Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.
Předkládací zpráva

Do meziresortního připomínkového řízení se v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2023 předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) nabyl účinnosti 1. července 2002. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již více než dvacetkrát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení některých výkladových problémů, které se od doby účinnosti zákona navršily, a zároveň se stupňovala i potřeba reflektovat v zákoně současné problémy a požadavky dnešní doby. Některá doposud platná ustanovení se navíc v praxi ukázala jako ne zcela funkční či málo využívaná. Obecně však lze považovat současný zákon o myslivosti jako dobře nastavený, tudíž nebyla nutnost předložení zcela nového zákona. Je však nezbytné vnímat limity stávající právní úpravy, neboť případné zásadní změny by mohly mít vliv na provádění celé řady činností v rámci výkonu práva myslivosti. Zároveň je nutné zdůraznit, že naprostá většina upravovaných a doplňovaných ustanovení je nedílnou součástí nového nastavení systému mysliveckého hospodaření, který vychází ze stupně poškození lesního prostředí, který je podmíněn průkaznou evidencí a kontrolou ulovené zvěře. Jakýkoliv neuvážený zásah ve formě doplnění dalších ustanovení, či naopak jejich vypuštění, by s největší pravděpodobností znamenal nefunkčnost celého systému, ztíženou administrativu a vysoké finanční nároky.

Cílem předkládané novely zákona je především řešení hlavního problému současné myslivosti, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a jí působené škody na zemědělských pozemcích a plodinách a na lesích, které byly současně umocněny dalšími faktory, jako například sucho nebo nedávná kůrovcová kalamita. Situace se spárkatou zvěří navíc ukázala na některé nedostatky a mezery, které se předkládaná novela snaží řešit hned několika způsoby. Mezi zásadní nedostatky patří nefunkčnost současného systému mysliveckého plánování lovu spárkaté zvěře založeného na neprokazatelném sčítání zvěře, závisející pouze na dohodě držitele a uživatele honitby a s minimální ingerencí státu. Předkládaná novela mění myslivecké plánování tak, že e minimální lov spárkaté zvěře, vyjma prasete divokého, bude odvozovat od výše škod na lesích a bude napevno stanoven a vymáhán státem. Za účelem zjištění trendu poškození lesů zvěří v České republice bude kontinuálně zjišťováno poškození lesů pověřenou organizační složkou státu – Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) a každoročně bude informace o poškození lesa zvěří zveřejňována v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM). Poškození lesa v konkrétní honitbě bude zjišťováno v rámci dokazování ve správním řízení, a to na základě parametrů, které budou stanoveny metodikou ÚHÚL. Povinností pro uživatele honitby bude splnění minimální výše lovu, kterou bude v návaznosti na zjištěný stupeň poškození lesa určovat stát. Nebude-li plán lovu splněn, orgán státní správy myslivosti uloží uživateli honitby sankci. Obdobně budou orgány státní správy myslivosti postupovat v případě nesplnění dalších uložených opatření ke snížení početních stavů zvěře v honitbě. V souvislosti s kontrolou plnění minimální výše lovu spárkaté zvěře bylo nutné zlepšení průkaznosti evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře. Držitelé honiteb (vlastníci honebních pozemků) doposud nevyužívali dostatečně svých práv a možností zákona, mimo jiné i ve vztahu ke kontrole ulovené zvěře, a nově požadují, aby stát určoval výši lovu a kontroloval plnění plánů. Dosavadní způsob hospodaření se zvěří v režimu stávajícího zákona o myslivosti se tak dostal do situace, kdy je zde požadavek vlastníků, aby stát právním předpisem reguloval lov zvěře a dosáhl snížení škod působených spárkatou zvěří. 

Ulovená zvěř bude nově evidována v systému kombinací fyzického označení kusu plombou a nahráním fotografií uloveného kusu, které budou nahrávány do Informačního systému evidence myslivosti (ISEM). Orgány státní správy budou povinny kontinuálně v evidenci ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře vyhodnocovat plnění minimální výše lovu a plánu lovu a případně zasáhnout do mysliveckého hospodaření, například omezením nebo zákazem lovu samců druhu spárkaté zvěře starších dvou let. 

Dojde rovněž k posílení práv vlastníků honebních pozemků při organizaci honiteb (v souladu s Programovým prohlášením vlády). Jedná se zejména o možnost vstupování do honebního společenstva bez schvalování valnou hromadou, zrušení povinnosti členů honebního společenstva ručit celým svým majetkem, zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky honebního společenstva, úprava hlasovacího práva vlastníků podle metrů čtverečních výměry honebních pozemků, snížení minimální výměry honitby na 250 ha a zavedení povolenky pro hospodařící subjekty se souvislými pozemky nad 30 ha. Zároveň dojde k vypuštění některých zakázaných způsobů lovu za účelem maximalizace efektivity lovu a k redukci výčtu druhů zvěře o chráněné druhy savců a ptáků, o jejichž případné regulaci bude rozhodovat orgán ochrany přírody. Prioritně bude regulací (např. u bobra či kormorána) pověřen uživatel honitby a až následně i další osoby. 

Dalším klíčovým bodem navrženého systému je posílení práv orgánů státní správy myslivosti, a to včetně personálního posílení státní správy myslivosti na úrovni úřadů obce s rozšířenou působností, který je rovněž k plnění hlavního cíle novely (viz výše) klíčový. Agenda myslivosti je v současnosti na této úrovni vykonávána nedostatečně, a to především z důvodu, že myslivost je na této úrovni referenty vykonávána jen okrajově a bez patřičného odborného vzdělání.

Současné znění zákona rovněž nereflektuje aktuální celospolečenskou poptávku na snížení administrace a zvýšení digitalizace státní správy. Softwarový nástroj Informační systém evidence myslivosti (ISEM), který je součástí návrhu novely, toto nejen splňuje, ale je hlavním nástrojem k řešení výše uvedených problémů a nedostatků. Informační systém evidence myslivosti (ISEM) bude soustředit veškeré evidence v myslivosti (včetně evidence ulovených a nalezených uhynulých kusů), tudíž nadále již nebude potřeba papírových výkazů a hlášení a rovněž bude redukováno množství sledovaných údajů. Informační systém evidence myslivosti (ISEM) bude zjednodušovat veškerou administrativu a komunikaci spojenou s provozem myslivosti, a to jak na straně uživatelů honiteb, tak u orgánů státní správy myslivosti, Státní veterinární správy, Vojenského veterinárního ústavu, Vojenské policie a Policie České republiky. Pomocí Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) bude rovněž sjednoceno myslivecké vzdělávání u pověřených subjektů, a to zavedením povinného elektronického testu.

Informace pro statistické zjišťování bude generována z Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Rovněž zde bude veden rejstřík honebních společenstev. To umožní veřejnosti dálkový přístup do rejstříku jako je tomu například v případě obchodního rejstříku. Digitalizace bude zajištěna i u osob ucházejících se o myslivecké vzdělávání a následně vydávání loveckých lístků.
Návrh zákona byl dne ……… 2023 rozeslán do meziresortního připomínkového řízení s lhůtou k uplatnění připomínek do ……… 2023. Návrh zákona byl zaslán … povinným připomínkovým místům, z toho … připomínková místa uplatnila připomínky, … připomínkových míst neuplatnilo žádné připomínky a … připomínková místa se nevyjádřila. 


Pozn. Bude upraveno a doplněno na základě výsledků meziresortního připomínkového řízení.


2