Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCX7HHVI4 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
9. volební období
576/0
Návrh poslanců Jiřího Havránka, Roberta Králíčka, Petra Letochy,
Michala Zuny, Jiřího Horáka, Marie Pošarové a Romana Kubíčka na
vydání zákona, kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví
a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění
pozdějších předpisů
Zástupce předkladatele: Havránek J. a další
Doručeno poslancům: 27. října 2023 v 13:56
N á v r h
ZÁKONA
ze dne ….…….……. 2024,
kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 261/2021 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci,
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
Čl. I
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů,
ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb.,
zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona
č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb.,
zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona
č. 111/2019 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 326/2021 Sb.,
zákona č. 416/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 53 odst. 1 se za slovo „bezpečnost“ vkládají slova „, Kancelář prezidenta
republiky“.
2. V § 63 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Ustanovení věty druhé se, pokud jde
o potvrzování splnění požadavků atestem, nepoužije na elektronický systém spisové
služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými
informacemi34), a elektronický systém spisové služby využívaný obcemi neuvedenými
v odstavci 1, školami, organizačními složkami obcí neuvedených v odstavci 1
a právnickými osobami zřízenými nebo založenými obcemi neuvedenými v odstavci
1.“.
3. V § 63 odst. 4 se slova „který je součástí informačního systému pro nakládání
s utajovanými informacemi34),“ zrušují, za slova „systém spisové služby“ se vkládají
slova „být součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi34)
a“ a slova „elektronické systémy“ se nahrazují slovy „elektronický systém“.
4. V § 69d odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
5. V § 69d odst. 2 se za slovo „standardu“ vkládají slova „nebo elektronický systém
spisové služby“, slova „nejvýše však po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti změny
požadavků“ se nahrazují slovy „vyrozumí-li ten, kdo atestaci objednal, ministerstvo
a atestační středisko, které atest vydalo, že elektronický systém spisové služby nadále
1
splňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu“
a věta poslední se nahrazuje větou „Ten, kdo atestaci objednal, vyrozumí ministerstvo
a atestační středisko, které atest vydalo, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny
požadavků nebo ode dne, kdy kterýkoliv veřejnoprávní původce začal vykonávat
spisovou službu v elektronické podobě ve změněném elektronickém systému spisové
služby.“.
6. V § 69e se dosavadní text označuje jako odstavec 1, za slovo „původcům“ se vkládají
slova „, s výjimkou obcí neuvedených v § 63 odst. 1, škol, organizačních složek obcí
neuvedených v § 63 odst. 1 a právnických osob zřízených nebo založených obcemi
neuvedenými v § 63 odst. 1,“ a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na elektronický systém spisové služby, který je
součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi34).“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 69e zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci,
a ve znění tohoto zákona, se do 31. prosince 2024 nepoužije.
2. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
a ve znění tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027. Do 31. prosince 2026 se použijí
ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna
2022.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací
postupů orgánů veřejné moci
Čl. III
Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další
elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona č. 270/2021 Sb., zákona
č. 283/2021 Sb., zákona č. 89/2022 Sb., zákona č. 457/2022 Sb. a zákona č. 271/2023 Sb., se
mění takto:
1. V čl. CXXII bodu 3 se slova „§ 69e a“ zrušují, slova „21 až“ se nahrazují slovy „22 a“,
slova „1. července 2024“ se nahrazují slovy „1. ledna 2025“ a slova „30. června“ se
nahrazují slovy „31. prosince“.
2. V čl. CXXII bodu 4 se slova „§ 63 odst. 3 a 4,“ a slova „7 až 9,“ zrušují, číslo „2026“ se
nahrazuje číslem „2027“ a číslo „2025“ se nahrazuje číslem „2026“.
2
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho
vyhlášení.
3
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další
elektronizací postupů orgánů veřejné moci, změnil mj. zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví
a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen
„archivní zákon“), do něhož vložil pravidla atestace elektronických systémů spisové služby.
Ta předpokládala, že od 1. ledna 2024, respektive 1. ledna 2025 budou veřejnoprávní původci
(zejména stát, územní samosprávné celky a další části veřejného sektoru) povinni vykonávat
spisovou službu v elektronickém systému spisové služby, jemuž byl udělen atest. Atest
osvědčuje, že elektronický systém spisové služby splňuje požadavky právních předpisů
upravujících výkon spisové služby [archivního zákona, vyhlášky upravující podrobnosti
výkonu spisové služby a národního standardu pro elektronické systémy spisové služby (dále
jen „národní standard“)]. Atestaci elektronického systému spisové služby mají zajistit jejich
objednatelé (zpravidla se jedná o dodavatele elektronických systémů spisové služby), přičemž
proces atestace zabezpečuje buď externí atestační středisko pro elektronické systémy spisové
služby určené Ministerstvem vnitra, případně samo Ministerstvo vnitra.
Změnu archivního zákona vyvolala potřeba sjednotit podobu výkonu spisové služby
a přejít na její vedení v příslušným požadavkům odpovídajících elektronických systémech
spisové služby. Řádný výkon spisové služby totiž představuje jeden z předpokladů
bezvadného plnění úkolů státu, územních samosprávných celků a dalších částí veřejného
sektoru. Uvedená pravidla atestace elektronických systémů spisové služby se proto stala
součástí právního řádu, nicméně vzhledem ke způsobu, jakým byla zavedena (pozměňovacím
návrhem při projednávání zákona č. 261/2021 Sb. v Poslanecké sněmovně), neproběhla širší
diskuse s veřejnoprávními původci i dodavateli elektronických systémů spisové služby, jichž
se bezprostředně dotýkají.
Při implementaci zákona č. 261/2021 Sb. se ukázalo, že bude nutné prodloužit
přechodné období k řádné přípravě na všechny změny. Změna byla provedena zákonem
č. 89/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění zákona
č. 270/2021 Sb. Původní termín pro podání objednávky atestu, stanovený ode dne 1. února
2022, byl posunut na 1. červenec 2023, obdobně byla prodloužena také další přechodná
období (ustanovení § 69e a § 74 odst. 11 a 12 archivního zákona se použijí od 1. července
2024 a ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 od 1. ledna 2026).
Aktuální zkušenosti z implementačních prací však indikují, že ani toto odložení
účinnosti novely archivního zákona, respektive prodloužení přechodného období, není
dostatečné. Veřejnoprávní původci nebudou schopni připravit se během něho na vypořádání
stávající spisové manipulace a její přípravu na přechod do atestovaných elektronických
systémů. Dodavatelé elektronických systémů spisové služby pak nebudou schopni účinně
pomoci veřejnoprávním původcům s vypořádáním a současně s přípravou elektronických
systémů k atestaci. Vypořádání spisové manipulace znamená rozdělit ji na vyřízené
a uzavřené, respektive nevyřízené a neuzavřené dokumenty a spisy. Vyřízené dokumenty
a uzavřené spisy, jimž uplynuly skartační lhůty, pak původce vyřadí ve spolupráci
s příslušným archivem. Aby původci nemuseli všechny nevalidní dokumenty opravit,
4
respektive doplnit chybějící metadata, mohou využít trvalého skartačního souhlasu vydaného
příslušným archivem na konkrétní část spisového a skartačního plánu, jenž jim umožní
vyřadit nevalidní dokumenty a spisy bez skartačního řízení, tedy bez přítomnosti archivu
a bez nutnosti doplňovat či opravovat metadata. U všech zbývajících dokumentů a spisů však
budou muset opravu (doplnění) provést, aby následně byly převedeny do atestovaného
systému. Je pak samozřejmé, že při přípravě stávajících dokumentů a spisů uložených ve
spisovnách a správních archivech veřejnoprávních původců bude žádoucí asistence
dodavatelů elektronických systémů spisové služby.
Účinné znění archivního zákona předpokládá v případě výkonu spisové služby
v elektronické podobě bezvýjimečné užití atestovaných elektronických systémů spisové
služby.
Atestované tak musí být i elektronické systémy spisové služby, které jsou součástí
informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi podle zákona
č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Informační
systémy pro nakládání s utajovanými informacemi jsou certifikovány ze strany Národního
úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Certifikace takového systému vylučuje
úplné splnění požadavků daných národním standardem. Podmínky atestace by tak nebylo
možné zcela naplnit a muselo by dojít k vytvoření mnoha výjimek z jednotlivých ustanovení
národního standardu. Navíc by bylo nutné, aby atestační středisko a jeho zaměstnanci
disponovali osvědčením o přístupu k utajované informaci minimálně stupně utajení „Tajné“.
Zde však nastává problém, že se během provádění atestace atestační středisko může
seznámit s informacemi o elektronickém systému spisové služby, jeho vnitřní struktuře
a užívání, které by měly zůstat ve výhradní dispozici konkrétního uživatele tohoto systému.
Znalost takových informací jinými subjekty vyvolává riziko ohrožení činnosti uživatelů
těchto specifických systémů, jimiž jsou zejména státní orgány působící na úseku bezpečnosti
státu. Budování specifického pracoviště atestačního střediska, které by zohlednilo zvláštní
aspekty elektronických systémů spisové služby, které jsou součástí informačních systémů pro
nakládání s utajovanými informacemi, však s ohledem na množství takových systémů není
účelné. Takové řešení se nadto nevypořádá s požadavkem na minimalizaci subjektů, kteří jsou
nositelem znalosti utajované informace (right to know).
Jako příliš nákladná a zatěžující se ukazuje povinnost užívat výlučně atestovaný
elektronický systém spisové služby některými veřejnoprávními původci. To se týká zejména
tzv. obcí I. typu, tedy obcí, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním
rozsahu, organizačních složek těchto obcí a těmito obcemi zřizovaných právnických osob
a dále škol a školských zařízení ve smyslu § 3 odst. 1 písm. j) archivního zákona. Zatížení,
které by na tyto subjekty dopadlo v souvislosti s povinností mít atestovaný elektronický
systém spisové služby, nelze po těchto subjektech, které vykonávají spisovou službu jen
v omezeném rozsahu, spravedlivě požadovat. Trend v oblasti výkonu spisové služby u těchto
subjektů by měl vést spíše k tomu snižovat požadavky a povinnosti na ně v souvislosti
s výkonem spisové služby kladené, než je zatěžovat dalšími povinnostmi.
Doba platnosti atestu elektronického systému spisové služby, která je aktuálně
dvouletá, se jeví v kontextu komplexnosti procesu atestace včetně míry zatížení jejího
objednatele jako nepřiměřeně krátká, jestliže v této době nedojde ke změně v samotném
elektronickém systému spisové služby, nebo se nezmění požadavky archivního zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 archivního zákona nebo národního standardu, které by mohly mít
5
na platnost atestu vliv.
Jako nedostatek se ukazuje neexistence a na základě stávající právní úpravy archivů
i nemožnost zřízení bezpečnostního archivu Kanceláře prezidenta republiky. Potřebu
bezodkladného vyřešení této situace cestou novely příslušných ustanovení archivního zákona,
která by zřízení bezpečnostního archivu Kanceláře prezidenta republiky umožnila, vyslovil
rovněž výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny ve svém usnesení č. 111 ze dne 31. srpna
2023 k Informaci o zajištění řádného chodu spisového a archivního úseku Kanceláře
prezidenta republiky.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti
navrhované právní úpravy v jejím celku
Shrnutí navrhovaných změn
Předkládanou novelou se navrhuje:
- odložit povinnost veřejnoprávních původců používat atestovaný elektronický systém
spisové služby z 1. ledna 2026 na 1. ledna 2027,
- odložit zákaz dodávat neatestované elektronické systémy spisových služeb
veřejnoprávním původcům z 1. července 2024 na 1. ledna 2025,
- vyjmout z povinnosti mít atestovaný elektronický systém spisové služby obce I. typu,
jimi zřizované právnické osoby a organizační složky těchto obcí a také školy a školská
zařízení,
- vyjmout z povinnosti mít atestovaný elektronický systém spisové služby ty systémy,
které jsou součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi,
- prodloužit platnost atestu ze 2 na 3 roky,
- vypustit pravidlo, podle kterého pozbývá atest platnosti 1 rok po změnách
atestovaných požadavků a namísto něj upravit povinnost zřizovatele potvrdit shodu
systému se změněnými pravidly nebo potvrdit shodu změněného systému s platnými
pravidly,
- umožnit Kanceláři prezidenta republiky zřizovat bezpečnostní archiv.
Odklad použitelnosti některých pravidel
Základním cílem navrhované právní úpravy je odložení účinnosti vybraných
ustanovení archivního zákona v oblasti atestací elektronických systémů spisové služby.
Vznikne tak prostor pro adekvátní přípravu veřejnoprávních původců, jichž se povinnost
atestace bude týkat, na změnu elektronických systémů spisové služby a jejich případnou revizi
a přípravu dodavatelů na atestace elektronických systémů spisové služby.
Odklad zahrnuje odložení účinnosti povinnosti veřejnoprávních původců vykonávat
spisovou službu v atestovaných elektronických systémech spisové služby. Důvodem posunu
je skutečnost, že nevykonává-li veřejnoprávní původce dosud spisovou službu v elektronické
podobě, či ji sice vykonává, avšak jeho elektronický systém spisové služby nezíská atest, je
potřeba připravit se na přechod, získat a poté implementovat atestovaný systém.
Dále se odkládá účinnost ustanovení § 69e archivního zákona o zákazu nabízet nebo
dodávat elektronické systémy spisové služby, jimž nebyl udělen atest, ustanovení § 74
odst. 11 a 12 o přestupku při porušení ustanovení § 69e archivního zákona a rovněž
ustanovení § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 archivního zákona týkající se vedení jmenného
6
rejstříku, respektive používání zvláštních technologických prostředků. Uvedená ustanovení,
respektive činnosti z nich vyplývající, tvoří nedílnou součást spisové služby veřejnoprávního
původce. Je proto nutné, aby byly vykonávány v již atestovaných systémech.
Vyjmutí některých původců z povinnosti mít atestovaný systém
Aby se předešlo nepřiměřeným nákladům ve vztahu k rozsahu výkonu spisové služby,
vyjímají se z povinnosti užívat výlučně atestovaný elektronický systém spisové služby
tzv. obce I. typu, tedy obce, které vykonávají přenesenou působnost pouze v základním
rozsahu, organizační složky těchto obcí a těmito obcemi zřizované právnické osoby a dále
školy a školská zařízení ve smyslu § 3 odst. 1 písm. j) archivního zákona.
To však nepředstavuje výjimku z povinnosti užívat pro výkon spisové služby
elektronický systém spisové služby jako takový (splňující požadavky archivního zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 archivního zákona a národního standardu). Povinnost vykonávat
spisovou službu v elektronické podobě pro všechny veřejnoprávní původce, byť tímto
návrhem odkládaná na 1. ledna 2027, v archivním zákoně zůstává.
Archivní zákon musí garantovat uživatelům elektronického systému spisové služby,
který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi, že nedojde
k ohrožení utajovaných informací uložených v tomto systému či obecněji k ohrožení jejich
činnosti. Proto se takové systémy rovněž vylučují z povinnosti atestace.
Platnost atestu
Kromě odložení účinnosti vybraných ustanovení archivního zákona v oblasti atestací
elektronických systémů spisové služby se navrhuje prodloužení doby platnosti atestu
elektronického systému spisové služby ze stávajících dvou let na tři roky. Prodloužením doby
platnosti atestu uspoří veřejnoprávní původci finanční prostředky, které by museli v takto
krátkých periodách vynaložit na provedení atestace.
Zároveň se upouští od pravidla, podle něhož při změně požadavků archivního zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 archivního zákona nebo národního standardu platí atest nejvýše 1
rok od nabytí účinnosti této změny.
Dojde-li ke změnám požadavků nebo ke změnám v elektronickém systému spisové
služby a elektronický systém bude nadále splňovat požadavky archivního zákona, vyhlášky
a národního standardu, vyrozumí o tom objednatel atestace Ministerstvo vnitra a atestační
středisko. Ministerstvo vnitra v případě pochybností může uplatnit svou pravomoc spočívající
v možnosti zahájení revize atestu.
Oprávnění Kanceláře prezidenta republiky zřizovat bezpečnostní archiv
Úprava § 53 archivního zákona, kterou se Kanceláři prezidenta republiky umožní
zřídit si bezpečnostní archiv, zajistí včasné a řádné vyřazování vyřízených dokumentů
obsahujících utajované informace, které již tato instituce ke své činnosti nepotřebuje.
Kancelář prezidenta republiky je provozovatelem dvou akreditovaných specializovaných
archivů, disponuje kvalifikovaným personálem i zkušenostmi a je schopna vytvořit stavebně-
technické, prostorové, bezpečnostní, materiální, finanční a personální podmínky pro zajištění
odborných činností i bezpečnostního archivu.
7
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České
republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami
práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava nezapracovává do českého právního řádu právo Evropské
unie. Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie nebo obecné právní
zásady se na materii řešenou navrhovanou právní úpravou nevztahují. Na navrhovanou právní
úpravu se mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, rovněž nevztahují.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
a sociální dopady
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet a ostatní
veřejné rozpočty.
Prodloužení doby platnosti atestu ze 2 na 3 roky umožní větší rozprostření výdajů
souvisejících s atestováním systémů v čase (de facto jde o způsob snížení „roční“ ceny atestu
o jednu třetinu).
Vyjmutí některých veřejnoprávních původců (obcí I. typu, jimi zřizovaných organizací
a škol a školských zařízení a provozovatelů systémů pro nakládání s utajovanými
informacemi) z povinnosti mít atestovaný elektronický systém spisové služby má také
potenciál snížit finanční dopady na tyto instituce a obecně směřuje k zajištění větší
přiměřenosti zákonných požadavků faktickým možnostem jejich adresátů.
Pro podnikatelské prostředí České republiky bude mít úprava pozitivní efekt pro vývoj
verzí elektronických systémů spisové služby, které nebudou spojeny s požadavky právních
předpisů pro oblast spisové služby, a v prodloužení lhůty, po kterou může být nabízen
neatestovaný elektronický systém spisové služby, a tím více času budou mít dodavatelé na
přizpůsobení nabízených elektronických systémů spisové služby právním předpisům pro
oblast spisové služby ve smyslu atestačních požadavků. Návrh zákona tím eliminuje možnou
hrozbu škod, k nimž by mohlo dojít v důsledku nedostatečného časového prostoru pro vývoj
elektronických systémů spisové služby zohledňujících všechny požadavky.
6. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas
již v prvém čtení
Z důvodu časové naléhavosti se navrhuje použít ustanovení § 90 odst. 2 zákona
č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle
kterého může Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení.
Návrh je svou podstatou především novelou přechodných ustanovení, jejímž cílem je půlroční
odložení účinnosti ustanovení § 69e archivního zákona upravujícího zákaz nabízet nebo
dodávat neatestovaný elektronický systém spisové služby veřejnoprávním původcům, kteří
8
budou mít povinnost užívat výlučně atestovaný elektronický systém spisové služby,
a ustanovení § 74 odst. 11 a 12 archivního zákona jakožto přestupku při porušení § 69e
archivního zákona, a jednoroční odložení účinnosti ustanovení zakládajících povinnost
vykonávat spisovou službu výlučně v elektronické podobě a výlučně v atestovaném
elektronickém systému spisové služby společně s ustanoveními týkajícími se jmenných
rejstříků a zvláštních technologických prostředků. Vyslovením souhlasu se zákonem v prvém
čtení se zabrání tomu, že se dotčení veřejnoprávní původci nebudou v časovém horizontu,
který mají podle aktuálně platné právní úpravy k dispozici, schopni připravit na vypořádání
stávající spisové manipulace a její přípravu na přechod do atestovaného elektronického
systému spisové služby a že dodavatelé elektronických systémů spisové služby nebudou
schopni účinně pomoci veřejnoprávním původcům s vypořádáním spisové manipulace
a současně s přípravou elektronických systémů spisové služby k atestu.
9
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I bodu 1 (§ 53 odst. 1):
Navrhuje se rozšířit výčet orgánů oprávněných zřídit bezpečnostní archiv o Kancelář
prezidenta republiky. Bez změny předmětného ustanovení by Kancelář prezidenta republiky
nemohla bezpečnostní archiv zřídit, a nemohla by tak do doby zrušení utajení zajistit včasné
a řádné vyřazení utajovaných dokumentů v rámci výběru archiválií ve skartačním řízení.
K čl. I bodům 2, 3 a 6 (§ 63 odst. 3 a 4):
Z povinnosti využívat pouze atestovaný elektronický systém spisové služby, který
splňuje požadavky archivního zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 archivního zákona
a národního standardu, se nově navrhuje vyloučit obce se základním rozsahem přenesené
působnosti (tzv. obce I. typu) a jejich organizační složky, školy a školská zařízení ve smyslu
§ 3 odst. 1 písm. j) archivního zákona a právnické osoby zřízené nebo založené obcemi se
základním rozsahem přenesené působnosti. Pro tyto subjekty se s ohledem na jejich velikost
či rozsah výkonu spisové služby jeví povinnost nechat atestovat elektronický systém spisové
služby jako příliš zatěžující, ať už z pohledu budoucích nutných výdajů nebo administrativní
a časové náročnosti.
Nově je dále navrhováno zrušení povinnosti podrobovat elektronické systémy spisové
služby atestu a jeho případné revizi specifikované v ustanoveních § 69b, 69c a 69d archivního
zákona také v podmínkách veřejnoprávních původců, kteří provozují elektronické systémy
spisové služby v rámci certifikovaného informačního systému pro nakládání s utajovanými
informacemi podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
Současně se zrušuje stávající koncepce, podle níž změní-li se v průběhu platnosti
atestu požadavky archivního zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 archivního zákona nebo
národního standardu, platí atest elektronického systému spisové služby nanejvýš 1 rok ode
dne účinnosti změny.
Kromě stanovení samotných výluk v § 63 odst. 3 a u jedné z nich také jejího
legislativně-technického promítnutí v § 63 odst. 4 (posiluje se normativnost ustanovení
a napravuje legislativně-technická vada spočívající v nesprávném použití plurálu) je třeba
úprava § 69e. Ta spočívá ve stanovení logických výjimek ze zákazu dodávat neatestované
elektronické systémy spisové služby u vybraných veřejnoprávních původců.
K čl. bodu 4 (§ 69d odst. 1):
Navrhuje se prodloužit platnost atestu elektronického systému spisové služby ze dvou
na tři roky. Doba dvou let se jeví v kontextu komplexnosti procesu atestace včetně míry
zatížení jejího objednatele jako nepřiměřeně krátká. Prodloužením doby platnosti atestu dojde
k úspoře finančních prostředků, které by výrobci nebo potažmo veřejnoprávní původci museli
v takto krátkých periodách vynaložit na provedení atestace.
10
K čl. I bodu 5 (§ 69d odst. 2):
Platná právní úprava adekvátně nezohledňuje časovou náročnost přípravy dodavatelů
elektronických systémů spisové služby na atest, průběh vlastního atestu a následnou
implementaci nové verze elektronického systému spisové služby s atestem u veřejnoprávního
původce. Zmíněné činnosti zpravidla není během jednoho roku možné standardně provést
a rušená část uvedeného ustanovení je v tomto ohledu obtížně aplikovatelná. Navrhuje se
proto, že atest bude platit, i když se v průběhu jeho platnosti změní požadavky archivního
zákona, vyhlášky upravující podrobnosti výkonu spisové služby nebo národního standardu
nebo se změní samotný elektronický systém spisové služby, pokud elektronický systém bude
i nadále splňovat podmínky pro udělení atestu, tedy bude splňovat požadavky všech
uvedených předpisů. O této skutečnosti vyrozumí objednatel atestu (tedy primárně výrobce)
Ministerstvo vnitra a atestační středisko, které atest vydalo. Změnou ustanovení je reagováno
zejména na skutečnost, že v elektronickém systému spisové služby běžně probíhají změny,
které jsou však takového charakteru, že nemusí mít na platnost atestu vůbec vliv.
U veřejnoprávních původců pak mohou vznikat pochybnosti, jak s těmito změnami naložit,
respektive zda se nejedná o změny, které by mohly vést ke zneplatnění atestu. Znalostí toho,
zda změna provedená v elektronickém systému spisové služby by mohla mít vliv na platnost
atestu, disponuje především výrobce elektronického systému spisové služby, tj. obvykle ten,
kdo nechává systém atestovat – právě ten proto bude mít povinnost vyrozumět Ministerstvo
vnitra a příslušné atestační středisko.
K čl. II bodu 1 (přechodná ustanovení)
V současné době je ustanovení § 69e archivního zákona, které zakazuje nabízet
veřejnoprávním původcům neatestované elektronické systémy spisové služby, sice účinné, ale
s ohledem na čl. CXXII bod 3 zákona č. 261/2021 Sb. použitelné až od 1. července 2024.
Cílem navrhované úpravy je odložit použitelnost § 69e archivního zákona k 1. lednu 2025.
Příprava elektronického systému spisové služby podle požadavků archivního zákona,
vyhlášky upravující podrobnosti výkonu spisové služby a národního standardu jejich
dodavateli nebo uživateli je složitý a časově náročný proces. Netýká se jen úpravy
elektronického systému spisové služby do stavu, v němž bude produkovat výhradně validní
dokumenty, ale rovněž úpravy stávajícího elektronického systému spisové služby
k zabezpečení nápravy nevalidních dokumentů a spisů. Období, během něhož mohou výrobci
a dodavatelé nabízet nebo dodávat elektronický systém spisové služby, který nesplňuje
požadavky uvedených předpisů, se proto navrhuje prodloužit o 6 měsíců, aby mohli výrobci
a dodavatelé řádně připravit všechny části elektronického systému spisové služby podléhající
atestaci.
Účinnost zákazu tak nastane 1. ledna 2025, tedy až 18 měsíců od okamžiku, kdy bylo
možné poprvé žádat o atest. Dodavatelé elektronických systémů spisové služby tudíž nebudou
nuceni objednat provedení atestace v neadekvátně krátkém časovém horizontu. Na druhé
straně však nemohou počítat s tím, že do doby nabytí účinnosti zákazu bude existovat velká
poptávka veřejnoprávních původců po dodání neatestovaných elektronických systémů spisové
služby, bude-li většina veřejnoprávních původců muset po 1. lednu 2027 využívat výlučně
systémy atestované. Zápověď však samozřejmě nebude bránit, aby dodavatelé elektronických
systémů spisové služby mohli do 31. prosince 2026 veřejnoprávním původcům poskytovat
služby spojené s rozvojem a provozem neatestovaných elektronických systémů spisové služby
již využívaných veřejnoprávními původci. Bude to více než vhodné zejména proto, že
11
veřejnoprávní původci, jichž se povinnost atestace bude týkat, musí během přechodného
období vypořádat všechny dokumenty a spisy a spisovou službu připravit na přechod do
atestovaného elektronického systému spisové služby.
K čl. II bodu 2 (přechodná ustanovení)
Část veřejnoprávních původců je podle aktuálně účinného znění archivního zákona
oprávněna vykonávat spisovou službu do 31. prosince 2025 stále v listinné podobě,
od 1. ledna 2026 by ji však měli vykonávat jen v elektronické podobě v elektronickém
systému spisové služby. Tato změna vyžaduje složitou a časově náročnou přípravu na přechod
mezi dvěma ve většině případů značně odlišnými způsoby výkonu spisové služby. Vzhledem
k náročnosti přípravy přechodu mezi oběma způsoby výkonu spisové služby se období, po
které tak veřejnoprávní původce může činit, prodlužuje o 1 rok.
Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 archivního zákona je zásadní pro veřejnoprávního původce
dokumentů, jehož nyní používaný elektronický systém spisové služby nesplňuje všechny
požadavky archivního zákona, vyhlášky upravující podrobnosti výkonu spisové služby
a národního standardu. V období do 31. prosince 2025 totiž musí vypořádat všechny
dokumenty a spisy vedené dosud v elektronickém systému spisové služby nesplňujícím
všechny požadavky, aby do nového nástroje převedl zpravidla jen validní dokumenty a spisy.
S ohledem na složitost problematiky a zvolené řešení institutu atestací je totiž naprosto
vyloučené, aby takový systém vůbec prošel atestačním řízením, jehož základním požadavkem
je, aby elektronický systém spisové služby produkoval a ukládal výhradně validní dokumenty
a spisy. Možnost zachování původní verze elektronického systému spisové služby
v přechodném období by řešení problému jen oddálilo, neboť ten bude na konci přechodného
období identický a pravděpodobně ve stejném rozsahu. Veřejnoprávní původce, jehož se
povinnost atestace bude týkat, proto bude mít dostatek času, aby dokumenty a spisy
s nevyhovujícími metadaty upravil a do nového, již atestovaného elektronického systému
spisové služby, je převedl s bezchybnými metadaty.
Veřejnoprávní původce vyřadí všechny vyřízené a uzavřené dokumenty a spisy, jimž
uplynuly skartační lhůty, ve skartačním řízení nebo mimo skartační řízení ještě před
přechodem na nový způsob výkonu spisové služby. Vyřízené a uzavřené dokumenty a spisy,
jimž ještě neuplynuly skartační lhůty, a všechny nevyřízené a neuzavřené dokumenty a spisy
musí připravit k převodu do nového elektronického systému spisové služby. Během přípravy
musí veřejnoprávní původce zejména doplnit všechna povinná metadata, která tyto
dokumenty a spisy nemají, a bez nichž je nebude možné převést do elektronického systému
spisové služby.
K čl. III bodu 1 (bod 3 přechodných ustanovení k novele archivního zákona obsažené
v zákoně č. 261/2021 Sb.):
V návaznosti na změny navrhované v čl. II bodu 1 se z čl. CXXII bodu 3 zákona
č. 261/2021 Sb. vyjímá ustanovení o použitelnosti § 69e archivního zákona. Ustanovení § 69e
archivního zákona stanovující zákaz nabízet nebo dodávat neatestovaný elektronický systém
spisové služby veřejnoprávním původcům, kteří budou mít povinnost užívat výlučně
atestovaný elektronický systém spisové služby, bude podle přechodných ustanovení
k navrhovanému zákonu (čl. II bod 1) použitelné od 1. ledna 2025. Zároveň se o půl roku,
tj. na 1. leden 2025, odkládá použitelnost souvisejících ustanovení § 74 odst. 11 a 12
archivního zákona, která upravují přestupek při porušení § 69e archivního zákona.
12
K čl. III bodu 2 (bod 4 přechodných ustanovení k novele archivního zákona obsažené
v zákoně č. 261/2021 Sb.):
V návaznosti na změny navrhované v čl. II bodu 2 se z čl. CXXII bodu 4 zákona
č. 261/2021 Sb. vyjímá ustanovení o použitelnosti § 63 odst. 3 a 4 archivního zákona.
Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 bude do 31. prosince 2026 použitelné v podobě, v jaké bylo
účinné ke dni 31. ledna 2022. Od 1. ledna 2027 pak bude § 63 odst. 3 a 4 archivního zákona
použitelný ve znění navrhovaném v zákoně č. 261/2021 Sb. a v čl. I bodech 2 a 3 (čl. II bod
2). Zároveň se o rok, tj. na 1. leden 2027 odkládá použitelnost ustanovení týkajících se
jmenných rejstříků a zvláštních technologických prostředků. Uvedená ustanovení, respektive
činnosti z nich vyplývající, tvoří nedílnou součást spisové služby veřejnoprávního původce.
Je proto nutné, aby byly vykonávány v již atestovaných elektronických systémech spisové
služby.
K čl. IV (účinnost):
Nabytí účinnosti návrhu zákona se navrhuje k prvnímu dni kalendářního měsíce
následujícího po jeho vyhlášení. Stanovení účinnosti k prvnímu dni kalendářního měsíce
následujícího po vyhlášení zákona je odůvodněno časovou naléhavostí. Z důvodu právní
jistoty dotčených subjektů je nezbytné, aby navrhovaný zákon byl účinný co nejdříve. Dotčení
veřejnoprávní původci nebudou v časovém horizontu, který mají podle aktuálně platné právní
úpravy k dispozici, schopni připravit na vypořádání stávající spisové manipulace a její
přípravu na přechod do atestovaného elektronického systému spisové služby a dodavatelé
elektronických systémů spisové služby nebudou schopni účinně pomoci veřejnoprávním
původcům s vypořádáním spisové manipulace a současně s přípravou elektronických systémů
spisové služby k atestu. Stanovení účinnosti v souladu s jednotnými dny právní účinnosti,
tedy od 1. ledna 2024, přitom nemusí být s ohledem na dobu potřebnou pro projednání návrhu
zákona v orgánech Parlamentu, k opatření podpisu prezidenta republiky a dobu potřebnou pro
vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů reálné.
V Praze, dne: 25. 10. 2023
Předkladatelé:
Jiří Havránek v.r.
Robert Králíček v.r.
Petr Letocha v.r.
Michal Zuna v.r.
Jiří Horák v.r.
Marie Pošarová v.r.
Roman Kubíček v.r.
13
ÚPLNÉ ZNĚNÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ SE ZAPRACOVANÝMI
NAVRHOVANÝMI ZMĚNAMI
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
Bezpečnostní archivy
§ 53
(1) Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí, Národní
bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Kancelář
prezidenta republiky, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky mohou
zřizovat bezpečnostní archivy.
(2) Bezpečnostní archiv bezpečnostního sboru a zpravodajské služby České republiky
a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých z činnosti jeho
zřizovatele, a to i u těch, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,
b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny archivní fondy a archivní
sbírky náležející do jeho péče; údaje o archiváliích obsahujících utajované informace se
nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví,
c) plní další úkoly specializovaného archivu, s výjimkou úkolu podle § 52 písm. i).
(3) Bezpečnostní archiv vyjma bezpečnostních archivů podle odstavce 2
a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých z činnosti jeho
zřizovatele, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,
b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny archivní fondy a archivní
sbírky náležející do jeho péče; údaje o archiváliích obsahujících utajované informace se
nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního dědictví,
c) pečuje o archiválie převzaté od svého zřizovatele,
d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
e) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem.
(4) V případech zrušení stupně utajení u archiválií náležejících do péče bezpečnostních
archivů převede bezpečnostní archiv, s výjimkou bezpečnostních archivů zřízených
bezpečnostním sborem nebo zpravodajskou službou České republiky, tyto archiválie do péče
specializovaného archivu svého zřizovatele, pokud je zřízen, jinak do péče Národního
archivu. Bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky mohou odepřít nahlížení
do archiválií a poskytování kopií, opisů a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení,
pokud obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných
ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O podání badatele proti odepření
nahlížení do archiválií nebo poskytování kopií, opisů a výpisů z nich podle věty druhé
1
rozhodne ředitel příslušného bezpečnostního sboru nebo zpravodajské služby České
republiky.
(5) Bezpečnostní archiv vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie
pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních
samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy, kopie
a repliky a umožňuje nahlížet do těchto archiválií.
(6) Bezpečnostní archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena akreditace.
§ 63
(1) Spisovou službu vykonávají
a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e), i) a k) až m), s výjimkou
poskytovatelů zdravotních služeb, jde-li o vedení zdravotnické dokumentace39),
b) kraje,
c) hlavní město Praha,
d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo s matričním úřadem,
e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města a městská část
hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část působnosti obce
s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti obce se stavebním nebo matričním úřadem,
(dále jen „určení původci“).
(2) Obce neuvedené v odstavci 1, školy a veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1
písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu ustanovení § 64, § 65, § 66, § 67, § 68
odst. 1 až 3, § 68a a 69a.
(3) Veřejnoprávní původci vykonávají spisovou službu v elektronické podobě
v elektronických systémech spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich působnosti,
mohou vykonávat spisovou službu v listinné podobě nebo v elektronických systémech
spisové služby odpovídajících požadavkům podle odstavce 4. Veřejnoprávní původci mohou
využívat pouze elektronické systémy spisové služby, které splňují požadavky tohoto zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterých je splnění těchto požadavků
potvrzeno atestem. Ustanovení věty druhé se nepoužije v případě, kdy došlo ke změně
požadavků tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 nebo národního standardu a ode dne
nabytí účinnosti změny neuplynul 1 rok, a výlučně ve vztahu k požadavku, který byl změněn.
Ustanovení věty druhé se, pokud jde o potvrzování splnění požadavků atestem,
nepoužije na elektronický systém spisové služby, který je součástí informačního systému
pro nakládání s utajovanými informacemi34), a elektronický systém spisové služby
využívaný obcemi neuvedenými v odstavci 1, školami, organizačními složkami obcí
neuvedených v odstavci 1 a právnickými osobami zřízenými nebo založenými obcemi
neuvedenými v odstavci 1.
(4) Pokud veřejnoprávní původci, jejichž zvláštní povaha působnosti umožňuje výkon
2
spisové služby v listinné podobě nebo v elektronické podobě v elektronických systémech
spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému
spisové služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými
informacemi34), musí tento elektronický systém spisové služby být součástí informačního
systému pro nakládání s utajovanými informacemi34) a splňovat požadavky stanovené
národním standardem, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek
certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi35), nebo jejichž
užití vylučuje zvláštní povaha působnosti těchto původců; elektronické systémy elektronický
systém spisové služby i v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce podle
§ 65 odst. 5 a výběr archiválií.
§ 69d
(1) Atest platí 2 3 roky ode dne jeho vydání.
(2) Změní-li se v průběhu platnosti atestu požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle
§ 70 odst. 1 nebo národního standardu nebo elektronický systém spisové služby, atest nadále
platí, nejvýše však po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti změny požadavků vyrozumí-li
ten, kdo atestaci objednal, ministerstvo a atestační středisko, které atest vydalo, že
elektronický systém spisové služby nadále splňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky
podle § 70 odst. 1 a národního standardu. Atestační středisko zneplatní po uplynutí doby
podle věty první atest, zveřejní informaci o zneplatnění atestu na svých internetových
stránkách a zašle ji ministerstvu, které ji zveřejní ve Věstníku ministerstva, a tomu, kdo
atestaci objednal. Ten, kdo atestaci objednal, vyrozumí ministerstvo a atestační středisko,
které atest vydalo, do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny požadavků nebo ode dne,
kdy kterýkoliv veřejnoprávní původce začal vykonávat spisovou službu v elektronické
podobě ve změněném elektronickém systému spisové služby.
(3) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti, zda elektronický systém spisové služby
splňuje v době platnosti atestu požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1
a národního standardu, a nejde-li o situaci podle odstavce 2, uloží atestačnímu středisku
provést na náklady atestačního střediska revizi atestu. Na revizi atestu se použijí ustanovení
tohoto zákona o postupu, podmínkách a lhůtách provedení atestace obdobně.
(4) Splňuje-li elektronický systém spisové služby nadále požadavky tohoto zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, atestační středisko o této skutečnosti
vyrozumí ministerstvo.
(5) Nesplňuje-li již elektronický systém spisové služby požadavky tohoto zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, atestační středisko vyrozumí ministerstvo
a toho, kdo atestaci objednal, o této skutečnosti a sdělí jim důvody nesplnění požadavků.
Atestační středisko současně zneplatní atest, zveřejní informaci o zneplatnění atestu na svých
internetových stránkách a zašle ji ministerstvu, které ji zveřejní ve Věstníku ministerstva,
a tomu, kdo atestaci objednal.
(6) Veřejnoprávní původce může vykonávat spisovou službu v elektronické podobě
v elektronickém systému spisové služby, u kterého bylo revizí atestu zjištěno, že nesplňuje
požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, nejvýše 1 rok
ode dne zveřejnění informace o zneplatnění atestu ve Věstníku ministerstva.
§ 69e
3
(1) Zakazuje se nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům, s výjimkou obcí
neuvedených v § 63 odst. 1, škol, organizačních složek obcí neuvedených v § 63 odst. 1
a právnických osob zřízených nebo založených obcemi neuvedenými v § 63 odst. 1,
elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle
§ 70 odst. 1 a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno
atestem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na elektronický systém spisové služby,
který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi34).
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 69e zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci,
a ve znění tohoto zákona, se do 31. prosince 2024 nepoužije.
2. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb.
a ve znění tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027. Do 31. prosince 2026 se použijí
ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna
2022.
____________________
34) § 34 zákona č. 412/2005 Sb.
Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů a dalších
elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci stínicích
komor, ve znění pozdějších předpisů.
35) § 46 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.
39) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon
o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů
4
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací
postupů orgánů veřejné moci
Čl. CXXII
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 44 písm. v) až x) a § 69b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě a o změně některých zákonů, ve znění čl. CXXI bodů 6 a 21 tohoto zákona, se použijí
od 1. července 2022.
2. Ustanovení § 69c a 69d zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodu 21 tohoto zákona,
se použijí od 1. července 2023.
3. Ustanovení § 69e a § 74 odst. 11 a 12 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodů
21 až 22 a 23 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2024 1. ledna 2025. Do 30. června
31. prosince 2024 se použije ustanovení § 74 odst. 11 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění
účinném ke dni 31. ledna 2022.
4. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění
čl. CXXI bodů 7 až 9, 11, 12, 18 a 20 tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2026 2027.
Do 31. prosince 2025 2026 se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65
odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.
5. Ministerstvo vnitra stanoví a ve Věstníku Ministerstva vnitra zveřejní postup atestačního
střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen „atestační středisko“) při
provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen „atestace“), podmínky
provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace do 31. ledna 2023.
6. K objednávkám atestací podaným atestačnímu středisku před 1. červencem 2023 se
nepřihlíží.
7. K atestacím provedeným atestačním střediskem před 1. červencem 2023 se nepřihlíží.
8. Úplatu za atestaci, kterou uhradil objednatel atestačnímu středisku v souvislosti
s objednávkou uvedenou v bodě 6 nebo atestací uvedenou v bodě 7, atestační středisko vrátí
objednateli.
5