Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde


                V.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ
                        REGULACE

                                 SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

1. Základní identifikační údaje

Název návrhu: Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

        Zpracovatel / zástupce předkladatele:               Předpokládaný termín nabytí účinnosti
         Ministr pro vědu, výzkum a inovace/                (v případě dělené účinnosti rozveďte):
 PhDr. Petra Solská, Úřad vlády České republiky
Ing. Jan Marek, CSc., Úřad vlády České republiky   Předpokládá se nabytí účinnosti zákona od 1. ledna
 Mgr. Bc. Robert Baxa, LL.M., Úřad vlády České                     2026 s výjimkou ustanovení

                           republiky               a) § 96 odst. 2 a věty druhé, § 96 odst. 4 věty druhé,
                                                    § 97 odst. 1 a § 98 odst. 1, která nabývají účinnosti

                                                                        dnem 1. září 2025, a
                                                  b) § 50 odst. 1 věty první, § 66 odst. 2 věty první, § 71

                                                   odst. 3 věty třetí, § 71 odst. 4 věty třetí, § 90 a § 91,
                                                        která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.

Implementace práva EU: ANO NE. Pokud ano, uveďte:

- termín stanovený pro implementaci:

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech
a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Termín stanovený pro implementaci: 17. 7. 2021.

2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu
a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby,
programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. Termín stanovený pro
implementaci: 23. 5. 2018.

- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: ANO NE

2. Cíl návrhu zákona

Navrhovaný zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je s ohledem na potřebu modernizace
právní úpravy nově strukturován do čtyř základních oblastí s definovanými cíli, k nimž má navrhovaná právní
úprava směřovat:

1) v oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
     a) podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zejména mladých výzkumných pracovníků,
     b) zjednodušit administrativu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a snížit administrativní
          zátěž kladenou na uchazeče a příjemce,
     c) posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity jako podmínky pro poskytnutí podpory,

2) v oblasti poskytování podpory
     a) uvést režim poskytování účelové podpory do souladu se závěry plynoucími z rozhodovací praxe
          správních soudů a s doporučeními veřejné ochránkyně práv,
     b) zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
     c) zavést nový nástroj účelové podpory inovací a zajistit větší flexibilitu při poskytování účelové podpory,
     d) návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory včetně
          hodnocení jejich dopadů,
     e) zapojit do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí další zdroje soukromého
          financování,
     f) zavést přenositelnost projektů jako jeden z nástrojů na podporu mobility výzkumných pracovníků,

                                                  1
                                                                                                V.

     g) podpořit transfer znalostí,
3) v oblasti otevřené vědy a poskytování informací

     a) podpořit popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
     b) zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím a datům v souladu s evropskými směrnicemi
     c) zavést integrované prostředí pro administraci účelové podpory* a napojení IS VaVaI na veřejné

          registry
4) v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu a řízení rizik zvýšit institucionální odolnost výzkumných

     organizací proti nežádoucím vlivům.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo upuštěno od původního cíle vytvořit jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory a bylo přistoupeno k alternativní variantě,
která rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a úsporám na straně příjemců účelové podpory.
Tato varianta spočívá v zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které umožňují dálkový přístup, poskytování digitálních služeb a zajišťují autentizaci a identifikaci uživatelů.

3. Agregované dopady návrhu zákona

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO NE

Kvantifikace nákladů pro jednotlivé skupiny subjektů u všech zvažovaných variant

                       Náklady              Náklady             Náklady                    Náklady
                   Úřad vlády/rok  pro poskytovatele/rok  pro příjemce/rok        na jednotlivé varianty

                                                                                         celkem/rok

                   1. rok  Další       1. rok  Další roky 1. rok  Další           1. rok    Další roky
                           roky                                   roky

Varianta 0         36      18 mil. 315 mil Kč 249 mil. 302 mil. 302               653 mil.  569 mil. Kč

(zachování         mil.    Kč                  Kč         Kč      mil. Kč Kč

stávajícího stavu – Kč

bez legislativní

změny)

Varianta 1         36      18 mil. 324,5 mil. 258,5 mil. 302 mil. 302             662,5 mil. 578,5 mil.

(novela)           mil.    Kč      Kč          Kč         Kč      mil. Kč Kč                Kč

                   Kč

Varianta 2         125     21 mil. 190,5 mil. 190,5 mil. 228 mil. 228             543,5 mil. 439,5 mil.

(nový zákon)       mil.    Kč      Kč          Kč         Kč      mil. Kč Kč                Kč

(v nákladech       Kč

kalkulována

varianta

administrativní

rozhraní při IS

VaVaI)

Varianta 3         36      18 mil. 334,5 mil. 268,5 mil. 302 mil. 228             672,5 mil. 514,5 mil

(nový zákon - mil.         Kč      Kč          Kč         Kč      mil Kč Kč                 Kč

MPŘ)               Kč

(v nákladech

kalkulace bez

administrativního

rozhraní při IS

VaVaI)

Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů
na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím, že výsledné
limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: ANO NE

Podpora výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí patří z podstaty věci k nástrojům podpory
konkurenceschopnosti podniků. Pouze inovující podnik je schopen uplatnit své produkty na relevantním
trhu. Podpora tvorby znalostí a výchovy výzkumných pracovníků je pouze jedním z nástrojů podpory.

                                               2
                                                                                                                            V.

3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: ANO NE

Navrhovaným zákonem se zlepšuje prostředí pro inovující podniky. Především se navrhuje rozšířit nástroje
na podporu inovací, resp. Vytvořit podmínky pro jejich uplatnění, aniž by musel být uveden výčet (soubor
nástrojů se v čase mění a bylo by proti smyslu úpravy takové výčty vkládat do právního předpisu).
Dobře fungující systém VaVaI působí na podnikatelské prostředí a jeho konkurenceschopnost takto:
1. zvýšením počtu a podílu firem, které aktivně usilují o růst svého významu na trzích a zakládají svoji
konkurenční výhodu na vlastních inovacích zlepšováním prostředí pro inovace
(i) které usnadňuje a podporuje podnikavost – „entrepreneurial society“;
(ii) které produkuje excelentní výsledky VaV jako významný zdroj inovací;
(iii) pro něž je důležité špičkové vzdělávání na všech úrovních jako jeden ze zdrojů podnikavosti;
(iv) které podporuje a stimuluje inovační aktivity firem, vč. vzniku nových firem;
2. zlepšováním podmínek, které ovlivňují způsoby, jimiž firmy zdroje externího prostředí využívají, včetně
zvyšování vlastní poptávky firem po inovacích;
3. synergickým působením soukromých a veřejných finančních prostředků v souladu s pravidly
hospodářské soutěže.

3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: ANO NE

Předkládaný návrh zákona má částečný dopad na územní samosprávné celky. Ve své většině se návrh
zákona územních samosprávných celků netýká buď vůbec, nebo je jeho použití „přiměřené“. Pouze vybraná
ustanovení zákona je nutno aplikovat „obdobně“. Stávající zákon 130/2002 Sb. je v tomto směru přísnější,
neboť zákon jako celek je nutno na územní samosprávné celky aplikovat „obdobně“ a pouze ustanovení
dvou paragrafů „přiměřeně“, resp. jejich část se nepoužije. Předkládaný návrh není diskriminační ve vztahu
k LFA.

3.5 Sociální dopady: ANO NE

Zákon nemá žádné sociální dopady. Dopad na rodinu je uveden níže.

3.6 Dopady na rodiny: ANO NE

Součástí zákona budou ustanovení podporující především harmonizaci pracovního a soukromého života
výzkumných pracovníků. V tomto případě je základním opatření úprava tzv. způsobilých nákladů (příslušné
náklady bude možné hradit z výdajů na VaVaI). Péče výzkumných organizací o rozvoj kariéry výzkumných
pracovníků bude zahrnuta do hodnocení výzkumných organizací. V pojetí Metodiky 2017+ jde o Modul 3 a
Modul 5.

3.7 Dopady na spotřebitele: ANO NE

Návrh zákona je ve vztahu ke spotřebiteli neutrální.

3.8 Dopady na životní prostředí: ANO NE

Dopady zákona na životní prostředí nejsou identifikovány.
Výzkum v oblasti životního prostředí, biodiverzity, změn klimatu, zelených technologií, precizního
udržitelného zemědělství apod. se v této souvislosti nepovažuje za “dopad na životní prostředí”.

3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: ANO NE

Návrh zákona se netýká diskriminace a neovlivňuje rovnost mužů a žen.

3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: ANO NE

                                                               3
                                                                                                                            V.

Návrh zákona nemá dopad na výkon státní statistické služby.
3.11 Korupční rizika: ANO NE
Rámcové zhodnocení korupčních rizik u řešených oblastí:
Předkladatel návrhu zákona provedl posouzení korupčních rizik, která jsou teoreticky spojena s jakoukoliv
novou legislativou. Nicméně, v případě zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení
rizika. Jedná se spíše o běžná rizika, která mohou souviset s jakoukoli novou právní úpravou. Riziko vzniku
korupčního jednání nebo jeho zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem je nepatrné. Navrhovaná
úprava splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se
shoduje se známou dobrou praxí. Návrh zákona předpokládá možná korupční rizika, nikoli však větší, než
jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Evidence údajů v Informačním
systému výzkumu, vývoje a inovací snižuje korupční rizika (neoprávněné zásahy do dat) na minimum.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení jsou v analýze
podrobně uvedena potenciální korupční rizika a opatření k jejich prevenci. Předkladatel návrhu
zákona si je plně vědom všech uvedených teoretických rizik a ve snaze minimalizovat tato rizika jsou
do samotného zákona zahrnuta odpovídající opatření.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: ANO NE
Navrhovaný zákon bude s touto oblastí souviset v několika směrech.
1. Potvrdí se předcházející novelou zavedený zvláštní režim výzkumu pro potřeby tajných služeb.
2. Zavede se zvláštní postup pro zajištění výzkumu, vývoje a inovací v případě potřeby vyvolané nenadálými
vnějšími okolnostmi.
3. Zavede se požadavek pro výzkumné organizace na dodržení bezpečnostních pravidel souvisejících
s bezpečnostními zájmy státu, což lze shrnout pod pojem “institucionální odolnost”.
Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení je v analýze
uveden přehled dopadů na bezpečnostní zájmy státu v jednotlivých navrhovaných opatřeních.

                                                               4
                                                                                                                         V.

 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

                         Manažerské shrnutí a přehled řešené problematiky

Věda, výzkum a inovace jsou klíčovými pilíři moderní ekonomiky a společnosti.
V České republice mají potenciál stát se motorem hospodářského růstu,
konkurenceschopnosti a zvyšování životní úrovně obyvatel. Současná legislativa však v této
oblasti čelí řadě problémů, které brání plnému využití tohoto potenciálu. Je proto nezbytné
tyto překážky identifikovat a navrhnout řešení, která by nová legislativa měla přinést.

Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace představuje ucelenou analýzu stávajícího
systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Detailně zkoumá aktuální stav,
identifikuje slabiny a potenciální rizika. Současně nabízí podněty pro efektivnější nastavení
procesů, podporu inovativního prostředí a optimalizaci přenosu výsledků výzkumu do praxe.
Zaměřuje se na pět pilířů: institucionální nastavení, legislativní podmínky, transakční náklady,
inovativnost a potenciál lidských zdrojů. Identifikuje celkem 15 problémových oblastí, pro které
stanovuje strategické cíle a konkrétní kroky (opatření). Zdůrazňuje význam systémových změn
a koordinace klíčových aktérů. Navržené kroky mají za cíl nejen odstranit administrativní
a legislativní bariéry, ale také posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem,
podpořit inovace a transfer znalostí a vytvořit kvalitní podmínky pro dlouhodobý rozvoj lidského
potenciálu. Zjednodušení administrativy a snížení byrokratické zátěže umožní soustředit se na
klíčové úkoly.

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí představuje klíčový krok
k modernizaci právního rámce a posílení dynamiky českého inovačního prostředí. Cílem je
vytvořit efektivní, konkurenceschopný a udržitelný systém, který bude podporovat
hospodářský růst založený na znalostech prostřednictvím podpory inovací.
V souladu s cíli Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací 2021+ i Hospodářské strategie
České republiky si ČR klade za cíl do roku 2040 zařadit se mezi 10 nejvyspělejších ekonomik
Evropské unie s nejvyšším HDP na obyvatele. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, pokud bude
česká ekonomika zaměřena na inovace, technologie, kvalitní produkty a služby s vysokou
přidanou hodnotou.
Úspěch naplnění tohoto cíle může být měřen prostřednictvím indikátoru souhrnného
inovačního indexu EU (European Innovation Scoreboard – EIS). Přechod ČR z kategorie
„středně inovativních zemí“ do skupiny „silných inovátorů“ by představoval významný krok
vpřed, zajišťujícím lepší pozici v mezinárodním inovačním prostředí. To by mělo klíčový dopad
na budování image ČR jako země, která dokáže konkurovat světovým lídrům a vynikat svou
inovativností.

Zvažované legislativní varianty (čtyři přístupy k řešení situace)

Bylo provedeno detailní zhodnocení variant legislativního řešení z hlediska efektivity
a nákladů a přínosů, přičemž byla zohledněna i současná politická situace a dosažený
konsenzus mezi klíčovými aktéry.

Zvažované varianty:

     zachování současného stavu beze změn
     novela stávajícího zákona
     nový zákon s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory
     nový zákon bez integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory,

         ale se zachováním informačních systémů jednotlivých poskytovatelů
         (tato varianta vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení)

Pozn. Více ke zvažovaným variantám viz RIA a kapitola 4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení.

                                                             5
                                                                                                                         V.

Transformační agenda zákona a pět pilířů rozvoje inovačního ekosystému
Cílem zákona je zvýšit ekonomický výkon České republiky tím, že podpoří nárůst produkce
s vyšší přidanou hodnotou, zvýší zaměstnanost ve vysoce kvalifikovaných oborech a posílí
pozici na globálních trzích. Zákon vytváří pevný rámec pro inovace prostřednictvím pěti
vzájemně propojených a na sobě závislých „pilířů“, které posilují schopnost českého
inovačního ekosystému rychle reagovat na měnící se globální výzvy a usnadňují přenos
výsledků výzkumu do praxe. Hlavním záměrem je, aby české firmy nejen kompletovaly
produkty z dovážených komponent, ale aby většina hodnoty produktů pocházela z domácích
zdrojů, včetně inovací, designu a vysoce specializovaných služeb.

Definice pilířů rozvoje inovačního ekosystému

    1. Institucionální nastavení

Strukturované prostředí pro řízení výzkumu, vývoje a inovací zajišťuje strategickou koordinaci
mezi institucemi a zlepšuje transparentnost, efektivitu, odpovědnost a bezpečnost celého
systému. Zavádí se efektivnější řízení výzkumného a inovačního sektoru za přispění lepší
spolupráce klíčových aktérů a posilování partnerství mezi akademickou sférou, průmyslem
a veřejným sektorem. Jasně definované role jednotlivých subjektů a propojený koncepční
rámec vytvářejí stabilní prostředí, které podporuje sdílení zdrojů a optimalizaci procesů.

    2. Legislativní podmínky

Stabilní a předvídatelný právní rámec poskytuje pevné základy pro fungování výzkumného
a inovačního systému. Soustředí se na podporu transferu znalostí, rozvoj lidského potenciálu
a komercializaci výsledků výzkumu a vývoje. Zavádí jasná pravidla a transparentní procesy, které
podporují všechny fáze inovačního cyklu, od počátečního výzkumu až po praktické uplatnění výsledků.

    3. Nižší transakční náklady

Efektivní financování a řízení projektů vedou k minimalizaci administrativní zátěže. Tento pilíř se
zaměřuje na snížení transakčních nákladů, umožňuje efektivnější využití dostupných finančních
zdrojů a urychlení realizace výzkumných a inovačních projektů. Usnadňuje se přístup k veřejným
i soukromým finančním zdrojům, podporuje se transfer znalostí a optimalizují se administrativní
procesy pro výzkumné organizace a firmy.

    4. Inovativnost

Robustní inovační ekosystém usnadňuje vznik nových produktů, služeb a technologií, které
mohou konkurovat na globální úrovni. Soustředí se na posilování výzkumu s vysokou přidanou
hodnotou, urychlení digitální transformace a podporu průmyslových inovací. Vytváří prostředí,
které stimuluje nové podnikatelské modely a podporuje udržitelný rozvoj založený
na moderních technologiích. Účinná podpora inovací zajišťuje dlouhodobou udržitelnost
a schopnost českého průmyslu flexibilně reagovat na měnící se globální výzvy.

    5. Potenciál lidských zdrojů

Budování kvalitních základů pro rozvoj kvalifikovaných a motivovaných lidských zdrojů
v oblasti výzkumu a inovací se soustředí na zajištění vysoce kvalitní pracovní síly, přilákání
špičkových talentů a zvýšení kapacity českých institucí pro realizaci špičkového výzkumu.
Tento pilíř podporuje vzdělávání, kariérní růst, rovnováhu mezi pracovním a osobním životem
a mobilitu výzkumných pracovníků. Posiluje tak schopnost České republiky konkurovat
na globálních trzích a přitahovat zahraniční investice.

Zhodnocení problémových oblastí

V rámci výše uvedených 5 pilířů rozvoje inovačního ekosystému bylo identifikováno
a analyzováno 15 problémových oblastí (vztahy mezi pilíři a problémovými oblastmi viz tabulka
níže). Pro každou z těchto oblastí byla navržena konkrétní opatření a cíle pro dosažení
kvantitativního posunu v inovační výkonnosti a zároveň kvalitativních změn v efektivitě
transformace výzkumu a inovací do praktických, komerčně využitelných aplikací.

                                                             6
                                                                                                                         V.
Vztahy mezi problémovými oblastmi a pilíři rozvoje efektivního inovačního ekosystému

Problémové oblasti / Pilíře rozvoje efektivního                         Institucionální
                                                                           nastavení
inovačního ekosystému                                                            Legislativní
                                                                                     podmínky
                                                                                           Transakční
                                                                                               náklady
                                                                                                     Inovativnost
                                                                                                            Potenciál
                                                                                                                lidských zdrojů

1. Chybějící nástroje podpory inovací                                              x                                         x

2. Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast x                x

VaVaI

3. Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a          x

transfer znalostí

4. Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a               x

nedostatečné hodnocení programů účelové podpory

5. Absence přenositelnosti projektů                                           x    x                                         x

6. Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro x             x

administraci účelové podpory

7. Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, x

inovacích a transferu znalostí

8. Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory                     x  x       x

9. Nedostatečně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a x      x

Technologické agentury České republiky ke státním orgánům

vykonávajícím státní správu

10. Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve     x                                                 x

výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

11. Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a x                                                          x

rozvoje kariéry výzkumných pracovníků

12. Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy a přístupu k údajům     x       x

z výzkumu

13. Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů x        x

státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

14. Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí            x  x       x

15. Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a               x                                         x

transferu znalostí

Vztahy mezi strategickými cíli a pilíři rozvoje efektivního inovačního ekosystému

                                                 7
                                                                                                               V.

Vazba zaváděných nástrojů na problémové oblasti a strategické cíle

Řešená problémová oblast/strategický cíl                      Příklady zaváděných nástrojů

1. Problémová oblast: Chybějící nástroje podpory inovací  Ustavení MPO jako ústředního správního úřadu

Strategický cíl: Zvýšit inovační výkonnost České republiky       pro inovace

                                                               Umožnění společných programů pro více

                                                                 poskytovatelů

                                                               Zavedení TESTBEDů

                                                               Zvýšení flexibility poskytování účelové podpory

                                                               Zavedení přenositelnosti projektů

                                                               Umožnění využití oponentních posudků

                                                                 a hodnocení na mezinárodní úrovni

2. Problémová oblast: Chybějící provázanost                    Posílení koordinační role RVVI

koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI                         Provázání koncepčního rámce
Strategický cíl: Propojit strategický rámec napříč celým       Sjednocení metodického prostředí poskytování
systémem VaVaI
                                                                    a vyhodnocování účelové podpory

                                                               Provázání výsledků hodnocení s poskytováním

                                                                 podpory

3. Problémová oblast: Nedostatečně přehledné členění           Zpřehlednění členění výdajů na výzkum, vývoj,

výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí             inovace a transfer znalostí (zavedení čtyř

Strategický cíl: Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů        závazných ukazatelů: výdaje celkem,

na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí                    institucionální, účelová, systémová podpora;

                                                                 vypuštění všech dalších závazných ukazatelů)

4. Problémová oblast: Nevyhovující způsob rozdělování  Sjednocení metodického prostředí poskytování

prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení              a vyhodnocování účelové podpory

programů účelové podpory                                       Optimalizace mechanismů vyhodnocování

Strategický cíl: Zefektivnit rozdělování prostředků účelové      efektivity a dopadů podpory

podpory a hodnocení programů účelové podpory

5. Problémová oblast: Absence přenositelnosti projektů          Zavedení možnosti přenositelnosti projektů

Strategický cíl: Zajistit optimální podmínky pro řešení          Koordinace a sjednocení metodického prostředí
                                                                 poskytování a vyhodnocování účelové podpory
projektů (přenositelnost projektů)                               Propojení informačních systémů poskytovatelů
                                                                 s informačními systémy státní správy
6. Problémová oblast: Administrativní náročnost a               Uplatnění práva na digitální služby v rámci
                                                                 poskytování účelové podpory (povinnost využívání
absence jednotného prostředí pro administraci účelové            informačních systémů poskytovatelů)
                                                                 Zjednodušení administrace návrhů projektů
podpory                                                         s hodnocením na mezinárodní úrovni
                                                                 Zjednodušené prokazování způsobilosti uchazečů
Strategický cíl: Snížit administrativní náročnost a zajistit     zřízených zákonem či založených státem
                                                                 Ověřování způsobilosti dálkovým přístupem
jednotné prostředí pro administraci účelové podpory             k registrům veřejné správy
                                                                 Umožnění využívat čestná prohlášení a sankce
                                                                za uvedení nepravdivých údajů
                                                                 Koordinace mezinárodní spolupráce ve VaV -
                                                                MŠMT
                                                                 Koordinace mezinárodní spolupráce v inovacích –
                                                                MPO
                                                                 Umožnění přímých jednání poskytovatelů
                                                                s partnery ve specifických oblastech na
                                                                 mezinárodní úrovni
7. Problémová oblast: Centrální zajišťování mezinárodní         Sjednocení poskytování účelové podpory
                                                                 s poskytováním jiných dotací a návratných
spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu             finančních výpomocí podle rozpočtových pravidel
                                                                 = zaveden institut veřejnoprávních smluv o
znalostí                                                        poskytnutí podpory
                                                                 = nahrazení veřejné soutěže mechanismem výzev
Strategický cíl: Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci       Ustavení GA ČR a TA ČR jako ústředních
                                                                 správních úřadů
ve výzkumu, vývoji a inovacích                                  Převedení části zaměstnanců GA ČR a TA ČR pod
                                                                 zákon o státní službě
8. Problémová oblast: Absence veřejnoprávního režimu u          Zavedení povinnosti pro GA ČR a TA ČR 1x ročně
účelové podpory                                                  informovat RVVI o své činnosti
Strategický cíl: Zavést veřejnoprávní režim u účelové

podpory

9. Problémová oblast: Neadekvátně nastavený vztah             

Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR ke

státním orgánům vykonávajícím státní správu                   

Strategický cíl: Nastavit vztahy Grantové agentury ČR a

Technologické agentury ČR ke státním orgánům                  

vykonávajícím státní správu

                                                          8
                                                                                                               V.

                                                                 Rozšíření předsednictva TA ČR o zástupce

                                                                resortů, jejichž programy agentura realizuje

10. Problémová oblast: Absence legislativního ukotvení  Zavedení povinnosti VO dodržovat etiku výzkumu,

zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,             vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi

inovacích a transferu znalostí                                   Zavedení možnosti VO zřizovat etickou komisi a
Strategický cíl: Legislativně ukotvit zásady etiky a                  nastavit vnitřní systém kontroly dodržování etiky
vědecké integrity ve VaVaI a transferu znalostí
                                                                 Změna stávající Bioetické komise RVVI na Etickou

                                                                komisi

11. Problémová oblast: Absence legislativního ukotvení  Rozvoj lidského potenciálu zohledněn v koncepci

rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných        poskytovatele i VO

pracovníků                                                       Podpora profesního rozvoje výzkumných

Strategický cíl: Zajistit rozvoj lidského potenciálu a kariéry  pracovníků v rané fázi kariéry i výzkumných

výzkumných pracovníků                                           pracovníků v rámci všech fází kariéry a motivace

                                                                k osobnímu růstu

                                                                 Podpora mobility výzkumných pracovníků,

                                                                návratové politiky a začleňování výzkumných

                                                                pracovníků po přerušení kariéry

                                                                 Spolupráce VO s výzkumnými pracovníky trvale

                                                                žijícími v zahraničí

                                                                 Podpora harmonizace profesního a rodinného

                                                                života

12. Problémová oblast: Nedostatečná legislativní úprava  Transpozice směrnice EP a Rady (ES) 2019/1024

otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu                     o otevřených datech a opakovaném použití

Strategický cíl: Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k           informací veřejného sektoru v souladu s požadavky

údajům z výzkumu                                                Doporučení EK (EU) 2018/790

13. Problémová oblast: Nedostatečná legislativní úprava  Zavedení zásady předběžné opatrnosti

ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji,           Zavedení povinnosti VO zajistit institucionální
inovacích a transferu znalostí                                        odolnost
Strategický cíl: Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů
státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí         Umožnění realizovat program pro řešení aktuálních
                                                                      rizik

                                                                 Umožnění změny schváleného programu účelové

                                                                podpory

14. Problémová oblast: Nedostatečné legislativní                 Zavedení transferu znalostí do zákona jako pojem

podmínky pro transfer znalostí                                   Zavedení transferu znalostí jako způsobilého
Strategický cíl: Vytvořit legislativní podmínky pro transfer          nákladu
znalostí
                                                                 Zavedení transferu znalostí jako součást koncepce

                                                                VO i poskytovatele

                                                                 Úprava pravidel pro nakládání s výsledky VO

                                                                 Podpora účinné spolupráce mezi VO a podniky

                                                                 Zveřejňování informací o prováděném výzkumu

15. Problémová oblast: Nedostatečná propagace a                  Zavedení otevřeného přístupu v souladu

popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí      s evropskými předpisy

Strategický cíl: Posílit propagaci a popularizaci výzkumu,       Úprava přístupu k údajům z výzkumu v souladu
vývoje, inovací a transferu znalostí                                  s požadavky směrnice

                                                                 Zavedení popularizace VaVaI jako součást

                                                                uznatelných nákladů

                                                                 Umožnění realizovat program popularizace VaVaI

Pozn: Více k jednotlivým nástrojům (opatřením), naplňujícím cíle viz kapitola 2. Návrh variant řešení problémových

oblastí.

                                                       9
                                                                                                                                                                                             V.

Komplexní transakční tabulka obsahující problémové oblastí, strategické cíle, jejich přínosy, návrhy kvantifikace přínosů a cílovou hodnotu/indikátor přezkumu

Problémová oblast                       Strategický cíl                 Přínos k cíli                               Návrh kvantifikace přínosů         Cílová hodnota/indikátory přezkumu

1. Chybějící nástroje podpory inovací   Zvýšit inovační výkonnost ČR    Vyšší podpora inovačních aktivit, růst      Počet nových nástrojů              Zavedení nových nástrojů během 5 let

                                                                        inovačního indexu a                         pro podporu inovací                Zvýšení počtu patentů o 10 - 15%

                                                                        konkurenceschopnosti.                       Počet patentů

2. Chybějící provázanost koncepčních    Propojit strategický rámec napříč Efektivnější koordinace činností v oblasti Úroveň provázanosti strategických Zajištění souladu mezi klíčovými dokumenty během

dokumentů pro oblast VaVaI              systémem VaVaI                  VaVaI a optimalizace zdrojů.                dokumentů                          5 let

3. Nedostatečně přehledné členění       Zpřehlednit členění výdajů      Lepší alokace financí a plánování           Zavedení nového členění            Zavedení závazných ukazatelů během 5 let

výdajů na výzkum, vývoj, inovace        na VaVaI                        projektů VaVaI, vyšší důvěra investorů. (závazných ukazatelů)

a transfer znalostí                                                                                                 ve financování výdajů

4. Nevyhovující způsob rozdělování      Zefektivnit rozdělování         Efektivnější financování VaVaI projektů Zlepšení pozice ČR v rámci EU          Posun ČR z kategorie „moderate innovator“

prostředků účelové podpory a            prostředků účelové podpory      a vyšší úspěšnost realizace.                                                   do skupiny „strong innovator“ během 5 let

nedostatečné hodnocení programů         a hodnocení programů účelové

účelové podpory                         podpory

5. Absence přenositelnosti projektů     Zajistit podmínky pro           Vyšší flexibilita projektů a lepší využití  Počet přenesených projektů         Nenulový výsledek

                                        přenositelnost projektů         kapacit a zdrojů.

6. Administrativní náročnost a absence Snížit administrativní náročnost Zrychlení procesů a zvýšení efektivity      Zavedení informačních systémů      Zavedení informačních systémů

jednotného prostředí pro administraci a zajistit jednotné prostředí pro správy VaVaI projektů.                      pro administraci účelové podpory pro administraci účelové podpory

účelové podpory                         administraci účelové podpory                                                u všech poskytovatelů              u všech poskytovatelů během 5 let

7. Centrální zajišťování mezinárodní    Optimálně nastavit mezinárodní Posílení globální konkurenceschopnosti Počet evropských projektů                Zlepšení o 10 %

spolupráce ve výzkumu, vývoji,          spolupráci ve VaVaI             a sdílení inovací mezinárodně.                                                 Zvýšení počtu ERC grantů o 10 - 15% během 5 let.

inovacích a transferu znalostí

8. Absence veřejnoprávního režimu       Zavést veřejnoprávní režim      Vyšší transparentnost a legitimita          Zavedení veřejnoprávního režimu Zavedení veřejnoprávního režimu TA ČR

u účelové podpory                       u účelové podpory               podpory v oblasti VaVaI.                    poskytování účelové podpory TA a GA ČR během 5 let

                                                                                                                    ČR a GA ČR

9. Neadekvátně nastavený vztah GA ČR Nastavit vztahy GA ČR a TA ČR Lepší koordinace mezi agenturami                 Kvalitativní hodnocení efektivity  Kvalitativní zlepšení efektivity během 5 let.

a TA ČR ke státním orgánům              ke státním orgánům              a státem, optimalizace financování.         GA ČR a TA ČR v oblasti VaVaI

vykonávajícím státní správu

10. Absence legislativního ukotvení zásad Legislativně ukotvit zásady etiky Vyšší důvěryhodnost a kvalita VaVaI     Počet VO, které splňují legislativně 100 % VO splňujících zákonem dané zásady etiky

etiky a vědecké integrity ve výzkumu, a vědecké integrity ve VaVaI      výstupů.                                    dané povinnosti dodržovat etiku    výzkumu, vědeckou integritu a dobrou vědeckou

vývoji, inovacích a transferu znalostí                                                                              výzkumu, vědeckou integritu        praxi během pěti let

                                                                                                                    a dobrou vědeckou praxi

11. Absence legislativního ukotvení     Zajistit rozvoj lidského        Vyšší kvalifikace a motivace                Zvyšování atraktivity českého      100 % VO podporujících rozvoj lidského potenciálu

rozvoje lidského potenciálu a rozvoje potenciálu a kariéry výzkumných výzkumných pracovníků, vyšší kvalita          výzkumného prostředí pro           do 5 let. Zvýšení zájmu zahraničních pracovníků o

kariéry výzkumných pracovníků           pracovníků                      výzkumu.                                    výzkumné pracovníky                spolupráci během 5 let.

12. Nedostatečná legislativní úprava    Dosáhnout otevřené vědy         Širší sdílení výsledků a vyšší efektivita Počet volně dostupných               Zlepšení přístupu v oblasti open science během 5 let

otevřené vědy a přístupu k údajům       a přístupu k údajům z výzkumu výzkumu, přístup k údajům pro všechny vědeckých publikací a dat

z výzkumu                                                               účastníky výzkumného procesu.               (dostupných online)

13. Nedostatečná legislativní úprava    Zajistit ochranu bezpečnostních Bezpečnost a důvěryhodnost                  Počet zavedených pravidel          100 % VO zohledňujících ochranu bezpečnostních

ochrany bezpečnostních zájmů státu zájmů ve VaVaI                       výzkumných výstupů, ochrana citlivých pro reakce na změny                      zájmů státu během 5 let

ve VaVaI a transferu znalostí                                           informací před zneužitím.                   v bezpečnostní situaci

14. Nedostatečné legislativní podmínky  Vytvořit legislativní podmínky  Rychlejší a snadnější transfer znalostí     Počet patentů/licencí a nových     Zvýšení počtu licencí; zvýšení počtu založených

pro transfer znalostí                   pro transfer znalostí           z výzkumu do praxe, podpora                 produktů komerčně využitelných     spin-off; zvýšení počtu patentů

                                                                        ekonomického růstu a inovací.                                                  o 10-15 % během 5 let

15. Nedostatečná propagace              Posílit propagaci a popularizaci Vyšší zájem veřejnosti a investorů         Míra povědomí veřejnosti o VaVaI Výdaje na popularizaci VaVaI větší než 0. Nenulový

a popularizace výzkumu, vývoje,         VaVaI                           o výzkum, lepší postavení ČR                aktivitách (výsledky průzkumů      počet programů na popularizaci VaVaI během 5 let.

inovací a transferu znalostí                                            v mezinárodním inovačním ekosystému. veřejného mínění)

Pozn.: Více k indikátorům přezkumu viz kapitola 6 Přezkum účinnosti regulace.

                                                                                                10
                                                                                                                         V.

          Kvantitativní rozměr pozitivních dopadů navrhované regulace
                     na ekonomickou výkonnost České republiky
                           Vymezení prorůstového potenciálu

Celkové přínosy zavedení zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí –
synergický dopad
Změna právního rámce v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je natolik rozsáhlá,
že je velmi obtížné, ne-li nemožné, kvantitativně vymezit dopady regulace a přesně vyčíslit přínosy
jednotlivých opatření. Dopad účinnosti zákona závisí na mnoha faktorech, z nichž některé jsou
proměnlivé, obtížně předvídatelné nebo kontrolovatelné, jako jsou makroekonomické podmínky,
regulační prostředí či geopolitické vlivy. Empirická data o dopadu výzkumu a inovací na trh práce
nejsou dostatečně průkazná. Návrh zákona bezesporu směřuje ke zvýšení efektivity systému VaVaI,
což se následně explicitně projeví i ve statistických ukazatelích, nicméně v této fázi nemá prediktivní
analýza dostatečně vypovídací hodnotu. Z tohoto důvodu je snaha o kvantifikaci přínosů omezena
pouze na vymezení prorůstového potenciálu.

PRORŮSTOVÝ POTENCIÁL A EKONOMICKÝ DOPAD

Ekonomický dopad lze měřit například nárůstem HDP, návratností investic nebo
multiplikačním efektem. Studie „Align Act Accelerate – Výzkum, technologie a inovace
na podporu evropské konkurenceschopnosti“ ukazuje, že každé euro investované do výzkumu
může generovat nejméně pět eur přidané hodnoty prostřednictvím inovací, růstu produktivity
nebo vytvoření nových trhů. Navrhovaná regulace by tedy měla mít významný pozitivní dopad
na ekonomickou výkonnost České republiky, což potvrzují mezinárodní analýzy,
jako je Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (tzv. Dragiho zpráva),
European Innovation Scoreboard (EIS) nebo Country Report ČR.

V roce 2023 činily výdaje na výzkum a vývoj přibližně 1,83 % HDP (údaj po mimořádné revizi národních
účtů ČR v roce 2024), což je hodnota pod průměrem EU (2,27 %). Tento rozdíl ukazuje, že Česká
republika má značný prostor pro zlepšení. Country Report identifikuje mezi hlavními výzvami nízkou
efektivitu výzkumu a vývoje, neschopnost přilákat a udržet mladé a kvalifikované výzkumné
pracovníky, a nízkou míru zaměstnanosti žen v tomto sektoru. Tyto nedostatky je nutné řešit,
aby Česká republika mohla plně využít potenciál svého výzkumného a inovačního sektoru.

                                                                     Efektivní podpora inovací a transferu
                                                                     znalostí je klíčem k růstu HDP až o 1–2
                                                                     % ročně, a to díky vyšší produktivitě,
                                                                     růstu soukromých investic a vytváření
                                                                     nových trhů. Samotné zvýšení podílu
                                                                     výdajů na výzkum z 2 % na 3 % HDP by
                                                                     mohlo zvýšit dlouhodobý růst o 0,5 %
                                                                     ročně. Česká republika má v oblasti
                                                                     zapojení soukromých investic do
                                                                     výzkumu a vývoje rezervy – zatímco ve
                                                                     vyspělých zemích OECD pochází 73 %
                                                                     financování výzkumu a vývoje
ze soukromých zdrojů, u nás podnikatelské zdroje odpovídají 60 %. Podpora investic
do výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může pobízet další finanční zdroje
ze soukromého sektoru, mezinárodních grantů nebo veřejných financí, a vytvořit multiplikační
efekt, který výrazně zvyšuje celkový dopad původní investice.
Inspirativní příklad z Rakouska: Jak zlepšit inovační výkonnost

Rakousko slouží jako příklad efektivního využití inovací pro podporu hospodářského růstu.
Ve srovnání s Českou republikou vynakládá na výzkum a vývoj přes 3 % HDP. V rámci
European Innovation Scoreboard se umisťuje ve skupině „silných inovátorů“. Rakouský model
ukazuje, jak mohou kvalitní investice do výzkumu, spolupráce mezi akademickou sférou
a průmyslem a strategické řízení výrazně přispět k vyšší inovační výkonnosti. Česká republika
sdílí s Rakouskem řadu společných prvků – geografickou blízkost, historické a ekonomické
vazby a podobnou hospodářskou strukturu. Rakousko tak představuje ideálního partnera
pro benchmarking, jehož přístup k podpoře výzkumu a inovací může poskytnout cenné
impulzy pro posílení inovační výkonnosti ČR.

Porovnání ČR a Rakouska v ERC grantech a patentových přihláškách

Jedním z klíčových ukazatelů vědecké a inovační kvality jsou granty Evropské výzkumné rady
(ERC granty) a patentové přihlášky. Oba tyto ukazatele nejen reflektují úroveň vědecké
excelence, ale také pomáhají přeměnit výzkum na prakticky využitelné inovace.

     ERC granty: Rakousko dlouhodobě dosahuje výrazně lepších výsledků v získávání
         ERC grantů než Česká republika. V roce 2023 mělo Rakousko 393 udělených ERC
         grantů od zahájení programu v roce 2007 s celkovou alokací 608,5 mil. euro, zatímco
         ČR získala 76 grantů s celkovou alokací 111,3 mil. euro. Tento rozdíl ukazuje
         na několikanásobně větší úspěšnost rakouských institucí v získávání prestižních
         financí pro výzkum a na lepší přípravu jejich projektů. Rakouské výzkumné organizace
         mají výrazně vyšší úspěšnost v získávání financování pro špičkový výzkum.

     Patentové přihlášky: V roce 2022 mělo Rakousko 2 388 patentových přihlášek
         podaných u Evropského patentového úřadu (EPO), zatímco ČR podávala 219.
         Rakousko investuje vyšší procento HDP do výzkumu a vývoje, což přispívá k většímu
         počtu technologických inovací a následně patentů. ČR sice investice do výzkumu
         a vývoje zvyšuje, ale stále čelí výzvám v oblasti propojení výzkumu s průmyslovým
         sektorem, což je nezbytné pro větší patentovou aktivitu.

Cíle pro Českou republiku v oblasti ERC grantů a patentů

Téměř polovina podpořených projektů má kromě vědeckého poznání pozitivní vliv také
na průmysl, ekonomiku, politiku a společnost. Tyto projekty často produkují komerční produkty
nebo vedou ke vzniku start-upů a spin-offů. Granty ERC jsou proto velice úspěšnou návratnou
investicí a Česká republika by měla usilovat o aktivnější participaci, což může usnadnit nové
nastavení mezinárodní spolupráce.

Cílem České republiky je postupně zlepšovat svou výkonnost v oblasti ERC grantů
a patentových přihlášek. Navrhovaný legislativní rámec by mohl vést ke každoročnímu nárůstu
počtu grantů a patentových přihlášek o 10–15 % v příštích letech. Pokud se podaří vytvořit
vhodné podmínky pro výzkum a spolupráci s průmyslem, může Česká republika dosáhnout
až 150 ERC grantů během následujících 10–15 let a zvyšovat počet patentových přihlášek
na 300–350 ročně během následujících pěti let.

Směrem k inovativní ekonomice

Posun k inovativní ekonomice vyžaduje cílenou podporu výzkumu, vývoje a inovací,
ale i spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. Klíčem je vytvoření prostředí,
které motivuje k investicím do špičkových technologií a zajišťuje funkční infrastrukturu
pro inovace. Implementace efektivních opatření inspirovaných úspěšnými zahraničními
modely, jako je rakouský přístup, může být zásadním krokem na cestě ke zvýšení inovační
výkonnosti České republiky.

                                                            12
PRORŮSTOVÝ POTENCIÁL A SOCIÁLNÍ DOPAD

Implementace zákona by měla mít významný dopad na zaměstnanost v high-tech sektorech.
Společenský přínos se může projevit také ve zlepšení kvality života, pokrocích
ve zdravotnictví, vyšší úrovni vzdělání či lepší ochraně životního prostředí. Tyto účinky jsou
často nepřímé a dlouhodobé, což komplikuje jejich okamžité vyčíslení. Například granty
z programu Horizont 2020 vedly ke zvýšení zaměstnanosti ve financovaných podnicích
o 20 %, přičemž jejich ekonomický růst byl o 30 % vyšší než u srovnatelných nefinancovaných
podniků.

Navíc veřejné investice do výzkumu a inovací v Evropě za posledních 25 let přispěly
k ekonomickému růstu o hodnotě 500 miliard euro a vytvořily přes 130 tisíc vědeckých
pracovních míst a dalších 160 tisíc ostatních pracovních pozic. Nicméně výsledky studií, které
se snaží odhadnout dopady veřejného financování výzkumu na společnost, se v míře
pozitivního vlivu do značné míry liší.

PRORŮSTOVÝ POTENCIÁL A TECHNOLOGICKÝ POKROK A INOVACE
Implementace zákona by měla ovlivnit také technologický rozvoj České republiky, zejména
v oblastech jako je export technologicky vyspělých produktů s vysokou přidanou hodnotou
a posilování regionálních inovačních kapacit. Odhaduje se zlepšení regionální
konkurenceschopnosti na základě indexů o 5-10 % ve střednědobém horizontu. Předpokládá
se, že implementace nástrojů povede k vyváženějšímu rozdělení inovací, např. zvýšením
počtu inovačních aktivit v regionech o 20-30 %. Posílený transfer znalostí a podpora
spolupráce mezi akademickou sférou, průmyslem a veřejným sektorem by mohly zvýšit podíl
high-tech produktů na českém exportu z přibližně 17 % až na 25 %.
Cílem nově předkládaného zákona je nejen zvýšit celkovou úroveň inovativnosti na národní
úrovni, ale také podpořit jednotlivé regiony v jejich schopnosti generovat a využívat inovace.
Zákon podporuje rozvoj regionálních inovačních ekosystémů, které by mohly přilákat nové
investice, vytvořit pracovní příležitosti v high-tech odvětvích a zvýšit tržní sílu jednotlivých
oblastí. Silnější regionální inovace zároveň posilují národní ekonomiku, protože propojují
lokální zdroje s globálními trendy.

Závěr:
Zlepšením pozice v Global Innovation Index (GII, aktuální umístění ČR na 30. příčce)
a European Innovation Scoreboard (EIS) by Česká republika vyslala silný a pozitivní signál
zahraničním investorům, že ČR disponuje nejen vysoce kvalifikovanými odborníky, ale také
robustním know-how a moderní infrastrukturou podporující inovace. Takový posun by potvrdil,
že ČR směřuje k ekonomice založené na znalostech, kreativním myšlení a technologicky
náročné produkci s vysokou přidanou hodnotou. Lepší hodnocení v GII a EIS znamenalo nejen
symbolický úspěch, ale také reálné zlepšení podmínek pro podnikání, růst pracovních
příležitostí v high-tech sektorech a udržení dlouhodobého inovačního potenciálu ČR.

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí je prostředkem a jedním
z předpokladů pro podporu výše uvedeného díky modernizaci právního rámce podporujícího
znalostní ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.

                                                            13
            ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ
                                    REGULACE

Pozn: Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl vypracován na základě
komplexní analýzy současného systému výzkumu, vývoje a inovací, která identifikovala
klíčové oblasti vyžadující optimalizaci a zvýšení efektivity v tomto sektoru. Analýza určila
konkrétní výzvy a navrhla opatření k jejich řešení. V průběhu meziresortního připomínkového
řízení byly některé původní návrhy podrobeny dalšímu posouzení, což vedlo k úpravám
a kompromisním řešením lépe reflektujícím stanoviska jednotlivých dotčených subjektů. Tyto
úpravy, které se projevily ve změnách původních cílů a opatřeních, jsou systematicky
zaznamenány v následujících kapitolách.
V zájmu transparentnosti byl zachován původní text Závěrečné zprávy hodnocení dopadů
regulace (RIA), přičemž v příslušných pasážích jsou vyznačeny změny provedené v rámci
meziresortního připomínkového řízení. Tento přístup zajišťuje kontinuitu a umožňuje jasné
pochopení důvodů pro navržené úpravy, čímž zjednodušuje orientaci v procesu tvorby nové
právní úpravy.

1 Důvod předložení a cíle
1.1 Název

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých
souvisejících zákonů

1.2 Definice problému

Robustnost a kvalita systému českého výzkumu, vývoje a inovací (dále též jen jako „VaVaI“)
rostly po řadu let, ale stále zůstávají pod mezinárodní úrovní. Systém se potýká s absencí
dlouhodobé stability a strategické provázanosti jeho částí. Časté změny investic, jejich
nedostatečná kontinuita a zastaralá úprava zajišťování mezinárodní spolupráce ve VaVaI
brání vytváření dlouhodobých plánů a strategií, které by podpořily udržitelný
a konkurenceschopný rozvoj výzkumu, vývoje a inovací. Nedostatečný důraz na to,
že nedílnou součástí výzkumných a vývojových aktivit je i aktivní zhodnocování znalostí, resp.
výsledků výzkumu, ať již formou jejich komercializace nebo využitím při tvorbě veřejných politik
brzdí ekonomický růst a rozvoj společnosti. Stávající právní úprava nezohledňuje ani další
skutečnosti, které byly identifkovány jako problematické, např. postavení Technologické
a Grantové agentury v systému VaVaI, vyřešení otázky správního řádu a neřeší ani moderní
otázky vědy, jako je např. etika, vědecká integrita, ochrana bezpečnostních zájmů státu ve
výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, otevřená věda apod. Nízká spolupráce mezi
akademickou sférou, podniky a vládními institucemi je příčinou omezeného přístupu
výzkumných pracovníků k prostředkům a know-how v průmyslu a podniky mají omezenou
možnost využívat výsledky výzkumu. Efektivitu transferu znalostí a rozvoj inovací snižuje
i zdlouhavý a administrativně náročný proces získávání financí. Složitá pravidla, roztříštěnost,
nejednotnost a nejasné postupy významně omezují schopnost výzkumných pracovníků se
plně soustředit na svou práci a talentovaní výzkumní pracovníci tak často opouští ČR a hledají
příležitosti v zahraničí. Jejich odliv pak oslabuje výzkumný potenciál ČR a vytváření
inovativního, a konkurenceschopného prostředí.

                                                            14
Na základě uvedených problémů byly identifikovány oblasti, které by měly být řešeny
předkládaným zákonem:

     1. Chybějící nástroje podpory inovací
     2. Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI
     3. Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí
     4. Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení

            programů účelové podpory
     5. Absence přenositelnosti projektů
     6. Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové podpory
     7. Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu

            znalostí
     8. Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory
     9. Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury

            České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
     10. Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích

            a transferu znalostí
     11. Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry výzkumných

            pracovníků
     12. Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu
     13. Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji,

            inovacích a transferu znalostí
     14. Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí
     15. Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

                                                            15
1.2.1 Chybějící nástroje podpory inovací

Definice problému:
Nedostatek efektivních mechanismů a finančních prostředků na podporu inovací brání rozvoji
inovativních aktivit ve společnosti. Slabá inovační výkonnost a omezené využívání inovací
vyšších řádů mají negativní dopady v podobě ztráty pracovních míst s vyšší přidanou
hodnotou, stagnace technologického pokroku, omezené konkurenceschopnosti na globálním
trhu a růstu sociálních a pracovních nerovností. Negativní dopady slabé inovační výkonnosti
mají vliv zejména na podniky a průmyslový sektor, hospodářství, akademickou sféru
a veřejnost.
Kontext:
Přes probíhající změny a vývoj českého hospodářství je náš ekonomický model stále postaven
na využívání levné a zároveň relativně kvalifikované pracovní síly. Oproti vyspělým
ekonomikám orientujícím se na znalostně náročné aktivity a aktivity s vysokou přidanou
hodnotou tak dosahujeme nižší přidané hodnoty a také nižší produktivity.
V českých firmách jsou slabě zastoupeny vyšší řády technických inovací, respektive se české
podniky zaměřují na inovace nižších řádů1. Slabou poptávku firem po inovacích vyšších řádů
(nedostatečně intenzivní využití výsledků VaVaI) nepřímo dokládá významně nižší podíl
podniků na celkových výdajích na VaVaI. Také mapování inovačních kapacit INKA realizované
Technologickou agenturou ČR potvrdilo, že řada firem patřících v rámci ČR k inovační špičce
ke svým inovačním aktivitám nepotřebuje rozsáhlé VaVaI aktivity. Soustředí se na realizaci
inovací nižších řádů, často formou přejímání cizích inovací technické povahy a jejich úpravou
pro speciální trhy nebo jejich optimalizací a efektivnějším využitím za nižších nákladů.
Dle Mezinárodního srovnání inovačního prostředí ČR2 je jedním z nejčastěji používaných
jednoduchých indikátorů k určení inovační výkonnosti znalostní intenzita (vyjadřuje poměr
celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD) a výše hrubého domácího produktu (HDP)).
Znalostní intenzita ČR se postupně zvyšuje, v roce 2021 dosáhla 2,00 %.
Graf 1: GERD a znalostní intenzita ČR

Zdroj: ČSÚ, Výzkum a vývoj

1 Zdroj: Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie
2021+. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166.
2 Zdroj: Mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky (příloha Inovační strategie 2019 – 2030)

                                                            16
1.2.1.1 Mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČR

Definice problému:
Identifikovaly se hlavní slabiny českého inovačního systému: nižší dostupnost finančních
zdrojů a kvalifikované pracovní síly pro výzkum a vývoj a další znalostně náročná odvětví,
nedostatečné využívání nástrojů ochrany práv duševního vlastnictví.
Důsledky, které vyplývají ze zaostávání ČR v inovační výkonnosti vůči evropskému průměru:
snížení konkurenceschopnosti českých firem a ekonomiky jako celku, ztráta atraktivity ČR
pro zahraniční investice a obchodní aktivity, pokles exportního potenciálu, omezená tvorba
pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou a slabý hospodářský růst. Tyto negativní
dopady se týkají hospodářství a pracovního trhu, vědeckého a akademického sektoru,
podnikového sektoru a společnosti jako celku.
Kontext:
Potřeba mezinárodního porovnání inovační výkonnosti se zvyšuje spolu s rostoucím
významem vytváření, uplatňování a šíření inovací pro výkonnost a konkurenceschopnost
národních ekonomik. V souhrnném porovnání států podle inovační výkonnosti European
Innovation Scoreboard (EIS) je ČR řazena do třetí ze čtyř výkonnostních skupin, do skupiny
tzv. mírných inovátorů3. V mezinárodním srovnání znalostní intenzity European Innovation
Scoreboard 2022 je ČR v rámci EU27 na 14. pozici, nicméně je stále pod průměrem EU27.
Graf č. 2: Inovační výkonnost ČR ve srovnání s EU27

Zdroj: European Innovation Scoreboard 2022

3 Zdroj: Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání European Innovation Union Scoreboard v letech 2004–
2014

                                                            17
Graf č. 3: EIS 2022 členských států EU a změna EIS mezi roky 2015 – 2022

      Začínající inovátoři                                    50                   změna EIS 2022/2015 (%)
      Mírní inovátoři                                                           CYP
      Silní inovátoři
      Vedoucí inovátoři                                       45

                                        GRC 40

                                                              35

                                  HRV         LTU     30 EST
                            POL               CZE     25
                                              ITA
                                                      20
                                                ESP
                                        0.45 PRT      15                                                                 BEL FIN
                                        MLT
            LVA                    HUN                10 EU27                                                                            EIS 2022
                            0.35                 SVN                                                                            DNK
0.15  0.25                  SVK                           0.55                                              DEU 0.65IRL
                                                      5                                                      AUT                       0.75
                                                                                                                          NLD SWE

                       BGR                            0 FRA LUX
      ROM

                                                      -5

Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2022 | Na horizontální ose grafu je znázorněna hodnota SII dle EIS 2022
a na vertikální ose je relativní změna SII dle EIS 2022 a EIS 2015. Průsečík os je dán průměrnými hodnotami EU27
a v prostoru jsou vyneseny jednotlivé státy EU27, barevné rozlišení určuje výkonnostní skupinu, do které je daný
stát zařazen. Barevné rozlišení zemí odpovídá zařazení do výkonnostní skupiny.

Výrazně pod průměrem EU27 je ČR v oblastech Lidské zdroje, Digitalizace a Duševní
vlastnictví. Silně podprůměrných hodnot dosahuje Česká republika u ukazatelů Přihlášky PCT
patentů (43,5 % průměru EU27), Celoživotní vzdělávání (44,4 % průměru EU27), Nejvíce
citované publikace (44,6 % průměru EU27), Mobilita HRST - Human resources in science and
technology (47,9 % průměru EU27), Výdaje na inovace přepočtené na zaměstnance (56,9 %
průměru EU27), Populace s terciálním vzděláním (61,5 % průměru EU27), Export služeb
náročných na znalosti (61,7 % průměru EU27), Širokopásmové připojení (64,1 % průměru
EU27) a Designové aplikace (67,3 % průměru EU27).

Graf č. 4: EIS 2022 a jeho dimenze inovací v porovnání ČR a vybraných zemí (EU=100
%), vývoj hodnot SII

Zdroj: vlastní zpracování dle EIS 2022; *Human resources in science and technology (HRST)

                                                            18
Graf č. 5: Podíl inovujících podniků v zemích EU (2016 – 2018)

Zdroj: vlastní zpracování dle Eurostat

Analýza provedená pro Ministerstvo průmyslu a obchodu4 shrnula hlavní bariéry pro šíření
inovací v oblasti Výzkum, vývoj a inovace pro podnikání:

     nižší inovační výkonnost domácích podniků,
     nedostatečná efektivita a výkonnost veřejné správy, administrativní zátěž,
     nízká přidaná hodnota českých firem a jejich postavení v globálních dodavatelských

         řetězcích, nezmenšující se deficit v obchodě s high-tech zbožím, chybějící plán pro
         posun v globálních dodavatelských řetězcích,
     zaměření na inovace nižších řádů a nižší kontrola mezinárodních trhů,
     aktivity výzkumu, vývoje a inovací firem pod zahraniční kontrolou jsou často
         realizovány mimo ČR,
     chybějící stabilní, předvídatelné a motivující podnikatelské prostředí,
     rozdíl v produktivitě práce a přidané hodnotě na pracovníka oproti vyspělým
         ekonomikám, nižší produktivita domácích firem,
     v porovnání s jinými státy relativně nízká míra robotizace a automatizace,
         nedostatečné zavádění špičkových technologií do malých a středních podniků,
     roztříštěnost podpory malých a středních podniků.

4 Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.

                                                            19
Na zaostávání ČR v inovační výkonnosti za evropským průměrem poukazuje i Kontrolní závěr
NKÚ5. Přestože výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve veřejném sektoru
výrazně rostou, efektivita systému podpory v mezinárodním srovnání stále zaostává.
Graf č. 6: Mezinárodní srovnání

Zdroj: European Innovation Scoreboard 2017, Kontrolní závěr NKÚ 17/15 (2017)

5 Kontrolní závěr NKÚ 17/15 (2017)

                                                            20
1.2.1.2 Národní inovační prostředí

Definice problému:
Nízká inovační aktivita českých podniků má řadu negativních důsledků. Jedná se zejména
o zaostávání za konkurencí, omezené možnosti pronikání na nové trhy, sníženou schopnost
získávat nové zákazníky a konkurovat trhu, limitovaný růstový potenciál, ztrátu tržního podílu
a snížení ziskovosti, stagnaci a nedostatek prostředků pro investice, omezené možnosti
expanze a rozvoje nových obchodních příležitostí, neschopnost přizpůsobit se novým
podmínkám a větší náchylnost k negativním dopadům změn. Nízká inovační aktivita českých
podniků má také vliv na inovační ekosystém, zaměstnanost a pracovní trh.
Negativní dopady toho, že největší část inovujících podniků jsou velké podniky se zahraniční
kontrolou působící převážně v průmyslu, spočívají především v koncentraci moci a ovládání
trhu ze strany zahraničních subjektů, nedostatečném transferu znalostí, který velké podniky
se zahraniční kontrolou nesdílejí s místními podniky, což brání rozvoji místního průmyslu
a zpomaluje další technologický pokrok, omezené diverzifikaci ekonomiky s rizikem
ekonomických otřesů a omezení možností pro růst a rozvoj jiných odvětví. Negativní dopady
doléhají na místní komunity a dodavatelské řetězce a limitují možnosti pro malé a střední
podniky.

Kontext:
Český statistický úřad provádí pravidelné statistické šetření o inovačních aktivitách podniků
od roku 2002. Sleduje technické nebo netechnické inovace v podnicích s inovační aktivitou.
V podnicích s netechnickými inovacemi se vykazují aktivity v oblasti organizačních nebo
marketingových inovací. Z těchto šetření lze vyvodit, že největší část inovujících podniků jsou
velké podniky pod zahraniční kontrolou působící převážně v průmyslu. V těchto podnicích se
ale jedná především o příliv investic do inovací ze zahraničí. Šetření ČSÚ jsou znázorněna v
následujících grafech.
Dle doposud zpracovaných výsledků Mapování inovačních kapacit INKA, realizovaného
Technologickou agenturou ČR (viz výše) by firmy uvítaly následující úpravy v oblasti veřejné finanční
podpory:

     výrazné snížení administrativy,
     další nástroje na podporu inovací,
     výrazné zrychlení procesu veřejných soutěží od podání projektu po začátek realizace,
     větší flexibilitu při realizaci projektů; především u déle trvajících projektů není vždy

         možné přesně dodržet plán popsaný v projektové žádosti, a to hlavně u struktury
         a druhu dosahovaných závazných výsledků,
     větší a finančně lépe zajištěné firmy by uvítaly možnost zpětného financování, kdy je
         riziko na straně firem, ale projekty jsou flexibilnější,
     rozšíření dotační podpory o možnosti certifikací výsledků VaV.

                                                            21
Graf č. 7: Základní informace o inovacích v ČR dle kategorií podniků

Podíl inovujících podniků  70,0%    66,5%         56,2%       54,1%              53,7%      55,2%            58,1%            68,6%
                           65,0%     56,0%        51,7%                                     46,3%                             56,9%
                           60,0%  53,1%         50,2%         43,9%              42,0%      44,0%            46,8%            54,3%
                           55,0%                              41,0%               39,0%   2014-2016          43,6%
                           50,0%   2006-2008  2008-2010     2010-2012          2012-2014                   2016-2018        2018-2020
                           45,0%
                           40,0%
                           35,0%

                                  inovující podniky celkem  domácí podniky                podniky pod zahraniční kontrolou

                           80,0%    80,7%     78,6%         78,7%              77,2%      77,4%                               83,3%
                           70,0%    63,5%                                                                                     66,6%
Podíl inovujících podniků  60,0%    56,0%                                                                   73,6%
                           50,0%    52,3%                                                                                         56,9%
                           40,0%              64,0%         57,6%              59,1%      58,2%             59,8%             52,4%
                           30,0%  2006-2008   51,7%         43,9%
                                              46,7%         38,2%                         46,3%             46,8%           2018-2020

                                                                                 42,0%    40,7%             41,2%

                                              2008-2010     2010-2012            35,2%    2014-2016        2016-2018
                                                                               2012-2014
                                              inovující podniky celkem                    střední    velké
                                                                                malé

Podíl inovujících podniků  60,0%    56,9%     53,2%          47,1%             46,0%      50,5%               49,4%          57,3%
                           55,0%  56,0%                     43,9%              42,0%      46,3%                                    56,9%
                           50,0%              51,7%         39,8%              37,0%      41,1%            46,8%                  56,5%
                           45,0%    55,4%     49,4%                                                               43,7%
                           40,0%                                                                                            2018-2020
                           35,0%   2006-2008
                           30,0%

                                              2008-2010     2010-2012          2012-2014  2014-2016        2016-2018

                                                     inovující podniky celkem  průmysl             služby

Zdroj: vlastní zpracování dle ČSÚ, Inovační aktivity podniků v letech 2018–2020

                                                                        22
1.2.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI

  Definice problému:
  Nedostatečná koordinace systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a nedostatečné
  propojení mezi jejich strategickými a koncepčními dokumenty má negativní dopady na různé oblasti.
  Mezi tyto dopady patří nedostatečná soudržnost jednotlivých strategických dokumentů na národní
  úrovni, úrovni poskytovatele a úrovni výzkumné organizace, nesourodost a protichůdnost jejich
  priorit, nejednotnost směřování a nedostatečné využívání zdrojů, duplikace a překryvy, omezená
  koordinace a spolupráce různých odvětví, ztráta dlouhodobé perspektivy a preference dosahování
  krátkodobých cílů. Důsledky se projevují v omezení synergií investic do klíčových oblastí a ztrátě
  dlouhodobé perspektivy. Tyto skutečnosti mají vliv zejména na veřejný sektor, výzkumné organizace
  a vysoké školy, podniky a průmyslový sektor a společnost celkově.

Kontext:
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. počítá kromě národní politiky výzkumu, vývoje a inovací s tvorbou
různých koncepčních materiálů, postrádá však jejich hierarchii a vzájemnou provázanost, zásady
pro jejich tvorbu, obsah a především však pro jejich realizaci. To se projevuje v často velmi odlišné
kvalitě těchto dokumentů, pokud vůbec existují, a ve svém důsledku tedy nemohou plnit ani určitou
regulační a koordinační úlohu při tvorbě rozpočtu na výzkum a vývoj, kterou přitom zákon předpokládá.
Pro optimální využívání finančních a lidských zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí je klíčové propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s koncepčními dokumenty
jednotlivých poskytovatelů a příjemců podpory a se systémem hodnocení a financování. Dlouhodobá
koncepce rozvoje výzkumné organizace by měla patřit k základům pro činnost každého příjemce
institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Výzkumné organizace
většinou nějaké koncepční dokumenty zpracovány mají, někdy však v ne zcela uspokojivé podobě,
která poskytuje jen velmi omezené vodítko pro jejich dlouhodobý rozvoj.

                                                            23
1.2.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
        a transfer znalostí

Definice problému:
Pro plánování rozpočtových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je zapotřebí
rozlišovat jednotlivé nástroje také ve smyslu jejich potenciálního přínosu. Zákon č. 130/2002
Sb. striktně odděluje účelové a institucionální financování, avšak některé nástroje jsou řazeny
do účelového financování, přestože svým charakterem odpovídají spíše institucionálnímu.
Do výdajů účelové podpory jsou řazeny i výdaje, které nejsou rozdělovány kompetitivním
způsobem, ale normativně nebo na základě rozhodnutí (projekty velkých výzkumných
infrastruktur) a naopak do institucionálních výdajů jsou řazeny i výdaje na projekty operačních
programů, které se řídí vlastními pravidly, výdaje na činnost Grantové agentury ČR,
Technologické agentury ČR nebo výdaje na činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace, výdaje
na ocenění apod. Výdaje na činnost výše uvedených institucí nebo výdaje na ocenění nejsou
finanční prostředky určené na podporu výzkumných organizací, což se pod pojmem
institucionální podpora nejčastěji rozumí.

Kontext:
V původním zákonu č. 130/2002 Sb. bylo zavedeno jasné odlišení účelové a institucionální
podpory, kdy účelová podpora byla zaměřena na financování projektů výzkumu a vývoje,
institucionální podpora především na financování rozvoje výzkumné organizace (tehdy
výzkumný záměr) a na mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Náklady spojené
s činností tehdejší Rady pro výzkum a vývoj a s činností Grantové agentury ČR zákon pouze
uváděl, že se hradí z výdajů na výzkum a vývoj bez dalších podrobností. Zákonem č. 110/2009
Sb. došlo k podstatnému rozšíření institucionální podpory, což byl základ dnešní poměrně
nepřehledné situace. K podobným změnám docházelo i v oblasti účelové podpory.
Výdaje na VaVaI dosáhly dle ČSÚ v roce 20216 rekordní hodnoty, ve srovnání s rokem 2020
došlo k jejich téměř osmiprocentnímu meziročnímu nárůstu. Celkem se v roce 2021 na území
České republiky vynaložilo na VaV 121,9 mld. Kč. Od roku 2010 se na tuto činnost v našem
státě vynaložil více než jeden bilion korun. Rekordní byl v roce 2021 i podíl výdajů na VaV na
HDP. Česko se v tomto ukazateli několik let pohybovalo nad úrovní 1,9 %, v roce 2021 bylo
poprvé dosaženo hranice 2 %. Vzhledem k těmto nárůstům je potřeba nově strukturu výdajů
na VaVaI přehledněji uspořádat v souladu s jejich účelem.

6 Shrnutí základních údajů o výzkumu a vývoji za rok 2021, ČSÚ

                                                            24
Graf 8. Vývoj rozpočtovaných institucionálních a účelových výdajů státního rozpočtu (v mld. Kč)

Zdroj: Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021

Jedním z frekventovaných ukazatelů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
kterým se zabýval mj. i Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací 7 , je poměr
institucionálních výdajů a výdajů účelové podpory na výzkum a vývoj, který by měl zajišťovat
vhodnou proporci (mezinárodní audit doporučil minimálně 50 % institucionální podpory) mezi
stabilitou a dlouhodobým rozvojem výzkumných organizací na straně jedné a vzájemnou
soutěží a srovnáváním různých výzkumných organizací navzájem a s ostatními subjekty
(vč. spolupráce s podniky atd.) na straně druhé. Z procedurálního hlediska je tedy problém
v tom, že současné členění institucionální a účelové podpory neodpovídá jejich pojetí.

7 Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice, MŠMT, 2012,

                                                            25
Tab. č. 1: Přehled kategorií přímé podpory ze státního rozpočtu

Kategorie           Stručný popis                                               Typ podpory  vyhodnocení
                                                                                dle zákona   vhodnosti
                                                                                č. 130/2002  zařazení
                                                                                Sb.
                                                                                             správně
                    "čistá"  Grantové projekty                                  ÚČELOVÁ
                    národní                                                     ÚČELOVÁ      správně
PROJEKTY
                    účelová  Programové projekty                                ÚČELOVÁ
SYSTÉMOVÝ           podpora
PROJEKT INOVACÍ
                    Inovační činnost realizovaná či zajišťovaná

                    ústředním orgánem státní správy nebo jím

                    zřízenou, založenou, ovládanou či jemu

                    podřízenou organizací nebo právnickou osobou,

                    jako součást vládou schváleného programu

INFRASTRUKTURY      Velké výzkumné infrastruktury                               ÚČELOVÁ      chybně

SPECIFICKÝ                                                                      ÚČELOVÁ      chybně
VÝYSOKOŠKOLSKÝ
VÝZKUM              Projekty sdílených činností slouží k organizaci             ÚČELOVÁ      chybně
SDÍLENÉ ČINNOSTI    nebo zabezpečení VaVaI a jsou přístupné
(od roku 2021)      orgánům veřejné správy, výzkumným                           INSTITUCION  chybně
                    organizacím a dalším osobám zabývajícím                     ÁLNÍ         správně
Náklady na činnost  se výzkumem, vývojem nebo inovacemi.                        INSTITUCION  chybně
DK RVO              Náklady spojené s činností poskytovatele, věcné             ÁLNÍ         chybně
                    nebo finanční ocenění mimořádných výsledků,                              chybně
MEZINÁRODNÍ         podpora činnosti pracovišť AV ČR                            INSTITUCION  správně
SPOLUPRÁCE                                                                      ÁLNÍ         chybně
                    Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných
SPOLUFINANCOVÁNÍ    organizací                                                  ÚČELOVÁ
                                                                                INSTITUCION
                    Úhrady za účast ČR v mezinárodních                          ÁLNÍ
                    programech VaVaI

                    Úhrady za členství ČR v mezinárodních
                    organizacích VaVaI a v konsorciích evropské
                    výzkumné infrastruktury
                    Projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu,
                    vývoji a inovacích spolufinancované
                    ze zahraničních zdrojů)8
                    Projekty programů mezinárodní spolupráce
                    České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích
                    spolufinancované ze zahraničních zdrojů)9

                    Kofinancování operačních programů

Zdroj: zákon č. 130/2002 Sb., vlastní evidence

8 Viz § 3 odst. 3 písm. b) bod 3 a § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.
9 Viz § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb.

                                                            26
1.2.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
        a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory

1.2.4.1 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory

Definice problému:
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. obsahuje pouze jednu proceduru výběru a hodnocení návrhů
projektů – veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích. Chybí pružné a zrychlené způsoby
přijímání návrhů projektů a jejich vyhodnocování, vhodné zejména pro inovace. Chybí
možnost jednoduchým, časově přijatelným a flexibilním způsobem optimalizovat již schválený
program v případě naléhavé potřeby nebo schválit nový program.
Hodnocení průběhu realizace programu se v současnosti soustředí většinou pouze na prosté
monitorování, tedy na sledování počtu doručených / schválených návrhů projektů,
alokovaných finančních prostředků a dodržení časových lhůt. Hodnocení, do jaké míry jsou
dosahovány očekávané cíle programu, ztrácí praktický význam, protože upravit program
je obtížné.
Kontext:
Stávající mechanismus veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích poskytuje
dle dosavadních zkušeností jistotu pro všechny zúčastněné a dlouhodobě prokázal svoji
opodstatněnost a použitelnost pro naprostou většinu případů poskytování účelové podpory
v základním i aplikovaném výzkumu formou dotace. V některých případech se však ukazuje
jako příliš omezující podmínkou pro svoji časovou náročnost a složitost.
Veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí není vhodná pro nové
nástroje, o jejichž zavedení se uvažuje v souvislosti s podporou inovací. Zejména pro inovace
je významnou omezující podmínkou velmi „úzký a úplný“ výčet nástrojů účelové podpory, který
se omezuje pouze na dotace.
Aplikační praxe také ukázala, že dvoustupňová veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích,
kterou zákon umožňuje, se v úpravě dle zákona č. 130/2002 Sb. nepoužívá. Dvoustupňová
veřejná soutěž byla použita např. v programu Centra kompetence realizovaného
Technologickou agenturou České republiky. Usnesením vlády ze dne 19. ledna 2011 č. 55
byly schváleny změny tohoto programu, součástí kterých byla změna z dvoustupňové veřejné
soutěže na jednostupňovou. Důvodem bylo snížení časové, finanční a procedurální
náročnosti.
Ukázalo se, že touto cestou nelze nahradit postupné upřesňování návrhu projektu a že je
nutné tuto úpravu změnit.

                                                            27
1.2.4.2 Nedostatečné hodnocení programů účelové podpory

Definice problému:
Hlavním nedostatkem současného způsobu hodnocení programů je absence hodnocení jejich
skutečných dopadů na společnost a ekonomiku, které lze provést až s odstupem několika let
po ukončení poskytování podpory. Nedostatečná transparentnost a informovanost
o skutečných výsledcích a efektivitě programů představuje závažný problém.
V praxi to má dopad zejména na rozhodování o alokaci zdrojů, které není podloženo daty
a nedokáže identifikovat programy s největším přínosem pro společnost a ekonomiku. Tím se
stává obtížným správně alokovat omezené zdroje a rozhodovat o budoucích investicích.
Bez dostatečného hodnocení existuje riziko, že neefektivní programy budou financovány
a realizovány, což snižuje přínos pro společnost. Hodnocení dopadů programů přispívá k větší
transparentnosti, odpovědnosti ve veřejném sektoru a udržitelnosti. Slouží také jako zdroj
učení a zlepšování. Tyto problémy mají největší dopad na veřejnost, vládní instituce, podniky
a neziskový sektor.
Kontext:
Na tento problém poukázal také Nejvyšší kontrolní úřad v Kontrolním závěru NKÚ z roku 2016.
Konstatoval, že v nastavení, řízení a vyhodnocení programů účelové podpory jsou významné
nedostatky. V programech mj. chyběly konkrétní dílčí cíle a měřitelné ukazatele pro jejich
vyhodnocení, nastavení programů nepředcházely analýzy skutečného stavu dané oblasti
a nebylo tak zřejmé, odkud a kam má program danou oblast posunout. Nastavení programů
neumožňovalo kvalitativně vyhodnotit jejich přínosy a dopady.
Vláda svým usnesením ze dne 13. května 2015 č. 351 schválila Základní principy přípravy
a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací, na které
navázal Postup Rady při hodnocení návrhů programů účelové podpory a skupin grantových
projektů schválený na 351. zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace dne 29. listopadu
2019. Těmito dokumenty byla stanovena základní pravidla pro přípravu programů a skupin
grantových projektů a také hodnocení jejich návrhu, průběžné hodnocení, závěrečné
hodnocení a také hodnocení dopadů. Praxe ovšem ukázala, jak obtížná je vymahatelnost,
zejména u hodnocení dopadů programů, pokud tato povinnost není ukotvena v zákoně.

                                                            28
1.2.5 Absence přenositelnosti projektů

Definice problému:
Problémem současného systému výzkumu, vývoje a inovací je absence právní úpravy
pro přenositelnost projektů, což se týká možnosti změny příjemce účelové podpory daného
projektu. Dopady tohoto nedostatku jsou patrné zejména v omezení inovací
a konkurenceschopnosti, ztrátě potenciálních příjemců, snížené efektivitě vynakládání
veřejných investic a omezené flexibilitě.
Na základě dosavadních zkušeností a zájmů vědecké komunity je vhodné umožnit změnu
příjemce, protože mohou nastat situace, kdy nelze dosáhnout odpovídajících výsledků
a efektivity projektu na současném pracovišti příjemce nebo kdy se tým řešitelů přesune na
jiné pracoviště. Podpora mobility výzkumných pracovníků a zvýšení konkurence mezi příjemci
jsou rovněž žádoucí. Z tohoto důvodu je účelné, aby za splnění určitých podmínek bylo možné
převést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.
Absence přenositelnosti projektů představuje problém v pružnosti a efektivitě reakce na nové
situace. Neschopnost změnit příjemce účelové podpory může bránit start-upům přizpůsobit se
novým obchodním modelům, strategiím a partnerstvím, které by jim mohly pomoci dosáhnout
úspěchu. Kolaborativní projekty mohou mít obtíže s nezpůsobilostí změnit příjemce podpory,
což omezuje pružnost a efektivitu.

Kontext:
Dlouhodobě panoval nejednotný výklad právních předpisů při změně příjemce a bylo tak velmi
komplikované řešit nastalé situace, kdy změna příjemce byla vyžadována, např. pokud
výzkumní pracovníci potřebovali zajistit co nejlepší podmínky pro řešení projektu.
Potřebná změna byla navržena v posledním návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. (Sněmovní
tisk 118/0 z 28. 12. 2020), avšak omezila se pouze na základní výzkum, u jehož výsledků se
nepředpokládá komerční uplatnění. Přenositelnost grantového projektu měla poskytnout
řešení, které by bylo založeno na stávajícím právním vztahu poskytovatel – příjemce, a které
by umožnilo přenést grantový projekt, např. při změnách výzkumných organizací jako je
sloučení, splynutí, rozdělení, zrušení, změna dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné
organizace. V ostatních případech mělo být možné přenést projekt pouze po dohodě všech
zainteresovaných stran.
Později se v diskusích s poskytovateli ukázalo, že by bylo vhodné upravit přenositelnost
projektů obecně a nevztahovat ji pouze k projektům základního výzkumu. Původním
argumentem pro omezení přenositelnosti pouze na základní výzkum byla vzdálenost výsledků
od relevantního trhu a tedy i pravděpodobně menší komplikace s případným sdílením benefitů
mezi původním a nových příjemcem. Jestliže se vezme v úvahu, že transfer znalostí není
omezen pouze na aplikovaný výzkum, ale může k němu dojít prakticky v kterékoliv fázi
inovačního cyklu, pak tento argument nemůže obstát a měla by být navržena obecná úprava
s tím, že není povinná a vynutitelná a všechny zúčastněné strany se musí dohodnout.

                                                            29
1.2.6 Administrativní náročnost a         absence  jednotného  prostředí
        pro administraci účelové podpory

Definice problému:
Administrativní náročnost veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
představuje citlivou bariéru pro uchazeče o účelovou podporu.

Existují dva základní problémy spojené s administrativními podmínkami poskytování účelové
podpory: nejednotná metodika a nejednotný informační systém poskytování účelové podpory.
Uchazeči i příjemci si stěžují na složitost administrativních podmínek vyhlašování veřejných
soutěží a přijímání žádostí o účelovou podporu, zejména na neexistenci harmonogramu
veřejných soutěží všech poskytovatelů na jednom místě, neexistenci možnosti elektronického
podávání žádostí o podporu a na rozdílné struktury zadávací dokumentace. Současný systém
hodnocení žádostí o účelovou podporu má negativa spočívající v opakovaném dokládání
způsobilosti uchazeče, neaktuálních registrech a rejstřících veřejné správy, rozdílných
výkladech a možnostech využití Seznamu výzkumných organizací a jeho omezeném
využívání pro doložení způsobilosti, nedostatečné provázanosti informačních systémů
pro poskytování dotací (např. IS VaVaI, ZED (zjednodušená evidence dotací) a Státní
pokladna), duplikaci informací a povinnosti vkládat smlouvy/rozhodnutí do Registru smluv
navzdory jejich přítomnosti v IS VaVaI. Při realizaci projektů jsou největším problémem nízká
flexibilita pro využití prostředků na aktivity a cíle projektu, administrativní náročnost při
převodech finančních prostředků na straně poskytovatelů i příjemců a nejistota a zvýšená
chybovost příjemců v souvislosti s různorodým nastavením uznatelných nákladů různými
poskytovateli. Ukončení projektů, vykazování a implementace výsledků je problematické
zejména kvůli personální náročnosti kontroly všech výsledků projektů ze strany poskytovatelů,
kteří mají mnoho projektů, a kontrole výsledků, které byly financovány z veřejných zdrojů.

Negativní dopady administrativní náročnosti a absence jednotného integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí zahrnují
zvýšené náklady a časovou náročnost pro žadatele při získávání podpory, omezený přístup
k finančním prostředkům, ztrátu talentů a inovativních projektů, snížení inovačního potenciálu
ČR, omezenou spolupráci a transfer znalostí. Administrativní náročnost a nejednotné postupy
při získávání podpory mohou vést k nedostatečnému sdílení know-how a snížení
konkurenceschopnosti země. Největší dopady tohoto problému jsou patrné u výzkumných
organizací, podniků, výzkumných pracovníků, veřejné správy a poskytovatelů.

Kontext:

Vysoká míra administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací není pouze důsledkem
složitosti programů účelové podpory, ale přispívají k tomu i další faktory. V ČR existuje komplexní
a poměrně složitý systém veřejné podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků.
Dle studie Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, kterou zadal Svaz
průmyslu a dopravy ČR a zpracoval Ernst & Young, s.r.o. v říjnu 2022, je pro systém veřejné podpory
VaVaI charakteristická roztříštěnost pravidel a postupů napříč poskytovateli, fragmentace vysokého
počtu uchazečů o podporu a formalismus v řízení a kontrole, což může způsobovat překryv
výzkumných témat a menší efektivita vynakládání veřejných prostředků (9 poskytovatelů účelové
podpory, částečně rozdílná pravidla a požadavky na zpracování návrhů projektů a podávání zpráv
o řešení projektu, rozdílné formuláře, opakované vyplňování stejných informací pro různé
poskytovatele; překrývání veřejných soutěží jak tematicky, tak časově; opakované dokládání stejných
skutečností více poskytovatelům, i když v řadě případů čestným prohlášením…). Problém zasahuje
i do oblasti shromažďovaných údajů, kdy není dostatečně respektována zásada, že pokud již státní
správa nějaké údaje má k dispozici, neměla by je znovu vyžadovat po uchazečích. Stávající praxe také

                                                            30
není zcela souladná se zákonem o právu na digitální služby, ze kterého mj., vyplývá, že orgán veřejné
moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které
jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby. Otázka
administrativy, jejího zjednodušení a sjednocení se řeší již od roku 2005. První zaznamenanou snahou
byl materiál schválený usnesením vlády ze dne 29. září 2005 č. 126010. Pokračováním bylo jednání
zvláštní pracovní skupiny Rady pro výzkum, vývoj a inovace pro debyrokratizaci. Její doporučení byla
využita pro přípravu posledního návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. Na činnost pracovní skupiny
pro debyrokratizaci navázala výše citovaná studie Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací, která také konstatovala závažnost problému zvýšené administrativní zátěže v oblasti
výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Obdobné závěry potvrdila i studie Technologického
centra Praha11 ke sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu,
vývoje, inovací v ČR z roku 2023.

Obdobně náročná je i administrace veřejných zakázek ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona
o veřejných zakázkách.

Hlavní činnosti spojené se stávajícím systémem administrace účelové podpory:
Příprava programů

     příprava, schválení a vyhlášení programu účelové podpory,
     řízení programu, jeho změny a vyhodnocení,
Vyhlašování veřejných soutěží a přijímání žádostí o účelovou podporu
     příprava a vyhlášení veřejné soutěže,
     přijímání návrhů projektů do veřejné soutěže,
     případné zrušení veřejné soutěže,
     předávání informací do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI),
Hodnocení žádostí o účelovou podporu
     hodnocení návrhů projektů po odborné stránce,
     hodnocení ekonomického zdraví uchazeče,
     hodnocení vlastnických struktur a posuzování střetu zájmů,
     zpracování oponentních posudků
     jednání odborných poradních orgánů poskytovatele,
     správa hodnotitelů,
     uzavírání smluv nebo vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory,
     předávání informací do IS VaVaI,
Realizace projektů
     hodnocení průběhu řešení projektů,
     zajišťování informační podpory pro příjemce veřejné finanční podpory,
     provádění veřejnosprávních finančních kontrol,
     poskytování účelové podpory,
     změnová řízení projektů,
     předávání informací do IS VaVaI,
Ukončení projektů, vykazování a implementace výsledků
     ukončování projektů,
     administrace stížností ve veřejné soutěži,
     předávání informací do IS VaVaI.

10 Sjednocení administrativy výzkumu a vývoje, materiál č.j. 1496/05. Schválen usnesením vlády ze dne 29. září
2005 č. 1260.
11 Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu,
vývoje a inovací v ČR, Technologické centrum Praha, 2023

                                                            31
1.2.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
        inovacích a transferu znalostí

Definice problému:
Hlavní problém spočívá v tom, že v současné době není možné hradit mezinárodní spolupráci
ve VaVaI z jiné rozpočtové kapitoly než z rozpočtové kapitoly MŠMT (§ 4 odst. 1 písm. e)
a odst. 2 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb.), rozpočtové kapitoly GA ČR (§ 36 odst. 2 písm. h)
zákona č. 130/2002 Sb.) a rozpočtové kapitoly TA ČR (§ 36a odst. 3 písm. j) zákona č.
130/2002 Sb.).

Problémy centrálního zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji obecně
spočívají v omezené flexibilitě a efektivitě spolupráce, omezeném přístupu k mezinárodním
zdrojům a know-how, nedostatečném dosahu a využití potenciálu mezinárodní spolupráce
a zvýšené administrativě a byrokracie.

Důsledky nemožnosti poskytovatelů podpory financovat projekty mezinárodní spolupráce
společně se zahraničními partnery se projevují zejména v omezeném přístupu a překážkách
mezinárodní spolupráce, ztrátě přínosů, výměny know-how a konkurenční výhody, které tato
spolupráce přináší. Nemožnost přímého jednání se zahraničními institucemi může vést
k omezení přístupu k těmto výhodám. To může způsobit, že poskytovatelé účelové podpory
budou zaostávat za konkurencí a nebudou schopni efektivně reagovat na dynamiku a nové
trendy ve svém odvětví.

Kontext:

Podle současného znění zákona č. 130/2002 Sb. odpovídá za mezinárodní spolupráci ČR
ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států
s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků z evropských fondů pouze
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tím je téměř znemožněno ostatním
poskytovatelům jednat s partnerskými institucemi na své úrovni v zahraničí a zároveň
i zajišťovat mezinárodní spolupráci ve svých specializovaných oblastech, a to např.
bezpečnostním výzkumu, obranném výzkumu, ale i v resortním výzkumu (zemědělství, kultura
apod.). Tyto oblasti jsou natolik specifické, že bez disponování odbornými znalostmi nelze
na přímých jednáních o mezinárodní spolupráci relevantně diskutovat.

1.2.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory

Definice problému:
Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory se týká všech poskytovatelů.
Řízení o poskytnutí dotace na VaVaI (podpora výzkumu, vývoje a inovací je dotace) se nyní
provádí v občanskoprávním režimu. Nejvyšší správní soud nejméně ve 4 rozsudcích uvedl, že je
nutné při poskytování dotací přejít na veřejnoprávní režim. Vzhledem k absenci veřejnoprávního
režimu není zcela jasné jak postupovat v rámci opravných mechanismů.

Kontext:

Podle dosavadního znění § 9 odstavce 3 zákona č. 130/2002 Sb. se smlouva o poskytnutí podpory
řídí ustanoveními občanského zákoníku. Podobně podle dosavadního znění § 17 odstavce 1
zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji
a inovacích ustanovení občanského zákoníku. Citovaná ustanovení vedla poskytovatele účelové
podpory k praxi spočívající v tom, že při provádění veřejných soutěží byl subsidiárně aplikován
občanský zákoník a dále k uzavírání soukromoprávních smluv o poskytnutí podpory. Ustanovení
správního řádu nebyla na dané procesy aplikována vůbec či jen ve velmi omezené míře.

                                                            32
Dosavadní praxe tak do značné míry nekorespondovala s ustálenou rozhodovací praxí správních
soudů vztahující se k poskytování podpor z veřejných rozpočtů. V této souvislosti lze odkázat
například na níže citovaná rozhodnutí a právní závěry z nich vyplývající:

    a) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90
    b) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
    c) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90
V neposlední řadě lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016,
čj. 10 As 216/2015-34, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní
úpravy Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích
vystupuje v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí
Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem,
který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní
sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního12.
Dle stávající právní úpravy by se tedy veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí, jakož i smlouva o poskytnutí podpory, měly řídit občanským zákoníkem, a přitom
v rámci procesu výběru projektů by měla být vydávána rozhodnutí správního orgánu
přezkoumatelná ve správním soudnictví.
Na nejednoznačnost a aplikační problémy související se stávající právní úpravou upozornila
i veřejná ochránkyně práv ve svém Závěrečném stanovisku s návrhem opatření k nápravě
ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne
9. 12. 2019.

12 Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

                                                            33
1.2.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické
        agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní
        správu

 Definice problému:
 1. Nesoulad se zákonem o státní službě ve vztahu k oběma agenturám: TA ČR a GA ČR jsou sice
 organizační složky státu, ale své činnosti nevykonávají podle zákona o státní službě. To vytváří
 problémy, protože zákon o státní službě stanovuje důležitá pravidla pro zaměstnance ve veřejné správě,
 včetně kvalifikace, výběrových řízení, hodnocení, odměňování a disciplinárních opatření. Nepodřízenost
 těchto složek státu tomuto zákonu může vést ke ztrátě odbornosti a kvalifikace zaměstnanců,
 což negativně ovlivňuje kvalitu poskytovaných služeb a efektivitu úřadů. Také vzniká nejednotnost
 v rámci veřejné správy, protože různé složky státu mají odlišné postupy, což komplikuje koordinaci
 a spolupráci mezi nimi.

 2. Role a řízení TA ČR: TA ČR je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. TA ČR
 je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s účelovými a institucionálními prostředky
 přidělenými zákonem o státním rozpočtu ČR. Prostředky účelové podpory jsou vynakládány na realizaci
 programů aplikovaného výzkumu. Předsednictvo TA ČR funguje jako kolektivní řídicí orgán s plnou
 nezávislostí na státních orgánech vykonávajících státní správu. Tato nezávislost však omezuje možnost
 efektivního a pravidelného dialogu o výzkumných prioritách a způsobu hodnocení. V porovnání
 s GA ČR, která se zaměřuje na podporu základního výzkumu, má podpora aplikovaného výzkumu
 přímý vliv na zvyšování konkurenceschopnosti státu. Avšak kvůli nezávislosti TA ČR na státních
 orgánech vykonávajících státní správu může být realizace vládní politiky v oblasti VavaI méně efektivní.
 TA ČR je také největším poskytovatelem účelové podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací.
 V roce 2022 činily výdaje na účelovou podporu z její kapitoly přibližně 5,4 mld. Kč, zatímco GA ČR v téže
 době vydala na podporu přibližně 4,5 mld. Kč.

Kontext:

1. Je nutné vypořádat se s požadavky zák. č. 234/2014 Sb., o státní službě ve vztahu k oběma agenturám.
Jedná se zejména o výkon činností uvedených v § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., v písmenech:
c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,
l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,
m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,
n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,
p) zadávání veřejných zakázek.
Vyřešení této nesrovnalosti je podle názoru předkladatele podmíněno výraznou změnou stávající právní
úpravy, kterou pro její kvalitativní a kvantitativní parametry lze zapracovat pouze novým zákonem.

Hlavním problémem je ve skutečnosti současná právní úprava upravující postavení obou agentur.

2. TA ČR a GA ČR mají identickou strukturu, přestože byly zřízeny za odlišným účelem (GA ČR vznikla
v roce 1993, TA ČR v roce 2009). Toto uspořádání bylo zvoleno v roce 2009 jako jednoduché řešení, avšak
v současnosti je již překonané. NKÚ vydal v roce 2016 zprávu, ve které se zaměřil na peněžní prostředky
určené na podporu výzkumu a vývoje prostřednictvím rozpočtové kapitoly Technologické agentury ČR.
Zpráva NKÚ upozornila na riziko personálního propojení členů poradních orgánů TA ČR s institucemi, které
žádaly o dotace, což mohlo ohrozit objektivitu hodnocení projektů. Také se ukázalo, že očekávaný nebo
prokázaný ekonomický přínos projektů se ve velkém počtu případů značně lišil od nákladů.

Z výše uvedených důvodů, pro zvýšení efektivnosti a rychlejší hledání vhodných opatření v případě
potřeby, je vhodné roli a řízení TA ČR nově legislativně upravit.

                                                            34
1.2.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve
        výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

Definice problému:
Problém neexistence legislativního rámce pro etické zásady ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí, které mají zajistit adekvátní ochranu subjektů výzkumu (lidských
účastníků, pokusných zvířat, GMO, embryí atd.) a pro vědeckou integritu, tedy dodržování
obecných etických zásad ve vědecké práci, spočívá především v nedostatečné ochraně
výzkumných organizací výzkumu, prostoru pro neetické chování, ve snížení důvěryhodnosti a
mezinárodní konkurenceschopnosti výzkumných organizací. Absence jasných právních
předpisů, které by stanovovaly etické normy v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí a standardy vědecké integrity a zajistily jejich dodržování, může vyvolávat
pochybnosti a snížit motivaci mezinárodního společenství investovat do výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí v ČR.

Dopady absence legislativního rámce pro etické zásady ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí a vědeckou integritu se projevují odlivem dárců a partnerů a dlouhodobým
negativním dopadem na schopnost výzkumných organizací získávat finanční prostředky,
spolupracovat a rozvíjet inovace. Tyto negativní dopady jsou patrné zejména u výzkumných
organizací, výzkumných pracovníků, účastníků výzkumu a veřejnosti a mají negativní vliv na
společnost a ekonomiku země.
Kontext:

Od počátku vytváření Evropského výzkumného prostoru vzrůstají nároky nejen na efektivitu,
hodnocení a správu výzkumu, ale rovněž i na etiku a vědeckou integritu výzkumu a
souvisejících oblastí. Instituce Evropské unie již vydaly dílčí dokumenty ohledně řešení
etických aspektů ve výzkumu, je však nezbytné řešit je především na národní úrovni. Již
Národní politika výzkumu a vývoje ČR na léta 2004-2008 (schválená usnesením vlády ze dne
7. ledna 2004 č. 5) konstatovala postupné zlepšení etické úrovně ve výzkumu a vývoji,
nicméně upozornila na skutečnost, že zlepšování probíhá relativně pomalu a doporučila
výzkumným organizacím a institucím, které doposud nevydaly vlastní etické kodexy, aby tak
učinily. Zvlášť náročné na vymezení etických principů jsou ty obory výzkumu a vývoje, které
jsou spojeny např. s neterapeutickými i terapeutickými klinickými studiemi, pokusy na
embryích a zárodečných buňkách či s pokusy na zvířatech apod. Tvorba etických kodexů a
ustavení etických komisí je však v institucích pohybujících se v těchto oborech zcela nezbytné.

Dne 11. března 2005 vydala Evropská komise Doporučení Komise 2005/251/ES ze dne
11. března 2005 o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o Kodexu chování
pro přijímání výzkumných pracovníků 13 (dále jen „Charta a Kodex“). V dokumentu se mj.
uvádí, že výzkumní pracovníci mají při svém výzkumu postupovat v souladu s uznanými
etickými zásadami a postupy. Vláda schválila přístup ČR k Doporučení EK o Chartě a Kodexu
svým usnesením č. 951 ze dne 16. srpna 2006. Zároveň uložila vedoucím ostatních ústředních
orgánů státní správy, předsedovi AV ČR průběžně podporovat v rámci svých působností
přístup ČR k Doporučení a ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a místopředsedovi vlády
pro ekonomiku a předsedovi RVVI zohlednit Chartu a Kodex při přípravě nové Národní politiky
výzkumu a vývoje ČR.

Dne 17. srpna 2005 vláda svým usnesením č. 1005 vzala na vědomí Etický rámec výzkumu
a uložila členům vlády, vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy s působností
v oblasti výzkumu a předsedovi AV ČR doporučit výzkumným organizacím, které jsou zřízeny

13 Úř. věst. č. L 075, 22. 3. 2005, s. 67.

                                                            35
jejich úřadem, a vysokým školám, aby s využitím Etického rámce výzkumu vypracovaly nebo
aktualizovaly své vlastní etické kodexy výzkumu. Etický rámec výzkumu byl připraven MŠMT
ve spolupráci s pracovní skupinou složenou z odborníků příslušných významných institucí.
Cílem tohoto rámce bylo především konkretizovat některé etické aspekty výzkumu, které jsou
obecně platné (publikování, autorství, hodnotitelská a školící činnost, informovaný souhlas
atd.), a mohou být převzaty do etických kodexů institucí bez ohledu na zaměření výzkumu,
který provádějí.

V roce 2015 byl schválen Evropský kodex integrity výzkumu (The European Code of Conduct
for Research Integrity). Kodex byl zpracován ve spolupráci s Federací evropských akademií
věd (All European Academies). V roce 2017 Evropská rada schválila aktualizaci tohoto
kodexu. Podle tohoto kodexu správná praxe v oblasti výzkumu vychází z hlavních zásad
integrity výzkumu, které jsou – spolehlivost, čestnost, respekt a zodpovědnost. Evropská
komise – Generální ředitelství pro výzkum a inovace doporučilo všem členským zemím,
aby o tomto kodexu informovaly a zaváděly výše uvedené zásady do praxe.

Úroveň etiky a vědecké integrity ovlivňuje také skutečnost, že jen málo etických principů a postupů
lze převést do formy právních předpisů, přesto by v národní legislativě neměly chybět. Úpravu
etických zásad a správné praxe v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí lze nalézt
v právních předpisech jiných evropských zemí, jako např. Holandska14, Švédska15, Norska16 nebo
Slovinska17.

1.2.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje
        kariéry výzkumných pracovníků

Definice problému:
Problémy spojené s absencí legislativního ukotvení podpory rozvoje lidského potenciálu
a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků se projevují nedostatečným financováním a snižují
motivací, zapojení a kvalifikaci výzkumných pracovníků.

V praxi tyto problémy omezují jejich schopnost rozvíjet své dovednosti a kompetence
a dosahovat excelence ve výzkumu. Omezené kariérní možnosti výzkumných pracovníků
negativně ovlivňují jejich konkurenceschopnost a schopnost výzkumných organizací přilákat
a udržet talentované jedince. Nedostatečný přístup ke vzdělávání a odbornému rozvoji má
negativní dopad na kvalitu výzkumu a inovací. Tento problém postihuje zejména výzkumné
pracovníky, ale také výzkumné organizace a následně i celou společnost.

Kontext:

Závěrečná zpráva mezinárodního auditu výzkumu, vývoje a inovací v České republice z roku
2012 připomněla, že struktura životní dráhy výzkumníků v České republice trpí množstvím
slabých stránek. Kariérní postup je dle zjištění těžkopádný a rigidní, management lidských
zdrojů ve výzkumném systému velmi málo využívá plány kariérního vývoje. Zpráva doporučuje
zavést reformy vedoucí k větší transparentnosti kariérního růstu a konkurenci o pozice
a nastavení systému managementu zaměstnanců.

Rozvoj lidských zdrojů je jednou z priorit Evropského výzkumného prostoru, neboť přispívá

14 Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek, geldend van 01-09-2021.
15 Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct SFS
(2019:1150). Act on responsibility for good research practice and the examination of research misconduct
(2019:504)
16 Act No. 130/2003 on Innovation Norway. Last modified No. 72/2016.
17 Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.

                                                            36
k excelenci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. V této oblasti však ČR stále
naráží na překážky z oblasti administrativní, právní nebo personální politiky. Důsledkem je
nedostatečná pracovní perspektiva pro mladé výzkumné pracovníky, nejistota v otázkách
sociálního zabezpečení, genderová nevyváženost, nízká pracovní mobilita mezi soukromým
a akademickým sektorem a další problémy s tím související.
Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky opakovaně zdůrazňovaly potřebu
pečovat o rozvoj kariéry výzkumných pracovníků a vycházet vstříc potřebám vědců-rodičů
(a nejen jich) při harmonizaci soukromého a pracovního života.
Jako jedno z dílčích opatření Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2016-2020
zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Akční plán rozvoje lidských zdrojů pro
výzkum, vývoj a inovace a genderové rovnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích v ČR na léta
2018 až 2020. Vláda dokument schválila svým usnesením ze dne 3. ledna 2018 č. 8. Průběžné
hodnocení plnění opatření Akčního plánu bylo podkladem pro přípravu další aktualizace
Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.
Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, schválená usnesením
vlády ze dne 20. července 2020 č. 759 poukazuje na to, že se ČR potýká s nedostatkem
pracovníků s technickým vzděláním a expertů, kteří by byli schopni pracovat
v multidisciplinárních týmech. Tento nedostatek je do jisté míry možné kompenzovat podporou
příchodů pracovníků z jiných zemí a podporou zahraničních studentů ke studiu
přírodovědných a technických oborů na vysokých školách v ČR. Na podporu výzkumných
organizací ve vytváření motivujících pracovních podmínek a rozvoj potenciálu lidí se zaměřuje
strategický cíl 2 Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+.
Stávající zákon č. 130/2002 Sb. však žádné ustanovení v tomto směru neobsahuje a byly
dokonce zaznamenány pochybnosti, zda je vůbec možné zahrnout do způsobilých nákladů /
výdajů také náklady / výdaje na tuto oblast.
Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR rovněž konstatuje,
že počet výzkumníků v ČR sice v posledních letech roste, ale motivace mladých lidí zapojit se
do výzkumu není příliš vysoká, o čemž svědčí i nízká úspěšnost doktorandského studia.
Negativní charakteristikou českého výzkumného prostředí je také nízké zastoupení žen ve
výzkumu, které je nejnižší ze všech zemí EU. Samostatnou problémovou oblastí je řízení VŠ
a výzkumných organizací, zejména pak řízení lidí. To se projevuje v nevhodně nastavených
kariérních řádech, menší schopnosti přilákat a udržet mladé výzkumníky, výzkumníky ze
zahraničí nebo české výzkumníky vracející se ze zahraničí.

                                                            37
Studie zpracovaná pro MPO shrnuje bariéry pro rozvoj lidských zdrojů:18
     Nesystematická práce škol s nadanými žáky a studenty.
     V mezinárodním srovnání slabé (pouze průměrné) výsledky českého vzdělávacího
         systému všech úrovní škol, např. v oblastech digitální gramotnosti, jazykové
         vybavenosti, soft-skills nebo obecně výsledcích PISA, PIAAC.
     Slabé propojení vzdělávacího systému s praxí.
     Vzdělávací systém nedostatečně rozvíjí kompetence přímo relevantní pro uplatnění
         na trhu práce 21. st.
     Způsob řízení vysokých škol nepodporuje jejich progresivní rozvoj.
     Chybějící motivace mladých lidí se zapojit do výzkumu.
     Podfinancování českého školství a v důsledku nízká atraktivita pedagogické praxe.
     Všeobecný nedostatek kvalifikované pracovní síly (kvalitní a kreativní pracovníci)
         pro podnikání, VaV a inovační aktivity, a to zejména v ICT sektoru.
     Nedostatečné podmínky pro zahraniční i české výzkumníky (úroveň platů, chybějící
         welcome office, mateřské školky atd.).
     Nízká míra dokončení doktorandského studia a jeho nízká efektivita a v některých
         případech i kvalita.
     Ne zcela rozšířený podnikatelský mindset / enterpreneurial spirit.
     Nedostatečné řízení lidských zdrojů na VŠ a výzkumných organizací, nízká mobilita
         výzkumných pracovníků, akademický inbreeding.
     Nízká prestiž českých VŠ v mezinárodním měřítku.
     Flexibilní formy vzdělávání jsou málo dostupné a relevantní pro potenciální zájemce.
     Výrazné rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi regiony a jednotlivými školami.
     Nízké zastoupení žen ve výzkumu, zejména ve vedoucích pozicích.
     Bariéry návratu po rodičovské dovolené a nedostatečná pozornost věnovaná tomuto
         problému z úrovně výzkumných institucí i státní správy.
     Nízký podíl vysokoškolsky vzdělané populace oproti vyspělým zemím.

18 Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.
Část Lidé a chytré dovednosti. CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166

                                                            38
Statistiky:
Graf 9: Celkový počet pracovníků ve VaV

Zdroj: ČSÚ

Graf 10: Meziroční procentní nárůst pracovníků ve VaV

Zdroj: ČSÚ

Ze statistik vyplynulo, že dále přetrvává genderová nevyváženost výzkumných pracovníků. Zatímco
v doktorském studiu podíl žen rostl a činil 45 %, mezi výzkumníky naopak od roku 2005 klesal a činil
23 %. Pro představu v roce 2020 činil podíl žen na výzkumných pracovnících 24,1 % (ukazatel FTE).
Do jisté míry je to způsobeno nedostatečnými podmínkami pro kombinaci vědecké kariéry
a rodičovské role. Je možné zmínit např. mobilitu bez další podpory, excelenci nezohledňující
kariérní přestávky, nízké mzdy neumožňující platit hlídání dětí atd.

                                                            39
Graf č. 11: Zastoupení žen na výzkumných pracovnících v mezinárodním srovnání
(FTE, 2020)

Zdroj: Eurostat | Francie – údaje za rok 2017; Irsko, Dánsko, Švédsko, Lucembursko, Rakousko a Německo – údaje
za rok 2019; Belgie, Finsko a Nizozemsko – hodnoty celkem (bez uvedení zastoupení žen); ABS Německo –
450 796, ABS Francie – 321 550

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že ČR patří v poměru zastoupení žen na výzkumných
pracovnících v mezinárodním srovnání s 24,1 % k podprůměru.
Graf č. 12: Časové srovnání zastoupení žen a mužů na jednotlivých stupních ideálně
typické dráhy (v %), všechny obory a vědní oblasti celkem, roky 2007 a 2020

Zdroj: MŠMT, Statistika výkonových ukazatelů veřejných a soukromých vysokých škol ČR; ČSÚ, Ukazatelé
výzkumu a vývoje; vlastní zpracování Národního kontaktního centra.

                                                            40
Z grafu vyplývá rozdíl v kariérách mužů a žen v jednotlivých etapách pracovního a osobního
života. Za pozornost stojí především podíl mužů a žen v magisterském studiu a postupná
změna k jeho obrácení v době kariéry ve výzkumu. Lze předpokládat, že tento trend souvisí
především s mateřskými a rodičovskými povinnostmi. Je v zájmu společnosti vytvořit
podmínky pro co nejrychlejší návrat žen (a rodičů obecně) zpět ke kariéře výzkumníka.
Mobilita a rozvoj lidských zdrojů je podporována prostřednictvím řady mechanismů jak
na národní, tak na mezinárodní úrovni. Můžeme jmenovat např. rámcový program Horizont
2020 – program Akce „Marie Skłodowska-Curie“. V rámci operačního programu Výzkum, vývoj
a vzdělávání (2014-2020) bylo cílem prvních dvou prioritních os posilování kapacit pro kvalitní
výzkum a rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Na tento operační
program navazuje Operační program Jan Amos Komenský, který má tuto oblast
zakomponovanou především v Prioritě 1 Výzkum a vývoj.
Graf č. 13: Hodnocení ČR dle Talent Attractiveness Indexu

Zdroj: OECD Talent Attractiveness 2023

OECD Indicators of Talent Attractiveness jsou prvním komplexním nástrojem, který zachycuje
silné a slabé stránky zemí OECD, pokud jde o jejich schopnost přilákat a udržet si různé typy
talentovaných lidí. OECD Indicators of Talent Attractiveness pro rok 2023 zahrnuje již 4
kategorie talentovaných migrantů: vysoce vzdělané pracovníky, zahraniční podnikatele,
vysokoškolské studenty a zakladatele začínajících podniků, jakož i rozšířenou škálu dimenzí
pro hodnocení atraktivity země. Dle tohoto indexu19 ČR příliš nevyniká, spíše naopak. Z 36
zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) obsadila v dílčích indikátorech horší
než 30. příčku celkem v pěti případech.

19 Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření Národní RIS3 strategie 2021+.
CZ.08.1.125/0.0/0.0/15_001/0000166

                                                            41
Graf č. 14: Hodnocení ČR dle Talent Attractiveness Indexu

Zdroj: Komplexní analýza bariér aplikovaného a orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v
České republice a návrh implementace nastavených opatření v programovém období 2021– 2027 pro Národní
RIS3 strategii 2021+ (OECD)

Pro všechny typy zkoumaných cílových skupin ve zkoumaném období, tedy pro vzdělané
zaměstnance, studenty a pro podnikatele, obdržela ČR negativní hodnocení v oblasti
rodinného zázemí a inkluze. To ukazuje na nepříznivé životní podmínky pro rodinné
příslušníky a na celkové nízké počty zahraničních studentů či pracovníků v ČR a jejich
přívětivé přijetí českou společností. Dále data ukazují, že pro zahraniční studenty patří ČR
k velmi neatraktivním zemím.
Oblast rozvoje lidských zdrojů považují za potřebné upravit i jiné státy, např. Slovinsko20,
Rakousko21 nebo Izrael22.

1.2.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy

Definice problému:
V důsledku nedostatečné legislativní úpravy otevřené vědy dochází k omezení přístupu
k výsledkům výzkumu, snížení potenciálu pro využití inovací, omezení transparentnosti
a důvěryhodnosti výzkumu. Tím se snižuje efektivita a přínosy z výzkumu a vývoje pro
společnost. Dochází ke ztrátě potenciálu pro inovace a omezení možnosti dalšího výzkumu
na základě existujících poznatků. Nedostatek transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumu má
negativní dopad na jeho hodnocení a využívání v různých oblastech, včetně politických
rozhodnutí a veřejných investic.

20 Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.
21 Bundesgesetz zur Förderung der Forschung und Technologieentwicklung (Forschungs- und
Technologieförderungsgesetz – FTFG). StF: BGBl. Nr. 434/1982 (WV).
22 The Encouragement of industrial research and development law, 5744-1984.

                                                            42
Kontext:

Po řadě let hledání a rozvoje se Open Science (otevřená věda) stává normou, standardem
vědecké života 23 . Akademičtí pracovníci po celém světě se s dopady otevírání vědeckého
výzkumu a jeho výsledků setkávají v každodenní praxi. V dnešní době se již nejedná pouze
o zpřístupnění vědeckých publikací (Open Access 24 ), ale stále více také o sdílení
a znovuvyužitelnost výzkumných dat na základě principů tzv. FAIR Dat25 a dalších komponent
vědeckého procesu – od otevřených metodik, recenzního řízení, software/nástrojů až po nové
metody hodnocení vědy26. Současně je zřetelné propojení poznatků z veřejně financovaného
výzkumu i na společenskou sféru (Citizen Science). Od roku 2012 byl orgány Evropské unie
postupně přijat soubor několika souvisejících dokumentů týkajících se zpřístupnění a využití
vědeckých informací. K nim patří zejména

     Sdělení Komise "Towards better access to scientific information: Boosting the benefits
         of public investments in research" 27 a Doporučení členským státům k přístupu
         a uchovávání vědeckých informací28, která patří k výchozím dokumentům akcentujícím
         snahu opětovně využívat vědecké údaje pro další výzkum a pro inovace,

     Sdělení Komise "A Digital Single Market Strategy for Europe" 29, které zdůrazňuje
         význam šíření údajů jako katalyzátoru hospodářského růstu, inovací a digitalizace
         ve všech hospodářských odvětvích, zejména pro malé a střední podniky (a začínající
         podniky) a pro společnost jako celek,

     Sdělení European Cloud Initiative "Building a competitive data knowledge and
         economy in Europe"30 představuje racionální a široký plán vývoje evropského úložiště
         vědeckých dat (European Open Science Cloud / EOSC) jako důvěryhodné, otevřené
         prostředí pro vědeckou komunitu, využitelné pro ukládání, sdílení a opětovné použití
         vědeckých dat a výsledků,

     Směrnice 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council31, která stanovuje
         principy pro co největší opětovné využití dat veřejného výzkumného sektoru
         pro komerční i nekomerční využití všemi zájmovými skupinami za nediskriminačních
         podmínek a marginálních distribučních nákladů,

     Doporučení Komise z 25. 4. 2018 k přístupu a uchovávání vědeckých informací,32 jehož cílem
         je dále podpořit využití vědeckých informací jak přímo ve výzkumu, tak v inovacích, a tím dále
         podpořit ekonomický růst a inovace především v malých a středních podnicích,

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
         o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

23 V roce 2021 UNESCO přijalo první globální pozici k Open Science:
https://council.science/current/news/unesco-science-commissionadopts-open-science-recommendation/
24 Otevřený přístup k vědeckým publikacím v elektronické podobě a bez omezení pro jejich využití.
25 FAIR = Findability, Accessibility, Interoperability, and Reuse.
26 Např. Towards a Reform of the Research assessment system. Scoping report. European Commision, 2021-11-
26. https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/36ebb96c-50c5-11ec-91ac-
01aa75ed71a1/language-en
27 COM(2012) 401 final of 17.7.2012.
28 Commission Recommendation 2012/417/EU of 17 July 2012 on access to and preservation of scientific
information (OJ L 194, 21.7.2012, p. 39).
29 COM(2015) 192 final of 6.5.2015.
30 COM(2016) 178 final of 19.4.2016.
31 Directive 2003/98/EC of the European Parliament and of the Council of 17 November 2003 on the reuse of
public sector information (OJ L 345, 31.12.2003, p. 90)
32 COMMISSION RECOMMENDATION of 25.4.2018 on access to and preservation of scientific information,
Brussels, 25.4.2018 C(2018) 2375 final,

                                                            43
Doporučení Komise ze dne 25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich
uchovávání popisuje mimo jiné relevantní prvky politiky otevřeného přístupu. Členské státy by
měly stanovit a zavést jasné politiky (jak bude podrobně rozvedeno v národních akčních
plánech) pro:

a) šíření vědeckých publikací, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných
prostředků, a pro otevřený přístup k nim,

b) správu údajů z výzkumu, které jsou výsledkem výzkumu financovaného z veřejných
prostředků, včetně otevřeného přístupu,

c) posílení uchovávání a opakované využívání vědeckých informací (publikací, souborů dat
a ostatních výstupů výzkumu),

d) další rozvoj infrastruktur, o něž se opírá systém pro přístup k vědeckým informacím a jejich
uchovávání, sdílení a opětovné využívání a pro podporu jejich federalizace v rámci evropského
cloudu pro otevřenou vědu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru uložila výzkumným
organizacím povinnost zpřístupňovat údaje z výzkumu. Dodatečně je třeba zlepšit podmínky,
za nichž lze některé údaje z výzkumu opakovaně používat. Z tohoto důvodu by se měly
některé závazky vyplývající z této směrnice rozšířit na údaje z výzkumu, které jsou výsledkem
činností vědeckého výzkumu dotovaných veřejným financováním nebo spolufinancovaných
veřejnými a soukromými subjekty. V rámci vnitrostátních politik otevřeného přístupu by
zpřístupňování údajů z výzkumu financovaného z veřejných prostředků mělo představovat
standardní možnost. V této souvislosti by nicméně měly být náležitě zohledněny otázky týkající
se soukromí, ochrany osobních údajů, důvěrnosti, národní bezpečnosti, oprávněných
obchodních zájmů, jako jsou obchodní tajemství, a práv duševního vlastnictví třetích stran, v
souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Kromě toho se tato směrnice
nevztahuje na údaje z výzkumu, které nejsou přístupné z důvodu národní bezpečnosti, obrany
nebo veřejné bezpečnosti.

Aby se zabránilo jakékoli administrativní zátěži, měly by se závazky vyplývající z této směrnice
vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, které již výzkumní pracovníci, organizace provádějící
výzkum či organizace financující výzkum zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo
tematického archivu, a neměly by představovat další náklady na vyhledávání datových
souborů údajů či vyžadovat dodatečnou správu údajů. Členské státy mohou rozšířit
uplatňování této směrnice také na údaje z výzkumu zpřístupněné veřejnosti prostřednictvím
jiných datových infrastruktur, nežli jsou registry, prostřednictvím otevřeného přístupu
k publikacím, jako soubor přiložený k článku, odbornému článku či článku v odborném
časopisu. Jiné dokumenty než údaje z výzkumu by měly být nadále z oblasti působnosti této
směrnice vyňaty.

S opatřením 1 a implementací Směrnice 2019/1024 ze dne 20. června 2019 úzce souvisí
zákon č. 241/2022 Sb.33.

V roce 2017 vláda schválila Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím

33 Zákon č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných
prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a
inovací), ve znění pozdějších předpisů.

                                                            44
na léta 2017–2020, 34 na kterou navázal Akční plán pro implementaci Národní strategie
otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017–202035.
V Národní politice výzkumu, vývoje a inovací 2021+36 se otevřeného přístupu k vědeckým
informacím týkají

     Opatření 1 „Zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému
         VaVaI“, které je zaměřeno na potřebné změny v české legislativě týkající se výzkumu,
         vývoje a inovací,

     Opatření 8 „Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV, které jsou volně šiřitelné;
         rozvoj a zefektivnění IS VaVaI,“ upravující otevřený přístup k výsledkům a datům VaV
         a akcentující další rozvoj IS VaVaI,

     Opatření 13 „Zapojení výzkumných týmů do Horizontu Evropa, případně dalších
         programů EU, oboustranná mezinárodní mobilita a mezinárodní spolupráce
         výzkumných organizací a podniků, a podpora systémového zpřístupňování výsledků
         vědy a výzkumu,“ jehož třetí částí je systematické a trvalé zpřístupňování
         nejaktuálnějších informací o výsledcích celosvětové vědy v ČR.

1.2.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve
        výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

Definice problému:
Absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí má v praxi vážné důsledky, které představují riziko zneužití nebo
úniku citlivých informací. Toto riziko může mít závažné dopady v ekonomickém,
bezpečnostním a konkurenčním prostředí. Může dojít k ohrožení národní bezpečnosti v
případě zneužití citlivých informací nebo technologií nepřátelskými subjekty. Závažné
důsledky může mít i nedostatečné zajištění ochrany bezpečnostních zájmů státu při
zahraničních cestách výzkumných pracovníků. Dopady absence legislativního zajištění
ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí se
projevují například rizikem nevhodného transferu znalostí, omezením spolupráce a sdílení
informací s potenciálními partnery, kteří tyto „bezpečnostní otázky“ vyřešeny mají nebo
zranitelností vůči kybernetickým hrozbám. Tyto dopady mají největší vliv na výzkumné
pracovníky, výzkumný a podnikový sektor, státní sektor, vládu a v konečném důsledku i na
celou společnost.

34 Schválena usnesením vlády ze dne 14. června 2017 č. 444.
35 Schválen usnesením vlády ze dne 29. dubna 2019 č. 289.
36 Schválena usnesením vlády ze dne 20. července 2020 č. 759.

                                                            45
Kontext:

Bezpečnost znalostí se týká především nežádoucího přenosu citlivých znalostí a technologií.
Znalostní bezpečnost zahrnuje i skryté ovlivňování vzdělání a výzkumu třetími stranami.
Takové zasahování ohrožuje akademické svobody a sociální bezpečnost. Tyto hodnoty hrají
rozhodující roli i v aktivitách se zahraničními partnery.

Otevřená věda je v Evropě zaváděna a podporována s cílem zajistit, aby údaje pocházející
z veřejně financovaného vědeckého výzkumu byly přístupny všem. V některých případech
však mohou existovat legitimní důvody pro upuštění od takového zveřejnění, jako je ochrana
oprávněných zájmů původce / autora výsledku nebo ochrana bezpečnostních zájmů České
republiky. Je proto důležité, aby výzkumné organizace přistupovaly pečlivě k uzavírání dohod
o spolupráci, měly na zřeteli tyto zájmy a mohly se tak vyhnout konfliktu mezi snahou
o maximální otevřenost na jedné straně a přijímáním legitimních ochranných opatření
na straně druhé.

Etická dilemata mohou hrát roli v případě spolupráce se zeměmi, které nerespektují základní
lidská práva. Důležitá otázka se týká prevence zneužívání výsledků výzkumu za účelem
represe nebo porušování lidských práv v těchto zemích.

Třetí strany používají různé metody k získávání znalostí a technologií, které mohou být použity
pro vojenské účely nebo pro cíle, které nejsou v souladu s našimi základními hodnotami.
Příklady zahrnují centrálně řízené talentové programy, vyvíjení tlaku na krajany (nebo bývalé
krajany), kteří emigrovali, digitální špionáž a nábor jednotlivců na strategických pozicích. Jako
nástroje se také používají interinstitucionální partnerství. V takových případech akademický
partner působí jako prodloužení dané vlády.

A konečně, osoby ze třetích zemí mohou podnikat aktivity zaměřené na ovlivňování
a zasahování do výzkumné činnosti. Proto se mohou například pokoušet ovlivňovat názory
(o zemi), bránit výzkumu problematických témat nebo získávat informace o prováděném
výzkumu a vývoji a o dosud nezveřejněných výsledcích. Tyto země se snaží udržet kontrolu
prostřednictvím svých krajanů. To může vyvolat obavy zúčastněných výzkumníků a studentů,
vést k autocenzuře a narušování základních akademických hodnot.

Stávající zákon č. 130/2002 Sb. má zvláštní úpravu výzkumné činnosti pouze s ohledem
na potřeby tajných služeb. Předkladatel se však s odvoláním na jiné státy (Slovensko 37 ,
Rakousko38, Nizozemsko39) domnívá, že je v souvislosti se současným geopolitickým děním
zapotřebí obecné úpravy, která zvýší institucionální odolnost výzkumných organizací proti
nežádoucím vlivům a tím posílí ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu,
vývoje, inovací a řízení rizik.

37 Zákon č. 172/2005 Z.z., o organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja a o doplnení zákona č. 575/2001 Z.z.,
o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej štátnej správy v znení neskorších predpisov
38 Bundesrecht konsolidiert: Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungs- und Technologieförderungsgesetz,
Fassung vom 28.02.2023.
39 National knowledge security guidelines. January 2022.

                                                            46
1.2.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí

Definice problému:
V roce 2022 bylo vydáno nové Sdělení Komise: Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje
a inovací. Tím se stávající úprava § 16 zákona č. 130/2002 Sb. stala neaktuální a je zapotřebí
ji nahradit.
Další překážkou, kterou lze legislativně řešit, je zdlouhavý postup při nakládání s majetkem
výzkumných organizací. Veřejné výzkumné instituce se při nakládání s majetkem řídí
zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. V obou zákonech je zakotvena
zdlouhavá procedura, vyžadující schválení různými orgány příslušné organizace, jež transfer
znalostí značně komplikuje. Navíc je hodnota majetku, který této proceduře podléhá, v obou
úpravách stanovena rozdílně. Státní výzkumné organizace se řídí zákonem č. 219/2000 Sb.,
o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který se zaměřuje na
hmotný majetek, zejména nemovitý. Nicméně úprava pro nakládání s nehmotným movitým
majetkem, včetně práv duševního vlastnictví, v tomto zákoně chybí. Pro převod práv
duševního vlastnictví se proto používají obecná pravidla pro nakládání s majetkem. Pokud by
výzkumné organizace, které mají formu státní příspěvkové organizace, chtěly převést
patentová nebo autorská práva, musely by nejprve prohlásit tento majetek za nepotřebný.
Tento postup však není uspokojivý z hlediska podpory transferu znalostí.
Obecným problémem je také ocenění patentu, protože se jedná o velmi specifické výsledky
tvůrčí duševní činnosti, které je obtížné vyčíslit pomocí srovnávacích metod. Při jednání
o prodeji výhradní licence nelze uplatnit exaktní kritéria.
S využitím výsledků výzkumu, vývoje a inovací souvisí také ochota zaměstnanců, autorů
výsledků, vstupovat do firem s vysokým inovačním potenciálem, včetně např. nově
založených spin-off firem. Dle současné právní úpravy platí, že pokud by majoritní vlastník
takové společnosti s vysokým inovativním potenciálem chtěl některému ze svých klíčových
zaměstnanců poskytnout minoritní majetkovou účast, musí být příjem z nabytí podílu, příp.
opcí, zdaněn. V raných fázích implementace výsledku výzkumu do praxe přitom není jisté, zda
implementace výsledku v praxi bude úspěšná. Klíčový zaměstnanec tak není dostatečně
motivován, aby platil daň z nabytí podílu ve společnosti, u které jsou budoucí výnosy značně
nejisté.

                                                            47
Kontext:
Transfer znalostí je dalším důležitým prvkem v oblasti výzkumu a vývoje. Jedná se o proces
přenosu nových poznatků a technologií z výzkumu do praxe. Slabé propojení akademické
sféry s podnikovou sférou a veřejnou správou a nedostatečné zhodnocování výsledků
výzkumu je přetrvávajícím nedostatkem českého výzkumného prostoru. Je to patrné i z toho,
že koherentní data o transferu znalostí, včetně prodeje licencí, akademických spin-offů
či vstupů do tvorby veřejných politik, nejsou dostupná v potřebném rozsahu.
Studie Technologického centra Akademie věd České republiky z roku 2011 40 zaměřená
na transfer znalostí na vysokých školách a ve výzkumných organizacích uvádí:
„Přenos znalostí vytvářených výzkumnými organizacemi do aplikační (podnikové) sféry může
nabývat různých forem v závislosti na druhu poznatku, jeho oborové příslušnosti, novosti,
možnosti využití apod. Mezi nejčastější formy obecně patří:

     Prodej patentů a licencí – jedná se o prodej výlučných či nevýlučných práv k využívání
         poznatku.

     Výzkum na zakázku (smluvní výzkum) – výzkumná organizace pro subjekt aplikační
         sféry realizuje dle jeho požadavků a potřeb výzkum, na který jsou jí tímto subjektem
         poskytovány finanční prostředky.

     Společné výzkumné projekty řešené ve spolupráci se subjekty aplikační sféry – výzkumná
         organizace spolu se subjektem aplikační sféry řeší výzkumný projekt, který může být plně
         financován zdroji tohoto subjektu či spolufinancován veřejnými prostředky.

     Konzultace a poradenství – výzkumná organizace za úplatu a v souladu s tržními
         podmínkami poskytuje konzultační a poradenské služby subjektům aplikační sféry,

     Vzdělávání (celoživotní vzdělávání) – transfer znalostí formou vzdělávání může
         nabývat dvou základních podob, jednak v rámci akreditovaných studijních oborů
         a jednak formou placených kurzů celoživotního vzdělávání a přednášek.

     Horizontální mobilita – mobilita výzkumníků a studentů mezi výzkumnou a aplikační
         sférou pomáhá k odstraňování bariér mezi těmito účastníky inovačního procesu
         (změny v myšlení) a k zlepšování jejich kontaktů a rovněž k rozvoji užších vztahů
         výzkumu a vzdělání. Napomáhá i k lepšímu plnění dvojí role aplikačního sektoru:
         jako uživatele výsledků výzkumu a jako předkladatele potřeb a požadavků trhu
         na řešení výzkumných problémů.

     Publikační činnost – poznatky mohou být šířeny formou článků ve vědeckých
         časopisech či knihách.“.

40 Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR. Technologické
centrum AV ČR, Praha 2011.

                                                            48
Statistiky:

Z analýzy výsledků výzkumu a vývoje 41 je patrný přetrvávající vysoký podíl publikačních
výstupů, relativně nízký počet aplikovaných výsledků a v zahraničním srovnání nápadné
zaostávání v počtu mezinárodních patentových přihlášek.

Graf č. 15: Patentové přihlášky podané přihlašovateli z ČR podle typu přihlašovatele

1 000                                    SP VS AV PF                                               100%
  900
  800               621                                                                                               75%
  700                           577 572
  600                                                                        66%
  500    592                                                                                             73%
  400
  300                                    578 600           562                                                        50%
  200
  100                                                486         473
      0
                48    42    51                                         385   5%

          37   279   250   233                                          24              4%         25%
                                                                       112
         205    35    38    25            39    36    31    28    29    20   25%        20%
               2013  2014  2015                      134               2021
          33                             157   143    26   161   154         3%         3%         0%
         2012                             16    15   2018   16    14
                                         2016  2017        2019  2020          průměr     průměr
                                                                             2012–2016  2017–2021

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné,
státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce
mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající
do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná
společnost, nadace, občanské sdružení,

Patentová aktivita tuzemských subjektů měřena počtem podaných patentových přihlášek
má od roku 2013 až na drobné výkyvy klesající trend. V období mezi lety 2012–2021 bylo
nejvíce patentů uděleno subjektům z České republiky v roce 2016. Od tohoto roku pak počet
udělených patentů klesá. Mezi přihlašovateli, kterým byl ve sledovaném období udělen patent,
dominují podniky (skupina PF). Další významnou skupinou jsou pak vysoké školy (VS). Zbylé
dvě skupiny AV a SP mají relativně nízký podíl udělených patentů.

41 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2021.

                                                            49
Graf č. 16: Patenty udělené přihlašovatelům z ČR podle typu přihlašovatele a roku udělení

1 000                                                               SP VS AV PF                                                                                   100%
  900
  800                                                                                                                                         56%                         75%
  700                                                                                                                                                  62%
  600
  500                        231   231      273       317      385   368        318     304     319          288                              7%       7%         50%
  400                                                                                                                                         35%      29%        25%
  300                         31    25       35        51       37    39         31      47      34           17
  200                        142   160      164       212      227   178        144     134     153          135                              1%       3%         0%
  100                                                           14                       21      19           13
      0                        4     6        6         7     2016     7          5    2019    2020         2021
                            2012  2013     2014      2015           2017       2018
                                                                                                                                      průměr              průměr
                                                                                                                                   2012–2016           2017–2021

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování
AV – veřejné výzkumné instituce, které zřídila AV ČR dle zákona č. 341/2005 Sb.; VS – vysoké školy (veřejné,
státní a soukromé); SP – státní příspěvkové organizace, organizační složky státu a veřejné výzkumné instituce
mimo ústavů AV ČR a státních vysokých škol; PF – právnické a fyzické osoby, jednotlivci a instituce nespadající
do žádné z výše uvedených skupin, např. akciová společnost, společnost s ručením omezeným, obecně prospěšná
společnost, nadace, občanské sdružení,

Také dle závěrů SRIP (2022)42 je v EU srovnání patentová aktivita v České republice nízká.
Na druhou stranu aktivita v období 2002–2011 a 2012–2021 mírně vzrostla. Důležité je však
vést v patrnosti, že česká ekonomika je silně závislá na zahraničních firmách, které přihlašují
průmyslově chráněné duševní vlastnictví vyvinuté v České republice ve svých mateřských
zemích.

Graf č. 17: Patentová intenzita a BERD jako podíl HDP (2018)

                     14. 0      2.0                             EE LU
                     12. 0      1.5
                     10. 0      1.0                                               ES                                                      JP
                                0.5                                                                                           SE
                       8.0      0.0             M E M T PT
                                                                           TR
                                      0.0       LV   LT                                                                                                           KR
                                                                SK                                                                                                                                    IL
Patentová intenzita                                                      EL
                                                     CY RS HR BG PL
                                           MK
                                                     RO

                                                0.2      0.4        0.6           0.8        1.0

                     6.0                                                               FI         CH
                                                                                           DK           DE

                                                                             NL                                      AT

                     4.0                                                      FR                                          US
                                                                             EU        CN
                                                         NO         UK IS
                                                                              SI                               BE
                                                           CA
                     2.0                                    IT

                                                         IE         HU
                                                                     CZ

                     0.0                   0.5             1.0               1.5       2.0                                    2.5                 3.0  3.5                     4.0                        4.5
                           0.0

                                                                                       BERD jako % HDP                                                                              Corr: 0.887

Zdroj: SRIP (2022), vlastní zpracování dle EPO PATSTAT databáze, Eurostat a OECD | Patentová intenzita =
Patentové přihlášky na HDP (mld. PPS€)

42 Science, research and innovation performance of the EU 2022 – https://research-and-
innovation.ec.europa.eu/knowledge-publications-tools-and-data/publications/all-publications/science-
research-and-innovation-performance-eu-2022-report_en

                                                            50
Graf č. 18: Počet poskytovatelů patentových licencí a výše přijatých licenčních poplatků
(v mil. Kč)

Počet poskytovatelů patentových licencí  35

                                         30
                                                                       41

                                         25

                                         20

                                         15

                                         10

                                         5

                                         0                                 < 0,1 mil. Kč 0,1–0,99 mi l . Kč                      1–9,9 mi l . Kč           > 10 mil. Kč
                                                     bez příjmů                            2012 2017 2021

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Graf č. 19: Poskytnuté licence na patenty podle sektoru poskytovatele

                                                       Počet                               Počet platných                         Přijaté licenční                  Počet poskytovatelů
                                             poskytovatelů licencí                               licencí                         poplatky (mil.Kč)                  licencí bez poplatku

                                             Veřejné VŠ             12                                 51                        2.1                                     6
                                                                       16                                                   121  5.6                                 4
                                                                                                                                 7.1
                                                                     14                                               101                                                6
                                                                                                                                  63.1
                                             11                                                          59                       101.0           1 781.2           3
Veřejné výzkumné 12                                                                                                 93            61.5            1 814.0           3
                                                                                                                     97          18.6
       instituce                                                                                                                 9.7                       2 841.3       6
                                               13                                                             73                 21.4
                                                                                                                        108      0.0
                                             Podniky                       28                                               121  0.1                                          14
                                                                                     41                                          0.0                                                      21
                                                                                       44       30                                                                                                 26
                                                                                                  35
                                         Fyzické osoby          15                                                                                                     3
                                                            10                               19                                                                            5
                                                         5
                                                                                           11                                                                       1
                                                                 3                         13
                                             Ostatní 2                                     14                                                                          3
                                                                                                                                                                    1
                                                                 4
                                                                                                                                                                     2

                                                                                           2012 2017 2021

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Při detailním pohledu na poskytnuté licence je zřejmé, že v roce 2021 největší objem přijatých
licenčních poplatků získaly veřejné výzkumné instituce. K tak výraznému podílu veřejného
sektoru na licenčních poplatcích přispívá Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který
již několik let výrazně ovlivňuje celkové finanční ukazatele licenčních příjmů v České republice.

Ne všechny identifikované bariéry transferu znalostí jsou řešitelné legislativně. Odstranění
některých překážek je v přímé působnosti jednotlivých výzkumných organizací. Výzkumné
organizace v ČR nemají v naprosté většině stanoveny jasné dlouhodobé vize a cíle svého
rozvoje, ale i ve svém řízení upřednostňují spíše „akademickou svobodu“. Doložily
to i zkušenosti z rozhovorů se samotnými výzkumníky43, kteří většinou nedokázali popsat vizi
a cíle svého pracoviště, ke které svými aktivitami také přispívají. Naopak jejich aktivity jsou
rozhodovány často individuálně či v užším výzkumném týmu. Velká část rozhodnutí je tak
činěna ad hoc nebo ze setrvačnosti, což nutně snižuje jejich synergii a přínosy.

43 Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných institucích v ČR. Technologické
centrum AV ČR, Praha 2011.

                                                            51
1.2.14.1 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
        a transferu znalostí

Definice problému:
Problémy spojené s absencí legislativního ukotvení propagace a popularizace výzkumu,
vývoje, inovací a transferu znalostí vyplývají zejména z nedostatečné informovanosti
veřejnosti o potenciálních přínosech výzkumu a inovací. Kromě toho existuje nedostatek
finanční podpory pro výzkumné organizace, což zpomaluje transfer nových znalostí
do ekonomiky a společnosti.

Dopady absence legislativního ukotvení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí se nejvíce projevují na výzkumných pracovnících a organizacích,
podnicích a průmyslovém sektoru, veřejném sektoru a veřejnosti. Výzkumní pracovníci
a organizace mají omezené možnosti získávat finanční prostředky a podporu pro svou práci.
Podniky a průmyslový sektor mají omezený přístup k novým vědeckým poznatkům a inovacím,
což ovlivňuje jejich konkurenceschopnost. Veřejnost ztrácí příležitosti zapojit se do vědeckého
procesu a využívat výsledky výzkumu pro osobní a profesní potřeby, což má negativní dopad
na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a ekonomiky ČR.

Kontext:

Popularizace výzkumu a vývoje je součástí moderní společnosti. Je to proces, který umožňuje
šíření nových myšlenek, objevů a technologií mezi širokou veřejnost, tím pomáhá zlepšovat
kvalitu života lidí a přináší nové příležitosti pro ekonomický a společenský rozvoj. Zapojení
občanské společnosti do vědy má zásadní význam pro obohacení vědy, posílení důvěry
společnosti ve vědu, usnadnění rozvoje inovací a tvorbu politik. Je jedním z klíčových témat
v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU a je zahrnuto v rámcových programech Evropské
komise v oblasti výzkumu a inovací i v Evropském výzkumném prostoru. Popularizace vědy
v sobě zahrnuje proces sdělování informaci, zde ovšem s cílem propagovat problematiku VaV
v očích veřejnosti, vzbudit o VaV zájem a motivovat veřejnost k další aktivní participaci.
Zatímco proces medializace je prakticky výhradně jednosměrný, informace putuje od vědců
k veřejnosti, do popularizace může byt veřejnost také aktivně zapojena.

Potřebu propagace vědy lze zdůvodnit takto44:

     Identifikace, motivace a počáteční příprava těch studentů, kteří své studium směřují
         do oblasti vědy a technologií. Jde o kriticky důležitý faktor, neboť právě výzkumníci jsou
         chápáni jako klíčoví aktéři v sociálně a environmentálně udržitelném ekonomickém
         rozvoji.

     Technologický rozvoj a další možné aplikace vědeckého poznání ve společnosti
         vyžadují podporu informovaných občanů. Bez této podpory a porozumění může
         technologický rozvoj působit účelově, dlouhodobý prospěch společnosti
         je pak přehlížen.

     Změny, které vznikají stále širším využíváním nových technologií, jsou pravděpodobně
         nejpronikavějším dopadem. To vede k hlubokým změnám v tom, co je dnes nazýváno
         znalostní společnost.

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 1. prosince 2020 mimo jiné zdůraznila, že „otevřená
věda, včetně začleňování otevřeného přístupu k publikacím a výzkumným údajům, hraje
klíčovou roli při posilování dopadu, kvality, účinnosti, transparentnosti a integrity výzkumu

44 Science Education Policy-making: Eleven emerging issues. UNESCO, Paris, 2008.

                                                            52
a inovací a přibližuje vědu a společnost, přičemž zohledňuje legitimní právní předpisy,
bezpečnost a soukromí aspekty.“, a vybídla „Komisi, členské státy a zúčastněné strany,
aby podporovaly a zaváděly otevřené vědecké postupy ve svých systémech odměňování
a hodnocení pro výzkum, výzkumné pracovníky a instituce, včetně výzkumných center,
a posílily svou evropskou koordinaci.“.
Aktivita týkající se tzv. otevřené vědy významně přispívá nejen k propagaci vědy
ve společnosti a jejímu lepšímu pochopení, ale i k transferu znalostí, jak konstatovala
Evropská komise v jednom ze svých sdělení věnovaných této problematice 45: „Díky otevřené
vědě jsou systémy výzkumu a inovací účinnější a kreativnější a je posilována excelence
a důvěra společnosti ve vědu. Důvodem je to, že zpřístupňování a sdílení výsledků výzkumu
a údajů z něj získaných, zajištění jejich opětovné použitelnosti a opakovatelnosti a přístup
k výzkumným infrastrukturám poskytují základ pro vzájemnou kontrolu a kvalitu, jakož
i pro efektivitu při dalším využití výsledků výzkumu, analýzy a inovací.”.
Z výše uvedených informací vyplývá, že úzká souvislost propagace výzkumu, výsledků
výzkumu s transferem a šířením znalostí, má vliv na navazování kontaktů mezi výzkumnými
pracovišti a podniky a touto cestou i na inovace a konkurenceschopnost. I když v ČR probíhá
řada propagačních a popularizačních akcí, některé na úrovni vlády, jiné organizované
výzkumnými institucemi, není tato část činností a s nimi spojených výdajů legislativně téměř
nijak ošetřena. Výjimkou je udělování ocenění za úspěchy ve výzkumu, vývoji a inovacích,
včetně propagace nebo popularizace, které se řídí vlastním nařízením vlády.

45 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru
region: Nový EVP pro výzkum a inovace. COM(2020) 628 final, Brusel, 30.9.2020.

                                                            53
1.3 Popis existujícího právního stavu

Do roku 1989 byl systém řízení výzkumu, vývoje a inovací založen na modelu centrálního řízení
a plánování, po roce 1989 se celý systém uvolnil. První právní úpravu oblasti výzkumu a vývoje
po roce 1989 přinesl zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře vědecké činnosti a vývoje
technologií. Tímto zákonem byla stanovena základní pravidla pro poskytování státních prostředků
pro výzkum a vývoj. Kromě toho byla zřízena Rada vlády České republiky pro vědeckou činnost
a vývoj technologií a Grantová agentura České republiky. K zákonu byl vydán v roce 2001
prováděcí předpis, nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu
a vývoje a předání údajů do centrální evidence projektů financovaných ze státního rozpočtu.

Tato právní úprava se ukázala jako nedostatečná zejména pro absenci pravidel pro přípravu
návrhu výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj, pro absenci pravidel pro poskytování
institucionální podpory, chyběla povinnost provádět kontrolu užití poskytnutých finančních
prostředků, pravidla pro veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a absenci práv a povinností
spojených s předáváním údajů do informačního systému výzkumu a vývoje, který postupně
vznikal od poloviny devadesátých let dvacátého století. Tyto problémy vyřešila zcela nová právní
úprava (zákon č. 130/2002 Sb. a jeho prováděcí předpisy).

Současný systém veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace byl zaveden zákonem
č. 130/2002 Sb., který nabyl účinnosti k 1. červenci 2002, a nahradil tak do té doby platný
zákon č. 300/1992 Sb.

K zákonu č. 130/2002 Sb. bylo postupně vydáno pět prováděcích předpisů, které upravovaly
podrobněji postup pro poskytování účelové a institucionální podpory, vedení informačního
systému výzkumu a vývoje a podmínky pro ocenění mimořádných výsledků výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací a ocenění propagace či popularizace výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací:

   1. nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
        prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji – zrušeno zákonem
        č. 110/2009 Sb.,

   2. nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných
        prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů – zrušeno zákonem č. 110/2009 Sb.,

   3. nařízení vlády č. 267/2002 Sb., o informačním systému výzkumu a vývoje – nahrazeno
        nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního
        vývoje a inovací,

   4. nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu,
        experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů,

   5. nařízení vlády č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu výzkumných organizací
        a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí.

Dosud byl zákon č. 130/2002 Sb. třiadvacetkrát novelizován, ale 22 novelami (u novely č.
194/2016 Sb. dvě ustanovení nabyla účinnosti později než ostatní):

   1. zákonem č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
         o veřejných zakázkách,

   2. zákonem č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
         a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje,

   3. zákonem č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona
         o veřejných výzkumných institucích,

                                                            54
4. zákonem č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti se změnou zákona o ochraně
     utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,

5. zákonem č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
     a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů,

6. zákonem č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních
     systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
     předpisů, a další související zákony,

7. zákonem č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu
     a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon
     o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů,

8. zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku
     a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé
     zákony v souvislosti s jeho přijetím,

9. zákonem č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů,
     ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

10. zákonem č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu
     a vývoje z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění
     pozdějších předpisů, a další související zákony, (úplné znění zákona č. 130/2002 Sb.
     bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod č. 211/2009 Sb.),

11. zákonem č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona
     o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,

12. zákonem č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
     experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
     souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
     ve znění pozdějších předpisů,

13. zákonem č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
     experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
     souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
     ve znění pozdějších předpisů,

 14. zákonem č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
     zákona o zadávání veřejných zakázek,

 15. zákonem č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
     experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
     souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
     ve znění pozdějších předpisů,

 16. zákonem č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
     zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999
     Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
     č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
     a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

 17. zákonem č. 146/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
     experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
     souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
     ve znění pozdějších předpisů,

                                                        55
    18. zákonem č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
         pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
         pozdějších předpisů, a další související zákony,

    19. zákonem č. 277/2019, Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím
         zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,

    20. zákonem č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu,
         experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých
         souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací),
         ve znění pozdějších předpisů,

    21. zákonem č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových
         pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění
         pozdějších předpisů, a další související zákony,

    22. zákonem č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
         přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu
         na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002
         Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků
         a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu,
         experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s přijetím zákona č. 110/2009 Sb. byly také zrušeny dva prováděcí předpisy
(nařízení vlády č. 461/2002 Sb. a č. 462/2002 Sb.) a část jejich obsahu byla převedena
do samotného zákona. Bylo rovněž nutné přizpůsobit terminologii v té době užívaným pojmům
podle evropské terminologie.

Novelou provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., byly do zákona zavedeny také pojmy týkající
se inovací, ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování podpory
inovacím nadále neobsahuje.

To je jedna z hlavních legislativních překážek pro podporu inovačních procesů a transferu
výsledků. Prioritou České republiky a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit
k systematickému zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací
a budováním předpokladů ke zvyšování soukromých výdajů na výzkum, vývoj, inovace
a transfer znalostí. Přitom evropské předpisy, na které se tato velká novela odvolávala,
již o inovacích pojednávaly.

K vydání nových evropských předpisů46 došlo v roce 2014. Předcházející změna z roku 2008
byla hlavním důvodem pro zásadní novelu zákona č. 130/2002 Sb. (zákonem č. 110/2009 Sb.,
úplné znění zákon č. 211/2009 Sb.). Na jedné straně byla tato změna podceňována, na druhé
straně byla dramatizována (co do důsledků).

Některé z uvedených problémů se snažil řešit návrh novely zákona, který v roce 2013
iniciovala Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ten vláda schválila a předložila Poslanecké
sněmovně jako sněmovní tisk č. 1043/0. Vzhledem k předčasným volbám bylo projednávání
ukončeno.

46 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy
  prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úřední věstník EU č. L 187, 26. 6. 2014);
  Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. 6. 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy
  o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských
  oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úřední věstník EU č. L 193, 17. 7. 2014); Rámec pro státní podporu
  výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (Úřední věstník EU č. C 198, 27. 6. 2014)

                                                            56
Další pokus o změnu zákona č. 130/2002 Sb. byl učiněn v roce 2016, kdy vláda schválila věcný
záměr nového zákona. Příprava paragrafovaného znění návrhu zákona se naplno rozběhla
až počátkem roku 2017. Materiál byl předložen vládě, ale vzhledem ke konci funkčního období
vlády byl legislativní proces rovněž ukončen, aniž bylo dosaženo cíle.

V roce 2019 byla vládou schválena malá technická novela zákona č. 130/2002 Sb.,
která souvisela především se změnou hodnocení výzkumných organizací. Novela, vyhlášená
dne 26. února 2020 ve Sbírce zákonů v částce 22 jako zákon č. 50/2020 Sb., nedala prostor
pro důkladnější změnu zohledňující potřeby uvedené výše, neboť se soustředila pouze
na 4 oblasti, z nichž klíčovou byla změna § 7 odst. 7 zákona. Pro plnou implementaci Metodiky
2017+ byla tato změna nezbytná. Zpracovatel novely, poskytovatelé a reprezentace institucí
zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí se proto dohodli,
že témata, která bylo nutné z důvodu omezeného rozsahu a úzkého zaměření malé technické
novely ponechat stranou, budou zahrnuta do diskuse o přípravě velké novely nebo nové právní
úpravy oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

Na konci roku 2020 byla vládou předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu České
republiky novela zákona č. 130/2002 Sb. většího rozsahu (sněmovní tisk č. 1118/0), která se
mimo jiné týkala i podpory inovací. Vzhledem k nutnosti řešit přednostně opatření spojená
s epidemií SARS-Cov-2 a jejího dopadu na českou ekonomiku nebyla novela do konce
funkčního období Poslanecké sněmovny projednána.

Dosud nebyly zohledněny ani judikáty Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs
58/2005-90, ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56, ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90,
případně ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015-34. Rovněž je nutné vypořádat se se závěrečným
stanoviskem veřejné ochránkyně práv ze dne 9. 12. 2019 ve věci poskytování grantů na podporu
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

1.3.1 Přehled právních předpisů, k nimž se návrh váže

     zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
         republiky, ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon
         o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách
         a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
         předpisů,

     zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně
         zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona
         č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České
         republiky, ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
         zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů,

     zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

                                                            57
    (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů,

 zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
    a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších
    předpisů,

 zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního
    tajemství, ve znění zákona č. 286/2018 Sb.,

 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
    ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých
    dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon
    o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

 zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů,

 zákony, kterými byl zákon č.130/2002 Sb. postupně novelizován,

 nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje
    a inovací,

 nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu,
    experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů,

 nařízení vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, ve znění nařízení vlády č. 62/2022
    Sb.,

 nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších
    předpisů,

 vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 402/2022 Sb.,

 vyhláška č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním
    rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním
    vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb.,

 vyhláška č. 419/2001 Sb., o předkládání údajů pro vypracování návrhu státního
                                                       58
       závěrečného účtu, ve znění pozdějších předpisů,

 vyhláška č. 162/2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, ve znění pozdějších
    předpisů,

 vyhláška č. 286/2007 Sb., o centrální evidenci dotací, ve znění vyhlášky č. 107/2011 Sb.

1.3.2  Právní předpisy EU
    
       nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články
       107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,
       konsolidované znění z 1. 7. 2023

 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články
    107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory
    v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním
    trhem,

 nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí
    pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,

 nařízení Rady (EU) 2015/1588 ze dne 13. července 2015 o použití článků 107 a 108
    Smlouvy o fungování Evropské unie na určité kategorie horizontální státní podpory,

 nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108
    Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis,

 nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108
    Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství,

 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108
    Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu
    a akvakultury,

 nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108
    Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům
    poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu,

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013
    o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle
    Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006,

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013
    o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském
    sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova
    a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu
    pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském
    námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006,

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013
    o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006,

 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021
    o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální
    fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní,
    rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový,
    migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu
    správy hranic a vízové politiky,

                                                       59
     nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým
         se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013,

     nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021
         o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti,

     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým
         se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla
         pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013,

     nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství
         pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC),

     nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července
         2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU)
         č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU)
         č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí
         č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.

     směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
         o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

1.3.3 Ostatní

Oblasti výzkumných institucí se dále týká

     směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016
         o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu,
         studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích
         projektů a činnosti au-pair.

Z oblasti ochrany osobních údajů je pak relevantní

     nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
         o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
         těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh se rovněž dotýká úpravy zadávání veřejných zakázek, která je v právu EU upravena mj.
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných
zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.

Z pramenů práva „soft law“ jsou ve vztahu k návrhu významná zejména:

     Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01),

     Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01),
         který nahradil stávající Rámec pro výzkum, vývoj a inovace (2014/C 198/01),

     Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování
         Evropské unie (2016/C 262/01),

     Sdělení Komise - Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit
         realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem (2014/C
         188/02).

     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému
         a sociálnímu výboru a Výboru region: Nový EVP pro výzkum a inovace. COM(2020)
         628 final, Brusel, 30. 9. 2020.

                                                            60
1.3.4 Popis právního stavu k definovaným problémům
1.3.4.1 Chybějící nástroje podpory inovací

Novelou, provedenou zákonem č. 110/2009 Sb., byly do zákona zavedeny pojmy týkající se
inovací, ale zákon sám žádnou právní úpravu postupu a podmínek pro poskytování různých forem
podpory inovacím nadále neobsahuje.

Kromě vymezení pojmu „inovace“ v § 2 odst. 1 písm. c) se již zákon problematikou inovací
nezabývá. Chybí bližší podmínky, zásady, procesní pravidla a kritéria jejich podpory, včetně
vymezení způsobilých nákladů. Stávající právní úprava umožňuje pro podporu výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí použít jen dotace, což zejména pro inovace není ve většině případů
zcela vhodný a efektivní způsob podpory. Ostatní kategorie podpory, které byly zavedeny nebo
nově výrazně upraveny v GBER, platný zákon vůbec neupravuje, což je jeho zásadní nedostatek.
Zákon č. 130/2002 Sb. neumožňuje ani použít nástroje, které připouštějí pro využití prostředků
státního rozpočtu zákon č. 218/2000 Sb. a zákon č. 47/2002 Sb., o malém a středním podnikání.

V souvislosti se zavedením nových nástrojů na podporu inovací je třeba upravit procesy výběru
návrhů projektů, hodnocení a rozhodování, stejně jako neměnnost lhůt, dosud univerzálně
platných pro všechny situace. Základní procesní částí je hlava V. a v ní především § 21, který
upravuje veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích a nepřipouští žádné varianty postupu.
Nezohledňuje např. potřebu rychlosti jejího poskytování vzhledem k blízkosti trhu, což je důležité
pro podporu inovací (ale i aplikovaného výzkumu). To s sebou nese i objem nákladů
na zhodnocení návrhů projektů. To jsou hlavní legislativní překážky pro podporu inovačních
procesů a transferu výsledků.

Prioritou ČR a EU je využívání vědeckých a výzkumných aktivit k systematickému zvyšování
konkurenceschopnosti prostřednictvím tvorby inovací a budováním předpokladů ke zvyšování
soukromých výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Přitom evropské předpisy,
na které se tato velká novela odvolávala, již o inovacích pojednávaly.

1.3.4.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů

Vysokým školám povinnost vypracovat strategický záměr ukládá zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

Veřejným výzkumným institucím zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,
nestanovuje povinnost mít dlouhodobý záměr přímo, ale pouze v souvislosti s povinnostmi rady
instituce, která „rozhoduje o koncepci (jejího) rozvoje“.

Vzhledem k tomu, že koncepční dokumenty výzkumných organizací jsou podkladem pro jejich
hodnocení a pro poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý rozvoj výzkumných organizací,
mělo by dojít k jejich strategickému provázání s koncepcí poskytovatele (mimo vysoké školy, viz
vysokoškolský zákon).

Přípravu koncepce výzkumu, vývoje a inovací ukládá poskytovatelům ustanovení § 34 odst. 1
písm. a) zákona č. 130/2002 Sb. Podle § 33 odst. 2 písm. b) téhož zákona za koncepci podpory
velkých výzkumných infrastruktur odpovídá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Tato ustanovení jsou však s ohledem na praxi nedostatečná.

1.3.4.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
        a transfer znalostí

Členění výdajů na výzkum, vývoj a inovace je upraveno zákonem č. 130/2002 Sb. Závaznými
ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou podle § 6 uvedeného zákona výdaje na výzkum,
vývoj a inovace celkem, z toho institucionální podpora celkem a účelová podpora celkem.

V § 6 odst. 2 jsou uvedeny další závazné ukazatele. Jsou uváděny pouze v případech

                                                            61
těch rozpočtových kapitol, kdy to připadá z věcných důvodů v úvahu.

Věcný obsah závazných ukazatelů je uveden v § 3 a 4.

Zákon č. 130/2002 Sb. striktně rozlišuje pouze účelové a institucionální financování. Toto historicky
vzniklé vymezení předmětu podpory v § 3 a 4 však neodpovídá skutečné věcné podstatě
přidělované podpory, což ukázala i dlouhodobá praxe. Z tohoto důvodu se navrhuje změna
a vytvoření dalšího závazného ukazatele – systémové podpory.

1.3.4.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a
        nedostatečné hodnocení programů účelové podpory

Proces rozdělování prostředků účelové podpory je založen na provedení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji a inovacích nebo na vyhlášení veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích.
Tato podmínka je stanovena v § 7 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb.

Veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích provádí poskytovatel podle § 17 až 21 zákona
č. 130/2002 Sb. Základním podkladem pro provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích je příprava a schválení programu podle § 5 zákona č. 130/2002 Sb.

Lhůty pro poskytování účelové podpory jsou stanoveny v § 10 zákona č. 130/2002 Sb.

Kromě poskytování účelové podpory na základě provedené veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji
a inovacích umožňuje zákon č. 130/2002 Sb. využít také veřejnou zakázku ve výzkumu, vývoji
a inovacích, jejích definice je uvedena v § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 130/2002 Sb. V tomto případě
se postupuje stejně jako v případech jiných veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb.

Dotace, mezi které náleží i účelová podpora (§ 4 odst. 1), lze poskytovat také podle rozpočtových
pravidel (§ 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb.). Pro poskytování podpory ve výzkumu, vývoji
a inovacích podle zákona 130/2002 Sb. se tento postup nepoužívá, neboť zákon č. 130/2002 Sb.
obsahuje speciální úpravu používanou právě v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Jestliže výzkumné organizace podléhají pravidelnému hodnocení, které je podmínkou
pro poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací,
účelová podpora, resp. programy účelové podpory a jejich dopady nejsou zákonem upraveny
vůbec a postupuje se podle usnesení vlády ze dne 13. května 2015 č. 351, kterým vláda
schválila Základní principy přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů
výzkumu, vývoje a inovací.

Stávající právní úprava kodifikuje pouze postup při předkládání návrhu programu a jeho náležitosti
nebo při změnách programu. Hodnocení programů je ponecháno na úrovni usnesení vlády,
a to jen dílčím způsobem (hodnocení ukončených programů na základě kvantitativních kritérií,
zejm. jejich výsledků). Situace, kdy jsou postupem uvedeným v zákoně hodnoceny jednotlivé
projekty, ale už nejsou hodnoceny programy, jejichž cíle mají projekty naplňovat, přispívá zejména
v oblasti aplikovaného výzkumu k jeho roztříštěnosti a k malé provázanosti konkrétních
podporovaných aktivit (projektů apod.) na koncepční a strategické dokumenty.

Je třeba směřovat k uložení povinností hodnocení provádět, ale současně připustit, že hodnocení
programů musí odpovídat zaměření a cílům stanoveným při jejich schválení. Bylo by krajně
nevhodné zákonem stanovit jednotný postup a ukazatele pro hodnocení programů aplikovaného
výzkumu, základního výzkumu i pro inovace.

1.3.4.5 Absence přenositelnosti projektů

Problematika přenositelnosti projektů není dosud upravena. Je však nutné mít na zřeteli,
že přenositelnost projektu může být dávána do souvislosti s pravidly veřejné soutěže ve výzkumu,
vývoji a inovacích, tedy s procesem podle § 21 zákona č. 130/2002 Sb., ve kterém byl vybrán daný
návrh projektu s určitými parametry. Smlouva o poskytnutí podpory je uzavírána s příjemcem

                                                            62
a stejně tak rozhodnutí o poskytnutí podpory je vydáváno ve prospěch příjemce, bez zvláštní
právní úpravy umožňující přenositelnost je proto tento dotační právní vztah z povahy věci
nepřenositelný.

Navíc kvalita uchazeče byla nebo mohla být součástí hodnocení návrhu a mohlo by hrozit obejití
výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, případně by mohlo jít o nepovolenou
podporu, pokud by nový příjemce nebyl způsobilý z hlediska pravidel veřejné podpory 47.

Dle dosavadní právní úpravy v zákoně se smlouva o poskytnutí podpory řídí ustanoveními
občanského zákoníku, nestanoví-li zákon č. 130/2002 Sb. jinak. Původně tento zákon odkazoval
na obchodní zákoník. Ohledně soukromoprávní či veřejnoprávní povahy těchto smluv dlouho
panoval nejednotný výklad.

Judikatura posledních let však řadí smlouvy o poskytnutí podpory do kategorie veřejnoprávních
smluv podle správního řádu. Ustanovení správního řádu upravující veřejnoprávní smlouvy v § 170
explicitně vylučuje užití některých ustanovení občanského zákoníku, konkrétně ustanovení
o neplatnosti právních jednání a relativní neúčinnosti, ustanovení o odstoupení od smlouvy
a odstupném, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele, nejde-li o právní nástupnictví,
ustanovení o postoupení smlouvy a o poukázce a ustanovení o započtení. Vyloučení možnosti
změny v osobě dlužníka nebo věřitele by představovala překážku v možnosti změnit příjemce na
základě postoupení smlouvy o poskytnutí podpory. Samotné ustanovení umožňující
přenositelnost grantového projektu přímo v zákoně chybí.

1.3.4.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro
        administraci účelové podpory

Zákonem jsou v současné době upraveny procesy týkající se vyhlášení veřejné soutěže
ve výzkumu, vývoji inovací, prokazování způsobilosti uchazeče až po přijímání a hodnocení
návrhů projektů, neobsahuje však již ustanovení ukládající poskytovatelům a státní správě
ve výzkumu, vývoji a inovacích obecně povinnost získávat si informace z vlastních, veřejnou
správou provozovaných a veřejně přístupných informačních systémů veřejné správy. Zároveň je
třeba reagovat na novou úpravu vyplývající ze zákona o právu na digitální služby.

Prokazování způsobilosti je upraveno v § 18 zákona č. 130/2002 Sb. V odstavci 7 je zakotveno
zjednodušené prokazování pro ty uchazeče, u kterých jsou “pro výkon funkce statutárního orgánu
nebo jeho člena stanoveny jiným právním předpisem27a obdobné podmínky jako podmínky
způsobilosti uvedené v odstavci 2 písm. e) a f).”. V § 18 je rovněž upravena možnost využití
elektronických výpisů z rejstříků.

Otázka sjednocení administrativy není zákonem řešena. Vláda se pokusila sjednotit dokumentaci
pouze usnesením ze dne 29. září 2005 č. 1260. Zákon č. 130/2002 Sb. se sjednocením
administrativy nezabývá.

1.3.4.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
        inovacích a transferu znalostí

Podle současného znění zákona č. 130/2002 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odpovídá za mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Základ právní úpravy je uveden v § 33
zákona č. 130/2002 Sb., kterým se “mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji,
včetně jednání s orgány a institucemi Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie

47 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým je v souladu s články 107 a 108 Smlouvy
prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Nařízení Komise ze dne 25. června 2014,
kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory
v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem.

                                                            63
s působností pro výzkum a vývoj a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské
unie” svěřuje Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

V oblasti působnosti mohou dle zákona spolupracovat „s obdobnými zahraničními agenturami”
také Grantová agentura České republiky (§ 36) a Technologická agentura České republiky (§ 36a).

Jak se konstatuje v předcházející části dokumentu, soustředění mezinárodní spolupráce
ve výzkumu, vývoji a inovacích pouze do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
s sebou nese značná omezení pro mezinárodní spolupráci ostatních poskytovatelů se svými
zahraničními partnery. Není však již umožněno, aby v souladu se svým odborným zaměřením
mohla takovou působnost vykonávat i jiná ministerstva, z jejichž rozpočtových kapitol se podporuje
výzkum, vývoj, inovace či transfer znalostí.

S úpravou působností souvisí také úprava oprávnění poskytovat na mezinárodní spolupráci
ve výzkumu, vývoji a inovacích příslušné finanční prostředky a je opět vyhrazena především
Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (§ 4 odst. 1 písm. e) a odst. 2 písm. b). Výslovné
oprávnění financovat projekty mezinárodní spolupráce z rozpočtových kapitol Grantové agentury
České republiky a Technologické agentury České republiky ve stávajícím zákoně chybí a je nutno
postupovat pouze podle § 36 a 36a.

Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci je podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona také jeden
z tzv. dalších závazných ukazatelů.

1.3.4.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory

Rozhodnutí a právní závěry týkající se absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory:

    a) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90

„Z výše řečeného je zjevné, že by bylo zcela proti smyslu poskytování dotací podřazovat je
režimu občanskoprávnímu, jak alternativně navrhuje stěžovatel. Zatímco v občanskoprávních
vztazích jsou jejich účastníci v zásadně rovném postavení, při poskytování dotací ze státního
rozpočtu je zachováno vrchnostenské postavení poskytovatele dotace. Z tohoto jeho
postavení (na rozdíl od postavení účastníka občanskoprávních vztahů) plyne, že může
autoritativně rozhodovat o podmínkách poskytnutí dotace, které jsou předmětem jednání mezi
ním a příjemcem dotace pouze v té míře, jak stanoví zákon, či – v těchto zákonných limitech
– jak stanoví sám poskytovatel dotace. Záleží pak na příjemci dotace, zda tyto podmínky
akceptuje. Samotným smyslem aktu přijetí dotace totiž je, že příjemce přijímá určité dobrodiní
ze strany státu a jakousi protivahou tohoto dobrodiní není – jako je tomu ve vztazích
občanskoprávních, či obecněji soukromoprávních – jeho protiplnění ve prospěch
poskytovatele dotace, ale právě akceptace podmínek, za nichž je dotace přijímána.“

    b) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56

„Je nepochybné, že odstoupením ze strany fondu došlo ke zrušení smlouvy o poskytnutí
dotace a smluvní strany byly povinny si vrátit poskytnutá plnění. Stěžovatel tak byl povinen
poskytnutou dotaci vrátit. Jednalo-li by se o běžnou soukromoprávní smlouvu, např. smlouvu
darovací, byl by obdarovaný povinen dárci vrátit dar, a pokud by tak dárce neučinil, byl by
obdarovaný oprávněn dárce žalovat v občanskoprávním řízení. V tom lze stěžovateli
přisvědčit. V daném případě se však nejedná o takovou soukromoprávní smlouvu, nýbrž
o smlouvu o poskytnutí dotace ze státních prostředků, která je svým charakterem smlouvou
veřejnoprávní. K výkladu veřejnoprávních smluv srovnej rozsudek Nejvyššího správního
soudu ze dne 19. 9. 2007, sp. zn. 2 Afs 173/2006. Režim takové smlouvy je ovládán předpisy
práva veřejného, občanského zákoníku, tak jako v tomto případě, lze užít jen pro otázky
ve smlouvě neupravené jinak. Přitom ovšem není na vůli smluvních stran, které otázky
ponechají v režimu občanského zákoníku, mohou tak totiž učinit jen ohledně otázek, pro které

                                                            64
veřejnoprávní předpis nestanoví závazné podmínky. Smlouva o poskytnutí dotace totiž
vychází z rozpočtových pravidel, jimiž je její obsah vymezen a od nichž se volním projevem
stran nelze odchýlit. Ustanovení § 17 rozpočtových pravidel předpokládá uzavírání dohod
o poskytnutí dotace mezi poskytovatelem a žadatelem s poukazem na zvláštní předpis.“

    c) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90

„Nejvyšší správní soud proto nemá pochyb o tom, že právní vztah týkající se poskytnutí
účelové dotace na financování výdajů spojených s volbami má povahu veřejnoprávního vztahu
(srov. usnesení zvláštního senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 7.
5. 2010, čj. Konf 14/2010-8, č. 2115/2010 Sb. NSS). … Aby však bylo možné ustanovení
správního řádu, včetně částí druhé a třetí upravujících správní řízení, použít, musí být splněny
tři základní podmínky vyplývající z § 1 a § 9 správního řádu: musí se jednat (1.) o postup
správního orgánu (2.) v oblasti veřejné správy, (3.) jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se
v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo
jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá (srov.
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2010, čj. 2 As 52/2010-59,
č. 2133/2010 Sb. NSS). O splnění prvé a druhé podmínky zde není pochyb, neboť žalovaný
ve vztahu ke stěžovateli vystupuje jako orgán vykonávající v přenesené působnosti činnost
státní správy, přičemž se jedná o veřejnoprávní (vrchnostenský) vztah. Stejně tak je naplněna
i podmínka třetí. Jak již bylo uvedeno, stěžovatel má nárok na úhradu výdajů, které důvodně
vynaložil ze svého rozpočtu v souvislosti s volbami. Odepřel-li tedy žalovaný poskytnout dotaci
v požadované výši, rozhodl tím z materiálního hlediska o stěžovatelově nároku. Podmínky pro
použití správního řádu jsou v daném případě tedy splněny.“

Dále lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As
216/2015-34, ve kterém dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že i dle stávající právní úpravy
Technologická agentura ČR při vedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích vystupuje
v pozici orgánu moci výkonné, který rozhoduje o právech a povinnostech fyzických
a právnických osob a toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy. Rozhodnutí
Technologické agentury ČR o nepostoupení do druhého stupně veřejné soutěže je tedy úkonem,
který se dotýká veřejných subjektivních práv účastníků veřejné soutěže, respektive jejich právní
sféry, a je proto přezkoumatelné ve správním soudnictví, konkrétně v režimu řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s.

Dle stávající právní úpravy by se tedy veřejná soutěž ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí, jakož i smlouva o poskytnutí podpory, měly řídit občanským zákoníkem, a přitom
v rámci procesu výběru projektů by měla být vydávána rozhodnutí správního orgánu
přezkoumatelná ve správním soudnictví.

Na nejednoznačnost a aplikační problémy související se stávající právní úpravou upozornila
i veřejná ochránkyně práv ve svém Závěrečném stanovisku s návrhem opatření k nápravě
ve věci poskytování grantů na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne
9. 12. 2019 (dále též jen jako „Závěrečné stanovisko“). V tomto Závěrečném stanovisku, které
bylo adresováno Grantové agentuře České republiky, Veřejná ochránkyně práv navrhla
následující doporučení ke změně právní úpravy:

„Agentuře tak navrhuji, aby předložila Úřadu vlády jako gestorovi zákona o podpoře výzkumu
návrh změny zákona o podpoře výzkumu, v níž by:

(A) v § 9 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu vynechal odkaz na občanský zákoník. Poté,
co agentura zváží, zda je nutná aplikace (některých) ustanovení občanského zákoníku, která
jsou vyloučena v § 170 správního řádu, navrhuji do tohoto ustanovení uvést, i která ustanovení

                                                            65
občanského zákoníku se uplatní na smlouvy o poskytnutí grantu.

(B) v § 21 odst. 11 a 22 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu vynechal obecné vyloučení
správního řádu a přímo zakotvil, o jaký postup podle správního řádu se jedná (zda jde
o správní řízení, či naopak II. a III. část správního řádu je vyloučena).

(C) v § 14 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu vynechal odkaz na občanský zákoník, naopak
by zde výslovně stanovil, kdo je nadřízeným orgánem příslušným pro řešení sporů z těchto
veřejnoprávních smluv.

(D) v zákoně o podpoře výzkumu výslovně stanovil, kdo je nadřízeným orgánem příslušným
pro řešení stížností proti stížnosti (dle § 175 odst. 7 správního řádu).

Agentuře navrhuji i zvážit, zda (s ohledem na potřeby praxe) v zákoně o podpoře výzkumu
ponechat v § 17 odkaz na občanský zákoník, či zda není vhodnější do zákona o podpoře
výzkumu doplnit výslovně potřebnou úpravu či pouze upravit odklony od řízení o výběru
žádostí upraveného ve správním řádu (v případě nutné změny zákona o podpoře výzkumu
navrhuji i předložit odpovídající návrh jeho změny).“

Návazně na vysvětlení v části 1.2.8 lze uvést, že zákon č. 130/2002 Sb. v § 21 vylučuje použití
správního řádu pro rozhodování ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích:

„11) Na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád“.

Jak bylo dříve uvedeno, Nejvyšší správní soud se k tomuto pravidlu vyjádřil v rozsudku ze dne 21.
7. 2005, č.j. 2 Afs 58/2005-90, dále v rozsudku ze dne 20. 9. 2007, čj. 2 Afs 58/2007-56
a v rozsudku ze dne 29. 11. 2012, čj. 5 Ans 7/2011-90.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, uvádí pro podobnou situaci (řízení o poskytnutí
dotace nebo návratné finanční výpomoci) v § 14q následující:

„(1) V řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37
odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146
správního řádu.

(2) Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení
se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a)
správního řádu.“

Také v posledním návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb. (sněmovní tisk č. 1118/0) byla navržena
úprava vztahu ke správnímu řádu při rozhodování o poskytnutí podpory:

„(1) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích
ustanovení části první a páté správního řádu. Ustanovení § 163 odst. 4 správního řádu
se nepoužije. Přiměřené použití ustanovení § 37 odst. 3, § 41 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst.
4 písm. b) až d) a hlavy VIII až X části druhé správního řádu je vyloučeno.“.

V souladu s výše citovanou rozhodovací praxí správních soudů je proto nezbytné zavést
pro poskytování podpor výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí veřejnoprávní režim.
S ohledem na skutečnost, že tento režim je již rámcově upraven v rozpočtových pravidlech,
lze tuto obecnou úpravu vztáhnout i na poskytování podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí s tím, že speciální úprava upraví pouze případné odchylky a specifika vztahující
se k problematice výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

                                                            66
1.3.4.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky
        a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům
        vykonávajícím státní správu

Postavení Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky (§ 36)
je zcela nezávislé. Byly zřízeny zákonem 130/2002 Sb. a nepodléhají žádnému ústřednímu
správnímu úřadu. Předsednictvo Grantové agentury České republiky je jmenováno vládou
na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Toto postavení činí z Grantové agentury České
republiky zcela nezávislou instituci. Prakticky obdobné postavení má Technologická agentura
České republiky. Ustanovení týkající se Technologické agentury České republiky jsou prakticky
identická a vznikla jednoduchou implementací modelu Grantové agentury České republiky.

Na příkladech z jiných zemí lze prokázat, že takto identická úprava dvou agentur s rozdílným
posláním je neobvyklá. Lze dohledat např. rakouské zákony nebo slovinský zákon, kterými jsou
řízeny obdobné agentury. Jejich porovnáním lze zjistit, že jsou mnohem více přizpůsobeny účelu,
pro který se agentury zřizují48.

1.3.4.10 Absence legislativního ukotvení zásady etiky a vědecké integrity ve
        výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

Zásady etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a zásady integrity výzkumné práce
nejsou upraveny dostatečně.

Částečná úprava je spojena s výzkumem na lidských embryonálních kmenových buňkách. Zákon
č. 227/2006 Sb. upravuje podmínky, za kterých může být prováděn v České republice výzkum
na lidských embryonálních kmenových buňkách.

Obecné zásady vědecké integrity výzkumné práce, jako např. ochrana proti falšování,
pozměňování nebo plagiátorství údajů nebo výsledků výzkumu, ničení výzkumných dat nebo
materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení a další skutečnosti související s etikou,
vědeckou integritou a dobrou vědeckou praxí upraveny nejsou.

1.3.4.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu
        a rozvoje kariéry výzkumných pracovníků

Obecné zásady péče o zaměstnance jsou součástí právních předpisů upravujících pracovní
nebo služební poměr. Mimo tento obecný rámec neexistuje žádná právní úprava.

1.3.4.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy

Oproti vyspělým zemím v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které prosazují otevřený přístup
k vědeckým informacím, ČR dosud tuto oblast v zákoně č. 130/2002 Sb. nezakotvila. Vláda svým
usnesením č. 289 ze dne 29. dubna 2019 schválila Akční plán pro implementaci Národní strategie
otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017-2020 a tím novou úpravu této
problematiky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019
o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru uložila výzkumným
organizacím povinnost zpřístupňovat údaje z výzkumu. Povinnost je odůvodněna takto:

„Objem vytvářených údajů z výzkumu exponenciálně roste a má potenciál pro opakované
použití mimo vědeckou obec. Aby bylo možné reagovat na rostoucí společenské výzvy

48 Bundesrecht konsolidiert: Gesamte Rechtsvorschrift für Forschungs- und Technologieförderungsgesetz,
 Fassung vom 28.02.2023.

Bundesgesetz, mit dem die Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mit beschränkter Haftung
 errichtet wird (Österreichische Forschungsförderungsgesellschaft mbH-Errichtungsgesetz – FFG-G).

Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.

                                                            67
účinným a komplexním způsobem, je zásadní a naléhavé, aby bylo možné mít přístup
k údajům z různých zdrojů, jakož i napříč jednotlivými odvětvími a obory, a tyto údaje
kombinovat a opakovaně používat. Údaje z výzkumu zahrnují statistiky, výsledky pokusů,
měření, pozorování vyplývající z práce v terénu, výsledky průzkumů, jakož i zvukové
a obrazové záznamy z pohovorů. Obsahují též metadata, specifikace a jiné digitální objekty.
Údaje z výzkumu se liší od vědeckých článků, které přinášejí zprávy o zjištěních, jež jsou
výsledkem vědeckého výzkumu, a tato zjištění též komentují. Otevřená dostupnost
a opakovatelná použitelnost údajů z vědeckého výzkumu financovaných z veřejných
prostředků byla po mnoho let součástí konkrétních politických iniciativ. Otevřeným přístupem
se rozumí postupy umožňující poskytování bezplatného online přístupu k výsledkům výzkumu
koncovému uživateli, a to bez omezení pro použití a opakované použití nad rámec možnosti
požadovat uznání autorství. Politiky otevřeného přístupu mají za cíl zejména poskytovat
výzkumným pracovníkům i široké veřejnosti přístup k údajům z výzkumu v co nejranější fázi
jejich šíření, jakož i usnadnit používání a opakované použití těchto údajů. Otevřený přístup
pomáhá zvyšovat kvalitu, omezit potřebu zbytečného zdvojování výzkumu, urychlovat vědecký
pokrok a bojovat proti podvodům v oblasti vědy a může celkově podporovat hospodářský růst
a inovace. Kromě otevřeného přístupu je vyvíjeno chvályhodné úsilí, aby bylo zajištěno,
že plánování správy údajů se stane běžnou vědeckou praxí, a aby bylo podpořeno šíření údajů
z výzkumu, jež jsou dohledatelné, přístupné, interoperabilní a opakovaně použitelné (zásady
FAIR). Z výše uvedených důvodů je vhodné stanovit závazek členských států přijmout
k údajům z výzkumu financovaného z veřejných prostředků politiku otevřeného přístupu,
jakož i zajistit, aby tuto politiku prováděly všechny organizace provádějící výzkum a organizace
financující výzkum. Organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum by rovněž
mohly mít strukturu a fungovat jako subjekty veřejného sektoru nebo veřejné podniky.
Tato směrnice se vztahuje na takovéto hybridní organizace pouze v jejich postavení jakožto
organizace provádějící výzkum a na jejich údaje z výzkumu.“ Požadavek směrnice byl
implementován do zákona č. 130/2002 Sb. zákonem č. 241/2022 Sb. Touto novelou byl do zákona
č. 130/2002 Sb. vložen nový § 12a, který se týká přístupu k údajům z výzkumu.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 byla transponována do českého
právního řádu. V části zákona č. 130/2002 Sb. týkající se informačního systému výzkumu, vývoje
a inovací byly doplněny odkazy na dálkový přístup k publikacím. Jde o technické opatření k
naplnění požadavku na zpřístupnění vědeckých publikací dálkovým přístupem. Přesto však
většina požadavků vyplývajících z Doporučení Komise (EU) 2018/790 ze dne 25. dubna 2018 o
přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání zůstává do českého právního řádu
nepromítnuta.

1.3.4.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů
        státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

Zákon č. 130/2002 Sb. neupravuje oblast ochrany bezpečnostních zájmů státu. Není upraveno
ani chování příjemců podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vzhledem k
bezpečnosti, vlastním oprávněným zájmům a oprávněným zájmům třetích osob. Vyřešena je
pouze problematika zvláštních postupů v případě výzkumu prováděného pro potřeby tajných
služeb (§ 40 odst. 2).

K problematice ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí se týkají obecné právní předpisy regulující otázky související s bezpečností, přičemž tyto
předpisy mohou mít přesah i do aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Jedná se
především o následující právní předpisy:

    a) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,

    b) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
                                                            68
    c) Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů
         (zákon o kybernetické bezpečnosti),

V těchto právních předpisech však absentuje specifická regulace týkající se ochrany
bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Dílčím
způsobem jsou tyto otázky upraveny v nové směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické
bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení
směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2).

Směrnice NIS 2 k těmto otázkám uvádí např. výslovně následující: „Výzkumné činnosti hrají
klíčovou úlohu při vývoji nových produktů a procesů. Mnohé z těchto činností provádějí subjekty,
které výsledky svého výzkumu sdílejí, šíří nebo využívají pro komerční účely. Tyto subjekty proto
mohou být důležitými hráči v hodnotových řetězcích, což činí bezpečnost jejich sítí a informačních
systémů nedílnou součástí celkové kybernetické bezpečnosti vnitřního trhu. Výzkumné
organizace by měly být chápány tak, že zahrnují subjekty, které se v podstatné části svých činností
zaměřují na provádění aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje ve smyslu manuálu
Frascati z roku 2015 vypracovaného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: pokyny
pro shromažďování a vykazování údajů o výzkumu a experimentálním vývoji za účelem využití
jejich výsledků pro komerční účely, jako jsou výroba nebo vývoj produktu nebo procesu,
poskytování služby, nebo jejich uvádění na trh.“.

Z těchto důvodů mají být na výzkumné organizace vztaženy požadavky v oblasti zajištění
kybernetické bezpečnosti, které vyplývají ze Směrnice NIS 2.

1.3.4.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí

Úprava otázky transferu znalostí se v zákoně č. 130/2002 Sb. omezuje na § 16, který se týká
nakládání s výsledky duševního vlastnictví. Ustanovení § 16 má kořeny v předcházející úpravě
veřejné podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a v původním znění zákona z roku 2002.

Nakládání s výsledky duševní tvůrčí činnosti je upraveno několika samostatnými zákony.
Jsou to zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989
Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb.,
zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb.,
o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb.,
o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně
práv k odrůdám). K nim je možné přiřadit také zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).
Současné znění zákona č. 130/2002 Sb. odkazuje na tyto samostatné zákony a nepřináší žádnou
změnu nad tento rámec.

Část znění § 16 je silně ovlivněna Rámcem pro státní podporu Rámec pro státní podporu
výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) (Úřední věstník EU č. C 198, 27. 6. 2014). Příslušný
text nebyl převzat doslovně. Dne 19. 10. 2022 vstoupil v platnost aktualizovaný Rámec pro státní
podporu výzkumu, vývoje a inovací (2022/C 414/01), který nahradil stávající Rámec VaVaI
(2014/C 198/01). Aktualizovaný Rámec VaVaI stanovuje pravidla, podle nichž mohou členské
státy poskytovat podnikům státní podporu na výzkumné, vývojové a inovační činnosti, a přinesl
mimo jiné aktualizaci definice výzkumných a inovačních činností (zejména rozšíření o digitální
technologie) či novou formu podpory pro infrastrukturu pro testování a experimenty potřebné pro
vývoj, testování a rozšiřování technologií. Transfer znalostí však není ovlivněn pouze touto
legislativou. Zdlouhavé procesy nakládání s majetkem nastavené některými dalšími zákony

                                                            69
a rozdíly mezi jednotlivými typy výzkumných organizací vytvářejí nepříliš příznivé prostředí
pro transfer znalostí. Jde zejména o zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,
ve znění pozdějších předpisů, který znesnadňuje jednání se zájemci o využití výsledků výzkumu,
zejména v případě prodeje licencí. Zkušenost nejlepších výzkumných organizací v České
republice ukazuje, že je zapotřebí především rychlého a důvěrného jednání s potenciálními
zájemci a investory.

1.3.4.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
        a transferu znalostí

Zákon č. 130/2002 Sb. oblast propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí přímo neupravuje. Jako způsobilý výdaj institucionální podpory povoluje v § 3 odst. 3 písm.
e) “věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací nebo finanční
ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje a inovací”. Prováděcím předpisem je nařízení
vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje
a inovací, ve znění pozdějších předpisů. S propagací souvisí věcně také oblast otevřené vědy,
tedy § 12 zákona č. 130/2002 Sb. a oblast transferu znalostí, takže právní úprava těchto oblastí
by se měla vzájemně doplňovat a podporovat.

                                                            70
1.4 Identifikace dotčených subjektů

Dotčené subjekty byly vytipovány dle stávající úpravy zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků z řad poskytovatelů
(veřejný sektor) a příjemců podpory (veřejný i soukromý sektor) a organizačních složek státu,
zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí (veřejný sektor).

Některá navrhovaná opatření v novém zákoně budou mít zpočátku přechodný dopad
na poskytovatele a státní orgány vykonávající státní správu v podobě zvýšené administrativy,
revize a přizpůsobení vnitřních procesů a předpisů, nicméně toto zatížení bude
v dlouhodobějším horizontu vyváženo daleko většími přínosy a zvýšením efektivity fungování
systému i financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na straně uchazečů
o podporu, příjemců podpory, poskytovatelů i státu.

Přehled dotčených subjektů:

                                                                                                                                 Dotčený subjekt                   Specifické dopady na jednotlivé dotčené  Průřezové       dopady
                                                                                                                                                                   subjekty
                                                                                                                                                                                                            nového          zákona

                                                                                                                                                                                                            na dotčené subjekty

Státní orgány vykonávající státní správu - poskytovatelé podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, tj. ústřední  Ministerstvo školství, mládeže     Evidence výzkumných organizací          Nové nástroje podpory
    a jiné správní úřady odpovědné za výzkum, vývoj a inovace                                                                    a tělovýchovy (ústřední orgán
                                                                                                                                 státní správy odpovědný            Evidence výzkumných subjektů           inovací
                                                                                                                                 za výzkum a vývoj)
                                                                                                                                                                   oprávněných              k přijímání

                                                                                                                                                                   výzkumných pracovníků ze třetích

                                                                                                                                                                   zemí                                      Nově       provázané

                                                                                                                                 Ministerstvo          průmyslu     Nově ústředním správním úřadem         koncepční dokumenty

                                                                                                                                 a                     obchodu     pro inovace s výjimkou oblastí, které
                                                                                                                                                                   zabezpečuje ÚV/RVVI
                                                                                                                                 (ústřední orgán státní správy
                                                                                                                                                                    Koordinace mezinárodní spolupráce
                                                                                                                                 pro průmyslový výzkum,               v oblasti inovací                      Nové členění výdajů na
                                                                                                                                                                                                               výzkum, vývoj, inovace
                                                                                                                                 inovace, rozvoj techniky           Působnost v oblasti testovacích a         a transfer znalostí
                                                                                                                                                                      experimentálních infrastruktur
                                                                                                                                 a technologií)

                                                                                                                                 Ministerstvo zdravotnictví         Bez konkrétních specifických změn

                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu           Systematické

                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů           rozdělování prostředků

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)                    účelové         podpory

                                                                                                                                 Ministerstvo vnitra                Bez konkrétních specifických změn      a hodnocení programů

                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu          účelové podpory

                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)

                                                                                                                                 Ministerstvo obrany                Bez konkrétních specifických změn       Možnost
                                                                                                                                                                                                               přenositelnosti projektů
                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu

                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)

                                                                                                                                 Ministerstvo kultury               Bez konkrétních specifických změn

                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu           Zjednodušená
                                                                                                                                                                                                               administrativa, soulad
                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů              poskytování služeb se
                                                                                                                                                                                                               zákonem o právu na
                                                                                                                                                                   nové právní regulace)                       digitální služby a
                                                                                                                                                                                                               sjednocení podmínek
                                                                                                                                 Ministerstvo zemědělství           Bez konkrétních specifických změn         poskytování účelové
                                                                                                                                                                                                               podpory
                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu

                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)

                                                                                                                                 Ministerstvo zahraničních věcí     Bez konkrétních specifických změn

                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu

                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů            Nové          nastavení

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)                    mezinárodní

                                                                                                                                 Ministerstvo práce a sociálních    Bez konkrétních specifických změn      spolupráce
                                                                                                                                 věcí
                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu          ve výzkumu, vývoji
                                                                                                                                 Ministerstvo životního prostředí
                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů           a inovacích

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)

                                                                                                                                                                    Bez konkrétních specifických změn

                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu           Veřejnoprávní režim
                                                                                                                                                                                                               u účelové podpory
                                                                                                                                                                   (s výjimkou průřezových dopadů

                                                                                                                                                                   nové právní regulace)

                                                                                                                                 Ministerstvo dopravy               Bez konkrétních specifických změn

                                                                                                                                                                   oproti      stávajícímu  zákonu

                                                                                                                                                                           71
                                                                           (s výjimkou průřezových dopadů             Nově nastavený vztah

                                                                           nové právní regulace)                     Grantové agentury

                                           Akademie věd ČR                  Bez konkrétních specifických změn       České        republiky

                                                                           oproti        stávajícímu     zákonu      a          Technologické

                                                                           (s výjimkou průřezových dopadů            agentury     České

                                                                           nové právní regulace)                     republiky ke státním

                                           Grantová agentura ČR             Přechod některých činností pod          orgánům
                                           Technologická agentura ČR
                                                                           režim zákona o státní službě              vykonávajícím státní

                                                                            Přechod na novou strukturu řízení       správu

                                                                            Přechod některých činností pod

                                                                           režim zákona o státní službě

                                           Státní orgány vykonávající       Bez konkrétních specifických změn        Zásady     etiky

                                           státní správu, které nejsou     oproti        stávajícímu     zákonu      a vědecké integrity ve

                                           poskytovateli     podpory       (s výjimkou průřezových dopadů            výzkumu,     vývoji,

                                           výzkumu, vývoje a inovací       nové právní regulace)                     inovacích a transferu

                                           Úřad vlády ČR / Rada             Koordinace    a          sjednocení     znalostí

                                           pro výzkum, vývoj a inovace     metodického                prostředí

                                                                           pro poskytování účelové podpory            Rozvoj     lidského

                                                                            Příprava zásad pro hodnocení            potenciálu a rozvoj

                                                                           velkých výzkumných infrastruktur          kariéry výzkumných

                                                                            Posuzování souladu hodnocení VO         pracovníků

                                                                           prováděného                poskytovateli

                                                                           s metodikou hodnocení VO

                                                                            Posuzování souladu hodnocení             Otevřená   věda

                                                                           programů se zásadami pro                  a přístup k údajům

                                                                           hodnocení programů a jejich dopadů        z výzkumu

                                                                           a souladu hodnocení velkých

                                                                           výzkumných                 infrastruktur

                                                                           se zásadami pro jejich hodnocení

                                                                            Posuzování souladu hodnocení             Ochrana

                                                                           testovacích a experimentálních            bezpečnostních zájmů

                                                                           infrastruktur se zásadami pro jejich      státu ve výzkumu,

                                                                           hodnocení                                 vývoji,      inovacích

                                                                            Nově Etická komise (místo původní       a transferu znalostí

Uchazeči a příjemci podpory Státní správa                                  Bioetické komise)
    v oblasti VaVaI
                                                                            Nově Komise pro hodnocení

                                                                           výzkumných organizací a programů           Legislativní podmínky
                                                                                                                        pro transfer znalostí
                                                                           (místo původní Komise pro

                                                                           hodnocení výzkumných organizací

                                                                           a ukončených programů)

                                           Uchazeči       o  podporu        Využívání informačních systémů           Propagace

                                           a  příjemci       podpory       jednotlivých           poskytovatelů      a           popularizace

                                           (vysoké školy, ústavy Akademie  v souladu s právem na digitální           výzkumu,     vývoje,

                                           věd ČR, veřejné výzkumné        služby                                    inovací a transferu

                                           instituce, státní příspěvkové    Sjednocení podmínek poskytování         znalostí

                                           organizace,       soukromé      podpory a zjednodušování

                                           výzkumné organizace a           administrativy

                                                                            Přechod při poskytování účelové

                                           podnikatelé)                    podpory na veřejnoprávní režim

                                                                           a správní řád

                                                                            Nová      možnost        opravných

                                                                           prostředků

                                                                            Zjednodušené             ověřování

                                                                           způsobilosti

                                                                                   72
Stručná reflexe vyjádření dotčených subjektů k navrhovaným opatřením

Obecně:

Návrh zákona přináší řadu nových opatření, proto byla při přípravě zákona a především

v meziresortním připomínkovém řízení oslovena reprezentativní většina zainteresovaných
připomínkových míst a dalších subjektů zastupujících stakeholdery systému VaVaI
(mj. ČKR, RVŠ, AVO, SP ČR, HK ČR atd.), které tak měly možnost se k navrhované regulaci
oficiálně vyjádřit. Jednotlivá opatření byla podrobně diskutována i v rámci pracovní skupiny
pro přípravu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. S rámcem

navrhované právní úpravy oslovené a konzultované subjekty souhlasily. Konkrétní připomínky
a námitky vznesené v průběhu procesu přípravy navrhované právní úpravy byly zapracovány
buď přímo, nebo diskutovány v rámci meziresortního připomínkového řízení a individuálních
konzultací.

Stručný přehled jednotlivých opatření a postojů dotčených subjektů:

 1.4.1 Nové nástroje podpory inovací

 Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona
 Ministerstvo průmyslu a obchodu souhlasilo s gescí za oblast inovací (Ústřední správní úřad pro inovace -
 administrace procesů spojených s podporou inovací…) i s gescí za Testovací a experimentální infrastruktury
 (TESTBED). V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo vyčíslení
 nákladů na implementaci navrhovaných opatření právní úpravy, především na státní rozpočet, včetně ekonomických
 aspektů a popisu procedurálních požadavků. Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo v rámci meziresortního
 připomínkového řízení navýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací.
 Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů
 a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů
 a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny
 náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje
 financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Předkladatel neakceptoval připomínku Ministerstva
 průmyslu a obchodu, která požadovala navýšení personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací.
 Rozhodnutí bylo učiněno na základě zásadních připomínek Ministerstva financí, které vyžadují, aby jakékoli personální
 a finanční dopady byly řešeny v rámci stávajících personálních kapacit a v rámci limitu objemu prostředků na platy.
 S ohledem na tuto zásadní připomínku není možné navýšit personální kapacity z důvodu překročení stanoveného
 rozpočtového rámce.
 * V případě, že vzniknou požadavky na navýšení personálních kapacit, veškeré dodatečné výdaje budou
 hrazeny v rámci stávajících limitů. Jelikož Ministerstvo financí odmítlo zvýšit výdajové limity, počet služebních
 míst a limit výdajů na platy zaměstnanců, bude se jednat výhradně politické rozhodnutí.
 Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.1.

 1.4.2 Nově provázané koncepční dokumenty

 Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona i v rámci
 meziresortního připomínkového řízení připomínková místa (MPO, MŠMT, MZe, TA ČR, SP ČR, AVO, HK ČR)
 požadovala vyjasnění vztahu Národních priorit orientovaného výzkumu k Národní politice výzkumu, vývoje a inovací,
 případně požadovala Národní priority orientovaného výzkumu vynechat. Připomínková místa dále požadovala doplnit
 do RIA vyčíslení všech nákladů na implementaci navrhované právní úpravy (propojení koncepčních dokumentů
 na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a výzkumných organizací).
 Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Překladatel připomínkám vyhověl a Národní priority orientovaného
 výzkumu do zákona nezavedl. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola
 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých
 opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na
 implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále
 byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.2.

 1.4.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

 Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny nebyly vznášeny proti
 navrhovanému opatření zásadní připomínky. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo financí
 požadovalo dopracovat RIA o dopady nové struktury členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí do
 Integrovaného informačního systému státní pokladny (IISSP) a do jednotlivých interních ekonomických systémů
 poskytovatelů v rámci dotčených kapitol státního rozpočtu Během připomínkového řízení nebyly ze strany
 poskytovatelů vzneseny požadavky na navýšení prostředků v souvislosti s jejich interními ekonomickými systémy.
 Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V návrhu zákona byl doplněn požadavek, aby návrh výdajů byl
 strukturován mj. podle identifikátorů IISP. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů.
 Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů

                                                            73
jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady
na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.3.

1.4.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů

        účelové podpory

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci meziresortního připomínkového řízení
Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby hodnocení dopadů regulace postihovalo náklady a přínosy spojené
se systematickým rozdělováním prostředků účelové podpory a hodnocením programů účelové podpory. Grantová
agentura ČR požadovala vyčíslit náklady na zpracovávání nově navrhovaného pravidelného hodnocení.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího
vyhodnocování představuje komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí. Zavedení hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu pozitivních aspektů. Zvyšuje
transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje
identifikaci kvalitních programů účelové podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování
přínosů jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu posuzování
výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci výzkumného ekosystému na dynamiku
potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci a aktuálnost programů účelové podpory.
Doporučení RVVI ke sjednocení podmínek účelové podpory: Poskytuje se právní opora zjednodušování
administrativních procesů pro příjemce i poskytovatele podpory. Mělo by dojít k větší srozumitelnosti
a transparentnosti procesů pro všechny zainteresované a vytvoření rovných podmínek. Ukotvení sjednocování
podmínek účelové podpory v zákoně přispěje k efektivnějšímu využívání zdrojů, neboť se eliminuje nutnost
přizpůsobování se různým pravidlům a postupům. Jednotné podmínky zajistí snazší měřitelnost a vyhodnocení
programů podpory. Opatření vycházejí z doporučení Analýzy administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje
a inovací. Ernst & Young, Praha, říjen 2022.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.4.

1.4.5 Možnost přenositelnosti projektů

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny nebyly vznášeny proti
navrhovanému opatření připomínky. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo financí s nástrojem
přenositelnosti projektů nesouhlasilo s odkazem na riziko, že by podpora mohla být poskytnuta někomu, kdo by ji při
standartní proceduře nezískal. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci meziresortního připomínkového
řízení požadovalo, aby přenositelnost projektu byla ošetřena změnou původní smlouvy o poskytnutí podpory.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Podmínky pro přenositelnost projektu jsou v zákoně nastaveny tak,
aby nemohlo dojít k obcházení pravidel výzvy k podávání návrhů projektu. Projekt nelze přenést na osobu, která by
podporu nezískala, pokud by se sama zúčastnila původní výzvy k podávání návrhů projektů. Tato záruka je zakotvena
v § 72 odst. 2 písm. a) návrhu zákona. Obdobná pravidla se uplatňují i u změn smluv uzavřených na základě
provedených zadávacích řízení (viz § 222 odst. 3 písm. a) ZZVZ). Připomínce MŠMT bylo vyhověno - do § 72 byl
vložen nový odst. 3 ve znění: “Udělí-li poskytovatel souhlas k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1, uzavře
s původním i novým příjemcem písemnou dohodu, která obsahuje alespoň úpravu práv a povinností všech smluvních
stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi
původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře.“
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.5.

1.4.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci

        účelové podpory

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny probíhala debata ohledně
specifikace integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory. V rámci meziresortního připomínkového řízení
kladla připomínková místa (zejména MMR, TA ČR ad.) v souvislosti s návrhem nového integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory a přechodem na nový informační systém pro výzkum, vývoj a inovace otázky týkající
se dostatečnosti a transparentnosti vysvětlení procesu a vyžadovala důkladnější analýzy. Technologická agentura ČR
upozorňovala jak v rámci pracovní skupiny, tak v rámci meziresortního připomínkového řízení, že vyvíjí s využitím
moderních způsobů (DevOps a technologií mikroslužeb dodávaného v režimu multivendor) nový informační systém
SISTA. Ministerstvo kultury navrhlo ustanovení k integrovanému prostředí pro administraci účelové podpory ze zákona
přímo vypustit.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Překladatel provedl provedení důkladné úvodní vyhodnocení
a porovnání všech variant a jejich dopadů. Podrobnější analýza a mapování by měly být součástí samotné přípravy
integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory. Rozhodování o výběru přípravy integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory se uskutečnilo nikoli pouze podle nákladů, ale i podle zákonnosti a nezbytnosti.
S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů,
nejistotě v následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti funkčního systému. Zachování
současného stavu by nevedlo k dosažení stanovených cílů. Navíc je tato varianta z dlouhodobé perspektivy nejdražší.
U vybrané varianty integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (při IS VaVaI) jde o optimálně

                                                           74
ekonomickou variantu, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku nového
jednotného informačního systému. Tato varianta je realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo
vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy.
Co se týče systému SISTA, v rámci přípravy návrhu zákona a RIA byla předkladatelem posouzena možnost využít
toho, co bylo dosaženo při vývoji SISTA a navázat tak na dosavadní úsilí Technologické agentury v tomto směru.
Při tomto vyhodnocení však předkladatel dospěl k závěru, že rizika spojená s využitím nástroje SISTA pro budoucí
výstavbu informačního systému pro administraci účelové podpory jsou neakceptovatelná. Důvodem je nevyhovující
smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit. Všechna opatření vycházejí z doporučení Analýzy
administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vytvoření kompromisní varianty,
na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory
nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.6.

1.4.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci jednání pracovní skupiny pro přípravu zákona
byla diskutována i problematika vědecké diplomacie, jako možné součásti mezinárodní spolupráce. V rámci
meziresortního připomínkového řízení žádala Grantová agentura ČR personální posílení v souvislosti s opatřeními
z oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ministerstvo zahraničních věcí
požadovalo vypuštění institutu vědecké diplomacie z návrhu zákona.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V současné době se mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů
není předpoklad, že by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze se
umožňuje. Např. GA ČR již realizuje Mezinárodní projekty, Podporu mezinárodní spolupráce pro získávání ERC
grantů, Projekty na principu Lead Agency, TA ČR: Sigma, Delta 2, Kappa – TA ČR; MŠMT: INTER-EXCELLENCE,
INTER-EXCELLENCE II. Jedná se o součást zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu. Zavedením tohoto
opatření do zákona se pouze zjednodušuje proces mezinárodní spolupráce. Náklady na samotné překlady lze
významně snížit využitím překladačů, např. DeepL, což by v běžném styku poskytovatele s uchazeči mělo postačovat.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy.
Připomínku Ministerstva zahraničních věcí požadující vypuštění institutu vědecké diplomacie předkladatel akceptoval
a vědeckou diplomacii vypustil.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.7.

1.4.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Podstatou připomínek je zejména otázka financování
přechodu na veřejnoprávní režim poskytování účelové podpory a s ním související aplikace správního řádu.
Připomínky směřovaly k nedostatečnému odůvodnění a vyčíslení přechodu na veřejnoprávní režim poskytování
účelové podpory. Použití správního řádu při poskytování účelové podpory není u většiny poskytovatelů kontroverzní,
kromě TA ČR a GA ČR, které to výslovně odmítají. Klíčovým tématem/problémem je otázka navýšení finančních
a personálních nákladů při zavedení veřejnoprávního režimu nebo změny některých postupů následkem aplikace
správního řádu. Ministerstvo vnitra uplatnilo k zavedení veřejnoprávního režimu řadu technických připomínek.
Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo, aby byla změněna koncepce vyřizování námitek tak, že by o námitkách
nebylo rozhodováno, ale bylo by vydáváno odůvodněné sdělení podle části čtvrté správního řádu. Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy požadovalo institut námitek zrušit a nahradit jej stávajícím institutem sporů
z veřejnoprávních smluv, případně v zákoně upravit souvztažnost mezi oběma těmito instituty.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: RIA byla doplněna o dílčí analýzu s detailním vyčíslením použití
veřejnoprávního režimu poskytování účelové podpory.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy.
Připomínky Ministerstva vnitra a Ministerstva pro místní rozvoj k úpravě zavedení veřejnoprávního režimu byly
zapracovány. Připomínky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k problematice vyřizování námitek byly
akceptovány tak, že byla do návrhu zákona doplněna souvztažnost týkající se námitek a sporů z veřejnoprávních
smluv.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.8.

                                                           75
1.4.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím

        státní správu

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření:
Správní rada TA ČR: V Připomínkách bylo předně požadováno zachování stávající organizační struktury TAČR
(např. MMR, TAČR), a to mj. kvůli nedostatečnému odůvodnění zavedení nové organizační struktury, vyčíslení
nákladů apod. (MMR). Jiná připomínková místa požadovala upřesnit kompetence správní rady (např. MD, AVČR),
jiný způsob obsazení členů správní rady z řad ministerstev, jejichž programy TAČR realizuje (např. MD, MŽP)
či upřesnění právního postavení členů správní rady, kteří reprezentují jednotlivá ministerstva (např. MV).
Služební zákon v GA ČR a TA ČR: Připomínková místa požadovala doplnit do závěrečné zprávy hodnocení dopadů
regulace analýzu, která by prokazovala, že je postavení GA ČR a TA ČR neadekvátní, a že jsou jiné modely mnohem
více přizpůsobeny účelu, pro který se agentury zřizují, MV požadovalo odůvodnit zamýšlenou strukturu GA ČR a TA
ČR. Jádrem připomínek byla otázka precizního vyčíslení potenciálního nárůstu finančních a personálních nákladů
v důsledku začlenění agentur pod jurisdikci zákona o státní službě (např. MMR). Z připomínek vyznívalo, že dopady
přechodu GA ČR a TA ČR do režimu zákona o státní službě nebyly dostatečně odůvodněny a kvantifikovány.
Připomínková místa vyžadovala preciznější specifikaci očekávaných přínosů provedených úprav a důkladné vyčíslení
nákladů spojených s jejich implementací. Ministerstvo vnitra rovněž položilo otázku, proč mají být TAČR a GAČR
samostatné služební úřady, proč nepostačí podřízenost pod jiný ústřední správní úřad a ohledně toho, zda budou
náklady na státní zaměstnance obou agentur hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra na státní zaměstnance.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele:
Správní rada TA ČR: V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně vnitřního
uspořádání. V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního exekutivního orgánu též expertní pomocné
orgány (Vědecká rada, kontrolní rada), které byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního
výzkumu. Důvod jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce odborných
projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí
na přímém řízení agentury. Vědecká rada má pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní
a poradní (např. při projednávání námitek).
V případě Technologické agentury ČR bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu bylo u Grantové agentury
ČR. Důvody pro zavedení tohoto uspořádání byly obdobné jako v případě Grantové agentury ČR. Navrhovaný zákon
v tomto ohledu přináší jedinou významnější změnu a tou je institut správní rady. Tento orgán má reflektovat specifické
úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné resorty. Navrhovaná změna
stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se
značně posunul/rozrostl v okamžiku, kdy se stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu
a obchodu a poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto změnu dosud
žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala. Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další
ústřední správní úřad tak nemají explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování
či parametrech implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
Způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací se v zahraničí výrazně liší v závislosti
na organizační struktuře, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historickém vývoji jednotlivých zemí, stejně jako
na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách. Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství
srovnání institucí pro oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností formulovat
obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že institut správní rady, který byl
navrhován jako dohledový orgán TA ČR (v rámci MPŘ vypuštěna a nahrazena rozšířeným předsednictvem – viz níže),
stejně jako pozice ředitele (v rámci MPŘ přistoupeno k zachování označení pozice předseda), jež by měl řídit
každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován nezávisle na formě agentury (společnost
s ručením omezeným, nezávislý orgán státní správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum,
orientovaný výzkum).
Dalším významným rysem, který je v otevřených zdrojích zmiňován jako zásadní pro fungování systému výzkumu,
vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování
orgánů státní správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující orgánům státní
správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost
agentur především implementační charakter a není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým
aspektem tohoto uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat stanovenou politiku,
nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany
vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle.
Bez ohledu na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních návrzích projektů, čímž
zůstávají nezávislé. Postavení TA ČR je v současné době unikátní, co do autonomie rozhodování, a dominantní,
co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu v oblasti aplikovaného výzkumu. Navrhovaná změna
reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho vyplývající narůstající objem finančních prostředků ze
státního rozpočtu vyžadují redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a TA ČR. Atribut
nezávislosti, jak je definován výše, není tímto návrhem nijak dotčen.
* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR a bylo ustoupeno od zřízení
správní rady TA ČR, která byla nahrazena zastoupením vybraných ústředních správních orgánů v rozšířeném
předsednictvu TA ČR.
Služební zákon v GA ČR a TA ČR: Z konzultací s MPSV vyplynulo, že byť jsou rozdílné platové tabulky státních
zaměstnanců spadajících pod zákoník práce nebo pod zákon o státní službě, klíčové je nastavení systemizace
služebních a pracovních míst, a také nastavení způsobu odměňování. To znamená poměr mezi základním tarifním
platem, osobního ohodnocení, příplatku za vedení a řádných, resp. mimořádných odměn. Stanovení dopadu do RIA

                                                           76
má tak dvě základní oblasti: optimalizace organizační struktury TAČR a GAČR a implementace nového informačního
systému, který má zvýšit efektivitu práce a tím snížit počet státních zaměstnanců obsluhujících činnosti těchto agentur.
druhou oblastí je výše uvedené nastavení odměňování, tj. nastavení také osobních příplatků, motivačních KPI, ap.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Připomínková místa vznesla celou řadu připomínek k organizačnímu uspořádání GAČR a TAČR a k jejich
kompetencím. Naprosté většině těchto připomínek bylo vyhověno. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.9.

1.4.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu

        znalostí

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci meziresortního připomínkového řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo doplnit odhad nákladů spojených se zavedením zásad etiky ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí. Grantová agentura ČR žádala o revizi RIA v oblasti nákladů na zřízení komise
pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad,
zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu) jsou
součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend.
Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady. Teoreticky by
mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však za to, že půjde
jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění výkonu jejich
agend. Komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu: V předkládaném návrhu zákona je stanoveno, že výzkumná
organizace pro dodržování zásad etiky výzkumu a vědecké integrity MŮŽE zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou
integritu. Obdobně to platí i u poskytovatelů. Tato možnost je fakultativní, není závazná. Předpokládá se, že výdaje
na zavedení etiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí budou součástí výdajů státního rozpočtu
na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá žádné
nadpožadavky nad schválený rozpočet. Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné
(použito slovo „mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně (viz. informace
od AV ČR o 2 až 3 případech ročně). V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů.
Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů
jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady
na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování.
Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.10.

1.4.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením
souhlasila. V rámci meziresortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu připomínalo, že např.
rozvoj lidských zdrojů není závislý na nové právní normě a může být řešen již nyní formou lepší koordinace
poskytovatelů, metodických doporučení, změny metodiky hodnocení výzkumných organizací, změny způsobu
přípravy státního rozpočtu či řadou dalších aktivit. Ministerstvo průmyslu a obchodu požadovalo, aby hodnocení
dopadů regulace tyto aktivity korektně postihovalo.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Cílem uvedeného opatření je poskytnout poskytovatelům institucionální
podpory jistotu, že hodnocení nezávisí pouze na nákladech a přínosech, ale zohledňuje i další specifické aspekty,
například rozvoj lidských zdrojů, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové úrovně výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí v ČR. S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se předkladatel snažil navrhnout
takové kroky, které odstraní překážky ve využití finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků.
Především se uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory mohli financovat
to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního
a soukromého života atd. Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde
o projektové financování. V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1
Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření.
Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci
jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově
zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.11.

1.4.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením v rámci
pracovní skupiny pro přípravu zákona rámcově souhlasila. Proběhla diskuse k tématu „otevřená věda“ vs. ochrana
bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. V rámci meziresortního
připomínkového řízení místopředseda vlády pro digitalizaci a DIA žádali, aby přístup k datům z VaVaI byl co nejširší,
na druhou stranu je třeba dbát ochrany bezpečnostních zájmů státu (viz požadavek bezpečnostních složek)
a problematiku správně vybalancovat.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Z článku 6 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)
2019/1024 ze dne 20. června 2019 vyplývá, že „Opakované použití dokumentů je bezplatné.“ Dle recitalu k dané
směrnici (čl. 10, odst. 2) by se závazky měly vztahovat pouze na ty údaje z výzkumu, „které již výzkumní pracovníci,

                                                           77
organizace provádějící výzkum, či organizace financující výzkum, zveřejnili prostřednictvím institucionálního nebo
tematického archivu“. Závazky by se tedy měly vztahovat pouze na údaje výzkumu, které jsou již zveřejněné (viz
recital). V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.12.

1.4.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích
        a transferu znalostí

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa v rámci pracovní skupiny pro
přípravu zákona s navrhovaným opatřením rámcově souhlasila. V rámci meziresortního připomínkového řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj požadovalo doplnit odhad nákladů spojených se zavedením nových povinností
spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Grantová
agentura požadovala personální posílení v souvislosti s oblastí řízení rizik.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Náklady spojené s novými povinnostmi (zásady etiky ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí; zásady předběžné opatrnosti, ochrana bezpečnostních zájmů státu)
jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend.
Uvedené povinnosti by měl stejně poskytovatel a příjemce provádět, neznamená to dodatečné náklady.
Teoreticky by mohly nové povinnosti u poskytovatelů vést k rozšíření rozsahu kontrol a nárůstu nákladů, má se však
za to, že půjde jen o změny „checklistů“ pro kontrolory a že reálně k nárůstu nákladů nedojde. Jde o součást zajištění
výkonu jejich agend.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy.
V průběhu meziresortního připomínkového řízení byla zohledněna řada připomínek jednotlivých míst, s tím, že vznik
a vyhodnocení bezpečnostní koncepce není nutno provádět i s ohledem na velikosti a charaktery činnosti různorodých
organizaci každý rok, ale až jednou za tři roky, čímž dojde zároveň k minimalizaci nákladů a to i s ohledem na
skutečnost, že se daný požadavek týká pouze příjemců institucionální podpory.
Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.13.

1.4.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí

Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: Připomínková místa s navrhovaným opatřením převážně
souhlasila. Objevila se však diskuse nad termínem transfer, diskutovalo se, zda nevyužít pojem „přenos“ znalostí.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve své připomínce požadovalo „místo pojmu transfer znalostí používat pojem předávání
znalostí, pojem zhodnocování znalostí, nebo pojem přenos znalostí. Jak sám předkladatel uvádí v odůvodnění § 2
odst. 1 písm. d) ve zvláštní části důvodové zprávy, je v českém znění Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a
inovací, C (2022) 7388 final z 19. října 2022 používán pojem předávání znalostí. Alternativou pak může být použití
pojmu zhodnocování znalostí užívaného v českém znění doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022
o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí …“.
Návrh vypořádání ze strany předkladatele: Je pravdou, že české znění nového Rámce pro státní podporu výzkumu,
vývoje a inovací předmětný termín označuje jako „předávání znalostí“. Přesto však předkladatel navrhl použít termín
„transfer znalostí“, a to z následujících důvodů:

      a) Česká jazyková verze Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací je v tomto ohledu terminologicky
            nekonzistentní a na jiných místech textu používá termíny „transfer znalostí“ či „transfer technologií“.

      b) Nařízení Komise (EU) kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory
            za slučitelné s vnitřním trhem (GBER) tento pojem nedefinuje, ale v souvislosti s jinými instituty používá
            termín „transfer znalostí“ a nikoli termín „předávání znalostí“.

      c) V praxi je běžně používán termín „transfer znalostí“ a nikoli „předávání znalostí“ (např. v Národní politice
            výzkumu, vývoje a inovací 2021+ je užit termín „transfer znalostí“; v Metodice hodnocení výzkumných
            organizací je používán termín „transfer technologií“; v Programu Sigma je užit termín „transfer poznatků“;
            v Programu Gama 2 je užíván termín „transfer znalostí“ a „transfer technologií“ …).

Podle čl. 40 odst. 3 Legislativních pravidel vlády platí, že „Cizích slov lze použít jen výjimečně, jsou-li součástí užívané
právní terminologie, nebo užívá-li se jich běžně v jazyce upravovaného oboru a nelze je dost vhodně nahradit českým
pojmem.“. Jsme toho názoru, že v daném případě jsou tyto podmínky splněny, neboť termín transfer znalostí se běžně
užívá v jazyce upravovaného oboru.
V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů
a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena
kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny náklady na implementaci jednotlivých opatření
a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3
Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.14.

                                                           78
 1.4.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

 Postoj připomínkových míst k navrhovanému opatření: V rámci pracovní skupiny pro přípravu zákona i v rámci
 meziresortního připomínkového řízení připomínková místa s navrhovaným opatřením rámcově souhlasila.
 Návrh vypořádání ze strany předkladatele: V RIA byla přestrukturovaná celá kapitola 3. Vyhodnocení nákladů
 a přínosů. Kapitola 3.1 Identifikace nákladů a přínosů byla pojata jako přehled kvalitativního vyjádření nákladů
 a přínosů jednotlivých opatření. Nově byla zařazena kapitola 3.2 Náklady, kde jsou podrobně specifikovány a vyčísleny
 náklady na implementaci jednotlivých opatření a všechny dopady jsou přehledně strukturovány, včetně zdroje
 financování. Dále byla nově zařazena kapitola 3.3 Přínosy. Podrobněji k tématu viz kapitola 3.2.15.

1.5 Popis cílového stavu

Předkladatel usiluje o zvýšení výkonu a kvality výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí naplněním
následujících věcných cílů:
1) v oblasti systému výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

     a) zlepšit koordinaci systému řízení oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
     b) propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI,
     c) podpořit rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, zejména mladých výzkumných pracovníků,
     d) zjednodušit administrativu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a snížit

          administrativní zátěž kladenou na uchazeče a příjemce,
     e) posílit dodržování etických zásad a vědecké integrity jako podmínky pro poskytnutí podpory,
2) v oblasti poskytování podpory
     a) uvést režim poskytování účelové podpory do souladu se závěry plynoucími z rozhodovací praxe

          správních soudů a s doporučeními veřejné ochránkyně práv,
     b) zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
     c) zavést nový nástroj účelové podpory inovací a zajistit větší flexibilitu při poskytování účelové podpory,
     d) návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory včetně

          hodnocení jejich dopadů,
     e) zapojit do financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí další zdroje soukromého

          financování,
     f) zavést přenositelnost projektů jako jeden z nástrojů na podporu mobility výzkumných

          pracovníků,
     g) podpořit transfer znalostí,
3) v oblasti otevřené vědy a poskytování informací
     a) podpořit popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
     b) zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím v souladu s evropskými směrnicemi

          a doporučeními
     c) zavést integrované prostředí pro administraci účelové podpory* a napojení IS VaVaI na veřejné

          registry
4) v oblasti ochrany bezpečnostních zájmů státu a řízení rizik zvýšit institucionální odolnost

     výzkumných organizací proti nežádoucím vlivům.

* V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo upuštěno od původního cíle vytvořit jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory a bylo přistoupeno k alternativní variantě, která
rovněž přispěje ke snížení administrativní zátěže a úsporám na straně příjemců účelové podpory.
Tato varianta spočívá v zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které umožňují dálkový přístup, poskytování digitálních služeb a zajišťují autentizaci a identifikaci
uživatelů.

                                                            79
Na základě identifikovaných a výše popsaných problémových oblastí byly stanoveny
konkrétní cíle jejich řešení v předkládaném zákoně:

     1. Zvýšit inovační výkonnost České republiky

     2. Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI

     3. Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

     4. Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové podpory

     5. Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů (přenositelnost projektů)

     6. Snížit administrativní náročnost a zajistit naplnění práva na digitální služby při poskytování
            účelové podpory*

     7. Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích

     8. Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory

     9. Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky
            ke státním orgánům vykonávajícím státní správu

     10. Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve VaVaI a transferu znalostí

     11. Zajistit rozvoj lidského potenciálu a kariéry výzkumných pracovníků

     12. Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu

     13. Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

     14. Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí

     15. Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

* Původně navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory bylo kompromisně
nahrazeno ustanoveními o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů,
které by umožňovaly dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.
Každý z těchto systémů by měl zajistit prokázání totožnosti uživatele služby prostřednictvím elektronické
identifikace, autorizaci digitálních úkonů a možnost zpětně ověřit, že uživatel skutečně souhlasil
s provedením těchto úkonů.

1.5.1 Zvýšit inovační výkonnost České republiky

Inovační výkonnost České republiky stále nedosahuje tempa inovační výkonnosti EU, i když se postupně
zlepšuje. Hlavním cílem je proto zvýšit inovační výkonnost republiky a zařadit ji tak mezi inovační lídry.
Současně je důležité zajistit optimální podmínky pro všechny fáze inovačního procesu. Jednoduchý
a flexibilní proces podpory inovací by měl poskytovat finanční podporu inovacím bez zbytečné
administrativní zátěže jak pro poskytovatele, tak pro příjemce. V inovační oblasti hraje nejdůležitější roli
čas, proto je nezbytné vytvořit podmínky, které umožní rychlou reakci na aktuální potřeby společnosti
i vlády. Snahou je snížit administrativní zátěž, zrychlit proces od podání návrhu projektu po jeho realizaci,
poskytnout větší flexibilitu při realizaci programů a projektů a zavést možnost zpětného financování
projektů, podpořit zvýšení podílu soukromých výdajů na VaVaI, což přispěje k podpoře inovací
a zhodnocování výsledků. Nově mají být také zavedeny programy účelové podpory pro více
poskytovatelů, programy zaměřené na řešení aktuálních společenských výzev a hrozeb a programy
podporující popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Podpora inovací je zahrnuta
v různých strategických dokumentech a je důležité ji promítnout i do legislativní úpravy. Rozšíření zákona
o podporu inovací a transferu znalostí souvisí také s možností využití jiných forem podpory než dotace.
Tyto formy podpory jsou již známé v našem legislativním prostředí díky zákonu č. 218/2000 Sb. a zákonu
č. 47/2002 Sb. Je proto pouze posledním krokem v řetězci umožnit tyto formy podpory i v oblasti
výzkumu, vývoje a inovací.

                                                            80
1.5.2 Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI

Nová právní úprava má za cíl propojit koncepční dokumenty na národní úrovni s dokumenty
poskytovatelů a výzkumných organizací. Klíčovým prvkem je spojení strategického rámce
s hodnoticím systémem, poskytováním podpory a vyhodnocováním efektivity vynaložených
finančních prostředků. Společně s aktualizací Metodiky hodnocení 2017+, která slouží jako základ
pro alokaci institucionálních prostředků pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, má tato právní
úprava přispět k efektivitě, posílení důvěry, transparentnosti a nestrannosti systému.

1.5.3 Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a
        transferu znalostí

Cílem je uspořádat a zařadit institucionální a účelovou podporu do vhodných kategorií, které
odpovídají jejich povaze a skutečnému využití. Tato změna se zaměřuje zejména
na administrativní aspekt a má za následek zvýšení transparentnosti při poskytování veřejných
finančních prostředků pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Jejím cílem není přímo
zvýšení konkurenceschopnosti nebo efektivity, ale spíše zlepšení administrativních procesů
a transparentnosti ve veřejném financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

1.5.4 Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení
        programů účelové podpory

1.5.4.1 Rozdělování prostředků účelové podpory

Cílem je optimalizovat rozdělování finančních prostředků účelové podpory prostřednictvím pružných
a zrychlených způsobů přijímání návrhů projektů a jejich vyhodnocováním.. Cílem je i možnost
jednoduchým, časově přijatelným a flexibilním způsobem optimalizovat již schválený program
v případě naléhavé potřeby nebo schválit nový program. Dále je snaha přesněji zacílit
a formulovat navazující programy tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší efektivity a byla zajištěna
kontinuita financování.

1.5.4.2 Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich
        dopadů

Jen pečlivě připravené programy a správně nastavené a optimalizované mechanismy hodnocení
mohou vést ke zlepšenému rozdělování zdrojů a současně zlepšit reakci na závěry hodnocení
během realizace programu i po jeho skončení.

1.5.5 Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů díky přenositelnosti
        projektů

Cílem úpravy je umožnit výzkumným pracovníkům a týmům získat optimální podmínky
pro řešení svých projektů, i pokud se objeví lepší možnosti na jiném pracovišti nebo za jiných
okolností. Tím se má zvýšit motivace výzkumných organizací k poskytování vhodného zázemí
a vybavení pro své výzkumné pracovníky, aby nedocházelo k jejich odchodu na jiná
pracoviště.

1.5.6 Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí
        pro administraci účelové podpory

* Kompromisní varianta, která navrhuje namísto původního záměru vytvořit jednotné integrované
prostředí pro administraci účelové podpory, zachovává samostatné informační systémy jednotlivých
poskytovatelů. Jednotlivé informační systémy poskytovatelů by měly umožňovat dálkový přístup a
poskytování digitálních služeb, které by poskytovalo původně navrhované jednotné prostředí, avšak
bez jejich úplné integrace do jednoho systému. Každý z informačních systémů poskytovatelů by měl
splňovat požadavky na elektronickou identifikaci uživatele, autorizaci digitálních úkonů a zajištění
možnosti zpětně ověřit, že uživatel dal souhlas k jejich provedení. Tento přístup by měl zajistit naplnění
dikce zákona o právu na digitální služby i v oblasti poskytování účelové podpory a doplnit další
nástroje, které povedou ke snížení administrativní zátěže u příjemců i poskytovatelů účelové podpory.

                                                            81
Snahou je optimalizovat a zefektivnit administrativní procesy a tím snížit nároky,
jak na poskytovatele, tak na příjemce. Proces podávání a vyhodnocování návrhů projektů
bude zjednodušen. Pro uchazeče o účelovou podporu se sníží administrativní zatížení
při prokazování způsobilosti a podávání návrhů projektu. Informace, které jsou již dostupné
v informačních systémech veřejné správy, nebudou od uchazečů vyžadovány opakovaně.
Ze studie administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací z roku 202249 vyplynula
konkrétní doporučení pro sjednocení pravidel, mimo jiné:

     Propojení informačních systémů s veřejnými registry a dalšími infomačními systémy
         státní správy.

     Přenesení zodpovědnosti ověřovat způsobilost uchazečů na poskytovatele tam, kde je
         to možné a stát již těmito informacemi disponuje.

     Prověření kapacit jednotlivých poskytovatelů k tomu, aby byly pro efektivní administraci
         hodnotícího procesu dostatečné a napříč poskytovateli odpovídající výši prostředků
         a počtu administrovaných návrhů a projektů.

     Flexibilnější nastavení pravidel ohledně oznamování nových skutečností do 7 dnů
         od jejich vzniku.

     Koordinace finanční kontroly různých kontrolujících institucí tak, aby u jednoho
         příjemce neprobíhaly paralelně nebo kontinuálně.

     Vytvoření jednotného a intuitivně ovladatelného informačního systému nezávislého
         na jednotlivých poskytovatelích.

     Vypracování a sjednocení všeobecných standardů hodnoticích procesů.
     Explicitní popis změn v zadávací dokumentaci oproti předchozím rokům/výzvám.
     Zpřehlednění, lepší čitelnost a pochopitelnost zadávací dokumentace, pro čtenáře

         snadno pochopitelné a jasné, bez nutnosti hledat další informace v zákonech nebo
         pravidlech.
     Zveřejňování harmonogramu s dostatečným časovým předstihem, i když jsou výzvy
         vyhlašovány pravidelně.
     Zveřejňování orientačního harmonogramu všech veřejných soutěží na jednom místě,
         případně upravení VES, aby byl uživatelsky přívětivý a poskytoval aktuální a jednotné
         informace, na které se uchazeči mohou spolehnout.

Hlavní cíle nové úpravy, vycházející z výše uvedené studie jsou:

     Posílení zásady, že pokud již státní správa nějaké údaje má k dispozici, neměla by je znovu
         vyžadovat (zákon zjednoduší prokazování způsobilosti a důsledně uplatní zásadu využívání
         informací o uchazeči, dostupných ve veřejných seznamech a registrech).

     Zavedení zásady primární důvěry, která je spojena s následnými sankcemi při jejím
         porušení.

     Sjednocení podmínek poskytování podpory tam, kde je to možné.
     Zjednodušení náročnosti procesu administrace podpory.
     Posílení vypovídací hodnoty Informačního systém výzkumu, vývoje a inovací.

1.5.7 Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a
        inovacích

Cílem je umožnit přímá jednání ústředních a jiných správních úřadů s rovnocennými partnery
ve specifických oblastech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na mezinárodní úrovni.
Tím se přispěje k naplňování cílů Národní politiky VaVaI, spolupráci při řešení globálních
výzev, sdílení znalostí a zdrojů, vzdělávání a rozvoji trhů a konkurenceschopnosti ČR. Cílem
je také vytvořit atraktivní prostředí pro provádění špičkového výzkumu, vývoje, inovací

49 Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst & Young, Praha, říjen 2022.

                                                            82
a transferu znalostí v ČR a získat uznání českých výzkumných týmů jako vyhledávaných
partnerů pro významné zahraniční odborníky. ČR by se měla aktivně zapojovat
do mezinárodních aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, které se zaměřují
na témata a výzvy s vysokou socioekonomickou relevancí na regionální i globální úrovni.
Důraz je kladen na synergické využívání národních a zahraničních zdrojů a kapacit
na mezinárodní úrovni, včetně internacionalizace velkých výzkumných infrastruktur v ČR.

1.5.8 Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory

V souladu s citovanou rozhodovací praxí správních soudů a v souladu s doporučením
veřejné ochránkyně práv je cílem, aby dosavadní hybridní režim kombinující prvky
soukromoprávní a veřejnoprávní byl nahrazen plně veřejnoprávním režimem. Poskytování
účelové podpory má být významnou měrou sjednoceno s poskytováním jiných dotací
a návratných finančních výpomocí podle rozpočtových pravidel. Jedinou významnější
odchylkou má být umožnění opravných prostředků proti rozhodnutím o zamítnutí podpory.

1.5.9 Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické
        agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu

1.5.9.1 Grantová agentura České republiky

Bez podstatné změny v porovnání se současným stavem zůstane postavení Grantové
agentury ČR jako samostatné agentury zřízené zákonem. Nebyl shledán důvod pro změnu její
nezávislosti a pro posílení vlivu státních orgánů vykonávajících státní správu na činnost
Grantové agentury ČR. I z poznatků získaných ze zahraničí je zřejmé, že agentury financující
základní výzkum jsou státem ovlivňovány málo, dohled se omezuje na řešení problémů,
stížností, obecného dodržování zákonem předepsaných procedur apod. Na druhou stranu ani
agentury podporující základní výzkum nejsou absolutně nezávislé a státy vykonávají vliv
prostřednictvím státních politik a strategií, které se týkají základního výzkumu, nastavením
pravidel legislativní cestou a prostřednictvím zpráv a hodnocení. Proto je snaha posílit dohled
nad Grantovou agenturou ČR. Zároveň budou zaměstnanci Grantové agentury ČR, kteří
vykonávají činnosti uvedené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě převedeni pod státní
službu, čímž se naplní dikce zákona o státní službě.

1.5.9.2 Technologická agentura České republiky

Cílem je změna v řízení Technologické agentury ČR, navazující na dohodu Ministerstva
průmyslu a obchodu a Technologické agentury ČR, schválené RVVI 50 , která se týkala
realizace programů jiných ministerstev. Zároveň budou zaměstnanci Technologické agentury
ČR, kteří vykonávají činnosti uvedené v zákoně č. 234/2014 Sb., o státní službě převedeni
pod státní službu, čímž se naplní dikce zákona o státní službě.

* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR a bylo
ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR, která byla nahrazena zastoupením ústředních
správních orgánů v předsednictvu TA ČR.

1.5.10 Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
        inovacích a transferu znalostí

Cílem je začlenit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí do právního rámce a stanovit povinnosti výzkumných organizací zajistit dodržování
zásad etiky, vědecké integrity a dobré vědecké praxe.

50 Navrženo dle dohody MPO – TA ČR na základě materiálu Rady ze dne 28. dubna 2018 č. 335/A4.

                                                            83
1.5.11 Zajistit rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků

Cílem úpravy je zlepšit personální management v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí a podporovat udržitelnost vědeckých kariér prostřednictvím vylepšení podmínek
pro rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Také se snaží vytvořit prostředí, které
podporuje setrvání nebo zapojení žen ve výzkumném prostředí a motivuje absolventy
k dalšímu rozvoji ve vědecké činnosti. Cílem je také poskytnout poskytovatelům účelové
podpory jistotu, že hodnocení projektů nezávisí pouze na nákladech a přínosech,
ale zohledňuje i další specifické aspekty, které dlouhodobě přispívají ke zlepšení celkové
úrovně výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v ČR.

1.5.12 Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu

Cílem je provedení mírných úprav při transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady
(ES) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací
veřejného sektoru. Tato úprava má zajistit podporu otevřeného přístupu k vědeckým
informacím v souladu s požadavky zakotvenými v Doporučení Komise (EU) 2018/790
a efektivnější transpozici směrnice (např. ve formě uložení povinnosti ukládat vědecké
publikace v institucionálních nebo tematických úložištích, kterážto je ve směrnici předvídána,
není však výzkumným organizacím výslovně uložena).

1.5.13 Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací
        a transferu znalostí

Cílem je prosazovat odpovědné jednání všech subjektů v oblasti výzkumu, vývoje, inovací
a transferu znalostí. Toto zahrnuje ochranu bezpečnostních zájmů státu, řízení rizik a zvýšení
institucionální odolnosti výzkumných organizací. Zvláštní důraz je kladen na spolupráci výzkumných
organizací s domácími a zahraničními partnery a posílení povědomí příjemců veřejné podpory
o potřebě prevence nežádoucího vlivu třetích stran. Hlavním účelem je předcházet skrytému
ovlivňování výzkumu a vzdělávání v ČR, zabránit nežádoucímu přenosu citlivých informací a
znalostí, podporovat opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, hodnocení rizik partnerů, zajištění
ochrany bezpečnostních zájmů státu při zahraničních cestách výzkumných pracovníků, zvýšení
povědomí o bezpečnosti výzkumu a vnitřních hrozbách transferu znalostí.

1.5.14 Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí

Cílem je odstranění překážek transferu znalostí na všech úrovních inovačního systému, včetně
výzkumných organizací a jednotlivých výzkumníků. Hlavním záměrem je posílit transfer
znalostí a zhodnocování výsledků výzkumu, podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým
sektorem, usnadnit nakládání s výsledky výzkumu, vývoje a inovací a zároveň posílit
financování výzkumu, vývoje a inovací ze soukromých zdrojů. Transfer znalostí by měl být
neodmyslitelnou součástí rozvoje výzkumného a vzdělávacího systému v ČR.

1.5.15 Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu
        znalostí

Cílem nových úprav je vytvořit systémové nástroje pro šíření výsledků výzkumu a vývoje mezi
veřejností s cílem zlepšit informovanost a dostupnost informací, zatraktivnit vědeckou kariéru pro
mladé lidi, zvýšit technologickou gramotnost, podporovat vědecké bádaní a kreativní myšlení a
posílit orientaci na vyšší formy inovací v rámci zachování konkurenceschopnosti. Hlavním cílem
popularizace výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí je poskytovat informace o
aktivitách v této oblasti odborné a široké veřejnosti, stimulovat zájem společnosti o tato témata a
získávat finanční prostředky pro tyto sektory z veřejných i soukromých zdrojů a potenciální
výzkumné pracovníky. Popularizační aktivity by měly být, stejně jako transfer znalostí,
neodmyslitelnou součástí rozvoje výzkumného a vzdělávacího systému v ČR.

                                                            84
1.6 Zhodnocení rizik

V následujících kapitolách provedl předkladatel komplexní zhodnocení rizik souvisejících
s nepřijetím nového právního předpisu, stejně jako možných rizik spojených s jeho
implementací.

1.6.1 Chybějící nástroje podpory inovací

Nedostatečná právní úprava mechanismů inovačních aktivit, včetně dalších nástrojů podpory,
které evropské předpisy umožňují, by i nadále bránila v rozvoji české ekonomiky. S tím souvisí
i riziko málo účinného transferu znalostí od výzkumných organizací k potenciálním uživatelům
a snížení konkurenceschopnosti. Významným rizikem je i nízká vazba mezi základním
a aplikovaným výzkumem na straně jedné a inovacemi na straně druhé. Vynakládané prostředky
na výzkum, vývoj, inovace se příliš neprojevují v podobě inovací a podpoře hospodářského růstu,
ale směřují spíše k tvorbě publikací. Řešení problému se ukazuje jako naléhavé, neboť v současné
ekonomické situaci lze přetrvávající pozici ČR ve vztahu k vyspělým zemím Evropské unie,
ale i dalším mimoevropským zemím, začít posilovat uplatněním výsledků výzkumu, vývoje
a inovací v praxi.

Rizika chybějících nástrojů podpory inovací (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná podpora inovací může mít vážné důsledky pro vývoj nových produktů a technologií,
zpomalení tempa výzkumu a vývoje, nedostatek zdrojů na financování výzkumu a vývoje a odliv
talentovaných pracovníků. To s sebou nese i negativní dopad z hlediska zajištění odolnosti
společnosti a eliminace bezpečnostních rizik.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinášet teoretické riziko, že nové nástroje
financování nebudou efektivně využity nebo že nebudou dostatečné pro dosažení zamýšlených
inovačních cílů. Implementace nových technologií a inovativních postupů může být spojena
s technologickými riziky, které mohou zahrnovat nedostatečnou spolehlivost nových technologií,
potřebu dalšího vývoje nebo obtíže s jejich integrací do existujících systémů. Inovační opatření
mohou s sebou přinášet změny trhu, které mohou být rizikové pro organizace nebo odvětví. Nové
produkty mohou narážet na nedostatečnou poptávku, odmítání ze strany zákazníků nebo
konkurenční tlaky. Implementace inovací může vyžadovat organizační změny a nutnost
přizpůsobení, což může být spojeno s rezistencí nebo nedostatečným zapojením veřejnosti
do inovačního procesu. Nové inovace mohou čelit i právním a regulačním rizikům, např. porušení
patentových práv, nedodržení předpisů týkajících se ochrany osobních údajů nebo nedostatečná
souladnost s předpisy v odvětví. Všech těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona (např. institucionální odolnost, provázanost koncepčních
dokumentů, propagace a popularizace výzkumu a vývoje, zásady etiky, vědecké integrity a dobré
vědecké praxe…).

                                                            85
1.6.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI

Absence provázání koncepčních dokumentů na různých úrovních s hodnocením a poskytováním
podpory může znamenat riziko nemožnosti dosáhnout nezávislosti, objektivity a efektivity
financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Beze změn nebude možné
vyhodnocovat efektivitu přínosů jednotlivých nástrojů finanční podpory a následně
je optimalizovat. Nedostatečná legislativní úprava strategického rámce podpory výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí znemožňuje klást větší důraz na průlomové oblasti jednotlivých
vědních oborů.
Rizika chybějící provázanosti koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI (nepřijetí nové
právní úpravy):
Pokud nebude ukotvený a provázaný koncepční a strategický rámec systému VaVaI, může
to znamenat riziko neúčelného vynakládání finančních i lidských zdrojů. Nedostatečné koncepční
provázání systému může znamenat i riziko nízké kvality výzkumných výstupů, které nebudou
zajímavé pro další výzkum, pro průmysl ani pro veřejnost. Dalším rizikem je neschopnost rozvíjet
inovace a nedostatečné pochopení problémů, což brání dalšímu vylepšování existujících procesů
a technologií.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinášet teoretické riziko nedostatečně jasné vize
a formulační nejednoznačnost koncepčních dokumentů, která může způsobovat nejasnosti.
Dalším rizikem je nedostatečná komunikace a spolupráce, kterou vyžaduje správná provázanost
dokumentů, také by se mohlo stát, že koncepční dokumenty budou pojaty pouze formalisticky
a povrchně a konečně implementace provázanosti koncepčních dokumentů může vyžadovat
dodatečné zdroje a kapacity. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané
legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných
do zákona (např. provázanost koncepčních dokumentů výzkumné organizace, hodnocení
výzkumných organizací, rámcovým vymezením obsahu dokumentů v podzákonných normách…).

                                                            86
1.6.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a
        transfer znalostí

Rizika nedostatečně přehledného členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer
znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Riziko spojené s touto změnou není velké. Na samotný proces poskytování podpory nemá tato
úprava žádný vliv, neomezí nijak práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců. Úprava souvisí
výhradně s vykazováním institucionální, systémové a účelové podpory.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nepochopení rozdělení
a vykazování podpory ze strany poskytovatelů nebo ze strany příjemců. Tohoto rizika si je
předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit
prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona nebo např. vysvětlením
členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v důvodové zprávě.

1.6.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory
        a nedostatečné hodnocení programů účelové podpory

Rizika nevyhovujícího způsobu rozdělování prostředků účelové podpory
a nedostatečného hodnocení programů účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
V případě setrvání u jednoho způsobu poskytování účelové podpory (nyní veřejná soutěž
a dotace) hrozí riziko nemožnosti odpovídajícím způsobem podporovat inovace a transfer, což
jsou oblasti, které vyžadují dostatečně pružný způsob poskytnutí podpory. Nástroje vhodné pro
změnu situace dosud v české legislativě chybí nebo jsou zcela nedostatečné. Nebude i nadále
možno zlepšit hodnocení programů a zavést hodnocení jejich dopadů.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést rizika nedostatku vhodných měřitelných
ukazatelů pro objektivizaci hodnocení dopadů programů a projektů, zpoždění v časovém
hodnocení (hodnocení dopadů může být zdlouhavý proces, který vyžaduje časový odstup pro
získání relevantních dat a informací), omezená dostupnost dat, problémy s kauzalitou (určení
příčinné souvislosti mezi programy/projekty a jejich dopady může být náročné, existuje riziko
připisování dopadů programů/projektů bez dostatečného důkazu příčinného vztahu). Existuje
i riziko subjektivního hodnocení ze strany hodnotitelů, kde rozdílné přístupy mohou vést k různým
výsledkům hodnotitelů. Všech těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona a tato rizika budou též minimalizovaná činností Rady
pro výzkum, vývoj a inovace, která bude přípravu a naplňování metodiky hodnocení
výzkumných organizací a zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, resp.
testovacích a experimentálních infrastruktur koordinovat.

                                                             87
1.6.5 Absence přenositelnosti projektů

Rizika absence přenositelnosti projektů (nepřijetí nové právní úpravy):
Přenositelnost projektů náleží k oblastem s malou mírou rizika. V tomto případě jde o zlepšení
podmínek pro provádění výzkumných činností a zvýšení efektivnosti vynaložených veřejných
prostředků v případech, kdy není možné dokončit řešení projektu na pracovišti původního
příjemce. Jde také o zvýšení konkurence mezi výzkumnými organizacemi a posílení mobility
výzkumných pracovníků. Přetrvávající absence přenositelnosti projektů se může projevit v další
stagnaci přirozené mobility výzkumných pracovníků a naopak se zvyšuje riziko odlivu kvalitních
výzkumných pracovníků do zahraničí.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést rizika kontextuálních rozdílů při přenášení
projektů k jinému příjemci (např. rozdíly ve vnitřním prostředí pracovišť, „firemní“ kultuře
a vybavení), která mohou ovlivnit úspěšnost projektu a vyžadovat přizpůsobení projektu novému
prostředí. Rizikem je nesprávné vyhodnocení kvalitativní úrovně nového příjemce. Existuje i riziko
nedostatečné podpory ze strany poskytovatelů, původních příjemců a dalších účastníků
a následné problémy s financováním, zdroji a schvalováním. Nedostatečná komunikace
(nedostatečné sdílení informací o projektu a jeho cílech) a malé zapojení relevantních stran
mohou také ovlivnit přenositelnost projektu. Přenášení projektů může vyžadovat i dodatečné
zdroje a kapacity, stejně jako dostatečnou přípravu a jejich nedostatek, stejně jako chybějící
analýza před přenášením projektu může vést k nepředvídaným problémům a rizikům. Všechna
tato rizika bral předkladatel návrhu zákona v úvahu a v předkládané legislativě se je snažil co
nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např.
přenositelnost projektů po dohodě všech zúčastněných).

                                                            88
1.6.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro
        administraci účelové podpory*

Nedostatečná právní úprava bude znamenat riziko přetrvávání stagnace dalšího rozvoje
systému, což konstatovala i Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje
a inovací51.

Rizika přetrvávání administrativní náročnosti a absence integrovaného prostředí
pro administraci účelové podpory (nepřijetí nové právní úpravy):
Přetrvávající zvýšená administrativní zátěž představuje riziko pokračujících bariér úspěšného
dokončování projektů nebo jejich zpožďování, zvýšené náklady při nutnosti zaměstnat více
administrativních pracovníků, omezené využití času výzkumných pracovníků na skutečný
výzkum a vývoj nebo snižování jejich kreativity při plnění administrativních povinností
a důsledkem může být omezená konkurenceschopnost (menší výzkumné týmy nebudou
schopny konkurovat větším výzkumným týmům a organizacím, které mají více zdrojů
na administrativu).

Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
1. Integrované prostředí pro administraci účelové podpory: Implementace nových opatření
s sebou může přinést teoretická rizika složité implementace přecházení na integrované prostředí
pro administraci (koordinace a integrace různých systémů, dat a procesů), což může zpomalit
samotnou implementaci a zvýšit náklady, nedostatečná flexibilita a přizpůsobivost a omezit
efektivitu a účinnost (pokud nebude systém dostatečně modulární a pokud nebude možné
upravovat procesy podle specifických potřeb a požadavků poskytovatelů, uchazečů a příjemců).
Další riziko představuje ztráta dat a informací při migraci na nové integrované prostředí, což může
mít negativní dopad na kontinuitu projektů a ztrátu důležitých informací. Nedostatečná robustnost,
odolnost a bezpečnost je dalším případným rizikem zavedení integrovaného prostředí pro
administraci (ohrožení kontinuity provozu) a konečně potřeba školení a podpory uživatelů u nově
zavedeného integrovaného prostředí pro administraci. Riziko může představovat i případná
omezená konektivita a dostupnost služeb způsobená možným zahlcením internetového prostředí
Úřadu vlády ČR.

2. Zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů: Zachování
stávajících informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých
poskytovatelů přináší několik rizik. Prvním z nich je roztříštěnost systémů, která může vést
k neefektivnímu sdílení dat a problémům s kompatibilitou mezi různými subjekty, což
prodlužuje administrativní procesy a zvyšuje jejich náklady. Tato fragmentace ztěžuje
koordinaci na národní úrovni a omezí schopnost efektivního dohledávání a kontrolních
mechanismů. Dalším rizikem je nejednotný přístup k bezpečnosti a ochraně dat, kdy různí
poskytovatelé mohou mít odlišné standardy, což může vést k nerovnoměrné ochraně citlivých
údajů.

Všech výše uvedených rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané
legislativě i v návaznosti na realizaci cílů Koncepce Informačního systému výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací 2021 - 2025 se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím
nových nástrojů zakomponovaných do zákona a bližší specifikací v podzákonných normách.

* V rámci meziresortního připomínkového řízení byla původní myšlenka jednotného
integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory nahrazena kompromisní variantou,
která zachovává informační systémy jednotlivých poskytovatelů s dálkovým přístupem
a digitálními službami.

51 Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Ernst&Young, Praha, říjen 2022

                                                            89
1.6.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,
        inovacích a transferu znalostí

Pokud nebude umožněna podpora mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí i dalším poskytovatelům podpory, jednotliví poskytovatelé nemohou flexibilně
navazovat pracovní vztahy se svými rezortními partnery a zejména bilaterální možnosti spolupráce
výzkumných organizací s jejich zahraničními partnery zůstanou i nadále omezené. Toto omezení
se stále více ukazuje jako nelogické, vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce má příznivý
vliv na kvalitu prováděného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
Absence legislativního ukotvení mechanismů podpory mezinárodní spolupráce ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí znemožní rozvoj spolupráce v oblasti VaVaI, ztíží praktické
nastavování programů i respektování mezinárodní praxe a zapojení zainteresovaných skupin
mezinárodních aktérů a bude mít negativní dopad na excelenci ve smyslu být mezinárodně
konkurenceschopný.
 Rizika přetrvávání centrálního zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji
 (nepřijetí nové právní úpravy):
 Nedostatečná mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji může znamenat riziko omezené
 rozmanitosti výzkumných témat, dostupnosti zdrojů, využití výsledků výzkumu a výměny
 názorů a myšlenek. Celkově vede nedostatečně rozvíjená mezinárodní spolupráce k riziku
 negativního dopadu na celkový pokrok ve vědě a výzkumu.
 Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
 Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zhoršení koordinace
 mezinárodní spolupráce mezi různými institucemi a zeměmi, což může vést k nedostatečnému
 sdílení informací, plánování a duplicitám. Další rizika představují rozdílné standardy a přístupy,
 finanční nerovnováha v realizaci projektů a aktivit, komunikační bariéry, které mohou vést
 k nedorozuměním, zpožděním a obtížím v komunikaci mezi partnery a riziko ztráty centrálního
 vedení, což může vést k roztříštěnosti jednotlivých aktivit a projektů. Těchto rizik si je předkladatel
 návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit
 prostřednictvím nástrojů zakomponovaných do zákona (např. koordinační role MŠMT, MPO,
 RVVI a MZV.

                                                            90
1.6.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory

Rizika přetrvávání absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory (nepřijetí nové
právní úpravy):
Návrh na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory vyplývá z rozsudků Nejvyššího
správního soudu. V tomto případě je nutné klást důraz na respektování usnesení soudů.
Opačný postup by poškozoval dobré jméno ČR a její státní správy. Dalším rizikem
je nevyužívání opravných prostředků.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zvýšeného využití
opravných prostředků ze strany uchazečů o účelovou podporu, kterým nebyla podpora udělena
a tím i zvýšení finanční, personální a časové náročnosti u poskytovatelů. Tohoto rizika si je
předkladatel návrhu zákona vědom, ale očekává se pouze přechodné zvýšení využití
opravných prostředků ze strany žadatelů o podporu, které bude mít za následek precizaci
a zkvalitnění praxe přidělování účelové podpory.

1.6.9 Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky
        a Technologické agentury České republiky ke státním orgánům
        vykonávajícím státní správu

Rizika nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní
správu (nepřijetí nové právní úpravy):
Některé činnosti vykonávané Grantovou agenturou České republiky a Technologickou agenturou
České republiky jsou uváděny v zákoně o státní službě mezi činnostmi vykonávanými
zaměstnanci ve služebním poměru. U poskytovatelů, kteří jsou ústředními správními úřady,
tyto činnosti vykonávají zaměstnanci ve služebním poměru. V případě obou agentur tomu tak
není. Pokud by skutečnost zůstala neřešena, znamenalo by to s vysokou pravděpodobností riziko
nedodržení platné legislativy.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko zvýšeného zatížení
v podobě organizačních změn, které mohou mít vliv na strukturu agentur, interní procesy
a pracovní potupy. Přechod pod zákon o státní službě může mít dopad na personální záležitosti
(například může dojít ke změně pracovních pozic, kritérií pro zaměstnávání, přehodnocení
odměňování atd.), které mohou vyvolat obavy a nespokojenost u zaměstnanců, zejména pokud
nebudou dostatečně připraveny a komunikovány. Dalším rizikem může být nedostatečná příprava
a nedostatek školení, který může vést k chybám a neefektivitě práce, zvýšení určité míry
administrativy a úbytku know-how u zaměstnanců, kteří nebudou ochotni nebo schopni pracovat
v nových podmínkách státní služby. Nová struktura vedení Technologické agentury ČR může
znamenat zpočátku větší zatížení v oblasti nastavování nových procesů při vzniku nové řídicí
struktury. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom, ale očekává se pouze dočasný
dopad tohoto opatření a plná součinnost GA ČR a TA ČR při implementaci tohoto opatření.

                                                            91
1.6.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve
        výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

Otázky etiky a integrity výzkumné činnosti při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích
a transferu znalostí nabývají na důležitosti s tím, jak stoupá důraz na zodpovědné chování
příjemců podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Stát má zájem na tom, aby veřejné
prostředky byly vynakládány v souladu s etickými principy a zásadami vědecké integrity a aby bylo
zřejmé, že neetické chování nemá být tolerováno.

Rizika absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečné ukotvení etických zásad a zásad vědecké integrity může vést k úbytku důvěry ve
vědecký výzkum, instituce a vědce. To může mít negativní dopad na důvěryhodnost výzkumných
organizací a ovlivnit podporu a financování výzkumných projektů. Pokud nebudou etické zásady
a vědecká integrita stanoveny a uplatňovány, může dojít k porušování práv a nedostatečné
ochraně účastníků výzkumu. Nedostatečná definice souhlasu, nedostatečná ochrana soukromí a
transparentnost účelu a postupů výzkumu mohou vést k narušení integrity účastníků. Může se
zvýšit riziko zneužití dat a informací získaných během výzkumu, jejich úniku, neoprávněného
přístupu nebo jejich využití v rozporu se souhlasem účastníků. Neexistence legislativního ukotvení
etických zásad a vědecké integrity může způsobit i systematickou chybu nebo zkreslení
ve výsledcích výzkumu a to může vést k nespolehlivým nebo zkresleným výsledkům, dále může
přetrvávat riziko personální provazby poskytovatelů účelové podpory s institucemi, které se o
podporu ucházejí a jiného neetického jednání. Etické zásady a vědecká integrita hrají roli také při
zajištění reprodukovatelnosti výzkumu. Pokud není dostatečně zdokumentováno, jakým
způsobem byl výzkum prováděn, jak byla data získána a jaké postupy byly použity, může být
obtížné nebo dokonce nemožné replikovat a ověřovat výsledky.

Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nejednoznačnosti
a neaktuálnosti zákonné úpravy, což může vést k nejasnostem a rozporům při uplatňování
etických standardů (pokud neudrží krok s rychlým vývojem technologií a výzkumných oblastí,
mohou být překonány novými etickými dilematy a výzvami vědecké integrity), omezený rozsah a
pokrytí se mohou v různých oblastech lišit, a pokud se nenastaví jasné standardy, může to vést
k potenciálně nepřijatelnému chování. Dalším rizikem je nedostatečná vymahatelnost (může být
obtížné efektivně vymáhat naplňování ustanovení, uvedených v zákoně), která může oslabit
význam a účinnost etických zásad. Rizikem je i samotný rychlý technologický pokrok a nové
výzkumné oblasti, která budou přinášet nová etická dilemata a konečně globální a mezinárodní
aspekty budou hrát také velkou roli v rizicích implementace opatření nového zákona (globální
a mezinárodní spolupráce bude přinášet specifické výzvy v oblasti legislativy a sjednocování
etických standardů). Rizikem tedy může být i nedostatečná harmonizace mezinárodních předpisů,
která může vést k rozdílným normám a různému zacházení s etickými otázkami v různých
zemích. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se je
snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např.
nově zřízená Etická komise (rozšíření portfolia stávající Bioetické komise) nebo povinnost
příjemců institucionální podpory dodržovat etické zásady a zásady vědecké integrity a dobré
vědecké praxe).

                                                            92
1.6.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje
        kariéry výzkumných pracovníků

Lidské zdroje, tedy kvalifikovaní výzkumní pracovníci, jsou pro výkonnost systému výzkumu,
vývoje, inovací a transferu znalostí naprosto nepostradatelní. Riziko jejich odchodu mimo tuto
oblast či do zahraničí (bez pozdějšího návratu zpět) z důvodu nejasného kariérního růstu,
nedořešených otázek harmonizace pracovního a soukromého života a podobně, je značné.
Rizika absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečný rozvoj lidského potenciálu ve výzkumu a vývoji může znamenat riziko negativních
dopadů, které se projeví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Jedná se například o riziko
snížení konkurenceschopnosti a trvale udržitelného růstu, odlivu talentů při absenci stimulujícího
pracovního prostředí, snížení kvality výsledků výzkumu a vývoje, zvýšených nákladů nebo nižší
motivace a loajality výzkumných pracovníků.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko neaktuálnosti a rigidity
v rámci rychle se měnícího prostředí výzkumu, vývoje a inovací. Dalším rizikem je nekvalitní
nastavení systému rozvoje lidského potenciálu v rámci jednotlivých výzkumných organizací. I když
je legislativa dobře formulována, nedostatečné financování a nedostatek kapacit mohou omezovat
její efektivní implementaci. Nedostatečné zapojení zúčastněných stran je dalším rizikem
implementace nástrojů nového zákona. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona (např. zahrnutím rozvoje lidského potenciálu do způsobilých
nákladů u účelové, systémové a institucionální podpory, zavedením přenositelnosti nebo
možnosti prodloužení projektů, zahrnutím rozvoje lidských zdrojů do Dlouhodobé koncepce
rozvoje výzkumné organizace a tím i do hodnocení výzkumných organizací…).

                                                            93
1.6.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy

Je třeba vést příjemce institucionální podpory a poskytovatele institucionální podpory
k vědomému nakládání s dosaženými výsledky a zajistit ochranu jejich oprávněných zájmů
a oprávněných zájmů třetích osob, se kterými spolupracují.
Rizika absence legislativního ukotvení otevřené vědy (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy při zajištění ochrany oprávněných zájmů může
znamenat, že ČR nebude dostatečně účelně transponovat EU legislativu. Důsledky by mohly
mít dopad pro ČR i v nemožnosti účastnit se evropských programů na podporu výzkum, vývoje
a inovací.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko v oblasti ochrany duševního
vlastnictví (otevřený přístup k vědeckým informacím může mít vliv na způsob, jakým jsou výsledky
činnosti výzkumných pracovníků chráněny a komercializovány), nejednoznačnost ochrany
duševního vlastnictví může výzkumné organizace odrazovat od inovací. Otevřená věda může
vyžadovat dodatečné zdroje financování, dále může vyvolávat otázky ohledně kvality, integrity
a důvěryhodnosti dat. Dalším rizikem může být závislost na technologiích a infrastruktuře pro
sdílení dat (nedostatečná dostupnost a spolehlivost těchto technologií může omezit možnosti
otevřeného vědy). Přechod k otevřené vědě může vyžadovat i změnu v postojích ve výzkumném
prostředí. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom a v předkládané legislativě se
je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů zakomponovaných do zákona
(např. úpravou Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a také zřízením
integrovaného prostředí pro administraci a povinností výzkumných organizací zveřejňovat
výzkumné informace pokud tomu nebrání jiné skutečnosti…).

                                                             94
1.6.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve
        výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

Neřešení či podcenění ochrany bezpečnostních zájmů státu ve vztahu k činnostem ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí může vést k ohrožení bezpečnosti ČR, ohrožení oprávněných
zájmů třetích osob, v důsledku toho také k ohrožení spolupráce akademické a podnikové sféry
v aplikovaném výzkumu. Tato oblast vytváří určitou protiváhu k politice otevřené vědy
a poskytování údajů z výzkumu, se kterou odpovědné chování výzkumných organizací souvisí.

 Rizika absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
 vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji a inovacích je klíčovým faktorem
 zejména v oblastech, jako jsou nové technologie, kybernetická bezpečnost, šíření dezinformací
 a jiné oblasti, které mohou mít vliv na bezpečnost a obranyschopnost země. Nedostatečná
 ochrana této oblasti může způsobit závažná rizika, jako je ztráta citlivých informací a jejich zneužití,
 zneužití technologií pro jiné než mírové účely, ztráta konkurenční výhody při zneužití výsledků
 výzkumu konkurenčními zeměmi, což může vést k narušení ekonomického a geopolitického
 postavení státu a konečně při nedostatečné ochraně bezpečnostních zájmů státu může dojít
 i k porušení zákonů.
 Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
 Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko potíží s mezinárodní
 spoluprací v případě, že nastavená opatření nebudou v souladu s mezinárodními normami.
 Omezení přístupu k informacím a technologiím může ztížit spolupráci se zahraničními partnery
 a přístup ke globálním zdrojům. Další riziko představuje zvýšení administrativní zátěže
 při dodatečných administrativních procesech a kontrolách. Těchto rizik si je předkladatel návrhu
 zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím
 nových nástrojů zakomponovaných do zákona nebo např. vysvětlení celé problematiky
 v důvodové zprávě.

                                                            95
1.6.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí

Nedostatečný transfer znalostí může znamenat rizika, která ovlivňují samotný výzkum, vývoj
a inovace i jeho uplatnění v praxi (omezené využití výzkumných výsledků a jejich zúžení
na teoretickou úroveň, plýtvání časem, financemi i dalšími zdroji při opakování výzkumných
projektů), což může znamenat další ztrátu konkurenční výhody.
Rizika absence legislativního ukotvení transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Při nedostatečné podpoře transferu znalostí se i nadále bude ČR zaměřovat na produkci výrobků
s nižší přidanou hodnotou, které nejsou výsledkem technologických inovací. Vzhledem k tomu,
že transfer znalostí ovlivňuje dlouhodobý ekonomický růst, růst technologických změn
a lidského poznání v průmyslových a ekonomicky vyspělých zemích, lze při jeho nedostatečné
podpoře v nové legislativní úpravě předpokládat, že stav transferu v ČR bude i nadále oproti
ekonomicky vyspělejším zemím podprůměrný a riziko zaostávání ČR bude přetrvávat.
Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko ochrany duševního
vlastnictví (nedostatečná ochrana a neoprávněné zneužívání). Nedostatečná komunikace mezi
výzkumnými organizacemi, průmyslem a dalšími zúčastněnými stranami může vést ke ztrátě nebo
neúčinnému přenosu znalostí. Těchto rizik si je předkladatel návrhu zákona vědom
a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím nových nástrojů
zakomponovaných do zákona (např. zahrnutí transferu znalostí do Dlouhodobé koncepce
rozvoje výzkumné organizace a tím i do hodnocení, umožněním financování transferu
znalostí, zavedením společných programů účelové podpory pro více poskytovatelů,
pružnějším nakládáním s výsledky tvůrčí činnosti…).

                                                            96
1.6.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací
        a transferu znalostí

Při absenci legislativního ukotvení propagace a popularizace výsledků výzkumu, vývoje,
inovací a transferu znalostí hrozí riziko, že veřejnost nebude moci profitovat z výsledků
výzkumu financovaného z veřejných prostředků. Zajištění příslušných rámcových podmínek
pro podporu a rozvoj zapojení společnosti do vědy je klíčovou součástí úspěchu dalšího
směřování v oblasti výzkumu, vývoje a inovací i veřejných politik. Pokud nebude podpora
propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pojata systémově na
všech úrovních, existuje riziko, že budou i nadále v některých oborech chybět mladí lidé ve
výzkumu, zejména v technických a fyzikálních vědách. Při nižší důvěře veřejnosti ve vědecké
výsledky se mohou lépe šířit neověřené zprávy a dezinformace a rovněž je nižší ochota
společnosti výzkum, vývoj a inovace financovat.

Rizika absence legislativního ukotvení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí (nepřijetí nové právní úpravy):
Nedostatečná popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může představovat
riziko omezení financování (pokud veřejnost nechápe důležitost výzkumu a vývoje, mohou být
omezeny finanční zdroje pro tyto oblasti), riziko nízké úrovně zájmu o vědu v populaci
a nedostatku zájemců o profesi vědce, což by mohlo vést ke snížení počtu výzkumných
pracovníků, omezený transfer znalostí (pokud se vědecké objevy nedostanou na veřejnost,
mohou být výsledky výzkumu využívány pouze v úzkém okruhu lidí a organizací), riziko
rostoucí propasti mezi výzkumnými organizacemi, průmyslem a veřejností.

Možná rizika plynoucí z implementace opatření nového zákona:
Implementace nových opatření s sebou může přinést teoretické riziko nedostatečného
financování, které omezuje možnosti propagace a komunikace výsledků výzkumu a inovací
veřejnosti. Složitost komunikace výzkumných témat (komunikace složitých vědeckých konceptů
a technických informací pro širší publikum může být obtížná) a nedostatečná schopnost vědců
a institucí komunikovat s neodbornou veřejností může bránit úspěšné popularizaci. Dalšími riziky
implementace jsou nedostatečná spolupráce a nízká účast vědců do popularizačních aktivit,
což znamená ztrátu příležitostí pro osvětu veřejnosti. A konečně nedostatečné ocenění
a hodnocení popularizačních aktivit v akademickém prostředí a nedostatek uznání této práce
může vědce odradit od aktivní účasti na těchto aktivitách. Těchto rizik si je předkladatel návrhu
zákona vědom a v předkládané legislativě se je snažil co nejlépe ošetřit prostřednictvím
nových nástrojů zakomponovaných do zákona (např. zahrnutí rozvoje lidského potenciálu
do způsobilých nákladů u účelové, systémové a institucionální podpory, zavedení
přenositelnosti nebo možnosti prodloužení projektů, rozvoj lidských zdrojů součástí
Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmětem hodnocení…).

Závěr

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že neřešení problémů či chybějící komplexní
právní úprava oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí znamená výrazné riziko,
které ve srovnání s riziky implementace navrhovaného zákona představuje pro český výzkum,
vývoj, inovace a transfer znalostí nepoměrně větší hrozbu.

                                                            97
                                                                                                                                                           V.

1.6.16 Zhodnocení korupčních rizik

Rámcové zhodnocení korupčních rizik u řešených oblastí:

Předkladatel návrhu zákona provedl posouzení korupčních rizik, která jsou teoreticky spojena s jakoukoliv novou legislativou. Nicméně, v případě
zavedení navrhovaného zákona není očekáváno výrazné zvýšení rizika. Jedná se spíše o běžná rizika, která mohou souviset s jakoukoli novou právní
úpravou. Riziko vzniku korupčního jednání nebo jeho zhoršení ve srovnání se stávajícím stavem je nepatrné. Navrhovaná úprava splňuje kritéria
přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti. Návrh úpravy jako celek se shoduje se známou dobrou praxí. Návrh zákona předpokládá možná
korupční rizika, nikoli však větší, než jaká lze předpokládat ve stávající právní úpravě výzkumu, vývoje a inovací. Evidence údajů v Informačním systému
výzkumu, vývoje a inovací snižuje korupční rizika (neoprávněné zásahy do dat) na minimum.

Na základě identifikovaných problémových oblastí, stanovených cílů a jejich řešení jsou v tabulce uvedena potenciální korupční rizika
a opatření k jejich prevenci. Předkladatel návrhu zákona si je plně vědom všech uvedených teoretických rizik a ve snaze minimalizovat tato
rizika jsou do samotného zákona zahrnuta odpovídající opatření.

Nástroje pro dosažení cílů        Korupční riziko                                                            Nástroje prevence

1. Nové nástroje podpory inovací   Nedostatečná transparentnost                                              Zveřejňování     informací  o           poskytnutých
                                   Nekvalitní hodnocení projektů
                                   Nedostatečný dohled a kontrola                                           a neposkytnutých podporách
                                   Konflikty zájmů
                                   Nedostatečná právní regulace a etické normy                               Podrobnější úprava práv uchazečů na informace
                                                                                                                o přijímání a hodnocení návrhů projektů

                                                                                                              Zavedení průběžné lhůty pro přijímání a hodnocení
                                                                                                                návrhů projektů inovací a návratné finanční výpomoci

                                                                                                              Komisionální hodnocení (kolektivní orgány)

                                                                                                              Oponentní posudky

                                                                                                              Posílení      opravných     prostředků      žadatelů
                                                                                                                o podporu

                                                                                                              Využívání elektronických aplikací pro správu
                                                                                                                a administraci výzev k podávání návrhů projektů a jejich
                                                                                                                hodnocení (evidují změny z hlediska věcného,
                                                                                                                procesního i časového)

2. Nově provázané koncepční dokumenty  Nevhodné zahrnutí zainteresovaných stran                              Dokumenty na národní úrovni schvaluje vláda
                                                                  Skryté lobbingové aktivity                   = veřejné projednávání dokumentů
                                                                  Nepřiměřené využití veřejných prostředků
                                                                                                              Koncepční materiály z oblasti výzkumu, vývoje, inovací
                                                                                                                a transferu znalostí na úrovni poskytovatelů projednává
Nástroje pro dosažení cílů           Korupční riziko                                                     Nástroje prevence

                                      Konflikty zájmů                                                   RVVI a schvaluje vláda

                                      Nedostatečná kontrola provázanosti a naplňování cílů  Koncepční dokumenty                 výzkumných           organizací

                                     strategických dokumentů                                             schvalují poskytovatelé

3. Nové  členění                     výdajů  Minimální korupční riziko                                  -

na výzkum, vývoj, inovace

a transfer znalostí

4. Systematické rozdělování prostředků  Nedostatečná transparentnost                                     Komisionální hodnocení (kolektivní orgány)

účelové podpory a hodnocení programů  Nedostatečná odbornost hodnotitelů                                 Oponentní posudky
účelové podpory

                                      Ovlivňování výsledků hodnocení                                     Systém čestných prohlášení členů odborného

                                      Nedostatečné interní dohledové a kontrolní mechanismy na poradního orgánu poskytovatele

                                     úrovni poskytovatele                                                 Zveřejňování informací o výsledku výzvy k podávání

                                                                                                         návrhů projektů

                                                                                                          Příjemce účelové podpory má právo na informace
                                                                                                            o přijímání a hodnocení návrhu projektu

                                                                                                          Koordinace a sjednocování metodického prostředí pro
                                                                                                            poskytování účelové podpory Radou pro výzkum, vývoj
                                                                                                            a inovace

                                                                                                          Školení členů odborných poradních orgánů

                                                                                                          Projednávání hodnocení programů účelové podpory
                                                                                                            Radou pro výzkum, vývoj a inovace

5. Možnost přenositelnosti projektů   Skryté lobbingové aktivity                                         S přenosem projektu musí souhlasit všechny strany –
                                      Nedostatečná transparentnost                                         není to jednostranný akt
                                      Konflikty zájmů mezi rozhodovacími orgány a subjekty, které mají
                                                                                                          Nový příjemce musí dosahovat obdobných kvalit jako
                                        osobní zájmy v projektu                                             původní příjemce a musí sám splňovat podmínky
                                      Nedostatečná kontrola a dohled                                       způsobilosti
                                      „Účelová“ přenositelnost projektů
                                                                                                          Na přenositelnost projektu není právo

                                                                                                          Dohoda o přenositelnosti projektu musí být uzavřena
                                                                                                            písemně

                                                                                                          Postoupením smlouvy nesmí dojít ke změně původních
                                                                                                            podmínek

                                                                         99
Nástroje pro dosažení cílů              Korupční riziko                                                     Nástroje prevence

6. Zjednodušená administrativa a  Skryté lobbingové aktivity                                                Certifikace informačního systému
                                                                                                             Opatření k dodržování etických zásad
integrované prostředí pro administraci  Konflikt zájmů
účelové        podpory/     *zachování

informačních systémů pro administraci  Nepřiměřený přístup k informacím

účelové podpory u jednotlivých  Nedostatečná ochrana osobních údajů¨
poskytovatelů

                                                          * Nízká možnost kontroly a auditního dohledu

                                         * Neprůhledné postupy při přidělování podpory

7. Nové    nastavení       mezinárodní  Riziko ovlivňování rozhodování nebo výhody při přidělování  Koordinační role MŠMT a MPO

spolupráce ve výzkumu, vývoji a zdrojů                                                                       Povinnost zajištění institucionální odolnosti příjemce

inovacích                                Riziko nekontrolovaného neuváženého přístupu k důvěrným a dalších účastníků a zavedení, uplatňování

                                        informacím                                                          a vyhodnocování systému řízení rizik

                                         Konflikty zájmů účastníků projektů, kteří mají osobní zájmy nebo
                                           sponzorské vztahy s určitými subjekty

8. Veřejnoprávní            režim        Nedostatečná transparentnost ve výběru partnerů, přidělování       Jednání podle ustanovení správního řádu a jednání
        u účelové podpory                  finančních prostředků nebo rozhodovacích procesech (favorizace      o námitkách
                                           určitých subjektů)

                                         Nepřiměřené ovlivňování rozhodování a přezkoumání rozhodnutí

                                         Nedostatečná transparentnost a riziko manipulace s rozhodnutími
                                           a upřednostnění určitých subjektů

                                         Konflikty zájmů při odvolacích mechanismech narušující
                                           objektivitu rozhodování

                                         Nedostatečný dohled a kontrola nad odvolacími mechanismy

9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR  Minimální korupční riziko, přesto však existuje riziko střetu zájmů,  * Zastoupení ústředních správních orgánů

ke státním orgánům vykonávajícím či riziko změny dynamiky vedení a rozhodování                              v předsednictvu TA ČR

státní správu                                                                                                Opatření předcházející střetu zájmů ve vedení GA ČR

                                                                                                            a TA ČR (podmínka vyloučení z poskytování účelové

                                                                                                            podpory dané agentury v průběhu výkonu mandátu)

                                                                                                             Neslučitelnost vedoucích funkcí s výkonem funkce
                                                                                                               člena statutárního orgánu uchazeče, resp. příjemce
                                                                                                               účelové podpory poskytované příslušnou agenturou
                                                                                                               (s výjimkou zahájení projektu před nástupem do funkce)

                                                               100
Nástroje pro dosažení cílů  Korupční riziko                                                        Nástroje prevence

10. Zásady etiky a vědecé integrity ve  Minimální korupční riziko, přesto však porušování etických zásad  Kolektivní jednání Etické komise na úrovni výzkumných

výzkumu, vývoji, inovacích a transferu a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu organizací i Rady pro výzkum, vývoj a inovace

znalostí                    znalostí může znamenat například riziko nepřiměřeného                     a vyhodnocování jejich činnosti
                            ovlivňování rozhodování etických komisí nebo riziko konfliktu
                            zájmů                                                                   Povinnost nechat posoudit projekty na lidech nebo
                                                                                                      lidských tkáních, AI, embryonálních buňkách, geneticky

                                                                                                   modifikovaných organismech… apod.

11. Rozvoj    lidského      potenciálu  Nepoctivé hodnocení výzkumného pracovníka na základě  Ukotvení rozvoje lidského potenciálu v dlouhodobé

a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků korupčních vztahů                                           koncepci  rozvoje  výzkumné          organizace,

                             Nepřiměřený vliv a moc vedoucích pracovníků, mentorů apod.           na to navazující hodnocení výzkumné organizace
                               (riziko neobjektivního přístupu k přidělování zdrojů, publikacím…)  a na to navazující institucionální podpora výzkumné
                                                                                                   organizace

                             Nepřiměřené financování projektů (korupce může ovlivnit proces        Zavádí se přenositelnost projektů
                               financování projektů a vést k upřednostňování určitých jedinců na    Zavádí se podpora mobility a návratové politiky
                               základě korupčních praktik)

                             Nepoctivá autorství a citování (narušuje se integrita vědeckého       Zavádí se podpora výzkumných pracovníků v rané fázi
                               procesu a rozvoj kariéry může být založen na neférových                kariéry, podpora profesního rozvoje výzkumných
                               praktikách)                                                            pracovníků a jejich motivace k osobnímu růstu,
                                                                                                      harmonizace profesního a rodinného života, mobility
                                                                                                      výzkumných pracovníků, návratové politiky a podpory
                                                                                                      začleňování po přerušení kariéry do výzkumných týmů,
                                                                                                      spolupráce výzkumných organizací s výzkumnými
                                                                                                      pracovníky trvale žijícími v zahraničí

12. Otevřená  věda      a   přístup  Korupce může hrát roli při plagiátorství a krádežích duševního  Princip uvážené jednání při zveřejňování informací

k údajům z výzkumu          vlastnictví                                                            z oblasti výzkumu, vývoje a inovací

                             Nedostatečné zabezpečení dat může vést k jejich zneužití,             Omezení přístupových práv k využití výsledků     autorů
                               krádeži nebo neoprávněnému přístupu (korupce může hrát roli při
                               úniku citlivých dat)                                                 Ochrana oprávněných zájmů příjemců,
                                                                                                      a původců výsledků
                             Neprůhlednost financování výzkumu (korupce může ovlivňovat
                               proces financování výzkumu a vést k preferování určitých projektů    Certifikace informačního systému
                               na základě korupčních praktik)

13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve  Neoprávněný přístup k citlivým informacím týkajícím  Zavádí se pojem institucionální odolnost (odolnost proti

výzkumu,      vývoji,       inovacích se národní bezpečnosti a budoucích obchodních a vědeckých vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo

a transferu znalostí        zájmů ČR (únik důvěrných informací, prodej citlivých technologií       účastníka projektu, kybernetická bezpečnost
                            nebo poskytnutí přístupu k těmto informacím neoprávněným               a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany

                            subjektům)                                                             duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních

                             Ovlivňování rozhodovacích procesů (mohou být upřednostňovány         režimů, zejména omezení nehmotného transferu
                                                                                                   znalostí, a mezinárodních sankcí, včetně omezení

                                                          101
Nástroje pro dosažení cílů            Korupční riziko                                                     Nástroje prevence

                                         určité projekty nebo kontrakty, což může vést k neefektivnímu       technické pomoci)
                                         využití zdrojů, nedostatečnému zabezpečení nebo snížení kvality   Zavádí se zásada předběžné opatrnosti (institucionální
                                         výsledků)
                                                                                                             odolnost, systém řízení rizik příjemce)
                                       Špionáž a vyzrazení tajných informací (osoby s přístupem
                                         k tajným informacím se mohou stát zdrojem špionáže nebo           Zůstávají zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti
                                         mohou být zneužity k vyzrazení citlivých informací)               Zavádí se omezení přístupu k výzkumným datům

                                       Nedostatečná kontrola nad vývojem technologií ve prospěch
                                         nepřátelských subjektů

14. Legislativní               podmínky  Nepoctivé licenční dohody (exkluzivní licence bez řádného  Zavádí se etické zásady a zásady správné praxe
        pro transfer znalostí
                                      zhodnocení, překrucování cen, skryté provize…)                      v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

                                       Zneužití duševního vlastnictví (neoprávněné získávání nebo         Zavádí se institucionální odolnost na úrovni
                                         zneužívání duševního vlastnictví např. krádeží, falšováním          výzkumných organizací
                                         patentů nebo nekalým využitím autorských práv)
                                                                                                           Definují se podmínky   spolupráce        veřejného
                                       Nepoctivá spolupráce a převod technologií (upřednostňování           a soukromého sektoru
                                         některých partnerů na základě korupčních vztahů, nedostatečné
                                         sdílení znalostí a technologií, nedodržování smluvních            Definují se programy více poskytovatelů
                                         povinností…)
                                                                                                           Zavádí se regulace otevřené vědy a omezené nakládání
                                       Nedostatečný přístup k informacím (utajování důležitých              s daty aj.
                                         informací, přístup pouze pro vybrané subjekty na základě
                                         korupčních vztahů…)

15. Propagace a popularizace výzkumu,  Neobjektivita a zkreslení informací                                Využití informačního systému výzkumu, vývoje

vývoje, inovací a transferu znalostí   Nedostatek transparentnosti při financování propagace             a inovací

                                                                                                                                     Opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost
                                       Konflikty zájmů (osobní vztahy mezi propagátory a sponzory –

                                      preferování určitých výsledků nebo produktů)                         Dodržování zásad otevřené vědy

                                       Nepřiměřené ovlivňování médií (zkreslení prezentovaných  Dodržování etických zásad, zásad vědecké integrity

                                      informací, nedostatečné zobrazení kontroverzních aspektů…)          a dobré vědecké praxe

                                                       102
2 Návrh variant řešení problémových oblastí

Varianta      Popis
Varianta 0
Varianta 1    Zachování současného stavu beze změny
Varianta 2
              Novela zákona č. 130/2002 Sb.
* Varianta 3
              Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
              s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory

              Nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
              s informačními systémy pro administraci účelové podpory
              u jednotlivých poskytovatelů

Na základě identifikovaných problémových oblastí a stanovených cílů jsou dále představeny jednotlivé varianty jejich řešení. Pro lepší přehlednost
a srozumitelnost návrhů jsou jednotlivé oblasti strukturovány do souhrnné tabulky. Při formulování opatření pro všechny tři varianty
(stav beze změny, novela, nový zákon) se předkladatel zaměřil pouze na přítomnost či nepřítomnost daného opatření s ohledem na účel a stanovené
cíle. Tato skutečnost je zobrazena ve formě znamének "+" a "-". Popisy navržených opatření jsou uvedeny pouze pro variantu 3, která zahrnuje všechna
opatření. Pokud je u konkrétního cíle ve variantě 1, která neřeší všechny problémy, uvedeno znaménko plus, popis je shodný s variantou 3.

Pro cíl „Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové podpory" byly při formulaci opatření pro řešení informačních
systémů ve výzkumu, vývoji a inovacích zohledněny další subvarianty s ohledem na rozsah této problematiky (0. zachování současného stavu,
1. vytvoření jednotného informačního systému v ČR postupným sjednocováním informačních systémů, 2. vytvoření jednotného informačního systému
v ČR (2a) administrativní rozhraní při IS VaVaI, 2b) přechod na jeden z existujících informačních systémů poskytovatelů, 2c) vytvoření jednotného
informačního systému tzv. na zelené louce)). Podrobné popisy těchto variant jsou uvedeny v kapitole 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů (3.1 Identifikace
nákladů a přínosů a 3.2 Náklady).

* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel navrhl kompromisní variantu 3, která nahrazuje původně plánované jednotné integrované
prostředí pro administraci účelové podpory zachováním informačních systémů jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní dálkový přístup,
poskytování digitálních služeb, zajištění elektronické identifikace a autentizace uživatelů, čímž posílí bezpečnost a spolehlivost administrativních
procesů. Varianta 3 přináší v kontextu již platného zákona o právu na digitální služby úspory pro příjemce, kteří nebudou muset opakovaně dokládat
údaje již vedené v registrech státní správy, což výrazně snižuje administrativní zátěž. U poskytovatelů zůstane stav obdobný jako ve variantě 0, přičemž
nová varianta zachovává kompatibilitu s aktuálními systémy a zajišťuje dodržování zákona o právu na digitální služby.

                                             103
Přehled navrhovaných nástrojů a opatření pro dosažení stanovených cílů v problémových oblastech

Nástroje      Navrhovaná opatření

pro dosažení  Varianta  Varianta   Varianta  Varianta
cílů          0         1               2         3

1. Nové nástroje -          +      +         Navržená opatření:
       podpory          -
       inovací                                Zákonem bude ustanoven nový ústřední správní úřad pro inovace, a to Ministerstvo průmyslu a obchodu, které bude zajišťovat

                                                administraci procesů spojených s podporou inovací. Toto ministerstvo je nejvhodnějším resortem s ohledem na skutečnost, že dle

                                                zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

                                                je Ministerstvo průmyslu a obchodu ústředním orgánem státní správy mj. pro průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií a

                                                věci malých a středních podniků a pro věci živností.

                                              Se zavedením nových nástrojů na podporu inovací je třeba upravit procesy výběru návrhů projektů, hodnocení a

                                                rozhodování, stejně jako neměnnost lhůt, dosud univerzálně platných pro všechny situace. Účelem navrhované změny je

                                                rozšířit a zjednodušit možnosti, kterými disponuje poskytovatel při výběru návrhů projektů k pozdějšímu financování tak, aby

                                                lépe vyhověl povaze a zaměření jím navrhovaného programu zaměřeného na inovace.

                                              Kromě dotace bude pro případ inovací umožněno využít v souladu s rozpočtovými pravidly také nárok na návratnou finanční

                                                výpomoc.

                                              Zavádí se postupné hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech.

                                              Zvyšuje se flexibilita poskytování účelové podpory, aby režim poskytování podpory bylo možné maximálně přizpůsobit

                                                potřebám projektu:

                                               nově se zavádí průběžné přijímání a hodnocení návrhů projektů - důležité zvláště pro inovační projekty z důvodu rychlosti

                                                rozhodování a poskytování podpory

                                               umožňuje se pružný režim poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu

                                               umožňuje se zpětná úhrada nákladů projektu - vhodné zvláště pro projekty inovací či transferu znalostí.

                                              Nově se umožňují společné programy více poskytovatelů např. při financování navazujících projektů.

                                                Navrhuje se úprava pravidel pro nakládání s majetkem výzkumných organizací - pružnější nakládání s výsledky tvůrčí

                                                činnosti (licence, patenty, spolupráce se soukromým sektorem).

2. Nově       -                    +         Navržená opatření:

provázané                                    Zákon nově určuje základní koncepční dokumenty a jejich provázanost pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí:

koncepční                                      na národní úrovni horizontální Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky,

dokumenty                                      na úrovni poskytovatele koncepce výzkumu, vývoje a inovací poskytovatele, s možností nahrazení dokumentu jiným

                                                koncepčním dokumentem poskytovatele schvalovaným vládou,

                                               na úrovni výzkumné organizace, která je příjemcem institucionální podpory, příjemcem systémové podpory na velkou

                                                výzkumnou infrastrukturu nebo příjemcem systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu, dokument

                                                Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace,

                                             Koncepční dokumenty akcentují témata partnerství veřejné a soukromé sféry, transfer znalostí, rozvoj lidského potenciálu,

                                             transparentnost, etiku, vědeckou integritu a dobrou vědeckou praxi, předběžnou opatrnost při respektování bezpečnostních

                                                                    104
Nástroje        Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů            Varianta Varianta Varianta  Varianta
                                                 3
                0  1                 2

                                            zájmů státu, zjednodušování administrace a snižování administrativní zátěže a principy otevřené vědy.

3. Nové členění -  +                 +      Navržená opatření:

výdajů na                                    Zákon č. 130/2002 Sb. striktně rozlišuje pouze účelové a institucionální financování. Toto vymezení předmětu podpory

výzkum, vývoj,                                 neodpovídá skutečné věcné podstatě přidělované podpory. Z tohoto důvodu se navrhuje změna a vytvoření dalšího

inovace a                                      závazného ukazatele – systémové podpory takto:

transfer                                      institucionální podpora nově zahrnuje pouze skutečnou podporu výzkumných organizací na jejich dlouhodobý koncepční

znalostí                                       rozvoj, a to na základě jejich koncepce rozvoje a provedeného hodnocení výzkumné organizace.

                                              účelová podpora zahrnuje podporu a nástroje kompetitivní povahy a

                                              nově je vytvořena oblast systémové podpory pro oblasti, které nejsou ani institucionální podporou, ani podporou

                                               účelovou.

                                            Toto uspořádání se bude promítat do přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu, kde bude zaveden čtvrtý závazný ukazatel

                                            (výdaje celkem, institucionální, účelová, systémová podpora), skupina „dalších závazných ukazatelů“ nebude zavedena, čímž

                                            dojde ke snížení administrativní zátěže. Změna pro poskytovatele tento fakt znamená drobnou administrativní změnu (nově

                                            místo dvou kategorií podpory budou tři).

4. Systematické -  +                 +      Navržená opatření:

rozdělování                                 1. Rozdělování prostředků účelové podpory:

prostředků                                   Bude upraven režim pro poskytování podpory a místo jediného možného postupu a pevně stanovených lhůt bude možné

účelové                                        přizpůsobit poskytování podpory potřebám řešení a podávání zpráv administrativním potřebám.

podpory      a                              2. Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů:

hodnocení                                    Zákonem bude uložena povinnost poskytovatelům účelové podpory provádět hodnocení programů a jejich dopadů podle

programů                                       zásad hodnocení připravených Radou pro výzkum, vývoj a inovace a schvalovaných vládou.

účelové                                      Zavádí se povinnost vyhodnocování činnosti velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur.

podpory                                      Zavádí se povinnost hodnocení plnění cílů projektů.

                                             Zákon dále uloží příjemcům účelové podpory povinnost poskytnout do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

                                               informace o využití výsledků projektů výzkumu, vývoje a inovací, financovaných plně nebo částečně poskytovatelem. Zákon

                                               stanoví tuto povinnost tak, že poskytovatel bude mít právo pouze na informace o výsledcích projektu, který financoval.

                                             Bude stanovena povinnost RVVI posuzovat soulad průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli

                                               s metodikou hodnocení a spolupráce RVVI s MŠMT a MPO na přípravě a zásad hodnocení velkých výzkumných

                                               infrastruktur, resp. testovacích a experimentálních infrastruktur.

                                             Zavádí se provázání systému hodnocení výzkumných organizací s výší institucionální podpory systematickým promítnutím

                                               závěrů hodnocení výzkumné organizace a dalších doporučení pro její činnost do výše institucionální podpory.

                                                                105
Nástroje         Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů             Varianta Varianta Varianta  Varianta
                                                  3
                 0       1            2

5. Možnost       -       +            +      Navržená opatření:
                         -
přenositelnosti                               Zákon zavádí možnost přenositelnosti projektů v obecné rovině, týká se všech projektů. Současně není úmyslem
                             +
projektů                 +                   předkladatele upravit přenositelnost projektu jako povinnost poskytovatele a příjemce, neboť není možné jednoduše a

                                             srozumitelně postihnout všechny varianty a důvody, které mohou nastat. Přenositelnost projektu zůstává vždy na dohodě

                                             všech zúčastněných.

6. Zjednodušená -                     +      Navržená opatření:
       administrativa a
       integrované                            RVVI bude vydávat doporučení ke sjednocení podmínek účelové podpory.
       prostředí pro
       administraci                           Aby byla usnadněna pozice poskytovatelů, využije se informací z tzv. agendových informačních systémů. Informační
       účelové
       podpory/*                             povinnost uchazečů, příjemců a dalších účastníků, jakož i případná povinnost dokazovat prostřednictvím dokladů tvrzené
       zachování
       informačních                          skutečnosti, by měla být omezena pouze na poskytování údajů, nezbytných pro vedení Informačního systému výzkumu,
       systémů pro
       administraci u                        vývoje a inovací, a případnou aktualizaci těchto údajů, a údajů, které nelze získat z agendových informačních systémů
       jednotlivých
       poskytovatelů                         a z rejstříku trestů.

                                              Zákon jako online platformy zachovává *informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů (pro podávání

                                             návrhů projektů, automatizaci procesů pro reportování výsledků a dodržování regulací).

                                              Zavádí se preference způsobu prokazování čestným prohlášením a následně sankce za uvedení nepravdivých údajů.

                                              Zavádí se ověřování způsobilosti dálkovým přístupem k registrům veřejné správy (všude, kde je to možné).

                                              Zavádí se možnost zjednodušeného prokazování způsobilosti v případě uchazečů zřízených zákonem či založených státem

                                             (nebudou se prokazovat skutečnosti, které jsou uvedeny v dokumentech o zřízení či založení uchazeče)/prokazování

                                             způsobilosti prostřednictvím výpisu z evidence skutečných majitelů.

                                              Zavádí se možnost zjednodušené administrace návrhů projektů, kde hodnocení proběhlo na mezinárodní úrovni.

                                              Zvyšuje se flexibilita využívání nástrojů účelové podpory (zákon zavádí flexibilitu, pružnost a kombinovatelnost nástrojů, lhůt,

                                             způsobů úhrady nákladů, přenositelnost projektů, oponentních posudků, nástrojů účelové podpory, jednotlivých výzev, průběžné

                                             přijímání, hodnocení, různé způsoby proplácení peněz…

                                              Zavádí se možnost zálohových plateb v oblasti institucionální podpory.

7. Nové nastavení -                   +      Navržená opatření:
       mezinárodní
       spolupráce ve                          Zákon umožní všem ústředním správním úřadům působícím v oblasti výzkumu a vývoje, GA ČR, TA ČR a AV ČR zajišťovat
       výzkumu, vývoji
       a inovacích                           ve své působnosti mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. MŠMT zůstává koordinační role v oblasti mezinárodní

8. Veřejnoprávní -                           spolupráce ve výzkumu a vývoji. Dále budou spolupracovat s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na přípravě
       režim
                                             programů podle práva EU.

                                              MPO bude nově koordinovat mezinárodní spolupráci v oblasti inovací.

                                              Zavádí se možnost připravit programy účelové podpory pro vice poskytovatelů.

                                      +      Navržená opatření:

                                              Zákonem je navržen institut veřejnoprávních smluv o poskytnutí podpory, nahrazení veřejné soutěže ve výzkumu,

                                                                    106
Nástroje          Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů              Varianta Varianta Varianta  Varianta
                                                   3
                  0  1                 2

u        účelové                                          vývoji, inovacích a transferu znalostí mechanismem výzev k podávání návrhů projektů a přiblížení k režimu poskytování
                                                          dotací podle rozpočtových pravidel. Základní procesní kroky při poskytování podpory tak budou obdobné krokům, které
podpory                                                   jsou aplikovány při poskytování dotací podle rozpočtových pravidel (tj. zveřejnění výzvy, podání žádosti, posouzení
                                                          přijatelnosti žádosti, hodnocení žádostí a rozhodnutí o vybrání či nevybrání). Podobně jako v případě postupu podle
                                                          rozpočtových pravidel bude celý proces regulován předpisy práva finančního a podpůrně pak předpisy práva správního
                                                          (správní řád). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v závěru celého procesu nebude vydáváno rozhodnutí, ale bude
                                                          uzavírána veřejnoprávní smlouva.
                                                     Zavádí se použití části první a páté správního řádu.
                                                     Zákonem se zavádí možnost opravných prostředků.
                                              Procedura poskytování účelové podpory by tedy měla být do budoucna upravena následujícími právními předpisy, a to
                                              v pořadí, v jakém jsou tyto předpisy uvedeny:

                                                     zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,
                                                     ustanovení části první a části páté správního řádu (s výjimkou § 163 odst. 4 správního řádu) a
                                                     přiměřeně část druhá správního řádu (dle § 170 správního řádu) avšak s vyloučením těch ustanovení, která jsou

                                                          uvedena v ustanovení § 14q rozpočtových pravidel,
                                                     ustanovení občanského zákoníku s výjimkou vyloučených ustanovení uvedených v § 170 správního řádu,
                                                     v případě přezkumu oznámení o vyřazení projektu – přiměřeně hlava VIII části druhé správního řádu.

9. Nově           -  -                 +      Navržená opatření:

nastavený                                     GA ČR:

vztah GA ČR a                                  Předseda Grantové agentury České republiky bude informovat 1x ročně Radu pro výzkum, vývoj a inovace o činnosti

TA ČR ke                                      Grantové agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.

státním                                        Předseda Grantové agentury České republiky bude nově příslušným orgánem pro rozhodnutí o námitkách podaných proti

orgánům                                       oznámení Grantové agentury České republiky o vyřazení návrhu projektu.

vykonávajícím                                 TA ČR:

státní správu                                  Zavádí se nová řídící struktura TA ČR:
                                              Předsednictvo TA ČR by mělo být nově složené ze zástupců ústředních správních úřadů, jejichž programy TA ČR realizuje a
                                              odborníci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí ,.
                                              Působnost předsednictva TA ČR:

                                              a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí a s vyjádřením
                                              výzkumné rady je předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení,
                                              b) schvaluje vyhlášení výzev,
                                              c) vyřizuje námitky proti oznámení o vyřazení projektu,

                                                                  107
Nástroje        Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů            Varianta Varianta Varianta  Varianta
                                                 3
                0      1             2

                                            d) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory,                                                      návrh  statutu
                                            e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě ke schválení
                                            Technologické agentury a jeho změn,
                                            f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí návrh rozpočtu Technologické agentury,
                                            g) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Technologické agentury.
                                            Předseda jmenovaný / odvolávaný vládou na návrh RVVI.

                                            Působnost předsedy – působnost statutárního orgánu ve všech věcech kromě agendy předsednictva. Kontrolní rada – rozšíření

                                            působnosti o agendu opravných prostředků.

                                            Výzkumná rada – odborný konzultační orgán.

                                             Předseda Technologické agentury České republiky bude informovat 1x ročně Radu pro výzkum, vývoj a inovace o činnosti

                                            Technologické agentury České republiky a jejich orgánů za uplynulé období.

10. Zásady etiky a -   -             +      Navržená opatření:

vědecké                                      Pro zajištění etiky a vědecké integrity se nově upravuje povinnost výzkumné organizace dodržovat etické zásady a zásady

integrity ve                                vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé institucionální podpory mohou do rozhodnutí o poskytnutí dotace

výzkumu,                                    zahrnout povinnosti výzkumné organizace, které musí příjemce v souvislosti s použitím podpory splnit. Za porušení těchto

vývoji,                                     podmínek může poskytovatel v rozhodnutí o poskytnutí dotace stanovit nižší odvod.

inovacích                                    Nově je uloženo rozšíření působnosti stávající Bioetické komise Rady tak, aby její působnost zahrnovala nejen oblast

a transferu                                 výzkumu lidských embryonálních kmenových buněk, ale také širší etické otázky vědecké práce.

znalostí

11. Rozvoj lidského -  -             +      Navržená opatření:

potenciálu a                                Základním ustanovením je úprava způsobilých nákladů tak, aby bylo zřejmé, že z účelové i z institucionální podpory je

rozvoj kariéry                              možné hradit náklady či výdaje na podporu výzkumných pracovníků, mobilitu i na harmonizaci osobního a pracovního

výzkumných                                  života. I když se nejčastěji zmiňují právě mladé rodiny s dětmi, životních situací hodných zvláštního zřetele, které spadají

pracovníků                                  do “harmonizace ...” je více. Mohou to být důvody zdravotní nebo např. péče o rodiče či prarodiče.

                                            1. Institucionální podpora:

                                             Nově se navrhuje zahrnout rozvoj lidského potenciálu do způsobilých nákladů (umožnění podpory výzkumných pracovníků

                                            v rané fázi kariéry, podpora profesního rozvoje výzkumných pracovníků a jejich motivace k osobnímu růstu, harmonizace

                                            profesního a rodinného života, mobility výzkumných pracovníků, návratové politiky a podpory začleňování po přerušení

                                            kariéry do výzkumných týmů, spolupráce výzkumných organizací s výzkumnými pracovníky trvale žijícími v zahraničí).

                                             Rozvoj lidských zdrojů je nově součástí Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace a tím i předmět hodnocení.

                                             U institucionální podpory je díky deklaraci, že „z institucionální podpory je možné hradit veškeré způsobilé náklady na rozvoj

                                            výzkumné organizace“, umožněno výzkumné organizaci řešit péči o výzkumné pracovníky dlouhodobě a systémově.

                                            2. Účelová podpora:

                                                                         108
Nástroje        Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů            Varianta Varianta Varianta  Varianta
                                                 3
                0    1               2

                                             V případě účelové podpory se předpokládá ad hoc řešení situace související s řešením předmětného projektu, např. zajištění

                                            hlídání v případě výjezdu rodiče na konferenci či terénní výzkum (uspokojení krátkodobých individuálních potřeb v době

                                            řešení projektu VaVaI).

                                             Nově se zavádí přenositelnost a možnost prodloužení projektu, která by měla vést k podpoře rozvoje výzkumných

                                            pracovníků.

                                             Rozvoj lidského potenciálu, rovných příležitostí a zákaz diskriminace je zohledněn v Koncepci výzkumu, vývoje, inovací a

                                            transferu znalostí poskytovatele.

                                             Nově je stanovena i pravomoc poskytovatelů stanovit v programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné

                                            příležitosti mužů a žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí.

12. Otevřená věda -  -               +      Navržená opatření:

a přístup k                                  Požadavek na kodifikaci zásad pro zpřístupnění údajů o VaVaI se nejvíce dotknul IS VaVaI.

údajům                                       Druhou dotčenou oblastí jsou přístupová práva k užití výsledků a oprávněné zájmy příjemců, autorů a původců

z výzkumu                                   výsledků.

                                             Nově je upraveno zveřejňování vědeckých informací a přístup k výzkumným datům.

                                             Nově dochází k úpravě transpozice předpisů EU v oblasti otevřené vědy.

                                             Ponechat povinnost příjemců zpřístupnit údaje z výzkumu zcela bez regulace by znamenalo ohrozit možné využití

                                            dosažených výsledků, např. pro jejich ochranu či prodej licencí. Předložená úprava tedy směřuje k lepšímu vyvážení

                                            povinností i oprávněných zájmů příjemců.

13. Ochrana     -    -               +      Navržená opatření:

bezpečnostních                               Do zákona se vkládá část, týkající se ochrany bezpečnostních zájmů státu, řízení rizik a zvýšení institucionální

zájmů státu                                 odolnosti výzkumné organizace proti nežádoucím vlivům třetích stran.

ve výzkumu,                                  Zavádí se rovněž pojem „institucionální odolnost“ (odolnost proti vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo dalšího

vývoji,                                     účastníka projektu, kybernetická bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního

inovacích                                   vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení transferu znalostí, a mezinárodních sankcí,

a transferu                                 včetně omezení technické pomoci).

znalostí                                     Pro řízení rizik a posílení institucionální odolnosti při zachování principů otevřené vědy a mezinárodní spolupráce výzkumné

                                            organizace se nově navrhuje zavést „zásada předběžné opatrnosti“ (institucionální odolnost, vyhodnocování a aktualizace

                                            systému řízení rizik příjemcejednou za tři roky a jen příjemce institucionální podpory.).

                                             Zůstávají zvláštní postupy pro zajištění bezpečnosti.

                                             Nově se zavádí bezpečnostní a krizová koncepce výzkumné organizace.

                                             Nově se zákonem umožňuje příprava programu v oblasti řešení aktuálních rizik a umožnění jeho zrychleného schválení či

                                            změny, který nabízí možnost podpory v případě potřeby řešení aktuálních rizik.

                                             Zavádí se možnost změny programu účelové podpory při potřebě rychlé reakce (např. při řešení aktuálních rizik).

                                                                     109
Nástroje          Navrhovaná opatření
pro dosažení
cílů              Varianta Varianta Varianta  Varianta
                                                   3
                  0  1                 2
                                               Zavádí se omezení přístupu k výzkumným datům v případě, že by došlo k zásahu do bezpečnosti státu.

14. Legislativní  -       -            +      Navržená opatření:
                     -
podmínky pro                                  Nově navrhovaná zákonná úprava má umožnit financovat transfer znalostí, zavést programy účelové podpory pro více poskytovatelů

transfer                                      (např. pro navazující projekty).

znalostí                                      1. Institucionální podpora:

                                               Transfer znalostí je nově povinnou součástí koncepce poskytovatele podpory i dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace.

                                              2. Účelová podpora:

                                               Zákonem se umožňuje zavést společné programy účelové podpory více poskytovatelů.

                                               Zavádí se výslovně možnost využívat dary soukromých osob a dalších nástrojů podpory.

                                               Zavádí se výslovně možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů, která je důležitá zvláště pro inovační projekt či

                                              projekt typu proof of concept.

                                               Dále se zavádí možnost zpětné úhrady nákladů projektu a flexibilní stanovení lhůt pro poskytování účelové podpory.

                                               Umožňuje se pružný režim poskytování účelové podpory podle potřeb řešení projektu.

                                               Zavádí se možnost změny programu účelové podpory.

                                               Spolupráce mezi veřejnou správou, podniky a neziskovými organizacemi může být součástí náležitostí programu účelové podpory.

                                              3. Obecně:

                                               Transfer znalostí je jasně stanovenou rolí výzkumné organizace, a to v celé šíři definované evropským Rámcem pro státní podporu

                                              výzkumu, vývoje a inovací, tedy včetně například zakládání vlastních spin-off firem.

                                               Zavádí se pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti.

                                               Zavádí se pojem „testovací a experimentální infrastruktura“.

                                               Další podpora podmínek pro rozvoj transferu znalostí je dosažen rozšířením možností komercializace u veřejných výzkumných

                                              institucí (novelou zákona o veřejných výzkumných institucích), příspěvkových organizacích a organizačních složek státu, které jsou

                                              výzkumnými organizacemi (novelou zákona o majetku České republiky).

15. Propagace a   -                    +      Navržená opatření:

popularizace                                   Otevřený přístup k výzkumným datům v souladu s evropskými předpisy.

výzkumu,                                       Zavádí se opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro podnikatelský a výzkumný sektor a veřejnou správu.

vývoje, inovací                                Zavádí se možnost připravit návrh programu zaměřeného na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

a transferu                                    Popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí může být i součástí uznatelných nákladů institucionální, systémové a

znalostí                                      účelové podpory.

                                               Prostředí pro růst motivace k výzkumné kariéře v Dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace, součástí náležitostí

                                              programu.

                                                                                110
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů

Přehled nákladů a přínosů v jednotlivých tematických oblastech varianty 3

    Nástroje            Náklady vyjádřené kvalitativně                                    Přínosy vyjádřené kvalitativně
    pro dosažení cílů
                                                                                          Inovace vedou ke vzniku nových technologií, postupů a produktů, které umožňují
1.  Nové          nástroje Předpokládá se, že výdaje na nové nástroje budou součástí      výzkumným týmům dostáhnout lepších výsledků v kratším čase a vytvářejí tak
                                                                                          nové příležitosti pro podnikání a rozvoj nových trhů. Přínosem je i zlepšení kvality
    podpory inovací     výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer     produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Inovace umožňují rychleji se
                                                                                          přizpůsobit měnícím se tržním podmínkám a trendům a hledat nové způsoby
                        znalostí. To znamená, že uplatnění těchto nástrojů nevyvolá       reakcí na aktuální výzvy. Dalším přínosem je rozvoj nových oborů a vznik nových
                                                                                          pracovních míst. V neposlední řadě přináší podpora inovací i větší udržitelnost a
                        žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet.                        ochranu životního prostředí.

2.  Nově      provázané Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických           Přínosem koncepčního provázání strategických dokumentů počínaje Národní
                                                                                          politikou VaVaI je ujasnění pozice ČR a jejího směřování v oblasti výzkumu,
    koncepční dokumenty dokumentů jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů             vývoje a inovací, ujasnění priorit a tedy i zadání z úrovně vlády pro oblast
                                                                                          výzkumu, vývoje a inovací. Pravidla pro zpracování koncepčních a strategických
                        jednotlivých správních úřadů a výzkumných organizací určených     dokumentů předpokládají také jejich alespoň elementární vyhodnocování a
                                                                                          zjišťování změn v čase, což by mělo podporovat pozitivní rozvoj celé sféry
                        na zajištění výkonu jejich agend. Na úrovni ústředních správních  výzkumu, vývoje a inovací.

                        úřadů jde o součást zajištění výkonu jejich agend, na úrovni      V případě této změny jsou přínosy pouze v administrativní rovině. Neměly by
                                                                                          zasahovat do provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
                        institucí by činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením    znalostí. Nové členění výdajů na institucionální, účelovou a systémovou podporu
                                                                                          narovná stávající systém a finanční prostředky budou rozdělovány dle skutečné
                        výzkumných organizací. Nejde tedy o dodatečné náklady nad         věcné podstaty.

                        rámec činnosti výzkumné organizace.                               Přínosem zavedení hodnocení programů a jejich dopadů do zákona je vyšší
                                                                                          efektivita vynakládaných veřejných prostředků a naplňování cílů programů.
3.  Nové členění výdajů Změny by neměly vyvolat žádné dodatečné náklady u příjemců

    na výzkum, vývoj, podpory, ani u poskytovatelů podpory nad schválený rozpočet

    inovace a transfer

    znalostí

4.  Systematické        Odhaduje se, že náklady na jedno hodnocení se budou

    rozdělování         pohybovat do 500 tis. Kč, bude-li prováděno externím

    prostředků účelové dodavatelem. Toto řešení je pravděpodobnější než interní

    podpory a hodnocení hodnocení, na které většina poskytovatelů nemá kapacitu (vlastní

    programů účelové kapacita hodnocení dopadů se prakticky nevyplatí, neboť

    podpory             hodnocení se provádí jedenkrát za 5 až 8 let podle délky trvání

                        programu). Ročně končí průměrně 5 programů různých

                                                                    111
    Nástroje                 Náklady vyjádřené kvalitativně                                    Přínosy vyjádřené kvalitativně
    pro dosažení cílů

                             poskytovatelů účelové podpory (údaje za období 2016 až 2024).
                             Odhad ročních nákladů je cca 2,5 mil. Kč. Uplatnění těchto
                             nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený rozpočet,
                             bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj,
                             inovace a transfer znalostí.

5.  Možnost                  Náklady mohou být spojovány především s vypořádáním               Nefinanční přínosy přenositelnosti projektů lze popsat jako větší pružnost při řešení
                             přístupových a užívacích práv k výsledkům mezi původním a         nestandardních situací, které mohou nastat v průběhu řešení projektů. Podstatou
    přenositelnosti          novým příjemcem, na straně poskytovatele případně náklady         rozhodování poskytovatele účelové podpory o tom, zda umožní či neumožní změnu
                             na posouzení vnějším oponentem (i když to zákon výslovně          příjemce, je rozhodování o efektivitě dosud vynaložených nákladů. V tomto směru by
    projektů                 nestanoví). Vzhledem k počtu změn, které jsou v současnosti       mělo být na přenositelnost projektů nahlíženo jako na pozitivní opatření. Přínosem je
                             realizovány, jsou tyto náklady nepatrné a nepočítá se,            také větší konkurence mezi výzkumnými pracovišti stejného nebo podobného
                             že by se zvyšovaly. Jedná se o administrativní úkon bez           zaměření, mezi kterými mohou výzkumní pracovníci přecházet. Mělo by tedy být
                             dodatečných nároků na veřejné rozpočty.                           v zájmu pracovišť vytvářet takové podmínky, aby klíčoví zaměstnanci neodcházeli.
                                                                                               Z pohledu kariérního růstu výzkumných pracovníků jde jednoznačně o podporu
                                                                                               mobility.

6.  Zjednodušená             Zpočátku bude třeba vynaložit náklady na technické zabezpečení Snižování administrativní zátěže výzkumu a vývoje přináší mnoho výhod pro vědce i

    administrativa     a a vytvoření jednotného metodického prostředí pro administraci společnost. Když vědci nemusí řešit administrativní záležitosti, mají více času na

    integrované prostředí    účelové podpory, což v dalších letech povede k výraznému          výzkum a vývoj nových technologií. To vede k rychlejšímu pokroku a výsledkům.
                             šetření prostředků státního rozpočtu. Sníží se administrativní
    pro        administraci  náklady na straně poskytovatelů i uchazečů související s          Jednodušší administrativní procesy ve výzkumu a vývoji mají i další přínosy:
                             procesem výběrů projektů (na straně uchazečů nebude nutné
    účelové podpory/*        dokládat řadu dokumentů, které jsou dnes předkládány v listinné          podpora inovací a podnikání (jednodušší a rychlejší administrativní procesy
                             podobě, poskytovatelé ušetří část personálních kapacit, které                 umožňují vědcům a inovátorům více času a zdrojů věnovat rozvoji nových
    zachování                jsou nyní vynakládány na kontrolu jednotlivých návrhů projektů).              produktů a služeb, což vede ke zvyšování konkurenceschopnosti firem a

    informačních systémů

    pro administraci u

    jednotlivých             * Zachování stávajících informačních systémů u jednotlivých            výzkumných institucí a ekonomickému růstu a zaměstnanosti),
    poskytovatelů            poskytovatelů bude znamenat náklady v podstatě na stejné           snížení bariér pro spolupráci mezi výzkumníky a institucemi a umožnění
                             úrovni jako dosud (náklady na vývoj, údržbu a provoz systémů,
                             náklady na bezpečnost, na integraci dat, na školení a vzdělávání       vědcům rychleji a jednodušeji sdílet výsledky a informace, což může vést ke
                             zaměstnanců apod.).                                                    spolupráci na nových projektech a výzkumných programech,
                             Uplatnění nástrojů nevyvolá žádné nadpožadavky nad schválený       zvýšení transparentnosti a důvěryhodnosti výzkumných výsledků (když jsou
                             rozpočet, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum,            administrativní procesy snazší a jednodušší, je pravděpodobnější, že

                             vývoj, inovace a transfer znalostí.                               výzkumníci budou dodržovat etické a právní normy a budou moci efektivněji

                                                                                               dokumentovat a sdílet své výsledky, což vede k vyšší kvalitě výzkumu a

                                                                                               zvyšuje důvěryhodnost výsledků).

                                                                                               * Zachování stávajících informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů může
                                                                                               přinést větší flexibilitu a možnost přizpůsobit se jejich specifickým potřebám,

                                                                  112
    Nástroje           Náklady vyjádřené kvalitativně                                 Přínosy vyjádřené kvalitativně
    pro dosažení cílů

                                                                                      zachovat plnou kontrolu nad procesy u jednotlivých poskytovatelů, neomezí
                                                                                      schopnost postupného vývoje a inovací. S ohledem na nerealizaci integrovaného
                                                                                      prostředí nevyžaduje vyšší jednorázové náklady na centralizaci.

7.  Nové        nastavení Vzhledem k tomu, že náklady na mezinárodní spolupráci ve Přínosem navržených úprav v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji,

    mezinárodní        výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou součástí inovacích a transferu znalostí je především odstranění nejistoty některých

    spolupráce         ve výdajů státního rozpočtu na tuto oblast, nepovede mezinárodní poskytovatelů podpory, zda mohou z výdajů své rozpočtové kapitoly na výzkum,

    výzkumu, vývoji a spolupráce k nárůstu výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, vývoj, inovace a transfer znalostí podporovat také mezinárodní spolupráci. Navržená

    inovacích          inovace a transfer znalostí.                                   úprava na jedné straně zajišťuje nezbytnou koordinaci, na druhé straně otevírá

                                                                                      možnosti všem poskytovatelům k podpoře bilaterální spolupráce s partnerskými

                                                                                      institucemi v zahraničí. Tím se zvyšuje jistota, že postupují správně a že na tyto

                                                                                      aktivity mohou vynakládat veřejné prostředky. Pověření ústředních a jiných správních

                                                                                      úřadů zajišťováním mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu

                                                                                      znalostí přinese prospěch poskytovatelům, kteří do této chvíle nemohli spolupracovat

                                                                                      s mezinárodními institucemi na stejné úrovni přímo. Tím bude odstraněn tento

                                                                                      přetrvávající handicap. Přínosem pro sféru výzkumu, vývoje, inovací a transferu

                                                                                      znalostí je zvýšení kvality prováděného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,

                                                                                      neboť bylo opakovaně prokázáno, že mezinárodní spolupráce ke zvýšení kvality

                                                                                      výzkumu vede. Kontakty se zahraničními partnery vedou také k tomu, že Česká

                                                                                      republika získá díky zapojení do mezinárodní dělby výzkumné práce větší objem

                                                                                      vědeckých / výzkumných informací.

8.  Veřejnoprávní režim Náklady budou souviset především s obměnou kontrolní rady, Zavedení veřejnoprávního režimu do rozhodování o účelové podpoře znamená podřízení

    u účelové podpory  která bude muset získat nové kompetence, aby byla schopna vybraným částem správního řádu, jak ve svých rozsudcích uložil Nejvyšší správní soud, a ve

                       vyřizovat podání podle správního řádu. Další náklady mohou stanovisku doporučila veřejná ochránkyně práv. Tato změna bude znamenat kromě změn

                       souviset s vyšší administrativní zátěží poskytovatelů. Lze samotného postupu také posílení opravných prostředků uchazečů. To vyvolá zejména na

                       předpokládat, že poskytovatelé budou muset analyzovat dopady počátku změny, než se poskytovatelé a jejich odborné poradní orgány naučí v novém režimu

                       nové právní úpravy na interní procesy a zajistit přenastavení pracovat, pravděpodobně vyšší počet stížností proti nesprávnému postupu při rozhodování

                       těchto procesů tak, aby byly v souladu s novou právní úpravou. o účelové podpoře. Kontrolní rada GA ČR projednala v období 10/2021 až 9/2022 celkem 9

                       Tyto analýzy a úpravy vnitřních prostředí si mohou vyžádat podnětů a námitek, v období 2021/2022 celkem 13 podnětů a námitek, v období 2020/2021

                       výdaje v řádu jednotek milionů Kč.                             celkem 13 podnětů a námitek a např. v období 2007/2008 14 podnětů a námitek. Kontrolní

                       Z důvodu přechodu na veřejnoprávní režim se nepředpokládá      rada TA ČR projednala v roce 2016 celkem 43 podání, v roce 2017 49 podání, v roce 2019
                       navýšení výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a  58 podání, v roce 2021 128 podání a v roce 2021 55 podání. Z uvedeného je zřejmé, že
                       transfer nad mez schválenou zákonem o státním rozpočtu         v delším časovém intervalu se počet podání ke kontrolní radě GA ČR a TA ČR podstatně
                       a schváleného střednědobého výhledu. Pravděpodobnější          nemění.

                       řešení je v případě potřeby přerozdělení výdajů uvnitř

                                                           113
    Nástroje              Náklady vyjádřené kvalitativně                                     Přínosy vyjádřené kvalitativně
    pro dosažení cílů

                          schváleného limitu zákona o státním rozpočtu schváleném limitu,
                          především navýšením výdajů na administraci výzev
                          k předkládání návrhů projektů, případně výdaj na činnost obou
                          agentur. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního
                          rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a rozpočtu
                          kapitol GA ČR a TA ČR.

9.  Nově nastavený vztah Dodatečné náklady souvisejí se změnami vyvolanými uplatněním Přínosy změn byly spojeny se změnami řízení Technologické agentury na strategické

    GA ČR a TA ČR ke      zákona o státní službě52, neboť jak bylo uvedeno výše, část        úrovni. Navržený institut správní rady umožňoval, aby strategická rozhodování
    státním orgánům       činností vykonávaných oběma agenturami spadá do působnosti         spojená s prosazováním národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, která ovlivňují
    vykonávajícím státní  tohoto zákona.                                                     činnost agentury v dlouhodobém časovém horizontu, byla v souladu s prioritami
    správu                                                                                   vlády, a aby bylo operativní řízení organizace přenecháno profesionálnímu
                          Rozšíření předsednictva TA ČR (kompromisní řešení v rámci          manažerovi, řediteli agentury.
                          meziresortního připomínkového řízení) by nemělo vést ke vzniku
                          dodatečných požadavků na státní rozpočet oproti stávajícímu        * V rámci meziresortního připomínkového řízení byla akceptována připomínka TA ČR,
                          stavu, bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj,    bylo ustoupeno od zřízení správní rady TA ČR a byla nahrazena zastoupením
                          inovace a transfer znalostí a rozpočtu kapitol GA ČR a TA ČR..     ústředních správních orgánů v předsednictvu TA ČR. Jedná se o kompromis, který
                                                                                             respektuje výsledek meziresortního připomínkového řízení. Zastoupení ústředních

                                                                                             správních orgánů v předsednictvu TA ČR by mělo umožnit reflektovat specifické úkoly

                                                                                             Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné

                                                                                             resorty.

10. Zásady etiky a Implementace etických zásad a vědecké integrity nevyvolává Přínosy ukotvení etických zásad a vědecké integrityve výzkumu a vývoji jsou

    vědecké integrity ve žádné dodatečné náklady. Spíše naopak signalizuje příjemcům, mnohostranné. Zvyšují důvěryhodnost, objektivnost a ochranu dobré pověsti

    výzkumu,   vývoji, že z veřejných prostředků nebudou hrazeny činnosti v rozporu výzkumu a vývoje. Respektování etických principů a postupů ve výzkumu a vývoji

    inovacích             s obecnými etickými principy. Náklady na dodržování uvedených přispívá k ochraně lidských práv. Většina výzkumných projektů a vývojových

    a transferu znalostí pravidel jsou nulové, neboť etické chování by mělo být zcela procesů může mít vliv na lidské bytí a na společnost jako celek. Proto musí být

                          samozřejmé. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů státního zajištěno, že takové vlivy jsou pozitivní a že se respektují lidská práva. Etické ukotvení

                          rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.            zajišťuje, že výzkumné a vývojové projekty budou respektovat lidskou důstojnost a

                                                                                             integritu a že nebudou způsobovat žádné zbytečné utrpení. Dalším přínosem ukotvení

                                                                                             etiky a vědecké integrity ve výzkumu a vývoji je zvyšování transparentnosti. Když jsou

                                                                                             etické zásady a postupy jasně definovány a respektovány, výzkumní pracovníci a

                                                                                             výzkumné organizace se cítí více motivováni k otevřené a transparentní diskusi o

                                                                                             svých výsledcích a produktech. Tím se zvyšuje důvěra vědecké a výzkumné komunity

52 § 5 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

                                                                                   114
Nástroje           Náklady vyjádřené kvalitativně            Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů

                                                             i veřejnosti.

11. Rozvoj  lidského Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec Předkladatel očekává, že úprava rozvoje kariéry výzkumných pracovníků pomůže

potenciálu a rozvoj schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na výzkumných především mladým výzkumníkům a výzkumnicím, aby mohli sladit svůj pracovní a

kariéry výzkumných organizacích s ohledem na akademickou svobodu. Uplatnění soukromý život. S ohledem na vysokou autonomii akademického prostředí se

pracovníků         nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, předkladatel snaží navrhnout takové kroky, které odstraní překážky ve využití

                   vývoj, inovace a transfer znalostí.       finančních prostředků na podporu kariéry výzkumných pracovníků. Především se

                                                             uvolňuje nakládání s institucionální podporou tak, aby příjemci institucionální podpory

                                                             mohli financovat to, co považují pro rozvoj za důležité, tedy i kariérní rozvoj svých

                                                             zaměstnanců, jejich mobilitu, harmonizaci pracovního a soukromého života atd.

                                                             Podobné opatření je navrženo i pro účelovou podporu, ovšem s ohledem na to, že jde

                                                             o projektové financování.

12. Otevřená věda a Náklady vznikají, resp. vznikly na úrovni IS VaVaI, avšak byly Zavedení prvků otevřené vědy znamená transpozici evropských pravidel pro

přístup k údajům hrazeny v rámci jeho pravidelné aktualizace, tedy nikoliv nad otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu 53 . Jejich benefitem je

z výzkumu          rámec rozpočtu Úřadu vlády na činnost Rady pro výzkum, bezpochyby možnost daná ostatním zájemcům o vědecké informace, publikace a

                   vývoj a inovace. Na úrovni výzkumných organizací jsou využití údajů, pořízených z veřejných prostředků. Rizikem je naopak nevhodné

                   náklady spojovány především budováním repozitářů a jednání výzkumných organizací a zveřejňování vědeckých informací místo jejich

                   s publikační činnosti a s průmyslově právní ochranou a jsou ochrany, např. průmyslovým právem. Otevřená věda představuje nový přístup v

                   součástí výdajů výzkumných organizací. Uplatnění nástroje oblasti výzkumu a vývoje, který má potenciál přinést řadu pozitivních přínosů. Její

                   bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, aktivity jsou podporovány moderními technologiemi, jako jsou digitální platformy

                   inovace a transfer znalostí.              a otevřené licenční modely. Jedním z jejích hlavních přínosů je zvýšení

                                                             transparentnosti výzkumu. To znamená, že výzkumníci mohou sdílet své

                                                             výzkumné výsledky a data s ostatními výzkumníky, což umožňuje ověřování

                                                             a reprodukování výzkumných výsledků. Transparentnost také umožňuje větší

                                                             spolupráci mezi výzkumníky, což může vést k novým výzkumným otázkám

                                                             a objevům. Dalším přínosem otevřené vědy je zlepšení efektivity výzkumu.

                                                             Sdílení dat a výsledků výzkumu může výzkumníkům umožnit vyhnout se

                                                             opakování již provedeného výzkumu a zaměřit se na nové oblasti výzkumu. To

                                                             znamená, že zdroje jsou využívány efektivněji a mohou být investovány do

                                                             výzkumu nových oblastí. Otevřená věda pomáhá i zvýšení viditelnosti výsledků

                                                             výzkumu a jejich využití. Otevřená věda umožňuje výzkumníkům zveřejňovat své

53 Sdělení European Cloud Initiative "Building a competitive data knowledge and economy in Europe" COM(2016) 178 final of 19.4.2016. DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2018/790 ze dne
25. dubna 2018 o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech
a opakovaném použití informací veřejného sektoru.

                                                        115
Nástroje           Náklady vyjádřené kvalitativně       Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů

                                                        výsledky a data online, což může přilákat pozornost ze strany širší veřejnosti

                                                        včetně průmyslu. To může vést k novým příležitostem pro financování výzkumu,

                                                        spolupráci a aplikaci výsledků v praxi. Jiným benefitem otevřené vědy je zvýšení

                                                        spolehlivosti výzkumu. Otevřená věda umožňuje výzkumníkům ověřit výsledky a

                                                        data jiných výzkumníků, což může vést k větší spolehlivosti výzkumu a prevenci

                                                        chyb a nedostatků. Pozitivem otevřené vědy je zvýšení kreativity, efektivity a

                                                        posilování excelence ve výzkumu.

13. Ochrana        Návrh zákona nevyžaduje zpracování žádných rozsáhlých Ochrana bezpečnostních zájmů státu a také ochrana oprávněných zájmů

bezpečnostních     dokumentů a pravidel, vše ponechává na jednotlivých příjemcích vlastních i třetích osob je v současné době velmi aktuální. Jde o to, aby příjemci

zájmů           státu a dalších účastnících a jejich podmínkách. Požaduje se pouze, podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přijali taková vnitřní pravidla

ve výzkumu, vývoji, aby si příjemci byli těchto skutečností vědomi a podle toho jednali. chování jednotlivců a celé instituce, aby byly příslušné zájmy dostatečně

inovacích          V konečném důsledku přínosy ochrany bezpečnostních zájmů ochráněny. Jedním z přínosů ochrany bezpečnostních zájmů státu je ochrana

a transferu znalostí státu ve výzkumu a vývoji převyšují náklady na implementací citlivých informací a technologií, které jsou klíčové pro národní bezpečnost. Tyto

                   opatření na ochranu bezpečnostních zájmů státu. Uplatnění informace a technologie mohou být v rukou nepřátelských zemí použity proti státu

                   nástroje bude součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, a jeho občanům. Ochrana těchto informací a technologií zajišťuje bezpečnost

                   vývoj, inovace a transfer znalostí. Uplatnění těchto nástrojů státu a ochranu jeho občanů. Dalším přínosem ochrany bezpečnostních zájmů

                   nevyvolá dodatečné nadpožadavky nad schválený státní státu je prevence šíření nelegálních a nebezpečných technologií. Výzkum a vývoj

                   rozpočet.                            mohou zahrnovat různé druhy technologií, a pokud tyto výzkumné projekty nejsou

                                                        správně monitorovány a kontrolovány, mohou se nebezpečné technologie dostat

                                                        do rukou nevhodných osob a organizací. Ochrana bezpečnostních zájmů státu

                                                        také pomáhá zajistit, že výzkumné projekty a technologie nejsou použity k

                                                        účelům, které jsou v rozporu s národními zájmy, jako jsou například teroristické

                                                        nebo kybernetické útoky. Také chrání intelektuální vlastnictví státu a umožňuje

                                                        mu využít jeho výzkumné projekty k hospodářskému rozvoji a inovacím, což může

                                                        posílit jeho pozici na trhu. Jak bylo uvedeno již dříve, otázky bezpečnosti,

                                                        bezpečného nakládání s výsledky výzkumu a vývoje souvisejí svým způsobem

                                                        s požadavkem otevřené vědy a oba přístupy se velmi vhodně doplňují a vzájemně

                                                        podporují právě požadavkem na vědomé a uvážené nakládání s výsledky a

                                                        opatrnosti při navazování kontaktů s třetími stranami.

14. Legislativní podmínky Náklady na transfer znalostí jsou nedílnou součástí činností ve Ukotvením transferu znalostí do zákona jako jedné z činností souvisejících s
          pro transfer znalostí výzkumu, vývoji a inovacích. Předkladatel zákona se domnívá, že by prováděním výzkumu, vývoje a inovací odstraňuje pochybnost, zda náklady nebo
                                           tedy měly být i z těchto výdajů hrazeny. Nepředpokládá se, že by výdaje na transfer znalostí mohu být způsobilými náklady, hrazenými z podpory.
                                           realizace transferu znalostí vyvolávala požadavky nad střednědobý Společně s nástroji vhodnými pro inovace se vytváří prostředí, ve kterém mají
                                           výhled financování. Spíše lze očekávat, že úspěšný transfer znalostí poskytovatelé široké pole působnosti ohledně podpory transferu znalostí, tedy

                                                   116
Nástroje           Náklady vyjádřené kvalitativně                                      Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů

                   by mohl mít i finanční benefit pro samotnou výzkumnou organizaci a  převodu získaných výsledků do praxe. Předkládaný zákon také nabourává zažitou
                   její zaměstnance. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů           představu, že základní výzkum musí končit pouze publikací. Naopak se umožňuje
                   státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.    i Grantové agentuře České republiky, aby vzala v úvahu, že základní výzkum může
                   Uplatnění těchto nástrojů nevyvolá dodatečné nadpožadavky           končit výsledkem, který má “blízko” k praxi. Zpravidla je ale zapotřebí vynaložit většího
                   nad schválený státní rozpočet.                                      úsilí k ochraně takového výsledku a prodeji licence investorovi. Z takového propojení
                                                                                       pak profitují obě strany.

                                                                                       Transfer znalostí z výzkumu a vývoje by mohl přinést benefity pro různé subjekty:

                                                                                              Vědeckým organizacím a výzkumným pracovníkům transfer znalostí
                                                                                                   pomáhá lépe šířit své poznatky, což může vést k dalšímu financování
                                                                                                   výzkumu a vývoje, zvýšení prestiže a uznání výzkumných pracovníků
                                                                                                   a posílení postavení v oblasti výzkumu.

                                                                                              Průmyslové společnosti mohou získat přístup k novým technologiím,
                                                                                                   výrobkům a znalostem, což jim umožní vyrábět inovativnější a
                                                                                                   konkurenceschopnější výrobky, zlepšit své procesy a snížit náklady.

                                                                                              Veřejnost může z transferu znalostí získat nové technologie, výrobky
                                                                                                   a služby například v oblasti zdraví, vzdělání, dopravy nebo ekologie.
                                                                                                   Transfer znalostí může také vést k inovativnějšímu a udržitelnějšímu
                                                                                                   ekonomickému růstu.

                                                                                              Veřejné správě transfer znalostí pomáhá naplňovat své cíle v oblasti
                                                                                                   výzkumu a vývoje, podpořit ekonomický růst a vytvářet pracovní místa.
                                                                                                   To může vést k větší konkurenceschopnosti a inovačnímu potenciálu
                                                                                                   země. Pomáhá také zhodnocovat výsledky výzkumu pro potřeby
                                                                                                   veřejných politik.

15. Propagace      a Náklady na propagaci je možné hradit ze schválených prostředků Přínosy propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

popularizace       na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ve stávajících jsou především nepřímé. Na samotný výkon činnosti nemají žádný vliv. Jejich

výzkumu, vývoje, hranicích. Nejde tedy o činnosti vyžadující financování nad rámec přínosem je zvyšování povědomí o důležitosti a úspěších výzkumu, vývoje,

inovací a transferu stávajících výdajů. Uplatnění nástroje bude součástí výdajů inovací a transferu znalostí ve společnosti. Dalším benefitem je nepřímé

znalostí           státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. poskytování informace potenciálním investorům, že se vyplatí v České republice

                                                                                       investovat do byznysu založeného na znalostech nebo s ním úzce souvisejícího.

                                                                                       Zvýšení povědomí veřejnosti o vědě a technologiích může vést ke zvýšené

                                                                                       podpoře výzkumných aktivit a investic ze strany veřejnosti a soukromých

                                                                                       investorů. Jinak řečeno, že v České republice jsou kvalitní výzkumná pracoviště,

                                                                                       a vysoce vzdělaní odborníci, což je předpokladem pro úspěšnost investice

                                                                                       do technologií založených na inovacích a spolupráci např. s akademickými

                                                                                       pracovišti nebo výzkumnými organizacemi aplikovaného výzkumu. Benefitem je i

                                                                                       propagace samotné práce výzkumných pracovníků a inspirace mladých lidí ke

                                                   117
Nástroje           Náklady vyjádřené kvalitativně       Přínosy vyjádřené kvalitativně
pro dosažení cílů
                                                        kariéře vědce. Popularizace může pomoci přilákat mladé lidi ke studiu vědních
                                                        oborů a výzkumné práci. Díky popularizaci se může výzkum a vývoj stát více
                                                        viditelným a přístupným pro širší spektrum lidí, což může vést k rozvoji
                                                        inovativních nápadů a řešení.

                                                   118
Přehled zvažovaných variantních řešení cíle „Snížit administrativní náročnost a zajistit intergrované prostředí pro administraci účelové
podpory“ (informační systémy pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v ČR)

Varianta    Popis                                                               Specifikace
Varianta 0  Zachování současného stavu
Varianta 1                                                                      Nulová varianta počítá se zachováním současného stavu, tj. čtyřmi speciálními informačními systémy
Varianta 2  Postupné sjednocování stávajících informačních systémů              pro VaVaI na úrovni poskytovatelů (GRIS (GA ČR), ISTA (TA ČR), IXIX (MŠMT), ISVP (MZd, resp. AZV
                                                                                ČR)) a jiné nástroje, které nejsou informačním systémem + IS VaVaI (RVVI), kdy jeden z nich je využíván
Varianta 3  2a) Jeden informační systém v ČR – Administrativní rozhraní při IS  pro administraci programů i jiných poskytovatelů, jejich další údržbě a rozvoji.
            VaVaI                                                               První varianta předpokládá, že dojde k postupnému zapojení všech poskytovatelů do nějakého
                                                                                informačního systému a zároveň dojde k postupné selekci stávajících informačních systémů, které
            2b) Jeden informační systém v ČR – Přechod na jeden z existujících  budou vhodné pro administraci programů a projektů pro více poskytovatelů. U opouštěných informačních
            informačních systémů poskytovatelů                                  systémů by byla financována jejich údržba, u zachovávaných systémů i jejich rozvoj, aby bylo možné
            2c) Jeden informační systém v ČR – Vytvoření jednotného             integrovat požadavky nových uživatelů-poskytovatelů.
            informačního systému „na zelené louce“                              Tato dílčí varianta předpokládá, že by k dosažení jednotného informačního systému v ČR došlo
                                                                                vytvořením nového administrativního rozhraní při IS VaVaI, které by spravoval Úřad vlády ČR. Toto
            Informační systémy pro administraci účelové podpory u všech         rozhraní by vzniklo odděleně od současného IS VaVaI, nicméně bylo by na IS VaVaI bezprostředně
            poskytovatelů                                                       navázáno.

                                                                                V této dílčí variantě by jednotný informační systém poskytování účelové podpory v ČR vznikl na základě
                                                                                výběru jednoho existujícího informačního systému, který by byl modifikován do podoby univerzálního
                                                                                jednotného informačního systému pro všechny poskytovatele.

                                                                                Tato dílčí varianta předpokládá vytvoření jednoho informačního systému tzv. na „zelené louce“, který by
                                                                                byl využíván všemi poskytovateli pro administraci programů a projektů, ostatní speciální informační
                                                                                systémy by v této variantě zanikly. Došlo by tak k vytvoření zcela nového jednotného informačního
                                                                                systému a zánikem ostatních informačních systémů.

                                                                                Tato kompromisní varianta vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy bylo původně
                                                                                navrhované jednotné integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními
                                                                                o zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový
                                                                                přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.

                                                                                119
Přehled nákladů a přínosů (výhod a nevýhod) jednotlivých variant informačních systémů pro VaVaI

Varianta      Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody                                             Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody

Varianta 0     IS nepoužívají všichni poskytovatelé                                                 Zachování stávajícího stavu

(Zachování     Rozdílná architektura a složitost jednotlivých IS, uchazeči, oponenti i další        Možnost poskytovatele přizpůsobit svůj IS přímo svým potřebám a
současného       účastníci procesu implementace programů VaVaI se obvykle musí naučit                  podmínkám konkrétní veřejné soutěže
stavu)           pracovat s více IS
                                                                                                     Jednodušší administrace návrhů projektů a projektů pro poskytovatele i

               Neefektivní vynakládání veřejných výdajů na vývoj a provoz více IS                  uchazeče/příjemce, pokud poskytovatel IS používá (toto pozitivum je

               Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, často je nutné obecně platné, ale pro konkrétní IS závislé na složitosti a spolehlivosti

              přizpůsobení se danému IS, případně postupům daného poskytovatele                     daného IS)

               Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, neexistuje obecná  Možnost archivace přímo v IS, a tedy snazší dohledatelnost a kontrola

              úprava ohledně vlastnictví, správy a přístupu k datům v IS

Varianta 1     Poskytovatelé by se museli naučit zacházet s novým IS (ať poskytovatelé, kteří       IS by používali všichni poskytovatelé
(Postupné        žádný IS dosud nevyužívali, tak ti, jejichž IS by byl postupně ukončován)           Využití již existujících IS, takže uchazeči by se nemuseli učit zacházet
sjednocování
stávajících    Snaha o zachování různorodosti postupů a podmínek jednotlivých poskytovatelů           s novým IS
informačních   Pravděpodobná nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání           Zachování rozdílů mezi existujícími IS vycházejících z věcných důvodů

systémů)         více různých postupů vhodných pro různé poskytovatele                                 (př. podpora základního x aplikovaného výzkumu, rozdílné způsoby
               Postupné ukončování některých IS a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu         hodnocení)
                                                                                                     Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
                 do finálního ukončení                                                                 poskytovateli
               Nutnost ošetřit financování provozu omezeného počtu IS                               V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
               Nutnost ošetřit odpovědnost, vlastnictví dat a přístupy do IS poskytovateli, kteří     omezeného počtu IS
                                                                                                     Promítání legislativních změn do menšího počtu IS
                 nejsou provozovali daného IS                                                        Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními
                                                                                                       informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy,
                                                                                                       protože se bude upravovat/propojovat pouze omezený počet IS
                                                                                                     Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
                                                                                                       poskytovatelů a uchazečů/příjemců

                                                                                    120
Varianta         Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody                                           Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody

Varianta 2a       Nutnost vytvoření nového administrativního rozhraní IS                             IS by používali všichni poskytovatelé
(Jeden            Poskytovatelé a uchazeči/příjemci by se museli naučit zacházet s novým IS          Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
informační        Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých
systém v ČR –                                                                                           poskytovateli
Administrativní     postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a               V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
rozhraní při IS     aplikovaný výzkum, inovace)
VaVaI)            Postupné ukončování všech stávajících IS, a tedy nutnost stále financovat jejich     jednoho IS
                    údržbu do finálního ukončení                                                      Promítání legislativních změn do jednoho IS
                  Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS              Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s IS VaVaI

                                                                                                        a veřejnými rejstříky a seznamy
                                                                                                      Správa IS VaVaI a nového informačního systému pro administraci jedním

                                                                                                        orgánem veřejné správy
                                                                                                      Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže

                                                                                                        poskytovatelů a uchazečů/příjemců

Varianta 2b       Nutnost dohody na národní úrovni, zda by byl zachován a upraven jeden ze           IS by používali všichni poskytovatelé
(Jeden              stávajících IS                                                                    Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
informační
systém v ČR –     Většina poskytovatelů a uchazečů/příjemců by se musela naučit zacházet               poskytovateli
Přechod na          s novým IS                                                                        V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
jeden
z existujících    Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých            jednoho IS
informačních        postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a               Promítání legislativních změn do jednoho IS
systémů             aplikovaný výzkum, inovace)                                                       Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními
poskytovatelů)
                  Postupné ukončování všech IS, používaných pro administraci účelové podpory,          informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy,
                    a tedy nutnost stále financovat jejich údržbu do finálního ukončení                 protože se bude upravovat/propojovat pouze jeden IS
                                                                                                      Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
                  Nutnost ošetřit financování provozu jednoho IS                                       poskytovatelů a uchazečů/příjemců
                  Nutnost ošetřit odpovědnost, vlastnictví dat a přístupy do IS jednotlivými

                    poskytovateli, pokud jeden z poskytovatelů nebude provozovatelem jednotného
                    IS Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
                  Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“
                  Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS

                 121
Varianta        Náklady vyjádřené kvalitativně - nevýhody                                        Přínosy vyjádřené kvalitativně - výhody

Varianta 2c      Vysoké náklady na pořízení IS                                                   IS by používali všichni poskytovatelé
(Jeden           Poskytovatelé a uchazeči/příjemci by se museli naučit zacházet s novým IS       Nutnost diskuze ke sjednocování postupů a podmínek mezi různými
informační       Nutnost nějaké formy modulárního uspořádání IS pro využívání více různých
systém v ČR –                                                                                       poskytovateli
Vytvoření          postupů vhodných pro různé poskytovatele a typy výzkumu (základní a            V budoucnu efektivnější vynakládání veřejných výdajů na rozvoj a údržbu
jednotného         aplikovaný výzkum, inovace)
informačního     Potřeba ladit IS a postupně odstraňovat nedostatky „za provozu“                   jednoho IS
systému „na      Neefektivní vynaložení veřejných výdajů na vývoj dosud fungujících IS           Promítání legislativních změn do jednoho IS
zelené louce“)                                                                                    Lepší propojitelnost a automatizace datových přenosů s ostatními

                                                                                                    informačními systémy (př. IS VaVaI) a veřejnými rejstříky a seznamy,
                                                                                                    protože se bude upravovat/propojovat pouze jeden IS

                                                                                                  Díky propojitelnosti a automatizaci přenosů snížení administrativní zátěže
                                                                                                    poskytovatelů a uchazečů/příjemců

Varianta 3       IS nepoužívají všichni poskytovatelé                                            Zachování stávajícího stavu
(Informační      Rozdílná architektura a složitost jednotlivých IS, uchazeči, oponenti i další   Možnost poskytovatele přizpůsobit svůj IS přímo svým potřebám a
systémy pro
administraci       účastníci procesu implementace programů VaVaI se obvykle musí naučit             podmínkám konkrétní veřejné soutěže
účelové            pracovat s více IS                                                             Jednodušší administrace návrhů projektů a projektů pro poskytovatele i
podpory u        Neefektivní vynakládání veřejných výdajů na vývoj a provoz více IS
všech            Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, často je nutné        uchazeče/příjemce, pokud poskytovatel IS používá (toto pozitivum je
poskytovatelů      přizpůsobení se danému IS, případně postupům daného poskytovatele                obecně platné, ale pro konkrétní IS závislé na složitosti a spolehlivosti
                 Pokud IS jednoho poskytovatele používá i jiný poskytovatel, neexistuje obecná     daného IS)
                   úprava ohledně vlastnictví, správy a přístupu k datům v IS

                 Nebude docházek ke sjednocování IS ve státní správě a tím k budoucímu
                   zjednodušení IS a úsporám

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023

Pozn: V současné době využívají poskytovatelé v ČR 4 specializované informační systémy pro přípravu a/nebo příjem a/nebo administraci návrhů a následně projektů VaVaI ve veřejných
soutěžích. Jedná se o tyto informační systémy:

       GRIS (poskytovatel GA ČR), ISTA54 (poskytovatel TA ČR), ISIX55 (poskytovatel MŠMT), ISVP (poskytovatel MZd, resp. AZV ČR)

ISTA je, případně byla, využívána nejen TA ČR, ale i jinými poskytovateli, a to MPO, MV, MZe. Rovněž GRIS byl dříve využíván jiným poskytovatelem (MZd). Ostatní informační systémy
jsou využívány pouze daným poskytovatelem. Informační systémem, který je okrajově využíván pro účelovou podporu VaVaI, je také informační systém pro Evropské strukturální
a investiční fondy MS 2014+. Tento systém byl využit MPO pro účelovou podporu VaVaI spolufinancovanou z Národního plánu obnovy z komponenty 5.2 ve veřejných soutěžích
vyhlašovaných v roce 2022 a 2023. V některých dalších programech a výzvách (MŠMT) a u ostatních poskytovatelů (MK) jsou veřejné soutěže administrovány díky zasílání návrhů
projektů a dalších dokumentů datovými schránkami, listinnou formou, případně i e-maily.

54 TA ČR nyní připravuje nový informační systém SISTA, který by měl být plně funkční v roce 2025. Blíže viz: https://www.tacr.cz/sista/.
55 Informační systém ISIX je v rámci MŠMT používaný pouze v programu INTER-EXCELLENCE II.

                                                                                                 122
3.2 Náklady

a) Kvantifikace nákladů pro jednotlivé skupiny subjektů u všech zvažovaných variant

                     Náklady                 Náklady                 Náklady               Náklady

                 Úřad vlády/rok                     pro         pro příjemce/rok na jednotlivé varianty

                                      poskytovatele/rok                               celkem/rok

                 1. rok     Další     1. rok             Další  1. rok  Další      1. rok  Další roky
                            roky                         roky           roky

Varianta 0 36 mil. 18 mil. 315 mil 249 mil. 302 mil. 302 mil. 653 mil. Kč 569 mil. Kč

(zachování Kč               Kč        Kč            Kč          Kč      Kč     (36+315+3 (18+249+3

stávajícího                           (90+18+1 (24+18+1 (201+1                 02)         02)

stavu – bez                           34+73 mil 34+73 mil 01 mil

legislativní                          Kč)           Kč)         Kč)

změny)

Varianta 1 36 mil. 18 mil. 324,5 mil. 258,5 mil. 302 mil. 302 mil. 662,5 mil. 578,5 mil.

(novela)         Kč         Kč        Kč            Kč          Kč      Kč     Kč          Kč

                                      (315 mil (249 mil.                       (36+324,5 (18+258,5

                                      Kč + 7 Kč + 7                            +302)       +302)

                                      mil. Kč+ mil. Kč +

                                      2,5 mil. 2,5 mil.

                                      Kč56)         Kč)

Varianta 2 125 mil. 21 mil. 190,5 mil. 190,5 mil. 228 mil. 228 mil. 543,5 mil. 439,5 mil.

(nový zákon) Kč             Kč        Kč            Kč          Kč      Kč     Kč          Kč

 (v nákladech    (110 mil.  (15 mil.  (171 mil.     (171 mil.                  (125+190,5 (21+190,5
 kalkulována     Kč. + 15   Kč. + 6   Kč + 7        Kč + 7
                 mil. Kč)   mil. Kč)  mil. Kč +     mil. Kč +                  +228)       +228)
    varianta                          10 mil. Kč    10 mil. Kč
administrativní                       + 2,5 mil.    + 2,5 mil.
rozhraní při IS                       Kč)           Kč)

    VaVaI)

Varianta 3 36 mil. 18 mil. 334,5 mil. 268,5 mil. 302 mil. 228 mil 672,5 mil. 514,5 mil

(nový zákon - Kč            Kč        Kč            Kč          Kč      Kč     Kč          Kč

MPŘ)             (30+6 (12+6) (315 mil (249 mil. (201+1                        (36+334,5 (18+268,5

(v nákladech mil Kč)                  Kč            Kč          01 mil         +302)       +228)

kalkulace bez                         (90+18+1 (24+18+1 Kč viz

administrativn                        34+73 viz 34+73 viz TC

ího rozhraní                          TC            TC          Praha)

při IS VaVaI)                         Praha) + Praha) +

                                      7 mil. Kč 7 mil. Kč+

                                      + 10 mil. 10 mil Kč

                                      Kč + 2,5 + ; 2,5

                                      mil. Kč) mil. Kč)

Pozn. vyčíslení nákladů na informační systém viz odhady nákladů na jednotlivé varianty informačních systémů

pro administraci účelové podpory v kapitole 3.2.6.

Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů

na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím,

že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

56 Pozn: Ve variantě 0 (stávající stav) je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy u poskytovatelů.
Ve variantě 1 (novela) je kalkulován stávající IS VaVaI a různé informační systémy u poskytovatelů = co se týče informačních
systémů varianta 0 a varianta 1 jsou shodné, liší se v dalších nákladech, které by vznikly při realizaci novely.
Ve variantě 2 (nový zákon) je návrh nového jednotného informačního systému (resp. integrované prostředí pro administraci
účelové podpory), který byl hlavním zdrojem finanční úspory. V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo na základě
zásadních připomínek ke změně záměru a po dohodě s připomínkovými místy byla vytvořena kompromisní varianta 3 (viz. nový
zákon - MPŘ), kde je kalkulován stávající stav IS VaVaI a různé informační systémy poskytovatelů. U příjemců nastane úspora
(příjemci opakovaně nedokládají skutečnosti, které jsou již v registrech státní správy), u poskytovatelů zůstane stav obdobný,
jako ve variantě 0. Ve variantě 3 jsou kalkulovány také náklady, které by vznikly v souvislosti s dalšími tématy a nově nastaveným
vztahem GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu.

                                                           123
b) Přehled nákladů na implementaci dle témat varianty 3 (nový zákon):

Nástroje pro dosažení cílů                            Náklady přímé Náklady           Náklady             Náklady
                                                                             nepřímé  jednorázové         opakující se
                                                                                      (investiční)        (provozní a
                                                                                                          rozvojové)
1. Nové nástroje podpory inovací                      0              0                0                   0
                                                                                                          0
2. Nově provázané koncepční dokumenty                 0              0                0                   0

3. Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a 0                 0 0                                  cca 2,5 mil
        transfer znalostí                                                                                 Kč/rok
                                                                                                          0
4. Systematické rozdělování prostředků účelové 0                     0                0                   První rok:
        podpory a hodnocení programů účelové podpory                                                      18 mil. Kč/rok
                                                                                                          (poskytovatelé)
5. Možnost přenositelnosti projektů                   0              0                0                   + 6 mil. Kč/rok
                                                                                                          (ÚV ČR) –
                                                      První rok:     První rok:       První rok:          roční náklady
                                                                                                          na podporu
                                                      207 mil. Kč/rok 302 mil Kč/rok 120 mil. Kč/rok

Zjednodušená administrativa pro administraci (134                    (201 příjemci (30 ÚV ČR

6. účelové podpory/* naplnění práva na digitální služby poskytovatelé +               101 první rok + 90

                                                      s IS + 73      příjemci)        poskytovatelé

První rok                                             poskytovatelé                   s IS první rok)

                                                      bez IS)

                                                      Další roky:    Další roky:      Další roky:         Další roky:

                                                      207 mil. Kč/rok 228 mil. Kč/rok 36 mil. Kč/rok 18 mil. Kč/rok

Zjednodušená administrativa pro administraci          (134           příjemci         (12 ÚV ČR           (poskytovatelé)
účelové podpory/* naplnění práva na digitální služby  poskytovatelé                   další roky +        + 6 mil. Kč/rok
                                                      s IS + 73                       24                  (ÚV ČR) –
Další roky                                            poskytovatelé                   poskytovatelé       roční náklady
                                                      bez IS)                         s IS další          na podporu

                                                                                      roky)

7. Nové nastavení mezinárodní spolupráce 0 0 0 0
        ve výzkumu, vývoji a inovacích

8. Veřejnoprávní režim u účelové podpory 0                           0                0                   cca 7 mil.
                                                                                                          Kč/rok

9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke 0                           0                0                   cca 10 mil

státním orgánům vykonávajícím státní správu                                                               Kč/rok

10. Zásady etiky a vědecké integrity ve VaVaI a 0 0 0 0
        transferu znalostí

11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry 0 0 0 0
        výzkumných pracovníků

12. Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu        0              0                0                   0

13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, 0 0 0 0
        vývoji, inovacích a transferu znalostí

14. Legislativní podmínky pro transfer znalostí       0              0                0                   0

15. Popularizace VaVaI a transferu znalostí           0              0                0                   0

* Pozn. Podrobné vysvětlení vyčíslení nákladů viz kapitola 3.2. (vyčíslení nákladů na informační systémy viz

odhady nákladů na jednotlivé varianty informačních systémů pro administraci účelové podpory v kapitole 3.2.6).

Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci limitů
na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty zaměstnanců, s tím,
že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                         124
c) Kalkulace k hodnotám nákladů na implementaci (vyčíslení a specifikace údajů v tabulkách a) a
b))

3.2.1 Nové nástroje podpory inovací

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nových nástrojů podpory inovací:

Nástroj pro dosažení cílů            Náklady                    Náklady           Náklady       Náklady
                                     přímé                      nepřímé           jednorázové   opakující
                                                                                  (investiční)  se
                                                                                                (provozní a
1. Nové nástroje podpory inovací     0                          0                 0             rozvojové)

                                                                                                0

Detail podkladové informace k zavedení nových nástrojů podpory inovací:

Opatření            Komentář

                    Rámcový přehled činností ústředního správního úřadu pro inovace: příprava, monitoring a

                    vyhodnocování strategie pro rozvoj inovací (Inovační strategie České republiky 2019–

                    2030), monitoring a koordinace mezinárodních aktivit v oblasti inovací a další úkoly.

                    Jedná se o standardní agendy vykonávané státními zaměstnanci MPO, které budou kryty

                    z již existujících vnitřních zdrojů a nejsou tedy spojeny s žádnými zvláštními novými

                    náklady. Jmenované činnosti jsou součástí zajištění výkonu agendy Ministerstva průmyslu a

                    obchodu. Personální a finanční náklady na zajištění agendy ústředního správního úřadu pro

                    inovace jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na

Ústřední správní    zajištění výkonu jeho agend.
úřad pro inovace -  * Předkladatel nevyhověl připomínce Ministerstva průmyslu a obchodu požadující zvýšení
MPO                 personálních kapacit v souvislosti s gescí v oblasti inovací (vytvoření jednoho oddělení o
                    šesti systemizovaných místech). Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě zásadních

                    připomínek Ministerstva financí, které stanovily, že veškeré personální a finanční dopady

                    musí být řešeny v rámci stávajících personálních kapacit a v mezích stanoveného limitu

                    prostředků na platy. S ohledem na tuto zásadní připomínku není možné navýšit

                    personální kapacity, neboť by to vedlo k překročení stanoveného rozpočtového rámce.

                    * V případě, že vzniknou požadavky na navýšení personálních kapacit, veškeré

                    dodatečné výdaje budou hrazeny v rámci stávajících limitů. Jelikož Ministerstvo financí

                    odmítlo zvýšit výdajové limity, počet služebních míst a limit výdajů na platy zaměstnanců,

                    bude se jednat výhradně politické rozhodnutí.

                    Rámcový přehled činností souvisejících se zajištěním rozvoje TESTBEDů: zpracování

                    koncepce rozvoje TESTBEDů a její vyhodnocení, příprava programů na podporu TESTBEDů

                    a jejich vyhodnocení, ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace návrh zásad

                    hodnocení TESTBEDů, hodnocení TESTBEDů, kontrola průběžných a závěrečných zpráv,

                    smluv a dodatků ke smlouvám, účast na zasedáních konsorcií, kontrola projektů, příprava PR

                    aktualit na webové stránky, hlídání opatření EU a další. Všechny výše uvedené činnosti jsou

                    součástí zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu.

                    Rámcový odhad předpokládaného počtu TESTBEDů: cca 10 – 20 (cca 10 – 15 VŠ a cca

                    5 výzkumných center typu COMTES FHT a.s. apod.).

Testovací           Z návrhu nových velkých výzkumných infrastruktur by do kategorie „testovacích a
a experimentální    experimentálních infrastruktur“ již nyní mohly patřit například:
infrastruktury
                         Advanced AeroSpace Technologies (LRI-AAST) – předkladatel ČVUT

(TESTBED) /Gestor    Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production (RICAIP
rozvoje TESTBEDů
– MPO/                    LRI) – předkladatel CIIRC ČVUT

                     Research Infrastructure for 21st century Mechanical Engineering (RIME21) –

                    předkladatel VUT Brno

                    Z dalších ještě například CANAM, HiLASE a některé aktivity kolem čipů a EDIH apod.

                    Předpokládaný rámcový odhad personálního pokrytí: problematice TESTBEDů by se na plný

                    úvazek mohl věnovat cca 1 člověk (paralela se zajištěním problematiky velkých výzkumných

                    infrastruktur na MŠMT (oddělení 3-4 lidí věnující se problematice VVI, kterých je v současné

                    chvíli cca 48, ale oddělení zajišťuje dle vyjádření MŠMT i jiné agendy).

                    Personální a finanční náklady na zajištění agendy TESTBEDů jsou součástí

                    schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu

                    jeho agend.

                    Zvýšení flexibility poskytování účelové podpory (důležité zvláště pro inovační projekty), jako je

                    možnost průběžného přijímání a hodnocení návrhů projektů, pružnost režimu poskytování

Ostatní nástroje    účelové podpory podle potřeb řešení projektu (pružnost a kombinovatelnost nástrojů, lhůt,
podpory inovací     způsobů úhrady nákladů, např. zálohové financování nebo kombinace systému zpětné
                    úhrady nákladů a zálohového financování), využití již zpracovaných oponentních posudků při

                    hodnocení návrhů projektů nebo převzetí výsledků hodnocení provedeného na mezinárodní

                    úrovni…, nepředstavuje žádné další výdaje.

Zdroj financování   Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci

                                                     125
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

3.2.2 Nově provázané koncepční dokumenty

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nově provázaných koncepčních dokumentů:

                                                                                   Náklady

Nástroj pro dosažení cílů                          Náklady  Náklady  Náklady       opakující
                                                   přímé    nepřímé  jednorázové   se
                                                                     (investiční)  (provozní a

                                                                                   rozvojové)

2. Nově provázané koncepční dokumenty              0        0        0             0

Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení nově provázaných koncepčních dokumentů:

Opatření           Komentář

                   Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky je připravovaná již i podle stávající

Koncepční          právní úpravy (zákon 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků) a
dokumenty          schvalovaná vládou, nedojde tedy v této oblasti ke změně. Náklady spojené s přípravou
na národní úrovni  koncepčních a strategických dokumentů na národní úrovni obecně jsou součástí
                   schvalovaných limitů rozpočtu ústředního správního úřadu určených na zajištění výkonu jeho

                   agend.

                   V současném zákoně 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků je

                   stanoveno, že poskytovatelé zodpovídají za přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací a

                   jejich realizaci. Většina poskytovatelů takovou koncepci má a v převážné většině případů je

                   tato koncepce schvalovaná vládou. Vládou schválené koncepce (11): MK, MPO, MV, MZD,

                   MZE, GA ČR, TA ČR, MO, MŽP, MŠMT, ÚPV ČR. Koncepce bez projednání vládou (4): MD

Koncepce           (schválena pouze ministrem dopravy), MPSV, MZV, AV ČR.
poskytovatele      Koncepce poskytovatele je na dobu nejméně 5 let, proto se nepředpokládá žádné navýšení
                   zátěže. Zákon navíc umožňuje nahradit koncepci poskytovatele jiným existujícím koncepčním

                   dokumentem poskytovatele, který obsahuje požadované náležitosti a je schválený vládou (viz.

                   § 4, odst. 3).

                   Náklady spojené s přípravou koncepčních a strategických dokumentů na úrovni poskytovatelů

                   jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých správních úřadů určených na

                   zajištění výkonu jejich agend.

                   Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace je na dobu nejméně 5 let. Dlouhodobou

Dlouhodobá         koncepci rozvoje výzkumné organizace lze dle navrhovaného zákona nahradit jiným

koncepce           koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace

rozvoje výzkumné uvedeny, a který je schválený poskytovatelem (viz. § 5, odst. 3). Na úrovni výzkumných

organizace         organizací by činnost měla být spojena s pravidelným hodnocením výzkumných organizací,

                   jak se již nyní děje podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací 2017+ (Modul 5).

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                   126
3.2.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a

transfer znalostí:

                                                                                       Náklady

    Nástroj pro dosažení cílů                    Náklady  Náklady     Náklady          opakující
                                                 přímé    nepřímé     jednorázové      se
                                                                      (investiční)     (provozní a

                                                                                       rozvojové)

3. Nové členění výdajů na výzkum, vývoj,

    inovace a transfer znalostí                  0        0           0                0

Detail podkladové informace k zavedení nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer

znalostí:

Opatření             Komentář

Nové členění výdajů

na výzkum, vývoj,
inovace a transfer Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí nebude mít velký

znalostí v IISSP dopad na dodatečné náklady v souvislosti s úpravami příslušných interních ekonomických

a           interních systémů poskytovatelů a Ministerstva financí (IISSP), a to mimo jiné vzhledem k poměrně

ekonomických         dlouhé legisvakanční lhůtě, kdy je možné příslušné změny zařadit pod jiné průběžné

systémech            změny, resp. aktualizace příslušných informačních systémů.
poskytovatelů

a příjemců

Nové členění výdajů Zapracování nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí do IS

na výzkum, vývoj, VaVaI a informačních systémů jednotlivých poskytovatelů proběhne v rámci aktualizace

inovace a transfer stávajícího informačního systému v rámci dotčené kapitoly státního rozpočtu a bude

znalostí v IS VaVaI zabezpečeno stávajícími personálními kapacitami.

Zdroj financování    Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                     limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                     zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

3.2.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení

    programů účelové podpory

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení systematického rozdělování prostředků účelové

podpory a hodnocení programů účelové podpory:

    Nástroj pro dosažení cílů                    Náklady  Náklady     Náklady          Náklady
                                                 přímé    nepřímé     jednorázové      opakující
                                                                      (investiční)     se
                                                                                       (provozní a
                                                                                       rozvojové)

4.                                                                                     do 2,5 mil

    Systematické rozdělování prostředků účelové                                        Kč/rok nad
                                                                                       rámec
    podpory a hodnocení programů účelové                                               současných
                                                                                       výdajů
    podpory                                      0        0           0

Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení hodnocení programů účelové podpory:

Opatření             Komentář

                     Odhaduje se, že náklady na jedno hodnocení programu se budou pohybovat do 500 tis. Kč,

                     bude-li prováděno externím dodavatelem. Toto řešení je pravděpodobnější než interní

                     hodnocení, na které většina poskytovatelů nemá kapacitu (vlastní kapacita hodnocení dopadů

                     se u většiny poskytovatelů prakticky nevyplatí, neboť hodnocení se provádí jedenkrát za 5 až

Hodnocení            8 let podle délky trvání programu). Ročně končí průměrně kolem 5 programů různých
programů účelové     poskytovatelů účelové podpory (údaje za období 2014 až 2023, viz vlastní šetření dle
podpory              Usnesení vlády a IS VaVaI). Nepředpokládá se velký nárůst počtu programů, odhad ročních
                     nákladů je cca do 2,5 mil. Kč/rok nad rámec současných výdajů. Výrazné zvýšení nákladů

                     souvisejících s navýšením počtu kontrol se nepředpokládají. Vzhledem k možnosti

                     optimalizace interních procesů a postupů se zvýší efektivita a sníží náklady spojené

                     s kontrolami. Implementace nových technologií a nástrojů pro automatizaci a monitorování

                     procesů může rovněž zvýšit efektivitu kontrol a snížit náklady na jejich provádění.

Zdroj financování    Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                     limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                     zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                 127
3.2.5 Možnost přenositelnosti projektů

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení možnosti přenositelnosti projektů:

Nástroj pro dosažení cílů            Náklady  Náklady  Náklady                     Náklady
                                     přímé    nepřímé  jednorázové                 opakující
                                                       (investiční)                se
                                                                                   (provozní a
5. Možnost přenositelnosti projektů  0        0        0                           rozvojové)

                                                                                   0

Detail podkladové  informace k zavedení možnosti přenositelnosti projektů:
 Opatření
                       Komentář
 Přenositelnost
 projektů              Náklady mohou být spojovány především s vypořádáním přístupových a užívacích práv
                       k výsledkům mezi původním a novým příjemcem, na straně poskytovatele případně náklady
                       na posouzení vnějším oponentem (i když to zákon výslovně nestanoví). Vzhledem k počtu
                       změn, které jsou v současnosti realizovány, jsou tyto náklady nepatrné a nepočítá se,
                       že by se zvyšovaly. Jedná se o administrativní úkon bez dodatečných nároků na veřejné
                       rozpočty. V zákoně je navíc uvedeno, že původní příjemce může uzavřít smlouvu o převodu
                       práv a povinností na nového příjemce. Jedná se tedy pouze o fakultativní možnost, se kterou
                       musí souhlasit původní příjemce, nový příjemce i poskytovatel (viz § 72, odst. 1).
                       Očekává se zhruba do 10 žádostí o změnu za rok na jednoho poskytovatele.
                       S institutem přenositelnosti projektů by neměly vznikat žádné dodatečné náklady, protože
                       uzavírání smluv je i v současné době běžná agenda poskytování podpory ve výzkumu, vývoji
                       a inovacích. I v současné době se může stát, že řešitel například zemře a projekt se musí buď
                       ukončit, nebo převést, pokud příjemce nemá za řešitele odpovídající náhradu (děje se tak i
                       dnes). Sjednání smlouvy o převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory a
                       stejně tak i udělení souhlasu poskytovatele s uzavřením takové smlouvy bude spojeno
                       s určitými administrativními náklady. V souhrnu se však nebude jednat o zvýšení nákladů,
                       nýbrž spíše naopak. Pokud by stávající příjemce nemohl v projektu pokračovat, bylo by nutné
                       projekt ukončit a čerpané prostředky podpory by se staly dodatečně neúčelně vynaloženými.
                       Na takové případy pak navazuje řízení o uložení odvodu a penále za porušení rozpočtové
                       kázně. Takové řešení je přitom spojeno s vyššími náklady, než sjednání smlouvy o převodu
                       práv a povinnosti ze smlouvy o poskytnutí podpory.

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                     128
3.2.6 Zjednodušená administrativa                                                                   informačních

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení zjednodušené administrativy a                          Náklady
systémů pro poskytování účelové podpory:                                                              opakující
                                                                                                      se
     Nástroj pro dosažení cílů                       Náklady      Náklady             Náklady         (provozní a
                                                     přímé        nepřímé             jednorázové     rozvojové)
                                                                                      (investiční)    24 mil.
                                                                                                      Kč/rok
        Zjednodušená administrativa – první rok      207 mil. 302 mil Kč/rok          120 mil. Kč
        Zjednodušená administrativa – další roky     Kč/rok 228 mil. Kč/rok           36 mil Kč
6.

Detail podkladové informace k vytvoření jednotného systému pro administraci účelové podpory
Pozn.: Jde o variantu z ekonomického hlediska optimální, která znamená využití stávajícího systému IS VaVaI,
jako základního stavebního prvku nového jednotného informačního systému + vytvoření administrativního rozhraní
pro účelovou podporu. Tato varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů nejlevnější (viz Vývoj
ročních nákladů na jednotlivé varianty na str. 125).

Opatření              Komentář
Náklady přímé
                      Náklady přímé tvoří součet nákladů na administraci účelové podpory poskytovatelů
                      s informačním systémem a poskytovatelů bez informačního systému (v mil Kč/rok)
                      /první i další roky:134+73 = 207/

Opatření              Komentář
Náklady nepřímé       Náklady nepřímé tvoří náklady na administraci účelové podpory u příjemců (v mil Kč/rok)
                      /první rok: 201+101=302; další roky: 228/

Opatření              Komentář
Náklady jednorázové   Náklady jednorázové (investiční) tvoří dodatečné náklady na vývoj IS v prvním roce (v mil Kč)
- investiční          /první rok: 30+90=120; další roky: 12+24 = 36/

Opatření              Komentář

Náklady opakující se  Náklady opakující se tvoří součet ročních nákladů na podporu a ročních nákladů na vývoj IS
                      (v mil Kč) /18 + 6/=24/
(provozní        a

rozvojové)

Varianta 0 - Zachování současného stavu

                                                          Poskytovatelé s     Poskytovatelé
                                                                                   bez IS
                                                                   IS
                                                                              (MŠMT-mimo
                                                          (GA ČR, TA          LU, MPO-FX,

                                              Úřad vlády  ČR, MZ, Mze,           MK, MO)            CELKEM

                                              Prv Dal     MV, MŠMT-LU,
                                               ní ší
Položka/náklad                                rok roky        MPO-FV)

                                                          První Další         Prv Další             První Dal

                                                              rok      roky   ní      roky          rok        ší

                                                                              rok                             roky

Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok          30 0            90          0   0       0             120        0

(mil. Kč)

Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. 0 12              0           24  0       0             0          36

Kč)

Roční náklady na podporu (mil. Kč)                6  6        18          18  0       0             24         24

Náklady na administraci – poskytovatelé           -  -    134          134 73         73            207 207

(mil. Kč)

Náklady na administraci – příjemci (mil.          -  -    201          201 101        101           302 302

Kč)

Celkové náklady ročně (mil. Kč)               36 18       443          377 174        174           653 569

Varianta 2a – Jeden informační systém v ČR – náklady na administraci – příjemci další roky

                                                                       Úřad vlády     Všichni poskytovatelé

                                                                                                    ÚP

Položka/náklad                                                     První rok Další První Další roky

                                                                              roky       rok

Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)                           -           -     228             228

Zdroj: „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR“, TC Praha, 2023

Poznámka: V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k

                                                     129
vypracování kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními
zachovávajícími stávající informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů.
Tyto systémy umožní dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování
účelové podpory.

Pro Úřad vlády i jednotlivé poskytovatele se navrhovaná varianta 3 v podstatě neliší od
současného stavu (Varianta 0), protože povinnost poskytovat digitální služby již vyplývá ze
zákona o právu na digitální služby. Z tohoto důvodu se nepředpokládají žádné nové náklady
ani výrazné změny v prvním roce ani v následujících letech.

Pro příjemce podpory bude v prvním roce tato varianta rovněž srovnatelná s variantou 0.
Avšak v dalších letech přinese tato varianta úspory a snížení administrativní zátěže, neboť
všichni poskytovatelé budou povinni poskytovat služby pouze způsobem, který umožňuje
dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, což zjednoduší procesy a zvýší efektivitu.

Veškeré náklady byly identifikovány na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení
administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR“,
TC Praha, 2023. V rámci studie byly ze strany TC Praha realizovány rozhovory se zástupci
uchazečů a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve
výzkumu, z. s.), a se všemi 9 poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023).
V červnu 2023 byl realizován rozhovor se zástupci oddělení informačních systémů Úřadu
vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                   130
Detailní rozpad odhadu finanční náročnosti informačního systému – členění v pořadí podle
zvažovaných variant (stávající stav – novela – nový zákon s integrovaným prostředím –
nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové podpory u jednotlivých
poskytovatelů) a podle subjektů (ÚV ČR – poskytovatelé – příjemci)

Stávající stav                            1. rok            mil. Kč/rok                                 další roky  mil. Kč/rok

          Subjekt  vývoj IS                                              30   vývoj IS                                           12
 UV ČR             administrace podpory                                    0  administrace podpory                                 0
                   IT podpora                                              6  IT podpora                                           6
 poskytovatelé     celkem                                                     celkem
                   vývoj IS                                              36   vývoj IS                                           18
 příjemci          administrace podpory                                  90   administrace podpory                               24
 Stávající stav    IT podpora                                           207   IT podpora                                        207
                                                                         18                                                      18
                   celkem                                                     celkem
                   vývoj IS                                             315   vývoj IS                                          249
                   administrace podpory                                    0  administrace podpory                                 0
                   IT podpora                                                 IT podpora
                                                                        302                                                     302
                   celkem                                                  0  celkem                                               0
                   CELKEM – 1. rok                                            CELKEM – další roky
                                                                        302                                                     302
                                                                        653                                                     569

Novela                                    1. rok            mil. Kč/rok                                 další roky  mil. Kč/rok

          Subjekt  vývoj IS                                              30   vývoj IS                                           12
 ÚV ČR             administrace podpory                                    0  administrace podpory                                 0
                   IT podpora                                              6  IT podpora                                           6
 poskytovatelé
                   celkem                                                36   celkem                                             18
 příjemci          vývoj IS                                              90   vývoj IS                                           24
 Novela            administrace podpory                                 207   administrace podpory                              207
                   IT podpora                                            18   IT podpora                                         18
                   celkem                                               315   celkem                                            249
                   vývoj IS                                                   vývoj IS
                   administrace podpory                                    0  administrace podpory                                 0
                   IT podpora                                           302   IT podpora                                        302
                   celkem                                                     celkem
                   CELKEM – 1. rok                                         0  CELKEM – další roky                                  0
                                                                        302                                                     302
                                                                        653                                                     569

Nový zákon s integrovaným prostředím pro administraci účelové podpory (IPA)

Subjekt                        1. rok                       mil. Kč/rok               další roky                    mil. Kč/rok

ÚV ČR              vývoj IS                                      110 vývoj IS                                                      6
                   administrace podpory                             0 administrace podpory                                         0
                   IT podpora                                                                                                    15
                                                                  15 IT podpora
                                                                                                                                 21
poskytovatelé      celkem                                        125 celkem                                                        0
                   vývoj IS                                         0 vývoj IS
příjemci           administrace podpory                                                                                         171
Nový zákon s IPA   IT podpora                                    171 administrace podpory                                          0
                   celkem                                           0 IT podpora
                   vývoj IS                                                                                                     171
                   administrace podpory                          171 celkem                                                        0
                   IT podpora                                       0 vývoj IS
                   celkem                                                                                                       228
                   CELKEM – 1. rok                               228 administrace podpory                                          0
                                                                    0 IT podpora
                                                                                                                                228
                                                                 228 celkem                                                     420
                                                                 524 CELKEM – další roky

Nový zákon s informačními systémy poskytovatelů

Subjekt                        1. rok                       mil. Kč/rok               další roky                    mil. Kč/rok
                                                                         30 vývoj IS                                             12
                   vývoj IS

ÚV ČR              administrace podpory                          0 administrace podpory                                    0

                   IT podpora                                    6 IT podpora                                              6

                   celkem                                        36 celkem                                                 18

                   vývoj IS                                      90 vývoj IS                                               24

poskytovatelé administrace podpory 207 administrace podpory 207
                   IT podpora                                    18 IT podpora                                             18

                   celkem                                        315 celkem                                                249

                   vývoj IS                                      0 vývoj IS                                                0

příjemci           administrace podpory                          302 administrace podpory                                  228

                   IT podpora                                    0 IT podpora                                              0

                   celkem                                        302 celkem                                                228

Nový zákon bez

integrovaného

prostředí pro

administraci

účelové podpory CELKEM – 1. rok                                  653 CELKEM – další roky                                   495

Zdroj: TC Praha - podklady pro „Analýzu a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory

výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, 2023 a vlastní zpracování

                                                            131
Detailní rozklad odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant informačních systémů
pro administraci účelové podpory – členění dle subjektů a zvažovaných variant (stávající
stav – novela – nový zákon s jednotným IS – nový zákon s informačními systémy pro
administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů)

Úřad vlády ČR (IS VaVaI)

 Varianta         1. rok                mil. Kč/rok              další roky                 mil. Kč/rok
stávající stav    vývoj IS                          30           vývoj IS                               12
                  administrace podpory                0          administrace podpory                     0
novela            IT podpora                          6          IT podpora                               6
                  celkem                            36           celkem                                 18
nový zákon        vývoj IS                          30           vývoj IS                               12
s integrovaným    administrace podpory                                                                    0
prostředím        IT podpora                          0          administrace podpory                     6
pro administraci  celkem                              6          IT podpora                             18
účelové podpory   vývoj IS                          36           celkem                                   6
nový zákon bez                                     110           vývoj IS
integrovaného     administrace podpory                                                                    0
prostředí pro     IT podpora                          0          administrace podpory                   15
administraci                                        15           IT podpora
účelové podpory   celkem                                                                                21
                  vývoj IS                                       125 celkem                             12
                  administrace podpory                            30 vývoj IS
                  IT podpora                                        0 administrace podpory                0
                                                                    6 IT podpora                          6
                  celkem
                                                                 36 celkem                              18

Poskytovatelé

Varianta          1. rok                mil. Kč/rok              další roky                 mil. Kč/rok
stávající stav    vývoj IS                          90           vývoj IS                               24
                  administrace podpory                           administrace podpory
novela            IT podpora                       207           IT podpora                            207
                  celkem                            18           celkem                                 18
nový zákon        vývoj IS                                       vývoj IS
s integrovaným    administrace podpory             315           administrace podpory                  249
prostředím        IT podpora                        90           IT podpora                             24
pro administraci  celkem                                         celkem
účelové podpory   vývoj IS                         207           vývoj IS                              207
nový zákon        administrace podpory              18           administrace podpory                   18
bez               IT podpora                                     IT podpora
integrovaného                                      315                                                 249
prostředí pro     celkem                              0                                                   0
administraci      vývoj IS
účelové podpory   administrace podpory             171                                                 171
                  IT podpora                          0                                                   0

                  celkem                                         171 celkem                            171
                                                                  90 vývoj IS                           24

                                                                 207 administrace podpory              207
                                                                  18 IT podpora                         18

                                                                 315 celkem                            249

Příjemci

Varianta          1. rok                mil. Kč/rok další roky                              mil. Kč/rok

stávající stav    vývoj IS                                       0 vývoj IS                                                0

                  administrace podpory                           302 administrace podpory                                  302

                  IT podpora                                     0 IT podpora                                              0

                  celkem                                         302 celkem                                                302

novela            vývoj IS                                       0 vývoj IS                                                0

                  administrace podpory                           302 administrace podpory                                  302

                  IT podpora                                     0 IT podpora                                              0

                  celkem                                         302 celkem                                                302

nový zákon        vývoj IS                                       0 vývoj IS                                                0

s integrovaným administrace podpory                              228 administrace podpory                                  228

prostředím        IT podpora                                     0 IT podpora                                              0

pro administraci

účelové podpory celkem                                           228 celkem                                                228

nový zákon        vývoj IS                                       0 vývoj IS                                                0

bez               administrace podpory                           302 administrace podpory                                  228

integrovaného     IT podpora                                     0 IT podpora                                              0

prostředí pro

administraci

účelové podpory celkem                                           302 celkem                                                228

Zdroj: TC Praha - podklady pro „Analýzu a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory

výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, 2023 a vlastní zpracování

                                                            132
Detail odhadu nákladů na jednotlivé varianty sjednocování informačních systémů pro
administraci účelové podpory

Pro účely odhadu finanční náročnosti jednotlivých variant sjednocování informačních systémů pro administraci účelové
podpory VaVaI byla vytvořena kalkulace s variabilními parametry, jež zohledňují náklady spojené s vývojem a provozem
informačních systémů a administrací účelové podpory. Konkrétní výchozí parametry jsou následující:

Parametr                  Hodno Odůvodnění

                          ta

                          param

                          etru

Počet let provozu IS 5           Rychlý vývoj v oblasti IT vyžaduje po určité době výraznější obnovu

bez         výrazného            informačního systému, vstupní náklady na pořízení informačního systému

upgradu                          jsou proto rozpočítány na 5 let provozu IS bez výraznějšího upgradu

Podíl nákladů na 1,0 % Tento podíl odpovídá poměru nákladů na pořádání veřejných soutěží na

administraci          na         objem alokované účelové podpory u ministerstev, která jsou poskytovateli.

poskytnuté podpoře               V případě agentur (GA ČR a TA ČR) přesahují náklady na činnost 3 %

– poskytovatelé                  alokované účelové podpory, ale zde jsou zahrnuty veškeré náklady spojené

                                 s fungováním agentur (vč. pronájmů, vybavení, …)

Podíl nákladů na 1,5 % Jedná se o odhad vycházející ze zkušeností zpracovatele. Je zřejmé, že

administraci          na         v případě menších projektů bude tento podíl vyšší, a naopak u větších

získané podpoře –                projektů může docházet k úsporám z rozsahu.

příjemci

Účelová podpora 19 000 Tento objem odpovídá přibližně předpokládané výši účelové podpory v roce

celkem (mil. Kč)                 2024.

     - z         toho: 13 400 Objem účelové podpory alokované těmito poskytovateli: GA ČR, TA ČR, MV,

          poskytovate            MZe, MZd, MŠMT – program LU, MPO – program FW

          lé s IS (mil.

          Kč)

     - z         toho: 5 600 Objem účelové podpory alokované těmito poskytovateli: MŠMT – programy

          poskytovate            mimo LU, MPO – program FW, MO, MK

          lé bez IS

          (mil. Kč)

Koeficient                1,3    Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí poskytovatel bez

personálních nákladů 1,0         informačního systému vynaložit na administraci účelové podpory než

– poskytovatelé           0,9    poskytovatel s funkčním informačním systémem. Poskytovatelé

                                 s informačním systémem v současné podobě mají tento koeficient 1,0.

                                 V případě jednotného informačního systému je tento koeficient 0,9.

Koeficient                1,2    Koeficient vyjadřuje, o kolik více personálních kapacit musí příjemci vynaložit

personálních nákladů 1,0         při administraci projektů u poskytovatelů bez informačního systému než

– příjemci                0,8    u poskytovatelů s funkčním informačním systémem. V případě

                                 poskytovatelů s informačním systémem v současné podobě mají příjemci

                                 tento koeficient 1,0. V případě jednotného informačního systému mají

                                 příjemci tento koeficient 0,8.

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací

v ČR, TC Praha, 2023

Dále je v modelu předpokládána stagnace objemu účelové podpory, což vychází jednak z očekávaného
vývoje veřejných financí v následujících letech a dále ze strategického záměru posilovat spíše
institucionální podporu VaVaI. Jednotlivé varianty rovněž abstrahují od nákladů na hardware a datové
úložiště. Tyto náklady je nezbytné uskutečnit ve všech uvažovaných variantách a neovlivní rozdíly
v odhadovaných nákladech mezi jednotlivými variantami.

Poznámka: Kompromisní varianta 3 (zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých
poskytovatelů, které umožňují dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové
podpory) vznikla v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy bylo původně navrhované jednotné
integrované prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními o zachování informačních
systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup a poskytování
digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory. Z tohoto důvodu zůstává v prvním roce i dalších
letech u poskytovatelů a Úřadu vlády obdobný stav jako v původně zvažované variantě 0 (zachování
současného stavu) a u příjemců v prvním roce rovněž zůstává stav jako ve variantě 0, avšak v dalších letech
již dojde k úspoře vzhledem k tomu, že dojde k naplnění dikce zákona o právu na digitální služby.
Pro poskytovatele se tedy navrhovaným zákonem o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nic
nemění, protože podle zákona o právu na digitální služby tyto služby již musí poskytovat.

Předpokládá se, že výdaje na zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů
budou součástí výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

                                                           133
Informace ke stanovení koeficientů personálních nákladů

Odůvodnění nastavení hodnot parametru (koeficient personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců)
ve zvažovaných variantách bylo založeno na kritériích souvisejících s administrativní zátěží, vlastnictvím
informačního systému a přínosy zavedení jednotného informačního systému.

                       Zachování současného stavu                            Zavedení jednotného informačního
(koeficienty personálních nákladů u poskytovatelů a příjemců)
                                                                                           systému

                                                                             (koeficienty personálních nákladů

                                                                             u poskytovatelů a příjemců)

Poskytovatelé                                     Příjemci                   Poskytovatelé          Příjemci

Hodnota             Hodnota           Hodnota               Hodnota          Hodnota                Hodnota

parametru 1         parametru 1,3     parametru 1           parametru 1,2    parametru 0,9       parametru 0,8

Hodnota             Hodnota           Hodnota               Hodnota          Hodnota parametru      Hodnota

parametru 1 u       parametru 1,3 u   parametru 1 u    parametru 1,2 u       0,9 byla přiřazena  parametru 0,8

poskytovatelů,      poskytovatelů,    příjemců, kteří       příjemců, kteří  všem                byla přiřazena

kteří vlastní       kteří nevlastní   čerpají účelovou čerpají účelovou      poskytovatelům všem příjemcům

informační systém   informační        podporu od            podporu u        s předpokladem,        s ohledem na

byla nastavena      systém byla       poskytovatelů s       poskytovatelů,   že využívání           diskuse o

jako výchozí        stanovena         vlastním              kteří nevlastní  integrovaného       administrativní

hodnota, což        s ohledem na      informačním           informační       prostředí pro       zátěži, která by

znamená, že v       zvýšenou          systémem, byla        systém byla      administraci           vznikla při

současném           administrativní   stanovena             nastavena        účelové podpory,       implementaci

nastavení           zátěž v oblasti   s ohledem na          s ohledem na     automatizované         jednotného

nedochází           personálních      nižší                 větší            generování dat a systému u všech

k žádným            nákladů,          administrativní       administrativní  propojení s registry poskytovatelů.

výrazným            spojenou          zátěž v oblasti       zátěž v oblasti  povede k redukci Očekává se, že

změnám v oblasti s administrací       personálních          personálních     manuální práce a       tento systém

personálních        účelové podpory.  nákladů               nákladů, která   tím i k úspoře      významně sníží

nákladů u těchto    Tato hodnota      spojených             souvisí          personálních        náklady spojené

poskytovatelů, ani byla přidělena na  s administrací        s administrací   nákladů.            s administrací,

u příjemců, kteří základě zjištění,   účelové podpory účelové podpory                            protože příjemci

čerpají podporu u   že u              u samotných           u příjemců. U                        nebudou muset

poskytovatelů       poskytovatelů     příjemců.             příjemců, kteří                         pracovat

s informačním       bez vlastního                      čerpají účelovou                             s různými

systémem.           informačního                            podporu u                               systémy od

Předpokládá se,     systému méně                            poskytovatelů,                          různých

že u poskytovatelů  efektivní                               kteří nevlastní                      poskytovatelů.

s vlastním          administrativní                         informační

informačním         procesy vedou                           systém byla

systémem            k vyšším                                identifikována

probíhají procesy   nákladům na                             zvýšená

efektivně a         personál při                            administrativní

administrativní     zpracování                              zátěž, což

zátěž je poměrně úkonů spojených                            způsobuje

optimalizována.     s účelovou                              zvýšené

                    podporou.                               personální

                                                            náklady, ale na

                                                       nižší hladině, než

                                                       u poskytovatelů.

Implementace jednotného informačního systému pravděpodobně sníží administrativní zátěž díky automatickému
generování dat a propojení s registry státní správy. Předpokládá se, že redukce administrativní zátěže povede
k menší potřebě personálních zdrojů u poskytovatelů a příjemců. Toto očekávání vychází z předpokladu, že nový
informační systém bude efektivnější, minimalizuje manuální činnosti a optimalizuje pracovní postupy.

Pozn.: Odhady nákladů na integrované prostředí pro administraci účelové podpory byly identifikovány na základě
studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu,
vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. V rámci studie byly uskutečněny rozhovory se zástupci uchazečů
a příjemců (oslovena CZARMA - Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu, z. s.), a se všemi
devíti poskytovateli účelové podpory v ČR (duben, květen 2023). V červnu 2023 proběhl rozhovor se zástupci
oddělení informačních systémů Úřadu vlády ČR, kteří spravují Informační systém výzkumu, vývoje a inovací.

* Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů

Odhady nákladů na zachování informačních systémů u jednotlivých poskytovatelů byly identifikovány rovněž
na základě studie „Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory
výzkumu, vývoje a inovací v ČR“, TC Praha, 2023. U Úřadu vlády a poskytovatelů zůstává situace obdobná jako
v současné situaci.

                                                       134
Přehled a vyčíslení nákladů zvažovaných variant sjednocování informačních systémů pro
administraci účelové podpory

Varianta 0 – Zachování současného stavu

                                            Úřad      Poskytovatelé Poskytovatel                                                                 CELKEM

                                            vlády            s IS         é bez IS

                                                      (GA ČR, TA ČR, (MŠMT-mimo

                                                      MZ, Mze, MV, LU, MPO-FX,

                                                      MŠMT-LU,            MK, MO)

                                                      MPO-FV)

                                       Prv Dal        První        Další Prv        Další                Dal
                                        ní ší          rok         roky ní          roky     První ší
                                       rok rok                                                rok rok
                                                                               rok
                                                 y                                                         y

Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok   30 0

(mil. Kč)                                             90           0   0                0                                                        120  0

Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok  0 12

(mil. Kč)                                             0            24  0                0                                                        0    36

Roční náklady na podporu (mil. Kč)     6          6   18           18  0                0                                                        24   24

Koeficient personálních nákladů –      -           -

poskytovatel                                          1,0          1,0 1,3              1,3

Koeficient personálních nákladů –      -           -

příjemce                                              1,0          1,0 1,2              1,2

Náklady na administraci –              -           -

poskytovatelé (mil. Kč)                               134          134 73               73                                                       207 207

Náklady na administraci – příjemci (mil. -         -

Kč)                                                   201          201 101 101                                                                   302 302

Celkové náklady ročně (mil. Kč)        36 18          443          377 174 174                                                                   653 569

Náklady na 1M podpory (v Kč)           -           -               29 31                                                                              29

                                                      35 746 478 000 31 000 34 347 926

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023

Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů
a příjemců ve Variantě 0 (zachování současného stavu) dosahuje přibližně 653 mil. Kč v prvním roce
(např. zohledněna investice do rozvoje SISTA a nezbytné obměny IS VaVaI) a 569 mil. Kč v dalších
letech zahrnující podporu a rozvoj těchto stávajících IS. To odpovídá přibližně 29,9 tis. Kč na 1 milion
Kč alokované účelové podpory (3,0 %). Finanční náročnost administrace projektů u poskytovatelů bez
IS je v běžných letech (2-5) odhadem o 1,5 tis. Kč na 1 milion alokované účelové podpory vyšší než u
poskytovatelů s IS.

Varianta 1 – Postupné sjednocování stávajících informačních systémů

                                            Úřad      Poskytovatelé Poskytovatel                                                                 CELKEM

                                            vlády            s IS         é bez IS

                                                      Varianta 0 + 50 Varianta 0 - 50

                                                      % zbývající ÚP % zbývající

                                                                                    ÚP

                                       Prv Dal        První        Další Prv        Další                Dal
                                        ní ší          rok         roky ní          roky     První ší
                                       rok rok                                                rok rok
                                                                               rok
                                                 y                                                         y

Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok   30 0

(mil. Kč)                                             60           0   0                0                                                        90   0

Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok  0 12

(mil. Kč)                                             0            12  0                0                                                        0    24

Roční náklady na podporu (mil. Kč)     12 12          12           12  0                0                                                        24   24

Koeficient personálních nákladů –      -           -

poskytovatel                                          1,0          1,0 1,3              1,3

Koeficient personálních nákladů –      -           -

příjemce                                              1,0          1,0 1,2              1,2

Náklady na administraci –              -           -

poskytovatelé (mil. Kč)                               162          162 36               36                                                       198 198

Náklady na administraci – příjemci (mil. -         -

Kč)                                                   243          243 50               50                                                       293 193

Celkové náklady ročně (mil. Kč)        42 24 477                   429 87               87                                                       606 540

Náklady na 1M podpory (v Kč)           -           -               27 31                                                                              28

                                                      32 037 963 000 31 000 31 884 411

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023

                                            135
Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně poskytovatelů
a příjemců ve Variantě 1 (postupné sjednocování stávajících IS) dosahuje přibližně 606 mil. Kč v prvním
roce a 540 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá přibližně 28,4 tis. Kč na 1 milion Kč alokované
účelové podpory (2,8 %). Finanční náročnost administrace projektů u poskytovatelů bez IS je v běžných
letech (2-5) odhadem o 3 tis. Kč na 1 milion alokované účelové podpory vyšší než u poskytovatelů s IS.

Varianta 2a – Jeden informační systém v ČR – administrativní rozhraní při IS VaVaI

                                                 Úřad vlády     Poskytovatelé       CELKEM

                                                                       všichni
                                                                poskytovatelé ÚP

                                                 První    Dalš  Prvn   Další      První  Dalš
                                                  rok       í   í rok  roky        rok     í

                                                          roky                           roky

Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)   110      0     0      0          110       0

Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)       0   6     0      0            0       6

Roční náklady na podporu (mil. Kč)                    15  15    0      0            15   15

Koeficient personálních nákladů – poskytovatel        -   -     0,9    0,9          0,9  0,9

Koeficient personálních nákladů – příjemce            -   -     0,8    0,8          0,8  0,8

Náklady na administraci – poskytovatelé (mil.         -   -
Kč)
                                                                171    171        171    171

Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)          -   - 228        228        228    228

Celkové náklady ročně (mil. Kč)                  125      21 399       399        524    420

Náklady na 1M podpory (v Kč)                                    27                       22

                                                      -   - 579 22 105 27 579 105

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací

v ČR, TC Praha, 2023

Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně
poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2a (jeden informační systém v ČR - administrativní
rozhraní při IS VaVaI) dosahuje přibližně 524 mil. Kč v první roce a 420 mil. Kč ročně v dalších
letech, což odpovídá v běžných letech (2-5) přibližně 22,1 tis. Kč na 1 milion Kč alokované
účelové podpory (2,2 %).

Varianta 2b – Jeden informační systém v ČR – přechod na jeden z existujících informačních

systémů poskytovatelů

                                                 Úřad vlády     Poskytovatelé       CELKEM

                                                                       všichni
                                                                poskytovatelé ÚP

                                                 První    Dalš  Prvn   Další      První  Dalš
                                                  rok       í   í rok  roky        rok     í

                                                          roky                           roky

Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)        30  0     90     0          120       0

Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)       0   3     0      6            0       9

Roční náklady na podporu (mil. Kč)                    6   6     18     18           24   24

Koeficient personálních nákladů – poskytovatel        -   -     0,9    0,9          0,9  0,9

Koeficient personálních nákladů – příjemce            -   -     0,8    0,8          0,8  0,8

Náklady na administraci – poskytovatelé (mil.         -   -
Kč)
                                                                171    171        171    171

Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)          -   - 228        228        228    228

Celkové náklady ročně (mil. Kč)                       36  9 507        423        543    432

Náklady na 1M podpory (v Kč)                                    28                       22

                                                      -   - 579 22 737 28 579 737

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací

v ČR, TC Praha, 2023

Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně
poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2b (jeden informační systém v ČR - přechod na jeden z
existujících informačních systémů poskytovatelů) dosahuje přibližně 543 mil. Kč v prvním
roce a 432 mil. Kč ročně v dalších letech, což odpovídá v běžných letech (2-5) přibližně 22,7
tis. Kč na 1 milion Kč alokované účelové podpory (2,3 %).

                                                 136
Varianta 2c – Jeden informační systém v ČR – nový informační systém „na zelené louce“

                                                 Úřad vlády     Poskytovatelé      CELKEM

                                                                       všichni

                                                                poskytovatelé ÚP

                                                 První    Dalš  Prvn   Další       První  Dalš
                                                  rok       í   í rok  roky         rok     í

                                                          roky                            roky

Dodatečné náklady na vývoj IS 1. rok (mil. Kč)   130      0     0      0           130     0

Roční náklady na vývoj IS 2. – 5. rok (mil. Kč)       0   6     0      0           0       6

Roční náklady na podporu (mil. Kč)                    15  15    0               ,  15     15

Koeficient personálních nákladů – poskytovatel        -   -     0,9    0,9         0,9    0,9

Koeficient personálních nákladů – příjemce            -   -     0,8    0,8         0,8    0,8

Náklady na administraci – poskytovatelé (mil.         -   -
Kč)
                                                                171    171         171    171

Náklady na administraci – příjemci (mil. Kč)          -   - 228        228         228    228

Celkové náklady ročně (mil. Kč)                  145      21 399       399         544    420

Náklady na 1M podpory (v Kč)                                    28                        22

                                                      -   - 632 22 105 28 632 105

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací

v ČR, TC Praha, 2023

Celková odhadovaná finanční náročnost administrace účelové podpory na straně
poskytovatelů a příjemců ve Variantě 2c (jeden informační systém v ČR nový informační
systém „na zelené louce“) dosahuje přibližně 544 mil. Kč v prvním roce a 420 mil. Kč ročně
v dalších letech, což odpovídá je v běžných letech (2-5) přibližně 22,1 tis. Kč na 1 milion Kč
alokované účelové podpory (2,2 %).

Varianta 3 – Zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory
u jednotlivých poskytovatelů

* V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel přistoupil k vypracování
kompromisní varianty, na jejímž základě bylo původně navrhované jednotné integrované
prostředí pro administraci účelové podpory nahrazeno ustanoveními zachovávajícími stávající
informační systémy pro administraci u jednotlivých poskytovatelů. Tyto systémy umožní
dálkový přístup a poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory.

Pro Úřad vlády i jednotlivé poskytovatele se navrhovaná varianta 3 v podstatě neliší
od současného stavu (Varianta 0), protože povinnost poskytovat digitální služby již vyplývá ze
zákona o právu na digitální služby. Z tohoto důvodu se nepředpokládají žádné nové náklady
ani výrazné změny v prvním roce ani v následujících letech.

Pro příjemce podpory bude v prvním roce tato varianta rovněž srovnatelná s variantou 0.
Avšak v dalších letech přinese tato varianta úspory a snížení administrativní zátěže, neboť
všichni poskytovatelé budou povinni poskytovat služby pouze způsobem, který umožňuje
dálkový přístup a poskytování digitálních služeb, což zjednoduší procesy a zvýší efektivitu.

                                                 137
Srovnání variant

Ve variantách nejsou zahrnuty náklady na obnovu HW a SW infrastruktury potřebné pro provoz daných
informačních systémů. Tyto náklady jsou identické pro všechny zvažované varianty, a proto nebyly do
kalkulací jednotlivých variant zahrnuty. Při zohlednění předpokladu stagnace objemu účelové podpory
v následujících letech (budoucí náklady jsou diskontovány na současnou hodnotu) lze očekávat
nejvyšší náklady v prvním roce i v dalších letech ve Variantě 0 – současný stav. Ve všech variantách
spojených s přechodem na jeden informační systém (2a – 2c) lze očekávat, že zavedení jednotného
informačního systému sníží náklady na administraci účelové podpory u poskytovatelů a příjemců
v následujících letech, a to pod úroveň současného stavu. Snížení nákladnosti administrace projektů
lze očekávat rovněž v případě Varianty 1, kdy bude postupně docházet k zavádění informačního
systému poskytovateli, kteří v současné době žádný informační systém nemají. Tento pokles však bude
nižší než ve variantách 2a – 2c.

                 Časový vývoj nákladů na jednotlivé varianty (mil. Kč)

  800

300                          2027        2028             2029          2030
           První rok (2026)

             Varianta 0 Varianta 1 Varianta 2a Varianta 2b Varianta 2c

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023

Vývoj ročních nákladů na jednotlivé varianty (v mil. Kč)

             První rok (2026)      2027        2028       2029          2030

Varianta 0   653                   569         552        536           520

Varianta 1   606                   540         524        509           494

Varianta 2a  524                   420         408        396           384

Varianta 2b  543                   432         419        407           395

Varianta 2c  544                   420         408        396           384

Zdroj: Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací
v ČR, TC Praha, 2023

Poznámka: V rámci přípravy návrhu zákona a RIA byla předkladatelem posouzena možnost využít toho,
co bylo dosaženo při vývoji SISTA a navázat tak na dosavadní úsilí Technologické agentury v tomto směru. Při
tomto vyhodnocení však předkladatel dospěl k závěru, že rizika spojená s využitím nástroje SISTA pro budoucí
výstavbu informačního systému pro administraci účelové podpory jsou neakceptovatelná. Důvodem je
nevyhovující smluvní základ, který byl při budování nástroje SISTA použit. Vývoj SISTA je řešen agilním
způsobem s využitím rámcových dohod. Vývoj byl realizován na základě dvou veřejných zakázek (zakázka
„Sdílený informační systém TA ČR“ a zakázka „Sdílený informační systém TA ČR – etapa 2“). V obou
případech došlo k uzavření rámcových dohod s více účastníky. Konkrétní zadání pro realizaci jednotlivých
úkolů byla zadávána prostřednictvím minitendrů. V obou rámcových dohodách jsou upravena majetková práva
k vytvořeným autorským dílům. Absentuje však smluvní ošetření budoucích zásahů do osobnostních
autorských práv (tj. právo upravovat dílo, právo pověřit třetí osobu, aby dílo upravila, právo spojit dílo s jiným
dílem, atd.). Tyto nedostatky vyvolávají riziko, že v budoucnu nebude možné části aplikačního vybavení, které
byly dosud vyvinuty, upravovat, resp. oprávněně zadat jinému dodavateli, aby dané aplikační vybavení upravil.
Na této právní vadě pak ničeho nemění ani případná dispozice se zdrojovými kódy předmětného aplikačního
vybavení. Dle názoru předkladatele stávající smluvní rámec znemožňuje budoucí dlouhodobý rozvoj daného
nástroje. Bez narovnání smluvních vztahů se všemi dodavateli, kteří se na vývoji dokumentace a aplikačního
vybavení podíleli, tak není možné SISTA použít jako základ pro integrované prostředí pro administraci účelové
podpory.
* Kompromisní varianta 3 byla navržena až v rámci meziresortního připomínkového řízení. Varianta 3 vznikla
jako sloučení kalkulace nákladů z varianty 0 a varianty 2 tak, aby vyhověla připomínkám poskytovatelů, kteří
požadovali zachování vlastních informačních systémů, a zároveň zajistila větší efektivitu pro příjemce
podpory. Předkladatel na základě těchto připomínek provedl doplnění z původní studie TC Praha z roku
2023 a připravil kompromisní řešení. Toto sloučení umožnilo zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů
v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních
procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů v kontextu již platného zákona o právu na digitální
služby. Varianta 3 byla tedy vytvořena jako pragmatický krok, vyhovující specifickým požadavkům
jednotlivých poskytovatelů podpory.

                                         138
Shrnutí variant informačních systémů pro VaVaI a výběr nejvhodnějšího řešení:

Varianta Popis             Zhodnocení varianty                                                  Výsledek
               varianty

Varianta  Zachování        S nulovou variantou jsou spojena především negativa, jejichž         Tato varianta
0         současného       neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů, nejistotě v   byla zamítnuta.
          stavu            následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti
                           funkčního systému. Zachování současného stavu by nevedlo k
                           dosažení stanovených cílů. Navíc je tato varianta z dlouhodobé
                           perspektivy nejdražší.

Varianta  Postupné         Varianta 1 postupného zapojení stávajících informačních systémů      Tato varianta
1         sjednocování     nepřinese požadovanou míru sjednocení metodického prostředí          byla zamítnuta.
          stávajících      poskytování účelové podpory, je časově a organizačně náročná,
          informačních     bude těžko vymahatelná a stejně by u ní nakonec bylo nutné
          systémů          vybudovat jednotný portál. Tato varianta je v zásadě
                           nedojednatelná, proto byla zamítnuta.

Varianta  2a) Jeden        Jde o optimálně ekonomickou variantu, která znamená využití          Tato varianta
2         informační       stávajícího systému IS VaVaI, jako základního stavebního prvku       byla
          systém v ČR –    nového jednotného informačního systému. Tato varianta je             PŮVODNĚ
          Administrativní  realizovatelná buď rozšířením IS VaVaI o nové funkcionality, nebo    vybrána.
          rozhraní při IS  vytvořením druhé části IS VaVai, jako jeho integrální součásti
          VaVaI            s rozhraním na ostatní informační systémy státní správy. Tato
                           varianta je z dlouhodobé perspektivy v časovém vývoji nákladů
                           spolu s variantou 2c) nejlevnější.

          2b) Jeden        Varianta 2b by byla použitelná za předpokladu, že by byla vyjasněna  Tato varianta
          informační       a mimo jakoukoliv pochybnost upravena užívací a vlastnická práva     byla zamítnuta.
          systém v ČR –    všech informačních systémů, které by připadaly v úvahu jako základ
          Přechod na       pro přechod na integrované prostředí pro administraci účelové
          jeden            podpory. Průzkumem bylo zjištěno, že úpravy užívacích práv na
          z existujících   základě uzavřených smluv by byly natolik komplikované a nákladné,
          informačních     že byla tato varianta zamítnuta.
          systémů
          poskytovatelů

          2c) Jeden        Varianta je z dlouhodobého kontextu vývoje informačního systému      Tato varianta
          informační       a jeho udržitelnosti nejvhodnější, nese však s sebou některá rizika  byla zamítnuta.
          systém v ČR –    zejména při realizaci zadávacího řízení a také znamená, že jsou
          Vytvoření        veškeré stávající informační nahrazeny novým bez jejich využití.
          jednotného
          informačního
          systému „na
          zelené louce“

Varianta  Zachování        Varianta 3 byla navržena až v rámci meziresortního                   Tato varianta
3         informačních     připomínkového řízení. Vytvoření této varianty (sloučení varianty    byla vybrána na
          systémů pro      0 a 2a)) umožnilo zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů      základě
          administraci     v oblasti informačních systémů a současně přinést úspory pro         meziresortního
          účelové          příjemce díky zefektivnění administrativních procesů, zejména        připomínkového
          podpory u        eliminací opakovaného dokládání údajů. Varianta 3 byla tedy          řízení.
          jednotlivých     vytvořena jako pragmatický krok, který vyhovuje požadavkům na
          poskytovatelů    efektivitu a zároveň respektuje specifické potřeby jednotlivých
                           poskytovatelů podpory.

                                                139
3.2.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji

a inovacích:

                                                                          Náklady

Nástroj pro dosažení cílů                 Náklady  Náklady  Náklady       opakující
                                          přímé    nepřímé  jednorázové   se
                                                            (investiční)  (provozní a

                                                                          rozvojové)

7. Nové nastavení mezinárodní spolupráce

ve výzkumu, vývoji a inovacích            0        0        0             0

Detail podkladové      informace ke kalkulaci zavedení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji
a inovacích:
                         Komentář
 Opatření                Dle zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje MŠMT zabezpečuje agendu
 Koordinace              v oblasti výzkumu a vývoje.
 mezinárodní
 spolupráce v oblasti    Rámcový přehled gesce ústředního správního úřadu pro inovace v mezinárodní spolupráci:
 výzkumu, vývoje,        příprava jednání s orgány a organizacemi Evropské unie s působností pro výzkum, vývoj,
 inovací a transferu     inovace a transfer znalostí s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti
 znalostí - MŠMT         výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Zajišťování koordinace mezinárodní
                         spolupráce v oblasti inovací bude součástí zajištění výkonu agendy ústředního správního
 Koordinace              úřadu. Lze předpokládat, že MPO bude schopno zajistit novou agendu za využití
 mezinárodní             stávajících personálních zdrojů, protože již nyní tuto agendu částečně vykonává.
 spolupráce v oblasti    V současné době se mezinárodní spolupráce již provádí. Podle odhadů není předpoklad, že
 inovací - MPO           by se výrazně zvýšil zejména počet programů. Mezinárodní spolupráce není povinná, pouze
                         se umožňuje. Mezinárodní spolupráci již vykonává např. GA ČR: Mezinárodní projekty,
 Zajišťování             Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů, Projekty na principu Lead
 mezinárodní             Agency; TA ČR: Sigma, Delta 2, Kappa – TA ČR; MŠMT: INTER-EXCELLENCE, INTER-
 spolupráce              EXCELLENCE II. Jedná se o součást zajištění výkonu agendy ústředního správního úřadu.
 ústředními správními    Zavedením tohoto opatření do zákona se pouze zjednodušuje proces mezinárodní
 úřady působícími        spolupráce.
 v oblasti výzkumu,      Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
 vývoje, inovací a       limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
 transferu znalostí      zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

 Zdroj financování

                                          140
3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory                                          a veřejnoprávního režimu

Podkladové informace k odhadu nákladů na zavedení správního řádu
u účelové podpory:

Nástroj pro dosažení cílů                 Náklady          Náklady                   Náklady       Náklady
                                          přímé            nepřímé                   jednorázové   opakující
                                                                                     (investiční)  se
                                          0                0                                       (provozní a
                                                                                     0             rozvojové)

8. Veřejnoprávní režim u účelové podpory                                                           cca 7 mil.
                                                                                                   Kč/rok nad
                                                                                                   rámec
                                                                                                   současných
                                                                                                   výdajů
                                                                                                   (2+5)

Detail podkladové informace k zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory:

Opatření  Komentář

          Základní procesní kroky, které budou poskytovatelé činit podle navrhované právní úpravy,

          jsou obdobné jako procesní kroky, které poskytovatelé činí již nyní (tj. zveřejnění

          podmínek soutěže (výzvy), posouzení přijatelnosti projektů, hodnocení projektů,

          vyhlášení výsledků, uzavření smluv, vypořádaní podaných stížností). Lze však

          předpokládat dočasné náklady spojené se zavedením veřejnoprávního režimu (zejm.

          zvýšené personální náklady na analýzu a úpravy vnitřních předpisů, příp. náklady na

          odborné služby související s přechodem na veřejný režim). Dále lze předpokládat určité

          navýšení nákladů související s projednáváním námitek, které zčásti nahradí dnes

          existující institut stížností. Zavedení veřejnoprávního režimu si tak může vyžádat

          dodatečné náklady, které jsou uvedeny v odhadu nákladů níže.

          Případné dodatečné náklady u poskytovatelů mají charakter nákladů na analýzy a

          přenastavení interních procesů, které bude třeba učinit v souvislosti s přechodem ze

Aplikace správního stávajícího režimu veřejných soutěží na režim výzev a uzavírání veřejnoprávních smluv.

řádu na GAČR Nejedná se tedy o dodatečné náklady, které by souvisely se zvýšením administrativní zátěže

a TAČR    kladené na poskytovatele. Předkladatel má za to, že po obsahové stránce zůstávají hlavní

          kroky v procesu výběru návrhů projektů nezměněny a administrativní náročnost procesu tak

          zůstane obdobná. Navíc již v současnosti podle rozhodovací praxe soudů platí, že v průběhu

          veřejných soutěží jsou přijímána rozhodnutí podléhající přezkumu ze strany správních soudů.

          Při absenci zvláštní právní úpravy by s ohledem na ust. § 180 SŘ mohlo být dospěno k závěru,

          že se vydávání těchto rozhodnutí řídí částí druhou správního řádu. Navržený procesní model,

          který počítá primárně s aplikací části páté správního řádu a toliko přiměřenou aplikací části

          druhé správního řádu, by proto měl být z hlediska administrativní zátěže spíše ulehčením.

          Dále platí, že předpokládaná digitalizace procesu související s povinným používáním

          informačních systémů poskytovatelů pro administraci účelové podpory by měla přispět ke

          snížení administrativní zátěže kladené na poskytovatele. Z těchto důvodů nejsou v souvislosti

          se zavedením veřejnoprávního režimu předpokládány náklady kvůli zvýšení administrativní

          zátěže.

I. podkladová informace ke kalkulaci vyřizování stížností                                    GA ČR    2018
a) Statistika stížností došlých na TA ČR a GA ČR v letech 2018 - 2022                2021 2020 2019

                                                                        TA ČR

                                                      2022 2021 2020 2019 2018 2022

Počet návrhů projektů ročně               616 1949 2171 1072                         2855 2568 2489

Počet schválených projektů ročně          152 331 548 493                            372 630 773

 Počet odmítnutých projektů ročně         464 1618 1623 579                          2483 1938 1716

 Počet došlých stížností na zamítnutí  50 55 128 58 43              9 13 20 21
 návrhu projektu
                                          cca 5-10 000 Kč                            cca 5-10 000 Kč
 Náklady na vyřízení jedné stížnosti
 Celkový odhad nákladů na                 (cca 50 + cca 15) x 10 000 Kč = 650 000Kč/rok
 vyřizování stížností
Zdroj: Výroční zprávy TA ČR a GA ČR

                                          141
b) Odhad počtu námitek došlých na TA ČR a GA ČR po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové
podpory

                                                                            TA ČR             GA ČR

Odhad počtu námitek ročně po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové      cca 50            cca 15
podpory

Náklady na vyřízení jedné námitky po zavedení veřejnoprávního režimu u      5-10 000 Kč 5 -10 000 Kč
účelové podpory (náklady na právníka a administrátora u poskytovatele)

Celkový odhad nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové          (cca 50 + cca 15) x 10 000 Kč =
podpory                                                                                650 000Kč/rok

Předpokládá se, že počet námitek po zavedení veřejnoprávního režimu u účelové podpory bude
obdobný jako počet stížností dle stávající právní úpravy.

II. Podkladová informace ke kalkulaci opakujících se nákladů                TA ČR             GA ČR
 a)
 Roční náklady na provoz kontrolní rady dle zákona č. 130/2002 Sb.          1,1 mil. Kč/rok 0,9 mil. Kč/rok
 (Kontrolní rada TA ČR – 11 členů, Kontrolní rada GA ČR – 9 členů;
 průměrné náklady na člena kontrolní rady – 100.000Kč/rok =                  1,1 mil. Kč/rok   0,9 mil. Kč/rok
 11*100.000Kč/rok TA ČR; 9*100.000Kč/rok GA ČR) – současný stav             (současný stav)   (současný stav)

 Roční náklady na provoz kontrolní rady, která bude zajišťovat projednání            +                 +
 námitek podaných ve veřejnoprávním režimu u účelové podpory (nárůst         1,1 mil. Kč/rok   0,9 mil. Kč/rok
 personálních nákladů = zázemí pro kontrolní radu a rozkladovou komisi…) –
 plánovaný stav                                                               (nad rámec        (nad rámec
                                                                              současných        současných
 Celkový odhad nepřímých nákladů (plánovaný stav)
                                                                                 výdajů)           výdajů)

                                                                            2 mil. Kč/rok nad rámec
                                                                               současných výdajů

b)                                                                             TA ČR             GA ČR
                                                                            3 mil. Kč/rok     2 mil. Kč/rok
Odhad opakujících se nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u
účelové podpory nad rámec současných nákladů (nárůst nákladů na             5 mil. Kč/rok
expertní posudky, právní poradenství…)

Celkový odhad opakujících se nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu
u účelové podpory nad rámec současných nákladů

Celkový odhad nákladů na zavedení veřejnoprávního režimu u účelové                      2 mil. Kč/rok
podpory (a) + b))                                                           (1,1 mil. Kč/rok + 0,9 mil. Kč/rok)

                                                                                       + 5 mil. Kč/rok
                                                                              (3 mil. Kč/rok + 2 mil. Kč/rok)
                                                                             nad rámec současných výdajů

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                   142
3.2.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR                        ke státním         orgánům
        vykonávajícím státní správu
                                                               GA ČR a TA ČR       ke státním
Podkladová informace k odhadu nákladů nově nastaveného vztahu
orgánům vykonávajícím státní správu:                                 Náklady       Náklady
                                                                     jednorázové   opakující
Nástroj pro dosažení cílů                 Náklady  Náklady           (investiční)  se
                                          přímé    nepřímé                         (provozní a
                                                                     0             rozvojové)
9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke
                                                                                   cca 10 mil
státním orgánům vykonávajícím státní                                               Kč

správu                                    0        0

Detail podkladové informace k odhadu nákladů nově nastaveného vztahu GA ČR a TA ČR ke státním
orgánům vykonávajícím státní správu:

1. Role a řízení TA ČR a GA ČR

Opatření           Komentář

                   V případě Grantové agentury České republiky nedochází k žádné významnější změně
                   vnitřního uspořádání. V případě této agentury historicky existovaly kromě hlavního
                   exekutivního orgánu též expertní pomocné orgány (Vědecká rada, Kontrolní rada), které
                   byly složeny z předních odborníků z různých oborů vědy a základního výzkumu. Důvod
                   jejich existence souvisí s působností agentury, která se zaměřuje na podporu vysoce
                   odborných projektů, a proto je nutné do rozhodování agentury začlenit též vědce z různých
                   oblastí. Tyto orgány se přitom nepodílí na přímém řízení agentury. Vědecká rada má
                   pravomoc návrhovou a hodnotící. Kontrolní rada má pravomoc kontrolní a poradní (např.
                   při projednávání námitek).

Nový model řízení  V případě Technologické agentury ČR bylo dosud vnitřní uspořádání obdobné, jako tomu
GA ČR a TA ČR      bylo u Grantové agentury ČR. Důvody pro zavedení tohoto uspořádání byly obdobné jako
                   v případě Grantové agentury ČR. Navrhovaný zákon v tomto ohledu přináší jedinou
                   významnější změnu a tou je institut správní rady*. Tento orgán má reflektovat specifické
                   úkoly Technologické agentury ČR týkající se realizace programů účelové podpory pro jiné
                   resorty.
                   Navrhovaná změna stávající struktury Technologické agentury ČR vychází z potřeby
                   reagovat na skutečnost, že rozsah činností TAČR se značně zvýšil v okamžiku, kdy se
                   stala poskytovatelem a realizátorem programů Ministerstva průmyslu a obchodu a
                   poskytovatelem programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva dopravy. Na tuto
                   změnu dosud žádná novela či úprava zákona č. 130/2002 Sb. nereagovala.
                   Ministerstvo průmyslu a obchodu ani žádný další ústřední správní úřad tak nemají
                   explicitně garantovanou možnost spolurozhodovat o celkovém směřování či parametrech
                   implementace vládních či resortních cílů a to ani v oblastech, za něž nesou zodpovědnost.
                   V zahraničí se způsoby koordinace národních systémů výzkumu, vývoje a inovací odlišují
                   dle organizační struktury, rozdělení pravomocí za oblast VaVaI a historického vývoje
                   jednotlivých zemí, stejně jako na konkrétních politicko-ekonomických podmínkách.
                   Dostupná literatura však obsahuje poměrně omezené množství srovnání institucí pro
                   oblast výzkumu, vývoje a inovací napříč různými zeměmi, což je způsobeno obtížností
                   formulovat obecné závěry vzhledem k různým podmínkám a vývoji v jednotlivých zemích.
                   Praxe ze zahraničí, kterou lze vysledovat z veřejně dostupných zdrojů, však dokládá, že
                   institut správní rady, který byl navrhován jako dohledový orgán TA ČR, stejně jako pozice
                   ředitele (v rámci MPŘ bylo přistoupeno na kompromis zachování pozice předsedy), který
                   by měl řídit každodenní činnost agentury, není ojedinělý a v zahraničí je uplatňován
                   nezávisle na formě agentury (společnost s ručením omezeným, nezávislý orgán státní
                   správy) i zaměření podpory (základní výzkum, aplikovaný výzkum, orientovaný výzkum).
                   Dalším významným rysem, který je v zahraničních otevřených zdrojích uváděn jako
                   zásadní pro fungování systému výzkumu, vývoje a inovací, ale liší se v jednotlivých
                   státech, bez ohledu na specifika, či reálie, je způsob ustavování a fungování orgánů státní
                   správy a agentur v oblasti VaVaI. V zemích, kde existuje specifický zákon poskytující
                   orgánům státní správy pravomoc rozhodovat o personálních záležitostech a složení
                   „nadřízeného orgánu“ agentur, má činnost agentur především implementační charakter a
                   není zaměřena na politiku určující charakter její činnosti. Klíčovým aspektem tohoto
                   uspořádání je implementační charakter jejich činnosti s hlavním cílem realizovat
                   stanovenou politiku, nikoli ji formovat či formulovat. V zemích, kde tento specifický zákon
                   chybí, se zadávání činnosti agenturám ze strany vlády řídí na smluvní, kontraktační bázi
                   nebo jiným aktem, kterým vláda stanoví rámec pro jejich činnost, výdaje a cíle. Bez ohledu
                   na to však mají agentury v každém případě autonomii v rozhodování o konkrétních
                   návrzích projektů, čímž zůstávají nezávislé.
                   Postavení Technologické agentury ČR je v současné době unikátní, co do autonomie

                                          143
                     rozhodování, a dominantní, co do pozice, kterou zastává v systému podpory výzkumu
                     v oblasti aplikovaného výzkumu.
                     Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že rozšířené portfolio činnosti a z toho
                     vyplývající narůstající objem finančních prostředků ze státního rozpočtu vyžadují
                     redefinici vzájemného vztahu mezi státem, respektive úřady státní správy, a
                     Technologickou agenturou ČR. Atribut nezávislosti, jak je definován výše, není tímto
                     návrhem nijak dotčen.

                     Předkládaná úprava řízení TA ČR je inspirovaná modely Rakouské agentury pro podporu
                     výzkumu (FFG), Dánského inovačního fondu (DG), Švédské vládní agentury pro inovační
                     systémy (VINNOVA), Britské Innovate UK (UKRI), Finské Business Finland (BF) a
                     Slovinské agentury pro výzkum a inovace (ARIS), tedy obdob TA ČR. Návrh je však
                     přizpůsoben českému kontextu vědeckovýzkumného systému. Z tabulky níže vyplývá, že
                     žádná z uvedených agentur nefunguje v systémy podpory VaVaI samostatně a její
                     zřizovatelé, poskytovatelé či hostitelé (v rámci svým struktur) vykonávají vliv a dozor nad
                     jejich koncepčním a strategickým směřováním.

                     Příklady systému podpory aplikovaného výzkumu ve vybraných státech

                     Stát      Agentura                  Postavení    Vliv        Správní Samostatný

                                                         agentury/    orgánu      rada*            zákon

                                                         organizační  státní

                                                         podřízenost  správy

                                                         orgánu       na řídící

                                                         státní správy strukturu

                                                                      agentury

                     Dánsko    Dánský inovační fond      ANO          ANO         ANO              ANO

                               (Innovation Fund

                               Denmark)

                     Finsko    Business Finland          ANO          ANO         ANO              NE

                     Slovinsko Agentura pro výzkum       ANO          ANO         ANO              ANO

                               a inovace ve vědě (ARIS)

                     Švédsko Švédská agentura            ANO          ANO         ANO              NE

                               pro inovační systémy

                               (VINNOVA)

                     Rakousko Agentura pro podporu       ANO          ANO         ANO              ANO

                               výzkumu (FFG)

                     Velká     Innovate UK (UKRI)        ANO          ANO         ANO              NE

                     Británie

                     Zdroj: vlastní zpracování

                     * Zdroje vždy nehovoří explicitně o správní radě, ale orgány, které definují, disponují obdobnými

                     pravomocemi jako navrhovaná správní rada TA ČR podle nově připravovaného zákona. Například

                     spolkový zákon o vzniku FFG nedefinuje správní, ale dozorčí radu, která má však obdobné složení a

                     disponuje obdobnými pravomocemi jako navrhovaná správní rada TA ČR. Do desetičlenné dozorčí

                     rady FFG jsou jmenováni předseda a členové z řad ministerstev, která vykonávají dohled nad

                     agenturou a rovněž v ní mají své zastoupení podniky, průmysl a hospodářství.

                     Náklady spojené s novým modelem řízení GA ČR a zejména TA ČR viz níže.

                     * V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu

                     správní rady, která byla nahrazena rozšířeným předsednictvem TA ČR. Doplněným o

                     vybrané ústřední správní úřady. Cílem úpravy je zajistit efektivnější koordinaci a

                     rozhodování prostřednictvím přímého zastoupení dotčených resortů, což má přispět k

                     lepší implementaci a správě programů účelové podpory. Byly akceptovány zásadní

                     připomínky proti zavedení správní rady a zachování stávajícího modelu organizační

                     struktury TA ČR.

                     Původní analýza a odhad:

                     Rámcový výčet kompetencí správní rady: souhlas s programy a jejich změnami, s výzvami,

                     s návrhem rozpočtu, dohled nad činností TA ČR, jmenování a odvolání ředitele TA ČR (v rámci

                     MPŘ přistoupeno k zachování pozice předsedy); nezasahuje do průběhu výzev k podávání

                     návrhů projektů.

Správní rada TA ČR   Náklady spojené s novou strukturou orgánů TAČR (např. úspory na platu předsednictva)
* v rámci MPŘ bylo
přistoupeno          a nové náklady na platy členů správní rady: Současné předsednictvo má 5 členů, Správní rada
k nahrazení správní
rady rozšířeným      bude mít 1 zástupce Úřadu vlády (státní zaměstnanec ve služebním poměru, tj. bez nákladů
předsednictvem TA
ČR                   na plat), 1 zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu (státní zaměstnanec ve služebním

                     poměru, tj. bez nákladů na plat), jeden zástupce z každého ústředního správního úřadu, jehož

                     program Technologická agentura České republiky realizuje (cca 4-6 osob MPO, MŽP, MD,

                     MO, = státní zaměstnanci ve služebním poměru, tj. bez nákladů na plat), dále čtyři odborníci

                     z oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí (zde vzniknou náklady na platy 4

                     členů správní rady).

                     Shrnutí: současná situace/Předsednictvo: 5 členů = náklady na platy 5 členů; Správní rada =

                     náklady na platy 4 členů. Administrativní podporu správní rady bude zajišťovat obdobný jako

                     aparát administrativní podporu předsednictva. Odhad nákladů spojených s novou strukturou

                     orgánů TAČR bude součástí schvalovaných limitů rozpočtu TAČR určených na zajištění

                                                 144
Kontrolní rada         výkonu jejich agend.
TA ČR a GA ČR          Meziresortní připomínkové řízení:
                       * V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu
Zpráva o činnosti      správní rady, která byla nahrazena rozšířeným předsednictvem TA ČR, doplněným o
                       vybrané ústřední správní úřady. Předsednictvo zahrnuje zástupce jednotlivých resortů,
Technologické          jejichž programy účelové podpory TA ČR administruje. Cílem úpravy je zajistit efektivnější
                       koordinaci a rozhodování prostřednictvím přímého zastoupení dotčených resortů, což má
agentury České         přispět k lepší implementaci a správě programů účelové podpory. Byly akceptovány
                       zásadní připomínky proti zavedení správní rady a zachování stávajícího modelu
republiky       a      organizační struktury TA ČR.
                       Dochází k rozšíření působnosti kontrolní rady o agendu opravných prostředků, kdy kontrolní
Grantové agentury      rada má podle předkládaného zákona oproti současnému stavu v gesci navíc námitky proti
                       oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu. Vyčíslení této
ČR                     gesce je uvedeno v kapitole 3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory.
                       Předseda Technologické agentury ČR a předseda Grantové agentury ČR předkládá nejméně
                       jednou* ročně Radě pro výzkum, vývoj a inovace informaci o činnosti Technologické agentury
                       České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
                       Frekvence předkládání zpráv: Pravidelné zprávy poskytují transparentní přehled o činnosti
                       agentury a napomáhají odpovědnosti vůči veřejnosti a zúčastněným stranám. Pravidelné
                       zprávy umožňují důkladné sledování finančních toků a alokaci prostředků. To přispívá
                       k lepšímu plánování a optimalizaci financí ve prospěch klíčových výzkumných a inovačních
                       projektů. Častější prezentace zohledňují dynamiku výzkumného prostředí a rychlé změny ve
                       světě inovací, což umožňuje rychlejší reakci a adaptaci na nové výzvy a příležitosti a včasnou
                       identifikaci problémů.
                       * V průběhu meziresortního připomínkového řízení došlo ke změně původního návrhu
                       frekvence předkládání zpráv o činnosti z pololetního cyklu na roční cyklus. Byly
                       akceptovány zásadní připomínky proti pololetnímu předkládání zpráv, což znamená
                       zachování stávajícího stavu.
                       Struktura zprávy: Pololetní zprávy mohou být strukturovány tak, aby lépe vyhovovaly
                       specifickým potřebám rady. Místo detailního zhodnocení veškerých aktivit umožňuje průběžné
                       podávání zpráv zaměřit se na klíčové trendy, události a výsledky, které jsou pro radu
                       nejdůležitější. To zvyšuje relevantnost a užitečnost poskytovaných informací. Díky pololetnímu
                       cyklu se množství informací může rozložit do menších částí, což může snížit administrativní
                       zátěž pro všechny zúčastněné strany. Tímto způsobem lze také zabezpečit, aby zpráva
                       obsahovala pouze klíčové informace, čímž se optimalizuje čas a zdroje věnované vypracování
                       dokumentu.
                       Odhad nákladů: zpráva o činnosti Technologické a Grantové agentury bude součástí
                       schvalovaných limitů rozpočtů jednotlivých poskytovatelů určených na zajištění výkonu jejich
                       agend. Nejde tedy o dodatečné náklady nad rámec činnosti.

2. Použití služebního  zákona v TA ČR a GA ČR
 Opatření              Komentář

 Použití služebního    Rámcový přehled činností GA ČR a TA ČR, které se navrhují v souladu se zákonem
 zákona v GA ČR a      č. 234/2014 Sb. o státní službě převést pod státní službu: příprava návrhů koncepcí, strategií
 TA ČR                 a programů, příprava nebo realizace dotační politiky, příprava nebo realizace politiky výzkumu
                       a vývoje, příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, zadávání veřejných zakázek.
                       Předpokládaný rámcový odhad personálního pokrytí: Stávající zaměstnanci, kteří vykonávají
                       uvedené agendy, budou převedeni pod státní službu.
                       Pod státní službu přejde cca: 109 zaměstnanců v TA ČR a cca 39 zaměstnanců v GA ČR.
                       Dodatečné náklady na platy státních zaměstnanců v souvislosti se změnami vyvolanými
                       uplatněním zákona o státní služb se nepředpokládají. Již dnes část činností
                       vykonávaných oběma agenturami spadá do působnosti tohoto zákona. Dopad rozdílných
                       platových tabulek státních zaměstnanců pod zákoníkem práce a nově pod zákonem
                       o státní službě se předpokládá jednak optimalizací úpravy organizační struktury TAČR
                       a GAČR, a nového informačního systému, který umožní vyšší efektivitu práce.
                       A za druhé, vyšším podílem motivačních KPI složek na úkor dnešní výše osobního
                       příplatku. Zvýšené mohou být jen provozní náklady spojené s potřebou personálně zajistit
                       agendy, které přicházejí s přechodem agentur pod zákon o státní službě a dalšími
                       změnami vyvolanými novým zákonem (právní, kontrolní, apod.).

                       145
Odhad počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě v TA ČR a GA ČR.
* Jedná se o orientační odhady, přičemž reálná situace bude vycházet ze schváleného návrhu rozpočtu
a SDV.

                                                                                TA ČR                    GA ČR

Stávající počet zaměstnanců vykonávajících agendu státní služby v obou          144 (zaměstnanců         59 (zaměstnanců
agenturách (příprava návrhů koncepcí, strategií a programů, příprava nebo         celkem – z toho         – z toho cca 15
realizace dotační politiky, příprava nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,      cca 30 ATP
příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, zadávání veřejných                                       ATP a 5
zakázek)                                                                        a 5 předsednictvo)       předsednictvo) =
                                                                                      = cca 109
Průměrný plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby v obou                                            cca 39
agenturách - nyní                                                                  zaměstnanců             zaměstnanců
Měsíční finanční výdaje zaměstnavatele na plat zaměstnance                       přejde pod státní       přejde pod státní
vykonávajícího agendu státní služby v obou agenturách (hrubá mzda
zaměstnance + sociální pojištění, zdravotní pojištění, FKSP (+ 34,8%))                  službu                  službu
- nyní                                                                                    cca                     cca

Roční finanční výdaje zaměstnavatele na platy zaměstnanců                        48.000Kč/měsíc          48.000Kč/měsíc
vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách - nyní
                                                                                48.000Kč + 34,8%            48.000Kč +
Průměrný plat zaměstnance vykonávajícího agendu státní služby – pod             = 64.704 Kč/měsíc        34,8% = 64.704
zákonem o státní službě (po aplikaci zákona o státní službě) v obou
agenturách                                                                       109x64 704x12 =              Kč/měsíc
Roční finanční výdaje zaměstnavatele na platy zaměstnanců                       84 632832 Kč/ rok
vykonávajících agendu státní služby v obou agenturách (po aplikaci                                         39x64 704x12
zákona o státní službě) v obou agenturách                                                 cca              = 30 281 472
Předpokládaný rámcový rozdíl v platech po aplikaci zákona o státní               48.000Kč/měsíc
službě v agenturách                                                                                             Kč/rok
Roční náklady zaměstnavatele na navýšení počtu zaměstnanců v souladu             109x64 704x12 =
s přechodem obou agentur pod působnost zákona o státní službě a dalšími         84 632 832 Kč/ rok                cca
změnami vyvolanými novým zákonem: právní oddělení, ekonomické                                            48.000Kč/měsíc
oddělení, oddělení mezinárodní, informační podpory a analytické, oddělení                  0
kontroly (posílení cca o 5 odborníků)                                                                      39x64 704x12
Roční náklady na navýšení počtu zaměstnanců v souladu s přechodem               12 x 5 x 64 704 Kč         = 30 281 472
obou agentur pod působnost zákona o státní službě: personální oddělení          = 3 882 240 Kč/rok
(posílení o 2 specialisty – podřízení se zákonu o státní službě)                                                Kč/rok
                                                                                12 x 2 x 64 704 Kč
Celkem/rozdíl (navýšení)                                                        = 1 552 896 Kč/rok                 0

                                                                                 3 882 240 + 1 552        12 x 5 x 64 704
                                                                                   896 = 5 435 136        Kč = 3 882 240
                                                                                                 Kč/rok
                                                                                                                Kč/rok

                                                                                                          12 x 2 x 64 704
                                                                                                             Kč = 1 552
                                                                                                             896Kč/rok
                                                                                                             3 882 240 + 1

                                                                                                          552 896 = 5 435
                                                                                                                136 Kč/rok

Celkem za obě agentury                                                          cca 10 870 272 Kč/rok

* Odhady počtu zaměstnanců nově převedených pod zákon o státní službě byly provedeny s využitím Výročních
zpráv GA ČR (cca 59 zaměstnanců, z toho cca 15 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5 členů
předsednictva) a TA ČR (cca 144 zaměstnanců, z toho cca 30 ATP (asistentky, řidiči, hospodářská správa…) a 5
členů předsednictva). Kalkulace personálních nákladů byla provedena v souladu s Metodikou pro stanovení
nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti (MV, 2020) a nařízením vlády č. 304/2014 Sb., o platových
poměrech státních zaměstnanců.

* Jedná se o orientační odhady, přičemž reálná situace bude vycházet ze schváleného návrhu rozpočtu a
SDV.

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                        146
3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu

znalostí

Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení legislativního rámce etiky a vědecké integrity

ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:

Nástroj pro dosažení cílů                         Náklady  Náklady         Náklady       Náklady
                                                  přímé    nepřímé         jednorázové   opakující
                                                                           (investiční)  se
                                                                                         (provozní a
                                                                                         rozvojové)

10. Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu,

vývoji, inovacích a transferu znalostí            0        0               0             0

Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení legislativního rámce etiky a vědecké integrity

ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:

Opatření              Komentář

                      Rámcová agenda: Etická komise pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace bude zpracovávat

                      podklady k etickým zásadám, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k

                      žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo

                      žádostmi o změnu tohoto povolení, popřípadě žádostmi o povolení dovozu lidských

                      embryonálních kmenových buněk podle zvláštního právního předpisu. Agendu žádostí o

Etická komise RVVI    povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostí o změnu
                      tohoto povolení a žádostí o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk již

                      nyní dle zákona č. 130/2002 Sb. v RVVI vykonává Bioetická komise. Bioetická komise zasedá

                      průměrně 2-3 krát ročně. Podklady k zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe by

                      měly být součástí zajištění výkonu agendy této komise a neměly by představovat vícenáklady

                      (ze Zpráv o činnosti Bioetické komise vyplývá, že se problematikou etiky ve výzkumu a vývoji

                      komise zabývá již i nyní).

                      Pro dodržování zásad etiky a vědecké integrity výzkumu a vědecké integrity může výzkumná

                      organizace zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou integritu. Není-li u výzkumné

                      organizace zřízena komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu a je-li zapotřebí zajistit

                      posouzení otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity

Etická                a dobré vědecké praxe, zajistí výzkumná organizace provedení takového posouzení komisí
komise výzkumné       jiné výzkumné organizace nebo poskytovatele. Nepředpokládá se, že by činnost etické
organizace            komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo „může“), měla vyvolat velké náklady.
                      Očekávají se jednotky řešených případů ročně. Např. dle zjištění řeší AV ČR 2 až 3

                      případy ročně. V současné době řada výzkumných organizací etickou komisí již

                      disponuje (např. ČVUT, UK, UPOL, VŠB-TUO, TUL, UTB, MU, UHK, AV ČR, Fakultní

                      nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice Královské

                      Vinohrady a další).

                      Poskytovatelé v oblasti svých působností prosazují dodržování etických zásad, zásad

                      vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé mohou zřizovat komise pro etiku

                      výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním

                      etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe v oblasti jejich působnosti.

                      Nepředpokládá se, že by činnost etické komise, jejíž zřízení je dobrovolné (použito slovo

                      „mohou“), měla vyvolat velké náklady. Očekávají se jednotky řešených případů ročně

                      (viz. informace AV ČR o 2 až 3 případech ročně). Navíc někteří poskytovatelé již Etickou

                      komisi zřízenu mají (např. TA ČR, MZD, MD, MŽP, AV ČR) a ostatní poskytovatelé tuto oblast

Etická                upravují Etickým kodexem, který stanovuje základní pravidla chování, ať již v oblasti
komise poskytovatelů  výzkumu, vývoje a inovací, či v obecné rovině (např. GA ČR, TA ČR, AV ČR, MPO, MV,
                      MMR, MD, MŠMT, MPSV, MZV, MK, MO) v souladu s usnesením vlády č. 1005 ze dne 17.

                      srpna 2005, ve kterém uložila členům vlády, vedoucím ústředních orgánů státní správy

                      s působností v oblasti výzkumu a předsedovi AV ČR doporučit výzkumným organizacím,

                      které jsou zřízeny jejich úřadem a vysokým školám, aby s využitím Etického rámce výzkumu

                      vypracovaly nebo aktualizovaly své vlastní etické kodexy výzkumu a v souladu s usnesením

                      vlády č. 951 ze dne 16. srpna 2006, ve kterém uložila vedoucím ústředních orgánů státní

                      správy a předsedovi Akademie věd ČR průběžně podporovat v rámci svých působností

                      přístup ČR k Doporučení Evropské komise o Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a o

                      Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků.

Zdroj financování     Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                      limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                      zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                  147
3.2.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků

Podkladová informace k odhadu nákladů regulace rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry

výzkumných pracovníků:

                                                                                     Náklady

Nástroj pro dosažení cílů                        Náklady  Náklady  Náklady           opakující
                                                 přímé    nepřímé  jednorázové       se
                                                                   (investiční)      (provozní a

                                                                                     rozvojové)

11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry

výzkumných pracovníků                            0        0        0                 0

Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení regulace rozvoje lidského potenciálu a rozvoje

kariéry výzkumných pracovníků:

Opatření           Komentář

                   V návrhu prováděcích předpisů je předpokládáno, že rozvoj lidského potenciálu (zajištění

Podpora rozvoje    rovného zacházení, rozvoj kariéry výzkumných pracovníků, harmonizace osobního a
lidských zdrojů    pracovního života, mobilita…) bude zahrnut jako způsobilý náklad na činnosti ve VaVaI
v rámci            a transferu znalostí = díky deklaraci, že „z institucionální podpory je možné hradit veškeré
institucionální    způsobilé náklady na rozvoj VO“ je umožněno výzkumné organizaci řešit péči o vědecké
podpory            pracovníky dlouhodobě a systémově. Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady
                   nad rámec schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na výzkumných organizacích s

                   ohledem na akademickou svobodu.

                   Rozvoj lidského potenciálu (vč. rovných příležitostí a zákazu diskriminace) bude nově

Podpora rozvoje    součástí koncepce poskytovatele. Je stanovena pravomoc poskytovatelů stanovit v
lidských zdrojů    programu kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední rovné příležitosti mužů a
v rámci účelové    žen, zapojení výzkumníků v rané fázi kariéry a zapojení výzkumníků ze zahraničí….
podpory            Poskytovatelé si mohou (ale nemusí) v programu stanovit lidské zdroje jako kritérium
                   hodnocení projektů. Tato opatření si nevyžádají žádné dodatečné náklady nad rámec

                   schválených výdajů. Rozhodování se ponechává na poskytovatelích.

Podpora rozvoje

lidských zdrojů    Deklaruje se, že je podpora rozvoje lidských zdrojů povolena. Toto opatření neznamená žádný

v rámci systémové nadpožadavek.

podpory

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                 148
3.2.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu

Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu:

                                                                                           Náklady

Nástroj pro dosažení cílů         Náklady         Náklady                    Náklady       opakující
                                  přímé           nepřímé                    jednorázové   se
                                                                             (investiční)  (provozní a

                                                                                           rozvojové)

12. Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu 0  0                          0             0

Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu:

Opatření           Komentář

                   Zahrnutí prvků otevřené vědy do navrhovaného zákona znamená přenos evropských

                   pravidel pro otevřenou vědu a opakované využití údajů z výzkumu. Tato opatření se

                   vztahují k údajům, které jsou obsaženy ve vědeckých publikacích nebo jsou jejich

                   součástí, byly financovány veřejnými prostředky a nelze je chránit podle jiných právních

                   předpisů.

                   Náklady spojené s implementací těchto opatření by vznikly na úrovni Informačního

                   systému Výzkumu, Vývoje a Inovací (IS VaVaI) a byly by hrazeny prostřednictvím

                   pravidelné aktualizace systému. Tyto náklady by nebyly financovány nad rámec rozpočtu

Transpozice        Úřadu vlády určeného pro činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

evropských pravidel Co se týče výzkumných organizací, náklady by především souvisely s vytvářením

pro otevřenou vědu a repozitářů, publikační činností a průmyslově právní ochranou. Tyto náklady by byly

opakované využití zahrnuty jako součást celkových výdajů těchto organizací.

údajů z výzkumu    Aby se minimalizovala administrativní zátěž, závazky vyplývající z těchto opatření by se

                   měly týkat pouze údajů z výzkumu, které již byly zveřejněny výzkumníky, výzkumnými

                   organizacemi nebo financujícími organizacemi prostřednictvím institucionálních nebo

                   tematických archivů. Tato opatření by neměla představovat další náklady na hledání

                   datových souborů nebo vyžadovat dodatečnou správu údajů. Ochrana práv autorů a

                   tvůrců výsledků by zůstala nedotčena, stejně jako oblast průmyslově právní ochrany.

                   Nepředpokládá se nárůst nákladů vzhledem k tomu, že úhradu nákladů je možné požadovat

                   pouze v případě anonymizace údajů nebo v případě mimořádně vysokých nákladů na

                   zpřístupnění.

Zdroj financování  Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                   limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                   zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                  149
3.2.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a

transferu znalostí

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,

vývoji, inovacích a transferu znalostí:

Nástroj pro dosažení cílů                   Náklady  Náklady            Náklady            Náklady
                                            přímé    nepřímé            jednorázové        opakující
                                                                        (investiční)       se
                                                                                           (provozní a
                                                                                           rozvojové)

13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve

výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí 0    0                  0                  0

Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,

vývoji, inovacích a transferu znalostí:

Opatření          Komentář

                  Do zákona je nově zavedena povinnost zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat

                  a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje,

                  inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy ČR a realizovat opatření

                  k předcházení či zmírnění negativních dopadů VaVaI a transferu znalostí na společnost,

                  bezpečnost státu či hospodářství.

                  Poskytovatelé již nyní každoročně vyhodnocují systém řízení rizik v souladu s

                  ustanovením § 25 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o

                  změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů

                  (povinnost zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který je způsobilý včas zjišťovat,

                  vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v

                  souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů).

                  * V rámci meziresortního připomínkového řízení předkladatel vyhověl připomínce

                  připomínkových míst a vyhodnocování a případná aktualizace systému řízení rizik bude

                  probíhat nejméně jednou za 3 roky u příjemců institucionální podpory.

                  Celá řada příjemců podpory (organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, státní

                  fondy, územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy, dobrovolné svazky

                  obcí, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, městské části hlavního města

Zásada předběžné Prahy nebo dobrovolného svazku obcí, veřejné vysoké školy, jiné právnické osoby zřízené k

opatrnosti        plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem a právnické osoby zřízené na

                  základě zvláštního právního předpisu, které hospodaří s veřejnými prostředky) je již nyní

                  povinna zavést a uplatňovat systém řízení rizik v souladu s požadavky vyplývajícími ze

                  zákona o finanční kontrole. Podle této právní úpravy platí, že řízení rizik je činností soustavnou

                  (viz např. § 9 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 416/2004 Sb.). Podle metodických doporučení MF

                  pak platí, že katalogy a mapy rizik by měly být aktualizovány každoročně (viz např. kap. 6

                  Metodického pokynu CHJ č. 2 – Metodika řízení rizik ve veřejné správě). Ostatní výzkumné

                  organizace vyhodnocují plnění bezpečnostní a krizové koncepce výzkumné organizace a

                  v případě potřeby ji aktualizují. Jedná se o posílení odolnosti proti vlivovému působení cizí

                  moci, kybernetickou a informační bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících

                  se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů. Tato aktivita by

                  měla být nedílnou součástí zajištění výkonu agendy výzkumné organizace.

                  Co se týče odpovědnosti poskytovatelů za kontrolu zavedení systému řízení rizik u příjemců

                  institucionální podpory, tato povinnost bude spojená s pravidelným hodnocením výzkumných

                  organizací a nebude znamenat zvýšenou administrativní zátěž, ani zvýšené náklady pro

                  poskytovatele. Kontrola zavedení systému řízení rizik u příjemců účelové podpory bude

                  spojena s hodnocením a kontrolou projektů účelové podpory a rovněž by neměla znamenat

                  zvýšení administrativní zátěže, ani zvýšené náklady pro poskytovatele.

                  Návrh zákona nepožaduje vypracování rozsáhlých dokumentů a pravidel; naopak, nechává

                  rozhodování o těchto otázkách na jednotlivých příjemcích a jejich podmínkách. Zákon pouze

Bezpečnostní      a vyžaduje, aby si příjemci byli vědomi těchto skutečností a jednali v souladu s nimi. Celkově

krizová koncepce vzato převažují přínosy ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu a vývoji nad náklady

výzkumné          spojenými s implementací opatření na jejich ochranu.

organizace        Náklady spojené s přípravou bezpečnostní a krizové koncepce jsou součástí schvalovaných

                  limitů rozpočtů jednotlivých příjemců institucionální podpory. Nejde o dodatečné náklady nad

                  rámec činnosti příjemců.

                  V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu

                  programu pro jejich řešení. Jedná se o krizové situace, které by mohly souviset s aktuální

                  situací a geopolitickými změnami a to zejména s klimatickými změnami a životním

Programy v oblasti prostředím, geopolitickou stabilitou a bezpečností, migrací a humanitární krizí nebo

aktuálních rizik  pandemií a globálním zdraví. Programy by mohly být zaměřeny na inovace v oblasti

                  obnovitelných zdrojů energie, adaptaci dopadů změny klimatu, kybernetickou bezpečnost

                  a prevenci kybernetických hrozeb, zvládání globálních konfliktů, zvládání migračních

                  toků, vývoj vakcín na nové nebo existující infekční choroby, inovace pro rychlou reakci na

                                            150
Zdroj financování    pandemické hrozby. Odhadovaný počet programů v oblasti řešení aktuálních rizik
                     v příštích sedmi letech se bude odvíjet od aktuální situace, předpokládá se však, že
                     nebude administrován žádný, maximálně jeden program. Personální a finanční náklady
                     na zajištění programů v oblasti aktuálních rizik jsou součástí schvalovaných limitů
                     rozpočtu ústředních správních úřadů určených na zajištění výkonu jejich agend. Zavedení
                     tohoto nástroje bude mít spíše pozitivní dopad na státní rozpočet (zavádí se možnost flexibilně
                     reagovat na nastalé krizové situace, čímž se eliminují případné negativní dopady do státního
                     rozpočtu).

                     Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                     limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                     zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

3.2.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí

Podkladová informace k odhadu nákladů nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí:

                                                                                              Náklady

         Nástroj pro dosažení cílů               Náklady       Náklady       Náklady          opakující
                                                 přímé         nepřímé       jednorázové      se
                                                                             (investiční)     (provozní a

                                                                                              rozvojové)

14. Legislativní podmínky pro transfer znalostí  0             0             0                0

Detail podkladové informace ke kalkulaci nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí:

Opatření             Komentář

                     Rámcový přehled činností v rámci transferu znalostí: proces, jehož cílem je získávání,

                     shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí

                     v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu,

                     poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita

Transfer znalostí výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech (Rámec pro státní

- zvýšení právní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01)). Transfer znalostí (a zhodnocování

jistoty            při výsledků) se nově zavádí jako způsobilý náklad, čímž se zvyšuje právní jistota při

zhodnocování         zhodnocování výsledků výzkumné činnosti.

výsledků             Rozvoj komercializace byl v posledních zhruba deseti letech podpořen výraznými finančními

                     dotacemi na zakládání a rozvoj center transferu technologií z prostředků strukturálních fondů

                     i aktivní rolí managementu výzkumných organizací v procesu komercializace. Náklady

                     spojené s transferem znalostí jsou nedílnou součástí aktivit ve sféře výzkumu, vývoje a

                     inovací. Tyto výdaje by měly být kryty jako součást výzkumných aktivit.

                     Nově bude dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace na období 5 let obsahovat

                     poslání a základní rozvojové cíle výzkumné organizace i v oblasti transferu znalostí. Podpora

Transfer znalostí – transferu znalostí je součástí i koncepce poskytovatele. Neočekává se, že provádění transferu

zhodnocování         znalostí bude vyžadovat finanční prostředky nad rámec střednědobého finančního výhledu

výsledků      nově (Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace lze dle navrhovaného zákona nahradit

součástí koncepce jiným koncepčním dokumentem výzkumné organizace, ve kterém jsou požadované informace

VO                   uvedeny, a který je schválený poskytovatelem. Na úrovni výzkumných organizací je spojena

a poskytovatele.     s pravidelným hodnocením výzkumných organizací, jak se již nyní děje podle Metodiky

                     hodnocení výzkumných organizací 2017+ (Modul 5)). Nejde tedy o dodatečné náklady nad

                     rámec činnosti výzkumné organizace, ani poskytovatele.

Úprava pravidel

pro nakládání s      Navrhuje se pružnější nakládání s výsledky tvůrčí činnosti (licence, patenty, spolupráce se
výsledky             soukromým sektorem) a předpokládá se, že úspěšný přenos znalostí by mohl přinést finanční
výzkumných           prospěch samotné výzkumné organizaci a jejím pracovníkům. Personální a finanční náklady
organizací, resp. s  na zajištění transferu znalostí jsou součástí schvalovaných limitů rozpočtu výzkumných
touto částí majetku  organizací určených na zajištění výkonu jejich agend, nezpůsobují tedy nárůst nákladů.
výzkumných

organizací.

Zdroj financování    Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                     limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                     zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                 151
3.2.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

Podkladová informace k odhadu nákladů zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací

a transferu znalostí:

                                                                                                  Náklady

    Nástroj pro dosažení cílů                    Náklady  Náklady                   Náklady       opakující
                                                 přímé    nepřímé                   jednorázové   se
                                                                                    (investiční)  (provozní a

                                                                                                  rozvojové)

15. Propagace a popularizace výzkumu, vývoje,

    inovací a transferu znalostí                 0        0                         0             0

Detail podkladové informace ke kalkulaci zavedení propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací

a transferu znalostí:

Opatření               Komentář

Podpora propagace Dle návrhu prováděcího předpisu jsou nově náklady na popularizaci VaVaI způsobilým

a         popularizace nákladem na činnosti ve VaVaI a transferu znalostí. Financování propagace lze pokrýt ze

výzkumu, vývoje, schválených prostředků určených pro výzkum, vývoj, inovace a přenos znalostí, a to v rámci

inovací a transferu již stanovených limitů. Tato činnost není spojená s požadavky na finanční prostředky nad

znalostí               rámec aktuálních výdajů.

Program zaměřený

na        podporu Nově mohou poskytovatelé podpory připravit návrh programu zaměřený na podporu

popularizace           popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

výzkumu, vývoje, Očekává se maximálně 1 program na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a

inovací a transferu transferu znalostí na poskytovatele na období cca 7 let.

znalostí

Zdroj financování      Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny v rámci
                       limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
                       zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                 152
3.3 Přínosy (přehled přínosů v jednotlivých tematických oblastech vybrané
    varianty 3 – nový zákon s informačními systémy pro administraci účelové
    podpory u jednotlivých poskytovatelů)

Měření přínosů většiny navržených opatření je složité kvůli jejich charakteru, který je spíše
kvalitativní. Lze však využít určité indikátory, které pomohou lépe porozumět očekávaným
přínosům:

3.3.1 Nové nástroje podpory inovací

Přínosy zavedení nástrojů na podporu inovací spočívají ve stimulaci inovačního prostředí,
zvýšení investic do výzkumu a vývoje, v rozvoji a posilování mezisektorové spolupráce.
Synergie mezi odvětvími, zjednodušení administrativy a usnadnění přístupu k finančním
prostředkům povede ke zrychlení reakcí na změny a rozšiřování produktového portfolia.
Přináší zkrácení časového rámce potřebného pro přechod od konceptu k výslednému
produktu. Tento instrument vytváří prostředí pro kvalifikované talenty a poskytuje podporu
start-upům a malým a středním podnikům, které často stojí v čele inovačních procesů.
Efektivní nástroje na podporu inovací mají potenciál vytvářet nová pracovní místa, zvyšovat
kvalitu života, ziskovost a posilovat konkurenceschopnost České republiky na globální úrovni.

3.3.2 Nově provázané koncepční dokumenty

Provázanost koncepčních dokumentů na národní úrovni s dokumenty poskytovatelů a
výzkumných organizací přináší efektivnější koordinaci výzkumných aktivit na celostátní úrovni.
Soulad výzkumných cílů na národní úrovni s cíli poskytovatelů a výzkumných organizací
zlepšuje strategické plánování, vede k redukci duplikace výzkumného úsilí a optimalizuje
alokaci finančních prostředků. Navrhovaný nástroj podporuje synergie a spolupráci v rámci
výzkumného ekosystému.

3.3.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

V případě této změny se očekávají přínosy převážně na administrativní úrovni, přičemž není
plánováno zasahování do samotného průběhu činností v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a
transferu znalostí. Navrhované nové členění výdajů na institucionální, účelovou a systémovou
podporu má za cíl zpřesnit stávající systém, umožnit srovnání jeho efektivnosti se zahraničními
systémy a zajistit spravedlivější rozdělování finančních prostředků podle skutečné věcné
podstaty. Tato úprava by měla přinést zvýšenou transparentnost ve financování a zlepšit
sledování efektivity alokace prostředků.

3.3.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení
        programů účelové podpory

Systematické rozdělování účelové podpory na základě jejího vyhodnocování představuje
komplexní přístup ke zvyšování účinnosti podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí. Kvalifikovanější hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů přinese řadu
pozitivních aspektů. Zvyšuje transparentnost a odpovědnost v procesu alokace finančních
prostředků, vytváří spravedlivější prostředí, umožňuje identifikaci kvalitních programů účelové
podpory, optimalizaci jejich financování a zvyšování jejich kvality. Ověřování přínosů
jednotlivých programů by mělo vést ke zdokonalení dlouhodobých strategií, transparentnímu
posuzování výkonu a snížení investičních rizik. Pravidelné hodnocení umožní adaptaci
výzkumného ekosystému na dynamiku potřeb společnosti a trhu a zajistí relevanci programů
účelové podpory.

3.3.5 Možnost přenositelnosti projektů

Flexibilita v rámci výzkumného ekosystému je v dynamickém prostředí klíčová. Možnost
přenositelnosti projektů poskytuje výzkumným organizacím i pracovníkům schopnost lépe

                                                           153
reagovat na měnící se potřeby a priority, což umožňuje efektivnější využívání zdrojů a zvyšuje
odolnost projektů vůči změnám. Přenositelnost projektů přispívá k národnímu i mezinárodnímu
transferu know-how, podpoře inovačního ekosystému a vytváření synergií mezi různými
projekty. Minimalizuje rizika a maximalizuje návratnost investic. Toto opatření může vést
k dokončení projektu a tím k efektivní alokaci prostředků podpory v situacích, které dle
stávající právní úpravy musel být projekt ukončen a prostředky podpory vymáhány zpět ve
formě odvodu za porušení rozpočtové kázně. Pozitivně posiluje flexibilitu a adaptabilitu
výzkumné organizace a podporuje mobilitu výzkumných pracovníků a tím i znalostí.

3.3.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci
        účelové podpory/*zachování informačních systémů pro administraci u
        jednotlivých poskytovatelů

Zásadní přínos zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a
zjednodušené administrativy spočívá ve snížení administrativní zátěže a zjednodušení
procedur. Zkracuje se doba potřebná k vyřízení formalit. Transparentní sledování toku financí
zvyšuje transparentnost a efektivitu využívání finančních prostředků. Systém umožňuje
monitorovat náklady a efektivně kontrolovat finance. Automatizace procesů a standardizace
dokumentace snižuje riziko chyb a nesrovnalostí spojených s manuálním zpracováním úkolů
a usnadňuje správu dat, zjednodušení datových toků, analytických činností a zvýšení
dostupnosti informací. Digitalizace a inovace v procesech patří mezi klíčové aspekty, které
nový legislativní rámec přináší.

Podle podkladových analýz by navrhovaná opatření měla jen u účelové podpory vést
k odhadovaným ročním úsporám ve výši cca 149 mil. Kč na administrativních nákladech
vynakládanými poskytovateli i příjemci (rozdíl mezi částkou 569 mil Kč pro variantu zachování
stávajícího stavu a částkou 420 mil Kč pro zvolenou variantu zavedení jednoho informačního
systému v ČR (administrativní rozhraní při IS VaVaI). V omezené míře se pak úspory mohou
uplatnit též u administrativních nákladů na institucionální a systémovou podporu.

* Kompromisní varianta 3 - zachování informačních systémů pro administraci účelové podpory
u jednotlivých poskytovatelů umožnila zachovat autonomii jednotlivých poskytovatelů v oblasti
informačních systémů a současně přinést úspory pro příjemce díky zefektivnění
administrativních procesů, zejména eliminací opakovaného dokládání údajů. Varianta 3 byla
tedy vytvořena jako pragmatický krok, který respektuje specifické potřeby jednotlivých
poskytovatelů podpory.

3.3.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

Navržené změny v oblasti mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí přináší eliminaci nejistoty, kterou pociťovali někteří poskytovatelé podpory ohledně
možnosti alokovat své finanční prostředky i na mezinárodní spolupráci. Nový návrh zajistí
potřebnou koordinaci a zároveň otevře možnosti všem poskytovatelům podpory pro rozvoj
spolupráce se zahraničními institucemi. Tím se zvýší jistota, že jsou finanční prostředky
investovány v souladu s předpisy. Kontakty se zahraničními partnery posilují postavení České
republiky v mezinárodním výzkumném prostředí a pomáhají přilákat investice, talentované
odborníky a vytvářet globální spojení s předními vědeckými institucemi po celém světě.
Přínosem je i rozvoj mezinárodních vzdělávacích programů a studentských výměn,
podporujících vzdělávací mobilitu a otevírajících nové příležitosti pro studenty.

3.3.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory

Přínos zavedení veřejnoprávního režimu v oblasti účelové podpory spočívá ve zvýšené
transparentnosti procesu a odpovědnosti poskytovatelů. Umožňuje veřejnosti sledovat proces
přidělování a využívání finančních prostředků. Ve veřejnoprávním režimu je zahrnuta aktivní
kontrola a dozor ze strany veřejných orgánů, což pomáhá zabránit zneužívání prostředků a

                                                           154
zajistit soulad s veřejnými zájmy. Zavedení veřejnoprávního režimu představuje prostředek
pro prevenci konfliktů zájmů a zdůrazňuje etické zásady při rozhodování o přidělení účelové
podpory. Umožňuje efektivní využívání veřejných financí a optimalizaci jejich alokace.

Zavedení institutu námitek proti vyřazení návrhu projektu má přispět ke zvýšení míry
transparentnosti procesu výběru projektů. Nepřezkoumatelnost spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku odůvodnění oznámení o vyřazení návrhu projektu je
důvodem pro zrušení oznámení a pro opětovnou revizi procesu hodnocení.

3.3.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům
        vykonávajícím státní správu

Správní rada* Technologické agentury měla hrát klíčovou roli v poskytování odborného dozoru
nad činnostmi agentury. Díky různorodosti odborných a průmyslových zkušeností členů
správní rady dojde k rozšíření perspektivy Technologické agentury, což mělo přispět k lepšímu
porozumění potřebám různých odvětví. Správní rada měla mít rozhodující postavení při
stanovování strategických cílů a směrů Technologické agentury, což mělo přispět k
účinnějšímu plánování a dosahování dlouhodobých cílů. Zároveň měla mít dohled nad
finančním řízením, schvalováním rozpočtu a monitoringem finančních výsledků, což mělo
přinést efektivnější využívání finančních prostředků. Přínosem mělo být zvýšení
transparentnosti a reprezentace zájmů stakeholderů. Rozšíření předsednictva a účast
zástupců resortů přinese efektivní koordinaci, zohlednění priorit jednotlivých odvětví, flexibilní
reakce na změny trhu a společnosti a posílení legitimity a podpory Technologické agentury.
Změny v řízení a provozu TAČR a GAČR na strategické úrovni umožní efektivně a strategicky
rozhodovat o prosazování národní politiky výzkumu, vývoje a inovací v dlouhodobém časovém
horizontu v souladu s prioritami vlády a zároveň ponechat operativní řízení organizací
profesionálním manažerům.

* Rozšíření předsednictva a zastoupení dotčených resortů, jejichž programy účelové podpory
TA ČR administruje, kompromisně přijaté v rámci meziresortního připomínkového řízení,
přináší několik významných přínosů. Umožňuje rychlejší a efektivnější komunikaci mezi TA
ČR a jednotlivými resorty, což zkracuje rozhodovací procesy a zvyšuje flexibilitu při správě
programů účelové podpory. Přímé zastoupení resortů v předsednictvu zajišťuje lepší
koordinaci priorit a naplňování cílů resortních strategií na národní úrovni a poskytuje větší míru
konsensu při implementaci nových opatření. V neposlední řadě rozšíření podporuje
transparentnost a odpovědnost, protože jednotlivé resorty mají možnost přímo ovlivňovat
rozhodnutí, která se týkají jejich programů a zájmů.

Přijetí služebního zákona poskytne oběma agenturám jednotný právní rámec pro vykonávání
státní služby, jasnost a transparentnost v organizaci a správě státních institucí. Všechny
činnosti agentur budou v souladu s příslušnými právními předpisy. Jednotné podmínky pro
pracovníky agentur posílí jejich pracovní stabilitu a právní jistoty. Rámec pro řízení, hodnocení
výkonu a provádění kontrolních mechanismů přinese efektivnější správu a kontrolu výkonu
státní služby ve všech aspektech činnosti obou agentur. Použití služebního zákona v Grantové
a Technologické agentuře ČR by přineslo právní jednotnost, transparentnost, a efektivitu v
rámci správy a výkonu státní služby.

3.3.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
        znalostí

Legislativní rámec pro zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí hraje klíčovou roli v zajištění řádného průběhu výzkumných a inovačních činností. Jeho
hlavními aspekty jsou ochrana práv a bezpečnosti účastníků výzkumu, což je zásadní pro budování
důvěry a spolupráce. Legislativní rámec poskytuje nástroje pro hodnocení a minimalizaci rizik

                                                           155
spojených s výzkumnými a inovačními aktivitami, zahrnuje pravidla pro zodpovědné zacházení se
zvířaty a ochranu životního prostředí. Dále stanovuje jasná pravidla pro transparentnost a prevenci
konfliktu zájmů, což napomáhá zabránit skrytým neetickým praktikám. Etický rámec pamatuje i na
zabezpečení osobních údajů a ochranu citlivých informací v rámci výzkumného procesu. Jeho
legislativní ukotvení reflektuje hodnoty společnosti. Posiluje etickou kulturu a povědomí mezi
výzkumnými organizacemi, pracovníky a všemi aktéry výzkumného prostředí. Výzkum a inovace
musí probíhat v souladu se společenským souhlasem, což přispěje k akceptaci a podpoře nových
technologií a výsledků výzkumu.

3.3.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků

Vzhledem k vysoké autonomii akademického prostředí budou hlavní přínosy navrhovaných
opatření spočívat v odstranění překážek pro využívání finančních prostředků na podporu
kariérního rozvoje, mobilitu a harmonizaci pracovního a osobního života výzkumných
pracovníků. Výzkumné organizace mají větší pravomoci a svobodu při rozhodování o svých
vnitřních záležitostech, navrhovaná opatření napomáhají zajištění rovných příležitostí a
inkluzivního pracovního prostředí prostřednictvím definování opatření, která eliminují
diskriminaci a podporují diverzitu ve výzkumných týmech.

3.3.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu

Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o otevřených datech a opakovaném
použití informací veřejného sektoru (2019/1024) představují informace veřejného sektoru
mimořádně významný zdroj dat, který může přispívat k lepšímu fungování vnitřního trhu
a vývoji nových aplikací pro spotřebitele a právnické osoby. Inteligentní využívání údajů,
včetně jejich zpracování prostřednictvím aplikací umělé inteligence, může mít transformativní
dopad na všechna hospodářská odvětví. Rozšířené možnosti opakovaného použití těchto
informací pravděpodobně mimo jiné umožní všem podnikům, včetně mikropodniků a malých
a středních podniků, ale i občanské společnosti, využívat jejich potenciálu a přispívat
k hospodářskému rozvoji a vytváření a ochraně kvalitních pracovních míst, z nichž budou mít
užitek zejména místní komunity, a k plnění důležitých společenských cílů, jako je odpovědnost
a transparentnost. Přínosem zavedení otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu je
zejména zvýšení konkurenceschopnosti. Opakované použití veřejně přístupných dat může
přispět k rozvoji hospodářství, umělé inteligence a pomoci při překonávání společenských
výzev. Dle Evropské komise je trh EU s otevřenými daty klíčovým stavebním kamenem
celkové ekonomiky EU založené na datech. Celková přímá ekonomická hodnota informací
veřejného sektoru by měla vzrůst z výchozí hodnoty 52 miliard EUR v roce 2018 pro země EU
a Spojené království na 194 miliard EUR v roce 2030.

3.3.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a
        transferu znalostí

Legislativní rámec poskytuje klíčová pravidla a opatření, zejména v oblasti prevence možného
zneužití, identifikace a ochrany citlivých informací. Ochrana bezpečnostních zájmů státu se v
současné době stává zásadním prvkem. Navrhovaná opatření pro ochranu bezpečnostních
zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jsou v souladu s cíli
Bezpečnostní strategie ČR 2023 a hrají klíčovou roli při formování vnitřně bezpečného a
inovativního ekonomického prostředí v České republice. Zákonná podpora musí být zaměřena
na bezpečný výzkum a vývoj nejen v nových a průlomových technologiích, ale v celém
výzkumném ekosystému. Opatření směřují k posílení odolnosti vůči vnějším i vnitřním
hrozbám, identifikaci a minimalizaci rizik a vytváření a udržování sdíleného povědomí o
rizikových aktérech. Klíčovým přínosem je prevence zneužití citlivých informací a technologií,
snaha o zajištění bezpečného průběhu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Ochrana
bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí usiluje o

                                                           156
vytvoření inovativního a bezpečného prostředí pro realizaci světové úrovně výzkumu a vývoje
v České republice.

3.3.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí

Přínosem nastavení legislativních podmínek pro transfer znalostí jsou jasně definovaná
pravidla a standardy. Zajišťuje srozumitelnost a konzistenci v procesu transferu znalostí
pomáhá využívat výstupy výsledků výzkumu pro tvorbu inovativních produktů. Právní rámec a
standardizace postupů zjednodušuje proces. Podpora komerčního využití inovací snižuje
právní rizika a podporuje rozvoj inovační kultury. Kromě toho řada opatření podporuje
spolupráci a sdílení znalostí mezi různými subjekty vytváření společných projektů a inovačních
iniciativ. Přínosy legislativního ukotvení transferu znalostí spočívají v maximalizaci návratnosti
investic do výzkumu a vývoje, podněcování praktického využití znalostí a posilování potenciálu
společenského a ekonomického přínosu.
Úprava pravidel pro nakládání s výsledky výzkumných organizací nevede ke vzniku
dodatečných nákladů. Naopak se předpokládá, že bude mít pozitivní přínosy v podobě
zvýšených příjmů z transferu, neboť zjednodušení pravidel pro transfer znalostí může v praxi
vést k tomu, že výzkumné organizace budou transferovat výsledky výzkumu (např. ve formě
úplatných licencí) i v těch případech, ve kterých podle stávající právní úpravy nebyl transfer
možný (např. kvůli tomu, že nebyla splněna podmínka trvalé nepotřebnosti majetku státu).

3.3.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

Legislativní ukotvení podpory propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu
znalostí významně přispívá ke zvýšení zájmu a rozvoje vědeckovýzkumné gramotnosti
veřejnosti. Opatření podněcuje vznik inovační kultury. Přínosem je širší akceptace
výzkumných projektů ve společnosti prostřednictvím dialogu mezi výzkumnými pracovníky a
veřejností. Implementace výsledků výzkumu do praxe přispívá k vylepšení kvality života
obyvatelstva. Opatření rovněž může vytvářet podmínky pro vyšší finanční podporu projektů ze
strany soukromých společností a sponzorů. Posilování důvěry veřejnosti ve vědecké a
výzkumné aktivity je dále podporováno transparentností a odpovědností, což lze prosazovat
právními opatřeními.

                                                           157
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant

3.4.1 Územní dopady

Předkládaný návrh zákona má částečný dopad na územní samosprávné celky. Ve své většině se
návrh zákona územních samosprávných celků netýká buď vůbec, nebo je jeho použití „přiměřené“.
Pouze vybraná ustanovení zákona je nutno aplikovat „obdobně“. Stávající zákon 130/2002 Sb. je
v tomto směru přísnější, neboť zákon jako celek je nutno na územní samosprávné celky aplikovat
„obdobně“ a pouze ustanovení dvou paragrafů „přiměřeně“, resp. jejich část se nepoužije.
Předkládaný návrh není diskriminační ve vztahu k LFA.

Varianta    Územní dopady

Varianta 0  neutrální

Varianta 1  neutrální

Varianta 2  pozitivní

Varianta 3  pozitivní

3.4.2 Sociální dopady

Předkládaný návrh zákona se netýká sociálních dopadů, neovlivňuje postavení specifických skupin
obyvatelstva, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
a netýká se dětí a rodin. Zákon umožňuje harmonizovat osobní a pracovní život výzkumných
pracovníků a otevírá možnosti pro poskytovatele i příjemce přizpůsobit pracovní tempo ve výzkumu
potřebám výzkumných pracovníků. Zákon dále podporuje podporu mobility a návratové politiky
výzkumných pracovníků a jejich začleňování do výzkumných týmů po přerušení kariéry.

Varianta    Sociální dopady

Varianta 0  neutrální

Varianta 1  Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
            výzkumných pracovníků + podpora mobility a
            návratové politiky po přerušení kariéry

Varianta 2  Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
            výzkumných pracovníků + podpora mobility a
            návratové politiky po přerušení kariéry

Varianta 3  Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
            výzkumných pracovníků + podpora mobility a
            návratové politiky po přerušení kariéry

3.4.3 Dopady na podnikatelské prostředí

Otevírá nové možnosti podpory inovací a transferu znalostí a zejména poskytování účelové podpory
činí mnohem flexibilnější, umožňuje spolupráci soukromých osob s poskytovateli při podpoře
výzkumu, vývoje a inovací, upravuje podmínky pro tzv. otevřenou vědu. Upravuje se také jednotné
administrativní prostředí pro účelovou podporu, což by mělo pomoci zejména inovujícím podnikům.

Varianta    Dopady na podnikatelské prostředí

Varianta 0  neutrální

Varianta 1  Pozitivní:
             umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí

             větší flexibilita poskytování účelové podpory

Varianta 2  Pozitivní:
             umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
             větší flexibilita poskytování účelové podpory

            158
                                    umožňuje se spolupráce poskytovatelů se
                                       soukromými osobami

                                    upravují se podmínky pro otevřenou vědu

Varianta 3                         Pozitivní:
                                    umožňuje se podpora inovací a transfer znalostí
                                    větší flexibilita poskytování účelové podpory
                                    umožňuje se spolupráce poskytovatelů se

                                       soukromými osobami
                                    upravují se podmínky pro otevřenou vědu

3.4.4 Vztah k rovnosti mužů a žen

Předkládaný návrh zákona má pozitivní vztah k zákazu diskriminace mužů a žen. Především upravuje

nediskriminačním způsobem rozvoj kariéry výzkumných pracovníků a podporuje harmonizaci

osobního a pracovního života. To se týká především mladých žen / matek a mužů / otců. Toto opatření

je ale i východiskem pro řešení dalších sociálně obtížných období života, např. péče o rodiče.

Varianta                           Dopady na vztah k rovnosti mužů a žen

Varianta 0                         neutrální

Varianta 1                         Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
                                   výzkumných pracovníků + podpora mobility a
                                   návratové politiky po přerušení kariéry

Varianta 2                         Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
                                   výzkumných pracovníků + podpora mobility a
                                   návratové politiky po přerušení kariéry

Varianta 3                         Pozitivní + harmonizace pracovního a osobního života
                                   výzkumných pracovníků + podpora mobility a
                                   návratové politiky po přerušení kariéry

3.4.5 Dopady na výkon státní statistické služby

Změna způsobu vykazování a rozšíření údajů vkládaných do informačního systému výzkumu,
vývoje a inovací zdokonalí výkaznictví a zvýší vypovídací hodnotu informací v oblasti výzkumu,
vývoje a inovací.

Varianta                           Dopady na výkon státní statistické služby

Varianta 0                         neutrální

Varianta 1                         Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory
                                   (institucionální, systémová, účelová)

Varianta 2                         Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory
                                   (institucionální, systémová, účelová)

Varianta 3                         Pozitivní: nový systém členění a vykazování podpory
                                   (institucionální, systémová, účelová)

3.4.6 Ochrana osobních údajů

Předkládaný zákon souvisí s ochranou osobních údajů.

Varianta                           Ochrana osobních údajů

Varianta 0                         neutrální

Varianta 1                         Neutrální: Osobní údaje jsou shromažďovány,
                                   zpracovávány a uchovávány výhradně pro potřeby
                                   aplikace tohoto zákona a pro potřeby poskytování
                                   podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu

                                   159
Varianta 2  znalostí. Citlivé osobní údaje jsou chráněny a nejsou
Varianta 3  zveřejňovány. Slouží výhradně pro potřebu
            jednoznačné identifikace fyzických osob a pro
            ověřování dalších skutečností, které je podle zákona
            nutno před poskytnutím podpory ověřit.

            Stejné jako u varianty 1

            Stejné jako u varianty 1

            160
3.4.7 Dopady na bezpečnost a obranu státu

Předkládaný návrh zákona bude mít pozitivní vliv na obranu a bezpečnost. Příjemcům ukládá
povinnost dodržovat specifická opatření a zvyšovat institucionální odolnost. Návrh zákona také
ukládá poskytovatelům povinnost kontrolovat, zda příjemci přijímají nezbytná opatření. Tato
ustanovení se nevztahují na činnosti, které podléhají speciálním regulacím. Pro výzkum a vývoj
prováděný pro tajné služby je zaveden speciální režim. Informační systém VaVaI (IS VaVaI)
shromažďuje, uchovává a zpracovává pouze údaje, které nepředstavují riziko pro obranu a
bezpečnost České republiky. Zároveň je upraveno zveřejňování výzkumných údajů pro jejich
opakované využití s důrazem na ochranu oprávněných zájmů výzkumných organizací a třetích
stran, stejně jako na ochranu bezpečnostních zájmů státu. Tato úprava slouží jako korekce
otevřené vědy a zvyšuje povědomí a oprávnění výzkumných organizací v ochraně jejich
oprávněných zájmů a bezpečnostních zájmů státu.

Varianta    Dopady na bezpečnost státu

Varianta 0  Neutrální dopad: Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
            znamená zachování současného stavu beze změny.

Varianta 1  Pozitivní dopad: U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn a
            tudíž i o omezené dopady na bezpečnost země (viz přehled níže).

Varianta 2  Pozitivní dopad: Viz varianta 3

Varianta 3  Pozitivní dopad: Viz přehled níže.

Souhrn dopadů na bezpečnost státu v jednotlivých navrhovaných opatřeních:

Varianta 3 – nástroje pro dosažení Varianta Varianta Varianta Dopad na bezpečnost

cílů                                         2       1  0  státu

1. Nové nástroje podpory inovací             + + - Nepřímý pozitivní dopad
                                                                                      na bezpečnost státu

2. Nově provázané koncepční                  +       +  -  Neutrální            dopad

dokumenty                                                  na bezpečnost státu

3. Nové členění výdajů na výzkum,                       -  Neutrální            dopad
vývoj, inovace a transfer znalostí + +
                                                           na bezpečnost státu

4. Systematické  rozdělování                            -  Neutrální            dopad

prostředků účelové podory a                                na bezpečnost státu
hodnocení programů účelové + +

podpory

5. Možnost přenositelnosti projektů + + - Neutrální                             dopad

                                                           na bezpečnost státu

6. Zjednodušená  administrativa                         -  Nepřímý pozitivní dopad

a integrované prostředí pro                                na bezpečnost státu

administraci                účelové
podpory/*informační systémy pro + -

administraci účelové podpory u

jednotlivých poskytovatelů

7. Nové nastavení mezinárodní                           -  Neutrální            dopad

spolupráce                                   +       +     na bezpečnost státu

ve výzkumu, vývoji a inovacích

8. Veřejnoprávní režim u účelové             +       +  -  Neutrální            dopad

podpory                                                    na bezpečnost státu

9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA + - - Neutrální                              dopad

ČR ke státním orgánům                                      na bezpečnost státu

                                                161
vykonávajícím státní správu

10. Zásady etiky a vědecké integrity ve   +          -            Nepřímý pozitivní dopad

výzkumu, vývoji, inovacích a                      -               na bezpečnost státu

transferu znalostí

11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj   +       -  -            Neutrální                      dopad

kariéry výzkumných pracovníků                                     na bezpečnost státu

12. Otevřená věda a přístup k údajům      +                       Nepřímý pozitivní dopad

z výzkumu                                            -            na bezpečnost státu

                                                                  (ochrana    oprávněných
                                                  - zájmů vlastních VO, třetích

                                                                  osob a bezpečnostních

                                                                  zájmů ČR).

13. Ochrana bezpečnostních zájmů          +                       Pozitivní                      dopad

státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a                             na bezpečnost státu

transferu znalostí                                                (institucionální odolnost,

                                                                  zásada      předběžné

                                                  -  -            opatrnosti, zvláštní postupy

                                                                  pro zajištění bezpečnosti,

                                                                  programy v oblasti řešení

                                                                  aktuálních rizik, možnost

                                                                  změny programu účelové

                                                                  podpory).

14. Legislativní podmínky pro transfer    +       -  -            Neutrální                      dopad

znalostí                                                          na bezpečnost státu

15. Propagace a popularizace výzkumu,     +       -  -            Neutrální                      dopad

vývoje, inovací a transferu znalostí                              na bezpečnost státu

3.4.8 Digitálně přívětivá legislativa

Implementace návrhu zákona bude znamenat pokrok v digitalizaci státní správy oblasti
výzkumu, vývoje a inovací. Zákon zahrnuje postupné sjednocování administrativy týkající se
účelové podpory a vytvoření efektivní aplikace, používané většinou poskytovatelů a příjemců
účelové podpory. Dále návrh zákona posiluje možnost propojení IS VaVaI s agendovými
rejstříky, což umožní ověřovat informace o uchazečích, které jsou již k dispozici v základních
registrech a jiných agentových informačních systémech veřejné správy. Zjednodušuje se také
proces prokazování způsobilosti uchazeče prostřednictvím automatizovaného ověřování
způsobilosti v informačních systémech veřejné správy. Návrh zákona také odstraňuje
povinnost prokazovat a ověřovat (listinnou formou nebo prostřednictvím dálkového přístupu)
některé skutečnosti uchazečů, kteří jsou zřízeni. Tento přístup platí pro uchazeče, kteří jsou
zřízeni zákonem nebo jinými zakladatelskými akty veřejných zřizovatelů, kde jsou určité
podmínky pro činnost stanoveny například statutárním zástupcem a není tedy nutné tyto
skutečnosti dokládat nebo ověřovat. Navíc se zveřejňování informací přesouvá do dálkového
přístupu. Tento postup již existuje a je prováděn, avšak předkládaný zákon tuto tendenci ještě
posiluje.

Podrobnosti jsou popsány v předchozích částech tohoto dokumentu.

Varianta    Dopady na digitalizaci státu

Varianta 0  Neutrální dopad: Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací
            znamená zachování současného stavu beze změny.

Varianta 1  Pozitivní dopad: U varianty 1 se jedná pouze o omezený rozsah požadovaných změn a
            tudíž i o zachování současného stavu digitalizace beze změny.

Varianta 2  Pozitivní dopad: U varianty 2 se jedná o velký pokrok v digitalizaci státní správy.

Varianta 3  Pozitivní dopad: U varianty 3 se jedná o velký pokrok v digitalizaci státní správy.

                                             162
3.4.9 Celkové zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant

Varianta        Náklady                               Přínosy
Varianta 0
(zachování      Nulová varianta nepředstavuje         Nepřijetí žádného opatření v oblasti výzkumu, vývoje a
stávajícího                                           inovací nepřinese žádné významné klady ani přínosy,
stavu)          další     navýšení  nákladů.          které by přispěly k řešení stávajících a institucionálních
Varianta 1                                            problémů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
(novela)        V budoucnu by se však náklady na
                                                      Přínosy této varianty jsou u dílčích opatření srovnatelné
Varianta 2      provoz různých informačních           s variantou 2. U varianty 1 se jedná pouze o omezený
(nový zákon                                           rozsah požadovaných změn, týkající se zavedení
s integrovaným  systémů zvyšovaly.                    nových nástrojů podpory inovací; zlepšení
prostředím pro                                        koordinačních mechanismů propojením koncepčních
administraci    Náklady této varianty jsou u dílčích  dokumentů; zavedení nového členění výdajů na výzkum,
účelové                                               vývoj, inovace a transfer znalostí; efektivnějšího
podpory)        opatření srovnatelné s variantou 2.   rozdělování prostředků v návaznosti na hodnocení
                                                      programů účelové podpory; zavedení možnosti
Varianta 3      Největší náklady by souvisely se      přenositelnosti projektů; nového nastavení mezinárodní
(nový zákon                                           spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích a zavedení
s informačními  zavedením efektivnějšího rozdělování  veřejnoprávního režimu u účelové podpory. Přínosy
systémy pro                                           zavedení výše uvedených dílčích témat viz kapitola 3.3
administraci    prostředků v návaznosti na hodnocení  Přínosy.
účelové                                               Ve variantě 2 by hlavní přínosy souvisely se zavedením
podpory u       programů účelové podpory a            nových nástrojů podpory inovací; zlepšením koordinačních
jednotlivých                                          mechanismů propojením koncepčních dokumentů;
poskytovatelů)  zavedením veřejnoprávního režimu u    zavedením nového členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace
                                                      a transfer znalostí; efektivnějším rozdělováním prostředků
                účelové podpory. V budoucnu by se     v návaznosti na hodnocení programů účelové podpory;
                                                      zavedením možnosti přenositelnosti projektů; zavedením
                dále zvyšovaly náklady na provoz      integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory a
                                                      snížením administrativní náročnosti poskytování účelové
                různých informačních systémů.         podpory výzkumu, vývoji, inovacím a transferu znalostí; novým
                                                      nastavením mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a
                Náklady na implementaci výše          inovacích a zavedení veřejnoprávního režimu u účelové
                                                      podpory; nastavením nového vztahu GA ČR a TA ČR ke
                uvedených témat viz kapitola 3.2      státním orgánům vykonávajícím státní správu; ukotvením
                                                      etických zásad ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
                Náklady.                              znalostí; ukotvením možnosti podporovat rozvoj lidského
                                                      potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků;
                Náklady na implementaci varianty 2    otevřeným přístupem k údajům z výzkumu; ochranou
                viz kapitola 3.2 Náklady.             bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a
                                                      transferu znalostí; ukotvením legislativních podmínek pro
                Náklady na implementaci varianty 3    transfer znalostí; nastavením legislativního rámce pro podporu
                viz kapitola 3.2 Náklady.             propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a
                                                      transferu znalostí. Přínosy zavedení výše uvedených témat
                                                      viz kapitola 3.3 Přínosy.

                                                      Zachování informačních systémů pro administraci u
                                                      jednotlivých poskytovatelů, které umožní dálkový přístup
                                                      a poskytování digitálních služeb v oblasti výzkumu,
                                                      vývoje a inovací nepřinese žádné významné změny pro
                                                      poskytovatele a Úřad vlády, které by přispěly k řešení
                                                      stávajících a institucionálních problémů v oblasti
                                                      výzkumu, vývoje a inovací. Pro příjemce se v dalších
                                                      letech situace trošku zjednoduší díky zefektivnění
                                                      administrativních procesů, zejména eliminací
                                                      opakovaného dokládání údajů.

                                                      163
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Přehled naplnění věcných cílů ve všech variantách:

                                              Varianta 0         Varianta 2 Varianta

Nástroje pro požadované naplnění Zachování Varianta 1 Nový            3 Nový

věcných cílů v úpravě                         současného Novela  zákon s zákon

                                              stavu              IPA  bez IPA

Programové prohlášení vlády - předložit -                 -      +    +
návrh nového zákona

1. Nové nástroje podpory inovací              -           +      +    +

2. Nově provázané koncepční dokumenty         -           +      +    +

3. Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, -

inovace                                                   +      +    +

a transfer znalostí

4. Systematické rozdělování prostředků

účelové podpory a hodnocení programů -                    +      +    +

účelové podpory

5. Možnost přenositelnosti projektů           -           +      +    +

6. Zjednodušená administrativa a integrované

prostředí pro administraci účelové

podpory/* informační systémy pro -                        -      +    * +

administraci účelové podpory u

jednotlivých poskytovatelů

7. Nové nastavení mezinárodní spolupráce -                +      +    +
       ve výzkumu, vývoji a inovacích

8. Veřejnoprávní režim u účelové podpory      -           +      +    +

9. Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR

ke státním orgánům vykonávajícím státní -                 -      +    +

správu

10. Zásady etiky a vědecké integrity ve

výzkumu,             vývoji,         inovacích -          -      +    +

a transferu znalostí

11. Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry -         -      +    +
       výzkumných pracovníků

12. Otevřená věda a přístup k údajům -                    -      +    +
       z výzkumu

13. Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve

výzkumu, vývoji, inovacích a transferu -                  -      +    +

znalostí

14. Legislativní podmínky pro transfer znalostí -         -      +    +

15. Propagace a popularizace výzkumu, -                   -      +    +
       vývoje, inovací a transferu znalostí

                                              164
Srovnání nákladů jednotlivých zvažovaných variant

Srovnání nákladů u zvažovaných variant

800                                  Varianta 1                   Varianta 2                             Varianta 3
700                                   (novela)
600                                                               (nový zákon - kalkulováno              (nový zákon - bez
500
400                                                               administrativní rozhraní při administrativního rozhraní
300
200
100

   0

                  Varianta 0

       (zachování stávajícího stavu

         – bez legislativní změny)

                                                                  IS VaVaI)                              při IS VaVaI)

                                     1. rok (mil/Kč) další roky (mil/Kč)

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tab. a) Kvantifikace nákladů

Srovnání nákladů zvažovaných variant se současným stavem (varianta 0)

                        Srovnání nákladů zvažovaných variant
                      se současným stavem (úspory x náklady)

    50

   0                                 Varianta 1                   Varianta 2                             Varianta 3
                   Varianta 0         (novela)
                                                                  (nový zákon - kalkulováno              (nový zákon - bez
 -50 (zachování stávajícího stavu
          – bez legislativní změny)                               administrativní rozhraní při administrativního rozhraní

-100                                                              IS VaVaI)                              při IS VaVaI)

-150
                                 Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu 1. rok (mil/Kč)
                                 Rozdíl zvažované varianty oproti stávajícímu stavu další roky (mil/Kč)

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tab. a) Kvantifikace nákladů

Pozn: Osa nula reprezentuje stávající stav, vůči kterému jsou náklady a úspory porovnávány. Znázorňuje, jaký finanční dopad
mají jednotlivé navrhované varianty. Hodnoty pod osou nula představují úspory oproti stávajícímu stavu, hodnoty nad osou nula
zobrazují zvýšené náklady v důsledku navrhovaných opatření.

Srovnání nákladů zvažovaných variant se současným stavem

Zvažovaná varianta/období                                          1. rok      další                        Rozdíl          Rozdíl
                                                                  (mil/Kč)      roky                     zvažované       zvažované
Varianta 0                                                                    (mil/Kč)
(zachování stávajícího stavu – bez legislativní změny)            653                                      varianty        varianty
                                                                  662,5       569                           oproti          oproti
Varianta 1                                                        543,5       578,5                      stávajícímu     stávajícímu
(novela)                                                          672,5       439,5                        stavu 1.      stavu další
Varianta 2                                                                    514,5                      rok (mil/Kč)        roky
(nový zákon - kalkulováno administrativní rozhraní při IS VaVaI)                                                           (mil/Kč)
Varianta 3                                                                                                            0
(nový zákon - bez administrativního rozhraní při IS VaVaI)                                                                            0
                                                                                                                    9,5
                                                                                                                                    9,5
                                                                                                               -109,5
                                                                                                                               -129,5
                                                                                                                  19,5
                                                                                                                                 -54,5

Pozn: červené = úspora/zelené = vícenáklady nad variantu 0
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z odhadů nákladů viz kapitola 3.2 Náklady, tabulka a) Kvantifikace nákladů.

                                                 165
Závěr

Změna právní úpravy je tak rozsáhlá, že v řadě případů vede k úsporám, jindy pak zase ke zvýšení
administrativy. Celkově je však v důsledku zavedení nové právní úpravy předpokládán pokles
administrativních nákladů u všech zainteresovaných subjektů. Z analýz zpracovaných pro účely
hodnocení dopadů regulace (Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při
poskytování účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR, TC Praha, 2023) vyplynulo, že zatímco
u dosavadní administrace podpory realizované bez využití moderních informačních nástrojů, lze
kalkulovat s koeficientem personálních nákladů ve výši 1,2-1,3, naproti tomu při využití moderních IT
nástrojů lze předpokládat pokles koeficientu personálních nákladů na 0,8-0,9. To by mělo vést
k odhadovaným ročním úsporám ve výši cca 149 mil. Kč na administrativních nákladech vynakládanými
poskytovateli i příjemci (rozdíl mezi částkou 569 mil Kč pro variantu zachování stávajícího stavu a
částkou 420 mil Kč pro zvolenou variantu zavedení jednoho informačního systému v ČR (administrativní
rozhraní při IS VaVaI).

Hlavní finanční přínos nového zákona tedy spočívá ve sjednocení informačních systémů
pro poskytování účelové podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.
Při zavedení integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory odpadnou již v prvním roce
náklady na vývoj systémů u jednotlivých poskytovatelů. K finanční úspoře by mělo dojít v prvním roce
a následně každý další rok k dalšímu snižování nákladů. Největší náklady se předpokládají u varianty
„novela“, u které by nedošlo ke snížení nákladů díky zavedení integrovaného prostředí pro administraci
účelové podpory, ale vzrostly by náklady u jiných zavedených opatření (veřejnoprávní režim
poskytování účelové podpory, hodnocení programů účelové podpory a nově nastavený vztah GA ČR
a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu).

* Nově přijaté kompromisní řešení v oblasti informačních systémů pro administraci účelové
podpory, které bylo zvoleno v rámci meziresortního připomínkového řízení, zachovává
autonomii jednotlivých poskytovatelů a zároveň přináší úspory pro příjemce díky zefektivnění
administrativních procesů, zejména odstraněním nutnosti opakovaně dokládat údaje. Přestože
varianta 3 může být v prvním roce účinnosti finančně náročnější než původně navrhované
jednotné řešení, její přijetí bylo výsledkem politické dohody, která vyvažovala potřebu
kompromisu mezi připomínkovými místy. Hlavními přínosy této varianty jsou zachování
stávajících systémů poskytovatelů a snížení administrativní zátěže pro příjemce. Kompromisní
řešení také nevylučuje možnost, že se v budoucnu vrátí diskuze o původně navrhovaném
integrovaném prostředí, jako o účelnější variantě, směřující ke sjednocování informačních
systémů ve státní správě.

Pozn: Veškeré potenciální výdaje vyplývající z předkládaného materiálu budou hrazeny
v rámci limitů na výzkum, vývoj a inovace, resp. limitů objemu prostředků na platy a počty
zaměstnanců, s tím, že výsledné limity jsou ryze politickým rozhodnutím.

                                                           166
Přehled variant a výběr nejvhodnějšího řešení:

Varianta        Popis varianty Zhodnocení varianty                                        Výsledek

Varianta 0      Zachování        S nulovou variantou jsou spojena především               Tato varianta       byla
                současného       negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení
                stavu            stávajících problémů, nejistotě v následujících letech.  zamítnuta.
                                 Zachování současného stavu by nevedlo k dosažení
                                 stanovených cílů.

Varianta 1      Zpracování       Varianta 1 je omezena především co do rozsahu            Tato varianta byla
                návrhu novely    změn. Při projednání návrhu poslední novely v roce
                zákona           2020 se znovu ukázalo, že tehdy navrhovaný rozsah        vyhodnocena         jako
                č. 130/2002      změn je na hranici přípustnosti pro novelu právního
                Sb.              předpisu, a to i vzhledem k počtu předcházejících        nevhodná, neboť by
                                 novel. Bylo proto pro případnou příští změnu místo
                                 další novely doporučováno ze strany LRV                  předkladatel nedosáhl
                                 postupovat cestou přípravy nového zákona.
                                                                                          požadovaných cílů.

                                 Programové prohlášení vlády pak dále stanovilo
                                 zcela nová témata, která by měla být zákonem
                                 upravena.

Varianta 2      Předložení       Vláda programovým prohlášením zadala úkol                S ohledem na uvedené
                návrhu nového    zpracovat a předložit návrh nového zákona
                zákona           a současně stanovila základní cíle, kterých má být       skutečnosti předkladatel
                o podpoře        touto cestou dosaženo. Vláda tak potvrdila
                výzkumu,         opakovaná doporučení komisí Legislativní rady            zvolil jako řešení pro další
                vývoje, inovací  vlády, která upozorňovala, že zákon č. 130/2002 Sb.
                a transferu      byl již mnohokrát novelizován.                           realizaci variantu 2. Je to
                znalostí
                s integrovaným   Varianta 2 odstraňuje nevýhody varianty 1 a              v souladu           jak
                prostředím pro   umožňuje plně implementovat všechny vládou
                administraci     požadované změny.                                        s programovým
                účelové
                podpory          Zvláštní pozornost si vyžádala oblast integrovaného      prohlášením         vlády,
                                 prostředí pro administraci účelové podpory, která
                                 v sobě slučuje několik z výše uvedených témat.           tak opakovanými
                                 Proto se předkladatel i v tomto případě přiklonil
                                 k posouzení možností řešení, které přímo navazují        doporučeními Legislativní
                                 na výše uvedenou a preferovanou variantu 2, kterou
                                 předkladatel považuje za východisko pro následující      rady vlády, zároveň je tato
                                 řešení.
                                                                                          varianta        podpořena

                                                                                          výsledky            diskuzí

                                                                                          s dotčenými      subjekty

                                                                                          a analýzami. * V průběhu

                                                                                          meziresortního

                                                                                          připomínkového řízení

                                                                                          došlo ke změně a

                                                                                          předkladatel po dohodě

                                                                                          s připomínkovými místy

                                                                                          zvolil nově připravenou

                                                                                          variantu 3.

Varianta 3      Předložení       Vláda programovým prohlášením zadala úkol                S ohledem na uvedené
(nový zákon     návrhu nového    zpracovat a předložit návrh nového zákona
s informačními  zákona           a současně stanovila základní cíle, kterých má být       skutečnosti předkladatel
systémy pro     o podpoře        touto cestou dosaženo. Vláda tak potvrdila
administraci    výzkumu,         opakovaná doporučení komisí Legislativní rady            zvolil jako řešení pro další
účelové         vývoje, inovací  vlády, která upozorňovala, že zákon č. 130/2002 Sb.
podpory u       a transferu      byl již mnohokrát novelizován.                           realizaci variantu 3. Je to
jednotlivých    znalostí bez     Kompromisní varianta 3 odstraňuje nevýhody
poskytovatelů)  integrovaného    varianty 1 a umožňuje plně implementovat všechny         v souladu           jak
                prostředí pro    vládou požadované změny. Zachování
                administraci     informačních systémů pro administraci u                  s programovým
                účelové          jednotlivých poskytovatelů umožní dálkový přístup
                podpory          a poskytování digitálních služeb v oblasti               prohlášením         vlády,
                                 výzkumu, vývoje a inovací a tím přispěje ke
                                 zefektivnění administrativních procesů,                  tak opakovanými
                                 zejména eliminací opakovaného dokládání
                                 údajů.                                                   doporučeními Legislativní

                                                                                          rady vlády, zároveň je tato

                                                                                          varianta        podpořena

                                                                                          výsledky            diskuzí

                                                                                          s dotčenými      subjekty

                                                                                          a analýzami a respektuje

                                                                                          výsledek meziresortního

                                                                                          připomínkového řízení.

                                                                                          Jedná se o jediné možné

                                                                                          řešení pro přijetí všech

                                                                                          požadovaných změn.

                                 167
Preferenční pořadí nejvhodnějšího řešení:

Varianta 3  Předložení návrhu nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací
            a transferu znalostí se zachováním informačních systémů pro
            poskytování účelové podpory u jednotlivých poskytovatelů

Varianta 2  Předložení návrhu nového zákona o podpoře výzkumu, vývoje, inovací
            a transferu znalostí s integrovaným prostředím pro administraci účelové
            podpory

Varianta 1  Zpracování návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb.

Varianta 0  Zachování současného stavu

                                           168
5 Implementace doporučené varianty a vynucování

Harmonogram implementace

     Regulace bude zavedena od nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. ledna 2026,
         s výjimkou ustanovení

         a) § 96 odst. 2 a věty druhé, § 96 odst. 4 věty druhé, § 97 odst. 1 a § 98 odst. 1, která
         nabývají účinnosti dnem 1. září 2025, a

         b) § 50 odst. 1 věty první, § 66 odst. 2 věty první, § 71 odst. 3 věty třetí, § 71 odst. 4
         věty třetí, § 90 a § 91, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.

     První přezkum účinnosti regulace proběhne cca po pěti letech od nabytí účinnosti
         zákona.

Gestoři implementace

     Za implementaci budou zodpovědní Úřad vlády/Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

     Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu
         budou odpovědné za ty oblasti, jež jsou zákonem svěřeny do jejich působnosti.

     Úřad vlády/Rada pro výzkum, vývoj a inovace a Technologická agentura České
         republiky ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy,
         Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany budou
         zodpovědné za přechod Technologické agentury České republiky na novou strukturu
         řízení. Tato zodpovědnost byla navržena s ohledem na míru aktuální spolupráce těchto
         ústředních správních úřadů s Technologickou agenturou České republiky
         při implementaci programů či zajišťování administrativy výzkumu, vývoje, inovací
         a transferu znalostí.

     Dále budou za implementaci regulace zodpovědní další poskytovatelé účelové,
         institucionální a nově systémové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Zvláštní důraz je
         kladen na odpovědnost těchto úřadů při přechodu na veřejnoprávní režim a správní řád.

Vynucování
Pro účely vynucování byl navržen okruh povinností poskytovatelů i příjemců, které podléhají
v různé míře regulaci spojené se sankcemi.

     Je upravena obecná informační povinnost vůči Informačnímu systému výzkumu, vývoje
         a inovací, ve kterém jsou transparentně zveřejňovány informace o výzkumu, vývoji,
         inovacích a transferu znalostí financovaném z veřejných prostředků. Povinnost předávat
         informace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je dána jako podmínka
         pro poskytnutí dotace jak poskytovatelům, tak příjemcům, kteří musí se zveřejněním
         informace počítat. Uvedená informační povinnost není nová, je zavedena již v současné
         právní úpravě, dané zákonem č. 130/2002 Sb. a zůstane zachována i nadále.

     V procesu podání návrhu projektu dává návrh zákona uchazeči možnost prokazovat
         skutečnosti čestným prohlášením s následným ověřením, které provede poskytovatel.
         Současně je dále uchazeči / příjemci dána povinnost prokazované informace v případě
         změny aktualizovat ve lhůtě 7 dnů. Tím se má zamezit, aby poskytovatel podpory byl
         uváděn při poskytování dotace v omyl. Povinnost je dána uchazeči / příjemci, neboť
         poskytovatel nemůže z kapacitních důvodů neustále prověřovat, zda jeho znalost
         o konkrétním uchazeči nebo příjemci je aktuální, což by mohlo být v určitých případech
         považováno i za plošné podezírání uchazečů a příjemců z nekalého jednání. Řešení
         spočívá v tom, že uchazeči / příjemci je na jedné straně dána důvěra a na druhé straně je

                                                           169
    stanovena sankce v případě, že uvedená informační povinnost není dodržena – vyloučení
    příjemce z možnosti obdržet po určitou dobu (navrhuje se doba 3 let) účelovou
    či institucionální podporu. Prokazování skutečností čestným prohlášením je zavedeno již
    v zákoně č. 130/2002 Sb. pouze pro podání návrhu projektu a není umožněno pro
    uzavírání smluv. Navrhovaná úprava předpokládá, že skutečnosti, které není možné ověřit
    dálkovým přístupem, budou i nadále uchazečem předkládány formou čestného
    prohlášení, s následnými sankcemi při porušení podmínek poskytnutí podpory.
 V případě neoprávněného použití veřejných finančních prostředků nebo zadržení podpory
    se sankční ustanovení řeší odkazem na postup podle rozpočtových pravidel. Je to
    nejjednodušší způsob dosažení nápravy, navíc obecně známý a používaný i v jiných
    případech poskytování dotace (podpora na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí je
    považována za dotaci podle rozpočtových pravidel). Jsou zavedeny přestupky v případě
    porušení povinností při zápisu do Evidence výzkumných organizací a při zápisu do
    Evidence výzkumných organizací schválených k přijímání výzkumných pracovníků ze
    třetích zemí.

 S přechodem na jednání podle správního řádu při poskytování dotace se současně

    posiluje možnost uchazeče / příjemce využívat opravné prostředky proti rozhodnutí
    poskytovatele. To by mělo posílit postavení slabšího z obou účastníků veřejnosprávního
    řízení o poskytnutí dotace a současně přimět poskytovatele a jeho odborné poradní
    orgány, aby rozhodování a jeho zdůvodnění věnovali dostatečnou péči.

                                                      170
6 Přezkum účinnosti regulace

První přezkum účinnosti regulace proběhne v roce 2030. Termín je takto stanoven z důvodu
zpoždění, které vykazují statistická zjišťování a analýzy, a to je nejméně 2-3 roky. Kromě toho
je zapotřebí, aby poskytovatelé i příjemci nabyli dostatečné zkušenosti s novou právní
úpravou.

a) Přezkum účinnosti dle témat a cílů:

    Nástroje    pro požadované Gestor přezkumu                                               Termín
    naplnění                                                                                 přezkumu
    v úpravě     věcných cílů účinnosti                 Nástroj přezkumu účinnosti

    Naplnění            Programového ÚV/RVVI

    prohlášení vlády (předložit návrh                   Sbírka zákonů                        2026

    nového zákona)

1.                                       ÚV/RVVI        Analýza stavu výzkumu, vývoje

    Nové nástroje podpory inovací                       a inovací v České republice          2031
                                                        a jejich srovnání se zahraničím      a dále
                                                        INKA (Mapování inovačních

                                                        kapacit), IS VaVaI

2. Nové provázání koncepčních ÚV/RVVI                   Databáze strategií MMR,              2031
       dokumentů                                        Vyhodnocení cílů NP VaVaI            a dále

3.                                       ÚV/RVVI        Analýza stavu výzkumu, vývoje

    Nové členění výdajů na výzkum,                      a inovací v České republice 2031

    vývoj, inovace a transfer znalostí                  a jejich srovnání se zahraničím, IS a dále

                                                        VaVaI, Návrh výdajů SR

4. Systematické         rozdělování ÚV/RVVI             Vyhodnocení programů
                                                        Bibliometrie z hodnocení
    prostředků účelové podpory a                        Metodiky 17+, IS VaVaI        podle  2031
                                                                                             a dále
    hodnocení programů účelové

    podpory

5. Možnost přenositelnosti projektů ÚV/RVVI             Hodnocení programů účelové 2031

                                         POSKTOVATELÉ podpory                                a dále

6. Zjednodušená administrativa a ÚV/RVVI,

    integrované prostředí pro POSKYTOVATELÉ

    administraci účelové podpory/                       Vyhodnocení NP VaVaI, IS VaVaI       2031
                                                                                             a dále
    informační      systémy         pro

    administraci účelové podpory u

    jednotlivých poskytovatelů

7.                                       ÚV/RVVI, MPO, Vyhodnocení          mezinárodní

                                         MZV,     MŠMT, spolupráce ze strany MŠMT a MPO

    Nové nastavení mezinárodní           POSKYTOVATELÉ  Vyhodnocení NP VaVaI,                2031
    spolupráce ve výzkumu, vývoji a                     Analýza stavu výzkumu, vývoje        a dále
    inovacích                                           a inovací v České republice

                                                        a jejich srovnání se zahraničím,

                                                        STRATIN

8. Veřejnoprávní režim u účelové ÚV/RVVI,               Hodnocení programů účelové 2031

    podpory                              POSKYTOVATELÉ podpory                               a dále

9. Nově nastavený vztah GA ČR a ÚV/RVVI,                Vlastní šetření s poskytovateli 2031

    TA ČR ke státním orgánům POSKYTOVATELÉ a příjemci                                        a dále

    vykonávajícím státní správu

10. Zásady etiky a vědecké integrity ÚV/RVVI            Analýza stavu výzkumu, vývoje        2031
       ve výzkumu, vývoji, inovacích a                  a inovací v České republice          a dále
       transferu znalostí                               a jejich srovnání se zahraničím

11. Rozvoj lidského potenciálu a ÚV/RVVI                Analýza stavu výzkumu, vývoje        2031
       rozvoj kariéry výzkumných                        a inovací v České republice          a dále
       pracovníků                                       a jejich srovnání se zahraničím

12. Otevřená věda a přístup k údajům ÚV/RVVI            IS VaVaI, Analýza stavu výzkumu,     2031
       z výzkumu                                        vývoje a inovací v České republice   a dále
                                                        a jejich srovnání se zahraničím

13. Ochrana bezpečnostních zájmů ÚV/RVVI, MV, MO, Analýza stavu výzkumu, vývoje
    státu ve výzkumu, vývoji, POSKYTOVATELÉ a inovací v České republice 2031
                                                        a jejich srovnání se zahraničím, a dále
    inovacích a transferu znalostí
                                                        Vyhodnocení NP VaVaI

14. Legislativní podmínky pro transfer ÚV/RVVI,         INKA (Mapování inovačních 2031

    znalostí                             POSKYTOVATELÉ kapacit), ev. vlastní šetření         a dále

15. Propagace a popularizace ÚV/RVVI,                   Analýza stavu výzkumu, vývoje 2031

    výzkumu, vývoje, inovací a POSKYTOVATELÉ a inovací v České republice a dále
    transferu znalostí                                  a jejich srovnání se zahraničím

                                                  171
b) Nástroje přezkumu účinnosti u jednotlivých gestorů:

Gestor přezkumu účinnosti  Nástroj přezkumu účinnosti

ÚV/RVVI                    Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich
                           srovnání se zahraničím

                           Vyhodnocování cílů NP VaVaI

                           Hodnocení programů účelové podpory podle zásad hodnocení programů

                           Bibliometrie z hodnocení podle Metodiky 17+

                           Výstupy z činnosti Etické komise RVVI

                           Výstupy z činnosti Komise pro hodnocení výzkumných organizací
                           a programů

                           IS VaVaI

MŠMT                       Vyhodnocování koncepce poskytovatele

                           Vyhodnocování velkých výzkumných infrastruktur

MPO                        Vyhodnocování RIS 3 Strategie

                           Vyhodnocování koncepce poskytovatele

                           Vyhodnocování testovacích a experimentálních infrastruktur

TA ČR                      INKA (Mapování inovačních kapacit)

                           Vyhodnocování koncepce poskytovatele

GA ČR                      Vyhodnocování koncepce poskytovatele

Poskytovatelé podpory      Vyhodnocování programů účelové podpory

                           Vyhodnocování koncepce poskytovatele

                           Vyhodnocování dlouhodobé koncepce rozvoje VO

Ústřední orgán státní správy, Vyhodnocování koncepce poskytovatele
jehož program realizuje TA ČR

                                     172
c) Indikátory přezkumu účinnosti regulace pro naplnění věcných cílů v úpravě:

6.1 Nové nástroje podpory inovací

INDIKÁTORY EFEKTIVITY KRITÉRIUM                          ZDROJ PŘEZKUMU              GESTOR    TERMÍN
                                                                                     PŘEZKU    PŘEZKUMU
NASTAVENÍ        NOVÝCH PŘEZKUMU                                                     MU        2031 a dále
                                                                                               2031 a dále
NÁSTROJŮ         PODPORY DOSAŽENÍ                                                    ÚV/RVVI   2031 a dále
                                                                                               2031 a dále
INOVACÍ                         CÍLOVÉHO STAVU                                       ÚV/RVVI   2031 a dále
                                                                                     posyktov
Zhodnocení vývoje stavu Zlepšení pozice ČR,              OECD, EK (EIS),             atelé     TERMÍN
                                                         Analýza stavu VaVaI         ÚV/RVVI   PŘEZKUMU
výzkumu, vývoje a inovací pozitivní              vývoj                               poskytov  2031 a dále
                                                                                     atelé
v ČR dle indikátorů EIS         v indexech Analýzy                                             2031 a dále
                                                                                     ÚV/RVVI,  2031 a dále
                                stavu VaVaI                                          TA ČR,
                                                                                     poskytov  2031 a dále
Zhodnocení zavedení nových Pozitivní hodnocení           Analýza stavu VaVaI         atelé
                                                         Vyhodnocení NP VaVaI,                 2031 a dále
nástrojů podpory inovací                                 IS VaVaI                    ÚV/RVVI,
                                                         Vyhodnocení NP VaVaI,       poskytov
Zhodnocení            docílení  Pozitivní hodnocení      Analýza stavu VaVaI IS      atelé
                                                         VaVaI
efektivnějšího rozdělování

prostředků účelové podpory

na programy

Monitoring vytváření nových     Aby bylo dosaženo        Inovační šetření (šetření

produktů                        cíle, mělo by dojít ke   v inovacích), Mapování

                                zvýšení          oproti  inovačních kapacit (TA

                                předešlému období        ČR),        Hodnocení

                                                         programů

Počet projektů podpořených      Nenulový výsledek        Hodnocení programů

prostřednictvím       nových                             účelové        podpory,

nedotačních nástrojů                                     Analýza stavu výzkumu,

                                                         vývoje

                                                         a inovací v České

                                                         republice a jejich

                                                         srovnání se zahraničím,

                                                         IS VaVaI

6.2 Nově provázané koncepční dokumenty

INDIKÁTORY       STRUČNÝ POPIS KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU                              GEST
                                                                                     OR
EFEKTIVITY                               PŘEZKUMU                                    PŘEZ
                                                                                     KUMU
NASTAVENÍ                                DOSAŽENÍ
                                                                                     ÚV/RV
PROVÁZANOSTI                             CÍLOVÉHO                                    VI

KONCEPČNÍCH                              STAVU                                       ÚV/RV
                                                                                     VI
DOKUMENTŮ
                                                                                     ÚV/RV
Výzkumné         Počet řešených Zvýšení                  IS VaVaI, Hodnocení         VI

projekty         projektů         v počtu oproti programů               účelové      ÚV/RV
                                                                                     VI
v prioritních    relevantních            předešlému podpory, vyhodnocení NP
                                                                                     ÚV/RV
oblastech VaVaI programech               období          VaVaI, Analýza stavu        VI

                 VaVaI,                                  výzkumu, vývoje a inovací

                 objem finančních                        v České republice a jejich

                 prostředků                              srovnání se zahraničím

Patenty a licence Podané patentové Zvýšení               ČSÚ, ÚPV, SRIP, EPO

                 přihlášky, udělené počtu oproti PATSTAT, EUROSTAT,

                 patenty, příjmy z předešlému OECD, WIPO

                 licencí                 období

Publikační       Podíl publikací Zvýšení                 Výstupy z hodnocení podle

činnost          vzniklých        s podílu oproti Metodiky 2017+

                 mezinárodní             předešlému

                 spoluprací,             období

                 Most           cited

                 publications,

                 průměrný H-index

                 pro daný FORD

Příjmy veřejného Vysoké školy            Zvýšení         ČSÚ (VTR – 1)

sektoru          ze Ústavy AV ČR         oproti

smluvního                                předešlému

výzkumu                                  období

prováděného pro

podniky

Výdaje na VaV jako % HDP                 Zvýšení         ČSÚ (GERD)

(GERD)                                   oproti

                                         předešlému

                                         období

                                                     173
6.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

Jedná se o technické řešení v administrativní rovině, není potřeba stanovovat hodnoticí kritéria.

6.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a                                  hodnocení

   programů účelové podpory                                                                TERMÍN
                                                                                           PŘEZKUMU
INDIKÁTORY EFEKTIVITY       KRITÉRIUM            ZDROJ PŘEZKUMU            GESTOR
NASTAVENÍ                   PŘEZKUMU                                       PŘEZKUMU        2031 a dále
SYSTEMATICKÉHO              DOSAŽENÍ
ROZDĚLOVÁNÍ ÚČELOVÉ         CÍLOVÉHO STAVU                                                 2031 a dále
PODPORY A HODNOCENÍ
PROGRAMŮ

Zhodnocení efektu zavedení  Zlepšení pozice ČR   Oficiální statistické     ÚV/RVVI
nových nástrojů účelové     v rámci EU
podpory a hodnocení                              údaje OECD a EK
programů
                                                 (EIS), Analýza stavu

                                                 výzkumu, vývoje a

                                                 inovací          v České

                                                 republice a jejich

                                                 srovnání

                                                 se zahraničím

Zhodnocení praxe zavedení   Pozitivní hodnocení  rozhovory                    ÚV/RVVI
nových nástrojů účelové                          s poskytovateli         a poskytovatelé,
podpory a hodnocení                              příjemci,
programů                                         Vyhodnocení                  příjemci
                                                 VaVaI                 NP

6.5 Možnost přenositelnosti projektů

INDIKÁTORY               KRITÉRIUM ZDROJ PŘEZKUMU                      GESTOR              TERMÍN
                                                                       PŘEZKUMU            PŘEZKUMU
EFEKTIVITY               PŘEZKUMU                                                          2031 a dále
                                                                                           2031 a dále
NASTAVENÍ                DOSAŽENÍ                                                          2031 a dále

PŘENOSITELNOSTI CÍLOVÉHO                                                                   2031 a dále

PROJEKTŮ                 STAVU                                                             2031 a dále

Počet       podaných 10 - 20            GA ČR – IS VaVaI               ÚV/RVVI + GA
                                                                       ČR
žádostí o změnu                         Analýza stavu výzkumu, vývoje

příjemce       podpory                  a inovací v České republice a

projektu (GA ČR)                        jejich srovnání se zahraničím

Počet       podaných Nenulový           TA ČR – IS VaVaI               ÚV/RVVI + TA
                                                                       ČR
žádostí o změnu výsledek                Analýza stavu výzkumu, vývoje

příjemce       podpory                  a inovací v České republice a

projektu (TA ČR)                        jejich srovnání se zahraničím

Počet       podaných Nenulový           Ostatní poskytovatelé – IS     ÚV/RVVI        +

žádostí o změnu výsledek                VaVaI                          Poskytovatelé

příjemce       podpory                  Analýza stavu výzkumu, vývoje

projektu poskytnuté                     a inovací v České republice a

ostatními poskytovateli                 jejich srovnání se zahraničím

Zhodnocení zkušeností Aby           bylo IS VaVaI, hodnocení účelové   ÚV/RVVI        +

s      přenositelností dosaženo         podpory, vlastní šetření       poskytovatelé

projektů ze strany cíle, měla by

poskytovatelů            zkušenost

                         poskytovatelů

                         být pozitivní

Zhodnocení možnosti Aby             bylo IS VaVaI, hodnocení účelové   ÚV/RVVI        +

přenositelnosti projektů dosaženo       podpory, vlastní šetření       příjemci

ze strany příjemců       cíle, měla by

                         zkušenost

                         příjemců být

                         pozitivní

                                                 174
6.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci
    účelové podpory/* zachování stávajícího IS poskytovatelů

INDIKÁTORY                  KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU              GESTOR         TERMÍN
                            PŘEZKUMU                                            PŘEZKUMU       PŘEZKUMU
EFEKTIVITY                  DOSAŽENÍ                                                           2031 a dále
                            CÍLOVÉHO STAVU                                      ÚV/RVVI        2031 a dále
SNIŽOVÁNÍ                                                                       poskytovatelé  2031 a dále
                                                                                ÚV/RVVI
ADMINISTRATIVNÍ                                                                 poskytovatelé  2031 a dále
                                                                                               2031 a dále
ZÁTĚŽE                                                                          ÚV/RVVI
                                                                                poskytovatelé  2031 a dále
Monitoring množství času    Snížení množství        ISTA, SISTA (TA ČR),
                                                    GRIS (GA ČR), IXIX          ÚV/RVVI        2031 a dále
na                 splnění  času        oproti      (MŠMT), ISVP (MZd),         poskytovatelé  2031 a dále
                                                    šetření u VO…               ÚV/RVVI
administrativních           předešlému období       Vlastní šetření             poskytovatelé  2031 a dále
                                                                                               2031 a dále
požadavků                                                                       ÚV/RVVI
                                                                                poskytovatelé
Binární – vytvoření         ANO
                                                                                ÚV/RVVI
procesu vedoucího k plně                                                        poskytovatelé

funkčnímu                                                                       ÚV/RVVI,
                                                                                příjemci
digitalizovanému
                                                                                ÚV/RVVI
systému účelové podpory                                                         poskytovatelé

Počet            uživatelů  Zvýšení     oproti      Analýza           stavu     ÚV/RVVI
                                                                                poskytovatelé
administrativních           předešlému období       výzkumu, vývoje a

systémů             nově                            inovací      v České

vyškolených v digitálních                           republice a jejich

dovednostech                                        srovnání

                                                    se zahraničím,

                                                    Vyhodnocení       NP

                                                    VaVaI

Binární - Propojení IS      Kladná hodnota          IS VaVaI
                            (ANO-NE)
VaVaI s agendovými

rejstříky

Monitoring finančních       Snížení     oproti      IS VaVaI, Analýza

nákladů, které jsou         předešlému období       stavu výzkumu, vývoje

spojeny                 s                           a inovací v České

administrativními                                   republice         a jejich

požadavky (náklady na                               srovnání          se

činnost)                                            zahraničím,       SR

                                                    VaVaI, vlastní šetření

Relativní podíl formulářů   Snížení     oproti      vlastní šetření,

a dokumentů, které jsou     předešlému období       IS VaVaI

vyžadovány ve vzorových

formulářích             a

dokumentech        (např.

zadávací dokumentace,

smlouva o podpoře)

Zpětná vazba od             Aby bylo dosaženo       Vyhodnocení       NP

poskytovatelů jak se        cíle, měla by           VaVaI

snižování administrativní   zkušenost          být

zátěže projevuje v praxi    pozitivní

(např.        v podobě

dotazníkového šetření)

Zpětná vazba od             Aby bylo dosaženo       Vyhodnocení       NP

výzkumných pracovníků       cíle, měla by           VaVaI

jak se snižování            zkušenost

administrativní zátěže      výzkumných

projevuje v praxi (např.    pracovníků         být

v podobě dotazníkového      pozitivní

šetření)

Hodnocení programů          Aby bylo dosaženo       Informační systém a
                                                    podklady
účelové podpory             cíle, mělo by být       poskytovatelů pro
                                                    RVVI, IS VaVaI
                            hodnocení
                                                    Informační systém,
                            programů účelové        Evropská komise, IS
                                                    VaVaI
                            podpory pozitivní

Zvýšení            účasti   Zvýšení     oproti

uchazečů/příjemců v         předešlému období

programech (snadnější

zapojení do programů)

                                                    175
6.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji

INDIKÁTORY            STRUČNÝ POPIS              KRITÉRIUM       ZDROJ PŘEZKUMU          GESTOR       TER
                                                 PŘEZKUMU                                PŘEZKUM      MÍN
EFEKTIVITY            Binární – schválení        DOSAŽENÍ        IS VaVaI, vyhodnocení   U            PŘE
                      daného programu            CÍLOVÉHO        NP VaVaI, Analýza                    ZKU
NOVÉHO                mezinárodní                STAVU           stavu výzkumu, vývoje   ÚV/RVVI      MU
                      spolupráce vládou                          a inovací v České       MZV,
NASTAVENÍ             ČR včetně kritérií pro     Kladná          republice a jejich      MŠMT,        2031
                      hodnocení dopadů a         hodnota (ANO-   srovnání se zahraničím  MPO,         a dále
MEZINÁRODNÍ           přínosů programu po        NE)                                     poskytovat
                      jeho ukončení                                                      elé
SPOLUPRÁCE VE

VAVAI

Výzkumné projekty

v      rámci

mezinárodní

spolupráce

                      Relativní      podíl       Aby     bylo    IS VaVaI, vyhodnocení   ÚV/RVVI      2031
                                                                                         MZV,         a dále
                      splnění jednotlivých       dosaženo cíle,  NP VaVaI, hodnocení     MŠMT,
                                                                                         MPO,         2031
                      indikátorů programu        mělo by dojít   programů  účelové       poskytovat   a dále
                                                                                         elé
                      (počet         řešených    ke zvýšení      podpory                              2031
                                                                                         ÚV/RVVI      a dále
                      projektů v rámci           oproti                                  MZV,
                                                                                         MŠMT,        2031
                      mezinárodní                předešlému                              MPO,         a dále
                                                                                         poskytovat
                      spolupráce, objem          období                                  elé          2031
                                                                                         ÚV/RVVI      a dále
                      finančních                                                         ČSÚ,
                                                                                         Úřad
                      prostředků, počet                                                  průmyslov
                                                                                         ého
                      výsledků uplatněných                                               vlastnictví

                      v praxi, aj.)                                                      ÚV/RVVI

Poskytovatelé,        Počet poskytovatelů        Navýšení        IS VaVaI, vyhodnocení   ÚV/RVVI
kteří se podílejí na                             počtu oproti    NP VaVaI, Analýza       MŠMT
mezinárodní                                      předešlému      stavu výzkumu, vývoje
spolupráci                                       období          a inovací v České
Patenty a licence                                                republice a jejich
                      Podané         patentové   Aby     bylo    srovnání se zahraničím
Publikační činnost    přihlášky,        udělené                  ČSÚ, SRIP, EPO
                      patenty,                   dosaženo cíle,  PATSTAT,
Výdaje na VaV         licencí        příjmy z                    EUROSTAT, OECD
v rámci                                          mělo by dojít
mezinárodní                                                      Výstupy z hodnocení
spolupráce                                       ke zvýšení      podle Metodiky 2017+

                                                 oproti          ČSÚ (GBARD), IS
                                                                 VaVaI
                                                 předešlému

                                                 období

                      Podíl          publikací   Aby     bylo

                      vzniklých v rámci          dosaženo cíle,

                      mezinárodní                mělo by dojít

                      spolupráce,                ke zvýšení

                      Most           cited       oproti

                      publications,              předešlému

                      průměrný H-index pro       období

                      daný FORD

                      Jako % HDP                 Aby     bylo

                                                 dosaženo cíle,

                                                 mělo by dojít

                                                 ke zvýšení

                                                 oproti

                                                 předešlému

                                                 období

                                                         176
6.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory

INDIKÁTORY               KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU           GESTOR            TERMÍN
EFEKTIVITY               PŘEZKUMU                                         PŘEZKUMU          PŘEZKUMU
UPLATNĚNÍ                DOSAŽENÍ
VEŘEJNOPRÁVNÍHO          CÍLOVÉHO STAVU          Rozhovory             s  ÚV/RVVI        +  2031 a dále
REŽIMU ÚČELOVÉ
PODPORY                  Aby bylo dosaženo       poskytovateli            poskytovatelé     2031 a dále
                         cíle, měla by                                                      2031 a dále
Zkušenost                zkušenost
poskytovatelů            poskytovatelů být
                         pozitivní
Počet námitek a          Aby bylo dosaženo       Rozhovory             s  ÚV/RVVI        +
                         cíle, měl by být počet
způsob           jejich  námitek nenulový        poskytovateli            poskytovatelé
                         Aby bylo dosaženo
vyřizování               cíle, měla by
                         zkušenost příjemců
Zkušenost příjemců       být pozitivní           Rozhovory s příjemci     ÚV/RVVI        +

                                                                          příjemci

6.9 Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické
    agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu

INDIKÁTORY               KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU           GESTOR            TERMÍN
                         PŘEZKUMU                                         PŘEZKUMU          PŘEZKUMU
EFEKTIVITY               DOSAŽENÍ                Rozhovory s GA ČR
                         CÍLOVÉHO STAVU          Rozhovory s TA ČR
NASTAVENÍ VZTAHU
                         Pozitivní hodnocení
GA ČR A TA ČR

KE          STÁTNÍM

ORGÁNŮM

VYKONÁVAJÍCÍM

STÁTNÍ SPRÁVU

Zkušenost GA ČR                                                           ÚV/RVVI,          2031 a dále
                                                                                            2031 a dále
                                                                          MŠMT, GA ČR
                                                                                            2031 a dále
Zkušenost TA ČR          Pozitivní hodnocení                              ÚV/RVVI, MPO,     2031 a dále

                                                                          TA        ČR,

                                                                          poskytovatelé

                                                                          (MPO, MD,

                                                                          MŽP)

Zkušenost ÚV/RVVI        Pozitivní hodnocení     Rozhovory                ÚV/RVVI
Zkušenost                Pozitivní hodnocení     Rozhovory
poskytovatelů a státní                                                    ÚV/RVVI,
správy                   Pozitivní hodnocení     Rozhovory s příjemci
Zkušenost příjemců                                                        poskytovatelé
účelové podpory
                                                                          ÚV/RVVI        , 2031 a dále
                                                                          příjemci

6.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
    znalostí

INDIKÁTORY               KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU           GESTOR            TERMÍN
                         PŘEZKUMU                vlastní šetření          PŘEZKUMU          PŘEZKUMU
EFEKTIVITY               DOSAŽENÍ
                         CÍLOVÉHO STAVU
NASTAVENÍ
                         Aby bylo dosaženo
PODMÍNEK         PRO     cíle, měl by být počet
                         kladně vyřízených
ROZVOJ ETIKY A           stížností nenulový

VĚDECKÉ

INTEGRITY VE VAVAI

Počet projednaných                                                        ÚV/RVVI,          2031 a dále
                                                                          poskytovatelé
případů, vydaných

doporučení atd.

                                                 177
6.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků

INDIKÁTORY               KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU          GESTOR    TERMÍN
EFEKTIVITY               PŘEZKUMU                                        PŘEZKUMU  PŘEZKUMU
NASTAVENÍ                DOSAŽENÍ                Talent Attractiveness
PODMÍNEK                 CÍLOVÉHO STAVU                                  ÚV/RVVI   2031 a dále
ROZVOJE LIDSKÉHO
POTENCIÁLU               Aby bylo dosaženo       Index, Eurostat, ČSÚ,
VE VĚDĚ                  cíle, mělo by dojít ke
                         zlepšení pozice ČR      Analýza  stavu
Zvyšování atraktivnosti  oproti předešlému
českého výzkumného       období – pozitivní      výzkumu, vývoje a
prostředí pro výzkumné   vývoj indexů
pracovníky

                                                 inovací  v České

                                                 republice a jejich

                                                 srovnání se zahraničím

6.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu

INDIKÁTORY               KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU          GESTOR    TERMÍN
                         PŘEZKUMU                IS VaVaI                PŘEZKUMU  PŘEZKUMU
EFEKTIVITY               DOSAŽENÍ                IS VaVaI                ÚV/RVVI   2031 a dále
                         CÍLOVÉHO STAVU          Vlastní šetření
NASTAVENÍ                                                                ÚV/RVVI   2031 a dále
                                                                         ÚV/RVVI   2031 a dále
PODMÍNEK

OTEVŘENÉ VĚDY

Počet        odkazů      Aby bylo dosaženo

vložených do IS VaVaI    cíle, mělo by dojít ke

                         zvýšení    oproti

                         předešlému období

                         (resp.     nenulový

                         výsledek)

Návštěvnost  odkazů      Aby bylo dosaženo
v IS VaVaI
                         cíle, mělo by dojít ke

                         zvýšení    oproti

                         předešlému období

Monitoring poskytování   Počet
údajů z výzkumu

                                                 178
6.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích
    a transferu znalostí

INDIKÁTORY                      KRITÉRIUM         ZDROJ PŘEZKUMU            GESTOR          TERMÍN
EFEKTIVITY NASTAVENÍ                              Vlastní šetření           PŘEZKUMU        PŘEZKUMU
PODMÍNEK OCHRANY                PŘEZKUMU          Vlastní šetření                           2031 a dále
BEZPEČNOSTNÍCH                                                              RVVI,           2031 a dále
ZÁJMŮ STÁTU VE VAVAI            DOSAŽENÍ                                    poskytovatelé,
                                                                            MV, MO          2031 a dále
Počet identifikovaných          CÍLOVÉHO                                                    2031 a dále
bezpečnostních hrozeb a                                                     ÚV/RVVI
incidentů v oblasti VaVaI       STAVU                                       poskytovatelé,
                                                                            MV, MO
                                Aby         bylo
                                                                            ÚV/RVVI
                                dosaženo cíle,                              poskytovatelé,
                                                                            MV, MO
                                měl by být počet
                                                                            ÚV/RVVI, ÚPV,
                                incidentů

                                nenulový

Monitoring           zavádění   Aby         bylo

pravidel pro reakce             dosaženo cíle,

na změny                        mělo by dojít ke

v bezpečnostním prostředí       zvýšení oproti

(nové hrozby, změny             předešlému

geopolitické situace, VaV       období

v citlivých oblastech, vývoz

a dovoz materiálů

a technologií, které by

mohly být zneužity …)

Zpětná vazba o účinnosti        Aby         bylo  Vlastní šetření

legislativní úpravy v oblasti   dosaženo cíle,

ochrany bezpečnostních          mělo by dojít

zájmů státu, vč. přístupu       k pozitivnímu

k údajům z výzkumu              hodnocení

                                úpravy

Monitoring           v oblasti  Zvýšení oproti    ČSÚ, Analýza stavu

duševního   vlastnictví         předešlému        výzkumu,         vývoje

(počet      přihlášených        období            a inovací        v České

a udělených patentů                               republice a jejich

a příjmy z licencí)                               srovnání         se

                                                  zahraničím, SRIP,

                                                  EPO        PATSTAT,

                                                  EUROSTAT, OECD

                                                  179
6.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí

INDIKÁTORY                     KRITÉRIUM                  ZDROJ            GESTOR         TERMÍN
                               PŘEZKUMU                   PŘEZKUMU         PŘEZKUMU       PŘEZKUMU
EFEKTIVITY                     DOSAŽENÍ                                                   2031 a dále
                               CÍLOVÉHO STAVU             ČSÚ, SRIP, EPO   ÚV/RVVI, ÚPV   2031 a dále
NASTAVENÍ PODMÍNEK                                        PATSTAT,                        2031 a dále
                                                          EUROSTAT,        ÚV/RVVI,
PRO            ROZVOJ                                     OECD             poskytovatelé  2031 a dále
                                                          hodnocení        ÚV/RVVI,
TRANSFERU ZNALOSTÍ                                        programů         poskytovatelé
                                                          podpory
Počet       přihlášených       Aby bylo dosaženo cíle,    vlastní šetření  ÚV/RVVI,
                                                                           poskytovatelé
a udělených patentů            mělo by dojít ke zvýšení   Vlastní šetření

a příjmy z licencí             oproti         předešlému

                               období

Hodnocení programů,            Aby bylo dosaženo cíle,

které jsou určeny pro          mělo by být hodnocení

podporu             transferu  programů pozitivní

znalostí

Monitoring          aktivit    Aby bylo dosaženo cíle,
                               měl by být výsledek
v oblasti      zvyšování       nenulový

povědomí            v oblasti

transferu znalostí mezi

výzkumnými

organizacemi,

průmyslovými partnery

a veřejným sektorem

Zvyšování           počtu      Aby bylo dosaženo cíle,

společných          projektů,  mělo by dojít ke zvýšení

financovaných                  oproti         předešlému

ze smluvního výzkumu           období

6.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

INDIKÁTORY                     KRITÉRIUM               ZDROJ PŘEZKUMU               GESTOR          TERMÍN
EFEKTIVITY                                                                          PŘEZKUMU        PŘEZKUMU
PODPORY                        PŘEZKUMU                ČSÚ (GERD), European                         2031 a dále
PROPAGACE VAVAI                                        innovation scoreboard        ÚV/RVVI
Výdaje na programy             DOSAŽENÍ                Analýza stavu výzkumu,                       2031 a dále
popularizace VaVaI                                     vývoje a inovací v České     ÚV/RVVI         2031 a dále
(GERD)                         CÍLOVÉHO STAVU          republice a jejich srovnání  ÚV/RVVI
                                                       se zahraničím                poskytovatelé,
                               Aby bylo dosaženo       Vlastní šetření              příjemci
                                                       IS VaVaI
                               cíle, mělo by dojít ke
                                                       Vlastní šetření
                               zvýšení        oproti

                               předešlému období

Počet programů na              Zvýšení        oproti

popularizaci VaVaI             předchozímu období

Zpětná              vazba      Aby bylo dosaženo

o využívání nástrojů           cíle, mělo by dojít

na propagaci VaVaI             k pozitivnímu

                               hodnocení nástrojů

                               na propagaci VaVaI

                                                          180
7 Konzultace a zdroje dat
7.1 Konzultace

Uvádějí se nejdůležitější konzultace s externími partnery. Interní jednání nejsou uvedena
vzhledem k jejich počtu (více než 20).

     Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
         (AV ČR, ČKR, RVŠ, AVO, AVU), 17. 5. 2022

     Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
         (TA ČR, GA ČR), 16. 6. 2022

     Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
         (SP ČR), 20. 6. 2022

     Úvodní konzultace k nové legislativní úpravě s hlavními aktéry systému VaVaI
         (MŠMT, MPO), 11. 7. 2022

     Pracovní setkání k zákonu s experty na transfer znalostí, 24. 10. 2022 a 27. 10. 2022

     Setkání s Podvýborem pro vědu a vysoké školy PSP k přípravě nového zákona, 6. 12. 2022

     Setkání s TA ČR, 16. 3. 2023

     Setkání se zástupci Školského výboru PSP, 18. 4. 2023

     Setkání s poskytovateli, 27. 4. 2023
Dále se uvádějí zasedání RVVI s agendou návrhu nového zákona:

     379. zasedání RVVI – bod A1), 20. 5. 2022

     385. zasedání RVVI – bod A10), 16. 12. 2022

     Neformální pracovní setkání RVVI, 26. 1. 2023

     386. zasedání RVVI – bod C3), 27. 1. 2023

     387. zasedání RVVI – bod A2), 20. 2. 2023

     Neformální pracovní setkání RVVI, 29. 6. 2023

     391. zasedání RVVI – bod A2), 30. 6. 2023

     Mimořádné zasedání RVVI, 27. 7. 2023

     393. zasedání RVVI – bod A2), 27. 9. 2023
Jednání PS pro přípravu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí:
Od ledna do května 2023 probíhala ve čtrnáctidenních intervalech jednání pracovní skupiny, složené
ze zástupců poskytovatelů i příjemců: Akademie věd ČR, Rada vysokých škol, Česká konference
rektorů, Asociace výzkumných organizací, Technologická agentury ČR, Grantová agentura ČR,
Svaz průmyslu a dopravy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy Ministerstvo financí a zpravodajové RVVI (státní správa, akademická obec, podniková
sféra). Zvláštní pozornost byla věnována východiskům návrhu zákona (jednání dne 31. 1. 2023 a
20. 1. 2023). Proběhl i kulatý stůl k rámci navrhovaných řešení (7. 3. 2023).
Dále byly zorganizovány pracovní diskuse a neformální konzultace s odborníky
k transferu znalostí a legislativním náležitostem (Sekce Legislativní rady vlády).
Legislativní rada vlády projednala návrh zákona dne 21. 11. 2024.

S rámcem navrhované právní úpravy oslovené a konzultované subjekty souhlasily. Konkrétní připomínky a námitky
vznesené v průběhu procesu přípravy navrhované právní úpravy byly zapracovány buď přímo, nebo byly většinově
vypořádány v rámci meziresortního připomínkového řízení. Nepodařilo se však vypořádat všechny zásadní připomínky
s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí a materiál byl předložen s rozporem.

                                                           181
7.2 Hlavní zdroje dat a další prameny

     Statistické a datové podklady
              o Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání
                   se zahraničím (RVVI), 2015 - 2022

              o European innovation scoreboard (EK), 2020 – 2022
              o Eurostat – datové podklady, 2020 – 2022
              o Výzkum a vývoj v České republice – datové podklady ČSÚ, 2020 – 2022
              o Science, research and innovation performance (EK), 2020 – 2022

              o OECD – datové podklady (STI), 2020 – 2022
              o Web of science – publikační výsledky, 2020 – 2022

              o Údaje z IS VaVaI, 2020 – 2022
              o She Figures (EK), průběžně dostupné údaje
              o EPO Worldwide Patent Statistical Database (PATSTAT), průběžně dostupné

                   údaje

              o Central Bureau of Statistics, Israel. Foreign Direct Investment in Israel
                   and Direct Investment Abroad, by Industries and Countries, 2018 – 2020

              o European Research Area Policy Agenda (EK), 2021

              o Mezinárodní srovnání inovačního prostředí České republiky (příloha Inovační
                   strategie 2019 – 2030) (RVVI), 2019

              o Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání European Innovation Union
                   Scoreboard v letech 2004–2014 (TC AV), 2015

     Audity VaVaI

              o Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR (MŠMT), 2012
              o Návrhy opatření ke snížení administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje

                   a inovací (výstupy z Pracovní skupiny DEBYRO - RVVI), 2019
              o Návrh na sjednocení administrativy výzkumu a vývoje (RVVI) 2005

              o Analýza administrativní zátěže v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (EY/SP ČR),
                   2022

              o Country Report a Country Specific Recommendation (EK). Zpráva
                   a doporučení za rok 2020 pro Českou republiku, 2020

              o Analýza politik výzkumu, vývoje a inovací ve vybraných zemích (TC Praha)
                   2008

              o Komplexní analýza východisek a návrh implementace revidovaných opatření
                   Národní RIS3 strategie 2021+ (MPO), 2020

              o Analýza a návrhy na sjednocení administrativních podmínek při poskytování
                   účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v ČR (TC Praha), 2023

     Ochrana bezpečnostních zájmů státu
              o Strategická analýza NÚKIB E/310 o rizicích kybernetické špionáže ve VaV
                   (NÚKIB), 2022
                                                           182
         o National knowledge security guidelines (NL), 2022
 Transfer znalostí

         o Survey of Global Investment and Innovation Incentives (Deloitte), 2020
         o Role státu při podpoře inovací ve vybraných zemích (TC Praha), 2008
         o Daňová a dotační podpora činností výzkumu a vývoje (Deloitte), 2018
         o Právní rozbor problematiky zakládání spin-off společností v ČR, CzechInvest),

              2019
         o Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v ČR (CERGE-EI), 2016
         o Transfer znalostí a technologií a jak ho podpořit (AV ČR), 2022
         o National Technology and Knowledge Transfer Guidelines (UNICO), 2022
         o Transfer znalostí na veřejných vysokých školách a veřejných výzkumných

              institucích v ČR (Technologické centrum AV ČR), 2011
 Oborová publikační výkonnost a autoři výzkumných organizací v ČR v letech 2007 –

    2021 (CERGE-EI)
 An EU Comparison of 2015 – 2016 Academic Publication Output and its Citation Impact

    (CERGE-EI)
 Hodnocení ekonomických dopadů podpory výzkumu a vývoje na firemní sektor

    (TC Praha), 2021
 Technologické trendy a výzkumný potenciál ČR (TC Praha), 2020
 Zpráva NKÚ „Peněžní prostředky státu určené na účelovou podporu výzkumu a vývoje

    prostřednictvím rozpočtové kapitoly Technologická agentura České republiky“ (NKÚ),
    2016
 Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a možnosti dalšího rozvoje (TC AV), 2011
 Poskytování institucionální a účelové podpory VaV ve vybraných evropských státech
    (TC AV), 2012
 Výroční zprávy TA ČR a GA ČR

                                                      183
7.3 Zahraniční legislativní podklady

 Estonsko: Teadus- ja arendustegevuse korralduse seadus (22.03.2014)

 Nizozemsko: Wet op het hoger onderwijs en wetenschappelijk onderzoek, geldend van
     01- 9- 021.

 Norsko: Act No. 130/2003 on Innovation Norway. Last modified No. 72/2016.

 Rakousko:  Bundesgesetz         zur       Errichtung  der            Österreichischen

Forschungsförderungsgesellschaft            mit         beschränkter           Haftung

(Forschungsförderungsgesellschaftsgesetz – FFGG), BGBl. I Nr. 73/2004. Gesamte

Rechtsvorschrift für Forschungsförderungsgesellschaftsgesetz, Fassung vom 26.01.2023

 Slovensko: Zákon č. 172/2005 Z. z., o organizácii štátnej podpory výskumu a vývoja
     a o doplnení zákona č. 575/2001 Z. z. o organizácii činnosti vlády a organizácii ústrednej
     štátnej správy v znení neskorších predpisov (v znení č. 233/2008 Z. z., 233/2008 Z.
     z., 40/2011 Z. z., 352/2013 Z. z., 194/2014 Z. z., 243/2017 Z. z., 108/2018 Z. z., 177/2018
     Z. z., 177/2018 Z. z., 93/2020 Z. z., 346/2021 Z. z., 137/2022 Z. z., 175/2022 Z. z.)

 Slovinsko: Zakon 186/21 o znanstvenoraziskovalni in inovacijski dejavnosti.

 Španělsko: Ley 17/2022, de 5 de septiembre, por la que se modifica la Ley 14/2011, de 1
     de junio, de la Ciencia, la Tecnología y la Innovación.

 Švédsko: Act on responsibility for good research practice and the examination of research
     misconduct SFS (2019:1150). Act on responsibility for good research practice and the
     examination of research misconduct (2019:504)

8 Kontakty na zpracovatele RIA

PhDr. Petra Solská, Úřad vlády České republiky, solska.petra@vlada.cz

Ing. Jan Marek, CSc., Úřad vlády České republiky, marek.jan@vlada.cz

Mgr. Bc. Robert Baxa, LL.M., Úřad vlády České republiky, baxa.robert@vlada.cz

                                       184
Obsah
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE....................................................................... 5

1 Důvod předložení a cíle ............................................................................................................ 14

1.1 Název..................................................................................................................................... 14

1.2 Definice problému ................................................................................................................ 14

1.2.1 Chybějící nástroje podpory inovací ................................................................................... 16

1.2.1.1 Mezinárodní srovnání inovační výkonnosti ČR.................................................................. 17

1.2.1.2 Národní inovační prostředí................................................................................................ 21

1.2.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI ................................... 23

1.2.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí .. 24

1.2.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné
hodnocení programů účelové podpory............................................................................................. 27

1.2.4.1 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory ....................................... 27

1.2.4.2 Nedostatečné hodnocení programů účelové podpory ..................................................... 28

1.2.5 Absence přenositelnosti projektů ..................................................................................... 29

1.2.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové
podpory 30

1.2.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí 32

1.2.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory....................................................... 32

1.2.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu............................................................. 34

1.2.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí............................................................................................................ 35

1.2.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků .................................................................................................................... 36

1.2.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy ............................................................. 42

1.2.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí ................................................................................................ 45

1.2.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí ............................................... 47

1.2.14.1  Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
          52

1.3 Popis existujícího právního stavu......................................................................................... 54

1.3.1 Přehled právních předpisů, k nimž se návrh váže ............................................................. 57

1.3.2 Právní předpisy EU............................................................................................................. 59

1.3.3 Ostatní ............................................................................................................................... 60

1.3.4 Popis právního stavu k definovaným problémům............................................................. 61

1.3.4.1 Chybějící nástroje podpory inovací ................................................................................... 61

1.3.4.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů............................................................... 61

1.3.4.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí .. 61

1.3.4.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné hodnocení
programů účelové podpory............................................................................................................... 62

          185
1.3.4.5 Absence přenositelnosti projektů ..................................................................................... 62

1.3.4.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové
podpory 63

1.3.4.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí 63

1.3.4.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory....................................................... 64

1.3.4.9 Neadekvátní vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu............................................................. 67

1.3.4.10 Absence legislativního ukotvení zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí............................................................................................................ 67

1.3.4.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků .................................................................................................................... 67

1.3.4.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy .......................................................... 67

1.3.4.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu v oblasti
výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ................................................................................... 68

1.3.4.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí............................................ 69

1.3.4.15  Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
          70

1.4 Identifikace dotčených subjektů .......................................................................................... 71

1.4.1 Nové nástroje podpory inovací ......................................................................................... 73

1.4.2 Nově provázané koncepční dokumenty ............................................................................ 73

1.4.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.................................. 73

1.4.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 74

1.4.5 Možnost přenositelnosti projektů ..................................................................................... 74

1.4.6     Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory
          74

1.4.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ........................ 75

1.4.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ........................................................................... 75

1.4.9 Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu 76

1.4.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ....... 77

1.4.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků .............................. 77

1.4.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu .................................................................. 77

1.4.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí78

1.4.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí....................................................................... 78

1.4.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí......................... 79

1.5 Popis cílového stavu ............................................................................................................. 79

1.5.1 Zvýšit inovační výkonnost České republiky ....................................................................... 80

1.5.2 Propojit strategický rámec napříč celým systémem VaVaI ............................................... 81

1.5.3 Zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transferu znalostí81

1.5.4 Zefektivnit rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 81

          186
1.5.4.1 Rozdělování prostředků účelové podpory......................................................................... 81

1.5.4.2 Systematické hodnocení programů účelové podpory a jejich dopadů ............................. 81

1.5.5 Zajistit optimální podmínky pro řešení projektů díky přenositelnosti projektů ............... 81

1.5.6 Snížit administrativní náročnost a zajistit jednotné prostředí pro administraci účelové
podpory 81

1.5.7 Optimálně nastavit mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích ................... 82

1.5.8 Zavést veřejnoprávní režim u účelové podpory ................................................................ 83

1.5.9 Nastavit vztahy Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky ke
státním orgánům vykonávajícím státní správu ...................................................................................... 83

1.5.9.1 Grantová agentura České republiky .................................................................................. 83

1.5.9.2 Technologická agentura České republiky .......................................................................... 83

1.5.10 Legislativně ukotvit zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a
transferu znalostí............................................................................................................................... 83

1.5.11 Zajistit rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků.................... 84

1.5.12 Dosáhnout otevřené vědy a přístupu k údajům z výzkumu .............................................. 84

1.5.13  Zajistit ochranu bezpečnostních zájmů státu v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
        84

1.5.14 Vytvořit legislativní podmínky pro transfer znalostí ......................................................... 84

1.5.15 Posílit propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ................ 84

1.6 Zhodnocení rizik.................................................................................................................... 85

1.6.1 Chybějící nástroje podpory inovací ................................................................................... 85

1.6.2 Chybějící provázanost koncepčních dokumentů pro oblast VaVaI ................................... 86

1.6.3 Nedostatečně přehledné členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí .. 87

1.6.4 Nevyhovující způsob rozdělování prostředků účelové podpory a nedostatečné
hodnocení programů účelové podpory............................................................................................. 87

1.6.5 Absence přenositelnosti projektů ..................................................................................... 88

1.6.6 Administrativní náročnost a absence jednotného prostředí pro administraci účelové
podpory* 89

1.6.7 Centrální zajišťování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu
znalostí 90

1.6.8 Absence veřejnoprávního režimu u účelové podpory....................................................... 91

1.6.9 Neadekvátně nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické
agentury České republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu ................................... 91

1.6.10 Absence legislativního ukotvení zásad etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji,
inovacích a transferu znalostí............................................................................................................ 92

1.6.11 Absence legislativního ukotvení rozvoje lidského potenciálu a rozvoje kariéry
výzkumných pracovníků .................................................................................................................... 93

1.6.12 Nedostatečná legislativní úprava otevřené vědy .............................................................. 94

1.6.13 Nedostatečná legislativní úprava ochrany bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu,
vývoji, inovacích a transferu znalostí ................................................................................................ 95

1.6.14 Nedostatečné legislativní podmínky pro transfer znalostí................................................ 96

1.6.15 Nedostatečná propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí 97

        187
Závěr .................................................................................................................................................. 97

1.6.16 Zhodnocení korupčních rizik.............................................................................................. 98

2 Návrh variant řešení problémových oblastí .......................................................................... 103

3 Vyhodnocení nákladů a přínosů............................................................................................. 111

3.1 Identifikace nákladů a přínosů ........................................................................................... 111

3.2 Náklady ............................................................................................................................... 123

3.2.1 Nové nástroje podpory inovací ....................................................................................... 125

3.2.2 Nově provázané koncepční dokumenty .......................................................................... 126

3.2.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí................................ 127

3.2.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 127

3.2.5 Možnost přenositelnosti projektů ................................................................................... 128

3.2.6   Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory
        129

3.2.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ...................... 140

3.2.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ......................................................................... 141

3.2.9   Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
        143

3.2.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ..... 147

3.2.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků ............................ 148

3.2.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu ................................................................ 149

3.2.13  Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
        150

3.2.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí..................................................................... 151

3.2.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí....................... 152

3.3 Přínosy ................................................................................................................................ 153

3.3.1 Nové nástroje podpory inovací ....................................................................................... 153

3.3.2 Nově provázané koncepční dokumenty .......................................................................... 153

3.3.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí................................ 153

3.3.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory 153

3.3.5 Možnost přenositelnosti projektů ................................................................................... 153

3.3.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové
podpory/*zachování informačních systémů pro administraci u jednotlivých poskytovatelů ........ 154

3.3.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích ...................... 154

3.3.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ......................................................................... 154

3.3.9   Nově nastavený vztah GA ČR a TA ČR ke státním orgánům vykonávajícím státní správu
        155

3.3.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ..... 155

3.3.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků ............................ 156

3.3.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu ................................................................ 156

        188
3.3.13  Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
        156

3.3.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí..................................................................... 157

3.3.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí....................... 157

3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant ....................................................... 158

3.4.1 Územní dopady................................................................................................................ 158

3.4.2 Sociální dopady................................................................................................................ 158

3.4.3 Dopady na podnikatelské prostředí ................................................................................ 158

3.4.4 Vztah k rovnosti mužů a žen............................................................................................ 159

3.4.5 Dopady na výkon státní statistické služby ....................................................................... 159

3.4.6 Ochrana osobních údajů.................................................................................................. 159

3.4.7 Dopady na bezpečnost a obranu státu............................................................................ 161

3.4.8 Digitálně přívětivá legislativa........................................................................................... 162

3.4.9 Celkové zhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant .......................................... 163

4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení...................................................... 164

Závěr ................................................................................................................................................ 166

5 Implementace doporučené varianty a vynucování ............................................................... 169

6 Přezkum účinnosti regulace ................................................................................................... 171

6.1 Nové nástroje podpory inovací ........................................................................................... 173

6.2 Nově provázané koncepční dokumenty .............................................................................. 173

6.3 Nové členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.................................... 174

6.4 Systematické rozdělování prostředků účelové podpory a hodnocení programů účelové
podpory ........................................................................................................................................... 174

6.5 Možnost přenositelnosti projektů....................................................................................... 174

6.6 Zjednodušená administrativa a integrované prostředí pro administraci účelové podpory/*
zachování stávajícího IS poskytovatelů ........................................................................................... 175

6.7 Nové nastavení mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ........................................... 176

6.8 Veřejnoprávní režim u účelové podpory ............................................................................. 177

6.9 Nově nastavený vztah Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České
republiky ke státním orgánům vykonávajícím státní správu........................................................... 177

6.10 Zásady etiky a vědecké integrity ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí ......... 177

6.11 Rozvoj lidského potenciálu a rozvoj kariéry výzkumných pracovníků ................................ 178

6.12 Otevřená věda a přístup k údajům z výzkumu .................................................................... 178

6.13 Ochrana bezpečnostních zájmů státu ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí . 179

6.14 Legislativní podmínky pro transfer znalostí ........................................................................ 180

6.15 Propagace a popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí........................... 180

7 Konzultace a zdroje dat .......................................................................................................... 181

7.1 Konzultace........................................................................................................................... 181

7.2 Hlavní zdroje dat a další prameny...................................................................................... 182

7.3 Zahraniční legislativní podklady......................................................................................... 184

        189
8 Kontakty na zpracovatele RIA ................................................................................................ 184
                                                        190