Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde
III.
NÁVRH
zákona č. XX/202X Sb., ze dne
o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých zákonů (zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí)
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie[footnoteRef:1] [1: Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie.]
a) působnost orgánů veřejné správy v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje, inovací a transferu znalostí,
b) práva a povinnosti osob a organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, experimentálním vývojem, inovacemi a transferem znalostí podporovanými z veřejných prostředků, etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe,
c) výdaje státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj, inovace a transfer znalostí a podmínky poskytování podpory na výzkum, experimentální vývoj, inovace a transfer znalostí a
d) poskytování informací o výzkumu, experimentálním vývoji, inovacích a transferu znalostí prostřednictvím Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) základním výzkumem základní výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:2]), [2: Článek 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
32014R0651
52022XC1028(03)
b) aplikovaným výzkumem průmyslový výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:3]), experimentální vývoj podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:4]) nebo jejich kombinace, [3: Článek 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.] [4: Článek 2 bod 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
32014R0651
52022XC1028(03)
c) inovacemi činnosti založené na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu vedoucí k novému nebo vylepšenému výrobku, službě nebo postupu nebo jejich kombinaci, které se podstatně liší od předchozích výrobků, služeb nebo postupů a které jsou zpřístupněny potenciálním uživatelům nebo uvedeny do užívání; inovace zahrnují podnikatelské inovace i inovace ve veřejné správě,
d) transferem znalostí proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech,
52022XC1028(03)
32022H2415
32023H0498
e) orientovaným výzkumem výzkum vědomě a dlouhodobě zacílený k podpoře řešení strategických výzev společenského a hospodářského charakteru,
f) vědou vysoce kvalifikovaná systematická tvůrčí činnost směřující k získávání souboru vědeckých poznatků o objektech a procesech reálného světa,
g) výzkumnou organizací organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:5]. [5: Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014. Článek 2 bod 50 nařízení Komise (EU) č. 702/2014.]
32014R0651
32014R0702
52022XC1028(03)
(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) podporou podpora výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí z výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,
b) kategoriemi podpory oblasti podpory základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací a transferu znalostí,
c) institucionální podporou podpora dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací,
d) účelovou podporou podpora poskytovaná na řešení projektů k dosažení cílů základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací, transferu znalostí, spolufinancování projektů operačních programů ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, projektů mezinárodní spolupráce a systémových projektů v oblasti inovací,
32014R0651
e) systémovou podporou podpora mezinárodní spolupráce, sdílených činností, činností velkých výzkumných infrastruktur, testovacích a experimentálních infrastruktur věcného nebo finančního ocenění, nákladů spojených s činností jednotlivých poskytovatelů a ústředních správních úřadů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a transferu znalostí a Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
f) poskytovatelem organizační složka státu, která rozhoduje o poskytnutí podpory a která tuto podporu poskytuje,
g) uchazečem osoba nebo organizační složka státu, která se uchází o poskytnutí podpory jako příjemce,
h) příjemcem uchazeč, v jehož prospěch bylo o poskytnutí podpory poskytovatelem rozhodnuto nebo se kterým byla uzavřena smlouva o poskytnutí podpory,
i) dalším účastníkem projektu osoba nebo organizační složka státu, jejíž účast na projektu je vymezena v návrhu projektu a s níž příjemce uzavřel smlouvu o účasti na řešení projektu,
j) programem soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory pro projekty výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje a inovací, transferu znalostí nebo k popularizaci výzkumu, vývoje a inovací,
k) projektem činnosti, které mají splnit nedělitelný úkol přesné hospodářské, vědecké nebo technické povahy s předem jasně určenými cíli, včetně jejich očekávaných nákladů a výsledků[footnoteRef:6], [6: Část 1.3. bod 16 písm. dd) Sdělení Komise - Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací C(2022) 7388 final.]
52022XC1028(03)
l) velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:7], která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněna všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech, a kterou schvaluje vláda, [7: Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
32014R0651
m) testovací a experimentální infrastrukturou infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky[footnoteRef:8], která v České republice zahrnuje zařízení, vybavení, kapacity, zdroje a související služby sloužící k podpoře testování, provádění experimentů a ověření funkčnosti za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, testování a inovování technologií a transfer znalostí, a které schvaluje vláda, [8: Článek 2 bod 98a nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
32014R0651
n) veřejnou zakázkou zakázka v aplikovaném výzkumu, inovacích a transferu znalostí pro potřeby poskytovatele nebo správního úřadu, který není poskytovatelem, pokud jsou tito samostatně nebo společně s dalšími orgány veřejné správy hlavními uživateli výsledku,
o) systémovým projektem v oblasti inovací činnost realizovaná či zajišťovaná ústředním orgánem státní správy nebo jím zřízenou, ovládanou či jemu podřízenou organizací nebo právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu, která je nezbytná pro naplnění cílů programu, její výsledky jsou na nediskriminačním základě přístupné všem příjemcům v programu a kterou není možné realizovat formou výzvy k podávání návrhů projektů,
p) sdílenými činnostmi podpůrné činnosti, poskytování služeb nebo podpora využívání služeb na celostátní úrovni schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje nebo inovací a jejich výsledky jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem, inovacemi nebo transferem znalostí,
q) výsledkem
1. nové vědomosti o základních principech jevů, procesů nebo pozorovatelných skutečností,
2. nové poznatky a dovednosti pro vývoj výrobků, postupů nebo služeb, které jsou publikovány podle zvyklostí v daném vědním oboru nebo které mohou být jako výsledky tvůrčí duševní činnosti chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti nebo využívány jinými uživateli nebo orgány veřejné správy při rozhodování a při tvorbě politik a strategií, nebo
3. návrhy nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb nebo podstatně zdokonalené výrobky, postupy nebo služby, zavedené do praxe,
r) způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, nebo v souvislosti s nimi,
2014R0651
32014R0702
s) uznanými náklady takové způsobilé náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, které poskytovatel schválí a které jsou zdůvodněné.
(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a) mezinárodní spoluprací mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí realizovaná na základě mezinárodní smlouvy nebo jiných ujednání, kterými je Česká republika vázána, včetně spolupráce realizované na základě právních aktů vydaných k provedení těchto smluv a ujednání, pokud je uskutečňována mezi orgány České republiky na straně jedné a orgány jiného státu, mezinárodní organizací či zahraničními osobami na straně druhé a pokud na jejím základě dochází k poskytování podpory ze státního rozpočtu,
b) vědeckou diplomacií mezinárodní aktivity České republiky, které vytvářejí a posilují dvoustranné či mnohostranné partnerství mezi zeměmi na základě výměny vědeckých poznatků, mobility vědeckých pracovníků, podpory spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a budování kapacity pro společné řešení globálních problémů,
c) otevřenou vědou přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření znalostí, zlepšování dostupnosti a opakované použitelnosti výstupů výzkumu zahrnující zejména
1. otevřený přístup k vědeckým publikacím,
2. správu údajů z výzkumu, včetně otevřeného přístupu,
3. uchovávání a opakované využívání vědeckých informací,
4. mnohostranný dialog zúčastněných stran o otevřené vědě na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni,
d) údaji z výzkumu dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu,
32019L1024
e) institucionální odolností odolnost proti vlivovému působení cizí moci u příjemce nebo dalšího účastníka projektu, kybernetická bezpečnost a dodržování předpisů a pravidel týkajících se ochrany duševního vlastnictví nebo mezinárodních kontrolních režimů, zejména omezení transferu znalostí, a mezinárodních sankcí, včetně omezení technické pomoci,
f) výzkumným pracovníkem v rané fázi kariéry výzkumný pracovník, u něhož uplynulo méně než osm let od ukončení doktorského studijního programu; ranou fázi kariéry lze prodloužit o dobu setrvání výzkumného pracovníka na mateřské dovolené, rodičovské dovolené nebo o dobu péče o osobu blízkou, pokud výzkumný pracovník v době přerušení rané fáze kariéry nevykonává výzkumnou činnost,
g) výzkumným pracovníkem ze třetí země občan státu, který není členským státem Evropské unie, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl výzkumnou organizací vybrán k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje.
32016L0801
ČÁST DRUHÁ
SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
HLAVA I
KONCEPČNÍ DOKUMENTY PRO OBLAST VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
§ 3
Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a Národní priority orientovaného výzkumu
(1) Národní politika výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí (dále jen „Národní politika“) je vrcholový strategický dokument pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2) Národní politika obsahuje zejména
a) základní cíle Národní politiky a jejich odůvodnění,
b) opatření k naplňování základních cílů,
c) indikátory plnění základních cílů a
d) předpoklad vývoje výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu, z prostředků Evropské unie a z jiných zdrojů k plnění cílů Národní politiky.
(3) Národní politiku schvaluje vláda.
(4) Národní priority orientovaného výzkumu jsou dokumentem, který vychází ze strategických výzev společenského a hospodářského charakteru a stanovuje omezený počet dlouhodobých strategických oblastí výzkumu pro řešení současných nebo očekávaných společenských potřeb nebo pro využití současných nebo očekávaných příležitostí.
(5) Národní priority orientovaného výzkumu schvaluje vláda.
§ 4
Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele
(1) Koncepce výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele (dále jen „koncepce poskytovatele“) je dokument zpracovaný poskytovatelem nebo tím ústředním orgánem státní správy, jehož program realizuje Technologická agentura České republiky, v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu.
(2) Koncepci poskytovatele schvaluje vláda po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Poskytovatel zveřejňuje koncepci výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí poskytovatele prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu.
(3) Poskytovatel nezpracovává koncepci poskytovatele podle odstavce 1, jestliže jsou náležitosti koncepce poskytovatele podle odstavce 2 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu poskytovatele schvalovaném vládou po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a jestliže tyto dokumenty zveřejní prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu.
§ 5
Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace
(1) Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace je dokument navazující na koncepci výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí poskytovatele, který přispívá k naplňování jejích cílů. Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace je povinna zpracovat výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, příjemcem systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu nebo příjemcem systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu.
(2) Dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace schvaluje poskytovatel institucionální podpory. Výzkumná organizace zveřejňuje dlouhodobou koncepci rozvoje prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu.
(3) Výzkumná organizace nezpracovává dlouhodobou koncepci rozvoje výzkumné organizace, jestliže jsou informace podle odstavce 2 uvedeny v jiném koncepčním dokumentu výzkumné organizace, schváleném poskytovatelem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak[footnoteRef:9]. [9: § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.]
HLAVA II
ZÁSADY ČINNOSTI VE VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ
§ 6
Etické zásady, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe
(1) Při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí výzkumné organizace dodržují etické principy a mezinárodní etické standardy pro danou oblast výzkumu, zásady vědecké integrity a dobré vědecké praxe, ochranu duševního vlastnictví a důvěrnosti informací a společenskou odpovědnost.
(2) Výzkumná organizace je povinna zajistit, že výzkumní pracovníci budou při provádění činností ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí dodržovat zákaz
a) falšování, pozměňování nebo plagiátorství údajů z výzkumu nebo výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo neodůvodněné připisování nebo nepřiznání autorství k dílům, a to v kterékoli fázi procesu výzkumné, vývojové a inovační práce od záměru až ke zveřejnění výsledků,
b) zatajení, uvedení v omyl nebo selektivní či tajné nakládání s výsledky,
c) zničení údajů z výzkumu nebo materiálů s úmyslem zabránit vyšetření pochybení při provádění výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,
d) porušování zavedených standardů vědecké publikační činnosti,
e) zneužití informací,
f) porušování pravidel ochrany duševního vlastnictví a
g) jednání v rozporu s ustanoveními danými zákonem o střetu zájmů.
(3) Výzkumná organizace zajistí posouzení komisí pro etiku výzkumu a vědeckou integritu zejména u projektů výzkumu na člověku nebo na částech lidského těla, u projektů, které zahrnují práci s pokusnými zvířaty, u projektů, které zahrnují práci s geneticky modifikovanými organismy, nebo u projektů výzkumu umělé inteligence.
(4) Pro dodržování zásad etiky výzkumu a vědecké integrity může výzkumná organizace zřídit komisi pro etiku výzkumu a vědeckou integritu. Není-li u výzkumné organizace zřízena komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu a je-li zapotřebí zajistit posouzení otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe, zajistí výzkumná organizace provedení takového posouzení komisí jiné výzkumné organizace nebo poskytovatele.
(5) Poskytovatelé v oblasti svých působností prosazují dodržování etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe. Poskytovatelé mohou zřizovat komise pro etiku výzkumu a vědeckou integritu pro účely posuzování otázek souvisejících s dodržováním etických zásad, zásad vědecké integrity a dobré vědecké praxe v oblasti jejich působnosti.
(6) Výzkumný pracovník, který se zavázal k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci bezodkladně informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu, a to i v těch případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s výzkumnou organizací, která je příjemcem institucionální podpory, sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu.
§ 7
Zásada předběžné opatrnosti
(1) Příjemce a další účastník jsou povinni zajistit institucionální odolnost a zavést, uplatňovat a vyhodnocovat systém řízení rizik s cílem zabránit zneužití výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, chránit bezpečnostní zájmy České republiky a realizovat opatření k předcházení či zmírnění negativních dopadů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí na společnost, bezpečnost státu či hospodářství.
(2) Vyhodnocení a aktualizaci systému řízení rizik provádí příjemce a další účastník nejméně jedenkrát ročně.
(3) Poskytovatelé v oblasti svých působností kontrolují zavádění, uplatňování a vyhodnocování systému řízení rizik příjemců a dalších účastníků.
§ 8
Ochrana bezpečnostních zájmů státu
(1) Příjemce a další účastník jsou povinni zpracovat a naplňovat bezpečnostní a krizovou koncepci. Bezpečnostní a krizová koncepce musí zohledňovat rizika související s výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, bezpečnostní zájmy České republiky a zájem na rozvoji Evropského výzkumného prostoru.
(2) Příjemce a další účastník jedenkrát ročně vyhodnocují plnění bezpečnostní a krizové koncepce výzkumné organizace a v případě potřeby ji aktualizují.
§ 9
Zvláštní postupy pro zajištění bezpečnostních zájmů České republiky
Za účelem zajištění bezpečnostních zájmů České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění povinností stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.
HLAVA III
SPOLUPRÁCE V OBLASTI VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
§ 10
Spolupráce na národní úrovni
Ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a poskytovatelé v oblasti svých působností vytvářejí v souladu s Národní politikou a Národními prioritami orientovaného výzkumu podmínky pro rozvoj spolupráce mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi, transferem znalostí nebo popularizací výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
§ 11
Mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí
(1) Ústřední správní úřady působící v oblasti výzkumu a vývoje, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky a Akademie věd České republiky mohou po dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zajišťovat mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji v oblasti svých působností.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracují v oblasti svých působností při přípravě jednání s orgány a organizacemi Evropské unie s působností pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí s dalšími ústředními a jinými správními úřady působícími v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
§ 12
Vědecká diplomacie
(1) Vědecká diplomacie je společným průřezovým a podpůrným nástrojem ústředních a jiných správních úřadů působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pro posilování a rozvíjení mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí mezi veřejnou správou, výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi zabývajícími se výzkumem, vývojem, inovacemi anebo transferem znalostí.
(2) Koordinaci vědecké diplomacie zajišťuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s Ministerstvem zahraničních věci, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a s dalšími ústředními a jinými správními úřady působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pravidelně předkládá roční plán činnosti vědecké diplomacie, včetně stanovení priorit tematického a teritoriálního zaměření.
(4) Rada pro výzkum, vývoj a inovace společně s Ministerstvem zahraničních věci, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a s dalšími ústředními a jinými správními úřady působících v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí pravidelně, nejméně jedenkrát za pět let, vyhodnocují činnost vědecké diplomacie.
HLAVA IV
STÁTNÍ SPRÁVA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
Díl 1
Ústřední správní úřady v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
§ 13
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
(1) Ústředním správním úřadem pro výzkum a vývoj je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
a) koordinuje mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, zajišťovanou ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působností,
b) vydává koordinační doporučení k mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji, zajišťované Akademií věd České republiky, Grantovou agenturou České republiky a Technologickou agenturou České republiky v rozsahu jejich působností,
c) zpracovává koncepci a poskytuje podporu velkým výzkumným infrastrukturám,
d) vede evidenci výzkumných organizací a evidenci výzkumných organizací pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí,
e) navrhuje ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace principy hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a zpracovává metodiku hodnocení velkých výzkumných infrastruktur,
f) zabezpečuje hodnocení velkých výzkumných infrastruktur,
g) provádí výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:10] a [10: Zákon č. 341/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. ]
h) plní další úkoly poskytovatele podle své působnosti uvedené v § 15 odst. 1.
§ 14
Ministerstvo průmyslu a obchodu
(1) Ústředním správním úřadem pro inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) koordinuje mezinárodní spolupráci v oblasti inovací, zajišťovanou ostatními ústředními správními úřady v rozsahu jejich působností,
b) zpracovává koncepci a poskytuje podporu testovacím a experimentálním infrastrukturám a předkládá ji ke schválení vládě,
c) navrhuje ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace principy hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a zpracovává metodiku hodnocení infrastruktur pro vývoj, testování a ověření,
d) zabezpečuje hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur a
e) plní další úkoly poskytovatele podle své působnosti uvedené v § 15 odst. 1.
§ 15
Ústřední a jiné správní úřady působící v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v rámci svých působností
(1) Ústřední a jiné správní úřady, které poskytují podporu ze své rozpočtové kapitoly v oblasti své působnosti,
a) připravují a realizují koncepci poskytovatele,
b) poskytují podporu v oblasti své působnosti a hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele,
c) připravují, realizují a vyhodnocují programy a další aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí ve své působnosti,
d) vyhlašují výzvy k podávání návrhů projektů podle tohoto zákona a zadávají veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu na poskytnutí účelové podpory z jejich rozpočtových kapitol,
e) provádějí hodnocení podle tohoto zákona a výsledek hodnocení předkládají Radě pro výzkum, vývoj a inovace a
f) předkládají Radě pro výzkum, vývoj a inovace ke stanovisku všechny materiály předkládané vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně návrhů programů před jejich předložením vládě a návrhů dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích před jejich předložením vládě.
(2) Ústřední a jiné správní úřady, které podle zákona o státním rozpočtu České republiky neposkytují účelovou podporu ze své rozpočtové kapitoly a které hodlají zajistit poskytování účelové podpory v oblasti své působnosti ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky,
a) vykonávají působnosti podle odst. 1 písm. a), e) a f),
b) připravují návrhy programů, jejichž realizaci zajistí Technologická agentura České republiky,
c) hodnotí ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky programy připravené realizované podle písmene b) a jejich dopady a výsledek hodnocení předkládají Radě pro výzkum, vývoj a inovace a
d) poskytují institucionální a systémovou podporu v oblasti své působnosti a hodnotí plnění cílů stanovených koncepcí poskytovatele.
(3) Nestanoví-li tento zákon a zvláštní právní předpisy upravující hospodaření organizačních složek státu jinak, použijí se na hospodaření ústředních a jiných správních úřadů s prostředky podpory přiměřeně ustanovení Občanského zákoníku upravující správu cizího majetku.
Díl 2
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
§ 16
Rada pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Rada pro výzkum, vývoj, inovace je odborným a poradním orgánem vlády pro oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(2) Rada pro výzkum, vývoj a inovace plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména
a) přípravu Národní politiky ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
b) kontrolu plnění opatření Národní politiky a její aktualizaci,
c) přípravu Národních priorit orientovaného výzkumu a jejich předložení vládě,
d) přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a přípravu principů pro hodnocení programů a jejich dopadů a jejich předložení vládě,
e) přípravu principů pro hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a přípravu principů pro hodnocení testovací a experimentální infrastruktury ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a jejich předložení vládě,
f) hodnocení v rozsahu metodiky hodnocení výzkumných organizací schválené vládou,
g) posuzování souladu průběhu hodnocení výzkumných organizací prováděného poskytovateli s metodikou hodnocení výzkumných organizací,
h) posuzování souladu průběžného a závěrečného hodnocení programů s principy pro hodnocení programů a jejich dopadů, souladu hodnocení velkých výzkumných infrastruktur s principy pro hodnocení velkých výzkumných infrastruktur a souladu hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur s principy pro hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur,
i) koordinaci a sjednocení metodického prostředí pro poskytování účelové podpory,
j) zpracování stanovisek ke všem materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně zpracování stanovisek k programům předloženým poskytovateli před jejich předložením vládě a stanovisek k návrhům dohod a ujednání týkajících se mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích před jejich předložením vládě,
k) zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk,
l) návrhy na členy předsednictva a předsedu Grantové agentury České republiky a členy správní rady Technologické agentury České republiky,
m) návrhy na členy vědecké rady Grantové agentury České republiky a výzkumné rady Technologické agentury České republiky,
n) zpracování analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,
o) zpracování návrhu výše celkových výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, návrhu výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a jejich předložení vládě,
p) úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
q) koordinaci vědecké diplomacie ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu,
r) jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Evropské unie a s poradními orgány pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí,
s) plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě a veřejnosti předkládat podněty, doporučení a návrhy opatření týkající se oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
§ 17
Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Rada pro výzkum, vývoj a inovace má 16 členů a předsedu.
(2) Předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace je člen vlády. Předsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády.
(3) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jmenuje vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby byli zastoupeni zejména přední odborníci základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(4) Členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolává vláda na návrh předsedy Rady pro výzkum, vývoj, a inovace. Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace může zaniknout také odstoupením z funkce.
(5) Členství v Radě pro výzkum, vývoj a inovace je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, a inovace je čtyřleté. Člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
(6) Pro účely zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace platí, že předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace má postavení člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
§ 18
Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Orgány Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsou předseda a předsednictvo.
(2) Předsednictvo Rady pro výzkum, vývoj a inovace tvoří předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace a tři místopředsedové volení z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Předsednictvo řídí činnost Rady pro výzkum, vývoj a inovace a koordinuje činnost pracovních komisí Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
§ 19
Pracovní komise Rady pro výzkum, vývoj a inovace
(1) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zřizuje jako své pracovní komise zejména
a) Komisi pro hodnocení výzkumných organizací a programů, která pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace zpracovává podklady zejména pro hodnocení výzkumných organizací a pro hodnocení programů,
b) Etickou komisi, která pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace zpracovává podklady k etickým zásadám, zásadám vědecké integrity a dobré vědecké praxe a k žádostem o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo žádostmi o změnu tohoto povolení, popřípadě žádostmi o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:11]. [11: § 5 odst. 4 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů]
(2) Členství v pracovních komisích nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce.
(3) Členy pracovních komisí, kteří jsou zejména předními odborníky pro danou oblast, jmenuje a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace její předseda.
Díl 3
Grantová agentura České republiky
§ 20
Grantová agentura České republiky
(1) Grantová agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Grantová agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s prostředky státního rozpočtu České republiky a s peněžními bezúplatnými plněními podle § 49 odst. 1. Grantová agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2) Sídlem Grantové agentury České republiky je Praha.
(3) Grantová agentura České republiky poskytuje účelovou podporu základního výzkumu a orientovaného výzkumu a v této oblasti
a) plní povinnosti poskytovatele podle § 15 odst. 1 písm. a) až e) podle své působnosti,
b) zpracovává návrh výdajů Grantové agentury České republiky a zpráv o její činnosti,
c) poskytuje poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků základního výzkumu a orientovaného výzkumu, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,
d) podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi,
e) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
f) spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami a
g) předkládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace všechny materiály předkládané vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně návrhů programů před jejich předložením vládě.
(4) Předseda Grantové agentury České republiky předkládá nejméně dvakrát ročně Radě pro výzkum, vývoj a inovace informaci o činnosti Grantové agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
§ 21
Orgány Grantové agentury České republiky
(1) Orgány Grantové agentury České republiky jsou předseda Grantové agentury České republiky, předsednictvo Grantové agentury České republiky, vědecká rada Grantové agentury České republiky a kontrolní rada Grantové agentury České republiky.
(2) Funkce členů orgánů Grantové agentury České republiky nejsou vzájemně slučitelné.
§ 22
Předseda Grantové agentury České republiky
(1) Předseda Grantové agentury České republiky zastupuje Grantovou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech.
(2) Předseda Grantové agentury České republiky je nadřízeným správním orgánem Grantové agentury České republiky.
(3) Předsedu Grantové agentury České republiky jmenuje z členů předsednictva Grantové agentury České republiky a odvolává na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda.
(4) Předseda Grantové agentury České republiky se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě. Předseda Grantové agentury České republiky jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
(5) Předsedou Grantové agentury České republiky může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
b) má zkušenosti v řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí minimálně 5 let.
§ 23
Předsednictvo Grantové agentury České republiky
(1) Předsednictvo Grantové agentury České republiky je výkonným orgánem Grantové agentury České republiky, který
a) zajišťuje přípravu návrhů programů v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu a s vyjádřením vědecké rady Grantové agentury České republiky je předkládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace ke stanovisku a vládě ke schválení,
b) schvaluje vyhlášení výzev k podávání návrhů projektů,
c) rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory,
d) předkládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Grantové agentury České republiky a jeho změn,
e) předkládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace návrh rozpočtu Grantové agentury České republiky,
f) koordinuje činnost odborných poradních orgánů Grantové agentury České republiky.
(2) Předsednictvo Grantové agentury České republiky má pět členů včetně předsedy. Funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující.
(3) Členy předsednictva Grantové agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
§ 24
Výkon funkce předsedy a členů předsednictva Grantové agentury České republiky
(1) Předseda a členové předsednictva Grantové agentury České republiky vykonávají funkci v pracovním poměru. Platové poměry předsedy a členů předsednictva Grantové agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy.
(2) Výkon funkce předsedy nebo člena předsednictva Grantové agentury České republiky je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Grantové agentury České republiky, dále s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.
(3) Předseda nebo člen předsednictva Grantové agentury České republiky se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Grantová agentura České republiky, ani na podávání návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Grantovou agenturou České republiky.
(4) Členové předsednictva Grantové agentury České republiky jsou oprávněni dávat státním zaměstnancům Grantové agentury České republiky příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě.
§ 25
Vědecká rada Grantové agentury České republiky
(1) Vědecká rada Grantové agentury České republiky je koncepčním orgánem Grantové agentury České republiky, který zejména
a) navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky ustavení a zaměření odborných poradních orgánů,
b) navrhuje předsednictvu Grantové agentury České republiky přípravu nových programů v působnosti Grantové agentury České republiky a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům nových programů v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu, připravených předsednictvem Grantové agentury České republiky.
c) pravidelně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Grantové agentury České republiky, o kterých informuje předsednictvo Grantové agentury České republiky,
(2) Vědecká rada Grantové agentury České republiky se nesmí podílet na procesu poskytování účelové podpory. Členové vědecké rady Grantové agentury České republiky se nesmí zúčastnit jednání odborných poradních orgánů Grantové agentury České republiky a jednání předsednictva Grantové agentury České republiky, které se týká hodnocení návrhů projektů nebo procesu poskytování účelové podpory projektům.
(3) Vědecká rada Grantové agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(4) Funkční období člena vědecké rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté. Člen vědecké rady Grantové agentury České republiky může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
(5) Funkce člena vědecké rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce.
§ 26
Kontrolní rada Grantové agentury České republiky
(1) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je kontrolním orgánem Grantové agentury České republiky, který
a) kontroluje rozdělování finančních prostředků Grantové agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Grantová agentura České republiky příslušnost hospodaření,
b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu, námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu a
c) předkládá svá stanoviska k činnostem podle písmen a) a b) předsednictvu Grantové agentury České republiky.
(2) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit.
(3) Stanoviska kontrolní rady Grantové agentury České republiky je předsednictvo povinno projednat a přijmout odpovídající opatření k nápravě.
(4) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující.
(5) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Grantové agentury České republiky, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu.
(6) Kontrolní rada Grantové agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jedenkrát ročně informaci o činnosti Grantové agentury České republiky.
(7) Funkce člena kontrolní rady Grantové agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Členům kontrolní rady Grantové agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna.
Díl 4
Technologická agentura České republiky
§ 27
Technologická agentura České republiky
(1) Technologická agentura České republiky je organizační složkou státu a správcem rozpočtové kapitoly. Technologická agentura České republiky je samostatnou účetní jednotkou a hospodaří samostatně s prostředky státního rozpočtu České republiky a s peněžními bezúplatnými plněními podle § 49 odst. 1. Technologická agentura České republiky je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2) Sídlem Technologické agentury České republiky je Praha.
(3) Technologická agentura České republiky poskytuje účelovou podporu aplikovaného výzkumu a inovací včetně aplikovaného výzkumu pro potřeby státní správy a v této oblasti
a) plní povinnosti poskytovatele podle § 15 odst. 1 písm. a), b), d) a e) podle své půosbnosti,
b) zabezpečuje přípravu a realizaci programů v oblasti aplikovaného výzkumu a inovací včetně programů pro potřeby státní správy,
c) realizuje programy připravené ústředními a jinými správními úřady,
d) hodnotí programy podle písmene b) a jejich dopady a spolupracuje s ústředními a jinými správními úřady, které nejsou poskytovateli účelové podpory, na hodnocení programů podle písmene b) a jejich dopadů,
e) zpracovává návrh výdajů Technologické agentury České republiky a zpráv o její činnosti,
f) poskytuje poradenství řešitelům projektů a uživatelům výsledků aplikovaného výzkumu a inovací, zejména v oblasti právní, finanční a ochrany duševního vlastnictví,
g) podporuje spolupráci mezi výzkumnými organizacemi, podnikateli a neziskovými organizacemi,
h) jedná s příslušnými orgány České republiky nebo Evropské unie v otázce posuzování slučitelnosti poskytované podpory se společným trhem,
i) spolupracuje s obdobnými zahraničními agenturami a
j) předkládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace všechny materiály předkládané vládě za oblast výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, včetně návrhů programů před jejich předložením vládě.
(4) Ředitel Technologické agentury České republiky předkládá nejméně dvakrát ročně Radě pro výzkum, vývoj a inovace informaci o činnosti Technologické agentury České republiky a jejích orgánů za uplynulé období.
§ 28
Orgány Technologické agentury České republiky
(1) Orgány Technologické agentury České republiky jsou ředitel, správní rada Technologické agentury České republiky, výzkumná rada Technologické agentury České republiky a kontrolní rada Technologické agentury České republiky.
(2) Funkce členů orgánů Technologické agentury České republiky nejsou vzájemně slučitelné.
§ 29
Ředitel Technologické agentury České republiky
(1) Ředitele Technologické agentury České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh správní rady Technologické agentury České republiky. V době do jmenování ředitele vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená správní radou.
(2) Délka funkčního období ředitele Technologické agentury České republiky je 4 roky. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel Technologické agentury České republiky vykonává tuto funkci v pracovním poměru. Platové poměry ředitele Technologické agentury České republiky se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců v orgánech státní správy.
(3) Ředitel Technologické agentury České republiky se nesmí po dni jeho nástupu do funkce podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Technologická agentura České republiky, ani na podání návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Technologickou agenturou České republiky.
(4) Ředitelem Technologické agentury České republiky může být jmenována pouze fyzická osoba, jejíž znalosti a zkušenosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a) je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
b) má zkušenosti v řídicí funkci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí minimálně 5 let.
(5) Ředitel Technologické agentury České republiky nesmí být členem řídicích orgánů právnických osob provozujících činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a členem odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky..
§ 30
Působnost ředitele Technologické agentury České republiky
(1) Ředitel Technologické agentury České republiky zastupuje Technologickou agenturu České republiky navenek a jedná jejím jménem ve všech jejích věcech.
(2) Ředitel Technologické agentury České republiky zejména
a) řídí činnost Technologické agentury České republiky v případech, které nejsou svěřeny do působnosti jiného orgánu Technologické agentury České republiky,
b) předkládá správní radě Technologické agentury České republiky návrhy programů k projednání před jejich předložením Radě pro výzkum, vývoj a inovace a vládě,
c) předkládá správní radě Technologické agentury roční plán výzev k podávání návrhů projektů v programech implementovaných Technologickou agenturou České republiky a zabezpečuje realizaci programů podle ročního plánu výzev k podávání návrhů projektů, schváleného správní radou Technologické agentury České republiky,
d) předkládá správní radě Technologické agentury České republiky návrhy změn programů v průběhu jejich trvání, včetně změn financování,
e) předkládá správní radě Technologické agentury České republiky návrhy vnitřních předpisů Technologické agentury České republiky a jejich změn, s výjimkou jednacích řádů správní rady, výzkumné rady a kontrolní rady,
f) předkládá správní radě Technologické agentury České republiky návrh rozpočtu Technologické agentury České republiky a jeho změn,
g) předkládá návrh výroční zprávy kontrolní radě Technologické agentury České republiky po ověření účetní závěrky auditorem.
(3) Ředitel Technologické agentury České republiky se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební orgán podle zákona o státní službě. Ředitel Technologické agentury České republiky je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Ředitel Technologické agentury České republiky jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
§ 31
Správní rada Technologické agentury České republiky
(1) Správní radě Technologické agentury České republiky přísluší dohled nad činností Technologické agentury České republiky. Správní rada Technologické agentury České republiky je nadřízeným správním orgánem Technologické agentury České republiky.
(2) Správní rada Technologické agentury České republiky se řídí statutem Technologické agentury České republiky schválenými vládou.
(3) Správní rada Technologické agentury České republiky zejména
a) projednává návrhy a změny programů v průběhu jejich trvání, včetně změn financování, před jejich předložením Radě pro výzkum, vývoj a inovace ke stanovisku a vládě ke schválení a
b) schvaluje všechny změny programů v průběhu jejich trvání, včetně změn financování, u kterých není vyžadován souhlas vlády,
c) vydává předchozí písemný souhlas s ročním plánem výzev k podávání návrhů projektů,
d) vydává předchozí písemný souhlas s návrhem rozpočtu Technologické agentury České republiky před jeho předložením Radě pro výzkum, vývoj a inovace,
e) dohlíží na další činnosti Technologické agentury České republiky,
f) předkládá Radě pro výzkum, vývoj a inovace ke stanovisku a vládě ke schválení návrh statutu Technologické agentury České republiky a jeho změn a
g) navrhuje jmenování a odvolání ředitele Technologické agentury České republiky.
§ 32
Členství ve správní radě Technologické agentury České republiky
(1) Členy správní rady Technologické agentury České republiky jmenuje vláda na základě návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Členy správní rady Technologické agentury České republiky jsou vždy zástupce Úřadu vlády, který je ve služebním poměru nebo pracovněprávním vztahu k Úřadu vlády, a zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu, který je ve služebním poměru nebo pracovněprávním vztahu k Ministerstvu průmyslu a obchodu, dále jeden zástupce z každého ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura České republiky realizuje, který je ve služebním poměru nebo pracovněprávním vztahu k příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, jehož program Technologická agentura ČR realizuje. Členy správní rady Technologické agentury České republiky jsou dále čtyři odborníci v oblasti výzkumu, vývoje, inovací nebo transferu znalostí.
(3) Funkční období člena správní rady Technologické agentury České republiky, který je zástupcem Úřadu vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu nebo jiného ústředního správního úřadu, je vázáno na dobu trvání jeho služebního poměru nebo pracovněprávního vztahu k úřadu, který zastupuje.
(4) Funkční období člena správní rady Technologické agentury České republiky, který je zástupcem ústředního správního úřadu, jehož program Technologická agentura České republiky realizuje, je dále vázáno na dobu trvání programu. Funkční období ostatních členů správní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností prodloužení nejvýše na dvě období po sobě následující.
(5) Funkce členů správní rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží členům správní rady Technologické agentury České republiky, kteří nejsou ve služebním nebo pracovním poměru k Úřadu vlády České republiky, Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo jinému ústřednímu správnímu úřadu, odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce.
§ 33
Skončení členství ve správní radě Technologické agentury České republiky
(1) Skončí-li členu správní rady Technologické agentury České republiky, který je zástupcem Úřadu vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu nebo jiného ústředního správního úřadu, služební poměr nebo pracovněprávní vztah k příslušnému úřadu, informuje o tom Úřad vlády nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu bezodkladně Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace v takovém případě navrhne vládě odvolání takového člena správní rady Technologické agentury České republiky. Úřad vlády, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo jiný ústřední správní úřad mohou požádat Radu pro výzkum, vývoj a inovace o podání návrhu na odvolání člena správní rady Technologické agentury České republiky, který je zastupuje, i bez udání důvodu.
(2) Přestane-li Technologická agentura České republiky realizovat program ústředního správního úřadu nebo skončí-li doba trvání takového programu, jehož zástupce je členem správní rady Technologické agentury České republiky, informuje o tom příslušný ústřední správní úřad bezodkladně Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhne vládě odvolání takového člena správní rady Technologické agentury České republiky.
(3) V případě skončení funkčního období člena správní rady nebo jiného ukončení jeho funkce předloží Rada pro výzkum, vývoj a inovace vládě do 3 měsíců návrh jmenování nového člena správní rady. To neplatí v případě odvolání člena správní rady Technologické agentury České republiky podle odstavce 2.
§ 34
Střet zájmů člena správní rady Technologické agentury České republiky
(1) Výkon funkce člena správní rady Technologické agentury České republiky je neslučitelný s výkonem funkce člena odborného poradního orgánu Technologické agentury České republiky, dále s výkonem funkce statutárního orgánu právnické osoby zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi včetně statutárního orgánu vysoké školy, a rovněž s výkonem funkce děkana fakulty vysoké školy.
(2) Člen správní rady Technologické agentury České republiky se nesmí podílet na řešení projektu s počátkem řešení po dni jeho nástupu do funkce, kterému poskytuje účelovou podporu Technologická agentura České republiky, ani na podání návrhu projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů, vyhlášené Technologickou agenturou České republiky.
§ 35
Výzkumná rada Technologické agentury České republiky
(1) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky je koncepčním orgánem Technologické agentury České republiky, který zejména
a) navrhuje řediteli Technologické agentury České republiky ustavení a zaměření odborných poradních orgánů,
b) navrhuje řediteli Technologické agentury České republiky přípravu nových programů aplikovaného výzkumu nebo inovací a jejich zaměření a písemně se vyjadřuje k návrhům programů aplikovaného výzkumu nebo inovací, připravených ředitelem Technologické agentury České republiky, nebo k návrhům programů aplikovaného výzkumu nebo inovací, připravených ústředními a jinými správními úřady,
c) pravidelně vyhodnocuje výsledky a dopady programů Technologické agentury České republiky, o kterých informuje správní radu Technologické agentury České republiky.
(2) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky se nesmí podílet na poskytování účelové podpory. Členové výzkumné rady Technologické agentury České republiky se nesmí účastnit jednání odborných poradních orgánů Technologické agentury České republiky, která se týkají hodnocení návrhů projektů, nebo procesu poskytování účelové podpory.
(3) Výzkumná rada Technologické agentury České republiky má dvanáct členů, které z řad odborníků jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace tak, aby jedna třetina členů byla jmenována z řad zástupců výzkumných organizací, jedna třetina z řad zástupců podnikatelského sektoru a jedna třetina z řad zástupců ústředních a jiných správních úřadů zodpovědných za výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, jejichž programy Technologická agentura České republiky realizuje.
(4) Funkční období člena výzkumné rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté. Člen výzkumné rady Technologické agentury České republiky může být jmenován nejvýše na dvě po sobě následující funkční období.
(5) Funkce člena výzkumné rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce.
§ 36
Kontrolní rada Technologické agentury České republiky
(1) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je kontrolním orgánem Technologické agentury České republiky, který
a) kontroluje rozdělování finančních prostředků Technologické agentury České republiky a hospodaření s majetkem státu, k němuž má Technologická agentura České republiky příslušnost hospodaření,
b) projednává stížnosti na postup poskytovatele při hodnocení návrhu projektu, námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a námitky proti nevybrání návrhu projektu a
c) předkládá svá stanoviska správní radě Technologické agentury České republiky a řediteli Technologické agentury České republiky.
(2) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky je oprávněna vyžádat si při kontrole rozdělování finančních prostředků nezávislý audit.
(3) Ředitel Technologické agentury České republiky je povinen přijmout odpovídající opatření k nápravě zjištění uvedených ve stanoviscích vydaných kontrolní radou Technologické agentury České republiky.
(4) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky má deset členů, které z řad odborníků jmenuje Poslanecká sněmovna na návrh právnických osob zabývajících se výzkumem a vývojem. Funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující.
(5) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá Poslanecké sněmovně výroční zprávu o své činnosti. Poslanecká sněmovna může odvolat kontrolní radu Technologické agentury České republiky, pokud dvakrát po sobě neschválí výroční zprávu.
(6) Kontrolní rada Technologické agentury České republiky předkládá výboru Poslanecké sněmovny příslušnému ve věcech vědy nejméně jedenkrát ročně informaci o činnosti Technologické agentury České republiky.
(7) Funkce člena kontrolní rady Technologické agentury České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Členům kontrolní rady Technologické agentury České republiky může být přiznána za výkon jejich funkce odměna a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Výši odměny stanoví na základě zprávy o činnosti kontrolní rady Technologické agentury České republiky na návrh výboru Poslanecké sněmovny příslušného ve věcech vědy Poslanecká sněmovna.
HLAVA V
EVIDENCE VÝZKUMNÝCH ORGANIZACÍ A PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ
Díl 1
Evidence výzkumných organizací
§ 37
Evidence výzkumných organizací
(1) Evidence výzkumných organizací (dále jen „evidence“) je informačním systémem veřejné správy31, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) Do evidence se zapisují organizace, které požádaly o zápis do evidence a prokázaly naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie[footnoteRef:12] včetně prokázání zapisovaných údajů. [12: Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.]
(3) Do evidence se zapisují tyto údaje o výzkumné organizaci:
a) obchodní firma nebo název a sídlo výzkumné organizace,
b) právní forma výzkumné organizace,
c) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
d) datum podání žádosti o zápis do evidence,
e) datum zápisu do evidence,
f) datum poslední aktualizace údajů v evidenci,
g) údaje svědčící o naplnění definičních znaků podle odstavce 2 a
h) další skutečnosti k zapsané výzkumné organizaci, zejména údaje o předmětu činnosti, který definuje výzkumné kapacity.
(4) Kritéria splnění podmínek pro zápis výzkumné organizace do evidence a způsob jejich posuzování, podmínky pro změny v zápisu a výmaz ze zápisu, obsah sbírky listin a způsob vykazování příjmů z transferu znalostí výzkumných organizací zapsaných v evidenci, prováděného pro účely tohoto zákona, stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpřístupňuje údaje zapsané v evidenci výzkumných organizací způsobem umožňující neomezený dálkový přístup provozovateli informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a poskytovatelům pro účely výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona.
§ 38
Zápis do evidence výzkumných organizací
(1) Žádost o zápis musí být doložena listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do evidence zapsány, a listinami, které se zakládají ve sbírce listin, která je součástí evidence.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhoduje o žádosti o zápis výzkumné organizace do evidence, jakož i o žádosti o zápis změn. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis nebo pro změnu dosud zapsaných údajů, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žádost zamítne.
(3) Při řízení o zápisu výzkumné organizace do evidence, jakož i při řízení o zápisu změn dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu.
(4) Údaje zapsané v evidenci, s výjimkou rodných čísel, a sbírku listin zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 39
Změny údajů a listin
(1) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci má povinnost jakékoliv změny údajů zapsaných v evidenci, změny údajů rozhodných pro provedení zápisu, změny listin založených ve sbírce listin, včetně jejich případného zrušení, oznámit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozví. Výzkumná organizace zapsaná v evidenci má povinnost doručit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití za uplynulý rok vždy nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
(2) Výzkumná organizace zapsaná v evidenci se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3) Přestupky podle odstavce 2 projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
§ 40
Výmaz z evidence výzkumných organizací
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zahájí řízení o výmazu dosud zapsaných skutečností
a) na žádost zapsané výzkumné organizace,
b) pokud na základě vlastní úřední činnosti nebo na základě podnětu poskytovatele vyjdou najevo skutečnosti nasvědčující tomu, že zapsaná výzkumná organizace nesplňuje podmínky zápisu do evidence výzkumných organizací, nebo
c) pokud zapsaná výzkumná organizace nedodá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
(2) Dopustí-li se zapsaná výzkumná organizace opakovaně v průběhu pěti let přestupku podle § 39 odst. 2, vymaže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výzkumnou organizaci z evidence výzkumných organizací.
(3) Výmaz výzkumné organizace z evidence oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytovatelům podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer.
(4) Při řízení o výmazu dosud zapsaných skutečností se postupuje podle správního řádu.
Díl 2
Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
§ 41
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Výzkumná organizace může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti[footnoteRef:13], jestliže [13: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.]
a) je pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování,
c) se písemně zaváže, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka ze třetí země z území České republiky, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků a
d) provádí na území České republiky výzkum podle tohoto zákona.
(2) Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se výzkumná organizace zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky.
(3) Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na
a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany,
b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno,
c) státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu[footnoteRef:14] nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých, [14: § 179 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.]
d) státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie,
e) státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie[footnoteRef:15], [15: Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.]
f) státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi,
g) státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti[footnoteRef:16] a [16: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.]
h) státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný pracovník[footnoteRef:17]. [17: Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.]
32016L0801
§ 42
Žádost o schválení k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Výzkumná organizace je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen "žádost o schválení") Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení výzkumná organizace uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
(2) Výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží
a) ověřenou kopii zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum,
b) ověřenou kopii listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum a
c) některou z těchto listin:
1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory,
2. doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu, nebo
3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky.
(3) Povinnost přiložit k žádosti o schválení listiny podle odstavce 2 se nevztahuje na veřejné výzkumné instituce a na výzkumné organizace, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu. Výzkumná organizace není povinna k žádosti přiložit listiny, jejichž obsah je možné ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
(4) Tato povinnost se dále nevztahuje na výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě výzkumných organizací podle odstavce 3, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropské unie[footnoteRef:18] v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li se výpisem z evidence tohoto členského státu obdobné evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí ne starším než 90 dnů. [18: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.]
(5) Výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice.
32016L0801
§ 43
Schválení výzkumné organizace k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 41 odst. 1 odst. b) až d) a dále postupuje podle odstavce 2.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše výzkumnou organizaci do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. Rozhodnutí o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let.
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud výzkumná organizace nesplňuje podmínky uvedené v § 41 odst. 1 písm. b) až d).
(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud
a) výzkumná organizace přestane splňovat podmínky uvedené v § 41 odst. 1 písm. b) až d),
b) vyjde najevo, že schválení udělené výzkumné organizaci bylo získáno podvodně, nebo
c) vyjde najevo, že výzkumná organizace uzavřela dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země podvodným způsobem.
(5) Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let.
32016L0801
§ 44
Evidence výzkumných organizací schválených k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
(1) Do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kterou vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje
a) název, identifikační číslo a sídlo výzkumné organizace,
b) datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla schválena výzkumná organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí,
c) údaj o odnětí schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o schválení může veřejná výzkumná instituce podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle odstavce 5 s uvedením této doby.
(2) Evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je veřejně přístupná, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropských společenství[footnoteRef:19] evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis z evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. [19: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.]
(3) Výzkumná organizace je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
(4) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis výzkumné organizace do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
32016L0801
§ 45
Dohoda o hostování
(1) Dohodou o hostování se výzkumná organizace zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník ze třetí země se zavazuje vyvinout úsilí k dokončení dané výzkumné činnosti.
(2) Dohoda o hostování obsahuje
a) název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu,
b) datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a
c) údaje o zamýšleném pobytu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části svého výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti.
(3) Výzkumná organizace může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže
a) statutární orgán rozhodl uskutečnit výzkumnou činnost a ověřil
1. účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost,
2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:20], [20: Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.]
b) výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky,
c) výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění[footnoteRef:21] na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu. [21: § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.]
(4) Po uzavření dohody o hostování předá výzkumná organizace výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 41 odst. 1 písm. c).
(5) Dohoda o hostování zaniká, jestliže
a) výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu nebo
b) dojde mezi výzkumnou organizací a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu.
(6) Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem.
(7) Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je výzkumná organizace povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
32016L0801
§ 46
Přestupky
(1) Výzkumná organizace se dopustí přestupku tím, že
a) přijme výzkumného pracovníka ze třetí země v rozporu s § 41 odst. 1 písm. a), nebo
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 44 odst. 3.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(4) Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
ČÁST TŘETÍ
PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
HLAVA I
VÝDAJE NA VÝZKUM, VÝVOJ, INOVACE A TRANSFER ZNALOSTÍ
§ 47
Návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ze státního rozpočtu
(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vychází z Národní politiky, Národních priorit orientovaného výzkumu a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled výdajů na období bezprostředně navazujících 2 let.
(2) Celkovou výši výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol stanoví vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
(3) Rada pro výzkum, vývoj a inovace zašle správcům rozpočtových kapitol návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol, který vychází z Národní politiky, Národních priorit orientovaného výzkumu a ze střednědobého výhledu. Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí svých kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění závazků z předchozích let a dalších závazků. Návrh výdajů obsahuje zejména
a) návrh výše výdajů v členění podle § 48,
b) údaje o schválených programech a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje a inovací, na které lze poskytnout podporu podle tohoto zákona.
(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj a inovace může vládě navrhnout úpravu návrhů výše výdajů.
(5) Rada pro výzkum vývoj a inovace předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě vždy nejpozději do 15. května běžného roku; vláda jej projedná a po případných úpravách jej schválí do 20. června téhož roku. Po projednání vládou ho Ministerstvo financí zapracuje v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona o státním rozpočtu.
(6) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory požadavek na zahájení nového programu, musí být odůvodněn. V odůvodnění se uvádí návrh
a) názvu programu,
b) zaměření a cílů programu; je-li program pokračováním již realizovaného programu, také vyhodnocení dosavadního stavu jeho realizace,
c) doby trvání programu a
d) výdajů z veřejných prostředků s uvedením výdajů státního rozpočtu.
§ 48
Závazné ukazatele rozpočtových kapitol výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Závaznými ukazateli příslušných rozpočtových kapitol jsou výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí celkem v členění na institucionální podporu celkem, účelovou podporu celkem a systémovou podporu celkem.
§ 49
Některé formy účasti soukromého kapitálu na financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1) Poskytovatel je oprávněn přijmout bezúplatné majetkové plnění od jiné osoby za účelem financování budoucích výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Poskytnutí plnění musí být uskutečněno na základě písemné smlouvy, která stanoví účel jeho poskytnutí.
(2) Výzkumné organizace jsou oprávněny provádět nezávislý výzkum nebo transfer znalostí v režimu účinné spolupráce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky. V takovém případě může být výzkum nebo transfer znalostí zčásti financován z prostředků podpory nebo z vlastních zdrojů výzkumné organizace a zčásti ze soukromých zdrojů spolupracující strany.
32014R0651
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ O PODPOŘE VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ
§ 50
Obecné podmínky podpory
(1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a právem Evropské unie[footnoteRef:22], a to jako účelovou, institucionální nebo systémovou podporu. [22: Články 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie. Například nařízení Komise (EU) č. 651/2014, nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům.]
(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady nebo podle pravidel Evropské unie pro podporu de minimis.
(3) Podmínkou pro poskytování a užití podpory je zveřejňování pravdivých a včasných informací o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, jejich výsledcích a údajů z výzkumu příjemcem i poskytovatelem, a to prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Pokud je předmět řešení projektu nebo jiné aktivity výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí předmětem zákonem stanovené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, vč. smluvního závazku mlčenlivosti při činnostech transferu znalostí, poskytovatel a příjemce poskytují informace o prováděném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích s vyloučením těch informací, o kterých musí zachovat mlčenlivost.
(5) Příjemce nebo další účastník, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle zvláštního zákona pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro každou činnost financovanou systémovou podporu oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. Příjemce nebo další účastník, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů. Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.
§ 51
Lhůta pro poskytnutí podpory
(1) Jsou-li splněny závazky příjemce vyplývající ze smlouvy o poskytnutí podpory nebo z rozhodnutí o poskytnutí podpory a jsou-li zaevidovány údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a se zvláštním právním předpisem[footnoteRef:23], poskytovatel začne poskytovat [23: Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv).]
a) institucionální podporu do 60 dnů ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, a v dalších letech do 60 dnů od začátku kalendářního roku, nestanoví-li rozhodnutí o poskytnutí podpory vydané na více let jiný termín,
b) účelovou podporu a systémovou podporu na velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury v termínech stanovených smlouvou o poskytnutí podpory nebo rozhodnutím o poskytnutí podpory.
(2) Poskytovatel může v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory stanovit, že část podpory, která má být podle rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplacena v příslušném roce, bude proplacena jako zálohová platba. V takovém případě musí rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit příjemci podpory povinnost vrátit zálohovou platbu pro případ, že nesplní podmínky pro poskytnutí podpory v příslušném roce nebo splnění těchto podmínek ve stanovené lhůtě neprokáže.
(3) Poskytovatel může v návrhu programu stanovit, že část účelové podpory poskytne jako zálohovou platbu na budoucí uznané náklady a část jako náhradu již vzniklých uznaných nákladů.
(4) Je-li účelová podpora poskytována ve formě proplácení uznaných nákladů, či jejich části, musí být ve smlouvě o poskytnutí podpory uvedeny lhůty, ve kterých příjemce předloží poskytovateli doklady o plnění podmínek, poskytovatel vyhodnotí plnění podmínek příjemce a posoudí výši způsobilých nákladů souvisejících s časovým plněním projektu. Lhůta pro zhodnocení plnění podmínek, posouzení souvisejících způsobilých nákladů a pro proplacení uznaných nákladů je nejvýše 90 dnů a začíná se počítat ode dne následujícího po předložení úplných dokladů příjemcem poskytovateli.
§ 52
Způsob poskytnutí podpory
(1) Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí přímým převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce, v případě příspěvkových organizací bez prostřednictví zřizovatele. Je-li příjemcem podpory organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.
(2) Pokud se na řešení projektu podílí další účastník, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené dalšímu účastníkovi přímým převodem na účet příjemce, s výjimkou případů, kdy je příjemce nebo další účastník organizační složkou státu zřízenou jiným zřizovatelem, než je poskytovatel.
§ 53
Předpoklady způsobilosti uchazeče
(1) Podporu lze poskytnout pouze uchazeči, který splňuje podmínky způsobilosti. Uchází-li se o řešení jednoho projektu společně více uchazečů, vztahuje se povinnost splnění podmínek způsobilosti na všechny tyto uchazeče.
(2) Podpora může být poskytnuta osobě,
a) která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání této osoby, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,
b) která nemá v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek, splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení nebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c) která má příslušné oprávnění k činnosti, které je jiným právním předpisem[footnoteRef:24] vyžadováno, [24: Například živnostenský zákon, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat.]
d) která není v likvidaci anebo ohledně jejího majetku není vedeno insolvenční řízení,
e) která není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích,
f) vůči níž nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vystaven inkasní příkaz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie do doby, než je jeho změnou vyloučeno další poskytování podpory, pokud se na tuto osobu podle zákona nehledí, jako by nebyla odsouzena,
g) která splňuje povinnosti podle zákona o evidenci skutečných majitelů a
h) vůči níž se neuplatňuje zákaz ucházet se o účelovou, systémovou nebo institucionální podporu vydaný některým z poskytovatelů podle § 58 odst. 2.
(3) Podporu poskytovanou podle pravidel de minimis lze poskytnout také osobě, která je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích, pokud splňuje požadavky způsobilosti podle odstavce 2 písm. a) až d) a f) až h).
(4) Způsobilým je uchazeč, který splňuje podmínky podpory podle odstavce 2 a který v případě, že je fyzickou osobou, není v pracovněprávním ani jiném obdobném poměru k právnické osobě pověřené organizací výzev k podávání návrhů projektů; to neplatí pro organizační jednotky ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem,
(5) Poskytovatel může požadovat splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, které souvisí s charakterem a podmínkami podpory.
§ 54
Prokazování způsobilosti uchazeče
(1) Uchazeč prokazuje splnění způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. b) a c) při podání žádosti o poskytnutí podpory čestným prohlášením. Způsobilost podle § 53 odst. 2 písm. c) musí prokázat ti uchazeči, kteří v rámci projektu budou uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Je-li způsobilost prokázána čestným prohlášením a vyvstanou-li u poskytovatele pochybnosti o pravdivosti takového čestného prohlášení, je poskytovatel oprávněn požadovat prokázání způsobilosti prostřednictvím dodatečných podkladů. Organizační složky státu nebo územních samosprávných celků, veřejné a státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo příspěvkové organizace předkládají čestné prohlášení pouze k prokázání způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. c), pokud budou uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Namísto předložení čestného prohlášení je uchazeč oprávněn zcela či zčásti prokázat způsobilost způsobem stanoveným v zákoně o právu na digitální služby či dokumenty uvedenými v odstavci 3.
(2) Uchazeč není povinen prokazovat způsobilost vyplývající z údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(3) Prokazuje-li uchazeč způsobilost listinami podle § 53 odst. 1, prokazuje způsobilost pouze jedenkrát ve výzvě k podávání návrhů projektů.
(4) Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace územních samosprávných celků nejsou povinny prokazovat způsobilost v tom rozsahu, v jakém ze zakladatelského právního jednání, zákona či rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byly ustaveny, vyplývá, že uvedenou způsobilost splňují.
(5) Jestliže poskytovatel požaduje splnění dalších požadavků na způsobilost uchazeče, stanoví způsob jejich prokázání. V případě účelové podpory musí poskytovatel tyto požadavky na způsobilost a způsob jejich prokázání předem stanovit v podmínkách výzvy k podávání návrhů projektů.
(6) Podat návrh projektu ve výzvě k podávání návrhů projektů může i právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle § 53 odst. 2 s tím, že způsobilost prokazuje čestným prohlášením.
§ 55
Ověřování způsobilosti uchazeče
(1) Poskytovatel ověří způsobilost uchazeče podle § 53 odst. 2 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory, případně v jiných informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné. Nelze-li platnost údajů takto ověřit, vyzve poskytovatel uchazeče, aby způsobilost prokázal způsobem stanoveným v zákoně o právu na digitální služby, anebo aby
a) k prokázání způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. c) předložil ověřenou kopii listiny, ne starší než 90 dnů, prokazující oprávnění k činnosti, pokud takovou činnost hodlá provádět v rámci podpořených aktivit,
b) k prokázání způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. a) a d) předložil výpis z veřejného rejstříku, výpis z evidence rejstříku trestů či jiné potřebné doklady a
c) k prokázání způsobilosti podle § 53 odst. 2 písm. e) a f) předložil poslední řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku.
(2) U uchazeče, který je právnickou osobou, poskytovatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen "skutečný majitel") z evidence skutečných majitelů. Zjištěné údaje poskytovatel uvede v dokumentaci výzvy k podávání návrhů projektů nebo v příslušném správním spisu. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti poskytovateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(3) Nesplnění požadavků na způsobilost nebo povinnosti prokázat svoji způsobilost je důvodem k zamítnutí žádosti o podporu.
§ 56
Povinnost uchazeče a příjemce informovat o změnách způsobilosti
(1) Uchazeč je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době od podání návrhu projektu až do uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nebo do vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní osobnosti, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu či jiných podpořených činností, a to do 7 dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(2) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které nastaly v době účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo v době vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory a které se dotýkají jeho právní osobnosti, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu či jiných podpořených činností, a to do 7 dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
(3) Příjemce není povinen informovat poskytovatele o změně údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(4) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o svém pravomocném odsouzení pro trestný čin dotýkající se splnění podmínek pro poskytnutí podpory. Poskytovatel si také může ohledně příjemce vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 57
Ztráta způsobilosti příjemce
(1) V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin podle § 53 odst. 2 písm. a) anebo mu byl některým z poskytovatelů uložen zákaz ucházet se o účelovou podporu podle § 58 odst. 2, může poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory vypovědět. Výpovědní lhůta se pro tento případ nesjednává a výpovědí smlouvy z tohoto důvodu se smlouva zcela nebo zčásti ruší ke dni doručení výpovědi příjemci. Příjemce je povinen vrátit poskytnutou podporu. Vypověděl-li poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory pouze zčásti, je příjemce povinen vrátit tu část podpory, která byla dotčena výpovědí.
(2) Došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci k pravomocnému odsouzení příjemce pro trestný čin podle § 53 odst. 2 písm. a) anebo k uložení zákazu ucházet se o institucionální nebo systémovou podporu, zahájí poskytovatel řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel.
(3) Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na základě které dojde k převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory na nového příjemce. Při tom postupuje podle pravidel pro přenositelnost projektu.
(4) V případě, že smlouva o převedení projektu má být uzavřena z důvodu, že ohledně majetku původního příjemce je vedeno insolvenční řízení, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o převedení projektu se použije obdobně § 72 odst. 2 až 4.
§ 58
Důsledky porušení ustanovení zákona
(1) Neoprávněné použití nebo zadržení podpory se posuzuje podle rozpočtových pravidel. Při zjištění neoprávněného použití nebo zadržení podpory se postupuje podle § 14f rozpočtových pravidel.
(2) Při nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při nedodržení podmínek rozhodnutí o poskytnutí podpory ze strany příjemce nebo při porušení závazků ze smlouvy o poskytnutí podpory ze strany příjemce může poskytovatel zakázat příjemci nebo uchazeči, aby podával návrhy projektů ve výzvách k podávání návrhů projektů nebo žádosti o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.
(3) Uložení zákazu ucházet se o podporu nebrání příjemci čerpat podporu, o jejímž poskytnutí bylo rozhodnuto před právní mocí rozhodnutí o uložení zákazu ucházet se o podporu.
HLAVA III
INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA
§ 59
Předmět a poskytovatelé institucionální podpory
(1) Institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace, a to na veškeré způsobilé náklady.
(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, usiluje o transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty.
(3) Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací.
(4) Institucionální podpora je poskytována příjemci
a) jejich zřizovatelem nebo zakladatelem nebo
b) ústředním správním úřadem podle působnosti v oblasti výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí dané zvláštním právním předpisem, pokud lze z jeho rozpočtové kapitoly podle zákona o státním rozpočtu poskytovat institucionální podporu.
(5) Dojde-li ke změně poskytovatele institucionální podpory, vydá nový poskytovatel institucionální podpory rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora předcházejícím poskytovatelem institucionální podpory.
(6) Institucionální podpora nesmí být poskytována témuž příjemci více poskytovateli současně.
§ 60
Poskytnutí institucionální podpory
(1) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí.
(2) Institucionální podpora může být poskytnuta výzkumné organizaci pouze v souladu s cíli stanovenými v koncepci poskytovatele, v souladu s dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace.
§ 61
Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory
(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, tak, aby odpovídaly poskytovatelem schválené dlouhodobé koncepci rozvoje výzkumné organizace, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak[footnoteRef:25]. [25: § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách.]
(2) Poskytovatel do výše institucionální podpory systematicky promítne závěry hodnocení výzkumné organizace a další doporučení pro její činnost. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Musí však vyhotovit písemné odůvodnění, které na vyžádání předloží Radě pro výzkum, vývoj a inovace.
(3) V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory je poskytovatel povinen zahrnout povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona mezi podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto podmínek může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje přitom podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn tyto podmínky v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory označit za ostatní povinnosti, které příjemce v souvislosti s poskytnutím institucionální podpory plní a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.
(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem řízení. Ustanovení § 14j až 14n rozpočtových pravidel se nepoužijí.
(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud nejsou naplňovány cíle vyplývající z koncepce poskytovatele, dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace nebo další doporučení pro činnost výzkumných organizací učiněné poskytovatelem na základě hodnocení výzkumných organizací. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.
(6) Dojde-li ke změně zřizovatele výzkumné organizace nebo poskytovatele institucionální podpory, postupuje se podle § 59 odst. 4.
HLAVA IV
SYSTÉMOVÁ PODPORA
§ 62
Předmět a poskytovatelé systémové podpory
(1) Systémová podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí na
a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, realizovanou na základě aktů mezinárodního práva nebo práva Evropské unie poskytovatelem, který Českou republiku zastupuje, jako
1. úhrady za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,
2. úhrady za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a v konsorciích evropské výzkumné infrastruktury[footnoteRef:26], [26: Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). ]
b) velkou výzkumnou infrastrukturu včetně nákladů na její pořízení, obnovu a na zajištění její činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
c) testovací a experimentální infrastrukturu včetně nákladů na její pořízení, obnovu a na zajištění její činnosti Ministerstvem průmyslu a obchodu,
d) sdílené činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem vlády v případě Rady pro výzkum, vývoj a inovace,
e) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce, s výjimkou nákladů spojených s činností orgánů nebo organizačních složek státu hrazených podle písmene f) příslušným poskytovatelem a s výjimkou Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky, které postupují podle písmene g),
f) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace či popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda nařízením na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace, příslušným poskytovatelem, v případě Rady pro výzkum, vývoj a inovace Úřadem vlády, nebo
g) náklady spojené s činností Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky, jakož i náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace příslušným poskytovatelem, v případě Rady pro výzkum, vývoj a inovace Úřadem vlády.
(2) Systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémovou podporu na testovací a experimentální infrastrukturu nebo systémovou podporu na sdílené činnosti poskytne příslušný poskytovatel až po schválení vládou. Při předložení návrhu podpory velké výzkumné infrastruktury nebo návrhu podpory sdílených činností vládě se postupuje obdobně podle § 65 odst. 1 věty první a třetí a přiměřeně podle § 65 odst. 3.
(3) Poskytovatel systematicky promítne do výše systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu závěry hodnocení a další doporučení pro činnost velké výzkumné infrastruktury učiněné poskytovatelem na základě hodnocení velké výzkumné infrastruktury. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše systémové podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Musí však vyhotovit písemné odůvodnění, které na vyžádání předloží Radě pro výzkum, vývoj a inovace.
(4) Při stanovení výše systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel podle odstavce 3 obdobně.
§ 63
Poskytnutí systémové podpory
S příjemcem systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu a systémové podpory na sdílené činnosti uzavře poskytovatel veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Poskytovatel poskytuje systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu a podporu na testovací a experimentální infrastrukturu pouze po provedeném hodnocení velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastrukturu.
HLAVA V
ÚČELOVÁ PODPORA
Díl 1
Obecná ustanovení o účelové podpoře
§ 64
Předmět a poskytovatelé účelové podpory
(1) Účelovou podporu lze poskytnout na
a) projekt v oblasti základního výzkumu a orientovaného výzkumu z výdajů Grantové agentury České republiky a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
b) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti; řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu a inovací může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací,
c) veřejnou zakázku v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele účelové podpory v dané oblasti, přičemž poskytovatel postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek s tím, že předává údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
d) spolufinancování projektů operačních programů ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu, případně jiným ministerstvem či jiným poskytovatelem podle působnosti,
e) projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, pokud je možno tuto podporu hradit z veřejných prostředků, a to
1. projekty podporované z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z rozpočtu jiných mezinárodních organizací, případně z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,
2. projekty mezinárodní spolupráce České republiky v inovacích z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Ministerstva průmyslu a obchodu nebo
3. projekty mezinárodní spolupráce ústředního správního úřadu podle § 11 z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí takového ústředního nebo jiného správního úřadu a
f) systémové projekty v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí příslušného poskytovatele.
(2) Z účelové podpory projektu lze hradit uznané náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě dalším účastníkem projektu.
Díl 2
Programy
§ 65
Příprava programu
(1) Program schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 47 na rok, ve kterém je program zahajován. Návrh programu zpracuje příslušný správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, vývoj a inovace ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle § 66 odst. 3. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů.
(2) V případě, že bude Technologickou agenturou České republiky realizován program připravený ústředním správním úřadem podle § 15 odst. 2, je součástí návrhu programu též její vyjádření.
(3) Poskytovatelé v programech zejména
a) zohledňují cíle Národní politiky a Národní priority orientovaného výzkumu,
b) zohledňují cíle Evropské unie ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,
c) podporují konkurenceschopnost České republiky,
d) podporují přístup českých výzkumných pracovníků k Evropskému výzkumnému prostoru,
e) podporují přístup výzkumných pracovníků z členských států Evropské unie ke špičkovým zařízením, velkým výzkumným infrastrukturám a testovacím a experimentálním infrastrukturám a ověření v České republice,
f) podporují zapojení výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry do řešení projektů,
g) podporují otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším výsledkům,
h) podporují přístup příjemců ke spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a
i) podporují transfer znalostí.
(4) Poskytovatel může v návrhu programu stanovit vícestupňové hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech tak, aby vybraný návrh co nejlépe splňoval požadované řešení; v tomto případě se každého dalšího stupně mohou zúčastnit pouze uchazeči, kteří úspěšně prošli předcházejícím stupni.
(5) Na veškeré výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.
§ 66
Programy v oblasti aktuálních rizik
(1) V případě aktuálních rizik a naléhavých potřeb rozhodne vláda o přípravě návrhu programu pro jejich řešení (dále jen „program v oblasti aktuálních rizik“). Rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro programy v oblasti aktuálních rizik věta první § 65 odst. 1.
(2) Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu o jeho financování.
(3) Poskytovatel je povinen předložit návrh programu v oblasti řešení aktuálních rizik Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Nestanoví-li poskytovatel pozdější termín, je Rada pro výzkum, vývoj a inovace povinna přijmout stanovisko k návrhu programu ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy návrh programu obdržela.
§ 67
Programy popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
Poskytovatelé podpory mohou připravit návrh programu zaměřený na podporu popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
§ 68
Změna programu účelové podpory
(1 Navrhne-li poskytovatel změnu programu z důvodů, které stanoví prováděcí právní předpis, schvaluje změnu programu vláda po předchozím projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle § 65 odst. 1 obdobně.
(2) O ostatních změnách programu rozhoduje poskytovatel.
Díl 3
Poskytování účelové podpory
§ 69
Nástroje účelové podpory a způsob poskytování účelové podpory
(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace nebo návratné finanční výpomoci. Organizačním složkám státu je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v rozpočtu příjemce.
(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě provedení výzvy k podávání návrhů projektů nebo na základě zadání veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek; to neplatí v případě projektů, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.
(3) Účelovou podporu na projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podle odstavce 2 poskytne poskytovatel na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli uchazeč vybraný v souladu s pravidly příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.
(4) Poskytovatel není povinen uskutečnit výzvu k podávání návrhů projektů v případě poskytnutí podpory na systémový projekt v oblasti inovací.
(5) Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu veřejnoprávní smlouvou, Pro postup se použije § 160 správního řádu obdobně. Nelze však přenést vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
§ 70
Smlouva o poskytnutí podpory
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, uzavře poskytovatel s příjemcem účelové podpory na projekt veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel. Doba platnosti smlouvy může být změněna.
(2) Smlouva o poskytnutí podpory musí kromě náležitostí uvedených v prováděcím právním předpise obsahovat
a) způsob vykazování uznaných nákladů projektu, přičemž se postupuje obdobně podle § 14 odst. 6 rozpočtových pravidel, a to i v případě podpor, které nejsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů,
b) případné další podmínky, které musí uchazeč v souvislosti s použitím podpory splnit, přičemž ve vztahu k těmto podmínkám může být sjednáno, že jejich nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory; při sjednání nižšího odvodu musí smlouva o poskytnutí podpory obsahovat procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce podpory, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo obsahovat pevnou částku odvodu a
c) případné další povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory.
(3) Je-li smlouva o poskytnutí podpory uzavírána s více příjemci, musí být jejich vzájemné vztahy upraveny ve smlouvě o poskytnutí podpory. Ustanovení tohoto zákona o obsahu smlouvy o poskytnutí podpory se přiměřeně vztahují i na smlouvy uzavírané k provedení veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
(4) Je-li příjemcem podpory podle tohoto zákona organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem a inovacemi, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.
§ 71
Změna projektu
(1) Výše podpory poskytnuté na řešení projektu na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů nebo na základě veřejné zakázky.
(2) Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.
(3) Na základě žádosti příjemce může poskytovatel uzavřít dohodu, kterou prodlouží nebo zkrátí lhůtu pro dokončení projektu. Takové prodloužení nebo zkrácení lhůty nelze učinit, pokud již původní lhůta pro dokončení projektu uplynula.
§ 72
Přenositelnost projektu
(1) U projektu může původní příjemce uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na základě které dojde k převodu práv a povinností ze smlouvy o poskytnutí podpory na nového příjemce. V případě, že se na řešení projektu podílí další účastníci, nebo mají-li se po přenosu projektu na jeho řešení podílet další účastníci, musí být smluvní stranou smlouvy o převedení projektu kromě příjemce i další účastníci. S převedením projektu musí souhlasit další účastníci smlouvy.
(2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 je třeba souhlasu poskytovatele. Poskytovatel může souhlas udělit pouze pokud
a) změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, mělo by to vliv na výsledky výzvy k podávání návrhů projektů v tom směru, že poskytovatel by nerozhodl o výběru takového návrhu projektu,
b) přenesením projektu nedojde ke změně předmětu řešení projektu.
(3) Proti rozhodnutí poskytovatele o udělení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 není přípustné odvolání.
(4) Nový příjemce odpovídá poskytovateli za splnění podmínek stanovených v souhlasu s uzavřením smlouvy o převedení projektu. Jestliže se na řešení projektu podílí kromě příjemce i další účastník nebo další účastníci, odpovídají za porušení podmínek všichni společně a nerozdílně. Tím není dotčena odpovědnost původního příjemce za případná porušení podmínek smlouvy o poskytnutí podpory, ke kterým došlo před uzavřením dohody o postoupení smlouvy o poskytnutí podpory.
Díl 4
Výzva k podávání návrhů projektů
§ 73
Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů
(1) Výzvu k podávání návrhů projektů, její obsah a podmínky, popřípadě zrušení musí poskytovatel zveřejnit prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací a může ji zároveň uveřejnit jiným způsobem. Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů musí být program, na jehož základě je výzva vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nesmí poskytovatel po vyhlášení změnit.
(2) Návrh projektu je žádostí uchazeče o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
(3) Poskytovatel může umožnit zpracovat návrh projektu v anglickém jazyce. Umožní-li poskytovatel zpracování návrhů projektu v anglickém jazyce, je povinen zpracovat výzvu k podávání návrhů projektů rovněž v anglickém jazyce. V takovém případě poskytovatel současně uskuteční hodnocení návrhů projektů a vyhotovuje další písemnosti rovněž v anglickém jazyce.
(4) Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů omezit rozsah údajů předkládaných v návrhu projektu a rozsah podkladů, které mohou být předkládány spolu s návrhem projektu. Předloží-li uchazeč údaje či podklady nad rozsah vymezený ve výzvě k podávání návrhů projektů, poskytovatel nebude při hodnocení návrhu projektu přihlížet k údajům nebo podkladům předloženým nad tento rozsah.
(5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na poskytování účelové podpory ustanovení části první a páté správního řádu. Ustanovení § 163 odst. 4 správního řádu se nepoužije. Přiměřené použití § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d) a části druhé hlavy IX a X správního řádu je vyloučeno.
§ 74
Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů ve zvláštních případech
(1) Poskytovatel zadá řešení projektu na podkladě písemné výzvy vybraným osobám nebo organizačním složkám státu nebo územních samosprávných celků, zabývajícím se výzkumem, vývojem a inovacemi v případě, kdy by zveřejnění podmínek výzvy k podávání návrhů projektů mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací nebo informací, u kterých je předpoklad, že mohou být přímo zneužity ke spáchání újmy veřejnému zdraví, zemědělské produkci a dalším rostlinným a zvířecím populacím, životnímu prostředí nebo národní bezpečnosti nebo které mohou vést k ohrožení bezpečnostních či obranných zájmů státu nebo metod, postupů či technologií využívaných v boji proti závažné trestné činnosti nebo působení cizí moci, které nejsou předmětem ochrany informací podle zvláštního právního předpisu.
(2) Postup podle odstavce 1 lze použít pouze v programech Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, kde zároveň byla možnost zadání podle tohoto ustanovení schválena vládou.
§ 75
Oprávnění poskytovatele shromažďovat údaje o návrzích projektů a uchazečích
(1) Pro účely poskytnutí a kontroly účelové podpory a hodnocení programů je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích projektů a uchazečích včetně osobních údajů. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi podle zvláštního právního předpisu[footnoteRef:27]. Poskytovatel je povinen při shromažďování, zveřejňování nebo jiném zpracování těchto údajů postupovat podle zvláštních právních předpisů[footnoteRef:28]. [27: Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.] [28: Zákon č. 412/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.]
(2) Rozsah údajů o návrzích projektů a údajů o uchazečích určených ke zveřejnění musí poskytovatel vymezit ve výzvě k podávání návrhů projektů v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.
§ 76
Soutěžní lhůta a hodnoticí lhůta
(1) Soutěžní lhůta je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka soutěžní lhůty nesmí být kratší než 30 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy.
(2) Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a tyto výsledky vyhlásí. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení soutěžní lhůty a končí dnem vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 180 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků.
(3) Pokud poskytovatel rozhodne o průběžném přijímání návrhů projektů, stanoví namísto soutěžní a hodnoticí lhůty
a) dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která
1. nesmí být kratší než 30 pracovních dnů
2. začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a
3. může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně pět pracovních dní před předčasným ukončením.
b) lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která
1. nesmí být delší než 60 dnů,
2. začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli,
3. končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.
(4) V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.
(5) Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů v několika stupních, stanoví délku soutěžní lhůty a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.
§ 77
Posouzení návrhů projektů
(1) Po uplynutí soutěžní lhůty posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy k podávání návrhů projektů. Pokud návrh projektu trpí vadami, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel.
(2) Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje zejména seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení v soutěžní lhůtě a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o uchazečích, kteří odstoupili z výzvy.
(3) Návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami výzvy k podávání návrhů projektů nesmí být dále hodnocen. O přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení vyrozumí poskytovatel uchazeče prostřednictvím neomezeného dálkového přístupu a případně jiným způsobem.
(4) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě průběžného přijímání návrhů projektů.
§ 78
Oponentní posudky
(1) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem.
(2) Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů v několika stupních.
(3) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni.
(4) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů také v případě, že odborný poradní orgán doporučí poskytovateli na základě svého posouzení návrh projektu dále nehodnotit. Poskytovatel může na základě doporučení odborného poradního orgánu ukončit hodnocení návrhu projektu. V takovém případě je poskytovatel oprávněn oznámit uchazeči, že došlo k ukončení hodnocení návrhu projektu, ještě před rozhodnutím o výběru návrhů projektů a zveřejněním výsledků výzvy dle § 79 odst. 3. Takové oznámení je odmítnutím návrhu projektu dle § 79 odst. 6
§ 79
Hodnocení návrhů projektů
(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.
(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 78 odst. 3, vlastní objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle zaměření programu, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení zdůvodní.
(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky výzvy k podávání návrhů projektů ve vyhlášené hodnoticí lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu. Zdůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu.
(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli protokol o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel je povinen rozhodnout o návrhu projektu a zveřejnit výsledek ve vyhlášené lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu. Zdůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu.
(5) Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn s výjimkou postupu podle § 76 odst. 7. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část uchazečem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 1.
(6) Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.
§ 80
Námitky
(1) Uchazeč je oprávněn podat námitky proti oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu (dále jen „oznámení o vyřazení projektu“).
(2) Námitky je možné podat do 15 dnů od doručení oznámení o vyřazení projektu uchazeči.
(3) Námitky lze podat pouze z důvodu tvrzené
a) nezákonnosti v postupu poskytovatele, která měla za následek nesprávné odmítnutí návrhu projektu nebo nesprávné nevybrání návrhu projektu,
b) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti námitkami napadeného oznámení nebo
c) nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů námitkami napadeného oznámení.
(4) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona poskytovatelem a čeho se uchazeč domáhá.
§ 81
Vyřízení námitek
(1) Poskytovatel odešle rozhodnutí o námitkách uchazeči do 30 dnů od doručení námitek a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se poskytovatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným uchazečem v námitkách. Pokud poskytovatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
(2) Pokud poskytovatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se uchazeč v námitkách domáhal.
(3) Poskytovatel odmítne rovněž námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou,
b) jsou podány opožděně,
c) nesplňují náležitosti podle § 80 odst. 4, nebo
d) se opírají jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 80 odst. 3.
(4) Proti rozhodnutí o námitkách není odvolání přípustné. Pokud poskytovatel námitky odmítne, poučí uchazeče v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat u příslušného soudu žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve lhůtě podle § 72 soudního řádu správního.
(5) Na podání a vyřízení námitek se přiměřeně použijí ustanovení hlavy VIII části druhé správního řádu.
§ 82
Lhůta pro uzavření smlouvy
(1) Lhůta pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory se stanovuje na nejvýše 60 dnů.
a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle zvláštního právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy k podávání návrhů projektů vyhlášen před jeho schválením, nebo
b) od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, jestliže byl výsledek vyhlášen po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu.
(2) Nedodržení lhůty nebo podmínek pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, stanovených poskytovatelem ve výzvě k podávání návrhů projektů, způsobené důvody na straně uchazeče, opravňuje poskytovatele uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory s dalším uchazečem v pořadí vyplývajícím z výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.
§ 83
Zrušení výzvy k podávání návrhů projektů
(1) Výzvu k podávání návrhů projektů může poskytovatel zrušit, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva k podávání návrhů projektů vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy k podávání návrhů projektů.
(2) Výzvu k podávání návrhů projektů poskytovatel zruší, pokud je vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí.
(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace, transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.
(4) Poskytovatel rozhodnutí o zrušení výzvy k podávání návrhů projektů neprodleně zveřejní stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy. Pokud je výzva k podávání návrhů projektů zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1, uchazeč nemá nárok na úhradu vzniklých nákladů.
(5) Uchazeč může z výzvy k podávání návrhů projektů kdykoliv odstoupit tím, že tuto skutečnost oznámí poskytovateli.
§ 84
Práva uchazeče na informace o posuzování, přijímání a hodnocení návrhů projektů
(1) Poskytovatel je povinen při doručení oznámení o vyřazení projektu zpřístupnit uchazeči
a) důvody pro odmítnutí nebo nevybrání svého návrhu projektu podle § 79 odst. 3,
b) posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení svého návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.
(2) Poskytovatel zajistí práva uchazeče na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním uchazeči prostřednictvím dálkového přístupu nebo jiným způsobem.
HLAVA VI
HODNOCENÍ A KONTROLA
§ 85
Hodnocení výzkumných organizací
(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí Rada pro výzkum, vývoj a inovace a příslušný poskytovatel podle metodiky hodnocení výzkumných organizací. Výsledkem hodnocení výzkumné organizace jsou závěry hodnocení, které přijímá příslušný poskytovatel po projednání s Radou pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Metodiku hodnocení výzkumných organizací navrhuje Rada pro výzkum, vývoj a inovace a schvaluje vláda.
(3) O zařazení do hodnocení výzkumných organizací může poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží podle § 59 odst. 4, požádat výzkumná organizace, které není poskytována institucionální podpora a která
a) je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a
b) má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let.
(4) Pokud se poskytovatel rozhodne žádosti výzkumné organizace vyhovět, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.
§ 86
Kontrola institucionální podpory
Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5 % objemu institucionální podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % příjemců, kterým poskytl institucionální podporu v daném kalendářním roce.
§ 87
Hodnocení systémové podpory
(1) Způsob hodnocení velkých výzkumných infrastruktur vychází z principů hodnocení velkých výzkumných infrastruktur navržených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a schválených vládou. Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zabezpečuje Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě principů hodnocení velkých výzkumných infrastruktur.
(2) Způsob hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur vychází z principů hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur navržených Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a schválených vládou. Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu podle metodiky zpracované na základě principů hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur.
(3) Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností předkládaných ke schválení vládě. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel vládě.
§ 88
Hodnocení programů a jejich dopadů
(1) Způsob hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, vychází z principů hodnocení programů a je součástí návrhu programu předkládaného ke schválení vládě.
(2) Hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, zabezpečuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou České republiky zabezpečuje ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky ten ústřední správní úřad, který program připravil.
(3) Hodnocení programu, včetně hodnocení dopadů, předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Výsledek hodnocení programu schvaluje vláda.
§ 89
Hodnocení projektů
(1) Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory, účelnosti vynaložených nákladů projektu podle uzavřené smlouvy o poskytnutí podpory a s ohledem na cíle programu.
(2) Hodnocení podle odstavce 1 včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení podle odstavce 1 rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.
(3) Poskytovatel je povinen provádět finanční kontrolu u příjemců podpory podle zvláštních právních předpisů nejméně u 5 % objemu účelové podpory poskytnuté poskytovatelem v daném kalendářním roce a současně nejméně u 5 % projektů v programu, kterým poskytovatel poskytl účelovou podporu v daném kalendářním roce.
(4) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje poskytnout do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
ČÁST ČTVRTÁ
POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ O VÝZKUMU, VÝVOJI, INOVACÍCH A TRANSFERU ZNALOSTÍ
HLAVA I
OTEVŘENÁ VĚDA
§ 90
Zveřejňování informací o prováděném výzkumu
(1) Výzkumná organizace, která je příjemcem podpory na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, zveřejňuje informace o prováděném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, autorech výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů formou otevřeného přístupu, který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací.
(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována převážně z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu ve vědeckých publikacích, uloží současně se zveřejněním kopie konečné verze vědecké publikace a související údaje z výzkumu v institucionálních nebo tematických úložištích a vyznačí datum zpřístupnění.
§ 91
Popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí
(1) Poskytovatelé přijímají v oblasti svých působností opatření ke zlepšení dostupnosti znalostí pro veřejnost a veřejnou správu. Přitom spolupracují zejména s osobami, které se zaměřují na cílenou popularizaci vědy, výzkumu, inovací a transferu znalostí mezi veřejností a mládeží.
(2) Poskytovatelé popularizují v oblasti svých působností výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a podporují předávání vědeckých informací vzdělávacímu systému a orgánům veřejné správy pro tvorbu strategických dokumentů a jejich rozhodování.
§ 92
Přístup k údajům z výzkumu
(1) Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které
a) jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí,
b) byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště,
c) nemohou být chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu, jehož je příjemce vykonavatelem a
d) byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu podporovaném z veřejných prostředků.
(2) Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.
(3) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato údaje z výzkumu již zveřejněna.
(4) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce.
(5) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu[footnoteRef:29], může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků. [29: Zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 123/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
32019L1024
§ 93
Úhrada nákladů při poskytování údajů z výzkumu
(1) Příjemce je v souvislosti s poskytováním údajů z výzkumu podle § 92 odst. 1 oprávněn žádat úhradu nákladů spojených s mimořádně nákladnou změnou formátu požadovaných údajů z výzkumu nebo nákladů na anonymizaci osobních údajů ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, zpracováním, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli.
(2) V případě, že bude příjemce za poskytnutí údajů z výzkumu podle odstavce 1 požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím údajů z výzkumu. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady příjemcem vyčíslena.
(3) Nesplní-li příjemce vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 2, ztrácí nárok na úhradu nákladů.
(4) Poskytnutí informace podle odstavce 2 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, příjemce žádost odloží.
(5) Úhrada je příjmem příjemce.
HLAVA II
INFORMAČNÍ SYSTÉM VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ
§ 94
Informační systém výzkumu, vývoje a inovací
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující shromažďování, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je oprávněn pro výkon své působnosti využívat údaje ze základních registrů a jiných agendových informačních systémů veřejné správy umožňující jednoznačnou identifikaci příjemců a dalších účastníků projektů.
(3) Prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se
a) poskytují údaje pro kontrolu poskytování a použití podpory,
b) zveřejňují informace o programech, projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a jejich výsledcích podporovaných z veřejných prostředků,
c) zveřejňují oznámení o připravovaných výzvách k podávání návrhů projektů, výzvy k podávání návrhů projektů, údaje o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a informace o složení odborného poradního orgánu.
§ 95
Správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Úlohu správce a provozovatele Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
(2) Správce, po projednání s poskytovateli, určuje číselníky, datové prvky a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.
(3) Správce zapíše do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.
(4) Správce je povinen provést, nejpozději do 90 dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zapsanými v předcházejících letech.
(5) Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li změnou zvláštních právních předpisů ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, je správce oprávněn požadovat od poskytovatele opravu zaevidovaných údajů.
§ 96
Obsah informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o
a) poskytovateli, příjemci a výši institucionální, účelové a systémové podpory,
b) programech, zejména údaje o poskytovateli, názvu programu, jeho cílech, dopadech a jejich vyhodnocení po ukončení programu, době jeho trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech řešení, schválení vládou a odkaz na zveřejněné znění programu,
c) připravovaných výzvách k podávání návrhů projektů, a to zejména údaje o předpokládaném předmětu, výši výdajů a termínu vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů,
d) vyhlášených výzvách k podávání návrhů projektů,
e) projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a o návrzích projektů, které byly podány do výzvy k podávání návrhů projektů a kterým poskytovatel neposkytl účelovou podporu, včetně informací o důvěrnosti údajů,
f) veřejných zakázkách podle § 2 odst. 2 písm. n),
g) výsledcích, autorech výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury,
h) hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a
i) koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací.
(2) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje o výzkumných organizacích kromě údajů podle odstavce 1 písm. a), e) až h) údaje o
a) transferu znalostí, výsledcích tvůrčí duševní činnosti chráněných podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné činnosti, licencích a o smluvním výzkumu.
b) výzkumných pracovnících a jejich pracovních úvazcích u příjemce.
§ 97
Předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
(1) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací ve lhůtě 2 pracovní dny před zveřejněním předběžného oznámení o připravované výzvě k podávání návrhů projektů údaje o této výzvě a údaje o vyhlašované výzvě k podávání návrhů projektů
(2) Údaje o aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a o jejich výsledcích, dosažených s institucionální, systémovou nebo účelovou podporou, které nejsou součástí integrovaného prostředí pro administraci, o aktivitách podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech je příjemce povinen předat poskytovateli v termínech stanovených poskytovatelem. Výzkumná organizace může předat údaje o svých dalších výsledcích, které nevznikly v souvislosti s poskytnutou podporou, prostřednictvím poskytovatele institucionální podpory.
(3) Poskytovatel předá údaje o
a) aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly, které nejsou součástí integrovaného prostředí pro administraci, do 60 kalendářních dnů
1. od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zahájených v minulých letech a řešených v daném roce, nebo
2. ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, nebo
3. ode dne schválení programu vládou nebo ode dne jeho posouzení Evropskou komisí, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti a
b) údaje o výsledcích příjemců podporovaných z jeho rozpočtové kapitoly včetně údajů o jejich zveřejnění a údajů o jejich ochraně podle zvláštních právních předpisů nebo realizování (dále jen „uplatnění“), nejpozději do 150 kalendářních dnů od počátku roku, obdobné údaje o výsledcích projektů nejpozději do 250 kalendářních dnů po ukončení poskytování podpory.
(4) Výzkumná organizace, která požádala o hodnocení podle § 85 odst. 3, postupuje při předání výsledků poskytovateli podle odstavce 2.
(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 3 písm. a), poskytovatel předá nové údaje o projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.
(6) Způsob předání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací stanoví správce informačního systému výzkumu, vývoje a inovací. Předání údajů z integrovaného prostředí pro administraci do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací zajistí správce integrovaného prostředí pro administraci.
§ 98
Poskytování údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací
Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se poskytují
a) veřejnosti údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které nejsou chráněny podle zvláštních právních předpisů, a údaje převzaté z integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory,
b) poskytovateli všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, které do něj předal,
c) příjemci a dalšímu účastníkovi všechny údaje informačního systému výzkumu, vývoje a inovací o jeho projektech, výsledcích jím dosažených a údaje o jeho výzkumných pracovnících, které do něj předal,
d) Ministerstvu financí údaje do rozpočtového systému v rozsahu stanoveném rozpočtovými pravidly pro dotační neinvestiční akce,
e) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Národnímu akreditačnímu úřadu pro vysoké školství všechny údaje, které se týkají vysokých škol,
f) ústředním správním úřadům všechny informace o jimi zřízených nebo založených výzkumných organizacích nebo výzkumných organizacích, kterým poskytují institucionální podporu.
§ 99
Údaje o podpoře poskytnuté podle zvláštních postupů
V případě účelové podpory poskytnuté podle § 9 obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací pouze údaje o poskytovateli a celkové výši účelové podpory. Tyto údaje se nezveřejňují.
§ 100
Integrované prostředí pro administraci účelové podpory
(1) Uchazeč je povinen podávat návrh projektu prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci účelové podpory (dále jen „integrované prostředí pro administraci“). Příjemce je povinen předávat poskytovateli informace o realizaci projektu prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci.
(2) Integrované prostředí pro administraci umožňuje prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon. Úlohu správce a provozovatele integrovaného prostředí pro administraci plní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.
(3) Integrované prostředí pro administraci využívá pro výkon své působnosti údaje ze základních registrů a jiných agendových informačních systémů veřejné správy umožňující jednoznačnou identifikaci uchazečů, příjemců, dalších účastníků a řešitelů projektů.
(4) Poskytovatel je povinen po vyhodnocení výzvy zpřístupnit uchazeči prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci údaje související s posuzováním a hodnocením podaného návrhu projektu. Příjemci podpory jsou dále dostupné údaje související s administrací projektu.
(5) Uchazeč a příjemce jsou povinni informovat o změnách údajů předaných poskytovateli prostřednictvím integrovaného prostředí pro administraci v souladu s podmínkami stanovenými ve výzvě k podávání návrhů projektu nebo ve smlouvě o poskytnutí podpory. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.
(6) Integrovaného prostředí pro administraci se nepoužije pro projekty operačních programů ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro projekty podle § 9.
§ 101
Obsah integrovaného prostředí pro administraci
Integrované prostředí pro administraci poskytuje uživatelské rozhraní zejména pro
a) podávání návrhů projektů,
b) podávání zpráv o stavu projektu,
c) posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů, pokud byly zpracovány, a doručování jiných písemností v průběhu administrace návrhu projektu,
d) hodnocení návrhu projektu, hodnocení projektu v průběhu řešení a závěrečné hodnocení projektu, včetně závěrů odborného poradního orgánu a záznamů o výsledcích provedených kontrol podle § 89, a
e) smlouvy o poskytnutí podpory.
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Díl 1
Přechodná ustanovení
§ 102
(1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
(2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených nebo rozhodnutí vydaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
(3) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovacích, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovacích a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení řízení o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, dokončí se takové řízení podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory podle tohoto zákona v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Poskytovatel institucionální podpory vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Výzkumní pracovníci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají závislou práci v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, jsou povinni oznamovací povinnost podle § 6 odst. 6 zákona splnit nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 103
(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona.
(2) Předávání údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování údajů z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací vztahující se k podpoře, která byla poskytnuta podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3) Seznam výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací podle tohoto zákona.
(4) Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle § 30b zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle tohoto zákona.
(5) Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Radu pro výzkum, vývoj a inovace podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle tohoto zákona.
§ 104
(1) Grantová agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona. Technologická agentura České republiky působící podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona. Členství stávajících členů předsednictva Grantové agentury České republiky s výjimkou stávajícího předsedy Grantové agentury České republiky se považuje za členství členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství stávajících členů vědecké rady a členství stávajících členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Členství stávajících členů výzkumné rady a členství stávajících členů kontrolní rady Technologické agentura České republiky zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Prvního předsedu Grantové agentury České republiky a prvního ředitele Technologické agentury České republiky jmenuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace vláda. Takto jmenovaný předseda Grantové agentury České republiky a ředitel Technologické agentury České republiky se považují za vedoucí služebního úřadu.
(3) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury České republiky předloží první předseda Grantové agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí a s Úřadem vlády Ministerstvu vnitra do 1 kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl jmenován. Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury České republiky předloží první ředitel Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí Ministerstvu vnitra do 1 kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl jmenován.
(4) Návrh první organizační struktury Grantové agentury České republiky předloží první předseda Grantové agentury České republiky Ministerstvu vnitra k vyjádření do 2 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla vládou schválena první systemizace podle odstavce 3. Návrh první organizační struktury Technologické agentury České republiky předloží první ředitel Technologické agentury České republiky Ministerstvu vnitra k vyjádření do 2 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla vládou schválena první systemizace podle odstavce 3.
(5) Dosavadní vedoucí zaměstnanci Grantové agentury České republiky vykonávající činnosti obdobné činnostem podle § 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dosavadní vedoucí zaměstnanci Technologické agentury České republiky vykonávající činnosti obdobné činnostem podle § 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za státní zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představené podle § 9 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů; mohou vykonávat státní službu na služebním místě představeného, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno postupem podle §24 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vedoucí zaměstnanec podle věty první tohoto ustanovení, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pracuje jako vedoucí zaměstnanec 1. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za představeného na služebním místě vedoucího oddělení, vedoucí zaměstnanec podle věty první tohoto ustanovení, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pracuje jako vedoucí zaměstnanec 2. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za představeného na služebním místě ředitele odboru a vedoucí zaměstnanec podle věty první tohoto ustanovení, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pracuje jako vedoucí zaměstnanec 3. stupně řízení, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za ředitele sekce.
(6) Představení Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky složí služební slib do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona před vedoucím příslušného služebního úřadu; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítnou-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr jim zanikne.
(7) Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru Grantové agentury České republiky, nebo Technologické agentury České republiky, na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle odst. 3 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, naplňuje požadavky dle §25 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů a požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně nejpozději do dne účinnosti tohoto zákona. Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v tomto odstavci trvá až do dne vzniku služebního poměru na dobu neurčitou; to nevylučuje skončení pracovního poměru podle pracovněprávních předpisů i před vznikem služebního poměru.
(8) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 7 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím dvou let od účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
(9) Je-li státní zaměstnanec osobou podle § 33 odst. 1 nebo 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, učiní neprodleně právní jednání směřující k odstranění překážky podle § 33 odst. 1 nebo 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů; neučiní-li tak, postupuje se podle § 33 odst. 4 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 105
(1) Předseda Grantové agentury České republiky a ředitel Technologické agentury České republiky vyhlásí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výběrová řízení na služební místa ředitelů sekcí. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení vyhlásí předseda Grantové agentury České republiky a ředitel Technologické agentury České republiky výběrové řízení postupem podle § 24 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejpozději do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Pro přechod zaměstnanců Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky do služebního poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použijí § 190 až 198 a § 200 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července 2015 počítají ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Díl 2
Společná a zmocňovací ustanovení
§ 106
Územně samosprávné celky
(1) Územní samosprávné celky a příjemci, kterým územní samosprávné celky poskytují podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, postupují obdobně podle § 6 až 8, § 37 až 46, § 49, § 90 až 93, § 96 a § 97.
(2) Územní samosprávné celky, uchazeči, příjemci a další účastníci postupují při poskytování územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a příjemci přiměřeně podle § 2 až 5, § 10, § 15 odst. 1 a § 50 až 89.
§ 107
Zmocňovací ustanovení
Vláda stanoví nařízením podrobnější obsahové náležitosti § 4, § 5, § 8, § 37, § 49, § 61, § 62, § 63, § 65, § 68, § 70, § 72, § 73, § 79, § 89, § 95, § 96, § 97 a § 100.
Díl 3
Zrušovací ustanovení
§ 108
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).
2. Část sedmá zákona č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách.
3. Část druhá zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.
4. Část osmá zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.
5. Část druhá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.
6. Část padesátá první zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
7. Část pátá zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.
8. Část pátá zákona č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
9. Zákona č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
10. Část osmdesátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
11. Část padesátá čtvrtá zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
12. Část první zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
13. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
14. Zákon č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
15. Zákon č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
16. Zákon č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
17. Část třicátá pátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
18. Část pátá zákona č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek.
19. Zákon č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.
20. Část třetí zákona 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
21. Část třicátá devátá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
22. Zákon č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
23. Část čtvrtá zákona č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
24. Část třetí zákona č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
25. Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
26. Nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
27. Nařízení vlády č. 66/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
§ 109
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/ /2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb. a zákona č. 432/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní:
„zn) příjem fyzické osoby spočívající v nabytí podílu nebo podílů, včetně podílů představovaných cenným papírem, v obchodní korporaci, pro kterou tato osoba vykonává nebo vykonávala závislou činnost podle § 6 odst. 1 tohoto zákona, a to za současného splnění následujících podmínek:
1. k nabytí podílu nebo podílů dojde na základě výkonu opce fyzické osoby na nabytí podílu či podílů v obchodní korporaci, které fyzická osoba nabyla v rámci opčního programu; opcí se přitom pro účely tohoto ustanovení rozumí smlouvou stanovené právo fyzické osoby nabýt za sjednaných či stanovených podmínek podíl či podíly v obchodní korporaci;
2. doba mezi nabytím opce v rámci opčního programu a výkonem takové opce přesahuje 24 měsíců po sobě jdoucích,
3. po celou dobu trvání opce nepřerušeně trval smluvní vztah, na jehož základě fyzická osoba vykonávala předmětnou závislou činnost pro obchodní korporaci,
4. opce fyzické osoby na nabytí podílu či podílů v obchodní korporaci podle bodu 1 byla uzavřena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy;
5. opce byla vykonána nejpozději do 12 měsíců ode dne ukončení smluvního vztahu podle bodu 3.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 110
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 2016/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a č. 455/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) příjem fyzické osoby spočívající v nabytí podílu nebo podílů, včetně podílů představovaných cenným papírem, v obchodní korporaci, pokud je takový příjem osvobozen od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů.“
ČÁST OSMÁ
Změna zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
§ 111
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 231/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 161/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 260/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb. a zákona č. 173/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) příjem fyzické osoby spočívající v nabytí podílu nebo podílů, včetně podílů představovaných cenným papírem, v obchodní korporaci, pokud je takový příjem osvobozen od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů.“
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích
§ 112
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., 4 zákona č. 27/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb. se mění takto:
1. V § 15 písmeno k) zní
„k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním jednáním veřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6, s výjimkou poskytnutí licence nebo postoupení práv k výsledku výzkumu, vývoje nebo inovací vytvořeného veřejnou výzkumnou institucí,“.
2. V § 17 odst. 1 se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) rozhoduje o poskytnutí licence nebo postoupení práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací vytvořeného veřejnou výzkumnou institucí,“
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena d) až j).
3. V § 17 odst. 1 písm. i) se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.
4. V § 17 odst. 4 písmeno a) zní:
„a) je plně svéprávná,“
5. V § 19 odst. 1 písm. b) se slovo „úkonům“ nahrazuje slovem „jednáním“.
6. V § 19 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu19 za hmotný majetek, s výjimkou poskytnutí licence nebo postoupení práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací vytvořeného veřejnou výzkumnou institucí,“.
7. V § 19 odst. 2 se slovo „úkon“ nahrazuje slovem „jednání“.
8. V § 20 odst. 1 písmeno e) zní:
„pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce, včetně vnitřního předpisu podle § 28 odst. 8,“
9. V § 28 odstavec 6 zní:
„(6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní jednání uvedená v § 19 odst. 1 písm. b). K právním jednáním uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.“
10. V § 28 odstavec 7 zní:
„(7) Právní jednání uvedená v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní jednání uvedená v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.“
11. V § 28 odstavec 8 a poznámka pod čarou zní:
(8) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit společnost s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového společnosti vstoupit1 pouze v souladu s pravidly stanovenými vnitřním předpisem veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky výzkumu a vývoje. Veřejná výzkumná instituce však nesmí
a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti,
b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)] s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace poskytnuté v souladu se zvláštním zákonem upravujícím podporu výzkumu a vývoje,
c) uvedeným jednáním ohrozit svou hlavní činnost.
____________________
1) § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
12. V § 28 odst. 9 zní:
„(9) Veřejná výzkumná instituce může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, anebo cenné papíry obchodní korporace, u které dozorčí rada a zřizovatel udělili souhlas s nabytím účasti podle § 19 odst. 1 písm. b). Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 113
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se mění takto:
1. V § 22 se vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8) Organizační složka státu, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujícího blokové výjimky, je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje či inovací. Ustanovení § 14 odst. 7 a § 19b odst. 3 až 5 se nepoužijí. Souhlas zřizovatele organizační složky státu se nevyžaduje.“.
2. V § 55 se vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Organizace, která je organizací pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujícího blokové výjimky je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje či inovací. Ustanovení § 14 odst. 7 a § 19b odst. 3 až 5 se nepoužijí. Souhlas zřizovatele organizace se nevyžaduje.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů
§ 114
Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů se mění takto:
V § 5 odst. 4 se slova „Bioetickou komisí“ nahrazují slovy „Etickou komisí“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě
§ 115
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022, zákona č. 471/2022 a zákona č. 49/2023 se mění takto:
1. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena t) a v), která zní:
"t) předsedu Grantové agentury České republiky a členy předsednictva Grantové agentury České republiky,
v) ředitele Technologické agentury České republiky a členy správní rady Technologické agentury České republiky.".
2. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena za) a zb), která zní:
"za) předsedu Grantové agentury České republiky a členy předsednictva Grantové agentury České republiky,
zb) ředitele Technologické agentury České republiky.".
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 116
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 34/2021 Sb., zákona č. 88/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb., zákona č. 362/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se na konci bodu 18 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 19 a 20, které zní:
"19. Grantová agentura České republiky,
20. Technologická agentura České republiky.".
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 117
Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů ve znění zákona č. 1/2004 Sb., zákona č. 690/2004 Sb. a zákona č. 169/2016 Sb. se mění takto:
1. V § 3 písm. g) zní: „g) uskutečňování systémových projektů v oblasti inovací podle zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,“.
2. V § 3 se vkládají nová písmena h) a i), která zní:
„h) projekty inovací, které nejsou založeny na výsledcích základního výzkumu nebo aplikovaného výzkumu,
i) rozvoj podnikání malých a středních podnikatelů, kteří využívají výsledky výzkumu, vývoje nebo inovací,“
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena j) až n).
ČÁST PATNÁCTÁ
Účinnost
§ 118
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou ustanovení § 109 až § 112, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.
1
4 / 74