Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCX7LJFVL najdete zde
Část platného znění zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
__________________________________________________________________________
* * *
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) myslivostí soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví,
b) zvěří obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d),
b) zvěří přírodní bohatství představované volně žijícími jedinci živočišných druhů daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), zajíc polní (Lepus europaeus), bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice rudáhorská (Alectoris rufa), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,3 nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů4 a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů:
– savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), tchoř stepní (Mustela eversmannii), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra),
– ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo),
d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem:
– savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius) a zajíc polní (Lepus europaeus),
– ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone),
c) živočichem vyžadujícím regulaci jedinec invazního druhu savců nebo ptáků vymezený vyhláškou, který má významný dopad na Unii[footnoteRef:1]43), [1: 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění.]
d) vybraným druhem volně žijícího živočicha druh významný pro myslivecké, zemědělské nebo lesnické hospodaření vymezený vyhláškou, který je chráněn podle předpisů na ochranu přírody a krajiny4),
e) nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále zastavěného území, pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené oplocené sady, oplocené zahrady, oplocené školky, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře1), 2), obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti,
f) honebními pozemky všechny pozemky v písmenu e) neuvedené,
g) souvislými honebními pozemky takové honební pozemky, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnými plochami,
h) právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků,
i) honitbou soubor souvislých honebních pozemků jednoho nebo více vlastníků vymezený v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti, v němž lze provádět právo myslivosti podle tohoto zákona,
j) oborou druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným oploceným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat,
k) bažantnicí část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice,
l) jakostní třídou honitby stupeň její úživnosti; vychází z přírodních podmínek v honitbě a stanovuje ji orgán státní správy myslivosti ve spolupráci s orgány státní správy lesů, zemědělství a ochrany přírody, a to vždy, když dojde ke změně podmínek úživnosti v honitbě,
m)l) držitelem honitby osoba, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána,
n)m) uživatelem honitby držitel honitby, pokud honitbu využívá sám, nebo osoba, které držitel honitby honitbu pronajal,
o)n) za vlastníka honebního pozemku se pro účely tohoto zákona považuje i právnická osoba, která byla k výkonu vlastnických práv státu a jiných majetkových práv státu na pozemcích ve vlastnictví státu zřízena nebo založena,
p)o) živočichem vyžadujícím regulaci živočich, jehož druh je vymezen prováděcím právním předpisem odloučeným honebním pozemkem pozemek, který netvoří honitbu, nelze jej přičlenit k honitbě podle tohoto zákona a který, a to ani ve spojení s dalšími souvislými honebními pozemky, nesplňuje podmínky pro uznání honitby.
p) minimálním stavem druhu zvěře stav, při kterém není druh zvěře ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu zvěře,
q) mysliveckým rokem období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku,
r) minimální výší lovu minimální souhrnný počet evidovaných ulovených nebo nalezených uhynulých jedinců druhů zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého v honitbě během mysliveckého roku,
s) minimální výší lovu prasete divokého minimální počet evidovaných ulovených nebo nalezených uhynulých jedinců prasete divokého v honitbě během mysliveckého roku.
Účinnost od 1. 4. 2027
ČÁST DRUHÁ
CHOV A ZUŠLECHŤOVÁNÍ ZVĚŘE
§ 3
Zásady chovu
(1) K zachování všech druhů zvěře v přírodě činí orgány státní správy myslivosti potřebná opatření. Přitom se poskytuje podpora a ochrana geograficky původním druhům zvěře. Chovem zvěře se rozumějí odborné zásahy sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav.
(2) Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce pachtýř honitby (dále jen „uživatel honitby“) je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.
(3) Normované stavy zvěře se uvádí i pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.
(4) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.
(2) Uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře tak, aby početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, který je stanoven v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby, a zároveň tak, aby nedocházelo k poškozování lesa zvěří nad stupeň poškození, nad který nesmí být les zvěří poškozován, přičemž zároveň podporuje výskyt ostatních druhů zvěře v souladu s odstavcem 1.
(3) Chov siky japonského a siky Dybowského je možný pouze v oborách
(3)(4) Normované stavy Minimální stavy druhu zvěře se uvádí stanovíi pro oblasti chovu zvěře, které vymezuje, případně mění nebo ruší, na návrh jednoho nebo více držitelů honiteb rozhodnutím orgán státní správy myslivosti. Oblastí chovu zvěře je souvislé území tvořené souborem honiteb s přibližně stejnými vhodnými přírodními podmínkami pro zvěř a určené k chovu určitého druhu zvěře spárkaté, s výjimkou zvěře srnčí, jelence a prasete divokého, nebo jeho místní populace nebo poddruhu či geografické rasy, případně pro vzácné druhy zvěře (tetřev, tetřívek, jeřábek) nebo ohrožené druhy zvěře prasete divokého, siky japonského, siky Dybowského a srnce obecného. U honitby určené pro chov uvedených druhů spárkaté zvěře musí celá její výměra být v oblasti tohoto chovu. Vytvoření oblasti chovu nesmí vést ke zvýšení ekologické zátěže dotčeného území.
(4)(5) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře, zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd.
(5) Vyhláška stanoví způsob stanovení minimálního stavu druhu zvěře v honitbě, poměr pohlaví, koeficient očekávané produkce pro jednotlivé druhy zvěře a stupeň poškození lesa, nad který nesmí být les zvěří poškozován.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 4
Omezení směřující k zachování druhu zvěře
(1) Orgán státní správy myslivosti může z důvodu obecného zájmu omezit v některých honitbách obvyklý způsob jejich mysliveckého užívání, stanovit jeho podmínky nebo vydat pokyny pro myslivecké hospodaření v takových honitbách.
(1) Ústřední orgány státní správy myslivosti mohou při vzniku mimořádné situace v zájmu redukce, zachování nebo ochrany některého druhu zvěře, v zájmu zachování nebo ochrany příznivých životních podmínek zvěře nebo v zájmu usmrcování živočichů vyžadujících regulaci opatřením obecné povahy uložit uživateli honitby povinnost nad rámec povinností jemu v zákoně stanovených. Podle věty první lze uložit opatření k podpoře zvěře, k lovu zvěře nebo k usmrcení živočichů vyžadujících regulaci, a to včetně rozsahu a podmínek jeho provedení. Opatřením obecné povahy lze také stanovit poskytnutí finančního příspěvku, povolení lovu mimo stanovenou dobu lovu, uložení snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu, uložení lovu či usmrcování na odloučených honebních a nehonebních pozemcích, vydání výjimky ze zakázaných způsobů lovu, případně i stanovení postupu odchylného od postupu uvedeného v § 49. V případě, že je v rámci vykonání opatření potřeba dalších osob, uživatel honitby, držitel honitby a hospodařící osoba poskytnou potřebnou součinnost v rozsahu takového opatření.
(2) Opatřením obecné povahy podle odstavce 1 nelze stanovit práva nebo povinnosti, které již vyplývají z mimořádného veterinárního opatření podle jiného právního předpisu[footnoteRef:2]44). Je-li po vydání opatření obecné povahy podle odstavce 1 vydáno mimořádné veterinární opatření podle jiného právního předpisu, opatření obecné povahy podle odstavce 1 se neuplatní v rozsahu upraveném mimořádným veterinárním opatřením podle jiného právního předpisu. [2: 44) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Uživateli honitby, vlastníkovi pozemku nebo hospodařící osobě lze poskytnout v případě opatření obecné povahy podle odstavce 1 finanční příspěvek spojený s provedením tohoto opatření. Výši, rozsah a podmínky poskytnutí příspěvku podle věty první, má-li být poskytnut, stanoví opatření obecné povahy podle odstavce 1. Uživateli honitby, vlastníku honebních pozemků nebo hospodařícímu osobě nelze příspěvek podle věty první poskytnout, bylo-li opatření obecné povahy podle odstavce 1 uloženo v důsledku jím porušené povinností stanovené tímto zákonem. O poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje ústřední orgán státní správy myslivosti, který opatření vydal, a který rovněž může stanovit podmínky pro její poskytnutí.
(2)(4) Dovoz a vývoz živé zvěře i jejích vývojových stadií lze provádět jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti, a to za podmínek v něm stanovených․ K dovozu a vypouštění nepůvodních druhů37) živočichů za účelem mysliveckého hospodaření je nutné také povolení orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny38) a dodržení veterinárních předpisů5). V souhlasu k dovozu a vypouštění nepůvodního druhu živočicha stanoví orgán státní správy myslivosti podmínky pro myslivecké hospodaření s tímto druhem.
§ 5
Zákazy stanovené k zachování druhů zvěře
(1) V zájmu zachování druhů zvěře se zakazuje
a) vypouštět do honiteb jedince druhů zvěře, které jsou drženy ve farmových chovech1),2), nebo jejich mláďata,
b) vypouštět do honiteb zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy zvěře a mezi druhy hospodářských zvířat,
c) vypouštět do honiteb zvěř, která byla chována v zajetí; výjimku z tohoto zákazu může povolit orgán státní ochrany přírody správy myslivosti,
d) zavádět v honitbě další druhy zvěře bez předchozího souhlasu orgánu státní správy myslivosti po vyjádření orgánu státní ochrany přírody.
(2) Vypouštět zvěř do honitby může jen držitel honitby; jiná osoba jen s jeho souhlasem. Vypouštět zvěř lze jenom se souhlasem orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody pro danou honitbu, nejedná-li se o vypouštění zvěře po udělení výjimky podle odstavce 1 písm. c) nebo po vydání povolení podle odstavce 1 písm. d) nebo po povolení vydaném při dovozu zvěře anebo ze zavedených intenzivních chovů zvěře.
* * *
§ 7
Chov zvěře v zajetí
(1) Chov zvěře v zajetí je možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. K žádosti o udělení souhlasu předkládá žadatel vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti ve věcech týkajících se veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání5),7) k navrhovaným podmínkám chovu. Souhlasu není třeba, jde-li o chov zvěře v zoologické zahradě zřízené obcí nebo krajem s licencí podle zákona o zoologických zahradách nebo jde-li o držení a chov loveckých dravců. Za chov zvěře v zajetí se nepovažuje krotký chov nebo polodivoký chov zvěře prováděný pro účely zazvěřování honiteb, péče a péče o zraněnou zvěř prováděná uživatelem honitby po nezbytnou dobu, záchranné chovy a stanice potřebné péče o zraněné živočichy zřizované podle předpisů o ochraně přírody záchrannými stanicemi8). Záchranné chovy zvláště chráněných živočichů a péče o zraněné živočichy zvláště nechráněné, pokud jsou zvěří, lze však Péči o zraněnou zvěř lze provádět jen v zařízeních schválených také orgánem státní správy myslivosti. Vypouštění jedinců z těchto zařízení do honitby lze provádět jen po projednání s orgánem státní správy myslivosti a s vědomím držitele a uživatele honitby.
(2) Provozovatel záchranné stanice do 7 dnů na vyžádání sdělí uživateli honitby, které druhy živočichů nebo zvěře byly v jeho honitbě vypuštěny, a to včetně počtu, času a geografické polohy místa vypuštění.
(2)(3) K dočasnému držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen je třeba souhlasu orgánu státní správy myslivosti a orgánu na ochranu zvířat proti týrání, které mohou stanovit podmínky pro výkon této činnosti.
* * *
§ 9
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany
(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny.
(2) Rovněž je zakázáno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařízení pro přikrmování, pozorování a lov zvěře a další myslivecká zařízení. K jejich vybudování a umístění je nutný předchozí souhlas vlastníka honebního pozemku. Nedá-li žádný z vlastníků honebních pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne o umístění slaniska, napajedla nebo zařízení pro přikrmování zvěře orgán státní správy myslivosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů9) tím nejsou dotčena.
(3) Na žádost uživatele honitby může orgán státní správy myslivosti, zejména v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů, nařídit přiměřené omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí, omezení jízdy koňmi a tažnými psy a omezení jiných sportovních nebo zájmových činností. Uvedená opatření se nevztahují na hospodářskou činnost vlastníků, popřípadě nájemců pachtýřů honebních pozemků.
(4) Orgán státní správy myslivosti spolupracuje s dalšími orgány státní správy, jimž jsou právnické i fyzické osoby povinny oznamovat konání hromadných akcí v přírodě10), a sděluje těmto orgánům požadavky potřebné k ochraně zvěře a jejích životních podmínek.
§ 10
Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků
(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
(2) Při obhospodařování pozemků, jejich ohrazování při pastvě a podobně jsou vlastníci, popřípadě nájemci pozemků povinni dbát, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována; ustanovení předpisů na ochranu zvířat proti týrání tím nejsou dotčena[footnoteRef:3]7). Ustanovení zvláštních právních předpisů na ochranu zvěře při obhospodařování pozemků nejsou dotčena[footnoteRef:4]11). [3: 7) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.] [4: 11) Například zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 40/1997 Sb., kterou se stanoví podrobnosti zabezpečení ochrany včel, zvěře a ryb při používání přípravků na ochranu rostlin.]
(3) K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni
a) vlastníci, popřípadě nájemci pachtýři honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji,
c) provozovatelé silážních jam a krechtů provádět opatření proti nežádoucímu přístupu zvěře.
§ 11
Povinnosti a oprávnění uživatelů honiteb
(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů zakládat remízky a pečovat o ně a o jiné vhodné úkryty pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček zakládat a pečovat o políčka pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků na jejich žádost písemně povolí; vlastník, popřípadě nájemce pachtýř lesních pozemků může tuto činnost povolit jen při dodržení předpisů o lesích.12) jiných právních předpisů[footnoteRef:5]12).. [5: 12) Například zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.]
(2) Uživatelé honiteb jsou povinni provést po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců pachtýřů honebních pozemků podle § 10 odst. 3 písm. a) potřebná opatření k záchraně zvěře.
(3) Uživatelé honiteb jsou povinni provádět v době nouze dostupná a přiměřená opatření k záchraně zvěře, zejména ve spojitosti se záplavami, povodněmi, lesními požáry a extrémně vysokou sněhovou pokrývkou.
(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř, řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.
(5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř, trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek13).
(6) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci pachtýři honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
(7) Uživatel honitby je v rámci mysliveckého hospodaření oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci.
(4) Uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a v době nouze zvěř, řádně přikrmovat. Počty a objemy těchto zařízení se uvádějí v plánu mysliveckého hospodaření a v ročním statistickém výkazu o honitbě.
(5) Zjistí-li orgán státní správy myslivosti, že zvěř, trpí hladem, a nezjedná-li uživatel honitby po výzvě orgánu státní správy myslivosti okamžitou nápravu, rozhodne tento orgán o krmení zvěře na náklad uživatele. Odvolání podané proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek13).
(6)(4) Uživatelé honiteb jsou povinni s vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků, kteří na těchto pozemcích hospodaří a nejsou členy honebního společenstva, projednat alespoň 7 dnů předem konání činností, které mohou omezit obhospodařování těchto pozemků.
(7)(5) Uživatel honitby je v rámci mysliveckého hospodaření oprávněn usmrcovat živočichy vyžadující regulaci.
(8) Uživatel honitby je povinen v rámci evidence podle § 38 odst. 2 písm. f) vést údaje o stavu zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů v rozsahu stanoveném vyhláškou.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 12
Ustanovení myslivecké stráže
(1) Uživatel honitby je povinen pro každých započatých 500 ha honitby navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení jedné myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se předkládá do 30 dnů od uzavření smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn orgánem státní správy myslivosti o zrušení ustanovení myslivecké stráže; v případě užívání honitby na vlastní účet se návrh předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby.
(1) V honitbě musí být ustanovena 1 myslivecká stráž na každých započatých 500 ha výměry honebních pozemků tvořících honitbu, a to až do dosažení výměry honebních pozemků tvořících honitbu 2 000 ha. Nad tuto výměru honebních pozemků tvořících honitbu musí být ustanovena 1 myslivecká stráž na každých započatých 1000 ha výměry honebních pozemků tvořících honitbu. Návrh na ustanovení myslivecké stráže musí být podán orgánu státní správy myslivosti ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby o změně honitby nebo o přičlenění honebních pozemků, jestliže došlo ke změně výměry honitby vyžadující změnu počtu osob myslivecké stráže, nebo ve lhůtě 30 dnů ode dne zániku ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže je oprávněn podat držitel honitby s tím, že alespoň 1 myslivecká stráž v honitbě musí být ustanovena na návrh uživatele honitby. Nevyužije-li držitel honitby svého práva podat návrh na ustanovení myslivecké stráže, nebo jde-li o mysliveckou stráž ustanovovanou na návrh uživatele honitby, je povinností uživatele honitby předložit návrh na ustanovení myslivecké stráže ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby nebo ve lhůtě 60 dnů ode dne zániku ustanovení myslivecké stráže.
(2) Mysliveckou stráž ustanovuje orgán státní správy myslivosti na období 10 let; opakované ustanovení je možné. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Nesplní-li uživatel honitby povinnost podle odstavce 1, může ustanovit mysliveckou stráž orgán státní správy myslivosti a vyrozumí o tom uživatele honitby.
(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je starší 21 let,
b) má bydliště na území České republiky,
c) je bezúhonná,
d) má způsobilost k právním úkonům,
d) je plně svéprávná,
e) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů,
g) složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,
h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),
i) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
(3) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která
a) je starší 21 let,
b) má bydliště na území České republiky,
c)b) je bezúhonná,
d)c) je plně svéprávná,
e)d) je fyzicky a zdravotně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže,
f)e) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů složením testu k prokázání znalostí práv a povinností myslivecké stráže (dále jen „test“) v Informačním systému evidence myslivosti (dále jen „informační systém“),
g)f) složila slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“,
h)g) má platný lovecký lístek na dobu neurčitou a platný zbrojní průkaz a je pojištěna (§ 48),
i)h) vyslovila s ustanovením do funkce písemný souhlas.
Účinnost od 1. 4. 2027
(4) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo v posledních 5 letech uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti14) nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.
(5) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá orgán státní správy myslivosti o vydání opisu z evidence Rejstříku výpisu z rejstříku trestů15). Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona[footnoteRef:6]16. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku výpisu z rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. [6: 16) § 69 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.]
(6) Orgán státní správy myslivosti před ustanovením prověří znalosti navrhované osoby podle odstavce 3 písm. f) a přijme její slib podle odstavce 3 písm. g). Ustanovení mysliveckou stráží provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Obvod působnosti myslivecké stráže je vymezován honitbou (honitbami).
(7) Myslivecká stráž je povinna oznámit orgánu, který ji ustanovil, každou změnu podmínek uvedených v odstavci 3, a to do 30 dnů od vzniku této změny.
(8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.
(8) Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování. Vyhláška dále stanoví časový rozsah a technické podrobnosti pro skládání testu, podmínky pro složení testu, obsahové náležitosti testu a podmínky pro opravný pokus.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 13
Zrušení ustanovení mysliveckou stráží
(1) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byl vystaven průkaz myslivecké stráže,
b) zánikem nájmu pachtu honitby u osoby, která byla ustanovena na návrh nájemce pachtýře této honitby,
c) smrtí myslivecké stráže,
d) doručením oznámení myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti o skončení výkonu funkce, nebo
e) zrušením ustanovení orgánem státní správy myslivosti.
(2) Orgán státní správy myslivosti ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud osoba přestala tuto funkci vykonávat nebo přestala splňovat podmínky stanovené v § 12 odst. 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Orgán státní správy myslivosti může ustanovení myslivecké stráže zrušit též na návrh uživatele honitby anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností tento zákon.
(3) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), je povinna neprodleně odevzdat služební odznak a průkaz myslivecké stráže orgánu státní správy myslivosti, který ji ustanovil mysliveckou stráží. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 1 písm. c), přechází uvedená povinnost na dědice, popřípadě na jinou osobu, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici.
§ 14
Oprávnění myslivecké stráže
(1) Myslivecká stráž je oprávněna
a) požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu totožnost kontrolované osoby, a jde-li o osoby nacházející se v honitbě s lukem určeným k loveckým účelům (dále jen „luk“), rovněž doklad o složení zkoušky z lovu lukem a označení šípů,
b) zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích17) v honitbě dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a za tím účelem požadovat předložení dokladu o nabytí zvěře,
c) zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky (dále jen „policie“),
d) odejmout osobám uvedeným v písmenech b) a c) střelnou zbraň, luk nebo zakázanou loveckou výzbroj, chycenou, ulovenou nebo přepravovanou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku a vykázat je z honitby; o odnětí věci sepsat úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystavit potvrzení o odnětí věci a odňatou střelnou zbraň, luk nebo zakázanou loveckou výzbroj odevzdat neprodleně orgánu policie; osoby uvedené v písmenech a) až d) jsou povinny výzvám či úkonům v nich uvedeným vyhovět, popřípadě jich uposlechnout,
e) usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčáckých a loveckých plemen, na psy slepecké, zdravotnické, záchranářské a služební; usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; pokud je tato nemovitost umístěna na oploceném pozemku, počítá se vzdálenost od jeho oplocení,
f) usmrcovat živočichy vyžadující regulaci,
g) usmrcovat po předchozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata a dále volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován,
h) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,
i) projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě,
j) vstupovat na pozemky v honitbě v rozsahu nezbytně nutném k výkonu funkce.
(2) Myslivecká stráž, která usmrtila psa nebo kočku, zdivočelé hospodářské zvíře nebo označené zvíře z farmového chovu zvěře, je povinna o tom neprodleně informovat jeho vlastníka, pokud je známý, a sdělit mu místo usmrcení zvířete a popřípadě jej na toto místo doprovodit.
(3) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.
* * *
§ 17
Obecné zásady pro tvorby honiteb
(1) Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby.
(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka.
(2) Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. c), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. Orgán státní správy myslivosti, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, vloží stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o prohlášení pozemku za nehonební do informačního systému ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Účinnost od 1. 4. 2027
(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.
(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici. Orgán státní správy myslivosti, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, vloží stejnopis písemného rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební do informačního systému ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Účinnost od 1. 4. 2027
(4) Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice).
(5) Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou.
(6) Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýká okrajových částí honitby (výběžků). Stejně je nutno bránit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhraní zemědělských a lesních pozemků. Za tím účelem se při tvorbě honiteb provádí vyrovnání hranic honiteb výměnou honebních pozemků nebo jejich přičleněním.
(7) Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.
(7) Orgán státní správy myslivosti stanoví minimální výměru honitby
a) 50 ha, jde-li o oboru,
b) 500 ha, jde-li o honitbu uznávanou v hranicích již stávající honitby, která byla z více jak 80 % uznána na honebních pozemcích, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává Ministerstvo obrany nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, nebo
c) 250 ha, jde-li o ostatní honitby.
(8) V návrhu na uznání honitby lze uvést honební pozemek tvořící již uznanou honitbu.
§ 18
Uznání honitby
(1) Návrh na uznání honitby podává vlastník honebních pozemků nebo přípravný výbor honebního společenstva (§ 19 odst. 4) orgánu státní správy myslivosti. Splňuje-li návrh podmínky stanovené v § 17 tohoto zákona, musí orgán státní správy myslivosti vydat rozhodnutí o uznání honitby.
(2) Návrh na uznání vlastní honitby honitby vlastní může podat vlastník souvislých honebních pozemků, které splňují podmínky uvedené v § 17.
(3) Vlastník honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak může při splnění podmínek uvedených v § 17 podat návrh na uznání společenstevní honitby.
(4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby.
(5) K návrhu na uznání obory se přikládá studie o vhodnosti přírodních a jiných podmínek pro intenzivní chov daného druhu zvěře, projekt chovu a výstavby potřebných zařízení a vyjádření veterinárních orgánů5) a orgánů na ochranu zvířat proti týrání7) krajské veterinární správy nebo Ministerstva obrany v rámci jeho působnosti ve věcech týkajících se veterinární péče a ochrany zvířat proti týrání5),7) k navrhovaným podmínkám chovu. Totéž platí o návrhu na uznání honitby nebo její změny, žádá-li se současně nebo dodatečně, aby v jejím obvodu vznikla bažantnice.
(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů.
(6) K návrhu na uznání honitby navrhovatel přikládá jím zpracované údaje o vlastnictví honebních pozemků včetně mapového zákresu hranic honitby na mapě zajišťující přesné odlišení hranic honiteb a návrh plánovaných druhů zvěře a jejich minimálních a normovaných stavů alespoň jednoho plánovaného druhu zvěře a jeho minimálního stavu.
Účinnost od 1. 4. 2027
(7) Informaci o zahájení řízení ve věci uznání obory ve zvláště chráněném území vyhlášeném podle zákona o ochraně přírody a krajiny zasílá orgán státní správy myslivosti orgánu ochrany přírody.
(8) Doručování písemností v řízení o uznání honitby, vyjma oznámení o zahájení řízení a rozhodnutí, kterým se řízení končí, se provede veřejnou vyhláškou, jestliže je v řízení 30 a více účastníků.
§ 18a
Uznání honitby s honebním pozemkem již tvořícím honitbu
(1) Je-li součástí návrhu na uznání honitby splňujícího podmínky stanovené v § 17 honební pozemek tvořící již uznanou honitbu, orgán státní správy myslivosti rozhodne o uznání nové honitby a současně rozhodne o změně rozhodnutí o uznání původní honitby, kterou honební pozemek tvořil, dosahuje-li minimální výměry honitby.
(2) Orgán státní správy myslivosti rozhodne o změně rozhodnutí o uznání původní honitby tak, že zmenší její výměru o honební pozemek, který ji tvořil a který je součástí návrhu podle odstavce 1, a případně o honební pozemky, které s ní již nesouvisí.
(3) Vzniknou-li z původní honitby samostatné části, které spolu nesouvisí a zároveň dosahují minimální výměry honitby, orgán státní správy myslivosti rozhodne o změně rozhodnutí o uznání původní honitby tak, že rozhodne podle odstavce 2 ve vztahu k části původní honitby s největší výměrou. Vlastníky honebních pozemků samostatné části honitby původní, kteří splňují podmínku uvedenou ve větě první a jejichž pozemky nejsou součástí samostatné části s největší výměrou, orgán státní správy myslivosti vyzve k podání návrhu o uznání honitby. Pokud nebude ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy návrh na uznání honitby podán, orgán státní správy myslivosti tyto pozemky přičlení podle § 30 odst. 1, přičemž rozhodnutí o uznání nové honitby podle věty první nelze vydat dříve než po uplynutí této lhůty.
(4) Rozhodnutí o uznání nové honitby podle odstavce. 3 věty první je vykonatelné nejdříve dnem vykonatelnosti rozhodnutí o změně rozhodnutí o uznání původní honitby.
(5) Ustanovení § 18 se použije obdobně.
* * *
§ 20
Vznik honebního společenstva
(1) Návrh na registraci se podává příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nemá-li návrh na registraci předepsané náležitosti anebo jsou-li údaje v něm neúplné nebo nepřesné, orgán státní správy myslivosti na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady ve stanovené lhůtě odstraněny, řízení bude zastaveno.
(2) Pokud orgán státní správy myslivosti nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede registraci a zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení předložených stanov a seznamu členů, na nichž vyznačí den registrace.
(3) Honební společenstvo vzniká dnem registrace. Ke stejnému dni zapíše orgán státní správy myslivosti honební společenstvo do rejstříku evidence honebních společenstev. Vznik honebního společenstva, jeho název a sídlo oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.
(4) Orgán státní správy myslivosti odmítne zapsat honební společenstvo do rejstříku evidence a uznat společenstevní honitbu, jestliže
a) celková výměra honebních pozemků ve vlastnictví osob uvedených v seznamu členů nedosahuje výměry stanovené tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby,
b) předložené stanovy nesplňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a).
(5) Rozhodnutí o odmítnutí registrace honebního společenstva doručí orgán státní správy myslivosti zmocněnci přípravného výboru.
§ 21
Valná hromada honebního společenstva
(1) Do působnosti valné hromady náleží
a) volba a odvolání honebního starosty, který je zároveň předsedou honebního výboru, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
b) schvalovat návrhy honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,
c) rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu pachtu honitby,
d) rozhodnutí o změně stanov,
e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva,
e) schvalovat účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích,
f) rozhodnutí o dalších otázkách, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhradí-li si to valná hromada.
(2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor.
§ 22
Jednání valné hromady
(1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla alespoň jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva, kteří podali žádost podle předchozí věty.
(2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Svolavatel zašle pozvánku na valnou hromadu každému členovi honebního společenstva na adresu uvedenou v seznamu členů, pozvánku na valnou hromadu uveřejní nebo zašle členům honebního společenstva jiným vhodným způsobem stanoveným ve stanovách honebního společenstva, a to nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady. Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat údaj o místě, datu a čase konání valné hromady a její program. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu pachtu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku, popřípadě další podklady pro jednání valné hromady, musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady pozvánky na valnou hromadu musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva nelze.
(3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar metr čtvereční výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas.
(4) Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.
(5) Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí podle § 21 odst. 1 písm. b), c) a d) nebo § 21 odst. 2 se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí.
(6) O rozhodnutích valné hromady musí být pořízen zápis obsahující průběh jednání. Zápis podepíší honební starosta a valnou hromadou zvolený zapisovatel. Každý člen honebního společenstva může, na své náklady, požádat o vydání kopie zápisu nebo jeho části. Honební společenstvo musí uchovávat zápisy po celou dobu jeho existence.
(7) Členové honebního společenstva mohou přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu, předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům. Většina se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.
(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady rozhodnutí orgánu honebního společenstva za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady 1 roku ode dne přijetí rozhodnutí, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady rozhodnutí orgánu honebního společenstva, jinak jeho právo zaniká; toto platí obdobně i pro rozhodnutí přijaté podle odstavce 7. Na rozhodnutí orgánu honebního společenstva, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, se hledí, jako by nebylo přijato.
§ 23
Honební starosta
(1) Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu pachtu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.
(2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva.
(3) Jestliže honební starosta zemře nebo se vzdá funkce, vykonává tuto funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.
(4) Honební starosta obstarává všechny záležitosti honebního společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě; je přitom povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.
(5) Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce. V řízení proti honebnímu starostovi zastupuje honební společenstvo určený člen honebního výboru, a není-li honební výbor zvolen, kterýkoliv člen honebního společenstva.
(6) Honebního starostu v době jeho nepřítomnosti zastupuje honební místostarosta; jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny honebnímu starostovi.
* * *
§ 25
Zrušení a zánik honebního společenstva
(1) Honební společenstvo zaniká dnem výmazu z rejstříku evidence. Zániku honebního společenstva předchází jeho zrušení s likvidací. Honební společenstvo se zrušuje
a) dnem zániku společenstevní honitby,
b) uplynutím doby, na kterou bylo založeno,
c) dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady o zrušení honebního společenstva, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato; rozhodnout o zrušení lze pouze tak, aby nejpozději v den zrušení zanikla smlouva nájmu pachtu honitby, je-li uzavřena,
d) rozdělením nebo sloučením s dalším honebním společenstvem. V tomto případě se likvidace neprovádí,
e) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.
(2) Na likvidaci majetku a závazků zrušeného honebního společenstva se použijí předpisy o likvidaci majetku a závazků obchodních společností. Zjistí-li likvidátor kdykoliv v průběhu likvidace, že majetek zrušeného honebního společenstva je předlužen, je povinen podat insolvenční návrh. Skončí-li likvidace majetkovým zůstatkem, naloží s ním likvidátor způsobem určeným ve stanovách.
(3) Likvidátora jmenuje valná hromada honebního společenstva. Neučiní-li tak bez zbytečného odkladu, je likvidátor jmenován soudem. Odměnu likvidátora stanoví ten, kdo likvidátora jmenoval.
(4) Zánik honebního společenstva oznámí orgán státní správy myslivosti do 7 dnů od výmazu Českému statistickému úřadu.
§ 26
Členství v honebním společenstvu
(1) Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká; nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.
(1) Podá-li vlastník honebního pozemku tvořícího honitbu písemnou přihlášku k členství v honebním společenstvu, které je držitelem této honitby, stává členem honebního společenstva k 1. lednu kalendářního roku následujícího po podání přihlášky.
(2) Členství v honebním společenstvu dále zaniká v případě, že správní úřad k tomu oprávněný podle tohoto zákona prohlásil pozemky ve vlastnictví člena honebního společenstva za nehonební. Členství v honebním společenstvu zaniká i tehdy, jestliže člen honebního společenstva nevlastní žádný honební pozemek tvořící honitbu.
(3) Člen honebního společenstva může ukončit své členství na základě písemného oznámení; členství zaniká posledním dnem kalendářního roku, ve kterém bylo oznámení učiněno.
(4) Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Výši tohoto podílu nebo způsob jeho výpočtu určí stanovy.
(5) Spoluvlastníci honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby, se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva člena honebního společenstva, nebo mohou určit společného zmocněnce.
(6) Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.
§ 27
Majetek honebního společenstva
(1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva.
(2) Příjmem honebního společenstva mohou být
a) příjem z využití společenstevní honitby na vlastní účet,
b) příjmy z nájmu pachtu společenstevní honitby,
c) dary a dědictví,
d) půjčky a úvěry a úroky z vkladů,
e) jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon.
(3) Honební společenstvo vede účetnictví podle zvláštního zákona21).
(4) Honební společenstvo je povinno uložit do sbírky listin evidence honebních společenstev účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích nejpozději do 12 měsíců ode dne, ke kterému byla sestavena účetní závěrka, nebo sestaven přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích.
§ 28
Rejstřík Evidence honebních společenstev
(1) Rejstřík Evidence honebních společenstev vedený vedená orgánem státní správy myslivosti je veřejný seznam veřejná evidence, do kterého které se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se honebních společenstev. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy a účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích; po každé změně stanov musí být uloženo také jejich platné úplné znění.
(2) Rejstřík Evidence honebních společenstev je každému přístupný přístupná. Každý má právo do něj ní nahlížet, pořizovat si na své náklady kopie a výpisy. Na požádání vydá orgán státní správy myslivosti úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.
(3) Do rejstříku evidence honebních společenstev se zapisují tyto údaje:
a) název a sídlo honebního společenstva s uvedením dne a čísla registrace,
b) zánik honebního společenstva s uvedením dne a právního důvodu výmazu,
c) identifikační číslo osoby honebního společenstva,
d) jméno, příjmení, a adresa místa trvalého pobytu kontaktní adresa honebního starosty, honebního místostarosty a dalších členů honebního výboru,
e) identifikace honebních pozemků tvořících společenstevní honitbu, a to slovním popisem hranice honitby,
f) zrušení honebního společenstva,
g) vstup do likvidace včetně jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu likvidátora,.
h) zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.
(4) Do rejstříku evidence honebních společenstev se zapíše také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 3. Honební společenstvo je povinno oznámit orgánu státní správy myslivosti změnu nebo zánik zapisovaných skutečností podle odstavce 3 ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy ke změně nebo zániku došlo.
(5) Identifikační číslo osoby přiděluje honebnímu společenstvu orgán státní správy myslivosti; identifikační číslo osoby poskytne orgánu státní správy myslivosti správce základního registru osob21a).
(6) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honebních společenstev prostřednictvím informačního systému.
Účinnost od 1. 4. 2027
HLAVA III
UZNÁNÍ HONITBY A JEJÍ ZMĚNY
§ 29
Řízení o uznání honitby
(1) K řízení a k vydání rozhodnutí o uznání honitby je příslušný orgán státní správy myslivosti, v jehož územním obvodě leží honební pozemky navrhované honitby. Jestliže honební pozemky leží v obvodech více těchto orgánů, je příslušný orgán, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků.
(2) Pokud držitel honitby nezačne ve lhůtě 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívat honitbu sám nebo ji nepronajme, orgán státní správy myslivosti honební pozemky přičlení k jiné honitbě nebo rozděleně k několika honitbám a rozhodnutí o uznání původní honitby zruší.
(3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich minimální a normované.
(3) V rozhodnutí o uznání honitby se uvede její název, její držitel, výměra honebních pozemků v členění podle druhů kultur, popis hranic, vyznačení obvodu honitby, výčet a výměry honebních pozemků přičleněných s uvedením jejich vlastníků a důvodů přičlenění, jakostní třídy honitby pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby a jejich minimální a normované stavy a minimální stav pro jednotlivé druhy zvěře navržené držitelem honitby.
Účinnost od 1. 4. 2027
(4) Do nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby užívá honitbu její dosavadní uživatel. V rozhodnutí o uznání honitby nelze vyloučit odkladný účinek odvolání13).
§ 30
Přičlenění
(1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.
(2) Vlastníkům honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil podle odstavce 1, náleží od držitele honitby náhrada; jde-li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. Nedohodnou-li se zúčastněné osoby o výši náhrady, určí náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.
§ 31
Změna a zánik honiteb
(1) Vyžadují-li to zásady řádného mysliveckého hospodaření, může orgán státní správy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků (dále jen „změna dílčí změna honitby“). Při změně dílčí změně honitby se nepřihlíží k územním hranicím obcí, okresů nebo krajů a výměry směňovaných pozemků nemusí být stejné.
(2) Návrh na změnu dílčí změnu honitby podávají držitelé dotčených honiteb společně, a to orgánu státní správy myslivosti, do jehož územního obvodu zasahují dotčené honební pozemky největší částí. Nedohodnou-li se vlastníci držitelé dotčených honiteb na předložení společného návrhu na změnu dílčí změnu honitby, může návrh podat kterýkoliv z nich. Jde-li o společenstevní honitbu, podá návrh honební společenstvo.
(3) Změnu Dílčí změnu honitby podle odstavců 1 a 2 orgán státní správy myslivosti nepovolí, pokud by vedla ke změně celkové výměry alespoň jedné z dotčených honiteb o více než 10 %. V důsledku změny dílčí změny honitby může klesnout její výměra i pod tímto zákonem stanovenou minimální výměru. Rozhodnutím o změně honitby nezaniká nájem honitby, je-li sjednán.
(4) Změnu honitby vyplývající ze změn vlastnictví honebních pozemků, o kterou požádá vlastník honebních pozemků, provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal.
(4) Podá-li vlastník honebních pozemků návrh na změnu honitby, orgán státní správy myslivosti změnu honitby provede k 1. dubnu roku následujícího po roce, v němž vlastník změnu honitby navrhl, pokud
a) držitel honitby, jejíž součástí se mají honební pozemky stát, s tím vysloví souhlas a
b) honební pozemky s honitbou souvisí, netvoří překážku pohybu zvěře a nejsou pro zvěř nebezpečím.
Rozhodnout o změně honitby ve vztahu k jednotlivým honebním pozemkům lze nejvýše jednou za 10 let.
(5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů zvěře pro danou honitbu.
(5) Orgán státní správy myslivosti může na návrh držitele honitby, orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa v odůvodněných případech rozhodnout o změně minimálních nebo normovaných stavů stavů druhu zvěře pro danou honitbu.
Účinnost od 1. 4. 2027
(6) Honitba zaniká
a) zrušením, sloučením nebo rozdělením honitby na žádost jejich držitelů a nabytím právní moci nových rozhodnutí o uznání na žádost držitele honitby, uznáním nové honitby v případě sloučení honiteb nebo uznáním nových honiteb v případě rozdělení honitby,
b) zrušením honebního společenstva,
c) poklesne-li výměra honitby pod minimální výměru v důsledku změny vlastnického práva k honebním pozemkům, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k poklesu došlo; držitel honitby je povinen tento pokles ohlásit orgánu státní správy myslivosti do 30 dnů ode dne, kdy k němu došlo,
d) prohlásí-li orgán státní správy myslivosti v honitbě více než 10 % pozemků pod stanovenou minimální výměru za nehonební, zaniká honitba k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž k prohlášení došlo,
e) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti, není-li ohrazení oplocení obory funkční a nezjedná-li držitel honitby v přiměřené lhůtě stanovené orgánem státní správy myslivosti nápravu.
(7) Nenastala-li změna držitele honitby podle tohoto zákona, honitba dále zaniká k 31. březnu roku následujícího po dni, kdy držitel honitby
a) zemřel,
b) zanikl bez právního nástupce, nebo
c) pozbyl vlastnické právo k honebním pozemkům tvořícím honitbu, v důsledku čehož výměra souvislých honebních pozemků tvořících honitbu ve vlastnictví držitele honitby poklesne pod minimální výměru honitby vlastní.
(8) V případě zániku honitby se na honební pozemky, které ji tvořily, hledí jako na odloučené honební pozemky, a to až do okamžiku, kdy se stanou součástí honitby.
§ 31a
Změna a nástupnictví držitele honitby vlastní
(1) Pokud držitel honitby zemře, stává se držitelem honitby vlastní osoba, jíž svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům o výměře dosahující alespoň minimální výměru honitby. Je-li v případě dědění takových osob více, držitelem honitby vlastní se stává osoba, které svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům o největší výměře dosahující alespoň minimální výměry honitby, popřípadě osoba, na které se písemně dohodly osoby, kterým svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům o výměře dosahující alespoň minimální výměru honitby.
(2) Pokud držitel honitby z důvodu zániku nebo prodeje pozbyde vlastnické právo k honebním pozemkům tvořícím honitbu vlastní, v důsledku čehož výměra souvislých honebních pozemků tvořících honitbu v jeho vlastnictví poklesne pod minimální výměru honitby, stává se držitelem honitby osoba, jíž svědčí vlastnické právo k souvislým honebním pozemkům tvořícím honitbu o výměře dosahující alespoň minimální výměry honitby.
(3) Změna a nástupnictví podle odstavců 1 a 2 jsou možné, jen pokud je obvod honitby vlastní tvořen souvislými honebními pozemky, u nichž vlastnické právo svědčí dědici či nástupci držitele.
(4) Osoba, která se stala držitelem honitby podle odstavce 1 nebo 2, je povinna o této skutečnosti vyrozumět orgán státní správy myslivosti.
HLAVA IV
VYUŽITÍ HONITEB
§ 32
Rozhodnutí držitele honitby o způsobu jejího využití
(1) Držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout.
(2) Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby.
(3) Pronajmout lze honitbu jen
a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek je držitelem platného loveckého lístku na dobu neurčitou,
b) mysliveckému sdružení vzniklému podle předpisů o sdružování občanů6) spolku vzniklému za účelem nájmu pachtu honitby, jehož nejméně 3 členové splňují nadpoloviční počet členů splňuje podmínku uvedenou v písmenu a),
c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíž statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje a osoba pověřená k zastupování právnické osoby ve věci mysliveckého hospodaření splňují podmínku uvedenou v písmenu a).
(4) Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony držitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby:
a) sdělení držitele honitby o podmínkách nájmu pachtu honitby, všem zájemcům o nájem pacht honitby,
b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost,
c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána,
d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem pachtýřem všem zájemcům.
V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los.
„(5) Osoba uvedená v odstavci 4 ve výběrovém řízení na pacht honitby zohlední
a) dobu, po kterou se myslivecký spolek věnuje myslivosti,
b) počet členů mysliveckého spolku, kteří jsou držiteli loveckých lístků,
c) vzdálenost skutečného sídla mysliveckého spolku k honitbě,
d) počet členů mysliveckého spolku s bydlištěm uvnitř honitby nebo v její blízkosti,
e) rozsah osvětové činnosti vykonávané mysliveckým spolkem ve vztahu k myslivosti a
f) zda myslivecký spolek je pachtýřem jiné honitby, jejímž držitelem je osoba oprávněná nakládat s majetkem státu.
(5)(6) Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.
(6)(7) Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdružení, je toto myslivecké sdružení povinno upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci pachtýři honebních pozemků této honitby.
§ 33
Smlouva o nájmu pachtu honitby
(1) Smlouva o nájmu pachtu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti.
(2) Nájemné Pachtovné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce pachtýř zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce pachtýř v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.
(4) Pokud nájemci pachtýři honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem pacht ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.
(5) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
(6) Smlouva o nájmu honitby zaniká
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem nebo smrtí nájemce pachtýře honitby,
d) přestane-li nájemce pachtýř splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
e) dohodou,
f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
g) výpovědí pronajímatele propachtovatele nebo nájemce pachtýře pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem pachtýřem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
(7) Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě Dojde-li ke změně držitele honitby, která je pronajata, vstupuje nový vlastník držitel honitby do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka držitele honitby dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
(8) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
(9) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.
(1) Pacht honitby lze ujednat pouze na dobu určitou
a) 10 let, nebo
b) 5 až 10 let, jde-li o honitbu, jejímž držitelem je osoba oprávněná nakládat s majetkem státu.
(2) Držitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o pachtu honitby zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti, a to včetně údaje o výši pachtovného. Orgán státní správy myslivosti bez zbytečného odkladu po obdržení smlouvy o pachtu honitby, která není oborou, vloží údaj o výši pachtovného do informačního systému.
(2)(3) Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)(4) Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.
(4)(5) Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé.
(5)(6) Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.
(6)(7) Smlouva o nájmu honitby zaniká zejména
a) uplynutím doby,
b) zánikem honitby,
c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby,
d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3,
e) dohodou,
f) výpovědí s 18měsíční výpovědní lhůtou po změně držitele honitby v případě, že nový držitel honitby ji bude využívat na vlastní účet,
g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodržení podmínek smlouvy o nájmu,
h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k vážnému ohrožení životního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy.
(7)(8) Dojde-li ke změně držitele honitby, která je pronajata, vstupuje nový držitel honitby do smlouvy o nájmu honitby na místo držitele honitby dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.
(8)(9) Držitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) až g) nejde-li o zánik smlouvy o pachtu podle odstavce 7 písm. h), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo.
(9)(10) Není-li tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 34
Evidence využití honiteb
(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb v územním obvodu své působnosti a evidenci jejich využití na základě vydaných rozhodnutí nebo jiných úkonů a skutečností.
(2) V rámci evidence využití honiteb jsou vedeny evidence mysliveckých hospodářů a mysliveckých stráží s jejich osobními údaji, s daty jmenování, odvolání a vydání průkazů, jakož i evidence loveckých psů používaných pro honitbu.
§ 34
Evidence honiteb a jejich využití
(1) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci honiteb a jejich využití v územním obvodu své působnosti prostřednictvím informačního systému.
(2) Orgány státní správy myslivosti vkládají do informačního systému rozhodnutí o uznání honitby, o její změně a o jejím zrušení, rozhodnutí o vymezení, změně nebo zrušení oblasti chovu, rozhodnutí o přičlenění honebních pozemků, rozhodnutí o změně minimálních stavů druhů zvěře pro danou honitbu a údaj o tom, že honitba zanikla z důvodů uvedených v § 31 odst. 6, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy se o zániku honitby z důvodů uvedených v § 31 odst. 6 orgán státní správy myslivosti dozvěděl.
(3) V evidenci honiteb a jejich využití evidují orgány státní správy myslivosti o držitelích a uživatelích honiteb, mysliveckých hospodářích a mysliveckých strážích jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště a jejich kontaktní údaje.
(4) Uživatel honitby je povinen ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy je honitba pronajata, vložit do informačního systému své kontaktní údaje a neprodleně vložit jejich změnu; kontaktními údaji se pro tyto účely rozumí telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť a adresa elektronické pošty. Využívá-li držitel honitbu sám, je držitel honitby povinen vložit kontaktní údaje podle věty první ve lhůtě 30 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o uznání honitby, změny držitele honitby nebo zániku pachtu honitby.
(5) Je-li honitba pronajata, je držitel honitby povinen vložit svůj kontaktní údaj do informačního systému ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy je honitba pronajata; kontaktním údajem se pro tyto účely rozumí adresa elektronické pošty.
Účinnost od 1. 4. 2027
ČÁST PÁTÁ
MYSLIVECKÉ HOSPODAŘENÍ A LOV
HLAVA I
MYSLIVECKÝ HOSPODÁŘ
§ 35
(1) Uživatel honitby je povinen navrhnout orgánu státní správy myslivosti ustanovení mysliveckého hospodáře. Předpokladem pro zastávání této funkce je, že navržená osoba
a) má způsobilost k právním úkonům,
a) je plně svéprávná,
b) je starší 21 let,
c) je bezúhonná (§ 12 odst. 4); k uloženým pokutám za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky,
d) má bydliště na území České republiky,
e)d) má platný lovecký lístek na dobu neurčitou,
f)e) má platný zbrojní průkaz skupiny C,
g)f) je pojištěna (§ 48), a
h)g) složila zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
g) složila zkoušku pro myslivecké hospodáře.
Účinnost od 1. 4. 2027
(2) Orgán státní správy myslivosti, který rozhoduje o ustanovení mysliveckého hospodáře, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 1 písm. c) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) opis z evidence Rejstříku výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku výpisu z rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uloženy nebyly pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky.
(3) Navrhnout ustanovení mysliveckého hospodáře je uživatel honitby povinen do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, po uzavření smlouvy o nájmu pachtu honitby nebo po nabytí právní moci, rozhodnutí o odvolání, popřípadě po zániku funkce dosavadního mysliveckého hospodáře, jakož i po doručení rozhodnutí, jímž bylo odmítnuto jmenovat mysliveckým hospodářem navrženou osobu.
(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn
a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
e) usmrcovat toulavé psy a kočky, živočichy vyžadující regulaci, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) a g) e) až g),
f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
(4) Myslivecký hospodář je při své činnosti oprávněn
a) vypracovat a spolu se zástupcem uživatele honitby v součinnosti s uživatelem honitby vypracovat a podepisovat úkony týkající se mysliveckého hospodaření, například návrh plánu mysliveckého hospodaření a statistický výkaz o stavu honitby,
b) zastupovat uživatele honitby při jednání týkajícím se mysliveckého hospodaření,
c) kontrolovat ulovenou zvěř a její označení, být předem zpraven o provádění dohledávky poraněné zvěře, která přeběhla nebo přeletěla ze sousední honitby,
d) požadovat předložení loveckého lístku a potvrzení o povinném pojištění od osob, které loví v honitbě zvěř; při zjištění neplatnosti loveckého lístku nebo nepředložení potvrzení o povinném pojištění vyzvat lovce, aby honitbu opustil, a případ oznámit orgánu státní správy myslivosti; uvedené osoby jsou povinny předložit požadované doklady, popřípadě honitbu opustit,
e) usmrcovat toulavé psy a kočky, živočichy vyžadující regulaci, zdivočelá domácí zvířata a volně se pohybující zvířata z farmových chovů zvěře podle § 14 odst. 1 písm. e) až g),
f) vést společné lovy, požadovat předložení dokladů loveckých psů, zastavit provádění společného lovu, nejsou-li splněny podmínky pro něj stanovené, nebo není-li dbáno bezpečnostních pravidel při použití loveckých zbraní.
Účinnost od 1. 4. 2027
(5) Myslivecký hospodář je při své činnosti povinen
a) prokázat se průkazem mysliveckého hospodáře,
b) zabezpečovat plnění povinností spojených s chovem a lovem zvěře,
c) navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření,
d) vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti,
e) evidovat vydané povolenky k lovu, v honitbě používané lovecké psy (s rozdělením na psy započítané do minimálního předepsaného počtu pro honitbu a na psy ostatní), vést další předepsané evidence,
f) nejpozději následující den po skončení honu zajistit provedení společné dohledávky s použitím loveckých psů,
g) vyloučit z účasti na honu střelce, honce i další osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných toxických látek, osoby mladší 15 let a osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla; uvedené osoby jsou povinny místo honu opustit,
g) vyloučit z účasti na společném lovu osoby, které jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, osoby mladší 15 let, osoby, které hrubým způsobem porušily bezpečnostní pravidla, osoby, které nenosí viditelně prvek z reflexního materiálu s výjimkou sokolníků a všech účastníků společných lovů prováděných s pomocí loveckého dravce, a osoby, jejichž účast by mohla ohrozit bezpečnost společného lovu; vyloučené osoby jsou povinny místo společného lovu bez zbytečného odkladu opustit,
h) provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře,
i) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby a orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil,
j) zabezpečit průkaz mysliveckého hospodáře proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti neprodleně oznámit orgánu státní správy myslivosti, který mu průkaz vydal.,
k) do 30 dnů ode dne svého ustanovení vložit do informačního systému své kontaktní údaje a neprodleně vkládat jejich změnu; kontaktními údaji se pro tyto účely rozumí telefonní číslo pro veřejnou mobilní síť a adresa elektronické pošty,
l) oznámit společný lov alespoň 7 dnů před jeho konáním orgánu státní správy myslivosti, který informaci o konání společného lovu zveřejní způsobem v místě obvyklým.
Účinnost od 1. 4. 2027
(6) Myslivecký hospodář může v odůvodněných případech na dočasnou dobu pro některý úkon přenést své povinnosti a oprávnění s výjimkou oprávnění podle odstavce 34 písm. e) na osobu, která drží lovecký lístek nejméně předchozích 5 let.
(7) Mysliveckého hospodáře ustanovuje a odvolává orgán státní správy myslivosti na návrh uživatele honitby. Pro ustanovování a odvolávání platí obdobně ustanovení § 12 odst. 3 a § 13. Orgán státní správy myslivosti zruší ustanovení mysliveckým hospodářem na návrh uživatele honitby i v těch případech, kdy myslivecký hospodář neporušil při výkonu svých povinností tento zákon.
(8) Myslivecký hospodář je povinen oznámit orgánu státní správy myslivosti, který jej ustanovil, každou změnu předpokladů uvedených v odstavci 1, a to do 30 dnů od vzniku této změny.
(8)(9) Vyhláška stanoví vzor průkazu mysliveckého hospodáře, dále způsob provádění zkoušek pro myslivecké hospodáře, a které myslivecké organizace a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
HLAVA II
PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
§ 36
Vypracování plánu
(1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání.
(2) Uživatel honitby je povinen vypracovat každoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměrů pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakož i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. V části týkající se mysliveckého hospodaření se uvádí i zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře. Jestliže je honitba v oblasti chovu zvěře, vychází plán ze závěrů a doporučení orgánu státní správy myslivosti, který vymezil příslušnou oblast chovu zvěře.
(3) Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. Pokud po vyjádření držitele honitby nedojde mezi ním a uživatelem honitby k dohodě o plánu, určí jej na návrh některého z nich orgán státní správy myslivosti rozhodnutím. Odsouhlasený, popřípadě dohodnutý plán je uživatel honitby povinen zaslat orgánu státní správy myslivosti.
(4) Orgán státní správy myslivosti je oprávněn kontrolovat plnění plánů zaslaných mu podle odstavce 2 nebo 3 a změněných plánů podle § 37. Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.
(5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu.
(6) Vyhláška stanoví podmínky, vzor a bližší pokyny vypracování plánu.
§ 36
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě
(1) Uživatel honitby je povinen v každém mysliveckém roce vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán") v informačním systému ve lhůtě stanovené vyhláškou.
(2) Je-li honitba pronajata, k vypracovanému plánu má držitel honitby možnost se vyjádřit v informačním systému do 15 dnů ode dne jeho vypracování uživatelem honitby. Pokud se držitel honitby ve stanovené lhůtě v informačním systému k uživatelem honitby vypracovanému plánu nevyjádří, platí, že s ním souhlasí.
(3) Podkladem pro vypracování plánu je posouzení stavu lesa prováděné organizační složkou pověřenou ministerstvem ve vymezeném území, minimální výše lovu a minimální výše lovu prasete divokého, výsledek porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních porostech a zemědělských pozemcích a plodinách, záměr uvedený v návrhu na uznání honitby a stanovené minimální stavy druhů zvěře včetně poměru pohlaví a koeficientu očekávané produkce.
(4) Plán obsahuje
a) plán chovu druhů zvěře, pro které byly v honitbě stanoveny minimální stavy,
b) plán lovu druhů zvěře, které se v honitbě vyskytují,
c) plánované vypouštění zvěře do honitby a
d) počet společných lovů a jejich termíny, jsou-li známy.
(5) Plán lovu je uživatel honitby, nejde-li o oboru, povinen vypracovat tak, aby
a) početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, je-li pro daný druh stanoven,
b) les nebyl v honitbě poškozen nad stupeň poškození, nad který nesmí být les zvěří poškozován,
c) počet jedinců druhů spárkaté zvěře s výjimkou prasete divokého v plánu lovu nebyl nižší než minimální výše lovu a počet jedinců prasete divokého nebyl nižší než minimální výše lovu prasete divokého v honitbě a
d) minimální výše lovu byla rozložena mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého způsobem stanoveným vyhláškou.
(6) Jde-li o oboru, je uživatel honitby povinen vypracovat plán lovu tak, aby početní stavy druhů zvěře, pro které byly stanoveny minimální stavy, neklesly pod minimální stav.
(7) Vyhláška stanoví obsahové náležitosti jednotlivých částí plánu a způsob jeho vypracování.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 37
Změny a plnění plánu
Za změny plánu se považují samostatná rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o snížení stavů zvěře v honitbě nebo zrušení chovu některého druhu zvěře v honitbě a o povolení lovu zvěře v době hájení. Na plnění plánu se započítává zvěř získaná lovem na nehonebních pozemcích, při dohledávce zvěře a nalezená zvěř uhynulá.
§ 37
Změna minimální výše lovu a minimální výše lovu prasete divokého a plnění plánu
(1) Za změnu minimální výše lovu a minimální výše lovu prasete divokého se považuje rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uložení snížení stavů zvěře podle § 39.
(2) Změnu plánu lovu vloží do informačního systému orgán státní správy myslivosti, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí, v jehož důsledku ke změně plánu lovu došlo.
(3) Orgán státní správy myslivosti je povinen kontrolovat plnění plánu.
(4) Uživatel honitby je povinen splnit minimální výši lovu a minimální výši lovu prasete divokého. Jde-li o honitbu, která je součástí oblasti chovu, je minimální výše lovu splněna, jestliže je v této oblasti chovu splněna celková souhrnná minimální výše lovu. Celkovou souhrnnou minimální výši lovu se rozumí součet minimální výše lovu všech honiteb tvořících oblast chovu.
(5) Do plnění plánu lovu se započítává ulovená a nalezená uhynulá zvěř v honitbě a zvěř ulovená a nalezená uhynulá na nehonebních pozemcích nebo odloučených honebních pozemcích nacházejících se uvnitř hranice honitby evidovaná podle § 49 odst. 2.
(6) Není-li v honitbě pro jednotlivý druh zvěře spárkaté stanoven minimální stav, lze u tohoto druhu zvěře lovit bez omezení ve stanovené době lovu samčí zvěř do 2 let věku a samičí zvěř. Siku japonského, siku Dybowského a prase divoké, není-li pro prase divoké v honitbě stanoven minimální stav, lze lovit ve stanovené době lovu bez omezení.
Účinnost od 1. 4. 2027
Lov hospodařícími osobami na honebních pozemcích
§ 37a
(1) Uživatel honitby je povinen umožnit osobě zemědělsky nebo lesnicky hospodařící na honebním pozemku, který tvoří honitbu (dále jen „hospodařící osoba“), lov prasete divokého, siky japonského, siky Dybowského a u ostatních druhů zvěře spárkaté mláďat a samic v honitbě, vyjma kamzíka horského, pokud o to hospodařící osoba požádá, a to na období mysliveckého roku, ve kterém hospodařící osoba požádala o umožnění lovu. Povinnost podle věty první nemá uživatel honitby, jejímž držitelem je právnická osoba zřízená nebo založená Ministerstvem obrany, a uživatel obory.
(2) Lov uživatel honitby umožní hospodařící osobě, která hospodaří na souvislých honebních pozemcích tvořících honitbu o minimální výměře 30 ha, nebo hospodařící osobě, na které se písemně dohodnou alespoň 2 hospodařící osoby, které obhospodařují souvislé honební pozemky tvořící honitbu o minimální výměře 30 ha.
(3) Hospodařící osoba je oprávněna lovit na honebních pozemcích, na kterých hospodaří, a to bez omezení počtu ulovených jedinců. Je-li však v honitbě stanoven pro prase divoké nebo jiný druh zvěře spárkaté minimální stav, je hospodařící osoba oprávněna lovit samčí zvěř do 2 let věku a samičí zvěř, a to až do splnění plánu lovu.
(4) Hospodařící osoba je oprávněna lovit s povolenkou lovu, kterou jí vydá uživatel honitby do 30 dnů ode dne, kdy o to požádala. Hospodařící osoba má nárok na vydání 1 povolenky k lovu za každých 30 ha výměry souvislých honebních pozemků tvořících honitbu, na kterých hospodaří.
(5) Uživatel honitby na žádost hospodařící osoby vydá povolenku k lovu jeho osobě blízké, jeho zaměstnanci nebo vlastníkovi honebního pozemku tvořícího honitbu. V takovém případě je uživatel honitby povinen povolenku k lovu osobě určené hospodařící osobou vydat.
(6) Honebními pozemky, kde může hospodařící osoba a osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle odstavce 5 lovit, se v případě zemědělské půdy rozumí půdní bloky podle jiného právního předpisu[footnoteRef:7]45) obhospodařované hospodařící osobou. V takovém případě se výměrou půdního bloku rozumí výměra honebních pozemků tvořících honitbu, ze kterých je půdní blok složen. [7: 45) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.]
§ 37b
(1) Využije-li hospodařící osoba nebo osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, své právo lovu, zaniká tím hospodařící osobě nárok na náhradu škody způsobené zvěří na jí obhospodařovaných pozemcích v mysliveckém roce, ve kterém bylo právo lovu využito.
(2) Uživatel honitby stanoví pravidla výkonu lovu pro hospodařící osobu nebo osobu, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, a seznámí je s nimi. Tato pravidla jsou pro hospodařící osobu nebo osobu, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, závazná.
(3) Pravidla výkonu lovu musí umožňovat lov podle § 37a a nesmí hospodařící osobu nebo osobu, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, znevýhodňovat vůči dalším lovícím osobám v honitbě.
(4) Poruší-li hospodařící osoba nebo osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, pravidla výkonu lovu závažným způsobem, ztrácí právo provádění lovu podle § 37a v mysliveckém roce, ve kterém k porušení došlo, a v následujících 3 mysliveckých letech.
§ 37c
(1) Hospodařící osoba nebo osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, je povinna poskytnout součinnost uživateli honitby za účelem splnění povinnosti podle § 49 odst. 2. Plomby k označení zvěře vydá hospodařící osobě nebo osobě, které byla vydána povolenku k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, uživatel honitby.
(2) Kus zvěře ulovený hospodařící osobou nebo osobou, které byla vydána povolenku k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37a odst. 5, náleží uživateli honitby.
§ 37a
Posouzení stavu lesa, minimální výše lovu a minimální výše lovu prasete divokého
(1) Posouzením stavu lesa prováděným organizační složkou pověřenou ministerstvem se rozumí zjištění míry poškození lesních ekosystémů zvěří pomocí ukazatelů poškození lesních ekosystémů zvěří ve vymezených územích. Výsledky posouzení stavu lesa uveřejňuje organizační složka pověřená ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) každý rok k 31. březnu uveřejní v informačním systému výčet vymezených území včetně údaje o honitbách, které tvoří jednotlivá vymezená území. Součástí uveřejnění výčtu vymezených území je rovněž údaj o minimální výši lovu ve vymezeném území v následujícím mysliveckém roce, a to v počtu jedinců na 1 000 ha výměry honebních pozemků, a údaj o minimální výši lovu prasete divokého.
(3) Ministerstvo může stanovit pro následující myslivecký rok do 31. března opatřením obecné povahy procento z minimální výše lovu prasete divokého, které je uživatel honitby povinen splnit. Řízení o návrhu opatření obecné povahy podle § 175 správního řádu se nepoužije.
(4) Jde-li o honitbu, která je součástí oblasti chovu, je minimální výše lovu splněna, jestliže je v této oblasti chovu splněna celková minimální výše lovu. Celkovou minimální výší lovu se rozumí součet minimální výše lovu všech honiteb tvořících oblast chovu.
(5) Vyhláška stanoví
a) způsob odvození minimální výše lovu prasete divokého v honitbě,
b) ukazatele poškození lesních ekosystémů zvěří,
c) interval a způsob posuzování stavu lesa organizační složkou pověřenou ministerstvem,
d) způsob odvození minimální výše lovu v honitbě.
Lov hospodařícími osobami na honebních pozemcích
§ 37b
(1) Uživatel honitby je povinen umožnit osobě zemědělsky nebo lesnicky hospodařící na honebním pozemku, který tvoří honitbu (dále jen „hospodařící osoba“), lov prasete divokého, siky japonského, siky Dybowského a u ostatních druhů zvěře spárkaté mláďat a samic v honitbě, vyjma kamzíka horského, pokud o to hospodařící osoba požádá, a to na období mysliveckého roku, ve kterém hospodařící osoba požádala o umožnění lovu. Povinnost podle věty první nemá uživatel honitby, jejímž držitelem je právnická osoba zřízená nebo založená Ministerstvem obrany, a uživatel obory.
(2) Lov uživatel honitby umožní hospodařící osobě, která hospodaří na souvislých honebních pozemcích tvořících honitbu o minimální výměře 30 ha, nebo hospodařící osobě, na které se písemně dohodnou alespoň 2 hospodařící osoby, které obhospodařují souvislé honební pozemky tvořící honitbu o minimální výměře 30 ha.
(3) Hospodařící osoba je oprávněna lovit na honebních pozemcích, na kterých hospodaří, a to bez omezení počtu ulovených jedinců. Je-li však v honitbě stanoven pro prase divoké nebo jiný druh zvěře spárkaté minimální stav, je hospodařící osoba oprávněna lovit samčí zvěř do 2 let věku a samičí zvěř, a to až do splnění plánu lovu.
(4) Hospodařící osoba je oprávněna lovit s povolenkou lovu, kterou jí vydá uživatel honitby do 30 dnů ode dne, kdy o to požádala. Hospodařící osoba má nárok na vydání 1 povolenky k lovu za každých 30 ha výměry souvislých honebních pozemků tvořících honitbu, na kterých hospodaří.
(5) Uživatel honitby na žádost hospodařící osoby vydá povolenku k lovu jeho osobě blízké, jeho zaměstnanci nebo vlastníkovi honebního pozemku tvořícího honitbu. V takovém případě je uživatel honitby povinen povolenku k lovu osobě určené hospodařící osobou vydat.
(6) Honebními pozemky, kde může hospodařící osoba a osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle odstavce 5 lovit, se v případě zemědělské půdy rozumí půdní bloky podle jiného právního předpisu45) obhospodařované hospodařící osobou. V takovém případě se výměrou půdního bloku rozumí výměra honebních pozemků tvořících honitbu, ze kterých je půdní blok složen.
§ 37c
(1) Využije-li hospodařící osoba nebo osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37b odst. 5, své právo lovu, zaniká tím hospodařící osobě nárok na náhradu škody způsobené zvěří na jí obhospodařovaných pozemcích v mysliveckém roce, ve kterém bylo právo lovu využito.
(2) Uživatel honitby stanoví pravidla výkonu lovu pro hospodařící osobu nebo osobu, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37b odst. 5, a seznámí je s nimi. Tato pravidla jsou pro hospodařící osobu nebo osobu, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37b odst. 5, závazná.
(3) Pravidla výkonu lovu musí umožňovat lov podle § 37b a nesmí hospodařící osobu nebo osobu, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37b odst. 5, znevýhodňovat vůči dalším lovícím osobám v honitbě.
(4) Poruší-li hospodařící osoba nebo osoba, které byla vydána povolenka k lovu na žádost hospodařící osoby podle § 37b odst. 5, pravidla výkonu lovu závažným způsobem, ztrácí právo provádění lovu podle § 37b v mysliveckém roce, ve kterém k porušení došlo, a v následujících 3 mysliveckých letech.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 38
Myslivecká evidence a statistika
(1) Uživatel honitby je povinen vést záznamy o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní a podávat hlášení orgánu státní správy myslivosti pro statistické účely. Vedení myslivecké evidence a statistiky o honitbě a mysliveckém hospodaření v ní je součástí rezortního statistického zjišťování22).
(2) Pověřené obecní úřady v přenesené působnosti dále zpracovávají statistická hlášení o myslivosti za honitby ve své územní působnosti.
Informační systém
§ 38
(1) Informační systém je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo. Informační systém má veřejnou a neveřejnou část.
(2) Veřejná část informačního systému obsahuje
a) evidenci údajů o honitbách a jejich využití a kontaktní údaje uživatelů honiteb, nejsou-li honitby pronajaty,
b) evidenci nehonebních a odloučených honebních pozemků,
c) evidenci honebních společenstev,
d) myslivecké plánování,
e) evidenci zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů,
f) evidenci loveckých lístků,
g) evidenci škod způsobených zvěří a
h) testy osob, které mají být ustanoveny mysliveckou stráží.
(3) Neveřejná část informačního systému obsahuje
a) evidenci loveckých lístků,
b) osobní údaje fyzických osob v rozsahu jména, nebo jmen, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu nebo adresy bydliště, nejde-li o evidenci honebních společenstev,
c) kontaktní údaje mysliveckých hospodářů,
d) kontaktní údaje držitelů honiteb, jsou-li honitby pronajaty,
e) evidenci plomb,
f) správní rozhodnutí vkládaná do informačního systému,
g) evidenci uchazečů o složení zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře nebo vyšší odborné myslivecké zkoušky a evidenci osob skládajících zkoušku z myslivosti, zkoušku pro myslivecké hospodáře nebo vyšší odbornou mysliveckou zkoušku,
h) evidenci výsledků zkoušek z myslivosti, zkoušek pro myslivecké hospodáře a výsledků vyšší odborné myslivecké zkoušky,
i) evidenci osob skládajících testy a evidenci výsledků těchto testů,
j) výše pachtovného v propachtovaných honitbách a
k) údaje o poloze ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře, usmrceného nebo nalezeného uhynulého živočicha vyžadujícího regulaci anebo usmrceného nebo nalezeného uhynulého jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha a údaje uvedené v § 49 odst. 6.
(4) Vyhláška stanoví rozsah údajů vedených v evidenci honiteb a jejich využití a jejich technické náležitosti.
§ 38a
(1) Do informačního systému se přihlašuje způsobem využívajícím přístup se zaručenou identitou.
(2) Držitelům honiteb, uživatelům honiteb, osobám pověřeným lovem a mysliveckým hospodářům přiděluje a odebírá role a oprávnění v informačním systému orgán státní správy myslivosti podle povahy osoby.
(3) Osobám, které ministerstvo pověřilo pořádáním zkoušek z myslivosti nebo zkoušek pro myslivecké hospodáře, přiděluje a odebírá role a oprávnění v informačním systému ministerstvo.
(4) Vyhláška stanoví technické náležitosti přidělování rolí a oprávnění v informačním systému.
§ 38b
(1) Ministerstvo má přístup ke všem údajům v informačním systému. Ministerstvo z informačního systému poskytuje Českému statistickému úřadu agregované údaje za Českou republiku a kraje. Ministerstvo může povolit přístup k údajům v informačním systému jiné organizační složce státu jím zřízené v rámci její působnosti.
(2) Jiné orgány státní správy myslivosti než ministerstvo mají přístup do všech evidencí v rámci své působnosti.
(3) Policie České republiky, obecní policie, Vojenská policie a Státní veterinární správa mají přístup ke všem údajům v informačním systému, které se týkají výkonu jejich působností stanovených jiným právním předpisem.
Účinnost od 1. 4. 2027
HLAVA III
POVOLENÍ LOVU VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
§ 39
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce pachtýře honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
§ 39
Snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu
(1) Vyžaduje-li zájem vlastníka nebo pachtýře honebního pozemku, zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo mysliveckého hospodaření, aby početní stav některého druhu zvěře byl snížen, nebo je-li les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň poškození zvěří, nad který nesmí být les zvěří poškozován, orgán státní správy myslivosti na žádost uživatele honitby nebo vlastníka nebo pachtýře honebního pozemku anebo z moci úřední rozhodnutím uloží uživateli honitby snížení početního stavu zvěře, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(2) Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, orgán státní správy myslivosti uloží na žádost vlastníka nebo pachtýře honebního pozemku anebo na podnět orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesů snížení početního stavu některého druhu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí.
(3) Nejde-li snížení početního stavu některého druhu spárkaté zvěře dosáhnout postupem podle odstavce 1 nebo 2 nebo je-li třeba z důvodu zájmu vlastníka nebo pachtýře honebních pozemků, zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo mysliveckého hospodaření dosáhnout požadovaného poměru pohlaví mezi samci a samicemi u spárkaté zvěře, může orgán státní správy myslivosti rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy zakázat nebo omezit v rozsahu stanoveném vyhláškou lov samců některého druhu spárkaté zvěře starších 2 let.
(4) Orgán státní správy myslivosti může v rozhodnutí podle odstavce 1 až 3 stanovit podmínky lovu.
(5) Odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 až 3 nemá odkladný účinek.
(6) Opatření obecné povahy podle odstavce 3 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu státní správy myslivosti, který opatření obecné povahy vydal. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(7) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 3 nepoužije.
(8) Hrozí-li vážná újma veřejnému zájmu, lze opatření obecné povahy podle odstavce 3 vydat bez řízení o jeho návrhu.
(9) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy podle odstavce 3 se použijí odstavce 6 až 8 obdobně.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 40
Povolení lovu mimo stanovenou dobu lovu
Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, která není hájena podle § 2 písm. c), mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí mimo dobu jejího lovu, může povolit takový lov orgán státní správy myslivosti. Pokud mezi žadatelem a uživatelem honitby nedojde k dohodě, může být v povolení rozhodnuto i o způsobu lovu, náhradách a podobně. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.
§ 40a
(1) Bez ohledu na stanovenou dobu lovu lze ulovit jedince druhu zvěře, který
a) je zraněn způsobem vyvolávajícím utrpení a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení, nebo
b) vykazuje zjevné projevy nemoci, která vyvolává utrpení, a je patrné, že nedojde k jeho uzdravení.
(2) Při ulovení jedince druhu zvěře podle odstavce 1 je uživatel honitby povinen zaevidovat uloveného jedince do 12 hodin od jeho ulovení v informačním systému. Pro zaevidování uloveného jedince platí ustanovení § 49 obdobně. Uživatel honitby je povinen umožnit orgánu státní správy myslivosti kontrolu uloveného jedince nejpozději první pracovní den po jeho ulovení. V případě pochybností může orgán státní správy myslivosti nařídit provedení veterinárního vyšetření veterinárním lékařem, který o prohlídce provede záznam. Není-li veterinárním vyšetřením zjištěno zranění nebo nemoc podle odstavce 1, hradí náklady veterinárního vyšetření uživatel honitby.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 41
Povolení lovu zvěře a usmrcování jiných
živočichů na nehonebních pozemcích
(1) Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcích, povolí lov zvěře nebo usmrcování jiných živočichů na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu nebo usmrcením orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř nebo jiný usmrcený živočich patří těmto osobám, není-li jejich držení upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu nebo usmrcení, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na veřejná a neveřejná pohřebiště nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pokud se jedná o nehonební pozemky prohlášené orgánem státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských (§ 17 odst. 2), provádí lov na těchto pozemcích organizace v oboru působnosti Ministerstva obrany.
(2) Neprovádí-li uživatel honitby, popřípadě uživatel nejbližší honitby, nebo osoba pověřená podle odstavce 1 lov nebo usmrcování v souladu s uděleným pověřením, pověří orgán státní správy myslivosti prováděním lovu nebo usmrcováním jiného uživatele honitby nebo jinou osobu, která má lovecký lístek. Pro pověření platí odstavec 1 věta čtvrtá obdobně.
(3) Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.
§ 41
Lov zvěře a usmrcování živočichů
vyžadujících regulaci na nehonebním pozemku
(1) Orgán státní správy myslivosti může zejména z mysliveckých nebo bezpečnostních důvodů anebo z důvodů předcházení škod povolit lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na nehonebním pozemku na žádost vlastníka nehonebního pozemku, popřípadě jeho pachtýře. Orgán státní správy myslivosti může lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci podle věty první nařídit. Nelze rozhodnout o povolení lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na nehonebním pozemku, který byl orgánem státní správy myslivosti prohlášen za nehonební podle tohoto zákona z důvodu smýšlení, přesvědčení nebo náboženského vyznání jeho vlastníka, jestliže vlastníkem uvedené důvody vylučují lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na daném pozemku.
(2) Lov zvěře nebo usmrcováním živočichů vyžadujících regulaci podle odstavce 1 může provést právnická osoba, které může být pronajata honitba podle tohoto zákona, nebo držitel loveckého lístku. Tuto osobu určí orgán státní správy myslivosti v rozhodnutí podle odstavce 1. Obsahuje-li žádost o povolení lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci návrh konkrétní osoby, je orgán státní správy myslivosti tímto návrhem vázán. Na pozemcích určených pro obranu státu může lov zvěře nebo usmrcováním živočichů vyžadujících regulaci provést pouze právnická osoba zřízená nebo založená Ministerstvem obrany.
(3) V rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví orgán státní správy myslivosti podmínky, za kterých je možné lov zvěře nebo usmrcení živočichů vyžadujících regulaci provést. Orgán státní správy myslivosti může v rámci stanovení podmínek podle věty první povolit lov zvěře mimo stanovenou dobu lovu a výjimku ze zakázaných způsobů lovu uvedených v § 45 odst. 1 písm. f), h), l), p) a q).
(4) Orgán státní správy myslivosti může rozhodnout o tom, že lov zvěře nebo usmrcení živočichů vyžadujících regulaci určená osoba neprovede nebo je provede jiná osoba anebo o změně stanovených podmínek, a to na žádost vlastníka nehonebního pozemku, popřípadě jeho pachtýře, nebo, vyžadují-li to důvody pro nařízení lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na nehonebním pozemku, z moci úřední.
(5) Ulovená zvěř nebo usmrcený živočich vyžadující regulaci náleží osobě, která je ulovila nebo usmrtila.
(6) Osoba provádějící lov zvěře nebo usmrcení živočichů vyžadujících regulaci je oprávněna vstupovat na nehonební pozemky stanovené v rozhodnutí podle odstavce 1 s loveckou zbraní, lukem, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem, a to po předchozím souhlasu vlastníka pozemku, popřípadě jeho pachtýře.
(7) Zrušit rozhodnutí podle odstavce 1 lze na žádost vlastníka nehonebního pozemku, popřípadě jeho pachtýře, nebo, pominou-li důvody pro nařízení lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na nehonebním pozemku, z moci úřední.
(8) Osoba, která provádí lov zvěře nebo usmrcováním živočichů vyžadujících regulaci je povinna každý ulovený kus zvěře nebo každého usmrceného živočicha vyžadujícího regulaci elektronicky zaevidovat v informačním systému, přičemž ustanovení § 49 se použije obdobně. Pro tyto účely se na tuto osobu hledí jako na uživatele honitby a mysliveckého hospodáře.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 41a
Lov zvěře a usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na odloučeném honebním pozemku
(1) Orgán státní správy myslivosti může z mysliveckých a bezpečnostních důvodů, nebo z důvodu předcházení škod povolit lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na odloučeném honebním pozemku na žádost vlastníka honebního pozemku, popřípadě jeho pachtýře. Orgán státní správy myslivosti může lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci podle věty první nařídit. Ustanovení § 41 odst. 2 se použije obdobně.
(2) Orgán státní správy myslivosti může v rozhodnutí podle odstavce 1 na odloučeném honebním pozemku stanovit podmínky, za kterých lze lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci provádět. V rámci stanovení podmínek lovu může orgán státní správy myslivosti rozhodnout o povolení výjimky z některého ze zakázaných způsobů lovu uvedeného v § 45 odst. 1 písm. f), l), p) a q). Při změně okolností pro stanovení podmínek může orgán státní správy myslivosti na žádost osoby provádějící lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci nebo z moci úřední rozhodnout o změně stanovených podmínek.
(3) Orgán státní správy myslivosti může rozhodnout o tom, že osoba nebo osoby určené v rozhodnutí lov zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci neprovede, a to na žádost vlastníka odloučeného honebního pozemku, popřípadě jeho pachtýře, nebo, vyžadují-li to důvody pro nařízení lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci na odloučeném honebním pozemku, z moci úřední.
(4) Ustanovení § 41 odst. 5 a 7 se použijí obdobně.
(5) Osoba k lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci je povinna každý ulovený kus zvěře nebo každého usmrceného živočicha vyžadujícího regulaci elektronicky zaevidovat v informačním systému, přičemž ustanovení § 49 se použije obdobně. Pro tyto účely se na určenou osobu hledí jako na uživatele honitby a mysliveckého hospodáře.
Účinnost od 1. 4. 2027
HLAVA IV
DOBY LOVU A JEHO PODMÍNKY
§ 42
Doba lovu a podmínky lovu zvěře, odchytu a usmrcování vybraných druhů volně žijících živočichů
(1) Lovit lze jen zvěř, která není hájena podle § 2 písm. c), a to ve stanovené době lovu. Pokud orgán ochrany přírody stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence39) nebo povolí usmrcení jiného živočicha, který není zvěří, může usmrcení živočichů, kteří nejsou zvěří, v rámci těchto opatření nebo povolení provést za stanovených podmínek osoba oprávněná podle tohoto zákona.
(1) Jedince druhu zvěře lze lovit jen ve stanovené době lovu.
(2) Pokud orgán ochrany přírody stanoví opatření k regulaci nebo povolí usmrcení nebo odchyt
a) jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha, nebo
b) křížence39),
může na základě tohoto povolení nebo na základě stanoveného opatření k regulaci provést usmrcení nebo odchyt v honitbě pouze uživatel honitby, a to v rozsahu a za podmínek stanovených orgánem ochrany přírody.
(3) Jestliže uživatel honitby
a) písemně oznámí v řízení vedeném podle zákona o ochraně přírody a krajiny orgánu ochrany přírody, že usmrcení nebo odchyt podle odstavce 2 neprovede, nebo
b) neprovede usmrcení nebo odchyt podle odstavce 2 v přiměřené lhůtě stanovené orgánem ochrany přírody,
je orgán ochrany přírody oprávněn určit, že usmrcení nebo odchyt může provést držitel loveckého lístku.
(4) Postup podle odstavců 2 a 3 se u vybraných druhů volně žijících živočichů nepoužije v případě usmrcení nebo odchytu podle veterinárního zákona nebo podle zákona o rostlinolékařské péči.
(5) Není-li držení usmrceného jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha upraveno zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě a lze-li usmrceného živočicha zužitkovat, náleží osobě, která jej usmrtila. V ostatních případech usmrceného jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha tato osoba odstraní v souladu s právními předpisy. Náklady na likvidaci usmrceného jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha hradí orgán ochrany přírody, který o jeho usmrcení rozhodl.
(2)(6) Vyhláška stanoví dobu lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu.
§ 43
Dohledávka zvěře a živočichů vyžadujících regulaci
(1) Uživatel honitby je povinen a osoba určená k lovu zvěře nebo usmrcování živočichů vyžadujících regulaci jsou povinni zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené jedince druhu zvěře nebo živočicha vyžadujícího regulaci, který je postřelený nebo jiným způsobem poraněné, která poraněný, který přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební anebo na nehonební nebo odloučené honební pozemky; při této činnosti je oprávněn jsou oprávněni použít loveckého psa.
(2) Osoby provádějící dohledávku zvěře podle odstavce 1 dohledávku jedince druhu zvěře nebo živočicha vyžadujícího regulaci jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky nebo odloučené honební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce pachtýře nehonebních nebo odloučených honebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce.
(3) Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů5).
(3) Dohledaný jedinec druhu zvěře nebo živočicha vyžadujícího regulaci náleží osobě, která provedla dohledávku podle odstavce 1.
§ 44
Používání loveckých psů a loveckých dravců
(1) Uživatel honitby je povinen držet a v honitbě používat lovecké psy. Uživatel honitby je povinen v honitbě při výkonu práva myslivosti používat lovecké psy. Loveckým psem se rozumí pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací zapsaného v plemenné knize člena Mezinárodní kynologické federace (FCI) s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Potvrzení o složené zkoušce vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.
(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec chovaný k sokolnickému využití; nemusí jít o druh zvěře uvedený v § 2 písm. c). Použití loveckých dravců v sokolnictví povoluje orgán státní správy myslivosti. Držení a chov loveckého dravce jsou možné jen s povolením podle předpisů o ochraně přírody23) a za podmínek v povolení uvedených. Držitel loveckého dravce musí mít složeny sokolnické zkoušky a být členem sokolnické organizace6).
(2) Loveckým dravcem se rozumí dravec, sokol nebo sova, kteří jsou chováni k sokolnickému využití. Lovecký dravec smí být sokolnicky využíván pouze osobou, která složila sokolnickou zkoušku a je členem spolku zabývajícího se sokolnictvím; jiné osoby mohou sokolnicky využívat loveckého dravce pouze za účelem výcviku loveckého dravce a pouze v doprovodu osoby uvedené v části věty před středníkem.
(3) Vyhláška stanoví bližší pokyny o používání loveckých dravců a o používání loveckých psů, o jejich počtu stanoveném pro jednotlivé druhy honiteb a společné lovy, dále způsob provádění zkoušek psů z výkonu a sokolnických zkoušek, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek.
§ 44a
Používání luku
Lukem lze lovit zvěř a usmrcovat živočichy vyžadující regulaci. Lov lukem je možný pouze po složení zkoušky z lovu lukem. Vyhláška stanoví způsob provádění zkoušek z lovu lukem, které myslivecké spolky a školy, na kterých je myslivost oborem vzdělávání nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací těchto zkoušek a které mezinárodní zkoušky z lovu lukem jsou platné na území České republiky, a způsob evidence dokladů o jejich složení.
HLAVA V
ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY LOVU
§ 45
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků,
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí s využitím živých živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g)e) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů, a reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
f) lovit zvěř s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zařízením na zvětšení nebo konverzi obrazu; to neplatí pro lišku obecnou, kunu skalní, jezevce lesního, zajíce polního, králíka divokého a pro zvěř spárkatou s výjimkou kamzíka horského ,
h)g) lovit zvěř, nejde-li o lov loveckým dravcem, s pomocí mechanismů pohybujících se, které se pohybují po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i)h) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům, nebo lukem,
j)i) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem24) a střelivem[footnoteRef:8]24), [8: 24) § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
24) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.]
k)j) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
j) střílet zvěř srnčí loveckou zbraní s kulovým nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J a ostatní zvěř spárkatou loveckou zbraní s kulovým nábojem s energií nižší než 1500 J nebo střílet zvěř lukem o nátahové síle nižší než 220 N; to neplatí při dostřelné ráně provedené vhodnou krátkou zbraní, lovu prasete divokého, které lze při společném lovu střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, a dále při lovu zvěře, kterou lze v odchytovém zařízení střílet i vhodnou krátkou zbraní,
l)k) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
k) střílet zvěř a živočichy vyžadující regulaci zbraní samočinnou a lovit pernatou zvěř, kamzíka horského, kozu bezoárovou, kunu lesní a tchoře tmavého zbraní samonabíjecí, jejíž zásobník nebo nábojová schránka mohou pojmout více než 2 náboje, nebo zbraní samočinnou,
m)l) lovitstřílet zvěř kromě prasat divokých, samic a mláďat ostatních druhů spárkaté zvěře, jezevců lesních, zajíců polních, králíků divokých, kun skalních a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit střílet prase divoké, samice a mláďata ostatních druhů spárkaté zvěře, jezevce lesního, zajíce polního, králíka divokého, kunu skalní a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n)m) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o)n) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p)o) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r)p) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s)p) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200100 m od hranic sousední honitby, nedohodnou-li se uživatelé sousedních honiteb jinak, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200100 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t)q) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u)r) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v)q) střílet palnou zbraní zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou rudou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů; to se netýká individuálního lovu těchto druhů lukem,
w)r) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech.,
s) střílet zvěř šípy, které nejsou nesmazatelně a čitelně označeny číslem loveckého lístku lovce na těle šípu maximálně 5 cm od hrotu, střílet zvěř lukem jinými šípy než s loveckým hrotem, a to buď mechanickým nebo fixním; tupé lovecké hroty mohou být použity pouze k lovu jiné než spárkaté zvěře.
(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u).
(2) Oznámí-li uživatel honitby orgánu státní správy myslivosti úmysl využít některý ze zakázaných způsobů lovu uvedených v odstavci 1 písm. f) nebo l) a jde-li o bažanta obecného v bažantnici nebo zajíce polního v odstavci 1 písm. q) a současně nesdělí-li orgán státní správy myslivosti uživateli honitby ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení oznámení, že s úmyslem nesouhlasí, je uživatel honitby oprávněn při lovu využít zakázané způsoby lovu uvedené v oznámení. Výjimku ze zakázaných způsobů lovu uvedených ve větě první lze stanovit i v rozhodnutí o povolení nebo uložení snížení početního stavu zvěře podle § 39.
(3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny25).
(4) Použít vhodnou krátkou zbraň podle odstavce 1 písm. j) může osoba, která je oprávněna lovit zvěř a která je současně podle zákona o zbraních oprávněna krátkou zbraň nosit.
HLAVA VI
POVOLENKA K LOVU, LOVECKÝ LÍSTEK A, POVINNÉ POJIŠTĚNÍ A ZKOUŠKY
§ 46
Povolenka k lovu
(1) Kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu nebo usmrcování se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu nebo usmrcování s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Při lovu lukem je lovící osoba povinna mít u sebe povolenku k lovu, v níž je vyznačeno povolení lovu lukem, lovecký lístek, doklad o povinném pojištění a doklad o složení zkoušky z lovu lukem. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.
(2) Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Uživatel honitby do povolenky k lovu osoby, která loví lukem, vyznačí povolení k lovu lukem. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.
(3) Uživatel honitby může povolenku k lovu vydat také k usmrcování živočichů vyžadujících regulaci a umožnit celoroční usmrcování těchto živočichů i jiným osobám oprávněným podle tohoto zákona než myslivecké stráži a mysliveckému hospodáři.
§ 47
Lovecký lístek
(1) Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují.
(2) Druhy loveckých lístků jsou:
a) lovecký lístek pro české občany,
b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,
c) lovecký lístek pro cizince.
(3) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že
a) je starší 16 let,
b) má způsobilost k právním úkonům,
b) je plně svéprávný, s výjimkou žáků a posluchačů podle odstavce 2 písm. b) ve věku 16 až 18 let,
c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4),
e) je pojištěn (§ 48).
(4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) výpis z evidence Rejstříku rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyla pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena nebyly pravomocně uloženy pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z evidence Rejstříku rejstříku trestů15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu.
(5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo správní řízení k uložení pokuty podle § 64 řízení o přestupku na úseku myslivosti.
(6) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace6 a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti.
(2) Druhy loveckých lístků jsou:
a) lovecký lístek pro české občany,
b) lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,
c) lovecký lístek pro cizince.
(3)(2) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že
a) je starší 16 let,
b) je svéprávný,
c) složil zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem; u cizince se za průkaz o složení zkoušky z myslivosti považuje platný doklad opravňující k lovu vystavený v cizině; potvrzení o vykonané zkoušce z myslivosti vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou,
c) složil zkoušku z myslivosti podle tohoto zákona nebo předložil platnou veřejnou listinu anebo její obdobu opravňující k lovu v cizím státě; předloží-li osoba platnou veřejnou listinu nebo její obdobu opravňující k lovu v cizím státě, lze jí vydat lovecký lístek pouze na dobu určitou, a to maximálně na dobu 5 let,
d) je bezúhonný (§ 12 odst. 4),
e) je pojištěn (§ 48).
(3) Lovecké lístky se vydávají na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Na dobu neurčitou lze vydat lovecký lístek pouze občanům České republiky a občanům jiného členského státu Evropské unie. Žákům a studentům odborných škol, na kterých je myslivost oborem vzdělávání nebo povinným vyučovacím předmětem, je možné vydat lovecký lístek na dobu určitou, a to na školní rok, aniž by bylo vyžadováno složení zkoušky z myslivosti, nebo předložení platné veřejné listiny nebo její obdoby opravňující k lovu v cizím státě.
(4)(3)(4) Orgán státní správy myslivosti, který vydává lovecké lístky, si k ověření bezúhonnosti podle odstavce 3 odstavce 2 písm. d) vyžádá podle zvláštního právního předpisu15) výpis z rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů a výpis z rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ke splnění podmínky bezúhonnosti je také třeba předložení čestného prohlášení, jímž fyzická osoba prokáže, že na úseku myslivosti jí nebyly pravomocně uloženy správní tresty za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích14), ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. K uloženým správním trestům za přestupky na úseku myslivosti14) a k pokutám za přestupky uložené podle tohoto zákona se nepřihlíží, pokud od právní moci rozhodnutí o jejich uložení uplynuly 2 roky. U cizince, který nemá pobyt na území České republiky a žádá o vydání loveckého lístku na dobu kratší než 30 dnů, lze výpis z rejstříku trestů15) nahradit platným loveckým lístkem ze země jeho pobytu.
(5)(4)(5) Orgán státní správy myslivosti odebere nejdéle na dobu 5 let lovecký lístek, zjistí-li dodatečně takovou okolnost, pro kterou by vydání loveckého lístku muselo být odepřeno, nebo vznikla-li taková okolnost po jeho vydání. Orgán státní správy myslivosti může vydání loveckého lístku odepřít, bylo-li proti žadateli zahájeno soudní řízení pro trestný čin nebo řízení o přestupku na úseku myslivosti.
(6) Orgán státní správy myslivosti vede evidenci vydaných a odebraných loveckých lístků prostřednictvím informačního systému.
(7) Při zničení, poškození, ztrátě nebo odcizení loveckého lístku nebo při změně osobních údajů držitele loveckého lístku vydá orgán státní správy myslivosti na základě žádosti držitele loveckého lístku nový lovecký lístek. Tento nový lovecký lístek nelze vydat, jestliže držitel loveckého lístku nesplňuje podmínky pro vydání loveckého lístku podle tohoto zákona.
(6)(5)(6)(8) Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků a evidence vydaných a odebraných loveckých lístků, postup při evidování loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu a dále obsah zkoušek z myslivosti a způsob jejich provádění, a které myslivecké organizace6) a školy, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, mohou být pověřeny organizací zkoušek z myslivosti, vzor loveckého lístku a doby platnosti loveckých lístků vydávaných na dobu určitou.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 47a
Zkouška z myslivosti
(1) Zkouška z myslivosti může být pořádána pouze osobou k tomu pověřenou ministerstvem. Ministerstvo může pověřit pořádáním zkoušek z myslivosti pouze osobu splňující odborné a technické předpoklady stanovené vyhláškou.
(2) Přestane-li osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti splňovat odborné a technické předpoklady, ministerstvo této osobě pověření odebere. Ministerstvo může odebrat pověření v případě, kdy osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti v souvislosti s pořádáním zkoušky z myslivosti nebo v souvislosti se zajištěním technické a odborné přípravy porušila právní předpis anebo pověřená osoba porušila povinnost pro ni vyplývající z tohoto zákona. Ministerstvo dále odebere pověření k pořádání zkoušek z myslivosti na žádost pověřené osoby. Bylo-li osobě odebráno pověření z důvodu porušení právního předpisu v souvislosti s pořádáním zkoušky z myslivosti nebo z důvodu porušení povinnosti vyplývající pro pověřenou osobu z tohoto zákona, může být osoba znovu pověřena pořádáním zkoušek z myslivosti po uplynutí 3 let ode dne odebrání pověření.
(3) Ministerstvo vede v informačním systému evidenci osob pověřených pořádáním zkoušek z myslivosti a osob, kterým bylo pověření odebráno.
(4) Uchazeč o složení zkoušky z myslivosti je povinen absolvovat teoretickou a odbornou přípravu. Teoretickou a odbornou přípravu zajišťuje osoba pověřená k pořádání zkoušek z myslivosti. Neabsolvuje-li uchazeč teoretickou a odbornou přípravu, nemůže zkoušku z myslivosti vykonat.
(5) Osoba pověřená k pořádání zkoušek z myslivosti je povinna vložit údaje o místě, datu a čase konání zkoušky z myslivosti, o složení zkušební komise a o uchazečích skládajících zkoušku do informačního systému alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Zkoušku je možné konat pouze za účasti minimálního počtu uchazečů stanoveného vyhláškou.
(6) Zkouška z myslivosti se skládá před zkušební komisí. V případě složení zkoušky vydá osoba pověřená pořádáním zkoušky z myslivosti uchazeči potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.
(7) Nesloží-li uchazeč zkoušku z myslivosti, je možné ji opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne konání zkoušky z myslivosti, kterou nesložil, nejpozději však ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejího konání. Nesloží-li uchazeč ani opravnou zkoušku z myslivosti nebo marně uplyne lhůta pro složení opravné zkoušky z myslivosti, může zkoušku z myslivosti vykonat pouze po opakovaném absolvování teoretické a odborné přípravy u pověřené osoby.
(8) Osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti vede v informačním systému evidenci uchazečů o složení zkoušky z myslivosti a evidenci výsledků zkoušek uchazečů o složení zkoušky z myslivosti. Za tím účelem je osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti povinna vložit do informačního systému údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném vyhláškou.
(9) Osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti je povinna vložit údaje o uchazeči o složení zkoušky z myslivosti do informačního systému ve lhůtě 7 dnů ode dne zaevidování uchazeče. Výsledky zkoušky z myslivosti je povinna osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti vložit do informačního systému ve lhůtě 7 dnů ode dne konání zkoušky z myslivosti.
(10) Za osoby, které složily zkoušku z myslivosti, se považují osoby, které
a) na vysoké škole vyučující předmět myslivost složily zkoušku z tohoto předmětu, nebo
b) absolvovaly povinný předmět myslivost na střední škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost oborem vzdělávání nebo povinným vyučovacím předmětem.
§ 47b
Zkouška pro myslivecké hospodáře
(1) Pro zkoušku pro myslivecké hospodáře se použije obdobně ustanovení § 47a odst. 1 až 9.
(2) Podmínkou pro složení zkoušky pro mysliveckého hospodáře je složení zkoušky z myslivosti.
(3) Za osoby, které složily zkoušku pro myslivecké hospodáře, se považují osoby, které
a) získaly vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu na vysoké škole v oboru zaměřeném na zemědělství, lesnictví nebo myslivost a během studia absolvovaly zkoušku z předmětu myslivost, nebo
b) absolvovaly studium na střední škole nebo vyšší odborné škole v oboru vzdělávání zaměřeném na zemědělství, lesnictví, nebo myslivost, kde je myslivost povinným předmětem.
§ 47c
Vyšší odborná myslivecká zkouška
(1) Vyšší odbornou mysliveckou zkoušku pořádá ministerstvo. Podmínkou pro připuštění k vyšší odborné myslivecké zkoušce je složení zkoušky pro myslivecké hospodáře a držení loveckého lístku po dobu nejméně 5 let.
(2) Ministerstvo je povinno vložit údaje o místě, datu a čase konání vyšší odborné myslivecké zkoušky, o složení zkušební komise a o uchazečích skládajících zkoušku do informačního systému alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Zkoušku je možné konat pouze za účasti minimálního počtu uchazečů stanoveného vyhláškou.
(3) Vyšší odborná myslivecká zkouška se skládá před zkušební komisí. V případě složení zkoušky vydá ministerstvo uchazeči potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.
(4) Nesloží-li uchazeč vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, je možné ji opakovat nejvýše jednou, a to nejdříve po uplynutí 30 dnů, ode dne, kdy vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nesložil, nejdéle však ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejího konání zkoušky. Nesloží-li uchazeč ani opravnou vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nebo marně uplyne lhůta pro složení opravné vyšší odborné myslivecké zkoušky, může být uchazeč připuštěn k vyšší odborné myslivecké zkoušce nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy opravnou vyšší odbornou mysliveckou zkoušku nesložil, nebo ode dne marného uplynutí lhůty pro složení opravné vyšší odborné myslivecké zkoušky.
(5) Ministerstvo v informačním systému vede evidenci uchazečů o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky a evidenci výsledků vyšších odborných mysliveckých zkoušek. Za tím účelem je ministerstvo povinno vložit údaje o uchazeči o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky do informačního systému ve lhůtě 7 dnů ode dne jeho zaevidování. Výsledky zkoušky je Ministerstvo zemědělství povinno vložit do informačního systému ve lhůtě 7 dnů ode dne konání vyšší odborné myslivecké zkoušky.
(6) Za osoby, které složily vyšší odbornou mysliveckou zkoušku, se považují osoby, které
a) získaly vysokoškolské vzdělání se zaměřením na myslivost na vysoké škole vyučující předmět myslivost a během studia složily zkoušku z tohoto předmětu, nebo
b) absolvovaly studium na střední škole zakončené maturitní zkouškou z předmětu myslivost.
§ 47d
Vyhláška stanoví
a) odborné a technické předpoklady, které jsou podmínkou pověření pořádáním zkoušky z myslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře,
b) rozsah údajů vedených v evidenci osob pověřených k pořádání zkoušky z myslivosti a zkoušky pro myslivecké hospodáře,
c) technické podrobnosti skládání zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky,
d) jednotlivé části zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky, jejich časový rozsah, postup při jejich skládaní a kritéria pro jejich složení i jejich jednotlivých částí,
e) složení zkušební komise u zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky a rozsah údajů o složení zkušební komise v informačním systému,
f) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky,
g) obsah a minimální délku teoretické a odborné přípravy na zkoušku z myslivosti a zkoušku pro myslivecké hospodáře,
h) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky v informačním systému a rozsah údajů o osobách skládajících zkoušku z myslivosti, zkoušku pro myslivecké hospodáře a vyšší odbornou mysliveckou zkoušku v informačním systému,
i) rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky,
j) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky z myslivosti, zkoušky pro myslivecké hospodáře a vyšší odborné myslivecké zkoušky.
Účinnost od 1. 4. 2027
* * *
§ 49
Způsob kontroly ulovené zvěře
(1) Každý kus ulovené nebo nalezené zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu.
(2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.
§ 49
Způsob kontroly ulovené zvěře
Způsob kontroly a evidence ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů
(1) Každý kus ulovené nebo nalezené uhynulé zužitkovatelné zvěře spárkaté musí být ihned po ulovení, nalezení nebo po provedené dohledávce označen nesnímatelnou plombou; zúčtovatelné plomby vydává uživatelům honiteb orgán státní správy myslivosti. U ostatní zvěře ulovené na společných lovech musí být při přepravě více než 10 kusů vystaven uživatelem honitby lístek o původu zvěře; to platí i u zvěře dohledané po provedení společného lovu. Pro účely tohoto ustanovení se za ulovenou zvěř nepovažuje zvěř odchycená živá.
(2) Vyhláška stanoví druhy plomb, lístků o původu zvěře, způsoby jejich výdeje, evidence, připevňování, snímání a podobně.
(2) Uživatel honitby je povinen každý ulovený nebo nalezený uhynulý kus zvěře, každého usmrceného nebo nalezeného uhynulého živočicha vyžadujícího regulaci anebo každého usmrceného nebo nalezeného uhynulého jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha elektronicky zaevidovat v informačním systému v evidenci zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů podle § 38 odst. 2 písm. f).
(3) Záznam do informačního sytému vkládá myslivecký hospodář nebo fyzická osoba, které byla v informačním systému pro tento účel přidělena uživatelem honitby role a oprávnění lovec pro jednotlivou honitbu.
(4) Záznam musí být do informačního systému vložen a v případě, že jej nevkládá myslivecký hospodář, mysliveckým hospodářem potvrzen nejpozději do 48 hodin od ulovení kusu zvěře, usmrcení živočicha vyžadujícího regulaci nebo jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha anebo od nalezení uhynulého kusu zvěře, uhynulého živočicha vyžadujícího regulaci nebo uhynulého jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha.
(5) Záznam v informačním systému musí obsahovat
a) údaj o poloze uloveného kusu zvěře, usmrceného živočicha vyžadujícího regulaci nebo jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha anebo nalezeného uhynulého kusu zvěře, uhynulého živočicha vyžadujícího regulaci nebo uhynulého jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha,
b) datum a čas ulovení, usmrcení nebo nalezení,
c) určení druhu a pohlaví,
d) informaci, zda se jedná o ulovení, usmrcení nebo nalezení, a
e) počet kusů, nejedná-li se o spárkatou zvěř.
(6) V případě zvěře spárkaté musí záznam v informačním systému vedle údajů uvedených v odstavci 5 písm. a) až d) obsahovat také
a) odhad věku,
b) digitální fotodokumentaci uloveného kusu zvěře, usmrceného živočicha vyžadujícího regulaci nebo jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha anebo nalezeného uhynulého kusu zvěře, uhynulého živočicha vyžadujícího regulaci nebo uhynulého jedince vybraného druhu volně žijícího živočicha a
c) číselné označení plomby, kterou byla označena.
(7) Vyhláška stanoví technické parametry plomb a jejich číselné označení, postup při jejich výdeji, podrobnosti jejich evidence, připevňování, snímání a obdobných úkonů, vzor lístků o původu zvěře a postup při jejich výdeji a postup při evidování podle odstavce 2.
Účinnost od 1. 4. 2027
* * *
§ 52
Odpovědnost uživatele honitby
(1) Uživatel honitby je povinen hradit
a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech,
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.
(2) Vykonává-li právo myslivosti sdružení[footnoteRef:9]6), ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně. [9: 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.]
(3) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory. Uživatel obory se zprostí odpovědnosti tehdy, prokáže-li, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení oplocení obory neodvratitelnou událostí nebo osobou, za niž neodpovídá.
§ 53
Opatření k zábraně škod působených zvěří
Vlastník, popřípadě nájemce pachtýř honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů[footnoteRef:10]26) ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům pachtýřům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena. [10: 26) Například § 32 zákona č. 289/1995 Sb.]
§ 54
Neuhrazované škody způsobené zvěří
(1) Nehradí se škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních, na vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří, na neoplocených květinových školkách nebo zahradách ovocných a zelinářských, na stromořadích a školkách, neoplocených zahradách, na mechanicky nechráněných stromořadích a mechanicky nechráněných stromech jednotlivě rostoucích, jakož i na vysokocenných plodinách. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybnostech orgán státní správy myslivosti. Nehradí se rovněž škody způsobené zvěří na zemědělských plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách a dále škody na zemědělských plodinách uskladněných na honebních pozemcích, pokud osoba, která plodiny uskladnila, neprovedla zároveň opatření za účelem účinné ochrany proti škodám působeným zvěří.
(2) Nehradí se rovněž škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.
(2) V lesních porostech se nehradí škody
a) na jedincích poškozených jen na postranních výhonech,
b) na uměle založených kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše,
c) na jedincích rostoucích na lesních pozemcích, na kterých byla povolena pastva hospodářských zvířat.
(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát27).
§ 55
Uplatnění nároků
(1) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 60 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 60 dnů od uplynutí uvedeného období, s tím, že u polních plodin musí náhradu škody u uživatele honitby uplatnit nejpozději 7 dnů přede dnem zahájení sklizně.
(2) Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.
(3) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
(4) Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.
(5) Uživatel honitby má povinnost společně s poškozeným škodu zdokumentovat a sepsat zápis o škodě. Neposkytne-li uživatel honitby potřebnou součinnost ke zdokumentování a sepsání zápisu, má se za to, že souhlasí se stavem věcí uvedeným v zápisu o škodě.
§ 55a
Evidence škod
(1) Pokud poškozený uplatní u uživatele honitby nárok na náhradu škody způsobené zvěří, musí být škoda zaevidována uživatelem honitby v informačním systému v evidenci škod způsobených zvěří podle § 38 odst. 2 písm. h) ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření písemné dohody o náhradě škody nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o náhradě škody. V případě, že uživatel honitby uplatněnou škodu v informačním systému v této lhůtě nezaeviduje, má poškozený právo oznámit škodu orgánu státní správy myslivosti, který škodu v informačním systému zaeviduje.
(2) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, škodu způsobenou zvěří zaeviduje v informačním systému uživatel honitby ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání zápisu o škodě podle § 55 odst. 5. Pokud uživatel honitby škodu v takto stanovené lhůtě nezaeviduje, může poškozený zápis o škodě podle § 55 odst. 5 doručit orgánu státní správy myslivosti, který jej v informačním systému zaeviduje.
(3) Obsahuje-li zápis o škodě uvedený v odstavci 2 rozporná tvrzení poškozeného a uživatele honitby o vzniklé škodě způsobené zvěří, orgán státní správy myslivosti provede ověření rozsahu a příčiny vzniklé škody na místě a záznam o vzniklé škodě v informačním systému upraví dle zjištěného stavu. Orgán státní správy myslivosti neprovede ověření rozsahu a příčiny vzniklé škody na místě, jestliže uživatel honitby vloží do záznamu o vzniklé škodě znalecký posudek obsahující údaj o druhu, rozsahu a příčině škody způsobené zvěří.
(4) Škoda je zaevidována v informačním systému vytvořením záznamu o vzniklé škodě se všemi obsahovými náležitostmi.
(5) Neevidují se škody, které se nehradí podle § 54.
(6) Vyhláška stanoví postup při evidování škod způsobených zvěří, rozsah evidovaných údajů o vzniklé škodě a obsahové náležitosti záznamů o vzniklé škodě.
Účinnost od 1. 4. 2027
* * *
ČÁST SEDMÁ
STÁTNÍ SPRÁVA MYSLIVOSTI
HLAVA I
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY MYSLIVOSTI A JEJICH PŮSOBNOST
§ 57
Orgány státní správy myslivosti
(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.
(1) Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) ministerstvo. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí.
Účinnost od 1. 4. 2027
(2) Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti.
(3) Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem.
(4) Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5) Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Ministerstvo zemědělství ministerstvo. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.
(6) Ministr zemědělství zřizuje Mysliveckou radu jako svůj poradní sbor složený zejména ze zástupců jiných správních úřadů, celostátně působících mysliveckých organizací6), zemědělských a lesnických organizací, vysokých škol a výzkumných ústavů s činností na úseku myslivosti.
(7) Zaměstnanec vykonávající veřejnou správu na úseku myslivosti musí mít vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu lesnického, mysliveckého, zemědělského nebo veterinárního směru.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 58
Působnost Ministerstva zemědělství ministerstva
(1) Ministerstvo zemědělství rozhoduje ve věcech
a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
b) opatření obecné povahy podle § 4 odst. 1 a 4,
b)c) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 25),
c)d) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
d)e) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).
(1) Ministerstvo rozhoduje ve věcech
a) opatření k zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
b) opatření v zájmu zachování nebo ochrany některého druhu zvěře, v zájmu regulace živočichů vyžadujících regulaci nebo v zájmu zachování nebo ochrany příznivých životních podmínek zvěře (§ 4 odst. 1 a 4),
c) dovozu, vývozu a vypouštění druhů zvěře (§ 4 odst. 5),
d) zákazu nebo omezení lovu samců druhu spárkaté zvěře starších 2 let (§ 39 odst. 2),
d)e) myslivosti týkajících se organizací v oboru působnosti Ministerstva obrany,
e)f) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3).
Účinnost od 1. 4. 2027
(2) Ministerstvo zemědělství dále
a) řídí výkon státní správy myslivosti,
b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),
g) pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),
h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),
i) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3), zkoušek z lovu lukem (§ 44a) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),
j) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,
k) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,
l) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),
m) podporuje vybrané činnosti myslivosti mysliveckého hospodaření podle § 62 poskytováním služeb nebo finančních příspěvků, zejména v oblastech výchovy a vzdělávání, podpory ohrožených a vzácných druhů zvěře, vyhodnocení chovu zvěře a chovatelských přehlídek, osvěty a propagace myslivosti, zlepšování životního prostředí zvěře, myslivecké kynologie, sokolnictví a chovu dravců, využití dravců v ochraně rostlin, preventivních veterinárních opatření a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
n) zpracovává statistická hlášení o myslivosti.
(2) Ministerstvo dále
a) řídí výkon státní správy myslivosti,
b) organizuje a řídí myslivecký výzkum a podílí se na vzdělávání v myslivosti,
c) vypracovává koncepce rozvoje myslivosti,
d) účastní se na mezinárodní spolupráci, programech a projektech,
e) dbá na zachování druhů zvěře (§ 3 odst. 1),
f) ustavuje ústřední hodnotitelskou komisi trofejí (§ 6 odst. 2),
g) pověřuje některou mysliveckou organizaci6) vedením evidence význačných trofejí (§ 6 odst. 2),
h) pověřuje právnické osoby prováděním zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 35 odst. 7),
h) pověřuje a odebírá pověření k pořádání zkoušek z myslivosti a zkoušek pro myslivecké hospodáře (§ 47a a 47b),
i) pověřuje organizační složku státu k posouzení stavu lesa podle § 36 odst. 3,
i)j) pověřuje právnické osoby prováděním sokolnických zkoušek, zkoušek psů z výkonu (§ 44 odst. 3), zkoušek z lovu lukem (§ 44a) a zkoušek z myslivosti (§ 47 odst. 5),
j)k) pověřuje celostátně působící myslivecké organizace6) pořádáním celostátních a mezinárodních mysliveckých výstav nebo jinými vybranými úkoly na úseku myslivosti,
k)l) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti,
l)m) zabezpečuje provádění vyšších odborných mysliveckých zkoušek (§ 58 odst. 3),
m) pořádá vyšší odborné myslivecké zkoušky (§ 47c),
m)n) podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření podle § 62 poskytováním služeb nebo finančních příspěvků,
n)o) zpracovává statistická hlášení o myslivosti.,
p) spravuje informační systém,
q) v informačním systému vede otázky pro testy,
r) přiděluje a odebírá role a oprávnění v informačním systému osobám, které pověřilo pořádáním zkoušek z myslivosti nebo zkoušek pro myslivecké hospodáře.
Účinnost od 1. 4. 2027
(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.
(3) Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 59
Působnost krajů
(1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech
a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),
b) omezení obvyklého způsobu hospodaření v některých honitbách (§ 4 odst. 1),
c)b) vymezení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
d)c) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2) a prohlášení pozemků za honební (§ 17 odst. 3),
e)d) povolení použití dravců jako loveckých (§ 44 odst. 2),
f)e)d) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3),
g)f)e) poskytování finančních příspěvků a služeb (§ 62 odst. 1 a 2).
(1) Kraj v přenesené působnosti rozhoduje ve věcech
a) souhlasu s chovem zvěře v zajetí (§ 7 odst. 1),
b) vymezení, změny nebo rušení oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3 odst. 4),
c) prohlášení dalších pozemků za nehonební (§ 17 odst. 2) a prohlášení pozemků za honební (§ 17 odst. 3),
d) zákazu nebo omezení lovu samců druhu spárkaté zvěře starších 2 let (§ 39 odst. 3),
d)e) uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při provádění dozoru (§ 61 odst. 3),
e)f) poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1 nebo 2).
Účinnost od 1. 4. 2027
(2) Kraj v přenesené působnosti
a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3),
b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),
c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),
d) zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),
e) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
f) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
g) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).
(2) Kraj v přenesené působnosti
a) vede agendu týkající se oblastí pro chov zvěře (§ 3 odst. 3 odst. 4),
b) organizuje chovatelské přehlídky v oblastech pro chov zvěře (§ 6 odst. 1),
c) určuje termíny sčítání zvěře (§ 36 odst. 1),
d) zpracovává statistická hlášení o myslivosti (§ 38),
e)c) podílí se na vzdělávání v myslivosti a mysliveckém výzkumu,
f)d) spolupracuje s občanskými sdruženími, které působí v myslivosti, a ostatní veřejností,
g)e) provádí kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (§ 62 odst. 1).
Účinnost od 1. 4. 2027
(3) Krajský úřad je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny
a) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny40),
b) při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu41), a
c) při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu42).
§ 60
Působnost obcí
Ve věcech neuvedených v § 57 až 59 vykonávají státní správu na úseku myslivosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
HLAVA II
DOZOR V MYSLIVOSTI
§ 61
(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí dozírají v rámci svých působností stanovených zvláštním právním předpisem29), jak orgány státní správy myslivosti, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení a dodržují rozhodnutí vydaná na jejich základě.
(2) Kraje a obce Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností v přenesené působnosti dozírají na dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Soustavně dozírají, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí, zda uživatelé honiteb myslivecky hospodaří v souladu s tímto zákonem, provádějí ochranu myslivosti a dodržují zásady chovu zvěře.
(3) Orgány státní správy myslivosti Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností ukládají rozhodnutím opatření k odstranění zjištěných nedostatků a opatření ke zlepšení; jsou oprávněny v případě nutnosti rozhodnout o omezení užívání honitby do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin.
(4) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti státu, krajů a obcí jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce služební stejnokroj.
(5) Pověření zaměstnanci státu, krajů a obcí se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole. Vzor průkazu stanoví vyhláška.
(5)(6) Vyhláška stanoví podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy myslivosti a o jejich označení.
HLAVA III
PODPORA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ
A SPOLKOVÉ MYSLIVOSTI
§ 62
(1) Stát podporuje vybrané činnosti mysliveckého hospodaření uvedené v této části zákona poskytováním služeb nebo finančních příspěvků činnosti vykonávané podle tohoto zákona poskytováním finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty na veškeré činnosti vykonávané podle tohoto zákona, zejména na
a) zlepšování životního prostředí zvěře,
b) podporu ohrožených druhů zvěře,
c) oborní chovy zvěře se vzácnými druhy nebo poddruhy,
d) chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců,
e) použití dravců v ochraně rostlin,
f) preventivní veterinárně léčebné akce a zdolávání nákaz v chovech zvěře,
g) ozeleňování krajiny včetně oplocování dřevin,
h) chovatelské přehlídky a myslivecké výstavy, propagaci a osvětu myslivosti,
i) zařízení pro selektivní lov a odchyt dalších živočichů vyžadujících regulaci., nebo
j) činnosti a vybavení pro zpracování ulovené zvěře.
(2) Služby mohou být poskytnuty zejména prostřednictvím
a) konzultačních a poradenských služeb a zvyšováním odborné úrovně vlastníků a pachtýřů honebních a nehonebních pozemků a také zvyšování odborné úrovně mysliveckých hospodářů, mysliveckých stráží a uživatelů honiteb,
b) hodnocení stavu poškození lesa zvěří ve vazbě na stav populací zvěře,
c) zpracování studií a programů pro státní správu myslivosti, vlastníky pozemků, uživatele honiteb ke zvyšování diverzity a úživnosti prostředí,
d) poradenské činnosti v souvislosti s výskytem nemocí zvěře a realizací postupů správné praxe v rámci nastavených opatření,
e) poradenské činnosti v oblasti redukce škod zvěří na zemědělských pozemcích a lesních porostech a v oblasti managementu druhů zvěře a dalších živočichů,
f) stanovení početnosti zvěře a jiných živočichů a vypracování plánů chovu a lovu zvěře, péče o krajinu a prostředí a úpravy biotopů, plánů honiteb v určených lokalitách, nebo
g) zpracování informačních a tiskových zpráv a zajištění osvětové činnosti v oblasti myslivosti.
(2)(3) Pravidla poskytování finančních příspěvků se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích[footnoteRef:11]30) lesích podle § 46 zákona o lesích a pravidel používání prostředků z Fondu ze Státního fondu životního prostředí České republiky podle zákona o Státním fondu životního prostředí31) prostředí České republiky31). Na poskytnutí finančního příspěvku a služby není právní nárok. Byl-li finanční příspěvek poskytnut na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů nebo nebyl-li použit na účel, na který byl poskytnut, je příjemce povinen jej v plné výši vrátit. [11: 30) § 46 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(3)(4) Finanční příspěvek lze poskytnout z Fondu ze Státního fondu životního prostředí31) prostředí České republiky31), nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona.
(4)(5) Finanční příspěvek podle tohoto zákona nelze poskytnout, pokud byla na stejný účel poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie.
(5)(6) Stát podporuje spolkovou myslivost nepřímo tím, že ve výběrovém řízení na nájemce honiteb na pozemcích státu mají přednost myslivecké spolky, jejichž sídlo je v místě honiteb, pokud neprojevil zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy dosavadní nájemce podle § 33 odst. 3. V případě, že se do výběrového řízení přihlásí více mysliveckých spolků, postupuje se podle § 32 odst. 4 tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
PŘESTUPKY
§ 63
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 1 nebo 3 anebo v § 10 odst. 2 nebo 3, nebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3, nebo
b) v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř nebo nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1 písm. a) až d),
(2) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu podle § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze uložit zákaz činnosti do 2 let; při uloženém zákazu činnosti za přestupek podle odstavce 2 se odebere lovecký lístek.
(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(6) Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty.
§ 64
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10, nebo v §32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3.
(3) Uživatel honitby se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2, anebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
b) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1,
c) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1,
d) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, nebo
e) nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 2 a 3.
(4) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),
b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až e).
§ 64a
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 3 nebo v § 64 odst. 4. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivosti.
(3) Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí31).
§ 63
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 9 odst. 1 ruší nebo plaší zvěř,
b) poruší omezení nebo zákaz nařízené orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 3,
c) v rozporu s § 10 odst. 2 nedbá, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována,
d) v rozporu s § 10 odst. 3 nebrání škodám působeným na zvěři,
e) sokolnicky využívá loveckého dravce v rozporu s § 44 odst. 2,
f) loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha bez dokladů podle § 46 odst. 1 nebo tyto doklady na požádání nepředloží,
g) nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
h) v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř,
i) vypouští do honiteb zvěř nebo zavádí další druhy zvěře v rozporu s § 5 odst. 1,
j) v rozporu s § 5 odst. 2 vypouští zvěř do honitby bez souhlasu držitele honitby nebo orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody,
k) chová zvěř v zajetí v rozporu s § 7 odst. 1,
l) drží v zajetí lišku obecnou v rozporu s § 7 odst. 3,
m) v rozporu s § 9 odst. 2 poškozuje nebo ničí myslivecká zařízení nebo je buduje bez souhlasu vlastníka honebního pozemku,
n) v rozporu s § 9 odst. 4 omezí nebo znemožní vstup do obory,
o) v rozporu s § 9 odst. 5 neumožní vstup nebo přístup do obory,
p) v rozporu § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat domácí zvířata,
q) v rozporu s § 14 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d) neposkytne součinnost myslivecké stráži,
r) v rozporu s § 31 odst. 6 písm. c) neohlásí pokles výměry honitby,
s) v rozporu s § 31a odst. 2 nevyrozumí orgán státní správy myslivosti,
t) v rozporu s § 35 odst. 8 neoznámí změnu podmínek orgánu státní správy myslivosti, nebo
u) poruší povinnost stanovenou v opatření uloženém podle § 4 odst. 1.
(2) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 41a odst. 2 loví zvěř nebo usmrcuje živočichy na odloučeném honebním pozemku bez povolení orgánu státní správy myslivosti,
b) v rozporu s § 42 odst. 1 loví jedince druhu zvěře mimo stanovenou dobu lovu,
c) poruší opatření k regulaci nebo podmínky stanovené orgánem ochrany přírody podle § 42 odst. 2,
d) v rozporu s § 43 odst. 1 nezajistí sledování nebo dohledání jedince druhu zvěře,
e) v rozporu s § 43 odst. 2 provede dohledávku bez předchozího vyrozumění uživatele, vlastníka nebo pachtýře cizí honitby,
f) v rozporu s § 44 odst. 1 nepoužívá v honitbě při výkonu myslivosti lovecké psy,
g) v rozporu s § 44a loví lukem bez složení zkoušky,
h) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. a) chytá zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček nebo nášlapných pastí nebo pomocí háčků,
i) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. b) loví zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, tráví zvěř jedem nebo ji usmrcuje plynem,
j) loví zvěř do sítí v rozporu s § 45 odst. 1 písm. c),
k) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. d) loví zvěř s využitím živých živočichů jako návnad,
l) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. e) loví zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit,
m) loví zvěř s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zrcadel nebo jiných zařízení v rozporu s § 45 odst. 1 písm. f),
n) loví zvěř s pomocí pohyblivých mechanismů v rozporu s § 45 odst. 1 písm. g),
o) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. h) střílí zvěř jinou zbraní než loveckou,
p) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. i) střílí zvěř zakázanými zbraněmi nebo střelivem,
q) střílí zvěř loveckou zbraní v rozporu s § 45 odst. 1 písm. j),
r) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. k) střílí zvěř nebo živočichy vyžadující regulaci zbraní samočinnou nebo samonabíjecí,
s) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. l) střílí zvěř bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
t) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. m) loví zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců,
u) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. n) dává do krmiva lákací nebo narkotizační prostředky,
v) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. o) střílí zvěř na hnízdech nebo vystřeluje hnízda,
w) při lovu, přikrmování zvěře nebo umisťování mysliveckých zařízení nedodrží vzdálenosti podle § 45 odst. 1 písm. p),
x) střílí palnou zbraní druhy zvěře podle § 45 odst. 1 písm. q),
y) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. r) používá olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech, nebo
z) střílí zvěř šípy v rozporu s § 45 odst. 1 písm. s).
(3) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dále dopustí přestupku tím, že
a) loví lukem bez dokladů podle § 46 odst. 1 nebo tyto doklady na požádání nepředloží, nebo
b) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí ulovenou nebo nalezenou zvěř spárkatou nesnímatelnou plombou.
(4) Fyzická osoba se jako myslivecká stráž dopustí přestupku tím, že překročí pravomoc jí svěřenou podle § 14 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e).
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g), nebo
b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) až u) nebo odstavců 2, 3 nebo 4.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. h) až u) nebo odstavců 2, 3 a 4 lze uložit zákaz činnosti do 2 let.
(7) Přestupky podle odstavce 1 písm. h) až u) a odstavců 2, 3 a 4 se zapisují do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti15).
(8) Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti15) a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti15) orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do 5 dnů ode dne uložení pokuty.
§ 63
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 9 odst. 1 ruší nebo plaší zvěř,
b) poruší omezení nebo zákaz nařízené orgánem státní správy myslivosti podle § 9 odst. 3,
c) v rozporu s § 10 odst. 2 nedbá, aby nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována,
d) v rozporu s § 10 odst. 3 nebrání škodám působeným na zvěři,
e) nevloží do informačního systému údaj podle § 34 odst. 5,
e)f) sokolnicky využívá loveckého dravce v rozporu s § 44 odst. 2,
f)g) loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha bez dokladů podle § 46 odst. 1 nebo tyto doklady na požádání nepředloží,
g)h) nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
h)i) v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř,
i)j) vypouští do honiteb zvěř nebo zavádí další druhy zvěře v rozporu s § 5 odst. 1,
j)k) v rozporu s § 5 odst. 2 vypouští zvěř do honitby bez souhlasu držitele honitby nebo orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody,
k)l) chová zvěř v zajetí v rozporu s § 7 odst. 1,
l)m) drží v zajetí lišku obecnou v rozporu s § 7 odst. 3,
m)n) v rozporu s § 9 odst. 2 poškozuje nebo ničí myslivecká zařízení nebo je buduje bez souhlasu vlastníka honebního pozemku,
n)o) v rozporu s § 9 odst. 4 omezí nebo znemožní vstup do obory,
o)p) v rozporu s § 9 odst. 5 neumožní vstup nebo přístup do obory,
p)q) v rozporu § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat domácí zvířata,
q)r) v rozporu s § 14 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d) neposkytne součinnost myslivecké stráži,
r)s) v rozporu s § 31 odst. 6 písm. c) neohlásí pokles výměry honitby,
t) nevloží do informačního systému údaj podle § 35 odst. 5 písm. k),
s)t)u) v rozporu s § 31a odst. 2 nevyrozumí orgán státní správy myslivosti,
t)u)v) v rozporu s § 35 odst. 8 neoznámí změnu podmínek orgánu státní správy myslivosti, nebo
u)v)w) poruší povinnost stanovenou v opatření uloženém podle § 4 odst. 1.
(2) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 41a odst. 2 loví zvěř nebo usmrcuje živočichy na odloučeném honebním pozemku bez povolení orgánu státní správy myslivosti,
b) v rozporu s § 42 odst. 1 loví jedince druhu zvěře mimo stanovenou dobu lovu,
c) poruší opatření k regulaci nebo podmínky stanovené orgánem ochrany přírody podle § 42 odst. 2,
d) v rozporu s § 43 odst. 1 nezajistí sledování nebo dohledání jedince druhu zvěře,
e) v rozporu s § 43 odst. 2 provede dohledávku bez předchozího vyrozumění uživatele, vlastníka nebo pachtýře cizí honitby,
f) v rozporu s § 44 odst. 1 nepoužívá v honitbě při výkonu myslivosti lovecké psy,
g) v rozporu s § 44a loví lukem bez složení zkoušky,
h) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. a) chytá zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček nebo nášlapných pastí nebo pomocí háčků,
i) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. b) loví zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, tráví zvěř jedem nebo ji usmrcuje plynem,
j) loví zvěř do sítí v rozporu s § 45 odst. 1 písm. c),
k) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. d) loví zvěř s využitím živých živočichů jako návnad,
l) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. e) loví zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit,
m) loví zvěř s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zrcadel nebo jiných zařízení v rozporu s § 45 odst. 1 písm. f),
n) loví zvěř s pomocí pohyblivých mechanismů v rozporu s § 45 odst. 1 písm. g),
o) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. h) střílí zvěř jinou zbraní než loveckou,
p) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. i) střílí zvěř zakázanými zbraněmi nebo střelivem,
q) střílí zvěř loveckou zbraní v rozporu s § 45 odst. 1 písm. j),
r) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. k) střílí zvěř nebo živočichy vyžadující regulaci zbraní samočinnou nebo samonabíjecí,
s) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. l) střílí zvěř bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
t) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. m) loví zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců,
u) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. n) dává do krmiva lákací nebo narkotizační prostředky,
v) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. o) střílí zvěř na hnízdech nebo vystřeluje hnízda,
w) při lovu, přikrmování zvěře nebo umisťování mysliveckých zařízení nedodrží vzdálenosti podle § 45 odst. 1 písm. p),
x) střílí palnou zbraní druhy zvěře podle § 45 odst. 1 písm. q),
y) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. r) používá olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech, nebo
z) střílí zvěř šípy v rozporu s § 45 odst. 1 písm. s).
(3) Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dále dopustí přestupku tím, že
a) loví lukem bez dokladů podle § 46 odst. 1 nebo tyto doklady na požádání nepředloží, nebo
b) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí ulovenou nebo nalezenou zvěř spárkatou nesnímatelnou plombou.
(4) Fyzická osoba se jako myslivecká stráž dopustí přestupku tím, že překročí pravomoc jí svěřenou podle § 14 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e).
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až g)h), nebo
b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) až u)i) až w) nebo odstavců 2, 3 nebo 4.
(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. h) až u) nebo odstavců 2, 3 a 4 lze uložit zákaz činnosti do 2 let.
(7) Přestupky podle odstavce 1 písm. h) až u) a odstavců 2, 3 a 4 se zapisují do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti15).
(8) Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti15) a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků spravované Ministerstvem spravedlnosti15) orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do 5 dnů ode dne uložení pokuty.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 64
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 2 vypouští zvěř do honitby bez souhlasu držitele honitby nebo orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody,
b) chová zvěř v zajetí v rozporu s § 7 odst. 1,
c) nesdělí uživateli honitby informaci podle § 7 odst. 2,
d) drží v zajetí lišku obecnou v rozporu s § 7 odst. 3,
e) v rozporu s § 9 odst. 1 ruší nebo plaší zvěř,
f) v rozporu s § 9 odst. 2 poškozuje nebo ničí myslivecká zařízení nebo je buduje bez souhlasu vlastníka honebního pozemku,
g) v rozporu § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat domácí zvířata,
h) neuloží do sbírky listin rejstříku honebních společenstev listiny podle § 27 odst. 4,
i) v rozporu s § 28 odst. 4 neoznámí změnu nebo zánik zapisovaných skutečností,
j) v rozporu s § 31 odst. 6 písm. c) neohlásí pokles výměry honitby,
k) v rozporu s § 31a odst. 2 nevyrozumí orgán státní správy myslivosti,
l) pronajme honitbu v rozporu s § 32 odst. 3,
m) pronajme honitbu v rozporu s § 32 odst. 4,
n) v rozporu s § 32 odst. 6 rozdělí honitbu na části nebo v ní někomu přenechá provozování myslivosti, nebo
o) nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) dováží nebo vyváží živou zvěř v rozporu s § 4 odst. 5,
b) vypouští do honiteb zvěř nebo zavádí další druhy zvěře v rozporu s § 5 odst. 1,
c) v rozporu s § 9 odst. 4 omezí nebo znemožní vstup do obory,
d) v rozporu s § 9 odst. 5 neumožní vstup nebo přístup do obory,
e) v rozporu s § 51 odst. 2 nemá u sebe nebo nepředá příjemci lístek o původu zvěře,
f) při přepravě živé zvěře postupuje v rozporu s § 51 odst. 3, nebo
g) nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel honitby dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 11 odst. 1 nezakládá remízky, políčka pro zvěř nebo jiné vhodné úkryty nebo o ně nepečuje,
b) v rozporu s § 11 odst. 2 neprovede potřebná opatření k záchraně zvěře,
c) v rozporu s § 11 odst. 4 neprovozuje krmelce a další zařízení nebo v době nouze zvěř nepřikrmuje,
d) v rozporu s § 11 odst. 6 neprojedná v dané lhůtě konání činností, které mohou omezit obhospodařování honebních pozemků,
e) v rozporu s § 11 odst. 8 nevede údaje o stavu zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů,
f) neprovede sčítání zvěře v honitbě nebo neoznámí výsledek podle § 36 odst. 1,
g) v rozporu s § 44 odst. 1 nepoužívá v honitbě při výkonu myslivosti lovecké psy,
h) v rozporu s § 46 odst. 2 nearchivuje evidenci vydaných povolenek,
i) v rozporu s § 38 uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
j) v rozporu s § 43 odst. 1 nezajistí sledování nebo dohledání jedince druhu zvěře,
k) nezajistí v honitbě chov zvěře v rozmezí podle § 3 odst. 2,
l) nesplní povinnost stanovenou v opatření uloženém podle § 4 odst. 1,
m) v rozporu s § 11 odst. 3 neprovádí v době nouze opatření k záchraně zvěře,
n) v rozporu s § 41a odst. 2 loví zvěř nebo usmrcuje živočichy na odloučeném honebním pozemku bez povolení orgánu státní správy myslivosti,
o) v rozporu s § 42 odst. 1 loví jedince druhu zvěře mimo stanovenou dobu lovu,
p) poruší opatření k regulaci nebo podmínky stanovené orgánem ochrany přírody podle § 42 odst. 2,
q) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. a) chytá zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček nebo nášlapných pastí nebo pomocí háčků,
r) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. b) loví zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, tráví zvěř jedem nebo ji usmrcuje plynem,
s) loví zvěř do sítí v rozporu s § 45 odst. 1 písm. c),
t) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. d) loví zvěř s využitím živých živočichů jako návnad,
u) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. e) loví zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit,
v) loví zvěř s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zrcadel nebo jiných zařízení v rozporu s § 45 odst. 1 písm. f),
w) loví zvěř s pomocí pohyblivých mechanismů v rozporu s § 45 odst. 1 písm. g),
x) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. h) střílí zvěř jinou zbraní než loveckou,
y) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. i) střílí zvěř zakázanými zbraněmi nebo střelivem, nebo
z) střílí zvěř loveckou zbraní v rozporu s § 45 odst. 1 písm. j).
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel honitby dále dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. k) střílí zvěř nebo živočichy vyžadující regulaci zbraní samočinnou nebo samonabíjecí,
b) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. l) střílí zvěř bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
c) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. m) loví zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců,
d) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. n) dává do krmiva lákací nebo narkotizační prostředky,
e) střílí zvěř loveckou zbraní v rozporu s § 45 odst. 1 písm. j),
f) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. o) střílí zvěř na hnízdech nebo vystřeluje hnízda,
g) při lovu, přikrmování zvěře nebo umisťování mysliveckých zařízení nedodrží vzdálenosti podle § 45 odst. 1 písm. p),
h) střílí palnou zbraní druhy zvěře podle § 45 odst. 1 písm. q),
i) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. r) používá olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech,
j) střílí zvěř šípy v rozporu s § 45 odst. 1 písm. s),
k) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí ulovenou nebo nalezenou zvěř spárkatou nesnímatelnou plombou nebo nevystaví lístek o původu zvěře,
l) prodává zvěř, zvěřinu nebo jiné části zvěře v rozporu s § 51 odst. 1,
m) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře,
n) nevypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě podle § 36 odst. 2, nebo
o) v rozporu s § 36 odst. 3 nepředloží plán mysliveckého hospodaření k vyjádření nebo nezašle orgánu státní správy myslivosti.
(5) Osoba určená k lovu na nehonebním pozemku nebo na odloučeném honebním pozemku se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených v § 41 nebo 41a.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) až i),
b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 3 písm. j) nebo k) nebo odstavce 5,
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. l) až z) nebo odstavce 4.
§ 64
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 5 odst. 2 vypouští zvěř do honitby bez souhlasu držitele honitby nebo orgánů státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody,
b) chová zvěř v zajetí v rozporu s § 7 odst. 1,
c) nesdělí uživateli honitby informaci podle § 7 odst. 2,
d) drží v zajetí lišku obecnou v rozporu s § 7 odst. 3,
e) v rozporu s § 9 odst. 1 ruší nebo plaší zvěř,
f) v rozporu s § 9 odst. 2 poškozuje nebo ničí myslivecká zařízení nebo je buduje bez souhlasu vlastníka honebního pozemku,
g) v rozporu § 10 odst. 1 nechá v honitbě volně pobíhat domácí zvířata,
h) neuloží do sbírky listin rejstříku honebních společenstev listiny podle § 27 odst. 4,
i) v rozporu s § 28 odst. 4 neoznámí změnu nebo zánik zapisovaných skutečností,
j) v rozporu s § 31 odst. 6 písm. c) neohlásí pokles výměry honitby,
k) v rozporu s § 31a odst. 2 nevyrozumí orgán státní správy myslivosti,
l) pronajme honitbu v rozporu s § 32 odst. 3,
m) pronajme honitbu v rozporu s § 32 odst. 4,
n) v rozporu s § 32 odst. 6 rozdělí honitbu na části nebo v ní někomu přenechá provozování myslivosti, nebo
o) nevloží do informačního systému údaj podle § 34 odst. 5, nebo
o)p) nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) dováží nebo vyváží živou zvěř v rozporu s § 4 odst. 5,
b) vypouští do honiteb zvěř nebo zavádí další druhy zvěře v rozporu s § 5 odst. 1,
c) v rozporu s § 9 odst. 4 omezí nebo znemožní vstup do obory,
d) v rozporu s § 9 odst. 5 neumožní vstup nebo přístup do obory,
e) v rozporu s § 51 odst. 2 nemá u sebe nebo nepředá příjemci lístek o původu zvěře,
f) při přepravě živé zvěře postupuje v rozporu s § 51 odst. 3, nebo
g) nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel honitby dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 11 odst. 1 nezakládá remízky, políčka pro zvěř nebo jiné vhodné úkryty nebo o ně nepečuje,
b) v rozporu s § 11 odst. 2 neprovede potřebná opatření k záchraně zvěře,
c) v rozporu s § 11 odst. 4 neprovozuje krmelce a další zařízení nebo v době nouze zvěř nepřikrmuje,
d) v rozporu s § 11 odst. 6 neprojedná v dané lhůtě konání činností, které mohou omezit obhospodařování honebních pozemků,
e) v rozporu s § 11 odst. 8 nevede údaje o stavu zvěře, živočichů vyžadujících regulaci a vybraných druhů volně žijících živočichů,
e) nevloží do informačního systému údaj podle § 34 odst. 4,
f) neprovede sčítání zvěře v honitbě nebo neoznámí výsledek podle § 36 odst. 1,
g)f) v rozporu s § 44 odst. 1 nepoužívá v honitbě při výkonu myslivosti lovecké psy,
h)g) v rozporu s § 46 odst. 2 nearchivuje evidenci vydaných povolenek,
i)h) v rozporu s § 38 uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
h) v rozporu s § 55a odst. 2 nezaeviduje škodu v informačním systému,
j)i) v rozporu s § 43 odst. 1 nezajistí sledování nebo dohledání jedince druhu zvěře,
k)j) nezajistí v honitbě chov zvěře v rozmezí nedodrží povinnost zachovat minimální stavy zvěře podle § 3 odst. 2,
k) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí ulovenou nebo nalezenou zvěř spárkatou nesnímatelnou plombou nebo nevystaví lístek o původu zvěře,
l) v rozporu s § 49 odst. 2 nezaeviduje ulovený nebo nalezený uhynulý kus zvěře nebo živočicha v informačním systému,
l)k)m) nesplní povinnost stanovenou v opatření uloženém podle § 4 odst. 1,
m)l)n) v rozporu s § 11 odst. 3 neprovádí v době nouze opatření k záchraně zvěře,
n)m)o) v rozporu s § 41a odst. 2 loví zvěř nebo usmrcuje živočichy na odloučeném honebním pozemku bez povolení orgánu státní správy myslivosti,
o)n)p) v rozporu s § 42 odst. 1 loví jedince druhu zvěře mimo stanovenou dobu lovu,
p)o)q) poruší opatření k regulaci nebo podmínky stanovené orgánem ochrany přírody podle § 42 odst. 2,
q)p)r) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. a) chytá zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček nebo nášlapných pastí nebo pomocí háčků,
r)q)s) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. b) loví zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, tráví zvěř jedem nebo ji usmrcuje plynem,
s)r)t) loví zvěř do sítí v rozporu s § 45 odst. 1 písm. c),
t)s)u) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. d) loví zvěř s využitím živých živočichů jako návnad,
u)t)v) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. e) loví zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit,
v)u)w) loví zvěř s pomocí zdrojů umělého osvětlení, zrcadel nebo jiných zařízení v rozporu s § 45 odst. 1 písm. f),
w)v)x) loví zvěř s pomocí pohyblivých mechanismů v rozporu s § 45 odst. 1 písm. g),
x)w)y) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. h) střílí zvěř jinou zbraní než loveckou,
y)x)z) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. i) střílí zvěř zakázanými zbraněmi nebo střelivem, nebo
z)y)za) střílí zvěř loveckou zbraní v rozporu s § 45 odst. 1 písm. j).
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel honitby dále dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. k) střílí zvěř nebo živočichy vyžadující regulaci zbraní samočinnou nebo samonabíjecí,
b) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. l) střílí zvěř bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
c) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. m) loví zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců,
d) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. n) dává do krmiva lákací nebo narkotizační prostředky,
e) střílí zvěř loveckou zbraní v rozporu s § 45 odst. 1 písm. j),
f) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. o) střílí zvěř na hnízdech nebo vystřeluje hnízda,
g) při lovu, přikrmování zvěře nebo umisťování mysliveckých zařízení nedodrží vzdálenosti podle § 45 odst. 1 písm. p),
h) střílí palnou zbraní druhy zvěře podle § 45 odst. 1 písm. q),
i) v rozporu s § 45 odst. 1 písm. r) používá olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva na mokřadech,
j) střílí zvěř šípy v rozporu s § 45 odst. 1 písm. s),
k) v rozporu s § 49 odst. 1 neoznačí ulovenou nebo nalezenou zvěř spárkatou nesnímatelnou plombou nebo nevystaví lístek o původu zvěře,
l) prodává zvěř, zvěřinu nebo jiné části zvěře v rozporu s § 51 odst. 1,
m) nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře,
n) nevypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě podle § 36 odst. 2, nebo
o) v rozporu s § 36 odst. 3 nepředloží plán mysliveckého hospodaření k vyjádření nebo nezašle orgánu státní správy myslivosti.
m) nesplní minimální výši lovu nebo minimální výši lovu prasete divokého podle § 37 odst. 4,
n) nevypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě podle § 36 odst. 3 nebo 4,
o) nevloží do informačního systému plán mysliveckého hospodaření v honitbě podle § 36 odst. 1,
p) vypracuje plán mysliveckého hospodaření v honitbě v rozporu s § 36 odst. 5 nebo 6, nebo
q) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou rozhodnutím vydaným podle § 9 odst. 1 nebo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle § 39 odst. 2.
(5) Osoba určená k lovu na nehonebním pozemku nebo na odloučeném honebním pozemku se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených v § 41 nebo 41a.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) až i)h),
b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 3 písm. j) nebo k) i), k), l), t) nebo u) nebo odstavce 5,
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. l) až z) m) až r) a u) až za) nebo odstavce 4 písm. a) až l) a n) až p).
(7) Za přestupek podle odstavce 4 písm. m) nebo q) se uloží pokuta ve výši od 50 000 Kč do 200 000 Kč.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 64a
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 4 nebo v § 64 odst. 6. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(3) Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky31).
§ 64a
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 4 nebo v § 64 odst. 6. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(1) Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 5 nebo v § 64 odst. 6. Je-li přestupek podle § 64 odst. 4 písm. m) nebo q) spáchán opakovaně, uloží se pokuta ve výši od 200 000 Kč do 500 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců nebo 5 let, jedná-li se o přestupek podle § 64 odst. 4 písm. q).
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivosti.
(3) Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky31).
(4) Uživatel honitby neodpovídá za přestupek podle tohoto zákona, jestliže prokáže, že k přestupku došlo v důsledku jednání osoby hospodařící na honebních pozemcích, vlastníka honebních pozemků nebo jimi určené osoby při provádění lovu podle § 37b tohoto zákona.
Účinnost od 1. 4. 2027
* * *
§ 66
Vztah k předpisům o ochraně přírody
Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 3 odst. 1 a 2, § 4 odst. 1 a 2 § 4 odst. 1 a 5, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 7, § 9 odst. 3 a 4 § 9 odst. 3, § 36 odst. 1, § 39, 40, § 41 odst. 1 a § 44 odst. 2 § 39 a 40, jen po dohodě s orgány ochrany přírody34), pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
§ 66
Vztah k předpisům o ochraně přírody
Orgány státní správy myslivosti vydávají rozhodnutí, jimiž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny podle § 4 odst. 1 a 5, § 5 odst. 1 písm. d), § 5 odst. 2, § 9 odst. 3, § 36 odst. 1, § 39 a 40 a § 39, jen po dohodě s orgány ochrany přírody34), pokud zvláštní právní předpisy o ochraně přírody a krajiny nestanoví jinak.
Účinnost od 1. 4. 2027
§ 67
Vztah k řízení podle jiných předpisů
V řízení podle zvláštních právních předpisů,[footnoteRef:12]35) které se dotýká honiteb a životních podmínek zvěře, je orgán státní správy myslivosti dotčeným orgánem státní správy. [12: 35) Například § 126 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
§ 67a
Kde se v tomto zákoně používá pacht, rozumí se tím také nájem, kde se používá pachtýř, rozumí se tím také nájemce, kde se používá propachtovatel, rozumí se tím také pronajímatel, a kde se používá pachtovné, rozumí se tím také nájemné.
§ 68
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. k) a p) písm. c), d) a k), § 3 odst. 4, § 11 odst. 8, § 12 odst. 8, § 35 odst. 79, § 36 odst. 6, § 42 odst. 2 § 42 odst. 6, § 44 odst. 3, § 47 odst. 5 § 44a, § 47 odst. 6, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 a § 61 odst. 5 a 6.
§ 68
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 2 písm. i), m) a n), § 3 odst. 4 § 3 odst. 5, § 4 odst. 4, § 9 odst. 4, § 11 odst. 6, § 12 odst. 8, § 35 odst. 9, § 36 odst. 6 § 36 odst. 1, 5 a 7, § 37a odst. 5, § 38 odst. 4, § 38a odst. 4, § 39 odst. 1 a 3, § 42 odst. 6, § 44 odst. 3, § 44a, § 47 odst. 6, § 49 odst. 2, § 58 odst. 3 § 47 odst. 8, § 47d, § 49 odst. 7, § 55a odst. 6 a § 61 odst. 5 a 6.
Účinnost od 1. 4. 2027
Část platného znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
__________________________________________________________________________
* * *
§ 14
Ochrana volně žijících zvířat
(1) Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře
a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení,
b) pomocí jedovatých návnad a jedů v jakýchkoliv formách včetně plynování a vykuřování, nejde-li o případ podle odstavce 4,
c) do jestřábích košů a pomocí lepu,
d) pomocí výbušnin,
e) pomocí luků a samostřílů,
f) pomocí elektrického proudu, nejde-li o výkon práva upravený zvláštními právními předpisy2a),
g) pomocí poloautomatické nebo automatické zbraně se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje, nejedná-li se o případ podle § 5 odst. 2 písm. c),
h) pomocí zbraně s hledím pro střelbu v noci, s elektronickým hledím apod.,
i) pomocí letadla nebo motorového vozidla,
j) pomocí zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení, mimo zařízení používaných v souladu se zvláštními právními předpisy2a),
k) pomocí zrcadla nebo jiného oslňujícího zařízení,
l) pomocí zdroje umělého osvětlení a zařízení pro osvětlení terčů,
m) pomocí formalínových nebo lepících pastí,
n) pomocí zvířat použitých jako živá návnada, nebo nástraha, nejde-li o lov podle zvláštních předpisů1g).
(2) Ustanovení odstavce 1 písm. k) a l) se nevztahuje na lov nebo usmrcování ryb podle zákona o rybářství4).
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. h), k) a l) se nevztahuje na případy, kdy orgán státní správy myslivosti rozhodne o povolení, popřípadě o uložení úpravy stavu zvěře podle zákona o myslivosti4a), a je zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na vyjmenovaný druh zvěře a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. e), pokud jde o luky určené k loveckým účelům, a odstavce 1 písm. g) až i), k) a l) se nevztahují na lov zvěře a usmrcování živočichů vyžadujících regulaci[footnoteRef:13]4a) za podmínek stanovených podle jiného právního předpisu4b). [13: 4a) § 2 písm. m) zákona č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. f), j), k) a l) a zákaz odchytu pomocí sítí a smyček se nevztahuje na provádění opatření k regulaci nepůvodního druhu zvířete a opatření k odstranění, izolaci nebo regulaci invazního nepůvodního druhu zvířete, který byl zařazen na unijní seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii24) stanovených podle jiného právního předpisu4c), pokud je přitom zabezpečeno, že účinek opatření se bude vztahovat cíleně na stanovený druh zvířete a nezpůsobí utrpení jiným zvířatům.
(5) Deratizace, odchyt a usmrcování volně žijících zvířat patřících mezi škodlivé organismy se řídí tímto zákonem a zvláštními právními předpisy2),2c),2e),2f).
(6) Provozovatel odchytových zařízení je musí provozovat tak, aby odchycená zvířata nebyla týrána.
(7) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců nebo ptáků za účelem zazvěřování honiteb4b), za účelem jejich návratu do přirozeného prostředí, ptáků a netopýrů za účelem výzkumu, na odchyt zvířete drženého v zajetí anebo na odchyt toulavého nebo opuštěného zvířete. Zákaz se nevztahuje na odchyt ryb v rybářských revírech, který provádí uživatel revíru. Pro účely ornitologického výzkumu dále neplatí zákaz odchytu ptáků do sítí za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení a za použití zdroje umělého osvětlení. Zákaz odchytu do sítí a smyček se nevztahuje na odchyt handicapovaných zvířat za účelem jejich přijetí do záchranné stanice. Ustanovení odstavce 1 písm. a), pokud jde o sítě, a písm. f), j) a l), pokud jde o zdroj umělého osvětlení, se nevztahují na odchyt volně žijících zvířat s jejich zpětným vypuštěním do volné přírody prováděný za účelem určení druhu, pohlaví, stáří a získání biometrických údajů v rámci sledování stavu volně žijících zvířat.
(8) Zakazuje se odchyt jedinců druhů původních volně žijících na území České republiky pro chov ve farmovém chovu, zájmovém chovu nebo chovu, jehož cílem je domestikace, včetně drezúry; to neplatí pro odchyt a chov loveckých dravců provedený v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem o obchodování s ohroženými druhy4c, jakož pro odlov generačních ryb pro potřeby umělého výtěru.
(9) Pro ochranu letišť, městských aglomerací nebo jiných objektů je povoleno použít loveckých dravců, je-li to v souladu se zvláštním právním předpisem1e),2e).
(10) Úpravou ochrany volně žijících zvířat podle tohoto zákona nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny2e).
* * *
Část platného znění zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
__________________________________________________________________________
* * *
§ 28
Inventarizace lesů
(1) Inventarizace lesů je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu.
(2) Provedení inventarizace lesů vyhlašuje vláda nařízením, ve kterém určí rozsah a způsob inventarizace lesů.
(3) Náklady inventarizace lesů hradí stát.
(4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů.
§ 28
Inventarizace lesů
(1) Inventarizace lesů je průběžné zjišťování stavu a vývoje lesů na území státu.
(2) Inventarizaci lesů provádí právnická osoba nebo organizační složka státu pověřená ministerstvem.
(3) Náklady inventarizace lesů hradí stát.
(4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů a právnické osobě nebo organizační složce státu.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a postupy při inventarizaci lesů, zjišťované údaje a způsob a rozsah jejich uveřejnění.
* * *
§ 49
Ministerstvo
(1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů.
(2) Ministerstvo rozhoduje
a) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2),
b) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů,
c) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3) ve vojenských lesích,
d) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3),
e) o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a) a
f) o povolení výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4).
(3) Ministerstvo
a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů,
b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2),
c) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje,
d) vydává souhlas k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2),
e) vyhlašuje každoročně průměrné ceny dřeva na odvozním místě pro určení výše poplatku podle přílohy k tomuto zákonu,
f) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1),
g) pověřuje právnickou osobu nebo organizační složku státu prováděním inventarizace lesů,
g) h) rozhoduje o pověření osoby podle § 28a odst. 1 a o zrušení pověření pověřené osoby podle § 28b odst. 1,
h) i) podílí se spolu s Ministerstvem životního prostředí na shromažďování informací o invazních nepůvodních druzích dřevin a hodnocení jejich dopadů na stav a vývoj lesních ekosystémů,
i) j) je dotčeným orgánem při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení anebo výskyt byl včas zjištěn, podle zákona o ochraně přírody a krajiny45),
j) k) povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 3),
k) l) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38),
l) m) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů,
m) n) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
n) o) rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 4),
o) p) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1),
p) q) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad,
q) r) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem,
r) s) vydává opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4),
s) t) vydává opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4), a
t) u) poskytuje České inspekci životního prostředí pro výkon její dozorové činnosti data schválených plánů a osnov v elektronické podobě.
(2) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí.
* * *
Část platného znění zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
__________________________________________________________________________
* * *
Položka 13
a) Vydání loveckého lístku s platností nejdéle
- na 1 den Kč 30
- na 5 dní Kč 50
- na 30 dní Kč 70
- na 6 měsíců Kč 100
- na 12 měsíců Kč150
- na 12 měsíců pro žáky a posluchače odborných škol
a pro osoby, které zajišťují myslivost v rámci svého
povolání nebo funkce Kč 75
a) Vydání loveckého lístku
1. s dobou platnosti 1 měsíc Kč 200
2. s dobou platnosti 1 rok Kč 1 000
3. s dobou platnosti 5 let Kč 3 000
4. pro žáky a studenty odborných škol, na kterých je myslivost
studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem,
s dobou platnosti na školní rok Kč 200
b) Vydání loveckého lístku na dobu neurčitou Kč 1 000 Kč 3 000
c) Zápis honebního společenstva do Rejstříku honebních společenstev Kč 500 Kč 1 000
d) Změna zápisu do Rejstříku evidence honebních společenstev Kč 200 Kč 400
e) Vydání nového loveckého lístku z důvodu jeho zničení,
poškození, ztráty
nebo odcizení Kč 500
Předmětem poplatku není
1. Změna zápisu do Rejstříku evidence honebních společenstev uvedená pod písmenem d) této položky, jde-li o zrušení zápisu.
2. Vydání nového loveckého lístku z důvodu změny osobních údajů držitele loveckého lístku.
Poznámka
Poplatek podle písmene a) šesté odrážky se vybírá, vydává-li se lovecký lístek žákům nebo posluchačům odborných škol, na kterých je myslivost povinným vyučovacím předmětem a myslivcům z povolání, mají-li v pracovní náplni aktivní provádění myslivosti, mysliveckým hospodářům a osobám ustanoveným jako myslivecká stráž. Tyto osoby se prokáží správnímu úřadu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání anebo funkce na území České republiky.
* * *
2
image1.emf