zahraničních modelů do stávající legislativy bez předchozích změn, které výrazně zreformují celé příslušné odvětví práva, jsou velmi problematické (jak dokládá např. přijetí institutu spolupracujícího obviněného do odvětví práva trestního). V zahraničí existuje řada dalších agentur, jejichž činnosti se doplňují, nicméně tento model je řazen do zcela jiného právního ekosystému, než je český, a neznáme dopady, které by takové částečné převzetí mohlo způsobit.
V důvodové zprávě se několikrát zdůrazňuje podobnost GAČR a TA ČR a nutnost jejich vzájemné spolupráce. Není zřejmé, proč dochází ke změně organizační struktury u jedné z nich a jak to podpoří vzájemnou spolupráci.
Navrhovatel zákona v RIA v tabulce Přehled dopadů návrhu právního předpisu v části 10.11 Zhodnocení korupčních rizik uvádí, že v případě zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení rizika a předpokládaná rizika nejsou větší, než ve spojení se stávající právní úpravou. S tímto závěrem nesouhlasíme, jelikož fakticky dochází ke koncentraci pravomocí u jedné osoby (ředitel TA ČR) - vnímáme výraznou změnu struktury, působnosti a plánované činnosti u správní rady TA ČR oproti stávajícímu předsednictvu TA ČR. V konečném důsledku tak o rozpočtu rovnajícímu se přibližně 5 mld. Kč, určenému na podporu VaV, rozhoduje jediná osoba, což vnímáme jako vysokou míru korupčního rizika. Mimo tohoto rizika je velmi problematická také otázka kapacity, která je z kolektivního orgánu přesunuta na jedinou osobu. Dále zásadně odmítáme využití závěrů Nejvyššího kontrolního úřad uvedených jeho zprávě z kontrolní akce č. 15/27, kdy došlo pravděpodobně k nesprávné interpretaci těchto závěrů předkladatelem. Upozorňoval mj. především na riziko personální provazby členů poradních orgánů Technologické agentury ČR s institucemi, které se o dotace ucházely. Kontrolní akce č. 15/27 se týkala období 2011 – 2014. Od té doby prošla TA ČR významnými změnami a nálezy NKÚ byly zohledněny před lety. Upozornění NKÚ se navíc týká jen členů poradních orgánů, tedy nikoliv předsednictva či výzkumné nebo kontrolní rady. Není tedy zřejmá souvislost s návrhem na organizační změnu.
Pokud je úmyslem zajistit větší dohled ministerstev, pro které TA ČR realizuje programy, nad agenturou je možné využít jiných způsobů. Například zachování stávajícího stavu, rozšíření předsednictva (bez limitace počtu členů zákonem), případně úpravu složení a pravomocí výzkumné rady (změnu či rozšíření stávajícího zastoupení resortů, schvalování programů a evaluací s ošetřením střetu zájmů) by jistě více odpovídalo zmiňovanému zahraničnímu příkladu agentury FFG. í 
Návrh zásadně odmítáme a důrazně žádáme o ponechání stávající organizační struktury TA ČR s případnou úpravou složení či pravomocí stávajících orgánů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Struktura orgánů TA ČR byla upravena ve smyslu připomínky s tím, že v předsednictvu jsou zastoupeny ústřední správní úřady a 4 nezávislí odborníci.

	1333
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 31 odst. 3:
V působnosti ředitele TA ČR (§ 30) je předkládání návrhů vnitřních předpisů správní radě. V kompetencích správní rady ale schvalování vnitřních předpisů není (zde je uveden obecně dohled nad dalšími činnostmi).
Požadujeme doplnění uvedené kompetence, jelikož se jedná o poměrně důležitou kompetenci, a pokud je jedna část jako povinnost uvedena u ředitele TA ČR, považujeme za nutné také vyjasnit vztah správní rady k uvedené problematice.
Žádáme o vyjasnění, že správní radě jsou vnitřní předpisy předkládány pouze pro informaci a jejich schválení zajišťuje ředitel TA ČR.
V návaznosti na uvedené požadujeme postavit najisto, že návrh zákona považuje za osobu oprávněnou jednat za poskytovatele ředitele TA ČR (jak uvádí důvodová zpráva, která mu přiřkla výkon pravomocí statutárního orgánu, pokud nejsou přeneseny na jiný orgán).
Žádáme postavit na jisto, že pokud není vnitřním předpisem stanoveno jinak, vyhlášení výzev, rozhodování o odmítnutí či ne/vybrání návrhu projektu a podpis smluv o poskytnutí podpory spadá též do gesce ředitele TA ČR.
Obdobný rozpor spatřujeme ve vztahu k § 35 odst. 1 písm. b), kde je uvedeno, že výzkumná rada navrhuje řediteli přípravu nových programů, nicméně u ředitele TA ČR tato kompetence uvedena není.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Struktura orgánů TA ČR byla upravena ve smyslu připomínky s tím, že v předsednictvu jsou zastoupeny ústřední správní úřady a 4 nezávislí odborníci.

	1334
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 31 odst. 3 písm. d):
Vydání písemného schválení návrhu rozpočtu pro RVVI může být problémem z časových důvodů, jelikož v praxi je návrh požadován ve velmi krátkém časovém období (např. 1 týden), vytváří se několik verzí (které se navíc poměrně často velmi liší) a ve výsledku jsou tyto odlišné od té, kterou zasílá ministerstvo financí a je následně závazná. Ve vztahu k uvedené agendě je tedy zásadní časová flexibilita.
Žádáme o přesun do gesce ředitele TA ČR.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Struktura orgánů TA ČR byla upravena ve smyslu předcházející připomínky.

	1335
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 32:
Nejsou zmíněny požadavky na odbornost členů správní rady, kteří zastupují resorty. Absence praktických zkušeností z výzkumu a vývoje může vést ke snížení kvality hodnocení a tedy i kvality podpořených projektů. Čtyři odborníci z oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu technologií tvoří ve správní radě menšinu. Složení správní rady nedává záruky, že budou v budoucnu realizovány programy jiných ústředních orgánů, což je proti záměru, pro který byla TA ČR zřizována (poskytnout podporu výzkumným potřebám těm ústředním správních úřadů, které nemají vlastní kapitolu výzkumu a vývoje).
Žádáme o zvýšení poměru počtu odborníků z oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu technologií v rámci správní rady.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Struktura orgánů TA ČR byla upravena ve smyslu připomínky s tím, že v předsednictvu jsou zastoupeny ústřední správní úřady a 4 nezávislí odborníci.

	1336
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 35 odst. 1 písm. c):
Na rozdíl od RVVI výzkumná rada TA ČR nedisponuje žádným úřadem či aparátem, který by hodnocení zpracovával.
Žádáme ustanovení upravit tak, aby vypracování evaluace zajistil ředitel Technologické agentury České republiky a výzkumná rada schvalovala návrh evaluace a měla za povinnost vyjádřit se k závěrečné zprávě evaluace. V tomto duchu žádáme upravit také působnost ředitele Technologické agentury České republiky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1337
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 36:
Žádáme, aby byl v případě kontrolní rady TA ČR střet zájmů řešen obdobným způsobem, jaký je uveden v ust. 35 odst. 2. Kontrolní rada kontroluje rozdělování fin. prostředků a projednává stížnosti a námitky, zákon však vůbec neřeší střet zájmů jejích členů, ačkoliv jsou členové KR jmenováni z řad odborníků.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1338
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	Příloha V. RIA - Kap. 1.2.9:
Není jasné, jak nezávislost předsednictva TA ČR omezuje možnost efektivního a pravidelného dialogu o výzkumných prioritách a způsobu hodnocení. Dochází tedy ke změně oproti ustanovení z roku 2009, kdy právě zřízení výzkumné rady a předsednictva bylo (viz důvodová zpráva) z důvodu zajištění nezávislosti. 
S ohledem na definici problému uvedenou v kap. 1.2.9 ohledně neefektivní realizace vládní politiky v oblasti VaVaI z důvodu nezávislosti členů předsednictva a navrženou změnu, kdy fakticky o veškerých náležitostech nastavení podmínek a rozhodnutí bude rozhodovat ředitel agentury, tedy jediná osoba, je uvedené hodnocení korupčních rizik v kap. 3.2.7 uvedené u opatření č. 9 jako „minimální” zcela podceněné a je třeba jej výrazně dopracovat.
Požadujeme zásadní a detailní dopracování dopadové analýzy (RIA) a zohlednění našich připomínek.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Struktura orgánů TA ČR byla upravena ve smyslu připomínky s tím, že v předsednictvu jsou zastoupeny ústřední správní úřady a 4 nezávislí odborníci.

	1339
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 2, odst. 2 písm. g)
Žádáme zavést další obdobný pojem pro osobu, která se stane v navazující části procesu dalším účastníkem, např. „další uchazeč”.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Vloženo nové písmeno i) do § 2 odst. 2.

	1340
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 2 odst. 2 písm. k):
Žádáme o vyjasnění, zda pod „úkol hospodářské, vědecké nebo hospodářské povahy” lze řadit projekty spadající do oblasti společenského, humanitního a uměleckého výzkumu.
Tato připomínka je zásadní.
	Ano, lze.
Byl doplněn komentář do důvodové zprávy.

	1341
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 2 odst. 2 písm. n)
Žádáme zařadit definici pro regulatorní sandboxy, ideálně v následujícím znění, a následně posunout a přečíslovat následující písmeno pro veřejné zakázky. Regulatorní sandbox vnímáme jako časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů, služeb nebo přístupů v reálném prostředí pod dohledem regulačních orgánů tak, aby se usnadnil vývoj a standardizace inovativních produktů.
V souvislosti s tímto žádáme úpravu pro § 14 odst. 2 písm. e), který by stanovil působnost MPO vydávat experimentální doložku (která umožní výjimky ze stávajících pravidel) k projektům regulatorního sandboxu. MPO by na takové doložce spolupracovalo s institucí, v jejíž působnosti je právní předpis, ke kterému se doložka vztahuje (přičemž náležitosti pro experimentální doložku by mohl stanovit právní předpis). Ve vztahu k regulatorním sandboxům odkazujeme na usnesení k jednotlivým bodům programu 374. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace dne 17. prosince 2021, konkrétně bod A4, který mimo jiné doporučuje Technologické agentuře ČR předat podnět Rady ERÚ  za účelem pilotního ověření regulatorních sandboxů a doporučuje využít regulatorní sandboxy v přípravě nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací.
Důrazně žádáme o zařazení definice pro regulatorní sandboxy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Viz § 2/2n.

	1342
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 2 odst. 2 písm. r):
Návrh zákona nově umožňuje poskytovateli navrhovat také programy na popularizaci a další typy programů. Návrh zákona však neuvádí, zda jsou pak náklady vynaložené příjemcem na řešení projektu způsobilé.
TA ČR žádá jednoznačně uvést, že takové náklady jsou způsobilé.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Způsobilost nákladů na popularizaci je uvedena v § 1 odst. 1 bod 6 návrhu nařízení vlády, který byl součástí materiálu rozeslaného do mezirezortního připomínkového řízení. 
Byla doplněna definice způsobilých nákladů.

	1343
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 3:
Žádáme ustanovení upravit tak, aby dokument stanovující prioritní oblasti podpory, v návrhu nazvaný Národní priority orientovaného výzkumu, byl součástí Národní politiky výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Navrhovaná úprava, kdy mají být tyto priority samostatným dokumentem, neřeší stávající problém definovaný důvodovou zprávou a RIA jako „Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast výzkumu, vývoje a inovací“. Z textace návrhu není jasné, jakým dokumentem na národní úrovni budou upraveny priority experimentálního vývoje a inovací, pokud NPOV mají řešit pouze orientovaný výzkum. Zákon navíc neřeší existenci a postavení Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR (RIS3 strategie), která je základním strategickým dokumentem pro směřování podpory do vybraných prioritních oblastí, které mají vysoký potenciál pro vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na využívání znalostí a na inovacích. RIS3 strategie je zaměřena na orientovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace. Důvodová zpráva ani RIA k navrhované variantě žádné relevantní odůvodnění ani přínosy neuvádí. Definice priorit VaVaI by neměla být přímo v zákoně, ale jako součást tvorby NP VaVaI a jejich příloh, což umožní vymezení vzájemného vztahu a použití NPOV a RIS3 strategie a zajistí budoucí flexibilitu při reakci politiky VaVaI na aktuální vývoj.
V tomto smyslu požadujeme vypustit v § 3 odst. 4 a 5 a do odst. 2 doplnit písm. e): Národní priority orientovaného výzkumu vycházející z Národní RIS3 strategie a dalších strategických dokumentů schválených vládou pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které stanovují omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Národní priority orientovaného výzkumu byly vypuštěny. RIS 3 vložena nebyla.

	1344
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 4:
Ve vztahu k přidané povinnosti vytvářet koncepci poskytovatele se jedná o krok, který jde proti plánovanému dopadu zákona do přílišné administrativní náročnosti při poskytování podpory na VaVaI. Záměry poskytovatele jsou zřejmé z ostatních dokumentů, které v rámci svojí činnosti vytváří a v případě potřeby též aktualizuje, a to zejména jednotlivých programů, na základě kterých vyhlašuje veřejné soutěže (výzvy) a plánu veřejných soutěží (výzev). Dle § 2 navrhovaného nařízení je zřejmé, že koncepci nelze suplovat výše uvedenými dokumenty. Současná aplikace obou strategických dokumentů (programů a koncepce) prakticky stejným způsobem a na stejné úrovni (schválení vládou) zcela zřejmě odporuje východiskům uvedeným v Příloze V. RIA - např. málo efektivní realizace vládních politik.
Důrazně žádáme, aby bylo od zavedení této povinnosti pro poskytovatele a další subjekty upuštěno, resp. aby došlo k úpravě nezvyšující administrativní zátěž.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Předkladatel nesouhlasí s tvrzením TA ČR, že koncepce poskytovatele je zbytečným dokumentem, neboť koncepce by se měla týkat veškerého výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a to jak podporovaného účelově, tak institucionálně. Zužovat koncepci pouze na účelové financování považuje předkladatel za nesprávné. Program (nebo programy) poskytovatele by měly vycházet z této koncepce. Stejně tak koncepce poskytovatelem zřizovaných VO vycházejí z koncepce poskytovatele, který je zřizuje. Předkladatel nemá informace o tom, že by tomu u poskytovatelů tak nebylo. Výjimkou jsou VŠ, které MŠMT nezřizuje.
V případě TA ČR by koncepce měla postihovat činnosti podle § 23 odst. 3.

	1345
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	Příloha V. RIA 
U opatření č. 9 (změna org. uspořádání TAČR) autoři návrhu uvádějí, že při současném uspořádání z důvodu nezávislosti TA ČR může být realizace vládní politiky v oblasti VaVaI méně efektivní (viz. příloha V. - RIA, kap. 1.2.9, Definice problému, str. 21) - tedy realizace vládní politiky prostřednictvím vládou schvalovaných programů navrhovaných předsednictvem TA ČR na cca. 5 let nepovažuje návrh za efektivní a (v důsledku pravděpodobně dle názoru autorů neumožňuje realizovat vládní politiky VaVaI), ale pětiletá koncepce předkládaná ředitelem agentury již toto bude umožňovat. V tomto spatřujeme ideový rozpor.
Požadujeme zásadní a detailní dopracování dopadové analýzy (RIA) a zohlednění našich připomínek.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Struktura orgánů TA ČR byla upravena ve smyslu připomínky s tím, že v předsednictvu jsou zastoupeny ústřední správní úřady a 4 nezávislí odborníci.

	1346
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 7 odst. 3 a § 8:
Deklarovaným záměrem zákona je snížení administrativy, nicméně povinnosti stanovené v těchto ustanoveních neúměrně navyšují administrativní zátěž na straně příjemců i poskytovatele. TA ČR žádá odstranit celý paragraf, minimálně však odstavec 3. V případě § 8 není stanoven žádný kontrolní mechanismus (není zřejmé, zda uvedené mají uchazeči přikládat k podávanému návrhu projektu či jakým způsobem má poskytovatel uvedené povinnosti naplnit, mimo zmínky o stanovení podmínek v rozhodnutí dle důvodové zprávy).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Text byl upraven tak, aby se zátěž poskytovatele snížila na možnost vyžádat si čestné prohlášení od příjemce či dalšího účastníka o zavedení vnitřního systému řízení rizik.
Povinnosti byly omezeny na příjemce institucionální podpory.
Frekvence aktualizace systému rizik byla prodloužena na 3 roky.
Kontrola se strany poskytovatele byla změněna na možnost.
Z toho vyplývá, že účelové podpory se tyto povinnosti netýkají vůbec a není nutné aby uchazeči o účelovou podporu čestná prohlášení či jiné doklady ve smyslu připomínky přikládali.

	1347
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 14 odst. 1:
V souvislosti s tímto ustanovením žádáme ponechat částečně inovace v gesci ministerstva vnitra a nepřesouvat nově pod ministerstvo průmyslu a obchodu, a to vzhledem ke skutečnosti, že pojem „inovace” zahrnuje jak podnikatelské inovace, tak i inovace ve veřejné správě. Inovace ve veřejné správě nelze srovnávat s podnikatelskými inovacemi; není vhodné je směšovat ani zaměňovat. Je důležité uznat a respektovat specifika obou druhů inovací v legislativním kontextu výkladu pojmů. Z tohoto důvodu důrazně žádáme ponechat inovace ve veřejné správě v gesci ministerstva vnitra, které mimo jiné již uzavřelo s TA ČR memorandum o spolupráci ve vztahu k programu BETA3.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Je třeba vyjít nikoliv z obecné definice inovací, ale z definice pro účely tohoto zákona. V § 2 odst. 1 písm. c) se uvádí mimo jiné, že se jedná o inovace založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu. Proto by konflikt, na který připomínka upozorňuje, neměl nastat. Není úmyslem předkladatele zasahovat tímto do působnosti MV v oblasti inovací ve veřejné správě.
V tomto smyslu byla doplněna důvodová zpráva.

	1348
	Technologická agentura ČR
	K § 15 odst. 2:
Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a které hodlají zajistit poskytování účelové podpory v oblasti své působnosti ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky. – Toto znění vylučuje, aby TA ČR administroval programy MPO. Potom není zřejmé, proč je zástupce MPO členem správní rady. Pokud je to s ohledem na kompetence, tak členem správní rady musí být zástupce MŠMT, které má v kompetenci výzkum.
Dále není zřejmé, proč možnost spolupráce s TA ČR nemají také územně samosprávné celky. Princip multizdrojového financování je exponovaným a moderním způsobem zajišťování veřejné podpory z více zdrojů a více úrovní veřejné správy.
TA ČR důrazně žádá úpravu ve smyslu připomínky (zejm. aby bylo územně samosprávným celkům umožněno vytvářet ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky programy, které budou financované jak ze státního rozpočtu, tak z rozpočtu územně samosprávných celků).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Do § 15 odst. 2 (návětí) byla vložena spojka „„nebo“, čímž byla odstraněna vada, na kterou připomínka upozorňuje.
Členem předsednictva je MPO vzhledem ke své působnosti (§ 10 návrhu zákona a § 13 písm. g) kompetenčního zákona). 

	1349
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 15 odst. 3:
Není nám zřejmý význam tohoto ustanovení ve vztahu k jeho praktické aplikaci.
Žádáme o vyjasnění (pravděpodobně ve formě důvodové zprávy) a uvedení praktického příkladu, kdy by takového ustanovení bylo možno využít.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení bylo vypuštěno.

	1350
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K odst. § 27 odst. 3 písm. c):
Uvádíme, že TA ČR v návrhu zákona má dle tohoto ustanovení realizovat programy připravené ústředními a jinými správními úřady. Dle § 15 odst. 2 je umožněno ústředním a jiným správním úřadům, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a které hodlají zajistit poskytování účelové podpory v oblasti své působnosti mají postupovat ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky. V návrhu zákona však není uvedeno, kdo o tom rozhoduje. Zda Technologická agentura České republiky musí spolupracovat, pokud tak výše uvedené správní úřady budou chtít postupovat, či může. Tedy zda je rozhodnutí v gesci Technologické agentury České republiky.
Žádáme jednoznačné uvedení rolí a uvedení v kompetenci jakému orgánu Technologické agentury České republiky takové rozhodnutí přísluší, případně navrhujeme, aby takovou spolupráci schvalovala vláda.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Z návrhu zákona vyplývá, že o tom, že Technologická agentura má realizovat připravený jiným ústředním správním úřadem, rozhoduje vláda. Tato skutečnost plyne z toho, že každý program musí být schválen vládou. 
Z návrhu zákona vyplývá následující procesní postup a rozdělení rolí – ústřední správní úřad připraví návrh programu (§15 odst. 2 písm. b), k návrhu programu se vyjádří Technologická agentura (§ 65 odst. 2), k návrhu programu přijme RVVI stanovisko (§ 65 odst. 1), návrh programu schvaluje vláda (§ 65 odst. 1).

	1351
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 27 odst. 3 písm. f):
Žádáme o doplnění informace, že se jedná o poradenství vztažené k pravidlům poskytovatele či obdobnou formulaci, jelikož se příjemci a další účastníci často snaží své vzájemné spory řešit prostřednictvím poskytovatele, a to i ve sférách, do kterých poskytovatel ze své pozice nemůže zasahovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
V § 23 byla v písmeni f) použita formulace “… týkající se podmínek podpory u podpořených projektů, oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví”.


	1352
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 27 odst. 4:
Ředitel TA ČR předkládá RVVI nejméně dvakrát ročně informaci o činnosti TA ČR, obdobnou povinnost má také předseda GA ČR. Z důvodu naplnění záměru zákona na snížení administrativy důrazně žádáme dle vzoru kontrolní rady (TA ČR i GA ČR), která jednou ročně předkládá zprávu o činnosti příslušné agentury výboru Poslanecké sněmovny, předkládat uvedené zprávy jednou ročně.. Není zřejmé, jaká bude požadovaná struktura takové informace pro RVVI, při její přípravě tedy může dojít k nepřiměřené administrativní zátěži zaměstnanců.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Viz § 31.
Upraveno shodně s kontrolní radou GA ČR.

	1353
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 37:
Žádáme do odst. 5 doplnit evidenci výzkumných organizací o seznam institucí, které požádaly o zápis do evidence, ale jejich žádosti nebylo vyhověno, aby poskytovatelé mohli indikativně tuto informaci využít při zkoumání výzkumných organizací, které žádají o dotaci (vzhledem ke skutečnosti, že evidence výzkumných organizací nestanoví konečný výčet všech existujících VO). Následně by došlo k přečíslování pův. odst. 5 na odst. 6.
Dále žádáme, aby informace v evidenci byly vedeny ve strojově čitelném a zpracovatelném formátu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Vyhovění připomínce by jen ještě více zvýšilo administrativní zátěž, která je v souvislosti s evidencí výzkumných organizací kladena na MŠMT.

	1354
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 37 odst. 5:
Žádáme, aby v rámci principu otevřenosti a kontroly veřejné správy veřejností byly takové informace veřejně dostupné v celé šíři (též ve strojově čitelné a zpracovatelné podobě), například formou otevřených dat. V návaznosti na předchozí připomínku žádáme o přečíslování odst. 5 na odst. 6.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Viz § 36 odst. 2 a § 85 odst. 3.

	1355
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 47 odst. 1:
V odst. 1 žádáme úpravu plánovaného střednědobého výhledu. Pokud by se uvedená doba zvedla na 5 let (s ohledem na průměrnou dobu řešení projektu), přiblížila by se textace v praxi zásadě předvídatelnosti úkonů státní správy a snížení administrativy, ke kterému zákon směřuje.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Doba 2 let odpovídá době uvedené v § 5 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb.

	1356
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 47 odst. 4:
TA ČR upozorňuje, že zajištění prostředků ze státního rozpočtu na programy pro ostatní správní úřady nemůže zajišťovat Technologická agentura České republiky sama.
Proto požadujeme do § 47 doplnit povinnost: Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a které hodlají zajistit poskytování účelové podpory v oblasti své působnosti ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky, jsou povinny zajistit prostředky ze státního rozpočtu ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Připomínka vypořádána podle požadavku MŽP 703.

	1357
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 50:
Žádáme doplnit nový odst. 6 v souladu s textací § 8 odst. 4 stávajícího zákona. V případě jeho absence by byl příjemce nucen pořizovat služby či dodávky na základě zákona o zadávání veřejných zakázek, což je vzhledem k většinově specifickým požadavkům oblasti VaV velmi problematické, stejně jako ve vztahu k možné délce celého řízení např. v případě podaných námitek. Opětovně by tak došlo ke zvýšení (administrativní) náročnosti procesu, což je v rozporu se záměrem zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Předkladatel považuje za nezbytné postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. (Např. § 6 odst. 1 až 3 nebo § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek).
Zákon o zadávání veřejných zakázek poskytuje dostatečné mechanismy pro pořízení i zcela výjimečných zařízení a služeb, kde existuje pouze jeden dodavatel. Např. oslovení jednoho zájemce (ÚV používá při nákupu dat s WoS).

	1358
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 53 odst. 2 písm. a):
Uvedená textace stanovuje podmínky způsobilosti pro osoby, které žádají o poskytnutí podpory.
Žádáme do uvedeného ustanovení a případně ustanovení následného uvést také požadavek na statutární orgán ve smyslu § 18 odst. 4 písm. b) stávajícího zákona, a v takovém případě implementovat související úpravu vzhledem ke statutárního orgánu také do § 57.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Text byl doplněn do odstavce 2 písm. a). 

	1359
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 53 odst. 2 písm. d):
Žádáme nahradit textaci návrhu formulací „jehož úpadek je řešen” - vzhledem k poměrně jednoduchému procesu zahájení insolvenčního řízení může docházet k účelovým podáním a obstrukcím za účelem konkurenčního boje. Tento návrh vyplývá ze zkušenosti TA ČR.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Text písmene b) byl změněn dle připomínky MF 25.

	1360
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 53 dst. 2 písm. h):
Žádáme vytvořit pro poskytovatele evidenci takových zákazů, případně jiný nástroj pro jejich zjištění, případně postavit najisto, že zákaz jiného poskytovatele není pro jiného poskytovatele relevantní ve vztahu k tomuto ustanovení (ovšem pak nevidíme v takovém ustanovení smysl).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Požadavek se plní tím, že informace o zákazu poskytnutí podpory bude evidována (§ 99/3) a že takové osobě nemůže poskytnout příslušnou podporu ani jiný poskytovatel (§ 96 odst. 2).

	1361
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 54 odst. 6:
Žádáme o vyjasnění, zda je poskytovatel povinen takový návrh projektu do výzvy přijmout (za splnění ostatních stanovených podmínek), respektive zda je možné, aby poskytovatel ve výzvě definoval podmínku, která bude specifikovat roli takového uchazeče, např. že se subjekty ze zemí uvedených v § 54 odst. 6 mohou účastnit podávání návrhů projektů, ale pouze v roli dalšího uchazeče.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Předkladatel zastává názor, že omezení účasti osob uvedených v § 51 odst. 6 pouze na postavení partnera by mohlo být považováno za diskriminační. V připomínce není uveden žádný důvod, proč by taková podmínka měla být stanovena.

	1362
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 55 odst. 2:
V návrhu zákona ani v prováděcích právních předpisech není specifikován termín „dokumentace výzvy”. Není tedy zřejmé kam, a ani proč výhradně by tuto podmínku měl poskytovatel v „dokumentaci výzvy” evidovat. V ustanovení je uveden pojem „správní spis” - je tedy ke zvážení, zda vzhledem k příklonu ke správnímu řádu není dostačující tento pojem, který je legislativou definován.
Žádáme o vyjasnění uvedené terminologie.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1363
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 55 odst. 3:
Ustanovení uvádí, že „Nesplnění požadavků na způsobilost nebo povinnosti prokázat svoji způsobilost je důvodem k zamítnutí žádosti o podporu.”
Žádáme o vyjasnění, zda se jedná se o odmítnutí návrhu projektu, proti kterému lze podat dle § 80 námitky. Pokud ano, žádáme doplnit formulaci na „Nesplnění požadavků na způsobilost nebo povinnosti prokázat svoji způsobilost je důvodem k odmítnutí žádosti o podporu” v souladu s textací § 80.
V návrhu není uveden popis situace, kdy je v procesu hodnocení zjištěno (např. na základě oznámení uchazeče, případně z prováděné činnosti poskytovatele), že uchazeč ztratil způsobilost. Žádáme o vyjasnění, zda poskytovatel v takovém případě odmítne návrh projektu.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Text § 55 odst. 3 byl upraven dle připomínky MV 531.
§ 19 odst. 3 písm. c) uvádí legislativní zkratku: „odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu (dále jen „oznámení o vyřazení projektu“)“. 
Způsobilost uchazeče / příjemce je podmínkou pro poskytnutí podpory (Podporu lze poskytnout pouze žadateli, který je způsobilý.). Žádné další doplnění není nutné.
Odpověď na druhou část připomínky je zřejmá – poskytovatel nemůže poskytnout podporu uchazeči / žadateli, který není způsobilý. Návrh zákona řeší I situaci, kdy příjemce způsobilost v průběhu řešení ztratí.

	1364
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 56 odst. 4:
Žádáme o doplnění informace, že v rámci ověření trestní bezúhonnosti je poskytovatel oprávněn nahlížet do základních registrů - registru osob pro doplnění údajů o osobě potřebných k vyžádání výpisu z rejstříku trestů. (Poskytovatel je oprávněn nahlížet do základních registrů - registru osob v rámci agendy A101.) Bez takového pověření nelze získat uvedený přístup.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
K tomu by mělo stačit oprávnění v § 52 odst. 1 (Poskytovatel ověří ...).  Viz také § 54 odst. 1 písm. d) zákona o základních registrech.

	1365
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 57 odst. 1 a 2:
Ustanovení hovoří o pravomocném odsouzení příjemce a uvedené umožňuje poskytovateli vypovědět smlouvu o poskytnutí dotace a žádat navrácení podpory. V uvedeném ustanovení nejsou stanoveny další možnosti výpovědi například ve vztahu k ostatním podmínkám způsobilosti. Předpokládáme, že si lze další podmínky výpovědi smlouvy sjednat v rámci jejího obsahu a není jediným a výlučným  řešením možnost postoupení dle odst. 3.
Žádáme o vyjasnění této domněnky.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Ano, není zakázáno sjednat jiné výpovědní důvody. Důvody uvedené v § 57 se uplatní vždy, bez ohledu na zvláštní ujednání ve smlouvě. Další důvody lze sjednat - viz 166 odst. 2 správního řádu.

	1366
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 57 odst. 3:
Nejsou popsány důsledky situace, kdy příjemce neuzavře veřejnoprávní smlouvu, na základě které dojde k převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory na nového příjemce. Žádáme doplnit možnosti dle odst. 1 nebo v rámci důvodové zprávy postavit najisto, že se jedná o výpověď a odnětí dotace.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Důvodem postupu podle odstavce 3 je ztráta způsobilosti. Jakmile ztratí příjemce způsobilost, je třeba zahájit řízení o odnětí dotace.
Ztratí-li příjemce způsobilost k přijetí podpory v podobě ztráty bezúhonnosti, musí být situace vyřešena některým ze způsobů uvedených v tomto ustanovení: vrácení dotace nebo její části na základě výpovědi smlouvy o poskytnutí podpory nebo odnětí dotace. V případech, kdy dodatečná ztráta způsobilosti není obligatorním důvodem k vracení účelové podpory, je možné ztrátu způsobilosti vyřešit přenosem projektu na jiného příjemce. Je však na uvážení poskytovatele a příjemce, zda je možné i při ztrátě způsobilosti (odlišné od ztráty bezúhonnosti) pokračovat v dokončení projektu anebo zda je vhodnější přenést závazky ze smlouvy  na nového příjemce.
Zavedení možnosti vypovědět smlouvu o poskytnutí podpory představuje odchylku od požadavku zakotveného v § 166 odst. 2 správního řádu, podle kterého má být při výpovědi vždy sjednána výpovědní doba. Důvodem pro tuto odchylku od požadavků vyplývajících ze správního řádu je skutečnost, že v případě, že by smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemcem trval ještě během výpovědní doby, mohly by nastat případy, kdy by poskytovatel byl povinen podle smlouvy plnit své závazky a případně poskytnout podporu či její část. To je však zcela nežádoucí ve vztahu k příjemci, u kterého již dříve nastaly kvalifikované okolnosti, které jej činí nezpůsobilým k získání podpory.
Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat přenosu projektu v případě insolvenčního řízení vedeného ohledně majetku příjemce. Zavedení možnosti přenosu projektu má umožnit úspěšné dokončení projektu a dosažení stanovených cílů i v situaci, kdy se původní příjemce dostal do obtíží a nemůže tak sám projekt dokončit. Pokud by zákon možnost přenosu projektu v těchto případech neumožňoval, bylo by nutné každou takovou situaci řešit vrácením podpory. V situaci, kdy je vůči původnímu příjemci vedeno insolvenční řízení je však málo pravděpodobné, že by se podařilo celou částku podpory, která má být vrácena, získat zpět. Z pohledu poskytovatele se proto jeví jako výhodnější umožnit přenos projektu, a dosáhnout tak původně stanovených cílů za účasti nového příjemce.

	1367
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 57 odst. 4:
V ustanovení je předpokládaný souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru při uzavírání smlouvy o převedení projektu (v případě vedeného insolvenčního majetku vůči původnímu příjemci). Respektujeme, že souhlas je v souladu s principy části páté správního řádu, nicméně upozorňujeme na časovou náročnost, která mnohdy tyto instituty provází. V konečném důsledku tak může dojít k ochromení realizace projektu; v případě, že nebude udělen souhlas, bude pro poskytovatele náročné podat přihlášku v rámci insolvenčního řízení - resp. ne pro poskytovatele, ale pro MF, kterému poskytovatel tuto agendu předá. Předtím je taktéž třeba vyzvat příjemce, aby uvedenou dotaci nebo její část vrátil poskytovateli.
Žádáme o úpravu textace s ohledem na uvedené argumenty.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Připomínkové místo nenavrhuje žádnou konkrétní úpravu. Není proto možné vyhovět. 
Text byl upraven podle připomínky AV 854.

	1368
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 58 odst. 2:
Z ustanovení není zřejmé, zda se uložením zákazu účasti ve výzvách jedním poskytovatelem vztahuje i k účasti ve výzvách jiných poskytovatelů. Z ust. § 53 odst. 2 písm. h) a důvodové zprávy vyplývá, že uložení zákazu jedním poskytovatelem znemožňuje účastnit se i výzev jiných poskytovatelů.
Žádáme tuto skutečnost explicitně doplnit i do § 58 odst. 2, jelikož toto ustanovení bude právním důvodem poměrně významného zásahu do práv a povinností právnických osob, a je tedy nutné, aby bylo koncipováno naprosto jednoznačně.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Odkazuje se na § 96, kde je (a bylo) požadované uvedeno.

	1369
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 65:
Uvedení náležitostí programů ukládá zákon „poskytovateli”, přičemž tento pojem je definován § 2 odst. 1 písm. f). Pokud však program připraví podle § 15 odst. 2 jiný ústřední správní orgán s tím, že jej bude realizovat TA ČR, tak na tyto programy neplatí povinnost náležitostí uvedených v tomto ustanovení.
Žádáme o vyjasnění, zda se jedná o záměr - tedy programy připravené jinými ústředními orgány, které má realizovat TA ČR, nemusí náležitosti plnit - anebo se jedná o chybu. Pokud by se jednalo o záměr, jedná se o nerovný přístup a fakticky se tak rozvolňují pravidla pro realizaci programů ústředními orgány státní správy a mohou tak vytvářet programy bez ohledu na pravidla v tomto zákoně uvedená (zejm. § 65), které ovšem bude muset TA ČR realizovat. S ohledem na složení správní rady TA ČR a její pravomoci by to dále výrazně zvyšovalo korupční rizika.
Z ustanovení též nevyplývá, kdo je předkladatelem programů na vládu ČR (dochází zde k mísení pojmů zpracovatel a poskytovatel). Požadujeme doplnit kdo a v jaké max. lhůtě podává návrh programu po projednání RVVI na vládu ČR.
Žádáme o vyjasnění této skutečnosti.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Doplněno „a ústřední správní úřady podle § 11 odst. 2“. 
Dále § 61:
(1) … Návrh program zpracuje příslušný ústřední správní úřad. Návrh program předloží ústřední správní úřad ke stanovisku …
Lhůtu pro předložení návrhu programu vládě po jednání RVV zákon stanovovat nebude. 

	1370
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 65 a § 79:
Požadujeme doplnění § 65 odst. 4 nebo § 79 tak, aby v případě vícestupňového hodnocení návrhů projektů spojeného s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech nebylo nutné ve všech kolech nutné provádět kompletní hodnocení dle § 79.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Připomínka neuvádí žádný důvod pro zjednodušené posouzení při vícestupňovém hodnocení, ani návrh úpravy. Hodnocení musí být v každém stupni dostatečně objektivní. Jedinou výjimkou je možnost nezpracovávat opakovaně oponentní posudky (viz § 78).

	1371
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 66 a 67:
Žádáme o potvrzení, že uvedené programy může realizovat také TA ČR, a následně v případě kladné odpovědi také o upřesnění § 27 odst. 3 písm. b). 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Ano. Předkladateli není znám důvod, proč by měla být TA ČR z uskutečnění těchto programů vyloučena zákonem. Poskytovatele určí vláda při schvalování programu.

	1372
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 67:
Žádáme užít pouze pojmu „poskytovatelé” a nikoliv „poskytovatelé podpory” za účelem zachování konzistentnosti pojmů v souladu s jejich definicemi.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1373
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 69 a § 78:
Problematice přejímání mezinárodního hodnocení se věnují v návrhu zákona dvě ustanovení, a to § 69 odst. 2, a dále § 78 odst. 3. První ustanovení stanoví, že účelová podpora se poskytuje na základě výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, kromě případů, kdy hodnocení proběhlo na mezinárodní úrovni. Na základě tohoto ustanovení je možné podpořit projekty, které do procesu výzvy k podávání návrhů projektů dle tohoto zákona vůbec nevstupují (obdoba současného § 7 odst. 4). Druhé ustanovení stanoví, že v případě, kdy hodnocení projektů proběhlo na mezinárodní úrovni, není třeba vyhotovovat oponentní posudky. Projekt je tedy předmětem hodnocení, ač již hodnocen byl, a do výzvy k podávání návrhů projektů vstupuje jako celek, včetně hodnocení. Z důvodové zprávy nejsou zřejmá specifika těchto případů, a jak se liší jejich využití v praxi. Požadujeme tak její doplnění. Současně je v samotném § 69 odst. 2 a 3 výkladová nejednoznačnost spočívající v tom, že pokud se jedná o projekt jediného uchazeče (tedy nejedná se definičně o projekt mezinárodní spolupráce) a tento je vyhodnocen na mezinárodní úrovni a splňuje tedy poslední část věty odst. 2 (např. projekty EIC v rámci programu Horizont Evropa) tak na něj pravděpodobně neplatí ustanovení následného odst. 3 (týká se explicitně projektů mezinárodní spolupráce). Není tedy zřejmé, jak se bude postupovat v těchto případech.
Požadujeme doplnění důvodové zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno, vysvětleno.
Uspořádání mezinárodní spolupráce může mít různé podoby a je důležité, aby zákon poskytoval dostatečně širokou možnost podpory financování účasti. Proto není možné popsat do nejmenších podrobností všechny varianty, které mohou nastat. Konkrétní situace je vždy výsledkem jednání obou partnerských stran.
K připomínce podrobněji: 
Horizont, v případě rozhodnutí poskytovatele podpořit tzv. „prvních X projektů pod čarou“ nebo provést tzv. dofinancování, což byla praxe MŠMT cca v letech 2008 až 2011 - postup podle § 64 odst. 1 písm. f) bod 3, § 78 odst. 3, ustanovení § 69 odst. 3 se nepoužije.
Jedná-li o peněžní podíly podle § 62 odst. 1 písm. a), se postupuje, se užije § 69 odst. 3.
Pokud se pouze využije možnost použít již provedené mezinárodní hodnocení v národní výzvě, bez mezinárodní práce - § 78 odst. 3.

	1374
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 71:
Žádáme postavit najisto, že i při sebemenší změně smlouvy o poskytnutí podpory (např. pokud se změní řešitel ve smyslu § 11 písm. d) návrhu obecného nařízení) bude nutné přikročit k její změně v souladu s částí V. správního řádu, a to včetně změn uvedených v § 71. V takovém případě dojde k navýšení administrativy a nutnosti navýšit personální kapacity pracovníků, kteří spravují realizované projekty, a zajistit jejich proškolení ve vztahu ke znalostem vyplývajícím ze správního řádu, kdy při současném nastavení není nutné, aby disponovali tak hlubokou znalostí legislativy, případně zajistit pro taková oddělení samostatnou právní podporu, což vede k dalšímu navýšení finančních nákladů.
V případě aplikace správního řádu na změny smlouvy pak požadujeme důkladné dopracování analýzy dopadů RIA v tomto smyslu.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Změna smlouvy se provádí písemným dodatkem podle § 166 odst. 1 správního řádu. Předkladatel se domnívá, že proškolení není nutné.
Předkladatel upozorňuje připomínkové místo na § 9 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. Jméno řešitele je již nyní povinnou součástí smlouvy. V tomto ohledu se nic nemění.

	1375
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 72:
Žádáme do důvodové zprávy doplnit, že se jedná o postup speciální vůči části páté správního řádu. Není totiž reálné, aby materiální správnost smlouvy o přechodu práv a povinností kontroloval poskytovatel. Tento je schopen ručit za procesní správnost a soulad s podmínkami výzvy dle stávajícího textu důvodové zprávy. Pokud tento speciální režim není možné nastavit, bude nutné, aby byl vzor smlouvy o přechodu práv a povinností dodán poskytovateli před jejím podpisem a vydáním souhlasu poskytovatele kvůli kontrole jejích náležitostí, což bude mít za následek nutnost navýšení administrativních kapacit.
V případě aplikace správního řádu na změny smlouvy pak požadujeme důkladné dopracování analýzy dopadů RIA v tomto smyslu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Formulace § 67 byla upravena na základě připomínky MV541. Namísto udělení souhlasu uzavře poskytovatel s původním i novým příjemcem písemnou dohodu, ve které vypořádá práva a povinnosti týkající se projektu. Tato dohoda bude mít charakter veřejnoprávní smlouvy.
Poskytovatel odpovídá za materiální správnost takové smlouvy. To plyne z povinnosti poskytovatele zajistit veřejnosprávní kontrolu před vznikem závazku. Součástí této kontroly je též ověření správnosti připravované operace.
Předkladatel neshledává důvod pro „důkladné dopracování analýzy dopadů RIA“.

	1376
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 75:
Z uvedeného odstavce není zřejmé, že je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o jednotlivých řešitelích, o dalších osobách podílejících se na řešení projektů, osobách odpovědných za zpracování návrhů projektů, či dalších významných osobách souvisejících s návrhem projektu (statutární zástupci, osoby zmocněné k podání návrhu projektu). Všechny výše uvedené osoby zástupci významné cílové skupiny pro potřeby hodnocení programů. Žádáme doplnit následovně: „...poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů, uchazečích a dalších relevantních osobách podílejících se na řešení, zpracování a schvalování návrhu projektu včetně osobních údajů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	1377
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 76 odst. 2:
Hodnotící lhůta je stanovena v maximální délce 180 dní s možností prodloužení o dalších 60 dní, pokud se nepodařilo poskytovateli zajistit předepsaný počet oponentních posudků (vázáno na výzvy, kde se nejedná o průběžné přijímání projektů). Žádáme ponechat lhůtu 240 dní, která je stanovena v současném znění zákona, jelikož dle poznatků z praxe je takto nastavená lhůta téměř nedostačující pro provedení hodnotícího procesu. Je třeba vzít do úvahy, že mnozí poskytovatelé realizují několik stupňů hodnocení, a zejména v letních měsících je velmi náročné zajistit průběh hodnotícího procesu v předepsané lhůtě. Poskytovatel se snaží lhůtu nastavit co nejkratší, nicméně u složitějších hodnot. procesů nebo vlivem překryvů veřejných soutěží není vhodné tuto lhůtu zkracovat, či případně její prodloužení omezovat pouze na vypracování oponentských posudků. Ve vztahu k možnému prodloužení lhůty není zřejmé, jaký okamžik je považován za rozhodný ve vztahu k části, kdy se „poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků” a jaká událost nebo okamžik tedy poskytovatele opravňují k prodloužení lhůty o 60 dní, když po vyhotovení oponentních posudků přichází v úvahu minimálně ještě projednání dalším hodnotícím stupněm - odborným poradním orgánem (v případě některých poskytovatelů ještě dalšími hodnotícími stupni). Vzhledem k tomu, že poskytovatelé uvádějí v současnosti z důvodu transparentnosti a předvídatelnosti délku lhůt v zadávací dokumentaci k veřejné soutěži, není zřejmé jak by docházelo k informování uchazečů v případě prodloužení hodnotící lhůty. Nadto § 73 odst. 1 stanovuje, že se podmínky výzvy nesmí po vyhlášení měnit.
Lhůta je také omezující pro dodatečné podpoření návrhů projektů v případě, pokud se některý z hlavních uchazečů rozhodne neuzavřít smlouvu o poskytnutí podpory. Aktuální praxe již teď ukazuje, že ani ve lhůtě 240 dní většinou nejsme schopni dodatečného podpoření, a tak dochází k nevyčerpání alokace na veřejnou soutěž.
Důrazně žádáme o ponechání lhůty v původním rozsahu 240 dní.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1378
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 76 odst. 3:
Ani v případě, že se bude jednat (ve smyslu důvodové zprávy) o menší projekty, nebude pro poskytovatele uvedená lhůta dostačující, jelikož důvodová zpráva reflektuje pouze velikost projektů (fin. objem případně), nikoliv však možný počet projektů.
Žádáme proto prodloužit uvedenou lhůtu na 90 dní.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1379
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 78 odst. 3:
Žádáme o vyškrtnutí pojmu „odborný poradní orgán”, protože v případě hodnocení z mezinárodní úrovně odborného poradního orgánu vůbec neprobíhá a hodnocení je převzato celé.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.

	1380
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 79 odst. 5:
Odstavec obsahuje odkaz na neexistující ustanovení. U snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory předpokládáme, že má být odkázáno na odst. 2 a ne na odst. 1. Žádáme o opravu odkazu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1381
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 84 odst. 1:
Odst. 1 stanovuje povinnost při doručení oznámení o vyřazení projektu zpřístupnit uchazeči posudky oponentů bez osobních údajů oponentů - žádáme o rozšíření i na další stupně hodnocení (např. kolegia orgánů, zpravodaje a další běžně využívané poskytovateli v rámci hodnocení). Respektujeme, že členové odborného poradního orgánu musí být známi. Dále žádáme o vyjasnění, zda je možné vnímat dané ustanovení a contrario tak, že při podpoření výzvy není nutné uchazeči posudky poskytnout.
Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že v případě projektů, u kterých hodnocení proběhlo na mezinárodní úrovni, není poskytovatel schopen této povinnosti dostát, jelikož uvedenými dokumenty často nedisponuje. Žádáme o vyjasnění, zda v takovém případě postačí odkázat se v rámci odůvodnění na výsledky mezinárodního hodnocení, a zda bude takové rozhodnutí přezkoumatelné ve smyslu správního řádu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Zákon upravuje pouze povinné minimum pro posuzování a hodnocení návrhů projektů, které musí splnit všichni poskytovatelé. Nezabývá se odchylkami, které si jednotliví poskytovatelé stanovují např. z důvodu zvládnutelnosti vysokého počtu návrhů projektů. 
Odborný poradní orgán musí v protokolu o hodnocení návrhu projektu uvést důvody pro odmítnutí daného návrhu projektu. Bere-li v úvahu výsledek nějakého přípravného jednání, nestačí se na toto jednání odvolat, ale důvody z tohoto přípravného jednání by měl odborný poradní orgán akceptovat a v protokolu uvést.
Pro mezinárodní hodnocení byl do § 75 vložen nový odstavec 5 ve smyslu připomínky, kde je tento případ vyloučen z podání námitek.

	1382
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 88 odst. 3:
Není zřejmý význam schválení vlády u výsledku hodnocení programu. Způsob hodnocení programu bude stanoven dle odst. 1, a pravděpodobně dojde k předložení dokumentu typu evaluační zprávy, obsahující schváleného způsobu hodnocení, nicméně není zřejmé, co by se dělo v případě neschválení, a celkově nevidíme přínos schvalování vlády u výsledného hodnocení programu. Žádáme o vyjasnění uvedeného záměru. 
Z ustanovení též není zřejmé, kdo hodnocení programů, včetně hodnocení dopadů, předkládá vládě. TA ČR žádá jednoznačně uvést, zda tak bude činit Rada pro výzkum a inovace, či Technologická agentura České republiky. Z důvodové zprávy presumujeme, že TA ČR po získání stanoviska RVVI, ale žádáme danou informaci postavit najisto
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Jestliže vláda schvaluje návrh programu, měla by schválit i jeho hodnocení. Pokud by vláda výsledek hodnocení programu neschválila, je další postup v její kompetenci. V tomto ohledu by vláda neměla být omezována.

	1383
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 89 odst. 3:
Presumujeme v souvislosti s navrhovanými změnami navýšení ročního počtu kontrol a s tím související nutnost nárůstu personálních kapacit v rámci oddělení kontrol. Nadto uvádíme, že v případě, že projekty daného programu zahájily realizaci koncem roku, nebudou k dispozici náklady, jež by bylo možné kontrolovat. Pokud by realizace začala ve 2. pololetí, bude ke kontrole předložen minimální objem nákladů. Administrativa kontroly bude ale téměř stejná jako u kontrol s velkým objemem nákladů. Vzniká tedy velký nepoměr mezi časem potřebným pro administraci a realizaci kontroly a objemem zkontrolovaných prostředků. V extrémním případě by mohly být náklady na kontrolu vyšší než objem zkontrolovaných prostředků. Ve vztahu k tomuto namítáme vysokou neefektivitu a nehospodárnost předloženého návrhu. V souvislosti s našimi propočty odhadujeme zvýšení nákladů souvisejících s navýšením objemu kontrol o 1 FTE a celkem 1,67 mil. Kč (uvedená částka zahrnuje také náklady na cestovné a náklady na externí experty pro věcné hodnocení). Jedná se o kalkulaci nákladů u poskytovatele, ale s nárůstem počtu kontrol se zvýší rovněž administrativní (a finanční) náročnost na straně příjemců.
Žádáme nerozšiřovat objem prováděných kontrol a zachovat stávající úpravu, případně zásadně dopracovat analýzu dopadů RIA.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno..

	1384
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 96 odst. 1 písm. b):
V ustanovení autor uvádí, že obsahem IS VaVaI budou údaje o dopadech vyhodnocení programu. Obdobný smysl má též ustanovení § 3 písm. g) návrhu nařízení o IS VaVaI a IPAÚP. Z dané textace není zřejmé, jaké informace budou v tomto směru požadovány, zda se bude jednat např. o závěrečné zprávy z evaluací či zda budou požadována data jiná. Žádáme o vyjasnění rozsahu požadovaných informací.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Ustanovení bylo zjednodušeno tak, že ISVVI bude obsahovat údaje o programech. Rozsah údajů bude podrobněji specifikován v prováděcím předpise.
Integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo vypuštěno.

	1385
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 96 odst. 1 písm. e):
Ve vztahu k danému ustanovení žádáme vypustit část týkající se nepodpořených projektů. V daném případě se jedná o nově stanovenou povinnost, u které chybí řádné odůvodnění ve vztahu k jejímu záměru - u nepodpořených projektů nelze odůvodnit novou úpravu sledováním činností VaV, když k těmto při nepodpoření ve výsledku nedochází. Ve výsledku se jedná o nárůst (administrativní) náročnosti, která je v rozporu se záměrem navrhovaného zákona a může mít zásah do práv duševního vlastnictví na straně uchazečů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Návětí § 96 odst. 1 zní: „(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o“. To nelze zaměňovat s výrazem „zveřejňuje“.
Integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo vypuštěno.
Požadavek na informace o nepodpořených projektech byly vypuštěny.

	1386
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 96 odst. 1 písm. f):
Žádáme o vyjasnění, jaké informace mají být vzhledem k veřejným zakázkám uváděny. Zákon odkazuje na návrh nařízení vlády o IS VaVaI, nicméně tento nic explicitně ve vztahu k veřejným zakázkám neukládá.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Rozsah údajů bude upřesněn v nařízení vlády. Ve stávajícím IS VaVaI jsou údaje o projektech veřejných zakázek evidovány již nyní, aniž by to působilo jakékoliv potíže. Stejné údaje budou evidovány i nadále.
Předkladatel se domnívá, že z hlediska evidence a účelu IS VaVaI je stávající rozsah dostatečný. Z pohledu IS VaVaI jde o projekt.

	1387
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 96 odst. 2 písm. a):
Není jisté, zda se  v případě uvedení smluvního výzkumu nejedná o chybu vzhledem ke skutečnosti, že pod pojem smluvního výzkumu je možné zahrnout jak smluvní výzkum ve smyslu výzkumu, jež není nezávislý a nelze zahrnout do účinné spolupráce, tak pojem kolaborativní výzkum, který naplňuje pojem nezávislého výzkumu a stejně tak je zahrnut do účinné spolupráce. Je možné, že autoři zákona možná zamýšleli zajistit vzhledem k hodnocení VO výskyt obou částí pojmu, nicméně požadujeme tuto skutečnost minimálně vysvětlit v důvodové zprávě.
Žádáme o vyjasnění záměru uvedeného ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Text zjednodušen tak, že budou uvedeny jen údaje o transferu znalostí s tím, že rozsah údajů bude specifikován v prováděcím předpise. Záměrem předkladatele je zahrnout jak smluvní výzkum, tak i výzkum prováděný v režimu účinné spolupráce.

	1388
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 97:
Žádáme, aby byla stanovena lhůta, kdy má poskytovatel informace z § 4 odst. 2 návrhu nařízení o IS VaVaI a IPAÚP vkládat do IS VAVAI. V § 76 odst. 1 a § 97 odst. 1 je pouze stanoveno, kdy se mají vkládat informace o předběžném oznámení. Ty se mají dle § 76 odst. 1 vkládat 30 dní před vyhlášením. Nicméně  dle lhůty vyplývající z § 97 odst. 1 o dva dny dříve.
Dále požadujeme, aby byla uvedena informace, kdy budou údaje zveřejněny, jak předběžné oznámení, tak informace z bodu 2.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. Vysvětleno.
Z ustanovení § 89 odst. 2 plyne, že údaje o výzvě jsou zaevidovány ve stejné lhůtě jako údaje o předběžném oznámení. 
Lhůta pro vkládání výsledků je administrativní pro účely dalšího zpracování (hodnocení, analýzy) a neváže se na ukončení poskytování podpory. Výsledky je možné vkládat průběžně.

	1389
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 98 písm. b):
V rámci snížení byrokratické zátěže na straně uchazečů, příjemců a poskytovatelů TA ČR požaduje, aby měli všichni poskytovatelé přístup ke všem údajům, pokud tak neurčuje specifický zákon. Cílem je především minimalizovat potřebu získávání stejných dat, které uchazeči, příjemci a poskytovatelé vyžadují a následně do systému vkládají a následovat ideu digitální ústavy, kdy stát sdílí mezi sebou potřebná data a nezatěžuje občany - jsme toho názoru, že by uvedené sdílení mělo probíhat za minimální byrokratické zátěže, proto nám nastavení (uvedené v důvodové zprávě - odkaz na písm. a) přijde nevhodné.
Žádáme o rozšíření přístupu pro poskytovatele ke všem údajům v systému.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Ustanovení vypuštěno na základě zásadních připomínek MV a DIA.
Pro přístup k údajům lze využít institut registrace agend podle zákona o základních registrech.

	1390
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 102 odst. 3 a § 103 odst. 3:
Pokud bylo  zahájeno řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se dle stávajícího zákona (č. 130/2002 Sb.). Pokud se však seznam výzkumných organizací bude považovat dle nového zákona za evidenci výzkumných organizací, nebude zřejmé - vzhledem k dokončování řízení dle původního zákona - od kterého okamžiku lze u jednotlivých subjektů postavit najisto, že se naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí považuje dle § 37 a dalších předpisů za prokázané.
Žádáme o narovnání uvedeného procesu tak, aby bylo od účinnosti nového zákona možné považovat výzkumné organizace uvedené v evidenci za výzkumné organizace naplňující požadavky nového zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Požadovaná úprava plyne z § 33a odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Výzkumné organizace zapisované podle původní úpravy i výzkumné organizace zapisované podle nové úpravy musí splňovat stejné definiční znaky.Odkazuje se na § 98 odst. 3, ze kterého vyplývá splnění připomínky.


	1391
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 102 odst. 3 a § 103 odst. 3:
Pokud bylo  zahájeno řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se dle stávajícího zákona (č. 130/2002 Sb.). Pokud se však seznam výzkumných organizací bude považovat dle nového zákona za evidenci výzkumných organizací, nebude zřejmé - vzhledem k dokončování řízení dle původního zákona - od kterého okamžiku lze u jednotlivých subjektů postavit najisto, že se naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí považuje dle § 37 a dalších předpisů za prokázané.
Žádáme o narovnání uvedeného procesu tak, aby bylo od účinnosti nového zákona možné považovat výzkumné organizace uvedené v evidenci za výzkumné organizace naplňující požadavky nového zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Požadovaná úprava plyne z § 33a odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. Výzkumné organizace zapisované podle původní úpravy i výzkumné organizace zapisované podle nové úpravy musí splňovat stejné definiční znaky.

	1392
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 104 odst. 7 a 8:
Zaměstnanci TA ČR musí do 2 let od účinnosti požádat o přijetí do služebního poměru, jinak jim do dvou let od účinnosti zákona zanikne pracovní poměr.
Žádáme 1. o vyjasnění, jakým způsobem mají zaměstnanci žádat vzhledem ke skutečnosti, že služebním orgánem ve smyslu zákona o státní službě je ředitel TA ČR, který bude jmenován ke dni účinnosti zákona, 2. aby bylo možné bez hrozby zániku pracovního poměru žádat také po nějakou dobu od počátku účinnosti zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Upraveno podle připomínky MV 556.

	1393
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 118:
K plánované účinnosti zákona uvádíme, že s ohledem na navrhované zásadní změny nebude reálné v době mezi schválením a účinností zákona přechod agentury na nový systém připravit. Zdůrazňujeme, že se jedná o změnu všech interních postupů, která s příchodem aplikace správního řádu, změnou organizační struktury a přechodem pod zákon o státní službě souvisí.
Žádáme o posun účinnosti zákona o relevantní dobu v závislosti na ostatních připomínkách.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.


	1394
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 9 odst. 1 písm. a):
Ustanovení zavádí nově pojem „dílčí cíle” a staví je na úroveň podprogramů se stejnými podmínkami (samostatný rozpočet a cíl). Dle TA ČR je zavedení nového pojmu, který plní totožnou funkci jako již standardně využívané podprogramy, nadbytečné a ubírá flexibilitu při tvorbě a členění programů poskytovateli. Dílčí/specifické/sekundární cíle volí poskytovatelé v případech, kdy lze cílů dosáhnout i bez striktně ohraničené alokace.
Požadujeme ponechat pouze pojem podprogramy.
Tato připomínka je zásadní.
	Předkladatel připomínku akceptoval, ale upozorňuje připomínkové místo, že pojem „dílčí cíl“ je užíván v programu Sigma.
Připomíná se, že návrhy prováděcích předpisů jsou pro informaci, vláda je nyní neschvaluje – to lze učinit až po schválení návrhu zákona.
Návrhy prováděcích právních předpisů mohou být dokončeny až poté. 

	1395
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 9 odst. 1 písm. g):
Ustanovení odkazuje na odstavce, které v zákoně nejsou definovány, konkrétně § 75 odst. 3 zákona.
Žádáme o upřesnění, o které ustanovení se jedná.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1396
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 7 odst. 3:
Dle důvodové zprávy cílí daná ustanovení na preventivní chování příjemců a dalších účastníků a apeluje na posílení jejich zodpovědnosti.
Z toho důvodu požadujeme znění, které nestanovuje povinnost poskytovatelům, a to „Poskytovatelé v oblasti svých působností mohou kontrolovat zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků.” anebo zásadní dopracování analýzy dopadů RIA s ohledem na administrativní zátěž poskytovatelů i jednotlivých organizací žadatelů a příjemců.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
§ 7 odst. 6:
„(6) Poskytovatel v oblasti své působností může kontrolovat zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků.“.

	1397
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 2:
Zde upozorňujeme na změnu definice „průmyslový výzkum“, kde došlo k dvojímu překladu anglického slova „product“ jako výrobek a produkt. To komplikuje určení kompetencí pro aplikovaný výzkumu ve společenských a humanitních vědách (obecně v „neprůmyslových oborech“ ve vazbě na kompetenční zákon). Tato otázka by měla být vyřešena buď tímto zákonem, nebo jinou právní úpravou.
	Akceptováno částečně.

	1398
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 11:
Ve vztahu k odst. 1 navrhujeme, aby bylo uvedeno, že dané ústřední správní úřady svoji činnost s MŠMT koordinují - jedná se o dobrou praxi, která je nastavena v současné době, kdy se poskytovatelé ve vztahu k jednání na mezinárodní úrovni koordinují mnohdy jak sami mezi sebou, tak i ve vztahu k MŠMT.
	Akceptováno.

	1399
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 15:
TA ČR dle návrhu zákona je velmi omezena v poskytování podpory na základní výzkum.
Proto TA ČR doporučuje, aby v celém návrhu zákona byla doplněna role GA ČR, aby plnila stejné potřeby pro ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly jako TA ČR.
	Neakceptováno.
Tato změna v pojetí kompetencích GA ČR nebyla v průběhu přípravy návrhu zákona diskutována a stejně tak GAČR tento požadavek sama nikdy neuplatnila.

	1400
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 27 odst. 3 písm. a):
Zde je na konci řádku obsažen překlep - „své působnosti”.
Žádáme o opravu překlepu.
	Akceptováno.

	1401
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 54 odst. 4:
Navrhujeme sladění s důvodovou zprávou a uvedení informace, že se jedná o státní a veřejné vysoké školy.
	Vysvětleno.
Postačuje vysvětlení v důvodové zprávě. Pojem „vysoké školy“ není třeba dále upřesňovat, neboť je v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb. Znaky vysoké školy jsou uvedeny v § 1 zmíněného zákona.

	1402
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 80:
Lhůtu stanovenou v odst. 2 navrhujeme zkrátit na 10 dní. Dle stávající praxe je možné realizovat všechny potřebné kroky ze strany uchazeče ve stanovené lhůtě, nesetkáváme se s mnoha případy odmítnutí (v současné době stížnosti) z důvodu, že nedošlo k podání ve lhůtě. Pokud se opravdu jedná o pochybení a je potřeba vyvolat opětovné hodnocení, tak je třeba, aby proces probíhal dynamicky a uchazeči v případě podpoření mohli realizovat projekt dle původního plánu a nedošlo na základě pochybení poskytovatele ke ztížení procesu řešení.
	Neakceptováno.
Je zapotřebí ponechat uchazečům na podání námitek dostatečně dlouhou lhůtu, aby mohli připravit námitku a námitku podat.

	1403
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 96 odst. 2 písm. b):
Z uvedeného odstavce vyplývá povinnost evidovat údaje o pracovnících a jejich pracovních úvazcích pouze u příjemce. Nicméně, příjemce podpory jsou také další účastníci projektů. TA ČR nechápe tuto dichotomii, když mnohé podmínky pro příjemce a dalšího účastníka tento zákon explicitně uvádí. Dále může samotný příjemce mít v poměru poskytované účelové podpory marginální roli vůči dalším účastníkům (viz například projekty široké multilaterální dlouhodobé spolupráce). Navíc v § 98 písm. c) je explicitně uveden další účastník.
TA ČR doporučuje rozšířit tuto podmínku také na další účastníky následovně: výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce a dalšího účastníka.
	Neakceptováno.
Evidence předmětných údajů se nevztahuje obecně k příjemcům, ale výhradně k výzkumným organizacím. Není přitom rozhodné, zda vystupují v pozici příjemce anebo v pozici dalšího účastníka.

	1404
	Technologická agentura ČR, TACR/28-50/2023
	K § 106 odst. 2:
V odst. 2 je uvedená textace matoucí. Též pojem „příjemci” je zde zdvojen.
TA ČR doporučuje upravit následovně: „postupují při poskytování podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přiměřeně podle § 2 až 5, § 10, § 15 odst. 1 a § 50 až 89.”
Též doporučujeme ve světle tohoto ustanovení doplnit ÚSC k § 2 odst. 2 písm. f) nebo v tomto ustanovení uvést též odkaz na vymezení pojmu, jelikož takto nepostihne pojem výraznou část ekosystému VaVaI. 
Závěrem uvádíme, že z navrhované úpravy je zřejmá snaha o zjednodušení podmínek poskytování podpory ÚSC, nicméně není zřejmý záměr týkající se evidence poskytnuté podpory (zda a kterou podporu bude ÚSC evidovat dle návrhu zákona). Uvedená nejasnost způsobí problémy též na straně příjemců, kdy může nastat případ, že danou podporu budou povinni hlásit do IS VaVaI, kdežto u jiného poskytovatele nikoliv.
Výše uvedené připomínky mají doporučující charakter.
	Akceptováno částečně.
Územní samosprávné celky nelze zahrnout do definice poskytovatele. Zákon je uzpůsoben na poskytování podpory ze státního rozpočtu. Celá řada ustanovení je neslučitelná s postavením územních samosprávných celků.

	1405
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	Z předloženého návrhu zákona je zjevné, že předkladatel si je vědom pravidel veřejné podpory, které je nutno zohlednit při poskytování veřejných prostředků v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a transferu znalostí. V rámci různých ustanovení předkládaného návrhu odkazuje jednak přímo na relevantní ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie (čl. 107 – 109 SFEU) a na ustanovení nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „GBER“). 
V obecné rovině je nutno k pravidlům veřejné podpory uvést, že v případě, že jsou dodrženy podmínky GBER, lze podporu poskytovat, aniž by tato musela být notifikována Evropské komisi a aniž by s jejím poskytnutím bylo nutné vyčkat na vydání pozitivního rozhodnutí ze strany Evropské komise. V případech, kdy nelze využít GBER (např. v případě podpory, jejíž výše překračuje notifikační limity stanovené v čl. 4 GBER), je nutné předložit Evropské komisi notifikaci daného opatření; Evropská komise dané opatření v oblasti VaVaI a transferu znalostí může schválit především na základě Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Rámec“). Uvedené platí za předpokladu, že jsou kumulativně naplněny definiční znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Veřejnou podporu je možno vyloučit za situace, kdy příjemcem veřejných prostředků je subjekt, který splňuje definici organizace pro výzkum a šíření znalostí (odst. 16 písm. ff Rámce VaVaI) či definici výzkumné infrastruktury (odst. 16 písm. gg) Rámce VaVaI) a současně jsou tyto veřejné prostředky určeny na provádění nehospodářských činností takových subjektů (odst. 20 Rámce VaVaI). 
V rámci předloženého návrhu zákona však není patrné rozlišení mezi výše uvedenými situacemi (tj. financování mimo režim veřejné podpory; financování při využití GBER, případně režimu de minimis; financování podmíněné vydáním rozhodnutí Evropské komise ohledně slučitelnosti podpory s vnitřním trhem) nebo alespoň situacemi, kdy veřejné financování zakládá veřejnou podporu (a je tedy třeba pro její poskytnutí splnit podmínky uvedené v GBER/Rámci), a, kdy veřejné financování veřejnou podporu nezakládá (i v takovém případě je třeba vycházet z Rámce a v návrhu zákona uvést, o jaké situace se jedná). Podrobněji k uvedenému níže v textu.
	Vysvětleno.
Předkladatel si je vědom toho, že podporu je možné poskytovat na základě výjimky nebo podle pravidel de minimis, tedy bez notifikace.
Předkladatel však nepovažuje za nutné zákonem upravovat povinnost danou přímo aplikovatelným předpisem, která bude platit tehdy, pokud bude navrhovaná podpora mimo pravidla GBER.
Návrh zákona je institucionálně-procesní normou upravující adaptaci vnitrostátního právního řádu ve vztahu k anti-subvenčnímu právu EU pro oblast podpor výzkumu, vývoje a inovací. Návrh zákona však nikterak nezasahuje do hmotněprávní materie soutěžního práva. Návrh zákona upravuje postupy indiferentně ve vztahu k různým režimům podpor, resp. procesní postupy zakotvené zákonem se uplatní vždy bez ohledu na to, zda bude podpora poskytována v režimu blokové výjimky či např. v rámci notifikovaného režimu podpor. Splnění podmínek vyplývajících z příslušných norem práva EU je v tomto ohledu ponecháno zcela na poskytovatelích.
Dle našeho názoru není možné přenášet do návrhu zákona podstatné podmínky pro poskytnutí podpor v režimu GBER. S ohledem na přímou aplikovatelnost GBER by transpozice pravidel obsažených v GBER byla porušením zákazu transpozice nařízení do vnitrostátního práva (věc 34/73 Variola).
Pokud jde o Rámec, tak ani v případě těchto pravidel nepovažujeme za vhodné, aby zákon obsahoval transpozici podmínek stanovených v Rámci.
Důvodem je především to, že zákon nerozlišuje kategorie podpor podle toho, jaký režimu z hlediska práva subvenčního se má na danou podporu aplikovat. Rozlišení kategorií podpor v návrhu zákona je provedeno podle jiných kritérií: účel podpor (jednorázové či dlouhodobé financování, …), procesní režim (výběr se soutěží či bez soutěže; právní akt o poskytnutí podpory), … Jedna kategorie podpor dle zákona proto může v závislosti na podmínkách stanovených poskytovatelem spadat do různých režimů podpor z hlediska práva subvenčního.
Například účelová podpora v rámci programu může být poskytována v rámci blokové výjimky. Stejně tak ale nelze vyloučit, že poskytovatel nebude chtít splnit podmínky blokové výjimky a že se rozhodne režim podpory notifikovat. Podobně v případě podpor pro výzkumné infrastruktury je na poskytovateli, aby uvážil, zda bude podporu poskytovat podle podmínek GBER, podle pravidel Rámce anebo zda bude podpora zcela mimo režim veřejné podpory (tj. výhradně na nehospodářské činnosti).
Pokud by zákon přenášel pravidla z GBER či z Rámce pro jednotlivé kategorie podpor, bylo by tím pro poskytovatele znemožněno, aby zvolili podmínky podpor podle aktuálních potřeb. Takové omezení neplyne z práva EU a předkladatel nevidí důvod, proč by takové omezení mělo být zaváděno na národní úrovni.

	1406
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 2 odst. 1 písm. c
Vymezuje se pojem „inovace“; zde je nutno upozornit na skutečnost, že GBER definici inovace neobsahuje (neobsahuje ji ani Rámec, podle kterého Evropská komise posuzuje slučitelnost podpory s vnitřním trhem v případech, kdy nelze pro poskytnutí podpory využít GBER). GBER (i Rámec) však obsahují definice, jako jsou např. poradenské služby v oblasti inovací, podpůrné služby v oblasti inovací, organizační inovace či inovace postupů. Je třeba navrhované vymezení tohoto pojmu upravit tak, aby činnosti související s inovacemi, které budou moci být podpořeny dle předkládaného zákona, odpovídaly činnostem, které je možné podpořit dle GBER (tedy jednotlivým zde obsaženým definicím v oblasti inovací), případně dle Rámce. Současný pojem „inovace“, uvedený v předkládaném návrhu zákona, je pojat velmi široce a definicím v GBER neodpovídá. Např. v definici organizačních inovací a inovací postupů (čl. 2 odst. 96 a 97) jsou vyloučeny některé menší změny nebo zdokonalení, nebo změny v organizaci, které jsou již v podniku používány atp. Není tedy jasné, jakým způsobem bude zajištěn soulad s podmínkami GBER a Rámce v případě poskytování podpory v oblasti inovací dle předkládaného návrhu zákona. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak a vysvětleno.
Definice pojmu „inovace“ je z podstatné části převzata z tzv. Oslo manual 2018, str. 20.
Toto řešení bylo zvoleno proto, že evropské předpisy upravující oblast veřejné podpory (blokové výjimky) definici inovace obecně neobsahují.
Byl doplněn text „za inovace nejsou považovány činnosti, které podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky3) nejsou organizačními inovacemi nebo inovacemi postupů“.
Pokud jde o zajištění souladu s podmínkami GBER a Rámce, dojde-li poskytovatel k závěru, že nemusí splňovat podmínky dané blokovou výjimkou,  bude muset poskytování podpory na inovace notifikovat EK. Na druhou stranu se poznamenává, že GBER a Rámec se na podporu inovací vztahují (viz název Rámce) a v definicích Rámce jsou uvedeny činnosti, které spadají pod blokovou výjimku.
Omezující podmínky, které byly v původně navržené definici, byly vypuštěny.

	1407
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 2 odst. 2 písm. l) 
Vymezuje se pojem „velká výzkumná infrastruktura“, a to s odkazem na čl. 2 odst. 91 GBER; z vymezení pojmu, tak jak je uveden v předkládaném návrhu zákona, je možno mít za to, že kromě „velkých výzkumných infrastruktur“ nelze poskytnout podporu na „jiné“ výzkumné infrastruktury, což však GBER (i Rámec) umožňuje. Je to takto předkladatelem zamýšleno? Dovolujeme si požádat o vysvětlení, zda a jakým způsobem budou vymezeny a podporovány výzkumné infrastruktury, které nejsou „velké“. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
 V obecné rovině lze uvést následující:
Předkladatel považuje velkou výzkumnou infrastrukturu za natolik jedinečnou a významnou pro uživatelskou komunitu, že si zaslouží „zvláštní“ úpravu v zákoně. Tak je to již cca od roku 2009 / 2010.
Infrastruktura, která není „velká“, je podporována pouze prostřednictvím institucionální podpory jako součást rozvoje výzkumných organizací, případně z prostředků operačních programů, pokud je to povoleno. S žádným dalším vymezením se nepočítá a předkladatel nemá informace o tom, že by bylo toto vymezení postrádáno. 

	1408
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 2 odst. 2 písm. m) 
Vymezuje se pojem „testovací a experimentální infrastruktura“, a to s odkazem na čl. 2 odst. 98a GBER; vymezení pojmu odpovídá definici, uvedené v GBER, pouze částečně. Definice v GBER navíc uvádí, že testovací a experimentální infrastruktura je využívána převážně podniky, zejména malými a středními podniky, které žádají o podporu na testování a provádění experimentů za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a služeb a testování a modernizace technologií s cílem dosáhnout pokroku prostřednictvím průmyslového výzkumu a vývoje. Zásadní podmínkou pak je, že přístup k této infrastruktuře, která je financována z veřejných prostředků, musí být otevřen více uživatelům a musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek. Podmínky z této části definice obsažené v GBER jsem v předloženém návrhu zákona nedohledal. V § 65 odst. 3, písm. e) návrhu zákona se sice uvádí, že poskytovatelé v programech zejména „podporují přístup výzkumných pracovníků z členských států Evropské unie ke špičkovým zařízením, velkým výzkumným infrastrukturám a testovacím a experimentálním infrastrukturám a ověření v České republice“, jedná se však o přístup výzkumných pracovníků, nikoliv o přístup podniků, a zejména pak malých a středních podniků. V návrhu jsem rovněž nedohledal požadavek na poskytování přístupu k této infrastruktuře za podmínek, které uvádí definice obsažená v GBER. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1409
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 49 odst. 2 
Z navrhovaného ustanovení není jasné, za jakých podmínek má účinná spolupráce mezi výzkumnou organizací a podniky probíhat, a to zejména s ohledem na existenci rizika možného poskytnutí nepřímé podpory spolupracujícím podnikům právě prostřednictvím výzkumné organizace (blíže vizte odst. 28 – 31 Rámce). Uvedené je však blíže vyjasněno v návrhu nařízení vlády (§ 5). Dále, v druhé větě se uvádí, že v takovém případě může být výzkum nebo transfer znalostí zčásti financován z prostředků podpory nebo výzkumné organizace a zčásti ze soukromých zdrojů. Zde vnímám riziko přítomnosti veřejné podpory, neboť o veřejnou podporu se nejedná, jsou-li jsou z veřejných prostředků financovány výzkumné a vývojové činnosti výzkumné organizace, pokud výzkumná organizace v rámci účinné spolupráce provádí nezávislý výzkum/vývoj – vizte odst. 20 písm. a) bod ii) Rámce. Předmětné ustanovení Rámce však nic nehovoří o účinné spolupráci v rámci transferu znalostí. Obdobně je tomu v případě inovací, které sice nejsou zmíněny v předmětné druhé větě § 49 odst. 2 návrhu zákona, avšak jsou zmíněny v názvu ustanovení § 49 navrhovaného zákona. Obě posledně uvedené situace tak obsahují riziko veřejné podpory pro výzkumnou organizaci a případně i pro spolupracující podnik, budou-li oběma subjektům poskytnuty veřejné prostředky; v případě podniku se pak může jednat o situaci, kdy takovému podniku může být poskytnuta nepřímá podpora právě prostřednictvím výzkumné organizace. Dále z textu není zřejmé, který přímo použitelný předpis Evropské unie upravující blokové výjimky má předkladatel na mysli. Navíc situace, za které není výzkumné organizaci poskytována veřejná podpora, je popsána v Rámci (nikoli v přímo použitelném předpise), jak je uvedeno výše. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno částečně. 
Z odst. 2 vypuštěn text „nebo transfer znalostí“.
Část připomínky k názvu ustanovení nebyla akceptována vzhledem k odstavci 1.
K poznámce ohledně předpisu EU. Jde především o Nařízení 651/2014, ve znění z 1.7.2023 (článek 2 odstavec 90 a článek 25 odst. 6 písm. b) bod i) odrážka druhá) a dále o Rámec, na který se neodkazuje.
Ustanovení odstavce 2 se vztahuje výhradně k problematice účinné spolupráce. Protože  bod 20 písm. a) bod ii) Rámce nepřipouští účinnou spoluprácpři transferu znalostí (jak upozorňuje připomínkující v připomínce), byl odkaz na transfer znalostí vypuštěn i z druhé věty.
Tím pochopitelně není nijak limitována možnost výzkumných organizací provádět transfer znalostí – viz definice výzkumné organizace (§ 2/1 a) zákona), viz náležitosti koncepce výzkumné organizace (§ 5/2 a) zákona).

	1410
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 50 odst. 1 
Uvádí se, že podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených navrhovaným zákonem a právem Evropské unie. Předkládaný návrh zákona neobsahuje téměř žádnou z podmínek, za kterých lze podporu (v případě nehospodářských činností výzkumných organizací či výzkumných infrastruktur) nebo veřejnou podporu (v případě hospodářských činností výzkumných organizací či výzkumných infrastruktur či v případě podniků) poskytnout (např. míra a výše podpory, motivační účinek, kumulace podpor, vymezení způsobilých nákladů.). Předpokládám, že nejčastěji využívaným předpisem pro poskytování podpory v oblasti VaVaI a transferu znalostí bude právě GBER, případně režim de minimis. Nicméně relevantní jsou také ustanovení Rámce. Doporučuji tedy do poznámky pod čarou uvést zejména tyto předpisy. Dále uvádíme, že nařízení Komise č. 70/2001 již bylo zrušeno. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Odkaz na nařízení Komise č. 70/2001 byl vypuštěn.
Byl doplněn odkaz na nařízení Komise č. 1407/2013.

	1411
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 50 odst. 5
Uvádí se povinnost vést oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech, a to v případě institucionální podpory a pro každou činnost financovanou systémovou podporou. Oddělená účetní evidence/oddělené účtování o nákladech, financování (a příjmech) by měla být požadována také v případě účelové podpory. Upozorňuji také na to, že oddělené účtování by se mělo týkat také příjmů (vizte např. odst. 19 Rámce).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
§ 50 obsahuje obecné podmínky podpory a týká se institucionální účelové (= projekt) i systémové podpory.
Podpora de minimis byla z návrhu zákona vypuštěna na základě připomínky MPO.

	1412
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 53 odst. 2 písm. f) 
Nerozumíme navrhované formulaci; GBER požaduje, aby programy podpory (právní základ) výslovně vyloučily vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz. Je tedy třeba navrhovanou formulaci dát do souladu s požadavkem čl. 1 odst. 4 písm. a) GBER, resp. převzít formulaci z GBER do navrhovaného ustanovení zákona. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1413
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 53 odst. 3 
Z návrhu ustanovení není jasné, o které ustanovení a kterého přímo použitelného předpisu Evropské unie se jedná. Doporučuji odkázat na příslušné ustanovení, případně jinde v návrhu zákona definovat podnik v obtížích a následně upravit předmětné ustanovení § 53 odst. 3 návrhu zákona. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Odstavec 3 byl vypuštěn v souladu s připomínkou KOM 827.

	1414
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 59 odst. 1
Uvádí se, že institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace, a to na veškeré způsobilé náklady. Pokud z dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace jasně nevyplývá, že se týká pouze nehospodářských činností výzkumné organizace, jak jsou vyjmenovány v odst. 20 Rámce, nelze v navrhovaném ustanovení § 59 odst. 1 uvést, že lze institucionální podporu využít na veškeré způsobilé náklady; případně to takto uvést lze, ale je třeba doplnit, že se jedná pouze o způsobilé náklady vztahující se k nehospodářské činnosti výzkumné organizace, případně také na její hospodářské činnosti, a to za podmínky splnění kvalitativních a kvantitativních kritérií vymezených v odst. 21 Rámce. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
S obsahem připomínky předkladatel souhlasí. 
Pravidla veřejné podpory platí obecně, základ je dán přímo aplikovatelným právním předpisem (Nařízení 651/2014) a předkladatel se domnívá, že není nutné opakovaně připomínat povinnost jej dodržovat. Definice výzkumné organizace v tomto návrhu zákona (§ 2 odst. 2 písm. g) byla převzata odkazem na článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 a na článek 2 bod 50 nařízení Komise (EU) č. 702/2014. Podmínky jednání výzkumné organizace při financování nehospodářských a hospodářských činností, určuje část 2.1 Rámce. Tyto podmínky platí obecně a nemusí být znovu opakovány.
Příjemcem institucionální podpory je výzkumná organizace (definice odpovídá GBER). Touto definicí je podle nás dáno i jednání výzkumné organizace jako příjemce ve vztahu k veřejné podpoře.
Pokud se poskytovatel rozhodne poskytovat institucionální podporu mimo režim veřejné podpory (tj. na nehospodářské činnosti), je jeho povinností, aby zajistil, že podmínky budou nastaveny tak, aby byla zajištěn soulad s právem EU. Předkladatel nepovažuje za vhodné, aby zákon připomínal poskytovatelům, že mají při poskytování podpory postupovat v souladu s bezprostředně použitelnými normami EU.

	1415
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 62 odst. 3 
Z navrhovaného ustanovení není jasné, jaká minimální a maximální výše podpory může být poskytnuta; dále je třeba, aby poskytovatel vyhodnotil, jaké činnosti budou na výzkumné infrastruktuře vykonávány, pokud se bude jednat o činnosti nehospodářské povahy (po celou dobu životnosti výzkumné infrastruktury), případně s doplňkovými hospodářskými činnostmi (po celou dobu životnosti výzkumné infrastruktury) ve smyslu odst. 21 Rámce, nebude financování z veřejných prostředků zakládat veřejnou podporu. Pokud bude využívána k hospodářským činnostem, přičemž nebude možné dodržet kvalitativní a kvantitativní kritéria ve smyslu odst. 21 Rámce, bude třeba na tu část infrastruktury, která bude využita pro hospodářské činnosti, aplikovat výjimku ze zákazu veřejné podpory (např. čl. 26 GBER). Dále není jasné, o jaké „jiné podklady a skutečnosti“, ke kterým může poskytovatel při stanovení výše podpory, se jedná. Požaduji toto v uvedeném smyslu upřesnit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Předkladatel s obsahem připomínky souhlasí. Tato pravidla jsou známa nejen jemu, ale i příslušným poskytovatelům. Vzhledem k tomu, že pravidla veřejné podpory a posuzování slučitelnosti jsou upravena v přímo aplikovatelném evropském právním předpisu (GBER), tato pravidla se neuvádí v národní legislativě.
Pokud jde o požadované úpravy, doplňujeme, že podpora velkých výzkumných infrastruktur je prováděna MŠMT na základě velmi precizního mezinárodního hodnocení. Z jeho výsledku se odvíjí výše systémové podpory. Poskytovatel ale nemusí vycházet pouze z výsledku mezinárodního hodnocení, může vzít v úvahu např. strategické záměry vlády na rozvoj oblasti výzkumu, objem disponibilních finančních prostředků, rozsah požadovaného výzkumu, zapojení do mezinárodní spolupráce ve VaVaI apod. Do takové podrobnosti však předkládaný zákon zabíhat nebude.
Nepovažujeme za vhodné u systémové podpory velkých výzkumných infrastruktur přejímat pravidla z Rámce. Ač se na takovou transpozici nevztahuje zákaz transpozice nařízení (neb Rámec není přímo použitelným předpisem), tak převzetí těchto pravidel nedává věcně smysl. Systémová podpora může být v tomto případě poskytována mimo režim veřejné podpory, příp. podle Rámce (bod 21 nebo bod 23), příp. podle GBER anebo jako notifikovaná podpora. Bylo by zbytečné formou zákona nutit poskytovatele, aby při poskytování této podpory postupoval výhradně podle bodu 21 Rámce anebo výhradně podle bodu 23 Rámce. Pokud poskytovatel např. dospěje k závěru, že vůbec nechce připustit výkon hospodářských činností, neměl by mu v tom zákon bránit. Stejně tak by poskytovatel měl mít možnost se rozhodnout, že bude podporu poskytovat pouze v režimu GBER.
Dále upozorňujeme, že připomínka by měla být formulována v souladu s čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády. Je-li tedy požadováno nahradit určitý text jiným textem, musí připomínkující navrhnout novou formulaci. Pokud tedy připomínkující na připomínce trvá, doporučujeme ji nejprve zpracovat v souladu s Legislativními pravidly vlády a následně může dojít k projednání rozporu nad navrženým textem.

	1416
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 62 odst. 4
Uvádí se, že při stanovení výše podpory pro testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel obdobně dle § 62 odst. 3 návrhu zákona. Zde upozorňujeme, že výše, resp. míra podpory pro testovací a experimentální infrastrukturu je uvedena v čl. 26a GBER, případně v Příloze II Rámce (v tomto případě je nutná notifikace EK). Uvedené limity není možné překročit. V případě, že by poskytovatel považoval za nezbytné poskytnout vyšší míru podpory, bylo by nutné tuto podporu notifikovat EK dle Rámce. Nicméně § 7 návrhu nařízení vlády uvádí, že v návrhu systémové podpory se mj. uvede nejvyšší povolená míra podpory dle přímo použitelného předpisu. Z uvedeného tedy lze mít za to, že podpora na testovací a experimentální infrastrukturu bude poskytována v souladu s GBER. Prosíme o potvrzení této skutečnosti, a to i s ohledem na určité nejasnosti při financování velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur, jak vyplývají z předloženého návrhu zákona – k tomuto vizte např. připomínku ke str. 21 důvodové zprávy nebo k § 5 či § 7 návrhu nařízení vlády – níže v textu. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Předkladatel s obsahem připomínky souhlasí. Tato pravidla jsou známa nejen jemu, ale i příslušným poskytovatelům. Vzhledem k tomu, že pravidla veřejné podpory a posuzování slučitelnosti jsou upravena v přímo aplikovatelném evropském právním předpisu (GBER), tato pravidla se neuvádí v národní legislativě.

	1417
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 70 odst. 2 písm. b)
Připouští se, že v případě nesplnění „dalších“ podmínek, aniž by bylo uvedeno, které to jsou, může být ve smlouvě o poskytnutí podpory sjednán postih v podobě odvodu za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory. Poněvadž není jasné, o jaké další podmínky se může jednat, pro jistotu uvádíme, že v případě nedodržení podmínek GBER (nebo podmínek rozhodnutí Evropské komise, kterým se schvaluje poskytnutí podpory) musí být od příjemce vymožena zpět plná výše poskytnuté podpory, včetně příslušných úroků. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Nejen předkladatel, ale i poskytovatelé a příjemci jsou si vědomi povinností vyplývajících z GBER, stejně jako povinnosti notifikovat podporu v případě, že nelze využít blokovou výjimku. Vzhledem k tomu, že jde o přímo použitelný právní předpis, neměly by podmínky GBER předmětem smlouvy o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory.

	1418
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 70 odst. 2 písm. c)
Není jasné, o jaké další povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory, se může jednat. Zde odkazuji na informace uvedené v připomínce k § 70 odst. 2 písm. b) výše. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Formulace opravena podle připomínky MF 69. Jedná se o ustanovení, které je v obdobné formě obsaženo též v § 14 odst. 4 písm. i) rozpočtových pravidel.

	1419
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 71 odst. 1
Uvádí se, že výše podpory poskytnuté na řešení projektu nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory. Upozorňuji, že toto ustanovení je z pohledu veřejné podpory problematické, neboť zvýšení (míry/výše) podpory v průběhu řešení projektu by ohrozilo motivační účinek podpory a podpora poskytnutá dle GBER/rozhodnutí Evropské komise, kterým se schvaluje poskytnutí podpory, bude protiprávní a neslučitelnou podporou. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Byla doplněna souvislost s výší uznaných nákladů. Změna uznaných nákladů nemusí nutně znamenat změnu míry podpory, neboť přistoupí-li v případě podílově financovaného projektu ke změně obě strany, může míra podpory zůstat zachována nebo může být i snížena. Vždy záleží na konkrétním případě a je na poskytovateli, aby se nedopustil jednání, před kterým připomínka varuje.
Text byl doplněn do důvodové zprávy i do návrhu zákona (§ 66). 

	1420
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K § 83 odst. 4 
Uchazeč nemůže mít nárok na úhradu vzniklých nákladů nejen z důvodů uvedených v odst. 1, ale také z důvodů uvedených v odst. 2. V případě, že by tyto vzniklé náklady měly být uhrazeny, lze je uhradit pouze v režimu de minimis.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1421
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K důvodové zprávě:
Str. 3 – uvádí se, že „Již mnoho let je podpora inovací tzv. „blokovou výjimkou“, tj. za určitých podmínek vyňatá ze zákazu veřejné podpory“; zde, a to i s odkazem na výše uvedenou připomínku k § 2 odst. 1 písm. c) návrhu zákona, je třeba uvést, že bloková výjimka (GBER) sice umožňuje podporu inovací, je však třeba, aby se jednalo o takové činnosti v oblasti inovací, které jsou v GBER definovány. Pojem „inovace“ v návrhu zákona je vymezen příliš široce a dle našeho názoru neodpovídá definicím uvedeným v GBER.
	Vysvětleno.
GBER neuvádí obecnou definici inovací, nýbrž pouze organizační inovace a inovace procesů. 
Definice užitá v návrhu zákona proto vychází z materiálu OECD a vztahuje se pouze inovacím navazujícím na výsledky základního nebo aplikovaného výzkumu, neboť definice je součástí zákona o podpoře výzkumu, … 
GBER a ani Rámec neobsahují uspokojivou definici pojmu “inovace”, kterou by bylo možné převzít do návrhu zákona. Jsme si vědomi toho, že pojem inovace je v návrhu zákona koncipován široce a že mohou nastat případy, kdy se bude poskytovatel usilovat o poskytování podpory, která nebude vyhovovat blokové výjimce dle čl. 27-29 GBER. Pokud se tak stane, je na poskytovateli aby režim podpory notifikoval. Je odpovědností poskytovatele, aby podmínky stanovil tak, aby Komise navržený režim podpory schválila. Zcela souhlasíme s tím, že mohou nastat případy, kdy kvůli nesprávně stanoveným podmínkám (neschválení ze strany Komise) nebude možné podporu poskytnout.
Definici inovace nelze změnit, neboť by tím došlo k rozporu s připomínkou MPO 277. Tím by předkladatel porušil čl. 5 odst. 8 Legislativních pravidel vlády: “Při odstranění rozporu je třeba dbát, aby nevznikl rozpor s jiným připomínkovým místem”.
Otázka, zda konkrétní podpora je či není veřejnou podporou, a otázka její slučitelnosti s definicí nesouvisí. Obecně platí, že je-li určitá podpora veřejnou podporou a nelze ji podřadit pod blokovou výjimkou, musí se notifikovat. Toto pravidlo není zpochybňováno.

	1422
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K důvodové zprávě:
Str. 21 – testovací a experimentální infrastruktura – uvádí se, že „Testovací a experimentální infrastruktura je institutem obdobným výzkumné infrastruktuře, avšak s tím rozdílem, že není zaměřena na výzkum, ale na vývoj a inovace. S ohledem na poslední vývoj anti-subvenčního práva EU v oblasti podpor výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je proto v zákoně nově navrhováno postupovat při poskytování podpory stejnou cestou jako u velké výzkumné infrastruktury, tedy cestou systémové podpory.“ Z uvedeného textu lze mít za to, že se podpora na testovací a experimentální infrastrukturu (ať již investiční nebo provozní podpora) bude posuzovat jako podpora na výzkumnou infrastrukturu. V případě podpory pro výzkumnou infrastrukturu nemusí financování zakládat veřejnou podporu, bude-li taková výzkumná infrastruktura provádět nehospodářské činnosti, tak jak jsou vymezeny v odst. 20 Rámce. Tento přístup ale neplatí pro testovací a experimentální infrastrukturu. Investiční a/nebo provozní podpora na testovací a experimentální infrastrukturu bude s největší pravděpodobností vždy zakládat veřejnou podporu, ledaže by Evropská komise v rámci příslušného řízení rozhodla opačně. Uvedené je tedy třeba promítnout do návrhu zákona a do důvodové zprávy.
	Akceptováno.
Doplněno do důvodové zprávy.

	1423
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K důvodové zprávě:
Str. 21 – systémový projekt v oblasti inovací – jedná se o „zvláštní druh projektu v programu, jehož prostřednictvím poskytuje poskytovatelem určený subjekt (dle definice systémového projektu) služby příjemcům účelové podpory v daném programu. Jde svým způsobem o servis či obsluhu programu, resp. službu poskytovanou vlastním jménem za poskytovatele všem příjemcům účelové podpory daného programu.“  „Zákonem je určeno, kdo může být výkonem takové činnosti pověřen. Je to osoba, kterou poskytovatel ovládá natolik, že ji může touto činností pověřit.“ Z uvedeného odůvodnění, jakož i z definice systémové podpory (§ 2 odst. 2 písm. e) návrhu zákona) vyplývá, že poskytovatel může vybrat určitý subjekt, který bude např. poskytovat služby testovacích a experimentálních infrastruktur podnikům (finálním příjemcům podpory). Pro vyloučení výhody, a tedy i veřejné podpory na úrovni subjektu, který má poskytovat služby příjemcům účelové podpory, musí výběr takového subjektu proběhnout na základě otevřeného, transparentního, nediskriminačního a bezpodmínečného výběrového řízení, přičemž rozhodujícím kritériem je cena. Jiným způsobem vyloučení výhody, a tedy i veřejné podpory, je situace, kdy organizace pro výzkum a šíření znalostí či výzkumná infrastruktura (nikoli však testovací a experimentální infrastruktura) vystupuje jako zprostředkovatel a veškerou výhodu/veřejné financování převádí na konečné příjemce (vizte odst. 22 – 24 Rámce VaVaI). Z předložené návrhu zákona, ani z důvodové zprávy, není jasné, jakým způsobem je výše uvedené ošetřeno. 
	Předkladatel se domnívá, že je více způsobů určení příjemce tohoto projektu.
Kromě způsobu uvedeného v připomínce je možný také postup podle § 11 zákona o zadávání veřejných zakázek. Zdůvodnění „osoba, kterou poskytovatel ovládá natolik, že ji může touto činností pověřit“ předpokládá užití této cesty.
Poskytovatel však nejčastěji užije cestu výzvy k podávání návrhů projektů, na což ukazuje první věta prvního odstavce „zvláštní druh projektu v programu“. 
Problém by mohl nastat tehdy, kdyby pověřená osoba působila na trhu jako podnik. Je na poskytovateli, aby tyto skutečnosti ověřil a patřičně ošetřil. Připomíná se také, že systémové projekty jsou uvedeny již v současném zákoně č. 130/2002 Sb. (§ 2 odst. 2 písm. i) a domníváme se, že rizika se nezměnila.
V připomínce je směšována systémová podpora na testovací a experimentální infrastrukturu s účelovou podporou na systémové projekty v oblasti inovací.
Děkujeme za upozornění. Jsme si vědomi skutečnosti, že v případě obou těchto kategorií podpor existuje riziko poskytnutí nedovolené veřejné podpory. Toto riziko však existuje u všech podpor poskytovaných z veřejných prostředků.
Jsme si vědomi toho, že poskytnutí nedovolené podpory může souviset se samotným způsobem výběru příjemce. Zákon předpokládá, že bude zpracována koncepce pro poskytování podpor na TEI a zásady hodnocení TEI. Bude tedy na MPO, aby podrobněji stanovilo pravidla pro poskytování podpor tak, aby byl zajištěn soulad s právem EU.
Vycházíme z předpokladu, že poskytovatelé (tj. ústřední správní úřady) jsou obeznámeni s anti-subvenčním právem EU a že budou podporu poskytovat v souladu s těmito pravidly. Proto předpokládáme, že systémová podpora na TEI bude poskytnuta v souladu s podmínkami čl. 26a GBER. Není úlohou zákona, aby působil jako příručka pro poskytovatele v oblasti anti-subvenčního práva EU. Zákon takto nepůsobí ani v jiných oblastech souvisejících s poskytováním podpory na výzkum a vývoj (např. veřejné zakázky, finanční kontroly, 3E, účetnictví, hospodaření s majetkem státu, …).
Dále si dovolujeme připomenout následující:
Mechanismus výzvy je popsán v návrhu zákona velmi precizně a není-li pochyb o jeho transparentnosti v jiných případech, není důvod k pochybám ani v tomto případě.
Dále připomínáme, že systémový projekt v oblasti inovací je již zavedeným nástrojem podle § 3 odst. 2 písm. f). 
Podpora testovacích a experimentálních infrastruktur není systémovým projektem v oblasti inovací a není spojena s žádným programem. 
Nelze zaměňovat systémovou podporu a systémový projekt v oblasti inovací, na který se poskytuje účelová podpora, neboť je součástí programu.

	1424
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K důvodové zprávě:
Str. 22 – způsobilé náklady – v důvodové zprávě se hovoří např. že poskytovatel by měl v programu vymezit způsobilé náklady, či že stanovení podrobnějšího vymezení způsobilých nákladů ze strany poskytovatele je doporučováno též např. ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Z uvedeného není jasné, o jaké programy či druhy podpor by se mělo jednat, u kterých by nebylo třeba vymezit způsobilé náklady. Dle názoru Úřadu při poskytování podpory na VaVaI (transfer znalostí) musí být způsobilé náklady vymezeny vždy. A to jak v případě, že podpora zakládá veřejnou podporu a je tedy pro její poskytnutí využit GBER (případně de minimis), který jasně vymezuje, jaké náklady lze podpořit, tak v případech, kdy se opatření podpory musí notifikovat a ovšem také v případech, kdy veřejné financování veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU nezakládá, neboť jsou financovány nehospodářské činnosti organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo výzkumných infrastruktur – v tomto případě je nezbytné, aby organizace pro výzkum a šíření znalostí a výzkumná infrastruktura odděleně účtovala o nehospodářských a hospodářských činnostech, jakož i odděleně vedla příslušné náklady, financování a příjmy (vizte odst. 19 Rámce VaVaI). V případě, že tomu tak není, považuje se financování z veřejných prostředků za financování hospodářských činností (a tedy za veřejnou podporu). Požadavek na vymezení způsobilých nákladů u účelové a systémové podpory je správně obsažen v návrhu nařízení vlády.
	Není sporu o tom, že způsobilé náklady by měly být vymezeny vždy. Jaké náklady je možné považovat za způsobilé, stanovuje jednak definice uvedené v zákoně a jednak prováděcí právní předpis, ve kterém jsou uvedeny konkrétní náklady (osobní, …). S ohledem na zaměření konkrétního programu však poskytovatel nemusí považovat za způsobilé všechny druhy nákladů, které připadají v úvahu.
Příklad: v programu na podporu mobility výzkumných pracovníků nemusí poskytovatel připustit „náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku“.

	1425
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K návrhu nařízení vlády:
K návrhu NAŘÍZENÍ VLÁDY o provedení některých ustanovení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a změně některých souvisejících zákonů
K § 1 odst. 1 – v předmětném ustanovení jsou vymezeny způsobilé náklady, a to formou demonstrativního výčtu. Předpokládáme, že v nařízení vlády takto vymezené způsobilé náklady nebudou bránit tomu, aby v relevantních případech, kdy podpora na VaVaI a transfer znalostí bude zakládat veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, byly tyto způsobilé náklady v příslušných programech podpory či při poskytnutí ad hoc podpory vymezeny v souladu s příslušnými předpisy pro veřejnou podporu (tj. GBER případně Rámec VaVaI). Způsobilé náklady dle GBER (např. jeho čl. 25) vymezuje způsobilé náklady úžeji než jak jsou vymezeny v návrhu nařízení vlády - např. náklady na nástroje a vybavení, či náklady na budovy a pozemky, jsou způsobilé pouze v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu. 
Tato připomínka je doporučující.
	Předpoklad je správný. Jde o demonstrativní výčet nákladů, nebo výdajů, které mohou být považovány za způsobilé.
Poskytovatel přizpůsobí seznam způsobilých nákladů pro konkrétní program. Jak již bylo dříve vysvětleno, v některých případech může poskytovatel stanovit, že některé náklady nebo výdaje nebude považovat za způsobilé.
Při poskytování podpory ze svého rozpočtu se poskytovatel musí vždy řídit předpisy upravujícími otázku slučitelnosti. V některých případech se nemusí vó veřejnou podporu jednat, v jiném případě bude možné využít předpisů upravujících blokovou výjimku, jindy bude muset poskytovatel svůj záměr notifikovat a ověřit si, že se nedostane do rozporu s pravidly veřejné podpory.

	1426
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K návrhu nařízení vlády:
K § 5 – podmínky zde uvedené nelze dle našeho názoru vztahovat na testovací a experimentální infrastrukturu; podrobněji k tomuto vize komentáře výše; odst. 20 a násl. Rámce zmiňuje v souvislosti s nehospodářskými činnostmi a v souvislosti se zabráněním nepřímé podpory podnikům pouze organizace pro výzkum a šíření znalostí (tj. výzkumné organizace) a výzkumné infrastruktury, nikoli testovací a experimentální infrastruktury. Pokud by mělo být v rámci návrhu zákona hleděno na testovací a experimentální infrastrukturu obdobně, jako na výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury, bude nezbytné si tento přístup ověřit minimálně konzultací s Evropskou komisi, GŘ pro hospodářskou soutěž. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1427
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ÚOHS-48497/2023/441
	K návrhu nařízení vlády:
K § 7 – v písm. e) se uvádí, aby návrh systémové podpory obsahoval nejvyšší povolenou míru podpory, její odůvodnění a další povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem; v poznámce pod čarou je odkazováno na GBER a na nařízení Komise č. 70/2001, posledně jmenované bylo již zrušeno. V případě financování velkých výzkumných infrastruktur, které jsou dle vymezení pojmu uvedeném v předkládaném zákoně, vlastněny výzkumnými organizacemi se zřejmě ne ve všech případech bude jednat o financování zakládající veřejnou podporu (a to v případech, že bude na výzkumné infrastruktuře prováděna nehospodářská činnost, případně doplňkově činnost hospodářská); není tedy jasné, z jakého důvodu by měla taková velká infrastruktura splňovat podmínky GBER. V případě testovací a experimentální infrastruktury je použití GBER namístě. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Dovětek byl vypuštěn.

	1428
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	K důvodové zprávě nebo odůvodnění
Část 9 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“), je nezbytné dopracovat. 
Zdůvodnění:
Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA.[footnoteRef:12] Zvláštní důraz je přitom nutné klást na vyhodnocení §§ 53–8 a §§ 90–101. Věty typu: „Navrhovaný materiál nemění nic na standardech ochrany soukromí a osobních údajů,“ neobstojí, protože se jedná o nový zákon. Všechna zpracování je tedy nezbytné vyhodnotit znovu, byť lze převzít DPIA ke stávajícím zpracováním. [12:  https://uoou.gov.cz/pravni-ramec/ochrana-osobnich-udaju/dalsi-prameny-prava/jak-posoudit-vliv-na-ochranu-osobnich-udaju-u-predloh-pravnich-predpisu. ] 

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Vycházeli jsme z odstavce 7 bod 2 doporučeného dokumentu https://uoou.gov.cz/pravni-ramec/ochrana-osobnich-udaju/dalsi-prameny-prava/jak-posoudit-vliv-na-ochranu-osobnich-udaju-u-predloh-pravnich-predpisu
“Pokud navrženou právní úpravou nedochází k novému zpracování osobních údajů nebo ke změně stávajícího), v důvodové zprávě nebo odůvodnění se to výslovně konstatuje a vliv na ochranu osobních údajů se neposuzuje. I když to z navržené právní úpravy explicitně nevyplývá, může mít vliv na stávající zpracování na stávající zpracování osobních údajů, pak se legislativní DPIA vypracuje.”
Dále bereme v úvahu, že bylo vypuštěno Integrované prostředí pro administraci účelové podpory.

	1429
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	Nadpis zákona zní: „o výzkumu a šíření znalostí“.
Zdůvodnění:
Slovní spojení „o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí“ které se objevuje například v nadpisu části druhé, je krkolomné. Nadpis nemá být primárně popisný, ale výstižný. Proto ÚOOÚ navrhuje převzít pojen z článku 2 bodu 83 GBER.
	Neakceptováno.
Viz také AV 943.

	1430
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 2 odst. 2 písm. f) je nezbytné zvážit pojem „poskytovatel“. 
Zdůvodnění:
Jedná se o příliš generický pojem. Navíc vymezení „organizační složka státu“ není dostatečné. Musí to být správní úřad, protože bude udělovat správní trest zákazu žádosti o podporu až na 3 roky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	1431
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 2 odst. 2 písm. j) a v § 65 sq. je nezbytné zvážit pojem „program“. 
Zdůvodnění:
Jedná se o příliš generický pojem, jehož užívání ve specifickém kontextu je matoucí. Je nezbytné ho doplnit o přívlastek, který dostatečně konkretisuje, o který program jde. V opačném případě bude i studijní program podle odstavce 3 písm. f) a g) považován za „soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory pro projekty výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje a inovací, transferu znalostí nebo k popularizaci výzkumu, vývoje a inovací“.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Z definice vyplývá, že se nemůže jednat o studijní program, neboť ten nelze považovat za soubor podmínek … pro projekty VaVaI.
Předkladatel již dříve konzultoval možnost zkrácení staršího pojmu „program výzkumu, vývoje a inovací“ zavedením legislativní zkratky (dále jen „program“), ale toto řešení bylo zamítnuto jako nevhodné, i když v zákoně č. 130/2002 Sb. použito je.

	1432
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	Ustanovení § 6 je sporné.
Zdůvodnění:
Pokud se morální povinnosti stanou právními, přestanou být morálními, protože právo je minimum morálky. Všechny právní povinnosti byly totiž původně jen morálními.
	Neakceptováno.

	1433
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 7 odst. 1 se slova „chránit bezpečnostní zájmy České republiky“ zrušují. 
Zdůvodnění:
Tato povinnost je zjevně nepřiměřená. Předně, nemělo by se jednat o pouhý zájem, ale přímo o ohrožení národní bezpečnosti. Zároveň zneužití ne každého výzkumu je schopno ohrozit národní bezpečnost, a proto by takový výzkum měl být takto klasifikován a měla by být uložena specifická povinnost.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.

	1434
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	Ustanovení § 37 a § 44 je nezbytné sloučit. 
Zdůvodnění: 
„Výzkumná organizace schválená pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí“ je pouze speciální status výzkumné organisace. Není tedy účelné, aby zde byla dvojí evidence.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno s odkazem na připomínku MŠMT 390.

	1435
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 37 a na všech ostatních místech se slovo „evidence“ nahrazuje slovem „rejstřík“. 
Zdůvodnění:
Nejedná se o pouhou evidenci, ale o registraci.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Termín rejstřík je v právním řádu spojen s právní úpravou veřejných rejstříků (zákon 304/2013 Sb.). V těchto informačních systémech veřejné správy jsou také evidovány subjekty. Charakter zápisu se však významně liší od charakteru zápisu v evidenci výzkumných organizací. Zápisy v rejstřících mají v mnoha případech konstitutivní charakter (např. zápisem dané subjekty vznikají či zanikají) a k zápisům se vztahuje princip materiální publicity. Tyto aspekty u evidence výzkumných organizací absentují. Zápis v evidenci má význam ryze evidenční a slouží k usnadnění dokazování ohledně splnění podmínek pro zápis (§9 odst. 1 písm. a) zákona o právu na digitální služby). 
V zájmu zajištění jednotné terminologie v rámci právního řádu proto připomínce nelze vyhovět.

	1436
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 37 odst. 3 písm. a) se slova „obchodní firma nebo název“ nahrazují slovem „jméno“. 
Zdůvodnění:
Podle § 423 odst. 1 NOZ: „Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem.“ Je tedy zjevné, že obchodní firma je jméno a že tedy pojem „jméno“ automaticky zahrnuje i firmu. Podle § 132 odst. 1 NOZ: „Jménem právnické osoby je její název.“ Je tedy zjevné, že název je jméno a že tedy pojem „jméno“ automaticky zahrnuje i název.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1437
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 37 se odstavec 4 zrušuje. 
Zdůvodnění:
Toto zákonné zmocnění nestanoví žádné meze.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Zmocňovací ustanovení bylo redukováno na procesní aspekty týkající se vedení evidence.

	1438
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 37 se odstavec 5 zrušuje. 
Zdůvodnění:
Vedle § 38 odst. 4 tato právní norma neobstojí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1439
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 38 a na všech ostatních místech se slova „listinnými“ a „listina“ zrušují. 
Zdůvodnění:
Je to v rozporu s vládním záměrem o elektronisaci veřejné správy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1440
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 38 se odstavec 3 zrušuje. 
Zdůvodnění:
Tato právní norma se rozumí sama sebou.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1441
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 39 je odstavec 2 a 3 třeba vyčlenit na konec návrhu zákona. To samé platí pro § 46.
Zdůvodnění:
Správní trestání systematicky patří do závěrečných ustanovení.
	Akceptováno.

	1442
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 53 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. 
Zdůvodnění:
Jedná se o nepřiměřené dvojí trestání. Místo toho by to měl řešit zákaz činnosti, který je z povahy věci individuální.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.

	1443
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 54 se odstavec 1 zrušuje. 
Zdůvodnění:
Od toho je eGovernment; tyto údaje má poskytovatel čerpat tam. Plně tedy postačí § 55.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Jde o dvě operace, prováděné dvěma subjekty: prokázání způsobilosti /uchazeč a ověření způsobilosti / poskytovatel. Jde o velmi důležitý administrativní úkon, který zaslouží podrobnější úpravu.
Dodává se, že ne všechny skutečnosti lze prokázat prostřednictvím informačních systémů veřejné správy.

	1444
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 90 odst. 1 se slova „který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací“ zrušují. 
Zdůvodnění:
Nelze si představit „open access“, který by takový nebyl.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Toto upřesnění vyplývá přímo ze směrnice Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
Předkladatel se přiklání k ponechání, aby odstranil pochybnosti adresátů tohoto ustanovení.

	1445
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 92 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje slovy „, včetně“. 
Zdůvodnění:
Osobní údaje jsou součástí soukromí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1446
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 94 odst. 1 se slovo „shromažďování“ zrušuje. 
Zdůvodnění:
Shromažďování je druhem zpracování.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	1447
	Úřad pro ochranu osobních údajů, UOOU-04531/23-3
	V § 94 se odstavec 2 zrušuje. 
Zdůvodnění:
Nelze souhlasit s tím, aby IS VVI měl bez dalšího přístup do všech AIS. To je v příkrém rozporu s principy eGovernmentu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů (ZR) a agendových informačních systémů (AIS) se nově odvíjí od registrace agendy v registru práv a povinností (RPP) a registrace působnosti konkrétního orgánu veřejné moci v agendě. Nově tak  již není oprávnění k využívání údajů ze ZR nebo AIS založeno příslušným právním předpisem, ale je spojeno s ohlášením agendy a následnou registrací OVM pro výkon agendy v RPP. Rovněž došlo k vypuštění rozsahu tzv. položkových skladeb z jednotlivých zákonů.

	1449
	Úřad průmyslového vlastnictví, prostřednictvím eklep
	Bez připomínek.