Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCXKAQJ5N najdete zde


                VI.

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH 
KE DNI 1. 1. 2025
S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ


ČÁST PRVNÍ 

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 

§ 1 

	Tento zákon upravuje zdravotní služby a podmínky jejich poskytování a s tím spojený výkon státní správy, druhy a formy zdravotní péče, práva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků1), 2), jiných odborných pracovníků2) a dalších osob v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, podmínky hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, další činnosti související s poskytováním zdravotních služeb a zapracovává příslušné předpisy Evropské unie3). 
 
§ 2 

	(1) Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. 
 
	(2) Zdravotními službami se rozumí 
 
a) poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona zdravotnickými pracovníky1),2), a dále činnosti vykonávané jinými odbornými pracovníky2), jsou-li tyto činnosti vykonávány v přímé souvislosti s poskytováním zdravotní péče, 
 
b) konzultační služby, jejichž účelem je posouzení individuálního léčebného postupu, popřípadě navržení jeho změny nebo doplnění, a další konzultace podporující rozhodování pacienta ve věci poskytnutí zdravotních služeb prováděné dalším poskytovatelem zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“) nebo zdravotnickým pracovníkem, kterého si pacient zvolil, 
 
c) nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na patologicko-anatomickou pitvu nebo zdravotní pitvu a z patologicko-anatomické pitvy nebo ze zdravotní pitvy prováděné poskytovatelem podle zákona o pohřebnictví4), 
 
d) zdravotnická záchranná služba5), 
 
e) zdravotnická dopravní služba, jejímž účelem je 
1. přeprava pacientů mezi poskytovateli nebo k poskytovateli a zpět do vlastního sociálního prostředí, je-li to nezbytné k zajištění poskytnutí zdravotních služeb, 
2. rychlá přeprava zdravotnických pracovníků k zabezpečení neodkladné péče u poskytovatele, 
[znění navrhované novelou zákona o zdravotních službách projednávanou jako sněmovní tisk 512:]
3. přeprava osob včetně zemřelého pacienta související s prováděním transplantací, neodkladná přeprava tkání a buněk určených k použití u člověka, přeprava léčivých přípravků, krve a jejích složek a dále zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro (dále jen „zdravotnický prostředek“) nezbytných pro poskytnutí neodkladné péče nebo přeprava dalšího biologického materiálu,
f) přeprava pacientů neodkladné péče, kterou se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy, 
 
g) zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení podle jiných právních předpisů upravujících postupy pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských orgánů, tkání a buněk6), 
 
h) zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky podle právního předpisu upravujícího výrobu transfuzních přípravků, jejich skladování a výdej 7), 
 
i) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba52) (dále jen "záchytná služba").,

j) pohotovostní služba, jejímž účelem je poskytování ambulantní péče pacientům mimo pravidelnou ordinační dobu v případech náhlé změny jejich zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění; pohotovostní službou je
1. lékařská pohotovostní služba,
2. pohotovostní služba v oboru zubní lékařství.
 
	(3) Zdravotními službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství8). 
 
	(4) Zdravotní péčí se rozumí 
 
a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem 
1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“), 
2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, 
3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení, 
4. pomoci při reprodukci a porodu, 
5. posuzování zdravotního stavu, 
 
b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky (dále jen „zdravotní výkon“) za účelem podle písmene a), 
 
c) odborné lékařské vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek53)., 

d) výkony, jejichž účelem je na žádost pacienta dosažení změny jeho vzhledu, aniž by jejich provedení vyžadoval jeho zdravotní stav, a k jejichž provedení jsou způsobilí pouze zdravotničtí pracovníci. 

	(5) Konziliem se rozumí konzultace a posouzení zejména individuálního léčebného postupu, na kterých se na žádost poskytovatele podílí další poskytovatel nebo zdravotnický pracovník. Poskytovatel nebo zdravotnický pracovník podílející se na konziliu je oprávněn v místě poskytování zdravotních služeb poskytovatele, jenž o konzilium požádal, provádět zdravotní výkony diagnostické péče. 

[Fialově doplnění navrhované sněmovním tiskem č. 704:]
§ 2a

Sociálně-zdravotní služby

	Zdravotní služby lze poskytovat i jako součást sociálně-zdravotních služeb podle zákona o sociálních službách65). Pouze jako součást sociálně-zdravotních služeb lze poskytovat

a) sociálně-zdravotní lůžkovou péči podle § 9 odst. 2 písm. e), 

b) ošetřovatelskou péči v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c),  

c) zdravotní služby poskytované v rámci centra duševního zdraví podle § 44b.
________
65) § 36 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


§ 3

	(1) Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby. 
 
	(2) Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický pracovník, který navrhuje, koordinuje, poskytuje a vyhodnocuje individuální léčebný postup u konkrétního pacienta a koordinuje poskytování dalších potřebných zdravotních služeb. 
 
	(3) Individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a metod. Součástí individuálního léčebného postupu je zejména diagnostická rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí individuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu. 
 
	(4) Hospitalizací se rozumí doba zpravidla delší než 24 hodin, po kterou je pacientovi přijatému na lůžko ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče poskytována lůžková péče. 
 
	(5) Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví, který přijal pacienta do péče za účelem poskytnutí primární ambulantní péče; registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše. V případě, že u poskytovatele uvedeného ve větě první poskytuje zdravotní služby více lékařů, je pacient zaregistrován ke konkrétnímu lékaři.
	(5) Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče, který přijal pacienta do péče za účelem poskytování primární ambulantní péče v oboru

a) všeobecné praktické lékařství, 

b) praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie,

c) zubní lékařství nebo 

d) gynekologie a porodnictví.
Registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše; registrační list je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

§ 4

	(1) Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. 
 
	(2) Návštěvní službou se rozumí poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta, a to zejména v případech, kdy se pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže dostavit do zdravotnického zařízení poskytovatele a poskytnutí zdravotní péče tímto způsobem je s ohledem na její charakter možné. 
 
	(3) Vlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb9), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, školy a školská zařízení zapsaná do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, nebo jiná obdobná zařízení, věznice pro výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, zařízení pro zajištění cizinců10) a azylové zařízení11). 
 
	(4) Oborem zdravotní péče se pro účely tohoto zákona rozumí 
 
a) zubní lékařství, farmacie, obory specializačního vzdělávání, nástavbové obory nebo obory certifikovaných kurzů lékařů, zubních lékařů nebo farmaceutů podle jiného právního předpisu1), 
 
b) odbornosti nelékařských zdravotnických pracovníků nebo obory specializačního vzdělávání nebo obory certifikovaných kurzů nelékařských zdravotnických pracovníků podle jiného právního předpisu2). 
 
	(5) Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. 
 
ČÁST DRUHÁ 

ZDRAVOTNÍ SLUŽBY A ZDRAVOTNÍ PÉČE 

HLAVA I 

DRUHY A FORMY ZDRAVOTNÍ PÉČE 

§ 5 

Druhy zdravotní péče 

	(1) Druhy zdravotní péče podle časové naléhavosti jejího poskytnutí jsou 
 
a) neodkladná péče, jejímž účelem je zamezit nebo omezit vznik náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti nebo vážnému ohrožení zdraví, nebo způsobují náhlou nebo intenzivní bolest nebo náhlé změny chování pacienta, který ohrožuje sebe nebo své okolí, 
 
b) akutní péče, jejímž účelem je odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu nebo snížení rizika vážného zhoršení zdravotního stavu tak, aby byly včas zjištěny skutečnosti nutné pro stanovení nebo změnu individuálního léčebného postupu nebo aby se pacient nedostal do stavu, ve kterém by ohrozil sebe nebo své okolí, 
 
c) nezbytná péče, kterou z lékařského hlediska vyžaduje zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem, s přihlédnutím k povaze dávek a k délce pobytu na území České republiky; v případě zahraničních pojištěnců z členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace musí být zdravotní péče poskytnuta v takovém rozsahu, aby zahraniční pojištěnec nemusel vycestovat do země pojištění dříve, než původně zamýšlel, 
 
d) plánovaná péče, která není zdravotní péčí uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
 
	(2) Druhy zdravotní péče podle účelu jejího poskytnutí jsou 
 
a) preventivní péče, jejímž účelem je včasné vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci nebo zhoršením zdravotního stavu, a provádění opatření směřujících k odstraňování nebo minimalizaci vlivu těchto faktorů a předcházení jejich vzniku, 
 
b) diagnostická péče, jejímž účelem je zjišťování zdravotního stavu pacienta a okolností, jež mají na zdravotní stav pacienta vliv, informací nutných ke zjištění nemoci, jejího stavu a závažnosti, dalších informací potřebných ke stanovení diagnózy, individuálního léčebného postupu a informací o účinku léčby, 
 
c) dispenzární péče, jejímž účelem je aktivní a dlouhodobé sledování zdravotního stavu pacienta ohroženého nebo trpícího nemocí nebo zhoršením zdravotního stavu, u kterého lze podle vývoje nemoci důvodně předpokládat takovou změnu zdravotního stavu, jejíž včasné zjištění může zásadním způsobem ovlivnit další léčbu a vývoj nemoci, 
 
d) léčebná péče, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu, 
 
e) posudková péče, jejímž účelem je zjištění, zda 
1. nebude stabilizovaný zdravotní stav pacienta negativně ovlivněn nároky, které na něho klade výkon práce, služby, povolání nebo jiných činností v konkrétních podmínkách, nebo 
2. zdravotní stav pacienta je v souladu s předpoklady nebo požadavky stanovenými pro výkon práce, služby, povolání, jiných činností nebo pro jiné účely, 
 
f) léčebně rehabilitační péče, jejímž účelem je maximální možné obnovení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí pacienta cestou odstranění vzniklých funkčních poruch nebo náhradou některé funkce jeho organismu, popřípadě zpomalení nebo zastavení nemoci a stabilizace jeho zdravotního stavu; v případě, že jsou při jejím poskytování využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči, 
f) léčebně rehabilitační péče, jejímž účelem je
1. obnovení nebo zlepšení fyzických, poznávacích, řečových, smyslových a psychických funkcí pacienta nebo zmírnění trvalých následků jejich poškození, 
2. zpomalení nebo zastavení projevů nemoci a stabilizace zdravotního stavu pacienta k dosažení potřebné míry nezávislosti a kvality života pacienta v jeho vlastním sociálním prostředí, nebo
3. zlepšení vědomí pacienta, navázání komunikace a spolupráce u pacienta s omezením vědomí nebo neuropsychiatrickým nebo kognitivním deficitem vzniklým v důsledku mozkového poškození; 
v případě, že jsou při poskytování léčebně rehabilitační péče využívány přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení podle lázeňského zákona12), jde o lázeňskou léčebně rehabilitační péči,

g) ošetřovatelská péče, jejímž účelem je udržení, podpora a navrácení zdraví a uspokojování biologických, psychických a sociálních potřeb změněných nebo vzniklých v souvislosti s poruchou zdravotního stavu jednotlivců nebo skupin nebo v souvislosti s těhotenstvím a porodem, a dále rozvoj, zachování nebo navrácení soběstačnosti; její součástí je péče o nevyléčitelně nemocné, zmírňování jejich utrpení a zajištění klidného umírání a důstojné přirozené smrti, 
 
h) paliativní péče, jejímž účelem je zmírnění utrpení a zachování kvality života pacienta, který trpí nevyléčitelnou nemocí, 

[modře znění navrhované novelou zákona o zdravotních službách projednávanou jako sněmovní tisk 512:]
i) lékárenská péče a klinickofarmaceutická péče (dále jen „lékárenská péče“), jejímž účelem je zajišťování, příprava, úprava, uchovávání, kontrola a výdej léčiv, s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech, laboratorních chemikálií, zkoumadel, dezinfekčních přípravků, a dále zajišťování, uchovávání, výdej a prodej zdravotnických prostředků podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro13), zajišťování, uchovávání, výdej a prodej potravin pro zvláštní lékařské účely; v rámci této péče je dále poskytováno poradenství, konzultační služby a další služby v oblasti prevence a včasného rozpoznávání onemocnění, podpory zdraví a posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a postupů s tím spojených.
________
13) Zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
i) farmaceutická péče, jejímž účelem je maximalizace účinku a minimalizace rizik farmakoterapie, směřující ke zlepšení kvality života pacienta; farmaceutická péče se sestává zejména ze zajišťování, přípravy, úpravy, uchovávání, kontroly jakosti, výdeje léčivých přípravků , potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků s výjimkou transfuzních přípravků a surovin pro výrobu krevních derivátů podle zákona o léčivech; dále je farmaceutickou péčí optimalizace farmakoterapie pacienta včetně hodnocení vlivu farmakoterapie na diagnostické metody, posuzování a kontrola účelného, bezpečného a hospodárného užívání léčivých přípravků a používání zdravotnických prostředků, konzultační a konziliární činnosti, poradenství a další péče podle § 2 odst. 4 písm. b).

	(3) Prováděcí právní předpis stanoví a) druhy, obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, okruhy osob, kterým jsou jednotlivé druhy preventivních prohlídek poskytovány, a okruhy poskytovatelů, kteří preventivní prohlídky provádějí, b) nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí prováděných prohlídek a okruhy poskytovatelů provádějících dispenzární péči. 
 
§ 6

Formy zdravotní péče 

	Formami zdravotní péče jsou ambulantní péče, jednodenní péče, lůžková péče a zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta. 
 
§ 7

Ambulantní péče 

	(1) Ambulantní péče je zdravotní péčí, při níž se nevyžaduje hospitalizace pacienta nebo přijetí pacienta na lůžko do zdravotnického zařízení poskytovatele jednodenní péče. 
 
	(2) Ambulantní péče je poskytována jako 
 
a) primární ambulantní péče, jejímž účelem je poskytování preventivní, diagnostické, léčebné a posudkové péče a konzultací, dále koordinace a návaznost poskytovaných zdravotních služeb jinými poskytovateli; tuto zdravotní péči pacientovi poskytuje registrující poskytovatel, 
 
b) specializovaná ambulantní péče, která je poskytovaná v rámci jednotlivých oborů zdravotní péče podle § 4 odst. 4, 
 
c) stacionární péče, jejímž účelem je poskytování zdravotní péče pacientům, jejichž zdravotní stav vyžaduje opakované denní poskytování ambulantní péče. 
 
	(3) Součástí primární ambulantní péče poskytované registrujícími poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie je vždy návštěvní služba. 
 
§ 8

Jednodenní péče 

	Jednodenní péče je zdravotní péčí, při jejímž poskytnutí se vyžaduje pobyt pacienta na lůžku po dobu kratší než 24 hodin, a to s ohledem na charakter a délku poskytovaných zdravotních výkonů. Při poskytování jednodenní péče musí být zajištěna nepřetržitá dostupnost akutní lůžkové péče intenzivní. 
 
§ 9

Lůžková péče 

	(1) Lůžková péče je zdravotní péčí, kterou nelze poskytnout ambulantně a pro její poskytnutí je nezbytná hospitalizace pacienta. Lůžková péče musí být poskytována v rámci nepřetržitého provozu. 
 
	(2) Lůžkovou péčí je 
 
a) akutní lůžková péče intenzivní, která je poskytována pacientovi v případech náhlého selhávání nebo náhlého ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy důvodně předpokládat, 
 
b) akutní lůžková péče standardní, která je poskytována pacientovi 
1. s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, které vážně ohrožují jeho zdraví, ale nevedou bezprostředně k selhávání životních funkcí, nebo 
2. za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; v rámci akutní lůžkové péče je poskytována též včasná léčebná rehabilitace, 
 
c) následná lůžková péče, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebně rehabilitační péče; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na podpoře základních životních funkcí,
c) následná lůžková péče, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena hlavní diagnóza a 
1. poskytováním akutní lůžkové péče došlo ke stabilizaci jeho zdravotního stavu, zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, přičemž k jeho zlepšení se vyžaduje poskytování další plánované lůžkové péče, zejména léčebně rehabilitační péče,
2. zdravotní stav pacienta je stabilizovaný, s funkčním potenciálem ke zlepšení, přičemž k jeho zlepšení nebo udržení se vyžaduje poskytování plánované lůžkové péče, zejména léčebně rehabilitační péče, nebo
3. jde o pacienta částečně nebo úplně závislého na podpoře základních životních funkcí; tomuto pacientovi je poskytována následná intenzivní péče,
 
d) dlouhodobá lůžková péče, která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje; v rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí, 

[fialově doplnění navrhované sněmovním tiskem č. 704:]
e) sociálně-zdravotní lůžková péče, která je poskytována pacientovi s dlouhodobým chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením vyžadujícímu pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, jehož zdravotní stav se bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče zhoršuje.

§ 10

Zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta 

	(1) Zdravotní péčí poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta jsou 
 
a) návštěvní služba, 
 
b) domácí péče, kterou je ošetřovatelská péče, léčebně rehabilitační péče nebo paliativní péče, 

[fialově doplnění navrhované sněmovním tiskem č. 704:]
c) ošetřovatelská péče v zařízeních sociálních služeb.
 
	(2) Ve vlastním sociálním prostředí pacienta lze kromě zdravotní péče podle odstavce 1 poskytovat umělou plicní ventilaci a dialýzu. 
 
	(3) V rámci zdravotní péče podle odstavce 1 lze vykonávat pouze takové zdravotní výkony, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení. 
 
HLAVA II 

OBECNÉ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 

§ 11

Poskytování zdravotních služeb 

	(1) Poskytovatel může poskytovat pouze zdravotní služby uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 
 
	(2) Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné 
 
a) poskytovat odbornou první pomoc, 
 
[fialově vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
b) poskytovat zdravotní služby v zařízeních sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, 
 
b) zajistit převoz osoby, jejíž zdravotní stav to vyžaduje, ze zahraničí do České republiky nebo z České republiky do zahraničí osobou oprávněnou k této činnosti podle právních předpisů jiného státu, z jehož území nebo na jehož území se převoz uskutečňuje a jde-li o činnost na území České republiky dočasnou, 
 
c) poskytovat zdravotní služby podle § 20. 
 
	(3) Zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. 
 
	(4) Personální zabezpečení zdravotních služeb musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i), i) a j). Požadavky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, týkající se odborné, specializované, popřípadě zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků a jejich počtu stanoví prováděcí právní předpis. 

[Modře je vyznačeno doplnění navrhované sněmovním tiskem 512; fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
(5) Zdravotní služby mohou být poskytovány pouze ve zdravotnických zařízeních v místech uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud dále není stanoveno jinak. Mimo zdravotnické zařízení lze poskytovat 
 
a) konzultační služby, 
 
b) zdravotní služby poskytované centrem duševního zdraví podle § 44b, 
 
c) preventivní péči podle § 11a, 
 
d) zdravotní péči poskytovanou ve vlastním sociálním prostředí pacienta, 
 
e) zdravotnickou dopravní službu a přepravu pacientů neodkladné péče, 
 
f) přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou v rámci zdravotnické záchranné služby, 
 
g) zdravotní služby poskytované za krizových situací a při zdravotnickém zabezpečení vojenského výcviku v mobilních zařízeních ozbrojených sil určených k poskytování zdravotních služeb za takových situací, 
 
h) prohlídku těla zemřelého mimo zdravotnická zařízení podle § 84 odst. 2 písm. a) nebo b),
 
i) převoz těla zemřelého na pitvu a z pitvy podle zákona o pohřebnictví, nebo

j) telemedicínské zdravotní služby podle § 11c odst. 2. 

	Konzultační služby mimo zdravotnické zařízení lze poskytovat prostřednictvím dálkového přístupu nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta, popřípadě v jiném místě jeho aktuálního výskytu. Poskytovatel, který poskytuje pouze domácí péči nebo pouze prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, musí mít kontaktní pracoviště. Ošetřovatelskou péči v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c) lze poskytovat pouze v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením a v zařízeních odlehčovacích služeb podle zákona o sociálních službách66).
________
66) § 34 odst. 1 písm. a) až f) a v) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	(6) Zdravotnické zařízení a zařízení sociálních služeb, v němž je poskytována ošetřovatelská péče v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c), musí být pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveny. Technické a věcné vybavení těchto zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i). Požadavky na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, týkající se stavebně technického, funkčního a dispozičního uspořádání prostor a vybavení vybranými zdravotnickými prostředky, jinými přístroji a zařízením, na vybavení kontaktního pracoviště, v případě poskytování ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c) požadavky na minimální technické a věcné vybavení těchto zařízení, a v případě lékárenské farmaceutické péče poskytované v odloučeném oddělení výdeje léčiv i na místo poskytování péče, stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na zdravotnická zařízení podle jiných právních předpisů. 
 
	(7) Poskytovatel zdravotnické záchranné služby, poskytovatel zdravotnické dopravní služby a poskytovatel přepravy pacientů neodkladné péče musí být pro poskytovanou zdravotní službu vybaven odpovídajícími dopravními prostředky. Požadavky na vybavení poskytovatele dopravními prostředky a požadavky na technické a věcné vybavení těchto dopravních prostředků a na jejich označení a barevné provedení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto nejsou dotčeny požadavky na dopravní prostředky stanovené jinými právními předpisy. 
 
	(8) Poskytování zdravotních služeb v zařízeních sociálních služeb podle odstavce 2 písm. b) je poskytovatel sociálních služeb povinen před jejich započetím oznámit krajskému úřadu příslušnému podle místa jejich poskytování. Při poskytování zdravotních služeb je poskytovatel sociálních služeb povinen dodržovat povinnosti stanovené poskytovateli v § 45 odst. 1, odst. 2 písm. n), § 51 odst. 1 a § 54. 
(8) Poskytovatel sociálně-zdravotní lůžkové péče podle § 9 odst. 2 písm. e) musí být držitelem registrace k poskytování sociálních služeb v týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v pobytových zařízeních odlehčovacích služeb67) se shodným místem poskytování, jaké má uvedeno v oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Poskytovatel ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c) musí být držitelem registrace k poskytování sociálních služeb v centrech denních služeb, denních stacionářích, týdenních stacionářích, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v zařízeních odlehčovacích služeb67) se shodným místem poskytování, jaké má uvedeno v oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
________
67) § 34 odst. 1 písm. c) až f) a v) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
 
Poskytování preventivní péče mimo zdravotnické zařízení 

§ 11a 

	(1) Mimo zdravotnické zařízení mohou být poskytovány zdravotní výkony v rámci preventivní péče zaměřené na předcházení onemocnění a jeho včasné rozpoznání, a to na základě povolení uděleného krajským úřadem. 
 
	(2) Povolení se udělí poskytovateli, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby, v jejichž rámci budou zdravotní výkony podle odstavce 1 poskytovány mimo zdravotnické zařízení. Mimo zdravotnické zařízení lze poskytovat jen takové zdravotní výkony v rámci preventivní péče, jejichž poskytnutí není podmíněno technickým a věcným vybavením nutným k jejich provedení ve zdravotnickém zařízení. 
 
	(3) O udělení povolení a době trvání jeho platnosti rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízení. 
 
	(4) Povolení lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska krajské hygienické stanice, v jejímž správním obvodu budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízení. Žádost poskytovatele o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 5. V žádosti musí být dále uvedena hygienická a protiepidemická opatření k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění při činnostech podle věty první. 
 
	(5) Žádost o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje 
 
a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
b) vymezení činností, které budou poskytovány mimo zdravotnické zařízení, 
 
c) místo, kde budou zdravotní výkony poskytovány mimo zdravotnické zařízení, 
 
d) dobu, na kterou má být povolení uděleno, určenou konkrétním datem. 
 
	(6) Žadatel k žádosti o udělení povolení předloží 
 
a) kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, pokud rozhodnutí nevydal krajský úřad příslušný k udělení povolení, 
 
b) závazné stanovisko krajské hygienické stanice. 
 
	(7) Rozhodnutí o udělení povolení kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaje uvedené v odstavci 5. Krajský úřad zašle kopii pravomocného rozhodnutí neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle odstavce 4. 
 
§ 11b

	(1) Povolení zaniká 
 
a) zánikem oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
b) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, nebo 
 
c) odejmutím povolení rozhodnutím krajského úřadu, který povolení vydal. 
 
	(2) Krajský úřad odejme povolení, jestliže poskytovatel 
 
a) přestal splňovat některou z podmínek podle § 11a, 
 
b) závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost vztahující se k poskytovaným zdravotním výkonům mimo zdravotnické zařízení stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo, 
 
c) poskytoval zdravotní výkony mimo zdravotnické zařízení v rozporu s povolením., nebo 

d) o odejmutí povolení požádal. 

(3) Krajský úřad může odejmout povolení, jestliže poskytovatel zdravotní výkony mimo zdravotnické zařízení v rozsahu uvedeném v povolení neposkytuje, přičemž zároveň nelze očekávat poskytování těchto výkonů v budoucnu.

	(3)(4) Krajský úřad zašle kopii rozhodnutí o odejmutí povolení neprodleně krajské hygienické stanici, která vydala závazné stanovisko podle § 11a odst. 4. 
 
	(4)(5) Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí povolení nemá odkladný účinek; to neplatí, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 3. 


[Modře je vyznačeno doplnění navrhované sněmovním tiskem č. 512:]

§ 11c

Telemedicínské zdravotní služby

(1) Telemedicínskými zdravotními službami se rozumí zdravotní služby, které jsou poskytovány na dálku za použití informačních a telekomunikačních technologií nebo zdravotnického prostředku. Telemedicínské zdravotní služby mohou být poskytovány pouze tehdy, jsou-li splněny technické požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace, komunikační kanál je šifrovaný a je zajištěno prokázání identity komunikujících stran. Záznam komunikace může být poskytovatelem nahráván jen se souhlasem pacienta.

(2) Telemedicínské zdravotní služby lze poskytovat i mimo zdravotnické zařízení, pokud

a) jejich poskytování bez přítomnosti pacienta spočívá pouze v použití informačních a telekomunikačních technologií, případně i za pomoci vzdáleného přístupu nebo zdravotnického prostředku, nebo

b) jejich poskytování spočívá pouze v tom, že jsou vzdáleně nebo za pomoci zdravotnického prostředku získány informace podle § 53 odst. 1 a tyto informace jsou automaticky zasílány poskytovateli.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) technické požadavky na kvalitu a bezpečnost komunikace a šifrování komunikačního kanálu, 

b) způsob prokázání identity komunikujících stran,

c) způsob projevení a záznamu souhlasu nebo nesouhlasu pacienta s nahráváním záznamu komunikace mezi poskytovatelem a pacientem.

***

§ 12

Způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání 

	(1) Způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se pro účely tohoto zákona rozumí způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta nebo způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nelékařského povolání bez přímého vedení a odborného dohledu podle jiných právních předpisů 1), 2). 
 
	(2) Poskytovatel, který je fyzickou osobou, musí být způsobilý k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 anebo je povinen ustanovit odborného zástupce s touto způsobilostí; ustanovení odborného zástupce se nepřipouští, jde-li o poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění podle § 16 odst. 2. Poskytovatel, který je právnickou osobou, je povinen ustanovit odborného zástupce se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 3 vždy. 
 
	(3) Jsou-li poskytovány zdravotní služby 
 
a) v oborech specializačního vzdělávání lékařů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání lékaře alespoň v jednom z těchto oborů; to neplatí v případě poskytování zdravotních služeb, kdy jiný právní předpis1) připouští, aby v daném oboru poskytoval zdravotní služby též lékař se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v jiném oboru, 
 
b) v oboru zubní lékař nebo v oborech specializačního vzdělávání zubních lékařů zubní lékařství, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře alespoň v jednom z těchto oborů; jde-li o poskytování zdravotních služeb v oborech specializačního vzdělávání zubních lékařů1), vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání zubního lékaře alespoň v jednom z těchto oborů, 
 
c) v oboru farmaceut farmacie nebo v oborech specializačního vzdělávání farmaceutů, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu povolání farmaceuta alespoň v jednom z oborů specializačního vzdělávání farmaceutů, 
 
d) pouze v oborech vzdělávání zdravotnických pracovníků nelékařského povolání nebo jiných odborných pracovníků, vyžaduje se způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání alespoň v jednom z těchto oborů; odborným zástupcem může být též lékař, zubní lékař nebo farmaceut, pokud je způsobilý vykonávat alespoň v jednom z těchto oborů přímé vedení nebo odborný dohled vůči těmto pracovníkům podle jiného právního předpisu. 
 
§ 13

Bezúhonnost

	(1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen 
 
a) za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo 
 
b) za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb, 
anebo se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. 
 
	(2) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů a dále dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o bezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti, které učinila před notářem nebo příslušným orgánem tohoto státu. 
 
	(3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení bezúhonnosti výpisem z evidence Rejstříku rejstříku trestů, požádá o vydání výpisu správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku rejstříku restů a výpis z evidence Rejstříku rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
 
§ 14

Odborný zástupce 

	(1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která je 

a) způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, 

b) plně svéprávná, 

c) bezúhonná, 

d) držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít. 

Odborným zástupcem nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17. 
(1) Odborný zástupce odborně řídí poskytování zdravotních služeb. Odborným zástupcem 

a) může být ustanovena fyzická osoba, která je 
1. způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání podle § 12 a je členem České lékařské komory, České stomatologické komory nebo České lékárnické komory (dále jen „komora“), jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, 
2. plně svéprávná, 
3. bezúhonná, 
4. držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít, a 

b) nemůže být ustanovena fyzická osoba, u níž trvá některá z překážek pro udělení oprávnění uvedených v
1. § 17 písm. a), nebo
2. § 17 písm. b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e).

	(2) Funkce odborného zástupce musí být vykonávána v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli. Tato podmínka neplatí, je-li odborný zástupce statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu poskytovatele nebo je-li odborný zástupce manželem nebo registrovaným partnerem poskytovatele; i v tomto případě musí být odborný zástupce k poskytovateli ve smluvním vztahu. 
 
	(3) Odborný zástupce musí vykonávat svou funkci v rozsahu nezbytném pro řádné odborné řízení poskytovaných zdravotních služeb. Stejná osoba nemůže vykonávat funkci odborného zástupce pro více než 2 poskytovatele. 
 
	(4) Odborný zástupce je povinen písemně oznámit poskytovateli všechny změny údajů uvedených o něm v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, v žádosti o udělení tohoto oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a změny a doplnění údajů týkajících se podmínek pro výkon funkce odborného zástupce a předložit doklady o nich. Změny a doplnění údajů podle věty první musí odborný zástupce oznámit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo. 
 
	(5) Přestane-li odborný zástupce vykonávat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon této funkce, je poskytovatel povinen ustanovit nového odborného zástupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o některé z těchto skutečností dozvěděl. Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu požádat o změnu oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 
 
ČÁST TŘETÍ 

OPRÁVNĚNÍ K POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 

§ 15

Působnost správních orgánů 

[Modře je vyznačeno doplnění navrhované sněmovním tiskem č. 512:] 
	(1) O udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhoduje 
 
a) krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž budou zdravotní služby poskytovány, 
 
b) Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená těmito ministerstvy nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených těmito ministerstvy, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo 
b) Ministerstvo obrany, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2,
 
c) Ministerstvo spravedlnosti, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo Vězeňská služba České republiky nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, nebo

c) d) Ministerstvo vnitra, pokud je žadatelem právnická osoba zřízená tímto ministerstvem nebo jde-li o zdravotní služby poskytované ve zdravotnických zařízeních zřízených tímto ministerstvem nebo ve zdravotnických zařízeních zřízených Úřadem pro zahraniční styky a informace nebo Bezpečnostní informační službou, Bezpečnostní informační službou nebo Hasičským záchranným sborem České republiky, s výjimkou oprávnění podle § 16 odst. 2, 
	(dále jen „příslušný správní orgán“). 
 
	(2) Oprávnění k poskytování lékárenské farmaceutické péče lze udělit jen na základě souhlasného závazného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude tato péče poskytována, a to pouze v rozsahu vymezeném v závazném stanovisku. Státní ústav pro kontrolu léčiv vydá závazné stanovisko na základě písemné žádosti do 30 dnů ode dne jejího doručení. Žádost o vydání závazného stanoviska musí obsahovat náležitosti uvedené v § 18 odst. 1. 

(3) Oprávnění k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče lze udělit jen na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) o udělení povolení k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, vydaného podle jiného právního předpisu12), a to pouze v rozsahu vymezeném v rozhodnutí.
 
§ 16

Podmínky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

	(1) Fyzické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže 
 
a) dosáhla věku 18 let, 
 
b) je plně svéprávná, 
 
c) je bezúhonná, 
 
d) je držitelem povolení k pobytu na území České republiky, pokud má povinnost takové povolení mít, 
 
e) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, nebo ustanovila odborného zástupce, 
 
f) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení, 
 
g) jsou splněny požadavky na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb, 
 
h) Státní ústav pro kontrolu léčiv vydal souhlasné závazné stanovisko podle § 15 odst. 2, jde-li o poskytování lékárenské farmaceutické péče, 
 
i) orgán ochrany veřejného zdraví schválil provozní řád zdravotnického zařízení podle zákona o ochraně veřejného zdraví16), 
 
j) Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) vydalo souhlas s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče, 
j) ministerstvo udělilo povolení podle § 15 odst. 3, jde-li o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče,

[fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
k) splňuje podmínky podle § 11 odst. 8, jde-li o poskytování sociálně-zdravotní lůžkové péče podle § 9 odst. 2 písm. e) nebo ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c),

l) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až f)., 

m) je splněna podmínka podle § 44d, jde-li o centrum duševního zdraví,

n) jsou splněny podmínky podle § 44g odst. 2 a 3, jde-li o urgentní příjem.
 
	(2) Fyzické osobě, která bude poskytovat zdravotní služby pouze ve zdravotnickém zařízení provozovaném jiným poskytovatelem, se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže 
 
a) je způsobilá k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v oboru zdravotní péče, kterou bude poskytovat jako zdravotní službu, a je členem komory, jestliže členství v komoře je podmínkou pro výkon tohoto povolání, a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d), k) a l), 
 
b) je oprávněna užívat k poskytování zdravotních služeb zdravotnické zařízení užívané jiným poskytovatelem, které splňuje požadavky na technické a věcné vybavení, 
 
c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. g) až j). 
	Oprávnění podle věty první nelze udělit pro poskytování zdravotní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, zubní lékařství a gynekologie a porodnictví, jde-li o výkon činnosti registrujícího poskytovatele, a pro poskytování farmaceutické péče. 
 
	(3) Právnické osobě se udělí oprávnění k poskytování zdravotních služeb na její písemnou žádost, jestliže 
 
a) statutární orgán právnické osoby nebo jeho členové nebo vedoucí organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, jsou bezúhonní, 
 
b) ustanovila odborného zástupce, který splňuje podmínky v § 14 odst. 1 až 3, 
 
c) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. f) až k), m) a n), 
 
d) netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) až e) a) až e) a g), 
 
e) byla zřízena krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a je oprávněna využívat linku národního tísňového čísla 155, jde-li o poskytování zdravotnické záchranné služby. 
 
	(4) Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze převést ani nepřechází na jinou osobu. Jiná osoba může na základě oprávnění poskytovat zdravotní služby, jen pokračuje-li v poskytování zdravotních služeb podle § 27. 
 
§ 17

Překážky udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

	Oprávnění k poskytování zdravotních služeb nelze udělit 
 
a) fyzické nebo právnické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti spočívající v poskytování zdravotních služeb, a to po dobu trvání tohoto zákazu, 
 
b) fyzické nebo právnické osobě, které bylo odňato oprávnění podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění, 
 
c) fyzické nebo právnické osobě po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení nebo po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů, 
 
d) fyzické nebo právnické osobě, jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž tuto osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou a předběžný insolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas, nebo, 
 
e) fyzické nebo právnické osobě v průběhu insolvenčního řízení, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a insolvenční správce nedal k úkonům této osoby souvisejícím se vznikem oprávnění písemný souhlas., 

f) fyzické osobě, která
1. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene a) až c), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo k zániku této právnické osoby, 
2. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene d) nebo e), nebo
3. vykonávala funkci odborného zástupce u osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene a) nebo b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo ke smrti nebo zániku této osoby,
v době, kdy nastala okolnost, která vedla ke vzniku této překážky, 

g) právnické osobě, jejímž jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu je osoba, u které trvá některá z překážek podle písmene a) až e), nebo osoba, která
1. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene a) až c), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo k zániku této právnické osoby, 
2. byla jediným nebo většinovým společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, u které trvá některá z překážek podle písmene d) nebo e), nebo
3. byla odborným zástupcem osoby, u které trvá některá z překážek podle písm. a) nebo b), bylo-li oprávnění odňato podle § 24 odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a), b) nebo c) nebo odst. 4 písm. a), b), c), d) nebo e), nebo u které by tato překážka trvala, pokud by nedošlo ke smrti nebo zániku této osoby,
v době, kdy nastala okolnost, která vedla ke vzniku této překážky.
 
§ 18

Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

[Fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
	(1) Žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje, 
 
a) je-li žadatelem fyzická osoba 
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození žadatele, 
2. identifikační číslo osoby17) (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, 
3. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum a místo narození odborného zástupce, jestliže musí být ustanoven, 
4. formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb; jde-li pouze o provádění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení nebo jde-li o hospic poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních uvedených v části čtvrté hlavě III až VI, uvede se tato skutečnost; jde-li o poskytování sociálně-zdravotní lůžkové péče podle § 9 odst. 2 písm. e), uvede se rovněž druh zařízení pobytových sociálních služeb, v jehož rámci má být tato péče poskytována, 
5. adresu sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště, adresu místa kontaktního pracoviště, 
6. datum, k němuž žadatel hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb, 
7. dobu, po kterou žadatel hodlá zdravotní služby poskytovat, pokud žádá o udělení oprávnění na dobu určitou, 
 
b) je-li žadatelem právnická osoba 
1. obchodní firmu nebo název, adresu sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též místo usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky, 
2. bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku její název, adresu sídla a identifikační číslo a název jejího zřizovatele, a dále jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, 
3. údaje uvedené v písmenu a) bodě 3 o odborném zástupci a osobách, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, 
4. adresu sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresu místa jednotlivých pracovišť a v případě poskytování domácí péče adresu místa kontaktního pracoviště, 
5. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2, 4, 6 a 7. 
 
	(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží, 
 
a) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 1 
1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, má-li tuto způsobilost, 
2. doklad o bezúhonnosti, 
3. v případě ustanovení odborného zástupce doklady o způsobilosti odborného zástupce k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, doklad o bezúhonnosti a prohlášení odborného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce odborného zástupce a že u něj netrvá žádný z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 a 3, pro který by nemohl funkci odborného zástupce vykonávat, 
4. seznam zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kteří budou vykonávat zdravotnické povolání v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k žadateli, a to v rozsahu požadavků na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. U lékařů, zubních lékařů a farmaceutů způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání se v seznamu uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, obor, v němž mají způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a jejich týdenní pracovní doba; u vedoucích zaměstnanců se uvede též jejich pracovní zařazení. U ostatních zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků se v seznamu uvede pouze jejich počet v členění podle odborné způsobilosti. Seznam se člení podle zařazení pracovníků k jednotlivým formám a oborům zdravotní péče, popřípadě druhům zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo zdravotním službám podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i); v případě více míst poskytování zdravotních služeb se seznam člení též podle těchto míst, 
5. prohlášení, že zdravotnické zařízení je pro poskytování zdravotních služeb technicky a věcně vybaveno podle tohoto zákona, 
6. souhlasné závazné stanovisko vydané Státním ústavem pro kontrolu léčiv k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, jde-li o poskytování lékárenské farmaceutické péče, 
7. souhlas ministerstva s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče, jde-li o poskytování této péče, 
7. povolení ministerstva k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení12), jde-li o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče,
8. rozhodnutí o schválení provozního řádu zdravotnického zařízení vydané orgánem ochrany veřejného zdraví a provozní řád, 
9. doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele užívat prostory k poskytování zdravotních služeb, 
10. doklad prokazující povolení k pobytu na území České republiky žadatele a odborného zástupce, byl-li ustanoven, pokud mají povinnost takové povolení mít, 
11. doklad prokazující splnění podmínky podle § 11 odst. 8, jde-li o poskytování sociálně-zdravotní lůžkové péče podle § 9 odst. 2 písm. e), nebo ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb podle § 10 odst. 1 písm. c),
12. doklad prokazující splnění podmínky podle § 44d, jde-li o centrum duševního zdraví,
13. doklad prokazující splnění podmínek podle § 44g, jde-li o urgentní příjem,
12. 14. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. a) až c) nebo f) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e), 
 
b) je-li žadatelem fyzická osoba uvedená v § 16 odst. 2 
1. doklady o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a doklady uvedené v písmenu a) bodech 2, 10 a 12 14, 
2. smlouvu s poskytovatelem, který provozuje zdravotnické zařízení v němž bude žadatel zdravotní služby poskytovat, opravňující žadatele využívat technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb tohoto poskytovatele k poskytování zdravotních služeb; pokud smlouvou není zajištěno nebo ze smlouvy nevyplývá splnění všech požadavků na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a personální zabezpečení zdravotních služeb, které hodlá žadatel poskytovat, je žadatel povinen prokázat splnění požadavků nezajištěných smlouvou doklady uvedenými v písmenu a) v bodech 4 až 8, 
 
c) je-li žadatelem právnická osoba 
1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží se výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že právnická osoba, popřípadě závod nebo organizační složka závodu právnické osoby na území České republiky byly zapsány do obchodního rejstříku, pokud zápis již byl proveden; doklad o zápisu do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo výpis z těchto rejstříků nesmí být starší 3 měsíců; doklady uvedené v tomto bodě se k žádosti nepřikládají, jde-li o právnickou osobu zřízenou na území České republiky zákonem nebo bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku, 
2. doklad o bezúhonnosti osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy, 
3. doklad o bezúhonnosti vedoucího organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, 
4. doklady uvedené v písmenu a) bodech 3 až 10 14, 
5. v případě poskytování zdravotnické záchranné služby doklad o tom, že žadatel byl zřízen krajem jako příspěvková organizace podle zákona o zdravotnické záchranné službě a doklad, z něhož vyplývá oprávnění žadatele využívat linku národního tísňového čísla 155, 
6. prohlášení, že u žadatele netrvá žádná z překážek pro udělení oprávnění uvedených v § 17 písm. b) a c) a) až c) nebo g) a písemný souhlas předběžného insolvenčního správce nebo insolvenčního správce v případě, kdy nevydání tohoto souhlasu by bylo překážkou pro udělení oprávnění uvedenou v § 17 písm. d) nebo e). 
 
	(3) Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která je nabyvatelem majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb dosavadním poskytovatelem, připojí k žádosti též doklady prokazující převod nebo přechod majetkových práv na žadatele. Předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 písm. a) bodu 4 lze nahradit prohlášením žadatele o tom, že nedošlo ke změnám údajů v těchto dokladech předložených dosavadním poskytovatelem; v tomto případě se rovněž nepředkládá doklad uvedený v odstavci 2 písm. a) bodě 6. Je-li žadatelem o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb osoba, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb podle § 27, platí pro předložení dokladů věty první a druhá obdobně. 
 
	(4) V případě poskytování pouze dlouhodobé lůžkové péče jen zdravotnickými pracovníky nelékařského povolání žadatel k žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb předloží smlouvu s poskytovatelem ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie o zajištění akutní zdravotní péče pacientům. 
 
§ 19

Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

	(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb fyzické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje 
 
a) jméno, popřípadě jména, příjmení poskytovatele a odborného zástupce, musí-li být ustanoven, a adresu místa jejich trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a datum jejich narození, 
 
b) formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až f) a i), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb; jde-li pouze o provádění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, uvede se tato skutečnost; jde-li o hospic, uvádí se rovněž tato skutečnost poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních uvedených v části čtvrté hlavě III až VI, uvede se tato skutečnost; jde-li o poskytování sociálně-zdravotní lůžkové péče podle § 9 odst. 2 písm. e), uvede se rovněž druh zařízení pobytových sociálních služeb, v jehož rámci má být tato péče poskytována, 
 
c) adresu sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, v případě poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče adresy míst jednotlivých pracovišť; jde-li o poskytovatele, který je povinen podle § 11 odst. 5 mít kontaktní pracoviště, adresu místa kontaktního pracoviště, 
 
d) dobu, na kterou se oprávnění uděluje, žádá-li žadatel o udělení oprávnění na dobu určitou, 
 
e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb. 
 
	(2) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb právnické osobě kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje 
 
a) obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu jeho sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresu místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 
 
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem poskytovatele nebo jeho členy, 
 
c) b) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce, 
 
d) c) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e). 
 
	(3) Rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, bude-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno organizační složkou státu nebo organizační složkou územního samosprávného celku, kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje 
 
a) název, adresu sídla organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 
 
b) název zřizovatele organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, 
 
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození vedoucího organizační složky státu nebo územního samosprávného celku; údaje o vedoucím organizační složky státu se neuvádějí v případě Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, 
 
d) c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození odborného zástupce, 
 
e) d) náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až e). 
 
	(4) Příslušný správní orgán zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, příslušné komoře; jde-li o oprávnění k poskytování lékárenské farmaceutické péče, zašle stejnopis rozhodnutí též Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Příslušný správní orgán zaznamená udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb do 3 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí do Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (dále jen „Národní registr poskytovatelů“) a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci18) (dále jen „registr osob“). 
 
	(5) Pokud bylo právnické osobě, která vzniká dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do rejstříku. Pokud bylo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky, která se zapisuje do obchodního rejstříku, vydáno rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, vznikne této právnické osobě právo poskytovat zdravotní služby dnem zápisu do obchodního rejstříku. Nepodá-li právnická osoba uvedená ve větě první nebo druhé návrh na zápis do rejstříku ve lhůtě 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo nebyl-li zápis proveden do 90 dnů ode dne podání návrhu na zápis, oprávnění zaniká uplynutím této lhůty. Právnická osoba je povinna zaslat příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku do 15 dnů ode dne podání návrhu a dále doklad o tom oznámit příslušnému správnímu orgánu, že právnická osoba byla zapsána do rejstříku, a to do 15 dnů ode dne provedení zápisu. 
 
***

§ 20a

	(1) Žádost o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podá příslušnému správnímu orgánu poskytovatel v případě zamýšlené změny 
 
a) rozsahu zdravotních služeb týkající se formy, oboru, druhu nebo názvu zdravotní péče nebo zdravotní služby, včetně provádění pouze prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení, uvedeným uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. b), 
 
b) adresy sídla a místa, popřípadě míst poskytování zdravotních služeb, adresy místa pracoviště poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče nebo adresy místa kontaktního pracoviště uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. c), nebo 
 
c) doby platnosti oprávnění k poskytování zdravotních služeb uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. d). 

	(2) Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu rovněž podá v případě, kdy 
 
a) dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) nebo odst. 3 písm. d), nebo 
 
b) se stane centrem duševního zdraví podle § 44d. 
(2) Žádost podle odstavce 1 poskytovatel příslušnému správnímu orgánu dále podá v případě, kdy dojde ke změně v osobě odborného zástupce uvedeného v oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 2 písm. b) nebo § 19 odst. 3 písm. c).

§ 20b

	Žádost podle § 20a kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje údaj o požadované změně oprávnění a doklady podle § 18 odst. 2 prokazující splnění podmínek pro poskytování zdravotních služeb po změně oprávnění, a to v rozsahu odpovídajícím požadované změně. Jde-li o centrum duševního zdraví, poskytovatel k žádosti rovněž přiloží rozhodnutí o registraci centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. 
 
§ 21

Oznamování změn poskytovatelem 

	(1) Poskytovatel je povinen, nejde-li o postup podle § 20a, písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu změny týkající se údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a dále všechny změny týkající se údajů v dokladech předkládaných se žádostí o udělení oprávnění a předložit o těchto změnách doklady, pokud mohou být důvodem pro pozastavení, změnu, zrušení nebo zánik oprávnění. Poskytovatel je dále povinen písemně oznámit správnímu orgánu, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, všechny změny týkající se těchto rozhodnutí nebo závazného stanoviska, pokud mohou být důvodem pro jejich změnu, zrušení nebo odejmutí. Správní orgán, který vydal souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko jako podklad pro rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, neprodleně oznámí příslušnému správnímu orgánu jejich změnu, odnětí nebo zrušení. 
 
	(2) Poskytovatel je povinen změny podle odstavce 1 oznámit do 15 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděl. 
 
	(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jsou-li nadále splněny podmínky pro poskytování zdravotních služeb, provede příslušný správní orgán o této změně záznam do spisu. V ostatních případech rozhodne příslušný správní orgán podle okolností o změně, pozastavení nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Rozhodnutí o změně nebo pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle věty druhé může být prvním úkonem v řízení. 
 
§ 22

Zánik oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

	Oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniká 
 
a) smrtí poskytovatele, nepostupuje-li se podle § 27, 
 
b) zánikem poskytovatele, 
 
c) výmazem organizační složky závodu právnické osoby se sídlem mimo území České republiky z obchodního rejstříku, 
 
d) zrušením organizační složky státu nebo organizační složky územního samosprávného celku, bylo-li poskytování zdravotních služeb zajišťováno touto organizační složkou, 
 
e) uplynutím doby, pokud bylo oprávnění uděleno na dobu určitou, 
 
f) rozhodnutím příslušného správního orgánu o odejmutí oprávnění, nebo 
 
g) v dalších případech stanovených tímto zákonem. 
 
Odejmutí, pozastavení a změna oprávnění 

§ 23

	(1) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže 
 
a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. b) nebo c) nebo odst. 2 písm. a), 
 
b) nastala překážka poskytování zdravotních služeb podle § 17 písm. a) nebo c), c), f) nebo g), nebo 
 
c) poskytovatel o to požádal. 
 
	(2) Příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavce 1 písm. c) na písemnou žádost poskytovatele. Žádost o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb musí být podána nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž poskytovatel požaduje oprávnění odejmout; tato lhůta neplatí, požaduje-li poskytovatel odejmout oprávnění z důvodu, pro který se oprávnění odjímá z moci úřední. Není-li dodržena lhůta pro podání žádosti, příslušný správní orgán odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději k šedesátému dni ode dne podání žádosti. 
 
	(3) Poskytovatel, který žádá o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a hodlá převést majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost příslušnému správnímu orgánu současně s podáním žádosti o odejmutí oprávnění. Pokud nabyvatel majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb dnem odejmutí oprávnění dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Je-li podána žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění dosavadním poskytovatelem a jsou splněny podmínky pro udělení oprávnění, rozhodne příslušný správní orgán o odejmutí oprávnění a o udělení oprávnění ke stejnému dni; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. 
(3) Poskytovatel, který žádá o změnu oprávnění nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb a hodlá převést majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb na jinou osobu, oznámí tuto skutečnost příslušnému správnímu orgánu současně s podáním žádosti o odejmutí oprávnění nebo jeho změnu. Pokud nabyvatel majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb hodlá zahájit poskytování zdravotních služeb dnem bezprostředně následujícím po dni odejmutí oprávnění nebo jeho změně dosavadnímu poskytovateli, uvede tuto skutečnost v žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo jeho změnu. Pokud je žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo jeho změnu podána nejpozději v den podání žádosti o odejmutí oprávnění nebo jeho změnu dosavadním poskytovatelem a jsou-li splněny podmínky pro udělení oprávnění nebo jeho změnu, rozhodne příslušný správní orgán o odejmutí oprávnění dosavadnímu poskytovateli nebo jeho změně a o udělení oprávnění nabyvateli majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb nebo jeho změně ke dni bezprostředně následujícímu po dni odnětí oprávnění dosavadnímu poskytovateli nebo jeho změny. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
 
§ 24

	(1) Příslušný správní orgán změní, pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže 
 
a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. f) nebo g), g) a k) až n) a odst. 2 písm. b), nebo

CELEX: 32010L0053
 
b) byl zrušen souhlas, povolení nebo jiné rozhodnutí nebo závazné stanovisko, které bylo podkladem pro rozhodnutí o udělení oprávnění. 

	(2) Příslušný správní orgán pozastaví nebo odejme oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže poskytovatel 
 
a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 16 odst. 1 písm. d) nebo e) a odst. 3 písm. a) nebo b), nebo 
 
b) není pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu újmu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. 
 
	(3) Příslušný správní orgán může pozastavit nebo odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže 
 
a) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro poskytování zdravotních služeb tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, 
 
b) poskytovatel nesplnil povinnost odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, 
 
c) poskytovatel nevede zdravotnickou dokumentaci nebo ji vede v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo 
 
d) poskytovatel neplní povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. 
 
	(4) Příslušný správní orgán může odejmout oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jestliže 
 
a) poskytovatel poskytoval zdravotní služby pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, 
 
b) poskytovatel opakovaně poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a neučinil nápravná opatření, 
 
c) poskytovatel poskytoval zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu, 
 
d) poskytovatel závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnosti vyplývající pro něj ze zákona o veřejném zdravotním pojištění, 
 
e) poskytovatel opakovaně požadoval od pacientů úhradu za zdravotní služby v rozporu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, nebo 
 
f) zdravotní služby nejsou poskytovány po dobu delší než 1 rok. 
 
	(5) Před zahájením řízení o změně nebo o odejmutí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle odstavců 1, 2 nebo 3 písm. a), c) nebo d) poskytne příslušný správní orgán poskytovateli přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, jedná-li se o nedostatky, které lze odstranit. 
 
	(6) V rozhodnutí o pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb příslušný správní orgán stanoví dobu pozastavení oprávnění a určí zdravotní služby, které po tuto dobu nelze poskytovat. Doba pozastavení oprávnění k poskytování zdravotních služeb nesmí být delší než 1 rok. 
 
***

§ 26

Přerušení poskytování zdravotních služeb

	(1) Poskytovatel může poskytování zdravotních služeb přerušit nejdéle na dobu 1 roku. Přerušením se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.
	(1) Přerušením poskytování zdravotních služeb se rozumí neposkytování zdravotních služeb nepřetržitě po dobu delší než 1 měsíc.
 
	(2) Poskytovatel je povinen přerušení poskytování zdravotních služeb písemně oznámit nejpozději 60 dnů přede dnem, k němuž hodlá poskytování zdravotních služeb přerušit do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o skutečnosti, která je důvodem přerušení, příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; současně je poskytovatel povinen informaci o přerušení poskytování zdravotních služeb uveřejnit tak, aby byla přístupná pacientům. Pokud důvod přerušení poskytování zdravotních služeb neumožní poskytovateli splnit povinnosti uvedené ve větě první ve stanovené lhůtě, je povinen učinit tak bez zbytečného odkladu. 
 
	(3) Poskytovatel je po dobu přerušení poskytování zdravotních služeb povinen zajistit, aby v případě pacienta, kterému poskytoval zdravotní služby a který si v době přerušení zvolí k poskytování zdravotních služeb jiného poskytovatele, nebo je to nezbytné k zajištění návaznosti zdravotních služeb pro tohoto pacienta, byla předána kopie zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nebo výpis z této zdravotnické dokumentace poskytovateli, který má zdravotní služby poskytnout nebo má převzít pacienta do péče. 
 
	(4) Pokračování v poskytování zdravotních služeb po přerušení je poskytovatel povinen písemně oznámit příslušnému správnímu orgánu, který o této skutečnosti provede záznam do spisu, do Národního registru poskytovatelů a prostřednictvím tohoto registru zapíše příslušné referenční údaje nebo změny příslušných referenčních údajů do registru osob, a dále zdravotním pojišťovnám, se kterými má uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to nejpozději 15 dnů přede dnem, k němuž hodlá pokračovat v poskytování zdravotních služeb. 
 
	(5) Poskytování zdravotních služeb lze opakovaně přerušit po uplynutí 5 let ode dne uvedeného v oznámení o pokračování v poskytování zdravotních služeb po předchozím přerušení jejich poskytování. 
 
	(6) (5) Příslušný správní orgán přerušení a pokračování v poskytování zdravotních služeb oznámí místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do 15 dnů ode dne, kdy mu tato skutečnost byla poskytovatelem oznámena.

***

ČÁST ČTVRTÁ 

POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 

HLAVA I 

PRÁVA A POVINNOSTI PACIENTA A JINÝCH OSOB 

Práva pacienta 

§ 28 

	(1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak. 
 
	(2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. 
 
	(3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo 
 
a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, 
 
b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak, 
 
c) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, 
 
d) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“), 
 
e) na 
1. nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou, 
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, je-li osobou, jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“), 
2. nepřetržitou přítomnost opatrovníka, popřípadě osoby určené opatrovníkem, nebo jiné osoby, která je na základě rozhodnutí soudu oprávněná pacienta zastupovat70) v právním jednání vztahujícím se k poskytování zdravotních služeb, je-li pacient v tomto rozsahu zastoupen (dále jen „pacient s ustanoveným zástupcem“),
3. přítomnost podpůrce71), osoby blízké nebo osoby určené pacientem, 
a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence; tím není dotčen § 47 odst. 1 písm. b), 
 
f) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb a služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, 
 
g) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky, 
 
h) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka, 
 
i) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak, 
 
j) přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu (dále jen „duchovní péče“) od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, 
 
k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. 

_______________________________
70) Například § 49 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
71) § 45 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pacient vykazující znaky osoby, na které bylo spácháno domácí nebo sexuální násilí, má při poskytování zdravotních služeb dále právo

a) žádat o změnu ošetřujícího zdravotnického pracovníka, za předpokladu, že
1. aktuální personální možnosti poskytovatele tuto změnu umožňují, 
2. touto změnou nebude ohroženo zdraví nebo život pacienta a 
3. tato změna nenaruší poskytování zdravotních služeb,

b) na poskytnutí informací o dostupné sociální, psychologické a právní pomoci.
 
	(4) (5) Pacient, s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem nebo který je nezletilý, může požadovat, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba podle odstavce 3 písm. e), uvádí-li, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává se na něm dopouští domácího nebo sexuálního násilí nebo jej jinak týrá, zneužívá nebo zanedbává. V tomto případě se postupuje podle § 35 odst. 5. 
 
	(5) (6) Práva pacienta uvedená v odstavci 3 písm. c), e), i) a j) nemůže uplatnit pacient, kterému je poskytována záchytná služba nebo který je povinen se podrobit odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento pacient rovněž nemůže při uplatňování práva podle odstavce 3 písm. h) odmítnout přítomnost příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vojenské policie, strážníka obecní policie nebo příslušníka Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská služba"), který na žádost poskytovatele poskytuje součinnost při poskytování záchytné služby nebo při vyšetření podle věty první. 

(7) V případě poskytování zdravotních služeb osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a osobám omezeným na svobodě podle zákona o Policii České republiky může být právo pacienta na důvěrnost a respektování soukromí uvedené v odstavci 3 písm. a) a právo odmítnout přítomnost třetích osob uvedené v odstavci 3 písm. h) omezeno dozorem příslušníka Vězeňské služby nebo Policie České republiky (dále jen „příslušník“), pokud je to nezbytné kvůli důvodným obavám z útěku nebo o bezpečnost osob zúčastněných na poskytování zdravotních služeb nebo pacienta a hrozbu nelze odvrátit jinak. Uplatnění dozoru a jeho intenzita musí být přiměřené danému nebezpečí a podmínkám poskytování služby. Případný dozor a jeho formu stanoví příslušník ve spolupráci se zdravotnickým pracovníkem. O uplatnění dozoru a jeho formě se provede záznam ve zdravotnické dokumentaci pacienta.

	(8) Poskytovatel nesmí požadovat platbu za přítomnost některé z osob podle odstavce 3 písm. e). Poskytovatel dále nesmí podmiňovat umožnění přítomnosti těchto osob platbou za jiné plnění. Tím není dotčena možnost, aby poskytovatel požadoval úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s přítomností některé z osob podle odstavce 3 písm. e).
 
§ 29
[Zeleně jsou vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem č. 573:]
	(1) Volba poskytovatele a zdravotnického zařízení v případě nezletilých pacientů 
 
a) umístěných do dětských domovů pro děti do 3 let věku, do školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo dětí svěřených do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu náleží statutárnímu orgánu tohoto zařízení, 
 
b) svěřených do pěstounské péče nebo do výchovy jiných osob náleží pěstounovi nebo jiné osobě, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen (dále jen „pěstoun nebo jiná pečující osoba“), 
 
c) umístěných společně s matkou ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody náleží Vězeňské službě. 
 
	(2) Možnost volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se nevztahuje na 
 
a) zdravotnickou záchrannou službu a poskytovatele, ke kterému poskytovatel zdravotnické záchranné služby pacienta převáží, 
 
b) pracovnělékařské služby, 
 
c) nařízenou izolaci, karanténu nebo ochranné léčení, 
 
d) osoby umístěné v policejních celách zřízených u útvarů Policie České republiky; tyto osoby si mohou na své vlastní náklady přizvat k poskytnutí zdravotních služeb zvoleného zdravotnického pracovníka, 
 
e) osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detence, v zařízení pro zajištění cizinců nebo v přijímacím středisku, 
 
f) osoby, jejichž zdravotní stav je posuzován pro účely poskytování služeb v oblasti zaměstnanosti19) a pro účely sociálního zabezpečení20), 
 
g) vojáky v činné službě a vojáky v záloze zařazené v aktivní záloze za podmínek stanovených zákonem o vojácích z povolání, 
 
h) případy, kdy jiný právní předpis stanoví posuzujícího poskytovatele, nebo jde-li o určení poskytovatele osobou k tomu oprávněnou na základě jiného právního předpisu, 
 
i) záchytnou službu. 
 
§ 30 

	(1) Pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví tlumočníka zajistí tlumočení Vězeňská služba. 
 
	(2) Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně, jde-li o tlumočení z cizího jazyka, s výjimkou slovenštiny. 
 
	(3) Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes. 
 
Informace o zdravotním stavu pacienta a o navržených zdravotních službách 

§ 31

	(1) Poskytovatel je povinen 
 
a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním stavu“), 
 
b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny. 
 
	(2) Informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o 
 
a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji, 
 
b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, 
 
c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta, 
 
d) další potřebné léčbě, 
 
e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a 
 
f) možnosti 
1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a 
2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33. 
Informace o zdravotním stavu je pacientovi sdělena při přijetí do péče a dále vždy, je-li to s ohledem na poskytované zdravotní služby nebo zdravotní stav pacienta účelné. 
 
	(3) Informaci o zdravotním stavu podává ošetřující zdravotnický pracovník způsobilý k poskytování zdravotních služeb, kterých se podání informace týká; ošetřující zdravotnický pracovník provede do zdravotnické dokumentace záznam o tom, že byla informace podána. 
 
	(4) Informace o zdravotním stavu se nepodá pacientovi, který v důsledku svého zdravotního stavu není schopen poskytované informace vůbec vnímat. Informace se pacientovi podá, jakmile to jeho zdravotní stav dovolí.
 
	(5) Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást otázky náleží zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi pacienta osobám uvedeným v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 a pacientovi, je-li k takovému úkonu přiměřeně rozumově a volně vyspělý. 
 
	(6) Jestliže to zdravotní stav nebo povaha onemocnění pacienta vyžadují, je poskytovatel oprávněn sdělit osobám, které budou o pacienta osobně pečovat, informace, které jsou nezbytné k zajištění této péče nebo pro ochranu jejich zdraví. 
 
§ 32 

	(1) Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. K vzdání se podání informace o zdravotním stavu se nepřihlíží, jde-li o informaci, že pacient trpí infekční nemocí nebo jinou nemocí, v souvislosti s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných osob. 
 
	(2) Informace o nepříznivé diagnóze nebo prognóze zdravotního stavu pacienta může být v nezbytně nutném rozsahu a po dobu nezbytně nutnou zadržena, lze-li důvodně předpokládat, že by její podání mohlo pacientovi způsobit závažnou újmu na zdraví. Podle věty první nelze postupovat v případě, kdy 
 
a) informace o určité nemoci nebo predispozici k ní je jediným způsobem, jak pacientovi umožnit podniknout preventivní opatření nebo podstoupit včasnou léčbu, 
 
b) zdravotní stav pacienta představuje riziko pro jeho okolí, 
 
c) pacient žádá výslovně o přesnou a pravdivou informaci, aby si mohl zajistit osobní záležitosti. 
 
	(3) Poskytovatel může v nezbytném rozsahu zadržet informaci o zdravotním stavu nezletilého pacienta jeho zákonnému zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě v případě podezření, že se tato osoba na něm dopouští domácího nebo sexuálního násilí nebo se podílí na zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje tohoto nezletilého pacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této informace by mohlo dojít k ohrožení pacienta. Obdobně se postupuje, jde-li o pacienta s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem. 
 
§ 33 

	(1) Pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou v případech podle § 34 odst. 7 vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Pacient může určit osoby nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o zdravotním stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do péče, rovněž může určení osoby nebo vyslovení zákazu poskytovat informace o zdravotním stavu kdykoliv odvolat. Pacient může dále určit osoby, které v případech podle § 34 odst. 7 nemohou vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Záznam o vyjádření pacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je rovněž sdělení pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním stavu sdělovány. 
 
	(2) Zákaz podávání informací o zdravotním stavu vyslovený pacientem se nepoužije na podávání informací, popřípadě na sdělování údajů, které mohou být sděleny bez souhlasu pacienta podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů. 
 
	(3) Jde-li o pacienta, který nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav určit osoby podle odstavce 1, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2. Není-li takových osob, právo na tyto informace mají osoby blízké. Pokud pacient dříve vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu. 
 
	(4) Osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 a osoby blízké zemřelému pacientovi, popřípadě další osoby určené pacientem, mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie. Pokud zemřelý pacient za svého života vyslovil zákaz sdělovat informace o svém zdravotním stavu určitým osobám blízkým, lze informaci těmto osobám podat pouze v případě, že je to v zájmu ochrany jejich zdraví nebo ochrany zdraví další osoby, a to pouze v nezbytném rozsahu. 
 
	(5) Právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a to pouze v nezbytném rozsahu, mají rovněž osoby, které s pacientem přišly do styku a tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví. 
 
Poskytování zdravotních služeb se souhlasem 

§ 34 

	(1) Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá za 
 
a) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku, 
 
b) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal. 
 
	(2) Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis21) nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné formě. Na vyžádání je pacientovi poskytnuta kopie písemné formy souhlasu. 
 
	(3) Pacientovi, kterému byla podána informace o zdravotním stavu nebo se podání informace podle § 32 odst. 1 vzdal a který odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). 
 
	(4) Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta. 
 
	(5) Písemný souhlas, písemné odvolání souhlasu, popřípadě záznam o odvolání tohoto souhlasu, pokud pacient souhlas odvolal bez písemného vyjádření, písemné prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb, popřípadě záznam o tomto nesouhlasu, pokud pacient odmítá učinit písemné prohlášení, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; podepíše je pacient a zdravotnický pracovník. Odmítá-li pacient záznam podle věty první podepsat, zdravotnický pracovník tuto skutečnost do záznamu doplní; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek. 
 
	(6) Jestliže zdravotní stav pacienta nedovoluje vyjádření souhlasu, odvolání souhlasu nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb požadovaným způsobem, zdravotnický pracovník zaznamená nepochybný projev vůle pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící pacientovi ve vyjádření požadovaným způsobem; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek. 
 
	(7) Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké, pokud je známa. 
 
§ 35 

	(1) Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba zjistit jeho názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta. Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických osob49) s tím, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu. 
 
	(2) Poskytnutí zdravotních služeb na základě souhlasu nezletilého pacienta nebrání tomu, aby ošetřující zdravotnický pracovník podal zákonnému zástupci informaci o poskytnutých zdravotních službách nebo zdravotním stavu nezletilého pacienta. 
 
	(3) Jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí 
 
a) neodkladné péče, která není péčí podle § 38 odst. 4, nebo 
 
b) akutní péče, a 
	souhlas zákonného zástupce nelze získat bez zbytečného odkladu, rozhodne o jejich poskytnutí ošetřující zdravotnický pracovník. To neplatí, lze-li zdravotní služby poskytnout podle odstavce 1 na základě souhlasu nezletilého pacienta. 
 
	(4) Jde-li o pacienta s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem, odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že věk pacienta se nezohledňuje. 
 
	(5) Jde-li o pacienta uvedeného v § 28 odst. 4 5, poskytovatel vyloučí, má-li podezření, že je tento pacient na tomto pacientovi bylo spácháno domácí nebo sexuální násilí nebo že je tento pacient jinak zneužíván nebo týrán, popřípadě, že je ohrožován jeho zdravý vývoj, přítomnost osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) při poskytování zdravotních služeb, pokud jde o vyšetření za účelem vyloučení známek uvedených skutečností. 
 
***

§ 36

Dříve vyslovené přání

	(1) Pacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dále jen „dříve vyslovené přání“). 
 
	(2) Poskytovatel bude brát zřetel na dříve vyslovené přání pacienta, má-li ho k dispozici, a to za podmínky, že v době poskytování zdravotních služeb nastala předvídatelná situace, k níž se dříve vyslovené přání vztahuje, a pacient je v takovém zdravotním stavu, kdy není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Bude respektováno jen takové dříve vyslovené přání, které bylo učiněno na základě písemného poučení pacienta o důsledcích jeho rozhodnutí, a to lékařem v oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je pacient registrován, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí ošetřujícím lékařem se specializovanou způsobilostí. 
 
	(3) Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání je písemné poučení podle odstavce 2. 
 
	(4) Pacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek; v tomto případě se nepostupuje podle odstavce 3. 
 
	(5) Dříve vyslovené přání 

a) není třeba respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, 

b) nelze respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, 

c) nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby, 

d) nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti. 

(6) Dříve vyslovené přání nelze uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty s omezenou svéprávností. 

(5) Dříve vyslovené přání nelze respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby nebo pokud nabádá k takovému jednání, jehož výsledkem je aktivní způsobení smrti. 
	
	(6) Dříve vyslovení přání nemůže učinit

a) nezletilý pacient,

b) pacient, jehož svéprávnost byla omezena tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí; tím není dotčeno právo takového pacienta odvolat dříve vyslovené přání učiněné v době před omezením jeho svéprávnosti.

***

Hospitalizace pacienta a poskytování zdravotních služeb bez souhlasu a použití omezovacích prostředků 

§ 38 

	(1) Pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže 
 
a) mu 
1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, 
2. je nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 
3. je podle trestního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních nařízeno vyšetření zdravotního stavu, 
 
b) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo 
b) závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, nebo 

c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. 
 
	(2) Nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem lze bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na domácí nebo sexuální násilí nebo jiné týrání, zneužívání nebo zanedbávání. 
 
	(3) Pacientovi lze bez jeho souhlasu poskytnout pouze neodkladnou péči, a to v případě 
 
a) kdy zdravotní stav neumožňuje pacientovi tento souhlas vyslovit; tím není dotčeno dříve vyslovené přání podle § 36, nebo 
 
b) léčby vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. 
 
	(4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o 
 
a) případy podle odstavce 3 písm. b), nebo 
 
b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. 
 
	(5) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2, pokud je u něj podezření na domácí nebo sexuální násilí nebo jiné týrání, zneužívání nebo zanedbávání. 
 
	(6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu známy. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii České republiky. 
	(6) Poskytovatel je povinen o hospitalizaci podle odstavce 1 písm. b) nebo c) informovat osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 nebo podpůrce a osobu určenou podle § 33. Není-li žádné takové osoby nebo žádnou takovou osobu nelze zastihnout, poskytovatel je povinen informovat některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, pokud jsou mu známy. Není-li takových osob nebo je nelze zastihnout, informuje Policii České republiky.
 
	(7) Bez souhlasu lze poskytnout též jiné zdravotní služby, stanoví-li tak zákon o ochraně veřejného zdraví, a záchytnou službu. 

	(8) Bez souhlasu pacienta lze provést orientační vyšetření nebo odborné lékařské vyšetření za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky v těle72), jestliže zdravotní stav neumožňuje pacientovi, aby vyslovil souhlas. 

_______________________________
72) § 20 zákona č. 65/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 
§ 39

	(1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít 
 
a) úchop pacienta zdravotnickými pracovníky nebo jinými osobami k tomu určenými poskytovatelem, 
 
b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, 
 
c) umístění pacienta v místnosti určené k bezpečnému pohybu, 
 
d) ochranný kabátek nebo vestu zamezující pohybu horních končetin pacienta, 
 
e) psychofarmaka, popřípadě jiné léčivé přípravky, které jsou podány pacientovi silou za účelem zvládnutí chování pacienta proti jeho vůli nebo silou, nebo 
 
f) kombinaci prostředků uvedených v písmenech a) až e), 
	(dále jen „omezovací prostředky“). 
 
	(2) Omezovací prostředky lze použít 
 
a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, 
 
b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a) a 
 
c) poté, co byl neúspěšně použit mírnější postup, než je použití omezovacích prostředků, s výjimkou případu, kdy použití mírnějšího postupu by zjevně nevedlo k dosažení účelu podle písmene a), přičemž musí být zvolen nejméně omezující prostředek odpovídající účelu jeho použití. 
 
	(3) Poskytovatel je povinen zajistit, aby 
 
a) pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na jeho zdravotní stav srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku, 
 
b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta byl o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informován; sdělení zákonnému zástupci pacienta se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce nebo opatrovník, 
b) byly o použití omezovacích prostředků uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo e) bez zbytečného odkladu informovány osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2; podání informace těmto osobám se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, včetně času a způsobu jejího podání,
 
c) pacient po dobu použití omezovacího prostředku byl pod dohledem zdravotnických pracovníků; dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata taková opatření, která zabrání poškození zdraví pacienta, 
 
d) použití omezovacího prostředku indikoval vždy lékař; ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; lékař musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení, 
 
e) každé použití omezovacího prostředku, včetně důvodu jeho použití, bylo zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. 
 
	(4) Poskytovatel je povinen vést centrální evidenci použití omezovacích prostředků, která obsahuje souhrnné údaje o počtech případů použití omezovacích prostředků za kalendářní rok, a to pro každý omezovací prostředek zvlášť; identifikační údaje pacientů, u kterých byly omezovací prostředky použity, se v centrální evidenci neuvádějí. Použití omezovacího prostředku se zaznamená do centrální evidence nejpozději do 60 dnů ode dne jeho použití. 
(4) Poskytovatel je povinen vést centrální evidenci použití omezovacích prostředků, která obsahuje pro každý typ omezovacího prostředku souhrnné údaje za kalendářní rok o

a) počtech případů použití omezovacích prostředků, 

b) celkovém času v omezení; to neplatí, jde-li o omezení při poskytování zdravotnické záchranné služby, 

c) celkovém počtu pacientů, u nichž byly použity omezovací prostředky, 

a to pro každé oddělení zvlášť. Souhrnné údaje podle písmene b) se neuvádějí pro omezení prostřednictvím psychofarmak. Použití omezovacího prostředku se zaznamená do centrální evidence nejpozději do 60 dnů ode dne jeho použití. Do centrální evidence se nezaznamenává použití omezovacího prostředku podle odstavce 1 písm. a), je-li jeho účelem pouze použití jiného omezovacího prostředku. Poskytovatel je dále povinen na žádost příslušného správního orgánu nebo ministerstva poskytnout tuto centrální evidenci těmto správním orgánům. 

(5) O dočasném přerušení nebo o ukončení použití omezovacího prostředku rozhoduje lékař, sestra pro péči v psychiatrii nebo, jde-li o dítě, dětská sestra pro dětskou a dorostovou psychiatrii. Nejsou-li tito zdravotničtí pracovníci bezprostředně dostupní a pokračování v použití omezovacího prostředku se jeví jako nepřiměřené s ohledem na zdravotní stav pacienta, může o dočasném přerušení nebo o ukončení použití omezovacího prostředku rozhodnout i jiný zdravotnický pracovník nelékařského povolání, který je přítomen; v takovém případě musí být některý ze zdravotnických pracovníků podle věty první o tomto rozhodnutí neprodleně informován.
 
§ 40

	(1) Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin 
 
a) hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c); obdobně se postupuje, jestliže pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta souhlas odvolal souhlas udělila některá z osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 a pacient hospitalizaci vážně odporuje nebo jestliže byl souhlas s hospitalizací odvolán a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu, 
 
b) dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu podle § 39 odst. 1 písm. b) až f) nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení. 
 
(2) Hospitalizace podle odstavce 1 písm. a) a dodatečné omezení pacienta se soudu neoznamuje, jestliže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin od indikace hospitalizace nebo dodatečného omezení prokazatelným způsobem dodatečně vysloven. 

[fialově doplnění navrhované sněmovním tiskem 704:]

§ 40a

Jde-li o poskytování sociálně-zdravotních služeb podle § 2a písm. b) a c), ustanovení § 39 a 40 se nepoužijí; v těchto případech se při uplatnění opatření omezujících volný pohyb osob postupuje podle zákona o sociálních službách68).
___________________________________
68) § 89 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 
Povinnosti pacienta a jiných osob 

§ 41 

	(1) Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen 
 
a) dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, 
 
b) řídit se vnitřním řádem, 
 
c) uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem nebo které mu byly poskytnuty na základě § 48 odst. 3 i bez jeho souhlasu, 
 
d) pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech16), o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb, 
 
e) nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. 
 
	(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. c) a d) náleží zákonnému zástupci pacienta nebo opatrovníkovi. Zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta je povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem podle odstavce 1 písm. a), b) a e). Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a d), je-li pacient hospitalizován, se pro zákonného zástupce pacienta použijí přiměřeně; povinnost podle odstavce 1 písm. b), c) a e) platí i pro zákonného zástupce. 
 
	(3) Pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti. Má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou, osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. 
 
	(4) Jestliže pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta odmítne prokázání totožnosti podle odstavce 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči. Odmítne-li prokázání totožnosti jiná osoba uvedená v odstavci 3, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout této osobě poskytnutí požadované součinnosti nebo jí neumožnit návštěvu hospitalizovaného pacienta. To neplatí, potvrdí-li pacient totožnost osoby. O odmítnutí návštěvy poskytovatel nebo zdravotnický pracovník ihned informuje hospitalizovaného pacienta, popřípadě ihned po té, co sdělení této informace umožní zdravotní stav pacienta. 
 
§ 42 

	Práva a povinnosti zákonného zástupce podle 
 
a) § 31 odst. 5, 
 
b) jde-li o poskytnutí zdravotních služeb se souhlasem zákonného zástupce, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení a nelze bez zbytečného odkladu získat vyjádření zákonného zástupce; do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi se zaznamenají důvody, pro které nebyl souhlas zákonného zástupce získán, 
 
c) § 38 odst. 2, 5 a 6, 
 
d) § 39 odst. 3 písm. b), 
 
e) § 41 odst. 2 a 3, 
 
f) § 47 odst. 1 písm. b) a 
 
g) § 93 odst. 1 
	náleží též pěstounovi nebo jiné pečující osobě, statutárnímu orgánu nebo jím pověřené osobě dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby, byla-li soudem nařízena ústavní nebo uložena ochranná výchova, nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jde-li o děti svěřené do péče tohoto zařízení na základě rozhodnutí soudu. 

***

HLAVA III 

HOSPIC

§ 44a

	(1) Hospicem se rozumí poskytovatel, který poskytuje zdravotní služby nevyléčitelně nemocným pacientům v terminálním stavu ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta. 
 
	(2) Hospic pacientům a jejich osobám blízkým zpravidla poskytuje i další navazující služby podle jiných právních předpisů. 
§ 44a

Hospicem se rozumí zdravotnické zařízení, kde je poskytována léčebná, paliativní a ošetřovatelská lůžková péče nevyléčitelně nemocným pacientům v terminálním stavu onemocnění; těmto pacientům a jejich osobám blízkým je zároveň poskytováno i odborné sociální poradenství podle zákona o sociálních službách73).

______________________________________
73) § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.

HLAVA IV 

CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ 

§ 44b 

	(1) Centrum duševního zdraví poskytuje Centrem duševního zdraví se rozumí zdravotnické zařízení, kde jsou pacientům s duševní poruchou nebo poruchou chování a osobám pacientům s prokazatelným rizikem rozvoje duševní poruchy nebo poruchy chování (dále jen „pacient s duševní poruchou nebo poruchou chování“) poskytovány zdravotní služby podle § 44c a sociální služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o sociálních službách (dále jen „služby centra duševního zdraví“). 
 
	(2) Služby centra duševního zdraví jsou poskytovány prostřednictvím zdravotnických pracovníků a pracovníků vykonávajících odbornou činnost v sociálních službách podle zákona o sociálních službách62) a v jejich úzké součinnosti. 
 
	(3) Centrum duševního zdraví poskytuje pomoc a podporu i osobám blízkým pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování.
(3) V centrech duševního zdraví je poskytována pomoc a podpora i osobám blízkým pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování.
 
§ 44c 

	(1) Centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby formou ambulantní péče a péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, popřípadě též formou jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí zdravotních služeb poskytovaných centrem duševního zdraví je vždy dispenzární péče. 
(1) V centrech duševního zdraví jsou zdravotní služby poskytovány formou ambulantní péče. Součástí zdravotních služeb poskytovaných v centru duševního zdraví je vždy dispenzární péče. Poskytovatel zřizující centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby v rozsahu podle věty druhé a podle odstavce 3 i ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

	(2) Centrum Poskytovatel zřizující centrum duševního zdraví rovněž poskytuje zdravotní služby v místě aktuálního výskytu pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování nebo při podezření na tuto poruchu, a to v případě, kdy pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen přijmout zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení nebo ve svém vlastním sociálním prostředí anebo nemá-li takové prostředí. Zdravotní služby v místě aktuálního výskytu pacienta se poskytují zejména za účelem ovlivnění zdravotního stavu pacienta a jeho funkčních schopností tak, aby byl schopen přijmout zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení nebo ve vlastním sociálním prostředí, má-li takové prostředí. 
 
	(3) Centrum duševního zdraví poskytuje zdravotní služby v oborech 

a) psychiatrie, dětská a dorostová psychiatrie, gerontopsychiatrie nebo návykové nemoci, 

b) ošetřovatelská péče v psychiatrii nebo ošetřovatelská péče v dětské a dorostové psychiatrii, a 

c) klinická psychologie, psychoterapie nebo adiktologie. 
Centrum duševního zdraví může poskytovat zdravotní služby i v dalších oborech.

	(3) V centru duševního zdraví jsou poskytovány zdravotní služby v oborech

a) psychiatrie, psychoterapie74) a klinická psychologie, jde-li o centrum duševního zdraví pro osoby se závažnou duševní poruchou,

b) dětská a dorostová psychiatrie, psychoterapie74) a klinická psychologie, jde-li o centrum duševního zdraví pro děti, 

c) psychiatrie, psychoterapie74), geriatrie a klinická psychologie, jde-li o centrum duševního zdraví pro seniory,

d) psychiatrie, klinická psychologie a adiktologie, jde-li o centrum duševního zdraví pro osoby s adiktologickou poruchou, 

e) psychiatrie a klinická psychologie, jde-li o centrum duševního zdraví pro osoby s nařízeným ochranným léčením. 

	Součástí zdravotních služeb poskytovaných poskytovatelem zřizujícím centrum duševního zdraví je vždy ošetřovatelská péče. 

______________________________________
74) Příloha č. 1 bod 11.3 nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, ve znění pozdějších předpisů. 
Příloha č. 1 bod 25. vyhlášky č. 152/2018 Sb., o nástavbových oborech vzdělávání lékařů a zubních lékařů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 44d 

	Centrem duševního zdraví může být pouze poskytovatel, který je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb nejméně v oborech uvedených v § 44c odst. 3 a zároveň je držitelem registrace k poskytování sociálních služeb centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách. Poskytovatel se stává centrem duševního zdraví dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách.
§ 44d

Poskytovatel zřizující centrum duševního zdraví musí být držitelem registrace k poskytování sociálních služeb centra duševního zdraví podle zákona o sociálních službách62) nebo musí tyto sociální služby zajišťovat prostřednictvím smluvního poskytovatele sociálních služeb, který je držitelem této registrace.
 
§ 44e 

	Za porušení povinné mlčenlivosti podle tohoto zákona se nepovažuje sdílení údajů o zdravotním stavu pacienta s duševní poruchou nebo poruchou chování zdravotnickými pracovníky se sociálními pracovníky, v jejichž úzké součinnosti je poskytována péče centra duševního zdraví, a to v nezbytném rozsahu pro poskytnutí této péče. Za sdílení údajů podle věty první se nepovažuje nahlížení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi s duševní poruchou nebo poruchou chování. 

HLAVA V

CENTRUM KOMPLEXNÍ PÉČE O DĚTI

§ 44f

(1) Centrem komplexní péče o děti se rozumí zdravotnické zařízení, kde je nezletilým pacientům se somatickým život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním poskytována dlouhodobá lůžková péče a stacionární péče. Tato péče je poskytována s důrazem na podporu psychomotorického a socioemočního vývoje pacienta, zamezení vzniku psychických deprivací a rozvíjení jeho komunikačních schopností, a to za účelem navrácení do vlastního sociálního prostředí nebo setrvání v tomto prostředí; za tímto účelem poskytovatel zřizující centrum komplexní péče o děti poskytuje pacientům uvedeným ve větě první rovněž zdravotní péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta.

	(2) Poskytovatel zřizující centrum komplexní péče o děti na žádost zákonného zástupce, pěstouna nebo jiné pečující osoby o pacienta, pokud je žadatel zároveň osobou nepřetržitě pečující o pacienta podle odstavce 1, přijme tohoto pacienta na přechodnou dobu do péče na lůžko za účelem umožnění odpočinku a odlehčení žadatele a podpory další péče o pacienta v jeho vlastním sociálním prostředí, pokud z důvodu zdravotního stavu pacienta nelze tuto péči poskytnout podle zákona o sociálních službách. Péče podle věty první musí být indikována registrujícím poskytovatelem nezletilého pacienta v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie; nemá-li nezletilý pacient registrujícího poskytovatele, musí být tato péče indikována poskytovatelem ambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie. Péče podle věty první může být tomuto pacientovi poskytována nejdéle po dobu 14 po sobě jdoucích dní a její celkový rozsah za každých 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nesmí přesáhnout 60 dní.

	(3) Poskytovatel zřizující centrum komplexní péče o děti poskytuje nezletilým pacientům podle odstavce 1 a jejich osobám blízkým i odborné sociální poradenství podle zákona o sociálních službách73).

 
HLAVA VI

URGENTNÍ PŘÍJEM

§ 44g

(1) Urgentním příjmem se rozumí zdravotnické zařízení, v němž je zajišťován nepřetržitý příjem a poskytování neodkladné a akutní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, v přímém ohrožení života nebo s náhlým zhoršením průběhu onemocnění. 

	(2) Urgentní příjem může zřídit

a) poskytovatel akutní lůžkové péče se statusem centra vysoce specializované traumatologické péče typu I, centra vysoce specializované kardiovaskulární péče nebo centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče, jde-li o urgentní příjem typu I,

b) poskytovatel akutní lůžkové péče, jde-li o urgentní příjem typu II. 
	
(3) Poskytovatel zřizující urgentní příjem má povinnost

a) mít zajištěn nepřetržitý provoz skiagrafického a ultrazvukového pracoviště a laboratorních pracovišť diagnostické péče klinické biochemie a hematologie, 

b) zřídit v rámci zdravotnického zařízení, kde se nachází urgentní příjem, prostory pro poskytování lékařské pohotovostní služby.

ČÁST PÁTÁ 

POSTAVENÍ POSKYTOVATELE, ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ A JINÝCH ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 

Práva a povinnosti poskytovatele 

§ 45 

	(1) Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotních služeb. Poskytovatel je povinen poskytovat zdravotní služby bez jakékoliv diskriminace.
 
	(2) Poskytovatel je dále povinen 
 
a) informovat pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to před jejich poskytnutím, a vystavit účet za uhrazené zdravotní služby, nestanoví-li jiný právní předpis jinak, 
 
b) zpracovat seznam cen poskytovaných zdravotních služeb a služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených a částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a umístit ho tak, aby byl seznam přístupný pacientům; to neplatí pro poskytovatele lékárenské farmaceutické péče, 
 
c) vymezit provozní a ordinační dobu, jde-li o pracoviště ambulantní nebo jednodenní péče, a údaj o ní umístit tak, aby tato informace byla přístupná pacientům; jde-li o zdravotnické zařízení farmaceutické péče, kontaktní pracoviště domácí péče nebo místo poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení podle § 11a odst. 5 písm. c), poskytovatel má povinnost vymezit jeho otevírací dobu, 
 
d) opatřit zdravotnické zařízení a místo poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení podle § 11a odst. 5 písm. c) viditelným označením, které musí obsahovat obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména a příjmení poskytovatele, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 
 
e) v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb zpřístupnit pacientům informaci o poskytnutí neodkladné péče jiným poskytovatelem v rámci jeho ordinační doby, 

f) předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,
f) bez zbytečného odkladu předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, je-li to nezbytné pro zajištění návaznosti poskytování zdravotních služeb a je-li mu tento poskytovatel znám, poskytovateli, který si poskytnutí těchto zdravotních služeb vyžádal, a na vyžádání též poskytovateli zdravotnické záchranné služby nebo pacientovi; registrující poskytovatel v oboru zubní lékařství nebo v oboru gynekologie a porodnictví má povinnost předat zprávu jen v případě, kdy poskytnutí zdravotních služeb indikoval registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, 

CELEX: 32011L0024 

g) bez zbytečného odkladu předat jiným poskytovatelům zdravotních služeb nebo poskytovatelům sociálních služeb potřebné informace o zdravotním stavu pacienta nezbytné k zajištění návaznosti dalších zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi, 
 
h) zpracovat seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas; to neplatí pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby, přepravy pacientů neodkladné péče, záchytné služby a lékárenské péče, 
h) jde-li o dosavadního registrujícího poskytovatele, předat na žádost nového registrujícího poskytovatele do 15 dnů kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi tomuto novému registrujícímu poskytovateli,

i) informovat pacienta o tom, že se na poskytování zdravotních služeb mohou podílet osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, a to včetně nahlížení do zdravotnické dokumentace, a že pacient může přítomnost těchto osob při poskytování zdravotních služeb a nahlížení do zdravotnické dokumentace zakázat, 
 
j) přijmout pacienta k 
1. izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu stanovenému podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud je oprávněn požadované zdravotní služby zajišťovat, 
2. ochrannému léčení nařízenému soudem, jde-li o poskytovatele zajišťujícího tuto službu podle zákona o specifických zdravotních službách, 
 
k) poskytnout zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě obviněné nebo odsouzené nebo umístěné v ústavu pro výkon zabezpečovací detence v termínu předem dohodnutém s Vězeňskou službou; to neplatí v případě poskytnutí neodkladné péče, 
 
l) podílet se na žádost kraje, jehož krajský úřad mu udělil oprávnění, na zajištění lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby zubních lékařů; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu, 
 
m) l) předávat údaje do Národního zdravotnického informačního systému, 
 
n) m) uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění být pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu újmu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; toto pojištění musí trvat po celou dobu poskytování zdravotních služeb; kopii pojistné smlouvy nebo pojistky je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení poskytování zdravotních služeb, 

CELEX: 32011L0024 
 
o) n) poskytovat informace vnitrostátnímu kontaktnímu místu na jeho žádost podle zákona o veřejném zdravotním pojištění50). 
 
	(3) Poskytovatel je dále povinen 
 
a) předat pacientovi lékařský posudek nebo potvrzení pro Úřad práce České republiky - krajskou pobočku a na území hlavního města Prahy pro pobočku pro hlavní město Prahu v případě, že pacient není vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou Úřadu práce nebo pobočkou pro hlavní město Prahu při zprostředkování zaměstnání24), 
 
b) umožnit vstup osobám pověřeným příslušným správním orgánem, orgánem ochrany veřejného zdraví, Státním ústavem pro kontrolu léčiv, smluvní zdravotní pojišťovnou, komorou, pověřeným lékařům posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení, zaměstnancům okresních správ sociálního zabezpečení pověřených provedením kontroly, Veřejnému ochránci práv a pověřeným zaměstnancům Kanceláře veřejného ochránce práv za účelem zjišťování podkladů potřebných k plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů upravujících činnost a úkoly uvedených subjektů a poskytnout jim potřebnou součinnost a předložit doklady nezbytné k provedení kontroly a plnění jejich úkolů; vstupem pověřených osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb, 
 
c) umožnit vstup lékařům a zaměstnancům služebních orgánů pověřených kontrolou podle zákona o nemocenském pojištění25) a orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva spravedlnosti podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení26) za účelem zjišťování podkladů potřebných pro plnění úkolů podle tohoto zákona, zákona o nemocenském pojištění nebo zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v souvislosti s plněním úkolů v důchodovém pojištění; vstupem těchto osob nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb, 
 
d) poskytovat příslušnému správnímu orgánu, ministerstvu a Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv na jeho žádost podklady a údaje potřebné pro přípravu na řešení mimořádných událostí a krizových situací, 
 
e) zajistit součinnost členům mezinárodních orgánů při plnění jejich úkolů, vyplývá-li tato povinnost z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, 
 
f) zajistit splnění oznamovací povinnosti a sdělování údajů podle zákona upravujícího sociálně-právní ochranu dětí, 
 
g) na žádost pacienta, kterému poskytuje následnou nebo dlouhodobou lůžkovou péči pro tutéž nemoc nebo úraz trvající, včetně následné nebo dlouhodobé lůžkové péče poskytované předchozími poskytovateli, nepřetržitě déle než 60 dnů, vydat písemné potvrzení o této skutečnosti, a to pro účely řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách, 
 
h) umožnit sociálním pracovníkům Úřadu práce České republiky - krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu a sociálním pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí provést u pacienta uvedeného v písmenu g) sociální šetření pro účely řízení o příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách a sdělit těmto pracovníkům informace nezbytné pro toto šetření; tím nesmí být narušeno poskytování zdravotních služeb.

	(4) Poskytovatel je povinen informovat 

a) osobu určenou pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby, nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, tak jinou svéprávnou osobou blízkou, je-li mu známa, že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, a 

b) Policii České republiky, 
a to v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb je vážně ohroženo zdraví nebo život pacienta nebo třetích osob. 
(4) Poskytovatel je povinen informovat osobu určenou pacientem podle § 33 odst. 1, že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozvěděl. Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta s ustanoveným zástupcem, poskytovatel bezodkladně informuje osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2. Poskytovatel rovněž bez zbytečného odkladu informuje Policii České republiky v případech, kdy přerušením poskytování zdravotních služeb pacientovi podle věty první je vážně ohroženo jeho zdraví nebo život nebo je ohroženo zdraví nebo život třetích osob.

 
§ 46

	(1) Poskytovatel je povinen zajistit 
 
a) aby byl pacient seznámen se svými právy a povinnostmi při poskytování zdravotních služeb a vnitřním řádem; vnitřní řád nesmí zasahovat do práv pacienta nad míru, která je nezbytně nutná zejména pro řádný chod zdravotnického zařízení a respektování práv ostatních pacientů, 
 
b) sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupu a komplexnost, návaznost a koordinovanost poskytovaných zdravotních služeb, 
 
c) aby byl pacient informován o dalších zdravotních službách a dalších možných sociálních službách, které mohou zlepšit jeho zdravotní stav, zejména o možnostech sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace, a v případě pacienta vykazujícího znaky osoby, na které bylo spácháno domácí nebo sexuální násilí, též o dostupné sociální, psychologické a právní pomoci a o důležitosti zajištění důkazů; tím není dotčena povinnost poskytovatele poskytnout obětem trestných činů informace podle zákona upravujícího práva obětí trestných činů, 
 
d) aby jinému poskytovateli nebo jinému zdravotnickému pracovníkovi, od nichž si pacient vyžádal konzultační služby, byly zpřístupněny informace vedené o zdravotním stavu pacienta ve zdravotnické dokumentaci, které jsou pro poskytnutí konzultačních služeb nezbytně nutné, 
 
e) na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby bezodkladně spolupráci při poskytování zdravotních služeb při mimořádných událostech, hromadných nehodách nebo otravách, průmyslových haváriích nebo přírodních katastrofách, včetně zajištění bezprostředně navazující lůžkové péče; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu, 
 
f) na výzvu nebo na základě opatření nařízeného příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví bezodkladně účast zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb při epidemiích nebo při nebezpečí jejich vzniku; to neplatí, jde-li o Vězeňskou službu,. 
 
g) aby zdravotní služby byly osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence poskytovány za přítomnosti příslušníka Vězeňské služby, a to pouze na dohled, mimo jeho doslech, s výjimkou případů ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo majetku, kdy je příslušník oprávněn být přítomen výkonu zdravotní služby též na doslech. 
 
	(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a odborné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k tomuto poskytovateli. Uskutečňují-li se klinická a praktická výuka nebo praktické vyučování a odborná praxe za přítomnosti zdravotnického pracovníka, který není v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli uvedenému ve větě první a který je 
 
a) učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání27), nebo 
 
b) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru28), 
	je poskytovatel povinen zajistit, aby tento zdravotnický pracovník neposkytoval na jeho pracovišti zdravotní služby a postupoval v součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první. 
 
§ 47 

	(1) Poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče je povinen 
 
a) zajistit hospitalizaci 
1. nezletilých pacientů odděleně od dospělých pacientů, alespoň v samostatných pokojích, a to do dne, kdy dovrší 15 let věku, 
2. žen odděleně od mužů v samostatných pokojích, a to s výjimkou poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, 
 
b) umožnit pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka, nebo osoby jimi pověřené některé z osob uvedených v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 společně s hospitalizovaným nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem, pokud to umožňuje vybavení zdravotnického zařízení nebo nebude narušeno poskytování zdravotních služeb anebo takový pobyt není na základě jiného právního předpisu vyloučen; to neplatí v případě poskytování záchytné služby, 
 
c) včas informovat zákonného zástupce pacienta osoby uvedené v § 28 odst. 3 písm. e) bodech 1 a 2 o propuštění z jednodenní nebo lůžkové péče, 
 
d) zpracovat traumatologický plán, v němž upraví soubor opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích, a nejméně jednou za 2 roky ho aktualizovat; jedno vyhotovení plánu předat příslušnému správnímu orgánu do 30 dnů ode dne jeho zpracování nebo aktualizace; při jeho zpracování vychází z místních podmínek a možností a z výsledků jeho projednání podle písmene e); traumatologický plán se nezpracovává pro poskytování záchytné služby, 
 
e) návrh traumatologického plánu podle písmene d) a návrh jeho aktualizace projednat s příslušným správním orgánem, jde-li o fakultní nemocnici, s ministerstvem; podrobnosti o obsahu traumatologického plánu a postup při jeho zpracování a projednání s příslušným správním orgánem nebo ministerstvem stanoví prováděcí právní předpis, 
 
f) pacienta vybavit při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další nezbytně nutnou dobu; to neplatí v případě poskytování záchytné služby. 
 
	(2) Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn z jednodenní nebo lůžkové péče až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Má-li být propuštěn pacient, u něhož není zajištěna další péče, poskytovatel o tom včas informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle adresy místa trvalého pobytu pacienta, a má-li pacient trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, informuje Magistrát hlavního města Prahy místně příslušný úřad městské části hlavního města Prahy; obdobně postupuje u nezletilých pacientů se závažnou sociální problematikou v rodině. 
 
	(3) Poskytovatel je rovněž povinen v rámci zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb 
 
a) odůvodnit ve zdravotnické dokumentaci případy, kdy se při poskytování zdravotních služeb odchýlí od uznávaného medicínského postupu, 
 
b) zavést interní systém hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb; minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení uveřejní ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách, 
 
c) dbát na takové používání antibiotik u konkrétního pacienta, aby došlo k omezování rizika vzestupu antibiotické rezistence.,

d) vypracovat místní ošetřovatelské postupy pro výkony ošetřovatelské péče, které standardně poskytuje; místní ošetřovatelské postupy vychází z národních ošetřovatelských postupů, které ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, dále z konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytované ošetřovatelské péče.
 
	(4) Poskytovatel lůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí odpovídat charakteru poskytované zdravotní péče a musí vycházet z průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v konkrétních podmínkách daného poskytovatele. 
 
	(5) Registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel, který pacienta přijal do péče, je povinen, vyžaduje-li to zdravotní stav pacienta, předat mu písemné doporučení k poskytnutí příslušné specializované ambulantní péče, jednodenní péče nebo lůžkové péče. Součástí doporučení je písemné odůvodnění a důležité informace týkající se zdravotního stavu pacienta, včetně výsledků provedených vyšetření a informace o dosud provedené léčbě. 
 
§ 48

	(1) Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud 
 
a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým, 
 
b) by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, jde-li o registrujícího poskytovatele, výkon návštěvní služby, nebo 
 
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči. 
 
	(2) Poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že 
 
a) prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele, 
 
b) pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; ustanovení § 47 odst. 2 není dotčeno, 
 
c) pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb, 
 
d) pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, 
 
e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta;,

f) pacient se vůči poskytovateli nebo jeho pracovníkům dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, pokud spáchání tohoto činu nebylo způsobeno jeho zdravotním stavem; 

	ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. 
 
	(3) Poskytovatel nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončit péči o něj podle odstavce 2 písm. d) nebo e), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. 
 
	(4) Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče podle odstavce 1, jde-li o pacienta 
 
a) u kterého bylo poskytování zdravotní péče Vězeňskou službou přerušeno z důvodu ukončení nebo přerušení výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud se jedná o zajištění návaznosti při poskytování zdravotních služeb započaté v průběhu výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody nebo umístění v ústavu pro výkon zabezpečovací detence; Vězeňská služba, v jejímž zdravotnickém zařízení byly pacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže ji poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízení byly pacientovi poskytovány zdravotní služby, jestliže mu není znám poskytovatel, který převezme pacienta do péče, vybaví tohoto pacienta informací podle § 45 odst. 2 písm. g), 
 
b) ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěného v ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o zdravotní služby, které Vězeňská služba neposkytuje, a to po předchozí domluvě s Vězeňskou službou nejsou poskytovány ve zdravotnických zařízeních zřízených Ministerstvem spravedlnosti, a to po dohodě s Vězeňskou službou nebo státní příspěvkovou organizací zřízenou podle jiného právní předpisu75); to neplatí, jde-li o důvody poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3. 

______________________________________
75) § 4d zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
 
	(5) Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče podle odstavce 1 nebo ukončení péče podle odstavce 2 posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče podle odstavce 1 nebo o ukončení péče podle odstavce 2 písm. d) a e) nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb podle § 50 odst. 2 vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí nebo ukončení.

(6) Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, poskytovatel, kterého si pacient zvolil, nemůže

a) požadovat úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, ve kterém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,

b) požadovat úhradu poskytnutých zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění, jež nejsou v době informování pacienta o jejich ceně uvedeny v seznamu cen zpracovaném podle § 45 odst. 2 písm. b),

c) podmínit přijetí tohoto pacienta do péče ani pokračování v poskytování zdravotních služeb tomuto pacientovi poskytnutím platby nebo jiného prospěchu ani nákupem jiného zboží či služeb, které nejsou nezbytné pro poskytnutí zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o pacienta podle odstavce 1 písm. c), nevyžaduje-li zdravotní stav tohoto pacienta poskytnutí zdravotních služeb podle odstavce 3.

§ 49

Povinnosti zdravotnického pracovníka 

	(1) Zdravotnický pracovník je povinen 

a) poskytovat zdravotní služby, ke kterým získal odbornou nebo specializovanou způsobilost podle jiných právních předpisů, v rozsahu odpovídajícím jeho způsobilosti, zdravotnímu stavu pacienta, na náležité odborné úrovni a řídit se etickými principy, 

b) poskytovat neprodleně odbornou první pomoc každému, jestliže by bez této pomoci byl ohrožen jeho život nebo vážně ohroženo zdraví a není-li pomoc včas dosažitelná obvyklým způsobem, a zajistit mu podle potřeby poskytnutí zdravotních služeb, 

c) plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. 

	(2) Povinnosti podle odstavce 1 

a) písm. a) a c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky, kteří se podílejí na poskytování zdravotních služeb, 

b) písm. c) se vztahují i na jiné odborné pracovníky vykonávající činnosti v přímé souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. 

(3) Zdravotnický pracovník, který se podílel na konziliu podle § 2 odst. 5, provede o této skutečnosti a dále o průběhu a výsledku konzilia záznam do zdravotnické dokumentace pacienta, jehož se konzilium týká. Záznam musí kromě obecných náležitostí zdravotnické dokumentace obsahovat také identifikační údaje poskytovatele nebo zdravotnického pracovníka, který se na konziliu podílel. Záznam obdrží rovněž poskytovatel, který o konzilium požádal. 

***

§ 51

Zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami 

	(1) Poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. 
 
	(2) Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje 

a) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb, 

b) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění, 

c) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta, 

d) sdělování údajů nebo jiných skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným právními předpisy upravujícími trestní řízení; za porušení povinné mlčenlivosti se rovněž nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností při plnění zákonem uložené povinnosti překazit nebo oznámit spáchání trestného činu,

e) sdílení údajů o zdravotním stavu pacienta zdravotnickými pracovníky se sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách69), v jejichž vzájemné koordinaci jsou poskytovány sociálně-zdravotní služby, a to v nezbytném rozsahu pro poskytnutí těchto služeb.,
____________________

69) § 115 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

f) oznámení údajů nebo jiných skutečností, které vypovídají o tom, že pacient, který je osobou omezenou na svobodě, mohl být podroben špatnému zacházení, státnímu zástupci nebo jinému příslušnému státnímu orgánu; osobou omezenou na svobodě se rozumí osoba omezená na svobodě policistou, ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu zabezpečovací detence, v ochranném léčení ústavním, v ústavní výchově, v ochranné výchově, v zařízení pro zajištění cizinců, v azylovém zařízení a pacient hospitalizovaný bez jeho souhlasu nebo osoba, které je poskytována pobytová sociální služba, aniž by byla schopna smlouvu o poskytování této služby vypovědět.

	(3) Za porušení povinné mlčenlivosti se dále nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem, popřípadě jeho zaměstnancem, a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb; v této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znalecké kanceláři, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení. To platí obdobně pro sdělování údajů nebo jiných skutečností pro osobu uvedenou v § 64 odst. 1. 

	(4) Za porušení povinné mlčenlivosti se též nepovažuje sdělování údajů nebo jiných skutečností zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, nebo poskytovatelem, pro kterého tento zdravotnický pracovník v rozhodné době vykonával zdravotnické povolání, v nezbytném rozsahu pro účely řízení prováděných orgány komory. 

	(5) Povinná mlčenlivost podle odstavce 1 platí též pro 

a) zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky, a to v souvislosti s výkonem jejich povolání, 

b) zdravotnické pracovníky nebo jiné odborné pracovníky, kteří již nevykonávají své povolání, a informace získali v souvislosti s bývalým výkonem povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka nebo zaměstnání při poskytování zdravotních služeb, 

c) osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, 

d) osoby uvedené v § 65 odst. 2 nahlížející bez souhlasu pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, 

e) členy odborných komisí podle zákona o specifických zdravotních službách, 

f) osoby uvedené v § 46 odst. 1 písm. g) § 28 odst. 7, 

g) další osoby, které v souvislosti se svou činností vykonávanou na základě tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zjistí informace o zdravotním stavu pacienta nebo informace s tím související. 

***

[Modře novelizace zákona o zdravotních službách – sněmovní tisk 512:]
§ 54

Poskytovatel je povinen vést, zpracovávat a uchovávat zdravotnickou dokumentaci, nejde-li o

a) poskytování lékárenské farmaceutické péče v lékárně, 

b) poskytování zdravotních výkonů v rámci preventivní péče mimo zdravotnické zařízení podle § 11a s výjimkou 
1. očkování, 
2. zdravotních služeb alespoň částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

***

Nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb 

§ 57

	(1) Pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se zdravotnickou dokumentací, povinen oznámit neprodleně úmrtí poskytovatele příslušnému správnímu orgánu a zajistit zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou. 
 
	(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 je zakázáno nahlížet do zdravotnické dokumentace. Tyto osoby jsou povinny 
 
a) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se dozvěděly o pacientech, o jejichž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace, a jiných skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, 
 
b) umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo zdravotnické zařízení, osobě pověřené příslušným správním orgánem za účelem převzetí, popřípadě provedení soupisu zdravotnické dokumentace. 
 
	(3) Příslušný správní orgán po oznámení učiněném podle odstavce 1 
 
a) neprodleně zabezpečí zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami nebo ztrátou, na dobu, než si pacient zvolí nového poskytovatele, 
 
b) oznámí převzetí zdravotnické dokumentace nebo její předání podle § 63 odst. 2 jinému poskytovateli způsobem v místě obvyklém tak, aby byla zajištěna v co možná nejširším rozsahu informovanost pacientů, o nichž je zdravotnická dokumentace vedena; v oznámení uvede adresu místa, kam lze předkládat žádosti o předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, popřípadě též adresu místa poskytování zdravotních služeb poskytovatelem, jemuž zdravotnickou dokumentaci předal, 
 
c) zajišťuje pro pacienty do doby, než si zvolí nového poskytovatele nebo než bude zdravotnická dokumentace týkající se pracovnělékařských služeb předána příslušnému poskytovateli určenému zaměstnavatelem, výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace, a to v rozsahu potřebném pro zajištění návaznosti poskytnutí zdravotních služeb nebo je-li to nezbytné k posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti; tyto činnosti může vykonávat pouze zdravotnický pracovník, 
 
d) neprodleně prokazatelně zajistí předání zdravotnické dokumentace poskytovateli zvolenému pacientem, a to na základě písemné žádosti pacienta nebo zvoleného poskytovatele; poskytovatel zvolený pacientem ke své žádosti připojí písemné vyjádření pacienta o provedené volbě; součástí žádosti je jméno, popřípadě jména, příjmení pacienta, jeho rodné číslo, je-li přiděleno, nebo datum narození, adresa místa trvalého pobytu pacienta nebo místo hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresa bydliště mimo území České republiky, je-li pacientem cizinec, a identifikační údaje zvoleného poskytovatele. 
 
	(4) Pokud zemřelý poskytovatel zajišťoval pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, příslušný správní orgán oznámí převzetí zdravotnické dokumentace zaměstnanců tomuto zaměstnavateli, je-li mu znám. Příslušný správní orgán na základě sdělení zaměstnavatele předá tuto zdravotnickou dokumentaci jinému poskytovateli určenému zaměstnavatelem. 
 
	(5) V případě zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb úmrtím poskytovatele, který vedl zdravotnickou dokumentaci pouze v elektronické formě, umožní ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, příslušnému správnímu orgánu přístup k informačnímu systému, ve kterém je vedena zdravotnická dokumentace pacientů. 

§ 57a

	Příslušný správní orgán může postupovat obdobně podle § 57 i v případě přerušení poskytování zdravotních služeb, pokud poskytovatel není schopen splnit povinnost podle § 26 odst. 3. Příslušný správní orgán v takovém případě neprodleně po oznámení pokračování zdravotních služeb podle § 26 odst. 4 vydá poskytovateli zdravotnickou dokumentaci v rozsahu, v jakém nedošlo k jejímu předání podle § 57 odst. 3 písm. d).

***

Nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořizování jejích výpisů nebo kopií 

§ 65 

[Modře jsou vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem č. 512:] 
	(1) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou v přítomnosti zaměstnance pověřeného poskytovatelem nahlížet, pořizovat si její výpisy nebo kopie 
 
a) pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky může pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů, 
a) pacient, zákonný zástupce, opatrovník pacienta nebo jiná osoba, která je na základě rozhodnutí soudu oprávněná pacienta zastupovat70) v právním jednání vztahujícím se k poskytování zdravotních služeb; do záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky mohou tyto osoby nahlížet nebo si pořizovat výpisy nebo kopie pouze v rozsahu záznamu popisu příznaků onemocnění, diagnózy, popisu terapeutického přístupu a interpretace výsledků testů,
 
b) osoby určené pacientem, zákonným zástupcem nebo opatrovníkem pacienta, pěstoun nebo jiná pečující osoba; v případě záznamů autorizovaných psychologických metod a popisu léčby psychoterapeutickými prostředky se postupuje podle písmene a), 
 
c) osoby blízké zemřelému pacientovi v rozsahu stanoveném v § 33 odst. 4; 
	postupy podle písmene a), b) nebo c) nesmí narušit poskytování zdravotních služeb. 
 
	(2) Do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi mohou bez jeho souhlasu nahlížet, jestliže je to v zájmu pacienta nebo jestliže je to potřebné k naplnění účelů plynoucích z jejich pověření nebo k výkonu působnosti svěřené podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a to v nezbytném rozsahu, 
 
a) pracovník poskytovatele a osoba v obdobném postavení k poskytovateli, jsou-li
1. osobou se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání nebo jiným odborným pracovníkem a podílí-li se na poskytování zdravotních služeb pacientovi, nebo
2. osobou plnící další úkoly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů64),
______________________________________
64) Například zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) osoby podílející se na výkonu působnosti příslušného správního orgánu v souvislosti s přezkoumáním lékařského posudku podle jiného právního předpisu, 
 
c) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené příslušným správním orgánem vypracováním odborného stanoviska k návrhu na přezkoumání lékařského posudku,

d) osoby, které se podílejí na výkonu působnosti správních orgánů a které jsou
1. oprávněné k výkonu kontroly v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
2. osobami se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřenými a přizvanými ke kontrole v rozsahu jejich pověření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
3. pověřené k vyřízení stížnosti podle části osmé tohoto zákona v souvislosti s touto stížností, 
4. ustavené jako nezávislý odborník nebo jmenované členem nezávislé odborné komise podle § 94 odst. 3, nebo
5. pověřené příslušným správním orgánem, který převzal podle tohoto zákona zdravotnickou dokumentaci, pořizováním výpisů nebo kopií zdravotnické dokumentace pro zajištění návaznosti zdravotních služeb o pacienta,

e) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pověřené zdravotními pojišťovnami k provádění činností v rozsahu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění, 
 
f) zdravotničtí pracovníci příslušní podle jiných právních předpisů k posuzování zdravotního stavu pro účely sociálního zabezpečení, zejména nemocenského nebo důchodového pojištění, státní sociální podpory, zaměstnanosti, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb, dávek pro osoby se zdravotním postižením a pomoci v hmotné nouzi, 
 
g) osoby pověřené Státním ústavem pro kontrolu léčiv, oprávněné k výkonu kontroly podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy, 
g) osoby Státním ústavem pro kontrolu léčiv pověřené a přizvané ke kontrole podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů v rozsahu stanoveném těmito právními předpisy,
 
h) osoby podílející se na evidenci údajů nebo na kontrole sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona, 
 
i) soudní znalci ve zdravotnických oborech a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které byly pověřeny vypracováním znaleckého posudku znaleckým ústavem nebo znaleckou kanceláří30), poskytovatelem nebo zdravotnickým pracovníkem, v rozsahu nezbytném pro vypracování znaleckého posudku zadaného orgánem činným v trestním řízení, obhajobou nebo zmocněncem v trestním řízení nebo soudem, 
 
j) lékaři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem,
j) zdravotničtí pracovníci způsobilí k ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání pověření k této činnosti Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, jde-li o podezření na vznik nemoci z povolání v souvislosti s prací v podmínkách ionizujícího záření, 
 
k) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání, které jsou zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, při výkonu státního zdravotního dozoru, 
 
l) osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící hodnocení kvality a bezpečí podle tohoto zákona a osoby se způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání provádějící externí klinické audity lékařského ozáření podle zákona o specifických zdravotních službách, 
 
m) Veřejný ochránce práv a na základě jeho pověření zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv v souvislosti s výkonem působnosti podle jiného zákona31) tak, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů třetích osob, 
 
n) členové delegace Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání nebo členové delegace Podvýboru pro prevenci mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, a to v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu vyplývajícího z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují činnost výboru nebo podvýboru32), 
 
o) inspektoři oprávnění k provádění inspekcí souvisejících s klinickým hodnocením humánních léčivých přípravků v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podrobná pravidla pro provádění inspekčních postupů správné klinické praxe55), 
 
p) jde-li o pacientský souhrn nebo část zdravotnické dokumentace jinou než pacientský souhrn, pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa státu Evropské unie, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž jsou pacientský souhrn nebo část zdravotnické dokumentace jiná než pacientský souhrn, vedeny, pokud pacient, popřípadě jiná k tomu oprávněná osoba, nevyslovil nesouhlas podle § 56c odst. 2 nebo 3,

q) pracovník příslušného archivu, který po vyřazení zdravotnické dokumentace poskytovatelem provádí výběr archiválií ze zdravotnické dokumentace podle § 68a, 
q) státní zástupci při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy76),

______________________________________
76) § 39 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

r) pověřený člen nebo zaměstnanec komory v rámci výkonu disciplinární pravomoci podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.,

s) osoby provádějící monitoring nebo audit klinického hodnocení humánních léčivých přípravků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie77) upravujícího klinická hodnocení humánních léčivých přípravků a členové etické komise, která vykonává dohled nad klinickým hodnocením léčivého přípravku, klinickou zkouškou zdravotnického prostředku nebo studií funkční způsobilosti diagnostického zdravotnického prostředku in vitro.

______________________________________
77)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES, v platném znění.


	Osoby uvedené v písmenech b) až n) a r) o), q) až s) si mohou pořizovat výpisy nebo kopie zdravotnické dokumentace v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení. 
 
	(3) Osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka a zdravotničtí pracovníci uvedení v § 46 odst. 2 mohou do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi nahlížet v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění výuky; to neplatí, jestliže pacient nahlížení prokazatelně zakázal. 
 
§ 66 

	(1) Pokud si osoba, která je podle § 65 odst. 1 nebo odst. 2 písm. b) až k) oprávněná k pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace, nepořídí výpis nebo kopii vlastními prostředky na místě, pořídí kopii zdravotnické dokumentace poskytovatel. Výpis zdravotnické dokumentace pro osoby uvedené ve větě první poskytovatel pořídí pouze v případě, je-li to účelnější než pořízení kopie, a to po dohodě s oprávněnou osobou. Poskytovatel pořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace 
 
a) pro osoby uvedené v § 65 odst. 1 do 30 dnů od obdržení žádosti pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby, 
 
b) pro osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až k) v rozsahu nezbytném pro splnění účelu nahlížení do 15 dnů od obdržení písemné žádosti, 
	pokud z jiného právního předpisu nevyplývá jiný postup nebo pokud nebyla dohodnuta jiná lhůta. 
 
	(2) Pokud poskytovatel není schopen osobám uvedeným v § 65 odst. 1 zajistit nahlížení do zdravotnické dokumentace, pořídí pro ně kopii zdravotnické dokumentace do 5 dnů ode dne, kdy oprávněné osobě sdělil, že nahlížení do zdravotnické dokumentace nelze zajistit, jestliže nebyla dohodnuta lhůta jiná. Za pořízení kopie nelze požadovat úhradu. 
 
	(3) Poskytovatel, který na základě žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1 pořídil výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace, může požadovat 
 
a) úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisu nebo náklady vynaložené na pořízení kopie zdravotnické dokumentace; ceník za pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace musí být umístěn na místě veřejně přístupném pacientům, 
 
b) za jejich odeslání úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s jejich odesláním, nestanoví-li jiný právní předpis jinak nebo není-li hrazeno pořízení výpisu nebo kopie z veřejného zdravotního pojištění. 

[Modře vyznačená změna na základě sněmovního tisku č. 512:] 
(3) Poskytovatel nemůže po osobě uvedené v § 65 odst. 1 písm. a) v souvislosti s pořízením výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace na její žádost požadovat úhradu; to neplatí, žádá-li tato osoba o pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace opakovaně. V případě opakované žádosti podle věty první nebo žádosti osoby uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) nebo c) může poskytovatel požadovat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout součet účelně vynaložených nákladů na pořízení výpisu nebo kopie zdravotnické dokumentace a za jejich odeslání. Poskytovatel nemůže poskytnutí výpisu nebo kopie ze zdravotnické dokumentace podmínit předchozím poskytnutím úhrady podle věty druhé.

	(4) V případě, že je zdravotnická dokumentace vedena v elektronické podobě, má pacient nebo jiná osoba oprávněná podle § 65 právo nahlížet dálkovým přístupem, nebrání-li tomu technické možnosti poskytovatele, nebo na pořízení její kopie na technickém nosiči dat, který si určí, nebrání-li tomu technické možnosti poskytovatele; to neplatí, požaduje-li listinnou podobu. 
 
	(5) Osoby uvedené v § 65 odst. 2 písm. b) až n) jsou povinny před nahlédnutím do zdravotnické dokumentace prokázat svou totožnost průkazem totožnosti nebo jiným dokladem obsahujícím fotografii a příslušnost ke správnímu orgánu nebo instituci nebo předložit písemné pověření. Jde-li o osoby uvedené v § 65 odst. 1 použije se obdobně § 41 odst. 3 a 4. 
 
	(6) Každé nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení jejích výpisů nebo kopií podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, s výjimkou nahlédnutí podle § 65 odst. 2 písm. a) a odst. 3, se do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi zaznamená. Podle věty první se postupuje obdobně, jestliže byly oprávněnému subjektu poskytnuty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů bez souhlasu pacienta údaje nebo jiné informace vztahující se k osobě pacienta. 
 
§ 67

	Jestliže jsou ve zdravotnické dokumentaci vedené o nezletilém pacientovi zaznamenány takové údaje o jeho zákonném zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, o kterých se zdravotnický pracovník dozvěděl při poskytování zdravotních služeb a z nichž lze vyvodit podezření na zneužívání nebo týrání pacienta nebo ohrožování jeho zdravého vývoje, může poskytovatel omezit zpřístupnění zdravotnické dokumentace tomuto zákonnému zástupci, popřípadě oběma zákonným zástupcům, pěstounovi nebo jiné pečující osobě, pokud uzná, že toto omezení je v zájmu pacienta. Přístup do zdravotnické dokumentace lze omezit pouze ve vztahu k údajům, z nichž vyplývají skutečnosti uvedené ve větě první. Obdobně se postupuje, má-li zdravotnický pracovník podezření na domácí nebo sexuální násilí či jiné zneužívání nebo týrání pacienta s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem, nebo jiného pacienta, který není nezletilým pacientem nebo pacientem s omezenou svéprávností ustanoveným zástupcem. 
 
§ 68 

	Jestliže příslušný správní orgán převzal zdravotnickou dokumentaci, použijí se ustanovení § 66 a 67 obdobně. 
 

[Modře je vyznačeno nové ustanovení navrhované sněmovním tiskem č. 512:] 
§ 68a

Výběr archiválií ze zdravotnické dokumentace

(1) Poskytovatel, jehož zřizovatelem je ministerstvo, umožní po uplynutí doby uchovávání zdravotnické dokumentace příslušnému archivu výběr archiválií ze zdravotnické dokumentace. Ostatní poskytovatelé mohou po uplynutí doby uchovávání zdravotnické dokumentace umožnit příslušnému archivu výběr archiválií ze zdravotnické dokumentace. Za tím účelem předá poskytovatel příslušnému archivu seznam zdravotnické dokumentace navržené pro výběr archiválií s uvedením doby jejího vzniku.

(2) Po ukončení výběru archiválií vyhotoví příslušný archiv protokol o provedeném výběru archiválií a určí, do čí péče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet.

***

§ 71

Součinnost Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Českého statistického úřadu a statistického ústavu při poskytování údajů ze základních registrů a dalších informačních systémů veřejné správy 

***
	(7) Policie České republiky poskytne poskytovateli na základě jeho písemné žádosti následující údaje 
 
a) adresu místa pobytu zemřelého pacienta, 
 
b) adresu místa pobytu pacienta, u něhož sdělení tohoto údaje neumožňuje jeho zdravotní stav, 
 
c) adresu místa pobytu pacienta, kterému je nutné poskytnout informaci týkající se jeho zdravotního stavu, jejímž včasným neposkytnutím může dojít k ohrožení nebo poškození zdraví pacienta nebo ohrožení zdraví jiných osob, 
 
d) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení žijícího manžela nebo žijícího dítěte pacienta uvedeného v písmenu b), 
 
e) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zákonného zástupce pacienta, který je nezletilou osobou, nebo opatrovníka pacienta s omezenou svéprávností, který s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání zákonného zástupce nebo opatrovníka, anebo zemřelého pacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou s omezenou svéprávností. 
e) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zákonného zástupce nebo opatrovníka pacienta, pokud pacient s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání těchto osob, nebo jde-li o zemřelého pacienta,

	pokud tyto údaje poskytovatel nemůže jiným způsobem zjistit a pokud jsou nezbytné k zajištění podmínek pro poskytování zdravotních služeb. 
***

§ 73 

***
	(2) Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech má, nestanoví-li tento zákon jinak, 
 
a) oprávněný pracovník správce nebo provozovatele zdravotnického registru, 
 
b) oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele, který 
1. poskytuje pacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve zdravotnickém registru, jde-li o registry uvedené v § 72 odst. 1 písm. b), e) nebo f), 
2. je zdravotnickou záchrannou službou, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a to pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě. 
 
c) oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a zdravotnický pracovník poskytující do zdravotnického registru údaje o své osobě, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. d), a to v rozsahu jimi poskytovaných údajů; tím není dotčen přístup k veřejným částem zdravotnických registrů, 
 
d) oprávněný pracovník Koordinačního střediska transplantací pro potřeby využití anamnestických dat vedených ve zdravotnických registrech o zemřelém pacientovi, u něhož byla prokázána mozková smrt a který je potenciálním dárcem, a to pro účely transplantací, 
 
e) oprávněný pracovník instituce, která má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost, 
 
f) oprávněný pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c) a d), a to pro účely plnění úkolů podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 

	(dále jen „oprávněný pracovník“); oprávněného pracovníka určují a žádost podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až e)f). Subjektem oprávněným podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí zdravotnický pracovník podle písmene c), který poskytuje do zdravotnického registru údaje o své osobě. 
***

Národní registr poskytovatelů 

§ 74 

[Modře jsou vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem č. 512, fialově změny navrhované sněmovním tiskem č. 704:] 
	(1) Národní registr poskytovatelů obsahuje strukturované údaje o poskytovatelích, a to 
 
a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
b) údaje o odborném zástupci v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
c) adresu místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a další kontaktní údaje poskytovatele, například telefon, fax, adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek a identifikátor datové schránky, 
 
d) formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až i), a to pro každé místo poskytování,
d) rozsah poskytované zdravotní péče podle § 19 odst. 1 písm. b), a to pro každé místo poskytování zdravotních služeb, 
 
e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb, 
 
f) údaj o přerušení poskytování zdravotních služeb, 
 
g) údaj o pozastavení poskytování zdravotních služeb, 
 
h) údaj o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
i) údaj o pokračování v poskytování zdravotních služeb podle § 27, 
 
j) provozní a ordinační dobu, 
 
k) seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, 
 
l) údaj o získání potvrzení o splnění podmínek hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle tohoto zákona, 
 
m) počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péče, popřípadě druhu zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) h), a údaje o obsazenosti lůžek vymezených pro každé místo poskytování zdravotních služeb podle formy nebo oboru zdravotní péče, popřípadě též podle jejich vybavení, stanovených prováděcím právním předpisem podle § 78, 
 
n) přepočtený počet zdravotnických pracovníků v členění podle odborné způsobilosti, specializované způsobilosti, zvláštní odborné a zvláštní specializované způsobilosti, 
 
o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis, 
 
p) stejnopis 
1. rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 19 odst. 4 a rozhodnutí týkající se jeho změn, odejmutí, pozastavení nebo zániku podle § 25 odst. 4, 
2. osvědčení o pokračování zdravotních služeb podle § 27 odst. 4,

q) technické údaje pro komunikaci podle zákona o elektronizaci zdravotnictví, 

r) údaj o udělení statutu statusu centra vysoce specializované zdravotní péče podle § 112, centra vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním podle § 113a a screeningového pracoviště podle § 113c,

s) informace o přerušení poskytování zdravotních služeb podle § 26 odst. 2 včetně uvedení dne, od kterého dojde k přerušení, a informace o pokračování v poskytování zdravotních služeb po tomto přerušení podle § 26 odst. 4 včetně uvedení dne, od kterého dojde k pokračování.

(2) Do Národního registru poskytovatelů se zaznamenávají též údaje o osobách poskytujících zdravotní služby podle § 20, a to údaje uvedené v dokladu prokazujícím jejich oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kontaktní adresa a další kontaktní údaje podle odstavce 1 písm. c), datum zahájení a ukončení poskytování zdravotních služeb na území České republiky, zákaz poskytování zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho trvání. 

	(3) Obsah Národního registru poskytovatelů je 
 
a) veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, s výjimkou 
1. adresy místa trvalého nebo hlášeného pobytu a datu narození fyzické osoby, 
2. stejnopisů dokumentů uvedených v odstavci 1 písm. p), 
3. údajů o poskytovateli, o jehož oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhodlo Ministerstvo obrany a zároveň je jeho provozovatelem, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra, 
4. údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m), 
 
b) přístupný oprávněnému pracovníkovi poskytovatele a osobě poskytující zdravotní služby podle § 20, a to v rozsahu údajů o nich zpracovávaných, 
 
c) přístupný oprávněným zaměstnancům příslušného správního úřadu a dále krajského úřadu, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 20 odst. 2, v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví, 
 
d) přístupný oprávněným zaměstnancům právnických osob zajišťujícím sběr dat do Národního zdravotnického informačního systému s výjimkou údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m), 
 
e) přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, 
 
f) přístupný oprávněnému pracovníkovi komory, jde-li o člena komory, který je poskytovatelem nebo odborným zástupcem, a to v rozsahu údajů o nich vedených, 
 
g) přístupný oprávněnému zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu státní správy, 
 
h) přístupný oprávněnému zaměstnanci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a to za účelem plnění úkolů Státního ústavu pro kontrolu léčiv podle zákona o léčivech s výjimkou údajů o obsazenosti lůžek podle odstavce 1 písm. m), 
 
i) přístupný oprávněnému zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení nebo služebním orgánům nemocenského pojištění, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění, 
 
j) přístupný oprávněnému pracovníkovi zdravotnické záchranné služby, a to za účelem plnění úkolů zdravotnické záchranné služby podle tohoto zákona a zákona o zdravotnické záchranné službě, 
 
k) přístupný oprávněnému pracovníkovi orgánu ochrany veřejného zdraví, a to za účelem plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 
 
***

§ 77a

Národní registr hrazených zdravotních služeb 
[Modře jsou vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem č. 512:]
	(1) Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. 
 
	(2) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb předává údaje podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila, a to 
 
a) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, která úhradu zdravotních služeb provedla, 
 
b) identifikační údaje 
1. poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, 
2. v rozsahu identifikátor zdravotnického pracovníka uvedeného ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, 
 
c) rozsah zdravotních služeb, o jejichž poskytování a úhradě uzavřela zdravotní pojišťovna s poskytovatelem smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, 
 
d) údaje o personálním zabezpečení včetně identifikátorů zdravotnických pracovníků, prostřednictvím kterých poskytovatel poskytuje zdravotní služby, a uvedených ve smlouvě o poskytování a úhradě hrazených zdravotních služeb uzavřené mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a pokud je nemá k dispozici, tak včetně jejich rodných čísel, a věcném a technickém vybavení poskytovatele, k jejichž zajištění se zavázal zdravotní pojišťovně ve smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, 
 
e) vymezení zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, 
 
f) výši úhrady za zdravotní služby vymezené podle písmene e), poskytnuté zdravotní pojišťovnou, 
 
g) typ úhrady a 
 
h) období, v němž byly poskytnuty zdravotní služby vymezené podle písmene e), za které zdravotní pojišťovna poskytla úhradu ve výši uvedené podle písmene f). 
 
	(3) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb dále zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 2 předává 
 
a) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18) k pojištěnci, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene d) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli; pokud agendový identifikátor fyzické osoby nebyl přidělen, identifikační číslo tohoto pojištěnce, 
 
b) údaj o pohlaví pojištěnce uvedeného v písmenu a) a rok jeho narození, 
 
c) kód obce adresy místa pobytu pojištěnce uvedeného v písmenu a) ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí54) a 
 
d) specifikaci zdravotní služby poskytnuté pojištěnci, včetně uvedení data poskytnutí zdravotní služby. 
 
	(4) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb rovněž předává údaje poskytovatel, který provedl vyžádaná laboratorní vyšetření a tuto zdravotní službu vykázal zdravotní pojišťovně, a to 

a) výsledky laboratorních odborných hematologických, odborných biochemických nebo mikrobiologických vyšetření,
a) výsledky odborných laboratorních hematologických, biochemických, mikrobiologických, molekulárně biologických, molekulárně patologických, multiomických, imunologických, histopatologických a cytologických vyšetření,

b) údaje o provedených odborných laboratorních genetických, cytogenetických, a multiomických vyšetření zahrnující data zárodečného genomu; jde-li o genetická prediktivní, presymptomatická, prenatální a preimplantační vyšetření, poskytovatel předává pouze údaj o typu provedeného vyšetření, 

b) c) výsledky jiných laboratorních odborných vyšetření než uvedených v písmenu a) písmenech a) a b), pokud si takové laboratorní vyšetření vyžádalo centrum vysoce specializované zdravotní péče,

c) d) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, které byla úhrada zdravotních služeb podle písmene a) nebo b), b) nebo c) vykázána,

d) e) identifikační údaje poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, který laboratorní vyšetření podle písmene a) nebo b), b) nebo c) provedl,

e) f) číslo pojištěnce nebo identifikátor pacienta.
 

	(5) Obsah Národního registru hrazených zdravotních služeb je přístupný zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů o zdravotních službách, které uhradila, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění.
(5) Obsah Národního registru hrazených zdravotních služeb je přístupný

a) zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů o zdravotních službách, které uhradila, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění,

b) oprávněným zaměstnancům ministerstva, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti veřejného zdravotního pojištění. 
 
	(6) Osobní údaje vedené v Národním registru hrazených zdravotních služeb se po uplynutí 50 let od roku úmrtí subjektu údajů nebo jeho prohlášení za mrtvého anonymizují. 

	(7) Statistický ústav je povinen předat Ministerstvu financí nebo ministerstvu na základě jeho žádosti informace podle odstavce 2 v anonymizované podobě, které si Ministerstvo financí nebo ministerstvo vyžádá pro účely výkonu veřejnosprávní kontroly zdravotních pojišťoven.

§ 78

Prováděcí právní předpis stanoví
a) okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů,
b) postup, způsob, strukturu a formu předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, a dále vymezení lůžek podle formy nebo oboru poskytované zdravotní péče, popřípadě též podle jejich vybavení, u nichž se oznamuje do Národního registru poskytovatelů údaj o jejich obsazenosti,
c) periodicitu a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, pokud tento zákon nestanoví jinak,
d) náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění,
e) způsob vymezení a způsob specifikace zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, a typ úhrady pro účely předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb,
f) seznam konkrétních resortních referenčních statistik, lhůty jejich zveřejnění a případy, kdy lze v dané referenční statistice označit konkrétního poskytovatele nebo zdravotní pojišťovnu.,
g) údaje o výsledcích a typu provedených laboratorních vyšetřeních podle § 77a odst. 4 písm. a) a b).

***

§ 81

***
	(3) Na základě žádosti ošetřujícího lékaře nebo zákonného zástupce nebo opatrovníka pacienta poskytne poskytovatel provádějící patologicko-anatomickou pitvu odebraný biologický materiál k poskytnutí konzultační služby podle § 2 odst. 2 písm. b) konzilia jinému poskytovateli v oboru patologická anatomie. 
***

§ 84

	(1) Prohlídku těla zemřelého je třeba provést vždy; jejím účelem je zjistit smrt osoby, pravděpodobné datum a čas úmrtí, pravděpodobnou příčinu smrti a dále určit, zda bude provedena pitva. V rámci provedení prohlídky těla zemřelého je provedeno označení těla zemřelého. 
 
	(2) Prohlídky těl zemřelých jsou povinni zajišťovat 
 
a) poskytovatelé v oboru všeobecné praktické lékařství a v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie u svých registrovaných pacientů v rámci provozní ordinační doby a v rozsahu provádění návštěvních služeb; provedení prohlídky nesmí vést k narušení poskytování zdravotních služeb, 
 
b) nejde-li o postup podle písmene a), lékař vykonávající lékařskou pohotovostní službu nebo poskytovatel, se kterým kraj uzavřel za účelem zajišťování prohlídky těl zemřelých smlouvu, 
 
c) poskytovatel, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí, 
 
d) poskytovatel zdravotnické záchranné služby v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování přednemocniční neodkladné péče.,

e) poskytovatel domácí paliativní péče v případě, kdy k úmrtí došlo při poskytování této péče a na místě poskytování této péče je přítomen zdravotnický pracovník způsobilý k provedení prohlídky těla zemřelého.

***

§ 86

	(1) Lékař provádějící prohlídku těla zemřelého 
 
a) vyplní příslušné části Listu o prohlídce zemřelého a zajistí předání jeho jednotlivých částí subjektům stanoveným prováděcím právním předpisem, 
 
b) určí, zda bude provedena patologicko-anatomická nebo zdravotní pitva podle tohoto zákona, 
 
c) o úmrtí nebo nálezu těla zemřelého informuje osobu blízkou zemřelému, je-li mu tato osoba známa; součástí informace je sdělení o určení provedení pitvy a identifikační údaje poskytovatele, který pitvu provede, 
 
d) vyznačí v Listu o prohlídce zemřelého provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy určené podle písmene b), 
 
e) v případech, kdy určil provedení pitvy, zajistí převoz těla zemřelého k pitvě, 
 
f) v případech, kdy neurčil provedení pitvy, předá zprávu o úmrtí registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, je-li mu znám, pokud lékař provádějící prohlídku těla zemřelého není současně tímto registrujícím poskytovatelem, 
 
g) neprodleně informuje Policii České republiky, jde-li o 
1. podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou, 
2. zemřelého neznámé totožnosti, 
3. úmrtí, ke kterému došlo za nejasných okolností; lékař provádějící prohlídku těla zemřelého provede jen nezbytné úkony tak, aby nedošlo ke zničení nebo poškození možných důkazů nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo že jde o sebevraždu, 
 
h) informuje Policii České republiky, jestliže mu není známa osoba blízká zemřelému nebo ji nebylo možné o úmrtí vyrozumět, a to za účelem vyhledání osoby blízké zemřelému a předání informace o úmrtí. 
 
	(2) Prostřednictvím Listu o prohlídce zemřelého je rodné číslo zemřelého pacienta předáváno matrice ve lhůtě podle jiného právního předpisu38), statistickému ústavu, Českému statistickému úřadu a provozovateli pohřební služby. 
 
	(3) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření, že příčinou úmrtí je nebezpečná infekční nemoc nebo že jde o pacienta s touto nemocí, byla-li příčinou úmrtí taková nemoc, nebo jde-li o úmrtí pacienta s touto nemocí, neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno. 
 
	(4) Má-li lékař provádějící prohlídku těla zemřelého podezření na kontaminaci zemřelého radioaktivní látkou, nebo v případě, že má podezření, že byla příčinou úmrtí pacienta kontaminace radioaktivní látkou, nebo jde-li o úmrtí pacienta kontaminovaného radioaktivní látkou, neprodleně oznámí tuto skutečnost Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost a orgánu ochrany veřejného zdraví. Státní úřad pro jadernou bezpečnost neprodleně stanoví podmínky pro přepravu zemřelého, provedení pitvy a pro pohřbení; do doby stanovení těchto podmínek nesmí být tělo pohřební službě vydáno. 
 
***

§ 89

	(1) Poskytovatel, který provedl pitvu, zajistí vyplnění příslušných částí Listu o prohlídce zemřelého a předání těchto částí místům jejich určení stanoveným prováděcím právním předpisem. 
 
	(2) Poskytovatel, který provedl pitvu, je povinen písemně informovat o jejím výsledku 
 
a) poskytovatele, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k úmrtí pacienta, 
 
b) registrujícího poskytovatele v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru, praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie, je-li mu znám. 
 
***

ČÁST OSMÁ 

STÍŽNOSTI

§ 93

	(1) Proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost 
 
a) pacient, 
 
b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, opatrovník pacienta nebo jiná osoba, která je na základě rozhodnutí soudu oprávněná pacienta zastupovat70) v právním jednání vztahujícím se k poskytování zdravotních služeb, 
 
c) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo 
 
d) osoba zmocněná pacientem. 
	Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu. 
 
	(2) Pokud osoba, která podala poskytovateli stížnost (dále jen „stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
(2) Pokud osoba, která podala stížnost podle odstavce 1 (dále jen „stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení jejího vyřízení podat stížnost příslušnému správnímu orgánu. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti podle odstavce 1. Stížnost podle věty první lze podat i tehdy, není-li stížnost podle odstavce 1 vyřízena ve lhůtě podle odstavce 3 písm. b).
 
	(3) Poskytovatel je povinen 
 
a) navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné, 
 
b) vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu nebo správnímu orgánu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele, 
 
c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,
c) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, jejímž obsahem jsou alespoň údaje o
1. datu obdržení a datu vyřízení stížnosti, 
2. předmětu stížnosti,
3. způsobu vyřízení stížnosti, 
4. ústním projednání stížnosti, bylo-li navrženo, 
5. přijatých nápravných opatřeních; 
identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí, 

d) poskytnout evidenci podle písmene c) správnímu orgánu podle odstavce 2 nebo ministerstvu, pokud o to požádají, 
 
d) e) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie,
CELEX: 32011L0024
 
e) f) jde-li o šetření stížnosti příslušným správním orgánem, poskytnout mu na jeho vyžádání včasnou a nutnou součinnost; to platí i pro poskytovatele, který poskytl související zdravotní služby. 
 
	(4) Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče je dále povinen 

a) vypracovat postup pro vyřizování stížností, 

b) postup podle písmene a) a informaci o možnosti podat stížnost subjektům uvedeným v odstavci 2 uveřejnit ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách. 
(4) Poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče je dále povinen ustanovit osobu pověřenou vyřizováním stížností a dále na svých internetových stránkách a na veřejně přístupném místě ve svém zdravotnickém zařízení uveřejnit informaci o

a) kontaktních údajích na osobu pověřenou vyřizováním stížností a

b) možnosti podat stížnost podle odstavce 1 a 2.
CELEX: 32011L0024

	(5) K šetření stížností osob proti postupu při poskytování zdravotních služeb, jejichž poskytovatelem je Vězeňská služba, je příslušný ředitel organizační jednotky Vězeňské služby, pokud generální ředitel Vězeňské služby nepověří šetřením stížnosti jinou osobu. 
 
§ 94 
[Modře jsou vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem č. 512:]
	(1) Příslušný správní orgán je povinen 
 
a) vyřídit stížnost 
1. do 30 dnů ode dne jejího obdržení, 
2. do 90 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislého odborníka, 
3. do 120 dnů ode dne jejího obdržení, jestliže jde o stížnost, k jejímuž vyřízení je třeba ustavit nezávislou odbornou komisi; 
lhůta pro vyřízení stížnosti podle bodu 2 nebo 3 počíná běžet dnem, kdy příslušný správní orgán ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi; lhůtu podle bodu 1 může příslušný může správní orgán odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů a lhůtu podle bodu 2 nebo 3 o dalších 60 dnů; příslušný dnů; správní orgán ustaví nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi bez zbytečného odkladu; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 pracovních dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu nebo správnímu orgánu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele, 
 
b) vypracovat postup pro vyřizování stížností a určit pracoviště krajského úřadu k přijímání stížností, 
 
c) uveřejnit postup podle písmene b) a adresu určeného pracoviště, úřední hodiny a kontakt na toto pracoviště na úřední desce,

CELEX: 32011L0024
 
d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,
d) vést evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení, jejímž obsahem jsou alespoň údaje o
1. datu obdržení a datu vyřízení stížnosti, 
2. předmětu stížnosti,
3. způsobu vyřízení stížnosti, 
4. ústním projednání stížnosti, bylo-li navrženo, 
5. uložených nápravných opatřeních;
identifikační údaje stěžovatelů se v evidenci o podání stížností neuvádějí, 

e) poskytnout ministerstvu na jeho žádost evidenci podle písmene d),
 
e) f) umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie. 

CELEX: 32011L0024

	(2) Stížnost, kterou podala osoba, která není uvedena v § 93 odst. 1, příslušný správní orgán posoudí jako podnět k provedení kontroly. Ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení písemně vyrozumí osobu uvedenou ve větě první o tom, jak se stížností bylo naloženo. 
 
	(3) Příslušný správní orgán může na základě stížnosti nebo z moci úřední nebo jiného podnětu, a to zejména pro posouzení případů, u nichž vznikly pochybnosti, zda byl při poskytování zdravotních služeb dodržen správný postup, popřípadě k vyloučení příčinné souvislosti mezi nesprávným postupem a újmou na zdraví pacientovi při poskytování zdravotních služeb, ustavit 
 
a) nezávislého odborníka; odborníka ustaví vždy, směřuje-li stížnost nebo podnět proti správnému postupu při poskytování zdravotních služeb, popřípadě je namítáno ublížení na zdraví pacientovi při poskytování zdravotních služeb a stížnost nebo podnět není zjevně nedůvodný, 
 
b) nezávislou odbornou komisi; komisi ustaví vždy, jestliže 
1. nezávislý odborník na základě posouzení zdravotnické dokumentace její ustavení navrhne, nebo 
2. podle jeho uvážení jde o případ, kdy posouzení nezávislým odborníkem je odborně nedostačující nebo je třeba posoudit případné ublížení na zdraví při poskytování zdravotních služeb s důsledkem smrti pacienta a stížnost nebo jiný podnět není zjevně nedůvodný. 
 
§ 95 

	(1) Členy nezávislé odborné komise, které jmenuje a odvolává příslušný správní orgán, jsou vždy 
 
a) zástupce příslušného správního orgánu; zástupce příslušného správního orgánu, který je vždy zdravotnickým pracovníkem, je současně, který je předsedou komise a řídí její činnost, 
 
b) nejméně 2 zdravotničtí pracovníci se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní péče, 
 
c) lékař se specializovanou způsobilostí v oboru patologická anatomie nebo soudní lékařství, jde-li o úmrtí pacienta, 
 
d) zástupce příslušné komory nebo příslušné profesní organizace. 
 
	(2) K jednání komise 
 
a) je vždy přizvána osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva, 
 
b) může být přizván poskytovatel, proti kterému stížnost směřuje, a stěžovatel za účelem podání vysvětlení skutečností uvedených ve stížnosti, a to na dobu nezbytně nutnou; stěžovatel je na základě své žádosti přizván k jednání vždy pokud o to poskytovatel nebo stěžovatel požádá, jsou přizváni k jednání vždy. 
 
	(3) Členy nezávislé odborné komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k poskytovateli, ke stěžovateli nebo k pacientovi, kterého se stížnost týká, nebo k předmětu projednávané stížnosti jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. 
 
	(4) Nezávislá odborná komise projedná případ za účasti nejméně nadpoloviční většiny všech členů, přičemž jeden z nich musí být vždy zdravotnický pracovník podle odstavce 1 písm. b). 
 
	(5) Nezávislá odborná komise případ posoudí na základě zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a dalších skutečností zjištěných pro účely posouzení případu a vypracuje zápis, který je bezodkladně předán příslušnému správnímu orgánu prostřednictvím předsedy komise. Zápis obsahuje 
 
a) souhrn podstatných údajů ze zdravotnické dokumentace, 
 
b) závěr projednání případu 
1. s jednoznačným konstatováním, zda byl nebo nebyl při poskytování zdravotních služeb dodržen náležitý odborný postup; v případě nedodržení náležitého odborného postupu se uvede jeho popis, 
2. v případě, že nebyl dodržen náležitý odborný postup, s konstatováním, zda je nebo není dána příčinná souvislost mezi takovým postupem a újmou na zdraví nebo poškozením zdraví s následkem smrti; to neplatí, pokud na základě zjištěných skutečností nelze takové konstatování učinit, 
 
c) návrh opatření směřujících k nápravě. 
 
§ 96 

	(1) Jestliže příslušný správní orgán při šetření stížnosti zjistí porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb nebo činnostech s tím souvisejících stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy anebo jiná pochybení dotýkající se práv a zájmů pacientů, 
 
a) uloží poskytovateli nápravná opatření s uvedením lhůty pro jejich splnění a lhůty, ve které je poskytovatel povinen zaslat příslušnému správnímu orgánu písemnou zprávu o splnění uložených nápravných opatření; nápravným opatřením nelze uložit poskytnutí zdravotního výkonu ani náhradu újmy, popřípadě 
 
b) podá podnět 
1. orgánu příslušnému podle jiných právních předpisů41), 
2. příslušné komoře, jestliže zjistí takové pochybení zdravotnickým pracovníkem, který je členem komory, které přísluší šetřit komoře podle zákona upravujícího činnost komor; 
	obdobně postupuje poskytovatel. 
 
	(2) O uložených nápravných opatřeních nebo o podání podnětu zašle příslušný správní orgán informaci zdravotní pojišťovně, u které byl pacient v době porušení práv nebo povinností při poskytování zdravotních služeb pojištěn. 
 
§ 97

	Jednání nezávislé odborné komise je neveřejné. Příslušný správní orgán, pokud ustavil nezávislého odborníka nebo nezávislou odbornou komisi, sdělí poskytovateli, pacientovi, jehož se stížnost týká, a stěžovateli, pokud jím není pacient, jméno, popřípadě jména, a příjmení nezávislého odborníka nebo členů nezávislé odborné komise a osob přizvaných podle § 95 odst. 2. 
 
ČÁST DEVÁTÁ 

HODNOCENÍ KVALITY A BEZPEČÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB 

§ 98

	(1) Hodnocení Externí hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (dále jen „hodnocení kvality a bezpečí“) je dobrovolný proces, jehož účelem je posoudit podle hodnotících standardů organizační úroveň poskytování zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí. 
 
	(2) Hodnotící standardy jsou souborem požadavků na vybrané procesy a ukazatele posuzované ve zdravotnickém zařízení z hlediska zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. 
 
	(3) Hodnocení kvality a bezpečí může provádět fyzická nebo právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění této činnosti podle tohoto zákona. Oprávnění k hodnocení kvality a bezpečí lze udělit pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), a pro zdravotnickou záchrannou službu.
 
	(4) O udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí rozhoduje ministerstvo. Toto oprávnění nelze převést ani nepřechází na jinou fyzickou nebo právnickou osobu. 
 
	(5) Fyzické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže 
 
a) není poskytovatelem nebo společníkem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, která je poskytovatelem, 
 
b) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42), 
 
c) má vypracovány hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo pro zdravotnickou záchrannou službu, pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí, 
 
d) splňuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo pro zdravotnickou záchrannou službu, pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno. 
 
	(6) Právnické osobě se udělí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí na její písemnou žádost, jestliže 
 
a) není poskytovatelem nebo společníkem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu právnické osoby, která je poskytovatelem, nebo zdravotní pojišťovnou, 
 
b) její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu není současně společníkem nebo statutárním orgánem nebo jeho členem nebo členem kontrolního orgánu poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a není ani poskytovatelem, 
 
c) nejedná ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou42) a ani jinak nejednají ve shodě s poskytovatelem nebo zdravotní pojišťovnou její statutární orgán nebo jeho člen nebo člen jejího kontrolního orgánu, 
 
d) má vypracovány hodnotící standardy pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo pro zdravotnickou záchrannou službu, pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno, a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí, 
 
e) splňuje požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí v návaznosti na formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) nebo pro zdravotnickou záchrannou službu, pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno. 
 
	(7) Prováděcí právní předpis stanoví 
 
a) minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i) a pro zdravotnickou záchrannou službu, 
 
b) ukazatele kvality a bezpečí zdravotních služeb, způsob jejich tvorby a sledování, 
 
c) b) rozsah procesů posuzovaných ve zdravotnickém zařízení a požadavků na tyto procesy, 
 
d) c) požadavky na způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí, 
 
e) d) požadavky na personální zabezpečení provádění hodnocení kvality a bezpečí týkající se odborné způsobilosti osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, a počet těchto osob. 
 
§ 99

	(1) Žádost o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje, 
 
a) je-li žadatelem fyzická osoba 
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození žadatele, 
2. identifikační číslo17), bylo-li přiděleno, 
3. formy, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,
3. rozsah zdravotních služeb podle § 98 odst. 3, pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,
4. datum, od něhož žadatel hodlá zahájit provádění hodnocení kvality a bezpečí,
 
b) je-li žadatelem právnická osoba 
1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla žadatele,
1. obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky a datum narození osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo jeho členy nebo které jednají jménem právnické osoby zapisované do obchodního nebo obdobného rejstříku před jejím vznikem, 
3. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 až 4 3. 
 
	(2) Žadatel k žádosti o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí předloží, 
 
a) jde-li o fyzickou osobu 
1. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 5 písm. a) a b), 
2. seznam osob, jejichž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, s uvedením jména, popřípadě jmen a příjmení; u zdravotnických pracovníků se dále uvede jejich odborná nebo specializovaná způsobilost k výkonu zdravotnického povolání a u ostatních osob jejich vzdělání s uvedením studijního programu a oboru, ve kterém bylo získáno; v seznamu se dále uvede, které osoby budou odpovídat žadateli za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem, popřípadě druhů zdravotní péče nebo zdravotnické záchranné služby, 
3. hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení má být oprávnění uděleno,
3. hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí pro rozsah zdravotní péče podle § 98 odst. 3,
 
b) jde-li o právnickou osobu 
1. doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního nebo obdobného rejstříku nebo pokud zápis ještě nebyl proveden; je-li žadatelem právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, předloží výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla, který nesmí být starší 3 měsíců, 
2. prohlášení, že splňuje podmínky podle § 98 odst. 6 písm. a) a c), 
3. prohlášení statutárního orgánu nebo jeho členů a členů kontrolního orgánu, že splňují podmínky podle § 98 odst. 6 písm. b) a c), 
4. údaje uvedené v písmenu a) bodech 2 a 3. 

(3) Osoba, jejímž prostřednictvím bude hodnocení kvality a bezpečí prováděno, může tuto činnost vykonávat pouze na základě osvědčení o odborné způsobilosti k jejímu výkonu vydaného ministerstvem. Jsou-li v seznamu podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 uvedené rovněž osoby, ke kterým žadatel k žádosti podle odstavce 1 toto osvědčení nepředložil, považuje se tato žádost zároveň za žádost o vydání osvědčení podle věty první; v takovém případě žadatel k žádosti předloží doklady o odborné způsobilosti těchto osob. Jsou-li splněny podmínky pro výkon hodnocení kvality a bezpečí, ministerstvo vydá osobě podle věty první osvědčení o odborné způsobilosti k jejímu výkonu, a to v rozsahu podle § 98 odst. 5, pro který tyto podmínky splňuje. V opačném případě ministerstvo rozhodne o tom, že osoba podle věty první není odborně způsobilá k hodnocení kvality a bezpečí. Obdobně se postupuje, podá-li žádost o vydání osvědčení podle věty první osoba, u které má být ministerstvem posouzena její odborná způsobilost k hodnocení kvality a bezpečí.

(4) Pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 3, kterou osoba získala v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci, se v rozsahu ověřování odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání postupuje přiměřeně podle předpisů upravujících uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání1),2) a ve zbylém rozsahu se postupuje přiměřeně podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem je ministerstvo.

§ 100 

	(1) Rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje 
 
a) v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 
 
b) v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro jejichž hodnocení se oprávnění uděluje,

b) v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo držitele oprávnění, bylo-li přiděleno; v případě držitele oprávnění se sídlem mimo území České republiky se uvede též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu na území České republiky,
 
c) rozsah zdravotních služeb podle § 98 odst. 3, pro jejichž hodnocení se oprávnění uděluje.
 
d) datum, od kterého lze hodnocení kvality a bezpečí provádět. 
 
	(2) Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí místně příslušnému správci daně vykonávajícímu správu daně z příjmů a místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. 
 
	(3) Ministerstvo zveřejní seznam osob oprávněných k provádění hodnocení kvality a bezpečí, s uvedením údajů uvedených v odstavci 1, na svých internetových stránkách. 
 
§ 101 

	(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zveřejnit hodnotící standardy a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí na svých internetových stránkách. 
 
	(2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je povinna písemně oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů obsažených v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, v žádosti o udělení oprávnění a v dokladech předkládaných s touto žádostí a doložit tyto změny příslušnými doklady, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. V případě změn údajů uvedených v seznamu osob uvedeného v § 99 odst. 2 písm. a) bodě 2 se oznamují pouze změny týkající se osob, které odpovídají za hodnocení kvality a bezpečí jednotlivých forem zdravotní péče, popřípadě druhů zdravotní péče. V případě změn v seznamu osob uvedeném v § 99 odst. 2 písm. a) bodě 2 se oznamují pouze změny týkající se navýšení počtu osob uvedených v tomto seznamu.
 
	(3) Týká-li se změna údaje, který není uveden v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí a jsou-li nadále splněny podmínky stanovené pro provádění hodnocení, provede ministerstvo o této změně záznam do spisu; v ostatních případech rozhodne ministerstvo podle okolností o změně oprávnění nebo o jeho odejmutí. 
 
§ 102

	(1) Oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí zaniká 
 
a) smrtí držitele oprávnění, 
 
b) zánikem držitele oprávnění, nebo 
 
c) rozhodnutím ministerstva o odejmutí oprávnění. 
 
	(2) Ministerstvo odejme oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění 
 
a) přestal splňovat některou z podmínek uvedených v § 98 odst. 5 nebo 6, nebo,

b) neprovedl hodnocení kvality a bezpečí po dobu delší než 36 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění nebo od provedení posledního hodnocení kvality a bezpečí, nebo 
 
b) c) o odejmutí oprávnění požádal. 
 
	(3) Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí, jestliže držitel oprávnění závažným způsobem nebo opakovaně porušil některou z povinností uvedených v § 101 odst. 1 nebo 2 nebo v § 104 odst. 2, v § 104 odst. 2 nebo v § 106. Ministerstvo může odejmout oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí rovněž v případě, že držitel oprávnění provedl hodnocení kvality a bezpečí prostřednictvím osoby vyloučené z hodnocení podle § 104 odst. 3. 
 
§ 103

	Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o změně nebo odejmutí oprávnění k provádění hodnocení kvality a bezpečí do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí subjektům uvedeným v § 100 odst. 2. 
 
§ 104 

	(1) Hodnocení kvality a bezpečí se provádí na základě smlouvy uzavřené mezi osobou oprávněnou provádět hodnocení kvality a bezpečí a poskytovatelem; součástí smlouvy je i sjednaná úplata za provedené hodnocení. Hodnocení kvality a bezpečí musí být provedeno do 12 měsíců ode dne uzavření smlouvy. 
 
	(2) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí je při hodnocení povinna 
 
a) postupovat nestranně, 
 
b) dodržovat hodnotící standardy kvality a bezpečí a pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí.,

c) vést a udržovat evidenci způsobu a postupu provedených hodnocení kvality a bezpečí po dobu 5 let od jejich provedení. 
 
	(3) Z provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci odborného zástupce nebo, je-li tímto poskytovatelem právnická osoba, je společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu.
(3) Z provádění hodnocení kvality a bezpečí je vyloučena osoba, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli, u něhož má být hodnocení provedeno, nebo vykonává pro tohoto poskytovatele funkci odborného zástupce nebo v posledních 2 letech poskytla tomuto poskytovateli konzultace v jeho přípravě k externímu hodnocení kvality a bezpečí. Z provádění hodnocení kvality a bezpečí u poskytovatele zdravotních služeb, kterým je právnická osoba, je vyloučena též osoba, která je společníkem této právnické osoby, jejím statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem jejího kontrolního orgánu. 
 
§ 105

	(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí vydá v případě, že vyhovuje úroveň poskytovaných zdravotních služeb u hodnoceného poskytovatele hodnotícím standardům, certifikát kvality a bezpečí (dále jen „certifikát“) s platností 3 roky. 
 
	(2) Certifikát obsahuje 
 
a) údaje o osobě, která vydala certifikát, jimiž jsou 
1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační číslo, 
2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo,
2. v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno; v případě osoby se sídlem mimo území České republiky se uvede též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu této osoby na území České republiky,
 
b) údaje o poskytovateli, jimiž jsou 
1. v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa jejího trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě fyzické osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresa bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresa místa hlášeného pobytu na území České republiky a identifikační číslo, 
2. v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, v případě právnické osoby se sídlem mimo území České republiky též adresa místa usazení závodu nebo organizační složky závodu právnické osoby na území České republiky a identifikační číslo, 
 
c) formy zdravotní péče, popřípadě druhy zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), pro které byl certifikát vydán, a adresu místa jejich poskytování, 
 
d) datum vydání certifikátu a dobu jeho platnosti. 
 
	(3) Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání certifikátu, oznámí osoba, která provedla hodnocení kvality a bezpečí, tuto skutečnost písemně poskytovateli; v oznámení uvede, které podmínky poskytovatel nesplnil. 
 
§ 106

	Osoby oprávněné provádět hodnocení kvality a bezpečí vedou evidenci poskytovatelů, kterým vydaly certifikát, a zveřejňují ji na svých internetových stránkách; zápis do této evidence jsou povinny provést nejpozději do 5 dnů ode dne udělení certifikátu. 
 
***

§ 108 

	(1) Při výkonu kontrolní činnosti kontrolní orgány podle § 107 písm. a), b) nebo c) kontrolují plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy upravujícími zdravotní služby nebo činnosti související se zdravotními službami. 
 
	(2) V rámci prováděné kontroly personálního zabezpečení poskytování zdravotních služeb jsou zaměstnanci krajů zařazení do krajských úřadů oprávněni v odůvodněných případech nahlížet do pracovních smluv zaměstnanců poskytovatele. 
 
	(3) Státní ústav pro kontrolu léčiv kontroluje technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení v případě poskytování lékárenské farmaceutické péče, zacházení s léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky při poskytování zdravotní péče a provádí kontrolu jakosti a bezpečnosti při poskytování zdravotních služeb v zařízeních transfuzní služby a v tkáňových zařízeních podle jiných právních předpisů. 
 
	(4) Státní úřad pro jadernou bezpečnost kontroluje dodržování pravidel lékařského ozáření poskytovatelem.

***


ČÁST JEDENÁCTÁ 

KRAJE

§ 110 

	(1) Kraj odpovídá za organizaci a zajištění 

a) lékařské pohotovostní služby, lékárenské pohotovostní služby a pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a 

b) prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení na svém území; seznam poskytovatelů zajišťujících prohlídky těl zemřelých, s nimiž kraj uzavřel smlouvu podle § 84 odst. 2 písm. b), a poskytovatelů zajišťujících v rámci lékařské pohotovostní služby prohlídky těl zemřelých, včetně časového rozpisu a vymezení územního obvodu poskytování této zdravotní služby, kraj zveřejní na svých internetových stránkách a předá jej centru tísňové komunikace pro jednotné evropské tísňové číslo 112. 

(2) Lékařskou pohotovostní službou se rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele. Podle věty první a druhé se postupuje i v případě poskytování pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a lékárenské pohotovostní služby. 
§ 110 

Kraj odpovídá za organizaci a zajištění prohlídek těl zemřelých mimo zdravotnické zařízení na svém území; seznam poskytovatelů zajišťujících prohlídky těl zemřelých, s nimiž kraj uzavřel smlouvu podle § 84 odst. 2 písm. b), včetně časového rozpisu a vymezení územního obvodu poskytování této zdravotní služby, kraj zveřejní na svých internetových stránkách a předá jej centru tísňové komunikace pro jednotné evropské tísňové číslo 112.
 
ČÁST DVANÁCTÁ 

[Modře jsou vyznačeny změny navrhované sněmovním tiskem č. 512:]
FAKULTNÍ NEMOCNICE A CENTRA VYSOCE SPECIALIZOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE 

§ 111

Fakultní nemocnice 

	(1) Fakultní nemocnice je státní příspěvkovou organizací. Zřizovatelskou funkci vůči fakultní nemocnici vykonává ministerstvo; jde-li o poskytovatele, jemuž udělilo oprávnění Ministerstvo obrany, vykonává zřizovatelskou funkci Ministerstvo obrany. 
 
	(2) Fakultní nemocnice poskytuje zdravotní služby a uskutečňuje související výzkumnou nebo vývojovou činnost. Na odborných pracovištích fakultní nemocnice se také uskutečňuje klinická a praktická výuka podle odstavce 4. 
 
	(3) Společná pracoviště fakultní nemocnice a lékařské fakulty vysoké školy jsou kliniky a ústavy; společná pracoviště zřizuje, mění a ruší ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. V čele kliniky a v čele ústavu je přednosta, kterého jmenuje nebo odvolává ředitel fakultní nemocnice po dohodě s děkanem lékařské fakulty. Nedojde-li ke jmenování nebo odvolání přednosty podle věty druhé, jmenuje nebo odvolá přednostu ministr zdravotnictví po dohodě s rektorem příslušné vysoké školy. 
 
	(4) Na společných pracovištích fakultní nemocnice a lékařské fakulty se na základě požadavku vysoké školy uskutečňuje klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecné lékařství, zubní lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů a související výzkumná a vývojová činnost podle jiných právních předpisů44). 
 
	(5) Za účelem zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti uzavírá fakultní nemocnice s vysokou školou smlouvu, která upravuje zejména rozsah, strukturu a personální zajištění klinické a praktické výuky ve fakultní nemocnici, podmínky využití majetku fakultní nemocnice při výuce, podmínky využití majetku vysoké školy při poskytování zdravotních služeb, vzájemnou spolupráci na výzkumné a vývojové činnosti a úhradu nákladů s tím spojených. Tím nejsou dotčeny dohody uzavřené podle dosavadních právních předpisů. 
 
	(6) V případě vzdělávání uskutečňovaného jinými školami nebo školskými zařízeními platí pro zajištění klinické a praktické výuky a výzkumné a vývojové činnosti na odborných pracovištích fakultní nemocnice odstavce 4 a 5 obdobně. 
 
§ 112 

Centrum vysoce specializované zdravotní péče 

(1) Ministerstvo může poskytovateli, který poskytuje zdravotní péči v daných oborech, udělit na jeho žádost podanou na základě výzvy ministerstva statut centra vysoce specializované zdravotní péče (dále jen „centrum“), pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení a požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče a je schopen pro vymezené území tuto zdravotní péči zajistit. Statut centra lze udělit též v rámci jednoho nebo více oborů nebo jejich částí, popřípadě pro vysoce náročnou diagnostiku, léčbu nebo sledování určité nemoci.

(2) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví požadavky kladené na poskytovatele ucházející se o statut centra (dále jen „uchazeč o statut centra“). Výzva ministerstva k podání žádosti o udělení statutu centra obsahuje

a) místo, kam se žádosti předkládají, 

b) lhůtu pro předložení žádostí, 

c) vymezení oboru zdravotní péče nebo jeho části, popřípadě nemoci, pro jejíž diagnostiku, léčbu nebo sledování se statut centra uděluje, 

d) požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a lhůtu pro jejich splnění, 

e) požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče, včetně kvalifikačních požadavků, a lhůtu pro jejich splnění, 

f) území, pro které má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována, 

g) dobu, na kterou se statut centra uděluje, a 

h) další nezbytné požadavky potřebné k posouzení zajištění poskytování vysoce specializované zdravotní péče, například údaje o počtu léčených pacientů a o provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období ve zdravotnickém zařízení uchazeče o statut centra.

(3) Žádost o udělení statutu centra obsahuje 

a) identifikační údaje uchazeče o statut centra, 

b) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 

c) údaje o rozsahu a objemu vysoce specializované zdravotní péče, kterou je uchazeč o statut centra schopen zajistit, 

d) údaje o technickém a věcném vybavení zdravotnického zařízení uchazeče o statut centra, v němž má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení, 

e) prohlášení uchazeče o statut centra, že je schopen splnit požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a požadavky na personální zabezpečení této zdravotní péče v rozsahu a ve lhůtě uvedených ve výzvě, 

f) další údaje a doklady uvedené ve výzvě podle odstavce 2. 

(4) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut centra vyřadí uchazeče, kteří nevyhověli podmínkám vymezeným ve výzvě, a u ostatních uchazečů určí jejich pořadí. Ministerstvo při určování pořadí uchazečů o statut centra zejména přihlédne ke kvalifikačním předpokladům jejich zdravotnických pracovníků pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče, době a rozsahu poskytování této zdravotní péče a její dostupnosti, a je-li to předmětem výzvy, též k údajům o počtu léčených pacientů, provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období a k dalším požadavkům stanoveným ve výzvě. Při rozhodování o udělení statutu centra ministerstvo přihlédne k určenému pořadí uchazečů o statut centra; na udělení statutu centra není právní nárok. 

(5) Ministerstvo zveřejní seznam center na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut centra, a údaje podle odstavce 2 písm. c), f) a g). 

(6) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut centra udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. 

Centrum vysoce specializované zdravotní péče 

§ 112

(1) Centrem vysoce specializované zdravotní péče se rozumí zdravotnické zařízení, v němž poskytovatel zajišťuje poskytování vysoce specializované zdravotní péče v jednom nebo několika oborech nebo jejich částech, popřípadě za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci, a kterému byl v tomto rozsahu udělen status centra vysoce specializované zdravotní péče podle tohoto zákona.

(2) Ministerstvo může zdravotnickému zařízení udělit status centra vysoce specializované zdravotní péče na žádost poskytovatele provozujícího toto zdravotnické zařízení, který je v daném místě poskytování zdravotních služeb oprávněn poskytovat zdravotní péči v rozsahu, pro který se status centra vysoce specializované zdravotní péče uděluje. Stanoví-li tak ministerstvo ve výzvě podle odstavce 4, může žadatel o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče část této zdravotní péče zajišťovat prostřednictvím smluvního poskytovatele.

(3) O udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče rozhoduje ministerstvo v rámci řízení o výběru žádosti s tím, že toto řízení je zahájeno patnáctým dnem po vyvěšení výzvy podle odstavce 4 na úřední desce ministerstva. Výzvu podle odstavce 4 ministerstvo neoznamuje prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Status centra vysoce specializované zdravotní péče se uděluje vždy k počátku kalendářního roku následujícího po roku, v němž je vydáno rozhodnutí podle odstavce 7. Status centra vysoce specializované zdravotní péče se uděluje na dobu pěti let.

(4) Výzva k podávání žádostí o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče obsahuje alespoň

a) vymezení oborů zdravotní péče nebo jejich částí, pro které se status uděluje; pokud je status udělován za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci, uvede se popis této nemoci,

b) požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče,

c) požadavky na personální zabezpečení vysoce specializované zdravotní péče, včetně kvalifikačních požadavků,

d) nejvyšší počet statusů centra vysoce specializované zdravotní péče, které lze v rámci vyhlášené výzvy udělit,

e) lhůtu pro podání žádostí.

(5) Ministerstvo může ve výzvě k podávání žádosti o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče stanovit i další podmínky pro jeho udělení, a to

a) minimální počet pacientů, kterým byla ve zdravotnickém zařízení poskytnuta zdravotní péče, pro kterou se status uděluje, ve vymezeném období předcházejícím vyvěšení výzvy podle odstavce 3,

b) minimální počet zdravotních výkonů v rámci zdravotní péče, pro kterou se status centra vysoce specializované zdravotní péče uděluje, provedených ve zdravotnickém zařízení ve vymezeném období předcházejícím vyvěšení výzvy podle odstavce 3,

c) udělení akreditace zdravotnickému zařízení pro vzdělávání v oborech zdravotní péče, v nichž má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována,

d) udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče v rozsahu, který je nezbytný pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče v rozsahu stanoveném výzvou podle odstavce 4 písm. a),

e) území, pro které má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována.

(6) Žádost o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a) kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb žadatele,

b) je-li ve výzvě umožněno zajištění části vysoce specializované zdravotní péče prostřednictvím smluvního poskytovatele podle odstavce 2, identifikační údaje tohoto poskytovatele, kopii oprávnění k poskytování zdravotních služeb tohoto poskytovatele a kopii smlouvy žadatele s tímto smluvním poskytovatelem,

c) údaje o objemu vysoce specializované zdravotní péče, kterou je žadatel ve zdravotnickém zařízení schopen zajistit,

d) údaje o technickém a věcném vybavení zdravotnického zařízení, v němž má být vysoce specializovaná zdravotní péče poskytována, a o jejím personálním zabezpečení,

e) prohlášení žadatele, že splňuje požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče a požadavky na personální zabezpečení této zdravotní péče v rozsahu a ve lhůtě uvedených ve výzvě,

f) doklady o splnění podmínek podle odstavce 5 písm. a) a b), jsou-li ve výzvě tyto podmínky stanoveny.

(7) Ministerstvo do 90 dnů od uplynutí lhůty pro předložení žádostí o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče rozhodnutím vyřadí ty žadatele, kteří nevyhověli podmínkám stanoveným výzvou, u ostatních žadatelů určí jejich pořadí a na základě tohoto pořadí, případně na základě podmínek podle odstavce 4 písm. d) nebo odstavce 5 písm. e), byli-li tyto podmínky stanoveny výzvou, rozhodne o udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče. Ministerstvo při určení pořadí žadatelů přihlédne zejména k aktuálnímu věcnému a technickému vybavení zdravotnických zařízení, ke kvalifikačním předpokladům zdravotnických pracovníků pro poskytování vysoce specializované zdravotní péče, objemu vysoce specializované zdravotní péče, jejíž poskytování je žadatel ve zdravotnickém zařízení schopen zajistit, a též k údajům podle odstavce 5 písm. a) a b), byli-li tyto údaje předmětem výzvy. Na udělení statusu centra vysoce specializované zdravotní péče není právní nárok.

(8) Ministerstvo zveřejňuje seznam center vysoce specializované zdravotní péče ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a dále na svých internetových stránkách. V seznamu uvede

a) identifikační údaje poskytovatele, jehož zdravotnickému zařízení byl udělen status centra vysoce specializované zdravotní péče,

b) místo poskytování zdravotních služeb, na kterém se nachází zdravotnické zařízení, kterému byl status centra vysoce specializované péče udělen,

c) je-li část vysoce specializované zdravotní péče zajišťována prostřednictvím smluvního poskytovatele podle odstavce 2, údaje podle písm. a) a b) vztahující se k tomuto poskytovateli,

d) vymezení oborů zdravotní péče nebo jejich částí, pro které je status centra vysoce specializované zdravotní péče udělen; pokud je status udělen za účelem vysoce náročné diagnostiky, léčby nebo sledování určité nemoci, uvede se popis této nemoci,

e) dobu, na kterou byl status centra vysoce specializované zdravotní péče udělen.

(9) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž byl jemu provozovanému zdravotnickému zařízení status centra vysoce specializované zdravotní péče udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku.

§ 112a

	Ministerstvo může ve výzvě podle § 112 odst. 4 stanovit indikátory poskytování vysoce specializované zdravotní péče, kterými se rozumí minimální hodnotící kritéria objemu, rozsahu a kvality poskytované vysoce specializované zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení se statusem centra vysoce specializované zdravotní péče za kalendářní rok. Stanoví-li ministerstvo indikátory podle věty první, je poskytovatel, kterému byl pro jeho zdravotnické zařízení udělen status centra vysoce specializované zdravotní péče, povinen poskytnout ministerstvu údaje o plnění těchto indikátorů za každý uplynulý kalendářní rok, pro který byl jeho zdravotnickému zařízení udělen status centra vysoce specializované zdravotní péče, a to v termínu stanoveném ve výzvě podle § 112 odst. 4. Zjistí-li ministerstvo na základě těchto údajů, že poskytovatel stanovené indikátory neplní, je oprávněno

a) ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření,

b) stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit,

c) požadovat na poskytovateli písemné zprávy o splnění nápravných opatření.


§ 113

(1) Statut Status centra zaniká 

a) dnem zániku oprávnění poskytovat zdravotní služby, pro které byl statut status centra udělen, nebo 

b) odejmutím statutu statusu centra. 

(2) Ministerstvo odejme statut status centra, jestliže o to poskytovatel požádá. 

(3) Ministerstvo může odejmout statut status centra, jestliže 

a) poskytovatel přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu statusu centra, nebo

b) opakovaně neprokázal splnění indikátorů poskytování vysoce specializované zdravotní péče podle § 112a, nebo

b) c) další činnost centra není pro zajištění vysoce specializované zdravotní péče potřebná v důsledku snížení potřeby poskytování této zdravotní péče. 

§ 113a 

Centrum vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním 

	(1) Poskytovatel získává statut status centra vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním (dále jen "centrum pro vzácná onemocnění") získáním plného členství v Evropské referenční síti63) příslušné pro dané vzácné onemocnění. Tento statut status má centrum pro vzácná onemocnění po dobu plného členství v síti podle věty první. Poskytovatel uvedený ve větě první získání členství v síti podle věty první a jeho zrušení oznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu. 
 
	(2) Centra pro vzácná onemocnění tvoří Národní síť center vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním. 
 
	(3) Činnost Národní sítě center pro vzácná onemocnění koordinuje ministerstvo. 
 
	(4) Ministerstvo uveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví seznam poskytovatelů tvořících Národní síť center vysoce specializované zdravotní péče o pacienty se vzácným onemocněním. 
 
§ 113b

Urgentní příjem 

(1) Urgentní příjem je specializované pracoviště s nepřetržitým provozem, které zajišťuje příjem a poskytování intenzivní akutní lůžkové péče a specializované ambulantní péče pacientům s náhle vzniklým závažným postižením zdraví, pacientům v přímém ohrožení života a pacientům s náhlou změnou zdravotního stavu nebo zhoršením průběhu onemocnění. 

(2) Urgentní příjem zřizuje poskytovatel akutní lůžkové péče se statutem centra vysoce specializované traumatologické zdravotní péče, nebo se statutem centra vysoce specializované zdravotní péče v jiném oboru péče, a to jako urgentní příjem typu I. 

(3) Urgentní příjem může dále zřídit poskytovatel akutní lůžkové péče, který nemá statut centra vysoce specializované zdravotní péče, ale poskytuje zdravotní péči alespoň v oborech interní lékařství, chirurgie, gynekologie a porodnictví a anesteziologie a resuscitace, a dále má zajištěn nepřetržitý provoz v oboru klinická biochemie a radiologie a zobrazovací metody, a to jako urgentní příjem typu II. 
 
Screeningové pracoviště
Screening

§ 113c

(1) Screening v rámci screeningového programu může provádět pouze poskytovatel, kterému byl udělen statut screeningového pracoviště. Screeningem se rozumí organizovaný program poskytování preventivní péče zaměřený na včasné vyhledávání osob s rizikovým faktorem nebo nerozpoznaným onemocněním. Screeningové programy za účelem předcházení závažných onemocnění vyhlašuje ministerstvo; v těchto programech ministerstvo zároveň stanoví podmínky pro poskytovatele zapojené do screeningu a pro zdravotní pojišťovny k adresnému zvaní jejich pojištěnců k účasti na screeningu. Screeningové programy a jejich případné zrušení ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. 

	(2) Screening může provádět poskytovatel, který splňuje podmínky stanovené ve screeningovém programu; stanoví-li tak screeningový program, může screening provádět pouze poskytovatel, kterému byl udělen status screeningového pracoviště. Ministerstvo může statut status screeningového pracoviště udělit poskytovateli na jeho žádost podanou na základě výzvy ministerstva podle § 113d odst. 1, pokud tento poskytovatel splňuje požadavky na technické a věcné vybavení a na personální zabezpečení screeningového pracoviště a je schopen daný screening v rámci screeningového programu provádět v rozsahu stanoveném ve výzvě.

(3) Při provádění screeningu je poskytovatel povinen dodržovat podmínky stanovené pro jeho provádění, které ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
 
§ 113d

	(1) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví výzvu s požadavky na poskytovatele ucházející se o statut status screeningového pracoviště pro daný screening. Výzva ministerstva pro podání žádosti o udělení statutu statusu screeningového pracoviště obsahuje 
 
a) místo, kam se žádosti předkládají, 
 
b) lhůtu pro předložení žádostí; není-li tato lhůta ve výzvě stanovena, platí, že poskytovatel může podat žádost o udělení statusu screeningového pracoviště po celou dobu zveřejnění výzvy na internetových stránkách ministerstva, 
 
c) název screeningového programu, v jehož rámci se daný screening provádí, 
 
d) požadavky na technické a věcné vybavení screeningového pracoviště, 
 
e) požadavky na personální zabezpečení screeningového pracoviště, včetně kvalifikačních požadavků, 
 
f) dobu, na kterou se statut status screeningového pracoviště uděluje, 
 
g) další nezbytné údaje potřebné k posouzení zajištění poskytování screeningových vyšetření, například údaje o počtu léčených pacientů a o provedených zdravotních výkonech ve vymezeném časovém období na screeningovém pracovišti. 
 
	(2) Žádost o udělení statutu statusu screeningového pracoviště obsahuje 
 
a) identifikační údaje uchazeče o udělení statutu statusu, 
 
b) údaje o technickém a věcném vybavení pracoviště uchazeče, v němž má být screening prováděn, a o personálním zabezpečení tohoto pracoviště, 
 
c) další údaje a doklady uvedené ve výzvě. 
 
	(3) Ministerstvo po posouzení žádostí jednotlivých uchazečů o statut status screeningového pracoviště vyřadí ty uchazeče, kteří nevyhověli požadavkům uvedeným ve výzvě. O této skutečnosti uchazeče uvědomí bez zbytečného odkladu. 
 
	(4) Ministerstvo zveřejní seznam screeningových pracovišť na svých internetových stránkách a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; v seznamu uvede identifikační údaje poskytovatele, jemuž byl udělen statut status screeningového pracoviště, prováděný screening a dobu platnosti statutu statusu. 
 
	(5) Poskytovatel je povinen písemně oznámit ministerstvu změny všech údajů a podmínek, za nichž mu byl statut status screeningového pracoviště udělen, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejich vzniku. 
 
§ 113e

	(1) Statut Status screeningového pracoviště zaniká 
 
a) zrušením screeningového programu, 
 
b) uplynutím doby, na kterou byl screeningový program vyhlášen, 
 
c) odejmutím statutu statusu nebo 
 
d) dnem zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb. 
 
	(2) Ministerstvo odejme statut status, jestliže poskytovatel 
 
a) o to požádal, nebo 
 
b) přestal splňovat některou z podmínek pro udělení statutu. statusu, nebo

c) závažným způsobem nebo opakovaně porušil podmínky stanovené ministerstvem pro provádění screeningu.

(3) Rozklad proti rozhodnutí o odejmutí statusu nemá odkladný účinek.
 
ČÁST TŘINÁCTÁ 

PACIENTSKÁ ORGANIZACE 

§ 113f 

[Modře vyznačené změny navrhované sněmovním tiskem č. 512.]
	(1) Pacientskou organizací se rozumí zapsaný spolek, jehož hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů a jehož členy jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, přičemž tyto osoby mají zásadní vliv na činnost takového ústavu nebo obecně prospěšné společnosti. Pacientskou organizací se rozumí též spolek, jehož členy jsou spolky, které splňují podmínky podle věty první a které volí členy jeho statutárního orgánu. 
 
	(2) Pacientské organizace, které jsou zapsány v seznamu pacientských organizací podle odstavce 3, mohou zastupovat za podmínek stanovených tímto zákonem v řízeních a procesech pacientskou veřejnost, pokud tak stanoví zákon nebo pokud je orgán veřejné moci, který vede řízení, přizve. Pacientskou veřejností se rozumí osoby, které mohou být v rámci daného řízení nebo procesu dotčeny ve svých právech nebo povinnostech souvisejících s jejich zdravotním stavem nebo poskytováním zdravotních služeb. 
 
	(3) Ministerstvo zapíše pacientskou organizaci do seznamu pacientských organizací do 30 dnů ode dne obdržení její žádosti podle odstavce 4, jestliže 
 
a) splňuje podmínky uvedené v odstavci 1, 
 
b) členové statutárního a nejvyššího orgánu, není-li tento orgán členskou schůzí, jsou voleni členy spolku, kterými jsou zpravidla osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku, anebo spolky podle odstavce 1 věty druhé, 
 
c) zveřejňuje na svých internetových stránkách svou účetní závěrku nebo alespoň přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, nemá-li podle právního předpisu upravujícího účetnictví povinnost sestavit účetní závěrku, a zdroje financování a 
 
d) provozuje činnost v oblasti pomoci pacientské veřejnosti a ochrany jejich práv a zájmů po dobu nejméně 12 měsíců bezprostředně předcházejících datu podání žádosti. 
 
	(4) Pacientská organizace v písemné žádosti uvede svůj název, identifikační číslo a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. K žádosti přiloží čestné prohlášení o počtu členů spolku a v jakém poměru se jedná o pacienty, osoby blízké nebo jiné osoby, stanovy spolku, výroční zprávu za předchozí kalendářní rok s účetní závěrkou, nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy. 
(4) Pacientská organizace v písemné žádosti o zápis do seznamu pacientských organizací podle odstavce 3 uvede název, identifikační číslo, adresu sídla, adresu internetových stránek, případně také adresu pro doručování, je-li tato adresa odlišná od adresy sídla. K žádosti dále přiloží

a) čestné prohlášení o počtu členů spolku a o tom, v jakém poměru jsou ve spolku zastoupeny osoby s určitým onemocněním nebo zdravotním postižením, jejich osoby blízké nebo jejich zástupci, 

b) výroční zprávu shrnující činnost spolku za předchozí kalendářní rok a 

c) účetní závěrku nebo alespoň přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, nemá-li podle právního předpisu upravujícího účetnictví povinnost sestavit účetní závěrku, 

nejsou-li tyto dokumenty vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a nejsou-li ministerstvu zpřístupněné pro výkon agendy.

	(5) Ministerstvo vydá pacientské organizaci o jejím zapsání do seznamu pacientských organizací osvědčení, a to do 7 pracovních dnů ode dne jejího zapsání. V případě nesplnění podmínek uvedených v odstavci 3 vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne obdržení žádosti podle odstavce 4 rozhodnutí o zamítnutí žádosti. 
 
	(6) Přestane-li pacientská organizace splňovat podmínky uvedené v odstavci 3, ministerstvo rozhodne o vyřazení organizace ze seznamu pacientských organizací. 
 
	(7) Pacientskou organizací může být rovněž ústav či obecně prospěšná společnost, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů, a kde pacienti, osoby jim blízké nebo jejich zástupci podle občanského zákoníku mají prokazatelně zásadní vliv na činnost takového ústavu nebo obecně prospěšné společnosti. Ustanovení odstavců 3 a 4 se použijí přiměřeně. 
 
	(8) Ministerstvo vede seznam pacientských organizací podle odstavce 3 a uveřejňuje ho na svých internetových stránkách. 


ČÁST ČTRNÁCTÁ

DOBROVOLNICKÁ ČINNOST VE ZDRAVOTNICTVÍ

§ 113g

	(1) Poskytovatel může organizovat dobrovolnickou činnost ve zdravotnictví prostřednictvím osob, které tuto činnost vykonávají bez nároku na odměnu a mimo svůj pracovněprávní, členský nebo obdobný vztah k poskytovateli. Poskytovatel nemůže prostřednictvím dobrovolnické činnosti poskytovat zdravotní služby. 

	(2) Ministerstvo může pro výkon dobrovolnické činnosti ve zdravotnictví prováděcím právním předpisem stanovit podmínky a omezení. 

ČÁST PATNÁCTÁ

DUCHOVNÍ PÉČE VE ZDRAVOTNICTVÍ

§ 113h

Pravidla pro poskytování duchovní péče ve zdravotnictví

(1) Poskytovatel lůžkové péče je ve svém zdravotnickém zařízení povinen 

a) zajišťovat poskytování duchovní péče prostřednictvím smluvního vztahu s nemocničním kaplanem, jenž splňuje podmínky podle § 113i; tím není dotčeno právo pacienta přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče duchovní péči podle § 28 odst. 3 písm. j) od jiné osoby než smluvního nemocničního kaplana, 

b) vyčlenit vhodný prostor pro poskytování duchovní péče, 

c) uveřejnit informaci o možnosti poskytování duchovní péče ve zdravotnickém zařízení na veřejně přístupném místě a na svých internetových stránkách, 

d) respektovat liturgický průběh duchovní péče určený nemocničním kaplanem, není-li tím ohrožena bezpečnost nebo zdraví pacientů.

	(2) Poskytování duchovní péče nesmí mít povahu pobízení ke vstupu do církve nebo náboženské společnosti ani k vystoupení z ní nebo k účasti či neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti. 

(3) Poskytování duchovní péče je možné pouze se souhlasem jejího příjemce, případně osob pacientem uvedených v § 34 odst. 7, jestliže je příjemcem pacient, který s ohledem na svůj zdravotní stav nemůže tento souhlas vyslovit.  

(4) Požadavky na personální zabezpečení poskytování duchovní péče ve zdravotnictví a další pravidla související s poskytováním duchovní péče ve zdravotnictví, zejména podrobný rozsah činností nemocničního kaplana, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 113i

Podmínky pro výkon funkce nemocničního kaplana

Funkci nemocničního kaplana může vykonávat osoba, která je písemně pověřená k výkonu této funkce církví nebo náboženskou společností registrovanou v České republice, a která

a) je bezúhonná,

b) je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti vzdělávání teologie nebo magisterského studijního programu v oblasti vzdělávání filozofie nebo religionistika nebo studijního programu v téže nebo příbuzné oblasti vzdělávání, a

c) absolvovala vzdělávací program pro nemocniční kaplany akreditovaný podle zvláštního právního předpisu78).
______________________________________

78) § 108 odst. 2 písm. a) a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTRNÁCTÁ ŠESTNÁCTÁ

PŘESTUPKY

 
§ 114 

	(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
b) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2, 
 
c) jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 57 odst. 2 písm. a), 
 
d) jako osoba uvedená v § 57 odst. 1 v rozporu s § 57 odst. 2 písm. b) neumožní vstup do objektu osobě pověřené příslušným správním orgánem, 
 
e) jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s § 58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace pacientů zemřelého poskytovatele podle § 57 odst. 3 písm. a), c) nebo d) nebo odst. 4, jejichž plnění by v případě nezájmu o pokračování v poskytování zdravotních služeb spadalo do působnosti příslušného správního orgánu, jemuž bylo úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo neoznámí adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) nebo d), 
 
f) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu, 
 
g) jako zdravotnický pracovník v rozporu s § 70 odst. 4 písm. e) bodem 5 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému, 
 
h) část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2, 
 
i) nesplní oznamovací povinnost podle § 83, 
 
j) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem podle § 104 odst. 1, nebo 
 
k) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci., 

l) jako osoba uvedená v § 51 odst. 5 poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51, nebo

m) jako osoba uvedená v § 49 odst. 3 neprovede záznam o provedeném konziliu do zdravotnické dokumentace.
 
	(2) Za přestupek lze uložit pokutu do 
 
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), c) nebo l), 
 
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo j), 
 
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), 
 
d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f), g) nebo i), nebo 
 
e) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m). 
 
§ 115 

	(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 11 odst. 2 poskytuje zdravotní služby bez oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
b) jako osoba, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku s účinkem jejího vzniku, nebo jako osoba se sídlem mimo území České republiky, které bylo uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb před zápisem do obchodního rejstříku, do něhož se zapisuje, nezašle příslušnému správnímu orgánu doklad prokazující podání návrhu na zápis do rejstříku nebo doklad prokazující zápis do rejstříku podle § 19 odst. 5, 
 
c) jako osoba uvedená v § 20 odst. 1 nesplní oznamovací povinnost podle § 20 odst. 2, 
 
d) jako osoba uvedená v § 27 odst. 1, která hodlá na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb zemřelého poskytovatele pokračovat v poskytování zdravotních služeb, v rozporu s § 58 nesplní některou z povinností ohledně zdravotnické dokumentace pacientů zemřelého poskytovatele podle § 57 odst. 3 písm. a), c) nebo d) nebo odst. 4, jejichž plnění by v případě nezájmu o pokračování v poskytování zdravotních služeb spadalo do působnosti příslušného správního orgánu, jemuž bylo úmrtí poskytovatele oznámeno, anebo neoznámí adresu místa, kam lze předkládat žádosti k zajištění postupu podle § 57 odst. 3 písm. c) nebo d), 
 
e) jako osoba, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu, v rozporu s § 60 odst. 1 nebo 2 nezajistí předání zdravotnické dokumentace nebo jejího soupisu nebo nepředá zdravotnickou dokumentaci nebo její soupis příslušnému správnímu orgánu, 
 
f) jako osoba uvedená v § 70 odst. 4 písm. b), c) nebo d), nejde-li o krajský úřad, nebo v § 70 odst. 4 písm. e) bodech 1, 2, 3 nebo 4 nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému, 
 
g) část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2, 
 
h) provede hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb bez oprávnění podle § 98 odst. 3 na základě smlouvy s poskytovatelem podle § 104 odst. 1, nebo 
 
i) padělá nebo neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci. 
 
	(2) Univerzitní vysoká škola se dopustí přestupku tím, že provede anatomickou pitvu v rozporu s § 88 odst. 6. 
 
	(3) Za přestupek lze uložit pokutu do 
 
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), 
 
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h) nebo odstavce 2, nebo 
 
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f) nebo i). 
 
§ 116

	(1) Osoba oprávněná provádět hodnocení kvality a bezpečí se dopustí přestupku tím, že 
 
a) nezveřejní hodnotící standardy nebo pravidla procesu hodnocení kvality a bezpečí podle § 101 odst. 1, 
 
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 101 odst. 2, 
 
c) při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. b), nebo 
 
d) provede hodnocení kvality a bezpečí osobou vyloučenou z tohoto hodnocení podle § 104 odst. 3.,

e) při hodnocení kvality a bezpečí postupuje v rozporu s § 104 odst. 2 písm. c), nebo

f) při hodnocení kvality a bezpečí nesplní požadavky na personální zabezpečení stanovené prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 98 odst. 7 písm. d).
 
	(2) Za přestupek lze uložit pokutu do 
 
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), d) nebo f), 
 
b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), nebo 
 
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). 
 

§ 117

	(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že 
 
a) v rozporu s § 11 odst. 1 poskytuje zdravotní služby neuvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
 
b) v rozporu s § 11 odst. 3 poskytuje zdravotní služby prostřednictvím osoby, která není způsobilá k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, 
 
c) v rozporu s § 11 odst. 6 poskytuje zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení, které není pro poskytování zdravotních služeb technicky nebo věcně vybaveno, 
 
d) neustanoví odborného zástupce podle § 12 odst. 2 nebo § 14 odst. 5, 
 
e) nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 a 2 nebo § 27 odst. 1 písm. c), 
 
f) nesplní oznamovací povinnost nebo nezveřejní informaci podle § 26 odst. 2 nebo 4, 
 
g) v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí předání kopie zdravotnické dokumentace nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace jinému poskytovateli, 
 
h) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. e) bodem 1, 2 nebo 3 neumožní při poskytování zdravotních služeb přítomnost jiných osob, 
 
i) umožní přítomnost jiných osob při poskytování zdravotních služeb, i když pacient jejich přítomnost odmítl podle § 28 odst. 3 písm. h), 

j) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. i) neumožní pacientovi přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení, 
 
k) v rozporu s § 28 odst. 3 písm. j) neumožní pacientovi přijímat duchovní péči nebo duchovní podporu ve zdravotnickém zařízení, 
 
l) neumožní pacientovi se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným nebo dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, podle § 30 odst. 1, 
 
m) v rozporu s § 30 odst. 3 neumožní, aby měl pacient u sebe ve zdravotnickém zařízení vodicího nebo asistenčního psa, 
 
n) v rozporu s § 28 odst. 1 poskytne pacientovi zdravotní služby bez jeho souhlasu, 
 
o) neinformuje pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami nebo nevystaví účet za uhrazené zdravotní služby podle § 45 odst. 2 písm. a), 
 
p) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. b) neumístí seznam cen poskytovaných zdravotních služeb nebo služeb souvisejících s poskytovanými zdravotními službami tak, aby byl přístupný pacientům, 
 
q) neumístí údaj o provozní otevírací nebo ordinační době tak, aby byla tato informace přístupná pacientům podle § 45 odst. 2 písm. c), 
 
r) neopatří zdravotnické zařízení nebo místo poskytování zdravotních služeb mimo zdravotnické zařízení podle § 11a odst. 5 písm. c) označením podle § 45 odst. 2 písm. d), 
 
s) nezpřístupní pacientům v době nepřítomnosti nebo dočasného přerušení poskytování zdravotních služeb informaci o poskytování neodkladné péče jiným poskytovatelem podle § 45 odst. 2 písm. e), 
 
t) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. f) nepředá zprávu o poskytnutých zdravotních službách, 
 
u) nepředá potřebné informace o zdravotním stavu pacienta podle § 45 odst. 2 písm. g) nebo kopii zdravotnické dokumentace novému registrujícímu poskytovateli podle § 45 odst. 2 písm. h), 
 
v) v rozporu s § 40 neoznámí soudu hospitalizaci pacienta nebo dodatečné omezení pacienta ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem, nebo, 
 
w) nepředá uchazeči o zaměstnání lékařský posudek nebo potvrzení podle § 45 odst. 3 písm. a).,

x) poruší právo pacienta na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb podle § 28 odst. 3 písm. a), nebo

y) poruší zákaz diskriminace podle § 45 odst. 1.

 
	(2) Poskytovatel se dopustí přestupku dále tím, že 
 
a) nezpracuje traumatologický plán podle § 47 odst. 1 písm. d), 
 
b) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. h) nezpracuje seznam zdravotních služeb, k jejichž poskytnutí je vyžadován písemný souhlas,
b) nevede evidenci použití omezovacích prostředků podle § 39 odst. 4,
 
c) v rozporu s § 45 odst. 2 písm. j) bodem 1 nepřijme pacienta k nařízené izolaci, karanténě, léčení nebo lékařskému dohledu, 
 
d) nepředá údaje do Národního zdravotnického informačního systému podle § 45 odst. 2 písm. m) l), 
 
e) v rozporu s § 45 odst. 3 písm. b) nebo c) neumožní vstup do prostor zdravotnického zařízení pověřeným osobám, 
 
f) neposkytne podklady nebo údaje krajskému úřadu nebo ministerstvu podle § 45 odst. 3 písm. d), 
 
g) neinformuje pacienta podle § 45 odst. 2 písm. i), 
 
h) neposkytne zdravotní služby indikované lékařem Vězeňské služby osobě obviněné, odsouzené nebo umístěné do výkonu zabezpečovací detence podle § 45 odst. 2 písm. k), 
 
i) poruší povinnost podílet se na zajištění lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby poskytované zubními lékaři nebo lékárníky podle § 45 odst. 2 písm. l),
i) jako registrující poskytovatel v rozporu s § 7 odst. 3 neposkytne návštěvní službu,
 
j) neinformuje ve stanovených případech osobu uvedenou v § 45 odst. 4 písm. a) nebo Policii České republiky o tom, že pacient svévolně opustil zdravotnické zařízení lůžkové péče, 
 
k) nezajistí zpřístupnění informací o zdravotním stavu pacienta nezbytně nutných pro poskytnutí konzultačních služeb podle § 46 odst. 1 písm. d), 
 
l) nezajistí na výzvu poskytovatele zdravotnické záchranné služby spolupráci při poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. e), 
 
m) nezajistí na výzvu nebo na základě opatření orgánu ochrany veřejného zdraví účast zdravotnických pracovníků na poskytování zdravotních služeb podle § 46 odst. 1 písm. f), 
 
n) nezajistí hospitalizaci dětí odděleně od dospělých podle § 47 odst. 1 písm. a) bodu 1, 
 
o) nezajistí hospitalizaci žen odděleně od mužů podle § 47 odst. 1 písm. a) bodu 2, nebo 
 
p) použije při poskytování zdravotních služeb zubní amalgám v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o rtuti56)., 

q) jakožto poskytovatel jednodenní nebo lůžkové péče v rozporu s § 47 odst. 1 písm. f) nevybaví pacienta při propuštění léčivými přípravky a zdravotnickými prostředky, 

r) požaduje úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, v jakém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nebo

s) požaduje úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění v rozporu s § 48 odst. 6 písm. b). 
 
	(3) Poskytovatel se dopustí přestupku též tím, že 
 
a) v rozporu s § 48 odst. 1, 3 nebo 4,4 nebo 6 písm. c) odmítne přijetí pacienta do péče, 
 
b) v rozporu s § 48 odst. 2 nebo 3,3 nebo 6 písm. c) ukončí péči o pacienta, 
 
c) nevydá pacientovi zprávu podle § 48 odst. 5, 
 
d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 51, 
 
e) poruší povinnost vést, zpracovávat nebo uchovávat zdravotnickou dokumentaci podle § 54, 
[Změna navrhovaná sněmovním tiskem č. 512.]

f) neumožní přístup do zdravotnické dokumentace podle § 64 odst. 1, 
 
g) neumožní nahlížení do zdravotnické dokumentace podle § 65, 
 
h) umožní nahlížet do zdravotnické dokumentace v rozporu s § 65, 
 
i) nepořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 1 nebo 2, 
[Modře vyznačená změna na základě sněmovního tisku č. 512: 
i) nepořídí výpis nebo kopii zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 1 nebo 2 nebo bude požadovat požaduje úhradu za pořízení výpisu nebo kopie ze zdravotnické dokumentace v rozporu s § 66 odst. 3,
 
j) neprovede záznam do zdravotnické dokumentace podle § 66 odst. 6, 
 
k) část těla odebranou pacientovi, tělo zemřelého nebo odebranou část z těla zemřelého uchovává nebo použije v rozporu s § 81 odst. 1 nebo 2, 
 
l) slíbí nebo poskytne jinému finanční nebo jinou náhradu, popřípadě výhodu v souvislosti s použitím části těla pacienta, těla zemřelého nebo odebrané části z těla zemřelého, 
 
m) nezajistí prohlídku těla zemřelého podle § 84 odst. 2 písm. a), c) nebo d), 
 
n) nesplní oznamovací povinnost podle § 88 odst. 7, 
 
o) nesplní informační povinnost podle § 89 odst. 2, 
 
p) nezajistí uložení těla zemřelého v chladicím zařízení podle § 90, 
 
q) nevede evidenci o podání stížností nebo o způsobu jejich vyřízení podle § 93 odst. 3 písm. c), 
 
r) neumožní stěžovateli nahlédnout do stížnostního spisu nebo pořídit kopii ze stížnostního spisu podle § 93 odst. 3 písm. d) e), 
 
s) neposkytne součinnost příslušnému správnímu orgánu při šetření stížnosti podle § 93 odst. 3 písm. e) f) nebo nesplní nápravná opatření podle § 96 odst. 1 písm. a), 
 
t) nevypracuje postup pro vyřizování stížností podle § 93 odst. 4 písm. a), nebo
t) jako poskytovatel lůžkové nebo jednodenní péče nesplní některou z povinností podle § 93 odst. 4, nebo

u) nezpracuje písemná pravidla pro zpracování zdravotnické dokumentace podle § 55d.
[Změna navrhovaná sněmovním tiskem č. 512.]

	(4) Za přestupek lze uložit pokutu do 
 
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), x) nebo y), odstavce 2 písm. r) nebo odstavce 3 písm. d), 
 
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo n) nebo odstavce 3 písm. e), f), g), h), i) nebo k), 
 
c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. c), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. a), b), l) nebo m), 
 
d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r) nebo v), odstavce 2 písm. h) nebo p) nebo odstavce 3 písm. n) nebo p), 
 
e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k), l), m), q), s), t), u) nebo w), odstavce 2 písm. a), b), d), e), f) nebo i) d), e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. c), j), o) nebo s), nebo 

f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo p), odstavce 2 písm. g), j), k), n) nebo o) odstavce 2 písm. b), g), i), j), k), n), o), q) nebo s) nebo odstavce 3 písm. q), r), t) nebo u).
[Změna navrhovaná sněmovním tiskem č. 512]

§ 118 

	Přestupky podle tohoto zákona projednává 
 
a) krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 114 odst. 1 nebo § 115 odst. 1, 
 
b) správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1, 2 nebo 3, 
 
c) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 115 odst. 2 nebo § 116 odst. 1. 

§ 119

	(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajským úřadům, krajům, obecním úřadům nebo obcím s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti, s výjimkou působnosti podle § 44 odst. 5. Ustanovení tohoto zákona se použijí na poskytování zdravotnické záchranné služby, na poskytování specifických zdravotních služeb a na poskytování zdravotních služeb podle transplantačního zákona, nestanoví-li zákon o zdravotnické záchranné službě, zákon o specifických zdravotních službách a transplantační zákon jinak. 
 
	(2) Činnost nezávislých odborníků a členů nezávislých odborných komisí ustavených podle tohoto zákona je jiným úkonem v obecném zájmu45), při němž těmto odborníkům náleží náhrada platu nebo mzdy a účelně vynaložených nákladů a přiměřená odměna. Odborníkům, kteří nejsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu, avšak jsou výdělečně činní, přísluší náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou se účastnili na činnosti komise, v jimi prokázané výši, nejvýše však ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené a zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pro účely zaměstnanosti46) a účelně vynaložených nákladů a přiměřená odměna. Nezávislým odborníkům, členům komisí i přizvané osobě podle § 95 odst. 2 písm. a) přísluší náhrada prokázaných jízdních výdajů. 
 
***

§ 120 

Zmocňovací ustanovení 

	Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 3, § 11 odst. 4, 6 a 7, § 11c odst. 3, § 44 odst. 4, § 47 odst. 1 písm. e), § 69, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o), § 75 odst. 2, § 77 odst. 3, § 78, 92 a § 98 odst. 7, § 98 odst. 7, § 113g odst. 2 a § 113h odst. 4. 
[Modře vyznačené změny navrhované sněmovním tiskem č. 512.]

***


PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

***

§ 15 

***

(18) Dlouhodobá lůžková péče poskytovaná nezletilým pacientům centrem komplexní péče o děti72) je hrazenou službou nejvýše po dobu 90 dnů. Poskytování dlouhodobé lůžkové péče podle věty první po dobu delší než 90 dnů je hrazenou službou po schválení zdravotní pojišťovnou, návrh na posouzení nároku na prodloužení poskytování dlouhodobé lůžkové péče jako hrazené služby o nejvýše 90 dnů lze podat i opakovaně. Pokud byl návrh podle věty druhé podán alespoň 10 dnů před uplynutím doby, po kterou je dlouhodobá lůžková péče hrazenou službou, a pokud bylo o tomto návrhu zahájeno správní řízení podle § 19 odst. 5, zůstává dlouhodobá lůžková péče hrazenou službou do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tomto návrhu. Návrh podle věty druhé nelze podat v době, po kterou je přípustné odvolání proti rozhodnutí o předchozím návrhu podle věty druhé. Lůžková péče poskytovaná centrem komplexní péče o děti na základě indikace registrujícího poskytovatele nezletilého pacienta nebo poskytovatele ambulantní péče v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo pediatrie a na žádost zákonného zástupce nebo jiné oprávněné osoby podle zákona o zdravotních službách za účelem umožnění odpočinku a odlehčení žadatele a podpory další péče o dítě v jeho vlastním sociálním prostředí73) je hrazenou službou po dobu nejvýše 14 dnů za kalendářní rok. Při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí centrem komplexní péče pro děti je přeprava zdravotnického pracovníka hrazena ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadovanou hrazenou službu poskytnout.

______________________________________
72) § 42 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
73) § 44f odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb.

***

§ 19 

	(1) Zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb naplnění podmínek nároku pojištěnce na jejich poskytnutí jako hrazených v případě 
 
a) zdravotních služeb jinak ze zdravotního pojištění nehrazených podle § 16, 
 
b) pobytu průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25, 
 
c) ve stanovených případech lůžkové léčebně rehabilitační péče podle § 33, 
 
d) zdravotní péče poskytované v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách podle § 34 s výjimkou přeložení pojištěnce z hospitalizace do dětské odborné léčebny, 
 
e) nezbytné letecké dopravy podle § 36 odst. 3 písm. a), 
 
f) léčivých přípravků, u kterých byla tato podmínka úhrady stanovena v řízení podle části šesté, 
 
g) vyjmenovaných zdravotních výkonů podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, 
 
h) vyjmenovaných zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, 
 
i) vyjmenovaných stomatologických výrobků podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, 
 
j) léčivého přípravku s obsahem léčebného konopí, pokud překračuje limit stanovený v § 32b odst. 1.,

k) prodloužení dlouhodobé lůžkové péče poskytované centrem komplexní péče o děti podle § 15 odst. 18. 

***

§ 22a

Zvláštní lůžková péče 

	Hrazenými službami je i léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu v hospicích74). 

______________________________________
74) § 44a zákona č. 372/2011 Sb.
***

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

*** 

§ 10a 

	(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení nebo že žádný z rodičů, osob pečujících nebo jiných osob příbuzných či blízkých dítěti neudržoval osobní styk s dítětem hospitalizovaným ve zdravotnickém zařízení po dobu více než 14 dnů.
 
	(2) Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. 
 
	(3) Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta poslední obdobně. 
 
	(4) Orgánem sociálně-právní ochrany, který jsou rodiče osvojovaného dítěte povinni podle občanského zákoníku informovat o tom, že dítě bylo předáno do péče budoucímu osvojiteli, je obecní úřad obce s rozšířenou působností. 

*** 

§ 59 

	(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že 
 
a) jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se žadatelem podle § 24 odst. 3, 
 
b) vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2, 
 
c) v rozporu s § 19a odst. 2 zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d), 
 
d) neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout je do péče trvalé, podle § 10a odst. 2, nejde-li o příbuzného dítěte až do třetího stupně, 
 
e) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení, 
 
f) maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje péči o dítě svěřené do péče jiného člověka než rodiče, 
 
g) jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou, 
 
h) použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení, 
 
i) zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývoje, nebo
 
j) nezachová mlčenlivost o údajích, se kterými se seznámila při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany nebo pověřenými osobami podle § 57 odst. 2., nebo

k) jako poskytovatel zdravotních služeb nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 1.

	(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1. 
 
	(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1. 
 
	(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) až j) nebo podle odstavců 2 a 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c), c) a k) pokutu do 200 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) lze uložit též zákaz činnosti. 


***

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ LÁZEŇSKÉHO ZÁKONA 
S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

***

§ 10 

Žádost o vydání povolení k využívání zdroje 

	(1) Žádost o vydání povolení k využívání zdroje může podat jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo k jiným činnostem, při nichž má být zdroj využíván (dále jen "žadatel"); v žádosti žadatel uvede 
 
a) jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,

b) název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, jakož i jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven, 

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,
 
c) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž má být zdroj využíván, 
 
d) označení nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, s uvedením aktuálních údajů o této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí, 
 
e) způsob využívání zdroje, 
 
f) předpokládaný den zahájení využívání zdroje, 
 
g) předpokládaný den ukončení využívání zdroje, má-li být zdroj využíván po dobu určitou.,

h) označení nemovitosti, ve které bude žadatelem poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla, pod kterým je tato nemovitost evidována v katastru nemovitostí.
 
	(2) K žádosti žadatel připojí 
 
a) plán využití zdroje, který obsahuje 
1. snímek katastrální mapy odpovídající aktuálnímu stavu katastru nemovitostí se zakreslením zdroje, jež má být využíván, doložený aktuálním výpisem z katastru nemovitostí k nemovitosti, na níž se zdroj nachází, 
2. polohopisné a výškopisné zaměření zdroje, 
3. kopii katastrální mapy se zakreslením navržené hranice ochranného pásma zdroje I. stupně a výpisy z katastru nemovitostí k nemovitostem, které se nacházejí uvnitř tohoto navrhovaného ochranného pásma, 
4. kopii základní mapy v měřítku 1 : 10 000 se zakreslením hranice ochranného pásma zdroje II. stupně, 
5. účel využití výtěžku ze zdroje (např. koupele, zábaly, stáčení do lahví), 
6. návrh množství výtěžku, které má být odebíráno ze zdroje, 
7. podíl případného využití výtěžku ze zdroje k jinému účelu, než k účelu uvedenému v bodě 5, s uvedením tohoto jiného účelu; to se netýká peloidu, který se prvotně využívá k balneologickým účelům, 
8. způsob nakládání s použitým výtěžkem ze zdroje, 
 
b) výpis z obchodního nebo jiného rejstříku nebo ověřenou kopii živnostenského listu prokazující oprávněnost činnosti žadatele, 
 
c) smlouvu o náhradě nákladů za průzkum zdroje uzavřenou s osobou, která na své náklady průzkum provedla, nejde-li o žadatele, který sám průzkum provedl, 
 
d) b) návrhy ochranných pásem zdroje zpracované osobou s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu,9) 
 
e) c) vyjádření vodoprávního úřadu podle zvláštního právního předpisu, má-li být využíván zdroj přírodní minerální vody, 
 
f) d) plán rekultivace ložiska, má-li být využíván peloid. 
 
	(3) Žadatel při podání žádosti podle odstavců 1 a 2 musí dále prokázat, že je vlastníkem nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, nebo že má k této nemovitosti jiné právo, které jej opravňuje nemovitost k využívání zdroje používat (např. nájemní smlouva, smlouva o věcném břemenu nebo jiná smlouva uzavřená mezi žadatelem a vlastníkem nemovitosti). 
 
	(4) Pokud žádost nebude obsahovat náležitosti uvedené v odstavcích 1 až 3, vyzve ministerstvo žadatele k doplnění žádosti v přiměřené lhůtě. Jestliže žadatel svoji žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení o vydání povolení k využívání zdroje zastaví. 

***

§ 12

Povolení k využívání zdroje 

	(1) Ministerstvo vydá povolení k využívání jen takového zdroje, o němž je vydáno osvědčení podle § 5, a jen tehdy, kdy žadatel předložil úplnou žádost o vydání povolení k využívání zdroje podle § 10. Při posuzování žádosti o vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo hodnotí zejména, zda v této žádosti navržené využití zdroje odpovídá charakteru a kapacitě zdroje a zda žadatel je schopen zajistit dlouhodobé využívání zdroje v požadované kvalitě a má praktické zkušenosti s využíváním zdrojů. 
 
	(2) Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání zdroje, jestliže 
 
a) zájem na ochraně zdroje převažuje nad zájmem na jeho využití, 
 
b) předložený plán využití zdroje není v souladu s účelem vhodným k jeho využití, 
 
c) navrhovaný způsob ochrany zdroje neodpovídá potřebě jeho ochrany, nebo 
 
d) povolení k využívání zdroje bylo vydáno jinému žadateli, nejde-li o postup podle § 18., nebo

e) nemovitosti podle § 10 odst. 1 písm. h) se nenacházejí ve vnitřním území lázeňského místa. 
 
	(3) Ministerstvo při posuzování žádosti vydá povolení přednostně žadateli, který je vlastníkem nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází, a současně uhradil náklady za průzkum zdroje. 
 
	(4) V povolení k využívání zdroje ministerstvo uvede 
 
a) jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu,
 
b) název (firma), sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, a jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné číslo nebo identifikační číslo fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, je-li tento orgán ustanoven,

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) název přírodních léčebných lázní, v nichž se nachází nemovitosti, ve kterých má být žadatelem poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, vyjma případů, kdy účel využití výtěžku nesouvisí s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče,
 
c) d) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze zdroj využívat, 
 
d) e) způsob, rozsah a podmínky využívání zdroje; u peloidu též způsob nakládání s použitým peloidem a způsob rekultivace jeho ložiska, 
 
e) f) popis zdroje a jeho umístění, 
 
f) g) způsob povolené úpravy výtěžku ze zdroje, 
 
g) h) podmínky pro hydrogeologické, chemické, fyzikální a mikrobiologické sledování zdroje a výtěžku z něho, 
 
h) i) rozsah a četnost ověřování kvality zdroje a výtěžku z něho, 
 
i) j) zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání a ochrany zdroje, 
 
j) k) termín započetí využívání zdroje, 
 
k) l) dobu povoleného využívání zdroje, má-li být využíván po dobu určitou. 
 
	(5) U historicky volně přístupných zdrojů a u nově získaných zdrojů z již využívané zřídelní struktury může ministerstvo v povolení stanovit uživateli povinnost umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu v rozsahu nepřesahujícím 10 % vydatnosti zdroje, nejvýše však 6 l/min. 
 
	(6) Povolení k využívání zdrojů a zamítnutí žádosti o povolení k využívání zdrojů jsou správními rozhodnutími vydanými podle správního řádu.
 
***

§ 15 

Zánik povolení k využívání zdroje 

	(1) Povolení k využívání zdroje zaniká 
 
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, byla-li tato doba v povolení uvedena, 
 
b) změnou uživatele (např. prodej firmy nebo její části, rozdělení, sloučení nebo splynutí firmy), zrušením uživatele nebo zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba, 
 
c) smrtí uživatele zdroje, je-li uživatelem fyzická osoba, 
 
d) zánikem nebo zrušením živnostenského nebo jiného oprávnění12) nebo ukončením činnosti, při níž byl zdroj využíván, 
 
e) vyčerpáním, znehodnocením nebo ztrátou zdroje. 
 
	(2) Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání zdroje i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání zdroje vydáno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby ministerstvo požádat o prodloužení doby využívání zdroje. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. 
 
	(3) V případě zániku povolení k využívání zdroje podle odstavce 1 písm. b) a c) může právnická osoba nebo fyzická osoba, která pokračuje v předmětu podnikání13) nebo v činnosti, při níž je zdroj využíván, využívat zdroj po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání zdroje pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat zdroj ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o vydání povolení k využívání zdroje ve lhůtě do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 10 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání zdroje tato osoba dodržuje podmínky stanovené v povolení k využívání tohoto zdroje, i když zaniklo. 

***

Povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení

§ 31a

(1) Využívat klimatické podmínky příznivé k léčení dle jiného právního předpisu2) lze jen na podkladě povolení uděleného ministerstvem, a to výhradně v lázeňských místech s klimatickými podmínkami vhodnými k léčení.

(2) Žadatel v žádosti o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,
 
b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) označení nemovitosti, kde má být lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytována, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí.

(3) K žádosti podle odstavce 2 žadatel připojí

a) popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,

b) zprávu o stavu klimatických podmínek v lázeňském místě; zpráva musí obsahovat zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu.

(4) V rozhodnutí o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení ministerstvo uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,
 
b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) označení nemovitosti, kde bude poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí,

d) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze klimatických podmínek příznivých k léčení využívat,

e) zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání klimatických podmínek příznivých k léčení,

f) dobu, na kterou se povolení uděluje, je-li udělováno na dobu určitou.

§ 31b

(1) Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže nemovitost, kde má být poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, se nachází mimo vnitřní území lázeňského místa s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(2) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

§ 31c

Zrušení a zánik povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení

(1) Ministerstvo rozhodnutím odejme povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže

a) uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo povolením k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, nebo

b) uživatel o odejmutí povolení požádá.

(2) Povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, bylo-li uděleno na dobu určitou,

b) zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,

c) smrtí uživatele, je-li uživatelem fyzická osoba,

d) zánikem živnostenského nebo jiného oprávnění12) nebo ukončením činnosti, při níž byly klimatické podmínky příznivé k léčení využívány,

e) změnou rozsahu vnitřního území lázeňského místa, jejíž následkem se nemovitost, kde byla na základě povolení poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, již nadále nenachází ve vnitřním území lázeňského místa, nebo

f) pokud klimatické podmínky, na jejichž základě byla poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče, již nejsou vhodné k léčení a ministerstvo vydalo vyhlášku rušící stanovení přírodních léčebných lázní pro území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení. 

(3) Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání klimatických podmínek příznivých k léčení i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení uděleno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby požádat ministerstvo o prodloužení doby využívání zdroje. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

(4) V případě zániku povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení podle odstavce 2 písm. b) a c) může osoba, která pokračuje v předmětu podnikání13) nebo v činnosti, při níž jsou klimatické podmínky využívány, využívat klimatické podmínky příznivé k léčení po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat tyto podmínky ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 31a odst. 2 nebo 3 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení tato osoba dodržuje podmínky stanovené v původním povolení, i když zaniklo.

***

§ 37

Závazná stanoviska, vyjádření a rozhodnutí k některým činnostem 

	(1) V ochranných pásmech a na I. stupně a ve vnitřním území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem. 
 
	(2) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiných právních předpisů23) bez závazného stanoviska ministerstva 
 
a) schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací, 
 
b) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku, 
 
c) vydat povolení k provedení trhacích prací, 
 
d) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí, 
 
e) vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle jiného právního předpisu23a), 
 
f) vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se záměrem uvedenými v odstavci 3 nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona, 
 
g) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy. 
 
	(3) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry 
 
a) nacházející se ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby, 
 
b) nacházející se v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň 
1. nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona, 
2. mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu nebo 
3. mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu, 
 
c) sloužící pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa. 
 
	(4) V ochranných pásmech nelze bez rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření ministerstva v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku. 
 
	(5) Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4. 
 
	(6) Závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) a vyjádření ministerstva podle odstavců 3 a 4 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. 

***

§ 40

	(1) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje 
 
a) podklady pro vydání osvědčení o zdroji, 
 
b) kontrolu kvality a stability užívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěžků z těchto zdrojů a nakládání s nimi [§ 16 odst. 1 písm. e)], 
 
c) posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů. 
 
	(2) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále 
 
a) sleduje vlivy antropogenní činnosti na přírodní zdroje a spolupracuje při odhalování příčin a odstraňování následků havarijních situací v ochranných pásmech zdrojů, 
 
b) sleduje nové poznatky a samostatně rozvíjí poznání oboru, vyvíjí a zavádí nové pracovní metody, 
 
c) odborně spolupůsobí při zabezpečování správné laboratorní praxe pracovníků uživatele zdroje pověřených průběžnou kontrolou kvality zdrojů, 
 
d) provádí na vyžádání další odborné úkony v rozsahu své působnosti, 
 
e) plní další úkoly z pověření ministerstva. 
 
	(3) Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav29) určený nebo veřejná výzkumná instituce určená Ministerstvem zdravotnictví. 

***

§ 46

Zmocňovací ustanovení

	(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
 
a) způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (§ 3 odst. 1), 
 
b) povolené úpravy výtěžků přírodních zdrojů uvedených v § 3 odst. 1, 
 
c) způsob získávání, přepravy a skladování výtěžku (§ 3 odst. 1), 
 
d) náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 1 písm. c)], 
 
e) náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d)], 
 
f) údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 16 odst. 1 písm. k)], 
 
g) požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 1), 
 
h) náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní [§ 26 odst. 1 písm. b)], 
 
i) vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob provedení zkoušky odborné způsobilosti balneotechnika a podrobnosti o její organizaci (§ 19 odst. 4). 
 
	(2) Ministerstvo může stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o certifikáty (§ 36 odst. 3). 
 
	(3) Ministerstvo dále stanoví vyhláškou 
 
a) přírodní léčebné lázně (§ 25 odst. 3), 
 
b) ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, včetně vymezení konkrétních ochranných opatření (§ 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3).,

c) změny v oblasti přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod stolních, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, jedná-li se o přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, které byly uznány nebo osvědčeny podle § 44. 

	(4) Vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody (§ 20 odst. 2).

***

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

***
§ 7

***
	(2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83 nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětský domov52), anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu7a) poskytovatel zdravotních služeb v hospici70); nárok na příspěvek má tato osoba i po dobu, po kterou je jí podle zvláštního právního předpisu7b) poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. 

______________________________________
7a) § 22a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 340/2006 Sb.
70) § 44a zákona č. 372/2011 Sb.

***

§ 16

Přechod nároku na příspěvek a jeho výplatu 
[fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
	(1) Zemřel-li žadatel o příspěvek před pravomocným rozhodnutím o příspěvku, vstupuje do dalšího řízení a nabývá nárok na částky splatné do dne jeho smrti osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby podle § 48, 49 nebo 50, zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69), dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu poskytovatel zdravotních služeb v hospici70), pokud některá z těchto fyzických nebo právnických osob byla uvedena v žádosti o příspěvek, popřípadě v průběhu řízení ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje žadateli o příspěvek pomoc. Účastníky řízení se stávají všechny fyzické nebo právnické osoby uvedené ve větě první, které se od zahájení řízení podílely na pomoci žadateli o příspěvek do dne jeho smrti. Tyto osoby nabývají nárok na částky příspěvku splatné do dne smrti žadatele o příspěvek za kalendářní měsíc, ve kterém poskytovaly pomoc. Pokud se v kalendářním měsíci podílelo na pomoci žadateli o příspěvek více těchto osob, nabývají nárok na částku příspěvku rovným dílem, pokud nepředloží příslušné krajské pobočce Úřadu práce dohodu o jiném rozdělení částky příspěvku. Nárok na výplatu příspěvku nenáleží za kalendářní měsíc, ve kterém žadatel o příspěvek zemřel, pokud mu od prvního dne tohoto kalendářního měsíce do dne smrti byla poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace. 
***

§ 21 

***
	(2) Příjemce příspěvku je povinen 
***
d) využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83 nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu poskytovatelem zdravotních služeb v hospici70), 

***

§ 21a 

***
[fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
	(2) Osoba blízká, asistent sociální péče uvedený v § 83, poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje pobytové sociální služby podle § 48 až 50, zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, a speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu poskytovatel zdravotních služeb v hospici70), zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) a dětský domov, pokud poskytovaly oprávněné osobě pomoc, jsou povinny ohlásit úmrtí oprávněné osoby příslušné krajské pobočce Úřadu práce ve lhůtě do 8 dnů ode dne úmrtí oprávněné osoby. 

***

§ 29

	(1) Krajská pobočka Úřadu práce kontroluje, zda 
***
b) pomoc je poskytována osobou blízkou nebo asistentem sociální péče uvedeným v § 83, nebo poskytovatelem sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1, zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc69) nebo dětským domovem anebo speciálním lůžkovým zdravotnickým zařízením hospicového typu7a) poskytovatelem zdravotních služeb v hospici70),

***

§ 37

***
	(3) Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu v hospicích70); zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. 

***

§ 79

***

[fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
(56) Žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady: 

a) je-li žadatelem právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") a statutární orgán, 

b) je-li žadatelem fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození, 

c) je-li žadatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo jejího zřizovatele, jméno, popřípadě jména, a příjmení vedoucího organizační složky, 

d) údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou 
1. název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, popřípadě požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o sociální služby poskytované v azylovém domě anebo pobytové sociální služby poskytované v intervenčním centru nebo v zařízení pro krizovou pomoc, 
2. druhy poskytovaných sociálních služeb, 
3. okruh osob, pro které je sociální služba určena, popřípadě jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení, 
4. popis realizace poskytování sociálních služeb, který, jde-li o poskytování sociálně-zdravotních služeb, musí obsahovat též popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče, 
5. popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb, 
6. časový rozsah poskytování sociálních služeb, 
7. kapacita poskytovaných sociálních služeb, 
8. plán finančního zajištění sociálních služeb, 
9. způsob zajištění zdravotní péče, jde-li o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f), 
9. způsob zajištění zdravotní péče v rozsahu ošetřovatelské péče podle zákona o zdravotních službách, jde-li o poskytování pobytových služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) nebo v) nebo o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. a), b) nebo v) v ambulantní formě, pokud se poskytovatel těchto sociálních služeb rozhodl poskytovat sociálně-zdravotní služby,
10. den započetí poskytování sociálních služeb, 

e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob nebo právnické osoby uvedených v odstavci 1 písm. c), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku rejstříku trestů, 

f) doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b), 
 
g) rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c) až f) a v), jde-li o pobytovou službu, vydané orgánem ochrany veřejného zdraví, 
 
h) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat, 
 
i) je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, 
 
j) doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 
 
k) čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. g), jde-li o žadatele, na kterého se vztahuje insolvenční zákon56),. 
 
l) u centra duševního zdraví rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oborech zdravotní péče pro centrum duševního zdraví.

***

§ 85
[fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
	(1) Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen "registr"), do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnické a fyzické osoby uvedené v § 84 odst. 1. Do registru jsou povinni se na žádost zapsat také poskytovatelé sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu hospice a dětský domov. Místní příslušnost krajského úřadu se řídí podle § 78 odst. 2, není-li dále stanoveno jinak. 

***

§ 107 

***
[fialově změny navrhované sněmovním tiskem 704:]
	(4) Zdravotnické zařízení, které poskytuje sociální služby podle § 52, zařízení Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc69), dětský domov a speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu nebo poskytovatel zdravotních služeb v hospici70) se dopustí přestupku tím, že neohlásí úmrtí oprávněné osoby, které poskytovalo pomoc, ve lhůtě stanovené v § 21a odst. 2. 

***

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ


***
Ústavní výchova 

§ 971 

	(1) Jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit, může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Učiní tak zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. 

	(2) V případě, že rodiče nemohou z vážných důvodů zabezpečit výchovu dětí na přechodnou dobu, svěří soud dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to na dobu nejdéle šest měsíců. 

	(3) Nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, nemohou být samy o sobě důvodem pro rozhodnutí soudu o ústavní výchově, jestliže jsou jinak rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění dalších povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti. 

	(4) Soud v rozhodnutí, kterým nařizuje ústavní výchovu, označí zařízení, do kterého má být dítě umístěno. Tímto zařízením nesmí být zdravotnické zařízení. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých. To platí i tehdy, rozhoduje-li soud o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. 

***

PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍCH SOUDNÍCH S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

***
§ 2

Řízení upravená tímto zákonem 

	Tento zákon upravuje řízení 
 
a) o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti, 
 
b) ve věcech nezvěstnosti a smrti, 
 
c) o přivolení k zásahu do integrity, 
 
d) ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb, 
 
e) o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu, 
 
f) o pozůstalosti, 
 
g) o úschovách, 
 
h) o umoření listin, 
 
i) ve věcech kapitálového trhu, 
 
j) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, 
 
k) o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin, 
 
l) o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva, 
 
m) ve věcech voleb zaměstnanců, 
 
n) o soudním prodeji zástavy, 
 
o) o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry, 
 
p) ve věcech manželských a partnerských, 
 
q) ve věci ochrany proti domácímu násilí, 
 
r) o určení a popření rodičovství, 
 
s) ve věcech osvojení, 
 
t) ve věcech péče soudu o nezletilé, 
 
u) v některých věcech výkonu rozhodnutí. 
 
***

§ 8
Oprávnění státního zastupitelství 

	(1) Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení 
 
a) ve věcech osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení, 
 
b) ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte, o ústavní výchovu, o určení data narození nebo jde-li o pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu, 
 
c) ve věci ochrany proti domácímu násilí, 
 
d) o svéprávnosti, 
 
e) o prohlášení za mrtvého, 
 
f) o určení data smrti, 
 
g) ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (dále jen „zdravotní ústav“) nebo vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb, 
 
h) o umoření listin, 
 
i) o některých otázkách týkajících se právnických osob. 
 
	(2) Ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. b) až e) a g) může státní zastupitelství podat návrh na zahájení řízení. 
 
	(3) Pro účely zjištění podmínek k podání návrhu soudu na vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb je státní zastupitelství oprávněno 
 
a) vstupovat v kteroukoliv dobu do zařízení sociálních služeb, 
 
b) nahlížet do dokumentace vedené zařízením sociálních služeb, 
 
c) hovořit s osobami, kterým jsou v zařízení sociálních služeb poskytovány pobytové sociální služby, bez přítomnosti jiných osob, 
 
d) požadovat od zaměstnanců poskytovatele sociálních služeb a dalších osob podílejících se na péči o osoby, kterým jsou v zařízení sociálních služeb poskytovány pobytové sociální služby, potřebná vysvětlení. 

***

§ 34 

Místní příslušnost 

	Pro řízení je příslušný obecný soud toho, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Je-li tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení nebo je-li umístěna v zařízení uvedeném v § 84, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav toto zařízení. 
 
§ 35 

Zahájení řízení 

	(1) Návrh na zahájení řízení o omezení nebo vrácení svéprávnosti může podat též zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb. 
 
	(2) Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a že užití mírnějších a méně omezujících opatření není možné. Nepodal-li návrh na zahájení řízení státní orgán nebo zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb, může soud uložit navrhovateli, aby do přiměřené lhůty předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná (dále jen „posuzovaný“); není-li v této lhůtě lékařská zpráva předložena, soud zastaví řízení. 
 
	(3) Návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti, může podat i ten, komu byla omezena svéprávnost. Jestliže však soud jeho návrh opakovaně zamítl a nelze-li očekávat zlepšení jeho stavu, může soud rozhodnout, že mu toto právo po přiměřenou dobu, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, nepřísluší. 
 
***

§ 38 

Průběh řízení 

	(1) Soud vyslechne posuzovaného, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy. 
 
	(2) Od výslechu posuzovaného může soud upustit, nelze-li tento výslech provést vůbec nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného; soud však posuzovaného vždy zhlédne. Pokud posuzovaný sám požádá, aby byl vyslechnut, soud ho vyslechne. 
 
	(3) Na návrh znalce může soud nařídit, aby posuzovaný byl po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak. 
 
	(4) Rozhoduje-li soud o prodloužení doby omezení svéprávnosti a je-li zjevné, že stav posuzovaného se oproti rozhodnutí o omezení svéprávnosti či poslednímu rozhodnutí o prodloužení nezměnil, může upustit od provedení důkazu novým znaleckým posudkem a výslechem znalce a nahradit jej jiným důkazem, zejména písemnou zprávou ošetřujícího lékaře ve spojení s naposledy vypracovaným znaleckým posudkem; výslech znalce, který jej vypracoval, se v takovém případě nevyžaduje. 
 
***

Díl 4 

Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení a v zařízení sociálních služeb

Oddíl 1 

Obecná ustanovení 

§ 66 

Místní příslušnost 

	Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zdravotní ústav, ve kterém je umístěn člověk, o němž je zdravotní ústav zdravotnické zařízení, ve kterém je umístěn člověk, o němž je poskytovatel zdravotních služeb povinen učinit oznámení podle § 75. 
 
§ 67 

Účastníci

 
	(1) Účastníkem je také zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení je člověk umístěn, zákonný zástupce, opatrovník nebo zástupce člena domácnosti10). 
 
	(2) Účastníkem je také zákonný zástupce, podal-li důvěrník, osoba blízká nebo osoba určená podle jiného právního předpisu11), podali-li za člověka návrh na zahájení řízení. 

____________________________________
10) § 49 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 33 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.

§ 68 

Postavení důvěrníka a podpůrce v řízení

	(1) Důvěrník nebo podpůrce může svým jménem uplatnit ve prospěch umístěného člověka všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s převzetím a dalším držením ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení. 
 
	(2) Jestliže úkony důvěrníka nebo podpůrce odporují zájmům umístěného člověka, posoudí je soud po uvážení všech okolností. 
 
§ 69 

Zastoupení


	(1) Umístěný člověk je oprávněn dát se jako účastník zastupovat v řízení zmocněncem, jehož si zvolí. O tomto a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být poučen, ledaže to jeho zdravotní stav zcela vylučuje. 
 
	(2) Nezvolí-li si umístěný člověk zmocněnce nebo je-li to třeba k ochraně zájmů umístěného, jmenuje mu soud opatrovníka pro řízení z řad advokátů. 
 
§ 70 

Průběh řízení 

	(1) Ke zjištění zdravotního stavu a zjištění, zda další držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení je či není nutné, soud jmenuje znalce. Znalcem nemůže být jmenován lékař, který pracuje ve zdravotním ústavu, v němž je v pracovním či jiném obdobném poměru k poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení je člověk držen. Byl-li proveden přezkum zdravotního stavu, soud důkaz výsledkem takového přezkoumání provede vždy. Soud také vždy provede důkaz zdravotnickou dokumentací nebo záznamem z ní nebo vyjádřením ošetřujícího lékaře o neschopnosti úsudku a projevení přání umístěného člověka podle jiného právního předpisu. 
 
	(2) Není-li dále stanoveno jinak, soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného člověka, ledaže podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku může přítomnost při jednání vážně poškodit jeho zdravotní stav, jeho zástupce, opatrovníka pro řízení a zdravotní ústav poskytovatele zdravotních služeb. Při jednání vyslechne umístěného člověka, znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře umístěného člověka, jeho opatrovníka a provede popřípadě další vhodné důkazy. 
 
§ 71 

Propuštění zdravotním ústavem ze zdravotnického zařízení a jiná opatření 

	Žádné rozhodnutí soudu vydané podle tohoto dílu nebrání tomu, aby zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb člověka propustil, ani tomu, aby soud v řízení ve věcech opatrovnictví člověka učinil jiné vhodné opatření. 
 
§ 72 

Pokračování v řízení 

	V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení nebo řízení o odvolání, které bylo zastaveno proto, že člověk byl ze zdravotního ústavu zdravotnického zařízení propuštěn nebo dodatečně písemně souhlasil se svým umístěním, se pokračuje, pokud do 2 týdnů od doručení usnesení o zastavení řízení prohlásí, že na projednání věci trvá. O tom je třeba ho poučit. 
 
§ 73 

Odvolání


	Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Soud prvního stupně je povinen předložit spis odvolacímu soudu bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo odvolání doručeno. O podaném odvolání rozhodne odvolací soud nejdéle do 1 měsíce od předložení spisu; tato lhůta neplatí, jestliže se v řízení pokračuje podle § 72. 
 
§ 74 

Náklady řízení 

	Náklady řízení platí stát. Neplatí však náklady právního zastoupení umístěného člověka, s výjimkou nákladů soudem jmenovaného opatrovníka pro řízení. 
 
Oddíl 2 

Řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a dalším držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení

§ 75 

Oznamovací povinnost 

	(1) Zdravotní ústav Poskytovatel zdravotních služeb provozující zdravotnické zařízení, ve kterém jsou umisťovány osoby z důvodů uvedených v jiném právním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin ve lhůtě stanovené v jiném právním předpise soudu, v jehož obvodu zdravotní ústav zdravotnické zařízení je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu. 
 
	(2) Je-li člověk, který byl přijat do zdravotnické péče se svým písemným souhlasem, omezen ve volném pohybu nebo styku s vnějším světem až v průběhu léčení, anebo svůj písemný souhlas odvolá, je zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb povinen učinit oznámení podle odstavce 1 do 24 hodin ve lhůtě stanovené v jiném právním předpise poté, co k takovému omezení nebo odvolání souhlasu došlo. 
 
§ 76 

Zahájení řízení 

	(1) Soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 (dále jen „převzetí“) a dalším držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení. 
 
	(2) Jestliže zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb neučiní oznámení podle § 75, jsou umístěný člověk nebo jeho zákonný zástupce, jeho zákonný zástupce, opatrovník, zástupce člena domácnosti10), důvěrník, osoba blízká nebo osoba určená podle jiného právního předpisu11) oprávněni podat návrh na zahájení řízení. Návrh na zahájení řízení je oprávněn podat rovněž člověk, jestliže souhlas s jeho převzetím dal opatrovník. 
 
§ 77 

Průběh řízení 

	(1) Soud rozhodne bez jednání do 7 dnů od převzetí. K projednání věci svolá jiný soudní rok. Jiný soudní rok se koná zpravidla ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení, v němž je člověk umístěn. 
 
	(2) Soud provede důkazy potřebné pro posouzení, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů; k tomu zejména vyslechne umístěného člověka, ošetřujícího lékaře a další osoby, o jejichž vyslechnutí umístěný člověk požádá. Ustanovení § 70 se nepoužije. 
 
§ 78 

Rozhodnutí o přípustnosti převzetí 

	(1) Soud v rozhodnutí určí, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů, a pokud ano, zda tyto důvody trvají. 
 
	(2) Dojde-li soud k závěru, že k převzetí nedošlo ze zákonných důvodů, nebo že tyto důvody již netrvají, nařídí propuštění člověka ze zdravotního ústavu zdravotnického zařízení. Nařídil-li soud propuštění, je zdravotní ústav poskytovatel zdravotních služeb po doručení rozhodnutí povinen člověka neprodleně propustit. 
 
§ 79 

Doručování

 
	Rozhodnutí podle § 78 se do 24 hodin od jeho vydání doručí umístěnému člověku, dále jeho zástupci, opatrovníkovi, opatrovníkovi pro řízení, zástupci člena domácnosti, účastníkům podle § 67 odst. 2 a zdravotnímu ústavu poskytovateli zdravotních služeb. Soud zároveň učiní jiná vhodná opatření, aby se člověk mohl vhodnou formou s obsahem rozhodnutí seznámit a měl jej k dispozici. 
 
§ 80

Pokračování v řízení 

	Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody a že trvají důvody, aby byl člověk nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení. 
 
§ 81 

Rozhodnutí o dalším držení 

	(1) Soud rozhoduje rozsudkem. 
 
	(2) V rozsudku, který musí být vyhlášen do 3 měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu zdravotnického zařízení a o trvání jeho důvodů, rozhodne soud, zda další držení je přípustné a na jakou dobu. 
 
	(3) Účinnost rozsudku podle odstavce 1 zanikne uplynutím doby 1 roku ode dne jeho vyhlášení, nebyla-li v něm určena doba kratší. Má-li být držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení prodlouženo nad tuto dobu, je nutno provést nové vyšetření a soud musí o povolení dalšího držení znovu rozhodnout. 
 
§ 82 

Návrh na propuštění 

	(1) Umístěný člověk, jeho zástupce, opatrovník, a osoby jemu blízké mohou ještě před uplynutím doby, do které je držení přípustné, žádat o nové vyšetření a rozhodnutí o propuštění, je-li odůvodněna domněnka, že další držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení není důvodné. 
 
	(2) Soud rozhoduje rozsudkem, který musí být vyhlášen do 2 měsíců od podání návrhu. Zamítne-li soud opakovaně návrh na propuštění a nelze-li očekávat zlepšení stavu umístěného člověka, může rozhodnout, že nebude konat další vyšetřování před uplynutím doby, po kterou bylo držení ve zdravotním ústavu zdravotnickém zařízení povoleno. 
 
§ 83 

Převzetí ve zvláštních případech 

	(1) Je-li do zdravotního ústavu zdravotnického zařízení převzat člověk, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče, není-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen právně jednat a není-li tento stav způsoben duševní poruchou, soud bez jednání rozhodne do 7 dnů ode dne, kdy došlo k převzetí, zda s převzetím souhlasí. 
 
	(2) Soud jmenuje umístěnému člověku opatrovníka pro řízení. 
 
	(3) Soud při rozhodování vychází zejména z vyjádření ošetřujícího lékaře o zdravotním stavu umístěného člověka. Rozhodnutí se doručí zdravotnímu ústavu poskytovateli zdravotních služeb a opatrovníkovi pro řízení. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. 
 
	(4) Zdravotní ústav Poskytovatel zdravotních služeb má povinnost soudu oznámit do 24 hodin ve lhůtě stanovené v jiném právním předpise takovou změnu zdravotního stavu umístěného člověka, která odůvodňuje zahájení řízení podle § 76. 
 
	(5) Ustanovení § 69, 70, 77 až 81 se nepoužijí. 
 
***