Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCXEJC24O najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 404/2016 Sb., o náležitostech a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů (statistická vyhláška), ve znění vyhlášky č. 154/2018 Sb.
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) na základě zmocnění podle § 98a odst. 2 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 131/2015 Sb., vydal vyhlášku č. 404/2016 Sb., o náležitostech a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů (statistická vyhláška), ze dne 6. prosince 2016. Statistická vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2017. Následně byla novelizována vyhláškou č. 154/2018 Sb. s účinností od 1. ledna 2019.
Statistická vyhláška stanoví náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů. Povinnost zveřejňovat roční a čtvrtletní zprávy o provozu soustav v energetických odvětvích stanoví Úřadu § 17 odst. 7 písm. m) energetického zákona.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Navrhovaná právní úprava vychází ze současné situace, kdy se na trhu navýšilo množství výroben biometanu a rovněž se zvýšila frekvence výkyvů spotřeby plynu pro paroplynové elektrárny. Tím se značně ztížily možnosti reálného odečtu spotřeby plynu (očištění spotřeby o vliv počasí), tudíž je nutno sledovat k tomu i patřičná statistická data. Dále se změnily podmínky pro udělení licence na podnikání v energetických odvětvích s ohledem na změnu § 3 odst. 3 energetického zákona provedenou zákonem č. 19/2023 Sb., kdy do instalovaného výkonu 50 kW při výrobě elektřiny není nutné povolení k podnikání. To má za následek nemožnost sledování dat o těchto výrobnách, a přitom se jedná vcelku o výraznou hodnotu veličin, jež nadále poroste.
Změnou proti současnému stavu je zahrnutí údajů o výrobě plynu (biometanu), o dodávkách plynu do paroplynových elektráren a o výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW včetně do rozsahu vykazovaných údajů pro účely vydávání zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh vyhlášky se vydává na základě zmocnění podle § 98a odst. 2 písm. m) energetického zákona, podle kterého Úřad stanoví vyhláškou náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování výkazů. Uvedené zmocnění provádí § 11 odst. 1 písm. n) energetického zákona, které ukládá držitelům licence za povinnost předkládat Úřadu podklady nezbytné pro zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s energetickým zákonem, zejména s § 17 odst. 7 písm. m), který ukládá Úřadu povinnost zpracovávat roční a čtvrtletní zprávy o provozu soustav v energetických odvětvích.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky není transpozičního charakteru.
Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným předpisem evropského práva. Návrh rovněž není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Úřadu, za účelem zavedení nového systému pro sběr a vyhodnocování dat nebude třeba navyšovat počet zaměstnanců Úřadu, naopak dojde k zefektivnění činnosti stávajících zaměstnanců.
V důsledku navrhované právní úpravy se nepředpokládá negativní dopad do ostatních veřejných rozpočtů územních samosprávních celků. Naopak řada územních samosprávních celků využívá publikovaná data Úřadu.
Návrh vyhlášky nemá přímý finanční dopad na podnikatelské prostředí v České republice. Za účelem zefektivnění sběru a vyhodnocení dat sice byly přidány tři výkazy, ale pro různé kategorie respondentů, tudíž maximálně jeden výkaz pro respondenta navíc rozhodně neznamená významnou časovou a technickou zátěž, a výsledné hodnoty (které jsou nyní často poptávány) budou přínosem jak pro laickou, tak odbornou veřejnost, včetně podnikatelských subjektů. U některých dalších výkazů pak došlo pouze k úpravám, případně téměř zanedbatelnému navýšení počtu údajů.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nepřináší žádné sociální dopady ani dopady na domácnosti. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. Nepředpokládá ani dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků. Naopak upraveným vykazováním dojde k lepší možnosti využití dat Úřadu např. pro územní plánování a rozvoj, pro zpřesnění podkladů k energetické koncepci a zjištění skutečných hodnot (např. spotřeba plynu v kraji očištěná o dodávky plynu pro paroplynové elektrárny, množství vyrobeného tzv. „zeleného“ plynu v kraji atd). Tato data doposud nebyla známa.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná vyhláška, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jde o návrh, který se výhradně dotýká podnikatelských subjektů a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí předkládaného materiálu mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen. Z tohoto hlediska je návrh vyhlášky neutrální.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh negeneruje žádné dopady na oblast bezpečnosti nebo obrany státu.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh vyhlášky nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava částečně souvisí s digitální agendou. Návrh se dotýká uživatelské přívětivosti. Všechna data, související s vyhláškou, budou shromážděna na jednom místě (multiagenda), respondent svá data uvidí i zpětně. Vložením dat se vyloučí e-mailová komunikace mezi komerčním sektorem a zástupcem Úřadu, která doposud v případě chyby znamenala několik e-mailů navíc až do vyjasnění situace. Navrhovaným řešením nedojde k žádnému digitálnímu vyloučení. Navrhovaná úprava zajistí vyšší kybernetickou bezpečnost a ochranu dat, preferuje digitální výkon činností, a tak snižuje administrativní zátěž podnikatelů i veřejné správy. Atraktivitou elektronických služeb bude dosaženo růstu využívání elektronické komunikace na úkor tradičních způsobů vykazování. Efektivní a skutečně využitelné elektronické služby budou založené na důvěryhodné elektronické identitě a elektronické identifikaci osob a komunikaci elektronickými cestami. Snahou je posunout vnímání a myšlení veřejné správy tak, aby bylo patrno, že služba veřejné správy je službou úřadu (úředníka) klientovi pro usnadnění splnění jeho povinnosti (závazku) nebo dosažení jeho nároku (práva) vůči veřejné správě.
Zvláštní část
K bodům 1 až 6 (§ 3)
Legislativně technické úpravy související se zavedením nových výkazů, které jsou upraveny v přílohách č. 18 až 20.
K bodu 7 (příloha č. 1)
Aktualizuje se seznam výkazů a termíny pro jejich předkládání v rozdělení po jednotlivých držitelích licence na podnikání v energetických odvětvích.
K bodu 8 (přílohy č. 4 a 5)
Ve výkazu ERÚ-E3a byly doplněny počítané součtové položky vstupů a výstupů pro lepší orientaci uživatelů.
Ve výkazu ERÚ-E3b přibyla položka „Technologická vlastní spotřeba na výrobu elektřiny“ pro lepší zmapování spotřeby elektřiny. Z toho důvodu byla původní položka „PPE + PSE“ rozdělena na jednotlivé hodnoty. Původní sledování spotřeby a zatížení elektrizační soustavy po hodinách se nahrazuje čtvrthodinovým měřením, které se postupně stává evropským standardem a provozovatel přenosové soustavy ČR již tento způsob měření provádí.
Výkaz ERÚ-E4 byl doplněn o položky o počtu odběrných míst a elektroměrů dělených podle typu a kategorie měření, zejména v souvislosti se sledováním zavádění „chytrého“ měření.
K bodům 9 až 11 (přílohy č. 6 až 12)
Z výkazů ERÚ-P1, ERÚ-P3, ERÚ-P4, ERÚ-P5 a ERÚ-P11 byla položka „měsíc-1“ nahrazena položkou „měsíc“ vzhledem k tomu, že data budou vykazována za požadovaný měsíc. Z výkazu byla dále odstraněna položka „rok-1“. Vzhledem k tomu, že data budou vykazována za požadovaný rok, je položka „rok-1“ nadbytečná.
Ze stejného důvodu je ve výkazu ERÚ-P2 položka „měsíc-1“ nahrazena položkou „měsíc“, a ve výkazu ERÚ-P7 je položka „rok-1“ nahrazena položkou „rok“.
K bodu 12 (přílohy č. 13 a 14)
Ve výkazu ERÚ-P8 byla položka „měsíc-1“ nahrazena položkou „měsíc“ vzhledem k tomu, že data budou vykazována za požadovaný měsíc. Z výkazu byly dále odstraněny položky „uskladněný plyn pro držitele licence pro obchod s plynem v ČR“ a „uskladněný plyn pro ostatní fyzické a právnické osoby mimo ČR“. Tyto položky jsou nově nahrazeny částmi výkazu, kde je uvedena těžba plynu, vtláčení plynu a množství uskladněného plynu pro ČR a mimo ČR. Informace budou sloužit k tomu, kolik celkového plynu je k dispozici zákazníkům v ČR a kolik plynu bude pro zákazníky mimo ČR.
Ve výkazu ERÚ-P9 byla položka „rok-1“ nahrazena položkou „rok“ vzhledem k tomu, že data budou vykazována za požadovaný rok. Z výkazu byly odstraněny položky „uskladněný plyn pro držitele licence pro obchod s plynem v ČR“ a „uskladněný plyn pro ostatní fyzické a právnické osoby mimo ČR“. Tyto informace jsou uvedeny ve výkaze ERÚ-P8, a tudíž jsou ve výkaze ERÚ-P9 nadbytečné.
K bodu 13 (přílohy č. 16 a 17)
Do výkazu ERÚ-O1 se přidal požadavek na data od operátora trhu (OTE, a. s.) i za palivové zdroje. Data se využívají pro kontrolu úplnosti a správnosti zaslaných dat od jednotlivých subjektů a v případě velmi malých palivových výroben, které vyrábí elektřinu jen pro vlastní potřebu, se hodnoty mohou převzít z vykázaných dat na OTE a výrobce tak nemusí zasílat výkaz 2x (OTE i ERÚ).
Ve výkazu ERÚ-O2 jsou nově uvedeny položky „výroba biometanu“, „počty chráněných zákazníků a měsíční skutečná dodávka chráněným zákazníkům po jednotlivých dodavatelích plynu“ a „informace o skutečné spotřebě plynu a průměrné denní teplotě“. Dále „množství uskladněného plynu na všech stavových podúčtech českého vstupně-výstupního systému na konci každého plynárenského dne předchozího měsíce“, „množství uskladněného plynu na všech stavových podúčtech zahraničního vstupně-výstupního systému na konci každého plynárenského dne předchozího měsíce“, „množství plynu předaného ze stavových podúčtů českého vstupně-výstupního systému na stavové podúčty sousedního vstupně-výstupního systému na konci každého plynárenského dne předchozího měsíce“ a „množství plynu předaného ze stavových podúčtů zahraničního vstupně-výstupního systému na stavové podúčty českého vstupně-výstupního systému na konci každého plynárenského dne předchozího měsíce“. ERÚ sleduje tyto hodnoty s vazbou na BSD a na celkovou bilanci plynárenské soustavy v rámci zpráv o provozu plynárenské soustavy.
K bodu 14 (přílohy č. 18 až 20)
V těchto do vyhlášky doplněných přílohách jsou upraveny výkazy ERÚ-P10, ERÚ-P11 a ERÚ-E5.
V novém výkaze ERÚ-P10: „Výkaz držitele licence na výrobu plynu (biometan)“ je uveden dodaný plyn a obsahuje nezbytné položky ke sledování dodávky pokročilého a nepokročilého biometanu.
V novém výkaze ERÚ-P11: „Výkaz držitele licence na přepravu plynu a na distribuci plynu (paroplynové elektrárny)“ je uvedena spotřeba zemního plynu na výrobu elektřiny (dodávka plynu do paroplynové elektrárny). Data slouží k přepočtu denní spotřeby plynu, kdy je nutné pro přesnější závislosti spotřeb na teplotě odečíst množství plynu pro paroplynové elektrárny. Data dále slouží k zjištění celkové spotřeby plynu pro paroplynové elektrárny a celkové spotřeby plynu na výrobu elektřiny.
Důvodem zavedení nového výkazu ERÚ-E5: „Měsíční výkaz provozovatele RDS o výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW včetně“ je skutečnost, že s postupným zvyšováním hranice instalovaného výkonu, od kterého je potřeba licence na výrobu elektřiny, narůstá i množství vyroben, o kterých se data nesledují. ERÚ bude požadovat data od distributorů, kteří o těchto výrobnách mají základní informace. Data jsou nutná pro zprávy o elektrizační soustavě, aby údaje za veškeré výrobny elektřiny byly kompletní, a zároveň sloužily jako datový základ pro vytváření koncepcí, pro potřeby vyhodnocování podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny v ČR. Dotazy na data týkající se malých výroben se staly součástí většiny dotazníků.
K přechodnému ustanovení
Stanoví se, že pro držitele licence bude platit, že výkazy předložené za kalendářní rok 2023 budou zpracovány a předloženy podle vyhlášky č. 404/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinností navrhované vyhlášky.
K účinnosti
Nabytí účinnosti se navrhuje dnem 1. února 2024. Důvodem je ta skutečnost, že výkazy za leden se předkládají až v následujícím měsíci podle termínů uvedených v příloze č. 1 vyhlášky. Aktualizované šablony výkazů tak budou za účelem konzistentnosti použity až pro výkazy předložené za kalendářní rok 2024.
1