Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III. 

ODŮVODNĚNÍ
Obecná část

Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Na základě výjimky udělené v souladu s čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády a bodem 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) předsedou Legislativní rady vlády dne 14. listopadu 2023 (dopis č. j. 49859/2023-UVCR) nebylo hodnocení dopadů regulace zpracováno.

Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Cílem navržené právní úpravy je zajistit odložení účinnosti změny právní úpravy minimální plochy cel a ložnic ve věznicích z 1. ledna 2024 na 1. ledna 2027. 
Požadavky na ubytování ve věznicích a vazebních věznicích stanoví řád výkonu trestu odnětí svobody a řád výkonu vazby (vyhláška č. 345/1999 Sb. a č. 109/1994 Sb.), které jsou vydány k provedení zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších přepisů. Dle účinného znění těchto řádů platí (§ 17 odst. 6 řádu výkonu trestu a § 15 odst. 1 řádu výkonu vazby), že v ubytovací místnosti určené pro ubytování více osob musí na jednoho odsouzeného (obviněného) připadat ubytovací plocha nejméně 4 m2 s tím, že cela nebo ložnice určená k ubytování pouze jedné osoby nesmí mít ubytovací plochu menší než 6 m2. Toto pravidlo bylo změněno v roce 2020, kdy byly ve Sbírce zákonů publikovány vyhlášky č. 362 a č. 363 novelizující uvedené řády výkonu trestu a výkonu vazby, přičemž jejich ustanovení, která mění v návaznosti na doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (dále jen „CPT“) způsob stanovení minimální ubytovací plochy cel a ložnic, mají nabýt účinnosti k 1. lednu 2024. Podle této dosud neúčinné právní úpravy má v prostoru určeném pro ubytování více osob na jednu z nich připadat ubytovací plocha nejméně 6 m2 a na každého dalšího nejméně 4 m2.  
Vzhledem k turbulentnímu vývoji posledních let (pandemie covid-19, dopady ruské agrese) a s tím souvisejícímu stavu veřejných financí ve spojení s opětovným nárůstem počtu vězněných osob se však ukazuje, že k uvedenému datu nebude moci Vězeňská služba České republiky takto postupovat. Z údajů poskytnutých věznicemi a vazebními věznicemi vyplynulo, že při zohlednění standardu CPT na ubytovací plochu ve vězeňských zařízeních, který by se měl aplikovat po 1. lednu 2024, dojde ve všech věznicích a vazebních věznicích ke změnám ve výši ubytovací kapacit, přičemž celkový úbytek normové ubytovací kapacity činí 2806 míst, z toho pro výkon trestu 2255 míst, pro výkon vazby 550 míst a jedno místo pro výkon trestního opatření odnětí svobody. V některých kategoriích vězněných osob dochází přepočtem k vysokému přeplnění stanovených ubytovacích kapacit (v některých zařízeních až o 90 %). 
Řadu faktorů, které Vězeňské službě České republiky znemožňují požadované změny provést, však nebylo možné v průběhu původního legislativního procesu předvídat.
V roce 2020 schválené změny totiž do jisté míry předjímaly pokračující tehdy klesající vývoj vězeňské populace, který měl umožnit naplnění požadavků CPT bez přílišných nároků na budování nových či rekonstrukci stávajících prostor věznic.
Počet vězněných osob v letech 2012 až 2022 (k 31. 12.)[footnoteRef:1]  [1:  Statistická ročenka Vězeňské služby 2022, dostupné z https://www.vscr.cz/sekce/statisticke-rocenky-vezenske-sluzby] 

Po ustálení počtu vězněných osob po amnestii, která byla vyhlášena rozhodnutím prezidenta republiky č. 1/2013 Sb. dne 1. ledna 2013, lze od roku 2017 pozorovat postoupnou klesající tendenci v počtu vězněných osob. Rok 2022 tak byl od té doby prvním, v němž počet vězněných osob zaznamenal nárůst. Od 1. ledna 2022 však došlo k dalšímu výraznému nárustu počtu vězněných osob a podle dostupných dat k 6. listopadu 2023[footnoteRef:2] vzrostl od počátku roku počet vězněných obviněných o 147 osob a odsouzených o 449 (pokles stavu chovanců o dvě osoby je v tomto kontextu zanedbatelný).  [2:  https://www.vscr.cz/] 

Nadto existují důvodné obavy, že pokud by se od 1. ledna 2024 postupovalo podle nového znění § 17 odst. 6 řádu výkonu trestu a § 15 odst. 1 řádu výkonu vazby, mohlo by to způsobit možné zhoršení napětí v řadách vězeňské populace, tj. jde o riziko pro bezpečnostní situaci. Za situace, kdy nedošlo k předpokládanému poklesu vězeňské populace, by totiž mohlo paradoxně v určitých směrech dojít ke zhoršení podmínek vězněných osob. Aby totiž došlo k formálnímu naplnění nových pravidel, muselo by být v některých případech přistoupeno ke krokům, které by vězněné osoby mohly považovat za spíše negativní (například by muselo dojít k přesunu vězně do věznice geograficky vzdálenější jeho běžnému, původnímu bydlišti, což by mohlo znamenat například snížení frekvence návštěv blízkých osob, docházelo by k ubytování po jednom, což lze považovat za problematické aj.). Navrhované střednědobé odložení účinnosti současnou situaci vězněných osob naproti tomu nijak nezhorší, ta zůstane zcela totožná a zároveň umožní, aby po nabytí účinnosti změny došlo k reálnému zlepšení podmínek pro vězněné osoby. 
Dříve schválené změny se nenavrhuje zrušit, pouze se dočasně odkládá jejich účinnost. 
Navrhuje se posun účinnosti o tři roky, kdy by se měly projevit dopady plánované novelizace trestního zákoníku, která by měla přispět k nižšímu ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody, popř. k jejich ukládání v nižší výměře. Tato novela počítá s koncepční změnou peněžitého trestu, zakotvením širší využitelnosti ostatních alternativních trestů, dekriminalizací některých dnes trestných jednání či s depenalizací, což by se mělo pozitivně projevit na počtu vězněných osob.  

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Předložený návrh vyhlášky je plně v souladu se zákonem o výkonu trestu, a to včetně jeho § 81 obsahujícího zákonné zmocnění, podle něhož Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu trestu odnětí svobody. Totéž platí o zákonu o výkonu vazby a jeho § 31, který Ministerstvo spravedlnosti zmocňuje k vydání řádu výkonu vazby. 
Návrh není v rozporu s ustanoveními předpisů tvořícími ústavní pořádek.
Co se týče slučitelnosti s předpisy Evropské unie nebo s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, lze odkázat na odůvodnění vyhlášek č. 362/2020 Sb. a č. 363/2020 Sb., podle kterých tam obsažené změny „nejsou předmětem bezprostřední úpravy na úrovni předpisů Evropské unie. Návrh se však dotýká čl. 4 Listiny základních práv EU, který stanoví zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu. Soudní dvůr EU (pouze) judikoval (rozsudek Soudního dvora EU ve spojených věcech C-404/15 a C-659/15 PPU, Aranyosi a Căldăraru), že při implementaci práva Evropské unie, například vykonávání evropského zatýkacího rozkazu, nesmí být podmínky ve vězeňských zařízeních v rozporu s požadavky Listiny základních práv EU.
Velikost ubytovací plochy připadající na jednoho vězně je řešena v kontextu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších předpisů (č. 209/1992 Sb.). Otázku minimálního osobního prostoru řeší Evropský soud pro lidská práva vždy ve světle dalších podmínek režimu zbavení svobody. V důsledku těchto podmínek, které se mohou v jednotlivých případech výrazně lišit, může být i minimální velikost podlahové plochy, při které stále nedojde k porušení článku 3 Úmluvy, různá. (…) Doporučené standardy minimální ubytovací plochy pak shrnul výbor CPT v dokumentu „Ubytovací plocha připadající na jednoho vězně ve vězeňských zařízeních: Standardy CPT“ z 15. prosince 2015, těmto standardům se česká právní úprava přizpůsobuje.“
Navrhovaná změna i nadále předpokládá přizpůsobení české právní úpravy těmto standardům, i nadále přetrvává snaha Ministerstva spravedlnosti a Vězeňské služby České republiky těchto cílů dosáhnout. Předloženým návrhem se pouze reaguje na skutečnost, že s ohledem na vývoj posledních let nebylo možné těmto požadavkům (zmiňovaný standard CPT je nadto svým charakterem pouze doporučením) z objektivních příčin dostát.  
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 
Navrhované změny nemají žádné finanční dopady, a to ani do státního rozpočtu, ani do jiných veřejných rozpočtů. Zachování dosavadního právního stavu (odložením účinnosti dříve provedených změn) si nevyžádá žádné finanční nároky. 

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava není spojena s dopady na podnikatelské prostředí v České republice. Taktéž není spojena s žádnými sociálními dopady, dopady na specifické skupiny obyvatel ani dopady na životní prostředí.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava není relevantní pro rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci ani jednoho pohlaví. 

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh má legislativně technický charakter a nemá žádné dopady do oblasti ochrany soukromí a ochrany osobních údajů. 

Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojena žádná korupční rizika.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepřináší negativní dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava neupravuje vztahy, které by se dotýkaly postavení rodin, plnění jejích funkcí, rovnováhy mezi prací a rodinou nebo příbuzenských vztahů, a nemá na tyto oblasti žádné dopady.

Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava není spojena s dopady na územní samosprávné celky. 
Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nijak nezasahuje do oblasti služeb a jejich digitalizace.


Zvláštní část

K čl. I a II
V souladu s obecnou částí odůvodnění se navrhuje tříletý odklad účinnosti nových pravidel pro výpočet minimální ubytovací plochy cel a ložnic ve věznicích a vazebních věznicích, které byly stanoveny ve vyhláškách č. 362/2020 Sb. a č. 363/2020 Sb. 

K čl. III
Vzhledem k tomu, že účinnost odkládaných změn má nastat již 1. ledna 2024, je nezbytné, aby předkládaný návrh vyhlášky, která odkládá tuto účinnost, nabyl účinnosti co nejdříve, nejpozději však 31. prosince 2023. 
Z tohoto důvodu se navrhuje, aby předkládaný návrh vyhlášky nabyl účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení, a to v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.
2

image1.png

image2.png