Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCX7LJFVL najdete zde
VII.
Teze prováděcích právních předpisů
A. Teze prováděcího právního předpisu – Minimální stavy zvěře
Prováděcí právní předpis k zákonu o myslivosti ve znění předkládané novely. Prováděcí právní předpis by měl nabýt účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti příslušná část novely zákona o myslivosti, tj. dnem 1. ledna 2027.
Ministerstvo zemědělství se v § 3 zákona o myslivosti, ve znění předkládané novely, zmocňuje k tomu, aby prováděcím právním předpisem stanovilo způsob stanovení minimálních stavů zvěře.
§ 3 odst. 5 - Vyhláška stanoví podklady pro stanovení minimálního stavu druhu zvěře v honitbě a způsob stanovení minimálního stavu druhu zvěře v honitbě, poměr pohlaví a koeficient očekávané produkce pro jednotlivé druhy zvěře.
Minimálním stavem zvěře je podle zákona o myslivosti stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.
Návrh vyhlášky částečně ponechá stávající stav s úpravou stanovení minimálních stavů některých druhů zvěře. Zároveň navrhované nastavení vymezení minimálních stavů využívá vědeckých poznatků, které v rámci České republiky prokázaly vztah zvěře a prostředí, zejména využívání určitých typů krajiny jednotlivými druhy spárkaté zvěře.
Pro zajištění zachování druhu se zároveň využívá základních ekologických poznatků
a jednotlivých příkladů populací pro stanovení minimálního množství jedinců v populaci, aby druh nebyl ohrožen na existenci.
Zvláštní část
Minimální stavy pro spárkatou zvěř ve volných honitbách
· U jelena evropského, daňka skvrnitého, jelence běloocasého, a kamzíka horského bude minimální stav určován podle výměry dřevinné formace zastoupené v honitbě.
· Dřevinná formace bude definována tak, aby zahrnovala vedle lesního celku také další krajinné prvky. Biologie druhů ukazuje, že některé druhy spárkaté zvěře nepotřebují pro výskyt samotný lesní komplex, ale jsou pro ně dostačující i křoviny, solitérní stromy apod.
· Minimální stavy u výše zmíněných druhů zvěře budou stanoveny pro každých 1 000 hektarů výměry dřevinných formací v honitbě s propočtem podle aktuální výměry dřevinných formací, přičemž pro jednotlivé druhy bude minimální podíl dřevinné formace v honitbě následující: jelen evropský 500 hektarů, daněk skvrnitý, jelenec běloocasý a muflon 333 hektarů, kamzík horský 250 hektarů.
· U srnce obecného a prasete divokého se bude minimální stav stanovovat na základě výměry celé honitby.
· U všech druhů spárkaté zvěře bude podmínka minimálního stavu 5 jedinců, jinak nebude možné stanovovat pro tento druh minimální stavy.
· Poměr pohlaví mezi samci a samicemi bude 1:1, u kamzíka 1:2.
Minimální stavy pro spárkatou zvěř v oborách
· V oboře bude minimální stav každého druhu spárkaté zvěře vymezen tak, aby byla v oboře zajištěna přirozená reprodukce daného druhu zvěře.
Minimální stav zajíce polního a bažanta obecného
· Stanovení minimálních stavů pro tyto dva druhy bude vycházet ze stávajícího předpisu.
· Minimální stav pro oba druhy bude 5 jedinců na 100 hektarů výměry honitby s propočtem na celkový podíl výměry, který je těmito druhy využíván.
· Poměr pohlaví pro zajíce polního bude 1:1, poměr pohlaví pro bažanta obecného bude 1:4 ve prospěch samic.
· Minimální stav u obou druhů nesmí klesnout pod 5 jedinců.
· Minimální stav bažanta obecného v části honitby, která je bažantnicí, bude stanoven podle výměry honitby při zachování stejného poměru pohlaví, a to 28 jedinců na 100 hektarů výměry, přičemž minimální počet jedinců bažanta v bažantnici nesmí být nižší než 7 jedinců.
Pro druhy zvěře výše neuvedené se minimální stavy určovat nebudou, tudíž nebude možné je v honitbě chovat.
B. Teze prováděcího právního předpisu – Informační systém evidence myslivosti (ISEM) a v něm shromažďované a uvedené údaje
Prováděcí právní předpis k zákonu o myslivosti ve znění předkládané novely. Prováděcí právní předpis by měl nabýt účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti příslušná část novely zákona o myslivosti, tj. dnem 1. ledna 2027.
Ministerstvo zemědělství se v § 12, 34, 36, 38b, 39, 47, 49 a 55a zákona o myslivosti, ve znění předkládané novely, zmocňuje k tomu, aby prováděcím předpisem stanovilo celý rozsah evidence myslivosti – elektronického systému sloužícího orgánům státní správy myslivosti, uživatelům honiteb, Policii České republiky, Vojenské policii, Státní veterinární správě, Vojenskému veterinárnímu ústavu, ale i široké veřejnosti.
Softwarový nástroj „Informační systém evidence myslivosti“ bude sloužit k vedení elektronické evidence záznamů o honitbách a hospodaření v nich (např. plán mysliveckého hospodaření – lovu, kontrola provedeného lovu a údaje o honitbách.). Ministerstvo zemědělství zhotoví tento systém, otestuje a následně bude tento systém aktualizovat, spravovat a poskytovat uživatelskou podporu. Informační systém evidence myslivosti bude obsahovat celou řadu funkcionalit, pro která jsou navržena následující ustanovení:
· § 12 odst. 8 – Vyhláška stanoví vzor služebního odznaku se státním znakem, vzor průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování. Vyhláška dále stanoví časový rozsah a technické podrobnosti při skládání testu k ověření práv a povinností myslivecké stráže, podmínky pro úspěšné složení testu, obsahové náležitosti testu a podmínky pro opravný pokus.
· § 34 odst. 4 – Do evidence honiteb a jejich využití se zapisují údaje o držitelích a uživatelích honiteb, mysliveckých hospodářích a mysliveckých strážích. Rozsah evidovaných údajů stanoví vyhláška.
· § 36 odst. 1 – Uživatel honitby je povinen v každém mysliveckém roce vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán") a vložit jej do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě stanovené vyhláškou. Jestliže se k vloženému plánu držitel honitby nevyjádří do 15 dnů ode dne jeho vložení do Informačního systému evidence myslivosti, platí, že s ním souhlasí. Vyjádří-li držitel honitby s plánem nesouhlas, je uživatel honitby oprávněn vložit upravený plán ve lhůtě 15 dnů ode dne vyjádření nesouhlasu držitele honitby s vloženým plánem. Neodsouhlasí-li držitel honitby upravený plán v této patnáctidenní lhůtě, nebo uživatel honitby nevloží v této patnáctidenní lhůtě upravený plán, stanoví plán orgán státní správy myslivosti z moci úřední rozhodnutím. Odvolání proti rozhodnutí o stanovení plánu nemá odkladný účinek. Orgán státní správy myslivosti, který rozhodnutí v prvním stupni vydal, vloží plán do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení plánu.
· § 36 odst. 4 - Plán lovu je uživatel honitby, nejde-li o oboru, povinen vypracovat tak, aby
a) početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, je-li pro daný druh stanoven,
b) les nebyl v honitbě poškozen nad stupeň poškození stanovený vyhláškou,
c) celkový lov druhů spárkaté zvěře v plánu lovu nebyl nižší než minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě a celkový lov prasete divokého v honitbě nebyl nižší než minimální výše lovu prasete divokého v honitbě, a
d) minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě byla rozložena mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého způsobem stanoveným vyhláškou.
· § 36 odst. 8 – Posouzením stavu lesa prováděným pověřenou osobou podle odstavce 2 se rozumí zjištění míry poškození lesních ekosystémů zvěří pomocí vyhláškou stanoveného ukazatele na vymezených územích. Pověřená osoba posuzuje stav lesa v intervalu a způsobem stanoveným vyhláškou. Výsledky posouzení stavu lesa uveřejňuje pověřená osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.
· § 36 odst. 11 – Vyhláška stanoví
a) způsob rozložení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě mezi jednotlivé druhy zvěře podle odstavce 4 písm. d),
b) lhůtu pro vložení plánu do Informačního systému evidence myslivosti,
c) obsahové náležitosti jednotlivých částí plánu a způsob jeho vypracování,
d) rozložení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého,
e) způsob odvození minimální výše lovu prasete divokého v honitbě,
f) stupně poškození lesa a způsob stanovení stupňů poškození lesa,
g) stupeň poškození, nad který nesmí být les zvěří poškozován,
h) způsob stanovení minimálního lovu prasete divokého v honitbě.
· § 38b odst. 7 – Vyhláška stanoví technické náležitosti přidělování a zneplatňování přístupových údajů do Informačního systému evidence myslivosti, technické náležitosti přidělování a odebírání oprávnění v Informačním systému evidence myslivosti, rozsah zveřejňovaných údajů v evidenci honiteb a jejich využití a dále stanoví technické náležitosti do této evidence vkládaných a v této evidenci vedených údajů.
· § 39 odst. 9 – K posouzení toho, zda je les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň poškození stanovený vyhláškou podle odstavce 1, si může orgán státní správy myslivosti vyžádat odborné posouzení držitele licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře, znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu pro obor lesnictví. Odborné posouzení musí být provedeno podle metodiky Ministerstva zemědělství zveřejněné v Informačním systému evidence myslivosti.
· § 47 odst. 8 – Vyhláška stanoví podrobnosti vydávání a odebírání loveckých lístků, podrobnosti evidence vydaných a odebraných loveckých lístků a postup při evidování loveckých lístků, evidence vydaných a odebraných loveckých lístků, povinné náležitosti povolenky k lovu, vzor loveckého lístku a doby platnosti loveckých lístků vydávaných na dobu určitou.
· § 47a odst. 6 – Zkouška z myslivosti se skládá z testu a ústní zkoušky. Uchazeč o složení zkoušky z myslivosti nejprve skládá test pomocí výpočetní techniky v Informačním systému evidence myslivosti, a to v místě konání zkoušky z myslivosti za účasti zkušební komise. Pokud uchazeč při testu neuspěje, nemůže být připuštěn k ústní zkoušce. Ústní zkouška se skládá před zkušební komisí. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba uspět při testu i ústní zkoušce. V případě úspěšného složení zkoušky vydá její pořadatel potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.
· § 47a odst. 8 – Osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti vede v Informačním systému evidence myslivosti evidenci uchazečů o složení zkoušky z myslivosti a evidenci výsledků zkoušek uchazečů o složení zkoušky z myslivosti. Za tím účelem je osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti povinna vložit do Informačního systému evidence myslivosti údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném vyhláškou.
· § 47a odst. 12 – Vyhláška stanoví
a) odborné a technické předpoklady, které jsou předpokladem pověření pořádáním zkoušek z myslivosti,
b) rozsah údajů vedených v evidenci osob pověřených k pořádání zkoušek z myslivosti,
c) technické podrobnosti skládání zkoušky z myslivosti,
d) jednotlivé části zkoušky z myslivosti a jejich časový rozsah, postup při jejich skládání, obsahové náležitosti jednotlivých částí zkoušky z myslivosti a kritéria pro úspěšné složení testu a ústní zkoušky v rámci zkoušky z myslivosti i jednotlivých částí zkoušky,
e) složení zkušební komise u zkoušky z myslivosti a rozsah údajů o složení zkušební komise v Informačním systému evidence myslivosti,
f) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u zkoušky z myslivosti,
g) obsah a minimální délku teoretické a odborné přípravy na zkoušku z myslivosti,
h) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení zkoušky z myslivosti v Informačním systému evidence myslivosti a rozsah údajů o osobách skládajících zkoušku z myslivosti v Informačním systému evidence myslivosti,
i) rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků zkoušek z myslivosti,
j) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky.
· § 47b odst. 5 – Osoba pověřená k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře je povinna vložit údaj o místě, datu a čase konání zkoušky pro myslivecké hospodáře, o složení zkušební komise a o uchazečích skládajících zkoušku do Infomačního systému evidence myslivosti alespoň 15 dnů přede dnem jejího konání. Zkoušku je možné konat pouze za účasti minimálního počtu uchazečů stanoveného vyhláškou.
· § 47b odst. 8 – Osoba pověřená pořádáním zkoušek z myslivosti pro myslivecké hospodáře vede v Informačním systému evidence myslivosti evidenci uchazečů o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře a evidenci výsledků zkoušek pro myslivecké hospodáře. Za tím účelem je osoba pověřená pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře povinna vložit do Informačního systému evidence myslivosti údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném vyhláškou.
· § 47b odst. 12 – Vyhláška stanoví
a) odborné a technické předpoklady, které jsou předpokladem pověření pořádáním zkoušek pro myslivecké hospodáře,
b) rozsah údajů vedených v evidenci osob pověřených k pořádání zkoušek pro myslivecké hospodáře,
c) technické podrobnosti skládání zkoušky pro myslivecké hospodáře,
d) jednotlivé části zkoušky pro myslivecké hospodáře a jejich časový rozsah, postup při jejich skládání, obsahové náležitosti a kritéria pro úspěšné složení testu a ústní zkoušky v rámci jednotlivých částí zkoušky pro myslivecké hospodáře a kritéria pro úspěšné složení zkoušky pro myslivecké hospodáře i jednotlivých částí zkoušky,
e) složení zkušební komise u zkoušky pro myslivecké hospodáře a rozsah údajů o složení zkušební komise v Informačním systému evidence myslivosti,
f) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u zkoušky pro myslivecké hospodáře,
g) obsah a minimální délku teoretické a odborné přípravy na zkoušku pro myslivecké hospodáře,
h) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení zkoušky pro myslivecké hospodáře v Informačním systému evidence myslivosti, rozsah údajů o osobách skládajících zkoušku pro myslivecké hospodáře v Informačním systému evidence myslivosti a rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků zkoušek pro myslivecké hospodáře,
i) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky.
· § 47c odst. 3 – Vyšší odborná myslivecká zkouška se skládá z testu a ústní zkoušky. Uchazeč o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky nejprve skládá test pomocí výpočetní techniky v Informačním systému evidence myslivosti, a to v místě konání zkoušky z myslivosti za účasti zkušební komise. Pokud uchazeč při testu neuspěje, nemůže být připuštěn k ústní zkoušce. Ústní Zkouška se skládá před zkušební komisí. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba uspět při testu i ústní zkoušce. V případě úspěšného složení zkoušky vydá její pořadatel potvrzení, které je veřejnou listinou. Členové zkušební komise musí splňovat odborné předpoklady stanovené vyhláškou.
· § 47c odst. 9 – Vyhláška stanoví
a) technické podrobnosti skládání vyšší odborné myslivecké zkoušky,
b) jednotlivé části vyšší odborné myslivecké zkoušky a jejich časový rozsah, postup při jejich skládání, obsahové náležitosti a kritéria pro úspěšné složení testu a ústní zkoušky v rámci jednotlivých částí vyšší odborné myslivecké zkoušky a kritéria pro úspěšné složení vyšší odborné myslivecké zkoušky i jednotlivých částí zkoušky,
c) složení zkušební komise u vyšší odborné myslivecké zkoušky a rozsah údajů o složení zkušební komise v Informačním systému evidence myslivosti,
d) odborné předpoklady pro jednotlivé členy zkušební komise u vyšší odborné myslivecké zkoušky,
e) rozsah evidovaných údajů o uchazečích o složení vyšší odborné myslivecké zkoušky v Informačním systému evidence myslivosti, rozsah údajů o osobách skládajících vyšší odbornou mysliveckou zkoušku a rozsah údajů evidovaných v evidenci výsledků vyšších odborných mysliveckých zkoušek,
f) minimální počet uchazečů nezbytných pro konání zkoušky.
· § 49 odst. 8 – Vyhláška stanoví technické parametry plomb a jejich číselné označení, postup při jejich výdeji, podrobnosti jejich evidence, připevňování, snímání a obdobných úkonů, vzor lístků o původu zvěře a postup při jejich výdeji. Vyhláška dále stanoví postup při evidování ulovené nebo nalezené uhynulé zvěře a podrobnosti k obsahovým náležitostem záznamu podle odstavců 4 a 6.
· § 55a odst. 6 – Vyhláška stanoví postup při evidování škod způsobených zvěří, rozsah evidovaných údajů o vzniklé škodě a obsahové náležitosti záznamů o vzniklé škodě.
· § 58 odst. 3 – Obsahem vyšších odborných mysliveckých zkoušek je ověření znalostí myslivosti a obecně závazných právních předpisů o myslivosti a předpisů souvisejících. Tyto zkoušky neskládají absolventi střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo osoby, které složily zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost. Bližší podrobnosti o obsahu a rozsahu vyšších odborných mysliveckých zkoušek, včetně způsobu jejich provádění, stanoví vyhláška.
Části
1. Evidence ulovené a nalezené zvěře
Tato část souvisí s povinností připevňování a snímání plomb – viz. evidence plomb.
Ulovená zvěř
· Uživatelská role (lovec – odpovědnost uživatele honitby) – v rámci samostatné aplikace, která bude sloužit ke sběru dat do evidence myslivosti, zaeviduje ulovený kus (§ 29 vyhlášky č. 244/2002 Sb.) ve lhůtě 48 hodin od ulovení.
· Připevnění plomby – § 49 zákona o myslivosti (ihned po ulovení).
· Po připevnění plomby dojde k vyfotografování kusu tak, aby z fotografie bylo možné určit druh a pohlaví zvěře, a připevnění plomby na nepřerušenou Achillovu šlachu libovolného zadního běhu tak, že je pásek zatažen těsně kolem této šlachy.
· Číslo plomby musí být čitelné. Následně lovec na kusu ulovené spárkaté zvěře provede nevratné změny, provede oddělení zadních běhů (nohou) v hlezenním kloubu. Potom dojde k pořízení druhé fotografie, na které budou zřetelně vidět oddělené běhy a upevněná plomba na těle ulovené zvěře. U plomby opět musí být čitelné jedinečné číslo. Ministerstvo zemědělství připravuje rozvinutí tohoto systému o způsob identifikace uloveného kusu, který umožní automatizovanou kontrolu ulovené spárkaté zvěře.
· Systém doplní GPS pozici, datum vyfocení.
· Lovec s povolenkou od uživatele honitby pro danou honitbu doplní číslo plomby, datum ulovení (vygeneruje se automaticky podle data pořízení fotografie), druh zvěře, pohlaví, zadá, zda se jedná o mládě, kategorie: lov, úhyn, případně další atributy.
· Po zadání všech údajů se uzavře záznam, uživatel honitby a myslivecký hospodář dostávají oznámení o vložení kompletního záznamu a následně dojde k autorizaci záznamu uživatelem honitby (odpovědnost za plnění plánu lovu).
· Nebude-li lhůta splněna, systém odmítne autorizaci; v tu chvíli se ulovená zvěř nezapočítává do plánu lovu a nebude se vykazovat do ulovené zvěře. To samé platí, když uživatel honitby či myslivecký hospodář odmítne autorizaci.
· V případě nezaevidování nebo neautorizaci systém vyznačí plombu jako použitou (nesmí být použita vícekrát).
Nalezená zvěř uhynulá – zužitkovatelná
· Postup jako u zvěře ulovené, zaškrtne se kategorie úhyn.
Nalezená zvěř uhynulá – nezužitkovatelná
· Fotografie celého kusu/kadáveru (automaticky se načte GPS – místo nálezu, datum, čas).
· Osoba (role – lovec) vyplní: druh, pohlaví, mládě, datum nálezu, pokud se liší od oznámení úhynu, respektive od pořízení fotografie, a odešle údaje k autorizaci.
· Uživatel honitby/myslivecký hospodář autorizuje záznam ve stanovené lhůtě.
2. Evidence vydaných a odebraných loveckých lístků
Vydávání loveckých lístků pro české občany
Údaje, které se evidují:
· Jméno
· Příjmení
· Datum narození
· Trvalý pobyt
· Číslo loveckého lístku
· Typ loveckého lístku
· Platnost
· Orgán, který lovecký lístek vydal
· Vysvědčení/doklad opravňující vydání loveckého lístku žadateli (scan)
Odebírání loveckého lístku českým občanům
Údaje, které se evidují:
· Jméno
· Příjmení
· Datum narození
· Trvalý pobyt
· Číslo loveckého lístku
· Typ loveckého lístku
· Platnost
· Datum odebrání
· Orgán, který lovecký lístek odebral
· Lhůta, na jak dlouho je lovecký lístek odebrán
Postup
· Orgán státní správy myslivosti (OSSM), který lovecký lístek vydal (vydání nahrazuje řízení = vydání dokladu).
· Vydáním loveckého lístku vzniká povinnost OSSM zadat informace do evidence.
· OSSM v evidenci na základě zadání identifikátorů žadatele ověří, zda osoba již má lovecký lístek nebo jí byl odebrán.
· Možnost přístupu Policie České republiky, případně Vojenské policie pro hledání v evidenci loveckých lístků.
Lovecký lístek pro cizince
Údaje, které se evidují:
· Jméno
· Příjmení
· Datum narození
· Státní příslušnost
· Místo v České republice, kde se zdržuje
· ID číslo (pas, ID, včetně platnosti)
· Platnost
· Údaje o orgánu, který lovecký lístek vydal
· Dokument, na jehož základě je lovecký lístek vydán (scan)
Odebrání loveckého lístku pro cizince
Obdobně jako v případě odebírání loveckého lístku českým občanům.
3. Evidence škod způsobených zvěří
Uživatel honitby musí vložit níže uvedené údaje do 14 dnů ode dne uzavření dohody nebo právní moci rozsudku soudu elektronicky (vyplývá ze zákona).
Zároveň vloží naskenovanou dohodu o škodě nebo pravomocný rozsudek soudu.
Rozsah evidovaných údajů
· Umístění škody (parcelní číslo, katastrální území)
· Rozsah škody v jednotkách plochy u zemědělských plodin a pozemků (ha)
· Druh zvěře, který škodu způsobil (je-li možné ho určit)
· Výše škody uvedená v dohodě nebo v rozsudku soudu
· Datum uplatnění
4. Evidence plomb
· Návaznost na současně platnou vyhlášku č. 244/2002 Sb.
· OSSM zaeviduje čísla plomb, které obdrží od dodavatele.
· Při předání uživateli honitby zadá čísla plomb, které mu byly předány.
· Lovec v rámci aplikace zadá číslo plomby, případně vybere z celého seznamu plomb pro uživatele honitby.
· Uživatel honitby pro individuální lov přiděluje plomby lovícím osobám společně s povolenkou k lovu.
· Bude umožněno zaevidovat ulovený kus i jinou osobou (myslivecký hospodář), než která zvěř ulovila a fyzicky označila plombou. V tomto případě osoba, která eviduje kus, zadá číslo plomby shodné s číslem plomby na uloveném kusu.
· OSSM v případě vrácení plomb zaeviduje tuto změnu do evidence včetně čísla plomb.
5. Myslivecké plánování
Plán mysliveckého hospodaření je veden v Informačním systému evidence myslivosti v rozsahu stanoveném vyhláškou (tzv. „plánovací vyhláška“ – teze část C). Za tímto účelem vkládá uživatel honitby podle § 36 odst. 1 zákona o myslivosti, ve znění předkládané novely, návrh plánu mysliveckého hospodaření v honitbě do Informačního systému evidence myslivosti.
6. Přístupové role a předávání přístupových údajů
Předávání přístupových údajů
· OSSM (ORP) předá mysliveckému hospodáři osobně na počkání/poštou/datovou schránkou přístupové údaje.
· OSSM (ORP) předá statutárnímu zástupci uživatele honitby přístupové údaje (viz. myslivecký hospodář).
· Osobně na počkání (pozn. kontrola OP s rejstříkem), případně bezodkladně datovou schránkou, případně do vlastních rukou (modrý pruh) automaticky při změně uživatele honitby.
· V případě, že subjekt již má přiděleny přístupové údaje a dojde ke změně uživatele honitby, OSSM (ORP) v evidenci odejme roli starému uživateli honitby, případně vydá přístupové údaje držiteli honitby, aby mohl dále vykonávat roli uživatele honitby, případně vydá přístupové údaje novému uživateli honitby.
· Na žádost subjektu ORP bezodkladně zneplatní přístupové údaje žádajícího subjektu a následně postupuje jako při prvotním předání přístupových údajů.
Přístupové role
· Ministerstvo (Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí)
· Krajský úřad
· Obecní úřad obce s rozšířenou působností
· Držitel honitby (odebrání v případě zániku honitby)
· Uživatel honitby (odebrání v případě změny uživ. honitby)
· Myslivecký hospodář (podrole uživatele honitby) – odebrání v případě úmrtí, pozbytí funkce
· Lovec – přístup vydává/zneplatňuje uživatel honitby
· Policie České republiky
· Státní veterinární správa České republiky
· Vojenská policie
· Vojenský veterinární ústav
C. Teze prováděcího právního předpisu – Plán mysliveckého hospodaření
Prováděcí právní předpis k zákonu o myslivosti ve znění předkládané novely. Prováděcí právní předpis by měl nabýt účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti příslušná část novely zákona o myslivosti vztahující se k Informačnímu systému evidence myslivosti, tj. dnem 1. ledna 2027. Myslivecké plánování bude vedeno právě v Informačním systému evidence myslivosti.
Ministerstvo zemědělství se zákonem o myslivosti, ve znění předkládané novely, zmocňuje k tomu, aby prováděcím předpisem stanovilo:
· § 36 odst. 2 – Uživatel honitby je povinen v každém mysliveckém roce vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán") a vložit jej do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě stanovené vyhláškou. Jestliže se k vloženému plánu držitel honitby nevyjádří do 15 dnů ode dne jeho vložení do Informačního systému evidence myslivosti, platí, že s ním souhlasí. Vyjádří-li držitel honitby s plánem nesouhlas, je uživatel honitby oprávněn vložit upravený plán ve lhůtě 15 dnů ode dne vyjádření nesouhlasu držitele honitby s vloženým plánem. Neodsouhlasí-li držitel honitby upravený plán v této patnáctidenní lhůtě, nebo uživatel honitby nevloží v této patnáctidenní lhůtě upravený plán, stanoví plán orgán státní správy myslivosti z moci úřední rozhodnutím. Odvolání proti rozhodnutí o stanovení plánu nemá odkladný účinek. Orgán státní správy myslivosti, který rozhodnutí v prvním stupni vydal, vloží plán do Informačního systému evidence myslivosti ve lhůtě 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení plánu.
· § 36 odst. 4 – Plán lovu je uživatel honitby, nejde-li o oboru, povinen vypracovat tak, aby
a) početní stav druhu zvěře neklesl pod minimální stav, je-li pro daný druh stanoven,
b) les nebyl v honitbě poškozen nad stupeň poškození stanovený vyhláškou,
c) celkový lov druhů spárkaté zvěře v plánu lovu nebyl nižší než minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě a celkový lov prasete divokého v honitbě nebyl nižší než minimální výše lovu prasete divokého v honitbě, a
d) minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě byla rozložena mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého způsobem stanoveným vyhláškou.
· § 36 odst. 11 – Vyhláška stanoví
a) způsob rozložení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě mezi jednotlivé druhy zvěře podle odstavce 4 písm. d),
b) lhůtu pro vložení plánu do Informačního systému evidence myslivosti,
c) obsahové náležitosti jednotlivých částí plánu a způsob jeho vypracování,
d) rozložení minimální výše lovu druhů spárkaté zvěře v honitbě mezi jednotlivé druhy zvěře spárkaté s výjimkou prasete divokého,
e) způsob odvození minimální výše lovu prasete divokého v honitbě,
f) stupně poškození lesa a způsob stanovení stupňů poškození lesa,
g) stupeň poškození, nad který nesmí být les zvěří poškozován,
h) způsob stanovení minimálního lovu prasete divokého v honitbě.
· § 39 odst. 1 – Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, nebo je-li les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň poškození zvěří stanovený vyhláškou, orgán státní správy myslivosti na žádost uživatele honitby povolí, nebo z moci úřední uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí
· § 39 odst. 9 a 10 – K posouzení toho, zda je les v honitbě poškozován zvěří nad stupeň poškození stanovený vyhláškou podle odstavce 1, si může orgán státní správy myslivosti vyžádat odborné posouzení držitele licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře45), znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu pro obor lesnictví. Odborné posouzení musí být provedeno podle metodiky Ministerstva zemědělství zveřejněné v Informačním systému evidence myslivosti. Vyhláška stanoví způsob odvození a rozsah úpravy stavu zvěře podle odstavců 1 a 2.
Plán mysliveckého hospodaření, který je zásadním prostředkem pro ovlivňování populace (početních stavů) zvěře, bude stanoven tak, aby vedl k úpravě stavů na výši únosnou pro ekosystém – lesní prostředí. Únosnost prostředí bude posuzována na základě poškození lesních ekosystémů zvěří, které mají trvalejší charakter s menší proměnlivostí, než je tomu u škod na zemědělských plodinách. Za tímto účelem vyhláška zavede odvození rozsahu uložené početní úpravy zvěře dle § 39 odst. 1 zákona na základě stavu lesních ekosystémů. Zároveň stanoví pravidelné posouzení poškození lesních ekosystémů zvěří provedené pověřenou osobou, které bude jedním z podkladů pro tvorbu plánu lovu uživatelem honitby.
Plán mysliveckého hospodaření v honitbě je záměr uživatele honitby, jak bude v příštím mysliveckém roce (tj. v období od 1. dubna do 31. března následujícího roku) v honitbě hospodařit.
Obsah plánu
Obecná ustanovení, která popisují postup vypracování plánu mysliveckého hospodaření ve vztahu k posouzení celkového stavu ekosystému, posouzení stavu lesa prováděného pověřenou osobou, výši škod jak v lesním prostředí, tak v zemědělství, a nastavení plánu tak, aby početní stavy zvěře neklesly pod minimální stavy a zároveň, aby tyto stavy nezpůsobovaly nadměrné poškození ekosystému, zejména lesa.
Plán mysliveckého hospodaření je veden v Informačním systému evidence myslivosti a obsahuje
· plán chovu druhů zvěře, pro které byly v honitbě stanoveny minimální stavy,
· plán lovu druhů zvěře, pro které byly v honitbě stanoveny minimální stavy, a druhů zvěře spárkaté, které se v honitbě vyskytují,
· plánované vypouštění zvěře do honitby
· počet společných lovů a jejich termíny, jsou-li známy, a
· údaj o druhu a počtu usmrcených živočichů za předchozí myslivecký rok.
· plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou
uvádí se informace o minimálních počtech zvěře (minimální stav),
plán lovu spárkaté zvěře, přičemž se uvede celkový plánovaný počet ulovených jedinců daného druhu, pro který jsou stanoveny minimální stavy v honitbě, tento cílový počet naplánovaných ulovených jedinců se rozdělí v poměru pohlaví a stáří. Podíl samců starších jednoho roku činí maximálně 40 %. Odchylky plánu lovu od uvedených rámcových podílů jsou v odůvodněných případech možné, pokud zároveň nedojde k poklesu podílu samic v plánu lovu pod 40 %.
plán lovu prasete divokého (pokud je pro prase divokého stanoven minimální stav), přičemž se uvede celkový plánovaný počet ulovených jedinců
počet, pohlavní a věková (mládě, dospělec) struktura ulovených jedinců v předchozím hospodářském roce
plán vypouštění spárkaté zvěře do honitby
minimální výše lovu
· plán chovu a lovu pro zvěř drobnou
uvádí se informace o minimálních počtech zvěře, pro které je stanoven minimální stav,
plánovaný počet ulovených jedinců,
počet ulovených jedinců v předchozím hospodářském roce
plán vypouštění drobné zvěře do honitby
· plán společných lovů zvěře drobné i spárkaté
uvádí se místo konání společného lovu (kat. území),
místo srazu ideálně včetně GPS souřadnic,
místo ukončení lovu (výřad),
předpokládaná hodina zahájení,
předpokládaná hodiny ukončení,
předpokládaný počet osob (střelci, honci),
lovené druhy zvěře,
plán regulace živočichů např. invazní nepůvodní druhy
Lhůty, termíny
Vyhláška stanoví lhůty, ve kterých má být obsah plánu vkládán uživatelem honitby do evidence myslivosti. Pro jednotlivé součásti plánu budou stanoveny různé lhůty pro vložení s ohledem na životní podmínky zvěře a dlouholetou dosavadní praxi tvorby plánu.
Lhůta pro vložení plánu lovu bude nastavena tak, aby mohl být generován statistický výkaz o hospodaření v honitbě. Statistický výkaz bude generován v rámci Informačního systému evidence myslivosti.
Posouzení poškození lesa pověřenou osobou
Poškození lesa se bude posuzovat pomocí dvou indikátorů, z nichž u každého bude přiřazena míra únosného poškození (stupeň poškození lesa dle § 36 odst. 1 zákona):
1. poškození jedinců
a) celkové poškození živých jedinců od výšky 10 cm do výčetní tloušťky 20 cm a
b) poškození okusem a vytloukáním na živých jedincích s výškou od 10 cm do 1,3 m.
2. poškození přirozené obnovy.
Poškození lesa bude určeno pro tzv. „vymezená území“, která jsou charakteristická svými podmínkami (zohlednění celé řady vstupních informací – historický lov pro jednotlivé druhy spárkaté zvěře, přírodní podmínky, výskyt jednotlivých druhů zvěře apod.). V rámci vymezeného území bude určen stupeň poškození, na jehož základě budou pro honitby spadající do vymezeného území určeny minimální výše lovu spárkaté zvěře.
Rozsah opatření ke snížení početních stavů zvěře podle § 39 odst. 1 zákona
Vyhláška stanoví rozsah ročního lovu zvěře na základě zjištěného poškození lesa v honitbě tak, aby bylo v průběhu 5 let dosaženo takových početních stavů zvěře, které nebudou působit vyšší než únosné poškození lesních ekosystémů (viz únosná míra u jednotlivých indikátorů, která bude politickým rozhodnutím).
Za tím účelem bude ve vyhlášce stanoven výpočet minimální výše lovu, přičemž vstupními údaji bude zejména míra poškození lesa u jednotlivých indikátorů (viz posouzení poškození lesa).
U všech indikátorů jsou uvažována pouze poškození, ke kterým došlo v poslední ukončené vegetační sezóně (i opakovaně, pokud bylo poškození zaznamenáno již dříve).
Rozsah opatření pro zvěř působící loupání, ohryz a vytloukání (jelen evropský, jelen sika, muflon) bude stanoven minimálně ve výši vypočtené podle indikátoru Národní inventarizace lesů.
Výsledný rozsah opatření bude odpovídat rozsahu opatření podle indikátoru, který povede k vyšší intenzitě lovu (vyjádřené v procentech).
Uživatel a držitel honitby tak získají závazný počet jednotek spárkaté zvěře, určující minimální výši lovu. Ta bude na základě lokálních podmínek – výskyt jednotlivých druhů spárkaté zvěře, početnost apod. – rozpočítána (dle rozhodnutí uživatele honitby) do jednotlivých druhů, ale tak, aby byla minimální výše lovu splněna.
V případě prasete divokého se rozsah úpravy početního stavu (lovu) stanoví na základě lovu prasat divokých v předchozích letech, na základě zohlednění zemědělských plodin v daném roce a na základě výše lovu prasat v okolních honitbách.
D. Teze prováděcího právního předpisu – Vstup veřejnosti do obor
Vyhláška stanoví pro jednotlivé druhy zvěře chované v oborách, nebo jejich kombinaci, minimální rozsah z pohledu části roku a denní doby v těchto částech roku, kdy bude držitel honitby povinen v návštěvním řádu oboru veřejnosti zpřístupnit.
10