Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCX7LJFVL najdete zde


                II.
Předkládací zpráva

Na jednání vlády České republiky se v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2024 předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) nabyl účinnosti 1. července 2002. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již více než dvacetkrát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení některých výkladových problémů, které se od doby účinnosti zákona navršily, a zároveň se stupňovala i potřeba reflektovat v zákoně současné problémy a požadavky dnešní doby. Některá doposud platná ustanovení se navíc v praxi ukázala jako ne zcela funkční či málo využívaná. Obecně však lze považovat současný zákon o myslivosti jako dobře nastavený, tudíž nebyla nutnost předložení zcela nového zákona. Je však nezbytné vnímat limity stávající právní úpravy, neboť případné zásadní změny by mohly mít vliv na provádění celé řady činností v rámci výkonu práva myslivosti. Zároveň je nutné zdůraznit, že naprostá většina upravovaných a doplňovaných ustanovení je nedílnou součástí nového nastavení systému mysliveckého hospodaření, který vychází ze stupně poškození lesního prostředí, který je podmíněn průkaznou evidencí a kontrolou ulovené zvěře. Jakýkoliv neuvážený zásah ve formě doplnění dalších ustanovení, či naopak jejich vypuštění, by s největší pravděpodobností znamenal nefunkčnost celého systému, ztíženou administrativu a vysoké finanční nároky.

Cílem předkládané novely zákona je především řešení hlavního problému současné myslivosti, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a jí působené škody na zemědělských pozemcích a plodinách a na lesích, které byly současně umocněny dalšími faktory, jako například sucho nebo nedávná kůrovcová kalamita. Situace se spárkatou zvěří navíc ukázala na některé nedostatky a mezery, které se předkládaná novela zákona snaží řešit hned několika způsoby. Mezi zásadní nedostatky patří nefunkčnost současného systému mysliveckého plánování lovu spárkaté zvěře založeného na neprokazatelném sčítání zvěře, závisející pouze na dohodě držitele a uživatele honitby a s minimální ingerencí státu. Zároveň kontrola ulovené zvěře není dostatečná. Předkládaná novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se minimální lov býložravé spárkaté zvěře bude odvozovat od výše poškození lesa a bude pro každou jednu honitbu každoročně státem stanoven a při nesplnění sankcionován. Za účelem zjištění trendu poškození lesů zvěří v České republice bude kontinuálně zjišťováno poškození lesů pověřenou organizační složkou státu – Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů v rámci Národní inventarizace lesů a každoročně bude informace o poškození lesa zvěří zveřejňována v Informačním systému evidence myslivosti (dále jen „ISEM“). Povinností pro uživatele honitby bez ohledu na její velikost, držbu a užívání honitby bude splnění minimální výše lovu, kterou bude v návaznosti na zjištěný stupeň poškození lesa určovat stát. Nebude-li minimální výše lovu splněna, orgán státní správy myslivosti uloží uživateli honitby sankci. Obdobně budou orgány státní správy myslivosti postupovat v případě nesplnění dalších uložených opatření ke snížení početních stavů zvěře v honitbě. Minimální výše lovu prasete divokého bude odvozena z lovu v předchozích letech a s ohledem na aktuální škody. V souvislosti s kontrolou plnění minimální výše lovu spárkaté zvěře bylo nutné zlepšení průkaznosti evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře. Držitelé honiteb (vlastníci honebních pozemků) doposud nevyužívali dostatečně svých práv a možností zákona, mimo jiné i ve vztahu ke kontrole ulovené zvěře, a nově požadují, aby stát určoval výši lovu a kontroloval plnění plánů. Dosavadní způsob hospodaření se zvěří v režimu stávajícího zákona o myslivosti se tak dostal do situace, kdy je zde požadavek vlastníků, aby stát právním předpisem reguloval lov zvěře a dosáhl snížení škod působených spárkatou zvěří. 

Ulovená zvěř bude nově evidována v ISEM kombinací fyzického označení kusu plombou a nahráním fotografií uloveného kusu. Orgány státní správy budou povinny kontinuálně v evidenci zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů vyhodnocovat plnění minimální výše lovu a případně zasahovat do mysliveckého hospodaření, například omezením nebo zákazem lovu samců druhu spárkaté zvěře starších dvou let. 

Předkládanou novelou zákona dojde rovněž k posílení práv vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb (v souladu s Programovým prohlášením vlády). Jedná se zejména o možnost vstupování do honebního společenstva bez schvalování valnou hromadou, zrušení povinnosti členů honebního společenstva ručit celým svým majetkem, zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky honebního společenstva, úpravu hlasovacího práva vlastníků podle metrů čtverečních výměry honebních pozemků, snížení minimální výměry honitby na 250 ha a zavedení povolenky pro hospodařící subjekty se souvislými pozemky nad 30 ha. Zároveň dojde k vypuštění některých doposud zakázaných způsobů lovu za účelem maximalizace efektivity lovu a k redukci výčtu druhů zvěře o chráněné druhy savců a ptáků, o jejichž případné regulaci bude rozhodovat orgán ochrany přírody. Prioritně bude regulací (druhů jako jsou např. bobr či kormorán) pověřen uživatel honitby a až následně i další osoby. 

Nezbytným bodem navrženého systému je posílení kompetencí orgánů státní správy myslivosti včetně nového požadavku na odborné vzdělání na úrovni úřadů obce s rozšířenou působností. Agenda myslivosti je v současnosti na této úrovni vykonávána nedostatečně, a to především z důvodu, že myslivost je na této úrovni referenty vykonávána jen okrajově a bez patřičného odborného vzdělání.

Předkládaná novela zákona reflektuje aktuální celospolečenskou poptávku na snížení administrace a zvýšení digitalizace státní správy. Plánovaný softwarový nástroj ISEM, který je součástí návrhu novely, toto nejen splňuje, ale je hlavním nástrojem k řešení výše uvedených problémů a nedostatků. ISEM bude soustřeďovat veškeré evidence v myslivosti (včetně evidence zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů), tudíž nadále již nebude potřeba papírových výkazů a hlášení a rovněž bude redukováno množství sledovaných údajů. ISEM bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s provozem myslivosti, a to jak na straně uživatelů honiteb, tak u orgánů státní správy myslivosti, Státní veterinární správy, Vojenské policie a Policie České republiky. 

Informace pro statistické zjišťování bude generována z ISEM Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Rovněž zde bude vedena evidence honebních společenstev. Digitalizace bude zajištěna i u osob ucházejících se o myslivecké vzdělávání a následně vydávání loveckých lístků.

Veškeré dopady na státní rozpočet vyplývající z návrhu novely zákona budou zabezpečeny v rámci schválených výdajových limitů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Výdaje týkající se zhotovení ISEM, jeho ročního provozu či rozvoje, náklady Národní inventarizace lesů i další administrativní výdaje (např. poštovné, odborné posudky na škody zvěří) budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu. 

Návrh zákona byl dne 3. listopadu 2023 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s lhůtou k uplatnění připomínek do 4. prosince 2023. Vypořádání uplatněných připomínek je uvedeno v části X. předkládaného materiálu. 

Materiál byl předložen s rozporem s Ministerstvem pro místní rozvoj, Veřejným ochráncem práv, Magistrátem hlavního města Prahy, Jihomoravským, Karlovarským, Olomouckým, Pardubickým, Středočeským a Zlínským krajem, Sdružením místních samospráv ČR a Svazem měst a obcí ČR. Rozpory se týkaly především problematiky zpřístupnění obory veřejnosti minimálně v období stanoveném vyhláškou (§ 9 odst. 4) přičemž od úpravy tohoto ustanovení bylo v průběhu projednávání v pracovních orgánech Legislativní rady vlády upuštěno a zůstává v platném znění. Dále však zůstalo předmětem rozporu snižování minimální výměry honiteb (§ 17 odst. 7), práva lovu pro osoby hospodařící na honebních pozemcích (§ 37b), zavedení lovu lukem (§ 44a) a návrhů uplatněných nad rámec předkládané novely zákona včetně zařazení norování mezi zakázané způsoby lovu.

Připomínky podstatné povahy uplatnila Agrární komora ČR a Hospodářská komora ČR. Nevypořádané zůstaly připomínky Agrární komory ČR týkající se snižování minimální výměry honiteb (§ 17 odst. 7) a práva lovu pro osoby hospodařící na honebních pozemcích (§ 37b). Připomínky Hospodářské komory ČR týkající se nově navrhovaných § 9 odst. 4 a 5 (nesouhlas s povinností zpřístupnit oboru veřejnosti minimálně v období stanoveném vyhláškou a s povinností zpřístupnit oboru na žádost vlastníka stavby nebo pozemku nacházejícího se uvnitř obory) byly s ohledem na výše uvedené v mezidobí vyřešeny. 

Předkládaná novela zákona o myslivosti byla dne 30. května 2024 projednána Legislativní radou vlády. Požadované úpravy Legislativní rady vlády byly v textu novely zákona zohledněny.


2