Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde
V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ
REGULACE
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Zpracovatel / zástupce předkladatele: Předpokládaný termín nabytí účinnosti
Ministr pro vědu, výzkum a inovace/ (v případě dělené účinnosti rozveďte):
PhDr. Petra Solská, Úřad vlády České republiky
Ing. Jan Marek, CSc., Úřad vlády České republiky Předpokládá se nabytí účinnosti zákona od 1. ledna
Mgr. Bc. Robert Baxa, LL.M., Úřad vlády České 2026 s výjimkou ustanovení
republiky a) § 96 odst. 2 a věty druhé, § 96 odst. 4 věty druhé,
§ 97 odst. 1 a § 98 odst. 1, která nabývají účinnosti
dnem 1. září 2025, a
b) § 50 odst. 1 věty první, § 66 odst. 2 věty první, § 71
odst. 3 věty třetí, § 71 odst. 4 věty třetí, § 90 a § 91,
která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.
Implementace práva EU: ANO NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci:
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech
a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Termín stanovený pro implementaci: 17. 7. 2021.
2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu
a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby,
programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Termín stanovený pro
implementaci: 23. 5. 2018.
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: ANO NE
2. Cíl návrhu zákona
Navrhovaný zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je s ohledem na potřebu modernizace
právní úpravy nově strukturován do čtyř základních oblastí s definovanými cíli, k nimž má navrhovaná právní
úprava směřovat:
1) v oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
a) podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zejména mladých výzkumných pracovníků,
b) zjednodušit administrativu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a snížit administrativní
zátěž kladenou na uchazeče a příjemce,
c) posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity jako podmínky pro poskytnutí podpory,
2) v oblasti poskytování podpory
a) uvést režim poskytování účelové podpory do souladu se závěry plynoucími z rozhodovací praxe
správních soudů a s doporučeními veřejné ochránkyně práv,
b) zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
c) zavést nový nástroj účelové podpory inovací a zajistit větší flexibilitu při poskytování účelové podpory,
d) návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory včetně
hodnocení jejich dopadů,
e) zapojit do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí další zdroje soukromého
financování,
f) zavést přenositelnost projektů jako jeden z nástrojů na podporu mobility výzkumných pracovníků,
1
V.
g) podpořit transfer znalostí,
3) v oblasti otevřené vědy a poskytování informací
a) podpořit popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
b) zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím a datům v souladu s evropskými směrnicemi
c) zavést integrované prostředí pro administraci účelové podpory* a napojení IS VaVaI na veřejné
registry
4) v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu a řízení rizik zvýšit institucionální odolnost výzkumných
organizací proti nežádoucím vlivům.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo upuštěno od původního cíle vytvořit jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory a bylo přistoupeno k alternativní variantě,
která rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a úsporám na straně příjemců účelové podpory.
Tato varianta spočívá v zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které umožňují dálkový přístup, poskytování digitálních služeb a zajišťují autentizaci a identifikaci uživatelů.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO NE
Kvantifikace nákladů pro jednotlivé skupiny subjektů u všech zvažovaných variant
Náklady Náklady Náklady Náklady
Úřad vlády/rok pro poskytovatele/rok pro příjemce/rok na jednotlivé varianty
celkem/rok
1. rok Další 1. rok Další roky 1. rok Další 1. rok Další roky
roky roky
Varianta 0 36 18 mil. 315 mil Kč 249 mil. 302 mil. 302 653 mil. 569 mil. Kč
(zachování mil. Kč Kč Kč mil. Kč Kč
stávajícího stavu – Kč
bez legislativní
změny)
Varianta 1 36 18 mil. 324,5 mil. 258,5 mil. 302 mil. 302 662,5 mil. 578,5 mil.
(novela) mil. Kč Kč Kč Kč mil. Kč Kč Kč
Kč
Varianta 2 125 21 mil. 190,5 mil. 190,5 mil. 228 mil. 228 543,5 mil. 439,5 mil.
(nový zákon) mil. Kč Kč Kč Kč mil. Kč Kč Kč
(v nákladech Kč
kalkulována
varianta
administrativní
rozhraní při IS
VaVaI)
Varianta 3 36 18 mil. 334,5 mil. 268,5 mil. 302 mil. 228 672,5 mil. 514,5 mil
(nový zákon - mil. Kč Kč Kč Kč mil Kč Kč Kč
MPŘ) Kč
(v nákladech
kalkulace bez
administrativního
rozhraní při IS
VaVaI)
Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů
na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím, že výsledné
limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: ANO NE
Podpora výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí patří z podstaty věci k nástrojům podpory
konkurenceschopnosti podniků. Pouze inovující podnik je schopen uplatnit své produkty na relevantním
trhu. Podpora tvorby znalostí a výchovy výzkumných pracovníků je pouze jedním z nástrojů podpory.
2
V.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: ANO NE
Navrhovaným zákonem se zlepšuje prostředí pro inovující podniky. Především se navrhuje rozšířit nástroje
na podporu inovací, resp. Vytvořit podmínky pro jejich uplatnění, aniž by musel být uveden výčet (soubor
nástrojů se v čase mění a bylo by proti smyslu úpravy takové výčty vkládat do právního předpisu).
Dobře fungující systém VaVaI působí na podnikatelské prostředí a jeho konkurenceschopnost takto:
1. zvýšením počtu a podílu firem, které aktivně usilují o růst svého významu na trzích a zakládají svoji
konkurenční výhodu na vlastních inovacích zlepšováním prostředí pro inovace
(i) které usnadňuje a podporuje podnikavost – „entrepreneurial society“;
(ii) které produkuje excelentní výsledky VaV jako významný zdroj inovací;
(iii) pro něž je důležité špičkové vzdělávání na všech úrovních jako jeden ze zdrojů podnikavosti;
(iv) které podporuje a stimuluje inovační aktivity firem, vč. vzniku nových firem;
2. zlepšováním podmínek, které ovlivňují způsoby, jimiž firmy zdroje externího prostředí využívají, včetně
zvyšování vlastní poptávky firem po inovacích;
3. synergickým působením soukromých a veřejných finančních prostředků v souladu s pravidly
hospodářské soutěže.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: ANO NE
Předkládaný návrh zákona má částečný dopad na územní samosprávné celky. Ve své většině se návrh
zákona územních samosprávných celků netýká buď vůbec, nebo je jeho použití „přiměřené“. Pouze vybraná
ustanovení zákona je nutno aplikovat „obdobně“. Stávající zákon 130/2002 Sb. je v tomto směru přísnější,
neboť zákon jako celek je nutno na územní samosprávné celky aplikovat „obdobně“ a pouze ustanovení
dvou paragrafů „přiměřeně“, resp. jejich část se nepoužije. Předkládaný návrh není diskriminační ve vztahu
k LFA.
3.5 Sociální dopady: ANO NE
Zákon nemá žádné sociální dopady. Dopad na rodinu je uveden níže.
3.6 Dopady na rodiny: ANO NE
Součástí zákona budou ustanovení podporující především harmonizaci pracovního a soukromého života
výzkumných pracovníků. V tomto případě je základním opatření úprava tzv. způsobilých nákladů (příslušné
náklady bude možné hradit z výdajů na VaVaI). Péče výzkumných organizací o rozvoj kariéry výzkumných
pracovníků bude zahrnuta do hodnocení výzkumných organizací. V pojetí Metodiky 2017+ jde o Modul 3 a
Modul 5.
3.7 Dopady na spotřebitele: ANO NE
Návrh zákona je ve vztahu ke spotřebiteli neutrální.
3.8 Dopady na životní prostředí: ANO NE
Dopady zákona na životní prostředí nejsou identifikovány.
Výzkum v oblasti životního prostředí, biodiverzity, změn klimatu, zelených technologií, precizního
udržitelného zemědělství apod. se v této souvislosti nepovažuje za “dopad na životní prostředí”.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: ANO NE
Návrh zákona se netýká diskriminace a neovlivňuje rovnost mužů a žen.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: ANO NE
3
V.
Návrh zákona nemá dopad na výkon státní statistické služby.
3.11 Korupční rizika: ANO NE
Rámcové zhodnocení korupčních rizik u řešených oblastí:
Předkladatel návrhu zákona provedl posouzení korupčních rizik, která jsou teoreticky spojena s jakoukoliv
novou legislativou. Nicméně, v případě zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení
rizika. Jedná se spíše o běžná rizika, která mohou souviset s jakoukoli novou právní úpravou. Riziko vzniku
korupčního jednání nebo jeho zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem je nepatrné. Navrhovaná
úprava splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se
shoduje se známou dobrou praxí. Návrh zákona předpokládá možná korupční rizika, nikoli však větší, než
jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Evidence údajů v Informačním
systému výzkumu, vývoje a inovací snižuje korupční rizika (neoprávněné zásahy do dat) na minimum.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení jsou v analýze
podrobně uvedena potenciální korupční rizika a opatření k jejich prevenci. Předkladatel návrhu
zákona si je plně vědom všech uvedených teoretických rizik a ve snaze minimalizovat tato rizika jsou
do samotného zákona zahrnuta odpovídající opatření.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: ANO NE
Navrhovaný zákon bude s touto oblastí souviset v několika směrech.
1. Potvrdí se předcházející novelou zavedený zvláštní režim výzkumu pro potřeby tajných služeb.
2. Zavede se zvláštní postup pro zajištění výzkumu, vývoje a inovací v případě potřeby vyvolané nenadálými
vnějšími okolnostmi.
3. Zavede se požadavek pro výzkumné organizace na dodržení bezpečnostních pravidel souvisejících
s bezpečnostními zájmy státu, což lze shrnout pod pojem “institucionální odolnost”.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení je v analýze
uveden přehled dopadů na bezpečnostní zájmy státu v jednotlivých navrhovaných opatřeních.
4
V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
Manažerské shrnutí a přehled řešené problematiky
Věda, výzkum a inovace jsou klíčovými pilíři moderní ekonomiky a společnosti.
V České republice mají potenciál stát se motorem hospodářského růstu,
konkurenceschopnosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. Současná legislativa však v této
oblasti čelí řadě problémů, které brání plnému využití tohoto potenciálu. Je proto nezbytné
tyto překážky identifikovat a navrhnout řešení, která by nová legislativa měla přinést.
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace představuje ucelenou analýzu stávajícího
systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Detailně zkoumá aktuální stav,
identifikuje slabiny a potenciální rizika. Současně nabízí podněty pro efektivnější nastavení
procesů, podporu inovativního prostředí a optimalizaci přenosu výsledků výzkumu do praxe.
Zaměřuje se na pět pilířů: institucionální nastavení, legislativní podmínky, transakční náklady,
inovativnost a potenciál lidských zdrojů. Identifikuje celkem 15 problémových oblastí, pro které
stanovuje strategické cíle a konkrétní kroky (opatření). Zdůrazňuje význam systémových změn
a koordinace klíčových aktérů. Navržené kroky mají za cíl nejen odstranit administrativní
a legislativní bariéry, ale také posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem,
podpořit inovace a transfer znalostí a vytvořit kvalitní podmínky pro dlouhodobý rozvoj lidského
potenciálu. Zjednodušení administrativy a snížení byrokratické zátěže umožní soustředit se na
klíčové úkoly.
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí představuje klíčový krok
k modernizaci právního rámce a posílení dynamiky českého inovačního prostředí. Cílem je
vytvořit efektivní, konkurenceschopný a udržitelný systém, který bude podporovat
hospodářský růst založený na znalostech prostřednictvím podpory inovací.
V souladu s cíli Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2021+ i Hospodářské strategie
České republiky si ČR klade za cíl do roku 2040 zařadit se mezi 10 nejvyspělejších ekonomik
Evropské unie s nejvyšším HDP na obyvatele. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude
česká ekonomika zaměřena na inovace, technologie, kvalitní produkty a služby s vysokou
přidanou hodnotou.
Úspěch naplnění tohoto cíle může být měřen prostřednictvím indikátoru souhrnného
inovačního indexu EU (European Innovation Scoreboard – EIS). Přechod ČR z kategorie
„středně inovativních zemí“ do skupiny „silných inovátorů“ by představoval významný krok
vpřed, zajišťujícím lepší pozici v mezinárodním inovačním prostředí. To by mělo klíčový dopad
na budování image ČR jako země, která dokáže konkurovat světovým lídrům a vynikat svou
inovativností.
Zvažované legislativní varianty (čtyři přístupy k řešení situace)
Bylo provedeno detailní zhodnocení variant legislativního řešení z hlediska efektivity
a nákladů a přínosů, přičemž byla zohledněna i současná politická situace a dosažený
konsenzus mezi klíčovými aktéry.
Zvažované varianty:
zachování současného stavu beze změn
novela stávajícího zákona
nový zákon s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory
nový zákon bez integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory,
ale se zachováním informačních systémů jednotlivých poskytovatelů
(tato varianta vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení)
Pozn. Více ke zvažovaným variantám viz RIA a kapitola 4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení.
5
V.
Transformační agenda zákona a pět pilířů rozvoje inovačního ekosystému
Cílem zákona je zvýšit ekonomický výkon České republiky tím, že podpoří nárůst produkce
s vyšší přidanou hodnotou, zvýší zaměstnanost ve vysoce kvalifikovaných oborech a posílí
pozici na globálních trzích. Zákon vytváří pevný rámec pro inovace prostřednictvím pěti
vzájemně propojených a na sobě závislých „pilířů“, které posilují schopnost českého
inovačního ekosystému rychle reagovat na měnící se globální výzvy a usnadňují přenos
výsledků výzkumu do praxe. Hlavním záměrem je, aby české firmy nejen kompletovaly
produkty z dovážených komponent, ale aby většina hodnoty produktů pocházela z domácích
zdrojů, včetně inovací, designu a vysoce specializovaných služeb.
Definice pilířů rozvoje inovačního ekosystému
1. Institucionální nastavení
Strukturované prostředí pro řízení výzkumu, vývoje a inovací zajišťuje strategickou koordinaci
mezi institucemi a zlepšuje transparentnost, efektivitu, odpovědnost a bezpečnost celého
systému. Zavádí se efektivnější řízení výzkumného a inovačního sektoru za přispění lepší
spolupráce klíčových aktérů a posilování partnerství mezi akademickou sférou, průmyslem
a veřejným sektorem. Jasně definované role jednotlivých subjektů a propojený koncepční
rámec vytvářejí stabilní prostředí, které podporuje sdílení zdrojů a optimalizaci procesů.
2. Legislativní podmínky
Stabilní a předvídatelný právní rámec poskytuje pevné základy pro fungování výzkumného
a inovačního systému. Soustředí se na podporu transferu znalostí, rozvoj lidského potenciálu
a komercializaci výsledků výzkumu a vývoje. Zavádí jasná pravidla a transparentní procesy, které
podporují všechny fáze inovačního cyklu, od počátečního výzkumu až po praktické uplatnění výsledků.
3. Nižší transakční náklady
Efektivní financování a řízení projektů vedou k minimalizaci administrativní zátěže. Tento pilíř se
zaměřuje na snížení transakčních nákladů, umožňuje efektivnější využití dostupných finančních
zdrojů a urychlení realizace výzkumných a inovačních projektů. Usnadňuje se přístup k veřejným
i soukromým finančním zdrojům, podporuje se transfer znalostí a optimalizují se administrativní
procesy pro výzkumné organizace a firmy.
4. Inovativnost
Robustní inovační ekosystém usnadňuje vznik nových produktů, služeb a technologií, které
mohou konkurovat na globální úrovni. Soustředí se na posilování výzkumu s vysokou přidanou
hodnotou, urychlení digitální transformace a podporu průmyslových inovací. Vytváří prostředí,
které stimuluje nové podnikatelské modely a podporuje udržitelný rozvoj založený
na moderních technologiích. Účinná podpora inovací zajišťuje dlouhodobou udržitelnost
a schopnost českého průmyslu flexibilně reagovat na měnící se globální výzvy.
5. Potenciál lidských zdrojů
Budování kvalitních základů pro rozvoj kvalifikovaných a motivovaných lidských zdrojů
v oblasti výzkumu a inovací se soustředí na zajištění vysoce kvalitní pracovní síly, přilákání
špičkových talentů a zvýšení kapacity českých institucí pro realizaci špičkového výzkumu.
Tento pilíř podporuje vzdělávání, kariérní růst, rovnováhu mezi pracovním a osobním životem
a mobilitu výzkumných pracovníků. Posiluje tak schopnost České republiky konkurovat
na globálních trzích a přitahovat zahraniční investice.
Zhodnocení problémových oblastí
V rámci výše uvedených 5 pilířů rozvoje inovačního ekosystému bylo identifikováno
a analyzováno 15 problémových oblastí (vztahy mezi pilíři a problémovými oblastmi viz tabulka
níže). Pro každou z těchto oblastí byla navržena konkrétní opatření a cíle pro dosažení
kvantitativního posunu v inovační výkonnosti a zároveň kvalitativních změn v efektivitě
transformace výzkumu a inovací do praktických, komerčně využitelných aplikací.
6
V.
Vztahy mezi problémovými oblastmi a pilíři rozvoje efektivního inovačního ekosystému
Problémové oblasti / Pilíře rozvoje efektivního Institucionální
nastavení
inovačního ekosystému Legislativní
podmínky
Transakční
náklady
Inovativnost
Potenciál
lidských zdrojů
1. Chybějící nástroje podpory inovací x x
2. Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast x x
VaVaI
3. Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a x
transfer znalostí
4. Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a x
nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
5. Absence přenositelnosti projektů x x x
6. Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro x x
administraci účelové podpory
7. Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, x
inovacích a transferu znalostí
8. Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory x x x
9. Nedostatečně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a x x
Technologické agentury České republiky ke státním orgánům
vykonávajícím státní správu
10. Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve x x
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
11. Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a x x
rozvoje kariéry výzkumných pracovníků
12. Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy a přístupu k údajům x x
z výzkumu
13. Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů x x
státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
14. Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí x x x
15. Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a x x
transferu znalostí
Vztahy mezi strategickými cíli a pilíři rozvoje efektivního inovačního ekosystému
7
V.
Vazba zaváděných nástrojů na problémové oblasti a strategické cíle
Řešená problémová oblast/strategický cíl Příklady zaváděných nástrojů
1. Problémová oblast: Chybějící nástroje podpory inovací Ustavení MPO jako ústředního správního úřadu
Strategický cíl: Zvýšit inovační výkonnost České republiky pro inovace
Umožnění společných programů pro více
poskytovatelů
Zavedení TESTBEDů
Zvýšení flexibility poskytování účelové podpory
Zavedení přenositelnosti projektů
Umožnění využití oponentních posudků
a hodnocení na mezinárodní úrovni
2. Problémová oblast: Chybějící provázanost Posílení koordinační role RVVI
koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI Provázání koncepčního rámce
Strategický cíl: Propojit strategický rámec napříč celým Sjednocení metodického prostředí poskytování
systémem VaVaI
a vyhodnocování účelové podpory
Provázání výsledků hodnocení s poskytováním
podpory
3. Problémová oblast: Nedostatečně přehledné členění Zpřehlednění členění výdajů na výzkum, vývoj,
výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí inovace a transfer znalostí (zavedení čtyř
Strategický cíl: Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů závazných ukazatelů: výdaje celkem,
na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí institucionální, účelová, systémová podpora;
vypuštění všech dalších závazných ukazatelů)
4. Problémová oblast: Nevyhovující způsob rozdělování Sjednocení metodického prostředí poskytování
prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení a vyhodnocování účelové podpory
programů účelové podpory Optimalizace mechanismů vyhodnocování
Strategický cíl: Zefektivnit rozdělování prostředků účelové efektivity a dopadů podpory
podpory a hodnocení programů účelové podpory
5. Problémová oblast: Absence přenositelnosti projektů Zavedení možnosti přenositelnosti projektů
Strategický cíl: Zajistit optimální podmínky pro řešení Koordinace a sjednocení metodického prostředí
poskytování a vyhodnocování účelové podpory
projektů (přenositelnost projektů) Propojení informačních systémů poskytovatelů
s informačními systémy státní správy
6. Problémová oblast: Administrativní náročnost a Uplatnění práva na digitální služby v rámci
poskytování účelové podpory (povinnost využívání
absence jednotného prostředí pro administraci účelové informačních systémů poskytovatelů)
Zjednodušení administrace návrhů projektů
podpory s hodnocením na mezinárodní úrovni
Zjednodušené prokazování způsobilosti uchazečů
Strategický cíl: Snížit administrativní náročnost a zajistit zřízených zákonem či založených státem
Ověřování způsobilosti dálkovým přístupem
jednotné prostředí pro administraci účelové podpory k registrům veřejné správy
Umožnění využívat čestná prohlášení a sankce
za uvedení nepravdivých údajů
Koordinace mezinárodní spolupráce ve VaV -
MŠMT
Koordinace mezinárodní spolupráce v inovacích –
MPO
Umožnění přímých jednání poskytovatelů
s partnery ve specifických oblastech na
mezinárodní úrovni
7. Problémová oblast: Centrální zajišťování mezinárodní Sjednocení poskytování účelové podpory
s poskytováním jiných dotací a návratných
spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu finančních výpomocí podle rozpočtových pravidel
= zaveden institut veřejnoprávních smluv o
znalostí poskytnutí podpory
= nahrazení veřejné soutěže mechanismem výzev
Strategický cíl: Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci Ustavení GA ČR a TA ČR jako ústředních
správních úřadů
ve výzkumu, vývoji a inovacích Převedení části zaměstnanců GA ČR a TA ČR pod
zákon o státní službě
8. Problémová oblast: Absence veřejnoprávního režimu u Zavedení povinnosti pro GA ČR a TA ČR 1x ročně
účelové podpory informovat RVVI o své činnosti
Strategický cíl: Zavést veřejnoprávní režim u účelové
podpory
9. Problémová oblast: Neadekvátně nastavený vztah
Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR ke
státním orgánům vykonávajícím státní správu
Strategický cíl: Nastavit vztahy Grantové agentury ČR a
Technologické agentury ČR ke státním orgánům
vykonávajícím státní správu
8
V.
Rozšíření předsednictva TA ČR o zástupce
resortů, jejichž programy agentura realizuje
10. Problémová oblast: Absence legislativního ukotvení Zavedení povinnosti VO dodržovat etiku výzkumu,
zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi
inovacích a transferu znalostí Zavedení možnosti VO zřizovat etickou komisi a
Strategický cíl: Legislativně ukotvit zásady etiky a nastavit vnitřní systém kontroly dodržování etiky
vědecké integrity ve VaVaI a transferu znalostí
Změna stávající Bioetické komise RVVI na Etickou
komisi
11. Problémová oblast: Absence legislativního ukotvení Rozvoj lidského potenciálu zohledněn v koncepci
rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných poskytovatele i VO
pracovníků Podpora profesního rozvoje výzkumných
Strategický cíl: Zajistit rozvoj lidského potenciálu a kariéry pracovníků v rané fázi kariéry i výzkumných
výzkumných pracovníků pracovníků v rámci všech fází kariéry a motivace
k osobnímu růstu
Podpora mobility výzkumných pracovníků,
návratové politiky a začleňování výzkumných
pracovníků po přerušení kariéry
Spolupráce VO s výzkumnými pracovníky trvale
žijícími v zahraničí
Podpora harmonizace profesního a rodinného
života
12. Problémová oblast: Nedostatečná legislativní úprava Transpozice směrnice EP a Rady (ES) 2019/1024
otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu o otevřených datech a opakovaném použití
Strategický cíl: Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k informací veřejného sektoru v souladu s požadavky
údajům z výzkumu Doporučení EK (EU) 2018/790
13. Problémová oblast: Nedostatečná legislativní úprava Zavedení zásady předběžné opatrnosti
ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, Zavedení povinnosti VO zajistit institucionální
inovacích a transferu znalostí odolnost
Strategický cíl: Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů
státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí Umožnění realizovat program pro řešení aktuálních
rizik
Umožnění změny schváleného programu účelové
podpory
14. Problémová oblast: Nedostatečné legislativní Zavedení transferu znalostí do zákona jako pojem
podmínky pro transfer znalostí Zavedení transferu znalostí jako způsobilého
Strategický cíl: Vytvořit legislativní podmínky pro transfer nákladu
znalostí
Zavedení transferu znalostí jako součást koncepce
VO i poskytovatele
Úprava pravidel pro nakládání s výsledky VO
Podpora účinné spolupráce mezi VO a podniky
Zveřejňování informací o prováděném výzkumu
15. Problémová oblast: Nedostatečná propagace a Zavedení otevřeného přístupu v souladu
popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí s evropskými předpisy
Strategický cíl: Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, Úprava přístupu k údajům z výzkumu v souladu
vývoje, inovací a transferu znalostí s požadavky směrnice
Zavedení popularizace VaVaI jako součást
uznatelných nákladů
Umožnění realizovat program popularizace VaVaI
Pozn: Více k jednotlivým nástrojům (opatřením), naplňujícím cíle viz kapitola 2. Návrh variant řešení problémových
oblastí.
9
V.
Komplexní transakční tabulka obsahující problémové oblastí, strategické cíle, jejich přínosy, návrhy kvantifikace přínosů a cílovou hodnotu/indikátor přezkumu
Problémová oblast Strategický cíl Přínos k cíli Návrh kvantifikace přínosů Cílová hodnota/indikátory přezkumu
1. Chybějící nástroje podpory inovací Zvýšit inovační výkonnost ČR Vyšší podpora inovačních aktivit, růst Počet nových nástrojů Zavedení nových nástrojů během 5 let
inovačního indexu a pro podporu inovací Zvýšení počtu patentů o 10 - 15%
konkurenceschopnosti. Počet patentů
2. Chybějící provázanost koncepčních Propojit strategický rámec napříč Efektivnější koordinace činností v oblasti Úroveň provázanosti strategických Zajištění souladu mezi klíčovými dokumenty během
dokumentů pro oblast VaVaI systémem VaVaI VaVaI a optimalizace zdrojů. dokumentů 5 let
3. Nedostatečně přehledné členění Zpřehlednit členění výdajů Lepší alokace financí a plánování Zavedení nového členění Zavedení závazných ukazatelů během 5 let
výdajů na výzkum, vývoj, inovace na VaVaI projektů VaVaI, vyšší důvěra investorů. (závazných ukazatelů)
a transfer znalostí ve financování výdajů
4. Nevyhovující způsob rozdělování Zefektivnit rozdělování Efektivnější financování VaVaI projektů Zlepšení pozice ČR v rámci EU Posun ČR z kategorie „moderate innovator“
prostředků účelové podpory a prostředků účelové podpory a vyšší úspěšnost realizace. do skupiny „strong innovator“ během 5 let
nedostatečné hodnocení programů a hodnocení programů účelové
účelové podpory podpory
5. Absence přenositelnosti projektů Zajistit podmínky pro Vyšší flexibilita projektů a lepší využití Počet přenesených projektů Nenulový výsledek
přenositelnost projektů kapacit a zdrojů.
6. Administrativní náročnost a absence Snížit administrativní náročnost Zrychlení procesů a zvýšení efektivity Zavedení informačních systémů Zavedení informačních systémů
jednotného prostředí pro administraci a zajistit jednotné prostředí pro správy VaVaI projektů. pro administraci účelové podpory pro administraci účelové podpory
účelové podpory administraci účelové podpory u všech poskytovatelů u všech poskytovatelů během 5 let
7. Centrální zajišťování mezinárodní Optimálně nastavit mezinárodní Posílení globální konkurenceschopnosti Počet evropských projektů Zlepšení o 10 %
spolupráce ve výzkumu, vývoji, spolupráci ve VaVaI a sdílení inovací mezinárodně. Zvýšení počtu ERC grantů o 10 - 15% během 5 let.
inovacích a transferu znalostí
8. Absence veřejnoprávního režimu Zavést veřejnoprávní režim Vyšší transparentnost a legitimita Zavedení veřejnoprávního režimu Zavedení veřejnoprávního režimu TA ČR
u účelové podpory u účelové podpory podpory v oblasti VaVaI. poskytování účelové podpory TA a GA ČR během 5 let
ČR a GA ČR
9. Neadekvátně nastavený vztah GA ČR Nastavit vztahy GA ČR a TA ČR Lepší koordinace mezi agenturami Kvalitativní hodnocení efektivity Kvalitativní zlepšení efektivity během 5 let.
a TA ČR ke státním orgánům ke státním orgánům a státem, optimalizace financování. GA ČR a TA ČR v oblasti VaVaI
vykonávajícím státní správu
10. Absence legislativního ukotvení zásad Legislativně ukotvit zásady etiky Vyšší důvěryhodnost a kvalita VaVaI Počet VO, které splňují legislativně 100 % VO splňujících zákonem dané zásady etiky
etiky a vědecké integrity ve výzkumu, a vědecké integrity ve VaVaI výstupů. dané povinnosti dodržovat etiku výzkumu, vědeckou integritu a dobrou vědeckou
vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumu, vědeckou integritu praxi během pěti let
a dobrou vědeckou praxi
11. Absence legislativního ukotvení Zajistit rozvoj lidského Vyšší kvalifikace a motivace Zvyšování atraktivity českého 100 % VO podporujících rozvoj lidského potenciálu
rozvoje lidského potenciálu a rozvoje potenciálu a kariéry výzkumných výzkumných pracovníků, vyšší kvalita výzkumného prostředí pro do 5 let. Zvýšení zájmu zahraničních pracovníků o
kariéry výzkumných pracovníků pracovníků výzkumu. výzkumné pracovníky spolupráci během 5 let.
12. Nedostatečná legislativní úprava Dosáhnout otevřené vědy Širší sdílení výsledků a vyšší efektivita Počet volně dostupných Zlepšení přístupu v oblasti open science během 5 let
otevřené vědy a přístupu k údajům a přístupu k údajům z výzkumu výzkumu, přístup k údajům pro všechny vědeckých publikací a dat
z výzkumu účastníky výzkumného procesu. (dostupných online)
13. Nedostatečná legislativní úprava Zajistit ochranu bezpečnostních Bezpečnost a důvěryhodnost Počet zavedených pravidel 100 % VO zohledňujících ochranu bezpečnostních
ochrany bezpečnostních zájmů státu zájmů ve VaVaI výzkumných výstupů, ochrana citlivých pro reakce na změny zájmů státu během 5 let
ve VaVaI a transferu znalostí informací před zneužitím. v bezpečnostní situaci
14. Nedostatečné legislativní podmínky Vytvořit legislativní podmínky Rychlejší a snadnější transfer znalostí Počet patentů/licencí a nových Zvýšení počtu licencí; zvýšení počtu založených
pro transfer znalostí pro transfer znalostí z výzkumu do praxe, podpora produktů komerčně využitelných spin-off; zvýšení počtu patentů
ekonomického růstu a inovací. o 10-15 % během 5 let
15. Nedostatečná propagace Posílit propagaci a popularizaci Vyšší zájem veřejnosti a investorů Míra povědomí veřejnosti o VaVaI Výdaje na popularizaci VaVaI větší než 0. Nenulový
a popularizace výzkumu, vývoje, VaVaI o výzkum, lepší postavení ČR aktivitách (výsledky průzkumů počet programů na popularizaci VaVaI během 5 let.
inovací a transferu znalostí v mezinárodním inovačním ekosystému. veřejného mínění)
Pozn.: Více k indikátorům přezkumu viz kapitola 6 Přezkum účinnosti regulace.
10
V.
Kvantitativní rozměr pozitivních dopadů navrhované regulace
na ekonomickou výkonnost České republiky
Vymezení prorůstového potenciálu
Celkové přínosy zavedení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí –
synergický dopad
Změna právního rámce v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je natolik rozsáhlá,
že je velmi obtížné, ne-li nemožné, kvantitativně vymezit dopady regulace a přesně vyčíslit přínosy
jednotlivých opatření. Dopad účinnosti zákona závisí na mnoha faktorech, z nichž některé jsou
proměnlivé, obtížně předvídatelné nebo kontrolovatelné, jako jsou makroekonomické podmínky,
regulační prostředí či geopolitické vlivy. Empirická data o dopadu výzkumu a inovací na trh práce
nejsou dostatečně průkazná. Návrh zákona bezesporu směřuje ke zvýšení efektivity systému VaVaI,
což se následně explicitně projeví i ve statistických ukazatelích, nicméně v této fázi nemá prediktivní
analýza dostatečně vypovídací hodnotu. Z tohoto důvodu je snaha o kvantifikaci přínosů omezena
pouze na vymezení prorůstového potenciálu.
PRORŮSTOVÝ POTENCIÁL A EKONOMICKÝ DOPAD
Ekonomický dopad lze měřit například nárůstem HDP, návratností investic nebo
multiplikačním efektem. Studie „Align Act Accelerate – Výzkum, technologie a inovace
na podporu evropské konkurenceschopnosti“ ukazuje, že každé euro investované do výzkumu
může generovat nejméně pět eur přidané hodnoty prostřednictvím inovací, růstu produktivity
nebo vytvoření nových trhů. Navrhovaná regulace by tedy měla mít významný pozitivní dopad
na ekonomickou výkonnost České republiky, což potvrzují mezinárodní analýzy,
jako je Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (tzv. Dragiho zpráva),
European Innovation Scoreboard (EIS) nebo Country Report ČR.
V roce 2023 činily výdaje na výzkum a vývoj přibližně 1,83 % HDP (údaj po mimořádné revizi národních
účtů ČR v roce 2024), což je hodnota pod průměrem EU (2,27 %). Tento rozdíl ukazuje, že Česká
republika má značný prostor pro zlepšení. Country Report identifikuje mezi hlavními výzvami nízkou
efektivitu výzkumu a vývoje, neschopnost přilákat a udržet mladé a kvalifikované výzkumné
pracovníky, a nízkou míru zaměstnanosti žen v tomto sektoru. Tyto nedostatky je nutné řešit,
aby Česká republika mohla plně využít potenciál svého výzkumného a inovačního sektoru.
Efektivní podpora inovací a transferu
znalostí je klíčem k růstu HDP až o 1–2
% ročně, a to díky vyšší produktivitě,
růstu soukromých investic a vytváření
nových trhů. Samotné zvýšení podílu
výdajů na výzkum z 2 % na 3 % HDP by
mohlo zvýšit dlouhodobý růst o 0,5 %
ročně. Česká republika má v oblasti
zapojení soukromých investic do
výzkumu a vývoje rezervy – zatímco ve
vyspělých zemích OECD pochází 73 %
financování výzkumu a vývoje
ze soukromých zdrojů, u nás podnikatelské zdroje odpovídají 60 %. Podpora investic
do výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může pobízet další finanční zdroje
ze soukromého sektoru, mezinárodních grantů nebo veřejných financí, a vytvořit multiplikační
efekt, který výrazně zvyšuje celkový dopad původní investice.
Inspirativní příklad z Rakouska: Jak zlepšit inovační výkonnost
Rakousko slouží jako příklad efektivního využití inovací pro podporu hospodářského růstu.
Ve srovnání s Českou republikou vynakládá na výzkum a vývoj přes 3 % HDP. V rámci
European Innovation Scoreboard se umisťuje ve skupině „silných inovátorů“. Rakouský model
ukazuje, jak mohou kvalitní investice do výzkumu, spolupráce mezi akademickou sférou
a průmyslem a strategické řízení výrazně přispět k vyšší inovační výkonnosti. Česká republika
sdílí s Rakouskem řadu společných prvků – geografickou blízkost, historické a ekonomické
vazby a podobnou hospodářskou strukturu. Rakousko tak představuje ideálního partnera
pro benchmarking, jehož přístup k podpoře výzkumu a inovací může poskytnout cenné
impulzy pro posílení inovační výkonnosti ČR.
Porovnání ČR a Rakouska v ERC grantech a patentových přihláškách
Jedním z klíčových ukazatelů vědecké a inovační kvality jsou granty Evropské výzkumné rady
(ERC granty) a patentové přihlášky. Oba tyto ukazatele nejen reflektují úroveň vědecké
excelence, ale také pomáhají přeměnit výzkum na prakticky využitelné inovace.
ERC granty: Rakousko dlouhodobě dosahuje výrazně lepších výsledků v získávání
ERC grantů než Česká republika. V roce 2023 mělo Rakousko 393 udělených ERC
grantů od zahájení programu v roce 2007 s celkovou alokací 608,5 mil. euro, zatímco
ČR získala 76 grantů s celkovou alokací 111,3 mil. euro. Tento rozdíl ukazuje
na několikanásobně větší úspěšnost rakouských institucí v získávání prestižních
financí pro výzkum a na lepší přípravu jejich projektů. Rakouské výzkumné organizace
mají výrazně vyšší úspěšnost v získávání financování pro špičkový výzkum.
Patentové přihlášky: V roce 2022 mělo Rakousko 2 388 patentových přihlášek
podaných u Evropského patentového úřadu (EPO), zatímco ČR podávala 219.
Rakousko investuje vyšší procento HDP do výzkumu a vývoje, což přispívá k většímu
počtu technologických inovací a následně patentů. ČR sice investice do výzkumu
a vývoje zvyšuje, ale stále čelí výzvám v oblasti propojení výzkumu s průmyslovým
sektorem, což je nezbytné pro větší patentovou aktivitu.
Cíle pro Českou republiku v oblasti ERC grantů a patentů
Téměř polovina podpořených projektů má kromě vědeckého poznání pozitivní vliv také
na průmysl, ekonomiku, politiku a společnost. Tyto projekty často produkují komerční produkty
nebo vedou ke vzniku start-upů a spin-offů. Granty ERC jsou proto velice úspěšnou návratnou
investicí a Česká republika by měla usilovat o aktivnější participaci, což může usnadnit nové
nastavení mezinárodní spolupráce.
Cílem České republiky je postupně zlepšovat svou výkonnost v oblasti ERC grantů
a patentových přihlášek. Navrhovaný legislativní rámec by mohl vést ke každoročnímu nárůstu
počtu grantů a patentových přihlášek o 10–15 % v příštích letech. Pokud se podaří vytvořit
vhodné podmínky pro výzkum a spolupráci s průmyslem, může Česká republika dosáhnout
až 150 ERC grantů během následujících 10–15 let a zvyšovat počet patentových přihlášek
na 300–350 ročně během následujících pěti let.
Směrem k inovativní ekonomice
Posun k inovativní ekonomice vyžaduje cílenou podporu výzkumu, vývoje a inovací,
ale i spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. Klíčem je vytvoření prostředí,
které motivuje k investicím do špičkových technologií a zajišťuje funkční infrastrukturu
pro inovace. Implementace efektivních opatření inspirovaných úspěšnými zahraničními
modely, jako je rakouský přístup, může být zásadním krokem na cestě ke zvýšení inovační
výkonnosti České republiky.
12
PRORŮSTOVÝ POTENCIÁL A SOCIÁLNÍ DOPAD
Implementace zákona by měla mít významný dopad na zaměstnanost v high-tech sektorech.
Společenský přínos se může projevit také ve zlepšení kvality života, pokrocích
ve zdravotnictví, vyšší úrovni vzdělání či lepší ochraně životního prostředí. Tyto účinky jsou
často nepřímé a dlouhodobé, což komplikuje jejich okamžité vyčíslení. Například granty
z programu Horizont 2020 vedly ke zvýšení zaměstnanosti ve financovaných podnicích
o 20 %, přičemž jejich ekonomický růst byl o 30 % vyšší než u srovnatelných nefinancovaných
podniků.
Navíc veřejné investice do výzkumu a inovací v Evropě za posledních 25 let přispěly
k ekonomickému růstu o hodnotě 500 miliard euro a vytvořily přes 130 tisíc vědeckých
pracovních míst a dalších 160 tisíc ostatních pracovních pozic. Nicméně výsledky studií, které
se snaží odhadnout dopady veřejného financování výzkumu na společnost, se v míře
pozitivního vlivu do značné míry liší.
PRORŮSTOVÝ POTENCIÁL A TECHNOLOGICKÝ POKROK A INOVACE
Implementace zákona by měla ovlivnit také technologický rozvoj České republiky, zejména
v oblastech jako je export technologicky vyspělých produktů s vysokou přidanou hodnotou
a posilování regionálních inovačních kapacit. Odhaduje se zlepšení regionální
konkurenceschopnosti na základě indexů o 5-10 % ve střednědobém horizontu. Předpokládá
se, že implementace nástrojů povede k vyváženějšímu rozdělení inovací, např. zvýšením
počtu inovačních aktivit v regionech o 20-30 %. Posílený transfer znalostí a podpora
spolupráce mezi akademickou sférou, průmyslem a veřejným sektorem by mohly zvýšit podíl
high-tech produktů na českém exportu z přibližně 17 % až na 25 %.
Cílem nově předkládaného zákona je nejen zvýšit celkovou úroveň inovativnosti na národní
úrovni, ale také podpořit jednotlivé regiony v jejich schopnosti generovat a využívat inovace.
Zákon podporuje rozvoj regionálních inovačních ekosystémů, které by mohly přilákat nové
investice, vytvořit pracovní příležitosti v high-tech odvětvích a zvýšit tržní sílu jednotlivých
oblastí. Silnější regionální inovace zároveň posilují národní ekonomiku, protože propojují
lokální zdroje s globálními trendy.
Závěr:
Zlepšením pozice v Global Innovation Index (GII, aktuální umístění ČR na 30. příčce)
a European Innovation Scoreboard (EIS) by Česká republika vyslala silný a pozitivní signál
zahraničním investorům, že ČR disponuje nejen vysoce kvalifikovanými odborníky, ale také
robustním know-how a moderní infrastrukturou podporující inovace. Takový posun by potvrdil,
že ČR směřuje k ekonomice založené na znalostech, kreativním myšlení a technologicky
náročné produkci s vysokou přidanou hodnotou. Lepší hodnocení v GII a EIS znamenalo nejen
symbolický úspěch, ale také reálné zlepšení podmínek pro podnikání, růst pracovních
příležitostí v high-tech sektorech a udržení dlouhodobého inovačního potenciálu ČR.
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je prostředkem a jedním
z předpokladů pro podporu výše uvedeného díky modernizaci právního rámce podporujícího
znalostní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.
13
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ
REGULACE
Pozn: Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl vypracován na základě
komplexní analýzy současného systému výzkumu, vývoje a inovací, která identifikovala
klíčové oblasti vyžadující optimalizaci a zvýšení efektivity v tomto sektoru. Analýza určila
konkrétní výzvy a navrhla opatření k jejich řešení. V průběhu meziresortního připomínkového
řízení byly některé původní návrhy podrobeny dalšímu posouzení, což vedlo k úpravám
a kompromisním řešením lépe reflektujícím stanoviska jednotlivých dotčených subjektů. Tyto
úpravy, které se projevily ve změnách původních cílů a opatřeních, jsou systematicky
zaznamenány v následujících kapitolách.
V zájmu transparentnosti byl zachován původní text Závěrečné zprávy hodnocení dopadů
regulace (RIA), přičemž v příslušných pasážích jsou vyznačeny změny provedené v rámci
meziresortního připomínkového řízení. Tento přístup zajišťuje kontinuitu a umožňuje jasné
pochopení důvodů pro navržené úpravy, čímž zjednodušuje orientaci v procesu tvorby nové
právní úpravy.
1 Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých
souvisejících zákonů
1.2 Definice problému
Robustnost a kvalita systému českého výzkumu, vývoje a inovací (dále též jen jako „VaVaI“)
rostly po řadu let, ale stále zůstávají pod mezinárodní úrovní. Systém se potýká s absencí
dlouhodobé stability a strategické provázanosti jeho částí. Časté změny investic, jejich
nedostatečná kontinuita a zastaralá úprava zajišťování mezinárodní spolupráce ve VaVaI
brání vytváření dlouhodobých plánů a strategií, které by podpořily udržitelný
a konkurenceschopný rozvoj výzkumu, vývoje a inovací. Nedostatečný důraz na to,
že nedílnou součástí výzkumných a vývojových aktivit je i aktivní zhodnocování znalostí, resp.
výsledků výzkumu, ať již formou jejich komercializace nebo využitím při tvorbě veřejných politik
brzdí ekonomický růst a rozvoj společnosti. Stávající právní úprava nezohledňuje ani další
skutečnosti, které byly identifkovány jako problematické, např. postavení Technologické
a Grantové agentury v systému VaVaI, vyřešení otázky správního řádu a neřeší ani moderní
otázky vědy, jako je např. etika, vědecká integrita, ochrana bezpečnostních zájmů státu ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, otevřená věda apod. Nízká spolupráce mezi
akademickou sférou, podniky a vládními institucemi je příčinou omezeného přístupu
výzkumných pracovníků k prostředkům a know-how v průmyslu a podniky mají omezenou
možnost využívat výsledky výzkumu. Efektivitu transferu znalostí a rozvoj inovací snižuje
i zdlouhavý a administrativně náročný proces získávání financí. Složitá pravidla, roztříštěnost,
nejednotnost a nejasné postupy významně omezují schopnost výzkumných pracovníků se
plně soustředit na svou práci a talentovaní výzkumní pracovníci tak často opouští ČR a hledají
příležitosti v zahraničí. Jejich odliv pak oslabuje výzkumný potenciál ČR a vytváření
inovativního, a konkurenceschopného prostředí.
14
Na základě uvedených problémů byly identifikovány oblasti, které by měly být řešeny
předkládaným zákonem:
1. Chybějící nástroje podpory inovací
2. Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI
3. Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
4. Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení
programů účelové podpory
5. Absence přenositelnosti projektů
6. Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory
7. Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí
8. Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
9. Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury
České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
10. Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
11. Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných
pracovníků
12. Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
13. Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí
14. Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
15. Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
15
1.2.1 Chybějící nástroje podpory inovací
Definice problému:
Nedostatek efektivních mechanismů a finančních prostředků na podporu inovací brání rozvoji
inovativních aktivit ve společnosti. Slabá inovační výkonnost a omezené využívání inovací
vyšších řádů mají negativní dopady v podobě ztráty pracovních míst s vyšší přidanou
hodnotou, stagnace technologického pokroku, omezené konkurenceschopnosti na globálním
trhu a růstu sociálních a pracovních nerovností. Negativní dopady slabé inovační výkonnosti
mají vliv zejména na podniky a průmyslový sektor, hospodářství, akademickou sféru
a veřejnost.
Kontext:
Přes probíhající změny a vývoj českého hospodářství je náš ekonomický model stále postaven
na využívání levné a zároveň relativně kvalifikované pracovní síly. Oproti vyspělým
ekonomikám orientujícím se na znalostně náročné aktivity a aktivity s vysokou přidanou
hodnotou tak dosahujeme nižší přidané hodnoty a také nižší produktivity.
V českých firmách jsou slabě zastoupeny vyšší řády technických inovací, respektive se české
podniky zaměřují na inovace nižších řádů1. Slabou poptávku firem po inovacích vyšších řádů
(nedostatečně intenzivní využití výsledků VaVaI) nepřímo dokládá významně nižší podíl
podniků na celkových výdajích na VaVaI. Také mapování inovačních kapacit INKA realizované
Technologickou agenturou ČR potvrdilo, že řada firem patřících v rámci ČR k inovační špičce
ke svým inovačním aktivitám nepotřebuje rozsáhlé VaVaI aktivity. Soustředí se na realizaci
inovací nižších řádů, často formou přejímání cizích inovací technické povahy a jejich úpravou
pro speciální trhy nebo jejich optimalizací a efektivnějším využitím za nižších nákladů.
Dle Mezinárodního srovnání inovačního prostředí ČR2 je jedním z nejčastěji používaných
jednoduchých indikátorů k určení inovační výkonnosti znalostní intenzita (vyjadřuje poměr
celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD) a výše hrubého domácího produktu (HDP)).
Znalostní intenzita ČR se postupně zvyšuje, v roce 2021 dosáhla 2,00 %.
Graf 1: GERD a znalostní intenzita ČR
Zdroj: ČSÚ, Výzkum a vývoj
1 Zdroj: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie
2021+. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166.
2 Zdroj: Mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky (příloha Inovační strategie 2019 – 2030)
16
1.2.1.1 Mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČR
Definice problému:
Identifikovaly se hlavní slabiny českého inovačního systému: nižší dostupnost finančních
zdrojů a kvalifikované pracovní síly pro výzkum a vývoj a další znalostně náročná odvětví,
nedostatečné využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví.
Důsledky, které vyplývají ze zaostávání ČR v inovační výkonnosti vůči evropskému průměru:
snížení konkurenceschopnosti českých firem a ekonomiky jako celku, ztráta atraktivity ČR
pro zahraniční investice a obchodní aktivity, pokles exportního potenciálu, omezená tvorba
pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou a slabý hospodářský růst. Tyto negativní
dopady se týkají hospodářství a pracovního trhu, vědeckého a akademického sektoru,
podnikového sektoru a společnosti jako celku.
Kontext:
Potřeba mezinárodního porovnání inovační výkonnosti se zvyšuje spolu s rostoucím
významem vytváření, uplatňování a šíření inovací pro výkonnost a konkurenceschopnost
národních ekonomik. V souhrnném porovnání států podle inovační výkonnosti European
Innovation Scoreboard (EIS) je ČR řazena do třetí ze čtyř výkonnostních skupin, do skupiny
tzv. mírných inovátorů3. V mezinárodním srovnání znalostní intenzity European Innovation
Scoreboard 2022 je ČR v rámci EU27 na 14. pozici, nicméně je stále pod průměrem EU27.
Graf č. 2: Inovační výkonnost ČR ve srovnání s EU27
Zdroj: European Innovation Scoreboard 2022
3 Zdroj: Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání European Innovation Union Scoreboard v letech 2004–
2014
17
Graf č. 3: EIS 2022 členských států EU a změna EIS mezi roky 2015 – 2022
Začínající inovátoři 50 změna EIS 2022/2015 (%)
Mírní inovátoři CYP
Silní inovátoři
Vedoucí inovátoři 45
GRC 40
35
HRV LTU 30 EST
POL CZE 25
ITA
20
ESP
0.45 PRT 15 BEL FIN
MLT
LVA HUN 10 EU27 EIS 2022
0.35 SVN DNK
0.15 0.25 SVK 0.55 DEU 0.65IRL
5 AUT 0.75
NLD SWE
BGR 0 FRA LUX
ROM
-5
Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2022 | Na horizontální ose grafu je znázorněna hodnota SII dle EIS 2022
a na vertikální ose je relativní změna SII dle EIS 2022 a EIS 2015. Průsečík os je dán průměrnými hodnotami EU27
a v prostoru jsou vyneseny jednotlivé státy EU27, barevné rozlišení určuje výkonnostní skupinu, do které je daný
stát zařazen. Barevné rozlišení zemí odpovídá zařazení do výkonnostní skupiny.
Výrazně pod průměrem EU27 je ČR v oblastech Lidské zdroje, Digitalizace a Duševní
vlastnictví. Silně podprůměrných hodnot dosahuje Česká republika u ukazatelů Přihlášky PCT
patentů (43,5 % průměru EU27), Celoživotní vzdělávání (44,4 % průměru EU27), Nejvíce
citované publikace (44,6 % průměru EU27), Mobilita HRST - Human resources in science and
technology (47,9 % průměru EU27), Výdaje na inovace přepočtené na zaměstnance (56,9 %
průměru EU27), Populace s terciálním vzděláním (61,5 % průměru EU27), Export služeb
náročných na znalosti (61,7 % průměru EU27), Širokopásmové připojení (64,1 % průměru
EU27) a Designové aplikace (67,3 % průměru EU27).
Graf č. 4: EIS 2022 a jeho dimenze inovací v porovnání ČR a vybraných zemí (EU=100
%), vývoj hodnot SII
Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2022; *Human resources in science and technology (HRST)
18
Graf č. 5: Podíl inovujících podniků v zemích EU (2016 – 2018)
Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat
Analýza provedená pro Ministerstvo průmyslu a obchodu4 shrnula hlavní bariéry pro šíření
inovací v oblasti Výzkum, vývoj a inovace pro podnikání:
nižší inovační výkonnost domácích podniků,
nedostatečná efektivita a výkonnost veřejné správy, administrativní zátěž,
nízká přidaná hodnota českých firem a jejich postavení v globálních dodavatelských
řetězcích, nezmenšující se deficit v obchodě s high-tech zbožím, chybějící plán pro
posun v globálních dodavatelských řetězcích,
zaměření na inovace nižších řádů a nižší kontrola mezinárodních trhů,
aktivity výzkumu, vývoje a inovací firem pod zahraniční kontrolou jsou často
realizovány mimo ČR,
chybějící stabilní, předvídatelné a motivující podnikatelské prostředí,
rozdíl v produktivitě práce a přidané hodnotě na pracovníka oproti vyspělým
ekonomikám, nižší produktivita domácích firem,
v porovnání s jinými státy relativně nízká míra robotizace a automatizace,
nedostatečné zavádění špičkových technologií do malých a středních podniků,
roztříštěnost podpory malých a středních podniků.
4 Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.
19
Na zaostávání ČR v inovační výkonnosti za evropským průměrem poukazuje i Kontrolní závěr
NKÚ5. Přestože výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve veřejném sektoru
výrazně rostou, efektivita systému podpory v mezinárodním srovnání stále zaostává.
Graf č. 6: Mezinárodní srovnání
Zdroj: European Innovation Scoreboard 2017, Kontrolní závěr NKÚ 17/15 (2017)
5 Kontrolní závěr NKÚ 17/15 (2017)
20
1.2.1.2 Národní inovační prostředí
Definice problému:
Nízká inovační aktivita českých podniků má řadu negativních důsledků. Jedná se zejména
o zaostávání za konkurencí, omezené možnosti pronikání na nové trhy, sníženou schopnost
získávat nové zákazníky a konkurovat trhu, limitovaný růstový potenciál, ztrátu tržního podílu
a snížení ziskovosti, stagnaci a nedostatek prostředků pro investice, omezené možnosti
expanze a rozvoje nových obchodních příležitostí, neschopnost přizpůsobit se novým
podmínkám a větší náchylnost k negativním dopadům změn. Nízká inovační aktivita českých
podniků má také vliv na inovační ekosystém, zaměstnanost a pracovní trh.
Negativní dopady toho, že největší část inovujících podniků jsou velké podniky se zahraniční
kontrolou působící převážně v průmyslu, spočívají především v koncentraci moci a ovládání
trhu ze strany zahraničních subjektů, nedostatečném transferu znalostí, který velké podniky
se zahraniční kontrolou nesdílejí s místními podniky, což brání rozvoji místního průmyslu
a zpomaluje další technologický pokrok, omezené diverzifikaci ekonomiky s rizikem
ekonomických otřesů a omezení možností pro růst a rozvoj jiných odvětví. Negativní dopady
doléhají na místní komunity a dodavatelské řetězce a limitují možnosti pro malé a střední
podniky.
Kontext:
Český statistický úřad provádí pravidelné statistické šetření o inovačních aktivitách podniků
od roku 2002. Sleduje technické nebo netechnické inovace v podnicích s inovační aktivitou.
V podnicích s netechnickými inovacemi se vykazují aktivity v oblasti organizačních nebo
marketingových inovací. Z těchto šetření lze vyvodit, že největší část inovujících podniků jsou
velké podniky pod zahraniční kontrolou působící převážně v průmyslu. V těchto podnicích se
ale jedná především o příliv investic do inovací ze zahraničí. Šetření ČSÚ jsou znázorněna v
následujících grafech.
Dle doposud zpracovaných výsledků Mapování inovačních kapacit INKA, realizovaného
Technologickou agenturou ČR (viz výše) by firmy uvítaly následující úpravy v oblasti veřejné finanční
podpory:
výrazné snížení administrativy,
další nástroje na podporu inovací,
výrazné zrychlení procesu veřejných soutěží od podání projektu po začátek realizace,
větší flexibilitu při realizaci projektů; především u déle trvajících projektů není vždy
možné přesně dodržet plán popsaný v projektové žádosti, a to hlavně u struktury
a druhu dosahovaných závazných výsledků,
větší a finančně lépe zajištěné firmy by uvítaly možnost zpětného financování, kdy je
riziko na straně firem, ale projekty jsou flexibilnější,
rozšíření dotační podpory o možnosti certifikací výsledků VaV.
21
Graf č. 7: Základní informace o inovacích v ČR dle kategorií podniků
Podíl inovujících podniků 70,0% 66,5% 56,2% 54,1% 53,7% 55,2% 58,1% 68,6%
65,0% 56,0% 51,7% 46,3% 56,9%
60,0% 53,1% 50,2% 43,9% 42,0% 44,0% 46,8% 54,3%
55,0% 41,0% 39,0% 2014-2016 43,6%
50,0% 2006-2008 2008-2010 2010-2012 2012-2014 2016-2018 2018-2020
45,0%
40,0%
35,0%
inovující podniky celkem domácí podniky podniky pod zahraniční kontrolou
80,0% 80,7% 78,6% 78,7% 77,2% 77,4% 83,3%
70,0% 63,5% 66,6%
Podíl inovujících podniků 60,0% 56,0% 73,6%
50,0% 52,3% 56,9%
40,0% 64,0% 57,6% 59,1% 58,2% 59,8% 52,4%
30,0% 2006-2008 51,7% 43,9%
46,7% 38,2% 46,3% 46,8% 2018-2020
42,0% 40,7% 41,2%
2008-2010 2010-2012 35,2% 2014-2016 2016-2018
2012-2014
inovující podniky celkem střední velké
malé
Podíl inovujících podniků 60,0% 56,9% 53,2% 47,1% 46,0% 50,5% 49,4% 57,3%
55,0% 56,0% 43,9% 42,0% 46,3% 56,9%
50,0% 51,7% 39,8% 37,0% 41,1% 46,8% 56,5%
45,0% 55,4% 49,4% 43,7%
40,0% 2018-2020
35,0% 2006-2008
30,0%
2008-2010 2010-2012 2012-2014 2014-2016 2016-2018
inovující podniky celkem průmysl služby
Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, Inovační aktivity podniků v letech 2018–2020
22
1.2.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI
Definice problému:
Nedostatečná koordinace systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a nedostatečné
propojení mezi jejich strategickými a koncepčními dokumenty má negativní dopady na různé oblasti.
Mezi tyto dopady patří nedostatečná soudržnost jednotlivých strategických dokumentů na národní
úrovni, úrovni poskytovatele a úrovni výzkumné organizace, nesourodost a protichůdnost jejich
priorit, nejednotnost směřování a nedostatečné využívání zdrojů, duplikace a překryvy, omezená
koordinace a spolupráce různých odvětví, ztráta dlouhodobé perspektivy a preference dosahování
krátkodobých cílů. Důsledky se projevují v omezení synergií investic do klíčových oblastí a ztrátě
dlouhodobé perspektivy. Tyto skutečnosti mají vliv zejména na veřejný sektor, výzkumné organizace
a vysoké školy, podniky a průmyslový sektor a společnost celkově.
Kontext:
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. počítá kromě národní politiky výzkumu, vývoje a inovací s tvorbou
různých koncepčních materiálů, postrádá však jejich hierarchii a vzájemnou provázanost, zásady
pro jejich tvorbu, obsah a především však pro jejich realizaci. To se projevuje v často velmi odlišné
kvalitě těchto dokumentů, pokud vůbec existují, a ve svém důsledku tedy nemohou plnit ani určitou
regulační a koordinační úlohu při tvorbě rozpočtu na výzkum a vývoj, kterou přitom zákon předpokládá.
Pro optimální využívání finančních a lidských zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí je klíčové propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s koncepčními dokumenty
jednotlivých poskytovatelů a příjemců podpory a se systémem hodnocení a financování. Dlouhodobá
koncepce rozvoje výzkumné organizace by měla patřit k základům pro činnost každého příjemce
institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Výzkumné organizace
většinou nějaké koncepční dokumenty zpracovány mají, někdy však v ne zcela uspokojivé podobě,
která poskytuje jen velmi omezené vodítko pro jejich dlouhodobý rozvoj.
23
1.2.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí
Definice problému:
Pro plánování rozpočtových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je zapotřebí
rozlišovat jednotlivé nástroje také ve smyslu jejich potenciálního přínosu. Zákon č. 130/2002
Sb. striktně odděluje účelové a institucionální financování, avšak některé nástroje jsou řazeny
do účelového financování, přestože svým charakterem odpovídají spíše institucionálnímu.
Do výdajů účelové podpory jsou řazeny i výdaje, které nejsou rozdělovány kompetitivním
způsobem, ale normativně nebo na základě rozhodnutí (projekty velkých výzkumných
infrastruktur) a naopak do institucionálních výdajů jsou řazeny i výdaje na projekty operačních
programů, které se řídí vlastními pravidly, výdaje na činnost Grantové agentury ČR,
Technologické agentury ČR nebo výdaje na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace, výdaje
na ocenění apod. Výdaje na činnost výše uvedených institucí nebo výdaje na ocenění nejsou
finanční prostředky určené na podporu výzkumných organizací, což se pod pojmem
institucionální podpora nejčastěji rozumí.
Kontext:
V původním zákonu č. 130/2002 Sb. bylo zavedeno jasné odlišení účelové a institucionální
podpory, kdy účelová podpora byla zaměřena na financování projektů výzkumu a vývoje,
institucionální podpora především na financování rozvoje výzkumné organizace (tehdy
výzkumný záměr) a na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Náklady spojené
s činností tehdejší Rady pro výzkum a vývoj a s činností Grantové agentury ČR zákon pouze
uváděl, že se hradí z výdajů na výzkum a vývoj bez dalších podrobností. Zákonem č. 110/2009
Sb. došlo k podstatnému rozšíření institucionální podpory, což byl základ dnešní poměrně
nepřehledné situace. K podobným změnám docházelo i v oblasti účelové podpory.
Výdaje na VaVaI dosáhly dle ČSÚ v roce 20216 rekordní hodnoty, ve srovnání s rokem 2020
došlo k jejich téměř osmiprocentnímu meziročnímu nárůstu. Celkem se v roce 2021 na území
České republiky vynaložilo na VaV 121,9 mld. Kč. Od roku 2010 se na tuto činnost v našem
státě vynaložil více než jeden bilion korun. Rekordní byl v roce 2021 i podíl výdajů na VaV na
HDP. Česko se v tomto ukazateli několik let pohybovalo nad úrovní 1,9 %, v roce 2021 bylo
poprvé dosaženo hranice 2 %. Vzhledem k těmto nárůstům je potřeba nově strukturu výdajů
na VaVaI přehledněji uspořádat v souladu s jejich účelem.
6 Shrnutí základních údajů o výzkumu a vývoji za rok 2021, ČSÚ
24
Graf 8. Vývoj rozpočtovaných institucionálních a účelových výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč)
Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021
Jedním z frekventovaných ukazatelů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
kterým se zabýval mj. i Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací 7 , je poměr
institucionálních výdajů a výdajů účelové podpory na výzkum a vývoj, který by měl zajišťovat
vhodnou proporci (mezinárodní audit doporučil minimálně 50 % institucionální podpory) mezi
stabilitou a dlouhodobým rozvojem výzkumných organizací na straně jedné a vzájemnou
soutěží a srovnáváním různých výzkumných organizací navzájem a s ostatními subjekty
(vč. spolupráce s podniky atd.) na straně druhé. Z procedurálního hlediska je tedy problém
v tom, že současné členění institucionální a účelové podpory neodpovídá jejich pojetí.
7 Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice, MŠMT, 2012,
25
Tab. č. 1: Přehled kategorií přímé podpory ze státního rozpočtu
Kategorie Stručný popis Typ podpory vyhodnocení
dle zákona vhodnosti
č. 130/2002 zařazení
Sb.
správně
"čistá" Grantové projekty ÚČELOVÁ
národní ÚČELOVÁ správně
PROJEKTY
účelová Programové projekty ÚČELOVÁ
SYSTÉMOVÝ podpora
PROJEKT INOVACÍ
Inovační činnost realizovaná či zajišťovaná
ústředním orgánem státní správy nebo jím
zřízenou, založenou, ovládanou či jemu
podřízenou organizací nebo právnickou osobou,
jako součást vládou schváleného programu
INFRASTRUKTURY Velké výzkumné infrastruktury ÚČELOVÁ chybně
SPECIFICKÝ ÚČELOVÁ chybně
VÝYSOKOŠKOLSKÝ
VÝZKUM Projekty sdílených činností slouží k organizaci ÚČELOVÁ chybně
SDÍLENÉ ČINNOSTI nebo zabezpečení VaVaI a jsou přístupné
(od roku 2021) orgánům veřejné správy, výzkumným INSTITUCION chybně
organizacím a dalším osobám zabývajícím ÁLNÍ správně
Náklady na činnost se výzkumem, vývojem nebo inovacemi. INSTITUCION chybně
DK RVO Náklady spojené s činností poskytovatele, věcné ÁLNÍ chybně
nebo finanční ocenění mimořádných výsledků, chybně
MEZINÁRODNÍ podpora činnosti pracovišť AV ČR INSTITUCION správně
SPOLUPRÁCE ÁLNÍ chybně
Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných
SPOLUFINANCOVÁNÍ organizací ÚČELOVÁ
INSTITUCION
Úhrady za účast ČR v mezinárodních ÁLNÍ
programech VaVaI
Úhrady za členství ČR v mezinárodních
organizacích VaVaI a v konsorciích evropské
výzkumné infrastruktury
Projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu,
vývoji a inovacích spolufinancované
ze zahraničních zdrojů)8
Projekty programů mezinárodní spolupráce
České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích
spolufinancované ze zahraničních zdrojů)9
Kofinancování operačních programů
Zdroj: zákon č. 130/2002 Sb., vlastní evidence
8 Viz § 3 odst. 3 písm. b) bod 3 a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.
9 Viz § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb.
26
1.2.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
1.2.4.1 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
Definice problému:
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. obsahuje pouze jednu proceduru výběru a hodnocení návrhů
projektů – veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích. Chybí pružné a zrychlené způsoby
přijímání návrhů projektů a jejich vyhodnocování, vhodné zejména pro inovace. Chybí
možnost jednoduchým, časově přijatelným a flexibilním způsobem optimalizovat již schválený
program v případě naléhavé potřeby nebo schválit nový program.
Hodnocení průběhu realizace programu se v současnosti soustředí většinou pouze na prosté
monitorování, tedy na sledování počtu doručených / schválených návrhů projektů,
alokovaných finančních prostředků a dodržení časových lhůt. Hodnocení, do jaké míry jsou
dosahovány očekávané cíle programu, ztrácí praktický význam, protože upravit program
je obtížné.
Kontext:
Stávající mechanismus veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytuje
dle dosavadních zkušeností jistotu pro všechny zúčastněné a dlouhodobě prokázal svoji
opodstatněnost a použitelnost pro naprostou většinu případů poskytování účelové podpory
v základním i aplikovaném výzkumu formou dotace. V některých případech se však ukazuje
jako příliš omezující podmínkou pro svoji časovou náročnost a složitost.
Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí není vhodná pro nové
nástroje, o jejichž zavedení se uvažuje v souvislosti s podporou inovací. Zejména pro inovace
je významnou omezující podmínkou velmi „úzký a úplný“ výčet nástrojů účelové podpory, který
se omezuje pouze na dotace.
Aplikační praxe také ukázala, že dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích,
kterou zákon umožňuje, se v úpravě dle zákona č. 130/2002 Sb. nepoužívá. Dvoustupňová
veřejná soutěž byla použita např. v programu Centra kompetence realizovaného
Technologickou agenturou České republiky. Usnesením vlády ze dne 19. ledna 2011 č. 55
byly schváleny změny tohoto programu, součástí kterých byla změna z dvoustupňové veřejné
soutěže na jednostupňovou. Důvodem bylo snížení časové, finanční a procedurální
náročnosti.
Ukázalo se, že touto cestou nelze nahradit postupné upřesňování návrhu projektu a že je
nutné tuto úpravu změnit.
27
1.2.4.2 Nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
Definice problému:
Hlavním nedostatkem současného způsobu hodnocení programů je absence hodnocení jejich
skutečných dopadů na společnost a ekonomiku, které lze provést až s odstupem několika let
po ukončení poskytování podpory. Nedostatečná transparentnost a informovanost
o skutečných výsledcích a efektivitě programů představuje závažný problém.
V praxi to má dopad zejména na rozhodování o alokaci zdrojů, které není podloženo daty
a nedokáže identifikovat programy s největším přínosem pro společnost a ekonomiku. Tím se
stává obtížným správně alokovat omezené zdroje a rozhodovat o budoucích investicích.
Bez dostatečného hodnocení existuje riziko, že neefektivní programy budou financovány
a realizovány, což snižuje přínos pro společnost. Hodnocení dopadů programů přispívá k větší
transparentnosti, odpovědnosti ve veřejném sektoru a udržitelnosti. Slouží také jako zdroj
učení a zlepšování. Tyto problémy mají největší dopad na veřejnost, vládní instituce, podniky
a neziskový sektor.
Kontext:
Na tento problém poukázal také Nejvyšší kontrolní úřad v Kontrolním závěru NKÚ z roku 2016.
Konstatoval, že v nastavení, řízení a vyhodnocení programů účelové podpory jsou významné
nedostatky. V programech mj. chyběly konkrétní dílčí cíle a měřitelné ukazatele pro jejich
vyhodnocení, nastavení programů nepředcházely analýzy skutečného stavu dané oblasti
a nebylo tak zřejmé, odkud a kam má program danou oblast posunout. Nastavení programů
neumožňovalo kvalitativně vyhodnotit jejich přínosy a dopady.
Vláda svým usnesením ze dne 13. května 2015 č. 351 schválila Základní principy přípravy
a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací, na které
navázal Postup Rady při hodnocení návrhů programů účelové podpory a skupin grantových
projektů schválený na 351. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace dne 29. listopadu
2019. Těmito dokumenty byla stanovena základní pravidla pro přípravu programů a skupin
grantových projektů a také hodnocení jejich návrhu, průběžné hodnocení, závěrečné
hodnocení a také hodnocení dopadů. Praxe ovšem ukázala, jak obtížná je vymahatelnost,
zejména u hodnocení dopadů programů, pokud tato povinnost není ukotvena v zákoně.
28
1.2.5 Absence přenositelnosti projektů
Definice problému:
Problémem současného systému výzkumu, vývoje a inovací je absence právní úpravy
pro přenositelnost projektů, což se týká možnosti změny příjemce účelové podpory daného
projektu. Dopady tohoto nedostatku jsou patrné zejména v omezení inovací
a konkurenceschopnosti, ztrátě potenciálních příjemců, snížené efektivitě vynakládání
veřejných investic a omezené flexibilitě.
Na základě dosavadních zkušeností a zájmů vědecké komunity je vhodné umožnit změnu
příjemce, protože mohou nastat situace, kdy nelze dosáhnout odpovídajících výsledků
a efektivity projektu na současném pracovišti příjemce nebo kdy se tým řešitelů přesune na
jiné pracoviště. Podpora mobility výzkumných pracovníků a zvýšení konkurence mezi příjemci
jsou rovněž žádoucí. Z tohoto důvodu je účelné, aby za splnění určitých podmínek bylo možné
převést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.
Absence přenositelnosti projektů představuje problém v pružnosti a efektivitě reakce na nové
situace. Neschopnost změnit příjemce účelové podpory může bránit start-upům přizpůsobit se
novým obchodním modelům, strategiím a partnerstvím, které by jim mohly pomoci dosáhnout
úspěchu. Kolaborativní projekty mohou mít obtíže s nezpůsobilostí změnit příjemce podpory,
což omezuje pružnost a efektivitu.
Kontext:
Dlouhodobě panoval nejednotný výklad právních předpisů při změně příjemce a bylo tak velmi
komplikované řešit nastalé situace, kdy změna příjemce byla vyžadována, např. pokud
výzkumní pracovníci potřebovali zajistit co nejlepší podmínky pro řešení projektu.
Potřebná změna byla navržena v posledním návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. (Sněmovní
tisk 118/0 z 28. 12. 2020), avšak omezila se pouze na základní výzkum, u jehož výsledků se
nepředpokládá komerční uplatnění. Přenositelnost grantového projektu měla poskytnout
řešení, které by bylo založeno na stávajícím právním vztahu poskytovatel – příjemce, a které
by umožnilo přenést grantový projekt, např. při změnách výzkumných organizací jako je
sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení, změna dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné
organizace. V ostatních případech mělo být možné přenést projekt pouze po dohodě všech
zainteresovaných stran.
Později se v diskusích s poskytovateli ukázalo, že by bylo vhodné upravit přenositelnost
projektů obecně a nevztahovat ji pouze k projektům základního výzkumu. Původním
argumentem pro omezení přenositelnosti pouze na základní výzkum byla vzdálenost výsledků
od relevantního trhu a tedy i pravděpodobně menší komplikace s případným sdílením benefitů
mezi původním a nových příjemcem. Jestliže se vezme v úvahu, že transfer znalostí není
omezen pouze na aplikovaný výzkum, ale může k němu dojít prakticky v kterékoliv fázi
inovačního cyklu, pak tento argument nemůže obstát a měla by být navržena obecná úprava
s tím, že není povinná a vynutitelná a všechny zúčastněné strany se musí dohodnout.
29
1.2.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí
pro administraci účelové podpory
Definice problému:
Administrativní náročnost veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
představuje citlivou bariéru pro uchazeče o účelovou podporu.
Existují dva základní problémy spojené s administrativními podmínkami poskytování účelové
podpory: nejednotná metodika a nejednotný informační systém poskytování účelové podpory.
Uchazeči i příjemci si stěžují na složitost administrativních podmínek vyhlašování veřejných
soutěží a přijímání žádostí o účelovou podporu, zejména na neexistenci harmonogramu
veřejných soutěží všech poskytovatelů na jednom místě, neexistenci možnosti elektronického
podávání žádostí o podporu a na rozdílné struktury zadávací dokumentace. Současný systém
hodnocení žádostí o účelovou podporu má negativa spočívající v opakovaném dokládání
způsobilosti uchazeče, neaktuálních registrech a rejstřících veřejné správy, rozdílných
výkladech a možnostech využití Seznamu výzkumných organizací a jeho omezeném
využívání pro doložení způsobilosti, nedostatečné provázanosti informačních systémů
pro poskytování dotací (např. IS VaVaI, ZED (zjednodušená evidence dotací) a Státní
pokladna), duplikaci informací a povinnosti vkládat smlouvy/rozhodnutí do Registru smluv
navzdory jejich přítomnosti v IS VaVaI. Při realizaci projektů jsou největším problémem nízká
flexibilita pro využití prostředků na aktivity a cíle projektu, administrativní náročnost při
převodech finančních prostředků na straně poskytovatelů i příjemců a nejistota a zvýšená
chybovost příjemců v souvislosti s různorodým nastavením uznatelných nákladů různými
poskytovateli. Ukončení projektů, vykazování a implementace výsledků je problematické
zejména kvůli personální náročnosti kontroly všech výsledků projektů ze strany poskytovatelů,
kteří mají mnoho projektů, a kontrole výsledků, které byly financovány z veřejných zdrojů.
Negativní dopady administrativní náročnosti a absence jednotného integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí zahrnují
zvýšené náklady a časovou náročnost pro žadatele při získávání podpory, omezený přístup
k finančním prostředkům, ztrátu talentů a inovativních projektů, snížení inovačního potenciálu
ČR, omezenou spolupráci a transfer znalostí. Administrativní náročnost a nejednotné postupy
při získávání podpory mohou vést k nedostatečnému sdílení know-how a snížení
konkurenceschopnosti země. Největší dopady tohoto problému jsou patrné u výzkumných
organizací, podniků, výzkumných pracovníků, veřejné správy a poskytovatelů.
Kontext:
Vysoká míra administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací není pouze důsledkem
složitosti programů účelové podpory, ale přispívají k tomu i další faktory. V ČR existuje komplexní
a poměrně složitý systém veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků.
Dle studie Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, kterou zadal Svaz
průmyslu a dopravy ČR a zpracoval Ernst & Young, s.r.o. v říjnu 2022, je pro systém veřejné podpory
VaVaI charakteristická roztříštěnost pravidel a postupů napříč poskytovateli, fragmentace vysokého
počtu uchazečů o podporu a formalismus v řízení a kontrole, což může způsobovat překryv
výzkumných témat a menší efektivita vynakládání veřejných prostředků (9 poskytovatelů účelové
podpory, částečně rozdílná pravidla a požadavky na zpracování návrhů projektů a podávání zpráv
o řešení projektu, rozdílné formuláře, opakované vyplňování stejných informací pro různé
poskytovatele; překrývání veřejných soutěží jak tematicky, tak časově; opakované dokládání stejných
skutečností více poskytovatelům, i když v řadě případů čestným prohlášením…). Problém zasahuje
i do oblasti shromažďovaných údajů, kdy není dostatečně respektována zásada, že pokud již státní
správa nějaké údaje má k dispozici, neměla by je znovu vyžadovat po uchazečích. Stávající praxe také
30
není zcela souladná se zákonem o právu na digitální služby, ze kterého mj., vyplývá, že orgán veřejné
moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které
jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby. Otázka
administrativy, jejího zjednodušení a sjednocení se řeší již od roku 2005. První zaznamenanou snahou
byl materiál schválený usnesením vlády ze dne 29. září 2005 č. 126010. Pokračováním bylo jednání
zvláštní pracovní skupiny Rady pro výzkum, vývoj a inovace pro debyrokratizaci. Její doporučení byla
využita pro přípravu posledního návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. Na činnost pracovní skupiny
pro debyrokratizaci navázala výše citovaná studie Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací, která také konstatovala závažnost problému zvýšené administrativní zátěže v oblasti
výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Obdobné závěry potvrdila i studie Technologického
centra Praha11 ke sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu,
vývoje, inovací v ČR z roku 2023.
Obdobně náročná je i administrace veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona
o veřejných zakázkách.
Hlavní činnosti spojené se stávajícím systémem administrace účelové podpory:
Příprava programů
příprava, schválení a vyhlášení programu účelové podpory,
řízení programu, jeho změny a vyhodnocení,
Vyhlašování veřejných soutěží a přijímání žádostí o účelovou podporu
příprava a vyhlášení veřejné soutěže,
přijímání návrhů projektů do veřejné soutěže,
případné zrušení veřejné soutěže,
předávání informací do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI),
Hodnocení žádostí o účelovou podporu
hodnocení návrhů projektů po odborné stránce,
hodnocení ekonomického zdraví uchazeče,
hodnocení vlastnických struktur a posuzování střetu zájmů,
zpracování oponentních posudků
jednání odborných poradních orgánů poskytovatele,
správa hodnotitelů,
uzavírání smluv nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory,
předávání informací do IS VaVaI,
Realizace projektů
hodnocení průběhu řešení projektů,
zajišťování informační podpory pro příjemce veřejné finanční podpory,
provádění veřejnosprávních finančních kontrol,
poskytování účelové podpory,
změnová řízení projektů,
předávání informací do IS VaVaI,
Ukončení projektů, vykazování a implementace výsledků
ukončování projektů,
administrace stížností ve veřejné soutěži,
předávání informací do IS VaVaI.
10 Sjednocení administrativy výzkumu a vývoje, materiál č.j. 1496/05. Schválen usnesením vlády ze dne 29. září
2005 č. 1260.
11 Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu,
vývoje a inovací v ČR, Technologické centrum Praha, 2023
31
1.2.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí
Definice problému:
Hlavní problém spočívá v tom, že v současné době není možné hradit mezinárodní spolupráci
ve VaVaI z jiné rozpočtové kapitoly než z rozpočtové kapitoly MŠMT (§ 4 odst. 1 písm. e)
a odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.), rozpočtové kapitoly GA ČR (§ 36 odst. 2 písm. h)
zákona č. 130/2002 Sb.) a rozpočtové kapitoly TA ČR (§ 36a odst. 3 písm. j) zákona č.
130/2002 Sb.).
Problémy centrálního zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji obecně
spočívají v omezené flexibilitě a efektivitě spolupráce, omezeném přístupu k mezinárodním
zdrojům a know-how, nedostatečném dosahu a využití potenciálu mezinárodní spolupráce
a zvýšené administrativě a byrokracie.
Důsledky nemožnosti poskytovatelů podpory financovat projekty mezinárodní spolupráce
společně se zahraničními partnery se projevují zejména v omezeném přístupu a překážkách
mezinárodní spolupráce, ztrátě přínosů, výměny know-how a konkurenční výhody, které tato
spolupráce přináší. Nemožnost přímého jednání se zahraničními institucemi může vést
k omezení přístupu k těmto výhodám. To může způsobit, že poskytovatelé účelové podpory
budou zaostávat za konkurencí a nebudou schopni efektivně reagovat na dynamiku a nové
trendy ve svém odvětví.
Kontext:
Podle současného znění zákona č. 130/2002 Sb. odpovídá za mezinárodní spolupráci ČR
ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států
s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků z evropských fondů pouze
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tím je téměř znemožněno ostatním
poskytovatelům jednat s partnerskými institucemi na své úrovni v zahraničí a zároveň
i zajišťovat mezinárodní spolupráci ve svých specializovaných oblastech, a to např.
bezpečnostním výzkumu, obranném výzkumu, ale i v resortním výzkumu (zemědělství, kultura
apod.). Tyto oblasti jsou natolik specifické, že bez disponování odbornými znalostmi nelze
na přímých jednáních o mezinárodní spolupráci relevantně diskutovat.
1.2.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
Definice problému:
Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory se týká všech poskytovatelů.
Řízení o poskytnutí dotace na VaVaI (podpora výzkumu, vývoje a inovací je dotace) se nyní
provádí v občanskoprávním režimu. Nejvyšší správní soud nejméně ve 4 rozsudcích uvedl, že je
nutné při poskytování dotací přejít na veřejnoprávní režim. Vzhledem k absenci veřejnoprávního
režimu není zcela jasné jak postupovat v rámci opravných mechanismů.
Kontext:
Podle dosavadního znění § 9 odstavce 3 zákona č. 130/2002 Sb. se smlouva o poskytnutí podpory
řídí ustanoveními občanského zákoníku. Podobně podle dosavadního znění § 17 odstavce 1
zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji
a inovacích ustanovení občanského zákoníku. Citovaná ustanovení vedla poskytovatele účelové
podpory k praxi spočívající v tom, že při provádění veřejných soutěží byl subsidiárně aplikován
občanský zákoník a dále k uzavírání soukromoprávních smluv o poskytnutí podpory. Ustanovení
správního řádu nebyla na dané procesy aplikována vůbec či jen ve velmi omezené míře.
32
Dosavadní praxe tak do značné míry nekorespondovala s ustálenou rozhodovací praxí správních
soudů vztahující se k poskytování podpor z veřejných rozpočtů. V této souvislosti lze odkázat
například na níže citovaná rozhodnutí a právní závěry z nich vyplývající:
a) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90
b) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
c) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90
V neposlední řadě lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016,
čj. 10 As 216/2015-34, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní
úpravy Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
vystupuje v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí
Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem,
který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní
sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního12.
Dle stávající právní úpravy by se tedy veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí, jakož i smlouva o poskytnutí podpory, měly řídit občanským zákoníkem, a přitom
v rámci procesu výběru projektů by měla být vydávána rozhodnutí správního orgánu
přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Na nejednoznačnost a aplikační problémy související se stávající právní úpravou upozornila
i veřejná ochránkyně práv ve svém Závěrečném stanovisku s návrhem opatření k nápravě
ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne
9. 12. 2019.
12 Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.
33
1.2.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické
agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní
správu
Definice problému:
1. Nesoulad se zákonem o státní službě ve vztahu k oběma agenturám: TA ČR a GA ČR jsou sice
organizační složky státu, ale své činnosti nevykonávají podle zákona o státní službě. To vytváří
problémy, protože zákon o státní službě stanovuje důležitá pravidla pro zaměstnance ve veřejné správě,
včetně kvalifikace, výběrových řízení, hodnocení, odměňování a disciplinárních opatření. Nepodřízenost
těchto složek státu tomuto zákonu může vést ke ztrátě odbornosti a kvalifikace zaměstnanců,
což negativně ovlivňuje kvalitu poskytovaných služeb a efektivitu úřadů. Také vzniká nejednotnost
v rámci veřejné správy, protože různé složky státu mají odlišné postupy, což komplikuje koordinaci
a spolupráci mezi nimi.
2. Role a řízení TA ČR: TA ČR je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. TA ČR
je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky
přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Prostředky účelové podpory jsou vynakládány na realizaci
programů aplikovaného výzkumu. Předsednictvo TA ČR funguje jako kolektivní řídicí orgán s plnou
nezávislostí na státních orgánech vykonávajících státní správu. Tato nezávislost však omezuje možnost
efektivního a pravidelného dialogu o výzkumných prioritách a způsobu hodnocení. V porovnání
s GA ČR, která se zaměřuje na podporu základního výzkumu, má podpora aplikovaného výzkumu
přímý vliv na zvyšování konkurenceschopnosti státu. Avšak kvůli nezávislosti TA ČR na státních
orgánech vykonávajících státní správu může být realizace vládní politiky v oblasti VavaI méně efektivní.
TA ČR je také největším poskytovatelem účelové podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.
V roce 2022 činily výdaje na účelovou podporu z její kapitoly přibližně 5,4 mld. Kč, zatímco GA ČR v téže
době vydala na podporu přibližně 4,5 mld. Kč.
Kontext:
1. Je nutné vypořádat se s požadavky zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě ve vztahu k oběma agenturám.
Jedná se zejména o výkon činností uvedených v § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., v písmenech:
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
p) zadávání veřejných zakázek.
Vyřešení této nesrovnalosti je podle názoru předkladatele podmíněno výraznou změnou stávající právní
úpravy, kterou pro její kvalitativní a kvantitativní parametry lze zapracovat pouze novým zákonem.
Hlavním problémem je ve skutečnosti současná právní úprava upravující postavení obou agentur.
2. TA ČR a GA ČR mají identickou strukturu, přestože byly zřízeny za odlišným účelem (GA ČR vznikla
v roce 1993, TA ČR v roce 2009). Toto uspořádání bylo zvoleno v roce 2009 jako jednoduché řešení, avšak
v současnosti je již překonané. NKÚ vydal v roce 2016 zprávu, ve které se zaměřil na peněžní prostředky
určené na podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly Technologické agentury ČR.
Zpráva NKÚ upozornila na riziko personálního propojení členů poradních orgánů TA ČR s institucemi, které
žádaly o dotace, což mohlo ohrozit objektivitu hodnocení projektů. Také se ukázalo, že očekávaný nebo
prokázaný ekonomický přínos projektů se ve velkém počtu případů značně lišil od nákladů.
Z výše uvedených důvodů, pro zvýšení efektivnosti a rychlejší hledání vhodných opatření v případě
potřeby, je vhodné roli a řízení TA ČR nově legislativně upravit.
34
1.2.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Definice problému:
Problém neexistence legislativního rámce pro etické zásady ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí, které mají zajistit adekvátní ochranu subjektů výzkumu (lidských
účastníků, pokusných zvířat, GMO, embryí atd.) a pro vědeckou integritu, tedy dodržování
obecných etických zásad ve vědecké práci, spočívá především v nedostatečné ochraně
výzkumných organizací výzkumu, prostoru pro neetické chování, ve snížení důvěryhodnosti a
mezinárodní konkurenceschopnosti výzkumných organizací. Absence jasných právních
předpisů, které by stanovovaly etické normy v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí a standardy vědecké integrity a zajistily jejich dodržování, může vyvolávat
pochybnosti a snížit motivaci mezinárodního společenství investovat do výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí v ČR.
Dopady absence legislativního rámce pro etické zásady ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí a vědeckou integritu se projevují odlivem dárců a partnerů a dlouhodobým
negativním dopadem na schopnost výzkumných organizací získávat finanční prostředky,
spolupracovat a rozvíjet inovace. Tyto negativní dopady jsou patrné zejména u výzkumných
organizací, výzkumných pracovníků, účastníků výzkumu a veřejnosti a mají negativní vliv na
společnost a ekonomiku země.
Kontext:
Od počátku vytváření Evropského výzkumného prostoru vzrůstají nároky nejen na efektivitu,
hodnocení a správu výzkumu, ale rovněž i na etiku a vědeckou integritu výzkumu a
souvisejících oblastí. Instituce Evropské unie již vydaly dílčí dokumenty ohledně řešení
etických aspektů ve výzkumu, je však nezbytné řešit je především na národní úrovni. Již
Národní politika výzkumu a vývoje ČR na léta 2004-2008 (schválená usnesením vlády ze dne
7. ledna 2004 č. 5) konstatovala postupné zlepšení etické úrovně ve výzkumu a vývoji,
nicméně upozornila na skutečnost, že zlepšování probíhá relativně pomalu a doporučila
výzkumným organizacím a institucím, které doposud nevydaly vlastní etické kodexy, aby tak
učinily. Zvlášť náročné na vymezení etických principů jsou ty obory výzkumu a vývoje, které
jsou spojeny např. s neterapeutickými i terapeutickými klinickými studiemi, pokusy na
embryích a zárodečných buňkách či s pokusy na zvířatech apod. Tvorba etických kodexů a
ustavení etických komisí je však v institucích pohybujících se v těchto oborech zcela nezbytné.
Dne 11. března 2005 vydala Evropská komise Doporučení Komise 2005/251/ES ze dne
11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování
pro přijímání výzkumných pracovníků 13 (dále jen „Charta a Kodex“). V dokumentu se mj.
uvádí, že výzkumní pracovníci mají při svém výzkumu postupovat v souladu s uznanými
etickými zásadami a postupy. Vláda schválila přístup ČR k Doporučení EK o Chartě a Kodexu
svým usnesením č. 951 ze dne 16. srpna 2006. Zároveň uložila vedoucím ostatních ústředních
orgánů státní správy, předsedovi AV ČR průběžně podporovat v rámci svých působností
přístup ČR k Doporučení a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a místopředsedovi vlády
pro ekonomiku a předsedovi RVVI zohlednit Chartu a Kodex při přípravě nové Národní politiky
výzkumu a vývoje ČR.
Dne 17. srpna 2005 vláda svým usnesením č. 1005 vzala na vědomí Etický rámec výzkumu
a uložila členům vlády, vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy s působností
v oblasti výzkumu a předsedovi AV ČR doporučit výzkumným organizacím, které jsou zřízeny
13 Úř. věst. č. L 075, 22. 3. 2005, s. 67.
35
jejich úřadem, a vysokým školám, aby s využitím Etického rámce výzkumu vypracovaly nebo
aktualizovaly své vlastní etické kodexy výzkumu. Etický rámec výzkumu byl připraven MŠMT
ve spolupráci s pracovní skupinou složenou z odborníků příslušných významných institucí.
Cílem tohoto rámce bylo především konkretizovat některé etické aspekty výzkumu, které jsou
obecně platné (publikování, autorství, hodnotitelská a školící činnost, informovaný souhlas
atd.), a mohou být převzaty do etických kodexů institucí bez ohledu na zaměření výzkumu,
který provádějí.
V roce 2015 byl schválen Evropský kodex integrity výzkumu (The European Code of Conduct
for Research Integrity). Kodex byl zpracován ve spolupráci s Federací evropských akademií
věd (All European Academies). V roce 2017 Evropská rada schválila aktualizaci tohoto
kodexu. Podle tohoto kodexu správná praxe v oblasti výzkumu vychází z hlavních zásad
integrity výzkumu, které jsou – spolehlivost, čestnost, respekt a zodpovědnost. Evropská
komise – Generální ředitelství pro výzkum a inovace doporučilo všem členským zemím,
aby o tomto kodexu informovaly a zaváděly výše uvedené zásady do praxe.
Úroveň etiky a vědecké integrity ovlivňuje také skutečnost, že jen málo etických principů a postupů
lze převést do formy právních předpisů, přesto by v národní legislativě neměly chybět. Úpravu
etických zásad a správné praxe v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí lze nalézt
v právních předpisech jiných evropských zemí, jako např. Holandska14, Švédska15, Norska16 nebo
Slovinska17.
1.2.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje
kariéry výzkumných pracovníků
Definice problému:
Problémy spojené s absencí legislativního ukotvení podpory rozvoje lidského potenciálu
a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků se projevují nedostatečným financováním a snižují
motivací, zapojení a kvalifikaci výzkumných pracovníků.
V praxi tyto problémy omezují jejich schopnost rozvíjet své dovednosti a kompetence
a dosahovat excelence ve výzkumu. Omezené kariérní možnosti výzkumných pracovníků
negativně ovlivňují jejich konkurenceschopnost a schopnost výzkumných organizací přilákat
a udržet talentované jedince. Nedostatečný přístup ke vzdělávání a odbornému rozvoji má
negativní dopad na kvalitu výzkumu a inovací. Tento problém postihuje zejména výzkumné
pracovníky, ale také výzkumné organizace a následně i celou společnost.
Kontext:
Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice z roku
2012 připomněla, že struktura životní dráhy výzkumníků v České republice trpí množstvím
slabých stránek. Kariérní postup je dle zjištění těžkopádný a rigidní, management lidských
zdrojů ve výzkumném systému velmi málo využívá plány kariérního vývoje. Zpráva doporučuje
zavést reformy vedoucí k větší transparentnosti kariérního růstu a konkurenci o pozice
a nastavení systému managementu zaměstnanců.
Rozvoj lidských zdrojů je jednou z priorit Evropského výzkumného prostoru, neboť přispívá
14 Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek, geldend van 01-09-2021.
15 Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct SFS
(2019:1150). Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct
(2019:504)
16 Act No. 130/2003 on Innovation Norway. Last modified No. 72/2016.
17 Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.
36
k excelenci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. V této oblasti však ČR stále
naráží na překážky z oblasti administrativní, právní nebo personální politiky. Důsledkem je
nedostatečná pracovní perspektiva pro mladé výzkumné pracovníky, nejistota v otázkách
sociálního zabezpečení, genderová nevyváženost, nízká pracovní mobilita mezi soukromým
a akademickým sektorem a další problémy s tím související.
Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky opakovaně zdůrazňovaly potřebu
pečovat o rozvoj kariéry výzkumných pracovníků a vycházet vstříc potřebám vědců-rodičů
(a nejen jich) při harmonizaci soukromého a pracovního života.
Jako jedno z dílčích opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020
zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Akční plán rozvoje lidských zdrojů pro
výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR na léta
2018 až 2020. Vláda dokument schválila svým usnesením ze dne 3. ledna 2018 č. 8. Průběžné
hodnocení plnění opatření Akčního plánu bylo podkladem pro přípravu další aktualizace
Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, schválená usnesením
vlády ze dne 20. července 2020 č. 759 poukazuje na to, že se ČR potýká s nedostatkem
pracovníků s technickým vzděláním a expertů, kteří by byli schopni pracovat
v multidisciplinárních týmech. Tento nedostatek je do jisté míry možné kompenzovat podporou
příchodů pracovníků z jiných zemí a podporou zahraničních studentů ke studiu
přírodovědných a technických oborů na vysokých školách v ČR. Na podporu výzkumných
organizací ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí se zaměřuje
strategický cíl 2 Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+.
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. však žádné ustanovení v tomto směru neobsahuje a byly
dokonce zaznamenány pochybnosti, zda je vůbec možné zahrnout do způsobilých nákladů /
výdajů také náklady / výdaje na tuto oblast.
Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR rovněž konstatuje,
že počet výzkumníků v ČR sice v posledních letech roste, ale motivace mladých lidí zapojit se
do výzkumu není příliš vysoká, o čemž svědčí i nízká úspěšnost doktorandského studia.
Negativní charakteristikou českého výzkumného prostředí je také nízké zastoupení žen ve
výzkumu, které je nejnižší ze všech zemí EU. Samostatnou problémovou oblastí je řízení VŠ
a výzkumných organizací, zejména pak řízení lidí. To se projevuje v nevhodně nastavených
kariérních řádech, menší schopnosti přilákat a udržet mladé výzkumníky, výzkumníky ze
zahraničí nebo české výzkumníky vracející se ze zahraničí.
37
Studie zpracovaná pro MPO shrnuje bariéry pro rozvoj lidských zdrojů:18
Nesystematická práce škol s nadanými žáky a studenty.
V mezinárodním srovnání slabé (pouze průměrné) výsledky českého vzdělávacího
systému všech úrovní škol, např. v oblastech digitální gramotnosti, jazykové
vybavenosti, soft-skills nebo obecně výsledcích PISA, PIAAC.
Slabé propojení vzdělávacího systému s praxí.
Vzdělávací systém nedostatečně rozvíjí kompetence přímo relevantní pro uplatnění
na trhu práce 21. st.
Způsob řízení vysokých škol nepodporuje jejich progresivní rozvoj.
Chybějící motivace mladých lidí se zapojit do výzkumu.
Podfinancování českého školství a v důsledku nízká atraktivita pedagogické praxe.
Všeobecný nedostatek kvalifikované pracovní síly (kvalitní a kreativní pracovníci)
pro podnikání, VaV a inovační aktivity, a to zejména v ICT sektoru.
Nedostatečné podmínky pro zahraniční i české výzkumníky (úroveň platů, chybějící
welcome office, mateřské školky atd.).
Nízká míra dokončení doktorandského studia a jeho nízká efektivita a v některých
případech i kvalita.
Ne zcela rozšířený podnikatelský mindset / enterpreneurial spirit.
Nedostatečné řízení lidských zdrojů na VŠ a výzkumných organizací, nízká mobilita
výzkumných pracovníků, akademický inbreeding.
Nízká prestiž českých VŠ v mezinárodním měřítku.
Flexibilní formy vzdělávání jsou málo dostupné a relevantní pro potenciální zájemce.
Výrazné rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi regiony a jednotlivými školami.
Nízké zastoupení žen ve výzkumu, zejména ve vedoucích pozicích.
Bariéry návratu po rodičovské dovolené a nedostatečná pozornost věnovaná tomuto
problému z úrovně výzkumných institucí i státní správy.
Nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace oproti vyspělým zemím.
18 Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.
Část Lidé a chytré dovednosti. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166
38
Statistiky:
Graf 9: Celkový počet pracovníků ve VaV
Zdroj: ČSÚ
Graf 10: Meziroční procentní nárůst pracovníků ve VaV
Zdroj: ČSÚ
Ze statistik vyplynulo, že dále přetrvává genderová nevyváženost výzkumných pracovníků. Zatímco
v doktorském studiu podíl žen rostl a činil 45 %, mezi výzkumníky naopak od roku 2005 klesal a činil
23 %. Pro představu v roce 2020 činil podíl žen na výzkumných pracovnících 24,1 % (ukazatel FTE).
Do jisté míry je to způsobeno nedostatečnými podmínkami pro kombinaci vědecké kariéry
a rodičovské role. Je možné zmínit např. mobilitu bez další podpory, excelenci nezohledňující
kariérní přestávky, nízké mzdy neumožňující platit hlídání dětí atd.
39
Graf č. 11: Zastoupení žen na výzkumných pracovnících v mezinárodním srovnání
(FTE, 2020)
Zdroj: Eurostat | Francie – údaje za rok 2017; Irsko, Dánsko, Švédsko, Lucembursko, Rakousko a Německo – údaje
za rok 2019; Belgie, Finsko a Nizozemsko – hodnoty celkem (bez uvedení zastoupení žen); ABS Německo –
450 796, ABS Francie – 321 550
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ČR patří v poměru zastoupení žen na výzkumných
pracovnících v mezinárodním srovnání s 24,1 % k podprůměru.
Graf č. 12: Časové srovnání zastoupení žen a mužů na jednotlivých stupních ideálně
typické dráhy (v %), všechny obory a vědní oblasti celkem, roky 2007 a 2020
Zdroj: MŠMT, Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR; ČSÚ, Ukazatelé
výzkumu a vývoje; vlastní zpracování Národního kontaktního centra.
40
Z grafu vyplývá rozdíl v kariérách mužů a žen v jednotlivých etapách pracovního a osobního
života. Za pozornost stojí především podíl mužů a žen v magisterském studiu a postupná
změna k jeho obrácení v době kariéry ve výzkumu. Lze předpokládat, že tento trend souvisí
především s mateřskými a rodičovskými povinnostmi. Je v zájmu společnosti vytvořit
podmínky pro co nejrychlejší návrat žen (a rodičů obecně) zpět ke kariéře výzkumníka.
Mobilita a rozvoj lidských zdrojů je podporována prostřednictvím řady mechanismů jak
na národní, tak na mezinárodní úrovni. Můžeme jmenovat např. rámcový program Horizont
2020 – program Akce „Marie Skłodowska-Curie“. V rámci operačního programu Výzkum, vývoj
a vzdělávání (2014-2020) bylo cílem prvních dvou prioritních os posilování kapacit pro kvalitní
výzkum a rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Na tento operační
program navazuje Operační program Jan Amos Komenský, který má tuto oblast
zakomponovanou především v Prioritě 1 Výzkum a vývoj.
Graf č. 13: Hodnocení ČR dle Talent Attractiveness Indexu
Zdroj: OECD Talent Attractiveness 2023
OECD Indicators of Talent Attractiveness jsou prvním komplexním nástrojem, který zachycuje
silné a slabé stránky zemí OECD, pokud jde o jejich schopnost přilákat a udržet si různé typy
talentovaných lidí. OECD Indicators of Talent Attractiveness pro rok 2023 zahrnuje již 4
kategorie talentovaných migrantů: vysoce vzdělané pracovníky, zahraniční podnikatele,
vysokoškolské studenty a zakladatele začínajících podniků, jakož i rozšířenou škálu dimenzí
pro hodnocení atraktivity země. Dle tohoto indexu19 ČR příliš nevyniká, spíše naopak. Z 36
zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) obsadila v dílčích indikátorech horší
než 30. příčku celkem v pěti případech.
19 Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.
CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166
41
Graf č. 14: Hodnocení ČR dle Talent Attractiveness Indexu
Zdroj: Komplexní analýza bariér aplikovaného a orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v
České republice a návrh implementace nastavených opatření v programovém období 2021– 2027 pro Národní
RIS3 strategii 2021+ (OECD)
Pro všechny typy zkoumaných cílových skupin ve zkoumaném období, tedy pro vzdělané
zaměstnance, studenty a pro podnikatele, obdržela ČR negativní hodnocení v oblasti
rodinného zázemí a inkluze. To ukazuje na nepříznivé životní podmínky pro rodinné
příslušníky a na celkové nízké počty zahraničních studentů či pracovníků v ČR a jejich
přívětivé přijetí českou společností. Dále data ukazují, že pro zahraniční studenty patří ČR
k velmi neatraktivním zemím.
Oblast rozvoje lidských zdrojů považují za potřebné upravit i jiné státy, např. Slovinsko20,
Rakousko21 nebo Izrael22.
1.2.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy
Definice problému:
V důsledku nedostatečné legislativní úpravy otevřené vědy dochází k omezení přístupu
k výsledkům výzkumu, snížení potenciálu pro využití inovací, omezení transparentnosti
a důvěryhodnosti výzkumu. Tím se snižuje efektivita a přínosy z výzkumu a vývoje pro
společnost. Dochází ke ztrátě potenciálu pro inovace a omezení možnosti dalšího výzkumu
na základě existujících poznatků. Nedostatek transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumu má
negativní dopad na jeho hodnocení a využívání v různých oblastech, včetně politických
rozhodnutí a veřejných investic.
20 Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.
21 Bundesgesetz zur Förderung der Forschung und Technologieentwicklung (Forschungs- und
Technologieförderungsgesetz – FTFG). StF: BGBl. Nr. 434/1982 (WV).
22 The Encouragement of industrial research and development law, 5744-1984.
42
Kontext:
Po řadě let hledání a rozvoje se Open Science (otevřená věda) stává normou, standardem
vědecké života 23 . Akademičtí pracovníci po celém světě se s dopady otevírání vědeckého
výzkumu a jeho výsledků setkávají v každodenní praxi. V dnešní době se již nejedná pouze
o zpřístupnění vědeckých publikací (Open Access 24 ), ale stále více také o sdílení
a znovuvyužitelnost výzkumných dat na základě principů tzv. FAIR Dat25 a dalších komponent
vědeckého procesu – od otevřených metodik, recenzního řízení, software/nástrojů až po nové
metody hodnocení vědy26. Současně je zřetelné propojení poznatků z veřejně financovaného
výzkumu i na společenskou sféru (Citizen Science). Od roku 2012 byl orgány Evropské unie
postupně přijat soubor několika souvisejících dokumentů týkajících se zpřístupnění a využití
vědeckých informací. K nim patří zejména
Sdělení Komise "Towards better access to scientific information: Boosting the benefits
of public investments in research" 27 a Doporučení členským státům k přístupu
a uchovávání vědeckých informací28, která patří k výchozím dokumentům akcentujícím
snahu opětovně využívat vědecké údaje pro další výzkum a pro inovace,
Sdělení Komise "A Digital Single Market Strategy for Europe" 29, které zdůrazňuje
význam šíření údajů jako katalyzátoru hospodářského růstu, inovací a digitalizace
ve všech hospodářských odvětvích, zejména pro malé a střední podniky (a začínající
podniky) a pro společnost jako celek,
Sdělení European Cloud Initiative "Building a competitive data knowledge and
economy in Europe"30 představuje racionální a široký plán vývoje evropského úložiště
vědeckých dat (European Open Science Cloud / EOSC) jako důvěryhodné, otevřené
prostředí pro vědeckou komunitu, využitelné pro ukládání, sdílení a opětovné použití
vědeckých dat a výsledků,
Směrnice 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council31, která stanovuje
principy pro co největší opětovné využití dat veřejného výzkumného sektoru
pro komerční i nekomerční využití všemi zájmovými skupinami za nediskriminačních
podmínek a marginálních distribučních nákladů,
Doporučení Komise z 25. 4. 2018 k přístupu a uchovávání vědeckých informací,32 jehož cílem
je dále podpořit využití vědeckých informací jak přímo ve výzkumu, tak v inovacích, a tím dále
podpořit ekonomický růst a inovace především v malých a středních podnicích,
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
23 V roce 2021 UNESCO přijalo první globální pozici k Open Science:
https://council.science/current/news/unesco-science-commissionadopts-open-science-recommendation/
24 Otevřený přístup k vědeckým publikacím v elektronické podobě a bez omezení pro jejich využití.
25 FAIR = Findability, Accessibility, Interoperability, and Reuse.
26 Např. Towards a Reform of the Research assessment system. Scoping report. European Commision, 2021-11-
26. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/36ebb96c-50c5-11ec-91ac-
01aa75ed71a1/language-en
27 COM(2012) 401 final of 17.7.2012.
28 Commission Recommendation 2012/417/EU of 17 July 2012 on access to and preservation of scientific
information (OJ L 194, 21.7.2012, p. 39).
29 COM(2015) 192 final of 6.5.2015.
30 COM(2016) 178 final of 19.4.2016.
31 Directive 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council of 17 November 2003 on the reuse of
public sector information (OJ L 345, 31.12.2003, p. 90)
32 COMMISSION RECOMMENDATION of 25.4.2018 on access to and preservation of scientific information,
Brussels, 25.4.2018 C(2018) 2375 final,
43
Doporučení Komise ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich
uchovávání popisuje mimo jiné relevantní prvky politiky otevřeného přístupu. Členské státy by
měly stanovit a zavést jasné politiky (jak bude podrobně rozvedeno v národních akčních
plánech) pro:
a) šíření vědeckých publikací, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných
prostředků, a pro otevřený přístup k nim,
b) správu údajů z výzkumu, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných
prostředků, včetně otevřeného přístupu,
c) posílení uchovávání a opakované využívání vědeckých informací (publikací, souborů dat
a ostatních výstupů výzkumu),
d) další rozvoj infrastruktur, o něž se opírá systém pro přístup k vědeckým informacím a jejich
uchovávání, sdílení a opětovné využívání a pro podporu jejich federalizace v rámci evropského
cloudu pro otevřenou vědu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru uložila výzkumným
organizacím povinnost zpřístupňovat údaje z výzkumu. Dodatečně je třeba zlepšit podmínky,
za nichž lze některé údaje z výzkumu opakovaně používat. Z tohoto důvodu by se měly
některé závazky vyplývající z této směrnice rozšířit na údaje z výzkumu, které jsou výsledkem
činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných
veřejnými a soukromými subjekty. V rámci vnitrostátních politik otevřeného přístupu by
zpřístupňování údajů z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mělo představovat
standardní možnost. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající
se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných
obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran, v
souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Kromě toho se tato směrnice
nevztahuje na údaje z výzkumu, které nejsou přístupné z důvodu národní bezpečnosti, obrany
nebo veřejné bezpečnosti.
Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se závazky vyplývající z této směrnice
vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící
výzkum či organizace financující výzkum zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo
tematického archivu, a neměly by představovat další náklady na vyhledávání datových
souborů údajů či vyžadovat dodatečnou správu údajů. Členské státy mohou rozšířit
uplatňování této směrnice také na údaje z výzkumu zpřístupněné veřejnosti prostřednictvím
jiných datových infrastruktur, nežli jsou registry, prostřednictvím otevřeného přístupu
k publikacím, jako soubor přiložený k článku, odbornému článku či článku v odborném
časopisu. Jiné dokumenty než údaje z výzkumu by měly být nadále z oblasti působnosti této
směrnice vyňaty.
S opatřením 1 a implementací Směrnice 2019/1024 ze dne 20. června 2019 úzce souvisí
zákon č. 241/2022 Sb.33.
V roce 2017 vláda schválila Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím
33 Zákon č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací), ve znění pozdějších předpisů.
44
na léta 2017–2020, 34 na kterou navázal Akční plán pro implementaci Národní strategie
otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017–202035.
V Národní politice výzkumu, vývoje a inovací 2021+36 se otevřeného přístupu k vědeckým
informacím týkají
Opatření 1 „Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému
VaVaI“, které je zaměřeno na potřebné změny v české legislativě týkající se výzkumu,
vývoje a inovací,
Opatření 8 „Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné;
rozvoj a zefektivnění IS VaVaI,“ upravující otevřený přístup k výsledkům a datům VaV
a akcentující další rozvoj IS VaVaI,
Opatření 13 „Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších
programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce
výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků
vědy a výzkumu,“ jehož třetí částí je systematické a trvalé zpřístupňování
nejaktuálnějších informací o výsledcích celosvětové vědy v ČR.
1.2.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Definice problému:
Absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí má v praxi vážné důsledky, které představují riziko zneužití nebo
úniku citlivých informací. Toto riziko může mít závažné dopady v ekonomickém,
bezpečnostním a konkurenčním prostředí. Může dojít k ohrožení národní bezpečnosti v
případě zneužití citlivých informací nebo technologií nepřátelskými subjekty. Závažné
důsledky může mít i nedostatečné zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu při
zahraničních cestách výzkumných pracovníků. Dopady absence legislativního zajištění
ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí se
projevují například rizikem nevhodného transferu znalostí, omezením spolupráce a sdílení
informací s potenciálními partnery, kteří tyto „bezpečnostní otázky“ vyřešeny mají nebo
zranitelností vůči kybernetickým hrozbám. Tyto dopady mají největší vliv na výzkumné
pracovníky, výzkumný a podnikový sektor, státní sektor, vládu a v konečném důsledku i na
celou společnost.
34 Schválena usnesením vlády ze dne 14. června 2017 č. 444.
35 Schválen usnesením vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 289.
36 Schválena usnesením vlády ze dne 20. července 2020 č. 759.
45
Kontext:
Bezpečnost znalostí se týká především nežádoucího přenosu citlivých znalostí a technologií.
Znalostní bezpečnost zahrnuje i skryté ovlivňování vzdělání a výzkumu třetími stranami.
Takové zasahování ohrožuje akademické svobody a sociální bezpečnost. Tyto hodnoty hrají
rozhodující roli i v aktivitách se zahraničními partnery.
Otevřená věda je v Evropě zaváděna a podporována s cílem zajistit, aby údaje pocházející
z veřejně financovaného vědeckého výzkumu byly přístupny všem. V některých případech
však mohou existovat legitimní důvody pro upuštění od takového zveřejnění, jako je ochrana
oprávněných zájmů původce / autora výsledku nebo ochrana bezpečnostních zájmů České
republiky. Je proto důležité, aby výzkumné organizace přistupovaly pečlivě k uzavírání dohod
o spolupráci, měly na zřeteli tyto zájmy a mohly se tak vyhnout konfliktu mezi snahou
o maximální otevřenost na jedné straně a přijímáním legitimních ochranných opatření
na straně druhé.
Etická dilemata mohou hrát roli v případě spolupráce se zeměmi, které nerespektují základní
lidská práva. Důležitá otázka se týká prevence zneužívání výsledků výzkumu za účelem
represe nebo porušování lidských práv v těchto zemích.
Třetí strany používají různé metody k získávání znalostí a technologií, které mohou být použity
pro vojenské účely nebo pro cíle, které nejsou v souladu s našimi základními hodnotami.
Příklady zahrnují centrálně řízené talentové programy, vyvíjení tlaku na krajany (nebo bývalé
krajany), kteří emigrovali, digitální špionáž a nábor jednotlivců na strategických pozicích. Jako
nástroje se také používají interinstitucionální partnerství. V takových případech akademický
partner působí jako prodloužení dané vlády.
A konečně, osoby ze třetích zemí mohou podnikat aktivity zaměřené na ovlivňování
a zasahování do výzkumné činnosti. Proto se mohou například pokoušet ovlivňovat názory
(o zemi), bránit výzkumu problematických témat nebo získávat informace o prováděném
výzkumu a vývoji a o dosud nezveřejněných výsledcích. Tyto země se snaží udržet kontrolu
prostřednictvím svých krajanů. To může vyvolat obavy zúčastněných výzkumníků a studentů,
vést k autocenzuře a narušování základních akademických hodnot.
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. má zvláštní úpravu výzkumné činnosti pouze s ohledem
na potřeby tajných služeb. Předkladatel se však s odvoláním na jiné státy (Slovensko 37 ,
Rakousko38, Nizozemsko39) domnívá, že je v souvislosti se současným geopolitickým děním
zapotřebí obecné úpravy, která zvýší institucionální odolnost výzkumných organizací proti
nežádoucím vlivům a tím posílí ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu,
vývoje, inovací a řízení rizik.
37 Zákon č. 172/2005 Z.z., o organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja a o doplnení zákona č. 575/2001 Z.z.,
o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov
38 Bundesrecht konsolidiert: Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungs- und Technologieförderungsgesetz,
Fassung vom 28.02.2023.
39 National knowledge security guidelines. January 2022.
46
1.2.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
Definice problému:
V roce 2022 bylo vydáno nové Sdělení Komise: Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací. Tím se stávající úprava § 16 zákona č. 130/2002 Sb. stala neaktuální a je zapotřebí
ji nahradit.
Další překážkou, kterou lze legislativně řešit, je zdlouhavý postup při nakládání s majetkem
výzkumných organizací. Veřejné výzkumné instituce se při nakládání s majetkem řídí
zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. V obou zákonech je zakotvena
zdlouhavá procedura, vyžadující schválení různými orgány příslušné organizace, jež transfer
znalostí značně komplikuje. Navíc je hodnota majetku, který této proceduře podléhá, v obou
úpravách stanovena rozdílně. Státní výzkumné organizace se řídí zákonem č. 219/2000 Sb.,
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který se zaměřuje na
hmotný majetek, zejména nemovitý. Nicméně úprava pro nakládání s nehmotným movitým
majetkem, včetně práv duševního vlastnictví, v tomto zákoně chybí. Pro převod práv
duševního vlastnictví se proto používají obecná pravidla pro nakládání s majetkem. Pokud by
výzkumné organizace, které mají formu státní příspěvkové organizace, chtěly převést
patentová nebo autorská práva, musely by nejprve prohlásit tento majetek za nepotřebný.
Tento postup však není uspokojivý z hlediska podpory transferu znalostí.
Obecným problémem je také ocenění patentu, protože se jedná o velmi specifické výsledky
tvůrčí duševní činnosti, které je obtížné vyčíslit pomocí srovnávacích metod. Při jednání
o prodeji výhradní licence nelze uplatnit exaktní kritéria.
S využitím výsledků výzkumu, vývoje a inovací souvisí také ochota zaměstnanců, autorů
výsledků, vstupovat do firem s vysokým inovačním potenciálem, včetně např. nově
založených spin-off firem. Dle současné právní úpravy platí, že pokud by majoritní vlastník
takové společnosti s vysokým inovativním potenciálem chtěl některému ze svých klíčových
zaměstnanců poskytnout minoritní majetkovou účast, musí být příjem z nabytí podílu, příp.
opcí, zdaněn. V raných fázích implementace výsledku výzkumu do praxe přitom není jisté, zda
implementace výsledku v praxi bude úspěšná. Klíčový zaměstnanec tak není dostatečně
motivován, aby platil daň z nabytí podílu ve společnosti, u které jsou budoucí výnosy značně
nejisté.
47
Kontext:
Transfer znalostí je dalším důležitým prvkem v oblasti výzkumu a vývoje. Jedná se o proces
přenosu nových poznatků a technologií z výzkumu do praxe. Slabé propojení akademické
sféry s podnikovou sférou a veřejnou správou a nedostatečné zhodnocování výsledků
výzkumu je přetrvávajícím nedostatkem českého výzkumného prostoru. Je to patrné i z toho,
že koherentní data o transferu znalostí, včetně prodeje licencí, akademických spin-offů
či vstupů do tvorby veřejných politik, nejsou dostupná v potřebném rozsahu.
Studie Technologického centra Akademie věd České republiky z roku 2011 40 zaměřená
na transfer znalostí na vysokých školách a ve výzkumných organizacích uvádí:
„Přenos znalostí vytvářených výzkumnými organizacemi do aplikační (podnikové) sféry může
nabývat různých forem v závislosti na druhu poznatku, jeho oborové příslušnosti, novosti,
možnosti využití apod. Mezi nejčastější formy obecně patří:
Prodej patentů a licencí – jedná se o prodej výlučných či nevýlučných práv k využívání
poznatku.
Výzkum na zakázku (smluvní výzkum) – výzkumná organizace pro subjekt aplikační
sféry realizuje dle jeho požadavků a potřeb výzkum, na který jsou jí tímto subjektem
poskytovány finanční prostředky.
Společné výzkumné projekty řešené ve spolupráci se subjekty aplikační sféry – výzkumná
organizace spolu se subjektem aplikační sféry řeší výzkumný projekt, který může být plně
financován zdroji tohoto subjektu či spolufinancován veřejnými prostředky.
Konzultace a poradenství – výzkumná organizace za úplatu a v souladu s tržními
podmínkami poskytuje konzultační a poradenské služby subjektům aplikační sféry,
Vzdělávání (celoživotní vzdělávání) – transfer znalostí formou vzdělávání může
nabývat dvou základních podob, jednak v rámci akreditovaných studijních oborů
a jednak formou placených kurzů celoživotního vzdělávání a přednášek.
Horizontální mobilita – mobilita výzkumníků a studentů mezi výzkumnou a aplikační
sférou pomáhá k odstraňování bariér mezi těmito účastníky inovačního procesu
(změny v myšlení) a k zlepšování jejich kontaktů a rovněž k rozvoji užších vztahů
výzkumu a vzdělání. Napomáhá i k lepšímu plnění dvojí role aplikačního sektoru:
jako uživatele výsledků výzkumu a jako předkladatele potřeb a požadavků trhu
na řešení výzkumných problémů.
Publikační činnost – poznatky mohou být šířeny formou článků ve vědeckých
časopisech či knihách.“.
40 Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR. Technologické
centrum AV ČR, Praha 2011.
48
Statistiky:
Z analýzy výsledků výzkumu a vývoje 41 je patrný přetrvávající vysoký podíl publikačních
výstupů, relativně nízký počet aplikovaných výsledků a v zahraničním srovnání nápadné
zaostávání v počtu mezinárodních patentových přihlášek.
Graf č. 15: Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR podle typu přihlašovatele
1 000 SP VS AV PF 100%
900
800 621 75%
700 577 572
600 66%
500 592 73%
400
300 578 600 562 50%
200
100 486 473
0
48 42 51 385 5%
37 279 250 233 24 4% 25%
112
205 35 38 25 39 36 31 28 29 20 25% 20%
2013 2014 2015 134 2021
33 157 143 26 161 154 3% 3% 0%
2012 16 15 2018 16 14
2016 2017 2019 2020 průměr průměr
2012–2016 2017–2021
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné,
státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce
mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající
do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná
společnost, nadace, občanské sdružení,
Patentová aktivita tuzemských subjektů měřena počtem podaných patentových přihlášek
má od roku 2013 až na drobné výkyvy klesající trend. V období mezi lety 2012–2021 bylo
nejvíce patentů uděleno subjektům z České republiky v roce 2016. Od tohoto roku pak počet
udělených patentů klesá. Mezi přihlašovateli, kterým byl ve sledovaném období udělen patent,
dominují podniky (skupina PF). Další významnou skupinou jsou pak vysoké školy (VS). Zbylé
dvě skupiny AV a SP mají relativně nízký podíl udělených patentů.
41 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021.
49
Graf č. 16: Patenty udělené přihlašovatelům z ČR podle typu přihlašovatele a roku udělení
1 000 SP VS AV PF 100%
900
800 56% 75%
700 62%
600
500 231 231 273 317 385 368 318 304 319 288 7% 7% 50%
400 35% 29% 25%
300 31 25 35 51 37 39 31 47 34 17
200 142 160 164 212 227 178 144 134 153 135 1% 3% 0%
100 14 21 19 13
0 4 6 6 7 2016 7 5 2019 2020 2021
2012 2013 2014 2015 2017 2018
průměr průměr
2012–2016 2017–2021
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné,
státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce
mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající
do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná
společnost, nadace, občanské sdružení,
Také dle závěrů SRIP (2022)42 je v EU srovnání patentová aktivita v České republice nízká.
Na druhou stranu aktivita v období 2002–2011 a 2012–2021 mírně vzrostla. Důležité je však
vést v patrnosti, že česká ekonomika je silně závislá na zahraničních firmách, které přihlašují
průmyslově chráněné duševní vlastnictví vyvinuté v České republice ve svých mateřských
zemích.
Graf č. 17: Patentová intenzita a BERD jako podíl HDP (2018)
14. 0 2.0 EE LU
12. 0 1.5
10. 0 1.0 ES JP
0.5 SE
8.0 0.0 M E M T PT
TR
0.0 LV LT KR
SK IL
Patentová intenzita EL
CY RS HR BG PL
MK
RO
0.2 0.4 0.6 0.8 1.0
6.0 FI CH
DK DE
NL AT
4.0 FR US
EU CN
NO UK IS
SI BE
CA
2.0 IT
IE HU
CZ
0.0 0.5 1.0 1.5 2.0 2.5 3.0 3.5 4.0 4.5
0.0
BERD jako % HDP Corr: 0.887
Zdroj: SRIP (2022), vlastní zpracování dle EPO PATSTAT databáze, Eurostat a OECD | Patentová intenzita =
Patentové přihlášky na HDP (mld. PPS€)
42 Science, research and innovation performance of the EU 2022 – https://research-and-
innovation.ec.europa.eu/knowledge-publications-tools-and-data/publications/all-publications/science-
research-and-innovation-performance-eu-2022-report_en
50
Graf č. 18: Počet poskytovatelů patentových licencí a výše přijatých licenčních poplatků
(v mil. Kč)
Počet poskytovatelů patentových licencí 35
30
41
25
20
15
10
5
0 < 0,1 mil. Kč 0,1–0,99 mi l . Kč 1–9,9 mi l . Kč > 10 mil. Kč
bez příjmů 2012 2017 2021
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Graf č. 19: Poskytnuté licence na patenty podle sektoru poskytovatele
Počet Počet platných Přijaté licenční Počet poskytovatelů
poskytovatelů licencí licencí poplatky (mil.Kč) licencí bez poplatku
Veřejné VŠ 12 51 2.1 6
16 121 5.6 4
7.1
14 101 6
63.1
11 59 101.0 1 781.2 3
Veřejné výzkumné 12 93 61.5 1 814.0 3
97 18.6
instituce 9.7 2 841.3 6
13 73 21.4
108 0.0
Podniky 28 121 0.1 14
41 0.0 21
44 30 26
35
Fyzické osoby 15 3
10 19 5
5
11 1
3 13
Ostatní 2 14 3
1
4
2
2012 2017 2021
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
Při detailním pohledu na poskytnuté licence je zřejmé, že v roce 2021 největší objem přijatých
licenčních poplatků získaly veřejné výzkumné instituce. K tak výraznému podílu veřejného
sektoru na licenčních poplatcích přispívá Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který
již několik let výrazně ovlivňuje celkové finanční ukazatele licenčních příjmů v České republice.
Ne všechny identifikované bariéry transferu znalostí jsou řešitelné legislativně. Odstranění
některých překážek je v přímé působnosti jednotlivých výzkumných organizací. Výzkumné
organizace v ČR nemají v naprosté většině stanoveny jasné dlouhodobé vize a cíle svého
rozvoje, ale i ve svém řízení upřednostňují spíše „akademickou svobodu“. Doložily
to i zkušenosti z rozhovorů se samotnými výzkumníky43, kteří většinou nedokázali popsat vizi
a cíle svého pracoviště, ke které svými aktivitami také přispívají. Naopak jejich aktivity jsou
rozhodovány často individuálně či v užším výzkumném týmu. Velká část rozhodnutí je tak
činěna ad hoc nebo ze setrvačnosti, což nutně snižuje jejich synergii a přínosy.
43 Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR. Technologické
centrum AV ČR, Praha 2011.
51
1.2.14.1 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí
Definice problému:
Problémy spojené s absencí legislativního ukotvení propagace a popularizace výzkumu,
vývoje, inovací a transferu znalostí vyplývají zejména z nedostatečné informovanosti
veřejnosti o potenciálních přínosech výzkumu a inovací. Kromě toho existuje nedostatek
finanční podpory pro výzkumné organizace, což zpomaluje transfer nových znalostí
do ekonomiky a společnosti.
Dopady absence legislativního ukotvení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí se nejvíce projevují na výzkumných pracovnících a organizacích,
podnicích a průmyslovém sektoru, veřejném sektoru a veřejnosti. Výzkumní pracovníci
a organizace mají omezené možnosti získávat finanční prostředky a podporu pro svou práci.
Podniky a průmyslový sektor mají omezený přístup k novým vědeckým poznatkům a inovacím,
což ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Veřejnost ztrácí příležitosti zapojit se do vědeckého
procesu a využívat výsledky výzkumu pro osobní a profesní potřeby, což má negativní dopad
na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a ekonomiky ČR.
Kontext:
Popularizace výzkumu a vývoje je součástí moderní společnosti. Je to proces, který umožňuje
šíření nových myšlenek, objevů a technologií mezi širokou veřejnost, tím pomáhá zlepšovat
kvalitu života lidí a přináší nové příležitosti pro ekonomický a společenský rozvoj. Zapojení
občanské společnosti do vědy má zásadní význam pro obohacení vědy, posílení důvěry
společnosti ve vědu, usnadnění rozvoje inovací a tvorbu politik. Je jedním z klíčových témat
v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU a je zahrnuto v rámcových programech Evropské
komise v oblasti výzkumu a inovací i v Evropském výzkumném prostoru. Popularizace vědy
v sobě zahrnuje proces sdělování informaci, zde ovšem s cílem propagovat problematiku VaV
v očích veřejnosti, vzbudit o VaV zájem a motivovat veřejnost k další aktivní participaci.
Zatímco proces medializace je prakticky výhradně jednosměrný, informace putuje od vědců
k veřejnosti, do popularizace může byt veřejnost také aktivně zapojena.
Potřebu propagace vědy lze zdůvodnit takto44:
Identifikace, motivace a počáteční příprava těch studentů, kteří své studium směřují
do oblasti vědy a technologií. Jde o kriticky důležitý faktor, neboť právě výzkumníci jsou
chápáni jako klíčoví aktéři v sociálně a environmentálně udržitelném ekonomickém
rozvoji.
Technologický rozvoj a další možné aplikace vědeckého poznání ve společnosti
vyžadují podporu informovaných občanů. Bez této podpory a porozumění může
technologický rozvoj působit účelově, dlouhodobý prospěch společnosti
je pak přehlížen.
Změny, které vznikají stále širším využíváním nových technologií, jsou pravděpodobně
nejpronikavějším dopadem. To vede k hlubokým změnám v tom, co je dnes nazýváno
znalostní společnost.
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 1. prosince 2020 mimo jiné zdůraznila, že „otevřená
věda, včetně začleňování otevřeného přístupu k publikacím a výzkumným údajům, hraje
klíčovou roli při posilování dopadu, kvality, účinnosti, transparentnosti a integrity výzkumu
44 Science Education Policy-making: Eleven emerging issues. UNESCO, Paris, 2008.
52
a inovací a přibližuje vědu a společnost, přičemž zohledňuje legitimní právní předpisy,
bezpečnost a soukromí aspekty.“, a vybídla „Komisi, členské státy a zúčastněné strany,
aby podporovaly a zaváděly otevřené vědecké postupy ve svých systémech odměňování
a hodnocení pro výzkum, výzkumné pracovníky a instituce, včetně výzkumných center,
a posílily svou evropskou koordinaci.“.
Aktivita týkající se tzv. otevřené vědy významně přispívá nejen k propagaci vědy
ve společnosti a jejímu lepšímu pochopení, ale i k transferu znalostí, jak konstatovala
Evropská komise v jednom ze svých sdělení věnovaných této problematice 45: „Díky otevřené
vědě jsou systémy výzkumu a inovací účinnější a kreativnější a je posilována excelence
a důvěra společnosti ve vědu. Důvodem je to, že zpřístupňování a sdílení výsledků výzkumu
a údajů z něj získaných, zajištění jejich opětovné použitelnosti a opakovatelnosti a přístup
k výzkumným infrastrukturám poskytují základ pro vzájemnou kontrolu a kvalitu, jakož
i pro efektivitu při dalším využití výsledků výzkumu, analýzy a inovací.”.
Z výše uvedených informací vyplývá, že úzká souvislost propagace výzkumu, výsledků
výzkumu s transferem a šířením znalostí, má vliv na navazování kontaktů mezi výzkumnými
pracovišti a podniky a touto cestou i na inovace a konkurenceschopnost. I když v ČR probíhá
řada propagačních a popularizačních akcí, některé na úrovni vlády, jiné organizované
výzkumnými institucemi, není tato část činností a s nimi spojených výdajů legislativně téměř
nijak ošetřena. Výjimkou je udělování ocenění za úspěchy ve výzkumu, vývoji a inovacích,
včetně propagace nebo popularizace, které se řídí vlastním nařízením vlády.
45 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
region: Nový EVP pro výzkum a inovace. COM(2020) 628 final, Brusel, 30.9.2020.
53
1.3 Popis existujícího právního stavu
Do roku 1989 byl systém řízení výzkumu, vývoje a inovací založen na modelu centrálního řízení
a plánování, po roce 1989 se celý systém uvolnil. První právní úpravu oblasti výzkumu a vývoje
po roce 1989 přinesl zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje
technologií. Tímto zákonem byla stanovena základní pravidla pro poskytování státních prostředků
pro výzkum a vývoj. Kromě toho byla zřízena Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost
a vývoj technologií a Grantová agentura České republiky. K zákonu byl vydán v roce 2001
prováděcí předpis, nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu
a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.
Tato právní úprava se ukázala jako nedostatečná zejména pro absenci pravidel pro přípravu
návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj, pro absenci pravidel pro poskytování
institucionální podpory, chyběla povinnost provádět kontrolu užití poskytnutých finančních
prostředků, pravidla pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a absenci práv a povinností
spojených s předáváním údajů do informačního systému výzkumu a vývoje, který postupně
vznikal od poloviny devadesátých let dvacátého století. Tyto problémy vyřešila zcela nová právní
úprava (zákon č. 130/2002 Sb. a jeho prováděcí předpisy).
Současný systém veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace byl zaveden zákonem
č. 130/2002 Sb., který nabyl účinnosti k 1. červenci 2002, a nahradil tak do té doby platný
zákon č. 300/1992 Sb.
K zákonu č. 130/2002 Sb. bylo postupně vydáno pět prováděcích předpisů, které upravovaly
podrobněji postup pro poskytování účelové a institucionální podpory, vedení informačního
systému výzkumu a vývoje a podmínky pro ocenění mimořádných výsledků výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací a ocenění propagace či popularizace výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací:
1. nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji – zrušeno zákonem
č. 110/2009 Sb.,
2. nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů – zrušeno zákonem č. 110/2009 Sb.,
3. nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje – nahrazeno
nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního
vývoje a inovací,
4. nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů,
5. nařízení vlády č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu výzkumných organizací
a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí.
Dosud byl zákon č. 130/2002 Sb. třiadvacetkrát novelizován, ale 22 novelami (u novely č.
194/2016 Sb. dvě ustanovení nabyla účinnosti později než ostatní):
1. zákonem č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o veřejných zakázkách,
2. zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje,
3. zákonem č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o veřejných výzkumných institucích,
54
4. zákonem č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti se změnou zákona o ochraně
utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
5. zákonem č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů,
6. zákonem č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních
systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony,
7. zákonem č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu
a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů,
8. zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku
a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé
zákony v souvislosti s jeho přijetím,
9. zákonem č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,
10. zákonem č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu
a vývoje z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony, (úplné znění zákona č. 130/2002 Sb.
bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 211/2009 Sb.),
11. zákonem č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona
o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,
12. zákonem č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ve znění pozdějších předpisů,
13. zákonem č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ve znění pozdějších předpisů,
14. zákonem č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o zadávání veřejných zakázek,
15. zákonem č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ve znění pozdějších předpisů,
16. zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
17. zákonem č. 146/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ve znění pozdějších předpisů,
55
18. zákonem č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony,
19. zákonem č. 277/2019, Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,
20. zákonem č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
ve znění pozdějších předpisů,
21. zákonem č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony,
22. zákonem č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu
na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002
Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
V souvislosti s přijetím zákona č. 110/2009 Sb. byly také zrušeny dva prováděcí předpisy
(nařízení vlády č. 461/2002 Sb. a č. 462/2002 Sb.) a část jejich obsahu byla převedena
do samotného zákona. Bylo rovněž nutné přizpůsobit terminologii v té době užívaným pojmům
podle evropské terminologie.
Novelou provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., byly do zákona zavedeny také pojmy týkající
se inovací, ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování podpory
inovacím nadále neobsahuje.
To je jedna z hlavních legislativních překážek pro podporu inovačních procesů a transferu
výsledků. Prioritou České republiky a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit
k systematickému zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací
a budováním předpokladů ke zvyšování soukromých výdajů na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí. Přitom evropské předpisy, na které se tato velká novela odvolávala,
již o inovacích pojednávaly.
K vydání nových evropských předpisů46 došlo v roce 2014. Předcházející změna z roku 2008
byla hlavním důvodem pro zásadní novelu zákona č. 130/2002 Sb. (zákonem č. 110/2009 Sb.,
úplné znění zákon č. 211/2009 Sb.). Na jedné straně byla tato změna podceňována, na druhé
straně byla dramatizována (co do důsledků).
Některé z uvedených problémů se snažil řešit návrh novely zákona, který v roce 2013
iniciovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ten vláda schválila a předložila Poslanecké
sněmovně jako sněmovní tisk č. 1043/0. Vzhledem k předčasným volbám bylo projednávání
ukončeno.
46 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy
prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úřední věstník EU č. L 187, 26. 6. 2014);
Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy
o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských
oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úřední věstník EU č. L 193, 17. 7. 2014); Rámec pro státní podporu
výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (Úřední věstník EU č. C 198, 27. 6. 2014)
56
Další pokus o změnu zákona č. 130/2002 Sb. byl učiněn v roce 2016, kdy vláda schválila věcný
záměr nového zákona. Příprava paragrafovaného znění návrhu zákona se naplno rozběhla
až počátkem roku 2017. Materiál byl předložen vládě, ale vzhledem ke konci funkčního období
vlády byl legislativní proces rovněž ukončen, aniž bylo dosaženo cíle.
V roce 2019 byla vládou schválena malá technická novela zákona č. 130/2002 Sb.,
která souvisela především se změnou hodnocení výzkumných organizací. Novela, vyhlášená
dne 26. února 2020 ve Sbírce zákonů v částce 22 jako zákon č. 50/2020 Sb., nedala prostor
pro důkladnější změnu zohledňující potřeby uvedené výše, neboť se soustředila pouze
na 4 oblasti, z nichž klíčovou byla změna § 7 odst. 7 zákona. Pro plnou implementaci Metodiky
2017+ byla tato změna nezbytná. Zpracovatel novely, poskytovatelé a reprezentace institucí
zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí se proto dohodli,
že témata, která bylo nutné z důvodu omezeného rozsahu a úzkého zaměření malé technické
novely ponechat stranou, budou zahrnuta do diskuse o přípravě velké novely nebo nové právní
úpravy oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Na konci roku 2020 byla vládou předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky novela zákona č. 130/2002 Sb. většího rozsahu (sněmovní tisk č. 1118/0), která se
mimo jiné týkala i podpory inovací. Vzhledem k nutnosti řešit přednostně opatření spojená
s epidemií SARS-Cov-2 a jejího dopadu na českou ekonomiku nebyla novela do konce
funkčního období Poslanecké sněmovny projednána.
Dosud nebyly zohledněny ani judikáty Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs
58/2005-90, ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56, ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90,
případně ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34. Rovněž je nutné vypořádat se se závěrečným
stanoviskem veřejné ochránkyně práv ze dne 9. 12. 2019 ve věci poskytování grantů na podporu
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
1.3.1 Přehled právních předpisů, k nimž se návrh váže
zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon
o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů,
zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně
zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona
č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů
57
(zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů,
zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších
předpisů,
zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního
tajemství, ve znění zákona č. 286/2018 Sb.,
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon
o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů,
zákony, kterými byl zákon č.130/2002 Sb. postupně novelizován,
nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací,
nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů,
nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, ve znění nařízení vlády č. 62/2022
Sb.,
nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb.,
vyhláška č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním
rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním
vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb.,
vyhláška č. 419/2001 Sb., o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního
58
závěrečného účtu, ve znění pozdějších předpisů,
vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, ve znění pozdějších
předpisů,
vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací, ve znění vyhlášky č. 107/2011 Sb.
1.3.2 Právní předpisy EU
nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články
107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,
konsolidované znění z 1. 7. 2023
nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články
107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory
v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním
trhem,
nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí
pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,
nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108
Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory,
nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108
Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis,
nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108
Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství,
nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108
Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu
a akvakultury,
nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108
Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům
poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle
Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013
o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském
sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova
a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu
pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském
námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013
o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021
o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální
fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní,
rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový,
migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu
správy hranic a vízové politiky,
59
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým
se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013,
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021
o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti,
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým
se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla
pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013,
nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství
pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC),
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července
2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU)
č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU)
č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí
č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
1.3.3 Ostatní
Oblasti výzkumných institucí se dále týká
směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016
o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu,
studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích
projektů a činnosti au-pair.
Z oblasti ochrany osobních údajů je pak relevantní
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh se rovněž dotýká úpravy zadávání veřejných zakázek, která je v právu EU upravena mj.
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných
zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Z pramenů práva „soft law“ jsou ve vztahu k návrhu významná zejména:
Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),
Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01),
který nahradil stávající Rámec pro výzkum, vývoj a inovace (2014/C 198/01),
Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování
Evropské unie (2016/C 262/01),
Sdělení Komise - Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit
realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem (2014/C
188/02).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému
a sociálnímu výboru a Výboru region: Nový EVP pro výzkum a inovace. COM(2020)
628 final, Brusel, 30. 9. 2020.
60
1.3.4 Popis právního stavu k definovaným problémům
1.3.4.1 Chybějící nástroje podpory inovací
Novelou, provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., byly do zákona zavedeny pojmy týkající se
inovací, ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování různých forem
podpory inovacím nadále neobsahuje.
Kromě vymezení pojmu „inovace“ v § 2 odst. 1 písm. c) se již zákon problematikou inovací
nezabývá. Chybí bližší podmínky, zásady, procesní pravidla a kritéria jejich podpory, včetně
vymezení způsobilých nákladů. Stávající právní úprava umožňuje pro podporu výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí použít jen dotace, což zejména pro inovace není ve většině případů
zcela vhodný a efektivní způsob podpory. Ostatní kategorie podpory, které byly zavedeny nebo
nově výrazně upraveny v GBER, platný zákon vůbec neupravuje, což je jeho zásadní nedostatek.
Zákon č. 130/2002 Sb. neumožňuje ani použít nástroje, které připouštějí pro využití prostředků
státního rozpočtu zákon č. 218/2000 Sb. a zákon č. 47/2002 Sb., o malém a středním podnikání.
V souvislosti se zavedením nových nástrojů na podporu inovací je třeba upravit procesy výběru
návrhů projektů, hodnocení a rozhodování, stejně jako neměnnost lhůt, dosud univerzálně
platných pro všechny situace. Základní procesní částí je hlava V. a v ní především § 21, který
upravuje veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích a nepřipouští žádné varianty postupu.
Nezohledňuje např. potřebu rychlosti jejího poskytování vzhledem k blízkosti trhu, což je důležité
pro podporu inovací (ale i aplikovaného výzkumu). To s sebou nese i objem nákladů
na zhodnocení návrhů projektů. To jsou hlavní legislativní překážky pro podporu inovačních
procesů a transferu výsledků.
Prioritou ČR a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit k systematickému zvyšování
konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací a budováním předpokladů ke zvyšování
soukromých výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Přitom evropské předpisy,
na které se tato velká novela odvolávala, již o inovacích pojednávaly.
1.3.4.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů
Vysokým školám povinnost vypracovat strategický záměr ukládá zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Veřejným výzkumným institucím zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,
nestanovuje povinnost mít dlouhodobý záměr přímo, ale pouze v souvislosti s povinnostmi rady
instituce, která „rozhoduje o koncepci (jejího) rozvoje“.
Vzhledem k tomu, že koncepční dokumenty výzkumných organizací jsou podkladem pro jejich
hodnocení a pro poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací,
mělo by dojít k jejich strategickému provázání s koncepcí poskytovatele (mimo vysoké školy, viz
vysokoškolský zákon).
Přípravu koncepce výzkumu, vývoje a inovací ukládá poskytovatelům ustanovení § 34 odst. 1
písm. a) zákona č. 130/2002 Sb. Podle § 33 odst. 2 písm. b) téhož zákona za koncepci podpory
velkých výzkumných infrastruktur odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Tato ustanovení jsou však s ohledem na praxi nedostatečná.
1.3.4.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí
Členění výdajů na výzkum, vývoj a inovace je upraveno zákonem č. 130/2002 Sb. Závaznými
ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou podle § 6 uvedeného zákona výdaje na výzkum,
vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová podpora celkem.
V § 6 odst. 2 jsou uvedeny další závazné ukazatele. Jsou uváděny pouze v případech
61
těch rozpočtových kapitol, kdy to připadá z věcných důvodů v úvahu.
Věcný obsah závazných ukazatelů je uveden v § 3 a 4.
Zákon č. 130/2002 Sb. striktně rozlišuje pouze účelové a institucionální financování. Toto historicky
vzniklé vymezení předmětu podpory v § 3 a 4 však neodpovídá skutečné věcné podstatě
přidělované podpory, což ukázala i dlouhodobá praxe. Z tohoto důvodu se navrhuje změna
a vytvoření dalšího závazného ukazatele – systémové podpory.
1.3.4.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a
nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
Proces rozdělování prostředků účelové podpory je založen na provedení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na vyhlášení veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích.
Tato podmínka je stanovena v § 7 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb.
Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích provádí poskytovatel podle § 17 až 21 zákona
č. 130/2002 Sb. Základním podkladem pro provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích je příprava a schválení programu podle § 5 zákona č. 130/2002 Sb.
Lhůty pro poskytování účelové podpory jsou stanoveny v § 10 zákona č. 130/2002 Sb.
Kromě poskytování účelové podpory na základě provedené veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích umožňuje zákon č. 130/2002 Sb. využít také veřejnou zakázku ve výzkumu, vývoji
a inovacích, jejích definice je uvedena v § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb. V tomto případě
se postupuje stejně jako v případech jiných veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb.
Dotace, mezi které náleží i účelová podpora (§ 4 odst. 1), lze poskytovat také podle rozpočtových
pravidel (§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb.). Pro poskytování podpory ve výzkumu, vývoji
a inovacích podle zákona 130/2002 Sb. se tento postup nepoužívá, neboť zákon č. 130/2002 Sb.
obsahuje speciální úpravu používanou právě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Jestliže výzkumné organizace podléhají pravidelnému hodnocení, které je podmínkou
pro poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací,
účelová podpora, resp. programy účelové podpory a jejich dopady nejsou zákonem upraveny
vůbec a postupuje se podle usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 351, kterým vláda
schválila Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů
výzkumu, vývoje a inovací.
Stávající právní úprava kodifikuje pouze postup při předkládání návrhu programu a jeho náležitosti
nebo při změnách programu. Hodnocení programů je ponecháno na úrovni usnesení vlády,
a to jen dílčím způsobem (hodnocení ukončených programů na základě kvantitativních kritérií,
zejm. jejich výsledků). Situace, kdy jsou postupem uvedeným v zákoně hodnoceny jednotlivé
projekty, ale už nejsou hodnoceny programy, jejichž cíle mají projekty naplňovat, přispívá zejména
v oblasti aplikovaného výzkumu k jeho roztříštěnosti a k malé provázanosti konkrétních
podporovaných aktivit (projektů apod.) na koncepční a strategické dokumenty.
Je třeba směřovat k uložení povinností hodnocení provádět, ale současně připustit, že hodnocení
programů musí odpovídat zaměření a cílům stanoveným při jejich schválení. Bylo by krajně
nevhodné zákonem stanovit jednotný postup a ukazatele pro hodnocení programů aplikovaného
výzkumu, základního výzkumu i pro inovace.
1.3.4.5 Absence přenositelnosti projektů
Problematika přenositelnosti projektů není dosud upravena. Je však nutné mít na zřeteli,
že přenositelnost projektu může být dávána do souvislosti s pravidly veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích, tedy s procesem podle § 21 zákona č. 130/2002 Sb., ve kterém byl vybrán daný
návrh projektu s určitými parametry. Smlouva o poskytnutí podpory je uzavírána s příjemcem
62
a stejně tak rozhodnutí o poskytnutí podpory je vydáváno ve prospěch příjemce, bez zvláštní
právní úpravy umožňující přenositelnost je proto tento dotační právní vztah z povahy věci
nepřenositelný.
Navíc kvalita uchazeče byla nebo mohla být součástí hodnocení návrhu a mohlo by hrozit obejití
výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, případně by mohlo jít o nepovolenou
podporu, pokud by nový příjemce nebyl způsobilý z hlediska pravidel veřejné podpory 47.
Dle dosavadní právní úpravy v zákoně se smlouva o poskytnutí podpory řídí ustanoveními
občanského zákoníku, nestanoví-li zákon č. 130/2002 Sb. jinak. Původně tento zákon odkazoval
na obchodní zákoník. Ohledně soukromoprávní či veřejnoprávní povahy těchto smluv dlouho
panoval nejednotný výklad.
Judikatura posledních let však řadí smlouvy o poskytnutí podpory do kategorie veřejnoprávních
smluv podle správního řádu. Ustanovení správního řádu upravující veřejnoprávní smlouvy v § 170
explicitně vylučuje užití některých ustanovení občanského zákoníku, konkrétně ustanovení
o neplatnosti právních jednání a relativní neúčinnosti, ustanovení o odstoupení od smlouvy
a odstupném, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví,
ustanovení o postoupení smlouvy a o poukázce a ustanovení o započtení. Vyloučení možnosti
změny v osobě dlužníka nebo věřitele by představovala překážku v možnosti změnit příjemce na
základě postoupení smlouvy o poskytnutí podpory. Samotné ustanovení umožňující
přenositelnost grantového projektu přímo v zákoně chybí.
1.3.4.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro
administraci účelové podpory
Zákonem jsou v současné době upraveny procesy týkající se vyhlášení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji inovací, prokazování způsobilosti uchazeče až po přijímání a hodnocení
návrhů projektů, neobsahuje však již ustanovení ukládající poskytovatelům a státní správě
ve výzkumu, vývoji a inovacích obecně povinnost získávat si informace z vlastních, veřejnou
správou provozovaných a veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy. Zároveň je
třeba reagovat na novou úpravu vyplývající ze zákona o právu na digitální služby.
Prokazování způsobilosti je upraveno v § 18 zákona č. 130/2002 Sb. V odstavci 7 je zakotveno
zjednodušené prokazování pro ty uchazeče, u kterých jsou “pro výkon funkce statutárního orgánu
nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a obdobné podmínky jako podmínky
způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).”. V § 18 je rovněž upravena možnost využití
elektronických výpisů z rejstříků.
Otázka sjednocení administrativy není zákonem řešena. Vláda se pokusila sjednotit dokumentaci
pouze usnesením ze dne 29. září 2005 č. 1260. Zákon č. 130/2002 Sb. se sjednocením
administrativy nezabývá.
1.3.4.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí
Podle současného znění zákona č. 130/2002 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odpovídá za mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Základ právní úpravy je uveden v § 33
zákona č. 130/2002 Sb., kterým se “mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji,
včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie
47 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým je v souladu s články 107 a 108 Smlouvy
prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Nařízení Komise ze dne 25. června 2014,
kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory
v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem.
63
s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské
unie” svěřuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.
V oblasti působnosti mohou dle zákona spolupracovat „s obdobnými zahraničními agenturami”
také Grantová agentura České republiky (§ 36) a Technologická agentura České republiky (§ 36a).
Jak se konstatuje v předcházející části dokumentu, soustředění mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích pouze do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
s sebou nese značná omezení pro mezinárodní spolupráci ostatních poskytovatelů se svými
zahraničními partnery. Není však již umožněno, aby v souladu se svým odborným zaměřením
mohla takovou působnost vykonávat i jiná ministerstva, z jejichž rozpočtových kapitol se podporuje
výzkum, vývoj, inovace či transfer znalostí.
S úpravou působností souvisí také úprava oprávnění poskytovat na mezinárodní spolupráci
ve výzkumu, vývoji a inovacích příslušné finanční prostředky a je opět vyhrazena především
Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (§ 4 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b). Výslovné
oprávnění financovat projekty mezinárodní spolupráce z rozpočtových kapitol Grantové agentury
České republiky a Technologické agentury České republiky ve stávajícím zákoně chybí a je nutno
postupovat pouze podle § 36 a 36a.
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona také jeden
z tzv. dalších závazných ukazatelů.
1.3.4.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
Rozhodnutí a právní závěry týkající se absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory:
a) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90
„Z výše řečeného je zjevné, že by bylo zcela proti smyslu poskytování dotací podřazovat je
režimu občanskoprávnímu, jak alternativně navrhuje stěžovatel. Zatímco v občanskoprávních
vztazích jsou jejich účastníci v zásadně rovném postavení, při poskytování dotací ze státního
rozpočtu je zachováno vrchnostenské postavení poskytovatele dotace. Z tohoto jeho
postavení (na rozdíl od postavení účastníka občanskoprávních vztahů) plyne, že může
autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi
ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či – v těchto zákonných limitech
– jak stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky
akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní
ze strany státu a jakousi protivahou tohoto dobrodiní není – jako je tomu ve vztazích
občanskoprávních, či obecněji soukromoprávních – jeho protiplnění ve prospěch
poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“
b) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
„Je nepochybné, že odstoupením ze strany fondu došlo ke zrušení smlouvy o poskytnutí
dotace a smluvní strany byly povinny si vrátit poskytnutá plnění. Stěžovatel tak byl povinen
poskytnutou dotaci vrátit. Jednalo-li by se o běžnou soukromoprávní smlouvu, např. smlouvu
darovací, byl by obdarovaný povinen dárci vrátit dar, a pokud by tak dárce neučinil, byl by
obdarovaný oprávněn dárce žalovat v občanskoprávním řízení. V tom lze stěžovateli
přisvědčit. V daném případě se však nejedná o takovou soukromoprávní smlouvu, nýbrž
o smlouvu o poskytnutí dotace ze státních prostředků, která je svým charakterem smlouvou
veřejnoprávní. K výkladu veřejnoprávních smluv srovnej rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 19. 9. 2007, sp. zn. 2 Afs 173/2006. Režim takové smlouvy je ovládán předpisy
práva veřejného, občanského zákoníku, tak jako v tomto případě, lze užít jen pro otázky
ve smlouvě neupravené jinak. Přitom ovšem není na vůli smluvních stran, které otázky
ponechají v režimu občanského zákoníku, mohou tak totiž učinit jen ohledně otázek, pro které
64
veřejnoprávní předpis nestanoví závazné podmínky. Smlouva o poskytnutí dotace totiž
vychází z rozpočtových pravidel, jimiž je její obsah vymezen a od nichž se volním projevem
stran nelze odchýlit. Ustanovení § 17 rozpočtových pravidel předpokládá uzavírání dohod
o poskytnutí dotace mezi poskytovatelem a žadatelem s poukazem na zvláštní předpis.“
c) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90
„Nejvyšší správní soud proto nemá pochyb o tom, že právní vztah týkající se poskytnutí
účelové dotace na financování výdajů spojených s volbami má povahu veřejnoprávního vztahu
(srov. usnesení zvláštního senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 7.
5. 2010, čj. Konf 14/2010-8, č. 2115/2010 Sb. NSS). … Aby však bylo možné ustanovení
správního řádu, včetně částí druhé a třetí upravujících správní řízení, použít, musí být splněny
tři základní podmínky vyplývající z § 1 a § 9 správního řádu: musí se jednat (1.) o postup
správního orgánu (2.) v oblasti veřejné správy, (3.) jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se
v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo
jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (srov.
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2010, čj. 2 As 52/2010-59,
č. 2133/2010 Sb. NSS). O splnění prvé a druhé podmínky zde není pochyb, neboť žalovaný
ve vztahu ke stěžovateli vystupuje jako orgán vykonávající v přenesené působnosti činnost
státní správy, přičemž se jedná o veřejnoprávní (vrchnostenský) vztah. Stejně tak je naplněna
i podmínka třetí. Jak již bylo uvedeno, stěžovatel má nárok na úhradu výdajů, které důvodně
vynaložil ze svého rozpočtu v souvislosti s volbami. Odepřel-li tedy žalovaný poskytnout dotaci
v požadované výši, rozhodl tím z materiálního hlediska o stěžovatelově nároku. Podmínky pro
použití správního řádu jsou v daném případě tedy splněny.“
Dále lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As
216/2015-34, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní úpravy
Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vystupuje
v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí
Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem,
který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní
sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s.
Dle stávající právní úpravy by se tedy veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí, jakož i smlouva o poskytnutí podpory, měly řídit občanským zákoníkem, a přitom
v rámci procesu výběru projektů by měla být vydávána rozhodnutí správního orgánu
přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Na nejednoznačnost a aplikační problémy související se stávající právní úpravou upozornila
i veřejná ochránkyně práv ve svém Závěrečném stanovisku s návrhem opatření k nápravě
ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne
9. 12. 2019 (dále též jen jako „Závěrečné stanovisko“). V tomto Závěrečném stanovisku, které
bylo adresováno Grantové agentuře České republiky, Veřejná ochránkyně práv navrhla
následující doporučení ke změně právní úpravy:
„Agentuře tak navrhuji, aby předložila Úřadu vlády jako gestorovi zákona o podpoře výzkumu
návrh změny zákona o podpoře výzkumu, v níž by:
(A) v § 9 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu vynechal odkaz na občanský zákoník. Poté,
co agentura zváží, zda je nutná aplikace (některých) ustanovení občanského zákoníku, která
jsou vyloučena v § 170 správního řádu, navrhuji do tohoto ustanovení uvést, i která ustanovení
65
občanského zákoníku se uplatní na smlouvy o poskytnutí grantu.
(B) v § 21 odst. 11 a 22 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu vynechal obecné vyloučení
správního řádu a přímo zakotvil, o jaký postup podle správního řádu se jedná (zda jde
o správní řízení, či naopak II. a III. část správního řádu je vyloučena).
(C) v § 14 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu vynechal odkaz na občanský zákoník, naopak
by zde výslovně stanovil, kdo je nadřízeným orgánem příslušným pro řešení sporů z těchto
veřejnoprávních smluv.
(D) v zákoně o podpoře výzkumu výslovně stanovil, kdo je nadřízeným orgánem příslušným
pro řešení stížností proti stížnosti (dle § 175 odst. 7 správního řádu).
Agentuře navrhuji i zvážit, zda (s ohledem na potřeby praxe) v zákoně o podpoře výzkumu
ponechat v § 17 odkaz na občanský zákoník, či zda není vhodnější do zákona o podpoře
výzkumu doplnit výslovně potřebnou úpravu či pouze upravit odklony od řízení o výběru
žádostí upraveného ve správním řádu (v případě nutné změny zákona o podpoře výzkumu
navrhuji i předložit odpovídající návrh jeho změny).“
Návazně na vysvětlení v části 1.2.8 lze uvést, že zákon č. 130/2002 Sb. v § 21 vylučuje použití
správního řádu pro rozhodování ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích:
„11) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád“.
Jak bylo dříve uvedeno, Nejvyšší správní soud se k tomuto pravidlu vyjádřil v rozsudku ze dne 21.
7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90, dále v rozsudku ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
a v rozsudku ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90.
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, uvádí pro podobnou situaci (řízení o poskytnutí
dotace nebo návratné finanční výpomoci) v § 14q následující:
„(1) V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37
odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146
správního řádu.
(2) Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení
se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a)
správního řádu.“
Také v posledním návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. (sněmovní tisk č. 1118/0) byla navržena
úprava vztahu ke správnímu řádu při rozhodování o poskytnutí podpory:
„(1) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích
ustanovení části první a páté správního řádu. Ustanovení § 163 odst. 4 správního řádu
se nepoužije. Přiměřené použití ustanovení § 37 odst. 3, § 41 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst.
4 písm. b) až d) a hlavy VIII až X části druhé správního řádu je vyloučeno.“.
V souladu s výše citovanou rozhodovací praxí správních soudů je proto nezbytné zavést
pro poskytování podpor výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí veřejnoprávní režim.
S ohledem na skutečnost, že tento režim je již rámcově upraven v rozpočtových pravidlech,
lze tuto obecnou úpravu vztáhnout i na poskytování podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí s tím, že speciální úprava upraví pouze případné odchylky a specifika vztahující
se k problematice výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
66
1.3.4.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky
a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům
vykonávajícím státní správu
Postavení Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky (§ 36)
je zcela nezávislé. Byly zřízeny zákonem 130/2002 Sb. a nepodléhají žádnému ústřednímu
správnímu úřadu. Předsednictvo Grantové agentury České republiky je jmenováno vládou
na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Toto postavení činí z Grantové agentury České
republiky zcela nezávislou instituci. Prakticky obdobné postavení má Technologická agentura
České republiky. Ustanovení týkající se Technologické agentury České republiky jsou prakticky
identická a vznikla jednoduchou implementací modelu Grantové agentury České republiky.
Na příkladech z jiných zemí lze prokázat, že takto identická úprava dvou agentur s rozdílným
posláním je neobvyklá. Lze dohledat např. rakouské zákony nebo slovinský zákon, kterými jsou
řízeny obdobné agentury. Jejich porovnáním lze zjistit, že jsou mnohem více přizpůsobeny účelu,
pro který se agentury zřizují48.
1.3.4.10 Absence legislativního ukotvení zásady etiky a vědecké integrity ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a zásady integrity výzkumné práce
nejsou upraveny dostatečně.
Částečná úprava je spojena s výzkumem na lidských embryonálních kmenových buňkách. Zákon
č. 227/2006 Sb. upravuje podmínky, za kterých může být prováděn v České republice výzkum
na lidských embryonálních kmenových buňkách.
Obecné zásady vědecké integrity výzkumné práce, jako např. ochrana proti falšování,
pozměňování nebo plagiátorství údajů nebo výsledků výzkumu, ničení výzkumných dat nebo
materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení a další skutečnosti související s etikou,
vědeckou integritou a dobrou vědeckou praxí upraveny nejsou.
1.3.4.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu
a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků
Obecné zásady péče o zaměstnance jsou součástí právních předpisů upravujících pracovní
nebo služební poměr. Mimo tento obecný rámec neexistuje žádná právní úprava.
1.3.4.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy
Oproti vyspělým zemím v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které prosazují otevřený přístup
k vědeckým informacím, ČR dosud tuto oblast v zákoně č. 130/2002 Sb. nezakotvila. Vláda svým
usnesením č. 289 ze dne 29. dubna 2019 schválila Akční plán pro implementaci Národní strategie
otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020 a tím novou úpravu této
problematiky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru uložila výzkumným
organizacím povinnost zpřístupňovat údaje z výzkumu. Povinnost je odůvodněna takto:
„Objem vytvářených údajů z výzkumu exponenciálně roste a má potenciál pro opakované
použití mimo vědeckou obec. Aby bylo možné reagovat na rostoucí společenské výzvy
48 Bundesrecht konsolidiert: Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungs- und Technologieförderungsgesetz,
Fassung vom 28.02.2023.
Bundesgesetz, mit dem die Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mit beschränkter Haftung
errichtet wird (Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mbH-Errichtungsgesetz – FFG-G).
Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.
67
účinným a komplexním způsobem, je zásadní a naléhavé, aby bylo možné mít přístup
k údajům z různých zdrojů, jakož i napříč jednotlivými odvětvími a obory, a tyto údaje
kombinovat a opakovaně používat. Údaje z výzkumu zahrnují statistiky, výsledky pokusů,
měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové
a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též metadata, specifikace a jiné digitální objekty.
Údaje z výzkumu se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou
výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují. Otevřená dostupnost
a opakovatelná použitelnost údajů z vědeckého výzkumu financovaných z veřejných
prostředků byla po mnoho let součástí konkrétních politických iniciativ. Otevřeným přístupem
se rozumí postupy umožňující poskytování bezplatného online přístupu k výsledkům výzkumu
koncovému uživateli, a to bez omezení pro použití a opakované použití nad rámec možnosti
požadovat uznání autorství. Politiky otevřeného přístupu mají za cíl zejména poskytovat
výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti přístup k údajům z výzkumu v co nejranější fázi
jejich šíření, jakož i usnadnit používání a opakované použití těchto údajů. Otevřený přístup
pomáhá zvyšovat kvalitu, omezit potřebu zbytečného zdvojování výzkumu, urychlovat vědecký
pokrok a bojovat proti podvodům v oblasti vědy a může celkově podporovat hospodářský růst
a inovace. Kromě otevřeného přístupu je vyvíjeno chvályhodné úsilí, aby bylo zajištěno,
že plánování správy údajů se stane běžnou vědeckou praxí, a aby bylo podpořeno šíření údajů
z výzkumu, jež jsou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady
FAIR). Z výše uvedených důvodů je vhodné stanovit závazek členských států přijmout
k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků politiku otevřeného přístupu,
jakož i zajistit, aby tuto politiku prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace
financující výzkum. Organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum by rovněž
mohly mít strukturu a fungovat jako subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky.
Tato směrnice se vztahuje na takovéto hybridní organizace pouze v jejich postavení jakožto
organizace provádějící výzkum a na jejich údaje z výzkumu.“ Požadavek směrnice byl
implementován do zákona č. 130/2002 Sb. zákonem č. 241/2022 Sb. Touto novelou byl do zákona
č. 130/2002 Sb. vložen nový § 12a, který se týká přístupu k údajům z výzkumu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 byla transponována do českého
právního řádu. V části zákona č. 130/2002 Sb. týkající se informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací byly doplněny odkazy na dálkový přístup k publikacím. Jde o technické opatření k
naplnění požadavku na zpřístupnění vědeckých publikací dálkovým přístupem. Přesto však
většina požadavků vyplývajících z Doporučení Komise (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o
přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání zůstává do českého právního řádu
nepromítnuta.
1.3.4.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů
státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Zákon č. 130/2002 Sb. neupravuje oblast ochrany bezpečnostních zájmů státu. Není upraveno
ani chování příjemců podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vzhledem k
bezpečnosti, vlastním oprávněným zájmům a oprávněným zájmům třetích osob. Vyřešena je
pouze problematika zvláštních postupů v případě výzkumu prováděného pro potřeby tajných
služeb (§ 40 odst. 2).
K problematice ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí se týkají obecné právní předpisy regulující otázky související s bezpečností, přičemž tyto
předpisy mohou mít přesah i do aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Jedná se
především o následující právní předpisy:
a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
b) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
68
c) Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů
(zákon o kybernetické bezpečnosti),
V těchto právních předpisech však absentuje specifická regulace týkající se ochrany
bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Dílčím
způsobem jsou tyto otázky upraveny v nové směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické
bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení
směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2).
Směrnice NIS 2 k těmto otázkám uvádí např. výslovně následující: „Výzkumné činnosti hrají
klíčovou úlohu při vývoji nových produktů a procesů. Mnohé z těchto činností provádějí subjekty,
které výsledky svého výzkumu sdílejí, šíří nebo využívají pro komerční účely. Tyto subjekty proto
mohou být důležitými hráči v hodnotových řetězcích, což činí bezpečnost jejich sítí a informačních
systémů nedílnou součástí celkové kybernetické bezpečnosti vnitřního trhu. Výzkumné
organizace by měly být chápány tak, že zahrnují subjekty, které se v podstatné části svých činností
zaměřují na provádění aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje ve smyslu manuálu
Frascati z roku 2015 vypracovaného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: pokyny
pro shromažďování a vykazování údajů o výzkumu a experimentálním vývoji za účelem využití
jejich výsledků pro komerční účely, jako jsou výroba nebo vývoj produktu nebo procesu,
poskytování služby, nebo jejich uvádění na trh.“.
Z těchto důvodů mají být na výzkumné organizace vztaženy požadavky v oblasti zajištění
kybernetické bezpečnosti, které vyplývají ze Směrnice NIS 2.
1.3.4.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
Úprava otázky transferu znalostí se v zákoně č. 130/2002 Sb. omezuje na § 16, který se týká
nakládání s výsledky duševního vlastnictví. Ustanovení § 16 má kořeny v předcházející úpravě
veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a v původním znění zákona z roku 2002.
Nakládání s výsledky duševní tvůrčí činnosti je upraveno několika samostatnými zákony.
Jsou to zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989
Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.,
zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb.,
o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně
práv k odrůdám). K nim je možné přiřadit také zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Současné znění zákona č. 130/2002 Sb. odkazuje na tyto samostatné zákony a nepřináší žádnou
změnu nad tento rámec.
Část znění § 16 je silně ovlivněna Rámcem pro státní podporu Rámec pro státní podporu
výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (Úřední věstník EU č. C 198, 27. 6. 2014). Příslušný
text nebyl převzat doslovně. Dne 19. 10. 2022 vstoupil v platnost aktualizovaný Rámec pro státní
podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01), který nahradil stávající Rámec VaVaI
(2014/C 198/01). Aktualizovaný Rámec VaVaI stanovuje pravidla, podle nichž mohou členské
státy poskytovat podnikům státní podporu na výzkumné, vývojové a inovační činnosti, a přinesl
mimo jiné aktualizaci definice výzkumných a inovačních činností (zejména rozšíření o digitální
technologie) či novou formu podpory pro infrastrukturu pro testování a experimenty potřebné pro
vývoj, testování a rozšiřování technologií. Transfer znalostí však není ovlivněn pouze touto
legislativou. Zdlouhavé procesy nakládání s majetkem nastavené některými dalšími zákony
69
a rozdíly mezi jednotlivými typy výzkumných organizací vytvářejí nepříliš příznivé prostředí
pro transfer znalostí. Jde zejména o zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,
ve znění pozdějších předpisů, který znesnadňuje jednání se zájemci o využití výsledků výzkumu,
zejména v případě prodeje licencí. Zkušenost nejlepších výzkumných organizací v České
republice ukazuje, že je zapotřebí především rychlého a důvěrného jednání s potenciálními
zájemci a investory.
1.3.4.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí
Zákon č. 130/2002 Sb. oblast propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí přímo neupravuje. Jako způsobilý výdaj institucionální podpory povoluje v § 3 odst. 3 písm.
e) “věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční
ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací”. Prováděcím předpisem je nařízení
vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací, ve znění pozdějších předpisů. S propagací souvisí věcně také oblast otevřené vědy,
tedy § 12 zákona č. 130/2002 Sb. a oblast transferu znalostí, takže právní úprava těchto oblastí
by se měla vzájemně doplňovat a podporovat.
70
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčené subjekty byly vytipovány dle stávající úpravy zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků z řad poskytovatelů
(veřejný sektor) a příjemců podpory (veřejný i soukromý sektor) a organizačních složek státu,
zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí (veřejný sektor).
Některá navrhovaná opatření v novém zákoně budou mít zpočátku přechodný dopad
na poskytovatele a státní orgány vykonávající státní správu v podobě zvýšené administrativy,
revize a přizpůsobení vnitřních procesů a předpisů, nicméně toto zatížení bude
v dlouhodobějším horizontu vyváženo daleko většími přínosy a zvýšením efektivity fungování
systému i financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na straně uchazečů
o podporu, příjemců podpory, poskytovatelů i státu.
Přehled dotčených subjektů:
Dotčený subjekt Specifické dopady na jednotlivé dotčené Průřezové dopady
subjekty
nového zákona
na dotčené subjekty
Státní orgány vykonávající státní správu - poskytovatelé podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, tj. ústřední Ministerstvo školství, mládeže Evidence výzkumných organizací Nové nástroje podpory
a jiné správní úřady odpovědné za výzkum, vývoj a inovace a tělovýchovy (ústřední orgán
státní správy odpovědný Evidence výzkumných subjektů inovací
za výzkum a vývoj)
oprávněných k přijímání
výzkumných pracovníků ze třetích
zemí Nově provázané
Ministerstvo průmyslu Nově ústředním správním úřadem koncepční dokumenty
a obchodu pro inovace s výjimkou oblastí, které
zabezpečuje ÚV/RVVI
(ústřední orgán státní správy
Koordinace mezinárodní spolupráce
pro průmyslový výzkum, v oblasti inovací Nové členění výdajů na
výzkum, vývoj, inovace
inovace, rozvoj techniky Působnost v oblasti testovacích a a transfer znalostí
experimentálních infrastruktur
a technologií)
Ministerstvo zdravotnictví Bez konkrétních specifických změn
oproti stávajícímu zákonu Systematické
(s výjimkou průřezových dopadů rozdělování prostředků
nové právní regulace) účelové podpory
Ministerstvo vnitra Bez konkrétních specifických změn a hodnocení programů
oproti stávajícímu zákonu účelové podpory
(s výjimkou průřezových dopadů
nové právní regulace)
Ministerstvo obrany Bez konkrétních specifických změn Možnost
přenositelnosti projektů
oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů
nové právní regulace)
Ministerstvo kultury Bez konkrétních specifických změn
oproti stávajícímu zákonu Zjednodušená
administrativa, soulad
(s výjimkou průřezových dopadů poskytování služeb se
zákonem o právu na
nové právní regulace) digitální služby a
sjednocení podmínek
Ministerstvo zemědělství Bez konkrétních specifických změn poskytování účelové
podpory
oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů
nové právní regulace)
Ministerstvo zahraničních věcí Bez konkrétních specifických změn
oproti stávajícímu zákonu
(s výjimkou průřezových dopadů Nové nastavení
nové právní regulace) mezinárodní
Ministerstvo práce a sociálních Bez konkrétních specifických změn spolupráce
věcí
oproti stávajícímu zákonu ve výzkumu, vývoji
Ministerstvo životního prostředí
(s výjimkou průřezových dopadů a inovacích
nové právní regulace)
Bez konkrétních specifických změn
oproti stávajícímu zákonu Veřejnoprávní režim
u účelové podpory
(s výjimkou průřezových dopadů
nové právní regulace)
Ministerstvo dopravy Bez konkrétních specifických změn
oproti stávajícímu zákonu
71
(s výjimkou průřezových dopadů Nově nastavený vztah
nové právní regulace) Grantové agentury
Akademie věd ČR Bez konkrétních specifických změn České republiky
oproti stávajícímu zákonu a Technologické
(s výjimkou průřezových dopadů agentury České
nové právní regulace) republiky ke státním
Grantová agentura ČR Přechod některých činností pod orgánům
Technologická agentura ČR
režim zákona o státní službě vykonávajícím státní
Přechod na novou strukturu řízení správu
Přechod některých činností pod
režim zákona o státní službě
Státní orgány vykonávající Bez konkrétních specifických změn Zásady etiky
státní správu, které nejsou oproti stávajícímu zákonu a vědecké integrity ve
poskytovateli podpory (s výjimkou průřezových dopadů výzkumu, vývoji,
výzkumu, vývoje a inovací nové právní regulace) inovacích a transferu
Úřad vlády ČR / Rada Koordinace a sjednocení znalostí
pro výzkum, vývoj a inovace metodického prostředí
pro poskytování účelové podpory Rozvoj lidského
Příprava zásad pro hodnocení potenciálu a rozvoj
velkých výzkumných infrastruktur kariéry výzkumných
Posuzování souladu hodnocení VO pracovníků
prováděného poskytovateli
s metodikou hodnocení VO
Posuzování souladu hodnocení Otevřená věda
programů se zásadami pro a přístup k údajům
hodnocení programů a jejich dopadů z výzkumu
a souladu hodnocení velkých
výzkumných infrastruktur
se zásadami pro jejich hodnocení
Posuzování souladu hodnocení Ochrana
testovacích a experimentálních bezpečnostních zájmů
infrastruktur se zásadami pro jejich státu ve výzkumu,
hodnocení vývoji, inovacích
Nově Etická komise (místo původní a transferu znalostí
Uchazeči a příjemci podpory Státní správa Bioetické komise)
v oblasti VaVaI
Nově Komise pro hodnocení
výzkumných organizací a programů Legislativní podmínky
pro transfer znalostí
(místo původní Komise pro
hodnocení výzkumných organizací
a ukončených programů)
Uchazeči o podporu Využívání informačních systémů Propagace
a příjemci podpory jednotlivých poskytovatelů a popularizace
(vysoké školy, ústavy Akademie v souladu s právem na digitální výzkumu, vývoje,
věd ČR, veřejné výzkumné služby inovací a transferu
instituce, státní příspěvkové Sjednocení podmínek poskytování znalostí
organizace, soukromé podpory a zjednodušování
výzkumné organizace a administrativy
Přechod při poskytování účelové
podnikatelé) podpory na veřejnoprávní režim
a správní řád
Nová možnost opravných
prostředků
Zjednodušené ověřování
způsobilosti
72
Stručná reflexe vyjádření dotčených subjektů k navrhovaným opatřením
Obecně:
Návrh zákona přináší řadu nových opatření, proto byla při přípravě zákona a především
v meziresortním připomínkovém řízení oslovena reprezentativní většina zainteresovaných
připomínkových míst a dalších subjektů zastupujících stakeholdery systému VaVaI
(mj. ČKR, RVŠ, AVO, SP ČR, HK ČR atd.), které tak měly možnost se k navrhované regulaci
oficiálně vyjádřit. Jednotlivá opatření byla podrobně diskutována i v rámci pracovní skupiny
pro přípravu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. S rámcem
navrhované právní úpravy oslovené a konzultované subjekty souhlasily. Konkrétní připomínky
a námitky vznesené v průběhu procesu přípravy navrhované právní úpravy byly zapracovány
buď přímo, nebo diskutovány v rámci meziresortního připomínkového řízení a individuálních
konzultací.
Stručný přehled jednotlivých opatření a postojů dotčených subjektů:
1.4.1 Nové nástroje podpory inovací
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona
Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlasilo s gescí za oblast inovací (Ústřední správní úřad pro inovace -
administrace procesů spojených s podporou inovací…) i s gescí za Testovací a experimentální infrastruktury
(TESTBED). V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo vyčíslení
nákladů na implementaci navrhovaných opatření právní úpravy, především na státní rozpočet, včetně ekonomických
aspektů a popisu procedurálních požadavků. Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo v rámci meziresortního
připomínkového řízení navýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů
a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů
a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny
náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje
financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Předkladatel neakceptoval připomínku Ministerstva
průmyslu a obchodu, která požadovala navýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací.
Rozhodnutí bylo učiněno na základě zásadních připomínek Ministerstva financí, které vyžadují, aby jakékoli personální
a finanční dopady byly řešeny v rámci stávajících personálních kapacit a v rámci limitu objemu prostředků na platy.
S ohledem na tuto zásadní připomínku není možné navýšit personální kapacity z důvodu překročení stanoveného
rozpočtového rámce.
* V případě, že vzniknou požadavky na navýšení personálních kapacit, veškeré dodatečné výdaje budou
hrazeny v rámci stávajících limitů. Jelikož Ministerstvo financí odmítlo zvýšit výdajové limity, počet služebních
míst a limit výdajů na platy zaměstnanců, bude se jednat výhradně politické rozhodnutí.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.1.
1.4.2 Nově provázané koncepční dokumenty
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona i v rámci
meziresortního připomínkového řízení připomínková místa (MPO, MŠMT, MZe, TA ČR, SP ČR, AVO, HK ČR)
požadovala vyjasnění vztahu Národních priorit orientovaného výzkumu k Národní politice výzkumu, vývoje a inovací,
případně požadovala Národní priority orientovaného výzkumu vynechat. Připomínková místa dále požadovala doplnit
do RIA vyčíslení všech nákladů na implementaci navrhované právní úpravy (propojení koncepčních dokumentů
na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a výzkumných organizací).
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Překladatel připomínkám vyhověl a Národní priority orientovaného
výzkumu do zákona nezavedl. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola
3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých
opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na
implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále
byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.2.
1.4.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny nebyly vznášeny proti
navrhovanému opatření zásadní připomínky. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo financí
požadovalo dopracovat RIA o dopady nové struktury členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí do
Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP) a do jednotlivých interních ekonomických systémů
poskytovatelů v rámci dotčených kapitol státního rozpočtu Během připomínkového řízení nebyly ze strany
poskytovatelů vzneseny požadavky na navýšení prostředků v souvislosti s jejich interními ekonomickými systémy.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V návrhu zákona byl doplněn požadavek, aby návrh výdajů byl
strukturován mj. podle identifikátorů IISP. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů.
Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů
73
jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady
na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.3.
1.4.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů
účelové podpory
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci meziresortního připomínkového řízení
Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby hodnocení dopadů regulace postihovalo náklady a přínosy spojené
se systematickým rozdělováním prostředků účelové podpory a hodnocením programů účelové podpory. Grantová
agentura ČR požadovala vyčíslit náklady na zpracovávání nově navrhovaného pravidelného hodnocení.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího
vyhodnocování představuje komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí. Zavedení hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu pozitivních aspektů. Zvyšuje
transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje
identifikaci kvalitních programů účelové podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování
přínosů jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu posuzování
výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci výzkumného ekosystému na dynamiku
potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci a aktuálnost programů účelové podpory.
Doporučení RVVI ke sjednocení podmínek účelové podpory: Poskytuje se právní opora zjednodušování
administrativních procesů pro příjemce i poskytovatele podpory. Mělo by dojít k větší srozumitelnosti
a transparentnosti procesů pro všechny zainteresované a vytvoření rovných podmínek. Ukotvení sjednocování
podmínek účelové podpory v zákoně přispěje k efektivnějšímu využívání zdrojů, neboť se eliminuje nutnost
přizpůsobování se různým pravidlům a postupům. Jednotné podmínky zajistí snazší měřitelnost a vyhodnocení
programů podpory. Opatření vycházejí z doporučení Analýzy administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje
a inovací. Ernst & Young, Praha, říjen 2022.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.4.
1.4.5 Možnost přenositelnosti projektů
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny nebyly vznášeny proti
navrhovanému opatření připomínky. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo financí s nástrojem
přenositelnosti projektů nesouhlasilo s odkazem na riziko, že by podpora mohla být poskytnuta někomu, kdo by ji při
standartní proceduře nezískal. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci meziresortního připomínkového
řízení požadovalo, aby přenositelnost projektu byla ošetřena změnou původní smlouvy o poskytnutí podpory.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Podmínky pro přenositelnost projektu jsou v zákoně nastaveny tak,
aby nemohlo dojít k obcházení pravidel výzvy k podávání návrhů projektu. Projekt nelze přenést na osobu, která by
podporu nezískala, pokud by se sama zúčastnila původní výzvy k podávání návrhů projektů. Tato záruka je zakotvena
v § 72 odst. 2 písm. a) návrhu zákona. Obdobná pravidla se uplatňují i u změn smluv uzavřených na základě
provedených zadávacích řízení (viz § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ). Připomínce MŠMT bylo vyhověno - do § 72 byl
vložen nový odst. 3 ve znění: “Udělí-li poskytovatel souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, uzavře
s původním i novým příjemcem písemnou dohodu, která obsahuje alespoň úpravu práv a povinností všech smluvních
stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi
původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře.“
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.5.
1.4.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci
účelové podpory
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny probíhala debata ohledně
specifikace integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory. V rámci meziresortního připomínkového řízení
kladla připomínková místa (zejména MMR, TA ČR ad.) v souvislosti s návrhem nového integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory a přechodem na nový informační systém pro výzkum, vývoj a inovace otázky týkající
se dostatečnosti a transparentnosti vysvětlení procesu a vyžadovala důkladnější analýzy. Technologická agentura ČR
upozorňovala jak v rámci pracovní skupiny, tak v rámci meziresortního připomínkového řízení, že vyvíjí s využitím
moderních způsobů (DevOps a technologií mikroslužeb dodávaného v režimu multivendor) nový informační systém
SISTA. Ministerstvo kultury navrhlo ustanovení k integrovanému prostředí pro administraci účelové podpory ze zákona
přímo vypustit.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Překladatel provedl provedení důkladné úvodní vyhodnocení
a porovnání všech variant a jejich dopadů. Podrobnější analýza a mapování by měly být součástí samotné přípravy
integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory. Rozhodování o výběru přípravy integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory se uskutečnilo nikoli pouze podle nákladů, ale i podle zákonnosti a nezbytnosti.
S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů,
nejistotě v následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti funkčního systému. Zachování
současného stavu by nevedlo k dosažení stanovených cílů. Navíc je tato varianta z dlouhodobé perspektivy nejdražší.
U vybrané varianty integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (při IS VaVaI) jde o optimálně
74
ekonomickou variantu, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku nového
jednotného informačního systému. Tato varianta je realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo
vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy.
Co se týče systému SISTA, v rámci přípravy návrhu zákona a RIA byla předkladatelem posouzena možnost využít
toho, co bylo dosaženo při vývoji SISTA a navázat tak na dosavadní úsilí Technologické agentury v tomto směru.
Při tomto vyhodnocení však předkladatel dospěl k závěru, že rizika spojená s využitím nástroje SISTA pro budoucí
výstavbu informačního systému pro administraci účelové podpory jsou neakceptovatelná. Důvodem je nevyhovující
smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit. Všechna opatření vycházejí z doporučení Analýzy
administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vytvoření kompromisní varianty,
na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory
nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.6.
1.4.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci jednání pracovní skupiny pro přípravu zákona
byla diskutována i problematika vědecké diplomacie, jako možné součásti mezinárodní spolupráce. V rámci
meziresortního připomínkového řízení žádala Grantová agentura ČR personální posílení v souvislosti s opatřeními
z oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ministerstvo zahraničních věcí
požadovalo vypuštění institutu vědecké diplomacie z návrhu zákona.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V současné době se mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů
není předpoklad, že by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze se
umožňuje. Např. GA ČR již realizuje Mezinárodní projekty, Podporu mezinárodní spolupráce pro získávání ERC
grantů, Projekty na principu Lead Agency, TA ČR: Sigma, Delta 2, Kappa – TA ČR; MŠMT: INTER-EXCELLENCE,
INTER-EXCELLENCE II. Jedná se o součást zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu. Zavedením tohoto
opatření do zákona se pouze zjednodušuje proces mezinárodní spolupráce. Náklady na samotné překlady lze
významně snížit využitím překladačů, např. DeepL, což by v běžném styku poskytovatele s uchazeči mělo postačovat.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy.
Připomínku Ministerstva zahraničních věcí požadující vypuštění institutu vědecké diplomacie předkladatel akceptoval
a vědeckou diplomacii vypustil.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.7.
1.4.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Podstatou připomínek je zejména otázka financování
přechodu na veřejnoprávní režim poskytování účelové podpory a s ním související aplikace správního řádu.
Připomínky směřovaly k nedostatečnému odůvodnění a vyčíslení přechodu na veřejnoprávní režim poskytování
účelové podpory. Použití správního řádu při poskytování účelové podpory není u většiny poskytovatelů kontroverzní,
kromě TA ČR a GA ČR, které to výslovně odmítají. Klíčovým tématem/problémem je otázka navýšení finančních
a personálních nákladů při zavedení veřejnoprávního režimu nebo změny některých postupů následkem aplikace
správního řádu. Ministerstvo vnitra uplatnilo k zavedení veřejnoprávního režimu řadu technických připomínek.
Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo, aby byla změněna koncepce vyřizování námitek tak, že by o námitkách
nebylo rozhodováno, ale bylo by vydáváno odůvodněné sdělení podle části čtvrté správního řádu. Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy požadovalo institut námitek zrušit a nahradit jej stávajícím institutem sporů
z veřejnoprávních smluv, případně v zákoně upravit souvztažnost mezi oběma těmito instituty.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: RIA byla doplněna o dílčí analýzu s detailním vyčíslením použití
veřejnoprávního režimu poskytování účelové podpory.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy.
Připomínky Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj k úpravě zavedení veřejnoprávního režimu byly
zapracovány. Připomínky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k problematice vyřizování námitek byly
akceptovány tak, že byla do návrhu zákona doplněna souvztažnost týkající se námitek a sporů z veřejnoprávních
smluv.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.8.
75
1.4.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím
státní správu
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření:
Správní rada TA ČR: V Připomínkách bylo předně požadováno zachování stávající organizační struktury TAČR
(např. MMR, TAČR), a to mj. kvůli nedostatečnému odůvodnění zavedení nové organizační struktury, vyčíslení
nákladů apod. (MMR). Jiná připomínková místa požadovala upřesnit kompetence správní rady (např. MD, AVČR),
jiný způsob obsazení členů správní rady z řad ministerstev, jejichž programy TAČR realizuje (např. MD, MŽP)
či upřesnění právního postavení členů správní rady, kteří reprezentují jednotlivá ministerstva (např. MV).
Služební zákon v GA ČR a TA ČR: Připomínková místa požadovala doplnit do závěrečné zprávy hodnocení dopadů
regulace analýzu, která by prokazovala, že je postavení GA ČR a TA ČR neadekvátní, a že jsou jiné modely mnohem
více přizpůsobeny účelu, pro který se agentury zřizují, MV požadovalo odůvodnit zamýšlenou strukturu GA ČR a TA
ČR. Jádrem připomínek byla otázka precizního vyčíslení potenciálního nárůstu finančních a personálních nákladů
v důsledku začlenění agentur pod jurisdikci zákona o státní službě (např. MMR). Z připomínek vyznívalo, že dopady
přechodu GA ČR a TA ČR do režimu zákona o státní službě nebyly dostatečně odůvodněny a kvantifikovány.
Připomínková místa vyžadovala preciznější specifikaci očekávaných přínosů provedených úprav a důkladné vyčíslení
nákladů spojených s jejich implementací. Ministerstvo vnitra rovněž položilo otázku, proč mají být TAČR a GAČR
samostatné služební úřady, proč nepostačí podřízenost pod jiný ústřední správní úřad a ohledně toho, zda budou
náklady na státní zaměstnance obou agentur hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra na státní zaměstnance.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele:
Správní rada TA ČR: V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně vnitřního
uspořádání. V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního exekutivního orgánu též expertní pomocné
orgány (Vědecká rada, kontrolní rada), které byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního
výzkumu. Důvod jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce odborných
projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí
na přímém řízení agentury. Vědecká rada má pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní
a poradní (např. při projednávání námitek).
V případě Technologické agentury ČR bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu bylo u Grantové agentury
ČR. Důvody pro zavedení tohoto uspořádání byly obdobné jako v případě Grantové agentury ČR. Navrhovaný zákon
v tomto ohledu přináší jedinou významnější změnu a tou je institut správní rady. Tento orgán má reflektovat specifické
úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné resorty. Navrhovaná změna
stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se
značně posunul/rozrostl v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu
a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud
žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další
ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování
či parametrech implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
Způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací se v zahraničí výrazně liší v závislosti
na organizační struktuře, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historickém vývoji jednotlivých zemí, stejně jako
na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách. Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství
srovnání institucí pro oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností formulovat
obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že institut správní rady, který byl
navrhován jako dohledový orgán TA ČR (v rámci MPŘ vypuštěna a nahrazena rozšířeným předsednictvem – viz níže),
stejně jako pozice ředitele (v rámci MPŘ přistoupeno k zachování označení pozice předseda), jež by měl řídit
každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován nezávisle na formě agentury (společnost
s ručením omezeným, nezávislý orgán státní správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum,
orientovaný výzkum).
Dalším významným rysem, který je v otevřených zdrojích zmiňován jako zásadní pro fungování systému výzkumu,
vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování
orgánů státní správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující orgánům státní
správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost
agentur především implementační charakter a není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým
aspektem tohoto uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat stanovenou politiku,
nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany
vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle.
Bez ohledu na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních návrzích projektů, čímž
zůstávají nezávislé. Postavení TA ČR je v současné době unikátní, co do autonomie rozhodování, a dominantní,
co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu v oblasti aplikovaného výzkumu. Navrhovaná změna
reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho vyplývající narůstající objem finančních prostředků ze
státního rozpočtu vyžadují redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a TA ČR. Atribut
nezávislosti, jak je definován výše, není tímto návrhem nijak dotčen.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR a bylo ustoupeno od zřízení
správní rady TA ČR, která byla nahrazena zastoupením vybraných ústředních správních orgánů v rozšířeném
předsednictvu TA ČR.
Služební zákon v GA ČR a TA ČR: Z konzultací s MPSV vyplynulo, že byť jsou rozdílné platové tabulky státních
zaměstnanců spadajících pod zákoník práce nebo pod zákon o státní službě, klíčové je nastavení systemizace
služebních a pracovních míst, a také nastavení způsobu odměňování. To znamená poměr mezi základním tarifním
platem, osobního ohodnocení, příplatku za vedení a řádných, resp. mimořádných odměn. Stanovení dopadu do RIA
76
má tak dvě základní oblasti: optimalizace organizační struktury TAČR a GAČR a implementace nového informačního
systému, který má zvýšit efektivitu práce a tím snížit počet státních zaměstnanců obsluhujících činnosti těchto agentur.
druhou oblastí je výše uvedené nastavení odměňování, tj. nastavení také osobních příplatků, motivačních KPI, ap.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Připomínková místa vznesla celou řadu připomínek k organizačnímu uspořádání GAČR a TAČR a k jejich
kompetencím. Naprosté většině těchto připomínek bylo vyhověno. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.9.
1.4.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci meziresortního připomínkového řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo doplnit odhad nákladů spojených se zavedením zásad etiky ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí. Grantová agentura ČR žádala o revizi RIA v oblasti nákladů na zřízení komise
pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad,
zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu) jsou
součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend.
Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady. Teoreticky by
mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však za to, že půjde
jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění výkonu jejich
agend. Komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu: V předkládaném návrhu zákona je stanoveno, že výzkumná
organizace pro dodržování zásad etiky výzkumu a vědecké integrity MŮŽE zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou
integritu. Obdobně to platí i u poskytovatelů. Tato možnost je fakultativní, není závazná. Předpokládá se, že výdaje
na zavedení etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu
na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné
nadpožadavky nad schválený rozpočet. Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné
(použito slovo „mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně (viz. informace
od AV ČR o 2 až 3 případech ročně). V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů.
Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů
jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady
na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.10.
1.4.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením
souhlasila. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu připomínalo, že např.
rozvoj lidských zdrojů není závislý na nové právní normě a může být řešen již nyní formou lepší koordinace
poskytovatelů, metodických doporučení, změny metodiky hodnocení výzkumných organizací, změny způsobu
přípravy státního rozpočtu či řadou dalších aktivit. Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby hodnocení
dopadů regulace tyto aktivity korektně postihovalo.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Cílem uvedeného opatření je poskytnout poskytovatelům institucionální
podpory jistotu, že hodnocení nezávisí pouze na nákladech a přínosech, ale zohledňuje i další specifické aspekty,
například rozvoj lidských zdrojů, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové úrovně výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí v ČR. S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se předkladatel snažil navrhnout
takové kroky, které odstraní překážky ve využití finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků.
Především se uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory mohli financovat
to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního
a soukromého života atd. Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde
o projektové financování. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1
Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření.
Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci
jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově
zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.11.
1.4.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením v rámci
pracovní skupiny pro přípravu zákona rámcově souhlasila. Proběhla diskuse k tématu „otevřená věda“ vs. ochrana
bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. V rámci meziresortního
připomínkového řízení místopředseda vlády pro digitalizaci a DIA žádali, aby přístup k datům z VaVaI byl co nejširší,
na druhou stranu je třeba dbát ochrany bezpečnostních zájmů státu (viz požadavek bezpečnostních složek)
a problematiku správně vybalancovat.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Z článku 6 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/1024 ze dne 20. června 2019 vyplývá, že „Opakované použití dokumentů je bezplatné.“ Dle recitalu k dané
směrnici (čl. 10, odst. 2) by se závazky měly vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, „které již výzkumní pracovníci,
77
organizace provádějící výzkum, či organizace financující výzkum, zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo
tematického archivu“. Závazky by se tedy měly vztahovat pouze na údaje výzkumu, které jsou již zveřejněné (viz
recital). V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.12.
1.4.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa v rámci pracovní skupiny pro
přípravu zákona s navrhovaným opatřením rámcově souhlasila. V rámci meziresortního připomínkového řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo doplnit odhad nákladů spojených se zavedením nových povinností
spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Grantová
agentura požadovala personální posílení v souvislosti s oblastí řízení rizik.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu)
jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend.
Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady.
Teoreticky by mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však
za to, že půjde jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění
výkonu jejich agend.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy.
V průběhu meziresortního připomínkového řízení byla zohledněna řada připomínek jednotlivých míst, s tím, že vznik
a vyhodnocení bezpečnostní koncepce není nutno provádět i s ohledem na velikosti a charaktery činnosti různorodých
organizaci každý rok, ale až jednou za tři roky, čímž dojde zároveň k minimalizaci nákladů a to i s ohledem na
skutečnost, že se daný požadavek týká pouze příjemců institucionální podpory.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.13.
1.4.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením převážně
souhlasila. Objevila se však diskuse nad termínem transfer, diskutovalo se, zda nevyužít pojem „přenos“ znalostí.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve své připomínce požadovalo „místo pojmu transfer znalostí používat pojem předávání
znalostí, pojem zhodnocování znalostí, nebo pojem přenos znalostí. Jak sám předkladatel uvádí v odůvodnění § 2
odst. 1 písm. d) ve zvláštní části důvodové zprávy, je v českém znění Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a
inovací, C (2022) 7388 final z 19. října 2022 používán pojem předávání znalostí. Alternativou pak může být použití
pojmu zhodnocování znalostí užívaného v českém znění doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022
o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí …“.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Je pravdou, že české znění nového Rámce pro státní podporu výzkumu,
vývoje a inovací předmětný termín označuje jako „předávání znalostí“. Přesto však předkladatel navrhl použít termín
„transfer znalostí“, a to z následujících důvodů:
a) Česká jazyková verze Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je v tomto ohledu terminologicky
nekonzistentní a na jiných místech textu používá termíny „transfer znalostí“ či „transfer technologií“.
b) Nařízení Komise (EU) kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory
za slučitelné s vnitřním trhem (GBER) tento pojem nedefinuje, ale v souvislosti s jinými instituty používá
termín „transfer znalostí“ a nikoli termín „předávání znalostí“.
c) V praxi je běžně používán termín „transfer znalostí“ a nikoli „předávání znalostí“ (např. v Národní politice
výzkumu, vývoje a inovací 2021+ je užit termín „transfer znalostí“; v Metodice hodnocení výzkumných
organizací je používán termín „transfer technologií“; v Programu Sigma je užit termín „transfer poznatků“;
v Programu Gama 2 je užíván termín „transfer znalostí“ a „transfer technologií“ …).
Podle čl. 40 odst. 3 Legislativních pravidel vlády platí, že „Cizích slov lze použít jen výjimečně, jsou-li součástí užívané
právní terminologie, nebo užívá-li se jich běžně v jazyce upravovaného oboru a nelze je dost vhodně nahradit českým
pojmem.“. Jsme toho názoru, že v daném případě jsou tyto podmínky splněny, neboť termín transfer znalostí se běžně
užívá v jazyce upravovaného oboru.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.14.
78
1.4.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona i v rámci
meziresortního připomínkového řízení připomínková místa s navrhovaným opatřením rámcově souhlasila.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů
a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů
a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny
náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje
financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.15.
1.5 Popis cílového stavu
Předkladatel usiluje o zvýšení výkonu a kvality výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí naplněním
následujících věcných cílů:
1) v oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
a) zlepšit koordinaci systému řízení oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
b) propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI,
c) podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zejména mladých výzkumných pracovníků,
d) zjednodušit administrativu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a snížit
administrativní zátěž kladenou na uchazeče a příjemce,
e) posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity jako podmínky pro poskytnutí podpory,
2) v oblasti poskytování podpory
a) uvést režim poskytování účelové podpory do souladu se závěry plynoucími z rozhodovací praxe
správních soudů a s doporučeními veřejné ochránkyně práv,
b) zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
c) zavést nový nástroj účelové podpory inovací a zajistit větší flexibilitu při poskytování účelové podpory,
d) návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory včetně
hodnocení jejich dopadů,
e) zapojit do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí další zdroje soukromého
financování,
f) zavést přenositelnost projektů jako jeden z nástrojů na podporu mobility výzkumných
pracovníků,
g) podpořit transfer znalostí,
3) v oblasti otevřené vědy a poskytování informací
a) podpořit popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
b) zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím v souladu s evropskými směrnicemi
a doporučeními
c) zavést integrované prostředí pro administraci účelové podpory* a napojení IS VaVaI na veřejné
registry
4) v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu a řízení rizik zvýšit institucionální odolnost
výzkumných organizací proti nežádoucím vlivům.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo upuštěno od původního cíle vytvořit jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory a bylo přistoupeno k alternativní variantě, která
rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a úsporám na straně příjemců účelové podpory.
Tato varianta spočívá v zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které umožňují dálkový přístup, poskytování digitálních služeb a zajišťují autentizaci a identifikaci
uživatelů.
79
Na základě identifikovaných a výše popsaných problémových oblastí byly stanoveny
konkrétní cíle jejich řešení v předkládaném zákoně:
1. Zvýšit inovační výkonnost České republiky
2. Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI
3. Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
4. Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory
5. Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů (přenositelnost projektů)
6. Snížit administrativní náročnost a zajistit naplnění práva na digitální služby při poskytování
účelové podpory*
7. Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích
8. Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory
9. Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky
ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
10. Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve VaVaI a transferu znalostí
11. Zajistit rozvoj lidského potenciálu a kariéry výzkumných pracovníků
12. Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
13. Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
14. Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí
15. Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
* Původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo kompromisně
nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které by umožňovaly dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Každý z těchto systémů by měl zajistit prokázání totožnosti uživatele služby prostřednictvím elektronické
identifikace, autorizaci digitálních úkonů a možnost zpětně ověřit, že uživatel skutečně souhlasil
s provedením těchto úkonů.
1.5.1 Zvýšit inovační výkonnost České republiky
Inovační výkonnost České republiky stále nedosahuje tempa inovační výkonnosti EU, i když se postupně
zlepšuje. Hlavním cílem je proto zvýšit inovační výkonnost republiky a zařadit ji tak mezi inovační lídry.
Současně je důležité zajistit optimální podmínky pro všechny fáze inovačního procesu. Jednoduchý
a flexibilní proces podpory inovací by měl poskytovat finanční podporu inovacím bez zbytečné
administrativní zátěže jak pro poskytovatele, tak pro příjemce. V inovační oblasti hraje nejdůležitější roli
čas, proto je nezbytné vytvořit podmínky, které umožní rychlou reakci na aktuální potřeby společnosti
i vlády. Snahou je snížit administrativní zátěž, zrychlit proces od podání návrhu projektu po jeho realizaci,
poskytnout větší flexibilitu při realizaci programů a projektů a zavést možnost zpětného financování
projektů, podpořit zvýšení podílu soukromých výdajů na VaVaI, což přispěje k podpoře inovací
a zhodnocování výsledků. Nově mají být také zavedeny programy účelové podpory pro více
poskytovatelů, programy zaměřené na řešení aktuálních společenských výzev a hrozeb a programy
podporující popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Podpora inovací je zahrnuta
v různých strategických dokumentech a je důležité ji promítnout i do legislativní úpravy. Rozšíření zákona
o podporu inovací a transferu znalostí souvisí také s možností využití jiných forem podpory než dotace.
Tyto formy podpory jsou již známé v našem legislativním prostředí díky zákonu č. 218/2000 Sb. a zákonu
č. 47/2002 Sb. Je proto pouze posledním krokem v řetězci umožnit tyto formy podpory i v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací.
80
1.5.2 Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI
Nová právní úprava má za cíl propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s dokumenty
poskytovatelů a výzkumných organizací. Klíčovým prvkem je spojení strategického rámce
s hodnoticím systémem, poskytováním podpory a vyhodnocováním efektivity vynaložených
finančních prostředků. Společně s aktualizací Metodiky hodnocení 2017+, která slouží jako základ
pro alokaci institucionálních prostředků pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, má tato právní
úprava přispět k efektivitě, posílení důvěry, transparentnosti a nestrannosti systému.
1.5.3 Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a
transferu znalostí
Cílem je uspořádat a zařadit institucionální a účelovou podporu do vhodných kategorií, které
odpovídají jejich povaze a skutečnému využití. Tato změna se zaměřuje zejména
na administrativní aspekt a má za následek zvýšení transparentnosti při poskytování veřejných
finančních prostředků pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Jejím cílem není přímo
zvýšení konkurenceschopnosti nebo efektivity, ale spíše zlepšení administrativních procesů
a transparentnosti ve veřejném financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
1.5.4 Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení
programů účelové podpory
1.5.4.1 Rozdělování prostředků účelové podpory
Cílem je optimalizovat rozdělování finančních prostředků účelové podpory prostřednictvím pružných
a zrychlených způsobů přijímání návrhů projektů a jejich vyhodnocováním.. Cílem je i možnost
jednoduchým, časově přijatelným a flexibilním způsobem optimalizovat již schválený program
v případě naléhavé potřeby nebo schválit nový program. Dále je snaha přesněji zacílit
a formulovat navazující programy tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity a byla zajištěna
kontinuita financování.
1.5.4.2 Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich
dopadů
Jen pečlivě připravené programy a správně nastavené a optimalizované mechanismy hodnocení
mohou vést ke zlepšenému rozdělování zdrojů a současně zlepšit reakci na závěry hodnocení
během realizace programu i po jeho skončení.
1.5.5 Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů díky přenositelnosti
projektů
Cílem úpravy je umožnit výzkumným pracovníkům a týmům získat optimální podmínky
pro řešení svých projektů, i pokud se objeví lepší možnosti na jiném pracovišti nebo za jiných
okolností. Tím se má zvýšit motivace výzkumných organizací k poskytování vhodného zázemí
a vybavení pro své výzkumné pracovníky, aby nedocházelo k jejich odchodu na jiná
pracoviště.
1.5.6 Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí
pro administraci účelové podpory
* Kompromisní varianta, která navrhuje namísto původního záměru vytvořit jednotné integrované
prostředí pro administraci účelové podpory, zachovává samostatné informační systémy jednotlivých
poskytovatelů. Jednotlivé informační systémy poskytovatelů by měly umožňovat dálkový přístup a
poskytování digitálních služeb, které by poskytovalo původně navrhované jednotné prostředí, avšak
bez jejich úplné integrace do jednoho systému. Každý z informačních systémů poskytovatelů by měl
splňovat požadavky na elektronickou identifikaci uživatele, autorizaci digitálních úkonů a zajištění
možnosti zpětně ověřit, že uživatel dal souhlas k jejich provedení. Tento přístup by měl zajistit naplnění
dikce zákona o právu na digitální služby i v oblasti poskytování účelové podpory a doplnit další
nástroje, které povedou ke snížení administrativní zátěže u příjemců i poskytovatelů účelové podpory.
81
Snahou je optimalizovat a zefektivnit administrativní procesy a tím snížit nároky,
jak na poskytovatele, tak na příjemce. Proces podávání a vyhodnocování návrhů projektů
bude zjednodušen. Pro uchazeče o účelovou podporu se sníží administrativní zatížení
při prokazování způsobilosti a podávání návrhů projektu. Informace, které jsou již dostupné
v informačních systémech veřejné správy, nebudou od uchazečů vyžadovány opakovaně.
Ze studie administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací z roku 202249 vyplynula
konkrétní doporučení pro sjednocení pravidel, mimo jiné:
Propojení informačních systémů s veřejnými registry a dalšími infomačními systémy
státní správy.
Přenesení zodpovědnosti ověřovat způsobilost uchazečů na poskytovatele tam, kde je
to možné a stát již těmito informacemi disponuje.
Prověření kapacit jednotlivých poskytovatelů k tomu, aby byly pro efektivní administraci
hodnotícího procesu dostatečné a napříč poskytovateli odpovídající výši prostředků
a počtu administrovaných návrhů a projektů.
Flexibilnější nastavení pravidel ohledně oznamování nových skutečností do 7 dnů
od jejich vzniku.
Koordinace finanční kontroly různých kontrolujících institucí tak, aby u jednoho
příjemce neprobíhaly paralelně nebo kontinuálně.
Vytvoření jednotného a intuitivně ovladatelného informačního systému nezávislého
na jednotlivých poskytovatelích.
Vypracování a sjednocení všeobecných standardů hodnoticích procesů.
Explicitní popis změn v zadávací dokumentaci oproti předchozím rokům/výzvám.
Zpřehlednění, lepší čitelnost a pochopitelnost zadávací dokumentace, pro čtenáře
snadno pochopitelné a jasné, bez nutnosti hledat další informace v zákonech nebo
pravidlech.
Zveřejňování harmonogramu s dostatečným časovým předstihem, i když jsou výzvy
vyhlašovány pravidelně.
Zveřejňování orientačního harmonogramu všech veřejných soutěží na jednom místě,
případně upravení VES, aby byl uživatelsky přívětivý a poskytoval aktuální a jednotné
informace, na které se uchazeči mohou spolehnout.
Hlavní cíle nové úpravy, vycházející z výše uvedené studie jsou:
Posílení zásady, že pokud již státní správa nějaké údaje má k dispozici, neměla by je znovu
vyžadovat (zákon zjednoduší prokazování způsobilosti a důsledně uplatní zásadu využívání
informací o uchazeči, dostupných ve veřejných seznamech a registrech).
Zavedení zásady primární důvěry, která je spojena s následnými sankcemi při jejím
porušení.
Sjednocení podmínek poskytování podpory tam, kde je to možné.
Zjednodušení náročnosti procesu administrace podpory.
Posílení vypovídací hodnoty Informačního systém výzkumu, vývoje a inovací.
1.5.7 Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a
inovacích
Cílem je umožnit přímá jednání ústředních a jiných správních úřadů s rovnocennými partnery
ve specifických oblastech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na mezinárodní úrovni.
Tím se přispěje k naplňování cílů Národní politiky VaVaI, spolupráci při řešení globálních
výzev, sdílení znalostí a zdrojů, vzdělávání a rozvoji trhů a konkurenceschopnosti ČR. Cílem
je také vytvořit atraktivní prostředí pro provádění špičkového výzkumu, vývoje, inovací
49 Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst & Young, Praha, říjen 2022.
82
a transferu znalostí v ČR a získat uznání českých výzkumných týmů jako vyhledávaných
partnerů pro významné zahraniční odborníky. ČR by se měla aktivně zapojovat
do mezinárodních aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které se zaměřují
na témata a výzvy s vysokou socioekonomickou relevancí na regionální i globální úrovni.
Důraz je kladen na synergické využívání národních a zahraničních zdrojů a kapacit
na mezinárodní úrovni, včetně internacionalizace velkých výzkumných infrastruktur v ČR.
1.5.8 Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory
V souladu s citovanou rozhodovací praxí správních soudů a v souladu s doporučením
veřejné ochránkyně práv je cílem, aby dosavadní hybridní režim kombinující prvky
soukromoprávní a veřejnoprávní byl nahrazen plně veřejnoprávním režimem. Poskytování
účelové podpory má být významnou měrou sjednoceno s poskytováním jiných dotací
a návratných finančních výpomocí podle rozpočtových pravidel. Jedinou významnější
odchylkou má být umožnění opravných prostředků proti rozhodnutím o zamítnutí podpory.
1.5.9 Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické
agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
1.5.9.1 Grantová agentura České republiky
Bez podstatné změny v porovnání se současným stavem zůstane postavení Grantové
agentury ČR jako samostatné agentury zřízené zákonem. Nebyl shledán důvod pro změnu její
nezávislosti a pro posílení vlivu státních orgánů vykonávajících státní správu na činnost
Grantové agentury ČR. I z poznatků získaných ze zahraničí je zřejmé, že agentury financující
základní výzkum jsou státem ovlivňovány málo, dohled se omezuje na řešení problémů,
stížností, obecného dodržování zákonem předepsaných procedur apod. Na druhou stranu ani
agentury podporující základní výzkum nejsou absolutně nezávislé a státy vykonávají vliv
prostřednictvím státních politik a strategií, které se týkají základního výzkumu, nastavením
pravidel legislativní cestou a prostřednictvím zpráv a hodnocení. Proto je snaha posílit dohled
nad Grantovou agenturou ČR. Zároveň budou zaměstnanci Grantové agentury ČR, kteří
vykonávají činnosti uvedené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě převedeni pod státní
službu, čímž se naplní dikce zákona o státní službě.
1.5.9.2 Technologická agentura České republiky
Cílem je změna v řízení Technologické agentury ČR, navazující na dohodu Ministerstva
průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR, schválené RVVI 50 , která se týkala
realizace programů jiných ministerstev. Zároveň budou zaměstnanci Technologické agentury
ČR, kteří vykonávají činnosti uvedené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě převedeni
pod státní službu, čímž se naplní dikce zákona o státní službě.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR a bylo
ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR, která byla nahrazena zastoupením ústředních
správních orgánů v předsednictvu TA ČR.
1.5.10 Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí
Cílem je začlenit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí do právního rámce a stanovit povinnosti výzkumných organizací zajistit dodržování
zásad etiky, vědecké integrity a dobré vědecké praxe.
50 Navrženo dle dohody MPO – TA ČR na základě materiálu Rady ze dne 28. dubna 2018 č. 335/A4.
83
1.5.11 Zajistit rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Cílem úpravy je zlepšit personální management v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí a podporovat udržitelnost vědeckých kariér prostřednictvím vylepšení podmínek
pro rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Také se snaží vytvořit prostředí, které
podporuje setrvání nebo zapojení žen ve výzkumném prostředí a motivuje absolventy
k dalšímu rozvoji ve vědecké činnosti. Cílem je také poskytnout poskytovatelům účelové
podpory jistotu, že hodnocení projektů nezávisí pouze na nákladech a přínosech,
ale zohledňuje i další specifické aspekty, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové
úrovně výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR.
1.5.12 Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
Cílem je provedení mírných úprav při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady
(ES) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací
veřejného sektoru. Tato úprava má zajistit podporu otevřeného přístupu k vědeckým
informacím v souladu s požadavky zakotvenými v Doporučení Komise (EU) 2018/790
a efektivnější transpozici směrnice (např. ve formě uložení povinnosti ukládat vědecké
publikace v institucionálních nebo tematických úložištích, kterážto je ve směrnici předvídána,
není však výzkumným organizacím výslovně uložena).
1.5.13 Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí
Cílem je prosazovat odpovědné jednání všech subjektů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí. Toto zahrnuje ochranu bezpečnostních zájmů státu, řízení rizik a zvýšení
institucionální odolnosti výzkumných organizací. Zvláštní důraz je kladen na spolupráci výzkumných
organizací s domácími a zahraničními partnery a posílení povědomí příjemců veřejné podpory
o potřebě prevence nežádoucího vlivu třetích stran. Hlavním účelem je předcházet skrytému
ovlivňování výzkumu a vzdělávání v ČR, zabránit nežádoucímu přenosu citlivých informací a
znalostí, podporovat opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, hodnocení rizik partnerů, zajištění
ochrany bezpečnostních zájmů státu při zahraničních cestách výzkumných pracovníků, zvýšení
povědomí o bezpečnosti výzkumu a vnitřních hrozbách transferu znalostí.
1.5.14 Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí
Cílem je odstranění překážek transferu znalostí na všech úrovních inovačního systému, včetně
výzkumných organizací a jednotlivých výzkumníků. Hlavním záměrem je posílit transfer
znalostí a zhodnocování výsledků výzkumu, podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým
sektorem, usnadnit nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací a zároveň posílit
financování výzkumu, vývoje a inovací ze soukromých zdrojů. Transfer znalostí by měl být
neodmyslitelnou součástí rozvoje výzkumného a vzdělávacího systému v ČR.
1.5.15 Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí
Cílem nových úprav je vytvořit systémové nástroje pro šíření výsledků výzkumu a vývoje mezi
veřejností s cílem zlepšit informovanost a dostupnost informací, zatraktivnit vědeckou kariéru pro
mladé lidi, zvýšit technologickou gramotnost, podporovat vědecké bádaní a kreativní myšlení a
posílit orientaci na vyšší formy inovací v rámci zachování konkurenceschopnosti. Hlavním cílem
popularizace výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je poskytovat informace o
aktivitách v této oblasti odborné a široké veřejnosti, stimulovat zájem společnosti o tato témata a
získávat finanční prostředky pro tyto sektory z veřejných i soukromých zdrojů a potenciální
výzkumné pracovníky. Popularizační aktivity by měly být, stejně jako transfer znalostí,
neodmyslitelnou součástí rozvoje výzkumného a vzdělávacího systému v ČR.
84
1.6 Zhodnocení rizik
V následujících kapitolách provedl předkladatel komplexní zhodnocení rizik souvisejících
s nepřijetím nového právního předpisu, stejně jako možných rizik spojených s jeho
implementací.
1.6.1 Chybějící nástroje podpory inovací
Nedostatečná právní úprava mechanismů inovačních aktivit, včetně dalších nástrojů podpory,
které evropské předpisy umožňují, by i nadále bránila v rozvoji české ekonomiky. S tím souvisí
i riziko málo účinného transferu znalostí od výzkumných organizací k potenciálním uživatelům
a snížení konkurenceschopnosti. Významným rizikem je i nízká vazba mezi základním
a aplikovaným výzkumem na straně jedné a inovacemi na straně druhé. Vynakládané prostředky
na výzkum, vývoj, inovace se příliš neprojevují v podobě inovací a podpoře hospodářského růstu,
ale směřují spíše k tvorbě publikací. Řešení problému se ukazuje jako naléhavé, neboť v současné
ekonomické situaci lze přetrvávající pozici ČR ve vztahu k vyspělým zemím Evropské unie,
ale i dalším mimoevropským zemím, začít posilovat uplatněním výsledků výzkumu, vývoje
a inovací v praxi.
Rizika chybějících nástrojů podpory inovací (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná podpora inovací může mít vážné důsledky pro vývoj nových produktů a technologií,
zpomalení tempa výzkumu a vývoje, nedostatek zdrojů na financování výzkumu a vývoje a odliv
talentovaných pracovníků. To s sebou nese i negativní dopad z hlediska zajištění odolnosti
společnosti a eliminace bezpečnostních rizik.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinášet teoretické riziko, že nové nástroje
financování nebudou efektivně využity nebo že nebudou dostatečné pro dosažení zamýšlených
inovačních cílů. Implementace nových technologií a inovativních postupů může být spojena
s technologickými riziky, které mohou zahrnovat nedostatečnou spolehlivost nových technologií,
potřebu dalšího vývoje nebo obtíže s jejich integrací do existujících systémů. Inovační opatření
mohou s sebou přinášet změny trhu, které mohou být rizikové pro organizace nebo odvětví. Nové
produkty mohou narážet na nedostatečnou poptávku, odmítání ze strany zákazníků nebo
konkurenční tlaky. Implementace inovací může vyžadovat organizační změny a nutnost
přizpůsobení, což může být spojeno s rezistencí nebo nedostatečným zapojením veřejnosti
do inovačního procesu. Nové inovace mohou čelit i právním a regulačním rizikům, např. porušení
patentových práv, nedodržení předpisů týkajících se ochrany osobních údajů nebo nedostatečná
souladnost s předpisy v odvětví. Všech těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona (např. institucionální odolnost, provázanost koncepčních
dokumentů, propagace a popularizace výzkumu a vývoje, zásady etiky, vědecké integrity a dobré
vědecké praxe…).
85
1.6.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI
Absence provázání koncepčních dokumentů na různých úrovních s hodnocením a poskytováním
podpory může znamenat riziko nemožnosti dosáhnout nezávislosti, objektivity a efektivity
financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Beze změn nebude možné
vyhodnocovat efektivitu přínosů jednotlivých nástrojů finanční podpory a následně
je optimalizovat. Nedostatečná legislativní úprava strategického rámce podpory výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí znemožňuje klást větší důraz na průlomové oblasti jednotlivých
vědních oborů.
Rizika chybějící provázanosti koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI (nepřijetí nové
právní úpravy):
Pokud nebude ukotvený a provázaný koncepční a strategický rámec systému VaVaI, může
to znamenat riziko neúčelného vynakládání finančních i lidských zdrojů. Nedostatečné koncepční
provázání systému může znamenat i riziko nízké kvality výzkumných výstupů, které nebudou
zajímavé pro další výzkum, pro průmysl ani pro veřejnost. Dalším rizikem je neschopnost rozvíjet
inovace a nedostatečné pochopení problémů, což brání dalšímu vylepšování existujících procesů
a technologií.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinášet teoretické riziko nedostatečně jasné vize
a formulační nejednoznačnost koncepčních dokumentů, která může způsobovat nejasnosti.
Dalším rizikem je nedostatečná komunikace a spolupráce, kterou vyžaduje správná provázanost
dokumentů, také by se mohlo stát, že koncepční dokumenty budou pojaty pouze formalisticky
a povrchně a konečně implementace provázanosti koncepčních dokumentů může vyžadovat
dodatečné zdroje a kapacity. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané
legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných
do zákona (např. provázanost koncepčních dokumentů výzkumné organizace, hodnocení
výzkumných organizací, rámcovým vymezením obsahu dokumentů v podzákonných normách…).
86
1.6.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a
transfer znalostí
Rizika nedostatečně přehledného členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer
znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Riziko spojené s touto změnou není velké. Na samotný proces poskytování podpory nemá tato
úprava žádný vliv, neomezí nijak práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců. Úprava souvisí
výhradně s vykazováním institucionální, systémové a účelové podpory.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nepochopení rozdělení
a vykazování podpory ze strany poskytovatelů nebo ze strany příjemců. Tohoto rizika si je
předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit
prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona nebo např. vysvětlením
členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v důvodové zprávě.
1.6.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory
Rizika nevyhovujícího způsobu rozdělování prostředků účelové podpory
a nedostatečného hodnocení programů účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
V případě setrvání u jednoho způsobu poskytování účelové podpory (nyní veřejná soutěž
a dotace) hrozí riziko nemožnosti odpovídajícím způsobem podporovat inovace a transfer, což
jsou oblasti, které vyžadují dostatečně pružný způsob poskytnutí podpory. Nástroje vhodné pro
změnu situace dosud v české legislativě chybí nebo jsou zcela nedostatečné. Nebude i nadále
možno zlepšit hodnocení programů a zavést hodnocení jejich dopadů.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést rizika nedostatku vhodných měřitelných
ukazatelů pro objektivizaci hodnocení dopadů programů a projektů, zpoždění v časovém
hodnocení (hodnocení dopadů může být zdlouhavý proces, který vyžaduje časový odstup pro
získání relevantních dat a informací), omezená dostupnost dat, problémy s kauzalitou (určení
příčinné souvislosti mezi programy/projekty a jejich dopady může být náročné, existuje riziko
připisování dopadů programů/projektů bez dostatečného důkazu příčinného vztahu). Existuje
i riziko subjektivního hodnocení ze strany hodnotitelů, kde rozdílné přístupy mohou vést k různým
výsledkům hodnotitelů. Všech těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona a tato rizika budou též minimalizovaná činností Rady
pro výzkum, vývoj a inovace, která bude přípravu a naplňování metodiky hodnocení
výzkumných organizací a zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, resp.
testovacích a experimentálních infrastruktur koordinovat.
87
1.6.5 Absence přenositelnosti projektů
Rizika absence přenositelnosti projektů (nepřijetí nové právní úpravy):
Přenositelnost projektů náleží k oblastem s malou mírou rizika. V tomto případě jde o zlepšení
podmínek pro provádění výzkumných činností a zvýšení efektivnosti vynaložených veřejných
prostředků v případech, kdy není možné dokončit řešení projektu na pracovišti původního
příjemce. Jde také o zvýšení konkurence mezi výzkumnými organizacemi a posílení mobility
výzkumných pracovníků. Přetrvávající absence přenositelnosti projektů se může projevit v další
stagnaci přirozené mobility výzkumných pracovníků a naopak se zvyšuje riziko odlivu kvalitních
výzkumných pracovníků do zahraničí.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést rizika kontextuálních rozdílů při přenášení
projektů k jinému příjemci (např. rozdíly ve vnitřním prostředí pracovišť, „firemní“ kultuře
a vybavení), která mohou ovlivnit úspěšnost projektu a vyžadovat přizpůsobení projektu novému
prostředí. Rizikem je nesprávné vyhodnocení kvalitativní úrovně nového příjemce. Existuje i riziko
nedostatečné podpory ze strany poskytovatelů, původních příjemců a dalších účastníků
a následné problémy s financováním, zdroji a schvalováním. Nedostatečná komunikace
(nedostatečné sdílení informací o projektu a jeho cílech) a malé zapojení relevantních stran
mohou také ovlivnit přenositelnost projektu. Přenášení projektů může vyžadovat i dodatečné
zdroje a kapacity, stejně jako dostatečnou přípravu a jejich nedostatek, stejně jako chybějící
analýza před přenášením projektu může vést k nepředvídaným problémům a rizikům. Všechna
tato rizika bral předkladatel návrhu zákona v úvahu a v předkládané legislativě se je snažil co
nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např.
přenositelnost projektů po dohodě všech zúčastněných).
88
1.6.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro
administraci účelové podpory*
Nedostatečná právní úprava bude znamenat riziko přetrvávání stagnace dalšího rozvoje
systému, což konstatovala i Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje
a inovací51.
Rizika přetrvávání administrativní náročnosti a absence integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
Přetrvávající zvýšená administrativní zátěž představuje riziko pokračujících bariér úspěšného
dokončování projektů nebo jejich zpožďování, zvýšené náklady při nutnosti zaměstnat více
administrativních pracovníků, omezené využití času výzkumných pracovníků na skutečný
výzkum a vývoj nebo snižování jejich kreativity při plnění administrativních povinností
a důsledkem může být omezená konkurenceschopnost (menší výzkumné týmy nebudou
schopny konkurovat větším výzkumným týmům a organizacím, které mají více zdrojů
na administrativu).
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
1. Integrované prostředí pro administraci účelové podpory: Implementace nových opatření
s sebou může přinést teoretická rizika složité implementace přecházení na integrované prostředí
pro administraci (koordinace a integrace různých systémů, dat a procesů), což může zpomalit
samotnou implementaci a zvýšit náklady, nedostatečná flexibilita a přizpůsobivost a omezit
efektivitu a účinnost (pokud nebude systém dostatečně modulární a pokud nebude možné
upravovat procesy podle specifických potřeb a požadavků poskytovatelů, uchazečů a příjemců).
Další riziko představuje ztráta dat a informací při migraci na nové integrované prostředí, což může
mít negativní dopad na kontinuitu projektů a ztrátu důležitých informací. Nedostatečná robustnost,
odolnost a bezpečnost je dalším případným rizikem zavedení integrovaného prostředí pro
administraci (ohrožení kontinuity provozu) a konečně potřeba školení a podpory uživatelů u nově
zavedeného integrovaného prostředí pro administraci. Riziko může představovat i případná
omezená konektivita a dostupnost služeb způsobená možným zahlcením internetového prostředí
Úřadu vlády ČR.
2. Zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů: Zachování
stávajících informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých
poskytovatelů přináší několik rizik. Prvním z nich je roztříštěnost systémů, která může vést
k neefektivnímu sdílení dat a problémům s kompatibilitou mezi různými subjekty, což
prodlužuje administrativní procesy a zvyšuje jejich náklady. Tato fragmentace ztěžuje
koordinaci na národní úrovni a omezí schopnost efektivního dohledávání a kontrolních
mechanismů. Dalším rizikem je nejednotný přístup k bezpečnosti a ochraně dat, kdy různí
poskytovatelé mohou mít odlišné standardy, což může vést k nerovnoměrné ochraně citlivých
údajů.
Všech výše uvedených rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané
legislativě i v návaznosti na realizaci cílů Koncepce Informačního systému výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací 2021 - 2025 se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím
nových nástrojů zakomponovaných do zákona a bližší specifikací v podzákonných normách.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla původní myšlenka jednotného
integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory nahrazena kompromisní variantou,
která zachovává informační systémy jednotlivých poskytovatelů s dálkovým přístupem
a digitálními službami.
51 Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022
89
1.6.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí
Pokud nebude umožněna podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí i dalším poskytovatelům podpory, jednotliví poskytovatelé nemohou flexibilně
navazovat pracovní vztahy se svými rezortními partnery a zejména bilaterální možnosti spolupráce
výzkumných organizací s jejich zahraničními partnery zůstanou i nadále omezené. Toto omezení
se stále více ukazuje jako nelogické, vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce má příznivý
vliv na kvalitu prováděného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Absence legislativního ukotvení mechanismů podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí znemožní rozvoj spolupráce v oblasti VaVaI, ztíží praktické
nastavování programů i respektování mezinárodní praxe a zapojení zainteresovaných skupin
mezinárodních aktérů a bude mít negativní dopad na excelenci ve smyslu být mezinárodně
konkurenceschopný.
Rizika přetrvávání centrálního zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
(nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji může znamenat riziko omezené
rozmanitosti výzkumných témat, dostupnosti zdrojů, využití výsledků výzkumu a výměny
názorů a myšlenek. Celkově vede nedostatečně rozvíjená mezinárodní spolupráce k riziku
negativního dopadu na celkový pokrok ve vědě a výzkumu.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zhoršení koordinace
mezinárodní spolupráce mezi různými institucemi a zeměmi, což může vést k nedostatečnému
sdílení informací, plánování a duplicitám. Další rizika představují rozdílné standardy a přístupy,
finanční nerovnováha v realizaci projektů a aktivit, komunikační bariéry, které mohou vést
k nedorozuměním, zpožděním a obtížím v komunikaci mezi partnery a riziko ztráty centrálního
vedení, což může vést k roztříštěnosti jednotlivých aktivit a projektů. Těchto rizik si je předkladatel
návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit
prostřednictvím nástrojů zakomponovaných do zákona (např. koordinační role MŠMT, MPO,
RVVI a MZV.
90
1.6.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
Rizika přetrvávání absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory (nepřijetí nové
právní úpravy):
Návrh na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory vyplývá z rozsudků Nejvyššího
správního soudu. V tomto případě je nutné klást důraz na respektování usnesení soudů.
Opačný postup by poškozoval dobré jméno ČR a její státní správy. Dalším rizikem
je nevyužívání opravných prostředků.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zvýšeného využití
opravných prostředků ze strany uchazečů o účelovou podporu, kterým nebyla podpora udělena
a tím i zvýšení finanční, personální a časové náročnosti u poskytovatelů. Tohoto rizika si je
předkladatel návrhu zákona vědom, ale očekává se pouze přechodné zvýšení využití
opravných prostředků ze strany žadatelů o podporu, které bude mít za následek precizaci
a zkvalitnění praxe přidělování účelové podpory.
1.6.9 Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky
a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům
vykonávajícím státní správu
Rizika nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní
správu (nepřijetí nové právní úpravy):
Některé činnosti vykonávané Grantovou agenturou České republiky a Technologickou agenturou
České republiky jsou uváděny v zákoně o státní službě mezi činnostmi vykonávanými
zaměstnanci ve služebním poměru. U poskytovatelů, kteří jsou ústředními správními úřady,
tyto činnosti vykonávají zaměstnanci ve služebním poměru. V případě obou agentur tomu tak
není. Pokud by skutečnost zůstala neřešena, znamenalo by to s vysokou pravděpodobností riziko
nedodržení platné legislativy.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zvýšeného zatížení
v podobě organizačních změn, které mohou mít vliv na strukturu agentur, interní procesy
a pracovní potupy. Přechod pod zákon o státní službě může mít dopad na personální záležitosti
(například může dojít ke změně pracovních pozic, kritérií pro zaměstnávání, přehodnocení
odměňování atd.), které mohou vyvolat obavy a nespokojenost u zaměstnanců, zejména pokud
nebudou dostatečně připraveny a komunikovány. Dalším rizikem může být nedostatečná příprava
a nedostatek školení, který může vést k chybám a neefektivitě práce, zvýšení určité míry
administrativy a úbytku know-how u zaměstnanců, kteří nebudou ochotni nebo schopni pracovat
v nových podmínkách státní služby. Nová struktura vedení Technologické agentury ČR může
znamenat zpočátku větší zatížení v oblasti nastavování nových procesů při vzniku nové řídicí
struktury. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom, ale očekává se pouze dočasný
dopad tohoto opatření a plná součinnost GA ČR a TA ČR při implementaci tohoto opatření.
91
1.6.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Otázky etiky a integrity výzkumné činnosti při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí nabývají na důležitosti s tím, jak stoupá důraz na zodpovědné chování
příjemců podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Stát má zájem na tom, aby veřejné
prostředky byly vynakládány v souladu s etickými principy a zásadami vědecké integrity a aby bylo
zřejmé, že neetické chování nemá být tolerováno.
Rizika absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečné ukotvení etických zásad a zásad vědecké integrity může vést k úbytku důvěry ve
vědecký výzkum, instituce a vědce. To může mít negativní dopad na důvěryhodnost výzkumných
organizací a ovlivnit podporu a financování výzkumných projektů. Pokud nebudou etické zásady
a vědecká integrita stanoveny a uplatňovány, může dojít k porušování práv a nedostatečné
ochraně účastníků výzkumu. Nedostatečná definice souhlasu, nedostatečná ochrana soukromí a
transparentnost účelu a postupů výzkumu mohou vést k narušení integrity účastníků. Může se
zvýšit riziko zneužití dat a informací získaných během výzkumu, jejich úniku, neoprávněného
přístupu nebo jejich využití v rozporu se souhlasem účastníků. Neexistence legislativního ukotvení
etických zásad a vědecké integrity může způsobit i systematickou chybu nebo zkreslení
ve výsledcích výzkumu a to může vést k nespolehlivým nebo zkresleným výsledkům, dále může
přetrvávat riziko personální provazby poskytovatelů účelové podpory s institucemi, které se o
podporu ucházejí a jiného neetického jednání. Etické zásady a vědecká integrita hrají roli také při
zajištění reprodukovatelnosti výzkumu. Pokud není dostatečně zdokumentováno, jakým
způsobem byl výzkum prováděn, jak byla data získána a jaké postupy byly použity, může být
obtížné nebo dokonce nemožné replikovat a ověřovat výsledky.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nejednoznačnosti
a neaktuálnosti zákonné úpravy, což může vést k nejasnostem a rozporům při uplatňování
etických standardů (pokud neudrží krok s rychlým vývojem technologií a výzkumných oblastí,
mohou být překonány novými etickými dilematy a výzvami vědecké integrity), omezený rozsah a
pokrytí se mohou v různých oblastech lišit, a pokud se nenastaví jasné standardy, může to vést
k potenciálně nepřijatelnému chování. Dalším rizikem je nedostatečná vymahatelnost (může být
obtížné efektivně vymáhat naplňování ustanovení, uvedených v zákoně), která může oslabit
význam a účinnost etických zásad. Rizikem je i samotný rychlý technologický pokrok a nové
výzkumné oblasti, která budou přinášet nová etická dilemata a konečně globální a mezinárodní
aspekty budou hrát také velkou roli v rizicích implementace opatření nového zákona (globální
a mezinárodní spolupráce bude přinášet specifické výzvy v oblasti legislativy a sjednocování
etických standardů). Rizikem tedy může být i nedostatečná harmonizace mezinárodních předpisů,
která může vést k rozdílným normám a různému zacházení s etickými otázkami v různých
zemích. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je
snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např.
nově zřízená Etická komise (rozšíření portfolia stávající Bioetické komise) nebo povinnost
příjemců institucionální podpory dodržovat etické zásady a zásady vědecké integrity a dobré
vědecké praxe).
92
1.6.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje
kariéry výzkumných pracovníků
Lidské zdroje, tedy kvalifikovaní výzkumní pracovníci, jsou pro výkonnost systému výzkumu,
vývoje, inovací a transferu znalostí naprosto nepostradatelní. Riziko jejich odchodu mimo tuto
oblast či do zahraničí (bez pozdějšího návratu zpět) z důvodu nejasného kariérního růstu,
nedořešených otázek harmonizace pracovního a soukromého života a podobně, je značné.
Rizika absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečný rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu a vývoji může znamenat riziko negativních
dopadů, které se projeví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Jedná se například o riziko
snížení konkurenceschopnosti a trvale udržitelného růstu, odlivu talentů při absenci stimulujícího
pracovního prostředí, snížení kvality výsledků výzkumu a vývoje, zvýšených nákladů nebo nižší
motivace a loajality výzkumných pracovníků.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko neaktuálnosti a rigidity
v rámci rychle se měnícího prostředí výzkumu, vývoje a inovací. Dalším rizikem je nekvalitní
nastavení systému rozvoje lidského potenciálu v rámci jednotlivých výzkumných organizací. I když
je legislativa dobře formulována, nedostatečné financování a nedostatek kapacit mohou omezovat
její efektivní implementaci. Nedostatečné zapojení zúčastněných stran je dalším rizikem
implementace nástrojů nového zákona. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona (např. zahrnutím rozvoje lidského potenciálu do způsobilých
nákladů u účelové, systémové a institucionální podpory, zavedením přenositelnosti nebo
možnosti prodloužení projektů, zahrnutím rozvoje lidských zdrojů do Dlouhodobé koncepce
rozvoje výzkumné organizace a tím i do hodnocení výzkumných organizací…).
93
1.6.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy
Je třeba vést příjemce institucionální podpory a poskytovatele institucionální podpory
k vědomému nakládání s dosaženými výsledky a zajistit ochranu jejich oprávněných zájmů
a oprávněných zájmů třetích osob, se kterými spolupracují.
Rizika absence legislativního ukotvení otevřené vědy (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy při zajištění ochrany oprávněných zájmů může
znamenat, že ČR nebude dostatečně účelně transponovat EU legislativu. Důsledky by mohly
mít dopad pro ČR i v nemožnosti účastnit se evropských programů na podporu výzkum, vývoje
a inovací.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko v oblasti ochrany duševního
vlastnictví (otevřený přístup k vědeckým informacím může mít vliv na způsob, jakým jsou výsledky
činnosti výzkumných pracovníků chráněny a komercializovány), nejednoznačnost ochrany
duševního vlastnictví může výzkumné organizace odrazovat od inovací. Otevřená věda může
vyžadovat dodatečné zdroje financování, dále může vyvolávat otázky ohledně kvality, integrity
a důvěryhodnosti dat. Dalším rizikem může být závislost na technologiích a infrastruktuře pro
sdílení dat (nedostatečná dostupnost a spolehlivost těchto technologií může omezit možnosti
otevřeného vědy). Přechod k otevřené vědě může vyžadovat i změnu v postojích ve výzkumném
prostředí. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se
je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona
(např. úpravou Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a také zřízením
integrovaného prostředí pro administraci a povinností výzkumných organizací zveřejňovat
výzkumné informace pokud tomu nebrání jiné skutečnosti…).
94
1.6.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
Neřešení či podcenění ochrany bezpečnostních zájmů státu ve vztahu k činnostem ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí může vést k ohrožení bezpečnosti ČR, ohrožení oprávněných
zájmů třetích osob, v důsledku toho také k ohrožení spolupráce akademické a podnikové sféry
v aplikovaném výzkumu. Tato oblast vytváří určitou protiváhu k politice otevřené vědy
a poskytování údajů z výzkumu, se kterou odpovědné chování výzkumných organizací souvisí.
Rizika absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji a inovacích je klíčovým faktorem
zejména v oblastech, jako jsou nové technologie, kybernetická bezpečnost, šíření dezinformací
a jiné oblasti, které mohou mít vliv na bezpečnost a obranyschopnost země. Nedostatečná
ochrana této oblasti může způsobit závažná rizika, jako je ztráta citlivých informací a jejich zneužití,
zneužití technologií pro jiné než mírové účely, ztráta konkurenční výhody při zneužití výsledků
výzkumu konkurenčními zeměmi, což může vést k narušení ekonomického a geopolitického
postavení státu a konečně při nedostatečné ochraně bezpečnostních zájmů státu může dojít
i k porušení zákonů.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko potíží s mezinárodní
spoluprací v případě, že nastavená opatření nebudou v souladu s mezinárodními normami.
Omezení přístupu k informacím a technologiím může ztížit spolupráci se zahraničními partnery
a přístup ke globálním zdrojům. Další riziko představuje zvýšení administrativní zátěže
při dodatečných administrativních procesech a kontrolách. Těchto rizik si je předkladatel návrhu
zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím
nových nástrojů zakomponovaných do zákona nebo např. vysvětlení celé problematiky
v důvodové zprávě.
95
1.6.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
Nedostatečný transfer znalostí může znamenat rizika, která ovlivňují samotný výzkum, vývoj
a inovace i jeho uplatnění v praxi (omezené využití výzkumných výsledků a jejich zúžení
na teoretickou úroveň, plýtvání časem, financemi i dalšími zdroji při opakování výzkumných
projektů), což může znamenat další ztrátu konkurenční výhody.
Rizika absence legislativního ukotvení transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Při nedostatečné podpoře transferu znalostí se i nadále bude ČR zaměřovat na produkci výrobků
s nižší přidanou hodnotou, které nejsou výsledkem technologických inovací. Vzhledem k tomu,
že transfer znalostí ovlivňuje dlouhodobý ekonomický růst, růst technologických změn
a lidského poznání v průmyslových a ekonomicky vyspělých zemích, lze při jeho nedostatečné
podpoře v nové legislativní úpravě předpokládat, že stav transferu v ČR bude i nadále oproti
ekonomicky vyspělejším zemím podprůměrný a riziko zaostávání ČR bude přetrvávat.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko ochrany duševního
vlastnictví (nedostatečná ochrana a neoprávněné zneužívání). Nedostatečná komunikace mezi
výzkumnými organizacemi, průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami může vést ke ztrátě nebo
neúčinnému přenosu znalostí. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona (např. zahrnutí transferu znalostí do Dlouhodobé koncepce
rozvoje výzkumné organizace a tím i do hodnocení, umožněním financování transferu
znalostí, zavedením společných programů účelové podpory pro více poskytovatelů,
pružnějším nakládáním s výsledky tvůrčí činnosti…).
96
1.6.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí
Při absenci legislativního ukotvení propagace a popularizace výsledků výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí hrozí riziko, že veřejnost nebude moci profitovat z výsledků
výzkumu financovaného z veřejných prostředků. Zajištění příslušných rámcových podmínek
pro podporu a rozvoj zapojení společnosti do vědy je klíčovou součástí úspěchu dalšího
směřování v oblasti výzkumu, vývoje a inovací i veřejných politik. Pokud nebude podpora
propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pojata systémově na
všech úrovních, existuje riziko, že budou i nadále v některých oborech chybět mladí lidé ve
výzkumu, zejména v technických a fyzikálních vědách. Při nižší důvěře veřejnosti ve vědecké
výsledky se mohou lépe šířit neověřené zprávy a dezinformace a rovněž je nižší ochota
společnosti výzkum, vývoj a inovace financovat.
Rizika absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může představovat
riziko omezení financování (pokud veřejnost nechápe důležitost výzkumu a vývoje, mohou být
omezeny finanční zdroje pro tyto oblasti), riziko nízké úrovně zájmu o vědu v populaci
a nedostatku zájemců o profesi vědce, což by mohlo vést ke snížení počtu výzkumných
pracovníků, omezený transfer znalostí (pokud se vědecké objevy nedostanou na veřejnost,
mohou být výsledky výzkumu využívány pouze v úzkém okruhu lidí a organizací), riziko
rostoucí propasti mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a veřejností.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nedostatečného
financování, které omezuje možnosti propagace a komunikace výsledků výzkumu a inovací
veřejnosti. Složitost komunikace výzkumných témat (komunikace složitých vědeckých konceptů
a technických informací pro širší publikum může být obtížná) a nedostatečná schopnost vědců
a institucí komunikovat s neodbornou veřejností může bránit úspěšné popularizaci. Dalšími riziky
implementace jsou nedostatečná spolupráce a nízká účast vědců do popularizačních aktivit,
což znamená ztrátu příležitostí pro osvětu veřejnosti. A konečně nedostatečné ocenění
a hodnocení popularizačních aktivit v akademickém prostředí a nedostatek uznání této práce
může vědce odradit od aktivní účasti na těchto aktivitách. Těchto rizik si je předkladatel návrhu
zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím
nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. zahrnutí rozvoje lidského potenciálu
do způsobilých nákladů u účelové, systémové a institucionální podpory, zavedení
přenositelnosti nebo možnosti prodloužení projektů, rozvoj lidských zdrojů součástí
Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmětem hodnocení…).
Závěr
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že neřešení problémů či chybějící komplexní
právní úprava oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí znamená výrazné riziko,
které ve srovnání s riziky implementace navrhovaného zákona představuje pro český výzkum,
vývoj, inovace a transfer znalostí nepoměrně větší hrozbu.
97
V.
1.6.16 Zhodnocení korupčních rizik
Rámcové zhodnocení korupčních rizik u řešených oblastí:
Předkladatel návrhu zákona provedl posouzení korupčních rizik, která jsou teoreticky spojena s jakoukoliv novou legislativou. Nicméně, v případě
zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení rizika. Jedná se spíše o běžná rizika, která mohou souviset s jakoukoli novou právní
úpravou. Riziko vzniku korupčního jednání nebo jeho zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem je nepatrné. Navrhovaná úprava splňuje kritéria
přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se shoduje se známou dobrou praxí. Návrh zákona předpokládá možná
korupční rizika, nikoli však větší, než jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Evidence údajů v Informačním systému
výzkumu, vývoje a inovací snižuje korupční rizika (neoprávněné zásahy do dat) na minimum.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení jsou v tabulce uvedena potenciální korupční rizika
a opatření k jejich prevenci. Předkladatel návrhu zákona si je plně vědom všech uvedených teoretických rizik a ve snaze minimalizovat tato
rizika jsou do samotného zákona zahrnuta odpovídající opatření.
Nástroje pro dosažení cílů Korupční riziko Nástroje prevence
1. Nové nástroje podpory inovací Nedostatečná transparentnost Zveřejňování informací o poskytnutých
Nekvalitní hodnocení projektů
Nedostatečný dohled a kontrola a neposkytnutých podporách
Konflikty zájmů
Nedostatečná právní regulace a etické normy Podrobnější úprava práv uchazečů na informace
o přijímání a hodnocení návrhů projektů
Zavedení průběžné lhůty pro přijímání a hodnocení
návrhů projektů inovací a návratné finanční výpomoci
Komisionální hodnocení (kolektivní orgány)
Oponentní posudky
Posílení opravných prostředků žadatelů
o podporu
Využívání elektronických aplikací pro správu
a administraci výzev k podávání návrhů projektů a jejich
hodnocení (evidují změny z hlediska věcného,
procesního i časového)
2. Nově provázané koncepční dokumenty Nevhodné zahrnutí zainteresovaných stran Dokumenty na národní úrovni schvaluje vláda
Skryté lobbingové aktivity = veřejné projednávání dokumentů
Nepřiměřené využití veřejných prostředků
Koncepční materiály z oblasti výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí na úrovni poskytovatelů projednává
Nástroje pro dosažení cílů Korupční riziko Nástroje prevence
Konflikty zájmů RVVI a schvaluje vláda
Nedostatečná kontrola provázanosti a naplňování cílů Koncepční dokumenty výzkumných organizací
strategických dokumentů schvalují poskytovatelé
3. Nové členění výdajů Minimální korupční riziko -
na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí
4. Systematické rozdělování prostředků Nedostatečná transparentnost Komisionální hodnocení (kolektivní orgány)
účelové podpory a hodnocení programů Nedostatečná odbornost hodnotitelů Oponentní posudky
účelové podpory
Ovlivňování výsledků hodnocení Systém čestných prohlášení členů odborného
Nedostatečné interní dohledové a kontrolní mechanismy na poradního orgánu poskytovatele
úrovni poskytovatele Zveřejňování informací o výsledku výzvy k podávání
návrhů projektů
Příjemce účelové podpory má právo na informace
o přijímání a hodnocení návrhu projektu
Koordinace a sjednocování metodického prostředí pro
poskytování účelové podpory Radou pro výzkum, vývoj
a inovace
Školení členů odborných poradních orgánů
Projednávání hodnocení programů účelové podpory
Radou pro výzkum, vývoj a inovace
5. Možnost přenositelnosti projektů Skryté lobbingové aktivity S přenosem projektu musí souhlasit všechny strany –
Nedostatečná transparentnost není to jednostranný akt
Konflikty zájmů mezi rozhodovacími orgány a subjekty, které mají
Nový příjemce musí dosahovat obdobných kvalit jako
osobní zájmy v projektu původní příjemce a musí sám splňovat podmínky
Nedostatečná kontrola a dohled způsobilosti
„Účelová“ přenositelnost projektů
Na přenositelnost projektu není právo
Dohoda o přenositelnosti projektu musí být uzavřena
písemně
Postoupením smlouvy nesmí dojít ke změně původních
podmínek
99
Nástroje pro dosažení cílů Korupční riziko Nástroje prevence
6. Zjednodušená administrativa a Skryté lobbingové aktivity Certifikace informačního systému
Opatření k dodržování etických zásad
integrované prostředí pro administraci Konflikt zájmů
účelové podpory/ *zachování
informačních systémů pro administraci Nepřiměřený přístup k informacím
účelové podpory u jednotlivých Nedostatečná ochrana osobních údajů¨
poskytovatelů
* Nízká možnost kontroly a auditního dohledu
* Neprůhledné postupy při přidělování podpory
7. Nové nastavení mezinárodní Riziko ovlivňování rozhodování nebo výhody při přidělování Koordinační role MŠMT a MPO
spolupráce ve výzkumu, vývoji a zdrojů Povinnost zajištění institucionální odolnosti příjemce
inovacích Riziko nekontrolovaného neuváženého přístupu k důvěrným a dalších účastníků a zavedení, uplatňování
informacím a vyhodnocování systému řízení rizik
Konflikty zájmů účastníků projektů, kteří mají osobní zájmy nebo
sponzorské vztahy s určitými subjekty
8. Veřejnoprávní režim Nedostatečná transparentnost ve výběru partnerů, přidělování Jednání podle ustanovení správního řádu a jednání
u účelové podpory finančních prostředků nebo rozhodovacích procesech (favorizace o námitkách
určitých subjektů)
Nepřiměřené ovlivňování rozhodování a přezkoumání rozhodnutí
Nedostatečná transparentnost a riziko manipulace s rozhodnutími
a upřednostnění určitých subjektů
Konflikty zájmů při odvolacích mechanismech narušující
objektivitu rozhodování
Nedostatečný dohled a kontrola nad odvolacími mechanismy
9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR Minimální korupční riziko, přesto však existuje riziko střetu zájmů, * Zastoupení ústředních správních orgánů
ke státním orgánům vykonávajícím či riziko změny dynamiky vedení a rozhodování v předsednictvu TA ČR
státní správu Opatření předcházející střetu zájmů ve vedení GA ČR
a TA ČR (podmínka vyloučení z poskytování účelové
podpory dané agentury v průběhu výkonu mandátu)
Neslučitelnost vedoucích funkcí s výkonem funkce
člena statutárního orgánu uchazeče, resp. příjemce
účelové podpory poskytované příslušnou agenturou
(s výjimkou zahájení projektu před nástupem do funkce)
100
Nástroje pro dosažení cílů Korupční riziko Nástroje prevence
10. Zásady etiky a vědecé integrity ve Minimální korupční riziko, přesto však porušování etických zásad Kolektivní jednání Etické komise na úrovni výzkumných
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu organizací i Rady pro výzkum, vývoj a inovace
znalostí znalostí může znamenat například riziko nepřiměřeného a vyhodnocování jejich činnosti
ovlivňování rozhodování etických komisí nebo riziko konfliktu
zájmů Povinnost nechat posoudit projekty na lidech nebo
lidských tkáních, AI, embryonálních buňkách, geneticky
modifikovaných organismech… apod.
11. Rozvoj lidského potenciálu Nepoctivé hodnocení výzkumného pracovníka na základě Ukotvení rozvoje lidského potenciálu v dlouhodobé
a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků korupčních vztahů koncepci rozvoje výzkumné organizace,
Nepřiměřený vliv a moc vedoucích pracovníků, mentorů apod. na to navazující hodnocení výzkumné organizace
(riziko neobjektivního přístupu k přidělování zdrojů, publikacím…) a na to navazující institucionální podpora výzkumné
organizace
Nepřiměřené financování projektů (korupce může ovlivnit proces Zavádí se přenositelnost projektů
financování projektů a vést k upřednostňování určitých jedinců na Zavádí se podpora mobility a návratové politiky
základě korupčních praktik)
Nepoctivá autorství a citování (narušuje se integrita vědeckého Zavádí se podpora výzkumných pracovníků v rané fázi
procesu a rozvoj kariéry může být založen na neférových kariéry, podpora profesního rozvoje výzkumných
praktikách) pracovníků a jejich motivace k osobnímu růstu,
harmonizace profesního a rodinného života, mobility
výzkumných pracovníků, návratové politiky a podpory
začleňování po přerušení kariéry do výzkumných týmů,
spolupráce výzkumných organizací s výzkumnými
pracovníky trvale žijícími v zahraničí
12. Otevřená věda a přístup Korupce může hrát roli při plagiátorství a krádežích duševního Princip uvážené jednání při zveřejňování informací
k údajům z výzkumu vlastnictví z oblasti výzkumu, vývoje a inovací
Nedostatečné zabezpečení dat může vést k jejich zneužití, Omezení přístupových práv k využití výsledků autorů
krádeži nebo neoprávněnému přístupu (korupce může hrát roli při
úniku citlivých dat) Ochrana oprávněných zájmů příjemců,
a původců výsledků
Neprůhlednost financování výzkumu (korupce může ovlivňovat
proces financování výzkumu a vést k preferování určitých projektů Certifikace informačního systému
na základě korupčních praktik)
13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve Neoprávněný přístup k citlivým informacím týkajícím Zavádí se pojem institucionální odolnost (odolnost proti
výzkumu, vývoji, inovacích se národní bezpečnosti a budoucích obchodních a vědeckých vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo
a transferu znalostí zájmů ČR (únik důvěrných informací, prodej citlivých technologií účastníka projektu, kybernetická bezpečnost
nebo poskytnutí přístupu k těmto informacím neoprávněným a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany
subjektům) duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních
Ovlivňování rozhodovacích procesů (mohou být upřednostňovány režimů, zejména omezení nehmotného transferu
znalostí, a mezinárodních sankcí, včetně omezení
101
Nástroje pro dosažení cílů Korupční riziko Nástroje prevence
určité projekty nebo kontrakty, což může vést k neefektivnímu technické pomoci)
využití zdrojů, nedostatečnému zabezpečení nebo snížení kvality Zavádí se zásada předběžné opatrnosti (institucionální
výsledků)
odolnost, systém řízení rizik příjemce)
Špionáž a vyzrazení tajných informací (osoby s přístupem
k tajným informacím se mohou stát zdrojem špionáže nebo Zůstávají zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti
mohou být zneužity k vyzrazení citlivých informací) Zavádí se omezení přístupu k výzkumným datům
Nedostatečná kontrola nad vývojem technologií ve prospěch
nepřátelských subjektů
14. Legislativní podmínky Nepoctivé licenční dohody (exkluzivní licence bez řádného Zavádí se etické zásady a zásady správné praxe
pro transfer znalostí
zhodnocení, překrucování cen, skryté provize…) v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Zneužití duševního vlastnictví (neoprávněné získávání nebo Zavádí se institucionální odolnost na úrovni
zneužívání duševního vlastnictví např. krádeží, falšováním výzkumných organizací
patentů nebo nekalým využitím autorských práv)
Definují se podmínky spolupráce veřejného
Nepoctivá spolupráce a převod technologií (upřednostňování a soukromého sektoru
některých partnerů na základě korupčních vztahů, nedostatečné
sdílení znalostí a technologií, nedodržování smluvních Definují se programy více poskytovatelů
povinností…)
Zavádí se regulace otevřené vědy a omezené nakládání
Nedostatečný přístup k informacím (utajování důležitých s daty aj.
informací, přístup pouze pro vybrané subjekty na základě
korupčních vztahů…)
15. Propagace a popularizace výzkumu, Neobjektivita a zkreslení informací Využití informačního systému výzkumu, vývoje
vývoje, inovací a transferu znalostí Nedostatek transparentnosti při financování propagace a inovací
Opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost
Konflikty zájmů (osobní vztahy mezi propagátory a sponzory –
preferování určitých výsledků nebo produktů) Dodržování zásad otevřené vědy
Nepřiměřené ovlivňování médií (zkreslení prezentovaných Dodržování etických zásad, zásad vědecké integrity
informací, nedostatečné zobrazení kontroverzních aspektů…) a dobré vědecké praxe
102
2 Návrh variant řešení problémových oblastí
Varianta Popis
Varianta 0
Varianta 1 Zachování současného stavu beze změny
Varianta 2
Novela zákona č. 130/2002 Sb.
* Varianta 3
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory
Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
s informačními systémy pro administraci účelové podpory
u jednotlivých poskytovatelů
Na základě identifikovaných problémových oblastí a stanovených cílů jsou dále představeny jednotlivé varianty jejich řešení. Pro lepší přehlednost
a srozumitelnost návrhů jsou jednotlivé oblasti strukturovány do souhrnné tabulky. Při formulování opatření pro všechny tři varianty
(stav beze změny, novela, nový zákon) se předkladatel zaměřil pouze na přítomnost či nepřítomnost daného opatření s ohledem na účel a stanovené
cíle. Tato skutečnost je zobrazena ve formě znamének "+" a "-". Popisy navržených opatření jsou uvedeny pouze pro variantu 3, která zahrnuje všechna
opatření. Pokud je u konkrétního cíle ve variantě 1, která neřeší všechny problémy, uvedeno znaménko plus, popis je shodný s variantou 3.
Pro cíl „Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové podpory" byly při formulaci opatření pro řešení informačních
systémů ve výzkumu, vývoji a inovacích zohledněny další subvarianty s ohledem na rozsah této problematiky (0. zachování současného stavu,
1. vytvoření jednotného informačního systému v ČR postupným sjednocováním informačních systémů, 2. vytvoření jednotného informačního systému
v ČR (2a) administrativní rozhraní při IS VaVaI, 2b) přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů, 2c) vytvoření jednotného
informačního systému tzv. na zelené louce)). Podrobné popisy těchto variant jsou uvedeny v kapitole 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů (3.1 Identifikace
nákladů a přínosů a 3.2 Náklady).
* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel navrhl kompromisní variantu 3, která nahrazuje původně plánované jednotné integrované
prostředí pro administraci účelové podpory zachováním informačních systémů jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní dálkový přístup,
poskytování digitálních služeb, zajištění elektronické identifikace a autentizace uživatelů, čímž posílí bezpečnost a spolehlivost administrativních
procesů. Varianta 3 přináší v kontextu již platného zákona o právu na digitální služby úspory pro příjemce, kteří nebudou muset opakovaně dokládat
údaje již vedené v registrech státní správy, což výrazně snižuje administrativní zátěž. U poskytovatelů zůstane stav obdobný jako ve variantě 0, přičemž
nová varianta zachovává kompatibilitu s aktuálními systémy a zajišťuje dodržování zákona o právu na digitální služby.
103
Přehled navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů v problémových oblastech
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení Varianta Varianta Varianta Varianta
cílů 0 1 2 3
1. Nové nástroje - + + Navržená opatření:
podpory -
inovací Zákonem bude ustanoven nový ústřední správní úřad pro inovace, a to Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude zajišťovat
administraci procesů spojených s podporou inovací. Toto ministerstvo je nejvhodnějším resortem s ohledem na skutečnost, že dle
zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
je Ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním orgánem státní správy mj. pro průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií a
věci malých a středních podniků a pro věci živností.
Se zavedením nových nástrojů na podporu inovací je třeba upravit procesy výběru návrhů projektů, hodnocení a
rozhodování, stejně jako neměnnost lhůt, dosud univerzálně platných pro všechny situace. Účelem navrhované změny je
rozšířit a zjednodušit možnosti, kterými disponuje poskytovatel při výběru návrhů projektů k pozdějšímu financování tak, aby
lépe vyhověl povaze a zaměření jím navrhovaného programu zaměřeného na inovace.
Kromě dotace bude pro případ inovací umožněno využít v souladu s rozpočtovými pravidly také nárok na návratnou finanční
výpomoc.
Zavádí se postupné hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech.
Zvyšuje se flexibilita poskytování účelové podpory, aby režim poskytování podpory bylo možné maximálně přizpůsobit
potřebám projektu:
nově se zavádí průběžné přijímání a hodnocení návrhů projektů - důležité zvláště pro inovační projekty z důvodu rychlosti
rozhodování a poskytování podpory
umožňuje se pružný režim poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu
umožňuje se zpětná úhrada nákladů projektu - vhodné zvláště pro projekty inovací či transferu znalostí.
Nově se umožňují společné programy více poskytovatelů např. při financování navazujících projektů.
Navrhuje se úprava pravidel pro nakládání s majetkem výzkumných organizací - pružnější nakládání s výsledky tvůrčí
činnosti (licence, patenty, spolupráce se soukromým sektorem).
2. Nově - + Navržená opatření:
provázané Zákon nově určuje základní koncepční dokumenty a jejich provázanost pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí:
koncepční na národní úrovni horizontální Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky,
dokumenty na úrovni poskytovatele koncepce výzkumu, vývoje a inovací poskytovatele, s možností nahrazení dokumentu jiným
koncepčním dokumentem poskytovatele schvalovaným vládou,
na úrovni výzkumné organizace, která je příjemcem institucionální podpory, příjemcem systémové podpory na velkou
výzkumnou infrastrukturu nebo příjemcem systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu, dokument
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace,
Koncepční dokumenty akcentují témata partnerství veřejné a soukromé sféry, transfer znalostí, rozvoj lidského potenciálu,
transparentnost, etiku, vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi, předběžnou opatrnost při respektování bezpečnostních
104
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů Varianta Varianta Varianta Varianta
3
0 1 2
zájmů státu, zjednodušování administrace a snižování administrativní zátěže a principy otevřené vědy.
3. Nové členění - + + Navržená opatření:
výdajů na Zákon č. 130/2002 Sb. striktně rozlišuje pouze účelové a institucionální financování. Toto vymezení předmětu podpory
výzkum, vývoj, neodpovídá skutečné věcné podstatě přidělované podpory. Z tohoto důvodu se navrhuje změna a vytvoření dalšího
inovace a závazného ukazatele – systémové podpory takto:
transfer institucionální podpora nově zahrnuje pouze skutečnou podporu výzkumných organizací na jejich dlouhodobý koncepční
znalostí rozvoj, a to na základě jejich koncepce rozvoje a provedeného hodnocení výzkumné organizace.
účelová podpora zahrnuje podporu a nástroje kompetitivní povahy a
nově je vytvořena oblast systémové podpory pro oblasti, které nejsou ani institucionální podporou, ani podporou
účelovou.
Toto uspořádání se bude promítat do přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu, kde bude zaveden čtvrtý závazný ukazatel
(výdaje celkem, institucionální, účelová, systémová podpora), skupina „dalších závazných ukazatelů“ nebude zavedena, čímž
dojde ke snížení administrativní zátěže. Změna pro poskytovatele tento fakt znamená drobnou administrativní změnu (nově
místo dvou kategorií podpory budou tři).
4. Systematické - + + Navržená opatření:
rozdělování 1. Rozdělování prostředků účelové podpory:
prostředků Bude upraven režim pro poskytování podpory a místo jediného možného postupu a pevně stanovených lhůt bude možné
účelové přizpůsobit poskytování podpory potřebám řešení a podávání zpráv administrativním potřebám.
podpory a 2. Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů:
hodnocení Zákonem bude uložena povinnost poskytovatelům účelové podpory provádět hodnocení programů a jejich dopadů podle
programů zásad hodnocení připravených Radou pro výzkum, vývoj a inovace a schvalovaných vládou.
účelové Zavádí se povinnost vyhodnocování činnosti velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur.
podpory Zavádí se povinnost hodnocení plnění cílů projektů.
Zákon dále uloží příjemcům účelové podpory povinnost poskytnout do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
informace o využití výsledků projektů výzkumu, vývoje a inovací, financovaných plně nebo částečně poskytovatelem. Zákon
stanoví tuto povinnost tak, že poskytovatel bude mít právo pouze na informace o výsledcích projektu, který financoval.
Bude stanovena povinnost RVVI posuzovat soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli
s metodikou hodnocení a spolupráce RVVI s MŠMT a MPO na přípravě a zásad hodnocení velkých výzkumných
infrastruktur, resp. testovacích a experimentálních infrastruktur.
Zavádí se provázání systému hodnocení výzkumných organizací s výší institucionální podpory systematickým promítnutím
závěrů hodnocení výzkumné organizace a dalších doporučení pro její činnost do výše institucionální podpory.
105
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů Varianta Varianta Varianta Varianta
3
0 1 2
5. Možnost - + + Navržená opatření:
-
přenositelnosti Zákon zavádí možnost přenositelnosti projektů v obecné rovině, týká se všech projektů. Současně není úmyslem
+
projektů + předkladatele upravit přenositelnost projektu jako povinnost poskytovatele a příjemce, neboť není možné jednoduše a
srozumitelně postihnout všechny varianty a důvody, které mohou nastat. Přenositelnost projektu zůstává vždy na dohodě
všech zúčastněných.
6. Zjednodušená - + Navržená opatření:
administrativa a
integrované RVVI bude vydávat doporučení ke sjednocení podmínek účelové podpory.
prostředí pro
administraci Aby byla usnadněna pozice poskytovatelů, využije se informací z tzv. agendových informačních systémů. Informační
účelové
podpory/* povinnost uchazečů, příjemců a dalších účastníků, jakož i případná povinnost dokazovat prostřednictvím dokladů tvrzené
zachování
informačních skutečnosti, by měla být omezena pouze na poskytování údajů, nezbytných pro vedení Informačního systému výzkumu,
systémů pro
administraci u vývoje a inovací, a případnou aktualizaci těchto údajů, a údajů, které nelze získat z agendových informačních systémů
jednotlivých
poskytovatelů a z rejstříku trestů.
Zákon jako online platformy zachovává *informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů (pro podávání
návrhů projektů, automatizaci procesů pro reportování výsledků a dodržování regulací).
Zavádí se preference způsobu prokazování čestným prohlášením a následně sankce za uvedení nepravdivých údajů.
Zavádí se ověřování způsobilosti dálkovým přístupem k registrům veřejné správy (všude, kde je to možné).
Zavádí se možnost zjednodušeného prokazování způsobilosti v případě uchazečů zřízených zákonem či založených státem
(nebudou se prokazovat skutečnosti, které jsou uvedeny v dokumentech o zřízení či založení uchazeče)/prokazování
způsobilosti prostřednictvím výpisu z evidence skutečných majitelů.
Zavádí se možnost zjednodušené administrace návrhů projektů, kde hodnocení proběhlo na mezinárodní úrovni.
Zvyšuje se flexibilita využívání nástrojů účelové podpory (zákon zavádí flexibilitu, pružnost a kombinovatelnost nástrojů, lhůt,
způsobů úhrady nákladů, přenositelnost projektů, oponentních posudků, nástrojů účelové podpory, jednotlivých výzev, průběžné
přijímání, hodnocení, různé způsoby proplácení peněz…
Zavádí se možnost zálohových plateb v oblasti institucionální podpory.
7. Nové nastavení - + Navržená opatření:
mezinárodní
spolupráce ve Zákon umožní všem ústředním správním úřadům působícím v oblasti výzkumu a vývoje, GA ČR, TA ČR a AV ČR zajišťovat
výzkumu, vývoji
a inovacích ve své působnosti mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. MŠMT zůstává koordinační role v oblasti mezinárodní
8. Veřejnoprávní - spolupráce ve výzkumu a vývoji. Dále budou spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na přípravě
režim
programů podle práva EU.
MPO bude nově koordinovat mezinárodní spolupráci v oblasti inovací.
Zavádí se možnost připravit programy účelové podpory pro vice poskytovatelů.
+ Navržená opatření:
Zákonem je navržen institut veřejnoprávních smluv o poskytnutí podpory, nahrazení veřejné soutěže ve výzkumu,
106
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů Varianta Varianta Varianta Varianta
3
0 1 2
u účelové vývoji, inovacích a transferu znalostí mechanismem výzev k podávání návrhů projektů a přiblížení k režimu poskytování
dotací podle rozpočtových pravidel. Základní procesní kroky při poskytování podpory tak budou obdobné krokům, které
podpory jsou aplikovány při poskytování dotací podle rozpočtových pravidel (tj. zveřejnění výzvy, podání žádosti, posouzení
přijatelnosti žádosti, hodnocení žádostí a rozhodnutí o vybrání či nevybrání). Podobně jako v případě postupu podle
rozpočtových pravidel bude celý proces regulován předpisy práva finančního a podpůrně pak předpisy práva správního
(správní řád). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v závěru celého procesu nebude vydáváno rozhodnutí, ale bude
uzavírána veřejnoprávní smlouva.
Zavádí se použití části první a páté správního řádu.
Zákonem se zavádí možnost opravných prostředků.
Procedura poskytování účelové podpory by tedy měla být do budoucna upravena následujícími právními předpisy, a to
v pořadí, v jakém jsou tyto předpisy uvedeny:
zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,
ustanovení části první a části páté správního řádu (s výjimkou § 163 odst. 4 správního řádu) a
přiměřeně část druhá správního řádu (dle § 170 správního řádu) avšak s vyloučením těch ustanovení, která jsou
uvedena v ustanovení § 14q rozpočtových pravidel,
ustanovení občanského zákoníku s výjimkou vyloučených ustanovení uvedených v § 170 správního řádu,
v případě přezkumu oznámení o vyřazení projektu – přiměřeně hlava VIII části druhé správního řádu.
9. Nově - - + Navržená opatření:
nastavený GA ČR:
vztah GA ČR a Předseda Grantové agentury České republiky bude informovat 1x ročně Radu pro výzkum, vývoj a inovace o činnosti
TA ČR ke Grantové agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
státním Předseda Grantové agentury České republiky bude nově příslušným orgánem pro rozhodnutí o námitkách podaných proti
orgánům oznámení Grantové agentury České republiky o vyřazení návrhu projektu.
vykonávajícím TA ČR:
státní správu Zavádí se nová řídící struktura TA ČR:
Předsednictvo TA ČR by mělo být nově složené ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž programy TA ČR realizuje a
odborníci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí ,.
Působnost předsednictva TA ČR:
a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením
výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,
b) schvaluje vyhlášení výzev,
c) vyřizuje námitky proti oznámení o vyřazení projektu,
107
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů Varianta Varianta Varianta Varianta
3
0 1 2
d) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, návrh statutu
e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení
Technologické agentury a jeho změn,
f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury,
g) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Technologické agentury.
Předseda jmenovaný / odvolávaný vládou na návrh RVVI.
Působnost předsedy – působnost statutárního orgánu ve všech věcech kromě agendy předsednictva. Kontrolní rada – rozšíření
působnosti o agendu opravných prostředků.
Výzkumná rada – odborný konzultační orgán.
Předseda Technologické agentury České republiky bude informovat 1x ročně Radu pro výzkum, vývoj a inovace o činnosti
Technologické agentury České republiky a jejich orgánů za uplynulé období.
10. Zásady etiky a - - + Navržená opatření:
vědecké Pro zajištění etiky a vědecké integrity se nově upravuje povinnost výzkumné organizace dodržovat etické zásady a zásady
integrity ve vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé institucionální podpory mohou do rozhodnutí o poskytnutí dotace
výzkumu, zahrnout povinnosti výzkumné organizace, které musí příjemce v souvislosti s použitím podpory splnit. Za porušení těchto
vývoji, podmínek může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovit nižší odvod.
inovacích Nově je uloženo rozšíření působnosti stávající Bioetické komise Rady tak, aby její působnost zahrnovala nejen oblast
a transferu výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk, ale také širší etické otázky vědecké práce.
znalostí
11. Rozvoj lidského - - + Navržená opatření:
potenciálu a Základním ustanovením je úprava způsobilých nákladů tak, aby bylo zřejmé, že z účelové i z institucionální podpory je
rozvoj kariéry možné hradit náklady či výdaje na podporu výzkumných pracovníků, mobilitu i na harmonizaci osobního a pracovního
výzkumných života. I když se nejčastěji zmiňují právě mladé rodiny s dětmi, životních situací hodných zvláštního zřetele, které spadají
pracovníků do “harmonizace ...” je více. Mohou to být důvody zdravotní nebo např. péče o rodiče či prarodiče.
1. Institucionální podpora:
Nově se navrhuje zahrnout rozvoj lidského potenciálu do způsobilých nákladů (umožnění podpory výzkumných pracovníků
v rané fázi kariéry, podpora profesního rozvoje výzkumných pracovníků a jejich motivace k osobnímu růstu, harmonizace
profesního a rodinného života, mobility výzkumných pracovníků, návratové politiky a podpory začleňování po přerušení
kariéry do výzkumných týmů, spolupráce výzkumných organizací s výzkumnými pracovníky trvale žijícími v zahraničí).
Rozvoj lidských zdrojů je nově součástí Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmět hodnocení.
U institucionální podpory je díky deklaraci, že „z institucionální podpory je možné hradit veškeré způsobilé náklady na rozvoj
výzkumné organizace“, umožněno výzkumné organizaci řešit péči o výzkumné pracovníky dlouhodobě a systémově.
2. Účelová podpora:
108
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů Varianta Varianta Varianta Varianta
3
0 1 2
V případě účelové podpory se předpokládá ad hoc řešení situace související s řešením předmětného projektu, např. zajištění
hlídání v případě výjezdu rodiče na konferenci či terénní výzkum (uspokojení krátkodobých individuálních potřeb v době
řešení projektu VaVaI).
Nově se zavádí přenositelnost a možnost prodloužení projektu, která by měla vést k podpoře rozvoje výzkumných
pracovníků.
Rozvoj lidského potenciálu, rovných příležitostí a zákaz diskriminace je zohledněn v Koncepci výzkumu, vývoje, inovací a
transferu znalostí poskytovatele.
Nově je stanovena i pravomoc poskytovatelů stanovit v programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné
příležitosti mužů a žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí.
12. Otevřená věda - - + Navržená opatření:
a přístup k Požadavek na kodifikaci zásad pro zpřístupnění údajů o VaVaI se nejvíce dotknul IS VaVaI.
údajům Druhou dotčenou oblastí jsou přístupová práva k užití výsledků a oprávněné zájmy příjemců, autorů a původců
z výzkumu výsledků.
Nově je upraveno zveřejňování vědeckých informací a přístup k výzkumným datům.
Nově dochází k úpravě transpozice předpisů EU v oblasti otevřené vědy.
Ponechat povinnost příjemců zpřístupnit údaje z výzkumu zcela bez regulace by znamenalo ohrozit možné využití
dosažených výsledků, např. pro jejich ochranu či prodej licencí. Předložená úprava tedy směřuje k lepšímu vyvážení
povinností i oprávněných zájmů příjemců.
13. Ochrana - - + Navržená opatření:
bezpečnostních Do zákona se vkládá část, týkající se ochrany bezpečnostních zájmů státu, řízení rizik a zvýšení institucionální
zájmů státu odolnosti výzkumné organizace proti nežádoucím vlivům třetích stran.
ve výzkumu, Zavádí se rovněž pojem „institucionální odolnost“ (odolnost proti vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo dalšího
vývoji, účastníka projektu, kybernetická bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního
inovacích vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení transferu znalostí, a mezinárodních sankcí,
a transferu včetně omezení technické pomoci).
znalostí Pro řízení rizik a posílení institucionální odolnosti při zachování principů otevřené vědy a mezinárodní spolupráce výzkumné
organizace se nově navrhuje zavést „zásada předběžné opatrnosti“ (institucionální odolnost, vyhodnocování a aktualizace
systému řízení rizik příjemcejednou za tři roky a jen příjemce institucionální podpory.).
Zůstávají zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti.
Nově se zavádí bezpečnostní a krizová koncepce výzkumné organizace.
Nově se zákonem umožňuje příprava programu v oblasti řešení aktuálních rizik a umožnění jeho zrychleného schválení či
změny, který nabízí možnost podpory v případě potřeby řešení aktuálních rizik.
Zavádí se možnost změny programu účelové podpory při potřebě rychlé reakce (např. při řešení aktuálních rizik).
109
Nástroje Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů Varianta Varianta Varianta Varianta
3
0 1 2
Zavádí se omezení přístupu k výzkumným datům v případě, že by došlo k zásahu do bezpečnosti státu.
14. Legislativní - - + Navržená opatření:
-
podmínky pro Nově navrhovaná zákonná úprava má umožnit financovat transfer znalostí, zavést programy účelové podpory pro více poskytovatelů
transfer (např. pro navazující projekty).
znalostí 1. Institucionální podpora:
Transfer znalostí je nově povinnou součástí koncepce poskytovatele podpory i dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace.
2. Účelová podpora:
Zákonem se umožňuje zavést společné programy účelové podpory více poskytovatelů.
Zavádí se výslovně možnost využívat dary soukromých osob a dalších nástrojů podpory.
Zavádí se výslovně možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů, která je důležitá zvláště pro inovační projekt či
projekt typu proof of concept.
Dále se zavádí možnost zpětné úhrady nákladů projektu a flexibilní stanovení lhůt pro poskytování účelové podpory.
Umožňuje se pružný režim poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu.
Zavádí se možnost změny programu účelové podpory.
Spolupráce mezi veřejnou správou, podniky a neziskovými organizacemi může být součástí náležitostí programu účelové podpory.
3. Obecně:
Transfer znalostí je jasně stanovenou rolí výzkumné organizace, a to v celé šíři definované evropským Rámcem pro státní podporu
výzkumu, vývoje a inovací, tedy včetně například zakládání vlastních spin-off firem.
Zavádí se pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti.
Zavádí se pojem „testovací a experimentální infrastruktura“.
Další podpora podmínek pro rozvoj transferu znalostí je dosažen rozšířením možností komercializace u veřejných výzkumných
institucí (novelou zákona o veřejných výzkumných institucích), příspěvkových organizacích a organizačních složek státu, které jsou
výzkumnými organizacemi (novelou zákona o majetku České republiky).
15. Propagace a - + Navržená opatření:
popularizace Otevřený přístup k výzkumným datům v souladu s evropskými předpisy.
výzkumu, Zavádí se opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro podnikatelský a výzkumný sektor a veřejnou správu.
vývoje, inovací Zavádí se možnost připravit návrh programu zaměřeného na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
a transferu Popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může být i součástí uznatelných nákladů institucionální, systémové a
znalostí účelové podpory.
Prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře v Dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace, součástí náležitostí
programu.
110
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Přehled nákladů a přínosů v jednotlivých tematických oblastech varianty 3
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
Inovace vedou ke vzniku nových technologií, postupů a produktů, které umožňují
1. Nové nástroje Předpokládá se, že výdaje na nové nástroje budou součástí výzkumným týmům dostáhnout lepších výsledků v kratším čase a vytvářejí tak
nové příležitosti pro podnikání a rozvoj nových trhů. Přínosem je i zlepšení kvality
podpory inovací výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Inovace umožňují rychleji se
přizpůsobit měnícím se tržním podmínkám a trendům a hledat nové způsoby
znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá reakcí na aktuální výzvy. Dalším přínosem je rozvoj nových oborů a vznik nových
pracovních míst. V neposlední řadě přináší podpora inovací i větší udržitelnost a
žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet. ochranu životního prostředí.
2. Nově provázané Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických Přínosem koncepčního provázání strategických dokumentů počínaje Národní
politikou VaVaI je ujasnění pozice ČR a jejího směřování v oblasti výzkumu,
koncepční dokumenty dokumentů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů vývoje a inovací, ujasnění priorit a tedy i zadání z úrovně vlády pro oblast
výzkumu, vývoje a inovací. Pravidla pro zpracování koncepčních a strategických
jednotlivých správních úřadů a výzkumných organizací určených dokumentů předpokládají také jejich alespoň elementární vyhodnocování a
zjišťování změn v čase, což by mělo podporovat pozitivní rozvoj celé sféry
na zajištění výkonu jejich agend. Na úrovni ústředních správních výzkumu, vývoje a inovací.
úřadů jde o součást zajištění výkonu jejich agend, na úrovni V případě této změny jsou přínosy pouze v administrativní rovině. Neměly by
zasahovat do provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
institucí by činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením znalostí. Nové členění výdajů na institucionální, účelovou a systémovou podporu
narovná stávající systém a finanční prostředky budou rozdělovány dle skutečné
výzkumných organizací. Nejde tedy o dodatečné náklady nad věcné podstaty.
rámec činnosti výzkumné organizace. Přínosem zavedení hodnocení programů a jejich dopadů do zákona je vyšší
efektivita vynakládaných veřejných prostředků a naplňování cílů programů.
3. Nové členění výdajů Změny by neměly vyvolat žádné dodatečné náklady u příjemců
na výzkum, vývoj, podpory, ani u poskytovatelů podpory nad schválený rozpočet
inovace a transfer
znalostí
4. Systematické Odhaduje se, že náklady na jedno hodnocení se budou
rozdělování pohybovat do 500 tis. Kč, bude-li prováděno externím
prostředků účelové dodavatelem. Toto řešení je pravděpodobnější než interní
podpory a hodnocení hodnocení, na které většina poskytovatelů nemá kapacitu (vlastní
programů účelové kapacita hodnocení dopadů se prakticky nevyplatí, neboť
podpory hodnocení se provádí jedenkrát za 5 až 8 let podle délky trvání
programu). Ročně končí průměrně 5 programů různých
111
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
poskytovatelů účelové podpory (údaje za období 2016 až 2024).
Odhad ročních nákladů je cca 2,5 mil. Kč. Uplatnění těchto
nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet,
bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj,
inovace a transfer znalostí.
5. Možnost Náklady mohou být spojovány především s vypořádáním Nefinanční přínosy přenositelnosti projektů lze popsat jako větší pružnost při řešení
přístupových a užívacích práv k výsledkům mezi původním a nestandardních situací, které mohou nastat v průběhu řešení projektů. Podstatou
přenositelnosti novým příjemcem, na straně poskytovatele případně náklady rozhodování poskytovatele účelové podpory o tom, zda umožní či neumožní změnu
na posouzení vnějším oponentem (i když to zákon výslovně příjemce, je rozhodování o efektivitě dosud vynaložených nákladů. V tomto směru by
projektů nestanoví). Vzhledem k počtu změn, které jsou v současnosti mělo být na přenositelnost projektů nahlíženo jako na pozitivní opatření. Přínosem je
realizovány, jsou tyto náklady nepatrné a nepočítá se, také větší konkurence mezi výzkumnými pracovišti stejného nebo podobného
že by se zvyšovaly. Jedná se o administrativní úkon bez zaměření, mezi kterými mohou výzkumní pracovníci přecházet. Mělo by tedy být
dodatečných nároků na veřejné rozpočty. v zájmu pracovišť vytvářet takové podmínky, aby klíčoví zaměstnanci neodcházeli.
Z pohledu kariérního růstu výzkumných pracovníků jde jednoznačně o podporu
mobility.
6. Zjednodušená Zpočátku bude třeba vynaložit náklady na technické zabezpečení Snižování administrativní zátěže výzkumu a vývoje přináší mnoho výhod pro vědce i
administrativa a a vytvoření jednotného metodického prostředí pro administraci společnost. Když vědci nemusí řešit administrativní záležitosti, mají více času na
integrované prostředí účelové podpory, což v dalších letech povede k výraznému výzkum a vývoj nových technologií. To vede k rychlejšímu pokroku a výsledkům.
šetření prostředků státního rozpočtu. Sníží se administrativní
pro administraci náklady na straně poskytovatelů i uchazečů související s Jednodušší administrativní procesy ve výzkumu a vývoji mají i další přínosy:
procesem výběrů projektů (na straně uchazečů nebude nutné
účelové podpory/* dokládat řadu dokumentů, které jsou dnes předkládány v listinné podpora inovací a podnikání (jednodušší a rychlejší administrativní procesy
podobě, poskytovatelé ušetří část personálních kapacit, které umožňují vědcům a inovátorům více času a zdrojů věnovat rozvoji nových
zachování jsou nyní vynakládány na kontrolu jednotlivých návrhů projektů). produktů a služeb, což vede ke zvyšování konkurenceschopnosti firem a
informačních systémů
pro administraci u
jednotlivých * Zachování stávajících informačních systémů u jednotlivých výzkumných institucí a ekonomickému růstu a zaměstnanosti),
poskytovatelů poskytovatelů bude znamenat náklady v podstatě na stejné snížení bariér pro spolupráci mezi výzkumníky a institucemi a umožnění
úrovni jako dosud (náklady na vývoj, údržbu a provoz systémů,
náklady na bezpečnost, na integraci dat, na školení a vzdělávání vědcům rychleji a jednodušeji sdílet výsledky a informace, což může vést ke
zaměstnanců apod.). spolupráci na nových projektech a výzkumných programech,
Uplatnění nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumných výsledků (když jsou
rozpočet, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, administrativní procesy snazší a jednodušší, je pravděpodobnější, že
vývoj, inovace a transfer znalostí. výzkumníci budou dodržovat etické a právní normy a budou moci efektivněji
dokumentovat a sdílet své výsledky, což vede k vyšší kvalitě výzkumu a
zvyšuje důvěryhodnost výsledků).
* Zachování stávajících informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů může
přinést větší flexibilitu a možnost přizpůsobit se jejich specifickým potřebám,
112
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
zachovat plnou kontrolu nad procesy u jednotlivých poskytovatelů, neomezí
schopnost postupného vývoje a inovací. S ohledem na nerealizaci integrovaného
prostředí nevyžaduje vyšší jednorázové náklady na centralizaci.
7. Nové nastavení Vzhledem k tomu, že náklady na mezinárodní spolupráci ve Přínosem navržených úprav v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
mezinárodní výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou součástí inovacích a transferu znalostí je především odstranění nejistoty některých
spolupráce ve výdajů státního rozpočtu na tuto oblast, nepovede mezinárodní poskytovatelů podpory, zda mohou z výdajů své rozpočtové kapitoly na výzkum,
výzkumu, vývoji a spolupráce k nárůstu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, vývoj, inovace a transfer znalostí podporovat také mezinárodní spolupráci. Navržená
inovacích inovace a transfer znalostí. úprava na jedné straně zajišťuje nezbytnou koordinaci, na druhé straně otevírá
možnosti všem poskytovatelům k podpoře bilaterální spolupráce s partnerskými
institucemi v zahraničí. Tím se zvyšuje jistota, že postupují správně a že na tyto
aktivity mohou vynakládat veřejné prostředky. Pověření ústředních a jiných správních
úřadů zajišťováním mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí přinese prospěch poskytovatelům, kteří do této chvíle nemohli spolupracovat
s mezinárodními institucemi na stejné úrovni přímo. Tím bude odstraněn tento
přetrvávající handicap. Přínosem pro sféru výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí je zvýšení kvality prováděného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
neboť bylo opakovaně prokázáno, že mezinárodní spolupráce ke zvýšení kvality
výzkumu vede. Kontakty se zahraničními partnery vedou také k tomu, že Česká
republika získá díky zapojení do mezinárodní dělby výzkumné práce větší objem
vědeckých / výzkumných informací.
8. Veřejnoprávní režim Náklady budou souviset především s obměnou kontrolní rady, Zavedení veřejnoprávního režimu do rozhodování o účelové podpoře znamená podřízení
u účelové podpory která bude muset získat nové kompetence, aby byla schopna vybraným částem správního řádu, jak ve svých rozsudcích uložil Nejvyšší správní soud, a ve
vyřizovat podání podle správního řádu. Další náklady mohou stanovisku doporučila veřejná ochránkyně práv. Tato změna bude znamenat kromě změn
souviset s vyšší administrativní zátěží poskytovatelů. Lze samotného postupu také posílení opravných prostředků uchazečů. To vyvolá zejména na
předpokládat, že poskytovatelé budou muset analyzovat dopady počátku změny, než se poskytovatelé a jejich odborné poradní orgány naučí v novém režimu
nové právní úpravy na interní procesy a zajistit přenastavení pracovat, pravděpodobně vyšší počet stížností proti nesprávnému postupu při rozhodování
těchto procesů tak, aby byly v souladu s novou právní úpravou. o účelové podpoře. Kontrolní rada GA ČR projednala v období 10/2021 až 9/2022 celkem 9
Tyto analýzy a úpravy vnitřních prostředí si mohou vyžádat podnětů a námitek, v období 2021/2022 celkem 13 podnětů a námitek, v období 2020/2021
výdaje v řádu jednotek milionů Kč. celkem 13 podnětů a námitek a např. v období 2007/2008 14 podnětů a námitek. Kontrolní
Z důvodu přechodu na veřejnoprávní režim se nepředpokládá rada TA ČR projednala v roce 2016 celkem 43 podání, v roce 2017 49 podání, v roce 2019
navýšení výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a 58 podání, v roce 2021 128 podání a v roce 2021 55 podání. Z uvedeného je zřejmé, že
transfer nad mez schválenou zákonem o státním rozpočtu v delším časovém intervalu se počet podání ke kontrolní radě GA ČR a TA ČR podstatně
a schváleného střednědobého výhledu. Pravděpodobnější nemění.
řešení je v případě potřeby přerozdělení výdajů uvnitř
113
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
schváleného limitu zákona o státním rozpočtu schváleném limitu,
především navýšením výdajů na administraci výzev
k předkládání návrhů projektů, případně výdaj na činnost obou
agentur. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního
rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a rozpočtu
kapitol GA ČR a TA ČR.
9. Nově nastavený vztah Dodatečné náklady souvisejí se změnami vyvolanými uplatněním Přínosy změn byly spojeny se změnami řízení Technologické agentury na strategické
GA ČR a TA ČR ke zákona o státní službě52, neboť jak bylo uvedeno výše, část úrovni. Navržený institut správní rady umožňoval, aby strategická rozhodování
státním orgánům činností vykonávaných oběma agenturami spadá do působnosti spojená s prosazováním národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, která ovlivňují
vykonávajícím státní tohoto zákona. činnost agentury v dlouhodobém časovém horizontu, byla v souladu s prioritami
správu vlády, a aby bylo operativní řízení organizace přenecháno profesionálnímu
Rozšíření předsednictva TA ČR (kompromisní řešení v rámci manažerovi, řediteli agentury.
meziresortního připomínkového řízení) by nemělo vést ke vzniku
dodatečných požadavků na státní rozpočet oproti stávajícímu * V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR,
stavu, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, bylo ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR a byla nahrazena zastoupením
inovace a transfer znalostí a rozpočtu kapitol GA ČR a TA ČR.. ústředních správních orgánů v předsednictvu TA ČR. Jedná se o kompromis, který
respektuje výsledek meziresortního připomínkového řízení. Zastoupení ústředních
správních orgánů v předsednictvu TA ČR by mělo umožnit reflektovat specifické úkoly
Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné
resorty.
10. Zásady etiky a Implementace etických zásad a vědecké integrity nevyvolává Přínosy ukotvení etických zásad a vědecké integrityve výzkumu a vývoji jsou
vědecké integrity ve žádné dodatečné náklady. Spíše naopak signalizuje příjemcům, mnohostranné. Zvyšují důvěryhodnost, objektivnost a ochranu dobré pověsti
výzkumu, vývoji, že z veřejných prostředků nebudou hrazeny činnosti v rozporu výzkumu a vývoje. Respektování etických principů a postupů ve výzkumu a vývoji
inovacích s obecnými etickými principy. Náklady na dodržování uvedených přispívá k ochraně lidských práv. Většina výzkumných projektů a vývojových
a transferu znalostí pravidel jsou nulové, neboť etické chování by mělo být zcela procesů může mít vliv na lidské bytí a na společnost jako celek. Proto musí být
samozřejmé. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního zajištěno, že takové vlivy jsou pozitivní a že se respektují lidská práva. Etické ukotvení
rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. zajišťuje, že výzkumné a vývojové projekty budou respektovat lidskou důstojnost a
integritu a že nebudou způsobovat žádné zbytečné utrpení. Dalším přínosem ukotvení
etiky a vědecké integrity ve výzkumu a vývoji je zvyšování transparentnosti. Když jsou
etické zásady a postupy jasně definovány a respektovány, výzkumní pracovníci a
výzkumné organizace se cítí více motivováni k otevřené a transparentní diskusi o
svých výsledcích a produktech. Tím se zvyšuje důvěra vědecké a výzkumné komunity
52 § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
114
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
i veřejnosti.
11. Rozvoj lidského Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec Předkladatel očekává, že úprava rozvoje kariéry výzkumných pracovníků pomůže
potenciálu a rozvoj schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na výzkumných především mladým výzkumníkům a výzkumnicím, aby mohli sladit svůj pracovní a
kariéry výzkumných organizacích s ohledem na akademickou svobodu. Uplatnění soukromý život. S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se
pracovníků nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, předkladatel snaží navrhnout takové kroky, které odstraní překážky ve využití
vývoj, inovace a transfer znalostí. finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků. Především se
uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory
mohli financovat to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých
zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního a soukromého života atd.
Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde
o projektové financování.
12. Otevřená věda a Náklady vznikají, resp. vznikly na úrovni IS VaVaI, avšak byly Zavedení prvků otevřené vědy znamená transpozici evropských pravidel pro
přístup k údajům hrazeny v rámci jeho pravidelné aktualizace, tedy nikoliv nad otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu 53 . Jejich benefitem je
z výzkumu rámec rozpočtu Úřadu vlády na činnost Rady pro výzkum, bezpochyby možnost daná ostatním zájemcům o vědecké informace, publikace a
vývoj a inovace. Na úrovni výzkumných organizací jsou využití údajů, pořízených z veřejných prostředků. Rizikem je naopak nevhodné
náklady spojovány především budováním repozitářů a jednání výzkumných organizací a zveřejňování vědeckých informací místo jejich
s publikační činnosti a s průmyslově právní ochranou a jsou ochrany, např. průmyslovým právem. Otevřená věda představuje nový přístup v
součástí výdajů výzkumných organizací. Uplatnění nástroje oblasti výzkumu a vývoje, který má potenciál přinést řadu pozitivních přínosů. Její
bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, aktivity jsou podporovány moderními technologiemi, jako jsou digitální platformy
inovace a transfer znalostí. a otevřené licenční modely. Jedním z jejích hlavních přínosů je zvýšení
transparentnosti výzkumu. To znamená, že výzkumníci mohou sdílet své
výzkumné výsledky a data s ostatními výzkumníky, což umožňuje ověřování
a reprodukování výzkumných výsledků. Transparentnost také umožňuje větší
spolupráci mezi výzkumníky, což může vést k novým výzkumným otázkám
a objevům. Dalším přínosem otevřené vědy je zlepšení efektivity výzkumu.
Sdílení dat a výsledků výzkumu může výzkumníkům umožnit vyhnout se
opakování již provedeného výzkumu a zaměřit se na nové oblasti výzkumu. To
znamená, že zdroje jsou využívány efektivněji a mohou být investovány do
výzkumu nových oblastí. Otevřená věda pomáhá i zvýšení viditelnosti výsledků
výzkumu a jejich využití. Otevřená věda umožňuje výzkumníkům zveřejňovat své
53 Sdělení European Cloud Initiative "Building a competitive data knowledge and economy in Europe" COM(2016) 178 final of 19.4.2016. DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/790 ze dne
25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech
a opakovaném použití informací veřejného sektoru.
115
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
výsledky a data online, což může přilákat pozornost ze strany širší veřejnosti
včetně průmyslu. To může vést k novým příležitostem pro financování výzkumu,
spolupráci a aplikaci výsledků v praxi. Jiným benefitem otevřené vědy je zvýšení
spolehlivosti výzkumu. Otevřená věda umožňuje výzkumníkům ověřit výsledky a
data jiných výzkumníků, což může vést k větší spolehlivosti výzkumu a prevenci
chyb a nedostatků. Pozitivem otevřené vědy je zvýšení kreativity, efektivity a
posilování excelence ve výzkumu.
13. Ochrana Návrh zákona nevyžaduje zpracování žádných rozsáhlých Ochrana bezpečnostních zájmů státu a také ochrana oprávněných zájmů
bezpečnostních dokumentů a pravidel, vše ponechává na jednotlivých příjemcích vlastních i třetích osob je v současné době velmi aktuální. Jde o to, aby příjemci
zájmů státu a dalších účastnících a jejich podmínkách. Požaduje se pouze, podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přijali taková vnitřní pravidla
ve výzkumu, vývoji, aby si příjemci byli těchto skutečností vědomi a podle toho jednali. chování jednotlivců a celé instituce, aby byly příslušné zájmy dostatečně
inovacích V konečném důsledku přínosy ochrany bezpečnostních zájmů ochráněny. Jedním z přínosů ochrany bezpečnostních zájmů státu je ochrana
a transferu znalostí státu ve výzkumu a vývoji převyšují náklady na implementací citlivých informací a technologií, které jsou klíčové pro národní bezpečnost. Tyto
opatření na ochranu bezpečnostních zájmů státu. Uplatnění informace a technologie mohou být v rukou nepřátelských zemí použity proti státu
nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, a jeho občanům. Ochrana těchto informací a technologií zajišťuje bezpečnost
vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů státu a ochranu jeho občanů. Dalším přínosem ochrany bezpečnostních zájmů
nevyvolá dodatečné nadpožadavky nad schválený státní státu je prevence šíření nelegálních a nebezpečných technologií. Výzkum a vývoj
rozpočet. mohou zahrnovat různé druhy technologií, a pokud tyto výzkumné projekty nejsou
správně monitorovány a kontrolovány, mohou se nebezpečné technologie dostat
do rukou nevhodných osob a organizací. Ochrana bezpečnostních zájmů státu
také pomáhá zajistit, že výzkumné projekty a technologie nejsou použity k
účelům, které jsou v rozporu s národními zájmy, jako jsou například teroristické
nebo kybernetické útoky. Také chrání intelektuální vlastnictví státu a umožňuje
mu využít jeho výzkumné projekty k hospodářskému rozvoji a inovacím, což může
posílit jeho pozici na trhu. Jak bylo uvedeno již dříve, otázky bezpečnosti,
bezpečného nakládání s výsledky výzkumu a vývoje souvisejí svým způsobem
s požadavkem otevřené vědy a oba přístupy se velmi vhodně doplňují a vzájemně
podporují právě požadavkem na vědomé a uvážené nakládání s výsledky a
opatrnosti při navazování kontaktů s třetími stranami.
14. Legislativní podmínky Náklady na transfer znalostí jsou nedílnou součástí činností ve Ukotvením transferu znalostí do zákona jako jedné z činností souvisejících s
pro transfer znalostí výzkumu, vývoji a inovacích. Předkladatel zákona se domnívá, že by prováděním výzkumu, vývoje a inovací odstraňuje pochybnost, zda náklady nebo
tedy měly být i z těchto výdajů hrazeny. Nepředpokládá se, že by výdaje na transfer znalostí mohu být způsobilými náklady, hrazenými z podpory.
realizace transferu znalostí vyvolávala požadavky nad střednědobý Společně s nástroji vhodnými pro inovace se vytváří prostředí, ve kterém mají
výhled financování. Spíše lze očekávat, že úspěšný transfer znalostí poskytovatelé široké pole působnosti ohledně podpory transferu znalostí, tedy
116
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
by mohl mít i finanční benefit pro samotnou výzkumnou organizaci a převodu získaných výsledků do praxe. Předkládaný zákon také nabourává zažitou
její zaměstnance. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů představu, že základní výzkum musí končit pouze publikací. Naopak se umožňuje
státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. i Grantové agentuře České republiky, aby vzala v úvahu, že základní výzkum může
Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá dodatečné nadpožadavky končit výsledkem, který má “blízko” k praxi. Zpravidla je ale zapotřebí vynaložit většího
nad schválený státní rozpočet. úsilí k ochraně takového výsledku a prodeji licence investorovi. Z takového propojení
pak profitují obě strany.
Transfer znalostí z výzkumu a vývoje by mohl přinést benefity pro různé subjekty:
Vědeckým organizacím a výzkumným pracovníkům transfer znalostí
pomáhá lépe šířit své poznatky, což může vést k dalšímu financování
výzkumu a vývoje, zvýšení prestiže a uznání výzkumných pracovníků
a posílení postavení v oblasti výzkumu.
Průmyslové společnosti mohou získat přístup k novým technologiím,
výrobkům a znalostem, což jim umožní vyrábět inovativnější a
konkurenceschopnější výrobky, zlepšit své procesy a snížit náklady.
Veřejnost může z transferu znalostí získat nové technologie, výrobky
a služby například v oblasti zdraví, vzdělání, dopravy nebo ekologie.
Transfer znalostí může také vést k inovativnějšímu a udržitelnějšímu
ekonomickému růstu.
Veřejné správě transfer znalostí pomáhá naplňovat své cíle v oblasti
výzkumu a vývoje, podpořit ekonomický růst a vytvářet pracovní místa.
To může vést k větší konkurenceschopnosti a inovačnímu potenciálu
země. Pomáhá také zhodnocovat výsledky výzkumu pro potřeby
veřejných politik.
15. Propagace a Náklady na propagaci je možné hradit ze schválených prostředků Přínosy propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
popularizace na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve stávajících jsou především nepřímé. Na samotný výkon činnosti nemají žádný vliv. Jejich
výzkumu, vývoje, hranicích. Nejde tedy o činnosti vyžadující financování nad rámec přínosem je zvyšování povědomí o důležitosti a úspěších výzkumu, vývoje,
inovací a transferu stávajících výdajů. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů inovací a transferu znalostí ve společnosti. Dalším benefitem je nepřímé
znalostí státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. poskytování informace potenciálním investorům, že se vyplatí v České republice
investovat do byznysu založeného na znalostech nebo s ním úzce souvisejícího.
Zvýšení povědomí veřejnosti o vědě a technologiích může vést ke zvýšené
podpoře výzkumných aktivit a investic ze strany veřejnosti a soukromých
investorů. Jinak řečeno, že v České republice jsou kvalitní výzkumná pracoviště,
a vysoce vzdělaní odborníci, což je předpokladem pro úspěšnost investice
do technologií založených na inovacích a spolupráci např. s akademickými
pracovišti nebo výzkumnými organizacemi aplikovaného výzkumu. Benefitem je i
propagace samotné práce výzkumných pracovníků a inspirace mladých lidí ke
117
Nástroje Náklady vyjádřené kvalitativně Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
kariéře vědce. Popularizace může pomoci přilákat mladé lidi ke studiu vědních
oborů a výzkumné práci. Díky popularizaci se může výzkum a vývoj stát více
viditelným a přístupným pro širší spektrum lidí, což může vést k rozvoji
inovativních nápadů a řešení.
118
Přehled zvažovaných variantních řešení cíle „Snížit administrativní náročnost a zajistit intergrované prostředí pro administraci účelové
podpory“ (informační systémy pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v ČR)
Varianta Popis Specifikace
Varianta 0 Zachování současného stavu
Varianta 1 Nulová varianta počítá se zachováním současného stavu, tj. čtyřmi speciálními informačními systémy
Varianta 2 Postupné sjednocování stávajících informačních systémů pro VaVaI na úrovni poskytovatelů (GRIS (GA ČR), ISTA (TA ČR), IXIX (MŠMT), ISVP (MZd, resp. AZV
ČR)) a jiné nástroje, které nejsou informačním systémem + IS VaVaI (RVVI), kdy jeden z nich je využíván
Varianta 3 2a) Jeden informační systém v ČR – Administrativní rozhraní při IS pro administraci programů i jiných poskytovatelů, jejich další údržbě a rozvoji.
VaVaI První varianta předpokládá, že dojde k postupnému zapojení všech poskytovatelů do nějakého
informačního systému a zároveň dojde k postupné selekci stávajících informačních systémů, které
2b) Jeden informační systém v ČR – Přechod na jeden z existujících budou vhodné pro administraci programů a projektů pro více poskytovatelů. U opouštěných informačních
informačních systémů poskytovatelů systémů by byla financována jejich údržba, u zachovávaných systémů i jejich rozvoj, aby bylo možné
2c) Jeden informační systém v ČR – Vytvoření jednotného integrovat požadavky nových uživatelů-poskytovatelů.
informačního systému „na zelené louce“ Tato dílčí varianta předpokládá, že by k dosažení jednotného informačního systému v ČR došlo
vytvořením nového administrativního rozhraní při IS VaVaI, které by spravoval Úřad vlády ČR. Toto
Informační systémy pro administraci účelové podpory u všech rozhraní by vzniklo odděleně od současného IS VaVaI, nicméně bylo by na IS VaVaI bezprostředně
poskytovatelů navázáno.
V této dílčí variantě by jednotný informační systém poskytování účelové podpory v ČR vznikl na základě
výběru jednoho existujícího informačního systému, který by byl modifikován do podoby univerzálního
jednotného informačního systému pro všechny poskytovatele.
Tato dílčí varianta předpokládá vytvoření jednoho informačního systému tzv. na „zelené louce“, který by
byl využíván všemi poskytovateli pro administraci programů a projektů, ostatní speciální informační
systémy by v této variantě zanikly. Došlo by tak k vytvoření zcela nového jednotného informačního
systému a zánikem ostatních informačních systémů.
Tato kompromisní varianta vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy bylo původně
navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními
o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový
přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
119
Přehled nákladů a přínosů (výhod a nevýhod) jednotlivých variant informačních systémů pro VaVaI
Varianta Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody
Varianta 0 IS nepoužívají všichni poskytovatelé Zachování stávajícího stavu
(Zachování Rozdílná architektura a složitost jednotlivých IS, uchazeči, oponenti i další Možnost poskytovatele přizpůsobit svůj IS přímo svým potřebám a
současného účastníci procesu implementace programů VaVaI se obvykle musí naučit podmínkám konkrétní veřejné soutěže
stavu) pracovat s více IS
Jednodušší administrace návrhů projektů a projektů pro poskytovatele i
Neefektivní vynakládání veřejných výdajů na vývoj a provoz více IS uchazeče/příjemce, pokud poskytovatel IS používá (toto pozitivum je
Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, často je nutné obecně platné, ale pro konkrétní IS závislé na složitosti a spolehlivosti
přizpůsobení se danému IS, případně postupům daného poskytovatele daného IS)
Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, neexistuje obecná Možnost archivace přímo v IS, a tedy snazší dohledatelnost a kontrola
úprava ohledně vlastnictví, správy a přístupu k datům v IS
Varianta 1 Poskytovatelé by se museli naučit zacházet s novým IS (ať poskytovatelé, kteří IS by používali všichni poskytovatelé
(Postupné žádný IS dosud nevyužívali, tak ti, jejichž IS by byl postupně ukončován) Využití již existujících IS, takže uchazeči by se nemuseli učit zacházet
sjednocování
stávajících Snaha o zachování různorodosti postupů a podmínek jednotlivých poskytovatelů s novým IS
informačních Pravděpodobná nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání Zachování rozdílů mezi existujícími IS vycházejících z věcných důvodů
systémů) více různých postupů vhodných pro různé poskytovatele (př. podpora základního x aplikovaného výzkumu, rozdílné způsoby
Postupné ukončování některých IS a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu hodnocení)
Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
do finálního ukončení poskytovateli
Nutnost ošetřit financování provozu omezeného počtu IS V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
Nutnost ošetřit odpovědnost, vlastnictví dat a přístupy do IS poskytovateli, kteří omezeného počtu IS
Promítání legislativních změn do menšího počtu IS
nejsou provozovali daného IS Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními
informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy,
protože se bude upravovat/propojovat pouze omezený počet IS
Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
poskytovatelů a uchazečů/příjemců
120
Varianta Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody
Varianta 2a Nutnost vytvoření nového administrativního rozhraní IS IS by používali všichni poskytovatelé
(Jeden Poskytovatelé a uchazeči/příjemci by se museli naučit zacházet s novým IS Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
informační Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých
systém v ČR – poskytovateli
Administrativní postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
rozhraní při IS aplikovaný výzkum, inovace)
VaVaI) Postupné ukončování všech stávajících IS, a tedy nutnost stále financovat jejich jednoho IS
údržbu do finálního ukončení Promítání legislativních změn do jednoho IS
Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s IS VaVaI
a veřejnými rejstříky a seznamy
Správa IS VaVaI a nového informačního systému pro administraci jedním
orgánem veřejné správy
Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Varianta 2b Nutnost dohody na národní úrovni, zda by byl zachován a upraven jeden ze IS by používali všichni poskytovatelé
(Jeden stávajících IS Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
informační
systém v ČR – Většina poskytovatelů a uchazečů/příjemců by se musela naučit zacházet poskytovateli
Přechod na s novým IS V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
jeden
z existujících Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých jednoho IS
informačních postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a Promítání legislativních změn do jednoho IS
systémů aplikovaný výzkum, inovace) Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními
poskytovatelů)
Postupné ukončování všech IS, používaných pro administraci účelové podpory, informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy,
a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu do finálního ukončení protože se bude upravovat/propojovat pouze jeden IS
Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
Nutnost ošetřit financování provozu jednoho IS poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Nutnost ošetřit odpovědnost, vlastnictví dat a přístupy do IS jednotlivými
poskytovateli, pokud jeden z poskytovatelů nebude provozovatelem jednotného
IS Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS
121
Varianta Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody
Varianta 2c Vysoké náklady na pořízení IS IS by používali všichni poskytovatelé
(Jeden Poskytovatelé a uchazeči/příjemci by se museli naučit zacházet s novým IS Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
informační Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých
systém v ČR – poskytovateli
Vytvoření postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
jednotného aplikovaný výzkum, inovace)
informačního Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“ jednoho IS
systému „na Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS Promítání legislativních změn do jednoho IS
zelené louce“) Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními
informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy,
protože se bude upravovat/propojovat pouze jeden IS
Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
poskytovatelů a uchazečů/příjemců
Varianta 3 IS nepoužívají všichni poskytovatelé Zachování stávajícího stavu
(Informační Rozdílná architektura a složitost jednotlivých IS, uchazeči, oponenti i další Možnost poskytovatele přizpůsobit svůj IS přímo svým potřebám a
systémy pro
administraci účastníci procesu implementace programů VaVaI se obvykle musí naučit podmínkám konkrétní veřejné soutěže
účelové pracovat s více IS Jednodušší administrace návrhů projektů a projektů pro poskytovatele i
podpory u Neefektivní vynakládání veřejných výdajů na vývoj a provoz více IS
všech Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, často je nutné uchazeče/příjemce, pokud poskytovatel IS používá (toto pozitivum je
poskytovatelů přizpůsobení se danému IS, případně postupům daného poskytovatele obecně platné, ale pro konkrétní IS závislé na složitosti a spolehlivosti
Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, neexistuje obecná daného IS)
úprava ohledně vlastnictví, správy a přístupu k datům v IS
Nebude docházek ke sjednocování IS ve státní správě a tím k budoucímu
zjednodušení IS a úsporám
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Pozn: V současné době využívají poskytovatelé v ČR 4 specializované informační systémy pro přípravu a/nebo příjem a/nebo administraci návrhů a následně projektů VaVaI ve veřejných
soutěžích. Jedná se o tyto informační systémy:
GRIS (poskytovatel GA ČR), ISTA54 (poskytovatel TA ČR), ISIX55 (poskytovatel MŠMT), ISVP (poskytovatel MZd, resp. AZV ČR)
ISTA je, případně byla, využívána nejen TA ČR, ale i jinými poskytovateli, a to MPO, MV, MZe. Rovněž GRIS byl dříve využíván jiným poskytovatelem (MZd). Ostatní informační systémy
jsou využívány pouze daným poskytovatelem. Informační systémem, který je okrajově využíván pro účelovou podporu VaVaI, je také informační systém pro Evropské strukturální
a investiční fondy MS 2014+. Tento systém byl využit MPO pro účelovou podporu VaVaI spolufinancovanou z Národního plánu obnovy z komponenty 5.2 ve veřejných soutěžích
vyhlašovaných v roce 2022 a 2023. V některých dalších programech a výzvách (MŠMT) a u ostatních poskytovatelů (MK) jsou veřejné soutěže administrovány díky zasílání návrhů
projektů a dalších dokumentů datovými schránkami, listinnou formou, případně i e-maily.
54 TA ČR nyní připravuje nový informační systém SISTA, který by měl být plně funkční v roce 2025. Blíže viz: https://www.tacr.cz/sista/.
55 Informační systém ISIX je v rámci MŠMT používaný pouze v programu INTER-EXCELLENCE II.
122
3.2 Náklady
a) Kvantifikace nákladů pro jednotlivé skupiny subjektů u všech zvažovaných variant
Náklady Náklady Náklady Náklady
Úřad vlády/rok pro pro příjemce/rok na jednotlivé varianty
poskytovatele/rok celkem/rok
1. rok Další 1. rok Další 1. rok Další 1. rok Další roky
roky roky roky
Varianta 0 36 mil. 18 mil. 315 mil 249 mil. 302 mil. 302 mil. 653 mil. Kč 569 mil. Kč
(zachování Kč Kč Kč Kč Kč Kč (36+315+3 (18+249+3
stávajícího (90+18+1 (24+18+1 (201+1 02) 02)
stavu – bez 34+73 mil 34+73 mil 01 mil
legislativní Kč) Kč) Kč)
změny)
Varianta 1 36 mil. 18 mil. 324,5 mil. 258,5 mil. 302 mil. 302 mil. 662,5 mil. 578,5 mil.
(novela) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
(315 mil (249 mil. (36+324,5 (18+258,5
Kč + 7 Kč + 7 +302) +302)
mil. Kč+ mil. Kč +
2,5 mil. 2,5 mil.
Kč56) Kč)
Varianta 2 125 mil. 21 mil. 190,5 mil. 190,5 mil. 228 mil. 228 mil. 543,5 mil. 439,5 mil.
(nový zákon) Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
(v nákladech (110 mil. (15 mil. (171 mil. (171 mil. (125+190,5 (21+190,5
kalkulována Kč. + 15 Kč. + 6 Kč + 7 Kč + 7
mil. Kč) mil. Kč) mil. Kč + mil. Kč + +228) +228)
varianta 10 mil. Kč 10 mil. Kč
administrativní + 2,5 mil. + 2,5 mil.
rozhraní při IS Kč) Kč)
VaVaI)
Varianta 3 36 mil. 18 mil. 334,5 mil. 268,5 mil. 302 mil. 228 mil 672,5 mil. 514,5 mil
(nový zákon - Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
MPŘ) (30+6 (12+6) (315 mil (249 mil. (201+1 (36+334,5 (18+268,5
(v nákladech mil Kč) Kč Kč 01 mil +302) +228)
kalkulace bez (90+18+1 (24+18+1 Kč viz
administrativn 34+73 viz 34+73 viz TC
ího rozhraní TC TC Praha)
při IS VaVaI) Praha) + Praha) +
7 mil. Kč 7 mil. Kč+
+ 10 mil. 10 mil Kč
Kč + 2,5 + ; 2,5
mil. Kč) mil. Kč)
Pozn. vyčíslení nákladů na informační systém viz odhady nákladů na jednotlivé varianty informačních systémů
pro administraci účelové podpory v kapitole 3.2.6.
Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů
na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím,
že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
56 Pozn: Ve variantě 0 (stávající stav) je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy u poskytovatelů.
Ve variantě 1 (novela) je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy u poskytovatelů = co se týče informačních
systémů varianta 0 a varianta 1 jsou shodné, liší se v dalších nákladech, které by vznikly při realizaci novely.
Ve variantě 2 (nový zákon) je návrh nového jednotného informačního systému (resp. integrované prostředí pro administraci
účelové podpory), který byl hlavním zdrojem finanční úspory. V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo na základě
zásadních připomínek ke změně záměru a po dohodě s připomínkovými místy byla vytvořena kompromisní varianta 3 (viz. nový
zákon - MPŘ), kde je kalkulován stávající stav IS VaVaI a různé informační systémy poskytovatelů. U příjemců nastane úspora
(příjemci opakovaně nedokládají skutečnosti, které jsou již v registrech státní správy), u poskytovatelů zůstane stav obdobný,
jako ve variantě 0. Ve variantě 3 jsou kalkulovány také náklady, které by vznikly v souvislosti s dalšími tématy a nově nastaveným
vztahem GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu.
123
b) Přehled nákladů na implementaci dle témat varianty 3 (nový zákon):
Nástroje pro dosažení cílů Náklady přímé Náklady Náklady Náklady
nepřímé jednorázové opakující se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
1. Nové nástroje podpory inovací 0 0 0 0
0
2. Nově provázané koncepční dokumenty 0 0 0 0
3. Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a 0 0 0 cca 2,5 mil
transfer znalostí Kč/rok
0
4. Systematické rozdělování prostředků účelové 0 0 0 První rok:
podpory a hodnocení programů účelové podpory 18 mil. Kč/rok
(poskytovatelé)
5. Možnost přenositelnosti projektů 0 0 0 + 6 mil. Kč/rok
(ÚV ČR) –
První rok: První rok: První rok: roční náklady
na podporu
207 mil. Kč/rok 302 mil Kč/rok 120 mil. Kč/rok
Zjednodušená administrativa pro administraci (134 (201 příjemci (30 ÚV ČR
6. účelové podpory/* naplnění práva na digitální služby poskytovatelé + 101 první rok + 90
s IS + 73 příjemci) poskytovatelé
První rok poskytovatelé s IS první rok)
bez IS)
Další roky: Další roky: Další roky: Další roky:
207 mil. Kč/rok 228 mil. Kč/rok 36 mil. Kč/rok 18 mil. Kč/rok
Zjednodušená administrativa pro administraci (134 příjemci (12 ÚV ČR (poskytovatelé)
účelové podpory/* naplnění práva na digitální služby poskytovatelé další roky + + 6 mil. Kč/rok
s IS + 73 24 (ÚV ČR) –
Další roky poskytovatelé poskytovatelé roční náklady
bez IS) s IS další na podporu
roky)
7. Nové nastavení mezinárodní spolupráce 0 0 0 0
ve výzkumu, vývoji a inovacích
8. Veřejnoprávní režim u účelové podpory 0 0 0 cca 7 mil.
Kč/rok
9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke 0 0 0 cca 10 mil
státním orgánům vykonávajícím státní správu Kč/rok
10. Zásady etiky a vědecké integrity ve VaVaI a 0 0 0 0
transferu znalostí
11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry 0 0 0 0
výzkumných pracovníků
12. Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 0 0 0 0
13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, 0 0 0 0
vývoji, inovacích a transferu znalostí
14. Legislativní podmínky pro transfer znalostí 0 0 0 0
15. Popularizace VaVaI a transferu znalostí 0 0 0 0
* Pozn. Podrobné vysvětlení vyčíslení nákladů viz kapitola 3.2. (vyčíslení nákladů na informační systémy viz
odhady nákladů na jednotlivé varianty informačních systémů pro administraci účelové podpory v kapitole 3.2.6).
Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů
na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím,
že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
124
c) Kalkulace k hodnotám nákladů na implementaci (vyčíslení a specifikace údajů v tabulkách a) a
b))
3.2.1 Nové nástroje podpory inovací
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nových nástrojů podpory inovací:
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady Náklady
přímé nepřímé jednorázové opakující
(investiční) se
(provozní a
1. Nové nástroje podpory inovací 0 0 0 rozvojové)
0
Detail podkladové informace k zavedení nových nástrojů podpory inovací:
Opatření Komentář
Rámcový přehled činností ústředního správního úřadu pro inovace: příprava, monitoring a
vyhodnocování strategie pro rozvoj inovací (Inovační strategie České republiky 2019–
2030), monitoring a koordinace mezinárodních aktivit v oblasti inovací a další úkoly.
Jedná se o standardní agendy vykonávané státními zaměstnanci MPO, které budou kryty
z již existujících vnitřních zdrojů a nejsou tedy spojeny s žádnými zvláštními novými
náklady. Jmenované činnosti jsou součástí zajištění výkonu agendy Ministerstva průmyslu a
obchodu. Personální a finanční náklady na zajištění agendy ústředního správního úřadu pro
inovace jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na
Ústřední správní zajištění výkonu jeho agend.
úřad pro inovace - * Předkladatel nevyhověl připomínce Ministerstva průmyslu a obchodu požadující zvýšení
MPO personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací (vytvoření jednoho oddělení o
šesti systemizovaných místech). Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě zásadních
připomínek Ministerstva financí, které stanovily, že veškeré personální a finanční dopady
musí být řešeny v rámci stávajících personálních kapacit a v mezích stanoveného limitu
prostředků na platy. S ohledem na tuto zásadní připomínku není možné navýšit
personální kapacity, neboť by to vedlo k překročení stanoveného rozpočtového rámce.
* V případě, že vzniknou požadavky na navýšení personálních kapacit, veškeré
dodatečné výdaje budou hrazeny v rámci stávajících limitů. Jelikož Ministerstvo financí
odmítlo zvýšit výdajové limity, počet služebních míst a limit výdajů na platy zaměstnanců,
bude se jednat výhradně politické rozhodnutí.
Rámcový přehled činností souvisejících se zajištěním rozvoje TESTBEDů: zpracování
koncepce rozvoje TESTBEDů a její vyhodnocení, příprava programů na podporu TESTBEDů
a jejich vyhodnocení, ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace návrh zásad
hodnocení TESTBEDů, hodnocení TESTBEDů, kontrola průběžných a závěrečných zpráv,
smluv a dodatků ke smlouvám, účast na zasedáních konsorcií, kontrola projektů, příprava PR
aktualit na webové stránky, hlídání opatření EU a další. Všechny výše uvedené činnosti jsou
součástí zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu.
Rámcový odhad předpokládaného počtu TESTBEDů: cca 10 – 20 (cca 10 – 15 VŠ a cca
5 výzkumných center typu COMTES FHT a.s. apod.).
Testovací Z návrhu nových velkých výzkumných infrastruktur by do kategorie „testovacích a
a experimentální experimentálních infrastruktur“ již nyní mohly patřit například:
infrastruktury
Advanced AeroSpace Technologies (LRI-AAST) – předkladatel ČVUT
(TESTBED) /Gestor Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production (RICAIP
rozvoje TESTBEDů
– MPO/ LRI) – předkladatel CIIRC ČVUT
Research Infrastructure for 21st century Mechanical Engineering (RIME21) –
předkladatel VUT Brno
Z dalších ještě například CANAM, HiLASE a některé aktivity kolem čipů a EDIH apod.
Předpokládaný rámcový odhad personálního pokrytí: problematice TESTBEDů by se na plný
úvazek mohl věnovat cca 1 člověk (paralela se zajištěním problematiky velkých výzkumných
infrastruktur na MŠMT (oddělení 3-4 lidí věnující se problematice VVI, kterých je v současné
chvíli cca 48, ale oddělení zajišťuje dle vyjádření MŠMT i jiné agendy).
Personální a finanční náklady na zajištění agendy TESTBEDů jsou součástí
schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu
jeho agend.
Zvýšení flexibility poskytování účelové podpory (důležité zvláště pro inovační projekty), jako je
možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů, pružnost režimu poskytování
Ostatní nástroje účelové podpory podle potřeb řešení projektu (pružnost a kombinovatelnost nástrojů, lhůt,
podpory inovací způsobů úhrady nákladů, např. zálohové financování nebo kombinace systému zpětné
úhrady nákladů a zálohového financování), využití již zpracovaných oponentních posudků při
hodnocení návrhů projektů nebo převzetí výsledků hodnocení provedeného na mezinárodní
úrovni…, nepředstavuje žádné další výdaje.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
125
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
3.2.2 Nově provázané koncepční dokumenty
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nově provázaných koncepčních dokumentů:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
2. Nově provázané koncepční dokumenty 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení nově provázaných koncepčních dokumentů:
Opatření Komentář
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je připravovaná již i podle stávající
Koncepční právní úpravy (zákon 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků) a
dokumenty schvalovaná vládou, nedojde tedy v této oblasti ke změně. Náklady spojené s přípravou
na národní úrovni koncepčních a strategických dokumentů na národní úrovni obecně jsou součástí
schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu jeho
agend.
V současném zákoně 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je
stanoveno, že poskytovatelé zodpovídají za přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a
jejich realizaci. Většina poskytovatelů takovou koncepci má a v převážné většině případů je
tato koncepce schvalovaná vládou. Vládou schválené koncepce (11): MK, MPO, MV, MZD,
MZE, GA ČR, TA ČR, MO, MŽP, MŠMT, ÚPV ČR. Koncepce bez projednání vládou (4): MD
Koncepce (schválena pouze ministrem dopravy), MPSV, MZV, AV ČR.
poskytovatele Koncepce poskytovatele je na dobu nejméně 5 let, proto se nepředpokládá žádné navýšení
zátěže. Zákon navíc umožňuje nahradit koncepci poskytovatele jiným existujícím koncepčním
dokumentem poskytovatele, který obsahuje požadované náležitosti a je schválený vládou (viz.
§ 4, odst. 3).
Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických dokumentů na úrovni poskytovatelů
jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na
zajištění výkonu jejich agend.
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace je na dobu nejméně 5 let. Dlouhodobou
Dlouhodobá koncepci rozvoje výzkumné organizace lze dle navrhovaného zákona nahradit jiným
koncepce koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace
rozvoje výzkumné uvedeny, a který je schválený poskytovatelem (viz. § 5, odst. 3). Na úrovni výzkumných
organizace organizací by činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením výzkumných organizací,
jak se již nyní děje podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací 2017+ (Modul 5).
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
126
3.2.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a
transfer znalostí:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
3. Nové členění výdajů na výzkum, vývoj,
inovace a transfer znalostí 0 0 0 0
Detail podkladové informace k zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer
znalostí:
Opatření Komentář
Nové členění výdajů
na výzkum, vývoj,
inovace a transfer Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nebude mít velký
znalostí v IISSP dopad na dodatečné náklady v souvislosti s úpravami příslušných interních ekonomických
a interních systémů poskytovatelů a Ministerstva financí (IISSP), a to mimo jiné vzhledem k poměrně
ekonomických dlouhé legisvakanční lhůtě, kdy je možné příslušné změny zařadit pod jiné průběžné
systémech změny, resp. aktualizace příslušných informačních systémů.
poskytovatelů
a příjemců
Nové členění výdajů Zapracování nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí do IS
na výzkum, vývoj, VaVaI a informačních systémů jednotlivých poskytovatelů proběhne v rámci aktualizace
inovace a transfer stávajícího informačního systému v rámci dotčené kapitoly státního rozpočtu a bude
znalostí v IS VaVaI zabezpečeno stávajícími personálními kapacitami.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
3.2.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení
programů účelové podpory
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení systematického rozdělování prostředků účelové
podpory a hodnocení programů účelové podpory:
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady Náklady
přímé nepřímé jednorázové opakující
(investiční) se
(provozní a
rozvojové)
4. do 2,5 mil
Systematické rozdělování prostředků účelové Kč/rok nad
rámec
podpory a hodnocení programů účelové současných
výdajů
podpory 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení hodnocení programů účelové podpory:
Opatření Komentář
Odhaduje se, že náklady na jedno hodnocení programu se budou pohybovat do 500 tis. Kč,
bude-li prováděno externím dodavatelem. Toto řešení je pravděpodobnější než interní
hodnocení, na které většina poskytovatelů nemá kapacitu (vlastní kapacita hodnocení dopadů
se u většiny poskytovatelů prakticky nevyplatí, neboť hodnocení se provádí jedenkrát za 5 až
Hodnocení 8 let podle délky trvání programu). Ročně končí průměrně kolem 5 programů různých
programů účelové poskytovatelů účelové podpory (údaje za období 2014 až 2023, viz vlastní šetření dle
podpory Usnesení vlády a IS VaVaI). Nepředpokládá se velký nárůst počtu programů, odhad ročních
nákladů je cca do 2,5 mil. Kč/rok nad rámec současných výdajů. Výrazné zvýšení nákladů
souvisejících s navýšením počtu kontrol se nepředpokládají. Vzhledem k možnosti
optimalizace interních procesů a postupů se zvýší efektivita a sníží náklady spojené
s kontrolami. Implementace nových technologií a nástrojů pro automatizaci a monitorování
procesů může rovněž zvýšit efektivitu kontrol a snížit náklady na jejich provádění.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
127
3.2.5 Možnost přenositelnosti projektů
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení možnosti přenositelnosti projektů:
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady Náklady
přímé nepřímé jednorázové opakující
(investiční) se
(provozní a
5. Možnost přenositelnosti projektů 0 0 0 rozvojové)
0
Detail podkladové informace k zavedení možnosti přenositelnosti projektů:
Opatření
Komentář
Přenositelnost
projektů Náklady mohou být spojovány především s vypořádáním přístupových a užívacích práv
k výsledkům mezi původním a novým příjemcem, na straně poskytovatele případně náklady
na posouzení vnějším oponentem (i když to zákon výslovně nestanoví). Vzhledem k počtu
změn, které jsou v současnosti realizovány, jsou tyto náklady nepatrné a nepočítá se,
že by se zvyšovaly. Jedná se o administrativní úkon bez dodatečných nároků na veřejné
rozpočty. V zákoně je navíc uvedeno, že původní příjemce může uzavřít smlouvu o převodu
práv a povinností na nového příjemce. Jedná se tedy pouze o fakultativní možnost, se kterou
musí souhlasit původní příjemce, nový příjemce i poskytovatel (viz § 72, odst. 1).
Očekává se zhruba do 10 žádostí o změnu za rok na jednoho poskytovatele.
S institutem přenositelnosti projektů by neměly vznikat žádné dodatečné náklady, protože
uzavírání smluv je i v současné době běžná agenda poskytování podpory ve výzkumu, vývoji
a inovacích. I v současné době se může stát, že řešitel například zemře a projekt se musí buď
ukončit, nebo převést, pokud příjemce nemá za řešitele odpovídající náhradu (děje se tak i
dnes). Sjednání smlouvy o převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory a
stejně tak i udělení souhlasu poskytovatele s uzavřením takové smlouvy bude spojeno
s určitými administrativními náklady. V souhrnu se však nebude jednat o zvýšení nákladů,
nýbrž spíše naopak. Pokud by stávající příjemce nemohl v projektu pokračovat, bylo by nutné
projekt ukončit a čerpané prostředky podpory by se staly dodatečně neúčelně vynaloženými.
Na takové případy pak navazuje řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové
kázně. Takové řešení je přitom spojeno s vyššími náklady, než sjednání smlouvy o převodu
práv a povinnosti ze smlouvy o poskytnutí podpory.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
128
3.2.6 Zjednodušená administrativa informačních
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení zjednodušené administrativy a Náklady
systémů pro poskytování účelové podpory: opakující
se
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady (provozní a
přímé nepřímé jednorázové rozvojové)
(investiční) 24 mil.
Kč/rok
Zjednodušená administrativa – první rok 207 mil. 302 mil Kč/rok 120 mil. Kč
Zjednodušená administrativa – další roky Kč/rok 228 mil. Kč/rok 36 mil Kč
6.
Detail podkladové informace k vytvoření jednotného systému pro administraci účelové podpory
Pozn.: Jde o variantu z ekonomického hlediska optimální, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI,
jako základního stavebního prvku nového jednotného informačního systému + vytvoření administrativního rozhraní
pro účelovou podporu. Tato varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů nejlevnější (viz Vývoj
ročních nákladů na jednotlivé varianty na str. 125).
Opatření Komentář
Náklady přímé
Náklady přímé tvoří součet nákladů na administraci účelové podpory poskytovatelů
s informačním systémem a poskytovatelů bez informačního systému (v mil Kč/rok)
/první i další roky:134+73 = 207/
Opatření Komentář
Náklady nepřímé Náklady nepřímé tvoří náklady na administraci účelové podpory u příjemců (v mil Kč/rok)
/první rok: 201+101=302; další roky: 228/
Opatření Komentář
Náklady jednorázové Náklady jednorázové (investiční) tvoří dodatečné náklady na vývoj IS v prvním roce (v mil Kč)
- investiční /první rok: 30+90=120; další roky: 12+24 = 36/
Opatření Komentář
Náklady opakující se Náklady opakující se tvoří součet ročních nákladů na podporu a ročních nákladů na vývoj IS
(v mil Kč) /18 + 6/=24/
(provozní a
rozvojové)
Varianta 0 - Zachování současného stavu
Poskytovatelé s Poskytovatelé
bez IS
IS
(MŠMT-mimo
(GA ČR, TA LU, MPO-FX,
Úřad vlády ČR, MZ, Mze, MK, MO) CELKEM
Prv Dal MV, MŠMT-LU,
ní ší
Položka/náklad rok roky MPO-FV)
První Další Prv Další První Dal
rok roky ní roky rok ší
rok roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok 30 0 90 0 0 0 120 0
(mil. Kč)
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. 0 12 0 24 0 0 0 36
Kč)
Roční náklady na podporu (mil. Kč) 6 6 18 18 0 0 24 24
Náklady na administraci – poskytovatelé - - 134 134 73 73 207 207
(mil. Kč)
Náklady na administraci – příjemci (mil. - - 201 201 101 101 302 302
Kč)
Celkové náklady ročně (mil. Kč) 36 18 443 377 174 174 653 569
Varianta 2a – Jeden informační systém v ČR – náklady na administraci – příjemci další roky
Úřad vlády Všichni poskytovatelé
ÚP
Položka/náklad První rok Další První Další roky
roky rok
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč) - - 228 228
Zdroj: „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR“, TC Praha, 2023
Poznámka: V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k
129
vypracování kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními
zachovávajícími stávající informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů.
Tyto systémy umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování
účelové podpory.
Pro Úřad vlády i jednotlivé poskytovatele se navrhovaná varianta 3 v podstatě neliší od
současného stavu (Varianta 0), protože povinnost poskytovat digitální služby již vyplývá ze
zákona o právu na digitální služby. Z tohoto důvodu se nepředpokládají žádné nové náklady
ani výrazné změny v prvním roce ani v následujících letech.
Pro příjemce podpory bude v prvním roce tato varianta rovněž srovnatelná s variantou 0.
Avšak v dalších letech přinese tato varianta úspory a snížení administrativní zátěže, neboť
všichni poskytovatelé budou povinni poskytovat služby pouze způsobem, který umožňuje
dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, což zjednoduší procesy a zvýší efektivitu.
Veškeré náklady byly identifikovány na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení
administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“,
TC Praha, 2023. V rámci studie byly ze strany TC Praha realizovány rozhovory se zástupci
uchazečů a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve
výzkumu, z. s.), a se všemi 9 poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023).
V červnu 2023 byl realizován rozhovor se zástupci oddělení informačních systémů Úřadu
vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
130
Detailní rozpad odhadu finanční náročnosti informačního systému – členění v pořadí podle
zvažovaných variant (stávající stav – novela – nový zákon s integrovaným prostředím –
nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých
poskytovatelů) a podle subjektů (ÚV ČR – poskytovatelé – příjemci)
Stávající stav 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
Subjekt vývoj IS 30 vývoj IS 12
UV ČR administrace podpory 0 administrace podpory 0
IT podpora 6 IT podpora 6
poskytovatelé celkem celkem
vývoj IS 36 vývoj IS 18
příjemci administrace podpory 90 administrace podpory 24
Stávající stav IT podpora 207 IT podpora 207
18 18
celkem celkem
vývoj IS 315 vývoj IS 249
administrace podpory 0 administrace podpory 0
IT podpora IT podpora
302 302
celkem 0 celkem 0
CELKEM – 1. rok CELKEM – další roky
302 302
653 569
Novela 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
Subjekt vývoj IS 30 vývoj IS 12
ÚV ČR administrace podpory 0 administrace podpory 0
IT podpora 6 IT podpora 6
poskytovatelé
celkem 36 celkem 18
příjemci vývoj IS 90 vývoj IS 24
Novela administrace podpory 207 administrace podpory 207
IT podpora 18 IT podpora 18
celkem 315 celkem 249
vývoj IS vývoj IS
administrace podpory 0 administrace podpory 0
IT podpora 302 IT podpora 302
celkem celkem
CELKEM – 1. rok 0 CELKEM – další roky 0
302 302
653 569
Nový zákon s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory (IPA)
Subjekt 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
ÚV ČR vývoj IS 110 vývoj IS 6
administrace podpory 0 administrace podpory 0
IT podpora 15
15 IT podpora
21
poskytovatelé celkem 125 celkem 0
vývoj IS 0 vývoj IS
příjemci administrace podpory 171
Nový zákon s IPA IT podpora 171 administrace podpory 0
celkem 0 IT podpora
vývoj IS 171
administrace podpory 171 celkem 0
IT podpora 0 vývoj IS
celkem 228
CELKEM – 1. rok 228 administrace podpory 0
0 IT podpora
228
228 celkem 420
524 CELKEM – další roky
Nový zákon s informačními systémy poskytovatelů
Subjekt 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
30 vývoj IS 12
vývoj IS
ÚV ČR administrace podpory 0 administrace podpory 0
IT podpora 6 IT podpora 6
celkem 36 celkem 18
vývoj IS 90 vývoj IS 24
poskytovatelé administrace podpory 207 administrace podpory 207
IT podpora 18 IT podpora 18
celkem 315 celkem 249
vývoj IS 0 vývoj IS 0
příjemci administrace podpory 302 administrace podpory 228
IT podpora 0 IT podpora 0
celkem 302 celkem 228
Nový zákon bez
integrovaného
prostředí pro
administraci
účelové podpory CELKEM – 1. rok 653 CELKEM – další roky 495
Zdroj: TC Praha - podklady pro „Analýzu a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory
výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, 2023 a vlastní zpracování
131
Detailní rozklad odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant informačních systémů
pro administraci účelové podpory – členění dle subjektů a zvažovaných variant (stávající
stav – novela – nový zákon s jednotným IS – nový zákon s informačními systémy pro
administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů)
Úřad vlády ČR (IS VaVaI)
Varianta 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
stávající stav vývoj IS 30 vývoj IS 12
administrace podpory 0 administrace podpory 0
novela IT podpora 6 IT podpora 6
celkem 36 celkem 18
nový zákon vývoj IS 30 vývoj IS 12
s integrovaným administrace podpory 0
prostředím IT podpora 0 administrace podpory 6
pro administraci celkem 6 IT podpora 18
účelové podpory vývoj IS 36 celkem 6
nový zákon bez 110 vývoj IS
integrovaného administrace podpory 0
prostředí pro IT podpora 0 administrace podpory 15
administraci 15 IT podpora
účelové podpory celkem 21
vývoj IS 125 celkem 12
administrace podpory 30 vývoj IS
IT podpora 0 administrace podpory 0
6 IT podpora 6
celkem
36 celkem 18
Poskytovatelé
Varianta 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
stávající stav vývoj IS 90 vývoj IS 24
administrace podpory administrace podpory
novela IT podpora 207 IT podpora 207
celkem 18 celkem 18
nový zákon vývoj IS vývoj IS
s integrovaným administrace podpory 315 administrace podpory 249
prostředím IT podpora 90 IT podpora 24
pro administraci celkem celkem
účelové podpory vývoj IS 207 vývoj IS 207
nový zákon administrace podpory 18 administrace podpory 18
bez IT podpora IT podpora
integrovaného 315 249
prostředí pro celkem 0 0
administraci vývoj IS
účelové podpory administrace podpory 171 171
IT podpora 0 0
celkem 171 celkem 171
90 vývoj IS 24
207 administrace podpory 207
18 IT podpora 18
315 celkem 249
Příjemci
Varianta 1. rok mil. Kč/rok další roky mil. Kč/rok
stávající stav vývoj IS 0 vývoj IS 0
administrace podpory 302 administrace podpory 302
IT podpora 0 IT podpora 0
celkem 302 celkem 302
novela vývoj IS 0 vývoj IS 0
administrace podpory 302 administrace podpory 302
IT podpora 0 IT podpora 0
celkem 302 celkem 302
nový zákon vývoj IS 0 vývoj IS 0
s integrovaným administrace podpory 228 administrace podpory 228
prostředím IT podpora 0 IT podpora 0
pro administraci
účelové podpory celkem 228 celkem 228
nový zákon vývoj IS 0 vývoj IS 0
bez administrace podpory 302 administrace podpory 228
integrovaného IT podpora 0 IT podpora 0
prostředí pro
administraci
účelové podpory celkem 302 celkem 228
Zdroj: TC Praha - podklady pro „Analýzu a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory
výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, 2023 a vlastní zpracování
132
Detail odhadu nákladů na jednotlivé varianty sjednocování informačních systémů pro
administraci účelové podpory
Pro účely odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant sjednocování informačních systémů pro administraci účelové
podpory VaVaI byla vytvořena kalkulace s variabilními parametry, jež zohledňují náklady spojené s vývojem a provozem
informačních systémů a administrací účelové podpory. Konkrétní výchozí parametry jsou následující:
Parametr Hodno Odůvodnění
ta
param
etru
Počet let provozu IS 5 Rychlý vývoj v oblasti IT vyžaduje po určité době výraznější obnovu
bez výrazného informačního systému, vstupní náklady na pořízení informačního systému
upgradu jsou proto rozpočítány na 5 let provozu IS bez výraznějšího upgradu
Podíl nákladů na 1,0 % Tento podíl odpovídá poměru nákladů na pořádání veřejných soutěží na
administraci na objem alokované účelové podpory u ministerstev, která jsou poskytovateli.
poskytnuté podpoře V případě agentur (GA ČR a TA ČR) přesahují náklady na činnost 3 %
– poskytovatelé alokované účelové podpory, ale zde jsou zahrnuty veškeré náklady spojené
s fungováním agentur (vč. pronájmů, vybavení, …)
Podíl nákladů na 1,5 % Jedná se o odhad vycházející ze zkušeností zpracovatele. Je zřejmé, že
administraci na v případě menších projektů bude tento podíl vyšší, a naopak u větších
získané podpoře – projektů může docházet k úsporám z rozsahu.
příjemci
Účelová podpora 19 000 Tento objem odpovídá přibližně předpokládané výši účelové podpory v roce
celkem (mil. Kč) 2024.
- z toho: 13 400 Objem účelové podpory alokované těmito poskytovateli: GA ČR, TA ČR, MV,
poskytovate MZe, MZd, MŠMT – program LU, MPO – program FW
lé s IS (mil.
Kč)
- z toho: 5 600 Objem účelové podpory alokované těmito poskytovateli: MŠMT – programy
poskytovate mimo LU, MPO – program FW, MO, MK
lé bez IS
(mil. Kč)
Koeficient 1,3 Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí poskytovatel bez
personálních nákladů 1,0 informačního systému vynaložit na administraci účelové podpory než
– poskytovatelé 0,9 poskytovatel s funkčním informačním systémem. Poskytovatelé
s informačním systémem v současné podobě mají tento koeficient 1,0.
V případě jednotného informačního systému je tento koeficient 0,9.
Koeficient 1,2 Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí příjemci vynaložit
personálních nákladů 1,0 při administraci projektů u poskytovatelů bez informačního systému než
– příjemci 0,8 u poskytovatelů s funkčním informačním systémem. V případě
poskytovatelů s informačním systémem v současné podobě mají příjemci
tento koeficient 1,0. V případě jednotného informačního systému mají
příjemci tento koeficient 0,8.
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023
Dále je v modelu předpokládána stagnace objemu účelové podpory, což vychází jednak z očekávaného
vývoje veřejných financí v následujících letech a dále ze strategického záměru posilovat spíše
institucionální podporu VaVaI. Jednotlivé varianty rovněž abstrahují od nákladů na hardware a datové
úložiště. Tyto náklady je nezbytné uskutečnit ve všech uvažovaných variantách a neovlivní rozdíly
v odhadovaných nákladech mezi jednotlivými variantami.
Poznámka: Kompromisní varianta 3 (zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých
poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové
podpory) vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy bylo původně navrhované jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními o zachování informačních
systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup a poskytování
digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory. Z tohoto důvodu zůstává v prvním roce i dalších
letech u poskytovatelů a Úřadu vlády obdobný stav jako v původně zvažované variantě 0 (zachování
současného stavu) a u příjemců v prvním roce rovněž zůstává stav jako ve variantě 0, avšak v dalších letech
již dojde k úspoře vzhledem k tomu, že dojde k naplnění dikce zákona o právu na digitální služby.
Pro poskytovatele se tedy navrhovaným zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nic
nemění, protože podle zákona o právu na digitální služby tyto služby již musí poskytovat.
Předpokládá se, že výdaje na zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů
budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
133
Informace ke stanovení koeficientů personálních nákladů
Odůvodnění nastavení hodnot parametru (koeficient personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců)
ve zvažovaných variantách bylo založeno na kritériích souvisejících s administrativní zátěží, vlastnictvím
informačního systému a přínosy zavedení jednotného informačního systému.
Zachování současného stavu Zavedení jednotného informačního
(koeficienty personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců)
systému
(koeficienty personálních nákladů
u poskytovatelů a příjemců)
Poskytovatelé Příjemci Poskytovatelé Příjemci
Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota
parametru 1 parametru 1,3 parametru 1 parametru 1,2 parametru 0,9 parametru 0,8
Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota parametru Hodnota
parametru 1 u parametru 1,3 u parametru 1 u parametru 1,2 u 0,9 byla přiřazena parametru 0,8
poskytovatelů, poskytovatelů, příjemců, kteří příjemců, kteří všem byla přiřazena
kteří vlastní kteří nevlastní čerpají účelovou čerpají účelovou poskytovatelům všem příjemcům
informační systém informační podporu od podporu u s předpokladem, s ohledem na
byla nastavena systém byla poskytovatelů s poskytovatelů, že využívání diskuse o
jako výchozí stanovena vlastním kteří nevlastní integrovaného administrativní
hodnota, což s ohledem na informačním informační prostředí pro zátěži, která by
znamená, že v zvýšenou systémem, byla systém byla administraci vznikla při
současném administrativní stanovena nastavena účelové podpory, implementaci
nastavení zátěž v oblasti s ohledem na s ohledem na automatizované jednotného
nedochází personálních nižší větší generování dat a systému u všech
k žádným nákladů, administrativní administrativní propojení s registry poskytovatelů.
výrazným spojenou zátěž v oblasti zátěž v oblasti povede k redukci Očekává se, že
změnám v oblasti s administrací personálních personálních manuální práce a tento systém
personálních účelové podpory. nákladů nákladů, která tím i k úspoře významně sníží
nákladů u těchto Tato hodnota spojených souvisí personálních náklady spojené
poskytovatelů, ani byla přidělena na s administrací s administrací nákladů. s administrací,
u příjemců, kteří základě zjištění, účelové podpory účelové podpory protože příjemci
čerpají podporu u že u u samotných u příjemců. U nebudou muset
poskytovatelů poskytovatelů příjemců. příjemců, kteří pracovat
s informačním bez vlastního čerpají účelovou s různými
systémem. informačního podporu u systémy od
Předpokládá se, systému méně poskytovatelů, různých
že u poskytovatelů efektivní kteří nevlastní poskytovatelů.
s vlastním administrativní informační
informačním procesy vedou systém byla
systémem k vyšším identifikována
probíhají procesy nákladům na zvýšená
efektivně a personál při administrativní
administrativní zpracování zátěž, což
zátěž je poměrně úkonů spojených způsobuje
optimalizována. s účelovou zvýšené
podporou. personální
náklady, ale na
nižší hladině, než
u poskytovatelů.
Implementace jednotného informačního systému pravděpodobně sníží administrativní zátěž díky automatickému
generování dat a propojení s registry státní správy. Předpokládá se, že redukce administrativní zátěže povede
k menší potřebě personálních zdrojů u poskytovatelů a příjemců. Toto očekávání vychází z předpokladu, že nový
informační systém bude efektivnější, minimalizuje manuální činnosti a optimalizuje pracovní postupy.
Pozn.: Odhady nákladů na integrované prostředí pro administraci účelové podpory byly identifikovány na základě
studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu,
vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. V rámci studie byly uskutečněny rozhovory se zástupci uchazečů
a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s.), a se všemi
devíti poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023). V červnu 2023 proběhl rozhovor se zástupci
oddělení informačních systémů Úřadu vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.
* Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
Odhady nákladů na zachování informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů byly identifikovány rovněž
na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory
výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. U Úřadu vlády a poskytovatelů zůstává situace obdobná jako
v současné situaci.
134
Přehled a vyčíslení nákladů zvažovaných variant sjednocování informačních systémů pro
administraci účelové podpory
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Úřad Poskytovatelé Poskytovatel CELKEM
vlády s IS é bez IS
(GA ČR, TA ČR, (MŠMT-mimo
MZ, Mze, MV, LU, MPO-FX,
MŠMT-LU, MK, MO)
MPO-FV)
Prv Dal První Další Prv Další Dal
ní ší rok roky ní roky První ší
rok rok rok rok
rok
y y
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok 30 0
(mil. Kč) 90 0 0 0 120 0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok 0 12
(mil. Kč) 0 24 0 0 0 36
Roční náklady na podporu (mil. Kč) 6 6 18 18 0 0 24 24
Koeficient personálních nákladů – - -
poskytovatel 1,0 1,0 1,3 1,3
Koeficient personálních nákladů – - -
příjemce 1,0 1,0 1,2 1,2
Náklady na administraci – - -
poskytovatelé (mil. Kč) 134 134 73 73 207 207
Náklady na administraci – příjemci (mil. - -
Kč) 201 201 101 101 302 302
Celkové náklady ročně (mil. Kč) 36 18 443 377 174 174 653 569
Náklady na 1M podpory (v Kč) - - 29 31 29
35 746 478 000 31 000 34 347 926
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů
a příjemců ve Variantě 0 (zachování současného stavu) dosahuje přibližně 653 mil. Kč v prvním roce
(např. zohledněna investice do rozvoje SISTA a nezbytné obměny IS VaVaI) a 569 mil. Kč v dalších
letech zahrnující podporu a rozvoj těchto stávajících IS. To odpovídá přibližně 29,9 tis. Kč na 1 milion
Kč alokované účelové podpory (3,0 %). Finanční náročnost administrace projektů u poskytovatelů bez
IS je v běžných letech (2-5) odhadem o 1,5 tis. Kč na 1 milion alokované účelové podpory vyšší než u
poskytovatelů s IS.
Varianta 1 – Postupné sjednocování stávajících informačních systémů
Úřad Poskytovatelé Poskytovatel CELKEM
vlády s IS é bez IS
Varianta 0 + 50 Varianta 0 - 50
% zbývající ÚP % zbývající
ÚP
Prv Dal První Další Prv Další Dal
ní ší rok roky ní roky První ší
rok rok rok rok
rok
y y
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok 30 0
(mil. Kč) 60 0 0 0 90 0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok 0 12
(mil. Kč) 0 12 0 0 0 24
Roční náklady na podporu (mil. Kč) 12 12 12 12 0 0 24 24
Koeficient personálních nákladů – - -
poskytovatel 1,0 1,0 1,3 1,3
Koeficient personálních nákladů – - -
příjemce 1,0 1,0 1,2 1,2
Náklady na administraci – - -
poskytovatelé (mil. Kč) 162 162 36 36 198 198
Náklady na administraci – příjemci (mil. - -
Kč) 243 243 50 50 293 193
Celkové náklady ročně (mil. Kč) 42 24 477 429 87 87 606 540
Náklady na 1M podpory (v Kč) - - 27 31 28
32 037 963 000 31 000 31 884 411
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023
135
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů
a příjemců ve Variantě 1 (postupné sjednocování stávajících IS) dosahuje přibližně 606 mil. Kč v prvním
roce a 540 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá přibližně 28,4 tis. Kč na 1 milion Kč alokované
účelové podpory (2,8 %). Finanční náročnost administrace projektů u poskytovatelů bez IS je v běžných
letech (2-5) odhadem o 3 tis. Kč na 1 milion alokované účelové podpory vyšší než u poskytovatelů s IS.
Varianta 2a – Jeden informační systém v ČR – administrativní rozhraní při IS VaVaI
Úřad vlády Poskytovatelé CELKEM
všichni
poskytovatelé ÚP
První Dalš Prvn Další První Dalš
rok í í rok roky rok í
roky roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč) 110 0 0 0 110 0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč) 0 6 0 0 0 6
Roční náklady na podporu (mil. Kč) 15 15 0 0 15 15
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel - - 0,9 0,9 0,9 0,9
Koeficient personálních nákladů – příjemce - - 0,8 0,8 0,8 0,8
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. - -
Kč)
171 171 171 171
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč) - - 228 228 228 228
Celkové náklady ročně (mil. Kč) 125 21 399 399 524 420
Náklady na 1M podpory (v Kč) 27 22
- - 579 22 105 27 579 105
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně
poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2a (jeden informační systém v ČR - administrativní
rozhraní při IS VaVaI) dosahuje přibližně 524 mil. Kč v první roce a 420 mil. Kč ročně v dalších
letech, což odpovídá v běžných letech (2-5) přibližně 22,1 tis. Kč na 1 milion Kč alokované
účelové podpory (2,2 %).
Varianta 2b – Jeden informační systém v ČR – přechod na jeden z existujících informačních
systémů poskytovatelů
Úřad vlády Poskytovatelé CELKEM
všichni
poskytovatelé ÚP
První Dalš Prvn Další První Dalš
rok í í rok roky rok í
roky roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč) 30 0 90 0 120 0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč) 0 3 0 6 0 9
Roční náklady na podporu (mil. Kč) 6 6 18 18 24 24
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel - - 0,9 0,9 0,9 0,9
Koeficient personálních nákladů – příjemce - - 0,8 0,8 0,8 0,8
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. - -
Kč)
171 171 171 171
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč) - - 228 228 228 228
Celkové náklady ročně (mil. Kč) 36 9 507 423 543 432
Náklady na 1M podpory (v Kč) 28 22
- - 579 22 737 28 579 737
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně
poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2b (jeden informační systém v ČR - přechod na jeden z
existujících informačních systémů poskytovatelů) dosahuje přibližně 543 mil. Kč v prvním
roce a 432 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá v běžných letech (2-5) přibližně 22,7
tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (2,3 %).
136
Varianta 2c – Jeden informační systém v ČR – nový informační systém „na zelené louce“
Úřad vlády Poskytovatelé CELKEM
všichni
poskytovatelé ÚP
První Dalš Prvn Další První Dalš
rok í í rok roky rok í
roky roky
Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč) 130 0 0 0 130 0
Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč) 0 6 0 0 0 6
Roční náklady na podporu (mil. Kč) 15 15 0 , 15 15
Koeficient personálních nákladů – poskytovatel - - 0,9 0,9 0,9 0,9
Koeficient personálních nákladů – příjemce - - 0,8 0,8 0,8 0,8
Náklady na administraci – poskytovatelé (mil. - -
Kč)
171 171 171 171
Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč) - - 228 228 228 228
Celkové náklady ročně (mil. Kč) 145 21 399 399 544 420
Náklady na 1M podpory (v Kč) 28 22
- - 632 22 105 28 632 105
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně
poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2c (jeden informační systém v ČR nový informační
systém „na zelené louce“) dosahuje přibližně 544 mil. Kč v prvním roce a 420 mil. Kč ročně
v dalších letech, což odpovídá je v běžných letech (2-5) přibližně 22,1 tis. Kč na 1 milion Kč
alokované účelové podpory (2,2 %).
Varianta 3 – Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory
u jednotlivých poskytovatelů
* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vypracování
kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované
prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními zachovávajícími stávající
informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní
dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Pro Úřad vlády i jednotlivé poskytovatele se navrhovaná varianta 3 v podstatě neliší
od současného stavu (Varianta 0), protože povinnost poskytovat digitální služby již vyplývá ze
zákona o právu na digitální služby. Z tohoto důvodu se nepředpokládají žádné nové náklady
ani výrazné změny v prvním roce ani v následujících letech.
Pro příjemce podpory bude v prvním roce tato varianta rovněž srovnatelná s variantou 0.
Avšak v dalších letech přinese tato varianta úspory a snížení administrativní zátěže, neboť
všichni poskytovatelé budou povinni poskytovat služby pouze způsobem, který umožňuje
dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, což zjednoduší procesy a zvýší efektivitu.
137
Srovnání variant
Ve variantách nejsou zahrnuty náklady na obnovu HW a SW infrastruktury potřebné pro provoz daných
informačních systémů. Tyto náklady jsou identické pro všechny zvažované varianty, a proto nebyly do
kalkulací jednotlivých variant zahrnuty. Při zohlednění předpokladu stagnace objemu účelové podpory
v následujících letech (budoucí náklady jsou diskontovány na současnou hodnotu) lze očekávat
nejvyšší náklady v prvním roce i v dalších letech ve Variantě 0 – současný stav. Ve všech variantách
spojených s přechodem na jeden informační systém (2a – 2c) lze očekávat, že zavedení jednotného
informačního systému sníží náklady na administraci účelové podpory u poskytovatelů a příjemců
v následujících letech, a to pod úroveň současného stavu. Snížení nákladnosti administrace projektů
lze očekávat rovněž v případě Varianty 1, kdy bude postupně docházet k zavádění informačního
systému poskytovateli, kteří v současné době žádný informační systém nemají. Tento pokles však bude
nižší než ve variantách 2a – 2c.
Časový vývoj nákladů na jednotlivé varianty (mil. Kč)
800
300 2027 2028 2029 2030
První rok (2026)
Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2a Varianta 2b Varianta 2c
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023
Vývoj ročních nákladů na jednotlivé varianty (v mil. Kč)
První rok (2026) 2027 2028 2029 2030
Varianta 0 653 569 552 536 520
Varianta 1 606 540 524 509 494
Varianta 2a 524 420 408 396 384
Varianta 2b 543 432 419 407 395
Varianta 2c 544 420 408 396 384
Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023
Poznámka: V rámci přípravy návrhu zákona a RIA byla předkladatelem posouzena možnost využít toho,
co bylo dosaženo při vývoji SISTA a navázat tak na dosavadní úsilí Technologické agentury v tomto směru. Při
tomto vyhodnocení však předkladatel dospěl k závěru, že rizika spojená s využitím nástroje SISTA pro budoucí
výstavbu informačního systému pro administraci účelové podpory jsou neakceptovatelná. Důvodem je
nevyhovující smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit. Vývoj SISTA je řešen agilním
způsobem s využitím rámcových dohod. Vývoj byl realizován na základě dvou veřejných zakázek (zakázka
„Sdílený informační systém TA ČR“ a zakázka „Sdílený informační systém TA ČR – etapa 2“). V obou
případech došlo k uzavření rámcových dohod s více účastníky. Konkrétní zadání pro realizaci jednotlivých
úkolů byla zadávána prostřednictvím minitendrů. V obou rámcových dohodách jsou upravena majetková práva
k vytvořeným autorským dílům. Absentuje však smluvní ošetření budoucích zásahů do osobnostních
autorských práv (tj. právo upravovat dílo, právo pověřit třetí osobu, aby dílo upravila, právo spojit dílo s jiným
dílem, atd.). Tyto nedostatky vyvolávají riziko, že v budoucnu nebude možné části aplikačního vybavení, které
byly dosud vyvinuty, upravovat, resp. oprávněně zadat jinému dodavateli, aby dané aplikační vybavení upravil.
Na této právní vadě pak ničeho nemění ani případná dispozice se zdrojovými kódy předmětného aplikačního
vybavení. Dle názoru předkladatele stávající smluvní rámec znemožňuje budoucí dlouhodobý rozvoj daného
nástroje. Bez narovnání smluvních vztahů se všemi dodavateli, kteří se na vývoji dokumentace a aplikačního
vybavení podíleli, tak není možné SISTA použít jako základ pro integrované prostředí pro administraci účelové
podpory.
* Kompromisní varianta 3 byla navržena až v rámci meziresortního připomínkového řízení. Varianta 3 vznikla
jako sloučení kalkulace nákladů z varianty 0 a varianty 2 tak, aby vyhověla připomínkám poskytovatelů, kteří
požadovali zachování vlastních informačních systémů, a zároveň zajistila větší efektivitu pro příjemce
podpory. Předkladatel na základě těchto připomínek provedl doplnění z původní studie TC Praha z roku
2023 a připravil kompromisní řešení. Toto sloučení umožnilo zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů
v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních
procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů v kontextu již platného zákona o právu na digitální
služby. Varianta 3 byla tedy vytvořena jako pragmatický krok, vyhovující specifickým požadavkům
jednotlivých poskytovatelů podpory.
138
Shrnutí variant informačních systémů pro VaVaI a výběr nejvhodnějšího řešení:
Varianta Popis Zhodnocení varianty Výsledek
varianty
Varianta Zachování S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž Tato varianta
0 současného neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů, nejistotě v byla zamítnuta.
stavu následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti
funkčního systému. Zachování současného stavu by nevedlo k
dosažení stanovených cílů. Navíc je tato varianta z dlouhodobé
perspektivy nejdražší.
Varianta Postupné Varianta 1 postupného zapojení stávajících informačních systémů Tato varianta
1 sjednocování nepřinese požadovanou míru sjednocení metodického prostředí byla zamítnuta.
stávajících poskytování účelové podpory, je časově a organizačně náročná,
informačních bude těžko vymahatelná a stejně by u ní nakonec bylo nutné
systémů vybudovat jednotný portál. Tato varianta je v zásadě
nedojednatelná, proto byla zamítnuta.
Varianta 2a) Jeden Jde o optimálně ekonomickou variantu, která znamená využití Tato varianta
2 informační stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku byla
systém v ČR – nového jednotného informačního systému. Tato varianta je PŮVODNĚ
Administrativní realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo vybrána.
rozhraní při IS vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti
VaVaI s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy. Tato
varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů
spolu s variantou 2c) nejlevnější.
2b) Jeden Varianta 2b by byla použitelná za předpokladu, že by byla vyjasněna Tato varianta
informační a mimo jakoukoliv pochybnost upravena užívací a vlastnická práva byla zamítnuta.
systém v ČR – všech informačních systémů, které by připadaly v úvahu jako základ
Přechod na pro přechod na integrované prostředí pro administraci účelové
jeden podpory. Průzkumem bylo zjištěno, že úpravy užívacích práv na
z existujících základě uzavřených smluv by byly natolik komplikované a nákladné,
informačních že byla tato varianta zamítnuta.
systémů
poskytovatelů
2c) Jeden Varianta je z dlouhodobého kontextu vývoje informačního systému Tato varianta
informační a jeho udržitelnosti nejvhodnější, nese však s sebou některá rizika byla zamítnuta.
systém v ČR – zejména při realizaci zadávacího řízení a také znamená, že jsou
Vytvoření veškeré stávající informační nahrazeny novým bez jejich využití.
jednotného
informačního
systému „na
zelené louce“
Varianta Zachování Varianta 3 byla navržena až v rámci meziresortního Tato varianta
3 informačních připomínkového řízení. Vytvoření této varianty (sloučení varianty byla vybrána na
systémů pro 0 a 2a)) umožnilo zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů základě
administraci v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro meziresortního
účelové příjemce díky zefektivnění administrativních procesů, zejména připomínkového
podpory u eliminací opakovaného dokládání údajů. Varianta 3 byla tedy řízení.
jednotlivých vytvořena jako pragmatický krok, který vyhovuje požadavkům na
poskytovatelů efektivitu a zároveň respektuje specifické potřeby jednotlivých
poskytovatelů podpory.
139
3.2.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji
a inovacích:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
7. Nové nastavení mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji
a inovacích:
Komentář
Opatření Dle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje MŠMT zabezpečuje agendu
Koordinace v oblasti výzkumu a vývoje.
mezinárodní
spolupráce v oblasti Rámcový přehled gesce ústředního správního úřadu pro inovace v mezinárodní spolupráci:
výzkumu, vývoje, příprava jednání s orgány a organizacemi Evropské unie s působností pro výzkum, vývoj,
inovací a transferu inovace a transfer znalostí s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti
znalostí - MŠMT výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zajišťování koordinace mezinárodní
spolupráce v oblasti inovací bude součástí zajištění výkonu agendy ústředního správního
Koordinace úřadu. Lze předpokládat, že MPO bude schopno zajistit novou agendu za využití
mezinárodní stávajících personálních zdrojů, protože již nyní tuto agendu částečně vykonává.
spolupráce v oblasti V současné době se mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů není předpoklad, že
inovací - MPO by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze
se umožňuje. Mezinárodní spolupráci již vykonává např. GA ČR: Mezinárodní projekty,
Zajišťování Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů, Projekty na principu Lead
mezinárodní Agency; TA ČR: Sigma, Delta 2, Kappa – TA ČR; MŠMT: INTER-EXCELLENCE, INTER-
spolupráce EXCELLENCE II. Jedná se o součást zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu.
ústředními správními Zavedením tohoto opatření do zákona se pouze zjednodušuje proces mezinárodní
úřady působícími spolupráce.
v oblasti výzkumu, Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
vývoje, inovací a limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
transferu znalostí zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
Zdroj financování
140
3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory a veřejnoprávního režimu
Podkladové informace k odhadu nákladů na zavedení správního řádu
u účelové podpory:
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady Náklady
přímé nepřímé jednorázové opakující
(investiční) se
0 0 (provozní a
0 rozvojové)
8. Veřejnoprávní režim u účelové podpory cca 7 mil.
Kč/rok nad
rámec
současných
výdajů
(2+5)
Detail podkladové informace k zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory:
Opatření Komentář
Základní procesní kroky, které budou poskytovatelé činit podle navrhované právní úpravy,
jsou obdobné jako procesní kroky, které poskytovatelé činí již nyní (tj. zveřejnění
podmínek soutěže (výzvy), posouzení přijatelnosti projektů, hodnocení projektů,
vyhlášení výsledků, uzavření smluv, vypořádaní podaných stížností). Lze však
předpokládat dočasné náklady spojené se zavedením veřejnoprávního režimu (zejm.
zvýšené personální náklady na analýzu a úpravy vnitřních předpisů, příp. náklady na
odborné služby související s přechodem na veřejný režim). Dále lze předpokládat určité
navýšení nákladů související s projednáváním námitek, které zčásti nahradí dnes
existující institut stížností. Zavedení veřejnoprávního režimu si tak může vyžádat
dodatečné náklady, které jsou uvedeny v odhadu nákladů níže.
Případné dodatečné náklady u poskytovatelů mají charakter nákladů na analýzy a
přenastavení interních procesů, které bude třeba učinit v souvislosti s přechodem ze
Aplikace správního stávajícího režimu veřejných soutěží na režim výzev a uzavírání veřejnoprávních smluv.
řádu na GAČR Nejedná se tedy o dodatečné náklady, které by souvisely se zvýšením administrativní zátěže
a TAČR kladené na poskytovatele. Předkladatel má za to, že po obsahové stránce zůstávají hlavní
kroky v procesu výběru návrhů projektů nezměněny a administrativní náročnost procesu tak
zůstane obdobná. Navíc již v současnosti podle rozhodovací praxe soudů platí, že v průběhu
veřejných soutěží jsou přijímána rozhodnutí podléhající přezkumu ze strany správních soudů.
Při absenci zvláštní právní úpravy by s ohledem na ust. § 180 SŘ mohlo být dospěno k závěru,
že se vydávání těchto rozhodnutí řídí částí druhou správního řádu. Navržený procesní model,
který počítá primárně s aplikací části páté správního řádu a toliko přiměřenou aplikací části
druhé správního řádu, by proto měl být z hlediska administrativní zátěže spíše ulehčením.
Dále platí, že předpokládaná digitalizace procesu související s povinným používáním
informačních systémů poskytovatelů pro administraci účelové podpory by měla přispět ke
snížení administrativní zátěže kladené na poskytovatele. Z těchto důvodů nejsou v souvislosti
se zavedením veřejnoprávního režimu předpokládány náklady kvůli zvýšení administrativní
zátěže.
I. podkladová informace ke kalkulaci vyřizování stížností GA ČR 2018
a) Statistika stížností došlých na TA ČR a GA ČR v letech 2018 - 2022 2021 2020 2019
TA ČR
2022 2021 2020 2019 2018 2022
Počet návrhů projektů ročně 616 1949 2171 1072 2855 2568 2489
Počet schválených projektů ročně 152 331 548 493 372 630 773
Počet odmítnutých projektů ročně 464 1618 1623 579 2483 1938 1716
Počet došlých stížností na zamítnutí 50 55 128 58 43 9 13 20 21
návrhu projektu
cca 5-10 000 Kč cca 5-10 000 Kč
Náklady na vyřízení jedné stížnosti
Celkový odhad nákladů na (cca 50 + cca 15) x 10 000 Kč = 650 000Kč/rok
vyřizování stížností
Zdroj: Výroční zprávy TA ČR a GA ČR
141
b) Odhad počtu námitek došlých na TA ČR a GA ČR po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové
podpory
TA ČR GA ČR
Odhad počtu námitek ročně po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové cca 50 cca 15
podpory
Náklady na vyřízení jedné námitky po zavedení veřejnoprávního režimu u 5-10 000 Kč 5 -10 000 Kč
účelové podpory (náklady na právníka a administrátora u poskytovatele)
Celkový odhad nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové (cca 50 + cca 15) x 10 000 Kč =
podpory 650 000Kč/rok
Předpokládá se, že počet námitek po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory bude
obdobný jako počet stížností dle stávající právní úpravy.
II. Podkladová informace ke kalkulaci opakujících se nákladů TA ČR GA ČR
a)
Roční náklady na provoz kontrolní rady dle zákona č. 130/2002 Sb. 1,1 mil. Kč/rok 0,9 mil. Kč/rok
(Kontrolní rada TA ČR – 11 členů, Kontrolní rada GA ČR – 9 členů;
průměrné náklady na člena kontrolní rady – 100.000Kč/rok = 1,1 mil. Kč/rok 0,9 mil. Kč/rok
11*100.000Kč/rok TA ČR; 9*100.000Kč/rok GA ČR) – současný stav (současný stav) (současný stav)
Roční náklady na provoz kontrolní rady, která bude zajišťovat projednání + +
námitek podaných ve veřejnoprávním režimu u účelové podpory (nárůst 1,1 mil. Kč/rok 0,9 mil. Kč/rok
personálních nákladů = zázemí pro kontrolní radu a rozkladovou komisi…) –
plánovaný stav (nad rámec (nad rámec
současných současných
Celkový odhad nepřímých nákladů (plánovaný stav)
výdajů) výdajů)
2 mil. Kč/rok nad rámec
současných výdajů
b) TA ČR GA ČR
3 mil. Kč/rok 2 mil. Kč/rok
Odhad opakujících se nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u
účelové podpory nad rámec současných nákladů (nárůst nákladů na 5 mil. Kč/rok
expertní posudky, právní poradenství…)
Celkový odhad opakujících se nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu
u účelové podpory nad rámec současných nákladů
Celkový odhad nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové 2 mil. Kč/rok
podpory (a) + b)) (1,1 mil. Kč/rok + 0,9 mil. Kč/rok)
+ 5 mil. Kč/rok
(3 mil. Kč/rok + 2 mil. Kč/rok)
nad rámec současných výdajů
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
142
3.2.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům
vykonávajícím státní správu
GA ČR a TA ČR ke státním
Podkladová informace k odhadu nákladů nově nastaveného vztahu
orgánům vykonávajícím státní správu: Náklady Náklady
jednorázové opakující
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady (investiční) se
přímé nepřímé (provozní a
0 rozvojové)
9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke
cca 10 mil
státním orgánům vykonávajícím státní Kč
správu 0 0
Detail podkladové informace k odhadu nákladů nově nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním
orgánům vykonávajícím státní správu:
1. Role a řízení TA ČR a GA ČR
Opatření Komentář
V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně
vnitřního uspořádání. V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního
exekutivního orgánu též expertní pomocné orgány (Vědecká rada, Kontrolní rada), které
byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního výzkumu. Důvod
jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce
odborných projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých
oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí na přímém řízení agentury. Vědecká rada má
pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní a poradní (např.
při projednávání námitek).
Nový model řízení V případě Technologické agentury ČR bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu
GA ČR a TA ČR bylo u Grantové agentury ČR. Důvody pro zavedení tohoto uspořádání byly obdobné jako
v případě Grantové agentury ČR. Navrhovaný zákon v tomto ohledu přináší jedinou
významnější změnu a tou je institut správní rady*. Tento orgán má reflektovat specifické
úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné
resorty.
Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby
reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se značně zvýšil v okamžiku, kdy se
stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a
poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto
změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají
explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech
implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
V zahraničí se způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací odlišují
dle organizační struktury, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historického vývoje
jednotlivých zemí, stejně jako na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách.
Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství srovnání institucí pro
oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností
formulovat obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že
institut správní rady, který byl navrhován jako dohledový orgán TA ČR, stejně jako pozice
ředitele (v rámci MPŘ bylo přistoupeno na kompromis zachování pozice předsedy), který
by měl řídit každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován
nezávisle na formě agentury (společnost s ručením omezeným, nezávislý orgán státní
správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum, orientovaný výzkum).
Dalším významným rysem, který je v zahraničních otevřených zdrojích uváděn jako
zásadní pro fungování systému výzkumu, vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých
státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování orgánů státní
správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující
orgánům státní správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení
„nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost agentur především implementační charakter a
není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým aspektem tohoto
uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat
stanovenou politiku, nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon
chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi
nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle. Bez ohledu
na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních
návrzích projektů, čímž zůstávají nezávislé.
Postavení Technologické agentury ČR je v současné době unikátní, co do autonomie
143
rozhodování, a dominantní, co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu
v oblasti aplikovaného výzkumu.
Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho
vyplývající narůstající objem finančních prostředků ze státního rozpočtu vyžadují
redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a
Technologickou agenturou ČR. Atribut nezávislosti, jak je definován výše, není tímto
návrhem nijak dotčen.
Předkládaná úprava řízení TA ČR je inspirovaná modely Rakouské agentury pro podporu
výzkumu (FFG), Dánského inovačního fondu (DG), Švédské vládní agentury pro inovační
systémy (VINNOVA), Britské Innovate UK (UKRI), Finské Business Finland (BF) a
Slovinské agentury pro výzkum a inovace (ARIS), tedy obdob TA ČR. Návrh je však
přizpůsoben českému kontextu vědeckovýzkumného systému. Z tabulky níže vyplývá, že
žádná z uvedených agentur nefunguje v systémy podpory VaVaI samostatně a její
zřizovatelé, poskytovatelé či hostitelé (v rámci svým struktur) vykonávají vliv a dozor nad
jejich koncepčním a strategickým směřováním.
Příklady systému podpory aplikovaného výzkumu ve vybraných státech
Stát Agentura Postavení Vliv Správní Samostatný
agentury/ orgánu rada* zákon
organizační státní
podřízenost správy
orgánu na řídící
státní správy strukturu
agentury
Dánsko Dánský inovační fond ANO ANO ANO ANO
(Innovation Fund
Denmark)
Finsko Business Finland ANO ANO ANO NE
Slovinsko Agentura pro výzkum ANO ANO ANO ANO
a inovace ve vědě (ARIS)
Švédsko Švédská agentura ANO ANO ANO NE
pro inovační systémy
(VINNOVA)
Rakousko Agentura pro podporu ANO ANO ANO ANO
výzkumu (FFG)
Velká Innovate UK (UKRI) ANO ANO ANO NE
Británie
Zdroj: vlastní zpracování
* Zdroje vždy nehovoří explicitně o správní radě, ale orgány, které definují, disponují obdobnými
pravomocemi jako navrhovaná správní rada TA ČR podle nově připravovaného zákona. Například
spolkový zákon o vzniku FFG nedefinuje správní, ale dozorčí radu, která má však obdobné složení a
disponuje obdobnými pravomocemi jako navrhovaná správní rada TA ČR. Do desetičlenné dozorčí
rady FFG jsou jmenováni předseda a členové z řad ministerstev, která vykonávají dohled nad
agenturou a rovněž v ní mají své zastoupení podniky, průmysl a hospodářství.
Náklady spojené s novým modelem řízení GA ČR a zejména TA ČR viz níže.
* V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu
správní rady, která byla nahrazena rozšířeným předsednictvem TA ČR. Doplněným o
vybrané ústřední správní úřady. Cílem úpravy je zajistit efektivnější koordinaci a
rozhodování prostřednictvím přímého zastoupení dotčených resortů, což má přispět k
lepší implementaci a správě programů účelové podpory. Byly akceptovány zásadní
připomínky proti zavedení správní rady a zachování stávajícího modelu organizační
struktury TA ČR.
Původní analýza a odhad:
Rámcový výčet kompetencí správní rady: souhlas s programy a jejich změnami, s výzvami,
s návrhem rozpočtu, dohled nad činností TA ČR, jmenování a odvolání ředitele TA ČR (v rámci
MPŘ přistoupeno k zachování pozice předsedy); nezasahuje do průběhu výzev k podávání
návrhů projektů.
Správní rada TA ČR Náklady spojené s novou strukturou orgánů TAČR (např. úspory na platu předsednictva)
* v rámci MPŘ bylo
přistoupeno a nové náklady na platy členů správní rady: Současné předsednictvo má 5 členů, Správní rada
k nahrazení správní
rady rozšířeným bude mít 1 zástupce Úřadu vlády (státní zaměstnanec ve služebním poměru, tj. bez nákladů
předsednictvem TA
ČR na plat), 1 zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu (státní zaměstnanec ve služebním
poměru, tj. bez nákladů na plat), jeden zástupce z každého ústředního správního úřadu, jehož
program Technologická agentura České republiky realizuje (cca 4-6 osob MPO, MŽP, MD,
MO, = státní zaměstnanci ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), dále čtyři odborníci
z oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí (zde vzniknou náklady na platy 4
členů správní rady).
Shrnutí: současná situace/Předsednictvo: 5 členů = náklady na platy 5 členů; Správní rada =
náklady na platy 4 členů. Administrativní podporu správní rady bude zajišťovat obdobný jako
aparát administrativní podporu předsednictva. Odhad nákladů spojených s novou strukturou
orgánů TAČR bude součástí schvalovaných limitů rozpočtu TAČR určených na zajištění
144
Kontrolní rada výkonu jejich agend.
TA ČR a GA ČR Meziresortní připomínkové řízení:
* V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu
Zpráva o činnosti správní rady, která byla nahrazena rozšířeným předsednictvem TA ČR, doplněným o
vybrané ústřední správní úřady. Předsednictvo zahrnuje zástupce jednotlivých resortů,
Technologické jejichž programy účelové podpory TA ČR administruje. Cílem úpravy je zajistit efektivnější
koordinaci a rozhodování prostřednictvím přímého zastoupení dotčených resortů, což má
agentury České přispět k lepší implementaci a správě programů účelové podpory. Byly akceptovány
zásadní připomínky proti zavedení správní rady a zachování stávajícího modelu
republiky a organizační struktury TA ČR.
Dochází k rozšíření působnosti kontrolní rady o agendu opravných prostředků, kdy kontrolní
Grantové agentury rada má podle předkládaného zákona oproti současnému stavu v gesci navíc námitky proti
oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu. Vyčíslení této
ČR gesce je uvedeno v kapitole 3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory.
Předseda Technologické agentury ČR a předseda Grantové agentury ČR předkládá nejméně
jednou* ročně Radě pro výzkum, vývoj a inovace informaci o činnosti Technologické agentury
České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
Frekvence předkládání zpráv: Pravidelné zprávy poskytují transparentní přehled o činnosti
agentury a napomáhají odpovědnosti vůči veřejnosti a zúčastněným stranám. Pravidelné
zprávy umožňují důkladné sledování finančních toků a alokaci prostředků. To přispívá
k lepšímu plánování a optimalizaci financí ve prospěch klíčových výzkumných a inovačních
projektů. Častější prezentace zohledňují dynamiku výzkumného prostředí a rychlé změny ve
světě inovací, což umožňuje rychlejší reakci a adaptaci na nové výzvy a příležitosti a včasnou
identifikaci problémů.
* V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu
frekvence předkládání zpráv o činnosti z pololetního cyklu na roční cyklus. Byly
akceptovány zásadní připomínky proti pololetnímu předkládání zpráv, což znamená
zachování stávajícího stavu.
Struktura zprávy: Pololetní zprávy mohou být strukturovány tak, aby lépe vyhovovaly
specifickým potřebám rady. Místo detailního zhodnocení veškerých aktivit umožňuje průběžné
podávání zpráv zaměřit se na klíčové trendy, události a výsledky, které jsou pro radu
nejdůležitější. To zvyšuje relevantnost a užitečnost poskytovaných informací. Díky pololetnímu
cyklu se množství informací může rozložit do menších částí, což může snížit administrativní
zátěž pro všechny zúčastněné strany. Tímto způsobem lze také zabezpečit, aby zpráva
obsahovala pouze klíčové informace, čímž se optimalizuje čas a zdroje věnované vypracování
dokumentu.
Odhad nákladů: zpráva o činnosti Technologické a Grantové agentury bude součástí
schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých poskytovatelů určených na zajištění výkonu jejich
agend. Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti.
2. Použití služebního zákona v TA ČR a GA ČR
Opatření Komentář
Použití služebního Rámcový přehled činností GA ČR a TA ČR, které se navrhují v souladu se zákonem
zákona v GA ČR a č. 234/2014 Sb. o státní službě převést pod státní službu: příprava návrhů koncepcí, strategií
TA ČR a programů, příprava nebo realizace dotační politiky, příprava nebo realizace politiky výzkumu
a vývoje, příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, zadávání veřejných zakázek.
Předpokládaný rámcový odhad personálního pokrytí: Stávající zaměstnanci, kteří vykonávají
uvedené agendy, budou převedeni pod státní službu.
Pod státní službu přejde cca: 109 zaměstnanců v TA ČR a cca 39 zaměstnanců v GA ČR.
Dodatečné náklady na platy státních zaměstnanců v souvislosti se změnami vyvolanými
uplatněním zákona o státní služb se nepředpokládají. Již dnes část činností
vykonávaných oběma agenturami spadá do působnosti tohoto zákona. Dopad rozdílných
platových tabulek státních zaměstnanců pod zákoníkem práce a nově pod zákonem
o státní službě se předpokládá jednak optimalizací úpravy organizační struktury TAČR
a GAČR, a nového informačního systému, který umožní vyšší efektivitu práce.
A za druhé, vyšším podílem motivačních KPI složek na úkor dnešní výše osobního
příplatku. Zvýšené mohou být jen provozní náklady spojené s potřebou personálně zajistit
agendy, které přicházejí s přechodem agentur pod zákon o státní službě a dalšími
změnami vyvolanými novým zákonem (právní, kontrolní, apod.).
145
Odhad počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě v TA ČR a GA ČR.
* Jedná se o orientační odhady, přičemž reálná situace bude vycházet ze schváleného návrhu rozpočtu
a SDV.
TA ČR GA ČR
Stávající počet zaměstnanců vykonávajících agendu státní služby v obou 144 (zaměstnanců 59 (zaměstnanců
agenturách (příprava návrhů koncepcí, strategií a programů, příprava nebo celkem – z toho – z toho cca 15
realizace dotační politiky, příprava nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje, cca 30 ATP
příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, zadávání veřejných ATP a 5
zakázek) a 5 předsednictvo) předsednictvo) =
= cca 109
Průměrný plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby v obou cca 39
agenturách - nyní zaměstnanců zaměstnanců
Měsíční finanční výdaje zaměstnavatele na plat zaměstnance přejde pod státní přejde pod státní
vykonávajícího agendu státní služby v obou agenturách (hrubá mzda
zaměstnance + sociální pojištění, zdravotní pojištění, FKSP (+ 34,8%)) službu službu
- nyní cca cca
Roční finanční výdaje zaměstnavatele na platy zaměstnanců 48.000Kč/měsíc 48.000Kč/měsíc
vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách - nyní
48.000Kč + 34,8% 48.000Kč +
Průměrný plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby – pod = 64.704 Kč/měsíc 34,8% = 64.704
zákonem o státní službě (po aplikaci zákona o státní službě) v obou
agenturách 109x64 704x12 = Kč/měsíc
Roční finanční výdaje zaměstnavatele na platy zaměstnanců 84 632832 Kč/ rok
vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách (po aplikaci 39x64 704x12
zákona o státní službě) v obou agenturách cca = 30 281 472
Předpokládaný rámcový rozdíl v platech po aplikaci zákona o státní 48.000Kč/měsíc
službě v agenturách Kč/rok
Roční náklady zaměstnavatele na navýšení počtu zaměstnanců v souladu 109x64 704x12 =
s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě a dalšími 84 632 832 Kč/ rok cca
změnami vyvolanými novým zákonem: právní oddělení, ekonomické 48.000Kč/měsíc
oddělení, oddělení mezinárodní, informační podpory a analytické, oddělení 0
kontroly (posílení cca o 5 odborníků) 39x64 704x12
Roční náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem 12 x 5 x 64 704 Kč = 30 281 472
obou agentur pod působnost zákona o státní službě: personální oddělení = 3 882 240 Kč/rok
(posílení o 2 specialisty – podřízení se zákonu o státní službě) Kč/rok
12 x 2 x 64 704 Kč
Celkem/rozdíl (navýšení) = 1 552 896 Kč/rok 0
3 882 240 + 1 552 12 x 5 x 64 704
896 = 5 435 136 Kč = 3 882 240
Kč/rok
Kč/rok
12 x 2 x 64 704
Kč = 1 552
896Kč/rok
3 882 240 + 1
552 896 = 5 435
136 Kč/rok
Celkem za obě agentury cca 10 870 272 Kč/rok
* Odhady počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě byly provedeny s využitím Výročních
zpráv GA ČR (cca 59 zaměstnanců, z toho cca 15 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5 členů
předsednictva) a TA ČR (cca 144 zaměstnanců, z toho cca 30 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5
členů předsednictva). Kalkulace personálních nákladů byla provedena v souladu s Metodikou pro stanovení
nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti (MV, 2020) a nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových
poměrech státních zaměstnanců.
* Jedná se o orientační odhady, přičemž reálná situace bude vycházet ze schváleného návrhu rozpočtu a
SDV.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
146
3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení legislativního rámce etiky a vědecké integrity
ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady Náklady
přímé nepřímé jednorázové opakující
(investiční) se
(provozní a
rozvojové)
10. Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení legislativního rámce etiky a vědecké integrity
ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Opatření Komentář
Rámcová agenda: Etická komise pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace bude zpracovávat
podklady k etickým zásadám, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k
žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo
žádostmi o změnu tohoto povolení, popřípadě žádostmi o povolení dovozu lidských
embryonálních kmenových buněk podle zvláštního právního předpisu. Agendu žádostí o
Etická komise RVVI povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostí o změnu
tohoto povolení a žádostí o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk již
nyní dle zákona č. 130/2002 Sb. v RVVI vykonává Bioetická komise. Bioetická komise zasedá
průměrně 2-3 krát ročně. Podklady k zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe by
měly být součástí zajištění výkonu agendy této komise a neměly by představovat vícenáklady
(ze Zpráv o činnosti Bioetické komise vyplývá, že se problematikou etiky ve výzkumu a vývoji
komise zabývá již i nyní).
Pro dodržování zásad etiky a vědecké integrity výzkumu a vědecké integrity může výzkumná
organizace zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou integritu. Není-li u výzkumné
organizace zřízena komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu a je-li zapotřebí zajistit
posouzení otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity
Etická a dobré vědecké praxe, zajistí výzkumná organizace provedení takového posouzení komisí
komise výzkumné jiné výzkumné organizace nebo poskytovatele. Nepředpokládá se, že by činnost etické
organizace komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „může“), měla vyvolat velké náklady.
Očekávají se jednotky řešených případů ročně. Např. dle zjištění řeší AV ČR 2 až 3
případy ročně. V současné době řada výzkumných organizací etickou komisí již
disponuje (např. ČVUT, UK, UPOL, VŠB-TUO, TUL, UTB, MU, UHK, AV ČR, Fakultní
nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice Královské
Vinohrady a další).
Poskytovatelé v oblasti svých působností prosazují dodržování etických zásad, zásad
vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé mohou zřizovat komise pro etiku
výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním
etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe v oblasti jejich působnosti.
Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo
„mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně
(viz. informace AV ČR o 2 až 3 případech ročně). Navíc někteří poskytovatelé již Etickou
komisi zřízenu mají (např. TA ČR, MZD, MD, MŽP, AV ČR) a ostatní poskytovatelé tuto oblast
Etická upravují Etickým kodexem, který stanovuje základní pravidla chování, ať již v oblasti
komise poskytovatelů výzkumu, vývoje a inovací, či v obecné rovině (např. GA ČR, TA ČR, AV ČR, MPO, MV,
MMR, MD, MŠMT, MPSV, MZV, MK, MO) v souladu s usnesením vlády č. 1005 ze dne 17.
srpna 2005, ve kterém uložila členům vlády, vedoucím ústředních orgánů státní správy
s působností v oblasti výzkumu a předsedovi AV ČR doporučit výzkumným organizacím,
které jsou zřízeny jejich úřadem a vysokým školám, aby s využitím Etického rámce výzkumu
vypracovaly nebo aktualizovaly své vlastní etické kodexy výzkumu a v souladu s usnesením
vlády č. 951 ze dne 16. srpna 2006, ve kterém uložila vedoucím ústředních orgánů státní
správy a předsedovi Akademie věd ČR průběžně podporovat v rámci svých působností
přístup ČR k Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o
Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
147
3.2.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Podkladová informace k odhadu nákladů regulace rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry
výzkumných pracovníků 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení regulace rozvoje lidského potenciálu a rozvoje
kariéry výzkumných pracovníků:
Opatření Komentář
V návrhu prováděcích předpisů je předpokládáno, že rozvoj lidského potenciálu (zajištění
Podpora rozvoje rovného zacházení, rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, harmonizace osobního a
lidských zdrojů pracovního života, mobilita…) bude zahrnut jako způsobilý náklad na činnosti ve VaVaI
v rámci a transferu znalostí = díky deklaraci, že „z institucionální podpory je možné hradit veškeré
institucionální způsobilé náklady na rozvoj VO“ je umožněno výzkumné organizaci řešit péči o vědecké
podpory pracovníky dlouhodobě a systémově. Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady
nad rámec schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na výzkumných organizacích s
ohledem na akademickou svobodu.
Rozvoj lidského potenciálu (vč. rovných příležitostí a zákazu diskriminace) bude nově
Podpora rozvoje součástí koncepce poskytovatele. Je stanovena pravomoc poskytovatelů stanovit v
lidských zdrojů programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné příležitosti mužů a
v rámci účelové žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí….
podpory Poskytovatelé si mohou (ale nemusí) v programu stanovit lidské zdroje jako kritérium
hodnocení projektů. Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec
schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na poskytovatelích.
Podpora rozvoje
lidských zdrojů Deklaruje se, že je podpora rozvoje lidských zdrojů povolena. Toto opatření neznamená žádný
v rámci systémové nadpožadavek.
podpory
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
148
3.2.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
12. Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu:
Opatření Komentář
Zahrnutí prvků otevřené vědy do navrhovaného zákona znamená přenos evropských
pravidel pro otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu. Tato opatření se
vztahují k údajům, které jsou obsaženy ve vědeckých publikacích nebo jsou jejich
součástí, byly financovány veřejnými prostředky a nelze je chránit podle jiných právních
předpisů.
Náklady spojené s implementací těchto opatření by vznikly na úrovni Informačního
systému Výzkumu, Vývoje a Inovací (IS VaVaI) a byly by hrazeny prostřednictvím
pravidelné aktualizace systému. Tyto náklady by nebyly financovány nad rámec rozpočtu
Transpozice Úřadu vlády určeného pro činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
evropských pravidel Co se týče výzkumných organizací, náklady by především souvisely s vytvářením
pro otevřenou vědu a repozitářů, publikační činností a průmyslově právní ochranou. Tyto náklady by byly
opakované využití zahrnuty jako součást celkových výdajů těchto organizací.
údajů z výzkumu Aby se minimalizovala administrativní zátěž, závazky vyplývající z těchto opatření by se
měly týkat pouze údajů z výzkumu, které již byly zveřejněny výzkumníky, výzkumnými
organizacemi nebo financujícími organizacemi prostřednictvím institucionálních nebo
tematických archivů. Tato opatření by neměla představovat další náklady na hledání
datových souborů nebo vyžadovat dodatečnou správu údajů. Ochrana práv autorů a
tvůrců výsledků by zůstala nedotčena, stejně jako oblast průmyslově právní ochrany.
Nepředpokládá se nárůst nákladů vzhledem k tomu, že úhradu nákladů je možné požadovat
pouze v případě anonymizace údajů nebo v případě mimořádně vysokých nákladů na
zpřístupnění.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
149
3.2.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a
transferu znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady Náklady
přímé nepřímé jednorázové opakující
(investiční) se
(provozní a
rozvojové)
13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Opatření Komentář
Do zákona je nově zavedena povinnost zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat
a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy ČR a realizovat opatření
k předcházení či zmírnění negativních dopadů VaVaI a transferu znalostí na společnost,
bezpečnost státu či hospodářství.
Poskytovatelé již nyní každoročně vyhodnocují systém řízení rizik v souladu s
ustanovením § 25 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o
změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů
(povinnost zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který je způsobilý včas zjišťovat,
vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v
souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů).
* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel vyhověl připomínce
připomínkových míst a vyhodnocování a případná aktualizace systému řízení rizik bude
probíhat nejméně jednou za 3 roky u příjemců institucionální podpory.
Celá řada příjemců podpory (organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní
fondy, územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky
obcí, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města
Zásada předběžné Prahy nebo dobrovolného svazku obcí, veřejné vysoké školy, jiné právnické osoby zřízené k
opatrnosti plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem a právnické osoby zřízené na
základě zvláštního právního předpisu, které hospodaří s veřejnými prostředky) je již nyní
povinna zavést a uplatňovat systém řízení rizik v souladu s požadavky vyplývajícími ze
zákona o finanční kontrole. Podle této právní úpravy platí, že řízení rizik je činností soustavnou
(viz např. § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 416/2004 Sb.). Podle metodických doporučení MF
pak platí, že katalogy a mapy rizik by měly být aktualizovány každoročně (viz např. kap. 6
Metodického pokynu CHJ č. 2 – Metodika řízení rizik ve veřejné správě). Ostatní výzkumné
organizace vyhodnocují plnění bezpečnostní a krizové koncepce výzkumné organizace a
v případě potřeby ji aktualizují. Jedná se o posílení odolnosti proti vlivovému působení cizí
moci, kybernetickou a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících
se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů. Tato aktivita by
měla být nedílnou součástí zajištění výkonu agendy výzkumné organizace.
Co se týče odpovědnosti poskytovatelů za kontrolu zavedení systému řízení rizik u příjemců
institucionální podpory, tato povinnost bude spojená s pravidelným hodnocením výzkumných
organizací a nebude znamenat zvýšenou administrativní zátěž, ani zvýšené náklady pro
poskytovatele. Kontrola zavedení systému řízení rizik u příjemců účelové podpory bude
spojena s hodnocením a kontrolou projektů účelové podpory a rovněž by neměla znamenat
zvýšení administrativní zátěže, ani zvýšené náklady pro poskytovatele.
Návrh zákona nepožaduje vypracování rozsáhlých dokumentů a pravidel; naopak, nechává
rozhodování o těchto otázkách na jednotlivých příjemcích a jejich podmínkách. Zákon pouze
Bezpečnostní a vyžaduje, aby si příjemci byli vědomi těchto skutečností a jednali v souladu s nimi. Celkově
krizová koncepce vzato převažují přínosy ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu a vývoji nad náklady
výzkumné spojenými s implementací opatření na jejich ochranu.
organizace Náklady spojené s přípravou bezpečnostní a krizové koncepce jsou součástí schvalovaných
limitů rozpočtů jednotlivých příjemců institucionální podpory. Nejde o dodatečné náklady nad
rámec činnosti příjemců.
V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu
programu pro jejich řešení. Jedná se o krizové situace, které by mohly souviset s aktuální
situací a geopolitickými změnami a to zejména s klimatickými změnami a životním
Programy v oblasti prostředím, geopolitickou stabilitou a bezpečností, migrací a humanitární krizí nebo
aktuálních rizik pandemií a globálním zdraví. Programy by mohly být zaměřeny na inovace v oblasti
obnovitelných zdrojů energie, adaptaci dopadů změny klimatu, kybernetickou bezpečnost
a prevenci kybernetických hrozeb, zvládání globálních konfliktů, zvládání migračních
toků, vývoj vakcín na nové nebo existující infekční choroby, inovace pro rychlou reakci na
150
Zdroj financování pandemické hrozby. Odhadovaný počet programů v oblasti řešení aktuálních rizik
v příštích sedmi letech se bude odvíjet od aktuální situace, předpokládá se však, že
nebude administrován žádný, maximálně jeden program. Personální a finanční náklady
na zajištění programů v oblasti aktuálních rizik jsou součástí schvalovaných limitů
rozpočtu ústředních správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. Zavedení
tohoto nástroje bude mít spíše pozitivní dopad na státní rozpočet (zavádí se možnost flexibilně
reagovat na nastalé krizové situace, čímž se eliminují případné negativní dopady do státního
rozpočtu).
Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
3.2.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
14. Legislativní podmínky pro transfer znalostí 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí:
Opatření Komentář
Rámcový přehled činností v rámci transferu znalostí: proces, jehož cílem je získávání,
shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí
v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu,
poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita
Transfer znalostí výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech (Rámec pro státní
- zvýšení právní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)). Transfer znalostí (a zhodnocování
jistoty při výsledků) se nově zavádí jako způsobilý náklad, čímž se zvyšuje právní jistota při
zhodnocování zhodnocování výsledků výzkumné činnosti.
výsledků Rozvoj komercializace byl v posledních zhruba deseti letech podpořen výraznými finančními
dotacemi na zakládání a rozvoj center transferu technologií z prostředků strukturálních fondů
i aktivní rolí managementu výzkumných organizací v procesu komercializace. Náklady
spojené s transferem znalostí jsou nedílnou součástí aktivit ve sféře výzkumu, vývoje a
inovací. Tyto výdaje by měly být kryty jako součást výzkumných aktivit.
Nově bude dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace na období 5 let obsahovat
poslání a základní rozvojové cíle výzkumné organizace i v oblasti transferu znalostí. Podpora
Transfer znalostí – transferu znalostí je součástí i koncepce poskytovatele. Neočekává se, že provádění transferu
zhodnocování znalostí bude vyžadovat finanční prostředky nad rámec střednědobého finančního výhledu
výsledků nově (Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace lze dle navrhovaného zákona nahradit
součástí koncepce jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace
VO uvedeny, a který je schválený poskytovatelem. Na úrovni výzkumných organizací je spojena
a poskytovatele. s pravidelným hodnocením výzkumných organizací, jak se již nyní děje podle Metodiky
hodnocení výzkumných organizací 2017+ (Modul 5)). Nejde tedy o dodatečné náklady nad
rámec činnosti výzkumné organizace, ani poskytovatele.
Úprava pravidel
pro nakládání s Navrhuje se pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti (licence, patenty, spolupráce se
výsledky soukromým sektorem) a předpokládá se, že úspěšný přenos znalostí by mohl přinést finanční
výzkumných prospěch samotné výzkumné organizaci a jejím pracovníkům. Personální a finanční náklady
organizací, resp. s na zajištění transferu znalostí jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu výzkumných
touto částí majetku organizací určených na zajištění výkonu jejich agend, nezpůsobují tedy nárůst nákladů.
výzkumných
organizací.
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
151
3.2.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí:
Náklady
Nástroj pro dosažení cílů Náklady Náklady Náklady opakující
přímé nepřímé jednorázové se
(investiční) (provozní a
rozvojové)
15. Propagace a popularizace výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí 0 0 0 0
Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí:
Opatření Komentář
Podpora propagace Dle návrhu prováděcího předpisu jsou nově náklady na popularizaci VaVaI způsobilým
a popularizace nákladem na činnosti ve VaVaI a transferu znalostí. Financování propagace lze pokrýt ze
výzkumu, vývoje, schválených prostředků určených pro výzkum, vývoj, inovace a přenos znalostí, a to v rámci
inovací a transferu již stanovených limitů. Tato činnost není spojená s požadavky na finanční prostředky nad
znalostí rámec aktuálních výdajů.
Program zaměřený
na podporu Nově mohou poskytovatelé podpory připravit návrh programu zaměřený na podporu
popularizace popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
výzkumu, vývoje, Očekává se maximálně 1 program na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a
inovací a transferu transferu znalostí na poskytovatele na období cca 7 let.
znalostí
Zdroj financování Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
152
3.3 Přínosy (přehled přínosů v jednotlivých tematických oblastech vybrané
varianty 3 – nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové
podpory u jednotlivých poskytovatelů)
Měření přínosů většiny navržených opatření je složité kvůli jejich charakteru, který je spíše
kvalitativní. Lze však využít určité indikátory, které pomohou lépe porozumět očekávaným
přínosům:
3.3.1 Nové nástroje podpory inovací
Přínosy zavedení nástrojů na podporu inovací spočívají ve stimulaci inovačního prostředí,
zvýšení investic do výzkumu a vývoje, v rozvoji a posilování mezisektorové spolupráce.
Synergie mezi odvětvími, zjednodušení administrativy a usnadnění přístupu k finančním
prostředkům povede ke zrychlení reakcí na změny a rozšiřování produktového portfolia.
Přináší zkrácení časového rámce potřebného pro přechod od konceptu k výslednému
produktu. Tento instrument vytváří prostředí pro kvalifikované talenty a poskytuje podporu
start-upům a malým a středním podnikům, které často stojí v čele inovačních procesů.
Efektivní nástroje na podporu inovací mají potenciál vytvářet nová pracovní místa, zvyšovat
kvalitu života, ziskovost a posilovat konkurenceschopnost České republiky na globální úrovni.
3.3.2 Nově provázané koncepční dokumenty
Provázanost koncepčních dokumentů na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a
výzkumných organizací přináší efektivnější koordinaci výzkumných aktivit na celostátní úrovni.
Soulad výzkumných cílů na národní úrovni s cíli poskytovatelů a výzkumných organizací
zlepšuje strategické plánování, vede k redukci duplikace výzkumného úsilí a optimalizuje
alokaci finančních prostředků. Navrhovaný nástroj podporuje synergie a spolupráci v rámci
výzkumného ekosystému.
3.3.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
V případě této změny se očekávají přínosy převážně na administrativní úrovni, přičemž není
plánováno zasahování do samotného průběhu činností v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a
transferu znalostí. Navrhované nové členění výdajů na institucionální, účelovou a systémovou
podporu má za cíl zpřesnit stávající systém, umožnit srovnání jeho efektivnosti se zahraničními
systémy a zajistit spravedlivější rozdělování finančních prostředků podle skutečné věcné
podstaty. Tato úprava by měla přinést zvýšenou transparentnost ve financování a zlepšit
sledování efektivity alokace prostředků.
3.3.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení
programů účelové podpory
Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího vyhodnocování představuje
komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí. Kvalifikovanější hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu
pozitivních aspektů. Zvyšuje transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních
prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje identifikaci kvalitních programů účelové
podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování přínosů
jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu
posuzování výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci
výzkumného ekosystému na dynamiku potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci programů
účelové podpory.
3.3.5 Možnost přenositelnosti projektů
Flexibilita v rámci výzkumného ekosystému je v dynamickém prostředí klíčová. Možnost
přenositelnosti projektů poskytuje výzkumným organizacím i pracovníkům schopnost lépe
153
reagovat na měnící se potřeby a priority, což umožňuje efektivnější využívání zdrojů a zvyšuje
odolnost projektů vůči změnám. Přenositelnost projektů přispívá k národnímu i mezinárodnímu
transferu know-how, podpoře inovačního ekosystému a vytváření synergií mezi různými
projekty. Minimalizuje rizika a maximalizuje návratnost investic. Toto opatření může vést
k dokončení projektu a tím k efektivní alokaci prostředků podpory v situacích, které dle
stávající právní úpravy musel být projekt ukončen a prostředky podpory vymáhány zpět ve
formě odvodu za porušení rozpočtové kázně. Pozitivně posiluje flexibilitu a adaptabilitu
výzkumné organizace a podporuje mobilitu výzkumných pracovníků a tím i znalostí.
3.3.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci
účelové podpory/*zachování informačních systémů pro administraci u
jednotlivých poskytovatelů
Zásadní přínos zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a
zjednodušené administrativy spočívá ve snížení administrativní zátěže a zjednodušení
procedur. Zkracuje se doba potřebná k vyřízení formalit. Transparentní sledování toku financí
zvyšuje transparentnost a efektivitu využívání finančních prostředků. Systém umožňuje
monitorovat náklady a efektivně kontrolovat finance. Automatizace procesů a standardizace
dokumentace snižuje riziko chyb a nesrovnalostí spojených s manuálním zpracováním úkolů
a usnadňuje správu dat, zjednodušení datových toků, analytických činností a zvýšení
dostupnosti informací. Digitalizace a inovace v procesech patří mezi klíčové aspekty, které
nový legislativní rámec přináší.
Podle podkladových analýz by navrhovaná opatření měla jen u účelové podpory vést
k odhadovaným ročním úsporám ve výši cca 149 mil. Kč na administrativních nákladech
vynakládanými poskytovateli i příjemci (rozdíl mezi částkou 569 mil Kč pro variantu zachování
stávajícího stavu a částkou 420 mil Kč pro zvolenou variantu zavedení jednoho informačního
systému v ČR (administrativní rozhraní při IS VaVaI). V omezené míře se pak úspory mohou
uplatnit též u administrativních nákladů na institucionální a systémovou podporu.
* Kompromisní varianta 3 - zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory
u jednotlivých poskytovatelů umožnila zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů v oblasti
informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění
administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů. Varianta 3 byla
tedy vytvořena jako pragmatický krok, který respektuje specifické potřeby jednotlivých
poskytovatelů podpory.
3.3.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích
Navržené změny v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí přináší eliminaci nejistoty, kterou pociťovali někteří poskytovatelé podpory ohledně
možnosti alokovat své finanční prostředky i na mezinárodní spolupráci. Nový návrh zajistí
potřebnou koordinaci a zároveň otevře možnosti všem poskytovatelům podpory pro rozvoj
spolupráce se zahraničními institucemi. Tím se zvýší jistota, že jsou finanční prostředky
investovány v souladu s předpisy. Kontakty se zahraničními partnery posilují postavení České
republiky v mezinárodním výzkumném prostředí a pomáhají přilákat investice, talentované
odborníky a vytvářet globální spojení s předními vědeckými institucemi po celém světě.
Přínosem je i rozvoj mezinárodních vzdělávacích programů a studentských výměn,
podporujících vzdělávací mobilitu a otevírajících nové příležitosti pro studenty.
3.3.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
Přínos zavedení veřejnoprávního režimu v oblasti účelové podpory spočívá ve zvýšené
transparentnosti procesu a odpovědnosti poskytovatelů. Umožňuje veřejnosti sledovat proces
přidělování a využívání finančních prostředků. Ve veřejnoprávním režimu je zahrnuta aktivní
kontrola a dozor ze strany veřejných orgánů, což pomáhá zabránit zneužívání prostředků a
154
zajistit soulad s veřejnými zájmy. Zavedení veřejnoprávního režimu představuje prostředek
pro prevenci konfliktů zájmů a zdůrazňuje etické zásady při rozhodování o přidělení účelové
podpory. Umožňuje efektivní využívání veřejných financí a optimalizaci jejich alokace.
Zavedení institutu námitek proti vyřazení návrhu projektu má přispět ke zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Nepřezkoumatelnost spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku odůvodnění oznámení o vyřazení návrhu projektu je
důvodem pro zrušení oznámení a pro opětovnou revizi procesu hodnocení.
3.3.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům
vykonávajícím státní správu
Správní rada* Technologické agentury měla hrát klíčovou roli v poskytování odborného dozoru
nad činnostmi agentury. Díky různorodosti odborných a průmyslových zkušeností členů
správní rady dojde k rozšíření perspektivy Technologické agentury, což mělo přispět k lepšímu
porozumění potřebám různých odvětví. Správní rada měla mít rozhodující postavení při
stanovování strategických cílů a směrů Technologické agentury, což mělo přispět k
účinnějšímu plánování a dosahování dlouhodobých cílů. Zároveň měla mít dohled nad
finančním řízením, schvalováním rozpočtu a monitoringem finančních výsledků, což mělo
přinést efektivnější využívání finančních prostředků. Přínosem mělo být zvýšení
transparentnosti a reprezentace zájmů stakeholderů. Rozšíření předsednictva a účast
zástupců resortů přinese efektivní koordinaci, zohlednění priorit jednotlivých odvětví, flexibilní
reakce na změny trhu a společnosti a posílení legitimity a podpory Technologické agentury.
Změny v řízení a provozu TAČR a GAČR na strategické úrovni umožní efektivně a strategicky
rozhodovat o prosazování národní politiky výzkumu, vývoje a inovací v dlouhodobém časovém
horizontu v souladu s prioritami vlády a zároveň ponechat operativní řízení organizací
profesionálním manažerům.
* Rozšíření předsednictva a zastoupení dotčených resortů, jejichž programy účelové podpory
TA ČR administruje, kompromisně přijaté v rámci meziresortního připomínkového řízení,
přináší několik významných přínosů. Umožňuje rychlejší a efektivnější komunikaci mezi TA
ČR a jednotlivými resorty, což zkracuje rozhodovací procesy a zvyšuje flexibilitu při správě
programů účelové podpory. Přímé zastoupení resortů v předsednictvu zajišťuje lepší
koordinaci priorit a naplňování cílů resortních strategií na národní úrovni a poskytuje větší míru
konsensu při implementaci nových opatření. V neposlední řadě rozšíření podporuje
transparentnost a odpovědnost, protože jednotlivé resorty mají možnost přímo ovlivňovat
rozhodnutí, která se týkají jejich programů a zájmů.
Přijetí služebního zákona poskytne oběma agenturám jednotný právní rámec pro vykonávání
státní služby, jasnost a transparentnost v organizaci a správě státních institucí. Všechny
činnosti agentur budou v souladu s příslušnými právními předpisy. Jednotné podmínky pro
pracovníky agentur posílí jejich pracovní stabilitu a právní jistoty. Rámec pro řízení, hodnocení
výkonu a provádění kontrolních mechanismů přinese efektivnější správu a kontrolu výkonu
státní služby ve všech aspektech činnosti obou agentur. Použití služebního zákona v Grantové
a Technologické agentuře ČR by přineslo právní jednotnost, transparentnost, a efektivitu v
rámci správy a výkonu státní služby.
3.3.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí
Legislativní rámec pro zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí hraje klíčovou roli v zajištění řádného průběhu výzkumných a inovačních činností. Jeho
hlavními aspekty jsou ochrana práv a bezpečnosti účastníků výzkumu, což je zásadní pro budování
důvěry a spolupráce. Legislativní rámec poskytuje nástroje pro hodnocení a minimalizaci rizik
155
spojených s výzkumnými a inovačními aktivitami, zahrnuje pravidla pro zodpovědné zacházení se
zvířaty a ochranu životního prostředí. Dále stanovuje jasná pravidla pro transparentnost a prevenci
konfliktu zájmů, což napomáhá zabránit skrytým neetickým praktikám. Etický rámec pamatuje i na
zabezpečení osobních údajů a ochranu citlivých informací v rámci výzkumného procesu. Jeho
legislativní ukotvení reflektuje hodnoty společnosti. Posiluje etickou kulturu a povědomí mezi
výzkumnými organizacemi, pracovníky a všemi aktéry výzkumného prostředí. Výzkum a inovace
musí probíhat v souladu se společenským souhlasem, což přispěje k akceptaci a podpoře nových
technologií a výsledků výzkumu.
3.3.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
Vzhledem k vysoké autonomii akademického prostředí budou hlavní přínosy navrhovaných
opatření spočívat v odstranění překážek pro využívání finančních prostředků na podporu
kariérního rozvoje, mobilitu a harmonizaci pracovního a osobního života výzkumných
pracovníků. Výzkumné organizace mají větší pravomoci a svobodu při rozhodování o svých
vnitřních záležitostech, navrhovaná opatření napomáhají zajištění rovných příležitostí a
inkluzivního pracovního prostředí prostřednictvím definování opatření, která eliminují
diskriminaci a podporují diverzitu ve výzkumných týmech.
3.3.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o otevřených datech a opakovaném
použití informací veřejného sektoru (2019/1024) představují informace veřejného sektoru
mimořádně významný zdroj dat, který může přispívat k lepšímu fungování vnitřního trhu
a vývoji nových aplikací pro spotřebitele a právnické osoby. Inteligentní využívání údajů,
včetně jejich zpracování prostřednictvím aplikací umělé inteligence, může mít transformativní
dopad na všechna hospodářská odvětví. Rozšířené možnosti opakovaného použití těchto
informací pravděpodobně mimo jiné umožní všem podnikům, včetně mikropodniků a malých
a středních podniků, ale i občanské společnosti, využívat jejich potenciálu a přispívat
k hospodářskému rozvoji a vytváření a ochraně kvalitních pracovních míst, z nichž budou mít
užitek zejména místní komunity, a k plnění důležitých společenských cílů, jako je odpovědnost
a transparentnost. Přínosem zavedení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu je
zejména zvýšení konkurenceschopnosti. Opakované použití veřejně přístupných dat může
přispět k rozvoji hospodářství, umělé inteligence a pomoci při překonávání společenských
výzev. Dle Evropské komise je trh EU s otevřenými daty klíčovým stavebním kamenem
celkové ekonomiky EU založené na datech. Celková přímá ekonomická hodnota informací
veřejného sektoru by měla vzrůst z výchozí hodnoty 52 miliard EUR v roce 2018 pro země EU
a Spojené království na 194 miliard EUR v roce 2030.
3.3.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a
transferu znalostí
Legislativní rámec poskytuje klíčová pravidla a opatření, zejména v oblasti prevence možného
zneužití, identifikace a ochrany citlivých informací. Ochrana bezpečnostních zájmů státu se v
současné době stává zásadním prvkem. Navrhovaná opatření pro ochranu bezpečnostních
zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou v souladu s cíli
Bezpečnostní strategie ČR 2023 a hrají klíčovou roli při formování vnitřně bezpečného a
inovativního ekonomického prostředí v České republice. Zákonná podpora musí být zaměřena
na bezpečný výzkum a vývoj nejen v nových a průlomových technologiích, ale v celém
výzkumném ekosystému. Opatření směřují k posílení odolnosti vůči vnějším i vnitřním
hrozbám, identifikaci a minimalizaci rizik a vytváření a udržování sdíleného povědomí o
rizikových aktérech. Klíčovým přínosem je prevence zneužití citlivých informací a technologií,
snaha o zajištění bezpečného průběhu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Ochrana
bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí usiluje o
156
vytvoření inovativního a bezpečného prostředí pro realizaci světové úrovně výzkumu a vývoje
v České republice.
3.3.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
Přínosem nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí jsou jasně definovaná
pravidla a standardy. Zajišťuje srozumitelnost a konzistenci v procesu transferu znalostí
pomáhá využívat výstupy výsledků výzkumu pro tvorbu inovativních produktů. Právní rámec a
standardizace postupů zjednodušuje proces. Podpora komerčního využití inovací snižuje
právní rizika a podporuje rozvoj inovační kultury. Kromě toho řada opatření podporuje
spolupráci a sdílení znalostí mezi různými subjekty vytváření společných projektů a inovačních
iniciativ. Přínosy legislativního ukotvení transferu znalostí spočívají v maximalizaci návratnosti
investic do výzkumu a vývoje, podněcování praktického využití znalostí a posilování potenciálu
společenského a ekonomického přínosu.
Úprava pravidel pro nakládání s výsledky výzkumných organizací nevede ke vzniku
dodatečných nákladů. Naopak se předpokládá, že bude mít pozitivní přínosy v podobě
zvýšených příjmů z transferu, neboť zjednodušení pravidel pro transfer znalostí může v praxi
vést k tomu, že výzkumné organizace budou transferovat výsledky výzkumu (např. ve formě
úplatných licencí) i v těch případech, ve kterých podle stávající právní úpravy nebyl transfer
možný (např. kvůli tomu, že nebyla splněna podmínka trvalé nepotřebnosti majetku státu).
3.3.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Legislativní ukotvení podpory propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí významně přispívá ke zvýšení zájmu a rozvoje vědeckovýzkumné gramotnosti
veřejnosti. Opatření podněcuje vznik inovační kultury. Přínosem je širší akceptace
výzkumných projektů ve společnosti prostřednictvím dialogu mezi výzkumnými pracovníky a
veřejností. Implementace výsledků výzkumu do praxe přispívá k vylepšení kvality života
obyvatelstva. Opatření rovněž může vytvářet podmínky pro vyšší finanční podporu projektů ze
strany soukromých společností a sponzorů. Posilování důvěry veřejnosti ve vědecké a
výzkumné aktivity je dále podporováno transparentností a odpovědností, což lze prosazovat
právními opatřeními.
157
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
3.4.1 Územní dopady
Předkládaný návrh zákona má částečný dopad na územní samosprávné celky. Ve své většině se
návrh zákona územních samosprávných celků netýká buď vůbec, nebo je jeho použití „přiměřené“.
Pouze vybraná ustanovení zákona je nutno aplikovat „obdobně“. Stávající zákon 130/2002 Sb. je
v tomto směru přísnější, neboť zákon jako celek je nutno na územní samosprávné celky aplikovat
„obdobně“ a pouze ustanovení dvou paragrafů „přiměřeně“, resp. jejich část se nepoužije.
Předkládaný návrh není diskriminační ve vztahu k LFA.
Varianta Územní dopady
Varianta 0 neutrální
Varianta 1 neutrální
Varianta 2 pozitivní
Varianta 3 pozitivní
3.4.2 Sociální dopady
Předkládaný návrh zákona se netýká sociálních dopadů, neovlivňuje postavení specifických skupin
obyvatelstva, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
a netýká se dětí a rodin. Zákon umožňuje harmonizovat osobní a pracovní život výzkumných
pracovníků a otevírá možnosti pro poskytovatele i příjemce přizpůsobit pracovní tempo ve výzkumu
potřebám výzkumných pracovníků. Zákon dále podporuje podporu mobility a návratové politiky
výzkumných pracovníků a jejich začleňování do výzkumných týmů po přerušení kariéry.
Varianta Sociální dopady
Varianta 0 neutrální
Varianta 1 Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
výzkumných pracovníků + podpora mobility a
návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 2 Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
výzkumných pracovníků + podpora mobility a
návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 3 Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
výzkumných pracovníků + podpora mobility a
návratové politiky po přerušení kariéry
3.4.3 Dopady na podnikatelské prostředí
Otevírá nové možnosti podpory inovací a transferu znalostí a zejména poskytování účelové podpory
činí mnohem flexibilnější, umožňuje spolupráci soukromých osob s poskytovateli při podpoře
výzkumu, vývoje a inovací, upravuje podmínky pro tzv. otevřenou vědu. Upravuje se také jednotné
administrativní prostředí pro účelovou podporu, což by mělo pomoci zejména inovujícím podnikům.
Varianta Dopady na podnikatelské prostředí
Varianta 0 neutrální
Varianta 1 Pozitivní:
umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
větší flexibilita poskytování účelové podpory
Varianta 2 Pozitivní:
umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
větší flexibilita poskytování účelové podpory
158
umožňuje se spolupráce poskytovatelů se
soukromými osobami
upravují se podmínky pro otevřenou vědu
Varianta 3 Pozitivní:
umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
větší flexibilita poskytování účelové podpory
umožňuje se spolupráce poskytovatelů se
soukromými osobami
upravují se podmínky pro otevřenou vědu
3.4.4 Vztah k rovnosti mužů a žen
Předkládaný návrh zákona má pozitivní vztah k zákazu diskriminace mužů a žen. Především upravuje
nediskriminačním způsobem rozvoj kariéry výzkumných pracovníků a podporuje harmonizaci
osobního a pracovního života. To se týká především mladých žen / matek a mužů / otců. Toto opatření
je ale i východiskem pro řešení dalších sociálně obtížných období života, např. péče o rodiče.
Varianta Dopady na vztah k rovnosti mužů a žen
Varianta 0 neutrální
Varianta 1 Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
výzkumných pracovníků + podpora mobility a
návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 2 Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
výzkumných pracovníků + podpora mobility a
návratové politiky po přerušení kariéry
Varianta 3 Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
výzkumných pracovníků + podpora mobility a
návratové politiky po přerušení kariéry
3.4.5 Dopady na výkon státní statistické služby
Změna způsobu vykazování a rozšíření údajů vkládaných do informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací zdokonalí výkaznictví a zvýší vypovídací hodnotu informací v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací.
Varianta Dopady na výkon státní statistické služby
Varianta 0 neutrální
Varianta 1 Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory
(institucionální, systémová, účelová)
Varianta 2 Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory
(institucionální, systémová, účelová)
Varianta 3 Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory
(institucionální, systémová, účelová)
3.4.6 Ochrana osobních údajů
Předkládaný zákon souvisí s ochranou osobních údajů.
Varianta Ochrana osobních údajů
Varianta 0 neutrální
Varianta 1 Neutrální: Osobní údaje jsou shromažďovány,
zpracovávány a uchovávány výhradně pro potřeby
aplikace tohoto zákona a pro potřeby poskytování
podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
159
Varianta 2 znalostí. Citlivé osobní údaje jsou chráněny a nejsou
Varianta 3 zveřejňovány. Slouží výhradně pro potřebu
jednoznačné identifikace fyzických osob a pro
ověřování dalších skutečností, které je podle zákona
nutno před poskytnutím podpory ověřit.
Stejné jako u varianty 1
Stejné jako u varianty 1
160
3.4.7 Dopady na bezpečnost a obranu státu
Předkládaný návrh zákona bude mít pozitivní vliv na obranu a bezpečnost. Příjemcům ukládá
povinnost dodržovat specifická opatření a zvyšovat institucionální odolnost. Návrh zákona také
ukládá poskytovatelům povinnost kontrolovat, zda příjemci přijímají nezbytná opatření. Tato
ustanovení se nevztahují na činnosti, které podléhají speciálním regulacím. Pro výzkum a vývoj
prováděný pro tajné služby je zaveden speciální režim. Informační systém VaVaI (IS VaVaI)
shromažďuje, uchovává a zpracovává pouze údaje, které nepředstavují riziko pro obranu a
bezpečnost České republiky. Zároveň je upraveno zveřejňování výzkumných údajů pro jejich
opakované využití s důrazem na ochranu oprávněných zájmů výzkumných organizací a třetích
stran, stejně jako na ochranu bezpečnostních zájmů státu. Tato úprava slouží jako korekce
otevřené vědy a zvyšuje povědomí a oprávnění výzkumných organizací v ochraně jejich
oprávněných zájmů a bezpečnostních zájmů státu.
Varianta Dopady na bezpečnost státu
Varianta 0 Neutrální dopad: Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
znamená zachování současného stavu beze změny.
Varianta 1 Pozitivní dopad: U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn a
tudíž i o omezené dopady na bezpečnost země (viz přehled níže).
Varianta 2 Pozitivní dopad: Viz varianta 3
Varianta 3 Pozitivní dopad: Viz přehled níže.
Souhrn dopadů na bezpečnost státu v jednotlivých navrhovaných opatřeních:
Varianta 3 – nástroje pro dosažení Varianta Varianta Varianta Dopad na bezpečnost
cílů 2 1 0 státu
1. Nové nástroje podpory inovací + + - Nepřímý pozitivní dopad
na bezpečnost státu
2. Nově provázané koncepční + + - Neutrální dopad
dokumenty na bezpečnost státu
3. Nové členění výdajů na výzkum, - Neutrální dopad
vývoj, inovace a transfer znalostí + +
na bezpečnost státu
4. Systematické rozdělování - Neutrální dopad
prostředků účelové podory a na bezpečnost státu
hodnocení programů účelové + +
podpory
5. Možnost přenositelnosti projektů + + - Neutrální dopad
na bezpečnost státu
6. Zjednodušená administrativa - Nepřímý pozitivní dopad
a integrované prostředí pro na bezpečnost státu
administraci účelové
podpory/*informační systémy pro + -
administraci účelové podpory u
jednotlivých poskytovatelů
7. Nové nastavení mezinárodní - Neutrální dopad
spolupráce + + na bezpečnost státu
ve výzkumu, vývoji a inovacích
8. Veřejnoprávní režim u účelové + + - Neutrální dopad
podpory na bezpečnost státu
9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA + - - Neutrální dopad
ČR ke státním orgánům na bezpečnost státu
161
vykonávajícím státní správu
10. Zásady etiky a vědecké integrity ve + - Nepřímý pozitivní dopad
výzkumu, vývoji, inovacích a - na bezpečnost státu
transferu znalostí
11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj + - - Neutrální dopad
kariéry výzkumných pracovníků na bezpečnost státu
12. Otevřená věda a přístup k údajům + Nepřímý pozitivní dopad
z výzkumu - na bezpečnost státu
(ochrana oprávněných
- zájmů vlastních VO, třetích
osob a bezpečnostních
zájmů ČR).
13. Ochrana bezpečnostních zájmů + Pozitivní dopad
státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a na bezpečnost státu
transferu znalostí (institucionální odolnost,
zásada předběžné
- - opatrnosti, zvláštní postupy
pro zajištění bezpečnosti,
programy v oblasti řešení
aktuálních rizik, možnost
změny programu účelové
podpory).
14. Legislativní podmínky pro transfer + - - Neutrální dopad
znalostí na bezpečnost státu
15. Propagace a popularizace výzkumu, + - - Neutrální dopad
vývoje, inovací a transferu znalostí na bezpečnost státu
3.4.8 Digitálně přívětivá legislativa
Implementace návrhu zákona bude znamenat pokrok v digitalizaci státní správy oblasti
výzkumu, vývoje a inovací. Zákon zahrnuje postupné sjednocování administrativy týkající se
účelové podpory a vytvoření efektivní aplikace, používané většinou poskytovatelů a příjemců
účelové podpory. Dále návrh zákona posiluje možnost propojení IS VaVaI s agendovými
rejstříky, což umožní ověřovat informace o uchazečích, které jsou již k dispozici v základních
registrech a jiných agentových informačních systémech veřejné správy. Zjednodušuje se také
proces prokazování způsobilosti uchazeče prostřednictvím automatizovaného ověřování
způsobilosti v informačních systémech veřejné správy. Návrh zákona také odstraňuje
povinnost prokazovat a ověřovat (listinnou formou nebo prostřednictvím dálkového přístupu)
některé skutečnosti uchazečů, kteří jsou zřízeni. Tento přístup platí pro uchazeče, kteří jsou
zřízeni zákonem nebo jinými zakladatelskými akty veřejných zřizovatelů, kde jsou určité
podmínky pro činnost stanoveny například statutárním zástupcem a není tedy nutné tyto
skutečnosti dokládat nebo ověřovat. Navíc se zveřejňování informací přesouvá do dálkového
přístupu. Tento postup již existuje a je prováděn, avšak předkládaný zákon tuto tendenci ještě
posiluje.
Podrobnosti jsou popsány v předchozích částech tohoto dokumentu.
Varianta Dopady na digitalizaci státu
Varianta 0 Neutrální dopad: Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
znamená zachování současného stavu beze změny.
Varianta 1 Pozitivní dopad: U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn a
tudíž i o zachování současného stavu digitalizace beze změny.
Varianta 2 Pozitivní dopad: U varianty 2 se jedná o velký pokrok v digitalizaci státní správy.
Varianta 3 Pozitivní dopad: U varianty 3 se jedná o velký pokrok v digitalizaci státní správy.
162
3.4.9 Celkové zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant
Varianta Náklady Přínosy
Varianta 0
(zachování Nulová varianta nepředstavuje Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a
stávajícího inovací nepřinese žádné významné klady ani přínosy,
stavu) další navýšení nákladů. které by přispěly k řešení stávajících a institucionálních
Varianta 1 problémů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
(novela) V budoucnu by se však náklady na
Přínosy této varianty jsou u dílčích opatření srovnatelné
Varianta 2 provoz různých informačních s variantou 2. U varianty 1 se jedná pouze o omezený
(nový zákon rozsah požadovaných změn, týkající se zavedení
s integrovaným systémů zvyšovaly. nových nástrojů podpory inovací; zlepšení
prostředím pro koordinačních mechanismů propojením koncepčních
administraci Náklady této varianty jsou u dílčích dokumentů; zavedení nového členění výdajů na výzkum,
účelové vývoj, inovace a transfer znalostí; efektivnějšího
podpory) opatření srovnatelné s variantou 2. rozdělování prostředků v návaznosti na hodnocení
programů účelové podpory; zavedení možnosti
Varianta 3 Největší náklady by souvisely se přenositelnosti projektů; nového nastavení mezinárodní
(nový zákon spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích a zavedení
s informačními zavedením efektivnějšího rozdělování veřejnoprávního režimu u účelové podpory. Přínosy
systémy pro zavedení výše uvedených dílčích témat viz kapitola 3.3
administraci prostředků v návaznosti na hodnocení Přínosy.
účelové Ve variantě 2 by hlavní přínosy souvisely se zavedením
podpory u programů účelové podpory a nových nástrojů podpory inovací; zlepšením koordinačních
jednotlivých mechanismů propojením koncepčních dokumentů;
poskytovatelů) zavedením veřejnoprávního režimu u zavedením nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí; efektivnějším rozdělováním prostředků
účelové podpory. V budoucnu by se v návaznosti na hodnocení programů účelové podpory;
zavedením možnosti přenositelnosti projektů; zavedením
dále zvyšovaly náklady na provoz integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a
snížením administrativní náročnosti poskytování účelové
různých informačních systémů. podpory výzkumu, vývoji, inovacím a transferu znalostí; novým
nastavením mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a
Náklady na implementaci výše inovacích a zavedení veřejnoprávního režimu u účelové
podpory; nastavením nového vztahu GA ČR a TA ČR ke
uvedených témat viz kapitola 3.2 státním orgánům vykonávajícím státní správu; ukotvením
etických zásad ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
Náklady. znalostí; ukotvením možnosti podporovat rozvoj lidského
potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků;
Náklady na implementaci varianty 2 otevřeným přístupem k údajům z výzkumu; ochranou
viz kapitola 3.2 Náklady. bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a
transferu znalostí; ukotvením legislativních podmínek pro
Náklady na implementaci varianty 3 transfer znalostí; nastavením legislativního rámce pro podporu
viz kapitola 3.2 Náklady. propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a
transferu znalostí. Přínosy zavedení výše uvedených témat
viz kapitola 3.3 Přínosy.
Zachování informačních systémů pro administraci u
jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup
a poskytování digitálních služeb v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací nepřinese žádné významné změny pro
poskytovatele a Úřad vlády, které by přispěly k řešení
stávajících a institucionálních problémů v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací. Pro příjemce se v dalších
letech situace trošku zjednoduší díky zefektivnění
administrativních procesů, zejména eliminací
opakovaného dokládání údajů.
163
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Přehled naplnění věcných cílů ve všech variantách:
Varianta 0 Varianta 2 Varianta
Nástroje pro požadované naplnění Zachování Varianta 1 Nový 3 Nový
věcných cílů v úpravě současného Novela zákon s zákon
stavu IPA bez IPA
Programové prohlášení vlády - předložit - - + +
návrh nového zákona
1. Nové nástroje podpory inovací - + + +
2. Nově provázané koncepční dokumenty - + + +
3. Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, -
inovace + + +
a transfer znalostí
4. Systematické rozdělování prostředků
účelové podpory a hodnocení programů - + + +
účelové podpory
5. Možnost přenositelnosti projektů - + + +
6. Zjednodušená administrativa a integrované
prostředí pro administraci účelové
podpory/* informační systémy pro - - + * +
administraci účelové podpory u
jednotlivých poskytovatelů
7. Nové nastavení mezinárodní spolupráce - + + +
ve výzkumu, vývoji a inovacích
8. Veřejnoprávní režim u účelové podpory - + + +
9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR
ke státním orgánům vykonávajícím státní - - + +
správu
10. Zásady etiky a vědecké integrity ve
výzkumu, vývoji, inovacích - - + +
a transferu znalostí
11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry - - + +
výzkumných pracovníků
12. Otevřená věda a přístup k údajům - - + +
z výzkumu
13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu - - + +
znalostí
14. Legislativní podmínky pro transfer znalostí - - + +
15. Propagace a popularizace výzkumu, - - + +
vývoje, inovací a transferu znalostí
164
Srovnání nákladů jednotlivých zvažovaných variant
Srovnání nákladů u zvažovaných variant
800 Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3
700 (novela)
600 (nový zákon - kalkulováno (nový zákon - bez
500
400 administrativní rozhraní při administrativního rozhraní
300
200
100
0
Varianta 0
(zachování stávajícího stavu
– bez legislativní změny)
IS VaVaI) při IS VaVaI)
1. rok (mil/Kč) další roky (mil/Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tab. a) Kvantifikace nákladů
Srovnání nákladů zvažovaných variant se současným stavem (varianta 0)
Srovnání nákladů zvažovaných variant
se současným stavem (úspory x náklady)
50
0 Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3
Varianta 0 (novela)
(nový zákon - kalkulováno (nový zákon - bez
-50 (zachování stávajícího stavu
– bez legislativní změny) administrativní rozhraní při administrativního rozhraní
-100 IS VaVaI) při IS VaVaI)
-150
Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu 1. rok (mil/Kč)
Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu další roky (mil/Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tab. a) Kvantifikace nákladů
Pozn: Osa nula reprezentuje stávající stav, vůči kterému jsou náklady a úspory porovnávány. Znázorňuje, jaký finanční dopad
mají jednotlivé navrhované varianty. Hodnoty pod osou nula představují úspory oproti stávajícímu stavu, hodnoty nad osou nula
zobrazují zvýšené náklady v důsledku navrhovaných opatření.
Srovnání nákladů zvažovaných variant se současným stavem
Zvažovaná varianta/období 1. rok další Rozdíl Rozdíl
(mil/Kč) roky zvažované zvažované
Varianta 0 (mil/Kč)
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny) 653 varianty varianty
662,5 569 oproti oproti
Varianta 1 543,5 578,5 stávajícímu stávajícímu
(novela) 672,5 439,5 stavu 1. stavu další
Varianta 2 514,5 rok (mil/Kč) roky
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI) (mil/Kč)
Varianta 3 0
(nový zákon - bez administrativního rozhraní při IS VaVaI) 0
9,5
9,5
-109,5
-129,5
19,5
-54,5
Pozn: červené = úspora/zelené = vícenáklady nad variantu 0
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tabulka a) Kvantifikace nákladů.
165
Závěr
Změna právní úpravy je tak rozsáhlá, že v řadě případů vede k úsporám, jindy pak zase ke zvýšení
administrativy. Celkově je však v důsledku zavedení nové právní úpravy předpokládán pokles
administrativních nákladů u všech zainteresovaných subjektů. Z analýz zpracovaných pro účely
hodnocení dopadů regulace (Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při
poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023) vyplynulo, že zatímco
u dosavadní administrace podpory realizované bez využití moderních informačních nástrojů, lze
kalkulovat s koeficientem personálních nákladů ve výši 1,2-1,3, naproti tomu při využití moderních IT
nástrojů lze předpokládat pokles koeficientu personálních nákladů na 0,8-0,9. To by mělo vést
k odhadovaným ročním úsporám ve výši cca 149 mil. Kč na administrativních nákladech vynakládanými
poskytovateli i příjemci (rozdíl mezi částkou 569 mil Kč pro variantu zachování stávajícího stavu a
částkou 420 mil Kč pro zvolenou variantu zavedení jednoho informačního systému v ČR (administrativní
rozhraní při IS VaVaI).
Hlavní finanční přínos nového zákona tedy spočívá ve sjednocení informačních systémů
pro poskytování účelové podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory odpadnou již v prvním roce
náklady na vývoj systémů u jednotlivých poskytovatelů. K finanční úspoře by mělo dojít v prvním roce
a následně každý další rok k dalšímu snižování nákladů. Největší náklady se předpokládají u varianty
„novela“, u které by nedošlo ke snížení nákladů díky zavedení integrovaného prostředí pro administraci
účelové podpory, ale vzrostly by náklady u jiných zavedených opatření (veřejnoprávní režim
poskytování účelové podpory, hodnocení programů účelové podpory a nově nastavený vztah GA ČR
a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu).
* Nově přijaté kompromisní řešení v oblasti informačních systémů pro administraci účelové
podpory, které bylo zvoleno v rámci meziresortního připomínkového řízení, zachovává
autonomii jednotlivých poskytovatelů a zároveň přináší úspory pro příjemce díky zefektivnění
administrativních procesů, zejména odstraněním nutnosti opakovaně dokládat údaje. Přestože
varianta 3 může být v prvním roce účinnosti finančně náročnější než původně navrhované
jednotné řešení, její přijetí bylo výsledkem politické dohody, která vyvažovala potřebu
kompromisu mezi připomínkovými místy. Hlavními přínosy této varianty jsou zachování
stávajících systémů poskytovatelů a snížení administrativní zátěže pro příjemce. Kompromisní
řešení také nevylučuje možnost, že se v budoucnu vrátí diskuze o původně navrhovaném
integrovaném prostředí, jako o účelnější variantě, směřující ke sjednocování informačních
systémů ve státní správě.
Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny
v rámci limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.
166
Přehled variant a výběr nejvhodnějšího řešení:
Varianta Popis varianty Zhodnocení varianty Výsledek
Varianta 0 Zachování S nulovou variantou jsou spojena především Tato varianta byla
současného negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení
stavu stávajících problémů, nejistotě v následujících letech. zamítnuta.
Zachování současného stavu by nevedlo k dosažení
stanovených cílů.
Varianta 1 Zpracování Varianta 1 je omezena především co do rozsahu Tato varianta byla
návrhu novely změn. Při projednání návrhu poslední novely v roce
zákona 2020 se znovu ukázalo, že tehdy navrhovaný rozsah vyhodnocena jako
č. 130/2002 změn je na hranici přípustnosti pro novelu právního
Sb. předpisu, a to i vzhledem k počtu předcházejících nevhodná, neboť by
novel. Bylo proto pro případnou příští změnu místo
další novely doporučováno ze strany LRV předkladatel nedosáhl
postupovat cestou přípravy nového zákona.
požadovaných cílů.
Programové prohlášení vlády pak dále stanovilo
zcela nová témata, která by měla být zákonem
upravena.
Varianta 2 Předložení Vláda programovým prohlášením zadala úkol S ohledem na uvedené
návrhu nového zpracovat a předložit návrh nového zákona
zákona a současně stanovila základní cíle, kterých má být skutečnosti předkladatel
o podpoře touto cestou dosaženo. Vláda tak potvrdila
výzkumu, opakovaná doporučení komisí Legislativní rady zvolil jako řešení pro další
vývoje, inovací vlády, která upozorňovala, že zákon č. 130/2002 Sb.
a transferu byl již mnohokrát novelizován. realizaci variantu 2. Je to
znalostí
s integrovaným Varianta 2 odstraňuje nevýhody varianty 1 a v souladu jak
prostředím pro umožňuje plně implementovat všechny vládou
administraci požadované změny. s programovým
účelové
podpory Zvláštní pozornost si vyžádala oblast integrovaného prohlášením vlády,
prostředí pro administraci účelové podpory, která
v sobě slučuje několik z výše uvedených témat. tak opakovanými
Proto se předkladatel i v tomto případě přiklonil
k posouzení možností řešení, které přímo navazují doporučeními Legislativní
na výše uvedenou a preferovanou variantu 2, kterou
předkladatel považuje za východisko pro následující rady vlády, zároveň je tato
řešení.
varianta podpořena
výsledky diskuzí
s dotčenými subjekty
a analýzami. * V průběhu
meziresortního
připomínkového řízení
došlo ke změně a
předkladatel po dohodě
s připomínkovými místy
zvolil nově připravenou
variantu 3.
Varianta 3 Předložení Vláda programovým prohlášením zadala úkol S ohledem na uvedené
(nový zákon návrhu nového zpracovat a předložit návrh nového zákona
s informačními zákona a současně stanovila základní cíle, kterých má být skutečnosti předkladatel
systémy pro o podpoře touto cestou dosaženo. Vláda tak potvrdila
administraci výzkumu, opakovaná doporučení komisí Legislativní rady zvolil jako řešení pro další
účelové vývoje, inovací vlády, která upozorňovala, že zákon č. 130/2002 Sb.
podpory u a transferu byl již mnohokrát novelizován. realizaci variantu 3. Je to
jednotlivých znalostí bez Kompromisní varianta 3 odstraňuje nevýhody
poskytovatelů) integrovaného varianty 1 a umožňuje plně implementovat všechny v souladu jak
prostředí pro vládou požadované změny. Zachování
administraci informačních systémů pro administraci u s programovým
účelové jednotlivých poskytovatelů umožní dálkový přístup
podpory a poskytování digitálních služeb v oblasti prohlášením vlády,
výzkumu, vývoje a inovací a tím přispěje ke
zefektivnění administrativních procesů, tak opakovanými
zejména eliminací opakovaného dokládání
údajů. doporučeními Legislativní
rady vlády, zároveň je tato
varianta podpořena
výsledky diskuzí
s dotčenými subjekty
a analýzami a respektuje
výsledek meziresortního
připomínkového řízení.
Jedná se o jediné možné
řešení pro přijetí všech
požadovaných změn.
167
Preferenční pořadí nejvhodnějšího řešení:
Varianta 3 Předložení návrhu nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí se zachováním informačních systémů pro
poskytování účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů
Varianta 2 Předložení návrhu nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí s integrovaným prostředím pro administraci účelové
podpory
Varianta 1 Zpracování návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb.
Varianta 0 Zachování současného stavu
168
5 Implementace doporučené varianty a vynucování
Harmonogram implementace
Regulace bude zavedena od nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. ledna 2026,
s výjimkou ustanovení
a) § 96 odst. 2 a věty druhé, § 96 odst. 4 věty druhé, § 97 odst. 1 a § 98 odst. 1, která
nabývají účinnosti dnem 1. září 2025, a
b) § 50 odst. 1 věty první, § 66 odst. 2 věty první, § 71 odst. 3 věty třetí, § 71 odst. 4
věty třetí, § 90 a § 91, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.
První přezkum účinnosti regulace proběhne cca po pěti letech od nabytí účinnosti
zákona.
Gestoři implementace
Za implementaci budou zodpovědní Úřad vlády/Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu
budou odpovědné za ty oblasti, jež jsou zákonem svěřeny do jejich působnosti.
Úřad vlády/Rada pro výzkum, vývoj a inovace a Technologická agentura České
republiky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy,
Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany budou
zodpovědné za přechod Technologické agentury České republiky na novou strukturu
řízení. Tato zodpovědnost byla navržena s ohledem na míru aktuální spolupráce těchto
ústředních správních úřadů s Technologickou agenturou České republiky
při implementaci programů či zajišťování administrativy výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí.
Dále budou za implementaci regulace zodpovědní další poskytovatelé účelové,
institucionální a nově systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Zvláštní důraz je
kladen na odpovědnost těchto úřadů při přechodu na veřejnoprávní režim a správní řád.
Vynucování
Pro účely vynucování byl navržen okruh povinností poskytovatelů i příjemců, které podléhají
v různé míře regulaci spojené se sankcemi.
Je upravena obecná informační povinnost vůči Informačnímu systému výzkumu, vývoje
a inovací, ve kterém jsou transparentně zveřejňovány informace o výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí financovaném z veřejných prostředků. Povinnost předávat
informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je dána jako podmínka
pro poskytnutí dotace jak poskytovatelům, tak příjemcům, kteří musí se zveřejněním
informace počítat. Uvedená informační povinnost není nová, je zavedena již v současné
právní úpravě, dané zákonem č. 130/2002 Sb. a zůstane zachována i nadále.
V procesu podání návrhu projektu dává návrh zákona uchazeči možnost prokazovat
skutečnosti čestným prohlášením s následným ověřením, které provede poskytovatel.
Současně je dále uchazeči / příjemci dána povinnost prokazované informace v případě
změny aktualizovat ve lhůtě 7 dnů. Tím se má zamezit, aby poskytovatel podpory byl
uváděn při poskytování dotace v omyl. Povinnost je dána uchazeči / příjemci, neboť
poskytovatel nemůže z kapacitních důvodů neustále prověřovat, zda jeho znalost
o konkrétním uchazeči nebo příjemci je aktuální, což by mohlo být v určitých případech
považováno i za plošné podezírání uchazečů a příjemců z nekalého jednání. Řešení
spočívá v tom, že uchazeči / příjemci je na jedné straně dána důvěra a na druhé straně je
169
stanovena sankce v případě, že uvedená informační povinnost není dodržena – vyloučení
příjemce z možnosti obdržet po určitou dobu (navrhuje se doba 3 let) účelovou
či institucionální podporu. Prokazování skutečností čestným prohlášením je zavedeno již
v zákoně č. 130/2002 Sb. pouze pro podání návrhu projektu a není umožněno pro
uzavírání smluv. Navrhovaná úprava předpokládá, že skutečnosti, které není možné ověřit
dálkovým přístupem, budou i nadále uchazečem předkládány formou čestného
prohlášení, s následnými sankcemi při porušení podmínek poskytnutí podpory.
V případě neoprávněného použití veřejných finančních prostředků nebo zadržení podpory
se sankční ustanovení řeší odkazem na postup podle rozpočtových pravidel. Je to
nejjednodušší způsob dosažení nápravy, navíc obecně známý a používaný i v jiných
případech poskytování dotace (podpora na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je
považována za dotaci podle rozpočtových pravidel). Jsou zavedeny přestupky v případě
porušení povinností při zápisu do Evidence výzkumných organizací a při zápisu do
Evidence výzkumných organizací schválených k přijímání výzkumných pracovníků ze
třetích zemí.
S přechodem na jednání podle správního řádu při poskytování dotace se současně
posiluje možnost uchazeče / příjemce využívat opravné prostředky proti rozhodnutí
poskytovatele. To by mělo posílit postavení slabšího z obou účastníků veřejnosprávního
řízení o poskytnutí dotace a současně přimět poskytovatele a jeho odborné poradní
orgány, aby rozhodování a jeho zdůvodnění věnovali dostatečnou péči.
170
6 Přezkum účinnosti regulace
První přezkum účinnosti regulace proběhne v roce 2030. Termín je takto stanoven z důvodu
zpoždění, které vykazují statistická zjišťování a analýzy, a to je nejméně 2-3 roky. Kromě toho
je zapotřebí, aby poskytovatelé i příjemci nabyli dostatečné zkušenosti s novou právní
úpravou.
a) Přezkum účinnosti dle témat a cílů:
Nástroje pro požadované Gestor přezkumu Termín
naplnění přezkumu
v úpravě věcných cílů účinnosti Nástroj přezkumu účinnosti
Naplnění Programového ÚV/RVVI
prohlášení vlády (předložit návrh Sbírka zákonů 2026
nového zákona)
1. ÚV/RVVI Analýza stavu výzkumu, vývoje
Nové nástroje podpory inovací a inovací v České republice 2031
a jejich srovnání se zahraničím a dále
INKA (Mapování inovačních
kapacit), IS VaVaI
2. Nové provázání koncepčních ÚV/RVVI Databáze strategií MMR, 2031
dokumentů Vyhodnocení cílů NP VaVaI a dále
3. ÚV/RVVI Analýza stavu výzkumu, vývoje
Nové členění výdajů na výzkum, a inovací v České republice 2031
vývoj, inovace a transfer znalostí a jejich srovnání se zahraničím, IS a dále
VaVaI, Návrh výdajů SR
4. Systematické rozdělování ÚV/RVVI Vyhodnocení programů
Bibliometrie z hodnocení
prostředků účelové podpory a Metodiky 17+, IS VaVaI podle 2031
a dále
hodnocení programů účelové
podpory
5. Možnost přenositelnosti projektů ÚV/RVVI Hodnocení programů účelové 2031
POSKTOVATELÉ podpory a dále
6. Zjednodušená administrativa a ÚV/RVVI,
integrované prostředí pro POSKYTOVATELÉ
administraci účelové podpory/ Vyhodnocení NP VaVaI, IS VaVaI 2031
a dále
informační systémy pro
administraci účelové podpory u
jednotlivých poskytovatelů
7. ÚV/RVVI, MPO, Vyhodnocení mezinárodní
MZV, MŠMT, spolupráce ze strany MŠMT a MPO
Nové nastavení mezinárodní POSKYTOVATELÉ Vyhodnocení NP VaVaI, 2031
spolupráce ve výzkumu, vývoji a Analýza stavu výzkumu, vývoje a dále
inovacích a inovací v České republice
a jejich srovnání se zahraničím,
STRATIN
8. Veřejnoprávní režim u účelové ÚV/RVVI, Hodnocení programů účelové 2031
podpory POSKYTOVATELÉ podpory a dále
9. Nově nastavený vztah GA ČR a ÚV/RVVI, Vlastní šetření s poskytovateli 2031
TA ČR ke státním orgánům POSKYTOVATELÉ a příjemci a dále
vykonávajícím státní správu
10. Zásady etiky a vědecké integrity ÚV/RVVI Analýza stavu výzkumu, vývoje 2031
ve výzkumu, vývoji, inovacích a a inovací v České republice a dále
transferu znalostí a jejich srovnání se zahraničím
11. Rozvoj lidského potenciálu a ÚV/RVVI Analýza stavu výzkumu, vývoje 2031
rozvoj kariéry výzkumných a inovací v České republice a dále
pracovníků a jejich srovnání se zahraničím
12. Otevřená věda a přístup k údajům ÚV/RVVI IS VaVaI, Analýza stavu výzkumu, 2031
z výzkumu vývoje a inovací v České republice a dále
a jejich srovnání se zahraničím
13. Ochrana bezpečnostních zájmů ÚV/RVVI, MV, MO, Analýza stavu výzkumu, vývoje
státu ve výzkumu, vývoji, POSKYTOVATELÉ a inovací v České republice 2031
a jejich srovnání se zahraničím, a dále
inovacích a transferu znalostí
Vyhodnocení NP VaVaI
14. Legislativní podmínky pro transfer ÚV/RVVI, INKA (Mapování inovačních 2031
znalostí POSKYTOVATELÉ kapacit), ev. vlastní šetření a dále
15. Propagace a popularizace ÚV/RVVI, Analýza stavu výzkumu, vývoje 2031
výzkumu, vývoje, inovací a POSKYTOVATELÉ a inovací v České republice a dále
transferu znalostí a jejich srovnání se zahraničím
171
b) Nástroje přezkumu účinnosti u jednotlivých gestorů:
Gestor přezkumu účinnosti Nástroj přezkumu účinnosti
ÚV/RVVI Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich
srovnání se zahraničím
Vyhodnocování cílů NP VaVaI
Hodnocení programů účelové podpory podle zásad hodnocení programů
Bibliometrie z hodnocení podle Metodiky 17+
Výstupy z činnosti Etické komise RVVI
Výstupy z činnosti Komise pro hodnocení výzkumných organizací
a programů
IS VaVaI
MŠMT Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Vyhodnocování velkých výzkumných infrastruktur
MPO Vyhodnocování RIS 3 Strategie
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Vyhodnocování testovacích a experimentálních infrastruktur
TA ČR INKA (Mapování inovačních kapacit)
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
GA ČR Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Poskytovatelé podpory Vyhodnocování programů účelové podpory
Vyhodnocování koncepce poskytovatele
Vyhodnocování dlouhodobé koncepce rozvoje VO
Ústřední orgán státní správy, Vyhodnocování koncepce poskytovatele
jehož program realizuje TA ČR
172
c) Indikátory přezkumu účinnosti regulace pro naplnění věcných cílů v úpravě:
6.1 Nové nástroje podpory inovací
INDIKÁTORY EFEKTIVITY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
PŘEZKU PŘEZKUMU
NASTAVENÍ NOVÝCH PŘEZKUMU MU 2031 a dále
2031 a dále
NÁSTROJŮ PODPORY DOSAŽENÍ ÚV/RVVI 2031 a dále
2031 a dále
INOVACÍ CÍLOVÉHO STAVU ÚV/RVVI 2031 a dále
posyktov
Zhodnocení vývoje stavu Zlepšení pozice ČR, OECD, EK (EIS), atelé TERMÍN
Analýza stavu VaVaI ÚV/RVVI PŘEZKUMU
výzkumu, vývoje a inovací pozitivní vývoj poskytov 2031 a dále
atelé
v ČR dle indikátorů EIS v indexech Analýzy 2031 a dále
ÚV/RVVI, 2031 a dále
stavu VaVaI TA ČR,
poskytov 2031 a dále
Zhodnocení zavedení nových Pozitivní hodnocení Analýza stavu VaVaI atelé
Vyhodnocení NP VaVaI, 2031 a dále
nástrojů podpory inovací IS VaVaI ÚV/RVVI,
Vyhodnocení NP VaVaI, poskytov
Zhodnocení docílení Pozitivní hodnocení Analýza stavu VaVaI IS atelé
VaVaI
efektivnějšího rozdělování
prostředků účelové podpory
na programy
Monitoring vytváření nových Aby bylo dosaženo Inovační šetření (šetření
produktů cíle, mělo by dojít ke v inovacích), Mapování
zvýšení oproti inovačních kapacit (TA
předešlému období ČR), Hodnocení
programů
Počet projektů podpořených Nenulový výsledek Hodnocení programů
prostřednictvím nových účelové podpory,
nedotačních nástrojů Analýza stavu výzkumu,
vývoje
a inovací v České
republice a jejich
srovnání se zahraničím,
IS VaVaI
6.2 Nově provázané koncepční dokumenty
INDIKÁTORY STRUČNÝ POPIS KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GEST
OR
EFEKTIVITY PŘEZKUMU PŘEZ
KUMU
NASTAVENÍ DOSAŽENÍ
ÚV/RV
PROVÁZANOSTI CÍLOVÉHO VI
KONCEPČNÍCH STAVU ÚV/RV
VI
DOKUMENTŮ
ÚV/RV
Výzkumné Počet řešených Zvýšení IS VaVaI, Hodnocení VI
projekty projektů v počtu oproti programů účelové ÚV/RV
VI
v prioritních relevantních předešlému podpory, vyhodnocení NP
ÚV/RV
oblastech VaVaI programech období VaVaI, Analýza stavu VI
VaVaI, výzkumu, vývoje a inovací
objem finančních v České republice a jejich
prostředků srovnání se zahraničím
Patenty a licence Podané patentové Zvýšení ČSÚ, ÚPV, SRIP, EPO
přihlášky, udělené počtu oproti PATSTAT, EUROSTAT,
patenty, příjmy z předešlému OECD, WIPO
licencí období
Publikační Podíl publikací Zvýšení Výstupy z hodnocení podle
činnost vzniklých s podílu oproti Metodiky 2017+
mezinárodní předešlému
spoluprací, období
Most cited
publications,
průměrný H-index
pro daný FORD
Příjmy veřejného Vysoké školy Zvýšení ČSÚ (VTR – 1)
sektoru ze Ústavy AV ČR oproti
smluvního předešlému
výzkumu období
prováděného pro
podniky
Výdaje na VaV jako % HDP Zvýšení ČSÚ (GERD)
(GERD) oproti
předešlému
období
173
6.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
Jedná se o technické řešení v administrativní rovině, není potřeba stanovovat hodnoticí kritéria.
6.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení
programů účelové podpory TERMÍN
PŘEZKUMU
INDIKÁTORY EFEKTIVITY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR
NASTAVENÍ PŘEZKUMU PŘEZKUMU 2031 a dále
SYSTEMATICKÉHO DOSAŽENÍ
ROZDĚLOVÁNÍ ÚČELOVÉ CÍLOVÉHO STAVU 2031 a dále
PODPORY A HODNOCENÍ
PROGRAMŮ
Zhodnocení efektu zavedení Zlepšení pozice ČR Oficiální statistické ÚV/RVVI
nových nástrojů účelové v rámci EU
podpory a hodnocení údaje OECD a EK
programů
(EIS), Analýza stavu
výzkumu, vývoje a
inovací v České
republice a jejich
srovnání
se zahraničím
Zhodnocení praxe zavedení Pozitivní hodnocení rozhovory ÚV/RVVI
nových nástrojů účelové s poskytovateli a poskytovatelé,
podpory a hodnocení příjemci,
programů Vyhodnocení příjemci
VaVaI NP
6.5 Možnost přenositelnosti projektů
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
PŘEZKUMU PŘEZKUMU
EFEKTIVITY PŘEZKUMU 2031 a dále
2031 a dále
NASTAVENÍ DOSAŽENÍ 2031 a dále
PŘENOSITELNOSTI CÍLOVÉHO 2031 a dále
PROJEKTŮ STAVU 2031 a dále
Počet podaných 10 - 20 GA ČR – IS VaVaI ÚV/RVVI + GA
ČR
žádostí o změnu Analýza stavu výzkumu, vývoje
příjemce podpory a inovací v České republice a
projektu (GA ČR) jejich srovnání se zahraničím
Počet podaných Nenulový TA ČR – IS VaVaI ÚV/RVVI + TA
ČR
žádostí o změnu výsledek Analýza stavu výzkumu, vývoje
příjemce podpory a inovací v České republice a
projektu (TA ČR) jejich srovnání se zahraničím
Počet podaných Nenulový Ostatní poskytovatelé – IS ÚV/RVVI +
žádostí o změnu výsledek VaVaI Poskytovatelé
příjemce podpory Analýza stavu výzkumu, vývoje
projektu poskytnuté a inovací v České republice a
ostatními poskytovateli jejich srovnání se zahraničím
Zhodnocení zkušeností Aby bylo IS VaVaI, hodnocení účelové ÚV/RVVI +
s přenositelností dosaženo podpory, vlastní šetření poskytovatelé
projektů ze strany cíle, měla by
poskytovatelů zkušenost
poskytovatelů
být pozitivní
Zhodnocení možnosti Aby bylo IS VaVaI, hodnocení účelové ÚV/RVVI +
přenositelnosti projektů dosaženo podpory, vlastní šetření příjemci
ze strany příjemců cíle, měla by
zkušenost
příjemců být
pozitivní
174
6.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci
účelové podpory/* zachování stávajícího IS poskytovatelů
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
PŘEZKUMU PŘEZKUMU PŘEZKUMU
EFEKTIVITY DOSAŽENÍ 2031 a dále
CÍLOVÉHO STAVU ÚV/RVVI 2031 a dále
SNIŽOVÁNÍ poskytovatelé 2031 a dále
ÚV/RVVI
ADMINISTRATIVNÍ poskytovatelé 2031 a dále
2031 a dále
ZÁTĚŽE ÚV/RVVI
poskytovatelé 2031 a dále
Monitoring množství času Snížení množství ISTA, SISTA (TA ČR),
GRIS (GA ČR), IXIX ÚV/RVVI 2031 a dále
na splnění času oproti (MŠMT), ISVP (MZd), poskytovatelé 2031 a dále
šetření u VO… ÚV/RVVI
administrativních předešlému období Vlastní šetření poskytovatelé 2031 a dále
2031 a dále
požadavků ÚV/RVVI
poskytovatelé
Binární – vytvoření ANO
ÚV/RVVI
procesu vedoucího k plně poskytovatelé
funkčnímu ÚV/RVVI,
příjemci
digitalizovanému
ÚV/RVVI
systému účelové podpory poskytovatelé
Počet uživatelů Zvýšení oproti Analýza stavu ÚV/RVVI
poskytovatelé
administrativních předešlému období výzkumu, vývoje a
systémů nově inovací v České
vyškolených v digitálních republice a jejich
dovednostech srovnání
se zahraničím,
Vyhodnocení NP
VaVaI
Binární - Propojení IS Kladná hodnota IS VaVaI
(ANO-NE)
VaVaI s agendovými
rejstříky
Monitoring finančních Snížení oproti IS VaVaI, Analýza
nákladů, které jsou předešlému období stavu výzkumu, vývoje
spojeny s a inovací v České
administrativními republice a jejich
požadavky (náklady na srovnání se
činnost) zahraničím, SR
VaVaI, vlastní šetření
Relativní podíl formulářů Snížení oproti vlastní šetření,
a dokumentů, které jsou předešlému období IS VaVaI
vyžadovány ve vzorových
formulářích a
dokumentech (např.
zadávací dokumentace,
smlouva o podpoře)
Zpětná vazba od Aby bylo dosaženo Vyhodnocení NP
poskytovatelů jak se cíle, měla by VaVaI
snižování administrativní zkušenost být
zátěže projevuje v praxi pozitivní
(např. v podobě
dotazníkového šetření)
Zpětná vazba od Aby bylo dosaženo Vyhodnocení NP
výzkumných pracovníků cíle, měla by VaVaI
jak se snižování zkušenost
administrativní zátěže výzkumných
projevuje v praxi (např. pracovníků být
v podobě dotazníkového pozitivní
šetření)
Hodnocení programů Aby bylo dosaženo Informační systém a
podklady
účelové podpory cíle, mělo by být poskytovatelů pro
RVVI, IS VaVaI
hodnocení
Informační systém,
programů účelové Evropská komise, IS
VaVaI
podpory pozitivní
Zvýšení účasti Zvýšení oproti
uchazečů/příjemců v předešlému období
programech (snadnější
zapojení do programů)
175
6.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
INDIKÁTORY STRUČNÝ POPIS KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TER
PŘEZKUMU PŘEZKUM MÍN
EFEKTIVITY Binární – schválení DOSAŽENÍ IS VaVaI, vyhodnocení U PŘE
daného programu CÍLOVÉHO NP VaVaI, Analýza ZKU
NOVÉHO mezinárodní STAVU stavu výzkumu, vývoje ÚV/RVVI MU
spolupráce vládou a inovací v České MZV,
NASTAVENÍ ČR včetně kritérií pro Kladná republice a jejich MŠMT, 2031
hodnocení dopadů a hodnota (ANO- srovnání se zahraničím MPO, a dále
MEZINÁRODNÍ přínosů programu po NE) poskytovat
jeho ukončení elé
SPOLUPRÁCE VE
VAVAI
Výzkumné projekty
v rámci
mezinárodní
spolupráce
Relativní podíl Aby bylo IS VaVaI, vyhodnocení ÚV/RVVI 2031
MZV, a dále
splnění jednotlivých dosaženo cíle, NP VaVaI, hodnocení MŠMT,
MPO, 2031
indikátorů programu mělo by dojít programů účelové poskytovat a dále
elé
(počet řešených ke zvýšení podpory 2031
ÚV/RVVI a dále
projektů v rámci oproti MZV,
MŠMT, 2031
mezinárodní předešlému MPO, a dále
poskytovat
spolupráce, objem období elé 2031
ÚV/RVVI a dále
finančních ČSÚ,
Úřad
prostředků, počet průmyslov
ého
výsledků uplatněných vlastnictví
v praxi, aj.) ÚV/RVVI
Poskytovatelé, Počet poskytovatelů Navýšení IS VaVaI, vyhodnocení ÚV/RVVI
kteří se podílejí na počtu oproti NP VaVaI, Analýza MŠMT
mezinárodní předešlému stavu výzkumu, vývoje
spolupráci období a inovací v České
Patenty a licence republice a jejich
Podané patentové Aby bylo srovnání se zahraničím
Publikační činnost přihlášky, udělené ČSÚ, SRIP, EPO
patenty, dosaženo cíle, PATSTAT,
Výdaje na VaV licencí příjmy z EUROSTAT, OECD
v rámci mělo by dojít
mezinárodní Výstupy z hodnocení
spolupráce ke zvýšení podle Metodiky 2017+
oproti ČSÚ (GBARD), IS
VaVaI
předešlému
období
Podíl publikací Aby bylo
vzniklých v rámci dosaženo cíle,
mezinárodní mělo by dojít
spolupráce, ke zvýšení
Most cited oproti
publications, předešlému
průměrný H-index pro období
daný FORD
Jako % HDP Aby bylo
dosaženo cíle,
mělo by dojít
ke zvýšení
oproti
předešlému
období
176
6.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
EFEKTIVITY PŘEZKUMU PŘEZKUMU PŘEZKUMU
UPLATNĚNÍ DOSAŽENÍ
VEŘEJNOPRÁVNÍHO CÍLOVÉHO STAVU Rozhovory s ÚV/RVVI + 2031 a dále
REŽIMU ÚČELOVÉ
PODPORY Aby bylo dosaženo poskytovateli poskytovatelé 2031 a dále
cíle, měla by 2031 a dále
Zkušenost zkušenost
poskytovatelů poskytovatelů být
pozitivní
Počet námitek a Aby bylo dosaženo Rozhovory s ÚV/RVVI +
cíle, měl by být počet
způsob jejich námitek nenulový poskytovateli poskytovatelé
Aby bylo dosaženo
vyřizování cíle, měla by
zkušenost příjemců
Zkušenost příjemců být pozitivní Rozhovory s příjemci ÚV/RVVI +
příjemci
6.9 Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické
agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
PŘEZKUMU PŘEZKUMU PŘEZKUMU
EFEKTIVITY DOSAŽENÍ Rozhovory s GA ČR
CÍLOVÉHO STAVU Rozhovory s TA ČR
NASTAVENÍ VZTAHU
Pozitivní hodnocení
GA ČR A TA ČR
KE STÁTNÍM
ORGÁNŮM
VYKONÁVAJÍCÍM
STÁTNÍ SPRÁVU
Zkušenost GA ČR ÚV/RVVI, 2031 a dále
2031 a dále
MŠMT, GA ČR
2031 a dále
Zkušenost TA ČR Pozitivní hodnocení ÚV/RVVI, MPO, 2031 a dále
TA ČR,
poskytovatelé
(MPO, MD,
MŽP)
Zkušenost ÚV/RVVI Pozitivní hodnocení Rozhovory ÚV/RVVI
Zkušenost Pozitivní hodnocení Rozhovory
poskytovatelů a státní ÚV/RVVI,
správy Pozitivní hodnocení Rozhovory s příjemci
Zkušenost příjemců poskytovatelé
účelové podpory
ÚV/RVVI , 2031 a dále
příjemci
6.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
PŘEZKUMU vlastní šetření PŘEZKUMU PŘEZKUMU
EFEKTIVITY DOSAŽENÍ
CÍLOVÉHO STAVU
NASTAVENÍ
Aby bylo dosaženo
PODMÍNEK PRO cíle, měl by být počet
kladně vyřízených
ROZVOJ ETIKY A stížností nenulový
VĚDECKÉ
INTEGRITY VE VAVAI
Počet projednaných ÚV/RVVI, 2031 a dále
poskytovatelé
případů, vydaných
doporučení atd.
177
6.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
EFEKTIVITY PŘEZKUMU PŘEZKUMU PŘEZKUMU
NASTAVENÍ DOSAŽENÍ Talent Attractiveness
PODMÍNEK CÍLOVÉHO STAVU ÚV/RVVI 2031 a dále
ROZVOJE LIDSKÉHO
POTENCIÁLU Aby bylo dosaženo Index, Eurostat, ČSÚ,
VE VĚDĚ cíle, mělo by dojít ke
zlepšení pozice ČR Analýza stavu
Zvyšování atraktivnosti oproti předešlému
českého výzkumného období – pozitivní výzkumu, vývoje a
prostředí pro výzkumné vývoj indexů
pracovníky
inovací v České
republice a jejich
srovnání se zahraničím
6.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
PŘEZKUMU IS VaVaI PŘEZKUMU PŘEZKUMU
EFEKTIVITY DOSAŽENÍ IS VaVaI ÚV/RVVI 2031 a dále
CÍLOVÉHO STAVU Vlastní šetření
NASTAVENÍ ÚV/RVVI 2031 a dále
ÚV/RVVI 2031 a dále
PODMÍNEK
OTEVŘENÉ VĚDY
Počet odkazů Aby bylo dosaženo
vložených do IS VaVaI cíle, mělo by dojít ke
zvýšení oproti
předešlému období
(resp. nenulový
výsledek)
Návštěvnost odkazů Aby bylo dosaženo
v IS VaVaI
cíle, mělo by dojít ke
zvýšení oproti
předešlému období
Monitoring poskytování Počet
údajů z výzkumu
178
6.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
EFEKTIVITY NASTAVENÍ Vlastní šetření PŘEZKUMU PŘEZKUMU
PODMÍNEK OCHRANY PŘEZKUMU Vlastní šetření 2031 a dále
BEZPEČNOSTNÍCH RVVI, 2031 a dále
ZÁJMŮ STÁTU VE VAVAI DOSAŽENÍ poskytovatelé,
MV, MO 2031 a dále
Počet identifikovaných CÍLOVÉHO 2031 a dále
bezpečnostních hrozeb a ÚV/RVVI
incidentů v oblasti VaVaI STAVU poskytovatelé,
MV, MO
Aby bylo
ÚV/RVVI
dosaženo cíle, poskytovatelé,
MV, MO
měl by být počet
ÚV/RVVI, ÚPV,
incidentů
nenulový
Monitoring zavádění Aby bylo
pravidel pro reakce dosaženo cíle,
na změny mělo by dojít ke
v bezpečnostním prostředí zvýšení oproti
(nové hrozby, změny předešlému
geopolitické situace, VaV období
v citlivých oblastech, vývoz
a dovoz materiálů
a technologií, které by
mohly být zneužity …)
Zpětná vazba o účinnosti Aby bylo Vlastní šetření
legislativní úpravy v oblasti dosaženo cíle,
ochrany bezpečnostních mělo by dojít
zájmů státu, vč. přístupu k pozitivnímu
k údajům z výzkumu hodnocení
úpravy
Monitoring v oblasti Zvýšení oproti ČSÚ, Analýza stavu
duševního vlastnictví předešlému výzkumu, vývoje
(počet přihlášených období a inovací v České
a udělených patentů republice a jejich
a příjmy z licencí) srovnání se
zahraničím, SRIP,
EPO PATSTAT,
EUROSTAT, OECD
179
6.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ GESTOR TERMÍN
PŘEZKUMU PŘEZKUMU PŘEZKUMU PŘEZKUMU
EFEKTIVITY DOSAŽENÍ 2031 a dále
CÍLOVÉHO STAVU ČSÚ, SRIP, EPO ÚV/RVVI, ÚPV 2031 a dále
NASTAVENÍ PODMÍNEK PATSTAT, 2031 a dále
EUROSTAT, ÚV/RVVI,
PRO ROZVOJ OECD poskytovatelé 2031 a dále
hodnocení ÚV/RVVI,
TRANSFERU ZNALOSTÍ programů poskytovatelé
podpory
Počet přihlášených Aby bylo dosaženo cíle, vlastní šetření ÚV/RVVI,
poskytovatelé
a udělených patentů mělo by dojít ke zvýšení Vlastní šetření
a příjmy z licencí oproti předešlému
období
Hodnocení programů, Aby bylo dosaženo cíle,
které jsou určeny pro mělo by být hodnocení
podporu transferu programů pozitivní
znalostí
Monitoring aktivit Aby bylo dosaženo cíle,
měl by být výsledek
v oblasti zvyšování nenulový
povědomí v oblasti
transferu znalostí mezi
výzkumnými
organizacemi,
průmyslovými partnery
a veřejným sektorem
Zvyšování počtu Aby bylo dosaženo cíle,
společných projektů, mělo by dojít ke zvýšení
financovaných oproti předešlému
ze smluvního výzkumu období
6.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
INDIKÁTORY KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU GESTOR TERMÍN
EFEKTIVITY PŘEZKUMU PŘEZKUMU
PODPORY PŘEZKUMU ČSÚ (GERD), European 2031 a dále
PROPAGACE VAVAI innovation scoreboard ÚV/RVVI
Výdaje na programy DOSAŽENÍ Analýza stavu výzkumu, 2031 a dále
popularizace VaVaI vývoje a inovací v České ÚV/RVVI 2031 a dále
(GERD) CÍLOVÉHO STAVU republice a jejich srovnání ÚV/RVVI
se zahraničím poskytovatelé,
Aby bylo dosaženo Vlastní šetření příjemci
IS VaVaI
cíle, mělo by dojít ke
Vlastní šetření
zvýšení oproti
předešlému období
Počet programů na Zvýšení oproti
popularizaci VaVaI předchozímu období
Zpětná vazba Aby bylo dosaženo
o využívání nástrojů cíle, mělo by dojít
na propagaci VaVaI k pozitivnímu
hodnocení nástrojů
na propagaci VaVaI
180
7 Konzultace a zdroje dat
7.1 Konzultace
Uvádějí se nejdůležitější konzultace s externími partnery. Interní jednání nejsou uvedena
vzhledem k jejich počtu (více než 20).
Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(AV ČR, ČKR, RVŠ, AVO, AVU), 17. 5. 2022
Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(TA ČR, GA ČR), 16. 6. 2022
Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(SP ČR), 20. 6. 2022
Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
(MŠMT, MPO), 11. 7. 2022
Pracovní setkání k zákonu s experty na transfer znalostí, 24. 10. 2022 a 27. 10. 2022
Setkání s Podvýborem pro vědu a vysoké školy PSP k přípravě nového zákona, 6. 12. 2022
Setkání s TA ČR, 16. 3. 2023
Setkání se zástupci Školského výboru PSP, 18. 4. 2023
Setkání s poskytovateli, 27. 4. 2023
Dále se uvádějí zasedání RVVI s agendou návrhu nového zákona:
379. zasedání RVVI – bod A1), 20. 5. 2022
385. zasedání RVVI – bod A10), 16. 12. 2022
Neformální pracovní setkání RVVI, 26. 1. 2023
386. zasedání RVVI – bod C3), 27. 1. 2023
387. zasedání RVVI – bod A2), 20. 2. 2023
Neformální pracovní setkání RVVI, 29. 6. 2023
391. zasedání RVVI – bod A2), 30. 6. 2023
Mimořádné zasedání RVVI, 27. 7. 2023
393. zasedání RVVI – bod A2), 27. 9. 2023
Jednání PS pro přípravu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Od ledna do května 2023 probíhala ve čtrnáctidenních intervalech jednání pracovní skupiny, složené
ze zástupců poskytovatelů i příjemců: Akademie věd ČR, Rada vysokých škol, Česká konference
rektorů, Asociace výzkumných organizací, Technologická agentury ČR, Grantová agentura ČR,
Svaz průmyslu a dopravy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy Ministerstvo financí a zpravodajové RVVI (státní správa, akademická obec, podniková
sféra). Zvláštní pozornost byla věnována východiskům návrhu zákona (jednání dne 31. 1. 2023 a
20. 1. 2023). Proběhl i kulatý stůl k rámci navrhovaných řešení (7. 3. 2023).
Dále byly zorganizovány pracovní diskuse a neformální konzultace s odborníky
k transferu znalostí a legislativním náležitostem (Sekce Legislativní rady vlády).
Legislativní rada vlády projednala návrh zákona dne 21. 11. 2024.
S rámcem navrhované právní úpravy oslovené a konzultované subjekty souhlasily. Konkrétní připomínky a námitky
vznesené v průběhu procesu přípravy navrhované právní úpravy byly zapracovány buď přímo, nebo byly většinově
vypořádány v rámci meziresortního připomínkového řízení. Nepodařilo se však vypořádat všechny zásadní připomínky
s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí a materiál byl předložen s rozporem.
181
7.2 Hlavní zdroje dat a další prameny
Statistické a datové podklady
o Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání
se zahraničím (RVVI), 2015 - 2022
o European innovation scoreboard (EK), 2020 – 2022
o Eurostat – datové podklady, 2020 – 2022
o Výzkum a vývoj v České republice – datové podklady ČSÚ, 2020 – 2022
o Science, research and innovation performance (EK), 2020 – 2022
o OECD – datové podklady (STI), 2020 – 2022
o Web of science – publikační výsledky, 2020 – 2022
o Údaje z IS VaVaI, 2020 – 2022
o She Figures (EK), průběžně dostupné údaje
o EPO Worldwide Patent Statistical Database (PATSTAT), průběžně dostupné
údaje
o Central Bureau of Statistics, Israel. Foreign Direct Investment in Israel
and Direct Investment Abroad, by Industries and Countries, 2018 – 2020
o European Research Area Policy Agenda (EK), 2021
o Mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky (příloha Inovační
strategie 2019 – 2030) (RVVI), 2019
o Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání European Innovation Union
Scoreboard v letech 2004–2014 (TC AV), 2015
Audity VaVaI
o Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR (MŠMT), 2012
o Návrhy opatření ke snížení administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje
a inovací (výstupy z Pracovní skupiny DEBYRO - RVVI), 2019
o Návrh na sjednocení administrativy výzkumu a vývoje (RVVI) 2005
o Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (EY/SP ČR),
2022
o Country Report a Country Specific Recommendation (EK). Zpráva
a doporučení za rok 2020 pro Českou republiku, 2020
o Analýza politik výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích (TC Praha)
2008
o Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření
Národní RIS3 strategie 2021+ (MPO), 2020
o Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování
účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR (TC Praha), 2023
Ochrana bezpečnostních zájmů státu
o Strategická analýza NÚKIB E/310 o rizicích kybernetické špionáže ve VaV
(NÚKIB), 2022
182
o National knowledge security guidelines (NL), 2022
Transfer znalostí
o Survey of Global Investment and Innovation Incentives (Deloitte), 2020
o Role státu při podpoře inovací ve vybraných zemích (TC Praha), 2008
o Daňová a dotační podpora činností výzkumu a vývoje (Deloitte), 2018
o Právní rozbor problematiky zakládání spin-off společností v ČR, CzechInvest),
2019
o Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v ČR (CERGE-EI), 2016
o Transfer znalostí a technologií a jak ho podpořit (AV ČR), 2022
o National Technology and Knowledge Transfer Guidelines (UNICO), 2022
o Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných
institucích v ČR (Technologické centrum AV ČR), 2011
Oborová publikační výkonnost a autoři výzkumných organizací v ČR v letech 2007 –
2021 (CERGE-EI)
An EU Comparison of 2015 – 2016 Academic Publication Output and its Citation Impact
(CERGE-EI)
Hodnocení ekonomických dopadů podpory výzkumu a vývoje na firemní sektor
(TC Praha), 2021
Technologické trendy a výzkumný potenciál ČR (TC Praha), 2020
Zpráva NKÚ „Peněžní prostředky státu určené na účelovou podporu výzkumu a vývoje
prostřednictvím rozpočtové kapitoly Technologická agentura České republiky“ (NKÚ),
2016
Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a možnosti dalšího rozvoje (TC AV), 2011
Poskytování institucionální a účelové podpory VaV ve vybraných evropských státech
(TC AV), 2012
Výroční zprávy TA ČR a GA ČR
183
7.3 Zahraniční legislativní podklady
Estonsko: Teadus- ja arendustegevuse korralduse seadus (22.03.2014)
Nizozemsko: Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek, geldend van
01- 9- 021.
Norsko: Act No. 130/2003 on Innovation Norway. Last modified No. 72/2016.
Rakousko: Bundesgesetz zur Errichtung der Österreichischen
Forschungsförderungsgesellschaft mit beschränkter Haftung
(Forschungsförderungsgesellschaftsgesetz – FFGG), BGBl. I Nr. 73/2004. Gesamte
Rechtsvorschrift für Forschungsförderungsgesellschaftsgesetz, Fassung vom 26.01.2023
Slovensko: Zákon č. 172/2005 Z. z., o organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja
a o doplnení zákona č. 575/2001 Z. z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej
štátnej správy v znení neskorších predpisov (v znení č. 233/2008 Z. z., 233/2008 Z.
z., 40/2011 Z. z., 352/2013 Z. z., 194/2014 Z. z., 243/2017 Z. z., 108/2018 Z. z., 177/2018
Z. z., 177/2018 Z. z., 93/2020 Z. z., 346/2021 Z. z., 137/2022 Z. z., 175/2022 Z. z.)
Slovinsko: Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.
Španělsko: Ley 17/2022, de 5 de septiembre, por la que se modifica la Ley 14/2011, de 1
de junio, de la Ciencia, la Tecnología y la Innovación.
Švédsko: Act on responsibility for good research practice and the examination of research
misconduct SFS (2019:1150). Act on responsibility for good research practice and the
examination of research misconduct (2019:504)
8 Kontakty na zpracovatele RIA
PhDr. Petra Solská, Úřad vlády České republiky, solska.petra@vlada.cz
Ing. Jan Marek, CSc., Úřad vlády České republiky, marek.jan@vlada.cz
Mgr. Bc. Robert Baxa, LL.M., Úřad vlády České republiky, baxa.robert@vlada.cz
184
Obsah
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE....................................................................... 5
1 Důvod předložení a cíle ............................................................................................................ 14
1.1 Název..................................................................................................................................... 14
1.2 Definice problému ................................................................................................................ 14
1.2.1 Chybějící nástroje podpory inovací ................................................................................... 16
1.2.1.1 Mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČR.................................................................. 17
1.2.1.2 Národní inovační prostředí................................................................................................ 21
1.2.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI ................................... 23
1.2.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí .. 24
1.2.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné
hodnocení programů účelové podpory............................................................................................. 27
1.2.4.1 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory ....................................... 27
1.2.4.2 Nedostatečné hodnocení programů účelové podpory ..................................................... 28
1.2.5 Absence přenositelnosti projektů ..................................................................................... 29
1.2.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové
podpory 30
1.2.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí 32
1.2.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory....................................................... 32
1.2.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu............................................................. 34
1.2.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí............................................................................................................ 35
1.2.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků .................................................................................................................... 36
1.2.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy ............................................................. 42
1.2.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí ................................................................................................ 45
1.2.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí ............................................... 47
1.2.14.1 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
52
1.3 Popis existujícího právního stavu......................................................................................... 54
1.3.1 Přehled právních předpisů, k nimž se návrh váže ............................................................. 57
1.3.2 Právní předpisy EU............................................................................................................. 59
1.3.3 Ostatní ............................................................................................................................... 60
1.3.4 Popis právního stavu k definovaným problémům............................................................. 61
1.3.4.1 Chybějící nástroje podpory inovací ................................................................................... 61
1.3.4.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů............................................................... 61
1.3.4.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí .. 61
1.3.4.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení
programů účelové podpory............................................................................................................... 62
185
1.3.4.5 Absence přenositelnosti projektů ..................................................................................... 62
1.3.4.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové
podpory 63
1.3.4.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí 63
1.3.4.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory....................................................... 64
1.3.4.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu............................................................. 67
1.3.4.10 Absence legislativního ukotvení zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí............................................................................................................ 67
1.3.4.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků .................................................................................................................... 67
1.3.4.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy .......................................................... 67
1.3.4.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti
výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ................................................................................... 68
1.3.4.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí............................................ 69
1.3.4.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
70
1.4 Identifikace dotčených subjektů .......................................................................................... 71
1.4.1 Nové nástroje podpory inovací ......................................................................................... 73
1.4.2 Nově provázané koncepční dokumenty ............................................................................ 73
1.4.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.................................. 73
1.4.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 74
1.4.5 Možnost přenositelnosti projektů ..................................................................................... 74
1.4.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory
74
1.4.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ........................ 75
1.4.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ........................................................................... 75
1.4.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 76
1.4.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ....... 77
1.4.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků .............................. 77
1.4.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu .................................................................. 77
1.4.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí78
1.4.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí....................................................................... 78
1.4.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí......................... 79
1.5 Popis cílového stavu ............................................................................................................. 79
1.5.1 Zvýšit inovační výkonnost České republiky ....................................................................... 80
1.5.2 Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI ............................................... 81
1.5.3 Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transferu znalostí81
1.5.4 Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 81
186
1.5.4.1 Rozdělování prostředků účelové podpory......................................................................... 81
1.5.4.2 Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů ............................. 81
1.5.5 Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů díky přenositelnosti projektů ............... 81
1.5.6 Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové
podpory 81
1.5.7 Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích ................... 82
1.5.8 Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory ................................................................ 83
1.5.9 Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke
státním orgánům vykonávajícím státní správu ...................................................................................... 83
1.5.9.1 Grantová agentura České republiky .................................................................................. 83
1.5.9.2 Technologická agentura České republiky .......................................................................... 83
1.5.10 Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a
transferu znalostí............................................................................................................................... 83
1.5.11 Zajistit rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků.................... 84
1.5.12 Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu .............................................. 84
1.5.13 Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
84
1.5.14 Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí ......................................................... 84
1.5.15 Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ................ 84
1.6 Zhodnocení rizik.................................................................................................................... 85
1.6.1 Chybějící nástroje podpory inovací ................................................................................... 85
1.6.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI ................................... 86
1.6.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí .. 87
1.6.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné
hodnocení programů účelové podpory............................................................................................. 87
1.6.5 Absence přenositelnosti projektů ..................................................................................... 88
1.6.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové
podpory* 89
1.6.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí 90
1.6.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory....................................................... 91
1.6.9 Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické
agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu ................................... 91
1.6.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí............................................................................................................ 92
1.6.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků .................................................................................................................... 93
1.6.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy .............................................................. 94
1.6.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí ................................................................................................ 95
1.6.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí................................................ 96
1.6.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 97
187
Závěr .................................................................................................................................................. 97
1.6.16 Zhodnocení korupčních rizik.............................................................................................. 98
2 Návrh variant řešení problémových oblastí .......................................................................... 103
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů............................................................................................. 111
3.1 Identifikace nákladů a přínosů ........................................................................................... 111
3.2 Náklady ............................................................................................................................... 123
3.2.1 Nové nástroje podpory inovací ....................................................................................... 125
3.2.2 Nově provázané koncepční dokumenty .......................................................................... 126
3.2.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí................................ 127
3.2.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 127
3.2.5 Možnost přenositelnosti projektů ................................................................................... 128
3.2.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory
129
3.2.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ...................... 140
3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ......................................................................... 141
3.2.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
143
3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ..... 147
3.2.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků ............................ 148
3.2.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu ................................................................ 149
3.2.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
150
3.2.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí..................................................................... 151
3.2.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí....................... 152
3.3 Přínosy ................................................................................................................................ 153
3.3.1 Nové nástroje podpory inovací ....................................................................................... 153
3.3.2 Nově provázané koncepční dokumenty .......................................................................... 153
3.3.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí................................ 153
3.3.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 153
3.3.5 Možnost přenositelnosti projektů ................................................................................... 153
3.3.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové
podpory/*zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů ........ 154
3.3.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ...................... 154
3.3.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ......................................................................... 154
3.3.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
155
3.3.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ..... 155
3.3.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků ............................ 156
3.3.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu ................................................................ 156
188
3.3.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
156
3.3.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí..................................................................... 157
3.3.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí....................... 157
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant ....................................................... 158
3.4.1 Územní dopady................................................................................................................ 158
3.4.2 Sociální dopady................................................................................................................ 158
3.4.3 Dopady na podnikatelské prostředí ................................................................................ 158
3.4.4 Vztah k rovnosti mužů a žen............................................................................................ 159
3.4.5 Dopady na výkon státní statistické služby ....................................................................... 159
3.4.6 Ochrana osobních údajů.................................................................................................. 159
3.4.7 Dopady na bezpečnost a obranu státu............................................................................ 161
3.4.8 Digitálně přívětivá legislativa........................................................................................... 162
3.4.9 Celkové zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant .......................................... 163
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení...................................................... 164
Závěr ................................................................................................................................................ 166
5 Implementace doporučené varianty a vynucování ............................................................... 169
6 Přezkum účinnosti regulace ................................................................................................... 171
6.1 Nové nástroje podpory inovací ........................................................................................... 173
6.2 Nově provázané koncepční dokumenty .............................................................................. 173
6.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.................................... 174
6.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory ........................................................................................................................................... 174
6.5 Možnost přenositelnosti projektů....................................................................................... 174
6.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/*
zachování stávajícího IS poskytovatelů ........................................................................................... 175
6.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ........................................... 176
6.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ............................................................................. 177
6.9 Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu........................................................... 177
6.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ......... 177
6.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků ................................ 178
6.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu .................................................................... 178
6.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí . 179
6.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí ........................................................................ 180
6.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí........................... 180
7 Konzultace a zdroje dat .......................................................................................................... 181
7.1 Konzultace........................................................................................................................... 181
7.2 Hlavní zdroje dat a další prameny...................................................................................... 182
7.3 Zahraniční legislativní podklady......................................................................................... 184
189
8 Kontakty na zpracovatele RIA ................................................................................................ 184
190