Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCX8GAFA8 najdete zde
II.
ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Předkládaná právní úprava je reakcí na stále se vyvíjející trh s doplňky stravy a potravinami nového typu. Navrhuje se aktualizovat znění vyhlášky č. 58/2018 Sb. včetně jejích příloh tak, aby došlo ke zvýšení ochrany spotřebitele a narovnání podmínek na trhu s potravinami, konkrétně s doplňky stravy.
Hlavním bodem novely je úprava § 5. Současné znění § 5 stanoví zákaz přidávání do potravin látek omamných nebo psychotropních, prekursorů látek uvedených v kategorii I přímo použitelného předpisu Evropské unie, steroidních látek, tj. látek s anabolickými a jinými hormonálními účinky, látek hormonální povahy a dalších látek, u nichž byl prokázán toxický, genotoxický, teratogenní, halucinogenní, omamný či jiný nepříznivý účinek na lidský organismus, jednotlivě nebo ve směsi. V současném znění paragrafu není postižena situace, kdy je látka přirozenou součástí složky používané při výrobě potravin. Z tohoto důvodu je důležité upravit znění paragrafu tak, aby zahrnovalo i situaci, kdy je nežádoucí látka přirozenou součástí rostlin, ze kterých jsou doplňky stravy vyráběny.
Do přílohy č. 2, ve které jsou uvedeny některé další látky, které nelze použít při výrobě potravin, se přidávají rostlina Mitragyna speciosa (kratom) a látky hexahydrokanabinol (HHC) a kratom extrakt, jelikož představují zdravotní riziko pro spotřebitele a často jsou vyhledávány zejména mladistvými.
Další změny navrhované v přílohách vyhlášky jsou předmětem zvláštní části odůvodnění.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení
je navržena
Předložený návrh je v souladu se zákonným zmocněním k vydání vyhlášky uvedeným v § 18 odst. 1 písm. a) a s) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy.
Návrh vyhlášky také plně koresponduje s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění, a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění. V rámci některých dalších úprav se jedná o soulad s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2283 o nových potravinách a nových složkách potravy.
Návrhem vyhlášky se neprovádí transpozice směrnic Evropské unie.
Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem, neboť obsahuje některé nové technické specifikace ve smyslu čl. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Návrh vyhlášky z tohoto důvodu podstoupí notifikační proces podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535.
Návrh vyhlášky je možno hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
V České republice je upravena problematika doplňků stravy a složení potravin zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 58/2018 Sb.
Vyhláška č. 58/2018 Sb. je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy a nebyla nikdy novelizována.
Současné znění § 5 nezahrnuje situaci, kdy je určitá látka přirozeně přítomna v některé ze složek potraviny. Užitím takové složky při výrobě potravin se následně může dostat nebezpečná látka do výsledné potraviny, přičemž tato látka nebyla použita v izolované podobě. Z tohoto důvodu je problematické dokázat, jak se daná látka dostala do potraviny a tím tedy případné porušení § 5. Navrhovaná právní úprava přinese úpravu tohoto stavu a v potravinách nebudou moci být přítomny látky patřící do skupin uvedených v § 5.
V příloze č. 1 tabulce 2 (podmínky použití některých dalších látek jiných než rostliny) se odebírá látka monakolin K z červené fermentované rýže, protože limit pro použití v potravinách je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1925/2006. Z této tabulky se dále odebírá látka dimethylaminoethanol (DMAE). Podle stávajícího znění vyhlášky je na území České republiky povoleno 20 mg jako nejvyšší přípustné množství v denní dávce. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2283 je však naplněna charakteristika nové potraviny a tato látka podléhá schvalovacímu procesu podle tohoto nařízení před použitím při výrobě potravin.
V příloze č. 2 se s ohledem na zdravotní riziko pro spotřebitele navrhuje zařadit rostlinu Mitragyna speciosa (kratom) a látky hexahydrokanabinol (HHC) a kratom extrakt na seznam některých dalších látek zakázaných při výrobě potravin. V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je projednáván návrh poslanců Zdenky Němečkové Crkvenjaš, Toma Philippa, Věry Adámkové, Michaely Šebelové, Martiny Ochodnické, Kláry Kocmanové a Davida Kasala na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 504), který vymezuje pojmy „psychomodulační látky“ a „nové psychoaktivní látky“. V souvislosti s tímto návrhem lze přepokládat, že výše uvedené látky v budoucnu budou spadat mezi psychomodulační látky, resp. nové psychoaktivní látky.
V případě přílohy č. 2 tabulky 1 je v seznamu některých rostlin zakázaných při výrobě potravin zakázán kořen u celého rodu rostlin Clematis spp. (plamínek) kvůli zdravotnímu riziku kyseliny aristolochové v něm obsažené. Ostatní části rostliny zdravotní riziko nepředstavují. Novelizace umožní, že rostlinné tělo Clematis spp. může být použito při výrobě potravin včetně kořene, který musí být bez přítomnosti kyseliny aristolochové.
V příloze č. 2 tabulce 1 se dále povolují dva druhy z rodu Ipomea spp. (povijnice), neboť se charakterem jedná o zeleninu.
V příloze č. 2 tabulce 2 (některé další látky zakázané při výrobě potravin) se odebírají látky dehydroepiandrosteron (DHEA) a 5-hydroxytryptofan (5-HTP), neboť se jedná potenciální nové potraviny a jejich regulace podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2283.
V příloze č. 2 tabulce 2 se také odebírá látka melatonin. Aktuální zákaz použití melatoninu při výrobě potravin v České republice se liší od regulací u této látky v rámci států Evropské unie. Provozovatelé potravinářských podniků jsou limitováni stávající vyhláškou při výrobě potravin. Podle stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv je patrné, že výrobky s nižším obsahem melatoninu než 0,5 mg nejsou považovány za léčiva. Úpravou ve vyhlášce tedy dojde k povolení přítomnosti melatoninu do 0,5 mg v potravinách. Výrobky, které se podávají perorálně a v denní dávce obsahují 0,5 mg melatoninu a více, se považují za léčivé přípravky podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Hospodářský a finanční dopad návrhu vyhlášky na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí v České republice a sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny se nepředpokládá.
Návrh vyhlášky nemá dopad na životní prostředí.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), a nedotýká se rovnosti mužů a žen.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrh vyhlášky nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava je takového charakteru, že lze v zásadě vyloučit vazbu mezi ní a potenciálním vlivem na vyvolání vzniku korupčního prostředí. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by se vztahovalo k bezpečnosti nebo obraně státu.
Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na rodiny.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady.
Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)
Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 21. prosince 2022 č. 1075 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 byla u návrhu vyhlášky vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh vyhlášky těmto zásadám vyhovuje.
Rozhodování o provedení RIA
Hodnocení dopadů v rámci obecné části odůvodnění bylo provedeno podle Legislativních pravidel vlády. RIA nebyla zpracována, protože podle článku 5 Obecných zásad pro hodnocení regulace (RIA) byl tento legislativní úkol zařazen do Plánu vyhlášek na rok 2023 s informací, že se RIA provést neukládá.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Čl. I:
K bodu 1
K § 3 odst. 1 písm. d)
Upřesnění odkazu na přímo použitelný předpis Evropské unie. U údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech referenční hodnoty příjmu je uveden odkaz na poznámku pod čarou č. 5 (nařízení Komise (ES) č. 1170/2009), správně má být uveden odkaz na poznámku pod čarou č. 4 (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011).
K bodům 2 a 3
K § 5
Rozdělení odstavce 1 na dva odstavce z důvodu přehlednosti poskytnutých informací.
Změna v textaci nového odstavce 2 (stávající odstavec 1 věta druhá) ohledně přidávání látek do potravin. Některé látky, které mohou mít negativní vliv na lidské zdraví v různém věku, jsou přirozenou součástí rostlinných těl. Na základě stávajícího znění se zákaz vztahuje na přidávání do potravin vyjmenovaných skupin látek, nikoliv přirozený výskyt, pokud jsou tyto součástí výsledného výrobku jako složka. V praxi dozorového orgánu je obvyklá situace, kdy je problematické dokázat, že došlo k porušení předmětného ustanovení. Navrhovaná úprava stanoví zákaz výskytu látek z vyjmenovaných skupin v potravinách, ať už se do výsledného výrobku dostanou přidáním, nebo přirozeným výskytem v některé z jeho složek.
Další změna se týká nahrazení slov „steroidní látky tj. látky s anabolickými a jinými hormonálními účinky“ slovy „látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem“ a doplnění nové poznámky pod čarou č. 13 s odkazem na nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem. Navrhovanou úpravou se lépe konkretizují látky s anabolickým a hormonálním účinkem.
K bodu 4
K poznámce pod čarou č. 11
Odkaz na zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje odkazem na nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Cílem je lepší konkretizace návykových látek.
K bodu 5
Z legislativně technických důvodů se se přílohy č. 1 a 2 nahrazují novým zněním, de facto se však navrhují jen dále popsané změny.
K příloze č. 1 tabulce 1 (podmínky použití některých rostlin)
Dochází k odebrání rostlin Dioscorea sp. (rod Jam) a Schisandra chinensis (klanopraška čínská). U Dioscorea sp. (rod Jam) je nyní maximální denní dávka 0,1 g, nicméně například v Asii se jedná o běžnou přílohovou potravinu, tedy její užití se pohybuje v řádech sto gramů. V národním seznamu některých rostlin pro použití v doplňcích stravy váhový limit stanoven není. Český lékopis má stanovenou denní dávku na 15-30 g.
U Schisandra chinensis (klanopraška čínská) je stanovena max. denní dávka na 0,6 g. Český lékopis stanovuje jednotlivou dávku na 1,5-6 g, přičemž denní dávka stanovena není. V národním seznamu některých rostlin pro použití v doplňcích stravy váhový limit stanoven není.
K příloze č. 1 tabulce 2 (podmínky použití některých dalších látek jiných než rostliny).
Z tabulky se odebírá látka monakolin K z červené fermentované rýže. Přidávání monakolinu K z červené fermentované rýže je regulováno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 v příloze III části B, kde jsou stanoveny podmínky použití monakolinů z červené fermentované rýže tak, že jednotlivá porce výrobku ke každodenní konzumaci musí obsahovat méně než 3 mg monakolinů z červené fermentované rýže.
Z tabulky se dále odebírá látka dimethylaminoethanol (DMAE). Předkladateli není známo, že by byla v případě látky DMAE doložena historie konzumace ve významné míře před 15. 5. 1997, a proto předpokládá, že se může jednat o novou složku potravin, na kterou se vztahují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283. Žádný z členských států Evropské unie doposud nepotvrdil informace ohledně historie konzumace DMAE ve významné míře před 15. 5. 1997.
Látka DMAE se opakovaně objevuje v systému RASFF jako nepovolená nová potravina. První oznámení z roku 2016 se týkalo českého provozovatele potravinářského podniku, který postupoval v souladu s platnou vyhláškou.
V roce 2008 byla látka přidána do tehdy platné vyhlášky č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, v gesci Ministerstva zdravotnictví. Z dostupných informací je předkladateli známo, že byla vydána 4 rozhodnutí (v průběhu let 1999–2005), kterými Ministerstvo zdravotnictví souhlasí s uváděním DMAE do oběhu (rozhodnutí jsou platná po neomezenou dobu). Předkladatel se v této věci obrátil na Ministerstvo zdravotnictví, které v odpovědi sdělilo, že historie konzumace DMAE může být Ministerstvem zdravotnictví doložena od roku 1999.
K příloze č. 2 tabulce 1 (některé rostliny zakázané při výrobě potravin)
Změna se týká především zařazení rostliny Mitragyna speciosa (kratom) na seznam. Podle dostupných informací doposud nebyla prokázána historie konzumace rostliny Mitragyna speciosa (kratom) ve významné míře před 15. 5. 1997 v Evropské unii a je tedy považována za novou potravinu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, kdy jejímu uvedení na trh musí předcházet proces autorizace (nebo oznámení tradiční potraviny ze třetí země). Přesto je rostlina kratom (drcené sušené listy ve formě prášku, v kapslích) značně rozšířena na trhu, mj. také z důvodů, že se podnikatelské subjekty vyhýbají povinnostem vyplývajícím z uvedeného nařízení a uvádí kratom na trh jako tzv. sběratelský předmět.
Ke kratomu jako potenciálně nebezpečné potravině nevhodné k lidské spotřebě se vyjádřil také Vědecký výbor fytosanitární a životního prostředí či Státní zdravotní ústav.
Vzhledem k potenciálnímu nebezpečí kratomu, návykovému potenciálu, negativním dopadům
na lidské zdraví a jeho možné konzumaci dětmi a dospívajícími je vhodná jeho regulace.
U položky Clematis spp. (plamínek) se doplňuje poznámka, která umožňuje užití pouze kořene, a to za nepřítomnosti kyseliny aristolochové. Tato rostlina patří mezi tradičně používané léčivé rostliny, avšak z důvodu obsahu kyseliny aristolochové byla zařazena do negativního seznamu vyhlášky. Pokud by kyselina aristolochová byla odstraněna z rostliny tak, aby nebyla běžnými chemickými metodami detekovatelná, potom by rostlina Clematis chinensis mohla být součástí doplňků stravy.
Na základě další nové poznámky se povolují dva druhy z rodu Ipomoea spp., a to Ipomoea batatas (L.) Lam. (povijnice batátová) a Ipomoea aquatica Forssk. (povijnice vodní). U těchto druhů se jedná o charakter zeleniny a jejich povolení k potravinářskému užití je vhodné.
K příloze č. 2 tabulce 2 (seznam některých dalších látek zakázaných při výrobě potravin)
Odebrání položek dehydroepiandrosteron (DHEA) a 5-hydroxytryptofan (5-HTP) ze seznamu.
Hydroxytryptofan (5-HTP) chemicky syntetizovaný nebo extrahovaný hydroxytryptofan (5-HTP) ze semen rostliny Griffonia simplicifolia a dehydroepiandrosteron (DHEA) jsou potenciální nové potraviny. Jejich uvádění na trh by mělo být posuzováno podle režimu nastaveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283.
Navrhuje se zařadit látky hexahydrokanabinol (HHC) a kratom extrakt na seznam některých dalších látek zakázaných při výrobě potravin. V případě hexahydrokanabinolu (HHC) se jedná o kanabinoid, který je srovnatelný v účincích s tetrahydrokanabinolem (THC). Tento může být obsažen v potravinách, například v cukrovinkách, a z tohoto důvodu je vhodné jeho použití v potravinách regulovat. V případě rostliny Mitragyna speciosa (kratom) se na trhu velmi často vyskytuje také extrakt z jejího rostlinného těla obsahující jako hlavní složku indolové alkaloidy, zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin a další potenciálně nebezpečné látky pro lidské zdraví. Vzhledem k odůvodnění výše u regulace samotné rostliny je vhodná také regulace extraktu z ní.
Změna se týká odebrání látky melatonin ze seznamu. Podle stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv nejsou přípravky s nižším obsahem než 0,5 mg melatoninu v denní dávce považovány za léčivé přípravky, neboť hladiny melatoninu v séru po jejich užití jsou blízké hladinám melatoninu po konzumaci některých potravin. Přípravky v denní dávce nižší než 0,5 mg melatoninu tedy mohou být součástí doplňků stravy. Na základě výše uvedeného je tedy vhodné vyjmout melatonin z negativního seznamu látek ve vyhlášce.
K čl. II
Tato vyhláška bude oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
K čl. III
Nabytí účinnosti vyhlášky se navrhuje dnem 1. července 2024.
2