Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCX7LJFVL najdete zde
V.
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo zemědělství
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte:
1. ledna 2025
1. ledna 2027 – Účinnost ustanovení týkajících se Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) odložená o dva roky.
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Novela zákona provádí změny v mysliveckém hospodaření s cílem redukce zvěře jako jednoho z biotických faktorů ovlivňujících obnovu lesa a působících škody v zemědělství. Dílčím cílem je v souladu s Programovým prohlášením vlády také posílení práv vlastníků honebních pozemků a hospodařících subjektů v organizaci honiteb.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Navržená novela bude mít dopad na rozpočtovou kapitolu Ministerstva zemědělství ve smyslu nezbytných nákladů na zhotovení a uživatelskou podporu Informačního systému evidence myslivosti (ISEM). Novela bude mít rovněž dopad na rozpočty obcí s rozšířenou působností, a to v souvislosti se stanoveným posílením úvazku zaměstnance vykonávajícího státní správu myslivosti a rovněž v souvislosti s nárůstem administrativy spojené se snížením minimální výměry honiteb.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Myslivost není podnikatelskou činností, ale zájmovou činností ve veřejném zájmu (viz nález Ústavního soudu č. 49/2007 Sb.).
Novela zákona o myslivosti má hlavní cíl, kterým je snížení škod zvěří, zejména zvěří spárkatou (včetně prasete divokého). Naplněním tohoto cíle se sníží nejen samotné škody způsobené zvěří, ale i dojde i ke snížení nákladů na preventivní opatření (ochranu proti škodám zvěří) ze strany lesnicky a zemědělsky hospodařících subjektů. Lze tak říci, že novela má pozitivní vliv na podnikání v oblasti zemědělství a lesnictví. Na druhou stranu může v některých honitbách vlivem úbytku spárkaté zvěře dojít ke snížení výnosu z myslivosti (snížení nájmu za honitby, pokles lovecké nabídky, pokles příjmů z lovecké turistiky).
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano
S Informačním systémem evidence myslivosti (ISEM) nebude třeba některých administrativních úkonů, avšak vzhledem k tomu, že s novelou dochází k částečné změně mysliveckého plánování, kdy minimální výši lovu bude stanovovat stát na základě stupně poškození lesa, dochází rovněž k posílení pravomocí státní správy myslivosti, která bude moci do mysliveckého plánování a managementu zvěře vstupovat. Jelikož je myslivost oborem s velkým přesahem, je nutné odborné vzdělání příslušných referentů a vykonávání této správní agendy na úřadech obcí s rozšířenou působností plným úvazkem, které zajistí zlepšení úrovně výkonu státní správy myslivosti. Současná situace, kdy je myslivost na úřadech obcí s rozšířenou působností často doplňkovou agendou referenta bez odpovídajícího odborného vzdělání, vyvolává mnohé problémy, které v lepších případech končí rozdílnými správními postupy a v horších případech pak i nedostatečným výkonem státní správy myslivosti. Právě posílení pravomocí státní správy myslivosti spolu s odpovídajícím personálním posílením patří mezi klíčové nástroje současné novely zákona o myslivosti, která má za jeden z hlavních cílů snížení stavů spárkaté zvěře a tím i snížení škod, které působí. Toto posílení bude zároveň nutné vzhledem ke snížení minimální výměry honitby a s ní spojenou administrativu v rámci správních řízení.
3.5 Sociální dopady: Ano
Návrh novely může mít určité sociální dopady. Snížení minimální výměry honiteb a nárokové povolenky pro hospodařící osoby jsou z pohledu myslivosti změny tak zásadní, že mohou být potenciálním zdrojem konfliktů, a to jak přímo v honitbě (dopad na myslivecké hospodaření), tak i mimo ni (dopad na společenské soužití v obci).
3.6 Dopady na spotřebitele:
3.7 Dopady na životní prostředí: Ano
Předpokládají se pozitivní dopady na životní prostředí z hlediska snížení tlaku spárkaté zvěře na lesní prostředí a zemědělství. Vyřazení druhů, které nelze obhospodařovat lovem, může v určitých konkrétních případech znamenat eskalaci human-wildlife konfliktu (např. vlk, vydra).
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Korupční rizika: Ne
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
1.2 Definice problému
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) nabyl účinnosti 1. července 2002. Zákon o myslivosti byl od roku 2002 již více než dvacetkrát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Novely však nepřinesly vyřešení některých výkladových problémů, které se od doby účinnosti zákona navršily, a zároveň se stupňovala i potřeba reflektovat v zákoně současné problémy a požadavky dnešní doby. Některá ustanovení se navíc v praxi ukázala jako ne zcela funkční či málo využívaná. Současné znění zákona o myslivosti je základem i této novely, tudíž nebyla nutnost předložení zcela nového zákona. Je však nezbytné vnímat limity stávající právní úpravy, neboť případné zásadní změny by mohly mít vliv na provádění celé řady činností v rámci výkonu práva myslivosti.
Novela má za cíl především řešení možná největšího problému současné myslivosti, kterým jsou škody působené vysokými stavy spárkaté zvěře. Situace se spárkatou zvěří ukázala také na některé nedostatky a mezery, které se předkládaná novela rovněž snaží řešit. Mezi ty hlavní patří nefunkčnost současného systému mysliveckého plánování lovu spárkaté zvěře založeného na dohodě držitele a uživatele honitby a minimální ingerenci státu. Předkládaná novela mění myslivecké plánování tak, že minimální lov spárkaté zvěře, vyjma prasete divokého, se stanoví na základě zjištěného stupně poškození lesa. Jedná se o závaznou minimální výši lovu, jejíž plnění bude evidováno pomocí fotografií ulovených kusů a kontrolováno v Informačním sytému evidence myslivosti (ISEM). Za nesplnění minimální výše lovu bude uložena uživateli honitby sankce. Mezi základní předpoklady k dosažení požadovaných stavů spárkaté zvěře patří rovněž personální a kompetenční posílení pravomocí orgánů státní správy myslivosti. Kromě toho se, zejména s cílem redukce početních stavů spárkaté zvěře, vypouští také některé zakázané způsoby lovu. Dílčím cílem předložené novely je rovněž posílení práv vlastníků honebních pozemků, zemědělsky a lesnicky hospodařících osob v rámci naplnění Programového prohlášení vlády. Tento dílčí cíl naplňuje zejména zmenšení minimální výměry honiteb, právo vlastníků honebních pozemků na členství v honebním společenstvu, usnadnění procesu tvorby a změn honiteb a nárok na vydání povolenky k lovu hospodařícím osobám při splnění zákonných podmínek.
Součástí novely je také redukce živočišných druhů zařazených mezi zvěř, a to konkrétně druhů, které nelze obhospodařovat lovem. Tato změna vychází z předpokladu, že zařazení vzácných a chráněných druhů na seznamu zvěře v zákoně o myslivosti přetrvává z doby, kdy se ještě tyto druhy lovily. Jejich uvedení na seznamu zvěře, a tím pádem zahrnutí do mysliveckého hospodaření, tak postrádá smysl a ochrana jedinců těchto druhů má být zajišťována pouze orgány ochrany přírody. I přes možné aplikační problémy a riziko posílení human-wildlife konfliktu je tato úprava nezbytná a zároveň reflektuje požadavky Ministerstva životního prostředí a předních nestátních neziskových organizací, které se ochranou přírody zabývají.
Navržené znění zákona rovněž reflektuje aktuální celospolečenskou poptávku na snížení administrace a zvýšení digitalizace státní správy. Softwarový nástroj Informační systém evidence myslivosti (ISEM), který je součástí návrhu novely, toto nejen splňuje, ale je důležitým prostředkem pro řešení výše uvedených cílů, jakož i nedostatků a mezer.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Základní právní úpravou pro výkon práva myslivosti je zákon o myslivosti. Tento zákon upravuje pravidla pro uznávání honiteb, jejich využívání, péči a chov zvěře, jakož i udržování jejích početních stavů v takovém množství, aby jejími životními projevy nebyly neúměrně ovlivňovány další složky životního prostředí a nebyly působeny nadměrné škody, které lze v některých případech považovat za závažné. Dosavadní aplikace zákona o myslivosti ukázala, že stanovená regulace a její kontrola je nedostatečná a role státní správy omezená. Současná právní úprava postrádá efektivní postup vymáhání plnění povinností ze strany uživatelů honiteb. Stejně tak se ukázalo jako nezbytné v určitých případech umožnit větší zapojení vlastníků honebních pozemků do rozhodování a kontroly mysliveckého hospodaření v honitbě, a to nejen prostřednictvím honebních společenstev, ale i prostřednictvím aktivní účasti na mysliveckém hospodaření.
V současné době jsou hlavním problémem škody působené spárkatou zvěří na lesích a v zemědělství. Podle poznatků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů jsou škody způsobené spárkatou zvěří na lesním prostředí významné. Vzhledem k očekávanému velkoplošnému zalesňování kalamitních ploch je třeba mimo lesnická opatření přistoupit i k mysliveckým opatřením, zejména pak v podobě redukce početních stavů zvěře.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou:
· Vlastníci honebních pozemků
· Zemědělsky a lesnicky hospodařící osoby (vlastníci, pachtýři a nájemci honebních pozemků)
· Držitelé honiteb
· Uživatelé honiteb
· Státní správa myslivosti
· Správy národních parků
· Státní veterinární správa
· Ministerstvo zemědělství
· Ministerstvo obrany
· Ministerstvo životního prostředí
· Krajské úřady a obecní úřady obce s rozšířenou působností
· Myslivecké organizace
· Organizace a hnutí zabývající se ochranou přírody
1.5 Popis cílového stavu
Cílem předloženého návrhu je úprava dosavadního systému myslivosti vedoucí především k redukci početních stavů spárkaté zvěře.
Stanovená povinná minimální výše lovu, která bude odvozena na základě zjištěného stupně poškození lesního ekosystému, společně s průkaznější kontrolou ulovené zvěře (pomocí fotografií) a případných sankcí za jeho nesplnění povede k tomu, že se početnost spárkaté zvěře sníží na únosnou mez (tj. tolerovaný stupeň poškození lesa). Snížením početních stavů dle tohoto systému se rovněž sníží i škody na zemědělství. Posílením státní správy myslivosti, která je pro funkčnost celého systému nezbytná, umožní lepší vymahatelnost práva a odborné zásahy v managementu zvěře v případě potřeby. V rámci usnadnění redukce spárkaté zvěře jsou jako nástroje uživatele honitby rozvolněny některé zakázané způsoby lovu.
Naplněním dílčího cíle v podobě posílení práv vlastníků honebních pozemků a hospodařících subjektů dojde několika způsoby.
Vlastníci získají větší vliv a kontrolu v rámci mysliveckého hospodaření. Nově jsou posílena práva vlastníků honebních pozemků v honebních společenstvech a plán lovu bude podléhat jejich schválení. V rámci posílení práv vlastníků honebních pozemků dochází rovněž ke snížení minimální výměry honitby, díky čemuž i přes určitá úskalí (zvýšení administrativy, možný vznik konfliktů uvnitř a mezi honitbami), umožní lépe prosazovat své zájmy v mysliveckém hospodaření. V honitbách o rozloze 250 ha sice již nepůjde chovat a racionálně hospodařit se spárkatou zvěří, ovšem to ani není primárním cílem. Cílem je především redukce početních stavů spárkaté zvěře.
Hospodařící osoby získají při splnění zákonných podmínek právo k lovu spárkaté zvěře na svých pozemcích jako možnost prevence před působením škod spárkatou zvěří. I přes možné doprovodné problémy (zásah do nájemního vztahu mezi uživatelem a držitelem honitby, riziko vzniku šedé zóny ekonomiky – prodej povolenek) je toto opatření důležité v rámci naplnění Programového prohlášení vlády a rovněž jako prevence vzniku škod, přičemž tyto osoby a osoby jimi pověřené posílí lovecké kapacity, což lze považovat rovněž za podpůrný mechanismus snižování stavů spárkaté zvěře.
Vyškrtnutím některých druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, dojde k tomu, že ochranu a management těchto druhů budou zajišťovat pouze orgány ochrany přírody prostřednictvím jimi pověřených osob. Tato změna i přes možné negativní dopady (například finanční náklady spojené s managementem druhu, možná eskalace human-wildlife konfliktu) sleduje úpravu v managementu některých živočišných druhů a posílení pravomocí orgánů ochrany přírody a krajiny.
1.6 Zhodnocení rizika
Na základě posouzení všech rizik administrativní, ekonomické, ekologické a sociální povahy lze shrnout, že nelze předpokládat, že by v důsledku přijetí varianty 2 (přijetí novely) nastaly významné negativní důsledky pro zainteresované osoby i státní správu myslivosti.
Naopak v případě přijetí varianty 1 (nulová) by přetrvávaly v myslivosti negativní jevy spojené například s nárůstem početních stavů zvěře spárkaté, nárůstem škod způsobených zvěří co do rozsahu i výše, ale i absence kompetencí orgánů státní právy myslivosti, které neumožňují řádně kontrolovat a vymáhat plnění povinností stanovených zákonem o myslivosti. Současně by přetrvávaly výkladové rozpory několika ustanovení zákona o myslivosti, které snižují právní jistotu zainteresovaných osob, ale i orgánů státní správy myslivosti.
2. Návrh variant řešení
2.1 Varianty regulatorně-technického řešení
Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně-technického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno pouze předkládané řešení v podobě návrhu novely zákona o myslivosti a bylo zřejmé, že identifikované problémy je možné provést pouze touto formou.
Rovněž tak promítnutí zkušeností z aplikační praxe zákona o myslivosti je možné pouze formou novely tohoto zákona.
Konkrétní věcné dopady nulové varianty jsou uvedeny níže, přestože tuto variantu nelze akceptovat.
2.2 Varianty věcného řešení
2.2.1 Varianta nulová
Nulová varianta není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona, kterými jsou především opatření ke snížení početních stavů vybraných druhů spárkaté zvěře, a tudíž i snížení škod, které tato zvěř působí. Nedošlo by k požadovanému posílení práv vlastníků honebních pozemků a hospodařících subjektů. Nedošlo by k přenechání ochrany druhů zcela do kompetence orgánů ochrany přírody. Nadto by zákon obsahoval ustanovení, která činí aplikační či výkladové problémy. Orgány státní správy myslivosti by nadále nedisponovaly pravomocemi, které by jim umožnily řádnou kontrolu a vymáhání povinností osob vyplývajících ze zákona o myslivosti.
Další důsledky této varianty jsou uvedeny v bodě 1.6.
2.2.2 Varianta 1
Touto variantou dojde ke změně mysliveckého plánování, kdy bude pro uživatele honitby povinné plnění minimální výše lovu stanovené dle stupně poškození lesního ekosystému, přičemž se rovněž zlepší průkaznost evidence a kontroly evidovaných ulovených kusů (fotografie). To spolu s dalšími nástroji (nový sankční systém za neplnění minimální výše lovu, rozvolnění zakázaných způsobů lovu apod.) bude mít za následek postupnou redukci početních stavů spárkaté zvěře a snižování jí působených škod až do tolerovaného stavu. K tomu je zároveň nutné posílení pravomocí a personálního posílení orgánů státní správy.
Nárokové povolenky pro hospodařící osoby k lovu spárkaté zvěře sice přináší určité riziko vzniku sporů s uživateli honiteb a vzniku šedé zóny ekonomiky (pověřování třetích osob k lovu za úplatu) či k narušení smluvního vztahu nájmu honitby mezi držitelem a uživatelem honitby, nicméně tento bod je důležitý z hlediska přiznání práva lovu těmto osobám a posílení kapacit lovících osob v rámci snižování početních stavů spárkaté zvěře.
Snížení minimální výměry honitby umožní vlastníkům honebních pozemků lépe kontrolovat, jak je myslivost provozována na jejich pozemcích. Tím dojde k posílení jejich práv. Lze předpokládat nárůst administrativních nákladů s tím spojených. Ze stejného důvodu zákon zakotvuje při splnění podmínek právo hospodařících osob provádět lov spárkaté zvěře na jimi obhospodařovaných pozemcích. Hospodařící osoby tak získají nástroj, jak ovlivnit rozsah a výši škod způsobených zvěří na těchto pozemcích. Povinnost postupovat v souladu s pravidly stanovenými uživatelem honitby zajistí minimalizaci rizika konfliktů těchto osob s uživateli honiteb.
Vyřazením druhů zvěře, které nelze obhospodařovat lovem, bude potřeba dodatečných prostředků pro Ministerstvo životního prostředí a nestátní neziskové organizace, které se ochranou přírody zabývají. Není vyloučena ani situace, kdy pro některé druhy nebude péče dostatečně zajištěna. Ta byla doposud zajišťována uživateli honiteb zdarma, v rámci výkonu práva myslivosti.
Z důvodu zvýšení kontroly skutečných odlovů je součástí této varianty rovněž zavedení kontrolního mechanismu u ulovených kusů zvěře a nalezených uhynulých kusů zvěře. Podrobnosti určí prováděcí právní předpis, pro který je v návrhu novely vytvořeno zmocnění.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Návrh zákona předpokládá určité finanční dopady na státní rozpočet, nikoliv na ostatní veřejné rozpočty.
3.2 Náklady
· Jednorázový náklad na zhotovení, testování a zavedení do provozu Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) ve výši cca 22 mil. Kč a jeho průběžná následná podpora a servis 6 mil. Kč ročně.
· Náklady na odpovídající personální zajištění státní správy myslivosti, cca 100 mil. Kč/rok, což odpovídá jednomu referentu státní správy myslivosti na úřadu obce s rozšířenou působností na plný úvazek. Způsob rozdělení rolí přenesené státní správy na jednotlivé úředníky pracující na obecním úřadu obce s rozšířenou působností je v kompetenci každé obce s rozšířenou působností a ve skutečnosti ke změně celkového počtu pracovních úvazků dojít nemusí.
· Náklady na administrativu spojenou se vznikem nových honiteb a souvisejícími změnami honiteb stávajících (předem nespecifikovatelné, pravděpodobně v řádech desítek milionů).
3.3 Přínosy
Podstatným přínosem návrhu zákona bude snížení nákladů na ochranu škod zvěří, primárně na škody na lesních porostech. V současnosti státní podnik Lesy České republiky uvádí náklady na škody zvěří až 870 mil. Kč/rok. Vynaložené náklady na pořízení a provoz Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) a personální posílení státní správy myslivosti budou výrazně nižší než uspořené náklady státního podniku Lesy České republiky na ochranu proti škodám zvěří.
S pořízením Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) se rovněž sníží administrativní zátěž pro všechny zúčastněné strany, čímž dojde k úspoře časové i materiální (například radikálním snížením papírových výkazů, omezením doručovaných písemností).
Ušetřené finance v rámci zrušených dotací na vypuštění tetřívka, tetřeva a koroptví.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta 1 (nulová)
Nulová varianta není spojena s náklady, nicméně škody zvěří a náklady na ochranu proti nim by stále rostly, což by znamenalo rostoucí výdaje nejen pro uživatele honitby a uživatele honebních pozemků, ale i Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky ČR. Bez zřízení Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) a posílení pravomocí a adekvátního personálního zajištění státní správy myslivosti by bylo prakticky nemožné tento trend zvrátit. Rostoucí škody by byly pravděpodobným zdrojem konfliktu mezi uživateli honiteb a uživateli honebních pozemků. Bez zřízení Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) by nedošlo k redukci papírových výkazů. Nevznikly náklady spojené s administrativou snížení minimální výměry honiteb.
Varianta 2
Druhá varianta vynaložení finančních prostředků ze státního rozpočtu, ale i z rozpočtů územně samosprávných celků. Přibližně 100 mil. Kč/rok si může vyžádat případné posílení státní správy myslivosti (1 zaměstnanec obce s rozšířenou působností) a přibližně 22 mil. Kč bude činit jednorázový náklad na zhotovení, testování a zavedení do provozu Informačního systému myslivosti (ISEM) a 6 mil. Kč/rok jeho průběžná následná podpora a servis. Další náklady s sebou přinese snížení minimální výměry honiteb. Jde především o náklady na doručování účastníkům řízení. Přesný rozsah těchto nákladů sice není znám, nicméně v České republice je přibližně 2,4 mil. vlastníků honebních pozemků, kteří jsou potenciálními účastníky řízení. Vznik jedné honitby znamená změnu honiteb okolních, jelikož dochází k novému rozdělení pozemků mezi honitby. Na druhou stranu dojde ke značným úsporám na ochranu škod zvěří, které například státní podnik Lesy České republiky naposledy vyčíslil až na 870 mil. Kč/rok. Náklady spojené s novelizací tudíž bohatě pokryje snížení škod zvěří (náklady na ochranu a přímé škody). Zřízením Informačního systému evidence myslivosti (ISEM) navíc dojde ke zrušení většiny papírových výkazů, což ušetří další nemalé prostředky (například radikálním snížením papírových výkazů, omezením doručovaných písemností). Díky tomu, že většina informací bude v systému veřejně přístupná, veřejnost i zainteresované subjekty získají prakticky v reálném čase možnost získat údaje týkající se honiteb a myslivosti.
Zákon rovněž eliminuje řadu výkladových problémů, čímž se posiluje právní jistota osob. Jde například o změnu držitele honitby nebo postup při určení náhrady za přičlenění honebních pozemků.
Přínosem zákona je i možnost orgánů státní správy myslivosti získávat bezplatně údaje katastru nemovitostí, což výrazně posílí pozici orgánu státní správy myslivosti při tvorbě a změnách honiteb.
V zákoně dochází i ke sjednocení úpravy vydávání loveckých lístků a k zrovnoprávnění občanů členských států Evropské unie s občany České republiky. V tom lze spatřovat přínos, jelikož se tak právní úprava uvádí do souladu s primárním právem Evropské unie.
Zásadní přínos lze spatřovat i ve změně právní úpravy honebních společenstev, kdy se odstraňují zásadní nedostatky týkající se například svolávání valných hromad, změny údajů v rejstříku honebních společenstev nebo podávání návrhu k soudu k vyslovení neplatnosti valné hromady. Rovněž dojde ke zjednodušení a jednoznačnému vymezení, kdy vzniká a zaniká členství v honebním společenstvu. Navržené změny zajistí zlepšení funkčnosti honebních společenstev, ale i informovanosti o činnosti a orgánech honebního společenstva.
V současné době se neevidují souhrnné údaje o škodách způsobených zvěří. V zákoně se zřizuje v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM) evidence škod, ve které budou škody způsobené zvěří evidovány a stanoví se potup, aby údaje v něm byly co nejobjektivnější. Údaje v evidenci bude možné využít jako argument například při ukládání opatření ke snížení početních stavů zvěře, ale i jako argument při posuzování úrovně mysliveckého hospodaření v honitbě.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Vzhledem k výše popsaným problémům a stanoveným cílům je brána v potaz pouze varianta 2, tedy předložení a schválení návrhu novely zákona o myslivosti. Pouze tato varianta naplní oba body Programového prohlášení vlády, a to i přes nezbytně vynaložené náklady s tím spojené.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Implementace a vynucování budou zajištěny instituty vyplývajícími ze zákona, tj. možnosti uložení pokuty za přestupek či jiný správní delikt a dozorovou činností orgánů státní správy myslivosti. Uživatel pod hrozbou uložení pokuty bude povinen nejen evidovat každý ulovený kus, ale zejména bude pod hrozbou uložení pokuty povinen splnit každoročně stanovený minimální odlov. Zároveň se počítá s případným personálním posílením orgánů státní správy myslivosti, a to i v odborné rovině.
6. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum nové právní úpravy předpisu bude prováděn jednotlivými orgány státní správy myslivosti na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti zavedených opatření. Jako referenční údaje poslouží zejména údaje z Informačního systému evidence myslivosti (ISEM).
7. Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl v průběhu přípravy konzultován se zástupci výzkumných institucí (Česká zemědělská univerzita v Praze), odborné myslivecké veřejnosti (Českomoravská myslivecká jednota), významnými zemědělsky a lesnicky hospodařícími subjekty (Lesy České republiky, Agrární komora České republiky) a rovněž i s nestátními neziskovými organizacemi zabývajícími se ochranou přírody. K návrhu novely byly využity podněty zejména hnutí DUHA, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Asociace soukromého zemědělství a dalších subjektů této skupiny.
7. Kontakt na zpracovatele RIA
Jméno a příjmení: Ing. Martin Žižka, Ph.D.
Funkce: ředitel odboru
Útvar: Ministerstvo zemědělství, Odbor státní správy myslivosti a rybářství
Telefon: 221 812 826
e-mail: martin.zizka@mze.cz
5