Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCX7LJFVL najdete zde


                SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA

	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo zemědělství
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte:
1. ledna 2025
1. dubna 2027 – Účinnost ustanovení týkajících se Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) a systému mysliveckého plánování odložená o dva roky a navázaná na počátek mysliveckého roku.

	Implementace práva EU: Ne

	2. Cíl návrhu zákona 

	Novela zákona provádí změny v mysliveckém hospodaření s cílem redukce spárkaté zvěře jako jednoho z biotických faktorů ovlivňujících obnovu lesa a působících škody v zemědělství. Dílčím cílem je v souladu s Programovým prohlášením vlády také posílení práv vlastníků honebních pozemků a hospodařících subjektů (osob) v organizaci honiteb.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne

	Veškeré dopady na státní rozpočet vyplývající z novely zákona budou zabezpečeny v rámci schválených výdajových limitů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Výdaje týkající se zhotovení Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), jeho ročního provozu či rozvoje, náklady Národní inventarizace lesů i další administrativní výdaje budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: 

	     

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

	Myslivost není podnikatelskou činností, ale zájmovou činností ve veřejném zájmu (viz nález Ústavního soudu č. 49/2007 Sb.).
Novela zákona o myslivosti má hlavní cíl, kterým je snížení škod zvěří, zejména zvěří spárkatou (včetně prasete divokého). Naplněním tohoto cíle se sníží nejen samotné škody způsobené zvěří, ale dojde i ke snížení nákladů na preventivní opatření (ochranu proti škodám zvěří) ze strany lesnicky a zemědělsky hospodařících osob. Lze tak říci, že novela má pozitivní vliv na podnikání v oblasti zemědělství a lesnictví. Na druhou stranu může v některých honitbách vlivem úbytku spárkaté zvěře dojít ke snížení výnosu z myslivosti (snížení nájmu za honitby, pokles lovecké nabídky, pokles příjmů z lovecké turistiky).

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne

	S Informačním systémem evidence myslivosti (ISEM) nebude třeba některých administrativních úkonů. Současná situace, kdy je myslivost na úřadech obcí s rozšířenou působností často doplňkovou agendou referenta bez odpovídajícího odborného vysokoškolského vzdělání, vyvolává mnohé problémy, které v některých případech končí rozdílnými správními postupy a v jiných případech pak i nedostatečným výkonem státní správy myslivosti. Právě novelou zákona navrhované zvýšení kvalifikace úředníků zajistí kvalitnější výkon státní správy. 

	3.5 Sociální dopady: Ano

	Návrh novely může mít určité sociální dopady. Snížení minimální výměry honiteb a nárokové povolenky pro hospodařící osoby jsou z pohledu myslivosti změny tak zásadní, že mohou být potenciálním zdrojem konfliktů, a to jak přímo v honitbě (dopad na myslivecké hospodaření), tak i mimo ni (dopad na společenské soužití v obci). Zvýšený lovecký tlak na spárkatou zvěř pak může být vnímán určitou částí veřejnosti negativně. 
Na druhou stranu má nově nastavený systém, posílení pravomocí orgánů státní správy a práv hospodařících osob a vlastníků honebních pozemků potenciál lokální konflikty i vyřešit. Minimální výše lovu spárkaté zvěře (tzn. vč. prasete divokého) bude stanovena státem a bude pro všechny uživatele honiteb závazná. Předpokládaným snížením početních stavů spárkaté zvěře dojde i ke snížení střetů zvěře na pozemních komunikacích, což povede ke snížení majetkových ztrát a také případných zranění osob.

	3.6 Dopady na spotřebitele: 

	

	3.7 Dopady na životní prostředí: Ano

	Předpokládají se pozitivní dopady na životní prostředí z hlediska snížení tlaku spárkaté zvěře na její prostředí. Vyřazení druhů, které nelze obhospodařovat lovem, může v určitých konkrétních případech znamenat eskalaci human-wildlife konfliktu (např. vlk, vydra). Podporou redukce siky japonského se postupně omezí hybridizace s jelenem evropským.

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: 

	     

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	     

	3.10 Korupční rizika: Ne

	     

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

	     


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE  


1.	Důvod předložení a cíle

1.1	Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.


1.2	Definice problému 
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) nabyl účinnosti 1. července 2002. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již více než dvacetkrát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení některých výkladových problémů, které se od doby nabytí účinnosti zákona navršily, a zároveň se stupňovala i potřeba reflektovat v zákoně současné problémy a požadavky dnešní doby. Některá ustanovení se navíc v praxi ukázala jako ne zcela funkční či málo využívaná. Současné znění zákona o myslivosti je základem i této novely, tudíž nebyla nutnost předložení zcela nového zákona. Je však nezbytné vnímat limity stávající právní úpravy, neboť případné zásadní změny by mohly mít vliv na provádění celé řady činností v rámci výkonu práva myslivosti. 
Novela má ambice především přispět k řešení jednoho z největších problémů současné české myslivosti, kterým jsou škody působené vysokými stavy spárkaté zvěře (viz. Tab.1 a graf 1). Právě škody zvěří jasně definovaly potřebu změny myslivecké legislativy. Nárůst početnosti spárkaté zvěře je nicméně zaznamenáván v celé Evropě. Jedná se o komplexní problematiku, jejíž hlavní příčinou je zvyšování úživnosti prostředí (pěstování energeticky vydatných a úkryt poskytujících plodin jako je kukuřice, řepka, aj.). Kapacita prostředí s ohledem na stále rostoucí trend vývoje početnosti této zvěře zjevně vykazuje stálé rezervy, nicméně z hlediska škod, které tato zvěř působí, se stává situace s výhledem rostoucího trendu již neúnosnou.
	Odstřel
	2013
	2014
	2015
	2016
	2017
	2018
	2019
	2020
	2021
	2022

	Jelení
	23 578
	23 361
	23 978
	26 152
	27 878
	28 287
	29 017
	29 842
	30 792
	32 884

	Daňčí
	16 404
	16 761
	18 968
	20 402
	23 069
	23 800
	28 978
	30 982
	33 250
	38 653

	Mufloní
	9 222
	9 059
	9 495
	9 506
	9 400
	9 531
	10 105
	10 580
	10 019
	10 245

	Srnčí
	105 680
	100 348
	99 828
	100 834
	103 455
	102 229
	103 018
	105 570
	107 433
	114 100

	Černá
	152 250
	168 974
	185 496
	160 139
	229 182
	137 823
	239 818
	160 811
	230 905
	177 877


Tab.1: Vývoj počtu ulovených jedinců zvěře v hospodářských letech 2013-2022.

Graf 1. Výše lovu spárkaté zvěře vyjma prasete divokého v letech 2000 až 2020 v ČR – bez dat z národních parků.

Absence jednotné evidence škod a omezený kontrolní systém úlovků značně limitují efektivnost snah a opatření s cílem redukovat početní stavy spárkaté zvěře. Přesný údaj o celkovém rozsahu a výši škod není k dispozici. Existují sice dílčí statistiky (evidované škody pojišťoven, škody v lesích – NIL uznané náhrady za škody zvěří), avšak celková výše a rozsah škod zvěří je určena na základě odhadů z různých zdrojů (tedy stovky milionů až jednotek mld. Kč ročně), nejčastěji právě v oblasti lesnictví. Pro objektivní hodnocení současného stavu spárkaté zvěře tak lze vycházet především z vývoje trendu lovu a dat Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „ÚHUL“) z porovnání výsledků národní inventarizace lesů (dále jen „NIL“). 
Na základě poslední NIL bylo zjištěno, že průměrné zastoupení jedinců poškozených zvěří v ČR je ca 8,9 % a průměrné zastoupení jedinců obnovy do výšky 1,3 m poškozených okusem je ca 31,8 %. Tato data z NIL3 (2016-2020) se sice od šetření NIL2 (2011-2015) v průměru příliš nelišila (změna nebyla v průměru statisticky významná), nicméně i tyto hodnoty lze považovat za významný problém při snaze zachovat české lesy zdravé, podpořit obnovu lesů po kůrovcové kalamitě a přizpůsobit lesnické hospodaření klimatické změně. Tyto skutečnosti limitují možnosti použití systémových řešení při snaze redukovat početní stavy spárkaté zvěře.
Částečným ukazatelem výše škod vyčíslených v Kč je údaj Českého statistického úřadu (graf 2. zdroj ČSÚ), který je zjišťován v rámci Lesnictví - objektivní zdroj informací o rozsahu škod působených zvěří na lese vykazovaný vlastníky podle lesnického výkazu ČSÚ LES 8-01. Jedná se o dobrovolný nástroj vlastníků lesů, kteří mají možnost vyčíslit škody na lesích a reportovat je orgánu státní správy lesů. ČSÚ má k dispozici data od respondentů pokrývajících více než 75% výměry lesa v ČR. Škody na zbytku výměry dopočítává ČSÚ aproximací.

Graf 2. Škody způsobené zvěří na lesním prostředí v ČR. Zdroj ČSÚ.

Odhad výše škod způsobených zvěří na lesních porostech v České republice zároveň na základě údajů o poškození jedinců dřevin z NIL vyčíslil Výzkumný ústav pro lesní hospodářství a myslivost (VÚLHM). Ten uvádí, že pro přesné vyčíslení škod v současné době neexistují nástroje, a to jednak z hlediska toho, co je vnímáno jako škoda, jednak z hlediska existence a dostupnosti vstupních dat. Vyhláška č. 55/1999 Sb. ve znění novely č. 296/2018 Sb. pracuje se škodou ze zničení lesního porostu, škodou ze snížení přírůstu a škodou ze snížení kvality lesního porostu. Tyto škody jsou jasně vyčíslitelné a nárokovatelné, ani pro ně však neexistují v rámci ČR komplexní datové podklady. Dále je možné uvažovat škody, které vznikají preferenčními potravními nároky zvěře, jež v řadě oblastí eliminují pestrost druhové skladby lesních porostů a přirozené zmlazení. Pro stanovení výše škody lze využít data Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů ze srovnávacích zkusných ploch, aktualizovaná analýza v tuto chvíli ovšem chybí. Vliv na druhovou skladbu a pestrost lesních porostů lze pak interpretovat i jako škody na (budoucím) lesním ekosystému. Pro jejich odhad neexistuje obecně akceptovaná metodika, lze je však považovat za násobné oproti škodám „vyčíslitelným“. Do kategorie vyčíslitelných nákladů lze započítat nadbytečné náklady na ochranu výsadeb a mladých porostů proti zvěři (oplocení, nátěry, individuální ochrana), i když neexistuje konsensuální názor pro odlišení „přiměřené“ a „nadbytečné“ ochrany.
Na základě dat Národní inventarizace lesů, kterou provádí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, lze odhadnout minimální prokazatelnou výši škod následovně:
Škoda ze snížení přírůstu lesních porostů 	269 mil Kč/rok
Škoda ze snížení kvality lesních porostů	 832 mil Kč/rok
Škoda ze zničení lesního porostu nelze objektivně stanovit
Celkem: 1 101 mil Kč/rok

Situace se spárkatou zvěří také ukázala na některé nedostatky a mezery, které se předkládaná novela rovněž snaží řešit. Mezi ty hlavní patří značné limity současného systému mysliveckého plánování lovu spárkaté zvěře založeného na dohodě držitele a uživatele honitby a minimální ingerenci státu. Zásadním problémem je neprůkaznost zásadních evidovaných údajů, jako je jarní kmenový stav vycházející ze sčítání zvěře či evidence ulovených kusů a s tím spojené plnění plánu lovu.
Tento stav znevýhodňuje především hospodařící osoby na propachtovaných pozemcích, kterým mohou vznikat neúměrné škody zvěří, ačkoliv je jejich role v mysliveckém hospodaření prakticky přehlížena a uplatňování škod zvěří či případné využití některých dalších ustanovení ZOM se v řadě případů ukázalo jako nefunkční. Problémem je především horší vymahatelnost škod, která, pokud není uzavřena dohoda o náhradě ve spolupráci s uživatelem honitby, nezřídka kdy končí soudně řešeným sporem. I úprava počtu zvěře uložená dle § 39 není s ohledem na málo průkaznou evidenci ulovených kusů ideálním nástrojem k uplatnění práv hospodařících osob. Z toho důvodu je opatření podle § 39 v současnosti využívané zejména uživateli honitby k povolení výjimek ze zakázaných způsobů lovu (viz Tab. 2).

	rok
	celkový počet honiteb v územní působnosti 
	§ 39

	
	
	celkový počet správních řízení
	Iniciační subjekt
	výsledek řízení

	
	
	
	
	ne/povolení
	ne/uložení snížení stavů zvěře

	
	
	
	podnět od držitele honitby
	žádost od uživatele honitby
	podnět zemědělsky hospodařícího subjektu
	podnět lesnicky hospodařícího subjektu
	podnět ochrany přírody
	OSSM – z vlastního podnětu
	počet povolení 
	počet zamítnutí žádosti
	počet uložení snížení stavů
	počet zastavených řízení

	2017
	5409
	2419
	291
	2369
	41
	40
	3
	19
	2108
	36
	293
	8

	2018
	5389
	2077
	276
	1976
	24
	33
	3
	1
	1805
	26
	256
	8

	2019
	5387
	2262
	281
	2106
	65
	34
	4
	3
	1964
	19
	246
	10

	2020
	5412
	2104
	249
	2041
	10
	35
	3
	3
	1888
	16
	218
	13

	2021
	5411
	2079
	251
	2030
	10
	36
	2
	11
	1836
	14
	220
	7


Tab. 2: Řízení vedená dle § 39
Za ne zcela vyhovující pak lze rovněž v některých případech označit výkon státní správy myslivosti. Jedná se především o ty případy, kdy je agenda myslivosti vykonávána danou osobou pouze okrajově malou částí úvazku. Myslivost je oborem známým svým širokým přesahem i do dalších oblastí a s ohledem na biologické procesy v přírodě je nutné posuzování konkrétních situací v širších souvislostech – s využitím potřebných znalostí a využitím zjištěných skutečností. Tento předpoklad však lze jen těžko hledat u osob bez odborného vzdělání v myslivosti.
Současně bylo některými ochranářskými neziskovými organizacemi shledán problém ve vyjmenování druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem. Hlavními argumenty bylo, že se jedná o dvojkolejnost státní správy, že se při ujmutí handicapovaných jedinců (nejčastěji záchrannými stanicemi) jedná dle ZOM o pytlačení – neoprávněné přivlastnění, že se jedná o anachronismus z dob, kdy se tyto druhy lovily, a že tento stav podporuje ilegální lov. Bez ohledu na podložení těchto tvrzení byl požadavek na jejich vyřazení uplatněn Ministerstvem životního prostředí, přičemž krom výše uvedeného má tato úprava zároveň zjednodušit administrativu.


1.3	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 
Základní právní úpravou pro výkon práva myslivosti je zákon o myslivosti. Tento zákon upravuje pravidla pro uznávání honiteb, jejich využívání, péči a chov zvěře, jakož i udržování jejích početních stavů v takovém množství, aby jejími životními projevy nebyly neúměrně ovlivňovány další složky životního prostředí a nebyly působeny nadměrné škody, které lze v některých případech považovat za závažné.
Dosavadní aplikace zákona o myslivosti ukázala, že stanovená regulace zvěře i její kontrola jsou nedostatečné a role státní správy omezená. Pouhá dohoda mezi uživatelem honitby a držitelem honitby na plánu lovu se ukázala pro myslivecké hospodaření jako nedostatečná. Plán lovu vychází z každoročně prováděného sčítání zvěře, které ovšem nelze považovat za přesné – i v případě, že je provedeno správně a optimálně v koordinaci s ostatními honitbami, nedokáže tento nástroj zohlednit např. pravidelné a sezónní změny výskytu zvěře. Nelze navíc očekávat, že by uživatel honitby uvedl zjištěný počet pozorovaných kusů, pokud by se tím vystavil sankci za překročení normovaných stavů (tj. max. povoleného počtu zvěře v honitbě). Rovněž kontrola ulovených kusů v praxi záleží spíše na smluvně nastaveném systémy mezi uživatelem a držitelem honitby, což v případě, že se jedná o tu samou osobu, může vytvářet další problémy (např. úmyslné udržování vysokých stavů zvěře bez ohledu na škody). Ulovené kusy se samozřejmě musí označit plombou, avšak tento nástroj funguje hlavně jako identifikace jednotlivých kusů při jeho pohybu (převážení) a jeho uvedení do oběhu. Z pohledu kontroly plnění plánu lovu však uživateli honitby nic nebrání vykazovat i nepoužité plomby. To se samozřejmě dotýká i ustanovení § 39 v případě uložení snížení počtu zvěře.
	Jako nedostatečná se ukázala ustanovení upravující honební společenstva, kdy jako diskriminační lze považovat hlasování o členství vlastníka honebního pozemku v honebním společenstvu či ručení všech členů honebního společenstva. Rovněž způsob doručování pozvánek na valnou hromadu není řešeno optimálním způsobem. Co se týče vlastníků přičleněných honebních pozemků, může být považováno za problematické nepřihlížet k vůli samotného vlastníka honebního pozemku ohledně toho, ke které honitbě chce či nechce být přičleněn. U vlastníků nehonebních pozemků pak chybí možnost vlastníka pověřit lovem jím vybranou osobu (resp. tam, kde lovem může být pověřen uživatel honitby). Na druhou stranu není na nehonebních pozemcích, účelově prohlášených za nehonební z důvodu smýšlení, možnost žádost o lov na těchto pozemcích povolit. ZOM rovněž dostatečně nereflektuje práva hospodařících osob, které jsou při mysliveckém hospodaření někdy přehlíženy (pokud hospodaří na propachtovaných pozemcích) a ačkoliv právě jim vznikají škody zvěří, případné vymáhání náhrady škod či využití jiných legislativních nástrojů může být problematické.
I další ustanovení však činí aplikační problémy (např. výkon práva myslivosti ve zrušené honitbě, nemožnost povolit některé zakázané způsoby lovu na nehonebních pozemcích, definice nehonebního pozemku – „sady, zahrady a školky řádně ohrazené“, apod.), nebo jsou nedostatečně provázána se sankčními ustanoveními. Množství administrativy je pro uživatele honitby poměrně velké, ačkoliv pro řadu údajů kromě dozoru nemají orgány státní správy myslivosti další využití. Některé doposud zakázané způsoby lovu pak mohou limitovat cílené snahy redukovat spárkatou zvěř. Jedná se například o lov některých druhů spárkaté zvěře na společných lovech nebo lov v noci či použití přístrojů pro noční vidění.  
Při revizi některých zakázaných způsobů lovu, za účelem jejich možného uvolnění pro redukci spárkaté zvěře, bylo rovněž zjištěno, že byly při implementaci stanovištní /92/43/ES/ a ptačí /2009/147/EHS/ směrnice do českého práva některé zákazy stanoveny obecně - plošně, namísto toho, aby bylo zachováno jejich vztažení ke konkrétnímu druhu či stupni druhové ochrany.
V současném znění rovněž absentuje možnost ústředního orgánu (Ministerstva zemědělství) vydat v případě nutnosti mimořádná opatření obsahující možné odchylné postupy. Tato skutečnost vyplynula s výskytem afrického moru prasat, kdy ústřední orgán nemá vhodný nástroj k efektivní podpoře přijatých mimořádných veterinárních opatření. Nelze vyloučit obdobné případy, i když se nebude jednat o zoonózy. 


1.4	Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou:
· Vlastníci honebních pozemků
· Zemědělsky a lesnicky hospodařící osoby (vlastníci, pachtýři a nájemci honebních pozemků)
· Držitelé honiteb
· Uživatelé honiteb
· Státní správa myslivosti
· Správy národních parků
· Státní veterinární správa
· Ministerstvo zemědělství
· Ministerstvo obrany
· Ministerstvo životního prostředí
· Krajské úřady a obecní úřady obce s rozšířenou působností
· Myslivecké organizace
· Organizace a hnutí zabývající se ochranou přírody
· Pojišťovny


1.5	Popis cílového stavu
Hlavním cílem předloženého návrhu je úprava dosavadního systému myslivosti založeného výhradně na právech vlastníků honebních pozemků bez vlivu státu na systém, kde minimální lov spárkaté zvěře bude stanoven na základě výše poškození lesa býložravou spárkatou zvěří státem vedoucí především k redukci početních stavů spárkaté zvěře. K redukci a udržení stavů spárkaté zvěře v požadované početnosti, které nebudou představovat významnou ekologickou a ekonomickou zátěž, má dopomoci stanovení minimální výše lovu, která bude vycházet ze zjištěného poškození lesa (na základě vybraných indikátorů).
Matematický model sestavený ÚHUL zjednodušeně popsáno předpokládá, že o kolik procent je potřeba snížit škody zvěří, o tolik procent je třeba snížit její početnost. Výsledný cílový stav (v podobě tolerované výše poškození) je pak politickou otázkou, avšak současně se uvažuje o hladině tolerance 6 % (současný průměr za ČR 8,9 %) u zastoupení poškozených jedinců a u zastoupení jedinců obnovy do výšky 1,3 m poškozených okusem 22 % (současný průměr za ČR 31,8 %). Nutno však dodat, že redukce stavů nebude v žádném případě skoková. Matematický model funguje na principu postupného cca pět let trvajícího snižování až k cílovému stavu. Samotné stanovení hladiny tolerance u jednotlivých indikátorů poškození lesa bude však politickým rozhodnutím. 
Minimální výše lovu bude stanovena pro býložravou spárkatou zvěř. Minimální výše lovu bude pro každou jednu honitbu každoročně stanovena a její nesplnění sankcionováno, a to bez rozdílu držení či užívání honitby. Jedná se o závaznou minimální výši lovu, jejíž plnění bude evidováno pomocí fotografií ulovených kusů a kontrolováno v Informačním sytému evidence myslivosti (dále jen „ISEM“). Tento systém spolu s průkaznější kontrolou ulovené zvěře (pomocí fotografií) povede k tomu, že se početnost spárkaté zvěře sníží na únosnou mez (tj. u zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého na tolerovaný stupeň poškození lesa). Prase divoké bude mít svou vlastní stanovenou minimální výši lovu na základě upravené průměrné výše lovu v předchozích letech se zohledněním působených škod. Snížením početních stavů podle těchto pravidel se rovněž sníží i škody v zemědělství. V rámci usnadnění redukce spárkaté zvěře jsou jako nástroje uživatele honitby rozvolněny některé zakázané způsoby lovu. 
Posílením kvalifikačních předpokladů státní správy myslivosti, která je pro funkčnost celého systému nezbytná, bude zaručena lepší vymahatelnost práva a vedení správních řízení na požadované odborné úrovni. Požadovaná odbornost referentů orgánů statní správy myslivosti zaručí potřebnou odbornost a věcnou správnost správních úvah, na základě kterých, budou přijímána potřebná opatření, a to i s využitím zahájení správních řízení z moci úřední.
Dílčím cílem předložené novely je tak rovněž posílení práv vlastníků honebních pozemků, zemědělsky a lesnicky hospodařících osob v rámci naplnění Programového prohlášení vlády. Naplněním tohoto bodu dojde několika způsoby. Vlastníci získají větší vliv a kontrolu v rámci mysliveckého hospodaření a budou posílena jejich práva v honebních společenstvech (automatickým členstvím). Zároveň však člen honebního společenstva nebude muset ručit za závazky honebního společenstva. V rámci posílení práv vlastníků honebních pozemků rovněž dochází ke snížení minimální výměry honitby, díky čemuž jim i přes možná určitá úskalí (zvýšení administrativy, možný vznik konfliktů uvnitř a mezi honitbami), umožní lépe prosazovat své zájmy v mysliveckém hospodaření. V honitbách o rozloze 250 ha sice již nepůjde chovat a racionálně hospodařit se spárkatou zvěří, ovšem to ani není primárním cílem, kterým je naopak především redukce jejích početních stavů. Vlastník honebního pozemku si může určit, ke které honitbě chce být přičleněn.
Hospodařící osoby získají při splnění zákonných podmínek právo k lovu spárkaté zvěře na svých pozemcích jako možnost prevence před působením škod spárkatou zvěří. I přes možné doprovodné problémy (zásah do nájemního vztahu mezi uživatelem a držitelem honitby, riziko vzniku šedé zóny ekonomiky – prodej povolenek) je toto opatření důležité v rámci naplnění Programového prohlášení vlády a rovněž jako prevence vzniku škod, přičemž tyto osoby a osoby jimi pověřené rovněž posílí lovecké kapacity, což lze považovat za podpůrný mechanismus snižování stavů spárkaté zvěře. Zároveň tak bude částečně vyřešen problém ohledně uplatnění náhrady škod zvěří, jelikož uplatněním tohoto práva – možností zapojit se do mysliveckého hospodaření a chránit svou produkci, ztrácí hospodařící osoba na náhradu nárok.
Digitalizace v podobě vytvoření funkčního informačního systému pomůže zjednodušit administrativu pro uživatele honitby i orgán státní správy myslivosti. Ubydou některé hlášené údaje, zároveň však dojde k centralizaci sbíraných dat, což umožní rychlý přístup k nim a jejich lepší využití. Zavedena bude evidence škod zvěří, a to i škod neuplatněných ve smyslu požadavku na finanční vyrovnání uživatelem honitby. V důsledku toho bude získán přehled o vývoji trendu rozsahu škod zvěří, který bude možné použít při stanovení či úpravě stavů spárkaté zvěře včetně divokých prasat. Digitalizováno bude rovněž myslivecké vzdělávání, evidence jeho dosažení, digitalizováno bude i následné vydávání loveckých lístků s možností elektronických testů (zejména pro myslivecké stráže).  Zásadní je pak nový kontrolní systém evidence ulovených kusů spárkaté zvěře, který kombinuje fyzické označení kusu plombou a fotodokumentaci. Využití elektronické evidence pomocí fotografií do budoucnu umožňuje využití sofistikovaného programu, který znemožní případnou duplicitní evidenci (prokázaná individuální textura nosní tkáně). Informační systém umožní výpočet minimální výše lovu spárkaté zvěře (mimo prase divoké) na základě indikátorů zjištěného stupně poškození lesa. Tato výše lovu bude pro všechny honitby závazná.
Revizí zakázaných způsobů lovu dojde k úpravě v tom smyslu, že tam, kde to bude účelné, se případně implementované obecné zákazy upraví tak, aby zachovávaly původní smysl – tedy byly uplatněny především u těch druhů živočichů, u kterých dle mezinárodních smluv či evropského práva být uplatněny mají, a nikoliv i u těch, u kterých je to zcela zbytečné.
Vyškrtnutím některých druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, dojde k tomu, že ochranu a management těchto druhů budou zajišťovat pouze orgány ochrany přírody prostřednictvím jimi pověřených osob. Redukce počtu jedinců bude možná s využitím uživatelů honiteb. Tato změna i přes možné negativní dopady (například aplikační problémy, finanční náklady spojené s managementem druhu, možná eskalace human-wildlife konfliktu) sleduje úpravu a přesun kompetencí managementu některých vybraných živočišných druhů, tedy posílení pravomocí orgánů ochrany přírody a krajiny a svěření managementu těchto druhů ochranářským neziskovým organizacím.

1.6	Zhodnocení rizika
Zhodnocená rizika jsou rozlišena dle variant uvedených v bodě 2.2.

V0 a V1
V případě zachování současného znění ZOM by s vysokou pravděpodobností docházelo k dalšímu nárůstu početních stavů zvěře spárkaté a tím i škod, které působí. Zároveň by však stále chyběly konkrétní údaje, co se týče rozsahu škod i jejich výše. Absence kompetencí orgánů státní právy myslivosti i nadále nedostatečně umožňují řádně kontrolovat a vymáhat plnění povinností stanovených zákonem o myslivosti. V důsledku nedostatečně odborně zajištěného vykonávání funkce státní správy myslivosti, jejích omezených kompetencí při zasahování do mysliveckého hospodaření a horší vymahatelnosti jí vydaných opatření není pravděpodobné, že dokáže státní správa rostoucí trend početnosti spárkaté zvěře zvrátit. Nedostatečnost systémového řešení bude pravděpodobně nutné řešit ústředním orgánem (MZe, případně kraje) vydanými zvláštními samostatnými opatřeními (např. dotace formou zástřelného) potenciálně zatěžující veřejné finance. Nutno podotknout, že ani v tomto případě však ústřední orgány státní správy myslivosti nemají dostatečné nástroje a případná forma přijatých opatření se tak prakticky zužuje na dotační programy.
Plán lovu by i nadále byl výhradně věcí dohody držitele a uživatele honitby. Evidence početnosti zvěře a plnění plánu lovu by i nadále záviselo na zodpovědnosti uživatele honitby.
Bez digitalizace zůstane horší prokazatelnost úlovků, dostupnost a rychlost výměny dat bude omezená. Bez centrální evidence je i nadále centrální sběr dat administrativně obtížný a statistické údaje je i nadále nutné předávat ve formě papírových výkazů. Při redukci spárkaté zvěře nelze využít možný potenciál některých zakázaných způsobů lovu, čímž jsou omezeny možnosti její redukce. Prokazatelná data o poškození lesních porostů na celorepublikové úrovni (NIL) nebudou systémově zahrnuta do mysliveckého hospodaření, v důsledku čehož stát může jen velmi omezeně uplatnit svůj zájem na udržitelném hospodaření se zvěří.
Zákon by i nadále obsahoval ustanovení, která činí aplikační či výkladové problémy, případně jsou jiným způsobem považována za nevyhovující (např. diskriminační, obsahující neplatné odkazy na právní normy, omezující funkčnost některých opatření apod.).

V0 až V2
Práva vlastníků honebních pozemků a hospodařících osob by nebyla posílena a nebyl by tak splněn bod Programového prohlášení Vlády ČR. To by mohlo být zemědělskou a lesnickou veřejností vnímáno negativně, neboť právě tato veřejnost je škodami zvěří nejvíce zasažena. Není rovněž posíleno právo drobných vlastníků honebních pozemků při organizaci honitby, což v důsledku potenciálně vede ke ztrátě zájmu těchto osob o myslivecké hospodaření nebo naopak k potenciálnímu vzniku konfliktních situací.
Minimální výměra honitby zůstane kompromisem mezi právy vlastníků a biologickými nároky spárkaté zvěře a nedojde rovněž k nárůstu administrativy pro orgány státní správy myslivosti. Tato výměra je z pohledu hospodaření se spárkatou zvěří, a to i v souvislosti s plněním minimální výše lovu, vhodnější, nicméně neumožní vlastníkům uplatnit svůj vlastní způsob mysliveckého hospodaření reflektující jejich zájmy.
Zachováno dále zůstane respektování smluvního vztahu mezi uživatelem a držitelem honitby, avšak hospodařící osoby na propachtovaných pozemcích (v roce 2013 propachtováno ca 78 % půdy) i nadále zůstanou mimo myslivecké plánování a hospodaření, ačkoliv právě jim vznikají škody zvěří, jejichž vymahatelnost je v případě nesoučinného uživatele honitby obtížná.

V0 až V3
Bez vyřazení druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, nedojde k přesunu kompetencí orgánům ochrany přírody (MŽP). Zůstává tak dvojkolejnost státní správy, nicméně vzhledem k tomu, že je ZOM jediným zákonem, v jehož kompetenci je lov volně žijících živočichů, nelze ji jako takovou nikdy zcela odstranit. Pro případnou regulaci zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, tak bude i nadále nutné postupovat dle praxí prověřeného postupu zahrnující postup dle § 39 ZOM. Intenzita ilegálního lovu se pravděpodobně nezmění
í, neboť to, pod jaký zákon budou tito živočichové kompetenčně spadat není významnou překážkou při úmyslu vědomě porušit zákon. Myslivost tak zůstane výhradním nástrojem udržitelného managementu zvěře v krajině, a to včetně její ochranářské funkce. Ačkoliv by byla tato změna precedentní, resp. v žádné z okolních zemí nejsou mezi druhy zvěře vyjmenovány výhradně lovné druhy, mohlo by ponechání těchto druhů mezi druhy zvěře být některými aktivistickými či ochranářskými neziskovými organizacemi vnímáno a posléze prezentováno negativně, a to především z důvodu možné konkurence, jelikož je zřejmé, že právě jejich prostřednictvím by bylo nutné zajištění managementu těchto druhů.


2.	Návrh variant řešení

2.1	Varianty regulatorně-technického řešení
Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně-technického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno několik variant, přičemž návrh novely zákona o myslivosti představuje variantu reflektující široké množství požadavků jednotlivých zainteresovaných skupin, a to s předpokladem, že pouze tato varianta je v zájmu celé společnosti a jako taková má nejvyšší pravděpodobnost ke svému přijetí. 
Rovněž tak promítnutí zkušeností z aplikační praxe zákona o myslivosti je možné pouze formou novely tohoto zákona.
Konkrétní věcné dopady nulové varianty (ponechání současného znění) jsou uvedeny výše v bodě 1.6 (označené V0). Tuto variantu v žádném případě nelze akceptovat jako variantu věcného řešení, neboť současná situace vyžaduje řešení alespoň hlavního cíle (redukce spárkaté zvěře). I v případě schválení návrhu novely je pak nutné počítat i s tím, že jeho plná účinnost nastane až s datem 1. 4. 2027, a to z důvodu vyhotovení Informačního systému evidence myslivosti.
Jednotlivé varianty reflektují jednotlivé soubory požadavků, které byly jednotlivými subjekty při tvorbě návrhu uplatněny a zohledněny.


2.2	Varianty věcného řešení

Varianta 1
	Základní varianta, jejíž cílem je snížení početnosti spárkaté zvěře a změny ustanovení dle zkušeností a požadavků praxe.
Ustanovení: § 2 kromě písm. a), b) a n), § 3, § 4, § 18 odst. 8, § 21, § 27, § 28, § 31a, § 32, § 33, § 34, § 35, § 36, § 37, § 37a, § 38, § 39, § 40, § 41, § 41a, § 43, § 44, § 44a, § 45, § 46, § 47, § 47a - § 47d, § 49, § 54, § 55 kromě odst. 1, § 55a

Varianta 2
	Základní varianta (V1) rozšířená o naplnění bodu Programového prohlášení vlády v bodě „posílíme pravomoci vlastníků půdy a hospodářů v organizaci honiteb“. Některá ustanovení lze považovat za podpůrná při řešení hlavního cíle, kterým je redukce početních stavů spárkaté zvěře a tím i škod, které působí, nicméně nejsou pro jeho vlastní řešení nezbytná.
Ustanovení: § 2 písm. a), § 12 odst. 1, § 17 odst. 7, § 18 kromě odst. 7 a 8, § 22, § 26, § 31, § 37b, § 55.

Varianta 3
	Varianta 2 rozšířená o vyřazení druhů, které nelze obhospodařovat lovem, a úpravu ustanovení, kterých se to dotýká. Tato varianta se Programového prohlášení Vlády ČR nedotýká a na řešení hlavního cíle novely nemá vliv.
Ustanovení: § 2 písm. b) a n), § 7, § 42


Dalšími variantami přístupu k řešení hlavního cíle novely zákona o myslivosti, kterým je snížení škod zvěří jsou:

Varianta 4

	Jak je výše popsáno, jedním z hlavních problémů mysliveckého hospodaření je průkaznost lovu a tím de facto praktické možné neplnění plánů lovu. Ačkoliv vlastníci honebních pozemků mají veškeré pravomoci si nastavit podmínky pronájmu honitby, ve většině honiteb není kontrola lovu nastavena a držitel honitby tak plně nevyužívá svých možností řádně přenášet výkon práva myslivosti na uživatele honitby. Je pak tedy s podivem, že právě vlastníci byli jedním z hlavních iniciátorů novelizace zákona o myslivosti a požadovali od státu větší zásah při snížení škod způsobených zvěří. V souvislosti s dalšími navrženými úpravami (posílení práv vlastníků, členství v honebním společenstvu) by pak zcela jednoduchou úpravou, a to zavedením povinnosti nastavení kontrolního mechanismu ulovené zvěře z pozice držitele honitby, mohlo dojít k nápravě situace. Takovou to zdánlivě jednoduchou úpravou by nebyla potřeba zatěžovat jak finančně (zhotovení ISEM a kontrolního systému), tak administrativně (stanovení minimální výše lovu a kontrola, případné sankcionování) stát, potažmo státní správu myslivosti. 
Tato varianta však nebyla v průběhu přípravy a projednávání novely zákona o myslivosti žádným z dotčených subjektů (vlastníci, lesníci, zemědělci, myslivci, ochranáři) navržena. Jedná se o nejekonomičtější variantu, které však chybí zajištění řádného provádění lovu (stanovení minimální výše lovu, kontrola) státem, což byl požadavek většiny, aby stát zajistil funkčnost snížení škod způsobených spárkatou zvěří.

Varianta 5

Dalším řešením hlavního cíle předložené novely zákona o myslivosti je výrazná změna v přístupu ke škodám zvěří. V rámci aktuálně platného zákona o myslivosti jsou plně zodpovědní uživatelé honiteb za hrazení škod způsobených zvěří. Jak je již výše uvedeno, tak vlastníci pozemků v podobě držitelů honiteb zcela nevyužívají svých práv, a tedy nekontrolují plnění plánu lovu. Varianta 5 nabízí změnu přístupu odpovědnosti za hrazení škod, a to v podobě částečné úhrady škod z pozice vlastníka pozemku nebo držitele honitby. 
Tím, že by byla stanovena 50-ti procentní odpovědnost za hrazení škod držitelem honitby/vlastníkem pozemku (tzn. 50 % by hradil uživatel honitby, 50 % by hradil držitel honitby), by došlo k vyššímu zájmu vlastníků o řádný výkon práva myslivosti a řádné plnění plánů lovu. 
Tato varianta nebyla v průběhu přípravy a projednávání novely zákona o myslivosti žádným z dotčených subjektů (vlastníci, lesníci, zemědělci, myslivci, ochranáři) navržena. Jedná se o ekonomičtější variantu, které však chybí zajištění řádného provádění lovu (stanovení minimální výše lovu, kontrola) státem, což byl požadavek většiny, aby stát zajistil funkčnost snížení škod způsobených spárkatou zvěří.


3.	Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1	Identifikace nákladů a přínosů
Veškeré dopady na státní rozpočet vyplývající z návrhu zákona budou zabezpečeny v rámci schválených výdajových limitů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Výdaje týkající se zhotovení Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), jeho ročního provozu či rozvoje, náklady Národní inventarizace lesů i další administrativní výdaje (poštovné, odborné posudky na škody zvěří aj.) budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu. 
Hlavní přínosy v tomto případě budou především uspořené náklady přímo či nepřímo spojené se škodami zvěří a uspořené výdaje poskytovaných v rámci dotací za vypouštění vzácných druhů zvěře (koroptev, tetřívek, tetřev). Příjem do veřejných rozpočtů lze očekávat v důsledku zvýšených a nově zavedených sankcí či správních poplatků a dočasně rovněž v podobě daně za prodej zvěřiny (o zvýšený lov v návaznosti na stanovenou minimální výši lovu). Přínosem pak lze označit zvýšení efektivity státní správy v důsledku digitalizace.


3.2	Náklady 
· Jednorázový náklad na zhotovení, testování a zavedení do provozu Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) ve výši cca 22 mil. Kč a jeho průběžná následná podpora a servis 6 mil. Kč ročně.
· Sledování trendu vývoje stavu lesních ekosystémů – kontinuální zjišťování stavu lesa navazující na inventarizaci lesů s navýšením provozních nákladů o cca 15 mil. Kč ročně.
· Náklady na administrativu spojenou se vznikem nových honiteb, změnami honiteb stávajících a jejich správou (předem nespecifikovatelné) – pouze v případě, pokud by zákonem požadované personální posílení nestačilo


3.3	Přínosy

Finanční přínosy
Podstatným přínosem návrhu zákona bude snížení nákladů na ochranu škod zvěří, primárně na škody na lesních porostech. V současnosti například státní podnik Lesy České republiky uvádí celkové náklady na opatření proti škodám zvěří až 870 mil. Kč/rok. Vynaložené náklady na pořízení a provoz Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) a personální posílení státní správy myslivosti tak budou výrazně nižší než uspořené prostředky státu.
Příjmy do státního rozpočtu lze očekávat v důsledku nových a zvýšených sankcí a správních poplatků a dočasně také v důsledku daně za prodej zvěřiny (zvýšený odlov). Odhad ročních příjmů je přibližně v řádech jednotek či desítek milionů Kč. 
Další úspory budou získány zrušením dotací na vypuštění koroptví, tetřívka a tetřeva v důsledku jejich vyřazení z druhů zvěře.
Věcné přínosy
S pořízením Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) se rovněž sníží administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany, čímž dojde k úspoře časové i materiální (například snížením počtu papírových výkazů, omezením nákladů na doručovaných písemností apod.) a rovněž i zvýšení efektivity státní správy. Soustředěním dat v myslivosti pod centrální evidenci bude obecně zlepšena přístupnost a využití sbíraných dat. Evidence škod zvěří pak nabídne využití nových dat pro myslivecké plánování a hospodaření.
Posílením práv vlastníků honebních pozemků a hospodařících osob bude těmto osobám umožněn jednodušší vstup do mysliveckého hospodaření a vymáhání svých práv.
Napravením některých výkladových a aplikačních problémů bude správní činnost optimalizována na základě poznatků správní a soudní praxe a bude posílena právní jistota dotčených osob.
Revizí zakázaných způsobů lovu dojde k jejich přehodnocení s ohledem na praktické zkušenosti a současné potřeby, jakož i z pohledu jejich vhodného vymezení v důsledku implementace evropských směrnic (stanovištní – 92/43/EHS a ptačí – 2009/147/EHS).
Vydávání loveckých lístků bude uvedeno do souladu s volným pohybem osob, primárním právem Evropské unie.


3.4	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Varianta 0 
Nulová varianta (současné platné znění) není spojena s náklady, nicméně škody zvěří a náklady na ochranu proti nim by stále rostly, což by znamenalo rostoucí výdaje nejen pro uživatele honitby a hospodařící osoby, ale i např. Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky ČR, Národní parky. Bez zřízení Informačního systému evidence myslivosti (ISEM), posílení pravomocí, adekvátního personálního zajištění státní správy myslivosti a dalších podpůrných legislativních úprav by bylo prakticky nemožné tento trend zvrátit systémovým řešením dle ZOM. Rostoucí škody by byly pravděpodobným zdrojem konfliktu mezi uživateli honiteb, vlastníky honebních pozemků a hospodařícími osobami. Bez zřízení Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) by rovněž nedošlo k redukci papírových výkazů a obecnému zjednodušení administrativy.

Varianta 1
Náklady budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu (výdaje týkající se zhotovení informačního systému evidence myslivosti (ISEM), jeho ročního provozu či rozvoje, i další administrativní výdaje) a v rámci samostatných rozpočtů územně samosprávných celků bez požadavku na navýšení příspěvku na státní správu (náklady na případné posílení orgánů státní správy myslivosti v součtu na jeden celý pracovní úvazek na přenesený výkon státní správy myslivosti). Případné školení referentů spojené se změnami tohoto zákona a zavedením Informačního systému evidence myslivosti bude zajištěno Ministerstvem zemědělství, a to formou online seminářů zhotovitelem systému ISEM případně zahrnutím do programu pravidelných porad (s krajskými úřady).
Novelou zákona dojde ke značným úsporám nákladů na opatření proti škodám zvěří, které například státní podnik Lesy České republiky naposledy vyčíslil až na 870 mil. Kč/rok. LČR jsou držitelem honitby na 1/5 honiteb v ČR. Náklady spojené s novelizací tudíž bohatě pokryje už jen snížení početních stavů. Zřízením Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) navíc dojde ke zrušení většiny papírových výkazů, což ušetří další prostředky (například snížením papírových výkazů, omezením doručovaných písemností, rychlostí výměny dat, apod.). Díky tomu, že většina informací bude v systému veřejně přístupná, veřejnost i zainteresované subjekty získají prakticky v reálném čase možnost získat údaje týkající se honiteb a výkonu práva/provozování myslivosti. 
V zákoně se zřizuje evidence škod, ve které budou evidovány škody způsobené zvěří a stanoví se postup, aby údaje v něm byly co nejobjektivnější. Údaje v evidenci bude možné využít jako podklad například při ukládání opatření ke snížení početních stavů zvěře, ale i při posuzování úrovně mysliveckého hospodaření v honitbě.
Zákon rovněž eliminuje řadu výkladových a aplikačních problémů, čímž se posiluje právní jistota dotčených osob.
Návrhem zákona dochází k uvedení problematiky vydávání loveckých lístků do souladu s volným pohybem osob, což je jedna ze základních svobod v rámci evropské integrace, zakotveným v Čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a Čl. 21 Smlouvy o fungování Evropské Unie. V tom lze spatřovat přínos, jelikož se tak právní úprava uvádí do souladu s primárním právem Evropské unie. 
Příjmy do státního rozpočtu lze očekávat v důsledku nových a zvýšených sankcí a správních poplatků a dočasně také v důsledku daně za prodej zvěřiny (zvýšený lov). Odhad ročních příjmů je přibližně v řádech jednotek či desítek milionů Kč.

Varianta 2
Snížení minimální výměry honitby umožní vlastníkům honebních pozemků lepší prosazování vlastních zájmů v mysliveckém hospodaření, čímž dojde k posílení jejich práv. Lze předpokládat nárůst administrativních nákladů s tím spojených. Zásadně zvýšené náklady oproti variantě V1 se tudíž neočekávají.
Nárokové povolenky pro hospodařící osoby k lovu spárkaté zvěře sice přináší určité riziko vzniku sporů s uživateli honiteb a vzniku šedé zóny ekonomiky (pověřování třetích osob k lovu za úplatu) či k narušení smluvního vztahu nájmu honitby mezi držitelem a uživatelem honitby, nicméně tento bod je důležitý a přínosný z hlediska přiznání práva lovu těmto osobám (a tím i jejich role v mysliveckém hospodaření) a potenciálního posílení loveckých kapacit  v rámci snižování početních stavů spárkaté zvěře. Tato varianta nepředstavuje žádné nákladové požadavky, nicméně není ošetřeno případné přenechávání těchto povolenek za úplatu, čímž existuje potenciální riziko vzniku šedé ekonomiky.
Zásadní přínos lze spatřovat i ve změně právní úpravy honebních společenstev, kdy se odstraňují zásadní nedostatky týkající se například svolávání valných hromad, podávání návrhu k soudu k vyslovení neplatnosti valné hromady, členství v honebním společenstvu či společného ručení jeho členů. Navržené změny zajistí zlepšení funkčnosti honebních společenstev, ale i informovanosti o činnosti a orgánech honebního společenstva.
Za přínosné lze dále považovat i další předmětné úpravy, jako možnost vlastníka nehonebního pozemku určit, ke které honitbě chce být přičleněn, prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škod zvěří, možnost držiteli honitby navrhnout obsazení myslivecké stráže apod. 

Varianta 3
	Ačkoliv lze v důsledku s vyřazením druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, očekávat zvýšené náklady spojené s nutným zapojením ochranářských neziskových organizací do managementu těchto druhů, z pohledu této novely se jedná naopak o variantu úspornou, jelikož budou zrušeny dotační tituly na vypouštění vzácných druhů zvěře. Přínos lze rovněž spatřit ve zjednodušení administrativy vypuštěním praxí ověřeného postupu dle § 39.

4.	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 
Vzhledem k výše popsaným problémům a stanoveným cílům je kompromisní varianta V3 preferovanou variantou. Pouze tato varianta naplní oba body Programového prohlášení vlády a umožní požadovaný přesun kompetencí vyřazením druhů, které nelze obhospodařovat lovem. Naopak nejméně vhodnou a zcela nepřípustnou variantou je varianta nulová, tedy ponechání současně platného znění zákona.
Pořadí vhodnosti variant:
1)	V3
2)	V2
3)	V1


5.	Implementace doporučené varianty a vynucování 
Implementace a vynucování budou zajištěny instituty vyplývajícími ze zákona, tj. možnosti uložení pokuty za přestupek či jiný správní delikt a dozorovou činností orgánů státní správy myslivosti.  Uživatel pod hrozbou uložení pokuty bude povinen nejen evidovat každý ulovený kus, ale zejména bude pod hrozbou uložení pokuty povinen splnit každoročně stanovený minimální lov. Zároveň se počítá se zkvalitněním práce orgánů státní správy myslivosti v odborné rovině.


6.	Přezkum účinnosti regulace
Přezkum nové právní úpravy předpisu bude prováděn kontinuálně jednotlivými orgány státní správy myslivosti na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti zavedených nástrojů a opatření. Jako referenční údaje poslouží zejména údaje z Informačního systému evidence myslivosti (ISEM).
Přezkum ústředním orgánem bude proveden po pěti letech od nabytí druhé účinnosti navázanou na spuštění Informačního systému evidence myslivosti, tedy v roce 2032.
Přezkum proběhne vyhodnocením změnové právní úpravy dle následujících bodů:
1)		Snížení početních stavů spárkaté zvěře a škod, které působí.
2)		Informační systém evidence myslivosti z pohledu mysliveckého hospodaření (minimální výše lovu, evidence úlovků, evidence škod), zjednodušení administrativy, využití dílčích evidencí a jejich dat, výkonu funkce státní správy myslivosti, přínosů a nedostatků realizované digitalizace.
3)		Práva vlastníků honebních pozemků a hospodařících osob při organizaci honitby, jejich postavení v mysliveckém hospodaření a dopady změn na plnění hlavního cíle novely.
4)		Důsledky vyřazení druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, s ohledem na jejich druhovou ochranu (vč. vyhodnocení náhradních podpůrných nástrojů MŽP, zejména pro koroptev, tetřívka, tetřeva, vodního ptactva), funkčnost nových postupů dle § 56 zák. č. 114/1992 Sb., na ochranu přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zjednodušení administrativy a snížení ilegálního lovu.
5)	Dopad kvalifikačních požadavků na výkon státní správy myslivosti.
6)		Řešení výkladových a aplikačních problémů a vyhodnocení nově vzniklých.
7)		Ostatní přínosy a případné nedostatky.
8)		Zhodnocení a efektivita nákladů, zhodnocení úspor.

Celkové zhodnocení je navázáno na pět let po nabytí druhé účinnosti novely zákona, a to z toho důvodu, že i celkový systém výpočtu minimálního lovu s postupným dosažením hranice požadovaného přípustného poškození škod je kalkulován na horizont pěti let. Snižování početních stavů spárkaté zvěře nelze provést skokově a to meziročně, ale postupně a na základě analýz tak dojde výhledově po pěti letech, kdy stavy spárkaté zvěře budou natolik sníženy, že poškození lesního prostředí bude únosné. Systém výpočtu při svém náběhu bude vycházet také z dosavadních hlášení o plnění plánu lovu, které nemusí být zcela spolehlivé. Se zavedením kontroly provedení lovu prostřednictvím aplikace propojené do ISEM se data stanou zásadním způsobem průkaznějšími a kalkulace minimální výše lovu prostřednictvím matematické formule bude přesnější.


7.	Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl v průběhu přípravy konzultován se zástupci výzkumných institucí (Česká zemědělská univerzita v Praze, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti), odborné myslivecké veřejnosti (Českomoravská myslivecká jednota, Řád Sv. Huberta), významnými zemědělsky a lesnicky hospodařícími subjekty (Lesy České republiky, s.p., Agrární komora České republiky, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů, Vojenské lesy a statky ČR, s.p.) a rovněž i s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se ochranou přírody. K návrhu novely byly využity podněty zejména Hnutí DUHA, Asociace soukromého zemědělství a dalších subjektů této skupiny. 
Zásadní roli měla spolupráce s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, jelikož právě data NIL umožnila vytvoření systému minimální výše lovu, tedy stanovení výše lovu dle zjištěného stupně poškození lesa. Jedná se o jediný průkazný zdroj dat reflektující tlak zvěře na její prostředí. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů s ministerstvem spolupracoval i na dalších aspektech novely (ISEM, konzultace a podněty k některých úpravám ustanovení) a spolupráce s ním bude klíčová i po nabytí plné účinnosti tohoto zákona.


8.	Kontakt na zpracovatele RIA
Jméno a příjmení:	Ing. Martin Žižka, Ph.D. 
Funkce:	ředitel odboru
Útvar:	Ministerstvo zemědělství, Odbor státní správy myslivosti a rybářství
Telefon:	221 812 826 
e-mail: 	martin.zizka@mze.gov.cz
	5	

image1.png

image2.emf