Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCWXEC3V3 najdete zde
Sorvnávací tabulka
Rozdílová tabulka návrhu právního předpisu ČR s předpisy EU
Navrhovaný právní předpis
Zákon, o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a o změně některých zákonů (zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí)
Odpovídající předpisy EU
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem
32014R0651
Nařízení komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem
32014R0702
Doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí
32022H2415
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru
32019L1024
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair
32016L0801
Ustanovení
Obsah
Celex č.
Ustanovení
Obsah
§ 2 odst. 1 písm. a)
základním výzkumem základní výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky,
32014R0651
Článek 2 bod 84
84) „základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;
§ 2 odst. 1 písm. b)
aplikovaným výzkumem průmyslový výzkum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky, experimentální vývoj podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky nebo jejich kombinace,
32014R0651
Článek 2 bod 85
Článek 2 bod 86
85) „průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovaný výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové technologie).
Průmyslový výzkum zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovanými rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;
86) „experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, včetně digitálních produktů, postupů nebo služeb, v jakékoli oblasti, technologii, výrobním odvětví nebo sektoru (mimo jiné včetně digitálních odvětví a technologií, jako je superpočítání, kvantové technologie, blockchainové technologie, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost, data velkého objemu a cloudové nebo edgeové technologie). Může se jednat například i o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.
Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zdokonalení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.
Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zdokonalení;
§ 2 odst. 1 písm. d)
d) transferem znalostí proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převod práv duševního vlastnictví, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech,
32022H2415
Bod 16
„Zhodnocování znalostí“ je proces vytváření společenské a ekonomické hodnoty ze znalostí propojením různých oblastí a odvětví a přeměnou dat, know-how a výsledků výzkumu na udržitelné produkty, služby, řešení a politiky založené na znalostech, které přinášejí společnosti prospěch. Pokud se máme zaměřit na zhodnocování znalostí, je nutné rozšířit oblast působnosti doporučení 2008/416/ES tak, aby se vztahovalo na celý ekosystém výzkumu a inovací a jeho čím dál různorodější škálu aktérů.
Zhodnocování znalostí je změna paradigmatu, která přináší nové aspekty, díky nimž se maximalizuje hodnota stávajícího a budoucího výzkumu a inovací a znalostní základny, včetně implicitních znalostí, implicitní znalost je jakákoli znalost, kterou nelze kodifikovat a předat jako informaci prostřednictvím dokumentace, akademických prací, přednášek, konferencí nebo jiných komunikačních kanálů. Tyto znalosti se efektivněji přenášejí mezi jednotlivci se společným sociálním kontextem a fyzickou blízkostí. Zhodnocování znalostí povede k přínosům pro tvorbu politik a k novým způsobům sledování a hodnocení výzkumu a inovací prostřednictvím vývoje
ukazatelů a nástrojů měření. Ovlivní financování výzkumu a inovací a přidá hodnotu vědě a výzkumu a jejich výsledkům. Zhodnocování znalostí vyžaduje účast aktérů v ekosystému výzkumu a inovací a uživatelů/příjemců znalostí a inovací, se zvláštním důrazem na využití a opětovné využití znalostí mezi různými odvětvími a vzájemnou výměnu znalostí mezi nimi ve prospěch společnosti. Jedná se o širší pojem než šíření znalostí, které znamená, že znalosti a výsledky budou známy a přístupné. V neposlední řadě se očekává, že zhodnocení znalostí přispěje k provádění cílů udržitelného rozvoje a Zelené dohody pro Evropu.
Za „duševní aktiva“ se považují veškeré výsledky, služby nebo produkty vytvořené činnostmi v oblasti výzkumu a inovací, například patenty, autorská práva, ochranné známky, publikace, data, know-how, prototypy, procesy, postupy, technologie, vynálezy, software, obchodní modely atd. Rozšířením oblasti působnosti z úzkého zaměření na řízení a ochranu práv duševního vlastnictví se rovněž rozšíří možnosti k vytváření hodnot. Využití plné hodnoty duševních aktiv vytvořených činnostmi v oblasti výzkumu a inovací vyžaduje, aby organizace provádějící činnosti v oblasti výzkumu a inovací řídily duševní aktiva v širokém smyslu, a to jak ta, která mohou být právně chráněna, jako jsou patenty, autorská práva a ochranné známky, tak i další duševní aktiva, která by mohla být využita při činnostech zhodnocování. Aby se plně využila hodnota vytvořených duševních aktiv, je nutné vyvinout strategie
řízení a podpořit konkrétní a průřezové dovednosti. Efektivní řízení duševních aktiv je pro zhodnocování znalostí
klíčové.
§ 2 odst. 1 písm. g)
výzkumnou organizací organizace pro výzkum a šíření znalostí podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujícího blokové výjimky.
32014R0651
Článek 2 bod 83 GBER
83) „organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;
32014R0702
Článek 2 bod 50
50) „organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzity nebo výzkumné ústavy, agentury pro transfer technologií, zprostředkovatelé v oblasti inovací, fyzické nebo virtuální spolupracující subjekty zaměřené na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností, a to formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, které mohou uplatňovat vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výzkumným kapacitám tohoto subjektu nebo k výsledkům jeho výzkumu;
§ 2 odst. 2 písm. d)
účelovou podporou podpora poskytovaná na řešení projektů k dosažení cílů základního výzkumu, aplikovaného výzkumu, inovací, transferu znalostí, spolufinancování projektů operačních programů ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, projektů mezinárodní spolupráce a systémových projektů v oblasti inovací,
32014R0651
Článek 25 odst. 2
Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí plně spadat do jedné či několika z těchto kategorií:
a) základní výzkum;
b) průmyslový výzkum;
c) experimentální vývoj;
d) studie proveditelnosti.
§ 2 odst. 2 písm. l)
velkou výzkumnou infrastrukturou výzkumná infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky
, která je v České republice jedinečným zařízením, nezbytným pro výzkumnou, vývojovou a inovační činnost s vysokou znalostní a technologickou náročností, které je provozováno výzkumnou organizací a je zpřístupněna všem zájemcům o využití za účelem provádění výzkumu a vývoje v příslušných oborech, a kterou schvaluje vláda,
32014R0651
Článek 2 bod 91
„výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ( 2 );
§ 2 odst. 2 písm. m)
testovací a experimentální infrastrukturou infrastruktura podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky, která v České republice zahrnuje zařízení, vybavení, kapacity, zdroje a související služby sloužící k podpoře testování, provádění experimentů a ověření funkčnosti za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, testování a inovování technologií a transfer znalostí, a které schvaluje vláda,
32014R0651
Článek 2 bod 98a
„testovací a experimentální infrastrukturou“ se rozumí zařízení, vybavení, kapacity a zdroje, jako jsou zkušební stolice, pilotní linky, demonstrační zařízení, testovací zařízení nebo živé laboratoře, a související podpůrné služby, které jsou využívány převážně podniky, zejména malými a středními podniky, jež žádají o podporu na testování a provádění experimentů za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů a služeb a testování a modernizace technologií s cílem dosáhnout pokroku prostřednictvím průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Přístup k veřejně financovaným testovacím a experimentálním infrastrukturám je otevřen více uživatelům a musí být poskytován na transparentním a nediskriminačním základě a za tržních podmínek. Testovací a experimentální infrastruktury jsou někdy také označovány jako technologické infrastruktury ( 1 );
§ 2 odst. 2 písm. r)
způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, nebo v souvislosti s nimi,
32014R0651
Článek 25 odst. 3
Článek 25
Podpora na výzkumné a vývojové projekty
Způsobilé náklady na výzkumné a vývojové projekty musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:
a) osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;
b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;
c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;
d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;
e) dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu; aniž je dotčen čl. 7 odst. 1 třetí věta, mohou být tyto náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje alternativně vypočítány na základě zjednodušeného vykazování nákladů ve formě paušální sazby do výše 20 %, která se použije na celkové způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d). V tomto případě se náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje použité pro výpočet nepřímých nákladů stanoví na základě běžných účetních postupů a zahrnují pouze způsobilé náklady na projekt v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v písmenech a) až d).
Článek 26 odst. 5
Čl. 26
Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu
5. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.
Článek 26a odst. 4
Článek 26a
Investiční podpora na testovací a experimentální infrastrukturu
4. Způsobilými náklady jsou náklady na investice do nehmotného a hmotného majetku.
32014R0702
Článek 31 odst. 6
Čl. 31
Podpora výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství a lesnictví
6. Způsobilé náklady jsou tyto:
a) osobní náklady na výzkumné pracovníky, techniky a další pomocné zaměstnance v míře, v níž byli zaměstnáni na projektu;
b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;
c)náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;
d) náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;
e) dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
§ 2 odst. 3 písm. d)
údaji z výzkumu dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu,
32019L1024
Článek 2 odst. 9
„údaji z výzkumu“ dokumenty v digitální formě, kromě vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou obecně akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu
§ 2 odst. 3 písm. g)
výzkumným pracovníkem ze třetí země občan státu, který není členským státem Evropské unie, je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl výzkumnou organizací vybrán k účasti na výzkumné činnosti, pro kterou se daná kvalifikace vyžaduje
32016L0801
Článek 3 odst. 1
„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;
Článek 3 odst. 2
„výzkumným pracovníkem“ státní příslušník třetí země, který má doktorát nebo náležitou vysokoškolskou kvalifikaci umožňující tomuto státnímu příslušníkovi třetí země přístup k doktorským programům a který je vybrán výzkumnou organizací a přijat na území členského státu za účelem provádění výzkumné činnosti, pro niž se zpravidla vyžaduje tato kvalifikace;
§ 41 odst. 1
Výzkumná organizace může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na výzkumné činnosti , jestliže
a) je pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování,
c) se písemně zaváže, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka ze třetí země z území České republiky, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků a
d) provádí na území České republiky výzkum podle tohoto zákona.
32016L0801
Článek 9 odst. 1
Členské státy se mohou rozhodnout, že zavedou schvalovací postup pro veřejné nebo soukromé výzkumné organizace, které si přejí přijmout jako hostitelské organizace výzkumného pracovníka v rámci postupu přijímání stanoveného touto směrnicí.
Článek 10 odst. 1
Výzkumná organizace, která si přeje přijmout jako hostitelská organizace státního příslušníka třetí země za účelem výzkumu, podepíše s daným státním příslušníkem třetí země dohodu o hostování. Členské státy mohou stanovit, že smlouvy obsahující prvky uvedené v odstavci 2 a případně v odstavci 3 se pro účely této směrnice považují za rovnocenné dohodám o hostování.
Článek 8 odst. 2
Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vyžadovat písemný závazek výzkumné organizace, že v případě, že výzkumný pracovník neoprávněně setrvá na území dotčeného členského státu, ponese uvedená výzkumná organizace odpovědnost za náhradu nákladů souvisejících s jeho neoprávněným pobytem a navrácením, které byly hrazeny z veřejných prostředků. Finanční odpovědnost výzkumné organizace končí nejpozději šest měsíců po skončení dohody o hostování.
Je-li právo pobytu výzkumného pracovníka prodlouženo v souladu s článkem 25, trvá odpovědnost výzkumné organizace podle prvního pododstavce tohoto odstavce do dne, od kterého začíná platit povolení k pobytu pro účely hledání zaměstnání nebo podnikání.
Článek 3 odst. 10
„výzkumnou organizací“ jakákoli veřejná nebo soukromá organizace provádějící výzkum;
§ 41 odst. 2
Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se výzkumná organizace zprostí, prokáže-li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky. Je-li právo pobytu výzkumného pracovníka prodlouženo pro účely hledání zaměstnání nebo zahájení podnikání, trvá odpovědnost výzkumné organizace podle prvního odstavce 1 písm. c) do dne, od kterého začíná platit povolení k pobytu pro účely hledání zaměstnání nebo podnikání.
32016L0801
Článek 8 odst. 2
Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vyžadovat písemný závazek výzkumné organizace, že v případě, že výzkumný pracovník neoprávněně setrvá na území dotčeného členského státu, ponese uvedená výzkumná organizace odpovědnost za náhradu nákladů souvisejících s jeho neoprávněným pobytem a navrácením, které byly hrazeny z veřejných prostředků. Finanční odpovědnost výzkumné organizace končí nejpozději šest měsíců po skončení dohody o hostování.
Je-li právo pobytu výzkumného pracovníka prodlouženo v souladu s článkem 25, trvá odpovědnost výzkumné organizace podle prvního pododstavce tohoto odstavce do dne, od kterého začíná platit povolení k pobytu pro účely hledání zaměstnání nebo podnikání.
§ 41 odst. 3
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na
a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany,
b) žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno,
c) státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých,
d) státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie,
e) státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie ,
f) státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi,
g) státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti a
h) státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný pracovník .
32016L0801
Článek 2 odst. 2
Tato směrnice se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí:
a) kteří usilují o získání mezinárodní ochrany nebo požívají mezinárodní ochrany podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU, nebo požívají dočasné ochrany podle směrnice Rady 2001/55/ES v členském státě;
b) jejichž vyhoštění je odloženo ze skutkových nebo právních důvodů;
c) kteří jsou rodinnými příslušníky občanů Evropské unie, kteří uplatnili své právo volného pohybu v rámci Unie;
d) kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty členského státu v souladu se směrnicí Rady 2003/109/ES;
e) kteří spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívají práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Unie na základě dohod mezi Unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Unií a třetími zeměmi;
f) kteří přicházejí do Unie jako zaměstnaní stážisté na základě převedení v rámci společnosti podle směrnice 2014/66/EU;
g) kteří žádají o pobyt v některém členském státě za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883.
§ 42
(1) Výzkumná organizace je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen "žádost o schválení") Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení výzkumná organizace uvede svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
(2) Výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží
a) ověřenou kopii zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum,
b) ověřenou kopii listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum a
c) některou z těchto listin:
1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory,
2. doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu, nebo
3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky.
(3) Povinnost přiložit k žádosti o schválení listiny podle odstavce 2 se nevztahuje na veřejné výzkumné instituce a na výzkumné organizace, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu. Výzkumná organizace není povinna k žádosti přiložit listiny, jejichž obsah je možné ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
(4) Tato povinnost se dále nevztahuje na výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě výzkumných organizací podle odstavce 3, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropské unie v jiném členském státě Evropské unie, prokáže-li se výpisem z evidence tohoto členského státu obdobné evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí ne starším než 90 dnů.
(5) Výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice.
32016L0801
Článek 9 odst. 2
Schvalování výzkumných organizací musí být v souladu s postupy stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí dotčeného členského státu. Žádosti o schválení podávají výzkumné organizace v souladu s těmito postupy na základě svých statutárních povinností nebo předmětu podnikání, přičemž náležitě prokáží, že se zabývají výzkumem.
§ 43 odst. 1 až 3
(1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 41 odst. 1 odst. b) až d) a dále postupuje podle odstavce 2.
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše výzkumnou organizaci do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. Rozhodnutí o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let.
(3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud výzkumná organizace nesplňuje podmínky uvedené v § 41 odst. 1 písm. b) až d).
32016L0801
Článek 9 odst. 1
Členské státy se mohou rozhodnout, že zavedou schvalovací postup pro veřejné nebo soukromé výzkumné organizace, které si přejí přijmout jako hostitelské organizace výzkumného pracovníka v rámci postupu přijímání stanoveného touto směrnicí.
Článek 9 odst. 2
Schvalování výzkumných organizací musí být v souladu s postupy stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo správní praxí dotčeného členského státu. Žádosti o schválení podávají výzkumné organizace v souladu s těmito postupy na základě svých statutárních povinností nebo předmětu podnikání, přičemž náležitě prokáží, že se zabývají výzkumem.
Schválení udělené výzkumné organizaci platí po dobu nejméně pěti let. Ve výjimečných případech mohou členské státy udělit schválení na kratší dobu.
§ 43 odst. 4 a 5
(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud
a) výzkumná organizace přestane splňovat podmínky uvedené v § 41 odst. 1 písm. b) až d),
b) vyjde najevo, že schválení udělené výzkumné organizaci bylo získáno podvodně, nebo
c) vyjde najevo, že výzkumná organizace uzavřela dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země podvodným způsobem.
(5) Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let.
32016L0801
Článek 9 odst. 3
Členský stát může kromě jiných opatření odmítnout prodloužit schválení výzkumné organizace nebo rozhodnout o odnětí tohoto schválení, pokud:
a) daná výzkumná organizace přestane splňovat podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku, čl. 8 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 7;
b) schválení bylo získáno podvodně nebo
c) výzkumná organizace podepsala dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným nebo nedbalým způsobem.
Je-li žádost o prodloužení schválení zamítnuta nebo je-li schválení odňato, může být dotyčné organizaci po dobu až pěti let ode dne, kdy bylo zveřejněno rozhodnutí o odmítnutí prodloužit schválení nebo o odnětí schválení, zakázáno znovu podat žádost o schválení.
§ 44
(1) Do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kterou vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje
a) název, identifikační číslo a sídlo výzkumné organizace,
b) datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla schválena výzkumná organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí,
c) údaj o odnětí schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o schválení může veřejná výzkumná instituce podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle odstavce 5 s uvedením této doby.
(2) Evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je veřejně přístupná, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropských společenství evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis z evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
(3) Výzkumná organizace je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v evidenci výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
(4) Dozví-li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis výzkumné organizace do evidence výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
32016L0801
Článek 9 odst. 1
Členské státy se mohou rozhodnout, že zavedou schvalovací postup pro veřejné nebo soukromé výzkumné organizace, které si přejí přijmout jako hostitelské organizace výzkumného pracovníka v rámci postupu přijímání stanoveného touto směrnicí.
§ 45 odst. 1
Dohodou o hostování se výzkumná organizace zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník ze třetí země se zavazuje vyvinout úsilí k dokončení dané výzkumné činnosti.
32016L0801
Článek 10 odst. 1
Výzkumná organizace, která si přeje přijmout jako hostitelská organizace státního příslušníka třetí země za účelem výzkumu, podepíše s daným státním příslušníkem třetí země dohodu o hostování. Členské státy mohou stanovit, že smlouvy obsahující prvky uvedené v odstavci 2 a případně v odstavci 3 se pro účely této směrnice považují za rovnocenné dohodám o hostování.
Článek 10 odst. 2
Dohoda o hostování musí obsahovat:
…
b) závazek státního příslušníka třetí země, že bude usilovat o dokončení dané výzkumné činnosti;
c) závazek výzkumné organizace přijmout státního příslušníka třetí země jako hostitelská organizace za účelem dokončení výzkumné činnosti;
…
§ 45 odst. 2
Dohoda o hostování obsahuje
a) název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu,
b) datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a
c) údaje o zamýšleném pobytu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části svého výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti.
32016L0801
Článek 10 odst. 2
Dohoda o hostování musí obsahovat:
a) název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu;
…
d) datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti;
e) údaje o zamýšlené mobilitě na území jednoho nebo více druhých členských států, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti v prvním členském státě
§ 45 odst. 3
(3) Výzkumná organizace může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže
a) statutární orgán rozhodl uskutečnit výzkumnou činnost a ověřil
1. účel, dobu výzkumné činnosti a dostupnost finančních prostředků na výzkumnou činnost,
2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na výzkumné činnosti; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu,
b) výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky,
c) výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu.
32016L0801
Článek 10 odst. 4
Výzkumná organizace může dohodu o hostování podepsat, pouze pokud příslušné orgány organizace schválily dotčenou výzkumnou činnost po ověření:
a) účelu a odhadovaného trvání výzkumné činnosti a dostupnosti finančních prostředků potřebných pro její realizaci;
b) kvalifikace státního příslušníka třetí země s ohledem na cíle výzkumu, prokázané ověřenou kopií dokladu o jeho dosaženém vzdělání.
Článek 7 odst. 1 písm. e)
e) v souladu s požadavky dotčeného členského státu doloží, že během plánovaného pobytu bude mít státní příslušník třetí země dostatečné prostředky k úhradě nákladů na pobyt, aniž by musel využít systém sociální pomoci daného členského státu, jakož i k pokrytí nákladů na zpáteční cestu. Posouzení, zda jsou prostředky dostatečné, se provádí na individuální bázi a zohlední zdroje, které vyplývají mimo jiné z grantu, stipendia, platné pracovní smlouvy nebo závazné pracovní nabídky či finančního závazku ze strany organizace odpovědné za program výměnných pobytů žáků, subjektu přijímajícího stážisty, organizace odpovědné za program dobrovolnické služby, hostitelské rodiny nebo organizace zprostředkující umísťování au-pair
Článek 7 odst. 1 písm. c)
předloží doklad o tom, že má státní příslušník třetí země zdravotní pojištění proti všem rizikům běžně krytým v případě státních příslušníků dotčeného členského státu, nebo pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, že o takové zdravotní pojištění požádal; toto pojištění musí být platné po dobu trvání plánovaného pobytu
§ 45 odst. 4
Po uzavření dohody o hostování předá výzkumná organizace výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 41 odst. 1 písm. c).
32016L0801
Článek 8 odst. 2
Členské státy mohou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy vyžadovat písemný závazek výzkumné organizace, že v případě, že výzkumný pracovník neoprávněně setrvá na území dotčeného členského státu, ponese uvedená výzkumná organizace odpovědnost za náhradu nákladů souvisejících s jeho neoprávněným pobytem a navrácením, které byly hrazeny z veřejných prostředků. Finanční odpovědnost výzkumné organizace končí nejpozději šest měsíců po skončení dohody o hostování.
Je-li právo pobytu výzkumného pracovníka prodlouženo v souladu s článkem 25, trvá odpovědnost výzkumné organizace podle prvního pododstavce tohoto odstavce do dne, od kterého začíná platit povolení k pobytu pro účely hledání zaměstnání nebo podnikání.
§ 45 odst. 5
Dohoda o hostování zaniká, jestliže
a) výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu nebo
b) dojde mezi výzkumnou organizací a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu.
32016L0801
Článek 10 odst. 5
Dohoda o hostování automaticky končí, pokud státní příslušník třetí země není přijat nebo pokud dojde k ukončení právního vztahu mezi výzkumným pracovníkem a výzkumnou organizací.
§ 45 odst. 7
Dojde-li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je výzkumná organizace povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká-li se tato skutečnost jejich působnosti.
32016L0801
Článek 10 odst. 6
Výzkumné organizace neprodleně informují příslušný orgán dotčeného členského státu o každé okolnosti, která by mohla zabránit provádění dané dohody o hostování.
§ 49 odst. 2
Výzkumné organizace jsou oprávněny provádět nezávislý výzkum nebo transfer znalostí v režimu účinné spolupráce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky. V takovém případě může být výzkum nebo transfer znalostí zčásti financován z prostředků podpory nebo z vlastních zdrojů výzkumné organizace a zčásti ze soukromých zdrojů spolupracující strany.
32014R0651
Článek 2 bod 90
„účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;
§ 92
Příjemce na základě žádosti bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které
a) jsou přílohou k vědeckým publikacím nebo jejich součástí,
b) byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického úložiště,
c) nemohou být chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny toliko zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu, jehož je příjemce vykonavatelem a
d) byly vytvořeny nebo užity ve výzkumu podporovaném z veřejných prostředků.
(2) Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.
(3) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavce 1 uvedení odkazu na místo, kde jsou tato údaje z výzkumu již zveřejněna.
(4) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti státu nebo jiných oprávněných zájmů příjemce.
(5) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu , může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebo vývoj podporovaný podle tohoto zákona nebyl plně financován z veřejných prostředků.
32019L1024
Článek 10
1) Členské státy podporují dostupnost údajů z výzkumu tím, že přijmou vnitrostátní politiky a příslušná opatření s cílem otevřeně zpřístupnit všechny údaje z výzkumu financovaného z veřejných prostředků („politiky otevřeného přístupu“) podle zásady „standardního zpřístupnění dokumentů ve formě otevřených dat“ a slučitelných se zásadami FAIR. V této souvislosti by měly být zohledněny obavy týkající se práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnosti a oprávněných obchodních zájmů, v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Tyto politiky otevřeného přístupu se zaměřují na organizace provádějící výzkum a organizace financující výzkum.
2) Aniž je dotčen čl. 1 odst. 2 písm. c), jsou údaje z výzkumu opakovaně použitelné pro komerční nebo nekomerční účely v souladu s kapitolami III a IV, jsou-li financované z veřejných zdrojů a výzkumní pracovníci, organizace provádějící výzkum nebo organizace financující výzkum je již zpřístupnili veřejnosti prostřednictvím institucionálního nebo tematického archivu. V této souvislosti se zohlední oprávněné obchodní zájmy, činnosti v oblasti předávání znalostí a již existující práva duševního vlastnictví.
Číslo předpisu EU (kód celex)
Název předpisu EU
32014R0651
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem
32014R0702
Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem
32019L1024
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru
32022H2415
Doporučení Rady (EU) 2022/2415 ze dne 2. prosince 2022 o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí
32016L0801
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair
� Článek 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014.