Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCXSHM35L najdete zde
Současná právní úprava umělého oplodnění je založena na zásadě anonymity mezi anonymním dárcem zárodečných buněk na straně jed
2
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Cílem předloženého návrhu zákona je upravit nabývání státního občanství České republiky krajany a jejich potomky, včetně potomků tzv. Wintonových dětí. Navrhuje se rozšíření skupiny oprávněných žadatelů z nynějšího omezení maximálně třetí generací na čtvrtou generaci potomků v pokolení přímém. Tato úprava má podle předkladatelů zajistit, že se oprávněnými žadateli stanou i osoby nacházející se nyní v pozici pravnuků bývalého občana. Nová úprava má tedy umožnit nabytí státního občanství České republiky i potomkům občanů nebo bývalých občanů ve 4. generaci a tím odstranit nerovnost v přístupu k jednotlivým druhům prohlášení, resp. k jednotlivým okruhům prohlašovatelů. Návrhem dále dochází ke zrušení časového omezení pro učinění prohlášení podle § 33.
O vyjádření k návrhu zákona byly požádány Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zdravotnictví.
Ministerstvo vnitra sdělilo, že k poslaneckému návrhu zákona zaujímá souhlasné stanovisko. K návrhu zákona konkrétně uvedlo:
· Právní úprava v oblasti nabývání státního občanství České republiky v současné době neumožňuje zpětné přenesení znovunabytého občanství úspěšným nabyvatelem občanství podle § 31 zákona o státním občanství České republiky na jeho potomky narozené v mezidobí, které již nelze zařadit do třetího pokolení oprávněných žadatelů. Stávající úprava rovněž vystavuje žadatele obtížné důkazní situaci s ohledem na striktní požadavek prokázání podmínky a okolností pozbytí občanství u osoby, od které svůj nárok žadatel odvíjí pro splnění podmínky „bývalého českého nebo československého občana“;
· Druhou oblastí, kterou předkladatelé považují za nutné upravit, je nabývání občanství prohlášením podle § 33 dotčeného zákona, tj. možnost nabytí občanství osobami, které se narodily v době od 1. října 1949 do 7. května 1969 mimo území Československé republiky a jeden z jejich rodičů byl ke dni jejich narození československým státním občanem a k 1. lednu 1969 se stal, případně by se k tomuto dni stal českým státním občanem. Daná úprava je v současnosti již neúčinná, neboť platila pouhý jeden rok, v důsledku čehož velká část původních oprávněných adresátů této možnosti nevyužila. Stávající úprava tudíž fakticky diskriminuje osoby, které občanství nenabyly po svých předcích, u nichž nedošlo ke ztrátě občanství, oproti skupině adresátů podle § 31, kteří občanství pozbyli, či je pozbyli jejich předci;
· Je tudíž navrhováno rozšířit skupinu oprávněných žadatelů podle § 31 z nynější maximálně třetí generace na čtvrtou generaci potomků v pokolení přímém, tedy na pravnuky bývalého občana, a odstranit časové omezení použitelnosti § 33. Rovněž je navrhováno rozšíření osobní působnosti § 32 a 33 shodně s § 31 tak, aby kromě dětí občanů narozených v zahraničí v letech 1949 až 1969 mohli občanství prohlášením nabýt i potomci těchto dětí v linii přímé až do čtvrté generace (potomek ve třetí generaci do svého prohlášení bude moci zahrnout i své nezletilé děti);
· Z pohledu ústředního orgánu státní správy pro oblast nabývání státního občanství lze uvést, že navržené změny mají potenciál naplnit hlavní cíl dotčených ustanovení, kterým je náprava křivdy spočívající ve vyloučení některých oprávněných skupin ze získání občanství, a tedy lze s navrženou úpravou souhlasit.
Ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že doporučuje vládě zaujmout k tomuto poslaneckému návrhu souhlasné stanovisko s tím, že se jedná o potřebnou úpravu, která řeší některé nerovnosti v oblasti nabývání státního občanství České republiky bývalými českými a československými občany umožněním nabytí státního občanství České republiky i potomkům občanů nebo bývalých občanů až do čtvrté generace v přímé linii. Ministerstvo má s žádostmi krajanů o nabytí státního občanství dlouhodobé zkušenosti, navrženou úpravu, jejímž prostřednictvím bude možné docílit nápravy historických křivd, proto vítá jako žádoucí.
Ministerstvo spravedlnosti konstatovalo, že ve vztahu k předloženému návrhu zákona nemá z hlediska své věcné působnosti výhrady, pročež doporučilo vládě zaujmout neutrální stanovisko, přičemž za určující považuje stanoviska Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí, jako věcně příslušných ústředních správních úřadů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo k návrhu zákona zaujmout neutrální stanovisko, případné se přiklonit ke stanovisku gesčně příslušného resortu, kterým je Ministerstvo vnitra.
Ministerstvo zdravotnictví zaujalo k předloženému návrhu zákona neutrální stanovisko, neboť se netýká jeho kompetence; za rozhodující pro formulaci stanoviska vlády považuje vyjádření gesčně příslušného Ministerstva vnitra.
Návrh souhlasného stanoviska vlády byl vypracován s využitím vyjádření oslovených míst.